Jabok, ETF 2016 Michael Martinek
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
2
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
3
Babiš a jeho lidé od počátku u projektu stáli: Agrofert skoupil pozemky, Farmu Čapí hnízdo založil právník pracující v jeho službách. V čele formálně oddělené firmy stáli Babišovi příbuzní a manažeři. Agrofert pomohl s financováním záměru. Čapí hnízdo projektovali Babišovi dvorní architekti SGL Projekt, na realizaci se podílela jeho partnerka Monika. Pod Babišova křídla se Čapí hnízdo vrátilo po pěti letech - tedy hned, jak to z hlediska dotačních podmínek bylo možné. Babiš označil Farmu Čapí hnízdo jednoznačně za svůj projekt v loňském dokumentárním filmu Víta Klusáka. Fakt, že dotaci na Babišův projekt získala formálně samostatná, ale na něj napojená firma, není novinkou. Poprvé na to upozornil už v roce 2009 časopis Týden v článku, který popisoval podobné sporné cesty k dotacím. Podruhé příběh popsal podrobně časopis Ekonom o rok později. Babiš do svého vstupu do politiky svůj vztah k farmě nikdy nezpochybnil. Tehdy ho to neohrožovalo. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
4
Návrh na omezení podnikání členů vlády, jak ho má zavést novela zákona o střetu zájmů, nemůže podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) způsobit pád vlády. Připomněl, že kauza farmy Čapí hnízdo nevznikla v době fungování koaliční vlády, je to věc z minulosti ministra financí Andreje Babiše (ANO). Novela zákona o střetu zájmů by ale podobné případy měla především eliminovat do budoucna, řekl premiér v České televizi. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
5
Kauza Čapí hnízdo a zákon o střetu zájmů jsou podle premiéra dvě věci, které zatěžují koalici. „Problém se střetem zájmů je potřeba vyřešit, jinak se to s námi potáhne další dva roky a bude to komplikovat další dva roky vlády a možná i fungování dalších vlád, které vzejdou z voleb,“ řekl. Zákon, až vstoupí v platnost, bude se vztahovat jen na nové členy vlády, respektive vlád. Zároveň premiér připomněl, že zákon vstoupí v platnost ještě v tomto volebním období. Návrh na omezení podnikání členů vlády, který předložil Jan Chvojka (ČSSD), ale podle poslanců ANO jde proti předsedovi jejich hnutí Andreji Babišovi, který je majitelem skupiny Agrofert. Sobotka to odmítá, dnes uvedl, že situace v politice se za poslední léta změnila. „Není to jen problém Andreje Babiše, máme i další miliardáře, kteří vstupují do politiky nebo se snaží získat politický vliv. Je důležité abychom změnili pravidla a upravili je tomu, jak se vyvíjí fungování reální politiky, reální demokracie v ČR,“ řekl.
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
6
Pojem reforma Situace v době komunismu Vývoj po roce 1989 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
7
Reforma: úprava, změna nebo přeměna směřující ke zlepšení nějakého stavu, instituce apod. Ve vývoji velkých institucí (stát, církev apod.) je reformní proces kontinuální, nepřetržitý (v soc. politice evropských států probíhají drobné změny každý rok, jednou asi za 8 – 15 let dochází k systémovým změnám). Opakem reformy je revoluce (převrat): nahrazení jednoho politického systému jiným, často násilnou formou (u nás 1948, 1989). Proč se převrat v roce 1989 označuje jako „sametová revoluce“?
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
8
Politická reforma: plánovitá, zákonodárnou cestou prováděná přeměna státního zřízení nebo kterékoli oblasti státního, společenského či církevního života. Sociální reforma: reforma sociálních systémů, struktur, procedur a postupů změnou jejich pravidel (právních předpisů, statutů, stanov) či sociálních norem. ◦ Systémová: nahrazení systému jiným systémem, příp. zrušení systému bez náhrady ◦ Parametrická: mění jednotlivé prvky existujících soustav (podmínky vzniku či trvání nároku, výšku dávky, organizaci správy apod.)
