Jak pracovali čeští europoslanci?

Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty 2014-04-28

Jak pracovali čeští europoslanci? Přehled vybraných aspektů pracovní aktivity poslanců Evropského parlamentu za Českou republiku v uplynulém období (2009 – 2013)

Think-tank Evropské hodnoty je nevládní instituce, která prosazuje zvyšování politické kultury v České republice i na evropské úrovni.

Volby do Evropského parlamentu (EP) jsou v literatuře obvykle považovány za národní volby druhého řádu,1 což mimo jiné znamená, že všichni, kterých se týkají (od voličů, přes politické strany a kandidáty až po média), mají tendenci jim věnovat menší pozornost, prostředky apod. než v případě prvořadých národních voleb.2 Z pohledu občana a potencionálního voliče je jedním z důsledků této kategorizace fakt, že se volby do EP konají v prostředí s nízkou mírou (politických) informací, a to zejména pokud hovoříme o informacích relevantních k unijní úrovni vládnutí, ke které se volby do EP vztahují především. Konkrétně je to zapříčiněno tím, že se politické strany i jednotliví kandidáti často zaměřují na národní politická témata bez přímého vztahu k Evropské unii (EU) a jen málokdy otevřeně vyjadřují názory na jednotlivé politické otázky spojené s EU.3 Stejně tak tištěná i audiovisuální média věnují volbám do EP podstatně méně pozornosti a prostoru než volbám do Poslanecké sněmovny.4 Pokud jim však pozornost a prostor věnují, pak tomu často bývá v rámci méně prominentních pasáží či částí celkového zpravodajství (volby do EP se s menší pravděpodobností dostanou na titulní stránku novin či do úvodních částí televizního zpravodajství). To by samo o sobě představovalo určitý nedostatek, ale pokud by zůstalo jen u něho, nebyl by zásadního charakteru. Nicméně dalším problémem je, že pokud již evropské volby získají pozornost médií, ty se většinou zaměřují na národní politická témata nebo na národní aspekty jednotlivých politických témat souvisejících s EU. Co se týče personalizace evropských voleb, tak v rámci zpravodajství se často objevují národní političtí aktéři na úkor samotných kandidátů na europoslance a jiných osobností funkčně spjatých s EU.5 Jednou z dalších charakteristik tohoto nízkoinformačního prostředí při volbách do EP je fakt, že občané v jednotlivých členských zemích Unie mají také poměrně málo informací o práci samotných poslanců v EP. Pokud se na celou situaci podíváme opět očima občana a potencionálního voliče, který se rozhoduje, jestli jít k volbám do EP a koho volit, pak dojdeme k závěru, že průměrný občan, který má z logiky věci méně intenzivní kontakt s EU než s domácí politikou a který má méně informací ohledně stran/kandidátů a jejich postojů k jednotlivým otázkám spojeným s EU z mediálních zdrojů, má notně sníženou možnost informovaného

výběru při volbách. To v praxi znamená, že volič těžko může efektivně „potrestat“ ty kandidáty, o kterých si myslí, že jeho zájmy na evropské úrovni nezastávali kvalitně, protože o jejich práci má málo informací jak od stran a kandidátů samotných, tak i médií. Ze stejného důvodu to má volič náročné, i když se nesnaží volit určité kandidáty na základě předchozího působení, ale chce si vybrat někoho, kdo by kvalitně reprezentoval jeho zájmy v následujícím funkčním období. Jinak řečeno, volič má kvůli nedostatku informací při volbách do EP ztíženou jak možnost retrospektivní volby, tak možnost prospektivního výběru.6 Nejen z těchto důvodů je třeba se před volbami do EP (tedy během kampaně vedoucí k těmto volbám) snažit rozvířit diskuzi týkající se aktivit europoslanců v EP během uplynulého funkčního období, stejně tak jako diskuzi o tom, jaké mají jednotliví kandidáti a politické strany postoje k rozličným otázkám spojeným s unijní úrovní vládnutí. Předmětem tohoto textu je tedy (systematické) hodnocení některých aspektů práce českých europoslanců za období od posledních voleb konaných v červnu 2009. Konkrétně jde tedy o období od počátku sedmého funkčního období až do konce kalendářního roku 2013 (14. 7. 2009 – 31. 12. 2013). Struktura textu je uspořádána tímto způsobem: následující část (kapitola 2) stručně představuje EP a organizaci práce v této instituci; třetí kapitola předkládá argumenty ohledně důležitosti sledování práce (českých) poslanců v EP; následující část (kapitola 4) diskutuje metodologické postupy a pátá kapitola představuje výsledky analýzy; poslední část (kapitola 6) interpretuje výsledky a zasazuje je do širšího kontextu týkajícího se práce poslanců v zastupitelských sborech.

Evropský parlament je jedinou občany přímo volenou institucí EU. Zastupitelé jsou do EP voleni každých pět let, přičemž až do roku 2009 se evropské volby odehrávaly vždy v průběhu první poloviny měsíce června. Příští volby do EP se však budou konat 22. – 25. května 2014, a to především z důvodů snahy zvýšit chronicky nízkou volební účast tím, že se vyhnou začátku letních prázdnin v několika členských státech, a také proto, aby bylo možné lépe organizovat a urychlit volbu nového předsedy Komise. Po přistoupení Chorvatska v červenci 2013 je EP tvořen 766 poslanci z 28 členských států. Pro následující volby do EP se však 1

počet europoslanců musí snížit na 751, protože je třeba dodržet pravidla stanovená Lisabonskou smlouvou. V praxi to znamená, že pro následující volební období ztratí Německo tři křesla a dalších dvanáct zemí – mezi nimi i ČR – po jednom křesle. Těmito zeměmi jsou Belgie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Řecko. Česká republika má během současného sedmého volebního období v EP 22 europoslanců volených v rámci jednoho volebního obvodu.7 Čeští europoslanci však v EP nezasedají podle příslušnosti k národním politickým stranám, ale na základě rozdělení do nadnárodních politických skupin (frakcí).8 Tyto frakce jsou uspořádány podle ideologické/politické sounáležitosti bez ohledu na národní hledisko. K založení politické skupiny v EP je třeba zajistit členství minimálně 25 europoslanců, kteří jsou alespoň ze sedmi různých

členských států EU.9 Pokud se europoslancům podaří založit politickou skupinu, mají nárok na finanční příspěvky od EP, přístup k členství v parlamentních výborech a v neposlední řadě garanci určitých pozic v rámci těchto výborů.10 V současnosti existuje v EP sedm politických skupin. Největšími frakcemi jsou Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Po dohodě předsedů jednotlivých skupin jsou v jednacím sále EP poslancům přidělena místa podle jejich politické příslušnosti ve směru z leva doprava. Někteří europoslanci nejsou členy žádné politické skupiny – jsou tzv. nezařazenými poslanci. Tabulka 1 uvádí seznam českých europoslanců, národní politickou stranu, za kterou byli zvoleni a politickou skupinu, za kterou sedí v EP.

Tabulka 1. Seznam českých europoslanců a jejich politická příslušnost

2

Poslanci se v EP sdružují v tzv. politických skupinách či frakcích. Jak již bylo míněno, nezasedají tedy v EP dle státní příslušnosti, nýbrž podle politické příslušnosti. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny – jsou tzv. nezařazenými poslanci. V současnosti je v EP sedm politických skupin, které mají vlastní vnitřní organizační strukturu. Mají tedy předsedu (v některých frakcích dva spolupředsedy), předsednictvo a sekretariát. Velikost sekretariátu, v němž jsou kromě administrativních pracovníků i političtí poradci pro jednotlivé oblasti, závisí na velikosti frakce. Před každým hlasováním na plenárním zasedání projednávají frakce zprávy pocházející z parlamentních výborů a předkládají k nim pozměňovací návrhy.14 Poslanec se po zvolení do EP skrze svoji domácí politickou stranu nejprve stává členem frakce a v závislosti na členství ve frakcích je zařazen do výborů a delegací. Činnost ve výborech a na plenárním zasedání představuje hlavní pracovní náplň europoslance z legislativního úhlu pohledu. Nicméně nezahrnuje všechny typy činnosti vykonávaných poslanci EP; těmi jsou dále například členství v předsednictvu výborů, delegací a politických skupin, členství ve formálních i neformálních meziskupinách či práce ve volebním obvodu.15 Při dílčích zasedáních EP jsou v rámci přípravy práce poslanci rozděleni do stálých výborů, z nichž každý se zaměřuje na specifické oblasti. V rámci probíhajícího sedmého volebního období má EP 20 stálých výborů, které se v současnosti skládají z 24-76 poslanců. Složení jednotlivých výborů odráží složení plenárního zasedání, takže je přímo závislé na výsledku voleb do EP. Každý výbor má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Schůze parlamentních výborů se konají jednou až dvakrát měsíčně v Bruselu. V rámci parlamentních výborů europoslanci vypracovávají legislativní návrhy a zprávy, předkládají k nim pozměňovací návrhy a hlasují o nich. V parlamentních výborech také projednávají návrhy Evropské komise a Rady a v příslušných případech vypracovávají zprávu, která je předkládána na plenárním zasedání.16 Plenární zasedání, další těžiště činnosti EP, je vyvrcholením legislativní práce poslanců v rámci parlamentních výborů a politických skupin. Plenární zasedání se konají jednou za měsíc –

s výjimkou srpna – ve Štrasburku a trvají čtyři dny (pondělí až čtvrtek). Šestkrát za rok se pak europoslanci scházejí také v Bruselu na dvoudenním zasedání (ve středu a ve čtvrtek). Plenární zasedání samo se pak člení podle jednotlivých dní. Během plenárních zasedání se odehrávají všechna hlasování a z pohledu instituce jako celku jde o vrchol její politické aktivity. Plenární zasedání vede předseda EP, kterému v této roli pomáhá čtrnáct místopředsedů. Předseda zahajuje zasedání, během zasedání udílí slovo jednotlivým poslancům a dohlíží na řádný průběh rozprav. Řídí rovněž hlasování, předkládá poslancům k hlasování pozměňovací návrhy a legislativní usnesení a konstatuje, zda většina byla pro, nebo proti. Jak již bylo zmíněno, hlavní náplní pléna jsou hlasování a rozpravy. Nedílnou součástí plenárního zasedání je také doba vyhrazená pro otázky položené Radě nebo Komisi.17 Během pléna mohou rovněž europoslanci požádat Komisi, aby předložila příslušný legislativní návrh týkající se otázky, o níž se EP domnívá, že vyžaduje vypracování unijního (právního) aktu.18 Kromě parlamentních výborů a činnosti na plenárním zasedání jsou poslanci EP také rozřazeni do tzv. parlamentních delegací.19 Účelem delegací EP je udržovat vztahy a zajišťovat výměny informací s různými parlamenty třetích zemí. Evropský parlament prostřednictvím svých delegací přispívá k reprezentaci EU v zahraničí a k prosazování hodnot, na nichž je Unie založena. V současném volebním období působí v EP 4120 delegací, které se skládají ze 12-70 europoslanců. Každá delegace má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Předsedové jednotlivých parlamentních delegací koordinují svou činnost v rámci Konference předsedů delegací.21

Odpověď na tuto otázku se dá rozdělit přinejmenším do dvou propojených pilířů: jednoho spíše teoretického a jednoho praktického. Z teoretického úhlu pohledu je třeba začít tím, že volby do EP jsou v odborné literatuře běžně považovány za druhořadé národní volby, ve kterých nejde o povolební vytvoření evropské vlády, ani nemají evropský charakter - jde v nich spíše o 3

domácí polická témata a národní politický kontext, což ve velké míře ovlivňuje jejich výsledek.22 Důsledkem těchto faktorů je, že (volební) pouto mezi poslanci EP, unijními tématy a voliči v členských zemích v praxi (skoro) neexistuje. Vzato z pohledu europoslanců to znamená, že to, co dělají či nedělají v EP, ovlivňuje jejich šance na znovuzvolení pouze v malém měřítku. Radikální čtení tohoto argumentu by europoslancům dokonce napovídalo, že se nemusí v rámci EP příliš snažit, když mají ve výsledku jen malou naději, že to někdo ocení. Toto je ještě umocněno faktem, že volby do EP jako druhořadé národní volby probíhají ve srovnatelně nižším informačním prostředí než volby do Poslanecké sněmovny. To v důsledku znamená, že pokud by i byl europoslanec extrémně aktivní v rámci EP, před volbami se to nikdo nemusí dozvědět. Pokud bychom měli syntetizovat výše zmíněné teoretické argumenty, pak skutečnosti, že volby do EP nejsou o evropských tématech a že naopak jsou strukturovány domácím politickým kontextem a probíhají v podmínkách nízké informovanosti voličů, vedou k závěru, že volby do EP v současnosti nesplňují mnoho z funkcí, které by (demokratické) volby splňovat měly, a tak jsou vlastně jedním ze zdrojů demokratického deficitu v EU.23 Z praktického úhlu pohledu je odpověď na otázku v názvu kapitoly poněkud odlišná. Pravomoci EP se od 70. let minulého století kontinuálně zvyšovaly a od prvních přímých voleb z roku 1979 tento trend ještě zrychlil. EP se za poslední čtyři dekády proměnil z diskusního klubu na opravdový parlament, jehož určité pravomoci přesahují dokonce pravomoci některých národních parlamentů členských států EU.24 V roce 1957 nemohlo tehdejší Shromáždění, jak se Parlament dříve nazýval, navrhovat legislativu (což závazně nemůže dodnes), navrhovat změny, přijímat legislativní akty ani blokovat přijetí legislativy. I vliv Shromáždění na tvorbu rozpočtu tehdejších Evropských společenství byl minimální. EP tedy dlouhodobě plnil „pouze“ funkci diskusního fóra a poradního orgánu. Po přijetí Lisabonské smlouvy je však již parlamentem, který získal zásadní legislativní pravomoci, signifikantně ovlivňuje tvorbu rozpočtu EU a má vliv na vnější vztahy EU. Pokud zůstaneme u legislativní činnosti, která je pro tuto studii ta nejdůležitější, pak lze říci, že v současnosti mají europoslanci ve třech čtvrtinách legislativy EU stejné spolurozhodovací pravomoci,

jako má Rada ministrů.25 To znamená, že v důsledku posílení pravomocí EP by občanům jednotlivých členských států neměly být volby do EP lhostejné, protože většina všech nových pravidel a zákonů jejich zemí se odvíjí od legislativy přijaté na úrovni EU, o níž spolurozhoduje EP. Tyto změny se promítly i do mediálního a odborného pole. Přinejmenším od minulých voleb do EP z roku 2009 se ve velké části členských států EU objevilo mnoho různých mediálních výstupů, které přinášely zpravodajství o tom, že europoslanci dotyčných zemí mají slabou docházku na plenární zasedání a že i v ostatních indikátorech ‚výkonu‘ mají spíše slabé než dobré výsledky. V jednotlivých členských státech se tyto výstupy objevovaly jak v ‚seriózním tisku‘, tak i v „bulváru“. Nicméně tuto vlnu mediálních studií vyvolalo především založení několika webových stánek a vydání odborných publikací, které se zabývaly měřením docházky a dalších výkonnostních indikátorů europoslanců.26 Prakticky všechny typy těchto aktivit napomáhají učinit EU o něco transparentnější a zjednodušit přístup k informacím pro voliče. Reakce jednotlivých europoslanců vůči podobným článkům, webovým portálům a odborným studiím byly pochopitelně rozporuplné. Ti, kteří se objevili na spodku žebříčků pro jednotlivé typy aktivit, měli důvod být znepokojeni možným dopadem na jejich mediální obraz a často napadali metodologické postupy vzniku žebříčků. Na druhou stranu ti, kteří se umístili na předních příčkách, viděli tyto výsledky jako možnost zdůraznit jejich pozici tvrdě pracujících poslanců. V posledním období však těchto mediálních výstupů ubylo, i když se dá očekávat, že s přibližujícími se volbami jich bude snad opět přibývat. Častým problémem těchto mediálních výstupů je také někdy nejasná interpretace dat, a proto tato studie přichází s analýzou několika vybraných aspektů pracovní činnosti mapující většinu současného sedmého volebního období EP. Tato studie se tedy pokouší přispět ke zlepšení informovanosti veřejnosti o vybraných pracovních indikátorech europoslanců, a být tak voličům nápomocná při výběru kandidátů ve volbách do EP v květnu 2014. Zároveň se snaží podpořit lepší informovanost v oblastech a tématech spojených s vládnutím na úrovni EU.

