JAK NA TO? BROŽURA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM

JAK NA TO? BROŽURA PŘÍKLADŮ „DOBRÉ“ PRAXE ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM v rámci projektu Vývoj vzdělávacího modulu „Zodpovědný zaměstnavatel“ na podporu sociální odpovědnosti firem Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.08/03.0026 Zpracovatel: Koordinační a informační středisko pro osoby se zdravotním postižením a seniory, o.p.s. Zadavatel: MV1 s.r.o.

OBSAH O projektu ....................................................... 3 Úvodem ........................................................... 4 Inspirace v zahraničí ....................................... 7 Příběh první ................................................ 7 Příběh druhý .............................................. 12 Příběh třetí ................................................ 17 Příběh čtvrtý .............................................. 21 Příběh pátý ................................................ 25 A jak je to u nás .............................................. 31 Od studia až po zaměstnání ......................... 31 Slepý je litován, hluchý je vysmíván ............ 37 Kamarád ................................................... 43 Nebát se, nekrást a bojovat! ....................... 45 Která doba pro práci byla nejlepší? ............... 49 Příběh Bedřicha ......................................... 53 Jsem nedoslýchavý, zaměstnáte mě? ............ 57 Ondřej ...................................................... 60 Hana......................................................... 65 Marie ........................................................ 67 Úryvky z deníku paní Jany .............................. 69 Závěrem ......................................................... 78 Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

2

Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.08/03.0026

O PROJEKTU Tato brožura je připravená v rámci realizace projektu

Jednou z klíčových aktivit tohoto projektu je vytvořit

„Vývoj

brožuru příkladů dobré praxe, ve které by měly být

vzdělávacího

modelu

"Zodpovědný

příspěvky

zaměstnavatel" na podporu sociální odpovědnosti firem“

"Zodpovědný

projektu

je

vývoj

vzdělávacího

modulu

vyškolení

lektorů,

zaměstnavatel",

se

zdravotním

postižením

a

jejich

dobrými či horšími zkušenostmi se zaměstnáváním.

z grantu OP VK z Jihočeského kraje. Předmětem

osob

Z tohoto důvodu realizátor oslovil osoby se zdravotním postižením, aby se zapojili do projektu formou svých sepsaných pracovních zkušeností, které mohou sloužit

následné pilotní ověření efektivity vzdělávacího modulu a

jako

evaluace vzdělávání. Stěžejním obsahem modulu je

zahraničních

sníženou pracovní

méně

dobré

Realizátor

přispěvatelů,

reference využil

aby

bylo

i

jednotlivým zkušeností

možné

srovnat

podmínky a přístup k osobám se zdravotním postižením.

schopností. Inovativním prvkem projektu je samotné

V samotném závěru jsou uvedeny úryvky z deníku, jež

téma vzdělávání a současně i forma, která bude při

představují jinou možnost podpory osob se zdravotním

vzdělávání použita (simulační hry, e-learning,...).

postižením v dobách ještě nedávných.

Cílovou skupinou projektu jsou jednak lektoři, kteří

Realizací tohoto projektu by chtěl žadatel změnit přístup

budou vyškoleni a účastníci dalšího vzdělávání (zástupci

k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ukázat

firem, které budou v rámci projektu osloveny). Jedná se

zaměstnavatelům, že není třeba někdy zbytečných obav

o střední a vyšší management, vedoucí úseků, mistry

z přijetí člověka s postižením, stačí jen upravit podmínky,

výroby, personalisty.

Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

či

zaměstnavatelům.

rozvoj sociální odpovědnosti firem v Jihočeském kraji ve vztahu k zaměstnávání osob se

dobré

připravit prostředí, změnit myšlení. 3


ÚVODEM Ontogenetický

vývoj

člověka

je

provázen

několika

Aby byla úspěšná, je

jejím předpokladem správná

nejdůležitějšími činnostmi. V nejútlejším dětství k nim

lokalizace, podchycení i programové rozvinutí těch vloh a

patří hra, později se připojuje učení a v dospělosti se

schopností člověka s postižením, které nejsou omezeny

přeměňují na práci. Hra i učení zůstávají v pozadí.

nebo deformovány orgánovou nebo funkční poruchou,

Význam

a

nemocí či úrazem. Bylo prokázáno, že lidé se zdravotním

materiální, ale i rozvojový a tvořivý, kooperační a

postižením jsou individuálně vybaveni výraznými vlohami

socializační, estetický a kulturní či relaxační. Lze tedy

pro specifické činnosti při maximálním využití těch

říci, že práce je smysluplná a cílená tělesná a duševní

funkcí, které jsou postižením ovlivněny jen málo nebo

činnost zaměřená na výdělek, obživu, sebeurčení či

vůbec. Jedná se o činnosti, které využívají u smyslově

seberozvoj, uspokojování materiálních duchovních potřeb

postižených

práce

je

pro

člověka

nejen

existenční

zbývajících

smyslů,

účelně

1

rozvíjených

2

každého člověka.

v procesu reedukace a kompenzace (např. u osob se

Seberealizací rozumíme rozvíjení a soustavné využívání

zrakovým postižením jde o rozvíjení hudebního sluchu či hmatu a tvarové paměti). Obdobným způsobem lze

nadání a schopností jedince, tzn. uplatnění přirozených i

využít

utvářených dispozic člověka k určité činnosti, k určité práci nebo sociální aktivitě. činností,

které

lidé

pociťují

důležité,

osob

s

těžkým

tělesným

s mentálním postižením.

patří

k základním lidským potřebám. Seberealizace a s ní

1

Reedukace - využití metod speciální pedagogiky při úpravě narušených funkcí (sluchu, zraku, řeči, pohybových a rozumových schopností)

související uplatnění na trhu práce může být u osob se

2

zdravotním postižením mnohem obtížnější. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

potenciál

postižením či manuální zručnost a estetické cítění lidí

Týká se ale i zájmů a jako

mentální

4

Kompenzace – náhrada, vzájemné vyrovnání, odškodnění


ÚVODEM

Je

možné

se

jedinci. Nerovnost v přístupu k právům i příležitostem

zdravotním postižením ve struktuře společnosti. Působí

způsobuje vysoké ekonomické ztráty, které jsou dané

na

vynakládáním

něj

zaznamenat

endogenní

zvyšující

vlivy

se

(vrozené,

podíl

osob

dědičné,

rodové

značných

finančních

prostředků

na

dispozice) i vlivy exogenní (úrazy, nemoci, stav a

zabezpečení životních potřeb občanů se zdravotním

odolnost organismu ve vztahu k prostředí, výchova,

postižením i současným nerozvíjením a nevyužíváním

životní podmínky atd.). Zásluhu na tom má i pokrok

faktických i potenciálních schopností či možností, které

lékařské vědy, který např. dává velké šance na přežití

tito lidé mají.

i velmi těžce nedonošeným a nezralým, ale potenciálně

Aktivity, které jsou spojené s využíváním a rozvíjením

nějak postiženým novorozencům, jež by jinak zemřeli.

pracovních schopností osob se zdravotním postižením

Obdobné výsledky lze zaznamenat u osob, které utrpěli

i s pozitivním psychosociálním působením práce na

velmi těžký úraz s dříve fatálním následkem – úmrtím, a

osobnost člověka, lze zahrnout do pracovní rehabilitace.

kteří tyto úrazy přežívají, i když přes veškerou komplexní

Navazuje na rehabilitaci léčebnou a pedagogickou. Jedná

rehabilitační péči jim zůstávají závažné funkční poruchy

se o souvislou podporu osob v produktivním věku, které

či postižení.

mají vzhledem ke svému zdravotnímu stavu značně

Naše společnost zatím není připravena na objektivní

omezený

potřebu

znovuzískání

„zviditelnění“,

zdravotním

postižením.

ani

na

Izolace

integraci a

zjevná

osob i

se

výběr a

zaměstnání. udržení

si

Zaměřuje vhodného,

se

na

zdravotně

i kvalifikačně přiměřeného zaměstnání.

latentní

diskriminace osob se zdravotním postižením se promítá

V

do všech oblastí života. Lze ji chápat jako popření práva

k informacím, ve kterém bývají občané se zdravotním

lidí s postižením podílet se na společenském dění a

postižením

využívat svých schopností v rovné „soutěži“ s intaktními3

3


5

současnosti opět

také v

nabývá důsledku

na

významu

svého

přístup

znevýhodnění

Intaktní – nedotčený, neporušený, zdravý


ÚVODEM

omezeni. Jak vzdělávání, tak i zaměstnanost jsou pro

Uvedená

společenské

zdravotním

Je třeba na ni hledět komplexně. Vždy záleží na hloubce

postižením rozhodující. Dokonce lze říci, že se vzájemně

a druhu postižení, rovněž na vzdělání – kvalifikaci.

ovlivňují, či v řadě případů podmiňují.

Dalším

Většina občanů se shoduje v tom, že právo na práci či

pracovního místa. Toto všechno skloubit nebývá vždy

jeho realizace formou účasti občana na pracovním trhu,

jednoduché. Vše ještě „dokreslují“ některé mýty o lidech

je jednou z nejdůležitějších podmínek naplnění kvality

se zdravotním postižením. Přesto, že je u nás přijata

života. Osoby se zdravotním postižením však patří k těm,

Listina

kteří uplatnění na trhu práce hledají stále obtížněji. Není

zaměstnanosti, v rámci kterého je možné realizovat

to

jen

pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci, lze využít služeb

o

celoevropský

uplatnění

záležitost

společnost

lze

nejen

naší či

osob

republiky,

celosvětový

charakterizovat

se

ale

jedná

problém.

základních

podporovaného

je

však

věk

práv

mnohem

uchazeče

a

zaměstnávání

svobod,

v

a

dostupnost

platí

oblasti

složitější.

zákon

pracovní

o

či

sociální rehabilitace, fungují chráněné dílny a chráněná

produktivitu práce, vysokou flexibilitou zaměstnance i

pracovní místa, existují podpůrná opatření, dotace a

podnikatelského subjektu, vznikem nových profesí a

daňové úlevy, nedaří se zaměstnat všechny osoby se

oborů

zdravotním postižením, kteří pracovat chtějí.

vytlačováním

na

Dnešní

kritériem

je

vysokou

doprovázených

tlakem

se

problematika

„tradičních“

zaměstnaneckých pozic. Převažuje tak poptávka nad

Někdy totiž bývá problém zakotven v „myšlení lidí“ a lze

nabídkou pracovních míst (uplatněním), která je spojená

jej jen těžko odstranit. Pojďte nahlédnout do příběhů

s vytlačováním minoritních uchazečů na jeho okraj. Lze tedy

říci,

že

lidé

se

zdravotním

postižením

samotných aktérů – uchazečů o práci se zdravotním

patří

postižením. Dělí se s námi o své dobré či méně dobré

k nejčastěji diskriminovaným skupinám nezaměstnaných

pracovní zkušenosti a různé možné formy podpory.

(vedle Romů a žen s malými dětmi). Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

Projděte jejich řádky a srovnejte je s příběhy osob ze 6


INSPIRACE V ZAHRANIČÍ mnozí z těch, kteří byli včas a správně léčeni, mohou vést téměř normální život. Lékařská věda ovšem jenom

PŘÍBĚH PRVNÍ

nestačí na to, aby jedinec mohl žít plnohodnotný život, jako jeho vrstevníci. Nutnou podmínkou pro zařazení do běžné populace je plně rozvinutý, sofistikovaný, státní

Jmenuji se Otto a narodil jsem se ve Švýcarském

sociální systém.

kantonu Bern. Dnes mi je již 21 let a rád bych všem

Po ukončení základní školní docházky do speciální školy

lidem s podobným postižením, jako mám já, na tomto příběhu ukázal, že mohou žít plnohodnotný a profesně úspěšný život. Chce to ale minimálně dvě podmínky, musí sami chtít a musí mít štěstí na lidi, kteří jim nabídnou pomocnou ruku. Po

mém

narození

mi

byla

diagnostikována

dětská

mozková obrna – DMO, její hemiparetická forma. Je to choroba, která se nedá vyléčit. Dá se však pomocí léčby dosáhnout

zlepšení

podmínek

a

životních

možností

člověka, což většinou může příznivě ovlivnit kvalitu jeho života. Lékařské pokroky posledních let a hlavně pokroky v léčbě postižených s DMO vedly k tomu, že dnes již


7


INSPIRACE V ZAHRANIČÍ

PŘÍBĚH PRVNÍ

jsem měl to štěstí, že jsem se dostal s pomocí mých

rozvoje domácího života a zážitkového učení. Klade se

rodičů a lidí z národní organizace CURAVIVA Švýcarsko,

zde důraz na vědomé, uctivé chování k lidem a světu

která zastřešuje sociální zařízení v oblasti „dětí a

kolem

mládeže se speciálními potřebami“ do sociálního zařízení

vlastnictví. Zařízení nabízí vysokou kvalitu a spektrum práce,

Pigna v Bülbachu a následně v Klotenu. Toto sociální zařízení

poskytuje

pobytové

služby

pro

osoby

podporuje

se

prostřednictvím

vzdělávání.

se

Klade

se

zde

vztah

odborné zde

k

soukromému

přípravy

důraz

na

a

dalšího

profesionální

spolupráci s rodiči, agenturami a externími odborníky.

zdravotním postižením, s kapacitou 85 ti lůžek v 1 a 2 -

Zařízení připravuje mladé lidi pro realitu života tak, aby

lůžkových pokojích, 365 dnů v roce, 24 hodin denně.

mohli

Každý člověk je zde respektován bez ohledu na jeho

žít

své

životy

samostatně

a

odpovídajícím

způsobem se začlenit do společnosti.

původ a náboženství. Toto zařízení usiluje o komplexní,

Sociální zařízení dále nabízí, mimo ubytování i další

individuální rozvoj mladých lidí prostřednictvím vzdělání,


a

služby:

8



zdravotní péči, sociální péči a služby domácí péče,



využití bazénu a tělocvičny, včetně léčebné terapie,



workshopy s 25 ti pracovními místy,



trávení dovolené v horských střediscích,



poradenskou činnost v různých životních situacích,



účast na tematických zájezdech,



aktivní kontakt se zooterapií.



PŘÍBĚH PRVNÍ

Společnost Pigna v Klotenu zároveň provozuje vlastní

v Klotenu, jsem se dostal na pracovní pozici kuchaře ve

restauraci.

chráněných

společnosti Wisli. Po celou dobu přípravy a praxe mi byl

pracovních míst a integruje do pracovního procesu lidi se

pomocníkem a oporou Rolf Spiegel, bez kterého bych

zdravotním postižením. Měl jsem štěstí, že restaurační

nikdy nedosáhl dnešního pomyslného vrcholu.

Restaurační

provoz

má

9

zařízení rovněž nabízí možnost učebního oboru v oblasti

Společnost Wisli, divize stravování, spojila svoji činnost v oblasti stravování s mezinárodní společností Gate Gourmet

Ltd.

Curych-Kloten

a

funguje

na

základě

smlouvy v jeho výrobním závodě v Curychu - Kloten. Zde nabízí celkem 65 pracovních míst v oblasti leteckého stravování. Nabídka pracovních míst je zaměřena na oblast

zaměstnanců

z

řad

osob

se

zdravotním

postižením, nebo osoby po výkonu trestu, které jsou podporovány na kratší či delší dobu v získání schopnosti pracovat na otevřeném trhu práce. Společnost Wisli podporuje lidi v odborné a sociální integraci s odborným vedením

stravovacích služeb a kuchyně, které je určeno mladým lidem.

Učební

rok

je

ukončen

zkouškou

podporou.

Další

získávání

praktických

i odborných dovedností je prostřednictvím aktivní účasti

v oboru

a podpory kvalifikovaných odborníků z pohostinského

specialista restauračních činností - číšník nebo kuchař.

sektoru. Opět jsem měl zde velké štěstí, že jsem poznal

Zde jsem právě měl možnost ukončit své další vzdělání

nezapomenutelného člověka, Danielu Kaldenberg, která

v oblasti stravování a to specializací kuchaře. Po třech

se nezištně dělí o své zkušenosti s lidským přístupem.

letech praxe v restauračním provozu společnosti Pigna Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

a

9



Na

základě

kantonální

PŘÍBĚH PRVNÍ

licence

k výkonu

pracovní

tvrdí, také hloubku. Mluví jazykem cestujících, chápe

příležitosti je společnost schopna komunikovat s lidmi na

národní zvyklosti, obchodní praktiky a dietní zvyky a ví,

otevřeném trhu práce. Profesní rozvoj se zde koná na

jak efektivně sloužit komplexní mezinárodní přepravě

reálných pracovištích společnosti Gate Gourmet Ltd.

osob.

Curych – Kloten. Já zde pracuji jako stálý zaměstnanec v pracovním

poměru

na

dobu

neurčitou,

jménem

společnosti Gate Gourmet a jsem plně integrován do tržního provozu. Gate Gourmet Ltd. Curych – Kloten, je největším, mezinárodním, nezávislým poskytovatelem stravování a služeb pro letecké společnosti a železnice. Má více než šest

desetiletí

výživného

a

zkušeností cenově

s poskytováním

dostupného

jídla

pro

chutného, cestující

leteckých a železničních společností. Hlavním předmětem podnikání společnosti Gate Gourmet Ltd. Curych – Kloten je nabídnout komplexní rozsah produktů a služeb pro

Gate Gourmet nabízí nejvyšší úroveň bezpečnosti a

prakticky jakékoliv „onboard“ potřeby (nabídka jídel a

kvality leteckého cateringu v plném souladu se všemi federálními,

občerstvení, potřeby pro volný čas a odpočinek), od

stravování

inovativního designu nabídky na stylové balení, až po

státními je

místními

nabízeno

předpisy.

odděleně

přes

Letecké

gategroup

v souladu s předpisy a požadavky zákazníka.

sofistikované řešení dodavatelského řetězce, a více než 200 milionů jídel za rok, pro zákazníky na 120 ti letištích

Nabídka

po celém světě. Kromě šířky má společnost, jak sama

zaměstnance,


a

10

pracovních kteří

příležitostí chtějí

znovu

je být

zaměřena

na

zapojeni

na



PŘÍBĚH PRVNÍ

primárním trhu práce a nespoléhají se jenom na podporu společnosti. Hledají úspěšné uplatnění, které nacházejí v zabezpečeném provozu společnosti Wisli, kde po dlouhé přestávce kvůli nemoci nebo nezaměstnanosti získávají postupně rutinu pravidelného zaměstnání. Společnost

Wisli

–

divize

stravování

a

cateringová

společnost Gate Gourmet Ltd. Curych – Kloten Švýcarsko obdržela cenu Prix Humagora 2010. Toto ocenění udělují

Jsem šťasten, že zde mohu pracovat, jsem šťasten, že jsem měl možnost integrace na otevřeném trhu práce.

nadace Philias, členové známých firem jako Nestlé, KPMG, Manor, Syngenta, Microsoft a Lombard Odier. Nadace Philias podporuje rovněž sociální odpovědnost.


11



Zollikofen

PŘÍBĚH DRUHÝ přišla s vrozenou oční vadou, s vrozeným glaukomem. Vím, že vzhledem k dnešním medicínským pokrokům a s pomocí trvalé dispenzarizace a efektivní léčby, lze důsledky

tohoto

zrakového

postižení

významně omezit. Ale bez pomoci, které se mi dostalo v době mé školní přípravy na budoucí zaměstnání, bych nebyla

schopna

žít

plnohodnotný

život,

soukromou,

celostátní

neziskovou

organizací. Jejím posláním a cílem je aktivně podporovat

Jmenuji se Brigitte. Dnes mi je 24 let. Na svět jsem

nepříznivé

je

jako

komplexní nevidomé

vzdělávání, a

slabozraké

školení lidi

od

a

poradenství

raného

dětství

pro do

dospělosti. Jejími klienty jsou také zrakově postižené dětí a dospívajících osoby s více postiženími. Nabídky centra jsou rovněž zaměřeny na rodiče i učitele na státních školách nebo ve speciálních školách, stejně jako pro profesionály, kteří pracují se zrakově postiženou mládeží.

moji

vrstevníci a mít reálnou šanci na otevřeném trhu práce. Díky pomoci lidí z Nadace v Zollikofenu - Centrum pro děti a mládež se zrakovým postižením, jsem měla možnost zde získat kvalifikovanou školní přípravu pro mé dnešní zaměstnání odborné ošetřovatelky v nemocnici v Zollikerbergu. Velkou výhodou pro mne bylo, že v začátku mé školní přípravy mohli se mnou bydlet i moji rodiče v bytových objektech Centra pro děti a mládež se zrakovým

postižením,

přímo

v

prostorách

Nadace

v Zollikofenu. Nadace byla založena v roce 1837. Společnost - Nadace Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

Začátky školy pro nevidomé v Zollikofenu sahají do roku 12



PŘÍBĚH DRUHÝ

1961, kdy byla k dispozici v Zollikofenu nová budova

slabozrakým od raného dětství do dospělosti. V roce

slepecké

moderní

2012 bylo ve škole v Zollikofenu 98 studentů, 65 z nich

speciální škola a domov, který obsahoval mateřskou

bylo pro vzdělávací program školy s kombinovaným

školu a základní i střední školu. Mladý nevidomý člověk

postižením. Z nich 61 bylo v internátní škole. Ambulantní

by měl žít normální život, který mu je tímto v Zollikofenu

péči využilo 80 studentů z veřejných škol v kantonu Bern

umožněn.

a

Nové pojmy a předměty si postupně našly cestu do školy

zaměstnáno 176 lidí, z toho 112 na plný úvazek.

školy. Dům byl koncipován jako

okolních

kantonů.

Na

škole

pro

nevidomé

je

pro nevidomé a to v letech: 

1971 zavedení výuky v orientaci a mobilitě,



1982 zavedení rodičovských kurzů,



1983 zavedení rané péče a ambulantních služeb,



1984 otevření oddělení pro více postižené zrakově postižené děti a mládež,



1985 zahájení jezdeckého podnikání, rozšíření poskytované léčby,



1987 zavedení výuky „praktické dovednosti potřebné pro život“.

