Jak připravit kvalitní vědecký článek optimalizace hodnocení publikační činnosti z hlediska RIV
Doc. Ing. Ondřej Krejcar, Ph.D. KIT, FIM, UHK
Podpora přednášky kurzu Hodnocení výsledků VaV
Proč jsme zde? • Chceme se naučit vytvořit kvalitní vědecký impaktovaný článek • Chceme dosáhnout takové úrovně, kdy sami předem odhadneme vhodnost zkoumaného tématu pro určitý časopis/konferenci • Chceme vědět, jak publikovat efektivně a rentabilně – Tzn. kde publikovat a získat nejvíce • RIV bodů, ----\ • citačních ohlasů ----/
za nejméně financí/času
• Chceme mít kde publikovat, tedy kde pracovat – Pokud nebudeme publikovat, nebudeme tvořit body a UHK nebude výzkumnou institucí • budeme pouze učit a to zřejmě jen bakaláře • Žádné GAČRy, TAČRy, žádný výzkum, atd.. (nebudou doktorandi,…)
Přehled VŠ a Univerzit v ČR pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
2011 1 2 3 4 5 7 9 10 11 12 17 14 23 25 29 30 36 47 51 54 128 140 152
Počet bod. změna 2010 posun Organizace výsledků Body 2011 Body 2010 [%] 1 0 Univerzita Karlova v Praze 18185 513338 481005 107 2 0 České vysoké učení technické v Praze 8445 211796 203284 104 3 0 Masarykova univerzita 7569 197256 181027 109 4 0 Vysoké učení technické v Brně 5891 134934 124761 108 6 1 Univerzita Palackého v Olomouci 4001 122835 99207 124 7 0 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 2160 79556 65034 122 9 0 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2286 65244 54652 119 10 0 Západočeská univerzita v Plzni 2488 62430 50855 123 11 0 Univerzita Pardubice 1899 56925 46803 122 14 2 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 2809 52308 34916 150 21 4 Mendelova univerzita v Brně 1943 37076 28457 130 20 6 Česká zemědělská univerzita v Praze 2202 28676 28676 100 25 2 Technická univerzita v Liberci 1076 25653 22279 115 31 6 Vysoká škola ekonomická v Praze 1756 24030 20241 119 38 9 Ostravská univerzita v Ostravě 978 23417 16598 141 39 9 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 994 22529 16256 139 37 1 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 976 18838 16819 112 55 8 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 634 13999 9966 140 54 3 Slezská univerzita v Opavě 563 12796 10078 127 73 19 Univerzita Hradec Králové 657 10506 6473 162 128 0 Janáčkova akademie múzických umění v Brně 48 1632 1297 126 137 -3 Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze 32 1106 996 111 158 6 Akademie výtvarných umění v Praze 15 537 253 212
Výsledky fakult, UHK 2010 a 2011 FIM, UHK 2010 Druh výsledků Počet výsledků Korigované body
uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S 156 9 19 41 28 60 0 0 0 2133 120 308 301 793 612 13,30 16,63 7,42 28,14 10,20 FIM, UHK 2011 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S k 31.10.2011 Počet výsledků 181 15 24 42 22 79 0 0 0 4. etapa Body výsledků 2298 223 287 284 805 699 0 0 0 rozdíl [%] 8 86 -7 -6 2 14 rozdíl [bodů] 165 103 -21 -17 12 87 14,53 11,98 6,84 37,42 8,88 PeF, UHK 2010 Počet výsledků 256 21 20 181 28 6 Body výsledků 3920 813 325 1730 999 52 PeF, UHK 2011 Počet výsledků 300 18 30 212 32 6 1 Body výsledků 4789 831 408 2023 1446 52 30 rozdíl [%] 22 2 25 17 45 -2 rozdíl [bodů] 869 18 83 293 447 -1 45,57 13,67 9,52 44,74 8,20 FF, UHK 2010 Počet výsledků 74 0 9 37 28 Korigované body výsledků 1686 18 126 437 1105 Počet výsledků 132 0 24 74 34 FF, UHK 2011 Body výsledků 2846 22 373 867 1585 rozdíl [%] 69 18 196 98 43 rozdíl [bodů] 1160 3 247 430 479 65,02 15,64 11,72 46,66 PřF, UHK 2011 Počet výsledků 44 8 34 1 1 prům. Jimp RIV bodů Body výsledků 572 237 300 26 9 30,23