4

Pro co nejkomplexnější postižení pracovních aktivit poslanců EP je studie rozdělena na kvantitativní a kvalitativní část, přičemž každá z těchto částí sleduje jiné aspekty činnosti europoslanců. Toto rozdělení na dvě odlišně části reflektuje fakt, že zatímco obě části mají převážně informační charakter, je to kvantitativní část, která má širší, přičemž stále do jisté míry omezené, možnosti komparativního pojetí.

Pracovní aktivita (českých) poslanců v EP je v rámci kvantitativní části měřena na základě sledování několika klíčových oblastí, ve kterých se mohou europoslanci prakticky zapojit do činnosti v EP. Konkrétně jde o následujících jedenáct indikátorů, které byly sledovány od počátku sedmého funkčního období až do konce kalendářního roku 2013, kdy byla započata práce na této studii (14. 7. 2009 – 31. 12. 2013)27: 1) Docházka na plenární zasedání (Plenary attendance) 2) Účast na jmenovitých hlasováních (Participation in roll-call votes) 3) Zprávy předložené zpravodajem (Reports drafted) 4) Zprávy předložené stínovým zpravodajem (Reports drafted as shadow) 5) Stanoviska předložená navrhovatelem (Opinions drafted) 6) Stanoviska předložená stínovým navrhovatelem (Opinions drafted as shadow) 7) Pozměňovací návrhy ke zprávám předloženým zpravodajem (Reports amended) 8) Parlamentní otázky (Parliamentary questions) 9) Písemná prohlášení (Written declarations) 10) Návrhy usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání (Motions for resolution) 11) Vystoupení na plenárním zasedání (Speeches in the plenary) Podívejme se nyní krátce na jednotlivé indikátory. Docházka jednoduše měří, jestli se poslanec podepsal do prezenčního listu v daný den plenárního zasedání. Je třeba zde zopakovat, že plénum samotné se člení dle jednotlivých dní a tak se poslanci musí podepisovat každý den tohoto zasedání. ‚Docházkové‘ hodnoty v této studii budou

udávané v procentuálních hodnotách za sledované období.28 Druhým indikátorem je účast na jmenovitých hlasováních. V tomto případě jde o procentuální hodnotu jmenovitých hlasování, kterých se poslanec zúčastnil bez ohledu na počet dní, kdy byl zapsán v prezenčním listu při plenárním zasedání. Tato hodnota ukazuje, do jaké míry se zapojuje poslanec do jednotlivých hlasování a udává informaci o tom, jak často se poslanec hlasování účastní. Zde je na místě uvést, že jmenovitá hlasování nepředstavují všechna hlasování v rámci Parlamentu. Poslanci v EP mají v praxi možnost hlasovat třemi různými způsoby. První způsob hlasování je vlastně aklamační hlasování, kdy europoslanci hlasují zvednutím ruky (nebo povstáním) a kdy předseda opticky zjišťuje, zda je většina pro, nebo proti. Další dva způsoby probíhají v elektronické podobě, kdy má každý poslanec k dispozici tlačítka „ano“, „ne“ a „zdržet se“. V rámci prvního typu elektronického hlasování se výsledky nezaznamenávají jmenovitě a nelze tedy zjistit, jak jednotliví poslanci hlasovali. Výsledky jsou naopak zapisovány pouze jako výsledné agregátní číslo: tedy počet „pro“, „proti“ a „zdržel se“. Druhým způsobem elektrického hlasování jsou tzv. jmenovitá hlasování (roll-call votes), při kterých se vedou jmenné seznamy poslanců obsahující údaje o tom, jak jednotliví poslanci hlasovali.29 Je to pouze tento typ hlasování, který jako jediný může být, a tedy je zahrnut do této studie. Nutno doplnit, že tento způsob se používá u menšiny ze všech hlasování.30 Třetí zahrnutou aktivitou jsou zprávy předložené zpravodajem, což je hodnota udávající počet zpráv, které vypracoval poslanec ve funkci zpravodaje. V Evropském parlamentu bývají jednotlivé výbory vyzvány, aby připravily zprávu k legislativním i nelegislativním otázkám.31 Pro každou zprávu je z členů výboru, který zpracovává zprávu, vybrán zpravodaj (rapporteur), který za její vypracování zodpovídá. Vyhotovenou zprávu zpravodaj předkládá konkrétnímu výboru a následně plenárnímu zasedání.32 Z logiky tohoto procesu vyplývá, že se zpravodaj podílí na procesu vypracování zprávy od samotného počátku, a je tedy důležitou postavou se značným vlivem na finální podobu zprávy. Čtvrtým indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou zprávy předložené stínovým zpravodajem. Zatímco zpravodaj formuluje postoj EP k dané otázce (v podobě zprávy), ostatní frakce, které nezískaly roli zpravodaje v dané otázce, 5

mohou jmenovat svého tzv. stínového zpravodaje (shadow rapporteur), který komunikuje se zpravodajem, formuluje pozici frakce, jejímž je členem, k dané otázce a vypracovává pro svoji frakci podklady ke hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích i o samotné zprávě. Tato studie zahrnuje počet zpráv, který každý europoslanec vypracoval v roli stínového zpravodaje, neboť jde o důležitý aspekt činnosti poslanců v EP.33 Pátým indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou stanoviska předložená navrhovatelem, což je jednoduše počet případů, kdy poslanec vypracoval stanovisko k legislativnímu či nelegislativnímu textu či otázce. Oba typy těchto textů jsou běžně postoupeny jednomu či více výborům na začátku postupu v EP. V případě legislativních otázek mají stanoviska formu pozměňovacích návrhů. Naopak v případě nelegislativních textů mají stanoviska podobu návrhů k některým částem textu. O návrzích stanovisek hlasuje výbor, jehož člen stanovisko vypracoval a poté je předá výboru, který je zodpovědný za vypracování zprávy pro danou otázku.34 Šestým pracovním indikátorem jsou stanoviska předložená stínovým navrhovatelem. Stejně jako v případě zpráv vybírají politické skupiny tzv. stínového navrhovatele, který vypracovává stanovisko k dané problematice pro svoji politickou skupinu. Tento indikátor tedy vyjadřuje, kolik stanovisek europoslanec ve sledovaném období vypracoval v roli stínového navrhovatele. Sedmou zahrnutou oblastí je počet zpráv, ke kterým byl předložen pozměňovací návrh. Tento indikátor jednoduše udává počet zpráv, ke kterým poslanec předložil pozměňovací návrh či návrhy bez ohledu na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Osmým indikátorem je počet parlamentních otázek. Poslanci EP mohou pokládat parlamentní otázky Komisi, Radě EU či ostatním orgánům a institucím EU v písemné nebo ústní podobě.35 V rámci této studie uvádíme počet europoslancem předložených písemných otázek Evropské komisi nebo Radě EU. Dalším indikátorem pro měření aktivity europoslanců je počet písemných prohlášení podepsaných poslancem EP. Písemné prohlášení je text o délce nejvýše 200 slov, který se týká věci či oblasti, která nezbytně musí spadat do působnosti Evropské unie. Písemné prohlášení může předložit nejméně 10

poslanců alespoň ze tří politických skupin jako text, k němuž svůj podpis mohou připojit další poslanci. Písemná prohlášení však nelze považovat za akt EP, který by vyjadřoval postoj celého tělesa. Písemná prohlášení tedy vyjadřují pouze postoj signatářů daného prohlášení.36 Tento typ aktivity je často používán nezávisle na politické skupině, které je daný europoslanec členem. Předposledním indikátorem je počet návrhů usnesení, které byly europoslancem podepsány. Kterýkoli poslanec může předložit návrh usnesení, který nesmí obsahovat více než 200 slov, a to jen ve věci spadající do oblasti činnosti EU.37 Návrhy usnesení však obvykle předkládá politická skupina, výbor nebo alespoň 40 europoslanců. Posledním indikátorem jsou vystoupení na plenárním zasedání udávající počet jednotlivých proslovů, které europoslanec za sledované období v EP učinil. Čas při rozpravách je rozdělován proporcionálně k počtu mandátů, které má v EP konkrétní politická frakce a národní delegace, jejichž je europoslanec členem.38 Data nezbytná k měření všech výše uvedených indikátorů jsou veřejnosti volně přístupná na webových stránkách EP (www.europarl.europa.eu).39 Data týkající se většiny z výše zmíněných indikátorů lze také nalézt přehledně zpracované na webových stránkách www.votewatch.eu, což je nezávislý portál monitorující politiku EU a převážně rozhodovací procesy v jednotlivých institucích.40 VoteWatch sbírá data pro svou potřebu z oficiálních webových stránek EP a má výhodu v mnohem jednodušším následném zpracování dat pro potřeby koncového uživatele. Obě tyto zdrojové datové oblasti byly využity při zpracovávání této studie, přičemž pokud byly informace o indikátorech dostupné na VoteWatch, byla použita metodologie a data z tohoto portálu. Pouze u indikátorů, pro které VoteWatch nesbírá data, byla použita metodologie a data z oficiálních webových stránek EP. Pro každý indikátor je zpracováno pořadí od poslance, jehož hodnota byla nejvyšší po poslance, jehož hodnota byla v rámci daného indikátoru nejnižší. Takové zpracování má sloužit k tomu, aby si čtenář mohl udělat přehled o jejich výkonnosti v rámci jednotlivých indikátorů. Zároveň je spočítán pro každý indikátor průměr za všechny české europoslance, který je poté porovnán s průměry ostatních členských států a několika kontrolních skupin. Těmito kontrolními skupinami 6

jsou: 1) průměr za staré členské státy41, 2) postkomunistické členské státy42 a 3) podobně velké státy.43 To umožní zasazení aktivity českých europoslanců do kontextu celé EU i do kontextu vůči vybraným skupinám členských států EU. V závěru vlastní analýzy studie také obsahuje základní informace o každém českém europoslanci a zároveň tabulku, která pro každý indikátor udává poslancovo pořadí v porovnání s ostatními českými europoslanci.

Kromě výše diskutovaných 11 kvantitativních indikátorů se tento text snaží postihnout i další aspekty pracovní aktivity poslanců EP. Protože při diskuzi o pracovních aktivitách europoslanců hraje také důležitou roli obsazování výborů a delegací a rozdělení postů v předsednictvu, a to nejen v rámci jednotlivých výborů, ale i v jednotlivých frakcích EP jako celku, obsahuje tento text informace o formálním začlenění jednotlivých českých europoslanců do pracovních aktivit v EP. Konkrétně jde o následující pozice: a) pozice ve výborech (členství a náhradnictví); b) členství v rámci parlamentních delegací; c) funkce v rámci politických skupin v EP (např. předseda, místopředseda, pokladník); d) pozice v předsednictvu a vedoucích funkcí v EP. Kromě zmíněných formálních postů v rámci EP a politických skupin je také sledováno začlenění poslanců EP do neoficiálních uskupení, kteří se zajímají o určité téma, jež nemusí spadat do běžné pracovní náplně EP – tzv. meziskupin. U všech těchto kvalitativních indikátorů jsme vycházeli z informací veřejně přístupných na webových stránkách EP44 a v případě politických skupin v EP z jejich vlastních webových stránek.45 Posledním typem informací v rámci kvalitativní části je členství europoslanců v dalších neformálních zájmových skupinách v rámci EP. V tomto případě jsme spoléhali na data poskytnutá kancelářemi jednotlivých českých europoslanců. Všechny tyto informace nejsou primárně určeny ke komparaci mezi jednotlivými (českými) europoslanci, protože lze jen těžko srovnávat jednotlivé výše zmíněné typy pozic mezi sebou. Primárním účelem je doplnit informace o kvantitativních indikátorech činnosti europoslanců o další formální i neformální či neoficiální aktivitu poslanců EP tak, aby čtenář a případně

potencionální volič ve volbách do EP získal co nejširší záběr informací o činnosti českých europoslanců.

Na úvod této části je třeba důrazně zmínit, že tato studie nemá za cíl poskytnout kompletní srovnávací hodnocení individuálních ani kolektivních pracovních aktivit europoslanců. Mnoha typům aktivit poslanců v EP – např. aktivity v rámci volebního období, aktivity v rámci vnějších vztahů EU, práce v rámci politických skupin v EP a účast v meziparlamentních delegacích - se tato studie záměrně komparativně nevěnuje. Jinými slovy typy těchto aktivit jsou sice ve studii zohledněny, nejsou však kvantifikovány a komparovány. Tato studie sice uvádí přehled členství v jednotlivých výborech a delegacích, meziskupinách, předsednictvu EP i politických frakcí, ale pro potřeby analýzy aktivit není jejich komparativní vyhodnocení provedeno. Dalším bodem, který je nezbytné zmínit před představením vlastní analýzy, je fakt, že kvantitativní indikátory jako takové nikdy nemohou pokrýt celkovou aktivitu poslanců v rámci EP. To znamená, že analyzované kvantitativní indikátory neposkytují dostatečný základ pro celkové komparativní posouzení práce europoslanců. Dalším důležitým bodem vztahujícím se ke kvantitativním indikátorům pracovní činnosti je typické úskalí vztahující se k použití (deskriptivní) statistiky. Protože byl použit kvantitativní postup vyhodnocení daných aspektů pracovní činnosti, byly všechny akty a činy europoslanců chápány jako rovnocenné, tedy mající stejnou váhu. Například v rámci indikátoru udávajícího počet zpráv, ke kterým byl předložen pozměňovací návrh, není brán ohled na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Jiný příklad jsou zprávy předložené zpravodajem, kde například není bráno v potaz, zdali jde o legislativní či nelegislativní otázku, ke které se zpráva vztahuje. Například příprava tří zpráv nelegislativního charakteru může být podstatně méně náročná, nežli příprava jediné zprávy k velkému legislativnímu návrhu. Pro účely hodnocení a prezentace kvantitativních indikátorů pracovní činnosti europoslanců jsou tedy všechny činy a akty brány jako rovnocenné všem ostatním v dané kategorii. Na druhou stranu, pokud se pohybujeme v rámci použitých indikátorů a máme na paměti jejich 7

omezení, poskytují poměrně rigorózní vyhodnocení důležitého výseku práce europoslanců.46 Další úskalí leží ve skutečnosti, že pravidla ustavená jednacím řádem EP mají vliv na legislativní i nelegislativní činnosti menších politických frakcí v EP a nezařazených europoslanců.47 Toto je především případ vypracovávání zpráv v roli zpravodaje (a stínového zpravodaje), stanovisek předložených navrhovatelem (a stínovým navrhovatelem) a vystoupení na plenárním zasedání, protože tyto činnosti jsou předmětem dohody politických skupin v EP a jsou přidělovány poměrně k síle a velikosti politických skupin (a národních delegací).48 Dalším bodem, který je nezbytné zmínit, je, že pozice v předsednictvu EP (předseda a místopředsedové) může vést k tomu, že u dotyčných europoslanců mohou být čísla týkající se některých kvantitativních indikátorů (např. vystoupení na plenárním zasedání, ale i dalších) „nafouknutá“. K tomuto efektu dochází nejen proto, že čas při rozpravách je rozdělován proporcionálně k počtu mandátů, které má v EP konkrétní politická frakce a národní delegace, jejichž je každý europoslanec členem, ale také proto, že europoslanci, kteří zasedají ve vedení EP, činí z titulu své funkce proslovy častěji (počítá se do nich i prosté předávání slova). Při vyhodnocování pracovních aktivit českých europoslanců je tedy potřeba mít na paměti, že Libor Rouček (2009-2011) a Oldřich Vlasák (2012-2014) zastávali či zastávají v sedmém funkčním období EP pozici místopředsedy EP. Posledním úskalím je fakt, že europoslanci v mnoha členských zemích ukončí svůj mandát v průběhu pětiletého funkčního období a jsou nahrazeni jinými. V ČR tak byl nahrazen zesnulý europoslanec Jiří Havel49 příchozím Vojtěchem Mynářem50, což se nezbytně musí projevit do jejich pracovních aktivit a následného vyhodnocení. Mandát Vladimíra Remka51 dokončí Věra Flasarová52, což však jeho pracovní aktivity ve světle této studie neovlivnilo, protože ke změně došlo mimo sledovaný časový rámec. Stejná situace nastala v mnoha dalších státech EU53, které tvoří jednotlivé kontrolní skupiny sloužící pro porovnání pracovních aktivit českých europoslanců se zbytkem EP. V těchto případech postupujeme vždy tak, že do analýzy zahrnujeme odstupujícího i přicházejícího europoslance, aby nedocházelo k zásadnímu zkreslení dat. Specifické informace k metodologickému postupu najdete vždy

v poznámce u příslušné tabulky. I přes všechna zmíněná úskalí a omezení nabízí tento text množství dat zvyšujících informovanost o poslancích EP, která jsou vhodná k další interpretaci, vedoucí ke konkrétním závěrům se znatelnou vypovídající schopností. To je důležité především proto, že je lepší mít alespoň nějaké přehledné souhrnné informace o pracovních aktivitách českých europoslanců, než nemít žádné. Následující přehled má tedy posloužit (nejen) průměrnému voliči k tomu, aby měl před volbami co nejvíce informací o poslancích EP.

