Jak na sobotu… Milí čtenáři sborového časopisu, od minulého čísla se nám v přírodě opravdu vše zazelenalo a sluníčko nás ve své síle až překvapilo. Teď tato změna čeká ještě nás a naše sbory :) . První takovou vlaštovkou byla i páteční akce Křesťanského domova. Jak už jste byli předběžně informováni, tento pátek proběhlo s br. Alanem Chlebkem interaktivní zahájení soboty s prvky židovské tradice. Věřím, že všichni, kteří tento večer absolvovali, byli obohaceni o nové prvky, které lze do slavnosti začátku soboty zařadit i v našich rodinách a udělat to záživným nejen pro dospělé, ale zvláště pro děti. Dnešní hektická doba nám nedává moc času zastavit se, vychutnávat si život a duchovně se obohatit. Sobota je pro tuto stránku života ideální příležitostí. Měli bychom udělat vše pro to, aby požehnání ze soboty přijal každý člen naší rodiny v plné výši. Bůh nám v této věci dává velký prostor k tvořivému přístupu. Svědčí o tom samotné čtvrté přikázání, kde nenajdeme mnoho konkrétních příkazů. Vyzývá nás jen, abychom nedělali všední věci - zajišťování živobytí naší prací, nakupováním, vařením a vedením planých řečí….). Kromě společenství s Ním a lidmi nám dává volné pole působnosti v tom, jak udělat ze soboty zvláštní, slavnostní a radostný den. Je však na nás, jak velkou prioritu v životě sobotě dáme a s tím souvisí i to, jak se na ni také připravíme. Židé na sobotu myslí už od neděle. (Nejen v přípravě na sbírku během bohoslužby, jak k tomu vyzývá ap. Pavel v 1.Kor 16,2). Když vidí něco dobrého a kvalitního v obchodě, co by se hodilo na slavnostně prostřený sobotní stůl, koupí to. Seženou či vyrobí dáreček, jímž by mohli potěšit své děti nebo manželku, a dokonce prostírají na speciální sobotní jídelní servis, který ještě více umocní pocit slavnostnosti… Bratr Alan nám dal mnohé podněty, jak přivítat sobotu se vším všudy jako „královnu“. Nemusíme do soboty „vpadnout“ únavou a vyčerpáním. Sobota je i o tom zase se s ní rozloučit, poděkovat za ni a vyprosit si Boží blízkost a požehnání do všedních dní. Pro výjimečnost okamžiku se dá udělat mnohé, pokud jsme alespoň trochu kreativní a ani to nemusí stát spoustu peněz. Byl bych rád, kdyby měla sobota pevné místo v našich životech a v našich rodinách. Pomalu se blíží i prázdniny, a proto bych vás chtěl vyzvat, aby sobota nesloužila k dlouhému cestování na vzdálená místa vašich dovolených. Aby vše, co budete plánovat a dělat vyplývalo z toho, jak moc je pro vás sobota důležitá. Martin Žůrek
2
Moravští bratři kazatelé V minulém čísle našeho časopisu jsme náš seriál vynechali. Ale opět se vrací. Tentokrát jsme z Přerova a okolí zamířili na východ, do míst Moravské brány– na Novojičínsko. Pro mě osobně jde o záležitost rodné hroudy. Tam žije kazatelská rodina Jurečkových. Hlavě rodiny – bratru Lukáši Jurečkovi jsem poslal otázky a i když jeho zaneprázdněnost je velká, rozhovor se podařilo uskutečnit. Takže v této chvíli vám jej i jeho rodinu představuji.
- Kolik je ti let a z jaké rodiny pocházíš? Narodil jsem se v roce 1979 jako pátá generace adventistů do rodiny s hluboce zakořeněným vztahem k Pánu Bohu.