Z neuznané 00 297
Z neuznané 00 343 00
159 165
41 26
20
Problémy UHK (dle prof. Slabého) • „Na UHK je minimálně Jimp ( časopis ve WoS), málo Jneimp (SCOPUS, ERIH), relativně nejvíce Jrec, ale seznam RV není využíván široce a většinu publikací tvoří Media4You (velmi nápadné, zranitelné, zavání odebráním periodika ze seznamu, bude‐li se… s důsledky pro UHK, FIM“ – O.K. – Je třeba se jednoznačně zaměřit na Jimp a Jneimp, tedy na mezinárodní časopisy – O.K. – do budoucna je to velmi prozíravé – obliba databáze SCOPUS roste (zavádí se impakt článků) – O.K. – Je třeba velmi zvažovat kvalitu svého výzkumného výsledku a snažit se o kvalitní Jimp a tedy excelenci
Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 Structure of the eigenspace of a Monge matrix in max-plus algebra Structure and dimension of the eigenspace of a concave Monge matrix Simple image set of linear mappings in a max-min algebra
rok jazyk časopis
autor
Discrete applied 2008 ENG mathematics Discrete applied 2009 ENG mathematics Discrete applied 2007 ENG mathematics
Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Tomášková Hana Krbálek Pavel, Pozdílková Alena Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Zimmermann Karel
Eigenspace of a circulant max-min matrix Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min algebra
2010 ENG Kybernetika
Monotone interval eigenproblem in max-min algebra
2010 ENG Kybernetika
2010 ENG Kybernetika
Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations
2010 ENG Kybernetika E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti podniku 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE management Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve Československá městě 2010 CZE psychologie E+M. Ekonomie a Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE management Geneze neoklasických modelů růstu
2007 CZE Ekonomický časopis
K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis1 Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus algebra
2007 CZE Ekonomický časopis
Body výsledku
Podíl Skupina Body organizace oborů organizace
25,3
100,00%
3
25,327
24,4
100,00%
3
24,351
16,9
100,00%
3
16,886
14,6
100,00%
3
14,61
14,6
100,00%
3
14,61
14,6
66,70%
3
9,74
14,6
50,00%
3
7,305
Bachmann Pavel Mohelská Hana, Kozel Tomáš Janeček Václav, Hynek Josef
14,4
100,00%
1
14,399
14,4
100,00%
1
14,399
14,4
100,00%
1
14,399
Marešová Petra Franěk Marek, Ondráček Lukáš Myslivec Jaroslav, Skalská Hana
14,4
100,00%
1
14,399
14,2
66,70%
1
9,46
12,3 9,5
50,00%
3
6,144
100,00%
1
9,46
9,5
100,00%
1
9,46
9,5
100,00%
1
9,46
8,4
100,00%
3
8,385
Duczynski Petr Janeček Václav, Hynek Josef
2006 ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka 2006 ENG operations research Ján
- Průměr UHK pro IF články (Jimp) je 31 RIV bodů. - FIM UHK má 14,53, UHK má 31, FEI VŠB Ostrava má 38, Univerzita Karlova má 48.
Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 rok
jazyk časopis
Eigenspace of a circulant max-min matrix 2010 ENG Kybernetika Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min algebra 2010 ENG Kybernetika Monotone interval eigenproblem in max-min algebra
2010 ENG Kybernetika
Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations 2010 ENG Kybernetika E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE management Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti E+M. Ekonomie a podniku 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE management Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve Československá městě 2010 CZE psychologie E+M. Ekonomie a Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE management Structure and dimension of the eigenspace of a concave Discrete applied Monge matrix 2009 ENG mathematics Structure of the eigenspace of a Monge matrix in maxDiscrete applied plus algebra 2008 ENG mathematics Discrete applied Simple image set of linear mappings in a max-min algebra 2007 ENG mathematics Geneze neoklasických modelů růstu 2007 CZE Ekonomický časopis
Body Podíl Skupina Body autor výsledku organizace oborů organizace Gavalec Martin, Tomášková Hana 14,61 100,00% 3 14,61 Krbálek Pavel, Pozdílková Alena 14,61 100,00% 3 14,61 Gavalec Martin, Plávka Ján 14,61 66,70% 3 9,74 Gavalec Martin, Zimmermann Karel 14,61 50,00% 3 7,305 Bachmann Pavel Mohelská Hana, Kozel Tomáš Janeček Václav, Hynek Josef
14,399
100,00%
1
14,399
14,399
100,00%
1
14,399
14,399
100,00%
1
14,399
Marešová Petra Franěk Marek, Ondráček Lukáš Myslivec Jaroslav, Skalská Hana Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Plávka Ján Duczynski Petr Janeček Václav, Hynek Josef
14,399
100,00%
1
14,399
14,191
66,70%
1
9,46
12,289
50,00%
3
6,144
24,351
100,00%
3
24,351
25,327
100,00%
3
25,327
16,886 9,46
100,00% 100,00%
3 1
16,886 9,46
9,46
100,00%
1
9,46
9,46
100,00%
1
9,46
8,385
100,00%
3
8,385
K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice 2007 CZE Ekonomický časopis On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis1 2006 ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka algebra 2006 ENG operations research Ján
FIM UHK bude v Jimp obhajovat v roce 2011 17,9 bodu. V roce 2012 dalších 35,8 bodu!
Výsledky Jimp PedF, UHK 2006 až 2010
Problémy UHK (dle prof. Slabého) • „Univerzita má proto v průměru nízký počet bodů na 1 výsledek a nízkou citovanost výsledků. Hodnoceno s despektem. Navíc velká administrativní náročnost, problém zdrojů, velký objem zbytečných prací,….“ – O.K. – Citovanost výsledků roste s jejich vhodným umisťováním do kvalitních publikačních periodik ať už časopisů, tak i konferenčních sborníků – O.K. – Je třeba si hlídat svoje citace!!! V databázích jsou chyby!!!
Moderní metodologie vědecké práce IV práce s moderními informačními zdroji 1.
Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) b) c) d)
2.
Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) b)
3.
Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací – využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!!
Mladý perspektivní vědec musí sám navazovat kontakty na konferencích a)
b) 4. 5. 6.
používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nečte ho! Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika – doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! Vhodně strukturovat články.
Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji CITUJE!!!
Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: Mezinárodně uznávaný vědec Mezinárodně uznaný vědec
Moderní metodologie vědecké práce V práce s moderními informačními zdroji 1.
Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) b) c) d)
2.
používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nemusí ho ani číst Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika – doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! Vhodně strukturovat články.
Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) b)
3.
Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací – využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!!
Mladý perspektivní vědec musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích a)
b)
Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji
CITUJE!!! 4.
Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: a) b) c) d) e)
5.
Mezinárodně uznávaný vědec a) b) c)
6.
Vytváření sítí mezinárodních odborníků v dané vědní oblasti Zapojení se do oponentních řízení článků konferenčních či později i časopiseckých Rozšíření znalostí i své „sítě“ o další odborníky a jejich práce pomocí oponentur Zapojení se do programových výborů konferencí Využívání této sítě pro podporu svých realizovaných časopiseckých článků Sám vytváří podmínky pro publikační realizace svých kolegů a stává se tím ještě více známým Je editorem speciálních sekcí časopisů na úžeji zaměřené vědecké téma, edituje či sám vydává knihy Je zván na konference, aby prezentoval klíčové přednášky v dané vědní oblasti
Mezinárodně uznaný vědec
Jaké výsledky a kam? • Všechny stupně vědce (nastíněné v předchozím slajdu) spojuje otázka: – Jaké výsledky jeho práce jsou vhodné pro jaké (nejen publikační) médium?