Přehled kvantitativních indikátorů pracovní aktivity europoslanců V souladu s představením jednotlivých částí v metodologické kapitole se nejprve podívejme na souhrnné výsledky po jednotlivých indikátorech, které srovnávají české europoslance s jednotlivými kontrolními skupinami. Následně budou představeni čeští europoslanci jeden po druhém včetně jejich pracovních aktivit pro jedenáct zahrnutých indikátorů pracovní činnosti. Tabulky 2 a 3 představují souhrn všech indikátorů pro veškeré české europoslance a srovnání průměrů za ČR s ostatním členskými státy EU a dalšími kontrolními skupinami.

8

Tabulka 2. Indikátory pracovní aktivity a jejich pořadí v ČR54

9

Tabulka 3. Indikátory pracovní aktivity a jejich porovnání s kontrolními skupinami

⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀ ⌀

10

Tabulka 4. Docházka českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího

Prvním zahrnutým indikátorem pracovní činnosti je docházka (tab. 4) na plenární zasedání. Průměrná docházka českého europoslance je 87,73%, což znamená, že v tolika procentech případů je průměrný český europoslanec podepsán v prezenční listině v daný den plenárního zasedání. Nejčastěji přítomným českým europoslancem na plenárním zasedání byl za sledované období Pavel Poc (99,58%), následovaný Liborem Roučkem (97,90%) a Zuzanou Roithovou (97,06%). Na druhé straně stupnice se objevili Milan Cabrnoch (78,99%), Jan Zahradil (74,37%) a Miroslav Ouzký (71,85%). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec měl třináctou nejvyšší docházku mezi 27 členskými státy (87,73%). Jinými slovy, pokud jde o průměrná čísla, stojí čeští europoslanci zhruba v polovině žebříčku. V porovnání s průměrem za postkomunistické členské státy EU (EU-10) vidíme, že průměrný

český europoslanec má o něco nižší docházku na plenární zasedání než je průměr EU-10 (88,12%). Při srovnání se starými členskými státy EU (87,07%) zjistíme, že průměrný český europoslanec má naopak o něco vyšší docházku na plénum než je průměr EU-15. Při porovnání s ostatními státy EU, které mají stejně mandátů v EP jako ČR, zjistíme, že naši europoslanci jsou lepší než poslanci ze tří z těchto zemí: Maďarska (85,17%), Belgie (83,99%) a Řecka (83,68%). Na druhou stranu poslanci EP zvolení za Portugalsko (91,00%) měli ve sledovaném období o něco vyšší docházku na plénum. Druhým sledovaným indikátorem je účast na jmenovitých hlasováních (tab. 5) vyjádřený jako procentuální hodnota jmenovitých hlasování, kterých se poslanec zúčastnil bez ohledu na počet dní, kdy byl zapsán v prezenčním listu při plenárním zasedání. Průměrný český europoslanec je přítomen při 84,03% jmenovitých hlasování, což je stejně jako u docházky poměrně vysoké číslo. Na první příčce žebříčku se opět objevuje Pavel Poc (96,45%), v tomto případě následovaný Zuzanou Roithovou (95,41%) a Janem Březinou (94,74%). Na opačném pólu se objevují Richard Falbr (75,7%), Milan Cabrnoch (69,7%) Miroslav Ouzký (66,68%). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci měli patnáctou nejvyšší docházku mezi 27 členskými státy, což je lehce za polovinou průměru všech členských států. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU (EU-10) vidíme, že průměrný český europoslanec (84,03%) má o něco málo nižší průměrnou účast při jmenovitých hlasování než je průměr EU-10 (84,21%) a naopak má o trochu vyšší účast vůči starým členským státům EU-15 (83,86%). Pokud porovnáme český průměr s průměrem za podobně velké státy EU, potom zjistíme, že je vyšší než v případě Belgie (82,11%), Maďarska (80,93%) a Řecka (74,24%) a nižší než průměrná účast na jmenovitých hlasováních portugalských europoslanců (87,16%).

11

Tabulka 5. Účast na jmenovitých hlasováních českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího

státy EU-15 (2,67), které vstoupily před rokem 2004. Pokud porovnáme český průměr s průměrem za podobně velké státy EU, potom zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval méně než průměrný belgický (2,23) europoslanec a maďarský (2), výrazně méně než řecký (3,27) a především portugalský (6,14) europoslanec. Tabulka 6. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího

Třetím sledovaným indikátorem jsou zprávy předložené zpravodajem (tab. 6), což je hodnota udávající počet zpráv, které vypracoval poslanec ve funkci zpravodaje. Český europoslanec vypracoval v průměru 1,95 zprávy v roli zpravodaje. V rámci ČR byla nejaktivnější Zuzana Roithová (9), následovaná Andreou Češkovou (7) a Janem Březinou (4). Naopak žádnou zprávu v roli zpravodaje nevytvořilo šest českých europoslanců, a to jmenovitě Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Hynek Fajmon, Vojtěch Mynář, Pavel Poc a Ivo Strejček. Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou s jejich počtem zpráv v roli zpravodaje za sledované období na 17. místě žebříčku, což je řadí do dolní poloviny všech členských států, jejichž poslanci sloužili celé volební období. Při konfrontaci výsledků vidíme, že průměrný český europoslanec (1,95) má neznatelně nižší průměrný počet zpráv v roli zpravodaje než je průměr EU-10 (1,97) a výrazně nižší než členské

Dalším zahrnutým indikátorem jsou zprávy předložené stínovým zpravodajem (tab. 7), což určuje počet zpráv, které daný poslanec zpracoval v roli stínového zpravodaje během sledovaného období. Český europoslanec v průměru vypracoval 10,5 zpráv v roli stínového zpravodaje. Nejvíce jich v této roli vytvořil Jaromír Kohlíček (34), Oldřich Vlasák (33) a Jiří Maštálka (31). Naopak nejméně zpráv, přesně žádnou, v roli zpravodaje vypracovali Robert Dušek, Richard Falbr a Vojtěch Mynář. Při srovnání s ostatními členskými státy EU uvidíme, že čeští europoslanci v tomto ohledu patřili v průměru 12

mezi ty, kteří zpracovali nejvyšší počet zpráv v roli stínového zpravodaje a zařadili se na 5. místo pomyslného žebříčku. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU vidíme, že průměrný český europoslanec (10,5) má téměř o polovinu vyšší průměrný počet zpráv v roli stínového zpravodaje než je průměr EU-10 (5,58). Podobný ale ne již tak markantní rozdíl vychází při srovnání s průměrem členských států EU-15 (8,0), které vstoupily před rokem 2004. Konečně pokud porovnáme průměr českých europoslanců s průměrem podobně velkých států EU, potom zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval méně než průměrný belgický (14,27) europoslanec, ale více než řecký (7,64), portugalský (6,73) a také maďarský (4,36) europoslanec.

navrhovatelem (tab. 8), což představuje počet případů, ve kterých poslanec EP vypracoval stanovisko. Nejvíce výstupů v tomto ohledu vyhotovil Oldřich Vlasák s 12 stanovisky, následovaný Janem Zahradilem (6) a dvěma europoslankyněmi, které vypracovaly 4 stanoviska (Andrea Češková a Olga Sehnalová). Na druhém konci stupnice se opět objevilo sedm europoslanců, kteří nevypracovali za sledované období ani jedno stanovisko (Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Richard Falbr, Vojtěch Mynář, Miroslav Ouzký, Vladimír Remek a Ivo Strejček). Tabulka 8. Stanoviska předložená českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího

Tabulka 7. Zprávy předložené stínovým zpravodajem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího

Pátým sledovaným indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou stanoviska předložená

Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu stanovisek v roli navrhovatele za sledované období na 18. místě, což je opět o něco za polovinou všech členských států, jejichž poslanci sloužili celé volební období a jsou tedy zahrnuti do této studie. Při srovnání s průměrem postkomunistických 13

členských států EU zjistíme, že průměrný český europoslanec (2,09) vypracuje o něco méně stanovisek než jeho protějšek ze zemí EU-10 (2,35). Stejnou dynamiku má i srovnání s průměrem za staré členské státy EU-15 (2,45). V závěrečné konfrontaci se zeměmi s podobným počtem mandátů v EP, vychází průměrný český europoslanec s průměrným počtem předložených stanovisek (2,09) o něco lépe než průměrný Belgičan (1,95), ale hůře než průměrný Řek (2,55), Maďar (2,82) a Portugalec (2,55). Tabulka 9. Stanoviska předložené stínovým navrhovatelem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího

Šestým zahrnutým indikátorem jsou stanoviska předložená stínovým navrhovatelem (tab. 9), což je hodnota, která vyjadřuje, kolik stanovisek europoslanec ve sledovaném období vypracoval v roli stínového navrhovatele. Český europoslanec v průměru vytvořil 11,68 stanoviska v této roli. V rámci ČR vypracoval nejvíce stínových

stanovisek Oldřich Vlasák (71), následovaný Jaromírem Kohlíčkem (34) a Milanem Cabrnochem (30). Nejméně jich naopak vypracovali tři čeští europoslanci, kteří si za sledované období nepřipsali na své konto ani jedno stínové stanovisko (Robert Dušek, Richard Falbr a Libor Rouček). Ve srovnání s dalšími 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu stanovisek v roli stínového zpravodaje za sledované období na 2. místě hned za lucemburskými europoslanci. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU (EU-10) vidíme, že průměrný český europoslanec (11,68) má vyšší průměrný počet stanovisek v roli stínového zpravodaje než je průměr EU-10 (5,29). Stejně vychází srovnání s průměrem nejen členských států EU-15 (6,39), které vstoupily před rokem 2004, ale také s podobně velkými státy EU, kdy průměrný belgický europoslanec vypracoval v průměru 6,32 stínových stanovisek, portugalský (6,91) a ještě o něco méně průměrný řecký (4,45) a maďarský (3,59) europoslanec. Sedmým indikátorem jsou pozměňovací návrhy ke zprávám předloženým zpravodajem (tab. 10). Tento indikátor jednoduše udává počet zpráv, ke kterým poslanec předložil pozměňovací návrh či návrhy bez ohledu na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Tento indikátor by tedy neměl být zaměňován s celkovým počtem pozměňovacích návrhů, protože k jedné zprávě lze podat více pozměňovacích návrhů. Nejvyšší hodnoty mezi Čechy v tomto ohledu dosáhl Oldřich Vlasák se 116 zprávami, ke kterým podal pozměňovací návrh. Druhý byl Milan Cabrnoch (80) a třetí Olga Sehnalová (79). Na opačném pólu se objevili Zuzana Brzobohatá a Robert Dušek s 11 zprávami, ke kterým podali pozměňovací návrh, dále Richard Falbr s 8 zprávami a poslední Vojtěch Mynář55 se 2 zprávami. Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval pozměňovací návrhy k 39,5 zprávám, což je hodnota, která ho řadí na 25. pozici v žebříčku. Jinými slovy, pouze europoslanci ze Slovenska a Estonska podali pozměňovací návrhy v průměru k nižšímu počtu zpráv než je průměr za ČR. V porovnání s postkomunistickými členskými státy EU (EU-10) a jejich průměrným počtem pozměňovacích návrhů (63,17) vidíme, že průměrný český europoslanec má znatelně nižší průměr. A dokonce téměř o polovinu nižší než je průměr 14

starých členských států EU (77,37). Při porovnání s ostatními státy EU, které mají stejně mandátů v EP jako ČR zjistíme, že naši europoslanci vypracovali pozměňovací návrhy v průměru k nižšímu počtu zpráv než poslanci ze všech čtyř těchto zemí: Řecka (84,09), Portugalska (82,55), Belgie (67,18), i Maďarska (60,64).

s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec podal průměrně 16,41 otázek Komisi či Radě, což je hodnota, která ho řadí na 25. pozici v žebříčku stejně jako v rámci předchozího indikátoru. Jinými slovy, pouze europoslanci z Lotyšska a Estonska předložili v průměru méně písemných parlamentních otázek než je průměr za ČR.

Tabulka 10. Počet zpráv, ke kterým byl podán pozměňovací návrh českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího

Tabulka 11. Parlamentní otázky českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího

Dalším zahrnutým indikátorem pracovní aktivity českých europoslanců je počet písemných parlamentních otázek (tab. 11) předložených Evropské komisi nebo Radě EU. Český europoslanec v průměru předložil 16,41 písemných otázek Komisi nebo Radě. Nejvíce jich předložil Jan Březina (83), Pavel Poc (54) a Zuzana Roithová (54). Naopak na druhé straně žebříčku se objevují Robert Dušek (2) a Miloslav Ransdorf (2), dále pak Vojtěch Mynář56 (1) a Zuzana Brzobohatá, která nepředložila ani jednu otázku. Při srovnání

V konfrontaci průměrného českého europoslance s průměrným europoslancem z postkomunistických členských států EU zjistíme, že Čech podá v průměru o více než o polovinu méně písemných parlamentních otázek než průměrný europoslanec ze států EU-10 (42,8). Ještě výrazněji více v průměru parlamentních otázek podá europoslanec ze zemí EU-15 (104,45). V praxi vidíme, že český průměr je více než šestinásobně nižší než průměr EU-15. Ještě hůře vychází průměrný český europoslanec v počtu předložených parlamentních otázek dalším 15

institucím a orgánům Unie vůči podobně velkým zemím, neboť předložil o něco méně než průměrný Maďar (23), ale znatelně méně než Belgičan (122,09) a ještě výrazněji méně než průměrný Řek (255) a Portugalec (258,91). Tabulka 12. Písemná prohlášení českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího

Devátý indikátor představuje počet písemných prohlášení (tab. 12) podepsaných europoslancem EP. Písemné prohlášení je text o délce nejvýše 200 slov, který se týká věci ve výlučné působnosti EU. V tomto směru mezi českými europoslanci byla nejaktivnějšími Zuzana Roithová (5), následovaná Jiřím Maštálkou (4) a Pavlem Pocem (3). Na opačné straně žebříčku se mezi Čechy objevilo třináct europoslanců, kteří nevypracovali ani jedno písemné prohlášení za sledované období (Zuzana Brzobohatá, Milan Cabrnoch, Andrea Češková, Robert Dušek, Hynek Fajmon, Jaromír Kohlíček, Edvard Kožušník, Vojtěch Mynář, Miloslav Ransdorf, Ivo Strejček, Evžen Tošenovský, Oldřich

Vlasák a Jan Zahradil). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec podepsal průměrně 0,86 písemných prohlášení, což je hodnota, která ho řadí na 24. pozici v žebříčku podobně jako v případě dvou předchozích indikátorů. Jinými slovy pouze europoslanci z Estonska, Malty a Německa podepsali v průměru méně písemných prohlášení než je průměr za ČR. V porovnání s postkomunistickými členskými státy EU vidíme, že průměrný český europoslanec podepíše skoro o polovinu méně písemných prohlášení, než je průměr pro EU-10 (1,56). Při srovnání se starými členskými státy EU (1,38) vidíme, že počet písemných prohlášení podepsaných průměrným českým europoslancem je opět znatelně nižší než v případě průměrného europoslance ze zemí EU-15. A zároveň český europoslanec v průměru zpracoval méně písemných prohlášení než ti ze států, kteří mají stejný počet mandátů – portugalský (2,05), belgický (1,45), maďarský (1,27) i řecký (1,23) europoslanec. Předposledním indikátorem pracovní aktivity poslanců EP je počet návrhů usnesení (tab. 13), které byly europoslancem podepsány. Nejvíce návrhů usnesení mezi českými europoslanci podepsali Zuzana Roithová (113), druhý byl Libor Rouček (45) a třetí Jan Zahradil (37). Naopak nejméně návrhů usnesení podepsali Hynek Fajmon, Vladimír Remek a Ivo Strejček, kteří všichni podepsali 2 návrhy usnesení. Další potom byli Vojtěch Mynář (1)57 a Robert Dušek (0). Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu zpráv v roli zpravodaje za sledované období na 20. místě, což znamená, že pouze europoslanci zvolení za Švédsko, Dánsko, Irsko, Lotyšsko, Maltu a Maďarsko, kteří sloužili celé volební období, podepsali v průměru méně návrhů usnesení. Pokud porovnáváme průměrného českého europoslance v počtu podepsaných návrhů usnesení (14,91) s průměrem za EU-10, dojdeme k závěru, že český průměr je nižší než ten pro europoslance z postkomunistických zemí (36,33), a to o více než polovinu. Při srovnání s průměrem starých členských států EU (31,33) zjistíme, že jako ve všech předchozích případech je český průměr nižší než průměr zemí EU-15, a to opět o více než polovinu. Průměrný český europoslanec zpracoval 14,91 návrhů usnesení, což je více než průměrný 16

Maďar (6,95), o něco méně ale už s menším rozdílem než průměrný Řek (15,27) a znatelně méně než průměrný Portugalec (38,14) a Belgičan (54,36).

