Jak psát maturitní práci? Marie Břendová
Hlavní kroky • Fáze koncepční • Fáze návrhu a plánování • Fáze empirická • Fáze analytická • Fáze diseminační
Jak začít? KONCEPČNÍ FÁZE 1) formulace a vymezení problému ujasnit si, jakým problémem (tématem) se budu ve své práci zabývat, co chci popisovat a následně zkoumat … stanovit si cíl práce – ujasnit si čeho chci ve problematice docílit, co chci ve zvolené tématice (problému) prozkoumat, zjistit …
pokračování 2) Přehled literatury Rešerže – požádat v jakékoliv knihovně (vyhledají tituly – knihy, časopisy o žádané problematice) – placená služba Prostudovat literaturu – získat co nejvíce informací o zvoleném tématu (problematice zkoumání)
pokračování 3)
Vytvořit teoretický rámec práce – kostru, osnovu práce
Promyslet si, co je v problematice (na tématu) důležité, o čem je nutné psát v teoretické části práce stanovit si jednotlivé kapitoly teoretické části práce (ve spolupráci s vedoucím práce)
Členění práce Část teoretická – rozsah min. 10 str. • Rozsahem nepřesahuje část praktickou • názvy kapitol písmo vel.12 – tučně • podkapitoly - písmo 12 – kurzívou tučně • řádkování 1,5 • text plynulý, ENTER – pouze u nového odstavce, odsazování tabulátorem, zarovnání textu do bloku
pokračování 4) Stanovení hypotéz (formulace hypotéz– viz. dále) Hypotézy vytvořit společně s vedoucím práce Vztahují se k stanovenému cíli !!
Doporučený počet hypotéz: 2 – 3 (ve spolupráci s vedoucím práce)
pokračování FÁZE NÁVRHU A PLÁNOVÁNÍ Jak budu získávat údaje? (= zvolená metoda) Vzorek populace (= kdo budou moji respondenti?) – nutno dobře rozmyslet - ve spolupráci s vedoucím práce Kontinuální konzultace s odborníky (s vedoucím práce) pilotáž – není nutné (vedoucí práce)
pokračování FÁZE EMPIRICKÁ (=VÝZKUMNÁ)
poměrně dlouhá a časově náročná fáze sběr dat a získávání údajů od respondentů Příprava dat k jejich analýze Jak získávat údaje (kdy a kde)
pokračování FÁZE ANALYTICKÁ Dělí se na : analýzu údajů interpretaci výsledků Analýza: shromažďování údajů (př. sběr dotazníků) samotné výsledky výzkumu (= odpovědi na otázky dotazníku) NIC NEŘÍKAJÍ
musí se zpracovat a analyzovat
pokračování POPIS GRAFŮ: 1) Každý graf (či tabulka) musí mít číslo, název 2) Pod každým grafem (tabulkou) musí být popis: př. Z grafu č. 1 vyplývá, že 20 respondentů (50%R) tvořily ženy a 20 respondentů (50% R) byli muži.
pokračování • Grafy na jedné stránce mohou být max. dva • Jeden graf na stránce – také je možné, ale musí být graficky vhodně rozložené – optimální vzhled stránky • Každý graf musí mít i svou legendu – tj. vysvětlivky • Každá otázka (položka) v dotazníku musí být graficky znázorněna (= graf či tabulka)
Interpretace výsledků Diskuze Náročná část práce Dává získaným údajům význam Vysvětluje vyzkoumané údaje na základě předem stanovených hypotéz Není to již strohý popis zjištěných údajů (jako u analýzy - popisu pod grafy)
pokračování • Uplatňuje se i vlastní názor u zjištěných údajů – nutno se ve zkoumané problematice dobře orientovat!!! t. j. : co si myslíme (práce se píše v množném čísle – „my“ a v příčestí minulém se VŽDY!!! píše „měkké i“ tzv. „jazyk výzkumníka“) o zkoumaném problému • „diskutujeme „ i s názory autorů, které se již námi zkoumanou problematikou, zabývali – publikace v níž problematiku popisují
DISEMINAČNÍ FÁZE • Tzv.: Doporučení pro praxi – ukazuji, jak je možné výsledky průzkumu využít Význam vytvořené (zpracované) problematiky – tématu pro veřejnost: a) K čemu budou zjištěné výsledky průzkumu užitečné – př. nějaké zlepšení stávajícího?? b) Využití této práce –př. Vzor pro studenty, pro širokou veřejnost, pacienty, …atd. c) Kde bude možno práci prostudovat - nabídka
Závěr • Zhodnocení celkového přínosu práce z pohledu jejího autora • Možno uvést i problémy, které se během psaní práce vyskytly
• Možné návrhy řešení, splnění cílů a hypotéz
Seznam použité literatury • Abecední řazení autorů (viz. tištěný vzor) • Uvádění autorů: v textu číselný odkaz – př.: (20), na téže straně, kde je příslušný text –“pod čarou“, index. číslem v textu • Literatura není starší 10 let • Dodržování mezinárodní citační normy ČSN ISO 690 – 2 (http://www.cuni.cz /boldisp/citace.html • Doporučený počet autorů: 10
Dotazník • V úvodu průvodní část: • • • • • •
A) oslovení + představení se B) zdvořilá žádost o vyplnění C) účel + název mat. práce D) anonymita zaručena E) instrukce o vyplnění a odevzdání F) poděkování a podpis
dotazník • Otázky (položky) – max. 30 • Typy otázek: ▫ Otevřené ▫ Uzavřené ▫ Polootevřené Formulace otázek: • stručná, jasná, jednoznačná • ptáme se vždy pouze na JEDEN problém (myšlenku)
Typy otázek • Uzavřené položky • Není možná vlastní interpretace odpovědí
• Odpověď je př. ANO X NE, ale také nabízené alternativy možných odpovědí– jejich výčet musí být vyčepávající (5-7 je optimální počet)
pokračování • Otevřené položky • Nenabízí alternativy odpovědí
• Respondenti vyjadřují vlastními slovy stručně svůj názor, postoje ….
