Jak lze moderní knihovní systém poskytnout velkým i malým knihovnám?

„Computers, as it turns out, are particularly vulnerable to errant interpretations“ (Johnson 147). Standards are constantly shifting, but an informational hierarchy does exist that allows the designer and user to interact with various web-based technologies. Setting expectations to achieve some semblance of usability is perhaps best expressed as „learnability (the ease at which people can understand the experience/interface/ product/service and begin using it), and functionality (how easy it is to use the experience once it is learned) as the two basic elements“ (Shedroff 110). Conforming to standards that work for users is the first step in developing an information architecture that can give a sense of self-empowerment to those with disabilities. If the hierarchy of importance is lucid, then relationships can be inferred between the major components of text and visuals. My personal experience in interacting with disabled students has led me to believe that these students can function with a wide range of success within the world of web-based technologies. They are aware of their personal issues and have learned to self-advocate at an early age. Problems can arise due to peer pressure and the need to not be considered „different“ or outside typical group norms. Circumstances dictate that users, and in particular students, are aware of assistive technologies and have the ability to access current means that encourage the use of web-based technologies. Accurate interpretation of the information I have provided in this paper is difficult to quantify. Assessments should measure achievement rather than the extent, or scope of a particular disability. Many factors do contribute to usability parameters and text-only, image manipulation and the exclusion of multimedia content are not necessarily synonymous with all forms of disabilities. Participation in disability awareness is a combination of self-advocacy and design awareness that perspective audiences are not equal in accessing web-based applications and information. Compensatory strategies and alternative routes do not marginalize the content, but they do create an environment that is analogous to a digital landscape that encourages interaction among all the participants that are involved. References Johnson, Steven. Interface Culture. San Francisco: Harper, 1997. Shedroff, Nathan. Experience Design. Indianapolis, Indiana: New Riders, 2001. Watchfire.com. Retrieved 14 February 2005

Jak lze moderní knihovní systém poskytnout velkým i malým knihovnám? Iva CELBOVÁ Každá knihovna døíve èi pozdìji zaène uvažovat o výmìnì stávajícího knihovního systému (KS) za systém nový, a už je to z dùvodu jeho technologické anebo odborné zastaralosti, nedostateèné podpory ze strany dodavatele systému, potøeby pøizpùsobit se jiným knihovnám èi tlaku ze strany zøizovatele knihovny. Knihovny všech typù a velikostí pùsobí v jednom svìtì informací, chtìjí svým uživatelùm poskytovat stejné základní služby a využívat k tomu knihovní systém stejné kvality. Vedení knihovny má samozøejmì své požadavky a pøedstavy ohlednì funkcionality systému i své finanèní možnosti, podle kterých vybírá nový knihovní systém (i dodavatelskou firmu) a

18

INFOS 2005

kterým musí oslovený dodavatel pøizpùsobit podmínky své nabídky. (Pøièemž pro knihovnu by podstatným parametrem pro výbìr systému nemìla být cena, ale technologie, které systém využívá, zázemí dodavatele a zpùsob podpory, kterou dodavatel poskytuje po zavedení systému do ostrého provozu.) Podívejme se na výbìr nového knihovního systému z pohledu dodavatele, který chce s úspìchem nabízet svùj knihovní systém široké škále knihoven. Systém, který je proto vytvoøen univerzálnì, s možnostmi nastavit parametry dle podmínek konkrétní knihovny.

Specifika knihovny pro nabídku knihovního systému Již od samého zaèátku komunikace s knihovnou poptávající nový knihovní systém musí dodavatel brát v úvahu zejména tyto odlišnosti mezi jednotlivými knihovnami: l l l l l l l l l l l l l l l l l

typ knihovny (univerzitní, mìstská, krajská, podniková, školní...); velikost a roèní pøírùstek fondu; poèet knihovníkù; struktura knihovny (centrální knihovna – poboèky); zpùsob práce v rámci knihovny; poèet a struktura ètenáøù; rozsah provádìných odborných èinností a rozsah služeb poskytovaných ètenáøùm; vytížení služeb knihovny ze strany ètenáøù; technologická úroveò (pøipojení na internet, propojení poboèek knihovny, stávající zkušenosti s technologiemi); požadavky na stupeò zabezpeèení dat v systému; vazba na další složky instituce, kde knihovna pùsobí (zejm. v rámci univerzity èi podniku); finanèní podmínky a možnosti (poèáteèní èástka na nákup a zavedení systému + platba každý rok); úroveò poèítaèové a profesní gramotnosti knihovníkù; podoba dat, jejichž migrace do nového KS je požadována; èasové období urèené pro zavádìní nového systému; personální možnosti knihovny vzhledem ke správì systému; vztah knihovny se zøizovatelem a s dalšími knihovnami.