Vždy jsem vnímal, jak jsou pro mé rodiče a prarodiče Pán Bůh, církev a sborové společenství důležití. Cítil jsem, že jejich služba je smyslem jejich života a zároveň, že je i naplňuje a činí šťastnými. Myslím, že právě díky této atmosféře jsem při všech osobních zápasech a prohrách vlastně nikdy neztratil víru v Pána Boha, ale ani v smysl a důležitost služby a existence Církve adventistů s.d. Jsem za to svým blízkým nesmírně vděčný. - Pamatuješ si na to, čím jsi chtěl být jako malý? V první třídě kosmonaut a až v druhé misionář, což naší tehdy ještě soudružku učitelku vyvedlo dost z rovnováhy, ostatní děti se jí totiž obratem zeptaly, co to znamená. No a pak už se má přání točila kolem přírody a přírodních věd, které jsem nakonec také studoval. - Dětství máme každý různé. Jaké jsi měl dětství ty a na co nejraději vzpomínáš? Krásné… jak již vyznívá z první odpovědi, vyrůstal jsem v rodině, která pro mne byla opravdovým zázemím pohody a hezkých vztahů a to zvlášť mluvím-li o manželství mých rodičů. Ale velkým požehnáním pro mne byla i parta dětí okolo našeho domu a kamarádi ve sboru. Zvláště musím vyzdvihnout nedaleko bydlící dcery našeho tehdejšího kazatele, s nimiž jsme se navyváděli spoustu lumpáren a zažili hodně dobrodružství. Vzpomínám na naše cesty ze školy, při kterých jsme zvládli několikrát zapadnout do bažiny, utopit aktovku i s veškerým obsahem a jednou dokonce zachránit rybník před skutečnou ekologickou katastrofou. Nikdy neza3
pomenu ani na naši sobotní polštářovou bitvu, kdy jsme v polední přestávce stihli roztrhat hned několik polštářů a peří létalo opravdu všude. No, raději už pokračovat nebudu…
studium biologie a chemie doplněné o pedagogické vzdělání a mým snem bylo učit. Jenže vše se vyvinulo jinak a já jsem po přijetí do dálkového studia na Teologickém semináři nastoupil na sbor.
- Jaká je tvá současná rodina – manželka, děti? Vzala si mne krásná žena jménem Edita a je pro nás velkým požehnáním, že přes její relativně vážnější a chronické zdravotní obtíže, můžeme čekat již třetí dítě. Naše nejstarší s vyloženě dívčí romantickou povahou se jmenuje Charlottka a v září se již nesmírně těší do první třídy. O dva a půl roku mladší Sofie pak oživuje naši domácnost až nepochopitelnou energií a její uličnický výraz v obličeji není jen výrazem, takže myslím, že si ještě užijeme. Ale i tak jsou pro nás holky nádherným a nevyvážitelným Božím darem.
- Za jakých okolností jsi poznal svoji manželku a jak dlouho již je po tvém boku? Věkem jsme od sebe o 6 let 6 měsíců a 6 dnů, čemuž nepřikládám žádný teologický význam, ale v praxi to znamená, že když jsem ji poprvé viděl, vůbec mne nenapadlo, že by se mohla stát mou ženou. Patřila do vedlejšího sboru, a tak jsme se měli možnost čas od času vídávat a k mému velkému požehnání se do mne zamilovala a okouzlila mě. Dnes jsme svoji již téměř osm let a musím napsat, že jsem do ní zamilovaný snad ještě víc než před svatbou…
- To, že máš teologické vzdělání, se při tvém současném povolání zdá jasné. Jaké „civilní“ vzdělání ale máš? Po ukončení gymnázia mne lákalo hned několik oborů, miloval jsem matematiku a jí blízkou ekonomii, ale nakonec zvítězilo
- Co tě vedlo k tomu, že sis zvolil povolání kazatele? Je to jako v lásce – stejně jak ve skutečnosti nevím, proč jsem se v daném okamžiku zamiloval právě do své ženy, nejsem schopen odpovědět, kde se ve mně najednou vzala i tato touha: seděl jsem tehdy v poslední řadě na balkóně naší modlitebny v Athénách, dole pode mnou právě probíhala Památka večeře Páně a já si najednou uvědomil, jak mne ty známé symboly oslovují, i když nerozumím ani jedinému slovu… najednou jsem pocítil obrovskou touhu sloužit cele Pánu Bohu… najednou mi všechny mé ostatní
4
sny připadaly nepodstatné a obyčejné a došlo mi, že nejšťastnějším se cítím právě ve chvílích spojených s Pánem Bohem. Byl jsem rád, že sedím úplně vzadu, protože se mi po tvářích koulely slzy jak hrachy… Dalo by se tedy s malou nadsázkou říci, že jsem kazatelem, protože jsem se do Pána Boha zamiloval.
- Kde jsi doposud jako kazatel působil a co sis z těchto míst odnesl do dalšího života? Jako kazatel jsem v rámci civilní služby a nástupní praxe začínal ve sboru Brno Střední, k němuž patřila skupinka Klobouky u Brna a tehdy i sbory Lesná a Žabovřesky, po třech letech jsem se stěhoval do Opavy, kde jsem měl ještě na starosti i malý sbor Horní Benešov a jedno odpoledne v týdnu jsem věnoval službě v Heřmanické věznici. Zde jsem byl také vysvěcen. Pro mimořádnou potřebu sdružení jsem byl již po čtyřech letech přeložen do sborů Nový Jičín, Kopřivnice
a Suchdol nad Odrou, kde působím dodnes. Do konce letošního roku jsem rovněž, díky přijatelné vzdálenosti, pokračoval ve službě ve věznici, ale protože jsem byl po konferenci MSS požádán o vedení oddělení Klubu Pathfinder, rozloučil jsem se i v tomto zvláštním, ale rovněž velmi obohacujícím „sboru“.
