KONFERENCE: LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZD
LÁNÍ
(16. ROČNÍK)
Jak se ve světle nových dat v ČR vyvíjely vzdělanostní nerovnosti? Výsledky z analýz provedených na českém souboru PIAAC (2011) a SIALS (1998) Petra Anýžová
Hlavní téma Nerovnosti v šancích na dosažení vyššího vzd lání
Sociální původ Pohlaví
Askriptivní faktory
Vlastní schopnosti, kompetence, hodnoty, úsilí
Zásluhové faktory
Výzkumné otázky 1. Jak silně sociální původ (vzdělání rodičů a sociálně ekonomický status povolání otce) ovlivňuje dosažené vzdělání respondenta? 2. Došlo v tomto ohledu v posledních pěti dekádách k významné změně? 3. Existují v tomto směru významné rozdíly mezi muži a ženami?
Osnova • Téma : Vliv osobnostních, rodinných a sociálních faktorů na dosažené vzd lání Ědata PIAAC a SIALS)
1. 1) dlouhodobý vývoj vzorců vzdělanostní mobility 2. 2) dlouhodobý vývoj vlivu sociálně-ekonomického původu a pohlaví na šance dosáhnout st edního a vysokoškolského vzdělání –
Vliv sociálního původu na dosažené vzd lání Vývoj vzd lanostní mobility
Vzd lanostní struktura – muži (otec syn) ádková procenta %
Vzdělání otce 1 Základní 2 St ední bez maturity 3 St ední s maturitou 4 Vysokoškolské Celkem Gamma = 0,461
Základní
Vzdělání syna St ední St ední s bez maturitou maturity
Vysokoškolské
Celkem
10,2
60,8
20,6
8,3
100
4,2
56,1
27,9
11,8
100
3,3
33,9
36,1
26,7
100
2,6
14,4
26,3
56,7
100
4,8
46,8
28,6
19,7
100 6
Vzd lanostní struktura – ženy matka dcera ádková procenta %
Vzdělání matky 1 Základní 2 St ední bez maturity 3 St ední s maturitou 4 Vysokoškolské Celkem Gamma = 0,601
Základní
Vzdělání dcery St ední St ední s bez maturitou maturity
Vysokoškolské
Celkem
23,4
43,7
26,8
6,0
100
6,2
37,3
45,1
11,4
100
2,5
17,6
46,5
33,4
100
0,6 12,1
2,8 33,3
22,9 36,9
73,7 17,7
100 100 7
Vzd lanostní struktura v jednotlivých kohortách otců a synů syn maturita (včetně VŠ)
otec maturita (včetně VŠ)
syn VŠ
otec VŠ
80% 70%
67.80%
61.40%
60% 55.50%
50%
47.50%
40%
38.90%
30%
28.90%
20% 15.20% 10%
41.80%
40.30%
38.50%
31.70%
31.60% 18.60%
9.20%
21.80%
17.50% 11.60%
20.50%
13.40%
5.30% 0% do 1969
1970-1979
1980-1989
1990-1999
kohorta (16 let respondenta)
2000 - 2009
Vzd lanostní struktura v jednotlivých kohortách matek a dcer dcera maturita (včetně VŠ)
matka maturita (včetně VŠ)
dcera VŠ
80%
matka VŠ 77%
70% 66.00% 60% 51.40%
50% 40%
43.20% 38.90%
30%
0%
27.00%
26.20% 12.50% 8.70% 0.80% do 1969
44.60%
37.10%
20% 10%
59.30%
56.70%
12.90% 1.90%
16.60% 5.70%
16.40% 8.50%
1970-1979 1980-1989 1990-1999 kohorta (16 let respondenta)
2000 - 2009
Základní vzorce vzd lanostní mobility v generacích mužů a žen sestup (muži) stabilita (ženy)
sestup (ženy) vzestup (muži)
stabilita (muži) vzestup (ženy)
70.0% 59.6% 60.0%
58.8%
54.5%
52.5%
51.3%
50.0% 40.0%
44.1%
43.1% 37.7%
30.0% 20.0% 10.0%
40.0%
20.0% 13.0% 7.4%
11.6% 6.9%
18.5%