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
D – konferenční příspěvek Jneimp – časopis indexovaný ve SCOPUSU Jimp – časopis s IF (nízký IF do cca 1,0) Jimp – časopis s IF (vyšší IF od cca 1,0 až 2,5) Jimp – časopis s IF (vyšší IF od cca 2,5 výše) R – software Z – poloprovoz F – užitný vzor
(8 bodů) (12 bodů) (10 až 20 bodů) (20 až 100 bodů) (80 až 305 bodů) (40 bodů) (100 bodů) (40 bodů)
Jaké výsledky, kam a za jak dlouho? Typ výsledku
Realizace výsledku
Dokumentace Oponentní řízení
Publikace / indexace
Celkem
D konf.
5-30
2-5
30-60
90-270
127-365
Jneimp
10-50
5-15
60-120
40-60
115-245
Jimp (<1)
10-50
10-20
30-120
40-90
90-280
Jimp (1-2,5)
20-90
20-40
60-180
40-90
140-400
Jimp (>2,5)
30-180
30-60
60-180
40-90
160-510
R – SW
20-90
2-5
90-180
112-275
Z poloprovoz
40-160
5-10
90-180
135-350
F už. vzor
20-90
2-5
90-180
112-275
Jaké výsledky, kam, za kolik?
•
Typ výsledku
Prezentace výsledku [EUR]
Publikace / indexace [EUR]
Celkem [CZK]
D konf.
200-2000
200-650
10 000-66 000
Jneimp
0
0-300
Jimp (<1)
0
150-1000
Jimp (1-2,5)
0
0-1500
0-37 500
Jimp (>2,5)
0
0-1500
0-37 500
R – SW
0
200?
5000
Z poloprovoz
0
200?
5000
F už. vzor
0
200?
5000
0-7 500 3 750-25 000
nepočítáno s náklady na vlastní realizaci výsledků – tedy vývoj aplikace, nákup HW, SW atd,
Jimp – rozlišení kvality • 10 – 305 bodů dle vzorce: – Jimp= 10 + 295 × Faktor – Faktor = (1 - N) / (1 + (N / 0,057)) – N je normované pořadí časopisu, N = (P - 1) / (P - 1) max
– P = pořadí časopisu v oboru dle Journal Citation Report (JCR) v řadě seřazené sestupně podle IF – Pmax = celkový počet časopisů v daném oboru dle Journal Citation Report – http://isiknowledge.com/
Křivka Jimp RIV bodů 310 260 210
160 110 60 10
0
20
40
60
80
100
Jimp – bodové hodnocení Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name CHEMISTRY, ANALYTICAL ELECTROCHEMISTRY INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION IF 2010 2010 Category Name CHEMISTRY, ANALYTICAL ELECTROCHEMISTRY INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION IF 2009
•
Total Journals in Category 71 26 61 1,771 Total Journals in Category 70 24 58 1,821
Journal Rank in Category 38 16 14
Quartile in Category Q3 Q3 Q1
Jimp 2010 23,5373 20,23774 58,1306
Journal Rank in Category 34 14 11
Quartile in Category Q2 Q3 Q1
Jimp 2010 26,39 21,75 69,65
Další konkrétní případ, kdy jsem publikoval článek v časopise s JCR – IF byl pro rok 2010 stanoven na 1,821. – Jelikož se impakty zveřejňují až v červnu následujícího roku, počítal jsem v době přijetí článku v lednu s předběžným bodovým ziskem 69,65 RIV bodů. – Pro rok 2011 (IF 2010) se IF stanovil na 1,771, což časopis posunulo o 3 příčky dolů v kategorii Instruments & Instrumentation a zisk RIV bodů se hned propadl o 11,5 bodu až na 58,13. – Aby toho ale nebylo dost, finální bodový zisk se dozvím až se stanoveným IF pro rok 2011, který se zveřejní až v červnu 2012. – Důležité je tedy i hlídat si pětiletý IF (5 years IF) a trend IF za poslední roky
Tabulka pořadí časopisu v kategorii..