Reformace??? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
9
Poskytoval socialistický stát sociální a zdravotní služby skutečně ZDARMA?
Opuštění evropských tradic sociálního pojištění a zavedení sovětského modelu zabezpečení. Zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění - jednotná soustava nár. pojištění, zvýšení všech dávek, zrovnoprávnění nároků dělníků a ostatních zaměstnanců, rozšíření důchodového zabezpečení i na samostatně hospodařící rolníky. 1950: národní pojištění plně převzal stát. Soustavy sociálního zabezpečení byly znárodněny a jejich fondy rozpuštěny ve státním rozpočtu. 1952: zrušeno Ministerstvo soc. péče 1956: přijat zákon č. 54/1956 o nemocenském pojištění zaměstnanců (platný do r. 2008) 1968: založeno Ministerstvo práce a soc. věcí Základní rysy: ◦ ◦ ◦ ◦
a) vysoce paternalistický stát: stát má monopol v sociální politice b) oslabení odpovědnosti jedinců za své životní podmínky, oslabení občanských aktivit c) plošné poskytování sociálních jistot: bez ohledu na zásluhovost a potřebnost d) neprůhledné přerozdělování zdrojů: vše přes rozpočet
Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, jehož část platí doposud Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
10
Čl.23 (1) Všichni pracující mají právo na ochranu zdraví a na léčebnou péči, jakož i právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci. (2) Tato práva jsou zajištěna péčí státu a společenských organizací o předcházení vzniku nemocí, celou organizací zdravotnictví, sítí léčebných a sociálních zařízení, stále se rozšiřující bezplatnou léčebnou péčí, jakož i organizovanou péčí o bezpečnost při práci, nemocenským pojištěním a důchodovým zabezpečením. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
11
Znárodnění všech podniků: jediným zaměstnavatelem byl stát. Ten zavedl princip povinné plné zaměstnanosti. Všem pracujícím zaručoval mzdu a všem nepracujícím (ze zákonem uznaných důvodů) sociální dávky. Centrální plánování mezd bez ohledu na produktivitu konkrétních podniků; tělesně pracující (dělníci, nejvíce horníci) mzdově zvýhodňováni – deformace vztahu mezi výkonem a příjmem, ztráta motivace pro studium a intelektuální práci. Dotování cen: vzhledem k nízké produktivitě práce a vysokým výrobním nákladům musel stát subvencovat základní zboží, služby a nájemné – tím se zvyšoval státní dluh. Rodinná politika: dávky koncipovány na podporu porodnosti (vyšší přídavky na třetí a další dítě, podpora jeslí a mateřských škol, dřívější odchod žen do důchodu) Zdravotnictví: zákon č. 103/1951 o jednotné léčebně-preventivní péči zestátnil všechna zdravotnická zařízení, zrušil systém zdravotního pojištění, celé zdravotnictví bylo financováno ze státního rozpočtu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
12
Zákonem uznané sociální události, které byly důvodem nemožnosti pracovat: Proč se ◦ Mateřství, včetně těhotenství a výchovy dětí ◦ Nemoc a invalidita ◦ Věk – nezletilost a stáří
nezaměstnanost a chudoba neuznávaly jako sociální události?
