Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

Držitel Nobelovy ceny: Eurozóna musí vytvořit fiskální unii, jinak euro nevydrží  Evropa musí vytvořit fiskální unii, aby zabránila kolapsu eura. Myslí si

to americký ekonom Christopher Sims, který je čerstvým laureátem Nobelovy ceny za ekonomii. Tu získal spolu se svým krajanem Thomasem Sargentem. Prestižní ceny se jim dostalo za empirický výzkum příčin a důsledků v makroekonomice.  "Pokud má euro přežít, bude muset eurozóna vymyslet způsob, jak se podělit o fiskální zátěž," řekl Sims novinářům. K tomu ale prý možná bude nutné, aby země eurozóny ve fiskální oblasti podpořily Evropskou centrální banku.  Evropa se snaží vyřešit dluhovou krizi, která kontinent sužuje už více než rok a která se z Řecka šíří na další země. Zasaženy jsou slabší země na okraji eurozóny, panují však obavy, aby se nákaza nerozšířila na větší země jako je Itálie, Španělsko a potenciálně i Francie.  Většina západní Evropy používá společnou měnu euro, jednotlivé země ale vzájemně neručí za své závazky. 6

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

2

6. Evropská unie – struktura, instituce, politiky, rozpočet

Hlavní orgány EU Tři pilíře – politiky EU Rozhodování v EU Rozpočet EU 6


3

Mezinárodní vládní organizace Mezivládní pojetí: suverenita státu je základním prvkem mezinárodního společenství; žádný stát ani mezinárodní organizace nemůže ovlivňovat vnitřní chod jiného státu nebo nutit ho k plnění závazků. Rozhodování o věcech, které mají být závazné pro všechny, musí být jednohlasné (každý stát má právo veta); typicky: OSN. Nadnárodní pojetí: státy vytvářejí smlouvou organizaci, na niž přenášejí část své suverenity; ta má k dispozici donucovací nástroje k plnění přijatých závazků; zakládací smlouva musí být schválena jednomyslně, další legislativa se přijímá většinově, ale je závazná i pro ty státy, které pro ni nehlasovaly; typicky: EU. 6


4

Evropská unie EU je mezinárodní organizace sui generis (jediná svého druhu) z hlediska mezinárodního práva i právních řádů členských zemí. Mezinárodní organizace nadnárodního charakteru s určitými prvky státu: • Je schopna tvořit právo, které je aplikovatelné v členských státech přímo a v konfliktních situacích má přednost před domácím právem. • Má vlastní soudní orgány, které jsou schopny právo prosazovat i proti vůli členských zemí. 6


5

Hlavní orgány EU Evropská rada (summit) Rada (ministrů) EU Evropský parlament Evropská komise Soudní dvůr EU Účetní dvůr EU Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka 6


6

Evropská Rada European Council (Evropský summit)  Nejvyšší orgán EU  Jejími členy jsou hlavy států nebo vlád

členských zemí Evropské unie  Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období.  Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Herman Van Rompuy (Belgie) 6


7

Budova Justus Lipsius v Bruselu – sídlo Evropské rady a Rady EU

Justus Lipsius (18. října 1547 Overijse, Brabantsko — 23. března 1606 Leuven) byl vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu.

6


8

Rada EU  Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na

mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius.  Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státy  Formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU.  Obecné záležitosti a vnější vztahy  Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele  Hospodářství a finance (ECOFIN)  Spravedlnost a vnitřní věci  Konkurenceschopnost  Doprava, telekomunikace a energie  Zemědělství a rybolov  Životní prostředí  Vzdělávání, mládež a kultura 6


9

Orgány Rady EU  PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU  V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví.  Neformální formace zvaná „trojka“: ministři zahraničí aktuální předsednické země a zemí, které Radě předsedají před a po ní.  Tzv. reformovaná trojka: ministr zahraničí předsednické země, Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a Komisař pro vnější vztahy.  COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých zástupců)  Nejvýznamnější spojovací článek mezi členskými státy a ES: stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem.  Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů.  Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová.  GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT  Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově Justus Lipsius v Bruselu.  V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu. 6