Olga Sehnalová se 146 vystoupením na plénu. Naopak na druhém konci českého žebříčku se objevuje Miroslav Ouzký (20), Richard Falbr (14) a Vladimír Remek (14).

Tabulka 13. Návrhy usnesení českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího

Tabulka 14. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího

Konečně posledním indikátorem jsou vystoupení na plenárním zasedání (tab. 14). Tento indikátor udává počet jednotlivých proslovů, jež europoslanec za sledované období na plenárním zasedání v EP učinil. V rámci tohoto indikátoru se projevil předpokládaný efekt, že ti čeští europoslanci, kteří v průběhu současného funkčního období EP vykonávali funkci v předsednictví EP budou mít nejvíce vystoupení na plenárním zasedání. Na prvních dvou pozicích se tedy objevuji Libor Rouček (355) a Oldřich Vlasák (310), kdy oba během alespoň části sledovaného období vykonávali či vykonávají funkci místopředsedy EP. Na třetím místě se poté umístil Jan Březina (187), čtvrtá Byla Zuzana Roithová (169) a na pátém místě žebříčku je

Pokud srovnáme český průměr pro tento indikátor s ostatními 26 členskými státy EU, zjistíme, že průměrný český europoslanec měl 95,41 vystoupení ne plenárním zasedání, což ho v pomyslném žebříčku řadí na 20. pozici před průměrného europoslance z Kypru, Holandska, Slovinska, Lucemburska, Dánska, Bulharska a Německa. Další dvě srovnání se týkají postkomunistických členských států (EU-10) a starých členských států (EU-15). V konfrontaci s průměrem pro obě tyto široké skupiny vychází průměrný český europoslanec, co do výše hodnoty, negativně, neboť český průměr pro tento indikátor je 95,41 vystoupení na plénu, a je tak nižší než ten pro státy EU-10 (187,33) i než ten pro EU-15 (219,29). V 17

obou případech je průměrný počet vystoupení na plénu alespoň dvakrát vyšší než hodnota pro průměrného českého europoslance. Ten také vystoupil méně než průměrný europoslanec ze všech čtyř podobně velkých členských států EU: Maďarska (137,23), Řecka (159,5), Belgie (173,55) a Portugalska (850,23).

V rámci druhé části této studie bude představeno zapojení českých europoslanců do formálních, neformálních či neoficiálních struktur v rámci EP. Přestože tato část textu neaspiruje na komparativní hodnocení pracovních aktivit českých europoslanců, můžeme se podívat kolika výborů, podvýborů či parlamentních delegací byli čeští europoslanci členy. Během celého sledovaného období byli čeští europoslanci členy v průměru 1,55 výboru či podvýboru a zastávali pozici náhradníka průměrně v 1,68 výboru či podvýboru. Nejvýše byl během sledovaného období český europoslanec členem 3 výborů a zastával roli náhradníka nejvýše ve čtyřech výborech. Každý český europoslanec byl členem a zároveň náhradníkem v alespoň jednom výboru či podvýboru. Tabulka č. 15 také uvádí počet předsedů a místopředsedů parlamentních výborů a podvýborů pro všech 28 členských států. Z tabulky je patrné, že Česká republika měla během druhé poloviny sedmého volebního období EP jednoho místopředsedu výboru (Evžen Tošenovský v rámci Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku) a žádného předsedu výboru. Podívejme se nyní na statistiku pro státy se stejným počtem mandátů jako ČR: Belgie měla ve stejném období 2 místopředsedy, Maďarsko dokonce pět místopředsedů, Řecko mělo místopředsedy čtyři a Portugalsko jednoho předsedu a další dva místopředsedy. Pokud se tedy díváme jen na druhou polovinu sedmého funkčního období EP, získali čeští zastupitelé v EP méně vedoucích pozic v rámci výborů v EP. Informace o vedoucích pozicích ve výborech pro další členské státy EU lze najít ve zmíněné tabulce. Pokud se podíváme na členství v parlamentních delegacích, potom český europoslanec byl v průměru za sledované období členem 1,41 delegace a zastával roli náhradníka v 1,09 delegaci. Nejvýše byl český europoslanec během sledovaného období zároveň členem 2 delegací a ve stejném počtu zastával pozici

náhradníka. Každý český europoslanec byl během sledovaného období členem alespoň jedné delegace, zatímco pozici náhradníků někteří nezastávali vůbec. Zato se podařilo dohromady šesti českým europoslancům získat pozici v předsednictvu jednoho výboru a pěti parlamentních delegací. Tři čeští europoslanci zastávali během sledovaného období pozici v rámci předsednictva EP nebo roli kvestora EP buď po celé sledované období, nebo alespoň v jeho části. Při pohledu na statutární funkce v rámci politických skupin v EP uvidíme, že osm českých europoslanců některou z těchto funkcí zastávalo opět buď po celé volební období, či alespoň během jeho části (tab. 15). Skoro každý český europoslanec byl členem některé z registrovaných Intergroups (meziskupin)58, což jsou neoficiální sektorově, tematicky či geograficky formovaná uskupení poslanců EP. V průměru byl členský europoslanec členem přesně jedné meziskupiny. Toto číslo je však skreslené tím, že někteří čeští europoslanci byli členy až čtyř meziskupin, zatímco jiní se nezapojili do žádné. Zároveň jsme se kanceláří jednotlivých europoslanců dotázali na zapojení do dalších (neformálních) zájmových/odborných a podobných skupin v rámci EP. Výsledky jsou však velmi podobné jako u zapojení europoslanců do činnosti meziskupin. Všechny tyto a ještě některé další informace a souhrny kvantitativních indikátorů pro každého europoslance najdete na následujících stránkách. V této části studie jsme se rozhodli dát každému českému europoslanci prostor vyjádřit se k několika vytipovaným oblastem jejich činnosti prostřednictvím jednotného (sebe-evaluačního) dotazníku, který jsme rozeslali kanceláři každého europoslance.59 Dotazník obsahoval 8 níže uvedených otázek týkajících se legislativních i nelegislativních aspektů činnosti zastupitelů v EP. Od 22 dotázaných českých europoslanců se nám vrátilo 17 odpovědí, zbylí se k dotazníku buď vůbec nevyjádřili, nebo jej odmítli vyplnit. V rámci tohoto textu jsou z důvodů velkého rozsahu uvedeny pouze odpovědi na dvě vybrané a pro každého poslance stejné otázky u všech českých europoslanců, kteří vyplněný dotazník zaslali. Odpovědi na všech 8 otázek v plném rozsahu najdete na webu www.evropskehodnoty.cz/europoslanci.

18

1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil/a či nepodpořil/a v uplynulém volebním období? 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil/a či prosadil/a? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období? 3. Co byste dnes udělal/a jinak oproti uplynulému volebnímu období – legislativně i nelegislativně? 4. Se kterými zájmovými skupinami jste byl/a nejvíce v kontaktu? Vyjmenujte nejvýše pět skupin v pořadí dle intenzity kontaktu. 5. Zažil/a jste v průběhu uplynulého volebního období nesoulad s tím, co prosazovala frakce, jejíž jste členem? Pokud ano, v jaké oblasti? Jak jste následně hlasoval/a? Uveďte až tři příklady. 6. Jak konkrétně jste přispěl/a k lepší informovanosti o záležitostech Evropské unie v České republice? 7. Jakým způsobem jste se zapojoval/a do spolupráce s výbory pro evropské záležitosti v Parlamentu ČR (PS a Senát)? 8. Co nejdůležitějšího jste udělal/a pro svůj volební obvod? Vyjmenujte své hlavní aktivity v rámci obvodu.

19

Zuzana BRZOBOHATÁ – S&D (ČSSD); osobní web: www.brzobohata.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Členka  BUDG Rozpočtový výbor (12. 03. 2012 – současnost)  CONT Výbor pro rozpočtovou kontrolu (12. 09. 2012 – současnost)  REGI Výbor pro regionální rozvoj (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 18. 01. 2012 – 11. 03. 2012)  DEEA Delegace pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve Smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru (16. 09. 2009 – současnost) Náhradnice  AFCO Výbor pro ústavní záležitosti (07. 04. 2011 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  CONT Výbor pro rozpočtovou kontrolu (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – 11. 09. 2012)  D-JP Delegace pro vztahy s Japonskem (16. 09. 2009 – 07. 10. 2013)  DANZ Delegace pro vztahy s Austrálií a Novým Zélandem (09. 10. 2013 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro práva leseb, gayů a transgender (Intergroup on Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender Rights – LGBT)61 – členka  Meziskupina pro sociální hospodářství (Social Economy Intergroup)62 – členka Ostatní zájmové/odborné skupiny v rámci EP  Pracovní skupina v EP pro Fair Trade (Working Group in the European Parliament)63

Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku:64 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořila či nepodpořila v uplynulém volebním období?  Podpořila jsem Návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu – Zpráva o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice (čl. 48 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii), kde jsem byla stínovou zpravodajkou. (hlasování 22.05.2013); Návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu – Doporučení o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (hlasování 19.11.2013); Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2013 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (ve kterém Evropský parlament přijal dosaženou politickou dohodu na VFR na období 2014–2020 a na nové interinstitucionální dohodě), (hlasování 19.11.2013). 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořila či prosadila? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Podpořila jsem všechny nelegislativní návrhy, které se týkaly lidských práv či speciálně ženských práv či práv menšin. Byla jsem stálou stínovou zpravodajkou pro politiku budov Evropské unie, což je v podstatě kontrola výdajů na nákup, pronájem, rekonstrukce či opravy sídel jednotlivých evropských institucí. Jako příklad bych uvedla Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority – EBA). Zde jsem spolu se zpravodajkou prosadila zastavení dlouhodobého projektu z důvodu vysokých nákladů. Až poté, co představitelé EBA navrhli projekt s nižšími náklady, jsme projekt ve Výboru pro rozpočet schválili.

20

Tabulka 15. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Zuzanu Brzobohatou

Jan BŘEZINA – EPP (KDU-ČSL/od února 2012 není členem strany); osobní web: www.janbrezina.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Člen  ITRE Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DEPA Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest (16. 09. 2009 – současnost)  DSCA Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Arménie, EUÁzerbájdžán a EU-Gruzie (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  REGI Výbor pro regionální rozvoj (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  D-RU Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-RUSKO (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro bioetiku (Bioethics Intergroup)65 – člen

Ostatní zájmové/odborné skupiny v rámci EP  Fórum Členů EP pro jadernou energetiku (MEP Forum for the Future of Nuclear Energy)66

•

Fórum Členů EP pro železnice v Evropě (MEP Rail Forum Europe)67

Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Podpořil jsem nařízení o označování potravin, nařízení o přímých platbách vyrovnávající podmínky pro české zemědělce s těmi západoevropskými a směrnici posilující práva cestujících v letecké a autobusové dopravě. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Usnesení vyzývající k přijetí opatření na zamezení plýtvání potravinami.

21

Stanoviska předložená

Pozměňovací návrhy

Parlamentní otázky

Písemná prohlášení

Návrhy usnesení

Vystoupení na plénu

92,86

94,88

4

4

1

5

72

83

1

5

187

8.

3.

3.

13.-14.

13.-15.

11.-14.

5.

1.

5.-9.

13.

3.

Milan CABRNOCH – ECR (ODS); osobní web: www.cabrnoch.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Předseda  DSCA Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Arménie, EUÁzerbájdžán a EU-Gruzie (30. 09. 2009 – současnost) Člen  CPDE Konference předsedů delegací (30. 09. 2009 – současnost)  EMPL Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  ENVI Výbor pro životní prostřední, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (14. 09. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DSCA Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Arménie, EUÁzerbájdžán a EU-Gruzie (16. 09. 2009 – 29. 09. 2009)  DEPA Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest (16. 09. 2009 – současnost)

Stanoviska stínová

Zprávy stínové

Pořadí ČR

Zprávy předložené

Hodnota

Účast při hlasováních (%)

Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 16. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Jana Březinu

Náhradník  ENVI Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (21. 07. 2009 – 13. 09. 2009) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro stárnutí a mezigenerační solidaritu (Ageing and Intergenerational Solidarity)68 – člen předsednictva Ostatní zájmové/odborné skupiny v rámci EP  Health First Europe69  MEP Heart Group70  EP Osteoporosis Interest Group71  Interest Group on Maternal and Neonatal Health in the EP72 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku:  K dotazníku a žádosti o jeho vyplnění se nevyjádřil.

22


Návrhy usnesení


21.


20.


1


69,70


78,99

Zprávy stínové

Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 17. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Milana Cabrnocha

20

2

30

80

5

0

6

24

6.-12.

3.

2.

14.-17.

12.-16. 5.-6.

Andrea ČEŠKOVÁ - ECR (ODS); osobní web: www.andreaceskova.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Členka  CONT Výbor pro rozpočtovou kontrolu (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  ENVI Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (16. 07. 2009 – 13. 09. 2009)  FEMM Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (14. 09. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DSEE Delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem (16. 09. 2009 – současnost) Náhradnice  AFCO Výbor pro ústavní záležitosti (14. 09. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  ENVI Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (14. 09. 2009 – 13. 10. 2009)  FEMM Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (21. 07. 2009 – 13. 09. 2009) Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství73

10.-22. 11.-12.

19.

Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořila či nepodpořila v uplynulém volebním období?  V rámci svého působení jsem byla aktivní členkou Výboru pro rozpočtovou kontrolu se sedmi vypracovanými zprávami. Nejdříve zmíním mou zprávu, kde jsem nedoporučila udělit absolutorium Radě za její netransparentní hospodaření a neochotu komunikovat s Evropským parlamentem, zpráva byla hlasováním na plénu přijata, věřím tak v budoucí zodpovědnější přístup Rady k této otázce. Vyzdvihla bych i mou iniciativní zprávu O integrovaném rámci vnitřní kontroly. Zde jsem například upozorňovala, že kontrola chybovosti v rozdělování evropských prostředků by měla více akcentovat kvalitativní ukazatele. V praxi to znamená mé doporučení akcentovat kontrolu, zda byly prostředky vynaloženy skutečně účelně a přehodnocení doposud zavedené praxe formálních kritérií, kdy se zkoumá, zda vlajka EU v projektu má předepsané rozměry a barvy.  Za zmínku jistě stojí i něco, co jsem nepodpořila. Jednalo se například o legislativní návrh komisařky Redingové, který navrhoval kvóty pro zastoupení žen ve vedení státních podniků kotovaných na burze. S cílem mít v budoucnu více žen ve vedení podniků souhlasím, nesouhlasím však s navrženou cestou. Za prvé by si členské státy měly samy rozhodnout, jakým způsobem budou řešit tuto problematiku. Za druhé je to pro ženy podle mého zcela nedůstojné, neboť pak vypadají jako figuríny ve výkladních skříních, každá taková 23



žena dosazená kvótou si navždy ponese stigma „té dosazené, která by se do pozice jinak nikdy nedostala“. Což samozřejmě nemusí být pravda. Jsem pro osvětu působící na vnímání společnosti tak, aby ženám bylo umožněno přirozenou cestou a pouze na základě svých schopností, dovedností dosáhnout na vedoucí pozice, kvóty nejen z vyřčených důvodů odmítám. Dohromady jsem zatím předložila 35 zpráv, stanovisek, návrhů usnesení a parlamentních otázek a měla 61 vystoupení na plénu. Již nyní snad mohu s čistým svědomím říci, že jsem byla aktivní členkou Evropského parlamentu a snad naplnila očekávání svých voličů, ačkoliv zpětnou vazbu v těchto volbách od voličů již nezískám. Rozhodla jsem se totiž v těchto volbách nekandidovat, i když bych velmi ráda navázala na svou dosavadní práci. Nicméně

musím říci, že mé dvě dcery se dostávají do školního věku a pro mne je momentálně velmi důležité, aby chodily do školy doma v České republice a abych jim mohla plnohodnotně pomáhat. Z tohoto důvodu se v těchto volbách do EP mé jméno neobjeví. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořila či prosadila? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Přiznám se, že nevím, co je otázkou přesně myšleno. Pokud máte na mysli například podporu nejrůznějších petic a psaných prohlášení, tak jsem byla velmi opatrná a pečlivě zvažovala, kam svůj podpis umístit. Navíc každý případ byl velmi individuální.

Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 18. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Andreu Češkovou

81,93

78,91

7

8

4

9

74

8

0

4

61

19.

19.

2.

10.-11.

3.-4.

9.

4.

Robert DUŠEK – S&D (ČSSD); osobní web: www.robert-dusek.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Člen  AGRI Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DSEE Delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem (16. 09. 2009 – současnost)

10.-12. 10.-22. 14.-15.

13.

Náhradník  LIBE Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DANZ Delegace pro vztahy s Austrálií a Novým Zélandem (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro udržitelný lov, biodiverzitu a aktivity na venkově & lesnictví (Sustainable Hunting, Biodiversity, Countryside Activities & Forestry)74 – člen Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství75

24

cigaret, a která by měla negativní dopad na stav zaměstnanosti v Kutné Hoře a jejím okolí. Ve firmě vyrábějící cigarety by mohlo přijít o práci až několik stovek zaměstnanců. Po celou dobu mého působení na půdě Evropského parlamentu jsem aktivně podporoval zrušení poplatků za roamingové volání, což se povedlo nedávno schválit.

Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Jednoznačně nejzásadnějším legislativním rozhodnutím bylo dokončení vyjednávání o reformě Společné zemědělské politiky. Šlo o náročná několikaletá jednání, situace se navíc komplikovala faktem, že za tu dobu se u nás prostřídalo několik ministrů zemědělství kompletně se svými týmy. Pozitivním výsledkem je mimo jiné zlepšení postavení českých farmářů. Dalším z významných rozhodnutí je také zamítnutí příliš přísné úpravy takzvané tabákové reformy, která měla za cíl zrušení výroby cigaret s příchutěmi a takzvaných slim

2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Bez odpovědi.


7.

Návrhy usnesení

6.


0


0


92,28


95,38


Zprávy stínové

Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 19. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Roberta Duška

0

0

11

2

0

0

81

20.-22.

19.-20.

20.-21.

10.-22.

22.

9.

17.-22. 20.-22. 16.-22.

Hynek FAJMON – ECR (ODS); osobní web: www.fajmon.eu Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  ECR – Pokladník (16. 07. 2009 – 17. 02. 2010)  ECR – Člen předsednictva (18. 02. 2010 – 08. 03. 2011)  ECR – Spolupokladník (09. 03. 2011 – 12. 12. 2011; 13. 12. 2011 – současnost) Výbory a delegace Člen  AGRI Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 - současnost)



CRIM Zvláštní výbor pro organizovanou trestnou činnost, korupci a praní peněz (28. 03. 2012 – 23. 10. 2013)  CRIS Zvláštní výbor pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 (17. 06. 2010 – 30. 06. 2011)  D-IL Delegace pro vztahy s Izraelem (16. 09. 2009 – současnost)  DMED Delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  BUDG Rozpočtový výbor (21. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 25. 01. 2012 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství 25

Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství76

Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku:  K dotazníku a žádosti o jeho vyplnění se nevyjádřil





Návrhy usnesení


9.


17.

Zprávy stínové

Pořadí za ČR

87,39 90,19


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 20. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Hynka Fajmona

0

1

2

1

26

16

0

2

35

17.-22.

17.19.

6.-12.

18.19.

12.-13.

7.

Richard FALBR – S&D (ČSSD); osobní web: www.falbr.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Místopředseda  D-MK: Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU – Bývalá jugoslávská republika Makedonie (06. 02. 2013 - současnost) Člen  EMPL Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 - současnost)  D-BY Delegace pro vztahy s Běloruskem (16. 09. 2009 – 11. 09. 2012)  D-MK Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU – bývalá jugoslávská republika Makedonie (12. 09. 2012 – 05. 02. 2013) Náhradník  CRIS Zvláštní výbor pro finanční, hospodářskou a sociální krizi (08. 10. 2009 – 31. 07. 2011)  REGI Výbor pro regionální rozvoj (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)

10.-22. 18.-20. 16.-17.



DEPA Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest (18. 05. 2010 současnost)  DSCA Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Arménie, EUÁzerbájdžán a EU-Gruzie (16. 09. 2009 současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro odbory (Trade Union Intergroup)77 Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Skupina „Přátel Taiwanu“ (European Parliament - Taiwan Friendship Group)78 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Zavedení záruky pro mladé (návrh soc.dem. EMPL), zamítnutí ACTA, zamítnutí tzv. Klausové výjimky, která by dělala z našich občanů občany druhé kategorie. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Podpořil jsem nelegislativní návrhy, které rozšířily sociální práva občanů EU (rovnoprávnost, práva zaměstnanců a 26

pracovníků,…), boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům (v rámci kyperského předsednictví) a samozřejmě vnější rozměr sociální politiky, prosazování

pracovních a sociálních standardů a sociální odpovědnost evropských podniků (vlastní zpráva).

Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 21. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Richarda Falbra

91,6

75,70

1

0

0

0

8

14

1

3

14

10.-11.

20.

12.-16.

20.22.

16.-22.

20.22.

21.

8.

5.-9.

Jaromír KOHLÍČEK - GUE/NGL (KSČM); osobní web: www.jaromirkohlicek.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Člen  TRAN Výbor pro dopravu a cestovní ruch (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  D-UA Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  AFET Výbor pro zahraniční věci (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DCAS Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán a EU-Uzbekistán a pro vztahy s Tádžikistánem, Turkmenistánem a Mongolskem (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro udržitelný lov, biodiverzitu a aktivity na venkově & lesnictví (Sustainable Hunting,

16.-17. 21.-22.

Biodiversity, Countryside Activities & Forestry)79 – člen Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství80 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Podpora Jednotného řidičského průkazu. Také jsem byl zpravodajem u Technického vyšetřování námořních katastrof a vyslovil jsem rozhodný odpor a účastnil se demonstrace ve spojitosti s projednáváním Liberalizace práce v přístavech. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období? Rozhodný odpor proti agresi v Libyi a vyhlašování státu Kosovo a podpora a spolupráce na materiálech k sociálnímu cestovnímu ruchu a „Práva cestujících“.

27

Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 22. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Jaromíra Kohlíčka

89,92

80,19

2

34

3

34

14

3

0

15

82

13.

17.

6.-11.

1.

5.

2.

18.

18.-19.

10.-22.

7.

8.

Edvard KOŽUŠNÍK – ECR (ODS); osobní web: www.kozusnik.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Člen  IMCO Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DCAM Delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky (16. 09. 2009 – současnost)  DLAT Delegace v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  DEVE Výbor pro rozvoj (25. 01. 2012 současnost)  JURI Výbor pro právní záležitosti (21. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 25. 01. 2012 – současnost)  D-RU Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko (16. 09. 2009 - současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina Cesty Svatého Jakuba (Ways of Saint James–Caminos de Santiago)81 – člen

Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství82 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Jednotnou patentovou úpravu, Systém evropské normalizace, směrnice o transparentnosti a porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky, Společnou evropskou právní úpravu prodeje. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Zprávu o stavu lidských práv, Ocenění Guillermo Fariñase Sacharovovou cenou, veškeré dosavadní kroky vedoucí k vytvoření jedno sídla Evropského parlamentu a návrh protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice (konzultace).

28

Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 23. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Edvarda Kožušníka

93,28

84,87

1

7

2

17

26

5

0

16

79

7.

13.

12.-16.

12.

6.-12.

6.

Jiří MAŠTÁLKA - GUE/NGL (KSČM); osobní web: www.mastalka.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  QUE Kvestor EP (15. 07. 2009 – současnost) Funkce v rámci politických skupin v EP  GUE-NGL – pokladník (14. 07. 2009 – současnost) Výbory a delegace Člen  BURO Předsednictvo EP (15. 07. 2009 – 16. 01. 2012 – 18. 01. 2012 – současnost)  JURI Výbor pro právní záležitosti (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012)  DEPA Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest (16. 09. 2009 – současnost)  D-MD Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Moldavsko (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  ENVI Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)

12.-13. 14.-17. 10.-22. 5.-6.

10.

Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro bioetiku (Bioethics Intergroup)83 – člen  Meziskupina pro hory-pohoří, ostrovy a řídce osídlené regiony (Mountains, Island and Sparsely-Populated Intergroup)84 – člen Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství85 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Farmakovigilance, Přeshraniční zdravotní péče, tzv. Patentový balíček. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu (EP) jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejdůležitější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Zprávu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného k dětem a dalších druhů vyživovacích povinností Evropským společenstvím – byl jsem zpravodajem.

29

Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 24. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Jiřího Maštálku

84,87

81,14

2

31

2

18

17

17

4

21

114

18.

16.

6.-11.

3.

6.-12.

5.

17.

6.

2.

4.

6.

Vojtěch MYNÁŘ – S&D (ČSSD); osobní web: www.vojtechmynar.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Člen  BUDG Rozpočtový výbor (12. 09. 2012 – současnost)  D-BY Delegace pro vztahy s Běloruskem (12. 09. 2012 – současnost) Náhradník  CONT Výbor pro rozpočtovou kontrolu (12. 09. 2012 – současnost)  DSEE Delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem (12. 09. 2012 – současnost)  D-UA Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina (29. 10. 2013 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství

Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  European Capitals and Cities of Sport Federation – ACES Europe86 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Nejdůležitější pro mne byla samozřejmě příprava a přijetí víceletého finančního rámce na roky 2014-2020. Dále bych zmínil revizi směrnice o výrobě, obchodní úpravě a prodeji tabákových výrobků a směrnici o jakosti paliv a energii z obnovitelných zdrojů. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Společný návrh usnesení o záplavách v Evropě, který reagoval na živelné pohromy sužující hned několik členských států v roce 2013.

30

Hodnota

89,06 80,03

Pořadí za ČR

16.

18.


Návrhy usnesení






Zprávy stínové


Indikátor


Docházka (%)

Tabulka 25. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Vojtěcha Mynáře

0 1 25 (69) 0 0 2 2 (4) 1 (5) 20.17.-22. 16.-22. 17. 22. (22.) 21 (14.-17.) 10.-22. 21. 18. (12.) 22. 0

Miroslav OUZKÝ – ECR (ODS); osobní web: www.ouzky.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  ECR – Člen předsednictva (18. 02. 2010 – 12. 12. 2011) Výbory a delegace Místopředseda  DACP Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU (17. 09. 2009 – současnost) Člen  ENVI Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DACP Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU (16. 09. 2009 – 16. 09. 2009)

Náhradník  AFET Výbor pro zahraniční věci (07. 09. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  SEDE Podvýbor pro bezpečnost a obranu (21. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DARP Delegace pro vztahy s Arabským poloostrovem (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství87 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku:  Kvůli výtkám k jedné z otázek se vyjádřil, že vyplněný dotazník nedodá.


22.

Návrhy usnesení

22.


11


1


66,68


71,85


Zprávy stínové

Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 26. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Miroslava Ouzkého

0

6

37

10

2

7

20

10.

10.-11.

9.

4.

10.

20.

12.-16. 7.-8. 16.-22.

31

Pavel POC – S&D (ČSSD); osobní web: www.pavelpoc.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Člen  ENVI Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  D-RU Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  TRAN Výbor pro dopravu a cestovní ruch (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012)  ITRE Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (19. 01. 2012 – současnost)  D-IR Delegace pro vztahy s Íránem (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Skupina pro dobré životní podmínky a ochranu zvířat (The European Parliament´s Intergroup on the Welfare and Conservation of Animals)88 – předseda  Meziskupina pro klimatické změny, biodiverzitu a udržitelný rozvoj (The European Parliament´s Intergroup on the Climate Change, Biodiversity and Sustainable Development)89 – člen  Meziskupina pro vodu (Water Intergroup)90 – člen Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Poslanci proti rakovině (Members Against Cancer Group – MAC Group)91  Skupina Spinelli (The Spinelli Group)92  Skupina „Přátel Turecka“ (Friends of Turkey in the European Parliament)93 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?



Podpořil jsem mimo jiné směrnici o invazivních nepůvodních druzích (jsem zpravodajem dané zprávy), zrušení roamingových poplatků, Zdravotnický program EU a tabákovou směrnici. Nepodpořil jsem smlouvu ACTA, návrh nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin, tzv. „semínkové nařízení“, kde se díky mé iniciativě nepodpořit tento návrh jako celek rozproudila diskuse v parlamentu o odmítnutí tohoto nařízení jako takového, což se i stalo.

2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  V roce 2010 se mi podařilo prosadit Písemné prohlášení Evropského parlamentu o boji s rakovinou tlustého střeva a konečníku v EU, které patří k druhému nejčastějšímu nádorovému onemocnění v ČR a na které u nás umírá ročně 4000 lidí (v EU 150 000). Posloužilo jako katalyzátor k následným aktivitám, které s přispěním evropské odborné i pacientské veřejnosti a politických činitelů EU a ve spolupráci s českými zainteresovanými subjekty později vedly k zavedení adresného zvaní na preventivní vyšetření v ČR. Dle odborníků se účinnou prevencí dá kolorektálního karcinomu předcházet až z 95 procent. Efektivní prevence je samozřejmě prospěšná i z ekonomického hlediska, kdy zdravotnickému systému odpadá nákladná léčba nádorů, kterým se podařilo předejít. Doufám, že občané ČR výzvy využijí.  Podpořil jsem mimo jiné také Usnesení o potírání trestné činnosti poškozující divokou přírodu nebo se spolupodílel na výzvě Evropského parlamentu, aby se omezila délka přepravy zvířat na jatka na maximálních osm hodin. Myšlenka má navíc podporu více než milionu signatářů petice 8hours (www.8hours.eu).

32

Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 27. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Pavla Poce

99,85

96,45

0

2

2

1

48

54

3

6

74

1.

1.

17.-22.

16.

6.-12.

18.-19.

7.

2.-3.

3.

11.-12.

11.

Miloslav RANSDORF - GUE/NGL (KSČM); osobní web: http://www.ransdorfmiloslav.com/ Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  GUE-NGL – Místopředseda (14. 07. 2009 – 06. 02. 2012)  GUE-NGL – Místopředseda (07. 02. 2012 – současnost) Výbory a delegace Člen  ITRE Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DCAS Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU – Kyrgyzstán a EU-Uzbekistán a pro vztahy s Tádžikistánem, Turkmenistánem a Mongolskem (16. 09. 2009 – současnost)  DEPA Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  INTA Výbor pro mezinárodní obchod (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)



D-MD Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Moldavsko (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Skupina „Přátel Srbska“ (Friends of Serbia)94  Skupina „Přátel Arménie“ (Friends of Armenia)95  ENEF - Evropské jaderné energetické fórum – Pracovní skupina „Příležitosti“96 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Podpořil jsem spolehlivost dodávek plynu, energetickou účinnost, v několika fázích boj proti backloadingu. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Například část Eurostars 2 z Horizon 2020.

33

Zprávy stínové





91,31

2

8

1

5

21

2

Pořadí za ČR

12.

8.

6.-11.

10.11.



Hodnota

Návrhy usnesení


90,76

Indikátor


Docházka (%)

Tabulka 28. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Miloslava Ransdorfa

0

11

35

8.

16.-17.

13.-15. 11.-14. 15.-16. 20.-21. 10.-22.

Vladimír REMEK - GUE/NGL (KSČM); osobní web: www.vladimirremek.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Člen  BUDG Rozpočtový výbor (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – 15. 12. 2013)  D-RU Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko (16. 09. 2009 – 15. 12. 2013) Náhradník  ITRE Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – 15. 12. 2013)

Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství97 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku:  Z důvodů ukončení svého mandátu v EP a ve světle svého nového pracovního vytížení velvyslance ČR v Rusku, se prostřednictvím mediálního oddělení KSČM vyjádřil, že vyplnění dotazníku není v jeho schopnostech, a proto jej nedodá.





Návrhy usnesení


15.


15.

Zprávy stínové

Pořadí za ČR

89,08 82,42


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 29. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Vladimíra Remka

2

9

0

5

22

3

1

2

14

6.-11.

9.

16.-22.

11.14.

14.

18.-19.

5.-9.

18.-20. 21.-22.