Oddělení nemocenského pojištění od důchodového pojištění: Důchodové pojištění (1957):
Nemocenské pojištění (1957):
◦ Státní úřad důchodového zabezpečení, v roce 1968 se stal součástí nově zřízeného Ministerstva práce a sociálních věcí. ◦ Dávky se platily i za první tři dny nemoci ◦ Organizace: okresní a krajské správy nemocenského pojištění, Česká správa NP, Ústřední správa NP (po federalizaci); vrcholný orgán: Ústřední rada odborů (ÚRO). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
13
V posledních letech komunismu vláda dotovala potraviny částkou 27 miliard Kč ročně, tj. 1800 Kč na osobu. Státní rozpočet 1989: cca 150 mld. Kčs Od 1. 7. 1990 došlo k deregulaci cen, státní subvence potravin byla zrušena, místo ní byl zaveden státní vyrovnávací příspěvek ve výši 140 Kč / měs. na osobu. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
14
Zásadní změna, kvalitativní zlom – nový systém musí být postaven na ◦ demokratickém uspořádání společnosti ◦ tržní ekonomice ◦ etice lidských práv
Reformní proces sleduje tři základní cíle: ◦ Demokratizace: odklon od centrálního direktivismu a vytváření decentralizované správy ◦ Privatizace: odstranění státního monopolu na sociální služby (podpora nestátních subjektů, liberalizace sociálních aktivit občanů) ◦ Pluralizace: opuštění státního paternalismu a nastolení principu občanské odpovědnosti a participace Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
15
První ministr práce a sociálních věcí ve federální vládě ČSFR: 10.12.1989, 27.6.1990 – 1.7.1992 (2.7. – 31.12.1992 Miroslav Macek). manželka: Martina – ing., děti: Marek, Petr, Barbora Vzdělání 1968 – 1970 VŠE - zahraniční obchod (nedokončeno z důvodů normalizace) 1965 – 1968 SVVŠ s maturitou 1955 – 1958 vyučen - obor kovář Zaměstnání 1962 – 1989 ČKD - kovář 1989 – 1992 federální ministr práce a sociálních věcí ČSFR 1989 – 1992 poslanec Federálního shromáždění 1992 – dosud jednatel Masarykova institutu pro zaměstnanost a sociální politiku, s.r.o. 1993 – 1995 Ekotrans Moravia, a.s., různé manažerské funkce 1995 – 1997 Chemapol Group, a.s. - HRM ředitel 1995 – 1997 Penzijní fond Koruna - člen představenstva 1997 – 1999 C. H. Educa, a.s., - ředitel společnosti a předseda představenstva 1999 – 2000 ČEZ, a. s., - HRM ředitel 2002 – 2003 generální ředitel EMPIRIE spol. s r.o. (letecké práce v lesním hospodářství) 2002 – 2003 poradce pro personalistiku ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 2004 důchodce Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
16
Profesní životopis: ◦ ◦ ◦ ◦
1955 1966 1966 1991
◦
◦ ◦
1955-1959 odborný asistent na katedře pracovního práva a sociálního zabezpečení PF UK v Praze 1959-1963 mezinárodní úředník, Mezinárodní organizace práce (sociální politika a zabezpečení), 1963-1966 odborný asistent 1967-1970 docent v na UK PF v Praze (katedra pracovního práce a sociálního zabezpečení). 1971-1989 sociální pracovník a výzkumník Technickoekonomický výzkumný ústav hutnictví železa 1989-1991 první náměstek Federálního ministra práce a sociálních věcí, 1993-dosud profesor Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
◦ ◦ ◦
Úvod do sociální politiky, Teorie sociální politiky, Obory sociální politiky a sociální správa.