Získání počtu bodů Jimp Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name CHEMISTRY, ANALYTICAL ELECTROCHEMISTRY INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION IF 2010
Total Journals in Category 71 26 61 1,771
Journal Rank in Category 38 16 14
Quartile in Category Q3 Q3 Q1
Jimp 2010 23,5373 20,23774 58,1306
• Dosazením do původního vzorce dostaneme počet bodů, které můžeme obdržet za článek Jimp. • Bodování RIV ostatních kategorií je definované bez vzorce.
Jimp – kde publikovat? CZE
Jimp – kde publikovat? CZE
Jimp – kde publikovat? Oborově
•
Vybrat „View Journal Summary List“
Jimp – kde publikovat? Oborově •
Vybrat třídit podle „Impact Factor“
Jimp – kde publikovat? Vybrat časopis
Jimp – kde publikovat? Shrnutí • Problémem je nalezení nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek – Hledání přes uvedený postup je poměrně zdlouhavé – Bohužel navíc mnohé časopisy v kategorii jsou multioborové – Některá vydavatelství poskytují přehledné seznamy svých časopisů, ale je to spíše výjimka.. • Navíc jsou časopisy vždy zobrazeny všechny a ne jen impaktované, které potřebujeme
• Dalším problémem je absolutní nemožnost zjištění délky evaluačního procesu u většiny časopisů. Výjimkou je švýcarské vydavatelství MDPI:
Průměrná doba od přijetí k review do publikace = 50 dní
Jimp – publikační proces
(pro IF>1)
1. Po napsání článku v šabloně vydavatele je nutné jej poslat k oponentuře (stačí PDF). – –
O přijetí k review rozhoduje Editor sám. Pravděpodobnost přijetí k review, pokud nemáte konexe a známé oponenty = 1/10 Na rozhodnutí o přijetí k review se čeká cca týden až měsíc
2. Pokud se vám podaří získat alespoň posudek „Review again with Major Changes“ (přepsat s velkými změnami), jste na dobré cestě. –
Doba od podání článku k review je cca ½ roku.
3. Nyní máte cca 1 měsíc na opravy nedostatků, angličtiny, korektury a další. Bez kvalitní ANGLIČTINY (rodilý mluvčí) se neobejdete!!! 4. Po opětovném zaslání obdržíte finální rozhodnutí cca do ¼ roku. V kladném případě je očekávána do 14 dnů finální verze s editovatelným dokumentem a grafikou s min 600dpi, nebo lépe vektorovou.
Jimp – shrnutí
(pro IF>1)
1. Práce na kvalitním článku trvá cca půl roku jednomu autorovi. a)
Je vhodné pracovat v kolektivech a spoluprací s kolegy využít schopností všech
2. Relativně nejsnazší cesta je získat doporučení na kvalitní konferenci, která vydává sborník např. ve Springeru, či Elsevieru. – Jak se na takovou konferenci dostat? napsat kvalitní článek na co nejbližší téma zaměření konference Bude podrobně diskutováno později
3. Nalezení tematicky nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek. •
Vhodné je sledovat kolik článků časopis publikuje (čím více, tím lépe) – pokud málo, svědčí to o uzavřené komunitě, nebo o malém počtu citací..
Jak napsat kvalitní článek J či D? I náročnost • Nejprve je třeba odhadnout náročnost tématu/projektu, který chceme opublikovat – Pro mladého a mnohdy i pro perspektivního vědce je tento problém velmi náročný k řešení – Zde je stěžejní role zkušeného vědce, který dokáže odhadnout náročnost tvořeného článku a vhodnost do J či D. – Je třeba také dávat pozor na zbytečně kvalitní publikace podávané do nekvalitních konferencí! – Časově stojí publikace na kvalitní i nekvalitní konferenci bohužel skoro stejně!!! – Opět je třeba ctít heslo „dvakrát měř a jednou řeš“
Jak napsat kvalitní článek J či D? II smysl publikace • Je třeba také odhadnout a lépe ověřit smysl tématu/projektu, který chceme opublikovat – I mladý vědec by měl být schopen si udělat analýzu stavu aktuální problematiky ve vědeckém světě a na základě pročtených článků udělat rešerši. – TOTO JE TAKÉ ZÁKLADNÍM STAVEBNÍM KAMENEM JAKÉHOKOLIV ČLÁNKU – Snažíme se najít mezeru v tématu, kterou nikdo zatím nevyřešil, nebo špatně a tu zaplnit naším řešením. – V KLADNÉM PŘÍPADĚ MÁ NAŠE SNAŽENÍ SMYSL A MŮŽEME SVĚTU NĚCO PŘINÉST
Jak napsat kvalitní článek J či D? III Kapitola 1. Introduction • Jelikož jsme našli vhodné téma a udělali jsme si rešerši vědeckých prací, můžeme začít psaním. • Úvodní kapitola by měla být úvodem do problematiky. – Musíme v ní hodně citovat, ale spíše obecnější témata. – Postupujeme od obecnějších témat k našemu problému – Tato kapitola musí čtenáře nadchnout a musí ho udržet při zájmu.