Tato specifika knihovny hrají pro dodavatele roli nejen pøi tvorbì cenové nabídky knihovního systému, ale také pøi sestavování nabídky služeb spojených s dodávkou knihovního systému a následnou zákaznickou podporou a v neposlední øadì pøi doporuèení parametrù hardware pro provoz systému. Pokud se knihovna a dodavatel dohodnou na vzájemné spolupráci, nabízené se stává skutkem a pøichází na øadu proces zavádìní knihovního systému v konkrétních podmínkách knihovny.

Vstupní analýza Vlastnímu zavádìní nového knihovního systém by mìlo pøedcházet opravdu dùkladné seznámení dodavatele se zpùsobem práce, prostøedím a potøebami dané knihovny. Na základì takové vstupní analýzy mùže dodavatel vhodnì nastavit parametry systému a také navrhnout metodiku práce se systémem v konkrétní knihovnì. Ze vstupní analýzy mohou vzniknout pro obì strany rùzné závìry, napøíklad: l Systém díky své rozsáhlé funkcionalitì umožòuje knihovnì rozšíøit své služby. l Zavedený postup pøi poskytování urèité služby knihovnou není dostateènì pokryt funkcemi systému, proto je tøeba funkce rozšíøit.

INFOS 2005

19

l l

Obecnì nastavené procesy v systému neodpovídají pøesnì dosavadnímu zpùsobu organizace práce v knihovnì, proto je tøeba tento zpùsob práce zmìnit (napø. pøi pøíjmu dokumentù). Knihovna (napø. podniková neveøejná knihovna) nepotøebuje využívat všechny možnosti/funkce systému, protože by to mohlo vést ke zkomplikování práce knihovníkù namísto jejího usnadnìní.

Situace 1: Paní Nováková pracuje v podnikové knihovnì jako jediná pracovnice. Samostatnì neobjednává nové dokumenty do knihovny, neprovádí jejich fakturaci ani evidenci èerpaných finanèních prostøedkù na nákup dokumentù, protože tyto èinnosti provádí v rámci podniku ekonomické oddìlení. I když knihovní systém této knihovny umožòuje uvedené operace provádìt v akvizièním modulu, dodavatel systému doporuèil paní Novákové akvizièní modul zámìrnì nevyužívat a soustøedit se výhradnì na operace spojené s katalogizací a pùjèováním dokumentù zamìstnancùm podniku. Situace 2: Univerzitní knihovna mohla po spuštìní ostrého provozu nového systému koneènì splnit pøání svých uživatelù – oproti dosud používanému knihovnímu systému umožòuje modul OPAC nového systému využívat nìkteré služby knihovny online. Uživatel tak mùže nalézt dokument v OPAC ihned po jeho zpracování knihovníkem a nìkolika kliknutími myši ihned požádat o jeho vypùjèení nebo zarezervování v pøípadì, že je dokument již pùjèený jiným ètenáøem.