pokračování • Polouzavřené položky • Nabízí alternativy odpovědí
• Přidává se vlastní výběr odpovědi s otevřeným ukončením („jiná možnost“, prosím doplňte …)
Další obecná pravidla dotazníku • Úvodní otázky – identifikační (pohlaví, věk, vzdělání respondentů …) • Otázky musí budit zájem, náklonnost a důvěru • Nesmí mít dlouhý text – stručně, jasně .. • Vyhýbat se cizím , odborným a vícesmyslným slovům • Vyhýbat se sugestivním otázkám • V uzavřených otázkách vyčerpat všechny alternativy možných odpovědí
Rozhovor – výzkumná metoda • • • • •
Otázky se liší od běžného rozhovoru: 1) mají jasné, odborné zaměření – k tématu 2) obsahují standardizované otázky 3) zaměřeny pouze na definovanou oblast 4) otázky jsou kladeny přímo – bezprostřední kontakt výzkumníka s respondentem • 5) Otázky musí být jednoduché, srozumitelné • 6) předem promyšlené • 7) jedna myšlenka v jedné otázce
pokračování 8) Otázky se vždy vtahují k tématu a cíli průzkumu 9) Nejsou sugestivní, zavádějící 10) Nejsou dvojsmyslné 11) Nejsou „choulostivé“, osobní, intimní 12) Jsou srozumitelné – přizpůsobené věku respondentů, jeho předpokládaným schopnostem
Fáze sestavování rozhovoru • Seznámení s tématem rozhovoru • Stanovení jeho cíle • Příprava struktury rozhovoru • Stanovit si podmínky vyhodnocování – zapisování odpovědí, nahrávání odpovědí ….
Struktura rozhovoru • Úvod – jako v dotazníku (vysvětlit „proč“?, „cíl“, „anonymita“ ..) • Navázat důvěru - spolupráce • Střední část - dbát na formulaci otázek, nedávat sugestivní otázky (= nenavádět k odpovědím) • Předem připravené otázky • Závěr – poděkování a rozloučení se
Hypotézy • Po prostudování odborné literatury ,(je podmínkou) - orientace ve zvolené problematice, upřesnění cíle(ů) výzkumu práce se začínají formulovat hypotézy • Hypotéza je: • Předpokládaná odpověď na výzkumnou otázku • výzkumné otázky vychází z problému a směřují k cíli výzkumu – musí být konkrétní, jasné a přesné • Výzkumné otázky směřují k řešení výzkumného problému
pokračování • Funkcí hypotézy je: • Poskytovat výzkumné práci směr • Testovat, měřit, hodnotit, vyjadřovat formální vztahy mezi dvěma či více proměnnými empirickými (výzkumnými) metodami • Předpokládat anebo vysvětlovat vzájemné vztahy mezi dvěma či více proměnnými či vzájemné vztahy mezi závislou a nezávislou proměnnou
Pravidla formulace hypotéz Existují tři zlatá pravidla formulace hypotéz (dále jen H): • 1.
H je tvrzení. Vyjadřuje se oznamovací větou. Toto tvrzení musíme buď potvrdit či vyloučit (!!) • 2. H vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými • 3. H musí být empiricky ověřitelná (testovatelná), t. j. proměnné musí být měřitelné anebo se dát kategorizovat (zařadit někam)
pokračování Vhodnou pomůckou tvrzení, podle kterého v H vyjadřujeme mezi proměnnými: • •
•
rozdíly – „víc, častěji, silněji, vyšší, odlišné,“….. vztahy - pozitivní, negativní, korelace (= vzájemný vztah, závislost) následky - jak (když) tak, čím tím
Dělení hypotéz • Podle stupně vědecké rozpracovanosti a výzkumné využitelnosti • A) H prvotní – vychází ze zkušenosti výzkumníka (jsou to představy, které nemívají přesnou formulaci) • B) H vědecké – vznikají z prvotních, mají přesnou formulaci a splňují vědecká kritéria, mohou procházet několika etapami a měnit své podoby: výchozí - hlavní, pracovní, statistické
Příklady hypotéz Výchozí – hlavní • Př. : „Předpokládáme, že čím je učitel žákům sympatičtější, tím má větší disciplínu ve třídě“. Pracovní hypotézy (jednoduché X složené) Jednoduché: Vyjadřují vztah mezi jednou nezávislou a jednou závislou proměnnou. Př.: „Předpokládáme, že děvčata v pubertě mají lepší informace o riziku pohlavních chorob, jak chlapci“ – nezávislá proměnná je pohlaví, závislá proměnná je info o pohl. chorobách
Příklady jednoduchých hypotéz • Pokračování.. • „ Předpokládáme, že ženy při bolesti užívají častěji analgetika, než muži.“ • Předpokládáme, že muži vyhledávají častěji pomoc profesionálů, než ženy.“
Použitá literatura • BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V.2005. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: NCO NZO, 2005. ISBN 80-7013-416-X
• BOLEDOVIČOVÁ, M., MATULAY, S. 2007. Výskum v ošetrovatelstve. Nitra: FSVaZ UKF, 2007. ISBN 978-80-89245-03-1
