IZOLAČNÍ PRAXE 8. RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS
1. Úvod Moderní zateplovací systémy, které dnes s výhodou používáme, byly vyvinuty v druhé polovině padesátých let ve Švýcarsku, kde byly poprvé použity. Kontaktní zateplovací systémy na bázi pěnového polystyrénu byly aplikovány pro zateplení skladovacích sil v cukrovarech, mlýnech a vodojemech. Později se tento systém také díky první energetické krizi rozšířil na pozemní stavby do celé Evropy.
Vrstvené konstrukce obvodových stěn jsou při správném návrhu a provedení zárukou úspor energie a ochrany životního prostředí. Obvodové konstrukce s minimální hodnotou součinitele prostupu tepla U[W.m-2.K-1] jsou i plně v souladu s požadavky Kjótského protokolu, kde se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Tato redukce se vztahuje na šest plynů, resp. jejich agregované průměrné emise (v jednotkách tzv. uhlíkového ekvivalentu) za pětileté období 2008–2012. Kjótský protokol získal svůj název podle japonského města Kjóto, ve kterém byl v prosinci 1997 dojednán. Výrobci EPS v ČR a SR cítí zodpovědnost za další osud svých výrobků po skončení jejich funkce, nejen ve stavbě, ale i po jejich použití a tato publikace je toho důkazem. Materiálem, který je schopen zajistit požadovanou nízkou hodnotu součinitele prostupu tepla zateplených vrstvených stěnových konstrukcí je také právě pěnový polystyrén. Málokdo ví, že pěnový polystyren je tak trochu českého původu. Vynalezl jej v Německu Fritz Stastny, vývojový pracovník firmy BASF. Stejně jako spousta dalších věcí (např. dynamit, pneumatiky, airbag, fotografie, mikrovlnná trouba apod.) byl vynalezen zcela náhodou. V roce 1949 pan Stastny v laboratoři zkoumal houževnaté plasty, připravoval a testoval stále nové a nové směsi. Unavený po celodenní práci večer odložil jednu sadu ze směsí, které přechovával v plechových krabičkách od krémů na boty, do ještě nevychladlé trouby a odešel spát. Ráno nevěřil vlastním očím, neboť horní víčko jedné plechové krabičky se nacházelo na patnáct centimetrů vysokém sloupku z jakési nové, lehké, pěnové hmoty a tak byl pěnový polystyren na světě. Pouze zbývalo zajistit vhodné využití nového materiálu. Teprve po desetiletích od události v laboratoři a po dalších výzkumech můžeme docenit tento vynikající materiál se všemi jeho sledovanými vlastnostmi a materiálovými charakteristikami pro dnešní stavebnictví a obalový průmysl.
bezpečně izolovat
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS Do vztahu (1) je pro úplnost nutné zavést energii na zpracování materiálů (EN ZPRAC ) po likvidaci stavby. Podmínka hospodárnosti s energií při recyklaci ve stavebnictví by měla směřovat ke vztahu :
2. Legislativa 2.1. Tepelně technické požadavky na aplikaci kontaktních zateplovacích systémů
∑ EN ROZR + ∑ EN DOPR + ∑ EN ZPRAC < ∑EN NÁVR
Protože stěnové konstrukce a jejich zateplovací systémy prodělávaly svůj vývoj z hlediska materiálového i z hlediska tepelně technických požadavků, nelze realizovat zateplení všech objektů podle jednoho universálního projektu. Tepelně technické normové požadavky na neprůhledné části obvodových stěn se za posledních 40 let vyvíjely, tak jak je patrné z Tabulky 1. Z této tabulky vyplývá, že požadavek na hodnotu součinitele prostupu tepla obvodové stěny se zvýšil 3,5 x pro hodnotu požadovanou, zatímco pro hodnotu doporučenou je zvýšení 5,5 násobné, oproti roku 1963.