Praxe: ◦ ◦ ◦ ◦
absolvování Právnické fakulty UK v Praze CSc., obor: pracovní právo a sociální zabezpečení na UK PF v Praze docent profesor
Přednášky a publikace:
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
17
Sociální reforma musí probíhat souběžně s ekonomickou transformací. První krok: scénář sociální reformy vyhlášený vládou ČSFR v roce 1990 Tři etapy: ◦ 1) od konce r. 1989-1992 → vypracován koncept záchranné sociální sítě - zajištěn právními instituty - zejména minimální mzdou a životním minimem
◦ 2) po vzniku samostatné ČR 1993 – 1998: neoliberální tendence → zavedeno pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém; významný rok 1995: přijat z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a z. č. 117/1995 o státní sociální podpoře ◦ 3) od poloviny r. 1998 - nástup soc. dem. vlády – do r. 2006: novelizace významných právních předpisů, zákon o sociálních službách Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
18
Systém státem garantovaného a institucionálně zajištěného sociálního zabezpečení, který integruje ◦ sociální pojištění ◦ sociální podporu ◦ sociální pomoc
Má zajistit, aby se žádný občan nedostal do stavu neúnosné nouze ani v dobách společenské transformace nebo ekonomické krize. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
19
Politika zaměstnanosti:
Mzdová politika:
Rodinná politika:
Politika sociálního zabezpečení:
◦ Pomoci občanům v naplnění jejich práva na ekonomickou aktivitu (aktivní politika zaměstnanosti, podpora podnikání, kvalifikační programy) ◦ Zabezpečit je v době nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti) ◦ Odstranit centrální mzdovou regulaci ◦ Uvolnit trh s pracovní silou ◦ Zaručit minimální příjem z práce ◦ Podpořit základní sociální a kulturní funkce rodiny ◦ Zajistit potřeby členů rodiny ve všech fázích životního cyklu
◦ Vytvořit jednotný veřejnoprávní systém soc. zabezpečení, poskytující povinné zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a státní soc. podporu a pomoc (sociální síť) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
20
Mezi nejvýznamnější změny v celkovém rámci fungování sociálně politických opatření po roce 1989 počítáme:
◦ zrušení povinnosti pracovat a zároveň zrušení práva na práci ve starém pojetí, zřízení úřadů práce, uzákonění minimální mzdy, ◦ zrušení státního monopolu v organizaci a poskytování sociálních služeb, ◦ reformu systému sociálního zabezpečení, postupný přechod na systém tří pilířů sociálního zabezpečení, ◦ budování systému péče o zdraví na bázi povinného pojištění.
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
21
První významné období sociálních reforem Politika zaměstnanosti – Zákon o zaměstnanosti (1991, později 435/2004): ◦ Vytvoření sítě úřadů práce ◦ Poskytování dávek v nezaměstnanosti ◦ Aktivní politika zaměstnanosti nedostatečná
Mzdová politika:
Rodinná politika:
Politika sociálního zabezpečení:
◦ Vznik Federální rady ekonomické a sociální dohody (nevládní orgán): mzdy v nestátní oblasti se vytváří dohodou tripartity, nikoli státním předpisem ◦ Zákon o kolektivním vyjednávání (1991) a novela Zákoníku práce (později 262/2006) ◦ Generální dohoda tripartity pro rok 1991 a 1992 ◦ Úprava regulačního zdanění mezd a náhrad spojených s výkonem práce ◦ Zákon o rodičovském příspěvku a pravidla jeho valorizace (později součást zákona 117/1995) ◦ Valorizace (indexace) důchodů a nemocenských dávek (později součást zákona 155/1995) ◦ Zákon o životním minimu (později součást zákona 110/2006)
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
22
Společný orgán představitelů vlády (reprezentant celospolečenského zájmu), podnikatelů (zaměstnavatelé) a odborů (zaměstnanci). Tripartita projednává nejdůležitější předpisy, které ovlivňují podnikání a zaměstnanost. U nás se tripartitní orgán nazývá Rada hospodářské a sociální dohody. Principy kolektivního a tripartitního systému jsou zakotveny v právním systému naprosté většiny zemí. Vývoj tripartitního systému je spojen s činností Mezinárodní organizace práce, která od samého počátku fungovala na tripartitním principu. Je tvořena z delegátů vlád, delegátů zaměstnanců a delegátů zaměstnavatelů. Každý rok zasedá vrcholný orgán Mezinárodní konference práce, jehož vrcholový orgán představuje Správní rada. Institucionální vývoj tripartity v řadě evropských zemích započal již mezi světovými válkami. V České republice nebyl po druhé světové válce z politických důvodů umožněn. Tento proces byl možný teprve po změně politického a ekonomického systému v roce 1989. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
23
V prvních letech transformace u nás neexistovala opoziční politická síla levicového směru. Její místo vyplňovaly odbory. Premiér Klaus je nepovažoval za partnera jednání a snažil se snížit jejich vliv. V roce 1993 se stal Miloš Zeman předsedou ČSSD, která se ve volbách 1996 stala druhou nejsilnější parlamentní stranou. Tím byl dokončen proces vytváření klasické stranické demokracie. V předčasných volbách 1998 ČSSD zvítězila, čímž se otevřel prostor pro sociálně vstřícnější politiku. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
24
Vznikla v roce 1990 jako institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že jde o třístrannou dohodu, používá se též název „tripartita“. Působí, dle schváleného statutu, jako společný dobrovolný, dohadovací a iniciativní orgán vlády, odborů a zaměstnavatelů pro tripartitní vyjednávání, Sídlo: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Cíl: dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. Vzájemná jednání a konzultace sociálních partnerů jsou jedním z charakteristických rysů Evropského sociálního modelu. Plenární schůzi RHSD ČR - nejvyšší orgán tripartity - tvoří předseda vlády ČR a 7 zástupců vlády, 7 zástupců odborů a 7 zástupců zaměstnavatelů. V současné době jsou sociálními partnery vlády za odbory Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů, za zaměstnavatele Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky.