10

Kalendář předsednických zemí Rady EU

6

01/2001 - 06/2001

Švédsko

01/2011 - 06/2011

Maďarsko

07/2001 - 12/2001

Belgie

07/2011 - 12/2011

Polsko

01/2002 - 06/2002

Španělsko

01/2012 - 06/2012

Dánsko

07/2002 - 12/2002

Dánsko

07/2012 - 12/2012

Kypr

01/2003 - 06/2003

Řecko

01/2013 - 06/2013

Irsko

07/2003 - 12/2003

Itálie

07/2013 - 12/2013

Litva

01/2004 - 06/2004

Irsko

01/2014 - 06/2014

Řecko

07/2004 - 12/2004

Nizozemsko

01/2005 - 06/2005

Lucembursko

07/2014 - 12/2014

Itálie

07/2005 - 12/2005

Velká Británie

01/2015 - 06/2015

Lotyšsko

01/2006 - 06/2006

Rakousko

07/2015 - 12/2015

Lucembursko

07/2006 - 12/2006

Finsko

01/2016 - 06/2016

Nizozemsko

01/2007 - 06/2007

Německo

07/2016 - 12/2016

Slovensko

07/2007 - 12/2007

Portugalsko

01/2017 - 06/2017

Malta

01/2008 - 06/2008

Slovinsko

07/2017 - 12/2017

Velká Británie

07/2008 - 12/2008

Francie

01/2018 - 06/2018

Estonsko

01/2009 - 06/2009

Česká republika

07/2018 - 12/2018

Bulharsko

07/2009 - 12/2009

Švédsko

01/2019 - 06/2019

Rakousko

01/2010 - 06/2010

Španělsko

07/2019 - 12/2019

Rumunsko

07/2010 - 12/2010

Belgie

01/2020 - 06/2020

Finsko


11

Entropa – David Černý

6


12

Rozhodování v Radě EU  Akty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí,

společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení.  Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit.  Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována:  prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou

hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.)  kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování.  jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta).

6


13

VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007)  Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro

rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU.

Členský stát

6

Hlasy

Členský stát

Hlasy

Členský stát

Hlasy

Německo

29

Česká republika

12

Litva

7

Francie

29

Řecko

12

Slovensko

7

Itálie

29

Maďarsko

12

Finsko

7

Velká Británie

29

Portugalsko

12

Kypr

4

Španělsko

27

Rakousko

10

Estonsko

4

Polsko

27

Švédsko

10

Lotyšsko

4

Rumunsko

14

Bulharsko

10

Lucembursko

4

Nizozemsko

13

Dánsko

7

Slovinsko

4

Belgie

12

Irsko

7

Malta

3


14

Evropský parlament – 736 křesel Německo………………………………… 99 Francie, Itálie, Spojené království……72 Španělsko, Polsko………………………50 Rumunsko…………………………………33 Nizozemsko………………………………25 Belgie, Česká republika, Maďarsko Portugalsko, Řecko……………………..22 Švédsko…………………………………...18 Bulharsko, Rakousko……………………17 Dánsko, Finsko, Slovensko…………….13 Irsko, Litva…………………………………12 Lotyšsko…………………………………….8 Slovinsko……………………………………7 Estonsko, Kypr, Lucembursko………….6 Malta………………………………………….5 6


Předseda EP Jerzy Buzek Polsko

15

6


16

6


17

POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČESKOU REPUBLIKU 

6

Březina Jan (EPP) Brzobohatá Zuzana (S&D) Cabrnoch Milan (ECR) Dušek Robert (S&D) Češková Andrea (ECR) Fajmon Hynek (ECR) Falbr Richard (S&D) Havel Jiří (S&D) Kohlíček Jaromír (GUE/NGL) Kožušník Edvard (ECR) Maštálka Jiří (GUE/NGL) Ouzký Miroslav(ECR) Poc Pavel (S&D) Ransdorf Miloslav (GUE/NGL) Remek Vladimír(GUE/NGL) Roithová Zuzana (EPP) Rouček Libor (S&D) Sehnalová Olga (S&D) Strejček Ivo (ECR) Tošenovský Evžen (ECR) Vlasák Oldřich (ECR) Zahradil Jan (ECR)

 Politické skupiny 2009-2014  POSLANECKÝ KLUB EVROPSKÉ       

LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ) SKUPINA PROGRESIVNÍ ALIANCE SOCIALISTŮ A DEMOKRATŮ V EVROPSKÉM PARLAMENTU SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU SKUPINA ZELENÝCH/EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE SKUPINA EVROPSKÝCH KONZERVATIVCŮ A REFORMISTŮ SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE EVROPA SVOBODY A DEMOKRACIE NEZAŘAZENÍ POSLANCI


18

6


19

Organizace EP  Evropský parlament má tři

oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. 6

 Simultánní tlumočení všech

parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích.


