Jak se kreativní inkubátor odlišuje od klasického podnikatelského inkubátoru? Cílem podnikatelského inkubátoru je „podchytit“ osoby s určitým podnikatelským nápadem a „vypustit“ je do světa s úspěšným podnikem. V rámci tohoto procesu poskytují inkubátory přístup k znalostem, sítím, financím (zdrojům) a trhům. Podnikatelský inkubátor je subjekt, který pomáhá začínajícím podnikatelům a poskytuje jim potřebné prostředky a podporu, která je potřeba na začátku podnikání a napomáhá rozvoji podnikatelského záměru v úspěšný podnik. Inkubátory běžně zajišťují pro klienty (začínající podniky, které inkubátor podporuje) potřebnou podpůrnou infrastrukturu, podporu technologického rozvoje, asistenci při výzkumu, pomáhají klientům získat finance pro jejich podnikání, poskytují poradenství v oblasti podnikání a vše potřebné pro úspěšný start podnikání. Podnikatelské inkubátory pomáhají začínajícím podnikům překlenout náročnou fázi „rozjezdu“, a zvyšují tak procento „přeživších“ inovativních začínajících podniků. Pro vstup do inkubátoru se vybírají podnikatelé s uskutečnitelnými projekty. Inkubátor poskytuje specializovanou nabídku podpůrných zdrojů a služeb. Zdroje a služby, které se podnikatelům nabízí: • poskytnutí fyzického prostoru; • coaching v oblasti řízení; • pomoc při přípravě efektivního podnikatelského záměru; • administrativní služby; • technická podpora; • podpora síťování; • poradenství v oblasti intelektuálního vlastnictví; • pomoc při hledání finančních zdrojů. Podnikatelské inkubátory mohou být soukromé nebo veřejné. Soukromé inkubátory jsou firmy, které pracují za účelem vytvoření zisku a přijímají provize nebo poplatky za komerční služby, které poskytují svým klientům. Jedná se v podstatě o konzultační agentury, které se specializují na vytváření nových firem. Od 80. let minulého století potom vznikají v rozvinutých i rozvojových zemích veřejné podnikatelské inkubátory, které slouží k podpoře a pomoci podnikatelům. V mnoha případech se veřejné inkubátory zaměřují na odvětví vyspělých technologií.
U podnikatelských inkubátorů zaměřených na výzkum může efektivní spolupráce s univerzitami a výzkumnými středisky motivovat vědce k překonání rizik plynoucích ze zakládání společností. Vedle univerzit mohou mít inkubátory celou řadu dalších partnerů. Jelikož nové společnosti potřebují ke svému růstu finanční kapitál, mají inkubátory úzké vazby na různé investory. Fondy počátečního a rizikového kapitálu (seed and venture capital funds), obchodní andělé (business angels) a banky poskytují nejvíce počátečního kapitálu pro inkubované společnosti. Jelikož jsou podnikatelské inkubátory silnými hráči v rozvoji podnikání, obvykle aktivně spolupracují s regionálními a národními státními organizacemi, od nichž často dostávají i finanční granty. V mnoha zemích jsou podnikatelské inkubátory sdruženy do národních asociací, které reprezentují společné zájmy a organizují setkání s cílem výměny poznatků a zkušeností. Historie podnikatelských inkubátorů Formální koncepce podnikatelské inkubace se zrodila v USA v 60. letech minulého století. Prvním všeobecně známým podnikatelským inkubátorem bylo Průmyslové centrum Batavia (The Batavia Industrial Center), založené v New Yorku v roce 1959. Do konce 70. let však bylo na území Spojených států amerických jen dvanáct podnikatelských inkubátorů.1 Skutečný rozmach inkubace nových podniků však nastal až v 80. letech, kdy se začalo hovořit o omezenosti možností ekonomik závislých výhradně na velkých korporacích. Od té doby se všeobecně uznává přínos malých podniků a význam jejich vzniku a růstu. V současnosti je jen v samotných Spojených státech okolo 1 250 podnikatelských inkubátorů.2 Během 80. let se koncept dále rozvíjel ve Velké Británii a v dalších evropských zemích, a to v různých formách (například inovační centra, pépinières d'entreprises – inkubátory, vědecké parky). Rychlý nárůst aktivity inkubátorů v posledních 15–20 letech lze přisuzovat mnoha faktorům. Podnikatelské inkubátory se staly nástrojem dosažení různých socioekonomických a hospodářských potřeb, mezi něž se řadí: • zaměstnanost a tvorba bohatství; • podpora malých firem s velkým potenciálem růstu; • transfer technologií; 1
National Business Incubators Association, NBIA (Národní sdružení podnikatelských inkubátorů). Dostupné online: www.nbia.org/resource_library/history/index.php
2 Bloomberg