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
25
DELEGACE VLÁDY Mgr. Bohuslav SOBOTKA předseda RHSD ČR předseda vlády ČR Mgr. Michaela MARKSOVÁ výkonná místopředsedkyně RHSD ČR ministryně práce a sociálních věcí
DELEGACE ODBORŮ Mgr. Václav PÍCL místopředseda RHSD ČR místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů DELEGACE ZAMĚSTNAVATELŮ
Ing. Jaroslav HANÁK místopředseda RHSD ČR prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
26
Pravicová vláda vedená Václavem Klausem, ministr práce a soc. věcí Jindřich Vodička Dobudování záchranné sociální sítě (1993): ◦ Novela zákona o sociální potřebnosti ◦ Zvýšení částek životního minima a sociálních dávek ◦ Jednorázový příspěvek na nezaopatřené děti
Vytvoření dvou základních zákonů v oblasti sociálního zabezpečení – druhé významné období sociálních reforem : ◦ Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ◦ Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
Proč v letech 1992 – 1993 sociální reforma stagnovala?
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
27
Menšinová pravicová vláda vedená Václavem Klausem, opoziční smlouva; 1998: úřednická vláda Josefa Tošovského Novely zákonů o zdraví lidu a o zdravotním pojištění Zákony o sociálním příspěvku k vyrovnání cen tepelné energie a nájemného – důsledek deregulace cen. Tošovského vláda připravila výchozí podklady pro sociální reformy realizované následujícími vládami sociální demokracie. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
28
Ministři práce a soc. věcí ◦ Vladimír Špidla (1998 – 2002) ◦ Zdeněk Škromach (2002 – 2006)
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
29
Zvýšený důraz na sociální politiku, částečná parametrická reforma sociální sféry – třetí významné období sociálních reforem. Byla v něm dovršena realizace třípilířového systému sociálního zabezpečení v ČR. Zákony:
◦ 118/2000: o ohraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů ◦ 435/2004: o zaměstnanosti ◦ 108/2006: o sociálních službách Co to je ◦ 110/2006: o životním a existenčním minimu „parametrická ◦ 111/2006: o pomoci v hmotné nouzi ◦ 187/2006: o nemocenském pojištění reforma“? ◦ 272/2006: zákoník práce ◦ 276/2006: o úrazovém pojištění
Dopady na kvalitu života občanů nevýrazné, opatření nebyla systémově propojena a dostatečně cílena na skutečné soc. potřeby – důsledek: přílišné zatížení veřejných financí (navzdory hospodářskému růstu začalo vysoké zadlužování státu). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
30
Povinné sociální pojištění: řeší sociální situace, na které se občan může připravit formou odložení části své dnešní spotřeby (pojištění); kryje dávky v době ◦ nemoci (nemocenské pojištění), ◦ nezaměstnanosti (příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) ◦ Důchodu (starobní, vdovský-sirotčí, invalidní – důchodové pojištění).