34

Zuzana ROITHOVÁ – EPP (KDU-ČSL); osobní web: www.roithova.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  EPP – Členka předsednictva (14. 07. 2009 – současnost) Výbory a delegace Místopředsedkyně  DACP Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU (17. 09. 2009 – 03. 07. 2013) Členka  IMCO Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DACP Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU (04. 07. 2013 – současnost) Náhradnice  CRIS Zvláštní výbor pro finanční, hospodářskou a sociální krizi (08. 10. 2009 – 31. 07. 2011  FEMM Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (6. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  LIBE Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  SEDE Podvýbor pro bezpečnost a obranu (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DEPA Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest (16. 09. 2009 – současnost)  D-CN Delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro TIBET (Tibet)98 – členka  Meziskupina pro vinařství (Viticulture, Fruits et Legumes, Tradition et Alimentation de Qualite Intergroup)99 – členka



Meziskupina pro bioetiku, rodinu a práva dítěte (Bioethics Intergroup)100 – členka  Meziskupina pro malé a středně velké podniky (SME „Small and MediumSized Enterprise“ Intergroup)101 – členka Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořila či nepodpořila v uplynulém volebním období?  1) ACTA - Evropský parlament odmítnutím návrhu mezinárodní smlouvy jasně ukázal, že hájí zájem spotřebitelů a jejich soukromí - zároveň se potvrdila nová silnější role, kterou EP má díky Lisabonské smlouvě. Od počátku jsem se s hrstkou kolegů věnovala tlaku na zveřejnění podrobností návrhu smlouvy a poté prosazovala její zamítnutí.  2) Balíčky k řešení krize - přijetím tzv. 2pack a 6-packu EP ukázal, že je připraven i pro roli spolulegislátora na poli měnové a fiskální problematiky  3) Rozpočtový rámec 2014-20 - Šlo o objemově největší finanční rozhodnutí, o kterém EP v tomto období hlasoval. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořila či prosadila? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Prosazení mé iniciativy - písemného prohlášení o obnovení vzájemnosti v oblasti vízového režimu – solidarita v souvislosti s nerovným postavením českých občanů, které vzniklo v důsledku jednostranného zavedení vízové povinnosti Kanadou. Šlo o první takové prohlášení navrhované českým poslancem, které Evropský parlament přijal nadpoloviční většinou všech svých členů, které bylo třeba přesvědčovat osobní kampaní. Šlo o jeden z důležitých kroků na cestě k zrušení 35

vízové povinnosti pro občany ČR cestující do Kanady.





Návrhy usnesení


2.


3.

Zprávy stínové

Pořadí za ČR

97,06 95,41


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 30. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Zuzanu Roithovou

9

1

2

4

39

54

5

113

169

1.

17.19.

6.-12.

15.

9.

2.-3.

1.

1.

4.

Libor ROUČEK – S&D (ČSSD); osobní web: www.liborroucek.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  EP – Místopředseda (07. 2009 – 16. 01. 2012) Funkce v rámci politických skupin v EP  S&D – Místopředseda (19. 01. 2012 – současnost) Výbory a delegace Člen  BURO Předsednictvo Evropského parlamentu (14. 07. 2009 – 16. 01. 2012)  AFET Výbor pro zahraniční věci (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 současnost)  D-US Delegace pro vztahy se Spojenými státy (16. 09. 2009 – současnost)  DEPA Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest (14. 03. 2012 – současnost) Náhradník  INTA Výbor pro mezinárodní obchod (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  SEDE Podvýbor pro bezpečnost a obranu (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)



DNAT Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO (16. 09. 2009 – současnost)  D-UA Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina (22. 10. 2012 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro malé a střední podniky (SME „Small and MediumSized Enterprise“ Intergroup)102 – člen Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Skupina Spinelli (The Spinelli Group)103 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Podpořil jsem legislativu vedoucí k zavedení Fiskálního paktu a bankovní unie. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Jako zpravodaj pro Chorvatsko jsem vypracoval a prosadil závěrečnou zprávu pro přijetí této země do EU 36

1

2

0

21

2.

10.

12.-16.

17.19.

6.-12.

Olga SEHNALOVÁ - S&D (ČSSD); osobní web: www.sehnalova.eu Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Místopředsedkyně  D-IL Delegace pro vztahy s Izraelem (17. 09. 2009 – současnost) Členka  TRAN Výbor pro dopravu a cestovní ruch (6. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DMED Delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří (16. 09. 2009 – 13. 03. 2012)  D-IL Delegace pro vztahy s Izraelem (16. 09. 2009 – 16. 09. 2009) Náhradnice  CULT Výbor pro kulturu a vzdělávání (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  IMCO Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  D-CN Delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou (16. 09. 2009 – současnost)  DASE Delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (13. 03. 2012 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství



1

Návrhy usnesení


90,10



97,9


Zprávy stínové

Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 31. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Libora Roučka

8

1

46

355

5.-9.

2.

1.

20.-22. 15.-16. 10.-12.

Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  European Parliament Committee on Transport and Tourism Task Force104 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořila či nepodpořila v uplynulém volebním období?  Samozřejmě, že existují zásadní rozhodnutí, která se týkala například schválení víceletého finančního rámce na léta 2014-2020, jednotného dohledového mechanismu nad bankami jako jednoho z pilířů bankovní unie, legislativního usnesení Evropského parlamentu k provádění posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, rámce pro novou společnou zemědělskou politiku, nařízení o Transevropských dopravních sítích a další, jejichž vyjednanou kompromisní podobu jsem podpořila. Naopak jsem nepodpořila například smlouvu ACTA.  Je skutečně problematické redukovat pětiletou komplexní práci na tři zprávy. Z rozhodnutí, která byla primárně záležitostí výborů, ve kterých pracuji, uvedu jen několik příkladů, na jejichž přípravě jsem se podílela. Ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch vedle již zmíněného nařízení o Transevropských dopravních sítích jsem podpořila Nástroj pro propojení Evropy, nařízení o přeshraničním vymáhání předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, nařízení o právech cestujících v autobusové dopravě a nařízení o právech cestujících v letecké dopravě. Naopak 37

jsem nepodpořila politickou část 4. železničního balíčku. Ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele jsem podpořila směrnici o právech spotřebitelů, směrnici o veřejných zakázkách, směrnici o alternativním řešení sporů a nařízení o online řešení sporů, směrnici o vzájemném uznávání profesních kvalifikací, nařízení o bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem a nařízení Program pro spotřebitele 2014-2020. Ve Výboru pro kulturu, vzdělávání a mládež jsem podpořila Program Erasmus plus a nařízení o Evropské občanské iniciativě.

parlamentu o uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách, u nás známých pod názvem „Šmejdi“, iniciátorkou a spoluautorkou parlamentní interpelace na Komisi jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch ve věci odškodnění a návratu cestujících v případě krachu letecké společnosti, iniciátorkou a spoluautorkou parlamentní interpelace jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání a následně parlamentní rezoluce ve věci dostupnosti veřejných konzultací Evropské komise ve všech jazycích EU. Prosadila jsem požadavek na Evropskou Komisi ohledně průzkumu ve věci dvojí kvality výrobků na vnitřním trhu EU, a to v nelegislativní parlamentní zprávě o nové spotřebitelské politice EU (po předchozím neúspěšném pokusu o parlamentní interpelaci na Evropskou Komisi ve věci dvojí kvality, kterou jsem podala jménem sociálnědemokratické frakce). V této věci jsem současně interpelovala Evropskou Komisi individuálně a provedla na půdě Evropského parlamentu první veřejné slyšení.

2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořila či prosadila? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Odpovídám opět s výhradou, že nelze vybrat pouze jednu aktivitu z pětiletého působení. Byla jsem například autorkou nelegislativní a následně legislativní zprávy o systému automatického tísňového volání eCall, stínovou zpravodajkou k usnesení Evropského

Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 32. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Olgu Sehnalovou

96,22

94,02

3

4

4

10

79

34

1

8

146

5.

5.

4.-5.

13.14.

3.-4.

8.

3.

4.

5.-9.

9.

5.

Ivo STREJČEK – ECR (ODS); osobní web: www.istrejcek.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné

Výbory a delegace Člen  ECON Hospodářský a měnový výbor (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  D-CN Delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou (16. 09. 2009 – současnost)

38

Náhradník  AGRI Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (09. 09. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – 24. 01. 2012)  TRAN Výbor pro dopravu a cestovní ruch (21. 07. 2009 – 08. 09. 2009)  IMCO Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (25. 01. 2012 – současnost)

Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Žádné členství105 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku:  K dotazníku a žádosti o jeho vyplnění se nevyjádřil.


Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 33. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Iva Strejčka

91,6

86,43

0

11

0

3

37

7

0

2

48

Pořadí za ČR 10.-11.

12.

17.-22. 7.-8. 16.-22.

Evžen TOŠENOVSKÝ – ECR (ODS); osobní web: www.tosenovsky.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  žádné Funkce v rámci politických skupin v EP  žádné Výbory a delegace Místopředseda  ITRE Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 23. 01. 2012 – současnost) Člen  ITRE Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (19. 01. 2012 – 22. 01. 2012)  D-JP Delegace pro vztahy s Japonskem (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  REGI Výbor pro regionální rozvoj (16. 12. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  D-CN Delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro letectví a vesmír (Sky and Space Intergroup)106 – člen

16.

10.-11.

13.

10.-22. 18.-20.

15.

Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  STOA – Panel pro vědeckou a technologickou analýzu107 Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Galileo - pravidla pro agenturu GSA, umožňující rozhodnutí o umístění agentury v Praze, Copernicus - nastavení projektu pozorování Země, možnost rozšíření kompetencí GSA, Transevropské telekomunikační sítě podpora vysokorychlostního internetu a digitálních služeb. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Energetika - realistické a nezávazné cíle do roku 2030 (většina EP bohužel proti), Usnesení 39

k Digitální agendě - konec roamingu v roce 2015.





Návrhy usnesení


11.


Pořadí za ČR 14.

Zprávy stínové

89,5 90,07


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 34. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Evžena Tošenovského

2

20

1

19

65

5

0

4

33

6.-11.

5.6.

13.-15.

4.

6.

Oldřich VLASÁK – ECR (ODS); osobní web: www.vlasak.net Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP  PE – místopředseda Evropského parlamentu108 (18. 01. 2012 – současnost) Funkce v rámci politických skupin v EP  ECR – Člen předsednictva (31. 01. 2012 – současnost) Výbory a delegace Člen  BURO Předsednictvo Evropského parlamentu (18. 01. 2012 – současnost)  REGI Výbor pro regionální rozvoj (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DACP Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU (16. 09. 2009 – současnost) Náhradník  TRAN Výbor pro dopravu a cestovní ruch (09. 09. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DLAT Delegace v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika (16. 09. 2009 – současnost)  DMER Delegace pro vztahy se zeměmi Mercosuru (16. 09. 2009 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Meziskupina pro města (Urban Intergroup)109 – 2. místopředseda

14-.17. 10.-22. 14.-15.

18.



Meziskupina pro vodu (Water Intergroup)110 – člen  Meziskupina pro Rodinu, práva dítěte a bioetiku (Bioethics Intergroup)111 – člen Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  STOA – Panel pro vědeckou a technologickou analýzu112 – místopředseda Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Parlament v tomto období přijal více než 700 legislativních rozhodnutí. Vybrat jenom tři je tak velmi složité a do značné míry zkreslené naší pamětí. Každopádně zásadním tématem nejenom pro mne, ale i pro celou Českou republiku bylo rozhodování o víceletém rozpočtu, za klíčové pro evropskou ekonomiku vnímám rozhodování o pozici Parlamentu k vyjednávání zóny volného obchodu s USA, z hlediska organizace fungování EP, pak hlasování o závěrečném účtu EP za rok 2011, kde prošel náš pozměňovací návrh s požadavkem na přehodnocení politiky tří sídel EP v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. 40

2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období? V tomto stejně jako v minulém volebním období jsem mimo jiné připravil a prosadil zprávu z vlastní iniciativy k problematice městské dimenze při využívání evropských fondů. I díky této zprávě a společné práci s kolegy

v Intergroup Urban byla následně v legislativě posílena role měst při využívání evropských fondů a dojde ke koncentraci prostředků na zásadní strategické městské projekty (mechanismus ITI). Na těchto zprávách je hezky vidět význam a možný dopad tzv. INI zpráv. Ty jsou totiž především signálem pro Komisi, co si Parlament, který nemá právo zákonodárné iniciativy, přeje v jejich legislativních návrzích vidět.





Návrhy usnesení


6.


9.

Zprávy stínové

Pořadí za ČR

92,02 93,58


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 35. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Oldřicha Vlasáka

3

33

12

71

116

18

0

16

310

4.-5.

2.

1.

1.

1.

5.

Jan ZAHRADIL – ECR (ODS); osobní web: www.zahradil.cz Předsednictvo a jiné funkce ve vedení EP Funkce v rámci politických skupin v EP  ECR - Místopředseda (16. 07. 2009 – 17. 02. 2010)  ECR - Místopředseda (18. 02. 2010 – 07. 03. 2011)  ECR - Předseda (08. 03. 2011 – 12. 12. 2011)  ECR - Místopředseda (13. 12. 2011 – současnost) Výbory a delegace Člen  CPDE Konference předsedů (08. 03. 2011 – 12. 12. 2011)  INTA Výbor pro mezinárodní obchod (16. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  D-TR Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko (16. 09. 2009 – současnost)

10.-22. 5.-6.

2.

Náhradník  DEVE Výbor pro rozvoj (21. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DROI Podvýbor pro lidská práva (21. 07. 2009 – 18. 01. 2012; 19. 01. 2012 – současnost)  DACP Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU (16. 09. 2009 – současnost)  DCAR Delegace v Parlamentním výboru Cariforum-EU (08. 09. 2010 – současnost) Intergroups (meziskupiny)  Žádné členství Ostatní zájmové / odborné skupiny v rámci EP  Skupina „Přátel Íránu“ (Friends of Free Iran)113  Skupina „Přátel Turecka“ (Friends of Turkey)114

41

Vybrané otázky a odpovědi z dotazníku: 1. Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil či nepodpořil v uplynulém volebním období?  Mezi 3 nejdůležitější legislativní rozhodnutí v tomto volebním období bych zařadil otázku rozpočtu EU a víceletého finančního rámce, reformy společné zemědělské politiky a pokračující liberalizaci světového obchodu.  ODS od začátku prosazovala úsporný rozpočet, který nebude zbytečně zatěžovat členské státy odvody do rozpočtu EU. I přes různé lidovecko-socialistické obstrukce se nakonec podařilo vyjednat kompromis, který znamená v reálných číslech mírný pokles rozpočtu. To je velmi důležitý signál do budoucna, podařilo se obrátit trend neustálého zvyšování výdajů.  Pro nové rozpočtové období bylo potřeba také připravit nová pravidla Společné zemědělské politiky EU. Ačkoliv výsledek stále není optimální, podařilo se schválit kompromis, který zaručuje víceméně stejné podmínky pro přímé dotace a částečné odbourání mléčných a cukerných kvót. Také se podařilo zmírnit původní nesmyslné požadavky na tzv. ozeleňování. ODS však nepodpořila prodloužení kvót na výsadbová práva vinohradů ani princip zastropování přímých plateb pro velké farmy, což je pro české zemědělce speciálně nevýhodné.  Nakonec bych rád zmínil 3 zóny volného obchodu, které se podařilo v tomto volebním období definitivně schválit s podporou ODS. Zóny volného obchodu EU s Jižní Koreou, Peru a Kolumbií a zeměmi střední Ameriky výrazně oživí obchodní

výměnu a podpoří nové příležitosti i pro české exportéry a investory. Tématu volného obchodu se věnuji dlouhodobě a podporuji odstraňování celních i necelních bariér. Sám v současné době vedu jednání o zóně volného obchodu EU s Vietnamem, kterou se, věřím, podaří v příštím volebním období finálně schválit. 2. Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil či prosadil? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?  Navrhl a prosadil jsem v EP zprávu o nutnosti sjednocení finanční podpory exportu pro malé a střední podniky v EU, která obsahuje i výzvu EP Radě a Komisi, aby přijala konkrétní opatření v této věci.  Jinak nejvýznamnější nelegislativní akt tohoto volebního období byla bezesporu tzv. zelená kniha k energetickoklimatickému balíčku. Pozice parlamentu, proti které ODS ostře vystoupila, je pokračování nesmyslných jednostranných cílů na snižování skleníkových emisí i za rok 2020. Pozice parlamentu předznamenává projednávání konkrétní legislativy v příštím volebním období a v současné podobě by vedla k dalšímu nárůstu cen energií, snižování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a úbytku pracovních míst napříč kontinentem. To vše bez jakéhokoliv reálného dopadu na celkové globální emise skleníkových plynů.

42

Zprávy stínové






Návrhy usnesení


Pořadí za ČR


Hodnota


Indikátor

Docházka (%)

Tabulka 36. Souhrnný přehled kvantitativních indikátorů pro Jana Zahradila

74,37

83,06

2

23

6

12

41

8

0

37

57

21.

14.

6.-11.

4.

2.

7.

8.

10.-12.

10.-22.

3.

14.