Businessweek. Dostupné online: www.businessweek.com/ articles/2012-11-06/the-numberand-variety-of-business-incubators-is-on-the-rise#p1
• propagace inovací; • podpora vazeb mezi podnikatelskou sférou;
univerzitami,
výzkumnými
organizacemi
a
• rozvoj průmyslových klastrů. Studie vytvořená na zakázku pro Evropskou komisi z roku 2002 eviduje v západní Evropě okolo 900 inkubačních prostředí.3 Národní sdružení podnikatelských inkubátorů (NBIA) odhaduje aktuální počet inkubátorů ve Spojených státech na 1 500. Aktivita v oblasti podnikatelských inkubátorů není výsadou pouze vyspělých zemí; inkubační prostředí se v současnosti vyvíjí i v rozvojovém světě, kde sílí zájem o finanční podporu těchto aktivit ze strany organizací, jako je například Světová banka. Díky široké škále podpůrných programů pro hospodářský rozvoj a postupům pro inkubaci podniků, se inkubátory v posledních dvou dekádách staly rychle rostoucím průmyslem. V současnosti podnikatelské inkubátory urychlují úspěšný rozvoj podnikatelských společností díky mnoha podpůrným zdrojům a službám, které vznikly nebo byly zorganizovány v rámci inkubátorů a které jsou nabízeny jak prostřednictvím samotných inkubátorů, tak prostřednictvím jejich sítí kontaktů. Hlavním cílem podnikatelských inkubátorů je vytvořit úspěšné společnosti, které se po absolvování programu stanou finančně zabezpečené a schopné se osamostatnit. Tyto společnosti, které prošly inkubátory, mají potenciál vytvářet pracovní příležitosti, revitalizovat okolní prostředí, obchodně využít důležité technologie a posílit místní i národní ekonomiky. V první generaci inkubátorů se jich většina soustředila na poměrně málo vyspělé technologie, obvykle na oblast služeb nebo výroby. Postupně se inkubační odvětví rozšiřovala jak co do velikosti, tak i směrem k sofistikovanější povaze podnikání. Kreativní sektor a inkubace Rychlé změny v průmyslových procesech a revoluce v digitálních technologiích vytvářejí zcela novou poptávku po nových kreativních nápadech, talentech a postupech. O kreativitě, kulturních a kreativních průmyslech a kreativní ekonomice se hovoří jako o důležitém a rostoucím segmentu světové ekonomiky, založeném 3
Centre for Strategy and Evaluation Services (Centrum strategií a hodnotících služeb), Benchmarking of Business Incubators (Měření podnikatelských inkubátorů pomocí benchmarkingu). Brusel: Generální ředitelství Evropské komise pro podnikání, únor 2002. Dostupné online: www.cses.co.uk/upl/File/Benchmarking-Business-Incubators-main-report-Part-1.pdf.
na průniku oblastí kultury, podnikání a technologií. Samotný proces inkubace je pro tvůrčí proces zásadní – kreativní a umělecké myšlenky se „inkubují“ v mysli autorů/tvůrců po celou dobu, kdy se tvůrčím procesem přetvářejí na umělecké dílo či kreativní produkt. Proto byl v kreativních odvětvích vždy přítomen prvek shlukování (klastrování), který je pro inkubátory typický a vždy se v nich v nějaké formě projevoval. V posledních několika desetiletích se tento proces ještě urychlil díky celkové postindustriální situaci v mnohých městech Evropy a Severní Ameriky. Z důvodu průmyslové restrukturalizace se bývalé průmyslové objekty, jako např. sklady a továrny, přestaly používat pro svůj tradiční výrobní účel. Tyto objekty se staly přirozeným zdrojem zájmu uměleckých aktivit, nejprve neformálně (často nelegálně), později se „okupace“ opuštěných prostor institucionalizovala a tyto objekty se staly základnami pro vznik fenoménu postindustriálních kulturních prostor, kde se konají výstavy a další kulturní akce, jsou zde ateliéry, zkušebny, rezidenční prostory atd. Spolu s rozmachem kreativní ekonomiky roste i poptávka po kreativních nápadech, a ty se často vyskytují v místech s vysokou koncentrací umění a kultury. Na druhou stranu však kulturní prostory čelí potřebě přehodnocení tradičních provozních modelů kvůli snižování přímého financování, a s tím souvisejícími novými požadavky na management a financování. Zejména v posledním desetiletí jsme ve městech po celém světě svědky vzniku nové infrastruktury určené pro inkubační služby pro kreativní průmysly nebo pro vznikající kreativní podniky. Také výzvy v oblasti regenerace měst a rekreačního vyžití místních komunit se promítají do projektů regenerace, které pracují s předpokladem poskytnutí dostupného pracovního prostoru pro umělce a kreativní průmysly a využití inovativních koncepcí