Státní sociální podpora: tou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin; devět základních sociálních dávek, financovány z daní. Sociální pomoc: je poskytována občanům ve stavu hmotné a sociální nouze, který jim brání v uspokojování jejich potřeb v nezbytném či přiměřeném rozsahu; základní formy: ◦ sociální služby (poskytují NNO, obce a kraje) ◦ sociálněprávní ochrana (poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů) ◦ dávky sociální pomoci (poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů)
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
31
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
32
Premiér Mirek Topolánek, ministr práce a soc. věcí Petr nečas. Příprava penzijní reformy Změny v sociálním systému povzbuzující k větší motivaci k práci Položení základů flexibilní rodinné politiky Řada záměrů nesplněna kvůli předčasnému skončení mandátu (vyslovení nedůvěry v březnu 2009) Úřednická vláda Jana Fischera (2009 – 2010) žádné zásadní kroky v soc. politice neuskutečnila. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
33
Z důvodu snižování zadlužení státu byla sociální štědrost státu redukována: ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦
Zmrazení valorizace důchodů Zavedení druhého důchodového pilíře Zmrazení minimální mzdy Omezení porodného (testovaná dávka, jen 1. dítě) Snížení příspěvku na péči v 1. stupni Omezení financování sociálních služeb Zavedení a zrušení S-karty Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
34
1. etapa sociální reformy, leden 1990 – prosinec 1992 (ČSFR, transformační vláda) 2. etapa sociální reformy, červenec1992 – červenec 1998 (ČR, pravicová vláda, premiér Václav Klaus) 3. etapa sociální reformy, 1998 – 2006 (levicová vláda) 4. etapa sociální reformy, 2006 – 2013 (pravicová vláda)
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
35
Číslo
název
582/1991
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (důchody)
589/1992
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na SPZ
117/1995
o státní sociální podpoře
155/1995
o důchodovém pojištění
359/1999
o sociálně-právní ochraně dětí
48/1998
o veřejném zdravotním pojištění
435/2004
o zaměstnanosti
108/2006
o sociálních službách
110/2006
o životním a existenčním minimu
111/2006
o pomoci v hmotné nouzi (sociální pomoc)
187/2006
o nemocenském pojištění
372/2011
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
329/2011
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
401/2012
novela z. o sociálně-právní ochraně dětí - pěstounská péče Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
36
Od 1. ledna 2013 dávky pěstounské péče přestávají být dávkami státní sociální podpory. Právní úpravu dávek pěstounské péče obsahuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
37
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
38
Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku 2015. Vláda ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. Vláda připraví detailní návrh na ukončení důchodového spoření při respektování vlastnických práv jeho účastníků a dále komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání a přiměřenost poskytovaných dávek. Vláda připraví návrh na úpravu minimální mzdy a zvýší minimální mzdu po projednání se sociálními partnery tak, aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Její úroveň bude dostatečně motivační a měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 % průměrné mzdy. Vláda vytvoří transparentní, efektivní a spravedlivý systém financování sociálních služeb, zejména v souvislosti s přechodem financování sociálních služeb na kraje od 1. ledna 2015. Vláda zajistí dostatečný objem finančních prostředků ze státního rozpočtu pro oblasti sociálních služeb, který nebude nižší než v roce 2014 a bude zohledňovat míru inflace. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
39
Vláda stabilizuje a personálně posílí pobočky Úřadu práce ČR s ohledem na zajištění činností v oblasti politiky zaměstnanosti a výplaty nepojistných sociálních dávek včetně nezbytného sociálního šetření. Rozvine aktivní politiku zaměstnanosti se zaměřením na zvláště ohrožené skupiny, jako jsou ženy s malými dětmi, mladí lidé do 30 let, lidé v předdůchodovém věku, lidé s nízkou kvalifikací, lidé ohrožení sociálním vyloučením a lidé se zdravotním postižením. Zároveň zajistí efektivní kontroly v oblasti nelegální práce a v oblasti pracovněprávních vztahů (pracovních a mzdových podmínek). Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát. Občan ohrožený na trhu práce bude definován způsobem, který v maximální možné míře omezí možnosti zneužití tohoto opatření a bude zahrnovat absolventy vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní.
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06
40