Tento vztah je podmínkou hospodárnosti energetické náročnosti ve stavebnictví. Z hlediska ekologie v některých případech nelze jednoznačně říci, je-li důležitější využití odpadu jako druhotného surovinového zdroje, anebo je-li důležitější snížení znečišťování životního prostředí. Je třeba vycházet z konkrétní situace. Lze tedy říci, že recyklace je účinná z hlediska životního prostředí pouze platí-li: NP3 ≤ NP1 – NP2 kde: NP1 NP2 NP3
RN [m2.K.W-1] / UN [W.m2.K-1] Rok
Teplotní oblast
2002-2007 1963-1979
1979-1994
I. Te = -15°C
0,55 / 1,40
0,95 / 0,90
II. Te = -18°C
0,61 / 1,30
1,00 / 0,90
III. Te =-21°C
0,67 / 1,20
1,10 / 0,80
1994-2002
I.-III. Tep. oblast
Konstrukce Lehká
Těžká
Požadovaná 2,00 / 0,46
Požadovaná 3,16 / 0,30
Požadovaná 2,46 / 0,38
Doporučená 2,90 / 0,33
Doporučená 4,83 / 0,20
Doporučená 3,83 / 0,25
Přípustná 1,25 / 0,57
-
-
Obrázek 1 – Schéma negativního působení vznikajícího a recyklovaného odpadu
N P1 Těžba, doprava a zpracování surovinN P1 NegativníTěžba, působení doprava a zpracování surovin Postupující toky hmot a energií
Průmyslová výroba Průmyslová výroba
Spotřeba
Spotřeba
Spotřeba
Negativní působení
Recyklace hmot a energií
N P3
Postupující toky hmot a energií Recyklace hmot a energií
Spotřeba
N P3
2.3. Zákony o odpadech v ČR a SR
obr 32 obr 32 2.2. Požadavky na recyklaci dožilých kontaktních zateplovacích systémů
Škodliviny
Škodliviny
N P2
N P2 obr 2
obr 2
Dne 15.5.2001 byl v ČR schválen již druhý zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Zákon definuje využívání odpadů jako činnost vedoucí k získávání druhotných surovin, k recyklaci odpadů, případně k jejich jinému využití. Odpady se smí upravovat, využívat nebo zneškodňovat pouze v zařízeních, místech a objektech k tomu určených, přičemž při těchto činnostech nesmí být ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí ani překročeny limity znečištění. Zákon stanoví povinnost odpad třídit a nabízet jej k využití, čímž se vytváří základní podmínky pro zvýšení podílu recyklace stavebních odpadů. V zákoně č. 185/2001 Sb. O odpadech jsou ustanovení, jako např. (§14), kdy na rozdíl od předešlého zákona č.125/1997 Sb. jsou v poslední novele zákona upřesněna pravidla pro podnikání v oblasti s odpady ve vztahu ke stavebnímu řádu. Již nelze obecně užívat neupravené nebo nevytříděné stavební demoliční odpady na jakékoliv terénní
Při řešení problému využití stavebních odpadů jako druhotných surovin je nutné aby byla dodržena podmínka energetické návratnosti. Likvidace je posledním časovým stadiem každé stavby a konstrukce. Likvidační energii lze vyjádřit vztahem :
Kde: EN LIK EN ROZR EN DOPR EN NÁVR
znečištění prostředí ve sféře těžby, zpracování a dopravy surovin znečištění prostředí při zneškodňování odpadů znečištění prostředí způsobené recyklací.
Jednou ze základních podmínek úspěšného rozvoje recyklace, a to nejen ve stavebnictví, je podrobná a pravidelně aktualizovaná informace o výskytu, množství a složení vzniklých opadů a o dalších podmínkách efektivního hospodaření s nimi.