32.0% 22.0% 12.6%
10.3%
6.8%
0.0% do 1969
1970-1979
1980-1989
1990-1999
2000 - 2009
kohorta (16 let respondenta) 10
Analýza mobilitních pohybů Ěnapříč v kovými kohortamiě
Z mobilitní analýzy vyplývá: 1. V základních mobilitních vzorcích (vzestup, stabilita, sestup) existují velké rozdíly mezi muži a ženami: 1. vzestupnou mobilitou prošlo 41 % mužů (sestupnou 16 %) 2. vzestupnou mobilitou prošlo 56 % žen (sestupnou Ř %)
2. Závislost vzdělání syna na vzdělání otce je nižší než závislost vzdělání dcery na vzdělání matky (gamma 0,461 vs 0,601)
3. Sestupná mobilita roste u mužů i u žen, vzestupná mobilita mírně klesá v obou částech populace 4. Vliv pohlaví respondenta na dosažení vyššího vzdělání ve srovnání s rodiči je zásadní ….. 11
Vliv sociálního původu na dosažené vzd lání Dlouhodobý vývoj vlivu sociálně-ekonomického původu a pohlaví na šance dosáhnout st edního a vysokoškolského vzdělání
Analýza Binomiální logistická regrese Závislé Ěbinárníě prom nné: SEC (respondent dosáhl úplného st edního vzdělání: 0 = ne, 1 = ano) TER (respondent dosáhl vysokoškolského vzdělání: 0 = ne, 1 = ano) TRAN (respondent po ukončení st edního vzdělání pokračoval
ve studiu na vysoké škole: 0 = ne, 1 = ano) *V
nejmladší kohortě absolventi st edního vzdělání, kte í v době konání výzkumu studovali na vysoké škole, kódováni jako ti, kte í dosáhli vysokoškolského vzdělání.* Nezávislé prom nné: Socioekonomický status výchozí rodiny FAMSES (faktorový skór pro latentní proměnnou tvo enou indikátory: FEDU4 - vzdělání otce, 4 kategorie; MEDU4 - vzdělání matky, 4 kategorie; ISEI_F - index pro socioekonomický status otce, spojitá proměnná) Pohlaví SEX (pohlaví, 1 = muž, 2 = žena) 13
Analýza Jako souhrnná míra vlivu všech nezávisle proměnných na dosažené vzdělání (st ední, vysokoškolské) byla využita hodnota Nagelkerkeho R2 (RSQ) – podobné vlastnosti jako R2 v mnohonásobné regresi Sledovali jsme: • vliv SES v kombinaci s pohlavím (RSQ pro SES a SEX)
• vliv samotného SES (RSQ pouze pro SES)
14
Vliv socioekonomického statusu výchozí rodiny a pohlaví A: na dosažení středoškolského vzd lání s maturitou ĚSECě
Vliv SES výchozí rodiny na šance potomka dosáhnout úplného st edního vzdělání od Ř0. let systematicky roste V současnosti dosahuje v dané historické perspektivě nejvyšších hodnot (Exp B = 3,296, RSQ bez SEX = 0,188) V nejstarší věkové kohortě (1ř50 – 1969) byly šance mužů a žen na dosažení úplného st edoškolského vzdělání témě vyrovnané (Exp(B) = 1,072) Od této doby šance žen na získání úplného st edního vzdělání stále rostou a p evyšují šance mužů Ženy v nejmladších věkových kohortách mají témě 1,ř6 krát větší šanci dosáhnout úplného st edního vzdělání než muži ze stejné kohorty 15
Vliv socioekonomického statusu výchozí rodiny a pohlaví Úplné střední vzd lání 3.296
3.500 3.062
3.000
Exp(B)
2.500
2.710 2.408
Pohlaví