• Musí zaznít: – V jaké oblasti se pohybujeme? – Co je základním problémem a proč je to problém? – Závěrem musí být odstavec, který jasně řekne, co je cílem projektu/článku, tedy nové řešení aktuálně pro dané parametry. – V závěru kapitoly je vhodné poskytnout přehled, co kde čtenář najde – nutné u rozsáhlejších článků.
Jak napsat kvalitní článek J či D? IV Kapitola 2. Problem Definition • V další kapitole bude analýza definovaného problému – určitě jsou vhodné grafy, jak to vypadá pro aktuální stav, který chceme měřit, analyzovat, modifikovat a vyvinout pro to nové řešení/algoritmy, atd. – Také je vhodné podložení matematickým aparátem.
• Jestli existují případy řešení, resp. jak se to v současnosti řeší?
Jak napsat kvalitní článek J či D? V Kapitola 3. Related Work • Tato kapitola je naprosto stěžejní pro Editora v případě časopisů a pro oponenty vždy. • Žádný vědec nemá absolutní znalosti o všem, je tedy nutné zde uvézt maximum relevantních cizích prací na dané téma, přičemž musí závěrem zaznít, že jedině ta naše metoda/přístup je jediná, která to řeší. • V čem je problém aktuálně používaných řešení? – Výhody a nevýhody, cena, dostupnost, realizovatelnost, časová náročnost, atd. – Práce je také vhodné porovnat, nejlépe tabulkovým přehledem – zvyšuje přehlednost
• O každé práci je nutné se zmínit alespoň odstavcem. • Z toho musí jasně vyznít, proč je potřeba najít nové řešení.. • Je také vhodné se k jiným řešením vracet i v dalších kapitolách článku s odkazem, že takto to neděláme – působí promyšleně a celistvě.
Jak napsat kvalitní článek J či D? VI Kapitola 4. Solution Design • Návrh řešení je třeba čtenáři představit maximálně přehledně, srozumitelně, ale přitom technicky či matematicky korektně. • Vhodné je využít: – schéma navrhované architektury (IS), – abstraktní UML návrh, – odkazy na citace použitých komponent/prací
• Můžeme postupovat od popisu větších celků (abstrakcí) k jednotlivým částem/komponentám – Můžeme i krátce charakterizovat vybrané komponenty/prvky formou grafů/tabulek
• Nebo naopak od popisu jednotlivých částí/komponent k větším celkům (abstrakcím) • Záleží na daném problému – – je cílem architektura řešení, – nebo využití existujících komponent k novému účelu?