managementu a financování. Způsob a organizace práce představitelů kreativních odvětví z nich činí nanejvýš vhodné adepty pro využití prostor postindustriálních městských továren. Většina kulturních a kreativních firem jsou malé, nezávislé a nestabilní organizace. Proto potřebují dostupné a flexibilní pracovní a nájemní prostory. Ty se musí nacházet v místech, která jsou dobře napojena na formální i neformální struktury, jež jsou živnou půdou pro kreativitu a které jim umožní držet krok s novými trendy a příležitostmi. Všechny tyto podmínky jsou obvykle splněny v postindustriálních prostorách v městských centrech. Kreativní inkubátory kombinují funkce podnikatelských inkubátorů a kreativních ateliérů tak, aby stimulovaly kreativní nápady a našly pro ně co nejlepší komerční uplatnění. Služby a výhody těchto inkubátorů jsou v podstatě shodné s inkubátory podnikatelskými. Nabízejí prostor a kancelářské vybavení pro kreativní podniky nebo umělce za dotované ceny. Navíc zlepšují podmínky pro rozvoj těchto kreativních firem tím, že jim poskytují konzultace a školení. Každá z inkubačních služeb je speciálně uzpůsobena tak, aby odpovídala potřebám daných „rezidentů“. Hlavní myšlenkou těchto inkubátorů je podporovat rezidenty v tvorbě životaschopných záměrů vhodných pro komerční zhodnocení. Nicméně kreativní
inkubátory často hrají důležitou roli spočívající v překlenování rozdílů mezi světem podnikání a světem kultury a umění tím, že poskytují prostor pro nová setkání, která napomáhají vzniku inovací s komerčním potenciálem. Jak praví Příručka strategie, kterou vydala Expertní skupina OMC pro kreativní a kulturní průmysly:4 pro kulturní a kreativní inkubátory neexistuje jednoznačná definice ani kritéria. Liší se velikostí, místem, pracovními principy a výběrem klientů/rezidentů. Některé inkubátory se více zaměřují na kulturní subjekty (fungují hlavně jako rezidenční prostory), jiné se zaměřují výhradně na kreativní podnikatele nebo míří na určitou skupinu (klastr) společností, jako jsou např. herní vývojáři. Stále více běžných podnikatelských inkubátorů začíná přijímat do svých inkubačních programů kreativní podniky, což nic nemění na zjevné nutnosti rozvíjet specializované inkubátory pro kreativní a kulturní průmysly, a to ze tří hlavních důvodů: • kulturní a kreativní průmysly obecně pro své působení vyhledávají inspirativní a živé prostředí; • kulturní a kreativní průmysly potřebují speciální konzultační poradenství a služby, které jsou uzpůsobeny jejich specifickým provozním požadavkům; • kulturní a kreativní průmysly často fungují na principech prototypu nebo projektu. Možnost pracovat v rámci společenství stejně smýšlejících kolegů z jiných oblastí KKP často vede k synergiím a novým podnikatelským záměrům a příležitostem. Dobrým příkladem komplexní strategie pro rozvoj kreativních průmyslů, která zahrnuje inkubátory jako jeden z hlavních prvků regenerace městského prostředí, je případ Londýna a jeho postupy podnikání v oblasti kreativních průmyslů v posledních dvaceti letech. Všechny regenerační projekty zaměřené na kulturu a kreativní průmysly v Londýně zaznamenaly pozitivní ekonomické i regenerační dopady. Hlavní přínos plyne z nabízení prostor pro podnikání, ateliérů a studií pro umělce a kreativní podniky, které lákají stejně smýšlející investory, podniky a návštěvníky, čímž se zvyšuje hodnota a rozvojový potenciál dotčených lokalit. V Londýně se dále podařilo vytvořit partnerství mezi neziskovými skupinami a vládními agenturami, z nichž vznikly inkubátory pro kreativní průmysly, mezi které patří London Apparel Resource Centre, které se zaměřuje na módní průmysl a je plně financováno ze zdrojů Londýnské rozvojové agentury (London Development Agency). Centrum nabízí grantové programy, školení, pracovní prostory vybavené nejmodernější technologií a jako „mentory“ angažuje odborníky z módní praxe. Výsledky těchto snah spočívajících v nabídce dostupných zdrojů umělcům a kreativním průmyslům znamenají pro Londýn ekonomický úspěch, počínaje
4
Policy Handbook on Cultural and Creative Industries in Local, Regional and National Development Strategies. Brusel: Evropská komise – Expertní skupina OMC pro kulturní a kreativní průmysly, 2012.
například zvýšením ceny nájemného na čtvereční metr a perspektivou konče.5
5
John Montgomery: Urban Cultures. Planning, Practice & Research, 2007, 22 (4), str. 601–617.