Dnes je Nadace pro nevidomé a zrakově postižené děti a mládež soukromou organizací s celostátní působností

Kromě

neziskovým

v

podporovat

cílem.

Jejím

vzdělávání

a

úkolem

je

poradenství


v

podstatě

nevidomým

a

běžných

tříd

ve

škole

pro

nevidomé,

jsou

Zollikofenu organizovány speciální akce: festivaly,

divadelní představení, různé výlety, návštěvy zahrad, 13



PŘÍBĚH DRUHÝ

galerií, muzeí, kulturních akcí a mnoho dalších. Tradicí

u příležitosti 175. výročí založení Centra pro nevidomé a

jsou již každoroční alpské zimní lyžařské kempy, na

zrakově postižené děti a mládež v Zollikofenu. Její

kterých jsem poznala i radost z prvních kroků na lyžích.

součástí je speciální výstava, kterou je možné navštívit

Měla jsem velké štěstí, že v době mé školní přípravy

od poloviny října 2012 do července 2013 v Zollikofenu. Výstava se zaměřuje na ilustrované dějiny bývalého

jsem se mohla aktivně účastnit prací na projektu školy, a

ústavu pro nevidomé v Bernu a na současnou školu pro

to na výstavbě „Smysly zahrady“. Byl to důležitý projekt

nevidomé v Zollikofenu. Je zde představen také vývoj

školy pro nevidomé, kdy byla navržena a rekonstruována

technických pomůcek pro nevidomé i pro osoby se

zahrada na školních pozemcích. Podle svého cíle měl

zbytky zraku.

projekt povzbudit vnímání nevidomých tak, aby se

stálé

dozvěděli více o rostlinách a zažili nový druh akustiky,

Technické pomůcky jsou zapůjčeny ze

expozice

muzea

technických

pomůcek

například hučícího kamene. Přes různé kritiky, byla smyslová zahrada otevřena a projekt byl tak realizován. V mnoha tiskových zprávách byl chválen průkopnický design zahrady. Zkušenosti z aktivní účasti na projektu mě obohatily a měly rozhodující vliv i na můj budoucí vztah k přírodě a lidem, tak důležitý pro mé dnešní povolání. Pro ty, kteří chtějí blíže poznat historii a současnost Centra pro děti a mládež se zrakovým postižením v Zollikofenu, je uspořádána výstava, která je k vidění v Kulturním centru v Bernu. Výstava byla uspořádána Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

14



PŘÍBĚH DRUHÝ

v Zollikofenu. Při prohlídce výstavy, se mi zase vybavily

1858,

roky mé školní přípravy a hezké vzpomínky na dobu



objevování nových věcí a prožitků.

Švýcarské školní nadace pro zdravotní sestry založená v roce 1899.

Přestože se do Zollikofenu ráda vracím, dnes je mým

Ředitelem Nadace je v současné době Dr. Werner

novým domovem, kde jsem našla plné uspokojení

Widmer. Nadace profituje ze soukromého sponzoringu a

v

v současné době zaměstnává přes 1000 lidí. Někteří

zaměstnání

kvalifikované

odborné

ošetřovatelky,

Diakonie v Neumünsteru v Zollikerbergu. Zde má sídlo

z

Nadace

sektorem.

Diakonie

Neumünster

–

Švýcarská

ošetřovatelská, která je moderním podnikem v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Diakonie zde starší

osoby

a

jejich

další

vzdělávání.

nabízí





zaměřena

na

zásadu



ekonomické

s

veřejným

domov

důchodců,

starobní

centrum

a

domácí

vzdělávání

a

odborná

příprava

zaměstnanců

zajištění

pomoci

pro

mateřskou

společnost

Deaconess Sesterstva,

životaschopnosti. V ekonomických činnostech se nadace



zavázala přijmout za svá etická rozhodování, rovněž je zajištěno, že do hry vstupují i jiná ekologická kritéria.

podpora moderní formy spirituality.

Nadace Diakonie Neumünster působí hlavně v oblasti Curychu a jako diakonie je zaměřena na křesťana,

Základ Nadace Diakonie v Neumünsteru byl položen

evangelium a na angažovaný, křesťanský postoj.

v roce 1998, sloučením dvou fondů: 

spolupracují

jednotlivých společností,

nezisková organizace v oblasti sociální práce. Ve své je

úzce

ošetřovatelské činnost,

Nadace

Diakoniewerk Neumünster – Švýcarská ošetřovatelská je činnosti

společnosti

Nadace působí v těchto oblastech:

kvalitní služby v oblasti lékařství, ošetřovatelství, péče o

této

Nadace Diakoniewerk Neumünster - založená v roce


15



PŘÍBĚH DRUHÝ

Jsem ráda, že jsem na své cestě potkala lidi jako Albert Reichmann, Hans Schutter nebo Linda Zönermann, kteří

Činnost nadace je založena na následujících principech: 

mi byli oporou a rádcem na mé cestě v přípravě na

Důstojnost a právo na život každé lidské bytosti je

budoucí povolání kvalifikované odborné ošetřovatelky.

nedotknutelné. 

Jsem ráda, že zde mohu aktivně pracovat a dále se

Každý člověk by měl být chápán v jeho tělesné,

odborně

duševní, psychické, sociální, kulturní a duchovní

společensky

rozvíjet

a

samozřejmě,

to

nejdůležitější, že zde mohu žít.

celistvosti. 

i

Kromě technické odbornosti je velmi důležitá kvalita osobní péče.



Lidský

život

je

křehký

a

fragmentární.

Co

je

porušeno je třeba léčit, pokud je to možné. Tam, kde léčba není možná, je potřeba důstojně pomoci žijícím lidem. Nadace usiluje o kulturu partnerství mezi zaměstnanci. Podporuje kritické myšlení, má zájem o spolupráci s partnerskými organizacemi na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Nadace se tvůrčím způsobem zaměřuje na inovativní přístupy k novým situacím. V

rámci

diakonie

je

základem

otevřená

účast

lidí

s různým náboženským a filozofickým přesvědčením. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

16



Cílem výběru správné pomůcky pro zdravotně postižené

PŘÍBĚH TŘETÍ

je pak více času a energie pro jejich vlastní život.

Jmenuji se Konrad, narodil jsem se nedaleko Curychu a od svého dětství jsem miloval sport. Mojí velkou láskou byly hory a lyžování obzvlášť. Rodiče říkali s nadsázkou, že jsem uměl dříve lyžovat než chodit. Zaplatil jsem ale této svojí lásce velkou daň. Při úrazu na lyžích jsem

Postižení je pro nás, pacienty, a naše rodiny zvláštní výzvou. SAHB poskytuje komplexní odborné a nezávislé poradenství pro tělesně postižené osoby, ať už při výběru pomůcek, zdroje jejich financování, nebo zapojení dalších profesních organizací. Služby organizace jsou prováděny

utrpěl úraz hlavy, tenkrát se ještě s helmou moc nelyžovalo, a já jsem plně ochrnul na dolní končetiny. Následovaly dlouhé týdny léčby a měsíce rehabilitace a moje plegie4 se nakonec naštěstí změnila v parézu5. Za to, že dnes mám jenom částečné ochrnutí, jsem hlavně vděčný lidem z národní organizace SAHB. Švýcarská národní organizace poradenství a pomoci pro zdravotně

postižené

s názvem

SAHB,

je

celostátní,

nezávislý institut, pro bezbariérový a samostatný život v oblasti mobility a bydlení. Síla této organizace spočívá v poradenství lidem s omezenou pohyblivostí a jejich pečovatelům. Poskytuje odbornou pomoc při výběru a vybavení

domácností,

rehabilitačními

pomocnými

pomůckami

pro

zdravotními

zdravotně


a

4 5

postižené. 17

Plegie – úplné ochrnutí Paréza – částečné ochrnutí



PŘÍBĚH TŘETÍ

na konkrétním potřebném místě, v mém případě to bylo

život.

v domácím prostředí, nebo v pomocných center SAHB.

bydlení, cítit se dobře a užívat si to“. Zde jsem našel pro

Organizace vydává třikrát ročně vlastní časopis Exma

vzdělání

Každé číslo je věnováno speciálnímu tématu. Články

zainteresované

strany.

Zde

jsem

také

a našel

a

Společnost

otázky pojištění. INFO Exma je zaměřen na osoby se rodiny

„Život,

práce,

hlavně

možnost

uplatnění

na

volném

dlouhodobé uspokojení.

terapeutických pomůcek a dalších aspektů, nebo na jejich

představuje:

pracovním trhu a to navíc v práci, která mi přináší

reagují na nový vývoj na trhu zdrojů sociálních a

postižením,

IWAZ

další měsíce a léta života možnost odborné přípravy,

INFO, který je publikován jak německy, tak francouzsky.

zdravotním

Společnost

IWAZ

Wetzikon

poskytuje

ubytování

a

pracovní centrum pro osoby zdravotně postižené. Nabízí

další

zde 170 ti osobám se zdravotním postižením pracovní

velmi

příležitosti

zajímavý článek o společnosti IWAZ, o níž jsem ještě

v moderním

průmyslovém

a

servisním

středisku, dále 26 typů školení a vzdělávacích kurzů pro

tenkrát nevěděl, jak hluboce zasáhne a ovlivní můj další

osoby zdravotně postižené a rovněž všem ubytovaným i

širokou

nabídku

rekreačních

možností.

Celkově

zaměstnává IWAZ Wetzikon více jak 300 lidí. IWAZ má schopnosti a vybudovanou infrastrukturu pro práci v různých oblastech průmyslu, obchodu a dalších odvětvích. Pro optimalizaci výrobních procesů se zaměřil na nejnovější technologický vývoj a přizpůsobil svoji nabídku potřebám trhu. Školení a vzdělávání je celoživotní proces v získávání nových dovedností i obnovování profesních, sociálních a Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

18



PŘÍBĚH TŘETÍ

metodických dovedností. Rychlé sociální a ekonomické

Jako společnost orientovaná na budoucnost, nabízí i pro

změny, a zejména rychlý technologický vývoj znamená,

mladé lidi bez postižení výcvik v různých profesních

že znalosti a dovednosti zastarávají rychleji, a to

oblastech.

následně vyžaduje neustálou aktualizaci získaných a

IWAZ se specializuje na vybudování pracovních míst,

osvojených znalostí, zkušeností a poznatků. Učení, jako

hlavně

schopnost přizpůsobit se novým situacím, je klíčovým

v

faktorem pro úspěšné řízení současných a budoucích

pro

různých

osoby se oblastech

elektrotechnického

úkolů.

zdravotním postižením, a všeobecného

průmyslu,

to

strojírenství,

obchodu

a

jiných

hospodářských odvětvích. Jeho výroba a nabídka služeb

IWAZ nabízí služby kariérového poradenství, speciálně

je zaměřena především na oblast výroby, montáže,

pro osoby se zdravotním postižením, odbornou přípravu,

konstrukční výrobu, vývoj prototypů, různé způsoby

rekvalifikaci a tvorbu zvláštní odborné pracovní přípravy.

spojování materiálů, balení, logistiku a lodní dopravu. Chráněné podniku

zaměstnání uspokojují

v moderním,

následující

průmyslovém

požadavky

na

práci

v chráněném prostředí: 

zajištěné ubytování,



schopnost a ochota pravidelně, nejméně 1/2 dne pracovat v oblasti výroby (ráno nebo odpoledne).

Já jsem zde našel naplnění v zajímavé práci, kterou je poradenství a prodej pomůcek a zařízení pro mobilitu zdravotně postižených. Tady mohu společnosti splatit Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

19



PŘÍBĚH TŘETÍ

alespoň období, kdy mi v začátku v této oblasti pomohli

a pozorná obsluha. Infrastruktura je ideální pro pořádání

právě

seminářů,

lidé

ze

SAHB.

Společnost

IWAZ

vybudovala

profesionální tým, jehož jsem dnes platným členem,

konferencí,

firemních

a

rodinných

akcí

a setkávání.

a který se stará o mobilitu zdravotně postižených zákazníků a plní úkoly každodenního života pro zajištění jejich mobility. Opravujeme a repasujeme zde ruční a elektrické invalidní vozíky, sportovní invalidní vozíky a zařízení, chodítka, postele, WC, pomůcky pro koupání a další prostředky, které vyhovují potřebám zdravotně postižených osob. To vše za komerčně dostupné finanční prostředky. Mne obzvláště těší práce na sportovních invalidních vozících. V této

oblasti

autorských

mi

již

bylo

zlepšovacích

zaregistrováno

návrhů.

Já

sám

i několik aktivně

využívám tento typ vozíku pro možnost sportovat. Cyklistika tak opět naplňuje moje volné chvíle. Po práci a ve volných chvílích je nejen nám ubytovaným k dispozici restaurace. Restaurace je známá v celém okolí pro svoji vynikající tvůrčí kuchyni s čerstvými produkty a sezónní nabídkou ovoce, zeleniny a bylinek ze zahrady.

Samozřejmostí

je

i

zajímavý


vinný

lístek 20



která zastřešuje více než 2400 domovů a sociálních

PŘÍBĚH ČTVRTÝ

zařízení

Moje jméno je Kristina, narodila jsem se v kantonu

se

Luzern a dnes je mi 21 let. Na svět jsem přišla již

se

s mentální retardací, což je takové postižení dítěte, při kterém

dochází

k

zaostávání

vývoje

schopností,

které

je

trvalé

vzniklo

v

snížení

rozumových

důsledku

organického

zdravotním speciálními

kategorie

postižením“ potřebami“.

„Seniorů“,

a

„Dětí

Národní

a

řídící

„Osob mládeže

orgán

se

a sociální instituce, nabídnout klientům těchto zařízení kvalitní podporu a péči. Pro tento účel, CURAVIVA

vlastností osobnosti a k poruchám v adaptačním chování. retardace

oblasti

zavazuje za podmínek, které umožňují sociální domovy

rozumových

schopností, k odlišnému vývoji některých psychických Mentální

v

poskytuje

ve

Švýcarsku

na

odpovídající

úrovni,

poškození mozku. Není to nemoc, ale, bohužel, trvalý stav. Přestože se jedná o trvalý stav, s pomocí lidí ve svém okolí se můžete spoustu věcí naučit a při pomoci s rozvojem osobních schopností a dovedností jste pak schopni dokonce pracovat v zaměstnání, které vás těší.

zdravotní, sociální

Vzhledem ke svému postižení vám převypráví můj příběh

CURAVIVA, jako sdružení, společně se zaměstnavateli

moje nejlepší kamarádka, sociální pracovnice Andrea

a

Weber. další

život

mým

rodičům

poskytla

organizace

CURAVIVA. CURAVIVA Švýcarsko je národní organizace, Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

institucemi

Švýcarska

Na začátku všeho byla pomoc a informace, kterou pro můj

a vzdělávací služby, pro své členy.

v

se

zdravotním

se

speciálními

politické

orientace,

oblastech

zastupuje

seniorského

postižením potřebami.

a

dětí V

a

zájmy

věku, mladých

národní

osob lidí

organizaci

CURAVIVA Švýcarsko jsou zastoupeny všechny švýcarské 21



kantony

PŘÍBĚH ČTVRTÝ

a Knížectví Lichtenštejnska – s výjimkou

a organizačních podmínek v domovech a ústavech.

Ticina. Celkově CURAVIVA Švýcarsko představuje více

Jednotliví členové, úřady, politici a mediální odborníci,

než 2400 domů a sociálních institucí, které jsou určeny pro

Švýcarskou

populaci

(asi

108

000

dostávají

obyvatel

od

CURAVIVA

Švýcarsko

aktualizované

informace, které jsou publikovány v jeho časopisu.

a 130 000 zaměstnanců, včetně pozic na částečný

CURAVIVA. Vedle konferencí a kongresů vydává měsíční

pracovní úvazek). Spolu s kantonálními sdruženími nabízí

on-line informační bulletin, dále parlamentní časopis „Point de vue“ a pravidelně vydává i mediální zprávy. V zájmu dosažení optimálního právního a finančního rámce, který vede ke zlepšení sociální péče, chce dosáhnout co nejlepší možný vztah mezi výdaji a přínosy pro obyvatele a zaměstnance. V národních výborech jsou zástupci CURAVIVA v přímém kontaktu s politiky a úzce spolupracují

s

kantonálními

sdruženími,

federálními

agenturami a partnerskými organizacemi a zapojují se i do různých výzkumných projektů. Na základě této pomoci jsem se dostala prostřednictvím lidí z NNadace pro tělesně postižené SSBL v Rathausen

svým obyvatelům kvalitní pomoc, podporu a péči. Tato

do Dětského domova ve Weidmatt, který je určen pro

organizace na národní úrovni představuje a chrání

předškoláky s těžkým zdravotním postižením, jež zde

sociální, zdravotní, a vzdělávací zájmy a postoje svých členů

a

usiluje

o

zlepšení

právních,


procházejí ranou výchovou. Pobyt se zde pohybuje od

finančních

krátké dovolené až po dobu dlouhého umístění. Já jsem 22



PŘÍBĚH ČTVRTÝ

zde začínala s krátkými pobyty, kde jsem si zvykala na

jsme proto často do restaurací chodili a já jsem se

prostředí a lidi okolo mne. Děti zde pocházejí ze všech

zalíbením pozorovala jejich práci. Splnil se mi sen a já

koutů Švýcarska a jsou zde po dobu celého roku, od

jsem se mohla postupně začít, za pomoci lidí z Nadace

svého dětství až po školní docházku. Většinou se jedná o děti s více postiženími, často s dalšími vadami zraku, sluchu, nebo pacientů s chronickými chorobami, jako je epilepsie, srdeční vady, atd. Po nutné konzultaci s kantonálními úřady může dětský obyvatel tohoto domova také navštěvovat speciální školu ve

Weidmatt, kde se mi dostalo základního vzdělání.

Podle potřeby dětí a vzhledem k závažnosti postižení, jsou děti během pobytu pod neustálým dohledem ze strany sociálních pečovatelů, kteří dětským obyvatelům dávají pocit a jistotu zabezpečení. Provoz domova ve Weidmatt je financovaný z prostředků kantonu a obce (na

základě

zákona

o

sociálních

prostředků od rodičů, ale

také

z

službách

SSBL, připravovat na svoji budoucí práci v restauračním

SEG),

provozu.

darů jednotlivců

i podpory ze strany rodičovských sdružení, nadace, atd. Po školní docházce jsem opět měla možnost, za pomoci

Nadace pro tělesně postižené SSBL v kantonu Luzern

lidí z Nadace SSBL, dál rozvíjet své osobní schopnosti

slouží lidem s mentálním a kombinovaným postižením.

a dovednosti až po získání trvalého domova a práce.

Služby pokrývají oblasti bydlení, zaměstnání, odpočinku

Vždy se mi líbila práce zaměstnanců v restauraci. S rodiči

a rekreace. Nadace se zavázala k zajištění toho, co


23



PŘÍBĚH ČTVRTÝ

potřebují děti i dospělé osoby se zdravotním postižením

v jejich okolí, jako jsem měla doposud já.

v oblasti sociální a zdravotní péče. V 41 různých skupinách podporuje nadace 417 žen, mužů a dětí s mentálním a kombinovaným postižením. Nadace pomáhá všem obyvatelům bez rozdílu, kteří potřebují pomoc v oblasti sociální a zdravotní péče po celý svůj život. Pomáhá při zachování a rozvoji jejich osobních schopností a dovedností. V jedné skupině v domově žije průměrně 8 lidí dohromady a to v tzv. sdíleném, skupinovém domě. Skupina se smíchá podle věku,

pohlaví,

zdravotního

postižení,

komunikace, chování a potřeby servisu.

mobility, Skupinové

domy jsou otevřené 365 dní v roce. Vedle hezkého bydlení ve skupině s mými přáteli jsem zde našla zajímavé zaměstnání, na které jsem se poctivě v

minulosti připravovala, a to v Café Rathausen. Zde

pomáhám

s

přípravou

zákusků

a

občerstvení,

ale

i s mytím nádobí. Již jsem také několikrát mohla obsluhovat naše hosty. V této oblasti mě ale ještě čeká mnoho hodin práce a učení, které mi jistě pomohou zvládnout i lidé okolo mě. Chtěla bych popřát všem podobně postiženým lidem, aby měli takové štěstí na lidi Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

24



extrémy. Jednou jste „dole“ a jednou „nahoře“.

PŘÍBĚH PÁTÝ

Moje problémy se začaly projevovat tím, že mi okolí Je mi 23 let a jmenuji se Valter. Můj život se obrátil o sto

začalo vyčítat mou nezodpovědnost a lehkovážnost.

osmdesát stupňů v době těsně před maturitou. V životě

S

každého z nás se střídají chvíle, kdy jsme plni optimismu

v posledním ročníku střední školy, před maturitou. Kvůli

i nadšení a máme více energie i chuti do života

depresivním stavům jsem často odcházel ze školy, nebyl

s obdobími, kdy jsme skleslí, unavení a nic nás nebaví.

jsem

prvním

stavem

schopen

se

těžké

deprese

soustředit

na

jsem

učení

se

potýkal

a

počet

Tyto změny obvykle mají svůj důvod a nezasahují do našeho běžného života. Představte si ale, že se stěhujete střídavě ze světa, který září jasnými barvami a vše je v něm naprosto úžasné, zalité sluncem, do ponurého šedivého světa, kde nic nemá smysl. Takový začal být můj život s

bipolární

označovaná také charakteristická

jako

poruchou.

Bipolární

maniodepresivní

střídajícími

se

obdobími

porucha,

psychóza

je

extrémních

nálad. Člověk s maniodepresivní psychózou se pohybuje v opakujících se cyklech nálad, obvykle se „přehoupne“ z období, kdy je velmi aktivní, nadšený a vzrušený (mánie), do smutného a beznadějného období (deprese).

zameškaných hodin byl na hranici připuštění k maturitě.