2.304
SES
2.000
1.958 1.666
1.500 1.000
1.542
1.534
1.072
0.500 0.000
do 1969
1970-1979
1980-1989
1990-1999
2000-2009
kohorta (16 let respondenta) 16
Vliv socioekonomického statusu výchozí rodiny a pohlaví C: na šance uskutečnit přechod mezi střední a vysokou školou (TRAN)
Vliv SES na šance uskutečnit p echod mezi SŠ a VŠ s výjimkou mírného poklesu u kohorty 1980 – 1řŘř rostl, až u nejmladší věkové kohorty klesá (RSQ bez SEX = 0,082; Exp(B) = 2,084). Vliv pohlaví stále roste ženy z nejstarších věkových kohort (1ř50 – 1ř6ř) měly poloviční šance na uskutečnění p echodu mezi st edním a vysokoškolským vzděláním oproti mužům (Exp (B) = 0,44) Ve věkové kohortě 1řř0 – 1999 dochází k vyrovnání šancí mužů a žen (Exp(B) = 1,05) V nejmladší věkové kohortě jsou šance žen na uskutečnění p echodu ze st ední na vysokou školu 2,ř krát větší než šance mužů 17
Vliv socio-ekonomického statusu výchozí rodiny a pohlaví Pohlaví TER
SES TER
Pohlaví TRAN
SES TRAN
3.500 2.880 2,928
3.000 3.024 2.500
2.622
2.521 Exp(B)
2.959
2.249
2.000 2.021 1.500
2.540
1.973 1.292
1.660
1.000
0.497
0.597
0.984
1.048
0.718
0.500
0.444
2.084
0.402
0.000 do 1969
1970-1979
1980-1989
1990-1999
2000-2009
kohorta (16 let respondenta) 18
Vliv socioekonomického statusu výchozí rodiny - srovnání Obecné shrnutí:
Vliv SES výchozí rodiny na šance potomka dosáhnout úplného st edního vzdělání od Ř0. let systematicky roste Vliv SES na šanci uskutečnit p echod mezi st ední a vysokou školu byl dlouhodobě stabilní (mírně rostl), klesl až u nejmladší kohorty V současné době je vliv SES na dosažení SŠ vzdělání vyšší (3,3) než jeho vliv na šanci pokračovat ve studiu na VŠ (2,0Ř)
19
Vliv pohlaví - srovnání Obecné shrnutí: V nejstarších věkových kohortách (1ř50 – 1ř6ř) byly šance žen na dosažení st edního vzdělání s maturitou 1,1 krát větší než šance mužů, ale jejich šance pokračovat ve studiu na VŠ byly se srovnání s muži poloviční (0,4 krát) – evidentní znevýhodnění žen. V nejmladších věkových kohortách (2000 – 200ř) jsou šance žen získat st ední vzdělání s maturitou 1,96 krát větší než šance mužů, jejich šance pokračovat ve studiu na vysoké škole jsou ovšem 2,93 krát větší než šance mužů. Od věkové kohorty 1řř0 – 1řřř mají ženy obecně oproti mužům větší šance získat jak st edoškolské, tak i vysokoškolské vzdělání. Změna se udála v posledních 20-ti letech. Vliv pohlaví se v současnosti projevuje obzvláště p i získávání vysokoškolského vzdělání. 20
Vliv pohlaví - srovnání Podíl proměnné pohlaví na velikosti koeficientu determinace pro p íslušný vzdělanostní p echod (SEC, TER,TRAN) SEC
TER
TRAN
50.0% 47.4%
45.0% 40.0% 35.0%
36.3%
30.0%
29.1%
26.8%
25.0% 20.0% 15.0% 10.0%
11.6% 5.2% 4.4%
5.0%
0.0%
0.0% do 1969
1970 -1979
10.0%
6.4% 5.5% 0.0% 1980 -1989
5.4% 1.2% 0.0% 1990 -1999
2000 -2009
kohorta (16 let respondenta) 21
Děkuji za pozornost!