Instalace sytému a školení Knihovní systém, který si klade za cíl posloužit široké škále knihoven, musí být navržen tak, aby èasové a odborné nároky na jeho instalaci a zprovoznìní v základním tvaru nebyly vysoké. Pokud totiž zejména malá knihovna nemá mnoho finanèních prostøedkù, potøebuje ušetøit nejen pøi nákupu vlastního systému (licencí), ale také na službách pøi zavádìní – pokud to situace vyžaduje, dodavatel musí být schopen kvalitnì zavést KS do provozu s minimem poskytnutých služeb (rychlá instalace, krátké školení). Další potøebnou vlastností takového knihovního systému je, aby systém ve stejné kvalitì fungoval na hardware (serveru) s nízkou i složitou konfigurací – podle možností a velikosti knihovny mùže být v minimalistickém pøípadì „serverem“ pøímo pracovní stanice nebo naopak lze navrhnout velké øešení a provozovat knihovní systém na více vzájemnì zastupitelných serverech. V pøípadì školení musí být dodavatel pøipraven poskytnout jak krátký struèný úvod do práce se systémem, tak podrobné školení jednotlivých modulù a funkcí systému. V každém pøípadì musí být uživatelùm poskytnut manuál (v tištìné anebo elektronické podobì), aby se mohli seznamovat se systémem dalším samostudiem. Tomu, jak snadno a rychle zvládne uživatel obsluhu systému, napomùže ve velké míøe také pøívìtivé a intuitivní grafické prostøedí aplikace, s nápovìdou pøímo v aplikaci. Situace 3: V knihovnì gymnázia dosud nebyl v provozu žádný knihovní systém, avšak nový øeditel školy se rozhodl pro zmìnu této situace s cílem evidovat jednoduše dokumenty z fondu knihovny, zpøístupnit tuto evidenci žákùm a uèitelùm pomocí modulu OPAC a dokumenty pùjèovat. Škola je velmi dobøe technologicky vybavena a má k dispozici schopného správce IT. Vzhledem k tomu, že se neprovádìla žádná migrace dat, byl dodavatel nového systému schopen bìhem dvou dnù systém kompletnì nainstalovat pro používání jedním uživatelem – neprofesionální knihovnicí, nastavit parametry systému tak, aby mohl být používán jednoduchým zpùsobem pro úèely školní knihovny, a proškolit knihovnici v základech používání systému. Systém tak byl pøipraven na okamžité spuštìní svého provozu. Situace 4: Jednotliví zamìstnanci velké mìstské knihovny jsou specialisty na konkrétní èinnost v provozu knihovny. Akvizitéøi, katalogizátoøi, pracovníci ve službách ètenáøùm, systémový knihovník – pro každou z tìchto skupin požadovalo vedení knihovny pøi zavádìní nového 20

INFOS 2005

knihovního systému samostatné dùkladné školení. Dodavatel po dohodì s knihovnou pøipravil vždy celodenní školení pro každou specializovanou oblast (modul systému), kdy si uživatelé mohli dùkladnì vyzkoušet jednotlivé operace. Výhodou školení byla také práce pøímo s vlastními daty knihovny (bibliografické záznamy, údaje o ètenáøích atd.).

Další poskytované služby Velké knihovny se vìtšinou odlišují od malých knihoven poskytováním dalších „nadstandardních“ služeb ètenáøùm, složitìjším zpùsobem organizace práce, komplexnìjšími vztahy s dalšími institucemi a tím mají vyšší nároky na funkcionalitu knihovního systému a také zájem o propojení knihovního systému s dalšími systémy a zaøízeními. Univerzální knihovní systém tedy musí umožòovat provádìt èinnosti v knihovnì jak prostým zpùsobem (napø. pro malé anebo neveøejné knihovny), tak zpùsobem složitìjším – velké knihovny mají vysoké nároky na obsah a kvalitu vytváøených bibliografických záznamù, možnosti v rámci výpùjèního procesu bývají komplikované (nìkolik profilù ètenáøù s rùznými výpùjèními lhùtami, rùzné typy upomínek a poplatkù, online rezervace, pùjèování a vracení knih na rùzných poboèkách knihovny, pøíprava dokumentù k vypùjèení ze skladù atd.), knihovny provádìjí kompletní operace spojené s akvizièním procesem. Ihned v rámci zavádìní systému do provozu nebo s nìjakým èasovým odstupem od spuštìní ostrého provozu systému mùže být dodavatel knihovního systému požádán o propojení systému s dalšími složkami (zaøízení, systémy): propojení systému s turnikety èi detekèními branami u vstupu do knihovny/východu z knihovny, se zaøízením na samoobslužné pùjèování, s bezdrátovými èteèkami èárových kódù, synchronizaci údajù se systémem pro evidenci osob (univerzitních studentù, zamìstnancù podniku apod.), zaèlenìní modulu OPAC knihovního systému do www stránek instituce a další služby. V pøípadì všech tìchto služeb šitých na míru musí implementaci pøedcházet dùkladná pøíprava dodavatele – získání všech informací o knihovnou požadované funkcionalitì budoucího øešení, návrh vhodného øešení a odhad jeho èasové a finanèní nároènosti. Po dohodì dodavatele a knihovny následuje realizace zadaného projektu. Situace 5: Nový knihovní systém je v univerzitní knihovnì již rok v plném provozu. S tím, jak se vyvíjejí pøedstavy vedení univerzity i knihovny o fungování knihovny, obdržel dodavatel knihovního systému požadavek na jeho propojení se zaøízením pro samoobslužné pùjèování. Díky tomuto zaøízení bude moci být rozšíøena otevírací doba knihovny bez nároku na pøítomnost odborné lidské pracovní síly. Knihovna vybrala vhodné zaøízení od renomované firmy a dodavatel knihovního systému zajistil propojení tohoto zaøízení s KS a vytvoøil grafické rozhraní pro obsluhu zaøízení uživateli.