A co jsem si ze svého dosavadního působení odnesl? Asi nejcennější je vědomí toho, že na každém místě jsou skvělí a Pána Boha milující lidé, kteří vás budou mít rádi a kterých si budete vážit. Zároveň ale všude prožijete i dostatek starostí a zápasů, abychom měli příležitost růst ve vztahu k Pánu Bohu. Jsem proto nesmírně vděčný za každý sbor i každou zkušenost, kterou jsem mohl projít. - Jak dlouho již jsi na Novojičínsku a jaké jsou tam ty tvé „ovečky“? viz. minulá a budoucí otázka 5
- Co si na svých současných sborech ceníš a co naopak by se z tvého pohledu mohlo zlepšit? Vážím si jejich zapojení a ochoty sloužit. Možná máme někdy pocit, že vzhledem k malým přírůstkům členů jsme málo aktivní, ale mám-li možnost nahlédnout do života členů mých sborů, jsem často ohromen, kolik toho jsou v dnešní časově náročné době zvládnout ve službě druhým. Jen bych si přál, abychom se dokázali lépe přijímat ve své jinakosti. Obohacovat se navzájem a víc spolu žít, naučit se být si rodinou, i když jsme jiní… opravdovou rodinou v Kristu. - Byl jsi již někdy ve Zlíně a za jakých okolností? A koho ze Zlína znáš osobně a jaký dojem sis odnesl ? Mnohokrát, ale jeden zážitek byl natolik silný, že si jej dovolím vyzdvihnout oproti ostatním. Byli jsme tehdy s programem Vojkovické mládeže pozváni do vašeho sboru a po koncertě jsem byl požádán, abych něco řekl při ukončení soboty. Stál jsem v jídelně „pečováku“ a přede mnou dvě generace – má mládež a skupinka seniorů. Listoval jsem Biblí a přemýšlel, jak obě skupiny oslovit jedním textem. Nakonec jsem zvolil Zjevení a tam začátek 21. kapitoly. Postavili mne k jedné starší sestře a vysvětlili, že jí mám
křičet do ucha. Předklonil jsem se a doslova křičel biblický text o nové zemi a cítil se opravdu divně. A pak když jsem dočetl, vzala tato stará sestra mou ruku a vší svou silou ji stiskla. Tento okamžik patří k těm nejsilnějším v mém životě. - Každý má na své práci oblíbené části a ty méně oblíbené. Jak je to u tebe – k čemu tíhneš ve své službě kazatele? Jsem moc rád s lidmi, rád otvírám Boží Slovo a ještě raději nad ním diskutuji. Mám-li být upřímný, chci ale připojit, že práce kazatele není ani tak o tom, k čemu tíhne, ale spíš o každodenním zápase, co je důležitější, co odložit, co pustit, koho navštívit a kdo „ještě počká“. A musím dodat, že tento zápas a hledání patří pro mne k psychicky největším zátěžím. - Co tě na tvé práci pastora – duchovního nejvíce baví? viz výše - Co by sis přál ty osobně do budoucna – ve své práci, pro svou rodinu, církev…? 1. aby už Pán Bůh brzy přišel a zmizela bolest, strach, závist, sobectví, … a 2. abychom si to opravdu přáli – já, má rodina i církev. Otázky kladl Petr Matula
Diakonie Od sestry Alenky Vyčánkové vzešel návrh, aby náš časopis aktivně sloužil i diakonii v našem sboru. A tak díky ochotě br. Fürsta budeme otiskovat články – tzv. dispozice pro diakonskou službu. Dnes tedy první z nich: 6
Jeremiáš 6,16 : Hospodin volá. „Zastavte se na cestách svých, pohleďte a vyptejte se na stezky starodávné. Choďte po nich a naleznete odpočinutí své“.