Pro bezchybné řešení zateplovacích systémů je třeba se rozhodnout na základě znalosti konkrétních výchozích podmínek a současně splnit platnou legislativu (normu ČSN 73 0540-2: 2007). Norma Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky je v současné době závaznou zdroje normou (dle Podle zák. 406/2006 Sb., vyhl. 137/1998 a vyhl. 213/2001 vzniku Sb.). V článku 1 ČSN 73 0540-2 (2007) je pak výslovně uvedeno: „Tato norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřozdrojekteré podle stavebního zákona vání vnitřního prostředí při jejichPodle užívání, vzniku zajišťují hospodárné splnění základního na úsporu enerZ výroby Stavebnípožadavku suť Stavební odpady stavebníchgie hmot z demolic a tepelnou ochranu. Platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených Z výroby Stavební suť Stavební odpady budov…“ stavebních hmot z demolic Zpracování Proto pro zajištění stále náročnějších tepelně technických požadavků stavebníchna hmot obalové konstrukce Zpracováníbudov je dnes již bezpodmínečně nutné splnit hmot doplňovat stávající i nové stěnové konstrukpožadavky tétostavebních normy, a tak ce zateplovacími systémy.
(3)
Ze vztahu (3) vyplývá, že negativní působení recyklovaných toků nesmí převýšit součet negativního působení znečištění z výroby a ze zneškodňování odpadů.
Tabulka 1 - Vývoj normových požadavků na obvodové stěny dle ČSN 73 0540 „Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov“
EN LIK = EN ROZR + EN DOPR - EN NÁVR
(2)
(1)
likvidační energie energie nezbytná k rozrušení stavby energie na odvoz a úklid energie získaná návratem do materiálového cyklu
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS 3. Zateplovací systémy obecně
úpravy a rekultivace (s výjimkou odpadů podskupiny 170500 - Zemina vytěžená kategorie „O“). Důsledkem toho je větší snaha o třídění stavebních odpadů a jejich následnou recyklaci. V ČR se odhaduje množství stavebních odpadů 10 až 12 mil. tun ročně. Jejich recyklací se ve větší míře zabývá 25 až 30 firem. Celkově se odhaduje, že recyklací projde v ČR kolem 15% stavebních odpadů, což je velmi nízká hodnota. Ve velkých městech je situace o něco lepší, např. v Praze se hodnota míry recyklace stavebního odpadu odhaduje na 25-30%, v Brně na více než 30%, přičemž se odhaduje, že by bylo možno pro stavební účely znovu využít až 75% stavebního odpadu. V SR platí od roku 2006 novela zákona o odpadech č.409/2006Sb., kde je kladen důraz na recyklaci odpadů a jsou přesně deklarovány příspěvky výrobců i dovozců do recyklačního fondu. V tomto zákoně jsou definována kriteria pro autorizované osoby, které nakládají s odpady a provozují recyklační zařízení.
Obvodové stěnové konstrukce se zateplovacím systémem lze rozdělit podle zateplení na: 1) Dvouplášťové zateplovací systémy – systém pláště je tvořen nosnou částí, tepelně izolační částí, provětrávanou vzduchovou mezerou a ochranným pláštěm. 2) Kontaktní zateplovací systémy – systém kontaktního zateplení tvoří nosná část a tepelně izolační část s povrchovou úpravou, která odolává nepříznivým povětrnostním vlivům a dotváří vzhled objektu. Tento text je zaměřen pouze na kontaktní zateplovací systémy. Obvodový plášť budov je největší plochou a součástí obalové konstrukce každé budovy. Je tvořen obvodovým pláštěm a střešní konstrukcí. Tento široký odborný pojem v sobě skrývá souhrn snad technicky nejsložitějších konstrukcí, které dotvářejí celkový výraz každé stavby. Složitost konstrukce obvodového pláště spočívá zejména v množství, v rozmanitosti a mnohdy i v rozporuplnosti požadavků, které jsou na konstrukce obvodových plášťů kladeny. Požadujeme, aby obvodový plášť byl dostatečně únosný, aby spolehlivě chránil vnitřní prostředí budov proti účinkům povětrnosti, aby chránil vnitřní prostředí proti únikům tepla, ale naopak aby v letním období chránil vnitřní prostředí proti nadměrným tepelným ziskům od slunečního záření. Požadujeme, aby nás obvodový plášť chránil proti hluku přicházejícímu z vnějšího prostředí, ale naopak chceme, aby obvodový plášť umožňoval co největší a nejkvalitnější kontakt s vnějším prostředím a aby zajistil co největší přirozené osvětlení vnitřního prostoru. Kromě technických parametrů a vlastností jsou další velmi náročné požadavky estetické – výrazové a materiálové, které jistě patří do oblasti subjektivního posuzování ale i ty jsou neméně důležité. Každá vrstvená stěnová konstrukce se zateplovacím systémem má :