Tento cyklus se opakuje znovu a znovu s různě dlouhými

Tu jsem složil a konec gymnaziálních let a přijetí na

obdobími „normální“ nálady v „mezičase“ mezi oběma

vysokou školu se stalo spouštěčem euforie a naprosto


25



bezděčných

a

zbytečných

PŘÍBĚH PÁTÝ

aktivit,

utrácení

peněz

nepotřebuji pomoc. V tu dobu jsem začal uvažovat, zda

a nakonec přestupu na jinou školu. Moje vztahy s přáteli

má cenu žít... Vše bylo velmi komplikované a zbytečně

byly velice komplikované, trpěl jsem depresemi, které

dramatické. Popsal bych to jako takový začarovaný kruh.

měly za následek zanevření na mé okolí, studia a doslova

Chtěl

útěk mimo sebe. Z vysoké školy jsem odešel a rychlé,

problémů, ale nešlo to.

jsem

začít

znovu,

lépe,

uspořádaně

a

bez

Za to, že se můj život změnil, vděčím v prvé řadě rodině, která mi chtěla moc pomoci. Kdybych je neměl, nevím, co by se stalo. Nedokázal jsem se o sebe sám postarat tak, abych si zajistil bydlení, jídlo a nějaký stabilní, dostačující finanční příjem. Tenkrát, díky mým rodičům, jsem poprvé poznal Kurta Wernera z nadace GEWA. Byl to opět zlom, který ovlivnil můj další život. Nadace

GEWA

je

organizací,

která

se

zabývá

profesionální integrací osob se zdravotním postižením na trhu práce. Základním cílem je umožnit lidem najít své místo ve světě práce. Cílem je profesní začlenění osob, u kterých je z psychických nebo psychologických důvodů

bezmyšlenkovité jednání se projevilo častým střídáním

v současné době nemožné, nebo jen částečně možné,

zaměstnání, až skončilo trvalým obdobím bez práce. Měl

splnit požadavky pracovního trhu. Tito lidé mají možnost

jsem pocit, že si život dostatečně neužívám, všichni jsou

využít

proti mně, jsem na světě zbytečný. Někdy ale zase

práce,

kterou

sdružuje

pod

jednou

střechou GEWA. Jedná se o jedenáct provozů, různých

obráceně, že kdybych chtěl, mohu dokázat všechno, Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

nabídku

průmyslových odvětví. 26



PŘÍBĚH PÁTÝ

Nadace GEWA se snaží pomoci připravit a následně

Já

začlenit lidi s duševním onemocněním, jejichž psychické

a

důvody

integrační

jsou

omezením

pro

hledání

odpovídajícího

osobně

jsem

psychologické

vedle

léčby,

přípravy.

lékařské,

nastoupil

Nejdříve

jsem

cestu

psychiatrické dlouhodobé

prošel

obdobím

zaměstnání, na otevřeném trhu práce. Nevnímá lidi jako

půlroční rehabilitace, kdy jsem si postupně zvykal na

postižené,

výkyvy,

čtyřhodinovou denní zátěž a tomu odpovídající správné

přistupuje k nim jako ke zdravým. Profesní integrací má

pracovní návyky, abych pak následně prošel tříměsíčním

GEWA na mysli využití schopnosti klientů poskytovat

vytrvalostním tréninkem. Následně jsem byl zařazen do

službu, pro kterou je zákazník ochoten zaplatit. GEWA se

programu WISA, který mne připravoval pro budoucí

řídí mottem: „Myslíme ekonomicky, jednáme lidsky.“

zaměstnání a byl orientován na integrační podporu při

Důraz

je

ale

pouze

kladen

jako

na

lidi,

kteří

ekonomiku,

mají

klientům

práci u mého budoucího zaměstnavatele. Společně se

je

mnou v tzv. začleňovacích programech (rekvalifikace)

zdůrazňováno, že se nejedná o kliniku, ale o budoucího

bylo 220 lidí, kterým po absolvování přípravy na budoucí

zaměstnavatele. Dalšími důležitými aspekty v přípravě

zaměstnání

na budoucí zaměstnání je pravidelný životní rytmus,

potenciál, který je možno pro její rozvoj dále využít.

rehabilitačních programů je integrace do otevřeného trhu

Člověk je veden k tomu, aby objevil své silné stránky

práce. Klientům, kteří nemohou nebo nechtějí pracovat smlouvou

na

dobu

nabízena

neurčitou,

a

vlastní to

ve

práce

a byl si jich vědom. Uvědomí si, že pomocí nich vytvoří

se

výkon, za který bude ohodnocen. Po celou dobu pobytu

speciálních

je zde úzká spolupráce s rodinou, příbuznými nebo

provozech nadace. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

mohou

přípravy se poukazuje na silné stránky osoby a její

specialistou v rehabilitačním programu. Jediným cílem

je

že

roli a může se soustředit pouze na výsledek. Po dobu

k profesní integraci individuálně podporován integračním

trhu,

potvrzení,

součástí pracovního společenství, že v něm hraje svoji

zcela nebo alespoň částečně. Každý klient je na cestě

otevřeném

vystavila

pracovat. Zásadou integrace je pocit, že je člověk

pevná pracovní doba a možnost vydělávat si na živobytí

na

nadace

27



opatrovníky

Samotná

Život je příležitost, aby se mohla naše individualita

nadace GEWA je největším zaměstnavatelem duševně

rozvíjet. Tak je každý okamžik, každá událost a každý

nemocných lidí v kantonu Bern.

tah osudu viděn jako způsob, jak se vypořádat s úkoly,

Po

a

budoucími

PŘÍBĚH PÁTÝ

absolvované

přípravě

zaměstnavateli.

na

své

nové

které přináší život. Vše, co patří k jednotlivci, je pak

zaměstnání

v nadaci GEWA jsem nastoupil do charitativní Nadace

přiměřené a nezbytné.

Rüttihubelbad, ve které jsem již ve fázi své integrační

Nadace Rüttihubelbad je založena v celé své práci na

přípravy

soudobém

působil

jako

dobrovolník.

O

svém

novém

duchovním

spojení

člověka

a

přírody

pracovním působišti a nové práci sociálního terapeuta,

s důrazem na komplexní pohled na svět. Základem pro

která mi přináší uspokojení, bych se vám rád pochlubil.

to je antroposofické učení, jak bylo definováno Rudolfem

Rüttihubelbad

na

Steinerem. Člověk podle Steinera existuje od samého

antroposofii. Lidé zde vidí a chápou komunitu jako základ

počátku vývoje kosmu. Vývoj vesmíru není ničím jiným

pro svobodný rozvoj lidské osoby. Na základě pochopení

než postupným vývojem a osvobozováním člověka. Ten

toho, že komunita je předpokladem pro rozvoj svobodné

byl zprvu duchovní bytostí žijící v oblasti božského

individuality,

velké

duchovního světa. Od něho se lidé odpoutali a propadli

množství aktivit a pracovních příležitostí. Nadace se

se tak do hmotného světa, ze kterého nyní postupně

považuje za kosmopolitní kulturní centrum, kde všechny

stoupají a obohaceni se vracejí ke světu duchovnímu.

školy

Protože se člověk vyvíjí současně s okolním světem, má

je

kosmopolitní

Nadace

myšlení

a

kulturní

Rüttihubelbad

ideologie

jsou

oáza

vytvořila

otevřené.

Podle

kosmopolismu chápe rozvoj a propagaci těchto zásad: 

svoboda v duchovních záležitostech,



rovnost v právních záležitostech,



bratrství (sociální princip) v obchodních věcech.


jeho vývoj zákonité souvislosti s neživou i živou přírodou, se sluncem i planetami a lze mezi nimi nalézt četné paralely. Chápání ducha v souladu s duchovní vědou nemá být podle Steinera pouze teoretickým názorem, ale má být obsahem života a životní silou. Jen když se 28



PŘÍBĚH PÁTÝ

učiníme schopnými zesílit své chápání světa tak, že se

Moderní Nadace Rüttihubelbad, jako komunita, byla

toto chápání stane v nás skutečně živým, pak pochopení

založena, aby obyvatelé, zaměstnanci a návštěvníci měli

splní svoji vlastní úlohu. Pro ty, kdo se zcela ze své

možnost se rozvíjet. Zejména komunita lidí ve třetí fázi

svobodné vůle rozhodnou pracovat na zušlechtění své

života

duchoví bytosti, aby mohli vstoupit na stezku vyššího

prostřednictvím kulturních a společenských akcí. Tak se

zdravotně

postižených,

umožňuje

setkávání

snaží vyvinout model pro soužití lidí v jejich různých životních situacích a fázích života. Nadace Rüttihubelbad není jen všestranným kulturním a společenským centrem pro své hosty, ale i zaměstnavatelem více než 240 lidí. Dále jsou tu studenti a dobrovolníci. V Rüttihubelbad je 143 zaměstnanců na plný pracovní úvazek a 21 studentů učňovského vzdělávání. Kromě toho

68

aktivních

dobrovolníků

zabezpečuje

dílny,

rezidenční péči doma, v terapeutické komunitě, sociální, kulturní a vzdělávací aktivity. Jako jeden z největších zaměstnavatelů v regionu, je nadace hlavním a vedoucím subjektem

vzdělávání

mnoha

mladých

lidí

a

také

důležitým partnerem pro regionální obchod. Od roku 2007 v Rüttihubelbad existuje školení a koncepce dalšího

pokroku, Steiner sestavil základní poučky a vysvětlivky,

vzdělávání. Vzdělávání zaměstnanců je velmi důležité,

jak musí být postupováno při meditování či cvičeních

aby se nadace dále rozvíjela. Minimálně 1% z hrubých

a k čemu meditování a cvičení vede. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

mezd a platů je ročně použito na vzdělávání a odbornou 29



PŘÍBĚH PÁTÝ

přípravu zaměstnanců. Obvykle se koná jednou za rok

Kanton Bern a obce Walkringen uznávají Rüttihubelbad

pro všechny zaměstnance. Kromě toho je možné se

jako profesionální zařízení a podporují je finančně v péči

dobrovolně

kurzů.

o lidi se zdravotním postižením a v péči o seniory.

Externí vzdělávání a odborná příprava, jakož i odborné a

Poskytují rovněž příspěvky na kulturní akce. Základ

technické vzdělávací programy, jsou zcela podporované

většiny příjmů však plyne z vlastní činnosti.

Nadací

zúčastnit

týdenních

Rüttihubelbad.

čtyřsemestrový kurz

Já

uměleckých

jsem

psychologie,

zde z

jehož

absolvoval

Na své, někdy velmi obtížné cestě, jsem potkal, vedle

informací

svých rodičů, mnoho lidí, bez kterých bych se nedokázal

denně těžím ve své práci sociálního terapeuta.

vymanit ze spárů maniodepresivních psychóz. Nevím,

Nadace nabízí svým zaměstnancům sociální kontext, ve

zda-li jsem se úplně vyléčil, ale s nemocí dnes umím,

kterém lidský rozvoj probíhá prostřednictvím společných

díky zajímavé práci a lidem v okolí, dobře bojovat.

úkolů a cílů, a kde jsou jejich obavy brány vážně. Všichni zaměstnanci mohou těžit z mnoha výhod - vzdělávací kurzy,

přednášky,

ubytování

v

hotelu,

stravování

v restauraci a v zaměstnanecké jídelně, pečivo z vlastní pekárny a všechny ostatní výrobky a služby, které jsou prodávány v Rüttihubelbad, a na které pracovníci mají slevu. Mohou také využít nízké ceny prádelny pro zaměstnance a 10% slevu v lékárně. Zdokonalovací výcvikový kurz dle vlastního výběru za semestr, vstup na kulturní akce jsou dokonce zdarma. Rüttihubelbad má systém odměňování, který se zaměřuje na klasifikaci mzdových tříd v kantonu Bern. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

30


A JAK JE TO U NÁS? že se v místnosti baví lidé, slyším třeba i intonaci, zda jsou

OD STUDIA AŽ PO ZAMĚSTNÁNÍ

hlasy

vzrušené,

hádají

se,

smějí

se,

ale

již

nerozumím obsah rozhovoru. Dobře to vystihuje věta: „Slyším, ale nerozumím“. Ve velkých místnostech, kde

Ve svém příspěvku bych vás ráda seznámila se svými

na vysokých školách probíhá většina přednášek, zvuky

zkušenostmi, které jsem získala během svého studia na

splynou v jeden hluk, šum a jsem na odezírání zcela

vysoké

těžce

závislá. Velmi problematická je z hlediska odezírání

nedoslýchavá. Mám „praktickou hluchotu“, celková ztráta

i diskuse přítomných - než stačím zaregistrovat, kdo a

škole

a

během

zaměstnání

jako

sluchu je v současné době 99%. Přesnější je vyjádření v dB, ztráta se pohybuje v průměru okolo 100 dB. Pro ty

kde mluví a mohu se soustředit na odezírání, je hovor často již někde jinde…

ze čtenářů, kteří nemají velké zkušenosti se sluchově

Když jsem studovala na vysoké škole, ještě neexistovalo

postiženými, bych to, jak vlastně „slyším“, ráda přiblížila

žádné středisko podpory pro handicapované studenty

na několika příkladech. Zatímco na levé ucho neslyším vůbec,

na

pravém

kompenzována ztrátě)

a

při

uchu

je

sluchadlem komunikaci

ztráta

relativně

(vzhledem si

ke

vypomáhám

dobře

sluchové hlavně

(nebo jsem o něm aspoň nevěděla); centrum vznikalo teprve v době, kdy jsem své studium končila. To už mi přicházely nabídky na možnou podporu při studiu – už jsem je ale bohužel nestihla využít6.

odezíráním. Přesněji řečeno, bez odezírání nerozumím

6

studovala jsem na Univerzitě Karlově biologii a speciální pedagogiku: TV a PV pro ZP

téměř nic. Když jsem v místnosti, kde někdo mluví, vím, Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

31


A JAK JE TO U NÁS?


Moje zkušenost byla taková, že pro naprostou většinu

osobní konzultace jsem více začala praktikovat až tak ve

pedagogů bylo setkání se mnou první zkušeností se

druhém, třetím roce studia.

sluchově postiženým studentem, o spolužácích nemluvě.

Na střední škole to bylo oproti VŠ jednodušší, byla tam

No, a reakce? Velmi různé. Od velmi vstřícných, až po

menší skupina lidí a všichni jsme se navzájem znali. Se

některé, pro mne těžko pochopitelné. Nicméně reakce

spolužáky jsem problém neměla, ale přeci jen chvíli

většiny profesorů i spolužáků byly spíše rozpačité a

trvalo, než jsem se s nimi blíže seznámila.

zmatené. Byli vcelku ochotní, ale nevěděli, jak pomoci,

Během studia pro mne bylo ze všeho nejdůležitější a

nevěděli, jak se chovat, co potřebuji, takže vše probíhalo

současně i nejtěžší získat INFORMACE, INFORMACE a

především formou osobní konzultace, kdy jsem vysvětlila

zase informace. Co se vlastně mám učit, jaké jsou

své speciální vzdělávací potřeby, co mi může pomoci

podmínky

apod. Ráda bych zde zmínila, že jsem byla od dětství

pro

zápočty,

pro

zkoušku,

jak

zkouška

probíhá, kdy, kde, atd. atd. Jak jsem se již zmínila,

integrovaná - jako malé dítě jsem měla ztrátu o něco

přednášky probíhaly většinou ve velkých posluchárnách

málo menší (ale stále praktická hluchota) a i díky

(bylo nás zpočátku okolo 100 studentů) a odezírat bylo

výbornému rodinnému zázemí mi komunikace v českém

prakticky

jazyce nečinila problémy (znakový jazyk jsem se začala

nemožné

(osvětlení

nebylo

vyhovující

a

vzdálenost první lavice od přednášejícího na odezírání

učit mnohem později). Navštěvovala jsem tedy základní

příliš velká). Takže jsem se z přednášek nedozvěděla

školu i gymnázium běžného typu, takže pro mne přechod

téměř nic, krom toho, co bylo napsáno na tabuli

na VŠ nebyl až takový šok. Přesto pro mne byl první rok

či promítnuto. Výjimkou byla praktická cvičení nebo

na škole velmi problematický; po prvním semestru jsem

předměty, kde jsme byli rozděleni na malé skupinky, tam

měla hotovou jednu jedinou zkoušku7 a myslela jsem si, že školu nedodělám, že nemám šanci… Neuměla jsem ani požádat o pomoc, zajít za profesorem, vysvětlit mu svůj

7

tehdy se splněné povinnosti kontrolovaly až po 2 semestrech

problém, byla jsem na to zpočátku příliš hrdá. Takže ony Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

32


A JAK JE TO U NÁS?


již bylo možné odezírat a tím i rozumět. V praxi je

žádané i moje doplněné zápisky a já měla dobrý pocit, že

ale nemožné současně odezírat a současně si dělat

svým kamarádům mohu jejich pomoc nějak oplatit.

poznámky. Takže jsem byla zcela závislá na zápiscích od

Přesto se našly předměty, které byly hodně náročné

svých spolužáků. Nicméně nějakou dobu trvalo, než jsem

na zapisování, nezvládali to ani moji kamarádi, literatura

si našla své 2 ideální „zapisovatele“. Potřebovala jsem,

téměř žádná, a já opravdu potřebovala přesně „slyšet“,

aby spolužačka zapisovala prakticky vše, co bylo řečeno,

co bylo odpřednášené. Tak jsme s rodinou hledali řešení

velmi podrobné a srozumitelné zápisky (např. někdo píše

a napadl nás diktafon. Přednášky nahrát s tím, že by mi

vše, ale heslovitě nebo nečitelně) a zároveň byla ochotná

to doma někdo z rodiny vždy „přeložil“ a nadiktoval.

mi zápisky půjčovat. Současně jsme musely být často v

kontaktu,

Ze

začátku

abych nebyla

zvládala možnost

zápisky

rychle

kopírování

Zkusila jsem diktafon použít u jednoho pana profesora,

vracet.

ještě

jehož předmět byl náročný a přednášky pro mne byly

tak

málo srozumitelné. Jeho reakce byla prudce negativní,

rozšířená, stejně jako mnoho jiných, dnes běžných

křičel, co si to vymýšlím, že si ho nikdo nebude nahrávat,

možností, např. využití internetu. Měla jsem velké štěstí, že jsem takové spolužačky a výborné kamarádky našla. I tak to bylo časově velice náročné a únavné, protože

hledala

potřebuji...

o

jsem

Nebyl

nechtěl

ochotný

pochopit,

půjčit

ani

proč

písemné

písemný

materiál.

Později

jsem

již

chodila

na přednášky mnohem méně, spíše si jen vyzvednout

to v literatuře, sháněla další informace.... Mělo to i své

další zápisky, získat další informace, neztratit přátelské

výhody, že jsem se tím hodně naučila a zpětně byly Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

to

zneužívali,

dlouho mi trvalo zajít za dalším profesorem a požádat

vlastní přednáška, ale většinou mnohem déle, protože nerozuměla,

lidi

to nakonec i dost velká časová zátěž pro rodinu a docela

to opisovala. To mi trvalo minimálně stejně dlouho jako něčemu

to

pokus s diktafonem již nikdy nezopakovala, přišla mi

kvůli kontaktům), půjčila si od kamarádů zápisky a doma

často

by

materiály, zkrátka nic. Byl natolik nepříjemný, že jsem

jsem zpočátku poctivě chodila na přednášky (zejména

jsem

že

33


A JAK JE TO U NÁS?

kontakty

a

ušetřený


čas

jsem

raději

věnovala

Stane se, že otázka je složitější a při odezírání trvá, než

„samostudiu“ při přepisování apod. Také jsem se naučila

si člověk pospojuje informace dohromady a zjistí (někdy to ani nezjistí), na co se ho dotyčný vlastně ptá.

více se domlouvat s profesory, (už jsem se nestyděla

Teprve potom přemýšlí nad odpovědí - reakční doba je

za nimi zajít), někteří velmi ochotně půjčili své písemné

pak výrazně delší, než je obvyklé u slyšících studentů.

poznámky k přednáškám či zapůjčili literaturu, byli byla

Na zkoušejícího to může působit jako „nevím, neumím…“

komunikace složitější, ale celkově už jsem se naučila

a dříve, než student stihne odpovědět, už se ho

v tom mnohem lépe chodit a bylo vše jednodušší. I stále

zkoušející zeptá na něco jiného. Stejně tak se někdy

se rozvíjející technika, větší využití počítačů a zejména

stalo, že jsem dotyčnému prostě nerozuměla, ať jsem se

možnost využívat internet mi při mém studiu výrazně

nažila sebevíc a z první reakce dotyčného někdy bylo

pomohla.

jasné, co si myslí. Dříve, než jsem stihla vysvětlit, že

I při vzájemné komunikaci s profesory někdy docházelo

nerozumím, protože špatně slyším. Většina zkoušek ale

ochotní

k

dovysvětlit

menším

některé

komplikacím.

věci,

Například

s

jinými

v

tom,

probíhala písemně a v případě ústní zkoušky byl čas na

jak

přípravu, takže to byl spíše problém doplňujících otázek.

přednášejícího co nejlépe „navigovat“, aby mu člověk

Nicméně myslím, že je dobré, aby vyučující věděli, že se

dobře rozuměl, mohl ho dobře odezírat. Mám současně

i u studentů se sluchovým postižením, kteří komunikují

velkou výhodu i nevýhodu v tom, že na mne sluchové

mluvenou řečí, mohou tyto problémy vyskytnout.

postižení není nijak zvláště vidět ani slyšet – není

Jsem moc ráda, že v dnešní době jsou u většiny

zřejmé, že ty problémy mám a člověk, který se mnou

vysokých

mluví, snadno na moje problémy a domluvené zásady

centra

podpory

pro

handicapované

studenty a jejich činnost se rozšiřuje a rozvíjí. Kdybych

zapomene. Speciálním problémem při zkoušení, na který

dnes

jsem narazila, je občasná „zpožděná reakce“ na otázku. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

škol

studovala,

myslím,

že

mne

by

asi

nejvíce

vyhovovala možnost mít individuální plán a mít vlastního 34


A JAK JE TO U NÁS?


zapisovatele, abych mohla v klidu odezírat a soustředit

to může být v některých exaktních vědeckých i jiných

se na přednášku. Pro neslyšícího studenta, zvyklého

oborech, kde to někteří studenti mohou chápat jako

komunikovat ve znakovém jazyce (či znakované češtině),

určitý projev slabosti, neschopnosti (vlastní zkušenost

by měl být samozřejmostí tlumočník do znakového

z odborné biologie). Ale to už si každý musí rozhodnout

jazyka

sám.