Pro nás, co jsme vstoupili na onu správnou stezku: Na počátku třetího tisíciletí je k naší radosti dán dar DIAKONIE. Ptáte se od koho? A proč? To syn Boží – Ježíš Kristus vedle zázračného daru „raného deště“ obohatil svou rozrůstající církev k podivení moudrým zřízením – tedy diakonií. Co je to za blahoslavenou výsadu? Jaký úkaz a dodnes vlastnící zbohacení má pro své následovníky připraven v míře vrchovaté udílet? 1. Co je to diakonie – naučný slovník poučuje: PSN – 545: V původním řeckém významu znamená SLOUŽÍCÍ. Později v pravoslavné církvi jde o duchovního nejnižšího stupně, který ale nemůže samostatně konat žádnou bohoslužbu. Diakonka – jde o dobrovolné ošetřování nemocných. 2. Slovník cizích slov – str.79- Diakon, Jáhen – jáhenství. Služba chudým, nemocným. Spolek – ústav k tomu účelu, diakonista u protestantů – členka lidumilné organizace 3. Bible pro 21. století vysvětluje její vznik, poslání a smysl takto – Sk. 6,1 – Sedm služebníků. V době, když se počet učedníků stále rozrůstal, začali si ti, kteří mluvili řecky, stěžovat, že jejich vdovy jsou oproti hebrejským kráceny na denních přídělech jídla. Dvanáct apoštolů proto svolalo shromáždění všech učedníků a řeklo : „Není správné, abychom se přestali věnovat Božímu slovu a věnovali se péči u stolů. Proto bratři vyberte ze svého středu sedm mužů dobré pověsti, plných ducha a moudrosti, kterým tu práci svěříme. Sami se pak budeme věnovat modlitbě a službě Slova“. Celé shromáždění pak s
tímto návrhem souhlasilo. A tak vybrali Štěpána – muže plného víry a Ducha svatého, Filipa, Prochora, Nikanora, Timona, Parména a Mikoláše ( Proselytu z Antiochie). Postavili je před apoštoly a ti na ně po modlitbě vkládali ruce. Boží slovo se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě se mocně rozrůstal. Také velké množství kněží přijalo víru. Diakonie jako taková vznikla po odchodu zmrtvýchvstalého Ježíše Krista – tedy je stará jako křesťanství samo. Úkolem diakonů byla nejen služba a zabezpečování pokrmů stejným dílem jak křesťanským vdovám z židovstva, tak i stejnou mírou z Řecka – pohanstva. A s rozrůstající se členskou základnou pokračovalo podle Spasitele J. Krista do další oblasti – Mat. 4,4 : „Je psáno: Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst“. Nebo také Gal. 6,2 : „Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův“. Mat. 25,40 : „Král jim řekl: Cokoliv jste učinili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili…“. T. J. Zikmund – ředitel školy biblických nauk 1949 – „sbor CASD nebude takový, jaký je tamní kazatel sboru, ale takový jaký vztah mají k diakonii tamní členové. Jde tedy o to, jaký vztah k biblické diakonii máš ty, či já! Apoštol Pavel nám zdůrazňuje : 1. Kor. 15,58 : „Proto moji milovaní bratři. Buďte stálí a nepohnutelní, rozrůstejte se v díle, rozhojňujte se v díle Páně vždycky, a vězte, že tato práce pro Pána není zbytečná“. V příštích sloupcích diakonie budou jednotlivá témata postupně umožňující prohlubovat si znalosti v diakonských námětech. Vlastimil Fürst 7
Sedm produktů dobré země V Bibli je Izraelská země popsaná jako země hor a údolí, pobřežních plání a náhorních plošin, řek a pramenů. Díky různým typům půdy a podnebí, od vyprahlých pouští na jihu, až po zasněžené vrcholky hor na severu, přinášela tato země velmi rozmanitou úrodu. Když chtěl Mojžíš Izraelitům vykreslit, co všechno mohou od této „dobré země“ očekávat, vyjmenoval sedm zemědělských produktů. A řekl, že je to „země pšenice a ječmene, révy a fíků, granátových jablek…, země olejnatých oliv a medu“- 5. Moj. 8,7.8. Zobrazení těchto sedmi produktů se v různých dobách objevovalo na místních mincích. Pšenice a ječmen Vysévaly se na podzim, ale ječmen se sklízel o měsíc dřív. Snop prvních zralých klasů ječmene Izraelité předkládali v chrámu jako oběť při Svátku nekvašených chlebů, který se konal v březnu nebo dubnu. Oběť tvořená pšeničnými chleby se pak předkládala v květnu, při Svátku týdnů neboli Letnic ( 3. Moj. 23,10.11.1517). Každý den se doma musela z obilných zrn umlít mouka, ze které se pak upekl chléb pro celou rodinu. Ježíšův pokyn, abychom se modlili o chléb na tento den, tak získává hlubší význam –Mat. 6.11. Také byl základní složkou jídelníčku – Iz. 55,10 Réva, fíky a granátová jablka Lákavou vyhlídku, že budou jíst z plodů zaslíbené země, předložil Mojžíš Izraelitům poté, co je vedl 40 let pustinou. Izraelští zvědové přinesli důkaz, že je tato země velmi úrodná, když dva muži přinesli na tyči vinný hrozen. Také 8