2.3. Zařazení odpadů ze zateplovacích systémů dle katalogu odpadů a jejich následné využití jako druhotné suroviny Dle zákona 381/2001 Sb., kterým se stanoví Katalog odpadů lze směsný odpad z demolic zateplovacích systémů z EPS označit pro účely evidence dle § 3, odst.(5) „O“(ostatní). Řízenou demolicí při které se bude dožilý zateplovací systém v budoucnu demontovat vzniknou jednotlivé recykláty (složky), které budou dle Katalogu odpadů zatříděny takto:
Nosnou část – zajišťuje stabilitu a únosnost obvodové konstrukce. Navrhuje se z hlediska statického namáhání na potřebnou tloušťku;
síťovina - plasty – 170203 a kovy - 170407
Tepelně izolační část – zajišťuje požadované tepelně technické vlastnosti. Navrhuje se z tepelně technického hlediska tak, aby vyhověla závazným tepelně technickým požadavkům s dostatečnou rezervou i v příštích letech. Tepelně izolační část kontaktního zateplovacího systému se skládá ze dvou základních vrstev: • tepelné izolace hmoždina, soklová lišta - kovy - 170407 a plasty – 170203
(pěnový polystyrén, extrudovaný polystyrén, desky z minerálních vláken, korkové desky….)
• pohledová krycí vrstva - s celistvým povrchem (silikátové omítky, dvouvrstvá silikonové omítky, akrylátové omítky….) - s děleným povrchem – skládané povrchy (keramické tvarovky, plastové desky s různou povrchovou úpravou) 3.1. Rozbor životnosti kontaktních zateplovacích systémů
polystyren - izolační materiál – 170604
Soustava doplňkového tepelného izolantu, jako další vrstvy k základnímu zdivu se poprvé masově rozšířila v období první celosvětové energetické krize poloviny 70. let. Je tedy zřejmé, že původní zateplovací systémy již v dnešní době dožívají a to nejen z hlediska fyzické životnosti, ale především z hlediska minimalizace energetických ztrát obvodovou stěnovou konstrukcí (viz. Tabulka 1). Pokud byl dodržen správný technologický postup a použity vhodné a vzájemně kompatibilní stavební materiály, je životnost zateplovacích systémů minimálně 40-50 let. Delší životnost nelze vzhledem k padesátileté historii
povrchové úpravy (lepidla a omítky) - jiné odpady – 170904
!#
&% !
!#
!
%
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS ! kontaktních zateplovacích systémů prakticky doložit. V dnešní době je životnost prvních zateplovacích systémů na konci své předpokládané fyzické životnosti. Zásadní vadou společnou všem starším zateplovacím systémům je vysoká hodnota součinitele prostupu tepla všech obalových konstrukcí (obvodového pláště včetně okenních a dveřních výplní i střešního pláště). V těchto původních vrstvených konstrukcích většinou vzniká nepřípustné množství zkondenzované vlhkosti. K této vadě přistupuje ještě většinou další množství vad prováděcích, jako například nedodržení předepsaných technologických postupů. To vyvolává různé poruchy v obalových konstrukcích. Ty většinou způsobuje zatékání do systému zateplení a někdy i do interiéru trhlinami obvodového pláště, kolem oken, netěsnými prostupy instalací. Kvalitu zateplovacího systému však může výrazně ovlivnit zatékání do stropní a střešní konstrukce s důsledkem pronikání vlhkosti do systému zateplení. Ve všech případech může nadměrná vlhkost konstrukce zateplení být příčinou vad a poruch s důsledkem nejen napadení biologickými škůdci, plísněmi a hmyzem, ale i poruch adheze zateplovacího systému. Závěrem lze říci, že předpokládaná fyzická životnost původních zateplovacích systémů ETICS z EPS je 30let a životnost současných zateplovacích systémů ETICS z EPS se předpokládá 50let.