(znakované

češtiny),

ideální

je

kombinace

zapisovatele i tlumočníka. Student se pak může nejen soustředit

na

přednášku,

ale

mít

i

zápis.

Za

Další

samozřejmé

bych

v

dnešní

době

považovala

i možnost zapůjčení materiálu ke studiu v písemné

samozřejmostí by měla být komunikace přes SMS,

podobě

e-maily, chat a maximální možné využití internetu. Vždy

nebo

ještě

lépe

v

elektronické

podobě.

A v neposlední řadě považuji za velmi důležitou lepší

mne totiž zarazilo, když vyučující či pracovnice na

informovanost profesorů, zejména pokud se v jejich

studijním oddělení řekl: „Zavolejte si…,“ přestože ví, že

hodinách objeví jakkoli handicapovaný student. Stručné

student je sluchově postižený a komunikace po telefonu

informace o dané problematice by měl přednášejícímu

je přinejmenším problematická, nebo přímo nemožná.

poskytnout

nejen

sám

handicapovaný

student,

ale

i odborný specializovaný pracovník.

Na druhou stranu za určitou nevýhodu zapisovatelů a tlumočníků považuji určitou ztrátu sociálních kontaktů,

Po studiu jsem měla velké štěstí, že jsem vyhrála hned

které jsem já naopak musela vytvářet, abych poznámky

první konkurz, kterého jsem se zúčastnila. Hlásila jsem

získala. Může to vytvořit určitou „bariéru“ mezi sluchově

se tehdy na odbor životní prostředí jako referent.

postiženým

studentem

a

spolužáky.

Myslím,

Vzhledem k mému handicapu a nulové praxi jsem si

že

nedávala téměř žádné šance, o to větší bylo moje

v takových oborech jako např. speciální pedagogika to není k

žádný

problém,

handicapovaným

většinou

studenti kladný


sami vztah,

překvapení, když to vyšlo. Musím říci, a to mi i otevřeně

mají

řekli, že velkou roli tehdy sehrál zákon, který nařizoval

problém

zaměstnavatelům zaměstnávat určitě procento lidí se 35


A JAK JE TO U NÁS?


zdravotním postižením. Měla jsem jako jediná i potřebné

chápavé kolegy a práce mě naplňovala. Po návratu

vzdělání, takže to se mnou zkusili i bez praxe. Kolektiv

z mateřské dovolené se, díky svému zaměstnavateli,

byl

Federaci rodičů a přátel sluchově postižených, o. s., opět

vůči

mně

výborný,

vyhovovalo

mi,

že

jsme

na oddělení byli pouze čtyři, takže komunikace probíhala

pohybuji

bez komplikací. Rychle se naučili jak se mnou mluvit,

nedoslýchavých.

abych mohla dobře odezírat, a co se týká komunikace,

i s dospělými se sluchovým postižením. Současně se

tak se překvapivě neobjevil problém. S klienty jsem

věnuji psaní článků – rozhovorů i reportáží ze světa lidí

komunikovala

prostřednictvím

se sluchovým postižením a další osvětě. Během různých

e-mailů. Když bylo potřeba výjimečně vyřídit nějaký

každodenních i pracovních situací si totiž stále více

telefon, byli tu ochotní kolegové, dost případů jsme měli

uvědomuji, jak málo lidé vědí o neslyšících. Úsměvná

i společných. Ale ze zkušeností mých kamarádů a

situace se odehrála i na mé nedávné praxi v regionálním

známých vím, že jsem pozitivní výjimka, měla jsem

deníku. Šéfredaktor věděl, že špatně slyším, byl opravdu

obrovské štěstí na lidi. Ale jen to ukazuje, že když se

milý, snažil se, abych mohla odezírat, šel pozpátku,

chce na obou stranách, takže to jde. A dodalo mi

abych mu stále viděla do obličeje a vedl mě na mé

to hodně sebevědomí.

pracovní místo. Ale v tom mu to teprve došlo „Aha, ale

Po nějaké době mě to ale více táhlo k mému druhému

vy vlastně nemůžete telefonovat, že? Co tu budete

oboru – speciální pedagogice. Začala jsem tedy učit na

během praxe dělat?“ Díky jeho vstřícnosti a pružnosti se

základní škole pro sluchově postižené výtvarnou a

našlo ideální řešení a praxe proběhla k oboustranné

pracovní

dobu

spokojenosti. Ale je na tom hezky vidět, že i empatickým

spolupracovala na úpravách maturitních zkoušek pro

a vnímavým lidem spousta věcí nedochází a spoustu

studenty se znevýhodněním. I v obou těchto pracích

situací se neumí vůbec představit.

buď

výchovu

osobně,

a

nebo

současně

nějakou

v

oblasti

týkající

Spolupracuji

se s

neslyšících

rodinami

s

a

dětmi

jsem měla štěstí na výborný kolektiv a ochotné a Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

36


A JAK JE TO U NÁS?

slovíčka. Až někdy kolem třetího roku si rodiče začali

SLEPÝ JE LITOVÁN, HLUCHÝ JE VYSMÍVÁN

všímat, sluchu

zdravotním postižením. Člověk s vadou sluchu není na

v

první postřeh – na rozdíl od tělesného a zrakového odlišnými

požadavky

na

komunikaci

neodhalil,

mateřské

postiženého

postižení – ničím zvláštní. Široká škála sluchových vad s

přestávám

reagovat

na

dotazy

a

neodpovídám. Proto se po návštěvě pediatra, který vadu

Vady sluchu jsou stále veřejností nejméně chápaným

spolu

že

obrátili

školce, chlapečka

jež a

ještě měla určité

na v

paní

rodině povědomí

učitelku sluchově o

této

problematice, a svěřili se jí se svými obavami. Protože i

u

ona vyjádřila znepokojení, doporučila odborné vyšetření

jednotlivých typů sluchově postižených osob pak přispívá

a předala mým rodičům kontakt na Ušní / nosní / krční.

k přetrvávajícím stigmatizujícím názorům veřejnosti.

Následovala série vyšetření, na jejichž konci zazněla

„Vždyť jenom špatně slyší, to je toho,“ je častá

diagnóza: středně těžká nedoslýchavost na levém i

reakce

pravém uchu, ztráta sluchu 55 dB.

slyšících

lidí.

Jak

se

však

vyrovnávat

s informačním deficitem a požadavky společnosti? Jak zvládat každodenní nedorozumění? Čtěte příběh těžce

„Nejtěžší bylo smířit se s tím, že naše sladká

sluchově postižené Romany Procházkové, která je i

holčička špatně slyší, a že jí nikdo nejsme s to

přes svoji sluchovou vadu dobře integrována do majoritní

pomoci,“ zavzpomínala na těžkou dobu po sdělení

společnosti.

diagnózy moje maminka a řekla mi, že jedinou naději

Diagnóza – ztráta sluchu

tenkrát představovala sluchadla. Jak vím z vyprávění,

Rodiče mi vyprávěli, že prvních pár měsíců, co jsem byla

následující období bylo obtížné pro celou rodinu. V 80.

na světě, nic nenasvědčovalo tomu, že bych měla mít

letech, v době minimální informovanosti o zdravotním

problémy se sluchem. Byla jsem bystré, živé dítě, které

postižení, o kompenzačních pomůckách, možnostech

již na roce mluvilo a dokázalo spojovat jednotlivá Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

37



A JAK JE TO U NÁS?

vzdělávání a komunikace, se museli rodiče v mnoha

z testů jsem dostala rozhodující doporučení, a byla

ohledech spolehnout sami na sebe, na svůj úsudek a

nakonec přijata mezi prvňáčky do běžné základní školy!

intuici.

Na prvním stupni mi pak nevýslovně pomohla paní

Bojovný, tvrdohlavý a řekla bych, že v některých

učitelka

Straková,

které

bych

touto

formou

chtěla

dodatečně poděkovat. Ta paní učitelka, která se za mne

případech až statečný přístup mých rodičů měl však za

postavila, když pan ředitel vyjádřil znepokojení nad mým

následek, že mi byla přidělena kvalitní sluchadla a

budoucím zvládáním učiva. Ta paní učitelka, díky jejímuž

posléze umožněno vzdělání na běžné základní škole.

citlivému, přitom však vysoce profesionálnímu přístupu

Teprve v dospělosti jsem se dozvěděla, kolik rodiče stálo

jsem neměla ani já, ani mí spolužáci výrazný pocit, že

úsilí, pokusit se mě integrovat mezi slyšící děti a vyhnout

jsem něčím jiná, že se vymykám. Ta paní učitelka, která

se ústavnímu vzdělávání, jež navrhoval ředitel jedné ze

vysvětlovala látku dostatečně nahlas a s přiměřenou

základních škol.

artikulací a která, sedíc za katedrou, stále dbala na

Peripetie ve vzdělávání

udržení přiměřeného očního kontaktu.

„Prý by bylo lepší umístit tě do ústavu a nebránit ti

Na vysvědčení jsem neměla horší známku než dvojku, a

tak ve vzdělání,“ vybavila si maminka i po letech slova

když jsem se tedy v osmé třídě rozhodovala kam dál,

pana

zvolila

ředitele.

Naštěstí

se

poněkud

absurdního

jsem

textilní

průmyslovou

školu

v

Jihlavě.

doporučení rodiče nezalekli a zažádali o přijetí do třídy

Důvody? Líbilo se mi, že budu mít jednak maturitu,

slyšících žáků na jiné škole. A přiznám se, nikdy za to

jednak budu rozumět krejčovskému řemeslu. A jak se

rodičům nepřestanu být dost vděčná! Musela jsem v té

posléze ukázalo, tato střední škola byla dobrý výběr.

době

–

Nejen poměrně náročným studiem, ale i vyváženým

psychologické poradny, kde se zkoumal můj zachovaný

propojením teorie s praxí. Bylo pouze potřeba informovat

intelekt a rozumové schopnosti, ale na základě výsledků

spolužáky o mé vadě sluchu a přiznám se, že to pro mě

sice

navštěvovat

všelijaké


pedagogicko

38



A JAK JE TO U NÁS?

bylo hodně těžké. Najednou informace nepřišla od rodičů

na sluchovou vadu měli pocit, že jim to říkám z jistých

jako v případě základní školy, najednou to byla čistě

vypočítavých důvodů, že po nich požaduji studijní úlevy.

moje záležitost, a bylo jen na mě, jak ji uchopím. Ale

Takový přístup mě hodně ponižoval, proto je snad jen

stejně jako na základní škole, i zde jsem měla štěstí na

pochopitelné,

spolužáky,

upozorňovala až tehdy, když už nebylo zbytí.

kteří

po

počátečních

rozpacích

přijali

s naprostou samozřejmostí fakt, že mají mezi sebou

že

jsem

na

svoji

sluchovou

vadu

Po maturitě, několik málo let po převratu, jsem se

sluchově postiženou, a více se nad tím nepozastavovali.

rozhodla, že využiji možnosti být zaměstnána jako

Paradoxně problematičtěji přijal mé sluchové postižení

krejčová v soukromé oděvní firmě. Chtěla jsem si osvojit

třídní učitel, který zjistil až na lyžařském kurzu, že mám

krejčovské řemeslo, odpočinout si od školy a někdy

vadu sluchu a vyčetl mi, proč jsem jej neinformovala

v budoucnu se pokusit o přijetí na vysokou školu.

dříve. Pamatuji si, že mě jeho poznámka tenkrát hodně

Nakonec jsem v krejčovství zůstala celých 15 let a

zklamala. Informace o mém zdravotním stavu měl

musím říci, že mě tato práce bavila a doposud stále baví.

v osobních údajích, stačilo si je přečíst. Já nechtěla všem

Toužila jsem však určitým způsobem pracovat s lidmi a

na potkání vykládat, že špatně slyším, chtěla jsem

pro lidi, a to byl také důvod, proč jsem se rozhodla

splynout s davem, být

vystudovat při zaměstnání vyšší odbornou a později

jedna

z

nich! Hodně mi

pomáhala má vynikající schopnost odezírat, díky které

vysokou

jsem tzv. mátla tělem. Málokdo si v kontaktu se mnou

ovlivnila má záliba ve čtení. Od dětství jsem ráda četla a

uvědomoval, že mluví s těžce sluchově postiženou

obdivovala spisovatele a novináře. Koketovala jsem

osobou. Určitá latence problému mi v pubertálním období

tehdy s myšlenkou podat přihlášku na žurnalistiku.

maximálně vyhovovala, proto jsem neshledávala žádný

Jenomže pak jsem si řekla: holka, vrať se na zem. Kdo to

pádný

pohledu

kdy slyšel – hluchý novinář! Vždyť to je utopie! A zvolila

zbytečně) upozorňovat. Varující byly také dosavadní

si proto praktičtější a realističtější obor – obor sociální

zkušenosti s některými učiteli, kteří po mém poukázání

práce.

argument,

proč

na

sebe


(z

mého

39

školu.

Výběr

studijního

programu

nepřímo



A JAK JE TO U NÁS?

Pomaturitní studium bylo, co do zážitků a zkušeností,

post, vyžadující manažerské schopnosti, rozhodování,

dost obdobné předchozímu studiu: až na výjimky jsem

zodpovědnost, samostatnost. Pro sluchově postižené

se setkávala s porozuměním ze strany spolužáků, avšak

zůstávají dostatečně otevřené pouze některé dělnické

s nepochopením některých kantorů. Během let na fakultě

profese, nová doba pak přináší možnosti také pro IT

jsem například slyšela větu: „Vy vypadáte, že nic

specialisty

neumíte!“ když jsem dostatečně pružně nereagovala na

speciálních školách pro sluchově postižené, případně

a

vysokoškolsky

vzdělané

učitele

na

asistenty dětí s vadami sluchu na běžných školách. Mnozí

dotaz, který jsem prostě přeslechla, protože jsem zrovna

neslyšící se realizují jako lektoři v kurzech znakového

neměla pohled přišpendlený na lektorovi. (To si pak, nic

jazyka, snaží se soukromě podnikat, ale rozhodně nejde

netuše, sedíte v lavici, všechny pohledy spočinou na vás,

o ideální stav. Lví podíl na malé profesní uplatnitelnosti

ve vzduchu visí otázka a čeká se, jaká bude vaše

sluchově

reakce.) Nebo další takový výrok: „Já tu vaši vadu

postižených

má

samozřejmě

i

současná

ekonomická krize.

znám. Babička taky vždycky slyší jen to, co chce!“ A

Vybavuji si, že mi byla – při pohovorech na výběrových

ačkoliv se jednalo pouze o dálkovou formu studia, i

řízeních

takovéto – zdánlivě banální – poznámky mne strašně

–

opakovaně

kladena

otázka

možnosti

telefonování. Mohla jsem k tomu říci jediné – ano,

vyčerpávaly.

netelefonuji.

Z

určitých

neverbálních

signálů

mých

zpovědníků mi bylo posléze zřejmé, že jde o podstatný Peripetie v zaměstnání

zádrhel. Přiznám se, moc tomu nerozumím. Při dnešních

Bohužel, ani vysoká škola nepřinesla očekávanou změnu

možnostech

mají

zaměstnavatelé

obavy z

krokem

problémů

technologií

se

mi

zpět.

A

protože

už

mě

unavovalo

pořád

dokazovat, že až na sluchovou vadu jsem naprosto

v komunikaci, bojí se dosadit sluchově postiženého na Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

počítačových

v některých případech zdá požadavek na telefonování

v mém dalším profesním uplatnění. Poměrně brzy jsem zjistila, že

využití

40



A JAK JE TO U NÁS?

v pořádku, pouze možná vyžaduji více pozornosti a času,

postižených

rozhodla jsem se setrvat v soukromém podnikání, i když

společnosti. Za článek „Po odchodu jeptišek jsme se

v nepříliš lukrativním a výdělečném oboru.

trápili,“ publikovaný v časopise Gong, jsem v prosinci

Zlom nastal až s narozením syna, respektive poněkud

2012

později,

jsem

postižené občany za publicistické práce. Vedle redakční

přemýšlela kam dál. Zda obnovit podnikání nebo se

činnosti se také zapojuji do komunitních plánů měst

snažit získat uplatnění v profesi, kde bych mohla zúročit

v daných regionech a snažím se mnohými aktivitami,

studia i samu sebe. Ke konci mateřské dovolené jsem

zahrnujícími mj. i přednáškovou činnost na mateřských,

zcela náhodně našla na internetu vypsané výběrové

základních

řízení

neziskové

informovanosti o lidech se sluchovým postižením a

organizace Federace rodičů a přátel sluchově postižených

odstraňovat tak mnohdy zbytečné bariéry a předsudky,

(dále jen Federace). Související vzdělávací moduly mě

plynoucí z neznalosti problematiky. Přestože se jedná o

natolik zaujaly, že jsem ještě ten den podala oficiální

poměrně náročnou práci a přiznám se, že mám občas při

přihlášku. Po několikaměsíčním proškolení a obhájení

jednáních s některými lidmi pocit zmaru a vybavuje se

vlastního projektu, zaměřeného na řešení krizových

mi pomyslné házení hrachu na zeď, přesto mohu

situací

upřímně přiznat, že se touto prací naplnil můj subjektivní

s

na

končící

pozici

neslyšících,

mateřskou

regionálního

jsem

byla

dovolenou,

redaktora

vybrána

kdy

jako

jeden

z redaktorů a zástupce Federace za Královéhradecký kraj

osob

získala

a

zvýšit

Cenu

osvětu

Vládního

středních

a

výboru

školách

informovanost

pro

zasadit

zdravotně

o

zlepšení

pocit profesní realizace.

a Pardubický kraj.

Nedokáži posoudit, nakolik bych stávající profesi byla

V redakční činnosti se zabývám akcemi pro a o sluchově

schopna vykonávat bez kochleárního implantátu a jeho

postižených lidech, přináším pro čtenáře rozhovory se

přínosu pro mě, bez získaných pracovních návyků,

zajímavými neslyšícími a nedoslýchavými lidmi, snažím

maximálního nasazení a neustálého každodenního studia

se

souvisejících informací, ale uvědomuji si, že mi v mé

prostřednictvím

příběhů

ze


života

zdravotně 41



A JAK JE TO U NÁS?

činnosti velmi pomáhá současná technika. Tzn. počítač

Pokud k integraci dítěte dojde a dítě v

s připojením k internetu, sociální sítě, komunikační

prospívá, je dobré zvážit i přínos kontaktů se stejně

kanály typu Skype, přepis mluvené řeči v reálném čase,

zdravotně postiženými vrstevníky. Ze zkušenosti vím, že

který má pro mě nedocenitelný význam při konferencích,

si tento prvek někteří rodiče neuvědomují, případně se

besedách, větších akcích. Samotný fakt, že působím

v ojedinělých případech setkávání s lidmi s podobnou

v oblasti, která se zdánlivě jeví jako neslučitelná se

vadou sluchu dokonce brání. Sama jsem také v kritickém

sluchovým postižením, by mohl být pro mnohé neslyšící

pubertálním věku začala vyhledávat osoby se stejným

osoby dostatečně potěšující a snad i motivující.

zdravotním handicapem. V nahodilých, jednorázových

kolektivu

setkáních jsme si pak navzájem předávali své zkušenosti a čerpali síly pro každodenní „boj“ se slyšícím světem.

Integrace. Ano nebo ne?

Některé

Dnešní doba je integraci nakloněna mnohem víc, než

sluchové

individuální přístup a posouzení schopností jednotlivců. pro

integraci

přes

maximální

tak všestranný rozvoj. Jejich přístup ke mně a k mé

druhou stranu je však třeba zdůraznit určitou opatrnost, mít

i

mi v těchto setkáních rodiče nijak nebránili a umožnili mi

vcelku úspěšnému životu ve většinové společnosti. Na

nemusí

zůstávají,

mezi těmi, jichž se přímo dotýkají. Zpětně jsem ráda, že

řadu věcí podstatně snazší díky studiu na vysoké škole a

děti

totiž

pochopení rodiny a okolí, sdělitelné a pochopitelné pouze

kdykoliv předtím. Také já si uvědomuji, že mám celou

Některé

zážitky

vadě

mi

poskytl velmi dobrý

základ pro

spokojený život. Děkuji.

dostatečné

Souhlasím

předpoklady, mohou po nástupu do běžné základní školy

s

uveřejněním

své

e-mailové

adresy:

[email protected]

dokonce po nějakém čase přestoupit na školu speciální, která může lépe vyjít vstříc jejich potřebám. Ale v životě jsou šťastni a dokážou se uplatnit. A to je přece mnohem podstatnější cíl než samotná integrace?! Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

42


A JAK JE TO U NÁS?

dost jiný, než jak nás ho právě na škole učili poznávat a

KAMARÁD

jak nám ho předkládali. S prvním, s čím jsem se musel vypořádat, byla právě

Již od narození nedoslýchám, a proto jsem navštěvoval

změna hodnotového žebříčku. Musel jsem se naučit

internátní ZŠ pro nedoslýchavé v Praze. Do určité doby

s postižením žít. Protože chtě nechtě, právě míra přijetí

jsem byl jako mimopražský ubytován právě na internátě.

ono či toho handicapu určuje úspěch integrace samé.