přinesli fíky a granátová jablka – 4. Moj. 13,20.23 Lidé žijící daleko od zemí, kde rostou fíky, možná znají pouze jejich sušenou podobu. Fík utržený přímo ze stromu se s tímto však vůbec nedá srovnat. Je měkký a šťavnatý. Aby se fíky daly uchovat déle než po krátké období sklizně, musely se usušit na slunci a zabalit. O „koláčích z lisovaných fíků“ se v Bibli píše mnohokrát – 1. Sam. 25,18. Z bobulí vína se také sušily hrozinky – 2. Sam. 6,19. Granátová jablka? Když se toto ovoce s tuhou slupkou rozpůlí, objeví se stovky na sebe natěsnaných „miniplodů“, které se dají rovnou sníst nebo odšťavnit, jsou osvěžující, zdravou výživnou pochoutkou. Jejich důležitá úloha v životě Izraelitů je patrná i z toho, že zpodobnění těchto plodů zdobilo lem veleknězova pláště a sloupy v Šalomounově chrámu – 2. Moj. 39,24. 1. Král. 7,20 Olivy a med O olivách, cenné potravině a zdroji oleje a o olivovnících se Bible zmiňuje téměř 60krát. Olivové háje jsou dosud rozesety po většině Izraelského území – 5. Moj. 28,40. Sklizeň je stále rodinnou událostí. Olivový olej však slouží nejen jako potravina, ale také k výrobě kosmetických přípravků a jako náplň do lamp. Med, o kterém mluví Mojžíš, mohl pocházet od divokých včel, nebo šlo o sirup z datlí či hroznů. Ten se používá dodnes – Soudců 14,8.9, 1. Sam. 14,27. Včelařství se v této zemi provozovalo už za doby Šalomouna. Oněch sedm produktů, o kterých jsem mluvila v tomto článku, je malou ukázkou
toho, že díky modernímu zemědělství se zde pěstují i plodiny odjinud. Taková hojnost dosvědčuje, že si tento úrodný pás označení „dobrá země“ právem zaslouží – 4. Moj. 14,7 Když člověk onemocní, tak má čas blou-
dit v myšlenkách po vzdálených krajích, o kterých se nám ani nezdá. To se stalo i mně, sestře Evži Macháčkové, která se o to chce podělit s věřícími našeho sboru ¨ Vaše Evža Macháčková
Domov hřeje a voní aneb 3. konference žen Jedno z témat 3. konference žen na Hostýně, která měla motto „ Domov hřeje a voní“ bylo: Jak hořet a nevyhořet. Každý z nás je takový kbelík, který můžeme radostí, spokojeností a energií naplňovat jen my sami. Je to naše zodpovědnost k životu. „Život je dar, který vám dal Pán Bůh. Způsob, jímž ho žijete, je darem, který dáváte Bohu a lidem okolo“. Zkuste si zodpovědět pár otázek vašeho „kbelíku“. 1. Jak poznám, že se můj „kbelík“ vyprazdňuje? Např. jsem nervózní, úkoluji druhé, přestávám komunikovat. 2. Co mně nejvíce vyprazdňuje můj „kbelík“? Co mě vysává? Např. domácnost, stereotyp, vztahy v práci. 3. Čím ho plním? Co mne sytí? Rozdělte do třech skupin - fyzicky, duševně a duchovně. Např. sport, četba, příroda, koníčky … 4..Jak se chovám , když mám „kbelík“ plnější? Např. jsem schopen většího zapojení ve sboru, více úsměvů ve tváři… Ještě několik zamyšlení, které jsme tam
dostaly a které mohou i vás povzbudit – a to nejen ženy.
UČINIL JSEM TĚ Učinil jsem tě, jsi jedinečná. S láskou jsem tě utkal v životě matky. S největší radostí jsem tě tvořil. S potěšením vzpomínám na den, kdy jsem tě učinil. Stvořil jsem tě tak, abys mě potřebovala. Stvořil jsem tě osamělou trochu víc, než by sis přála. Jen proto, že jsem chtěl, aby ses naučila spoléhat se na mne. Znám tvé srdce a vím, že kdybych tě nestvořil takto, šla bys svou cestou, pryč ode mne, svého Stvořitele. Učinil jsem tě a vykoupil. Zaplatil jsem za tebe vysokou cenu. Musím tě přetvořit a zformovat, obnovit. Abys byla taková, jakou jsem tě zamýšlel mít. Není to lehké jak pro tebe, tak ani pro mne. Chci, abys 9
přijala mou podobu, vysoký cíl, který pro tebe mám – PROTOŽE TĚ MILUJI! Dávám ti radost, že jsi jaká jsi. Tvůj Bůh Jako kabát bez knoflíků, jak beruška bez puntíků, jako píseň bez not, jak nohy bez bot, jako duha bez barev... Bez ženy jako ty by svět nebyl kompletní… .