V Evropě je největší spotřeba ! % EPS v Německu - 16% z celkové evropské spotřeby. V ČR se spotřebují pouze 3% %evropské spotřeby EPS. Viz _Rb"( c`_dÌURQ5@CfUcfdfb_SU" obrázek 3.
3.2. Životnost ETICS vzhledem ke zvýšení tepelných požadavků
Celková spotřeba EPS v přepočtu na počet obyvatel je v České repu _Rb"( c`_dÌURQ5@Cf5fb_`" % % blice srovnatelná_Rb"( c`_dÌURQ5@Cf5fb_`" s ostatními státy EU. Viz obrázek 4.
Konstrukce obvodových stěn byly v minulosti navrhovány a následně posuzovány za podmínek podstatně nižších tepelných požadavků na obalové konstrukce. Až šestinásobně zvýšené tepelné požadavky na obalové konstrukce vedou už jednoznačně k návrhu vrstvených konstrukcí s mnohonásobně většími tloušťkami tepelně izolačních vrstev. V rámci dosud užívaných výpočetních modelů jsou tyto konstrukce posuzovány na základě pevně definovaného teplotního spádu a pomocí parciálních tlaků vodní páry mezi vnějším a vnitřním povrchem obalové konstrukce. Vlivy vlhkosti na snížení součinitele prostupu tepla a na celkovou bilanci vodní páry zůstávají nezohledněny.V důsledku nevhodného výběru exteriérových povrchových úprav s vysokým difusním odporem použitého materiálu, aplikovaných na izolant, dochází k popření základního fyzikálního požadavku na vrstvené obalové konstrukce (tj., že pro bezchybnou funkci vrstvených obalových konstrukcí = difusní odpor směrem z interiéru do exteriéru musí klesat). Tyto vlivy pak při reálné aplikaci těchto systémů jsou jednou z příčin jejich ( zkrácené životnosti a spolu s technologickou nekázní při provádění '% '&" ' zateplení jsou hlavními příčinami vad a poruch &() zateplovacích systémů &% obvodových stěn. &
Obrázek 4 - Graf porovnání spotřeby EPS v ČR s ostatními státy EU v roce 2005 v kg/obyvatele
Obrázek 3 - Graf spotřeby EPS v rámci Evropy v roce 2005 _Rb"( c`_dÌURQ5@CfUcfdfb_SU"
9dv\YU !! 9dv\YU !!
6bQ^SYU ! 6bQ^SYU !
xB # xB #
?cdQd^$'
@_\c[_ !#
@_\c[_ !#
%
?cdQd^$'
>]US[_ !&
>]US[_ !&
@_b_f^v^c`_dÌURi5@CfxBc_cdQd^]Ycdvdifb_SU"
%
@_b_f^v^c`_dÌURi5@CfxBc_cdQd^]Ycdvdifb_SU" $ '
$ '
f[W _c_Re
f[W _c_Re
$
$
$
#
#
#
#
"
"
" '
" '
" !
! )
" !
!
! )
=QQbc[_
=QQbc[_
^]US[_
^]US[_
xB
CB
CB
_RbQjU[#
xB
BQ[_ec[_
@_\c[_ @_\c[_
BQ[_ec[_
!
'
' Be]e^c[_
$
Be]e^c[_
%
%
%
Poměr využití EPS pro stavebnictví a pro další obory je ve světě různý.