Cílem této studie je přispět k rozvíření diskuze o pracovní náplni a aktivitách europoslanců v EP v průběhu uplynulé části sedmého funkčního období od voleb v červnu 2009 až do konce loňského kalendářního roku.115 Předmětem textu se tedy stala příprava přehledného a systematického souhrnu rozličných aspektů práce (českých) europoslanců, jenž má sloužit (nejen) ke zlepšení a rozšíření informací pro čtenáře a potencionálního voliče před volbami do EP, které se konají v prostředí s velmi nízkou úrovní informovanosti o EP. Čtenář se tak může mimo jiné dozvědět, kolikrát daný europoslanec vypracoval zprávu, stínovou zprávu, kolikrát položil parlamentní otázku Komisi nebo Radě a kolikrát vystoupil na plénu. Na druhou stranu je třeba zmínit, že tento text si neklade za cíl poskytnout komplexní a všezahrnující srovnávací hodnocení individuálních ani kolektivních pracovních aktivit europoslanců. Mnoha typům aktivit poslanců v EP – např. aktivity v rámci volebního období, aktivity v rámci vnějších vztahů EU, práce v rámci politických skupin v EP a účast v meziparlamentních delegacích – se tato studie komparativně nevěnuje. Jinými slovy, některé z těchto aktivit, i když rozhodně ne všechny myslitelné aktivity poslanců EP, jsou sice ve studii zohledněny, nejsou však kvantifikovány a komparovány. Neméně důležitý je fakt, že jednotlivé kvantifikované indikátory mají rozdílnou charakteristiku a vlastní specifika, která jsme se snažili uvést v úvodních kapitolách textu. Každá z kvantifikovaných aktivit poslanců EP má tak jinou míru důležitosti, náročnosti a také v odlišné míře záleží (pouze) na osobní iniciativě poslance. To mimo jiné znamená, že část z těchto

kvantifikovaných aktivit do velké míry záleží jak na velikosti a síle politické skupiny, jejíž je zastupitel členem, tak na velikosti národní delegace v rámci jednotlivých politických skupin a v rámci EP jako celku. Lze tedy říci, že následující typy pracovních výstupů: zprávy, stanoviska a vystoupení na plénu nejsou čistě a pouze v rukou poslance. Na druhou stanu zbylé typy aktivit jsou převážně či dokonce výhradně v rukou zastupitelů samotných. Jak jsme tedy naznačili, na základě tohoto přehledného a systematického souhrnu rozličných aspektů práce (českých) europoslanců nechceme vyvozovat kategorické soudy o celkové úrovni pracovitosti jednotlivých poslanců. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že jednotlivé kvantifikované indikátory představují téměř veškerou formální aktivitu poslance EP, kterou na plénu, vůči němu či v rámci výborů europoslanec vykonává. Podívejme se tedy na jednotlivá zjištění plynoucí z daného datového souboru týkajícího se pracovních aktivit poslanců EP. Nejprve se zaměříme na to, jakou příčku obsadili v průměru čeští europoslanci v rámci jednotlivých indikátorů. Na první pohled z Grafu 1 vidíme, že pouze v roli stínového zpravodaje, stínového navrhovatele a v docházce na plénum byl průměrný český europoslanec v polovině členských států s vyšší hodnotou indikátoru: v rámci stínových zpráv je průměrný český europoslanec za sledované období na 5. příčce, pokud jde o stínová stanoviska, tak průměrný český zastupitel v EP byl na 2. pozici pomyslného žebříčku. V rámci dalších osmi kvantitativních indikátorů byl český poslanec v EP vždy v polovině států s nižší hodnotou pro daný indikátor: obsadil pozice mezi 15. (účast na jmenovitých hlasováních) až 25. místem (počet zpráv s pozměňovacími návrhy a parlamentní 43

otázky) tohoto pomyslného řazení. Dále se podívejme na Graf 2, který porovnává průměr jednotlivých kvantitativních indikátorů českých europoslanců s průměrem zastupitelů do EP zvolených ze všech 27 členských států zahrnutých do analýzy. Z grafu je lehce patrné, že v rámci prvních šesti indikátorů (docházka, účast na jmenovitých hlasováních, předložené zprávy, stínové zprávy, předložená stanoviska a stínová stanoviska) měli čeští europoslanci podobnou nebo o něco málo vyšší úroveň aktivity ve srovnání s průměrným europoslancem ze všech zahrnutých členských států. Naopak u dalších pěti indikátorů (počet zpráv s pozměňovacími návrhy, parlamentní otázky, písemná prohlášení, návrhy usnesení a vystoupení na plénu) měli čeští europoslanci o trochu či výrazně nižší úroveň aktivity ve srovnání s průměrným europoslancem ze všech zahrnutých členských států (EU-27).116 Výsledky odborných studií zaměřujících se na kvantitativní aspekty pracovní aktivity poslanců EP ukazují, že většina europoslanců je za celé volební období EP nejaktivnější co do počtu vystoupení na plenárním zasedání, následovaných počtem podaných parlamentních otázek Komisi, Radě či dalším institucím EU. Za nimi se řadí počet pozměňovacích návrhů ke zprávám předložených zpravodajem (v této studii však celkový počet pozměňovacích návrhů nezahrnujeme, uvádíme pouze počet zpráv, ke kterým poslanec pozměňovací návrh podal). V závěsu je počet návrhů usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání, následovaný zprávami předloženými zpravodajem a v poslední řadě jsou stanoviska předložená navrhovatelem a počet písemných prohlášení.117 Nad těmito všemi výkonnostními indikátory však stojí úroveň docházky europoslanců a účast na jmenovitých hlasováních. Aktivita europoslanců je tedy nejvyšší z hlediska účastí na plenárních zasedáních a jmenovitých hlasováních, které se během pléna konají. Nicméně dle ostatních výkonnostních indikátorů je průměrná aktivita běžného poslance EP relativně nízká.118 Pokud se podíváme na data získaná za sledované období, můžeme říci, že pracovní výsledky českých europoslanců odpovídají těmto odborným závěrům. Některé odborné studie také dokumentují, že poslanci EP zvolení v zemích s nižším HDP mají obecně nižší docházku na plenární zasedání. Na druhou stranu se zdá, že europoslanci ze zemí s více centralizovanou a koncentrovanou politickou

mocí119 mají vyšší docházku na plénum než ti z ostatních zemí. Výzkum také ukazuje, že u europoslanců starších než cca 50 let se snižuje docházka na plénum ve srovnání se zastupiteli, kteří jsou mladší, než je tato pomyslná hranice.120 Porovnání i s těmito trendy si může velmi lehce udělat na základě systematického přehledu pracovních aktivit poslanců EP uvedeného v této studii. Na úplný závěr lze zmínit pozdní odborné studie ukazující, že výši úrovně aktivity v rámci některých kvantitativních indikátorů ovlivňuje šance zastupitelů na znovuzvolení. Především poslanci s vyšší docházkou na plénum a ti, kteří jako zpravodajové předkládají vyšší počty zpráv, mají lepší šance se znovu dostat na kandidátku na volitelné místo a následně opětovně aspirovat na křeslo v EP s vyšší pravděpodobností. Tento vztah je obzvláště patrný v zemích používajících poměrný volební systém a uzavřené kandidátní listiny, což je mimochodem případ volebního systému používaného pro volby do EP v ČR. Pro naše europoslance to znamená, že jak v rámci jejich stran (nasazování na kandidátku), tak v rámci elektorátu (výběr konkrétních kandidátů) hraje hodnocení pracovních aktivit a výkonnosti v EP důležitou roli při posuzování vhodných osobností pro následující volební období EP. Ukazuje se tak, že už jednou zvolený poslanec může zvýšenou pracovní aktivitou v EP zlepšit svou šanci na znovuzvolení.121

44

Graf 1. Pořadí českých europoslanců pro jednotlivé indikátory za EU-27

Graf 2. Srovnání průměru pro každý indikátor ČR vs. EU-27

45

1

Michael Marsh and Slava Mikhaylov, "European Parliament elections and EU governance," Living Reviews in European Governance 5, 4 (2010); Karlheinz Reif and Hermann Schmitt, "Nine Second-Order National Elections - A Conceptual Framework For the Analysis of European Elections Results," European Journal of Political Research 8, 1 (1980). 2 Národními volbami prvního řádu jsou u v České republice volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. 3 Cees van der Eijk and Mark N. Franklin, "Potential for contestation on European matters at national elections in Europe," in European integration and political conflict, eds. Gary Marks and Marco R. Steenbergen (Cambridge: Cambridge University Press, 2004). 4 Hajo G. Boomgaarden, Claes H. De Vreese, Andreas R. T. Schuck, Rachid Azrout, Matthijs Elenbaas, Joost H. P. Van Spanje, and Rens Vliegenthart, "Across time and space: Explaining variation in news coverage of the European Union," European Journal of Political Research 52, 5 (2013); Jan Kovář and Kamil Kovář, "Towards the European(-ised) Public Sphere: The Case of EP Elections in the Czech Republic and Slovakia," Journal of Contemporary European Research 9, 5 (2013). 5 Claes H. de Vreese, Susan A. Banducci, Holli A. Semetko, and Hajo G. Boomgaarden, "The News Coverage of the 2004 European Parliamentary Election Campaign in 25 Countries," European Union Politics 7, 4 (2006). 6 V praxi jsou tyto dva distinktivní typy voličského chování vzájemně propojeny, vybírat vhodného kandidáta pro příští období se dá například na základě jeho výkonů v předchozím období. Viz např. James D. Fearon, "Electoral Accountability and the Control of Politicians: Selecting Good Types versus Sanctioning Poor Performance," in Democracy, Accountability, and Representation, eds. Adam Przeworski, Susan Stokes, and Bernard Manin (Cambridge: Cambridge University Press, 1999); Sara Binzer Hobolt and Bjørn Høyland, "Selection and Sanctioning in European Parliamentary Elections," British Journal of Political Science 41, 3 (2011); Brian F. Crisp, Santiago Olivella, Joshua D. Potter, and William Mishler, "Elections as instruments for punishing bad representatives and selecting good ones," Electoral Studies 34, 0 (2014). 7 Během minulého, tedy šestého volebního období (2004 – 2009), zasedalo v EP 24 českých europoslanců. 8 V textu jsou od tohoto místa výrazy politická skupina a frakce dále používány jako synonyma, jak je standardně běžné. 9 Konkrétně jsou podmínky následující: K vytvoření politické skupiny je nezbytný minimální počet 25 poslanců z nejméně čtvrtiny členských států. Zároveň není dovoleno být členem více než jedné politické skupiny. 10 V praxi jsou výhody plynoucí z členství v politické frakci širší, například ovlivňují i rozdělení času při rozpravách. 11 Jan Březina byl sice zvolen do EP za KDU-ČSL, během volebního období však ze strany vystoupil, a to v únoru 2012. Viz. ČT24, "Europoslanec Březina opustil KDU-ČSL, hledá cestu do TOP 09," [cited 20 March 2014] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/163608-europoslanec-brezina-opustil-kdu-csl-hleda-cestu-do-top-09/. 12 Nahrazuje Jiřího Havla od 23. července 2012. 13 Od 13. ledna 2014 Věra Flasarová nahradila Vladimíra Remka, protože však nepůsobila v EP během sledovaného období, není do studie zahrnuta. 14 European Parliament, "Political groups," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/en/007f2537e0/Politick%E9-skupiny.html. 15 Richard Corbett, Francis Jacobs, and Michael Shackleton, The European Parliament, 7th edition ed. (London: John Harper Publishing, 2007). 16 Ibid., 126-50; European Parliament, "Committees," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/en/00aab6aedf/V%FDbory.html. 17 Pro otázky na Komisi bývá obvykle vyhrazeno úterý, zatímco pro otázky položené Radě je obvykle čas ve středu. Otázky musejí být předem předloženy předsedovi Parlamentu v písemné podobě, který rozhodne o jejich přípustnosti. 18 Corbett, Jacobs, and Shackleton, The European Parliament, 167-83; European Parliament, "How plenary works," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/en/00623fe732/Jak-prob%EDh%E1-plen%E1rn%EDzased%E1n%ED.html. 19 V praxi existují čtyři typy delegací: 1) smíšené parlamentní výbory, 2) parlamentní výbory pro spolupráci, 3) ostatní meziparlamentní delegace a 4) delegace v mnohostranných parlamentních shromážděních. 20 Od přistoupení Chorvatska klesl počet delegací na 40, po většinu volebního období bylo však delegací 41, a proto uvádíme v textu toto číslo. 21 European Parliament, "Delegations," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/en/0058a10b22/Delegace.html. 22 Typickým příkladem je to, že ve volbách do EP voliči hlasují proti stranám tvořícím vládu na národní úrovni, tzv. protestní hlasování. Např. Marsh and Mikhaylov, "European Parliament elections and EU governance.". 23 Peter Mair and Jacques Thomassen, "Political representation and government in the European Union," Journal of European Public Policy 17, 1 (2010).

46

Simon Hix and Bjørn Høyland, "Empowerment of the European Parliament," Annual Review of Political Science 16, 1 (2013). 25 Jde o legislativu přijímanou v rámci tzv. řádného legislativního postupu (ordinary legislative procedure), který byl dříve nazýván procedurou spolurozhodování (co-decision procedure). 26 V roce 2009 způsobila poprask webová stránka www.parlorama.eu. Dalšími příklady jsou www.votewatch.eu a www.mepranking.eu. Dva posledně jmenované nezávislé portály poskytují přístup k analýze aktivit členů EP. Zdrojem jim jsou oficiální stránky EP, na jejichž základě pak poskytují přehled o aktivitách europoslanců s možností zobrazení žebříčků. 27 V rámci tohoto textu tedy není a nemůže být sledováno celé sedmé volební období EP, vzhledem k tomu, že doposud neskončilo. 28 U tohoto indikátoru nelze vyloučit, že se europoslanec pouze zapíše na prezenční listinu a pak odejde. I takový postup zaručí, že se danému zastupiteli bude počítat přítomnost na plénu, i když odejde ihned po zápisu do prezenční listiny. Toto se bohužel nedá vyloučit, ani nijakým způsobem ošetřit. Viz. např. iDnes.cz, "Podpis za 300 eur. Ransdorf podvádí, naznačují nizozemští novináři," [cited 20 March 2014] http://zpravy.idnes.cz/ransdorf-podvadi-v-evropskem-parlamentuff5-/domaci.aspx?c=A130625_175824_zahranicni_brm; MailOnline, "'Sign in and sod off': MEPs caught on camera 'turning up to work for just a few minutes a day in order to claim €300 expenses'," [cited 20 March 2014] http://www.dailymail.co.uk/news/article-2348225/MEPs-caught-camera-turning-work-just-minutes-day-order-claim-300expenses.html. 29 Simon Hix, Abdul Noury, and Gérard Roland, Democratic Politics in the European Parliament (Cambridge: Cambridge University Press, 2007). 30 Hix and Høyland, "Empowerment of the European Parliament," 181-82. 31 Obvykle bývá výbor požádán, aby vypracoval zprávu ke konkrétní problematice, pokud se týká oblasti politiky, která spadá do pole působnosti výboru. Tento „zodpovědný výbor“ však nemusí být jediný, který vypracuje zprávu k problematice. Může být nabídnuto i dalším výborům, aby vypracovali svoji zprávu k dané otázce, která je následně poskytnuta „zodpovědnému výboru“, který s ní pracuje. V některých případech mohou zprávu vypracovat i výbory z vlastní iniciativy. Viz např. Corbett, Jacobs, and Shackleton, The European Parliament, 135-47. 32 Pro potřeby této studie je zpráva považována za předloženou ve chvíli, kdy je poskytnuta danému výboru. 33 European Parliament, "Rules of Procedure of the European Parliament," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+RULES-EP+20140310+TOC+DOC+XML+V0//EN. 34 European Parliament, "Draft opinions," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/committees/en/draftopinions.html. 35 European Parliament, "Parliamentary questions," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/plenary/en/parliamentary-questions.html. 36 European Parliament, "Written declarations," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/plenary/en/writtendeclarations.html. 37 Parliament, "Rules of Procedure of the European Parliament". 38 V některých případech je proslov doručen v písemné podobě za účelem úspory času. 39 European Parliament, "European Parliament/MEPs," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/meps/en/fulllist.html. 40 VoteWatch, "Activities of the Members of the European Parliament," [cited 20 March 2014] http://www.votewatch.eu/en/activity-statistics.html. 41 Členské státy, které tvoří skupinu tzv. starých členských států (EU-15). Jde o státy, které byly členy EU před rokem 2004: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. 42 Post-komunistické členské státy, které přistoupily do EU v letech 2004 či 2007 (EU-10): Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. 43 Státy, které mají stejný počet mandátů v EP jako R, tedy Belgie, Maďarsko, Portugalsko a Řecko. V současném volebním období mají všechny tyto státy 22 poslanců v EP. 44 European Parliament, "European Parliament," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/portal/en. 45 Greens/European Free Alliance, "The Greens | European Free Alliance," [cited 20 March 2014] http://www.greensefa.eu/; Group of the European People's Party (Christian Democrats), "EPP Group in the European Parliament," [cited 20 March 2014] http://www.eppgroup.eu/; Alliance of Liberals and Democrats for Europe, "Alliance of Liberals and Democrats for Europe – ALDE Group," [cited 20 March 2014] http://www.alde.eu/; Europe of Freedom and Democracy Group, "EFD," [cited 20 March 2014] http://www.efdgroup.eu/; European United Left - Nordic Green Left, "GUE/NGL Another Europe is possible," [cited 20 March 2014] http://www.guengl.eu/showPage.php; Group of the Progressive 24