Když jsem ale přišel do věku, kdy jsem odmítal jakoukoli poslušnost a disciplínu, v 7. třídě ZŠ, musel jsem ze dne

Naštěstí jsem měl dobré pedagogy. A tak po psychické

na den začít do Prahy dojíždět.

rozladě jsem skončil v kabinetu mé třídní učitelky, která se mě samozřejmě ptala, co se děje. A já jí řekl, že jsem

Samo dojíždění zas tak problémem nebylo, problémem

se zasmál tomu, že neslyším, a že mi to přijde teď líto, a

bylo srovnat se s názory cestující veřejnosti. Byl jsem

to tak, že jsem se rozplakal. Kupodivu mi řekla, že

mladý a chtěl jsem si najít kamarády ze svého okolí, co

zasmát se svému handicapu není na škodu, naopak, že

také jezdily vlakem. To se, bohužel, až tak nesplnilo,

je to první známka toho, že handicap beru za své, a že

protože kamaráda jsem si našel, ale pouze jednoho. Ti

integrace začíná v podstatě zabírat. Za tuto lekci jsem jí

ostatní, a že jich bylo, o mně nejevily zájem. Jejich odmítnutí

či

hloupé

odmítání

mého

handicapu

nesmírně vděčný. Protože kdykoli mi je ouvej, tak paní

mi

učitelku vidím a vidět ji budu až do smrti.

připadalo směšné, přestože hluboce ranilo moje nitro, a to tak, že jsem kvůli tomu byl psychicky indisponován a

Na vyšší škole pak už nebylo výrazných problémů

rozladěn.

s integrací, snad jen jsem se zbytečně samovolně stranil lidí a pozoroval lidi kolem, ale i to bylo důsledkem

Škatulkový systém, v kterém nás internátní režim

probíhající integrace. Ono známé důvěřuj, ale prověřuj,

vychovával, v nás vybudoval pocit, že vše je v pořádku,

mi velelo být opatrný. A já byl, bohužel, v některých

ejhle, venku to v pořádku nebylo. Svět byl trochu víc než Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

43


A JAK JE TO U NÁS?

KAMARÁD

věcech přespříliš. Ale míra opatrnosti se musí také získat. A nelze ji získat jinak než zkušeností, a tu jsem v té chvíli, bohužel, neměl. Chybami se člověk učí. A já se učil. Každý den a mílovými kroky jsem se posunoval vpřed. Dnes již

dokážu říct druhým do

očí, když někdo

pomlouvá, jedno jaký handicap, že je úplně mimo mísu. Mám spoustu argumentů pro a znám sílu jejich proti, a to je moje plus. Přesto jsou lidi, kteří mě dokáží nemile překvapit... Diskriminace

zdravotně

postižených

existuje,

poznal

jsem to, bohužel, až v současném zaměstnání, a to mám již 9 zaměstnání za sebou. Nedá se to ovlivnit, protože ozve-li se člověk, přijde o práci, a já vím, že kdybych se byl ozval, o tu práci bych přišel, naštěstí však mám za sebou kolektiv dobrých přátel – kolegů, kteří mě ze svízelu pomohli a vedení firmy vytřeli zrak.


44


A JAK JE TO U NÁS?

nejdříve něco udělat,“ říká maminka a dodává, že díky

NEBÁT SE, NEKRÁST A BOJOVAT!

zaměstnání manžela měli naštěstí možnost dostat se poměrně brzy do Vojenské nemocnice a FN Motol

Tak zní vzkaz, který by těžce nedoslýchavý Jaroslav

v Praze, kde získali tolik potřebné informace o sluchové

Franc adresoval všem lidem bez rozdílu: slyšícím i jakkoliv

sluchově

postiženým.

Slávek

je

problematice. Jaroslavovi byla v jeho třech a půl letech

velmi

se smyslem pro humor,

přidělena sluchadla. „Když začal Slávek poprvé slyšet,

historik, vedoucí Muzea vězeňství Šatlava. Pokud vás

úplně se polekal těch silných zvuků,“ vzpomíná maminka

zajímá, jaká byla jeho cesta vzděláváním za minulého

na začátky života s kompenzační pomůckou.

komunikativní mladý muž

režimu a po roce 1989, co ho deptalo a deptá, jak mu

Postupem doby však přinesla sluchadla značnou

v životě pomáhají sluchadla a jak se mu pracuje mezi

úlevu nejen samotnému Jaroslavovi, ale celé jeho rodině.

vězni z vosku, čtěte níže.

Paní Francová říká, že se syn sice naučil velmi dobře

Dětská léta.

odezírat, ale právě se sluchadly byl znatelný další posun v komunikaci. Bylo třeba mluvit pouze pomaleji a

Toho, že má Slávek pravděpodobně problémy se

zřetelně, a málokdo z cizích lidí si uvědomil, že má jejich

sluchem, si jako první všimli jeho rodiče. Neustále je

syn nějaký zdravotní handicap. Rodiče proto doufali, že

zaráželo, že Jaroslavova mladší sestra reaguje mnohem

bude možná následná integrace do běžné mateřské a

pohotověji a jinak než syn a napadlo je, zda jeho reakce

základní školy v místě bydliště. Bohužel, v tehdejší době,

nesouvisejí spíše se sluchovou vadou. Protože se situace

kdy u nás převládalo ústavní vzdělávání zdravotně

neměnila, obrátili se se svými obavami na lékaře, který

postižených dětí, byla rodičům neinformovanými lékaři

po sérii vyšetření potvrdil ztrátu sluchu 95 %. Na období, které následovalo po sdělení diagnózy, nevzpomínají

doporučena speciální internátní školka v Praze, kam byl

rodiče rádi. „Opanoval nás pocit, že s tím musíme co

posléze Jaroslav přijat. „Bylo to nešťastné rozhodnutí,“


45


A JAK JE TO U NÁS?


zpětně přiznává maminka. „Slávek těžce nesl týdenní

vyrovnat, občas bylo třeba zapojit důvtip a sebezapření,

pobyt na internátě a vývojově se vrátil na nižší stupeň.“

ale právě tehdy nacházel Jaroslav útočiště v okruhu rodiny. Rád vzpomíná v této souvislosti na babičku,

Trpěla tehdy celá rodina a maminka dodnes cítí zlost při

dědu, na prababičku, kteří jej svojí laskavostí mnohokrát

vzpomínce, jak vychovatelé dávali malým dětem na noc

povzbudili a s jejichž pomocí nemusel Slávek zase tak

Hysteps (sedativum, užívá se k psychickému zklidnění,

často řešit otázky vlastní identity (nedoslýchavý jedinec

pozn. red.). Sám Jaroslav se k této kapitole svého života

je

nechce vyjadřovat. „Nebyl jsem tam vůbec šťastný a

si

neuměl

představit,

že

by

v

Praze

Zážitky a zkušenosti s následným studiem, spolužáky a kantory zůstávají i nadále velmi podobné. Přestože se

poměrně dobře, díky vrozené Slávkově inteligenci a

Slávek

porozumění učitelského sboru. Občas se Jaroslav sice

přednášejícím,

kteří v souvislosti s jeho sluchovou vadou vyslovovali

se

diktáty z

stala

občas a

musel

sluchovou

se

stávalo,

pak

využít

vadu že

mnoho

nerozuměl

poznámek

od

českého jazyka. Obtížnější se

jeví spíše

vývojové aspekty tohoto konkrétního období života.

doslovnou přípravou pro vstup do života. Samozřejmě

V pubertě, v době hledání sebe sama, si Slávek začíná

nastaly situace, s kterými bylo obtížné se psychicky Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

svoji

díky porozumění paní učitelky se zvládly i tolik obávané

Slávek sám přiznává, zocelilo ho to. Sluchovou vadu se škola

na

spolužáků. Ale i tady měl štěstí na kamarády a kantory,

určité narážky, přezdívky, dělali schválnosti, ale jak základní

snažil

neupozorňovat,

setkal s posměchem ze strany několika málo spolužáků,

a

konfrontován

Jaroslav po základní škole přihlásil na gymnázium.

základní školu v místě bydliště. Integrace probíhala

ignorovat

mnohokrát

Po úspěšné integraci s výborným prospěchem se

uvítali, když se rodičům podařilo zajistit přijetí na

prostě

života

světa neslyšících, pozn. red.).

pokračovala docházka i na základní školu, proto všichni

snažil

svého

skutečností, že nepatří ani do světa slyšících, ani do

nevzpomínám na ten pobyt rád,“ říká. Nikdo

během

intenzivněji 46

uvědomovat

své

sluchové

znevýhodnění


A JAK JE TO U NÁS?


v oblasti seznamování, navazování vztahů nebo při

historii, budu mít velký přehled a rozhled, protože se

sportovních a společenských aktivitách. „Nestyděl jsem

historie prolíná s dalšími vědními obory – filozofií a

se tehdy ani tak za svoji sluchovou vadu. Byl jsem spíše

sociologií. Nezanedbatelným přínosem byla i znalost

naštvaný sám na sebe. Na to, že některé situace

cizího

nezvládám lépe a s větším nadhledem,“ říká až příliš

s úsměvem. O šťastném výběru svědčí mj. i aktivní účast

sebekriticky Jaroslav. Hodně mu paradoxně pomohly

na řadě zahraničních stáží a následné doktorské studium.

právě zkušenosti ze základní školy, to, že už měl na čem

gymnáziu.

nic neodpustili, je dnes, jak říká, dostatečně „otrkaný“.

těžkosti

a

problémy

dodává

ještě

Slávek

byl

na

svoji

vadu

již

geniálně

vyhledat ani služby střediska podpory pro studenty se se

specifickými nároky, fungujícími při VŠ. Zároveň si však

zvládají

intenzivněji uvědomil, jaké ztížené podmínky by měl na

podstatně lépe, pokud má dotyčný člověk někoho, kdo

VŠ bez sluchadel. „Pamatuji si, že na VŠ jsem měl

jej chápe a povzbudí. Stejnou důležitost však plní i

rozbitá sluchadla a asi tři dny čekal na nová. Na jednu

koníčky a zájmy, které umožní doplnit ztracené síly. Ani

stranu jsem měl tehdy klid, četl jsem si, ale na druhou

Slávek nebyl výjimkou. Od dětství měl jednu stěžejní

stranu komunikace s ostatními byla neskutečně obtížná, i

zálibu – historii. Když se proto rozmýšlel, kam se vydá

když umím dobře odezírat. Uvědomil jsem si, že obecně

po absolvování gymnázia, výběr byl jasný: FF UP v

by můj život bez sluchadel byl ve znamení izolace od

Olomouci, obor historie. „Vždycky mne zajímala historie

ostatních a nesmírných těžkostí,“ říká Slávek a dodává,

a dějiny našeho státu,“ zdůvodňuje výběr studijního

že právě strach ze sociální izolace a informačního deficitu

oboru Slávek. „Uvědomil jsem si, že když vystuduji Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

přemýšlet,“

adaptován a díky ochotě a spolupráci spolužáků nemusel

Dospělost se sluchovou vadou. že

nutnost

sluchové vady tolik náročné jako předchozí studium na

Tím, že měl kamarády a přátele slyšící, kteří mu často

víme,

a

Samotné vysokoškolské studium nebylo z hlediska

stavět a co rozvíjet, že byl zvyklý na život mezi slyšícími.

Všichni

jazyka

47


A JAK JE TO U NÁS?


by byl také důvodem, proč by se rozhodl, v případě

současného dění v našem státě. „Rád bych změnil

úplného

implantaci

myšlení lidí, kteří mají možnost ovlivnit, jakým směrem

získávat

se bude ubírat dění v našem státě,“ povzdychl si a dodal,

ohluchnutí,

(neuroprotéza,

pro

umožňuje

kochleární

neslyšícím

lidem

sluchové vjemy, pozn. red.).

že

mu

nejvíce

vadí

zkorumpovanost

a

všeobecná

V současné době pracuje Slávek jako vedoucí třech

negativní nálada, která v posledních letech panuje na

uničovských muzeí: muzea vězeňství Šatlava, muzea

veřejnosti. „Vadí mi, když dnes všichni jen nadávají a

U Vodní branky a expozice k dějinám minoritského řádu

zapomínají, že za spoustu nepravostí si můžou sami!“

při kostele Povýšení sv. Kříže. Najít umístění ve svém

Na příkladu Slávka je názorně vidět, jak se lze tvrdou

oboru sice nebylo vůbec jednoduché, o to víc si Slávek

pílí, zápalem pro věc a humorem prosadit v životě i

váží, že byl ve výběrovém řízení přijat na tuto pozici. Pro návštěvníky

se

snaží

vymýšlet

pestré

a

tehdy,

zajímavé

pokud

do

vínku

dostanete

těžké

zdravotní

programy, besedy a přednášky, spolupracuje při jejich

postižení. „Obdivuji jej,“ říká Slávkova sestra Mirka.

organizaci a nebojí se ani průvodcovské role. „Neslyšící a

„Obdivuji, co přes svoji sluchovou vadu dokázal. Jak

sluchově postižení návštěvníci tu mají nejen dveře

skvěle se začlenil do slyšící společnosti a vystudoval

otevřené, ale i milou osobu pana vedoucího, který je po

vysokou školu, navzdory původnímu doporučení lékařky

muzeu provede a poskytne informace o muzeu a jeho

přihlásit jej do zvláštní školy.“ Nezbývá mi, než Slávkovi

exponátech jak formou tištěného průvodce, tak i formou

popřát do dalšího života hodně štěstí, zdraví a osobních a

interaktivních kiosků,“ s úsměvem zve Slávek také

pracovních úspěchů!

sluchově postižené zájemce na prohlídku uničovských muzeí. Historika v sobě Jaroslav nezapře ani při komentování Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

48


A JAK JE TO U NÁS?

nechtějí veřejně podělit o své negativní zkušenosti,

KTERÁ DOBA BYLA PRO PRÁCI NEJLEPŠÍ?

protože se bojí, že by je někdo poznal a mohl jim nějak ještě ublížit. Dnešní doba je opravdu krutá k těm, co

Kdybychom se měli zamýšlet, která doba je pro hledání

chtějí

zaměstnání lepší, zda ta za období komunismu či ta

pracovat

a

nemohou,

nebo

se

setkávají

s nepochopením, které vzniklo na základě předsudků.

současná? Každý na to může mít svůj názor. Nicméně na

Proto tu odvyprávím tři anonymní příběhy, které jsou

zřetel je třeba brát více faktorů. Například, zda si

opravdu reálné. A ani nejsou důležitá jména, jen to, co

hledáme práci jen jednu na celý život, nebo zda chceme

se událo. Posuďte sami.

sbírat zkušenosti.

První příběh jedné starší, nedoslýchavé paní, která měla

Když jsem byla v Plzeňském spolku neslyšících, potkala

před důchodem. Už dlouho pracuje jako účetní. Nejdříve

jsem tam starší generaci, asi čtyři ženy jsem se zájmem

pracovala v soukromé firmě, po té musela odejít, a proto

zpovídala a vyšlo mi, že měly jednu práci na celý život.

si

Popř. se jim práce dělila před a po mateřské dovolené.

hledala

pracovat

V dnešní době to bude spíše zázrakem, když vydržíme

práci ve

v

svém

blízkosti oboru,

svého

domova.

protože

má

Chtěla opravdu

dlouhodobou praxi – něco přes 25 let. Bohužel, se velmi

v jednom zaměstnání. Můžeme být sebelepší pracanti,

často stávalo, že poslala svůj životopis a nějaká firma či

ale jiné faktory mohou mluvit proti nám. Například

společnost nebyla s to ani jí odpovědět, že nemají zájem

v dnešní době to jsou především ženy, které se vrací

pro velký počet zájemců. Nebo po ní chtěli aktivní znalost

z mateřské, popř. rodičovské dovolené, lidé těsně před

angličtiny. Tu však neumí, protože měla ruštinu a

důchodovým věkem anebo lidé s postižením. A ve

němčinu. Také se jí třeba podařilo najít práci, po 14

většině případů rozhodují hloupé předsudky.

dnech však přišlo rozčarování. Firma ji poděkovala, že už

Ze svého okolí znám hodně příběhů, které souvisí

další

s hledáním zaměstnání. Je pochopitelné, že se lidé

zájemkyni. A ani nezaplatila čas, který tam strávila!


49

den

nemusí

chodit,

protože

už

mají

jinou



A JAK JE TO U NÁS?

Přestože na základě ústní dohody měla. Ale kde měla

ramena“. Také pocit zbytečné námahy, když dennodenně

najít odvolání? Na úřadu práce to mohli vyřešit tak, že

odeslala 15 e-mailů, a nedostala ani jednu odpověď. Byť

tam poslali kontrolu, ale co jí to bylo platné? Peníze

by měla být negativní. Ten pocit, že pro společnost není,

nikde a pošramocené sebevědomí se lehce tak nespraví.

i kvůli svému věku a sluchu, potřebná, v ní zůstává

Tak to šlo asi rok a půl. Paní z toho byla už hodně zoufalá,

protože

potřebovala

kontakt

s

lidmi

dodnes.

a

Další zkušenosti mi předala ochotně jedna mladá paní,

pochopitelně i peníze. Málem přišla na ni i exekuce. Po

která taktéž špatně slyší a za svůj krátký život vystřídala

včasném zásahu k ní naštěstí nedošlo. Ve své rodině

celkem čtyři zaměstnání. V prvním z nich pracovala jako

měla podporu, ale co naplat, když viděla, že všichni jezdí

zubní

do práce a vrací se. Kontakt a pocit potřebnosti pro

Při

práci

ještě

studovala,

ale

zaměstnavatel jí dělal problémy, proto dala po čtyřech

společnost byl tak silný, že už ke konci byla psychicky na

letech výpověď. Naštěstí si našla hned další práci

dně. Potom odpověděla na jeden inzerát daleko od jejího

v Gongu, což je časopis pro sluchově postižené čtenáře.

domova. Cesta jí zabrala hodinu a půl při optimálním

Po roce však dala výpověď, protože úspěšně vykonala

spojení, přesto neváhala a jela.

státní zkoušky a mohla tedy pracovat jako vychovatelka

Když se vrátila z pohovoru, konečně měla pocit, že se na

v mateřské školce pro sluchově postižené děti.

ni usmálo štěstí. Práci dostala a je za ni moc ráda. Ráno

Bohužel nakonec musela kvůli zdravotním problémům

odjíždí v půl šesté ráno a domů se vrací kolem šesté

zůstat doma. I to vyřešila tak, že pracovala doma jako

večer. Přestože každý den jezdí domů hodně unavená

pozorovatel - Analytik pro firmy, které tuto službu

(také i z toho cestování), cítí, že může své dlouholeté

potřebovaly. Na otázku, co bylo nejhorším pocitem při

zkušenosti předat dál. A kolektiv? Je prý dobrý, jen

pohovoru, popř. při nástupu do práce, odpověděla:

šéfové se za tu dobu asi třikrát změnili. A nejhorší pocit?

„Nejhorším pocitem u pohovoru byl a je vždy můj pocit

Prý, když potká svého šéfa, který je mladý a „dělá na ni Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

technik.

50



A JAK JE TO U NÁS?

malomocnosti, který pramení z mé hluchoty. U nástupu

Je si dobře vědoma, že je to nekomfortní i pro slyšící lidi,

do práce, je opět tento pocit a k tomu obavy, abych

kteří ji kontaktují. Často se jí stává, že ačkoliv má všude

nezklamala ostatní svojí nezkušeností. Těch pocitů se

uvedeno, že je neslyšící a tudíž komunikuje pouze SMS,

u mě mísí opravdu mnoho.“

lidem se často nechce psát SMS či e-mail a raději ji zavolají. Což je popuzující.

Tak jako většina lidí by také ráda nějaká stabilní

Vystřídala tři zaměstnání - při studiu pracovala jako

pracoviště, kde „by se chtěla cítit jakoby doma. Kde by

sekretářka a redaktorka v Gongu a pak v oboru, který

nebyly sluchové bariéry a nevraživost mezi kolegy. Už

vystudovala - psycholožka ve Federaci a ve škole

jen toto by práci, ať by byla jakákoliv, stonásobně

v Radlicích, na obou místech byla až do nástupu na

zpříjemnilo.“

mateřskou. Tato

Poslední, třetí příběh shrnula mladá žena, která pracuje

komunikační

ve

škole

a

napůl

pracovala jen v jednom zaměstnání. Měla by to však být

bariéry

práce v jejím oboru, která ji nesmírně baví.

s neochotnými a neinformovanými lidmi.“ Má i štěstí, že

Když nastupovala do práce, bylo pro ni asi nejtěžší na

spolupráce s dalšími odborníky bývá bezproblémová,

začátku se úplně zorientovat v tom, jak to tam chodí, co

protože jsou to lidi, kteří také pracují s lidmi, a i pokud

a jak. Říká: „Prostě taková ta první nejistota, že to tam

nemají informace o neslyšících, bývají ochotní, vstřícní a

ještě úplně neznám a nemám úplně jasno v tom, co a jak

otevření novým informacím. Jako velkou bariéru vnímá,

mám dělat.“ Naštěstí nemá žádné negativní zkušenosti

že nemůže telefonovat. Dodává: „Spousta věcí by se

se zaměstnavatelem. Při nástupu do práce se možná

telefonicky dala vyřešit jednodušeji než e-mailem, přes

setkala s jakousi spíše nevyslovenou nedůvěrou ze

někoho atd.“ Musí vše řešit formou SMS nebo e-mailem. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

napůl

byla pestrá. Nicméně si umí taktéž představit, že by

v oblasti sluchového postižení, tím pádem odpadají či se případné

-

v poradně v neziskové organizaci jí vyhovovala, protože

jako psycholožka: „Vnímám jako výhodu, že pracuju minimalizují

práce

strany zaměstnavatele či některých kolegů. To však 51



A JAK JE TO U NÁS?

plynulo z toho, že jsme se neznali a nevěděli, co ode mě

příspěvky. Ale pocit, že musí někam pravidelně chodit,

mohou

negativní

dávat seznam toho, kterým firmám se dovolali, a kterým

zkušenost z pohovoru v instituci pro neslyšící. „Jedna

zase ne, není také pro život optimální. Život si pohrává

bývalá

s každým z nás, proto si řekněme, buďme rádi za to, co

čekat.