%%
Například v Evropě se využívá 75% spotřeby EPS pro stavebnictví 4. Zkušenosti s využíváním odpadů ze_RbQjU[# a pouze 25% pro obalovou techniku. V Asii je situace přesně obrácená zateplovacích systémů ve a pro stavebnictvíBUSi[\Qz^Y^TUh5@Cj_RQ\áf5fb_` se používá pouze 25% EPS. Spotřeba polystyrenu vyspělých zemích %
%#"
$%
&
$
#%
v USA podle &jednotlivých oborů je zobrazena na obrázku 5 a pouze !# 12% % stavebnictví. se používá pro
"%
4.1. Spotřeba EPS ve světě podle jednotlivých odvětví " !%
$
! Celková spotřeba EPS ve světě v roce 2005 byla 3955 kt. Největší % měrou se na spotřebě podílí Čína, následuje Evropa a Amerika. viz " " ! " " " # " $ obrázek 2.
f
?RQ\i !)
!
$'
#) %
#"
"(
"&
C`_dÌUR^jR_Ú # $! f
_RbQjU[#!
"%
$!
"%
%"
_Rb"'
Obrázek 2- Graf spotřeby EPS ve světě v roce 2005
BUSi[\Qz^Y^TUh5@Cj_RQ\áf5fb_`
Obrázek 5& -#Graf spotřeby polystyrenu podle jednotlivých odvětví v USA
Čína !#
1300 kt
Amerika &% 650 kt
$'
#) %
#"
"(
"&
!
"%
" "%
#
#$)
_RbQjU[#!
?cdQd^ !)
!Evropa
1000 kt
Ostatní ! %kt 1005
_Rb"( c`_dÌURQ5@CfUcfdfb_SU"
CdQfUR^YSdf !"
%
>vRidU[ " 5\U[db_^Y[Q '
%
@_b_f^v^c`_dÌURi5@CfxBc_cdQd^]Ycdvdifb_SU"
%
% $ ' $
#
#
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS
" ' "
' Be]e^c[_
^]US[_
CB
xB
@_\c[_
=QQbc[_
V zahraničí se v současné době soustředí pozornost hlavně na recyklaci EPS z obalů z oblasti elektrotechniky, potravinářských výrobků, boxů pro mražené ryby ap. Recyklací EPS ze stavebnictví se věnuje minimální pozornost. To je dáno i tím, že životní cyklus desek z EPS, které se používají pro zateplovací systémy, je mnohonásobně delší než výrobků z EPS, které se používají pro obaly. V Evropě každoročně vzrůstá množství recyklovaného EPS, které se používá pro obalovou techniku. Viz obrázek 6.
Jak bylo uvedeno, návrh sanace tedy i dodatečné zateplení obvodové stěny je složitý a komplexní problém a byl a bude vždy nejednoznačnou a složitou záležitostí a výsledkem hledání vyváženého kompromisu zúčastněných stran, majitelů, uživatelů, projektantů a v neposlední řadě i politiků a státní správy. Z technického hlediska je problematika dostatečně jasná. Je znám současný stav, cíl, ke kterému se má směřovat a technologie, kterými se tento cíl může naplnit. Na obrázku 7 je vidět nárůst plochy zateplovacích systémů v České republice.
Obrázek 6 - Graf recyklace EPS z obalů v Evropě BUSi[\Qz^Y^TUh5@Cj_RQ\áf5fb_` &
Obrázek 7 - Plocha zateplovacích systémů v ČR
% (
$
'%
#
'
"
&
!
%
'&" &()
&%
"&
"(
#"
#) %
$'
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
%#"
$%
1 000 m2
"%
%%
"%
QjU[#!
4.2 Recyklace EPS v zahraničí BQ[_ec[_
QjU[#
!
5. Kontaktní zateplovací systémy v ČR – statistika - časová studie a vývojové tendence v souladu se zvyšujícími se požadavky
" ! Množství spotřeby EPS ve světě každoročně roste a s tím ! ) roste i větší snaha o recyklaci již použitých výrobků.
f
f[W _c_Re
$
$ #% # "%
#$)
3240
"
1 EPA – U.S. Environmental Protection Agency – státní americká agentura pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí založená roku 1970. Agentura podporuje projekty, které snižují, znovu používají nebo recyklují stavební odpadní materiál z rekonstrukcí a demolic.