20

Parlament má tři hlavní úlohy: Schvaluje evropské právní předpisy – společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek. Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet. 6


21

Evropská komise  Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na

členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb.  Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie.  V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy.  Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky. 6


22

6


23

Palác Berlaymont – sídlo Evropské komise

6


24

Jméno

Působnost

stát

José Manuel Barroso

předseda místopředsedkyně; Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku místopředsedkyně; Spravedlnost, základní práva a občanství místopředseda; Hospodářská soutěž místopředseda; Doprava místopředsedkyně; Digitální agenda místopředseda; Průmysl a podnikání místopředseda, Interinstitucionální vztahy a administrativa Životní prostředí Hospodářské a měnové záležitosti Rozvoj Vnitřní trh a služby Vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež Daně a celní unie, audit a boj proti podvodům Obchod Zdraví a spotřebitelská politika Výzkum a inovace Finanční plánování a rozpočet Rybolov a námořní záležitosti Mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí Energetika Regionální politika Opatření v oblasti změny klimatu Rozšíření a politika sousedství Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Vnitřní věci Zemědělství a rozvoj venkova Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

PT

Catherine Ashton Viviane Reding Joaquín Almunia Siim Kallas Neelie Kroes Antonio Tajani Maroš Šefčovič Janez Potočnik Olli Rehn Andris Piebalgs Michel Barnier Androulla Vassiliou Algirdas Šemeta Karel De Gucht John Dalli Máire Geoghegan-Quinn Janusz Lewandowski Maria Damanaki Kristalina Georgieva Günter Oettinger Johannes Hahn Connie Hedegaard Štefan Füle László Andor Cecilia Malmström Dacian Cioloş 6

UK LU ES ET NL IT SK SI FI LV FR CY LT BE MT IE PL GR BG DE AT DK CZ HU SE RU 25

VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU  Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro

zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací.  V současnosti: baronka Catherine Ashtonová.  Funkce zahrnuje tři úkoly:  zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní

politiku  předsedkyně Rady pro zahraniční věci  místopředsedkyně Komise 6


26

6


27

6


28

6


29

6


30

6


31

Pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU ČR přispívá do rozpočtu EU 0,7 % svého HDP a 0,3 % výtěžku DPH. Zároveň získává prostředky EU z projektů. 2010 mil € Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce Zemědělství Vnitřní politiky

1. 1. - 30. 6. 2011 mil € mil Kč

mil Kč 2 192,9 1 042,1 79,2

55 457,4 26 353,3 2 003,4

550,8 964,0 n/a

13 410,7 23 471,8 n/a

22,9

579,8

-0,3

-8,0

3 337,1

84 393,9

1 514,5

36 874,4

189,5

4 791,5

110,75

2 696,56

Zdroj z DPH Zdroj z HND

182,6 1 094,9

4 618,9 27 689,7

103,78 585,85

2 526,94 14 265,28

Celkové platby do rozpočtu EU

1 467,0

37 100,1

800,4

19 488,8

Čistá pozice vůči rozpočtu EU

1 870,1

47 293,8

714,1

17 385,7

Předvstupní nástroje Celkové příjmy z rozpočtu EU Platby do rozpočtu EU tradiční vlastní zdroje (cla)

6


32

Zaměstnanci EU

6


33

Soudní dvůr Evropské unie  Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní

dvůr; ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právní řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce.  Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec). 6


34

Mezinárodní soudy v Evropě Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk), orgán EU Evropská soud pro lidská práva (Štrasburk), orgán RE

Mezinárodní soudní dvůr (Haag), orgán OSN 6


35

Brusel – Evropská čtvrť

6


36

Evropský dům 

Evropský dům je místem, ve kterém sídlí Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice. Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit. Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou.







Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR Jungmannova ul. 24 110 00 Praha 1 - Nové Město Tel.: (+420) 255 708 208 Fax: (+420) 255 708 200 E-mail: [email protected] 6


37

Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

Recommend Documents