47

Alliance of Socialists and Democrats in the European Parliament, "Socialists & Democrats," [cited 20 March 2014] http://www.socialistsanddemocrats.eu/?request_locale=EN; European Conservatives and Reformists, "European Conservatives and Reformists Group," [cited 20 March 2014] http://ecrgroup.eu/. 46 Je také možné argumentovat tím, že do určité míry platí následující teze: čím je větší aktivita v rámci daného indikátoru, tím je větší angažovanost daného europoslance, a tedy i větší snaha prosadit svůj pohled k dané problematice. 47 V českém případě tento fakt nehraje příliš velkou roli, protože drtivá většina českých europoslanců je členem zavedené politické frakce v EP. 48 Je tedy možné tvrdit, že například při určování role zpravodaje (ale i v dalších zmíněných aspektech činnosti poslance EP) získají politicky větší a vlivnější frakce v rámci přerozdělení větší množství zpravodajů, než menší frakce. 49 Zesnul dne 8. července 2012. 50 Nahrazuje Jiřího Havla od 23. července 2012. 51 Skončil v EP k 15. prosinci 2013. 52 Nahrazuje Vladimíra Remka v EP od 13. ledna 2014. 53 V praxi se během sledovaného období vyměnil alespoň jeden europoslanec ve všech členských státech EU kromě Estonska, Lucemburska a Slovenska. 54 V této tabulce jsou u Vojtěcha Mynáře uvedeny vždy hodnoty a pořadí v součtu s Jiřím Havlem, kterého Vojtěch Mynář nahradil. 55 Pokud bychom Vojtěchu Mynářovi přičetli i dva pozměňovací návrhy zpracované Jiřím Havlem, došli bychom k číslu 2 a na poslední pozici by se nic nezměnilo. 56 Pokud bychom Vojtěchu Mynářovi přičetli i čtyři otázky předložené Jiřím Havlem, pak by Vojtěch Mynář obsadil 14.-17. pozici. 57 Pokud bychom Vojtěchu Mynářovi přičetli i návrhy usnesení zpracované Jiřím Havlem (0), došli bychom k počtu 1 a na poslední pozici by se nic nezměnilo. 58 Meziskupiny jsou neoficiální uskupení europoslanců zajímajících se o určité téma, jež nemusí nutně spadat do běžné pracovní náplně EP. Tyto meziskupiny pořádají neformální výměny názorů a podporují diskusi mezi poslanci EP, občanskou společností a občany v členských státech. Protože nejsou meziskupiny oficiálními orgány Parlamentu, nemohou vyjadřovat jeho stanoviska a také nesmějí vyvíjet žádnou činnost, která by mohla být zaměňována s oficiální činností Parlamentu. Viz. European Parliament, "Intergroups," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/en/00c9d93c87/Intergroups.html. 59 Kanceláře jednotlivých europoslanců či tajemníky národních stranických delegací v EP jsme s žádostí o vyplnění dotazníku kontaktovali poprvé 17.3.2014, pokud jsme nezískali potřebné odpovědi, tak ještě ve dvou dalších vlnách (27.31.4.2014 a 14.-15.4.2014) 60 Údaje o poslancích vycházejí z informací uvedených na oficiálních stránkách Evropského parlamentu (viz. European Parliament, "European Parliament / MEPS," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/meps/en/search.html?country=CZ.), či z kanceláří jednotlivých českých europoslanců, které byly následně ověřovány. Pokud informace nebyla ověřitelná z veřejně přístupných zdrojů, je to vždy zmíněno v relevantní vysvětlivce. Tabulka s indikátory obsahuje stejné údaje, které byly již výše představeny v souhrnu. 61 The European Parliament Intergroup on LGBT Rights, "The European Parliament Intergroup on LGBT Rights," [cited 20 march 2014] http://www.lgbt-ep.eu/. 62 Social Economy Europe, "Social Economy Intergroup - Social Economy Europe," [cited 20 March 2014] http://www.socialeconomy.eu.org/spip.php?rubrique60. 63 Nelze ověřit z oficiálních zdrojů. Informace pochází z kanceláře europoslankyně. 64 Odpovědi od jednotlivých europoslanců jsou přetisknuté bez hlubší jazykové korektury tak, jak je poslanci poslali. 65 European Parliament, "Family and the Rights of the Child & Bioethics Integroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_20_Familly_Child_Bioethics_20140207.pdf. 66 Nelze ověřit z oficiálních zdrojů. Informace pochází z kanceláře europoslance. Alespoň nějaké informace o uskupení viz. Powerbase, "Forum for the Future of Nuclear Energy," [cited 20 March 2014] http://www.powerbase.info/index.php/Forum_for_the_Future_of_Nuclear_Energy. 67 Rail Forum Europe AISBL, "Rail Forum Europe," [cited 20 March 2014] http://www.rail-forum.eu/. 68 European Parliament, "Intergroup on Ageing and Intergenerational Solidarity - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_24_Ageing_20130201.pdf. 69 Health First Europe, "Health First Europe - HFE MEP Supporters," [cited 20 March 2014] http://www.healthfirsteurope.org/supporters.

48

70

MEP Heart Group, "MEP Heart Group | Supporters," [cited 20 March 2014] http://www.mepheartgroup.eu/supporters.html. 71 International Osteoporosis Foundation, "European Parliament Osteoporosis Interest Group," [cited 20 March 2014] http://www.iofbonehealth.org/european-parliament-osteoporosis-interest-group. 72 EFCNI - European Foundation for the Care of Newborn Infants, "European Parliament Interest Group on Maternal and Neonatal Health," [cited 20 March 2014] http://www.efcni.org/index.php?id=121. 73 Kancelář europoslankyně neposkytla žádné informace ohledně jejího zapojení do zájmových skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat. 74 European Parliament, "The European Parliament Intergroup for Sustainable Hunting, Biodiversity, Countryside Activities & Forestry - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_01_Hunting_20140310.pdf. 75 Kancelář europoslance neposkytla žádné informace ohledně jeho zapojení do dalších zájmových a odborných skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat. 76 Kancelář europoslance neposkytla žádné informace ohledně jeho zapojení do dalších zájmových a odborných skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat. 77 European Parliament, "Trade Union Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_06_Trade_Union_20130228.pdf. 78 Nelze ověřit z oficiálních zdrojů. Informace pochází z kanceláře europoslance. 79 European Parliament, "The European Parliament Intergroup for Sustainable Hunting, Biodiversity, Countryside Activities & Forestry - List of the Members". 80 Kancelář europoslance neposkytla žádné informace ohledně jeho zapojení do dalších zájmových a odborných skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat. 81 European Parliament, "Ways of Saint James Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_02_Santiago_20131206.pdf. 82 Kancelář europoslance neposkytla žádné informace ohledně jeho zapojení do dalších zájmových a odborných skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat. 83 European Parliament, "Family and the Rights of the Child & Bioethics Integroup - List of the Members". 84 European Parliament, "Mountains, Islands and Sparsely Populated Regions Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_12_Mountains_20140122.pdf. 85 Kancelář europoslance neposkytla žádné informace ohledně jeho zapojení do dalších zájmových a odborných skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat. 86 European Capitals and Cities of Sport Federation, "ACES Europe," [cited 20 March 2014] http://www.aceseurope.eu/index.php/en/about. 87 Kancelář europoslance neposkytla žádné informace ohledně jeho zapojení do dalších zájmových a odborných skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat. 88 European Parliament, "Welfare & Conservation of Animals Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_22_Animal_Welfare_20140304.pdf; The European Parliament's Intergroup on the Welfare and Conservation of Animals, "Members - The European Parliament's Intergroup on the Welfare and Conservation of Animals," [cited 20 March 2014] http://www.animalwelfareintergroup.eu/aboutus/members/. 89 European Parliament, "Climate Change, Biodiversity and Sustainable Development Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_25_Climate_change_20140318.pdf.. 90 European Parliament, "Water Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_10_Water-Wasser_20131219.pdf. 91 Association of European Cancer Leagues (ECL) ASBL, "MEPs against Cancer - European Cancer League," [cited 20 March 2014] http://www.europeancancerleagues.org/mac.html. 92 The Spinelli Group, "Spinelligroup.eu | Spinelli Group," [cited 20 March 2014] https://www.spinelligroup.eu/. 93 Friends of Turkey in the European Parliament, "Friends of Turkey in the European Parliament," [cited 20 March 2014] http://www.friendsofturkey.eu/index.php/home.html. 94 Nelze ověřit z oficiálních zdrojů. Informace pochází z kanceláře europoslance. 95 Nelze ověřit z oficiálních zdrojů. Informace pochází z kanceláře europoslance. 96 Nelze ověřit z oficiálních zdrojů. Informace pochází z kanceláře europoslance. 97 Kancelář europoslance neposkytla žádné informace ohledně jeho zapojení do dalších zájmových a odborných skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat.

49

98

European Parliament, "Tibet Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_08_Tibet_20140310.pdf. 99 European Parliament, "Viticulture, Fruits et Legumes, Tradition et Alimentation de Qualite Integroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_21_Viticulture_20131113.pdf. 100 European Parliament, "Family and the Rights of the Child & Bioethics Integroup - List of the Members". 101 European Parliament, "Small and Medium-Sized Enterprise Integroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_23_SME_20140310.pdf. 102 Ibid. 103 The Spinelli Group, "Spinelligroup.eu | Spinelli Group". 104 European Parliament Committee on Transport and Tourism, "Tourism Task Force - Composition " [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201306/20130605ATT67307/20130605ATT67307EN.pdf. 105 Kancelář europoslance neposkytla žádné informace ohledně jeho zapojení do dalších zájmových a odborných skupin, což však nevylučuje podobnou aktivitu. Relevantní data se však nepodařilo získat. 106 European Parliament, "Sky and Space Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_17_Sky&Space_20140314.pdf. 107 European Parliament, "Science and Technology Options Assessment Team," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/stoa/cms/home/about/team. 108 V rámci vykonávání funkce místopředsedy EP byl Oldřich Vlasák místopředsedou EP pro vztahy s místními a regionálními samosprávami a Výborem regionů, místopředseda EP pro vztahy se zeměmi Blízkovýchodního partnerství, člen pracovní skupiny předsednictva EP pro informační a komunikační politiku, člen pracovní skupiny předsednictva EP pro budovy, dopravu a zelený parlament, člen pracovní skupiny předsednictva EP pro genderovou rovnost a diverzitu, člen dočasné pracovní skupiny předsednictva pro kodex chování, člen dočasné pracovní skupiny předsednictva EP pro rejstřík transparentnosti a člen dočasné pracovní skupiny předsednictva EP pro reformu instituce. 109 European Parliament, "Urban Intergroup - List of the Members," [cited 20 March 2014] http://www.europarl.europa.eu/pdf/intergroupes/List_VII_LEG_04_Urban_20131206.pdf. 110 European Parliament, "Water Intergroup - List of the Members". 111 European Parliament, "Family and the Rights of the Child & Bioethics Integroup - List of the Members". 112 European Parliament, "Science and Technology Options Assessment Team". 113 Nelze ověřit z oficiálních zdrojů. Informace pochází z kanceláře europoslance. 114 Friends of Turkey in the European Parliament, "Friends of Turkey in the European Parliament". 115 Protože publikace daného textu proběhne ještě před volbami do EP v květnu 2014 nemůže být zahrnuto celé volební období, a tak jsme se rozhodli, že budeme data agregovat k 31. 12. 2013. 116 Pro posílení vypovídající hodnoty srovnání průměrných hodnot jsme také u všech indikátorů statisticky otestovali rozdíly mezi středními hodnotami a procentuálními poměry za pomocí t-testu a z-testu, což jsou nejzákladnější a také nejběžněji používané testy. Z tohoto testování vyplývá, že v rámci čtyř následujících indikátorů jsou rozdíly mezi průměry pro ČR a EU-27 signifikantní při běžné hladině Alfy .05: počet zpráv s pozměňujícími návrhy, parlamentní otázky, návrhy usnesení a vystoupení na plénu. 117 Emmanuel Sigalas, "Does Performance Matter? MEP Activity Levels and Re-Election" (paper presented at the EUSA Biennial Conference, Boston, March 3-5, 2011 2011); Charles De Marcilly, "Assessment of and lessons learnt during the 7th Legislature of the European Parliament 2009-2014," (Brussels: Robert Schuman Foundation, 2014). 118 Aneta Plavinová, "Analýza a komparace aktivity českých poslanců EPP-ED v Evropském parlamentu za rok 2007" (Bachelor's Thesis, Masarykova univerzita, 2008); Sigalas. 119 Malý počet parlamentních stran a centralizovaný výběr kandidátů pro volby, který je tedy do velké míry v rukou úzkého okruhu selektorů. 120 Naci Mocan and Duha T. Altindag, "Salaries and Work Effort: An Analysis of the European Union Parliamentarians," The Economic Journal 123, 573 (2013). 121 Raymond Fisman, Nikolaj A. Harmon, Emir Kamenica, and Inger Munk, "Labor Supply of Politicians," (2013); Mocan and Altindag, "Salaries and Work Effort: An Analysis of the European Union Parliamentarians.

50

Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty

2014-04-28

Jak pracovali čeští europoslanci? Přehled vybraných aspektů pracovní aktivity poslanců Evropského parlamentu za Českou republiku v uplynulém období (2009 – 2013) Studii vypracoval autorský kolektiv Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty pod vedením Jana Kováře a Pavly Břízové. Doporučená bibliograﬁcká citace: Kovář, Jan a Pavla Břízová. 2014. Jak pracovali čeští europoslanci? Praha: Evropské hodnoty.

Vedoucí autorského kolektivu: Mgr. Jan Kovář, Ph.D. Jan Kovář je hlavním analytikem think-tanku Evropské hodnoty. Je absolventem doktorského programu mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě Praha a Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Na katedře International Relations a European Studies Metropolitní univerzity Praha přednáší o různých aspektech evropské integrace. Ve své disertační práci se věnoval volbám do Evropského parlamentu v postkomunistických zemích v letech 2004 a 2009. Odborně se věnuje problematice demokracie a demokratizace EU, institucionálním otázkám evropské integrace, volbám do Evropského parlamentu a evropeizaci. Je autorem a spoluautorem řady odborných článků a příspěvků na mezinárodních konferencích. Jeho práce byly vydány v časopisech jako například East European Politics, Perspectives on European Politics and Society, Journal of Contemporary European Research a Romanian Journal of European Aﬀairs. Je členem American Political Science Association, International

© Evropské hodnoty o.s. 2014 Think-tank Evropské hodnoty je nevládní instituce, která prosazuje zvyšování politické kultury v České republice i na evropské úrovni. Politikům předkládáme odborná doporučení a systematicky sledujeme a hodnotíme jejich práci. Za základní prvky vysoké politické kultury považujeme aktivní občany, zodpovědné politiky a soudržnou společnost, která sdílí hodnoty svobody a demokracie. Od roku 2005 se jako nevládní nezisková organizace, která není spojena s žádnou politickou stranou, věnujeme výzkumné a vzdělávací činnosti. Vedle vydávání odborných publikací a komentářů pro média, pořádáme konference, semináře a školení pro odbornou i širší veřejnost. Na svých akcích zprostředkováváme dialog mezi ODPOVĚDNÉ VLÁDNUTÍ • SEBEVĚDOMÝ ZÁPAD • EVROPSKÁ INTEGRACE VNITŘNÍ BEZPEČNOST • VITÁLNÍ EKONOMIKA

THINK-TANK EVROPSKÉ HODNOTY Vltavská 12, 150 00 Praha 5 +420 210 088 877 [email protected] www.evropskehodnoty.cz facebook.com/Evropskehodnoty

Jak pracovali čeští europoslanci?

Recommend Documents