Má

spolužačka

však z

jednu

a

vysoké

jedinou

školy

odcházela

na

máme a važme si toho, co děláme a pro koho děláme.

mateřskou a doporučila mě jako svůj zástup.“ Při společné schůzce s vedením to vypadalo jako hotová sama

Mgr. Milena Najmanová

kontaktovala, došlo k další schůzce, kde se k ní již

regionální dopisovatelka FRPSP pro Plzeňský kraj

věc,

ale

pak

se

jí

neozývali.

Poté,

co

je

chovali jinak a bylo jí řečeno, že nemají zájem. Ze situace pak vyplynulo, že na tuto pracovní pozici chtějí slyšícího člověka a přitom ještě nikoho neměli. „Z jejich jednání a otázek jsem při pohovoru cítila předsudky vůči neslyšícím a názor, že slyšící jsou schopnější.“ To bylo velice nepříjemné. Jednání, které zažila mladá žena ve třetím příběhu, určitě nebylo v pořádku. Dodejme, že, bohužel, v dnešní době je hodně lidí bez práce, proto někteří z nich raději zůstanou tam, i když nejsou spokojení. Jiní zase jsou rádi, že jsou u jedné firmy, ta na oplátku umí jejich loajálnost ocenit. I když to je asi už vzácnější. Jiným zase

nevadí

chodit

na

Úřad

práce


a

brát

nějaké 52


A JAK JE TO U NÁS?

zaměstnavatelem, kvůli nedostatku práce, šel jinam. Na

PŘÍBĚH BEDŘICHA

otázku, jaké to bylo poprvé vstoupit do zaměstnání, odpovídá: „Byl jsem hodně nervózní. Nastoupil jsem do

Jednoho těžce nedoslýchavého mladého muže jsem

moderní laboratoře s mladým kolektivem a s hodně

poprosila o jeho zkušenosti v zaměstnání. Pracuje již 13

přísným šéfem. Dával mi práci s tím, že musím vyrobit

let jako zubní technik. Jeho vysněným povoláním byl

model či výrobek podle fotek zahraničních zubních

však chirurg, protože táta je jeho životním vzorem.

techniků. To bylo opravdu náročné. Ale na druhou stranu

„Kvůli svému sluchu jsem však nemohl. Tehdejší nabídka

jsem se, díky, tomu hodně naučil. Komunikace nebyla

škol pro sluchově postižené zájemce byla omezená.

složitá, dobře jsem odezíral. A když bylo potřeba, pro

Vybral jsem si nově otevřený obor – zubní technik.

lepší názornost, vysvětlili jsme si něco i přes obrázky. To

Kdybych se dnes rozhodoval, tak bych určitě šel na vysokou

školu.

V

současné

době

je

možnost

se týkalo většinou složitější práce. “

mít

Během

tlumočníka, popř. přepis mluvené řeči. To bych určitě

pracovat

hned

po

úspěšném

Bedřich

poznal

čtyři

v jedné osobě tuto práci dobře poznal a začala ho více

složení

bavit. Na dalším pracovišti měl za šéfa mladého zubaře,

maturity na střední zdravotnické škole pro studenty se

skrz kterého zase zjistil, jak funguje zubař a ordinace.

ztrátou sluchu. Dříve tato škola sídlila v Berouně, dnes ji

A dodává svůj postřeh: „Líbilo se mi také, že jsem se

můžeme najít v Praze Radlicích a studium nabízí pod

mohl účastnit lékařských zákroků přímo v ordinaci. Také

novějším názvem Asistent zubního technika. V červenci

to, že jsem se přímo od zubaře, a to bylo a je pro mě

roku 2000 Bedřich nastoupil do soukromé laboratoře.

důležité, dozvěděl, jak je s mou prací spokojen. Co je

A pracoval tam čtyři roky, poté po vzájemné dohodě se Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

kariéry

zubní technik, se hodně naučil. Díky kolegovi a i šéfovi

hodně baví i naplňuje. začal

pracovní

laboratoře. V první laboratoři, kterou vlastnil a vlastní

využil.“ Nicméně dodává, že toho nelituje. Práce ho totiž Bedřich

své

potřeba na modelu opravit a proč. Mohl jsem pracovat 53


A JAK JE TO U NÁS?

PŘÍBĚH BEDŘICHA

s konkrétními informacemi a věděl jsem tedy, proč a co

V současné době Bedřich pracuje jako podnikatel. Dlouho

dělám. Předtím jsem informaci o kvalitě mé práce dostal

se rozhodoval, zda se má do toho pustit. Delší dobu

zprostředkovaně – od šéfa zubního technika. A to se

hledal výhody a nevýhody zaměstnaneckého poměru a

pracovalo pak jinak. Nevěděl jsem kolikrát, proč to

podnikání. Popudem také bylo to, že zubní technici jako

musím tak opravit.“

zaměstnanci mají jiný systém odměn, který je pro ně

Spolupráce s tímto zubařem měla i další pozitiva, rozšířil

nevýhodný. „Pro podnikání jsem se rozhodl také proto, že

si další obzory a začal více sledovat další zubaře, jejich

mety

je

potřeba

zubního

logických

technika

vztahů

základem.

mezi

kvalitní

Začal

pronikat

prací

a

svého

neocenil a hledal „mouchy“ na mých výrobcích. Nejsem netýkavka a konstruktivní kritiku umím přijmout, ale

do

čeho je moc, toho je moc. To byly dva hlavní důvody,

kvalitním

proč jsem se rozhodl hledat práci a motivaci jinde.“

materiálem, studoval na toto téma odborné knihy a také

Chápe však moc dobře, a také ho hodně lidí odrazovalo,

navštěvoval specializované výstavy. Na jedné z nich

že v podnikání je větší riziko. Mezi zubními techniky je

poznal budoucího šéfa. Shodou okolností to byl také

velká konkurence a také se může stát, že lidé nebudou

zubní technik a majitel laboratoře. Díky němu se zase

mít peníze a tudíž zubní technici ani práci. Ale risk je

naučil něco nového a jiného - keramiku a kombinovanou

zisk.

práci.


žádal

tlakem a neměl jsem žádnou motivaci. Práci mi nijak

dobrá

spolupráce, a ta začíná u otisků, které dělá zubař, a jsou pro

několikrát

měla také další negativum. Pracoval jsem pro něho pod

technik. A cílem obou odborníků je spokojený pacient. této

jsem

pro laboratoř to však neudělal. Spolupráce s ním však

kvalitní práci neodevzdává jenom zubař, ale i zubní dosažení

práci

stoupající inflaci. Ten přestože zvedl ceny za svou práci,

a dumal nad souvislostmi, protože se domnívá, že

k

poslední

zaměstnavatele, aby zvýšil plat kvůli každým rokem

práce a zajímal se více a více o zubní techniččinu. Hledal

Nicméně

v

54


A JAK JE TO U NÁS?

PŘÍBĚH BEDŘICHA

Bedřich se tedy nebál toho, že by nezvládl práci,

do ordinace a osobně to probereme. Občas to řeším i

v tomhle směru si věřil. Ví, že umí kvalitní práci, a je na

tehdy, kdy to mohu napsat, ale přijde mi to zdlouhavé a

to patřičně hrdý. Ale obavy měl spíše z toho, zda zvládne

složité. Proto volím raději osobní kontakt. A vyplatilo se

komunikovat

mi to.“

se

zubaři,

objednávat

materiály

a

rozhodovat o tom, jak bude pracovat. A hlavně chtěl

Jedna společná věc by se však pro obě formy pracovního

vyzkoušet, jaké je to dělat sám na sebe a nebýt tak

vztahu našla. A to je tak trochu i překážkou v Bedřichově

závislý v zaměstnaneckém poměru na někom jiném. Po

pracovní kariéře. Rád získává nové poznatky, proto

třech měsících zjistil, že práce je náročná na organizaci

navštěvuje i odborné kurzy či různá specializovaná

času a běhání. Musí sám vyzvedávat otisky a odevzdávat

školení. Slyšící účastnící mají výhodu v tom, že si zaplatí

práci, takže si musí dobře naplánovat práci. Musí znát

jen ten kurz. Kdežto Bedřich vedle výdajů spojené

technické postupy také proto, aby věděl, na kterou práci

s kurzem musí myslet na to, aby měl případně peníze na

je potřeba kolik času. Od některé práce nelze jen tak

tlumočníky.

odejít, je potřeba mít v kuse čtyři hodiny, aby se v klidu

Sice

existuje

Centrum

zprostředkování

tlumočníků pro neslyšící (dále jen Centrum), ale to se

dodělala.

každým

rokem

potýká

se

snižováním

dotací

od

A obava z toho, že největším problémem by mohla být

Ministerstva

komunikace, byla lichá. Ukázalo se, že dnešní doba, díky

tlumočníky Centrum proplatí, občas ne (v důsledku

moderním vynálezům jako jsou počítače, nahrává rychlé

omezování proplácení účelů tlumočení, která bývají

komunikaci přes mobil či počítač a to formou SMS či

zpravidla omezena na úřad, lékaře a policii).

instantní

komunikaci

(tj.

přes

Skype

či

podobné

a

sociálních

věcí.

Občas

mu

A že nejde o nemalé výdaje. Uveďme to na příkladu.

programy). Bedřich dodává: „Samozřejmě se občas

Za školení od 9:00 do 16:00 hod. by dal za tlumočení

stane, že je potřeba se zubařem něco konkrétního

pro jednoho tlumočníka 2 100 Kč (standardní sazba za

vysvětlit či domluvit. Řeším to tak, že za zubařem dojdu Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

práce

tlumočení je 1 hod./300 Kč). Musí si však objednat dva 55


A JAK JE TO U NÁS?

PŘÍBĚH BEDŘICHA

tlumočníky, protože tlumočení je psychicky náročný

mají

proces a pokud jde o specializovaný obor, musí se

dilematem, pro jakou práci se rozhodnout. „Rozhodně se

tlumočníci střídat. Takže výdaje za tlumočení by mu

nebát toho, že komunikace nebude fungovat, je tu

vyšly na 4 200 Kč, do toho však nejsou zahrnuty náklady

mnoho možností, a když nevyjde jedna, podaří se ta

na cestovné, popř. přípravu tlumočníka. Říká, že ho

další. A když narazíte na překážku v podobě neochoty

v tomhle ohledu stát poškozuje, protože sice má ze

člověka, hledejte cestu jinde. Určitě se objeví někdo jiný

zákona nárok na tlumočnickou službu zdarma, ale jak by

a možná ve výsledku i lepší. A hlavně se nevzdávat hned

to mělo být řešeno, když stát dotace snižuje a Centrum

na začátku, protože začátky bývají a jsou těžké.“

obavy

z

komunikace.

Popřípadě

stojí

před

musí tak omezovat účely tlumočení, už nikde neuvádí. A na druhou stranu je mu jasné, že tlumočníci zase svou příběh převyprávěla Mgr. Milena Najmanová

práci zdarma nemohou dělat, taky potřebují peníze pro

regionální dopisovatelka FRPSP pro Plzeňský kraj

svůj život. Neméně

závažným

problémem

je

kvalifikovanost

tlumočníků. I když se situace, co do počtu tlumočníků, každým rokem zlepšuje, stále jich je zoufale málo. A navíc Bedřich potřebuje tlumočníka, který jeho oboru rozumí

a

zprostředkuje

plnohodnotně

informace.

Takových je zatím jako šafránu a jsou zcela vytížení. Takže se stává, že na kurz nemůže jet, protože nemá „ten jeho“ tlumočník čas. A to bývá nepříjemné. Na závěr jeho příběhu jsem ho ještě poprosila, zda by něco vzkázal těm, co se rozhodují mezi dvěma pracemi a Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

56


A JAK JE TO U NÁS?

studoval i ve Velké Británii, kde sedm let pracoval. Takže

JSEM NEDOSLÝCHAVÝ, ZAMĚSTNAJÍ MĚ?

nějaké pracovní zkušenosti má. Přesto všechno při pohovorech naráží na odmítavý postoj. Říkal si: „Když

Jeden mladý muž – Radek - se s námi podělil o svou

jsem neměl problémy najít si práci v cizině, tak to přeci

zkušenost s hledáním práce. Narodil se jako slyšící syn

musím zvládnout i tady v Čechách.“ Ale, bohužel, se

těžce nedoslýchavé mamince a spolu se slyšícím bratrem

objevil jeden, jak Radek zjistil, velký problém. Je to jeho

žil svůj plnohodnotný život a byl spokojený. Dlouho si

nedoslýchavost.

myslel, že nějaké neštěstí ho nemůže potkat.

Při

kontaktování

firem

a

posílání

informací v podobě životopisu se snažil uvádět pravdivé

Když mu bylo 25, začal se mu sluch zhoršovat. Ze

údaje. A nedočkal se ani odpovědi. Ptá se sebe: „Proč?

slyšícího kluka se stal těžce nedoslýchavý. Byl to pro něj

To se tak bojí, že si přivedu sebou tlumočníka, abychom

šok, protože samozřejmé věci přestaly být těmi věcmi.

mohli komunikovat?“ Nebo ještě hůře?! Snad tu stále

Dostal strach, že nebude moci poslouchat hudbu, jít do

nepřevládá názor: „Kdo nemluví, je nejspíše mentálně

kina, telefonovat, ztratí své přátele, práci. Nejhorší pro

zaostalý?!“ Ještě pro sebe dodává samozřejmou věc, já

něj ale byla představa, že zůstane sám, že už nikdy

jsem přeci nedoslýchavý a mohu tedy mluvit, používat

nepozná někoho, kdo by s ním chtěl žít a mít rodinu.

hlas.

Přesto si řekl: „Nevzdám se a budu bojovat!“ A vyrazil do

Příběh

světa s tím, že ho bude poznávat, dokud může. Odjel do

tedy

pokračuje.

Radek

se

rozhodne

poslat

životopis, ve kterém neuvede svůj hendikep. A dodává:

Anglie, kde studoval, pracoval a něčeho tam dosáhl. Po

„Mohu komunikovat a tento problém jim vysvětlím

návratu z ciziny se mu sluch rapidně zhoršil. A teprve

přímo.“ A najednou mu začínají chodit odpovědi a je

tehdy si uvědomil, že život není jenom krásná pohádka.

zván i na pohovory. Zamýšlí se tedy, zda to bylo opravdu

Je to již 8 měsíců, co si hledá práci. Přitom nemá špatné

jen ve slově NEDOSLÝCHAVÝ, co způsobilo to, že nikdo

předpoklady: má středoškolské vzdělání s maturitou,

nereagoval na jeho zájem o práci? Ale asi to bude ještě


57



A JAK JE TO U NÁS?

trochu jinak. Začal chodit na osobní pohovory, kde se

spravedlnosti?! Radek si myslí, že ne.

snaží maximálně vysvětlit, co jeho nedoslýchavost „může

Jeho názor potvrdila zkušenost z Úřadu práce, kde

způsobit“. A dodává, že nemá další překážky. Hned mu

požádal o pomoc a radu. Co má dělat, aby měl šanci

však odpovídají nejen na jednom pohovoru, že jde o

najít nějakou kvalifikovanou práci? Když jim vysvětlil

telefonování.

svůj problém, řekli mu: „Tady máte seznam chráněných

Vysvětluje: „Jako většina těžce nedoslýchavých mám

dílen, tak tam zajděte. Jste přece postižený.“ Ale proč by

problémy s komunikací po telefonu, a proto hledám

měl tam dělat, když se jinak sám o sebe postará?!

práci, kde se netelefonuje. Přesto pokaždé slyším, a co

Dodává, že ze slova „postižení“ má hrůzu: „Co si asi

kdybychom vám museli zavolat? Ale vždyť je to práce,

ostatní pod tím představují. Z těch reakcí zřejmě něco

kde se netelefonuje! Dejte mi aspoň šanci na pár měsíců,

strašného. Copak my, nedoslýchaví, nemůžeme žít jako

a když budou komplikace, tak sám odejdu.“ Ale opět

ostatní lidé? To nás musejí pořád oddělovat? Vždyť my

slyší zamítavou odpověď: „NE!“.

nejsme jiní!“

Radkovi vrtá hlavou, jak je možné, že v Anglii, kde žil,

Radek žil svůj život, měl kamarády, chodil s dívkami, na

tolik diskriminačních problémů nezažil. A ptá se: „Copak

diskotéky. A najednou to přišlo! Život mu staví hodně

jsou tam lepší lidé než tu? Ne, nejsou ani lepší ani horší.“

překážek, přátelé se mu oddalují a začíná se setkávat

Možná se ten problém nachází v zákonech, které nařizují

s jistotou, že je diskriminován. A nejen on!

a regulují, jak se musejí chovat podnikatelé, úředníci

Sám teď říká: „Znám mnoho lidí, kteří si to myslí a žijí

i další lidé k hendikepovaným osobám. Možná, vás

svůj

i napadne, že je tu Listina základních práv a svobod a především

Antidiskriminační

zákon.

Ano,

jsou,

Když

pak

potkají

neslyšícího

nebo

nedoslýchavého člověka, politují ho, ale to je vše.

ale

Málokdo z nich si uvědomí, že by mohli jim nějak

myslíte si skutečně, že se tu obyčejní lidé, kteří nemají

pomoci, chodit do spolků za nimi a bavit se s nimi. Kolik

peníze na špičkového právníka, mají možnost dovolat se Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

život.

58



A JAK JE TO U NÁS?

ale z nich chtějí skutečně žít v jednom spolku s nimi, bavit se s nimi a pomáhat jim. Možná, že si i říkají: Proč bych měl/a? Mně se přeci daří!“ Ale kdyby si všichni lidé uvědomili, že tohle může taky jednou potkat i je. Možná, že by se pak k hendikepovaným lidem chovali lépe. A kdyby se někdo, nedej bože, potom také dostal do takovéto situace, byl by lépe připraven. Na druhou stranu

by

mohl

také

pochopit,

čeho

spousta

hendikepovaných lidí dosáhla. Že je schopna dojít ke stejným úspěchům tak, jako lidé bez hendikepu. A když ne, možná jen přehodnotí své hodnoty a zamyslí se, co je důležitější, zda zdraví nebo úspěch a peníze. Bohužel, spousta lidí je to schopna pochopit jedině tak, že to zažijí na vlastní kůži. A když to nezažijí, tak možná nikdy nepochopí, jaké to je žít s hendikepem.

příběh odvyprávěla Milena Najmanová regionální redaktorka FRPSP pro Plzeňský kraj


59


A JAK JE TO U NÁS?

Pan Ondřej se zajímal o možnost spolupráce i přesto, že

ONDŘEJ

je v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce, pobírá invalidní důchod II. stupně, využívá statusu mimořádných výhod (je vlastníkem kartičky ZTP), má za

Pan Ondřej se jako osoba se zdravotním postižením

sebou dva krátkodobé neúspěšné pracovní pokusy a rád

obrátil na MESADU, občanské sdružení, začátkem roku

by získal vhodné zaměstnání, jenž se mu zatím nedaří

2013 na základě dobrých referencí, které dostal od své

vlastními

tety. Zmiňovaná byla v té době zapojena do projektu,

s vytvořením představy o vhodném pracovním místě

v rámci něhož s podporou své pracovní konzultantky

s ohledem na jeho zdravotní postižení, s vyhledáváním a

nalezla zaměstnání.

případným

zájemce,

služby/projekty

a

panu za

Ondřejovi,

jakých

nastínila,

podmínek

dojednáním

Uvítal

pracovního

by

tedy

pomoc

místa.

Motivaci

seberealizovat se, získat díky pracovnímu uplatnění na

jaké

osobní spokojenosti. Také by rád rozšířil okruh svých

organizace

známých a nějak zajímavě a aktivně trávil svůj volný

realizuje, komu jsou určeny, dále jaká jsou práva a

čas. Dále by se chtěl věnovat zvýšení svých znalostí

povinnosti poskytovatele služby na jedné straně a práva

z pracovně - právní oblasti a sociálních dovedností,

a povinnosti uživatele na straně druhé. Vysvětlila mu,

týkajících

v čem mu může být nápomocna a jaké přístupy a

se

jednání

se

zaměstnavateli

a

dílčím

aktivitám, jako je např. orientace v jízdním řádu, a

metody při své práci používá. Rovněž pan Ondřej měl

rovněž tréninku rozvoji jemné motoriky levé horní

prostor hovořit o sobě, o tom, jakou má představu o

končetiny v rámci aktivizační činnosti. Na třetí schůzce

svém pracovním uplatnění, jaké má zdravotní problémy

sociální pracovnice spolu s panem Ondřejem posoudili a

a z nich vyplývající pracovní omezení atd. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

nalézt.

k práci má pan Ondřej finanční, rovněž má potřebu

Sociální pracovnice občanského sdružení na prvních dvou setkáních

silami

vyhodnotili službu sociální rehabilitace jako vhodnou a 60


A JAK JE TO U NÁS?