Situace po zavedení systému do provozu Zprovoznìním systému a odjezdem dodavatele z knihovny komunikace mezi tìmito partnery nekonèí, ale vlastnì teprve zaèíná. Spolupráce knihovny a dodavatele po zavedení systému do ostrého provozu musí spoèívat na tøech bodech: l l l

správa systému, rozvoj systému a oprava chyb,

pøièemž formu a rozsah aktivit v rámci tìchto tøí bodù si volí z velké èásti knihovna. Univerzální knihovní systém pro rùzné typy knihoven, o kterém zde uvažujeme, musí být univerzální také pokud jde o jeho správu. Univerzálnost zde nespoèívá jen v jednoduchosti èi složitosti vlastní správy ze strany knihovny, ale také v univerzálnosti dodavatele, který by mìl v pøípadì potøeby být schopen nabídnout a zajistit správu vlastními silami. Každé knihovnì

INFOS 2005

21

mùže vyhovovat rùzná situace: Knihovnì, která má možnost urèit pro správu systému svého odborníka, vyhovuje forma správy vlastními silami (samozøejmì po pøedchozím dùkladném proškolení ze strany dodavatele), kdy mùže samostatnì øešit nìkteré zásahy a úpravy. Knihovna bez personálních/finanèních možností vlastní správy se bez pomoci dodavatele vìtšinou neobejde. Je ovšem otázkou, jak dùkladnou, složitou a èastou správu nový knihovní systém vyžaduje – v pøípadì vhodnì zvoleného knihovního systému (kvalitní technologická platforma) i hardware pro provoz systému a správného nastavení systému pøi jeho instalaci mùže taková správa pøedstavovat pouhé (ale dùležité!) provádìní záloh, resp. výmìnu zálohovacích médií, což zvládnou samostatnì i pracovníci v malé knihovnì, a další zásahy do chodu systému jsou jen výjimkou. Nové verze systému, hotline prostøednictvím telefonu èi e-mailu, možnost úèasti na setkání všech uživatelù systému, ovlivòování rozvoje systému vlastními podnìty – to jsou aktivity, na které má uživatel systému (zákazník) obvykle nárok v rámci tzv. zákaznické podpory od dodavatele, za kterou knihovna dodavateli platí dohodnutý pravidelný poplatek. I zde mùžeme uplatnit univerzálnost knihovního systému pro rùzný typ knihoven: V závislosti na typu knihovny, jejích potøebách a finanèních možnostech mùže dodavatel stanovit nìkolik stupòù zákaznické podpory, kdy urèí rozsah a formu poskytovaných služeb.

Knihovní systém DAIMON spoleènosti SEFIRA Firma SEFIRA spol. s r.o. nabízí knihovnám pùvodní èeský knihovní systém DAIMON. Abychom svou nabídkou pokryli možnosti rùzných typù knihoven, nabízíme univerzálnì øešený systém ve dvou edicích: DAIMON a DAIMON Lite. DAIMON – edice je urèena pro velké knihovny, které disponují dostateènì rychlým a zabezpeèeným internetovým pøipojením a vìtším finanèním rozpoètem. DAIMON Lite – edice je urèena pro malé a vìtší knihovny, které jsou omezeny nedostateèným technickým vybavením a/nebo nízkým objemem finanèních prostøedkù. Pro další informace nás kontaktujte na www.sefira.cz Mgr. Iva CELBOVÁ konzultant – knižnièné systémy [email protected] SEFIRA spol. s r.o., Poèernická 96, 108 00 Praha 10, Èeská republika tel. +420-296 411 700, fax +420-296 411 699 e-mail: [email protected], http://www.sefira.cz

Ten dìlá to a ten zas tohle… Ludmila CELBOVÁ

Úvod Za podpory Evropské komise byl v letech 2001 – 2003 realizován projekt PULMAN (Public Libraries Mobilising Advanced Networks) zamìøený na služby veøejných knihoven v podmínkách moderní informaèní spoleènosti. Výstupem z tohoto projektu je mj. publikace Doporuèení pro èinnost veøejných knihoven, archivù a muzeí v podmínkách informaèní spo-

22

INFOS 2005