Jsi vzácná v Božích očích Vidím v Tobě dobré věci, kterých si druzí nikdy nevšimli… Tvůj Bůh Zamyšlení z konference žen vám přetlumočila díky osobní účasti Peťka Smilková ( Matúšová)
Múzička 2012 Jak si představuji Boha Motto letošního hudebně-dramatickovýtvarného setkání dětí Múzička je v nadpisu. Organizátoři z našich a napajedelských řad chtěli hlavně v dopolední části děti - a nejen ty - navést k uvažování nad tím, co jsme možná již ve svém životě řešili a o čem jsme přemýšleli: Jaký vlastně je ten náš Bůh, jak vypadá, co si myslí, rozumí nám a co pro mě dělá? V sobotu 14. dubna 2012 se do naší modlitebny sjely děti z okolí – z Napajedel a Žlutavy, z Uherského Hradiště a okolí. Byly tam samozřejmě také děti z našeho sboru. Jelikož je to oficiální akce klubu Pathfinder, nechyběla ani oblastní vedoucí Jamisa – Jana Borutová. Děti byly rozlišeny barvou triček podle oddílů. Trochu mě mrzí, že ač jde o akci celé zlínské oblasti, tak přijely děti a jejich dospělý doprovod pouze z okolí Zlína a Uherského Hradiště. Nevím, proč nedorazili veselští Bobříci, či Břeclaváci nebo naši kamarádi Tuláci z Holešova. Dopolední kázání našeho kazatele Martina Žůrka a především jeho námětový příběh o otci a postiženém synovi i s 10
videoklipem bylo velmi silným zážitkem a námětem k uvažování o tom, že Boha si můžeme představit jako někoho, kdo nás – jeho děti postižené hříchem a jeho důsledky - veze a vede v závodě o život. Nejsme v závodě o život sami, i když je život každodenním bojem. Bůh se obětoval, dal vše, co má, pro nás lidi. Obětoval vlastního syna Ježíše Krista, trpěl odloučením od něj, viděl, jak lidé jeho syna nenávidí a nakonec jej pro svou nenávist i zabijí. A přesto to vše podstoupil. V poledním volnu jsme se nasytili lahodným jídlem - teplou kyselicí a sladkostmi. A už jsme se těšili na odpolední blok toho, co si děti připravily z hudby a zpěvu. Bylo nutno sestavit i tým porotců, protože Múzička je dle pokynů zakladatelů soutěží. Porotci vybrali z 18 soutěžních příspěvků 6 účastníků, kteří postupují podzimního Moravskoslezského kola. To se mimochodem uskuteční v listopadu opět v naší modlitebně. Celé soutěžní odpoledne moderovali Zuzka Petruželová a Pavel Horák. Slyšeli
jsme sólové písně, písně zpívané více zpěváky. Také jsme ocenili interpretaci sólových muzikantů, kteří hráli na flétny, trubku, a dokonce i na bicí. Účastníci byli rozmanitého věku, ale na všech bylo vidět, že něco umí, a že tím dokážou zaujmout nejen nás v sále, ale věřím, že i v Nebi bylo jejich muzicírování slyšet. Vždyť hlavně proto ta Múzička je. Dostali jsme všichni od Boha dary a věřím, že i dar hudby je požehnán z nebes. Porotci byli anonymní, možná proto, aby nebyli dopředu ovlivňováni, či po skončení „inzultováni“. Přesto pro ně nebyl výběr 6 postupujících lehký. K naší radosti porotci poslali do podzimního kola i Katku a Elišku Miklicovy s písní Ne vždy je slunce na obloze. Trubač na trubku Davča Reiterer se také zúčastní dalšího kola a věřím, že ho opět obohatí. Abych doplnil i další postupující, tak neb-
ude chybět nejmladší účastník Hanička Horáková. Ze Slovácka s flétnou postoupila i Eliška Kristýnková. Žel na další dva postupující si nepamatuji. Ale když v listopadu dorazíte na Múzičku MSS, tak je určitě uslyšíte a uvidíte. Na závěr chci poděkovat týmu organizátorů. Na celém průběhu soboty se dlouho dopředu podíleli – Ilča Matulová, Martin Žůrek, Roman Vyčánek, David Bijok, Víťa Slováček. Za tým občerstvení nesla břímě odpovědnosti Alča Vyčánková a hlavní kuchtík kyselice Vlastík Miklica. V zákulisí přispěli pomocí a podporou i další spolupracovníci. Věřím, že sobota byla požehnáním pro všechny zúčastněné, posluchače, či jen „příchozí v branách“. A tak by to asi i mělo být. Múzičku zaznamenal P. Matula
11