ONDŘEJ

účelnou a podepsali vzájemnou smlouvu o poskytování

Ondřej

služby, na jejímž základě započala intenzivní spolupráce.

kompenzačních pomůcek, ale po úraze a měsíci prožitém

Pan Ondřej je mladý třiadvacetiletý muž, který má

v klinické smrti, kdy za něj dýchaly přístroje, dalším

úrazu

jakýchkoliv

nohou vypadalo „bledě“, si možnosti chodit, hýbat se,

levé dolní končetiny, s následnou horší stabilitou a Následkem

bez

invalidním vozíku, kdy to s nadějí na chůzi po vlastních

aparátu – se zády, s omezením hybnosti levé horní a schopností.

dokonce

nekonečném měsíci v komatu a celém roce prožitém na

vlivem poúrazového stavu z dětství potíže pohybového

rovnovážnou

pohybuje

žít… nesmírně cení.

trpí

křečovými stavy dolních končetin, rovněž bolestmi hlavy

Na individuálních každotýdenních konzultacích si Ondřej

a občasnou ztrátou vědomí, omdléváním z pozice ve

se svou sociální pracovnicí vytvořili plán příští tříměsíční

stoje. Ondřej je temperamentní komunikativní mladík,

spolupráce, stanovili si hlavní cíle plánu pracovní kariéry

který má rád společnost, i přes svůj handicap se zajímá

a k nim směřující cíle dílčí, které se pokusí společnými

o

(cyklistika,

silami naplnit. (Po čtvrt roce plán zrevidují, řeknou si, jak

ping-pong aj). Dále se zajímá o kulturu, hudbu, počítače

se stanovené cíle podařilo naplnit a stanoví si případně

a to do té míry, že by rád při svém budoucím pracovním

nové

uplatnění PC využíval. Má dobré rodinné zázemí, přátele

pracovního profilu uživatele – tj. minulým pracovním

a přítelkyni. Zmínil se, že ve volném čase s kamarádem

zkušenostem, proč skončili předešlé pracovní poměry,

natáčí krátké DVD s vyprávěním o svém životě, který by

dosaženému

byl – nebýt vážného úrazu – podobný životu mnoha jeho

dovednostem, představám uživatele o svém pracovním

vrstevníků. Nicméně Ondřej si velmi váží svého života,

uplatnění a pracovních podmínkách, pracovním úvazku

vnímá jej jako dar, přestože či právě proto, že v něm

atd. Zhodnotili také Ondřejovo dovednosti v oblasti

musel a musí překonávat překážky, které jsou většině

sebeobsluhy, péče o domácnost, v oblasti samostatného

jeho zdravých vrstevníků neznámé. V současné době se

cestování, v oblasti základních školních znalostí, ale

sport

a

sám

jej

aktivně

provozuje


61

cíle

spolupráce.)

vzdělání,

Věnovali

se

formálním

vytváření

i

tzv.

neformálním


A JAK JE TO U NÁS?

ONDŘEJ

i schopnosti zjišťování informací a učení se novým

mohl určovat sám. To by mu pak ani chůze v práci

věcem. Dále hodnotili oblast kontaktu se společenským

nevadila, pokud by tam byla možnost „ulevit si“, posadit

prostředím, oblast bezpečnosti a zdraví a v neposlední

se, vystřídat pracovní polohu… S ohledem na pohybový

řadě oblast zaměstnání. (Za následujících šest měsíců

aparát Ondřeje by bylo (i dle slov lékaře) vhodnější spíše

dojde

sedavé zaměstnání, s případným přecházením, ne však

ke

zhodnocení

pokroku

v

jednotlivých

dovednostech.)

dlouhodobým stáním. (V předchozím zaměstnání na

Nejprve bylo potřeba vytvořit konkrétnější představu

pozici skladníka se při plném pracovním úvazku vracel domů velmi unavený, nicméně práci, dle svých slov,

vhodného pracovního uplatnění (vhodnou pracovní náplň,

zvládal.)

včetně činností, které by Ondra mohl/chtěl vykonávat a naopak, které činnosti by nemohl/nechtěl vykonávat). Ondřej získal výuční list v oboru kuchařské práce na

Ondřej měl představu „dělat něco s počítačem“ – resp.

odborném učilišti. „Kuchařina“ jej celkem bavila a rád by

pracovat na PC, který sice obsluhuje dobře, ale jedná se

se jí i věnoval (měl za sebou pozitivní brigádní zkušenost

o běžnou uživatelskou znalost standardních programů.

v jedné nevelké restauraci, kde byla menší kuchyně a ne příliš

vypjaté

pracovní

tempo),

nicméně

Po

vzhledem

uvědomil,

k omezení zapojení levé ruky se obává, že by nestačil „dnešním

nárokům“

na

pracovní

tempo

a

se

že

programátor

jemnou

svou

uplatnit či

pracovní se

prodejce

jako

konzultantkou PC

počítačové

expert,

si

např.

techniky,

by

vyžadovalo vyšší kvalifikaci. Nicméně existují pracovní

motoriku. Rovněž by nemohl po celou pracovní dobu

pozice, kde se PC z důvodu evidence dat v různé míře

stát, přestože si troufá i na plný pracovní poměr – osm

využívají – např. telefonní operátor, pracovník callcentra,

hodin denně, případně zkrácený úvazek (šest hod./den).

recepční, vrátný, hlídač, strážný. Ondřej dále udělal

Rád by však, aby práce byla spíše v klidném prostředí,

brigádní zkušenost s prodejem smíšeného zboží, včetně

ne pod tlakem a ve stresu, kde by své pracovní tempo Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

konzultaci

obsluhy kasy a manipulací s penězi. (Dlouhodobé sezení 62


A JAK JE TO U NÁS?

ONDŘEJ

za kasou v obchodních řetězcích typu TESCO by však

vrátný a pracovní podmínky u firem zabývajících se

bylo pro vynucenou tělesnou pozici nevhodné.)

ostrahou majetku. Ondřej získal zajímavou zkušenost na

Se svou konzultantkou se proto zaměřili na následující

výběrovém řízení na pozici obsluhy benzínové stanice, zaměřeného na kontakt a komunikaci se zákazníky

pracovní pozice: prodavač (např. se ucházel o volné

(nejprve

místo prodavače vysavačových sáčků; prodavače v malé

podmínkou

speciální

který

si

také o nabídku práce pomocného kuchaře na zkrácený

o prodej v novinovém stánku), práce v recepci solné nebyly

životopis,

pana Ondřeje na výběrové řízení pozvali). Zajímal se

kombinovala s doplňováním zboží do regálů; zajímal se (kde

zaměstnavateli

s pomocí sociální pracovnice sestavil, a na jeho základě

prodejně smíšeným zbožím, kde by se práce za kasou

jeskyně

zaslal

úvazek v rámci chráněného místa (nicméně ve velmi

jazykové

znalosti, nicméně požadavek dobré znalosti práce s PC a

frekventované restauraci).

komunikativnost). Dále konzultantka zjišťovala informace

Ondřej každý den doma na svém osobním počítači

o reálné možnosti práce v callcentru (Ondřej nakonec

sledoval

zhodnotil, že ačkoli by práce byla spojena s intenzivním

internetových portálech práce, na společných schůzkách

zaznamenáváním dat do PC, nesedělo by mu nabízení

se

zboží

zaměstnavatele, které následně pan Ondřej sám, či

a

„otravování

lidí“,

což

sociální

pracovnice

svou

nabídku sociální

pracovnicí

vytipovávali

na

potenciální

pracovnice také zjišťovala podmínky získání certifikátu na

kontaktovali. Kontaktování zaměstnavatelů předcházel

strážného (což byla také jedna z možností - pro pana

nácvik telefonních oslovení (jak se uvést, na co se

Ondřeje by nebyla potíž připravit se na složení zkoušek

zeptat, co mít připraveno atd.), rovněž i průprava

formou testu, takže se intenzivně

osobního

jednání

se

sociální

míst

v

práci

případech

pracovních

s respektem k jeho rozhodnutí akceptovala). Sociální

zajímal o

odůvodněných

volných

zaměstnavatelem

pracovnice,

–

nácvik

v hlídacích agenturách). Rovněž jeho sociální pracovnice

pracovního pohovoru (co si obléknout, co o sobě říci, dát

zjišťovala možnosti pracovního uplatnění jako hlídač –

pozor na přílišnou sebejistotu a zabíhání do podrobností,


63


A JAK JE TO U NÁS?

ONDŘEJ

poskytování nevyžádaných informací či kritizování…).

sociální rehabilitace nastoupil do zaměstnání. I nadále

Pan Ondřej si vedl dobře. Dále zvyšoval své znalosti a

dochází do občanského sdružení, kde se věnuje dalším

dovednosti v oblasti pracovně - právní (věnoval se svou

naplánovaným aktivitám a spolupráce potrvá minimálně

pracovnicí tématům jako náležitosti pracovní smlouvy,

do doby, než pan Ondřej získá v práci jistotu a pracovní

minimální mzda, invalidní důchod aj.).

poměr bude mít stabilní charakter.

Sociální pracovnice oslovovala rovněž ty zaměstnavatele,

Ondřej také využívá nabídky sdružení na volnočasovou

kteří

nicméně

skupinovou aktivitu, v rámci které má možnost seznámit

charakterem své činnosti odpovídali představám pana

se s mladými lidmi s postižením i bez něj a zapojit se do

Ondřeje. Z kontaktu s jedním zaměstnavatelem asi po

zajímavých činností. Sám je velmi aktivní a dává podněty

měsíčním vyjednávání vyplynula možnost zaměstnání pro

k aktivitám, které by se daly zrealizovat.

aktuálně

volné

místo

nenabízeli,

pana Ondřeje na zkrácený úvazek na pozici pomocného administrativního pracovníka, jehož náplní práce by bylo telefonické oslovování zákazníků, přijímání objednávek, jejich

zpracování

do

PC

a

nahlášení

do

výrobny,

zpracovávání objednávkových, dodacích listů, faktur aj. Pana o

Ondřeje

poloviční

práce pracovní

zaujala,

přestože

úvazek.

Sociální

se

jednalo

pracovnice

zprostředkovala pracovní pohovor s majitelem firmy a pracovnicí provozu, která by měla zaučení pana Ondřeje na starost a na pohovor pana Ondřeje (dle jeho přání) rovněž doprovodila. Pracovní pohovor dopadl úspěšně a pan Ondřej po čtvrtletní spolupráci v rámci služby Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

64


A JAK JE TO U NÁS?

Paní

HANA

dopravy,

velice

(angličtina, němčina, italština), které stále doplňovala. konzultantka jí nabídla účast v projektu, se kterou vstupní

informace – pracovní profil, ze kterého vychází vhodné zaměstnání pro účastníka projektu. Pro paní Hanu by a

znalosti

pro

poskytování

na

individuálních


řidičský

průkaz.

Pracovní

aktivně

komunikovala se

zaměstnavatelem a

uvažoval

o

zaměstnání

wellness

centra,

člověka

protože

procedury.

Dříve

tyto

pracovník,

kterému

se

hotel

procedury rozšířila

na

pozici

recepční

poskytuje

wellness

organizoval pracovní

jejich

náplň,

a

zajistila výběrové řízení na tuto pracovní pozici. Od zaměstnavatele

v okolí a o historii. Společně s konzultantkou vyhledávaly zaměstnání

nemá

Po dohodě se zaměstnavatelem pracovní konzultantka

informací

turistům, cizincům. Rovněž měla velký přehled o dění vhodné

protože

plánování procedur velmi těžko zvládal.

bylo vhodné zaměstnání administrativní pracovnice. Měla předpoklady

jí

odpovídala na jeho dotazy. Zaměstnavatel již delší dobu

Pracovní

sestavily

se

uvažoval, ale zatím nevěděl, jak na to. Konzultantka

pracovat na počítači a měla dobré jazykové znalosti

Nejdříve

Bohužel

zdravotním postižením do své firmy. Již dříve o tom

Dříve pracovala jako úřednice ve státní správě. Uměla

souhlasila.

oslovovala

Zaměstnavatele zaujala nabídka zaměstnat osobu se

kam přišla s žádostí o pomoc při hledání zaměstnání.

zájemkyně

regionu.

a

působí v oblasti hotelnictví.

Navštívila naši organizaci, MESADA, občanské sdružení,

Office.

svém

aktivní

konzultantka proto tedy oslovila zaměstnavatele, který

nedařilo najít vhodné zaměstnání. Při chůzi používá hůl.

MS

ve

také

poloviční úvazek v dosahu autobusové nebo vlakové

z důvodu pohybových problémů, díky kterým se jí

e-mail,

sama

nepodařilo najít vhodné zaměstnání. Chtěla pracovat na

nezaměstnaná byla 10 let. Invalidní důchod měla přiznán

internet,

byla

zaměstnavatele

Paní Hana (37 let) pobírala invalidní důchod II. stupně,

Používá

Hana

dostala

požadavky

pro

nového

zaměstnance na vytvořené pracovní místo. První kolo

schůzkách.

výběrového řízení proběhlo na dislokovaném pracovišti 65


A JAK JE TO U NÁS?

HANA

Úřadu práce. Zúčastnilo se ho sedm zájemců. Z tohoto výběrového řízení postoupili čtyři zájemci do druhého kola. Druhé kolo výběrového řízení se již uskutečnilo u zaměstnavatele. Pracovní konzultantka byla přítomna při výběrovém řízení. Zaměstnavatel na pozici recepční wellness centra vybral paní Hanu. Paní Hana pracuje v hotelu od března 2011 až doposud na zkrácený úvazek. Byla zaměstnána na mzdový příspěvek, který občanské sdružení nabízelo zaměstnavatelům. V zaměstnání je velmi spokojená. Naučila se zde spoustu nových věcí. Stále se zdokonaluje. Zaměstnavatel je s prací paní Hany spokojený. Paní Hana přináší do zaměstnání i nové nápady ohledně propagace a zlepšení nabízených služeb.


66


A JAK JE TO U NÁS?

o výši pracovního úvazku, případnou směnnost, či zda by

MARIE

byla

v

souvislosti

s

prací.

Tyto

informace,

společné hledání vhodného pracovního místa efektivní.

O našem občanském sdružení se dozvěděla na Úřadu to

za

jsou pro pracovního konzultanta velice důležité, aby bylo

v září 2012 s prosbou o pomoc najít vhodné zaměstnání. a

dojíždět

korespondující se zdravotním stavem účastníka projektu,

Paní Marie (50) oslovila MESADU, občanské sdružení,

práce,

ochotná

Na další schůzce jsme s paní Marií uzavřeli Dohodu

doporučením

o účasti v projektu a vyplnili další nezbytně nutné

zprostředkovatelky práce, aby se zúčastnila informační

formuláře a doklady pro vstup do projektu.

schůzky, kterou organizace pořádala v rámci náboru

Třetí a následující individuální schůzky byly již zaměřené

nových účastníků do realizovaného projektu.

na

Paní Marie měla problém sehnat na otevřeném trhu

intenzivní

hledání

vhodného

pracovního

místa.

Monitoring volných pracovních míst probíhal především

práce zaměstnání, dle jejích slov z důvodu věku a

formou procházení internetových portálů s nabídkami

zdravotního postižení. Byl jí přiznán invalidní důchod

práce. Také paní Marie iniciativně oslovovala známé, zda

I. stupně. Toho času byla nezaměstnaná druhý rok.

neví o nějaké práci, a dále docházela na Úřad práce, kde

Předchozích deset let pracovala v nejmenované firmě,

sledovala nabídky.

ovšem vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (astma a problémy s pohybovým aparátem) musela ze zaměstnání

V prosinci paní Marie přišla s informací, že její známá

odejít.

provozuje novinové stánky a měla by zájem o výpomoc. Neprodleně

Na první smluvené individuální schůzce jsme si ujasnili,

jsme tedy majitelku novinových stánků

kontaktovali a domluvili si s ní schůzku.

co jí můžeme nabídnout a jaké požadavky na ni naopak máme. Paní Marie upřesnila, o jaký druh zaměstnání by

Na

měla eventuálně zájem. Uvedla také svou představu

zaměstnavatelce sdělili potřebné informace k navázání


67

smluvené

schůzce

jsme

potencionální


A JAK JE TO U NÁS?

MARIE

spolupráce. Rovněž jsme ji informovali o mzdovém příspěvku, který by na mzdu zaměstnance dostávala (po dobu

šesti

měsíců).

Zaměstnavatelka

souhlasila

a

následovalo už jen vyplnění potřebných formulářů a žádosti

o

schválení

mzdového

příspěvku

na

MPSV

(Ministerstvo práce a sociálních věcí). MPSV do měsíce zaslalo kladné vyřízení žádosti a paní Marie mohla nastoupit do nového zaměstnání, tedy jako prodavačka v novinovém stánku. I nadále k nám paní Marie dochází na individuální konzultace (2x měsíc). Na novém pracovišti je velice spokojená a za práci je ráda. Dokonce nám sdělila, že zaměstnavatelka s ní pracovní poměr prodlouží i po uplynutí doby šesti měsíců, která je dotovaná.


68


A JAK JE TO U NÁS?

ÚRYVKY Z DENÍKU PANÍ JANY

Jmenuju se Jana a narodila jsem se v Praze Ruzyni. Když

velikého chlupatého medvěda, hlavně panenky, hračky.

jsem byla maličká a byly mi dva měsíce, umřel mi můj

Svaté obrázky, růženeček. A sestřičky mě měly rády.

drahý

A dávaly mně dobré rady do života. A hlavně mě učily

s

a

milovaný

tatínek.

Bohouškem a Pavlíkem a

A

moje

se

maminka

se

poznávat Panu Marii a Pána Ježíše.

mnou, miminkem,

odstěhovala do Unhoště. V Unhošti se narodila moje

A tak jsem pomalu rostla. Když mi bylo šest let,

sestra Jitka. V Unhošti jsem vážně onemocněla, dostala

připravila mě sestřička Dominika ke svatému přijímání a

jsem zápal mozkových blan. To byla pro moji mámu

ke svaté zpovědi. Bylo to pro mě něco výjimečného. Měla

veliká a strašná rána. Bála se o mě, jako každá máma se

jsem na sobě všechno bílé, bílé šatičky, punčocháče, bílé

bojí o své dítě. A prosila Pána Boha, aby mi pomohl a

lodičky a věneček bílej ve vláskách. Když jsme přišly do

držel nade mnou svoji ochrannou ruku.

kostela, posadila mě Dominika do první lavice a sedla si

A nedalo se nic dělat. Co naplat, musela jsem do ústavu.

vedle mě. Pan farář mně dal do ruky svíčku a zapálil ji.

Celý život mě vychovávaly jen řádové sestřičky –

Dostala jsem svaté přijímání a vyzpovídala jsem se.

Notrdamky. Když jsem poprvé uviděla řádovou sestřičku

Po obřadu jsme šly se sestřičkou Dominikou zpátky

Dominiku, bála jsem se. Sestřička to okamžitě poznala a

do zámku a v zámku byla veliká hostina, i pro děvčata,

usmála se na mě. A vzala si mě do své náruče. Pohladila

pro mě a pro sestřičky. Byla to pro mě ta nejkrásnější a

mě po vláskách a řekla mi: „Neboj se, moje maličká

nejšťastnější chvíle mého života. Na kterou do konce

panenko mrkací, u nás se ti bude líbit“. Ale já jsem

svého života nezapomenu zase já.

tenkrát tomu nerozuměla, byla jsem příliš malá. Ale měla

Rok 1959 byl pro mě moc špatný rok. A hlavně pro moji

jsem všechno, na co jsem si vzpomněla. Měla jsem Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

maminečku. Dostala jsem obrnu. To byla pro mě 69



velikánská a krutá rána, dostala jsem dětskou a krutou

tekly z očí jako hrách. A smáčela jsem polštář slzičkami.

nemoc obrnu. Ležela jsem celé dny sama v postýlce.

…

A děvčata chodila do postýlek až večer. Často jsem k

mé

postýlce,

pan

doktor

Jan

chodila

se

sestřičkou

do

bazénu.

berliček jsem chodila až k lesu. A pak zpátky domů. Moc

Malík

mi to nešlo, často jsem upadla, ale snažila jsem se.

a řekl: „Ahoj Jano. Jak se máš? Víš, máš levou ruku a

Jednoho krásného dne jsme se učily vyšívat a já jsem

levou nohu na …..“ A doktor Malík řekl: „Janičko, dostala

byla nešťastná, že ještě nemůžu pořádně chodit. Byla

jsi zlou a hroznou nemoc – obrnu. A ta obrna ti nechala,

jsem smutná. Najednou jsem se pokusila postavit na

holka zlatá, trvalé následky. Když budeš, Janičko, poctivě

moje nohy. Zprvu to nešlo, ale pak jsem se konečně

cvičit, tak se možná naučíš i chodit. A taky pracovat.“

postavila na moje nohy. A jsem osobně ráda, že stojím

A já jsem tenkrát řekla: „Pane doktore, já budu moc

na mejch vlastních nohách.

trpělivá.“

… Jednou přišla ke mně sestřička Lubomírka. Přinesla mi

A taky jsem měla velikou touhu naučit se vyšívat a

jídlo a taky dopis od maminky. „Jani, maminka ti píše.

hlavně plést. Když jsem se učila plést a vyšívat, schovala

Ráno

jsem se do pracovny pod stůl. A učila se plést, tak jsem

tě

odvezu

do

Prahy

na

Florenc

a

pojedeš

k mamince na jeden měsíc domů. Pojď se vykoupat.“ Tak

to pomalu zkoušela a vida, ono to šlo. A sestřička mě

jsem šla. Lubomírka mi ráno přinesla snídani a po snídani

zamkla. A mně se chtělo čůrat, tak jsem zaklepala.

jsme šly spolu na autobus do Jindřichova Hradce a

Sestřička to slyšela, šla okolo, tak mě odemkla. A já

z Jindřichova Hradce jsme jely vlakem do Prahy na

jsem to ukázala sestřičce a ona mi řekla: „Janičko, máš

Florenc. A v Praze na Florenci jsem po osmi letech

to pěkné.“ Ale mrzelo mě, že nemůžu chodit. Když jsem

uviděla maminku. Nepoznala jsem ji. V prvním okamžiku

viděla, jak děvčata chodí ven na procházku k řece

jsem uviděla nějakou paní na lavičce, která háčkovala.