Jak napsat kvalitní článek J či D? VII Kapitola 5. Implementation • Tato kapitola může být v některých odůvodněných případech vynechána, ale musíme počítat s tím, že oponent to vytkne. • Vhodné popsat – vznikající problémy při realizaci – Implementační specifika řešení – Pracovní postup, pokud je specifický (jinak odkaz)
• Vhodná je také např. fotodokumentace řešení, pokud je řešení aplikačně specifické – Je např. potřeba ukázat miniaturní rozměry v porovnání s konkurencí/jinými autory
Jak napsat kvalitní článek J či D? VIII Kapitola 6. Testing of Developed Solution • Začít je třeba zopakováním, co je cílem článku/projektu a tedy co očekáváme od našeho řešení a jak bude řešení ověřeno/otestováno. • Navrhneme testovací metodologii • Popíšeme podmínky testů (technické parametry) a průběh testování. – Vhodné je např. foto testovacího řetězce, pokud se jedná o praktické řešení. – Vzniklé problémy a jejich řešení
• Ukážeme přehledně sumarizace testů formou grafů či tabulek – Důležité je zde porovnání s existujícími řešeními přesně dle parametrů
• V závěrečném odstavci sumarizujeme dosažené výsledky v porovnání s ostatními řešeními
Jak napsat kvalitní článek J či D? IX Kapitola 7. Conclusions • Nejprve shrneme co bylo cílem článku • Jaké řešení bylo vyvinuto a co k tomu bylo potřeba – Komponenty, cena řešení, časová náročnost, atd..
• Shrneme jak kvalitní je řešení – nejlépe matematickým aparátem (přesnost, chybovost, MTDF, atd.)
• Nastíníme – další možnosti rozvoje řešení vědeckou komunitou – Naše další úmysly pokračování projektu
Jak napsat kvalitní článek J či D? X Formátování • Každý časopis i konference používají svůj vlastní formát článků. – Springer má B5, IEEE zase A4 dvousloupcově – Rozsah 10 stran Springeru přibližně odpovídá 6 stranám IEEE • A konference mají skutečně za standardní vložné tyto max. délky příspěvků
• Editoři časopisů jsou benevolentnější v požadování správně naformátovaného „full paperu“, ale po případné akceptaci ho stejně vyžadují, ale ne striktně (mají svá editační oddělení) • Pro mnohé konference je nicméně špatně naformátovaný článek důvodem k okamžitému vyřazení z oponentského procesu (často bez oznámení) – pravidlo u IEEE • Nejvhodnější je tedy psát článek přímo v šabloně časopisu/konference od počátku a NEMĚNIT ŽÁDNÝ STYL, – jinak bylo celé předchozí snažení zbytečné většinou nezbyde, než článek kompletně znovu přeformátovat do původního stylu.
Jak napsat kvalitní článek J či D? XI Styl psaní • Student většinou píše svoji diplomovou práci v první osobě: – Vytvořil jsem, udělal jsem, navrhl jsem, atd.
• Student také při psaní „vytvoří“ neskutečné množství gramatických chyb. Slovosled je mnohdy také tristní. • Mladý vědec se tedy musí soustředit bohužel i na tuto skutečnost a psát články v anglickém jazyce: – Nepoužívat nikdy první osobu ani u článků, kde jsem jediným autorem • Používat množné číslo „We made a ..“, nebo lépe „It was created..“
Jimp – Hindawi WCN – Content • • • • • •
Introduction - ½ strany Problem definition – 2 strany Návrh řešení – architektura – 3,5 strany Experiments (testing) – ¾ strany Conclusions – ¼ strany References – ¾ strany (22x)
• Ukázka článku
Jimp – Elsevier CMPB – IF 1,144 (34 RIV) • • • •
30.5.2010 – submitted for review 1.6.2010 – accepted for review 9.11.2010 – Paper Rejected Review process - 6 months
Jimp – Sensors – IF 1,771 (58 RIVbodů) • • • • • • • •
Introduction – 2 strany Problem definition – ½ strany Návrh řešení – architektura – 4,5 strany Implementace řešení – 3,5 strany Experiments (testing) – 4 strany Further Extensions – 1 strana Conclusions – ¼ strany References – 1 ½ strany (24x)
• Ukázka článku
Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně Ia v budoucnu v ČR??? Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání – – Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %)
2.
kritérium se týká kvality učitelů – 1. 2.
3.
kritérium pro měření kvality vědy – 1. 2.
4.
Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %) a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) počet článků v prestižních časopisech Nature a Science a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge
kritériem je velikost univerzity
http://www.arwu.org/
žebříček ARWU 2007
(20 %) (20 %)
(10 %)
Dotazy a náměty k diskuzi?