Ted Wilson s doprovodem míří do Prahy (Praha) Předseda Generální konference Církve adventistů sedmého dne Ted Wilson přijede v pátek 22.6. do Prahy. Kromě manželky Nancy ho bude doprovázet i místopředseda Generální konference Mike Ryan a předseda Euro-Africké divize církve Bruno Vertallier. Setkají se s vedením církve, kazateli a v sobotu 23.6. od 9.30 hodin promluví na bohoslužbě v kongresovém sále Top Hotelu v Praze, Blažimské ulici 1781/4. Přimý přenos z bohoslužby zabezpečí pražské Mediální centrum církve přes vysílání internetové televize HopeTV. I když původně měl mít pobyt manželů Wilsonových spíše soukromý charakter, na žádost Unie se jeho statut změnil v oficiální návštěvu. V pátek večer bude představeno hostům široké spektrum aktivit a činností církve, které se konají v České a Slovenské republice, a aktuální potřeby a očekáváni církve ve středu Evropy od světového ústředí. Doporučení divize, aby se bohoslužba uskutečnila v největším pražském sboru na Smíchově, se vedení Unie nakonec z kapacitních důvodů rozhodlo změnit a umožnit účast všem, kteří mají zájem přijet do Prahy.
Sobotní část programu se proto bude konat v kongresovém sále Top Hotelu v Praze. Sbory se mohou připojit k internetovému přenosu HopeTV. „Návštěva představitelů Generální konference je vhodná příležitost uvědomit si, že jsme součástí velké Boží rodiny rozeseté po celém světě. Budeme rádi, když se připojíte ke společné oslavě našeho nebeského Otce i v tuto sobotu. Ať už přes internet ve vašich sborech nebo osobní účastí na sobotním shromáždění v Praze,” vyzývá předseda Unie Mikuláš Pavlík. „Chceme se spolu s vámi modlit, aby nás návštěva duchovně povzbudila, posilnila naší jednotu a přinesla do života církve novou motivaci pro službu Pánu”. -AIS-
Noc kostelů Musím přiznat, že mé setkání s názvem noc kostelů je již staršího data. A musím také říci, že je škoda, že něco podobného nenapadlo někoho již mnohem dříve. Tato akce je původem z rakouského katolického prostředí. V naší krásné vlasti České, 12
Moravské a Slezské, kde je víra v pozadí, spíše známe noci shoppingů v obchodních centrech. Což je velká škoda. A tak nápad pozvat lidi v jeden čas do různých kostelů, modliteben i synagog je nápad velmi dobrý. Lidé běžně do sakrálních
objektů nechodí, nanejvýš o vánocích či snad velikonocích nebo v rámci návštěvy památek... Ale jinak? A tak když letos přišla Iveta Slováčková s nápadem připojit se i s naším sborem k této akci, potěšilo mě to. I když to konkrétně pro mě znamená aktivně něčím přispět do programu, ale proč ne? A co vy? Myslíte si, že máme otevřením naší modlitebny lidem co říci? Já myslím, že máme. Již 15 let se snažíme lidem okolo nás, především v Malenovicích, ukázat, že naše modlitebna je místem, kde se mohou lidé přiblížit k Bohu a to je místo velmi důstojné. Takže máme příležitost oslovit lidi, pozvat je, ukázat. Máme co ukazovat, nejen architekturu, ale především náplň, činnost a skutečný chrám Boží. A věřte, nejsme jediným sborem v ČR, který se do této akce zapojí. A snad proto to má smysl. Z webové stránky www.nockostelu.cz jsem vám stáhl cíle celé akce, tak jak je vnímají organizátoři. Představení křesťanství Noc kostelů nabízí možnost nezávazného přiblížení se a setkání s křesťanstvím. Je to noc plná lehkosti a nenucenosti a zároveň citlivosti a hloubky. Rozmanitost nabídky poskytuje mnoho možností, jak citlivě přiblížit křesťanství, církev, víru – a každý si může sám zvolit, do jaké míry se přiblíží. Smyslem je oslovit, nabízet, ale nevnucovat, a tímto způsobem zprostředkovat návštěvníkům pozitivní zkušenost v souvislosti s církví. Prostor setkání