Nežárce, a já nemůžu, moc jsem plakala. A slzičky mi Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

jsem

A sestřička mi cvičila s nohama a rukou. S pomocí

plakala, že nemůžu chodit. Jednou přišel ke mně na návštěvu,

Hlavně

Napadlo mě, zeptám se. Přišla jsem blíž až k lavičce. 70




„Dobrý den, paní, vy jste …..?“ „Ano“, řekla paní

„Ahoj, Janůvečko“, a podala mi ruku. A já taky v závoji

překvapeně, „odkud znáš moje jméno?“. „Já jsem přece

slziček jsem odjížděla vláčkem k nám, do Stráže nad

Jana, tvoje Janůvečka.“ „A já jsem, Janůvečko, tvoje

Nežárkou, do zámečku.

máma.“ „Ach mámo, moje zlatá, odpusť mi, že jsem tě nepoznala.“

…

Teď teprve se pozorně na mě moje

V

roce

1964

mě

sestřička

Terezie

odvezla

do

Budeniček. Pracovala jsem v hospodářství. Jednou jsem

maminečka podívala a překvapením vykřikla: „Vítej

kydala hnůj a spadla jsem do močůvky. Sestřička

doma, srdíčko moje. Janůvečko, já se na tebe nezlobím,

Brindisie a pan B. mě vytáhly z močůvky ven. Smrděla

dlouho jsem tě neviděla, to je celej ten kumšt. Tak se

jsem na sto honů. Milý deníčku, napřed jsem musela do

nezlob.“ A mojí mámě se objevily v očích slzičky

vany a potom zpátky do práce. A taky jsem chodila na

a do široka otevřela svou náruč. A já jsem se celá

brambory a na šípky. A taky jsme se setrou Brindisií

šťastná, že jsem našla mámu, do maminčiny teplé a

vozily slámu. Chodila jsem taky na řepu, krmila jsem

měkké náruče ráda schovala.

prasata, pásla kozy a krmila jsem králíčky a všechno, co

Moje zlatá maminečka vzala kufr a jely jsme domů. Byla

se dalo. Ale potom jsem onemocněla. Byla jsem na

jsem dojatá, jaké to moje máma má doma hezký. Moc se

operaci

mně doma líbilo. Chodila jsem s maminkou do lesa a

z nemocnice domů, tak mě dala Matka Představená do

taky na zmrzlinku. Bylo mně doma dobře, s mámou jsem

pracovny

si hodně užila. Ale co naplat, čtyři týdny utekly a já

spravovala jsem punčochy a taky jsem chodila na

musela jet zpátky do Stráže nad Nežárkou. V Praze na

diviznu, na sléz a na římský heřmánek. A taky jsme

Florenci už čekala sestřička Lubomíra. Ještě jsem chytila

chodily na Izidorku na kaštany. Jednou jsme nasbíraly až

maminku kolem krku a padla jsem mámě do náruče.

150 metráků kaštanů. Bylo toho hodně. Potom si ty

A byla jsem chvíli v mámině náruči. A na rozloučenou

kaštany odvezli myslivci do lesa jelenům, srnkám,

jsem mamince zamávala a tekly jí z očí slzy. A zašeptala:

bažantům a zajícům. Bylo mi v Budeničkách dobře, ale


71

slepého sestře

střeva, Alsemě.

a Ta

když mě

jsem učila

se

vrátila

vyšívat

a




mě to táhlo dál. Od roku 1975 jsem obyvatelkou Domova důchodců Vraný. Když jsem přijela do zámečku do Vraného, byl tu

Milý deníčku, a taky každý rok jezdíme do naší chaloupky

Domov důchodců, byli tu babičky i dědečkové. Já jsem tu

v Jizerských horách. Je tam moc krásně, krásné staré

spokojená. Když jsem tu byla první Vánoce, tak jsem

i stoleté stromy. Ale naše chaloupečka je ze všech

žasla, co jsem toho dostala. Proto se těším na každé

nejkrásnější.

Vánoce. Na skleňáku jsem pracovala se sestřičkou

… Také jsme byly na Špičáku, je vysoko 808 metrů.

Kateřinou a později se setřičkou Kazimírkou. Plných

A taky jsme byly na Špičáku v hospodě. Na kafíčku a na

dvacet let Kazimírka byla moc hodná, i když někdy

poháru a sestřičky nám

hubovala. Měla jsem Kazimírku velice ráda a pořád mám.

koupily

celou čokoládu

a

brambůrky. Chodily jsme do lesa a naposledy jsme si

I na Hilárku, Silvušku, Kateřinku, Ancilku, Celinku R.,

opékaly buřty. Ráda se do naší chaloupky vracím.

Celinku C., Margaretku G. A Adjutu, Lidušku B. a na paní K. a Janičku V. vzpomínám velice ráda. Hrály jsme

… Tenkrát jsem moc zlobila a nebylo se mnou k vydržení.

pohádky a pěkné divadlo. Já jsem na skleňáku dodneška

Tak

a je tu se mnou paní V., kterou mám velmi ráda.

A uvědomila jsem si, že to nesmím dělat. Jenomže já

Je mému srdci nejdražší. A je taková moje vesnická

jsem hodně moc urážlivá, hádavá a hodně, hodně

máma. Pochopí, poradí, porozumí, a když mám špatnou

vzteklá, vztekám se a kousám se do rukou, až mám

náladu, tak mi ji paní V. zvedne a já se směju. Já paní V.

veliké

ráda pomáhám. Dělám prádlo a starám se o holčičky.

odpuštění, že už budu hodná … Už je to 14 let, co jsem

Jsem s nima celej den. Vyšívám, pletu, a taky vyšívám

byla zamknutá v kleci. Ta klec mě na věky vyléčila. Už

tulipánky.

bych tam v životě nešla. A už jsem toho zlobení nechala.

A

nebo,

když

mám

náladu,

navazuju

sestřičky

modřiny.

vzaly

Hrozně

a

jsem

zamkly

plakala

mě

a

do

klece.

prosila

za

A sekám dobrotu.

kobereček. A nebo si pletu na panenky. Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

mě

72




… Já už pracuju na skleňáku 31 let. Dřív tu byly samé

… Ráda s láskou vzpomínám na veliké a krásné dlouhé

babičky. A teď tu jsou holčičky. Které mám hodně ráda a

výlety. Byly jsme na Slovensku, na celý týden ve

nemohla bych jim ublížit. … Ráda vyšívám, pletu a čtu.

Vysokých Tatrách. Šly jsme až k vodopádům. A Jeníček

A taky mám krásnou velikou Bibli a krásný kazeťáček.

V. mě držel za ruku, abych neupadla. A sestra Silvie nám

A pěkné pásky. Na jaře a v létě chodíme s holčičkama

ukazovala školu, kde učila. A za týden jsme jely domů.

ven. A nebo se díváme na televizi. Jsem velice šťastná a

Do zámku. A taky jsme byly na dva dny v Brně v hotelu

spokojená. Jenom mě velice trápí, bolí a mrzí, že nemám

Voroněž. A tam jsme uvízly ve výtahu. Byla s námi

žádnou návštěvu a žádné psaníčko. Já se mojí sestry

sestřička Vlastička K.. Potom nás otevřely. A za dva dny

nikdy nedočkám. Můj drahý Bože a drahá Panenko Maria,

jsme jely domů. A taky ráda vzpomínám na Bezdědice.

aspoň jednu návštěvu nebo jedno psaníčko za rok. Já už

Kde jsme taky byly celej týden. Pan vedoucí P. dal

se tý mojí návštěvy nikdy nedočkám. Jsem radostná a

sestřičce Silvii buřty, co jsme měly mít k večeři, pod

mám v srdíčku radost, že můžu chodit do kostelíčka. A to

postel. A řekl: „Kdo ty buřty najde, dostane 10 bodů a

nejhlavnější, že tu mám dobré a hodné sestřičky, které

celou čokoládu“. Já a Blanka Ř. jsme prošmejdily

mi všechno dají, co potřebuju. Poradí, pochopí a odpustí,

všechny chatičky, až jsme šly do naší a já jsem vykřikla

i když je někdy moc a strašně zlobím. Jdu sestřičky

radostí: „Jů, buřty jsou na světě.“ „Jano, kde jsou?“

odprosit a jde se vesele dál.

Já jsem se smála a křičela: „Má je Silvie pod postelí.“

Ráda bych se podívala do mého rodného krásného kraje.

Potom jsme je vzaly se Silvuškou a odnesly do kuchyně Gonzáčce a Hilárii. Protože venku pršelo, tak nám ty

A můj krásný a šťastný domov nikdy neuvidím. Často si vzpomenu na můj rodný domov a maminku. … V roce

buřty udělala Hilárka s Gonzágou s bramborovou kaší.

1976 mi umřela moje zlatá, drahá, hodná a milovaná

… Tenkrát se psal rok 1976 a já jsem poprvé dělala

maminečka. Tenkrát, to sem přijel Bohoušek a oznámil

konferenciérku. Sestra Silvie nevěděla, komu to má dát.

to v kanceláři. Že umřela moje drahá máma.

A já jsem řekla: „Sestřičko Silvie, nebojte se, já to


73




dokážu.“ A dokázala jsem to. Po besídce mě sestra Silvie

sedly na klády a zpívaly jsme ty nejstarší písničky.

samou radostí tiskla ve své měkké a teplé náruči. A moc

A chodily jsme na zmrzlinu. Každý večer jsme měly

mi děkovala a řekla: „ Janka, jsi jednička, velmi jsi mě

dobré pivečko, pohárky, táborák. Představte si, že já

překvapila a potěšila. Jsem velice ráda, že tě mám.“

jsem si poprvé v životě pekla buřtíka! Vyšívala jsem

… Už je to 30 let, co moje maminka umřela. S láskou a

tulipánky a sestřičky mi daly přezdívku Janička špacírka, protože mám hezkou novou špacírku. … Tam, kde jsme

vděčností vzpomínám. Ale tady ve Vraném je mi dobře.

bydlely, se to jmenovalo vesnička Lazny a vesnička

Sestřičky jsou moc hodné, všechno nám dají, pomůžou,

Strašín a Nezdice. Jsou tam krásné lesy. Na dovolenou a

pochopí, poradí. Ale my se chováme někdy ošklivě. …

vesničku Lazny nezapomenu. V mém srdci zanechaly ty

A jsem moc šťastná, když je večer a já zalezu do

nejkrásnější vzpomínky. Byly jsme tam celý týden, domů

pokojíčku, kde jsem nejšťastnější. A nejradši. Já chci

jsme se vrátily 15. 6. 2007. Byla to nejkrásnější

sestřičkám dělat jenom samou radost, potom budou

dovolená mého života. Já jsem tady ve Vraném byla 33

sestřičky se mnou spokojené a v dobré náladě. A já taky

let a tak po 33 letech odcházím do nového domova do

budu spokojená a šťastná.

Brandýsa nad Labem. Sice se mi bude stýskat, i plakat

… Bylo mně ve Stráži moc dobře, ale musela jsem ze

budu, ale na domov Zámeček Vraný zbudou hezké

Stráže nad Nežárkou pryč. Byla jsem jediná okres

vzpomínky.

Kladno. Tak jsem jela se sestřičkou Terezičkou do

budu

vzpomínat

na

vranenský

kostelíček, to nezapomenu. Byla jsem tu spokojená.

Budeniček a v Budeničkách jsem byla devět let. Taky

… Od 7. 1. 2008 jsem klientkou domova Vyšší Hrádek.

mně tam bylo dobře. Jenže já jsem chtěla do Vraného a

Když jsem si s pomocí Markétky D. vytahovala své věci a

jsem tady. Jsem tu už 31 let a je mně tady dobře.

dalo se vše do pořádku. Hledala jsem si práci. Dopoledne

… 9. 6. jsme jely na týdenní dovolenou na Šumavu.

chodím do tkalcovny. A odpoledne do dílny k Saše.

Chodily jsme si hezky po horách. Jednou jsme si v lese Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

Zvláště

Ale když jsem tam do dílničky přišla poprvé, tak jsem ani 74




nedýchala úžasem, jaké krásné věci děvčata vyrábí.

nejvíce mě přirostla k srdíčku dílna ve Staré Boleslavi,

A když jsem poprvé já pracovala s hlínou, a jak se to

Mělnická ulice 159/45. Jsem tady v domečku s Pepíčkem

řekne lidově – čuchla k hlíně, už bych se té práce

a Miluškou a Jardou. Už jsme tady tři měsíce. Žijeme

nevzdala. Mám tu práci ráda, a že chodím 2 km tam do

svorně a v dobré náladě, i když to někdy doma zaskřípá

Staré Boleslavi k Saše a 2 km zpátky domů, to mě ale

a je všude ticho, ale to ticho dlouho nevydrží. Podáme si

vůbec nevadí, aspoň si trénuju nohy. Je tu krásný

ruce a je všechno v pořádku. A zase se spolu bavíme,

domov, i když jsem tu teprve tři měsíce, líbí se mi tady.

jakoby se nic nestalo. Máme pěknou zahrádku a po naše

Je tu moc krásné městečko a leccos se tu dá koupit.

týdenním pobytu v Jetřichovicích si Miluška půjde se

A Stará Boleslav je taky moc krásná.

Simonkou pro pejska, pro Lambrona.

Ale nejkrásnější zážitek jsem měla, když mi Jarda přivezl

Od 28. 6. do 5. 7. jsme byly na týdenním pobytu

televizi. Křičela jsem radostí, až mně tekly slzičky z očí,

v Jetřichovicích. Byl to krásný zájezd. Když jsme šly do

slzičky štěstí. 15. března jsme tady ve Vyšším Hrádku

Dolského mlýna, to jsem ušla až 6 km. Byla jsem hodně

měly Jarmark. Já jsem prodávala. Byl to pro mě

unavená. … Nejkrásnější dojem jsem měla, když jsem

ohromně

hodné

jela poprvé v životě vláčkem. Už se nebojím ani vláčku,

asistentky, mám je moc ráda. A jsem moc šťastná, že je

ani autobusu, ani auta. V Jetřichovicích byla nejkrásnější

mám. Markétku, Haničku, Evičku, Lenku B.. Je mně tady

dovolená, kterou jsem kdy prožila. Mám na Jetřichovice

moc dobře. Kuchařinky v kuchyni moc dobře vaří. Paní

ty nejkrásnější vzpomínky.

krásný

zážitek.

Mám

tady

moc

kuchařky vaří dvojí jídlo a tak si můžeme vybrat. Každý

… Bydlíme v domečku tři – já, Pepíček a Miluška. Pepíček

týden se nás ptají na jídelníček. A my si vybereme.

chodí do sběrného dvora, Miluška do práce do Záp a já

Ale nejkrásnější je moje krásné Labe. Chodím okolo Labe

chodím z domova 2 km do Staré Boleslavi, do denního

každé odpoledne. Je nádhera vidět plavat po Labi

stacionáře. Dělám keramiku. Jsou to moc krásné věci –

kachničky a létat racky a kormorány. Ale ze všeho

sovy, ježci, ptáčkové, topoly, hvězdičky a sluníčka a


75




všechno možné. Je to pro mě krásná práce a já mám tu

spolubydlící, máme se moc rádi. … Už se těším 4. 1. do

práci velice ráda. … Když přijdeme ráno do práce, dáme

práce, kde budu dělat člověčí hlavy – Betlém, a jestli to

si všichni kafíčko a pracujeme. Děvčata dělají formy a já

vše vyjde, tak bude můj Betlém vystavenej v Praze

s Kačkou glazuruju. Do práce chodím ráda. Ta práce je

v Betlémské kapli. Jsem tu velmi spokojená a šťastná,

pro mě potěšením, radost v srdíčku. A taky jsem moc

mám všechno, na co si jenom vzpomenu. Ráda si dojdu

ráda, že mám kolem sebe moc hodné lidičky, kteří mě

na dobré pivečko a na dobrej svařáček. ... 7. 1. 2010

mají velice moc rádi a myslí to se mnou dobře. A kteří

tady v chráněném bydlení budu už dva roky. Milý můj

vědí, jaká já sama doopravdy jsem.

deníčku, přála bych si velice moc, aby lidé k sobě byli ohleduplnější, laskavější, přátelštější, a aby se měli rádi

Od 16. července 2009 bydlím ve Staré Boleslavi u brány – u květinky. Mám se velice dobře. Sama si dojdu do

a nedělali si sobě naschvály.

lékárny pro léky, na poštu pro známky, do obchodu

…Když jsem přišla do keramické dílny, to se psal rok

nakoupit. A chodím i sama na Mělnickou za Miluškou a za

2008, ptala jsem se Irenky D., co mám dělat s tou

Pepíčkem. Na Mělnické třídě jsem bydlela rok a půl.

hlínou, kterou přede mne Irenka tenkrát dala. Nevěděla

A velmi na domeček ráda vzpomínám, vždyť jsem

jsem, co s ní. A tak jsem dělala kuličky a vykrajována.

v domečku u Milušky a Pepíčka prožila krásné chvíle.

A to jsem dělala moc dlouho. Až jednou mi řekla Irenka

Nikdy na domeček nezabudnu. Bylo mně tam opravdu

D.: „Holčičko moje, co kdybys zkusila taky něco jiného?

moc dobře. Ale musela jsem se odstěhovat. Kvůli mojim

Pokus se udělat ježka.“ Dala mi hlínu a já se pustila do

nožičkám. Bylo to moc daleko. A mě kolikrát bolely moje

práce a vskutku jsem udělala hezkého ježečka. A potom

nožičky. Teď jsem opravdu velmi šťastná. Mám to blízko

už následovaly další věci. Například sovy, kočky, sloni,

do práce, kde jsem nejšťastnější. Dělám anděly, čerty

ptáčci. A taky psi. Jsme dobrá parta, líbí se mi v dílně.

sovy a ježky.

Mám tu svou práci velmi ráda a nikomu bych ji nedala.

… V chráněném bydlení se mi moc líbí. Mám hodné

… Tady, v chráněném bydlení, jsem spokojená, jsem tu


76




doma a mám tu domovské právo. Mám to hodné paní

k sestřičkám a babičkám každej čtvrtek. Já mám ráda

asistentky. Všechno mi dají a pomůžou. Víš, ty můj

sestřičku Romanu a Lujzu. A mně se vážně z fary chodí

deníčku, já si sama všechno udělám, i podprsenku si

velice dobře. Jsem spokojená a mám v srdci a duši klid.

zapnu. Ale to mi dělá potíže. Už jsem udělala Betlém a je už v Ostravě v kostelíčku. Dala jsem ho Rosťovi. … Mám sama pro sebe svůj pokojíček. A milovanou drahou chlupatou Blaženku. Moje Blaženka měla sedm koťátek, a když byla moje zlatá Blaženka po druhé těhotná, měla v sobě už osm koťátek v bříšku a paní doktorka

veterinářka

říkala,

že

kdyby

Blažence

ty

koťátka nevzala, tak ba mně, ta moje zlatá, milovaná Blaženička, umřela. …Mám moc hodného opatrovníka, všechno mi dovolí a doufám, že jsme a budeme přátelé a kamarádi. … V

chráněném

bydlení

je

mi

dobře

a

jsem

velmi

spokojená. Mám tu teplý a krásný domov, teplé zázemí a hezký domov, kam se můžu kdykoliv vrátit. … A i v dílně jsme sehraná dvojka a v dílně jsem velice šťastná, ale nejlépe se cítím doma. …A velmi dobře ji mi na faře, u řádových sestřiček, a mám tam i moje babičky Soničku a

Martičku.

Sestřičky

mi

uvaří

kafíčko

a

dostanu

i oplatku. A sestřičky si se mnou povídají. Chodím Projekt : Zodpovědný zaměstnavatel

77


A JAK JE TO U NÁS?

ZÁVĚREM Životní příběhy a zkušenosti z jednotlivých příběhů

V naší společnosti se dosud nepodařilo vytvořit klima

sepsali v některých případech sami aktéři, jindy lidé jim

„přátelské“

blízcí či známí, sociální pracovníci, jejichž služeb využívali

Většina lidí považuje za „přirozené“ či obvyklé, že lidé se

nebo využívají. Jejich autoři vzpomínají na dobré či horší

zdravotním postižením nepracují. Část populace považuje

zkušenosti s

za znak vyspělosti a „dobré vůle“ odhodlání podporovat

hledáním zaměstnání.

Věková skupina

snaze

zaměstnávat

zdravotně

postižené.

hlavních aktérů je rozmanitá, což dokresluje realitu.

osoby

Nedá se říci, zda mladší lidé s postižením mají větší šanci

charitativním způsobem. Je ale třeba vzít v úvahu ochotu

získat zaměstnání než lidé starší. Vždy záleží na více

a motivaci některých osob se zdravotním postižením

okolnostech. Podstatný je druh a stupeň postižení,

realizovat se na trhu práce, případně podnikat. Pro

dosažené vzdělání, získané zkušenosti, chuť do práce a

některé osoby s postižením není rozhodující ekonomická

pracovní potenciál, jenž těmto lidem umožňuje danou

motivace účasti na pracovním trhu. Obdobný význam pro

práci vykonávat. Vždy ale také záleží na druhu pracovní

ně má sebeuplatnění či sociální komunikace, které působí

pozice, která by měla být v souladu s pracovním

proti sociálnímu vyloučení a mají celospolečenský přínos.

potenciálem člověka s postižením. Ne méně důležité je

Pokud

i „myšlení“ samotného zaměstnavatele, který chce dát

dovednosti a vědomosti, podílet se na své soběstačnosti

pracovní příležitost lidem s postižením, hledá nebo

a nemá možnost se při práci setkávat s jinými lidmi,

vytvoří pracovní místo, které by

jejich

ztrácí motivaci práce na sobě, k překonávání překážek,

specifickým potřebám, a v případě potřeby neváhá

ke vzdělávání a profesní přípravě nebo k odbornému

upravit podmínky a prostředí vyhovující danému člověku.

růstu.


vyhovovalo

78

s

se

postižením

člověk

sociálními

nemůže

dávkami

realizovat,

uplatnit

nebo

své


A JAK JE TO U NÁS?

Lze

říci,

že

současnými

ZÁVĚREM

nástroji

se

nedaří

tuto

problematiku uspokojivě řešit. Je třeba zásadně změnit ostatní systémy podporující tuto oblast. Inspiraci možno hledat v zahraničí. Úvodní příspěvky nastínily situaci ve Švýcarsku. Zkušenosti z naší republiky přiblížily další rozmanité příběhy z různých koutů země. V závěrečné části je možno nahlédnout do druhé poloviny 20. století a počátku našeho století, kdy si při čtení v úryvcích z deníku uvědomíme, že jsou mezi námi lidé, kteří svůj život prožili v ústavních zařízeních. Všechny příspěvky zůstaly zachovány ve své původní podobě, aby neztratily svou autentičnost. Zamysleme se. Opravdu nemůžeme něco změnit?


79


JAK NA TO? BROŽURA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM

Recommend Documents