křesťanstvím prostřednictvím rozhovoru, hudby, umění, zážitku, … Nízkoprahově Noc kostelů je určena pro co nejširší veřejnost. Cílem je vytvořit „nízkoprahovou“ nabídku k setkání pro lidi, kteří stojí mimo církev či na okraji církve. Kulturní pozadí programu Noci kostelů, zpřístupnění běžně nepřístupných míst a atmosféra noci dávají příležitost oslovit co nejširší veřejnost. Společenský a kulturní dosah Vzbudit zájem o společenskou a kulturní hodnotu kostelů. Noc kostelů bude prezentovat kostely jako důležitou součást společenského života obyvatel a poukáže také na jejich kulturní hodnotu. Přesah noci Na Noc kostelů navazuje další nabídka. Noc kostelů nemá být jednorázovou akcí, která končí úderem půlnoci. Nabídka, prostřednictvím níž se křesťanství během Noci kostelů představí, poskytuje možnost celoroční návaznosti. Ti, kdo byli osloveni nabídkou Noci kostelů, by měli dostat další příležitost. Tak určitě přijďte, ale hlavně s někým, kdo to tu ještě u nás moc nezná, či by normálně sám mezi nás nepřišel. P. Matula –T&P
Noc kostelů vytváří prostor pro setkání. V atmosféře, kterou Noc kostelů vytváří, mají návštěvníci možnost setkat se s 13
Sborová oznámení - Na návrh z řad členů byla zakoupena a instalována lékárnička pro akutní vyřešení drobných zdravotních potíží. Od nynějška můžete využít lékárničku, která je instalována v kuchyňce. Také jsme byli informováni o vyčištění a naladění našeho klavírního křídla. Věříme, že nám opět bude sloužit k radosti i chvále. - 12. května zde bude návštěvou bratr Jiří Drejnar i s manželkou. Bratr je bývalým kazatelem v důchodu a zakladatelem legendárního časopisu Znamení doby. Spolu s námi budou v tuto sobotu přítomni i naši milí sourozenci z Napajedel. 14
- V sobotu 19. května bude v našem sboru v rámci kázání přítomen br. Samuel Húšť – kazatel Křesťanských sborů, který nás provede školením a výkladem, jak vést a vyučovat lidi v malých skupinkách. Odpoledne od 13.15 hod. bude pokračovat pro vážné zájemce podrobněji. - V pátek 1. června 2012 od 18.00 hod. bude náš sbor připojen k evropskému projektu Noc kostelů. V tento den a čas se tak otevřou dveře a brána nejen do naší modlitebny, ale také do mnoha dalších kostelů a modliteben po celé Evropě. Smyslem této akce je přivést lidi blíže k Bohu a také naučit lidi do těchto prostor chodit bez obav a strachu. V průběhu večera
proběhne doprovodný program a určitě pozvěte své známé a kamarády na tuto zajímavou a v naší modlitebně novou akci. Bližší informace obdržíte u sestry Ivety Slováčkové, či na www.nockostelu.cz. - Jak jsme již oznamovali minule, na podzim letošního roku se chystá cyklus přednášek br. Marka Riečana – kazatele z Bratislavy. Již nám byl oznámen název cyklu i názvy jednotlivých přednášek. Cyklus bude uveden pod názvem Tajemný svět faraónů ve světě Bible. Přednášky jsou dobrou příležitostí, kterou můžeme využít k oslovení našich blízkých a známých, a zvláště pro ty, které zajímá historie a souvislosti historie s dneškem. - Nově byla upravena služba dovozu našich starších sester. Již se nejezdí pro všechny najednou, ale jednotliví
ochotní členové jezdící autem na bohoslužby přibírají každý jednu sestru. Takže Miklicovi přivážejí s. Froňkovou, Medřičtí z Pasek budou vozit s. Veselou, a s. Procházková je v dopravní péči Frama Mališe. Samozřejmě vždy záleží na jejich domluvě a přítomnosti dovážejících. - V neděli 20. května 2012 se v ZOO Lešná uskuteční tradiční akce klubu Pathfinder – Safari 2012. Letos opět bude pro děti, ale i jejich dospělý doprovod přichystána zajímavá hra v areálu ZOO. Protentokrát je hlavním organizátorem Safari Roman Vyčánek. Veškeré informace proto hledejte u něj. Pozvánkový letáček i s časem srazu u sezónního vstupu najdete na stolečku při vstupu do modlitebny. - V pondělí 14. května 2012 v 17.00 hodin se sejde výbor sboru. Nebude to tak běžný výbor. Přijede k nám vedení Moravskoslezského sdružení z Ostravy a také výbory sborů Napajedla a Valašské Klobouky. Jde o plánované setkávání vedení MSS s výbory sborů dle závěrů loňské konference sdružení. Své náměty, podněty, návrhy a stížnosti můžete předkládat členům výboru sboru do soboty 12. května 2012. Tajemník sboru
15