!% ! % "
Ve vyspělých zemích (např. USA, Austrálie, Nový Zéland, VB, Francie) vznikají sběrné sítě pro použité výrobky z EPS. Díky těmto sítím vzrůstá množství druhotně využitého nebo recyklovaného pěnového polystyrenu.
"
!
"
"
"
#
5.1. Panelové bytové domy
"
$ _Rb"'
Největší plochy fasád, které nejen nesplňují závazné normové požadavky z hlediska tepelně technického, ale kde je i ohrožena stabilita nosných obvodových panelových konstrukcí jsou v ČR na panelových sídlištích. Četnost výskytu těchto bytů podle bývalých krajů je uvedena v tabul&% ce:
4.3. Zkušenosti s recyklací ETICS systémů ve světě Jak ve Spojených státech amerických tak i v Evropě je zaměřen důraz na efektivnější využití energie i recyklaci odpadního materiálu. Na podporu využití energie ve stavebnictví je v USA udělována známka Energy Star, kterou uděluje EPA1. Touto známkou jsou označovány objekty, které se umístí mezi 25% nejlepšími objekty v hodnocení ušetření energie za 1 rok provozu. Se vzrůstajícím požadavkem na efektivnější použití energie roste i používání expandovaného polystyrenu (EPS) ve stavebnictví. Tento EPS má totožnou strukturu jako pěnový polystyren, který se používá pro obalovou techniku, a proto se předpokládá recyklace EPS stejným způsobem. Navzdory tomu stavební produkty jsou odlišné vhledem ke znečištění polystyrenu lepidly, stěrkami, omítkami atd. Současné zkušenosti z USA potvrzují, že separování směsi a jednotlivých druhů plastového odpadu ze stavby je obtížné a drahé při minimálním získaném množství čistého materiálu. V USA je snaha minimalizovat stavební odpad již při samotném návrhu výstavby objektu a nevyužité zbytky EPS zaznamenat a znovu použít ve stavebnictví. V případě stavebního odpadu z demolic nebo rekonstrukcí objektů je jednou z možností jak recyklovat znečištěný odpadní EPS jeho rozdrcení a smíchání s cementem. Tím způsobem vzniká nový stavební výrobek – lehčený beton. Jedním z těchto produktů je systém Rasta – systém prefabrikovaných lehčených betonových panelů. Přidáním EPS do prefabrikovaných panelů se zvyšují jejich tepelně technické vlastnosti a snižuje se množství EPS, které by se ukládalo na skládku.
!#
Tabulka 2 – Četnost bytových jednotek v panelových bytových domech podle bývalých krajů - Čechy Počet!bytových jednotek
Bývalý kraj
Praha ! % Střední Čechy Západní Čechy Severní Čechy Jižní Čechy Východní Čechy Celkem _Rb"( c`_dÌURQ5@CfUcfdfb_SU" %
175 200 100 900 107 700 184 900 76 300 102 800 747 800
Při předpokladu průměrné plochy fasády na 1bytovou jednotku cca 40 m2 se jedná o 29.121.000 m2, které je ve většině případů nutno zateplit. Stáří panelových bytových domů se pohybuje od 15 do 50 xB let. Přesnější údaje o stáří domů mají význam, pokud se již zabýváme # konkrétním objektem, sídlištěm6bQ^SYU nebo regionem. V obecných úvahách ! bytových domů a jejich množství, o nutnosti oprav fasád panelových 9dv\YU nehraje stáří objektů již takovou roli. Důležitější je skutečný technický !! stav a jeho soulad s technickými a uživatelskými požadavky na jednotlivé konstrukce. Předpokládaná životnost panelových budov byla v době výstavby 80let, ovšem za předpokladu?cdQd^$' průběžné údržby a vý@_\c[_ !#
>]US[_ !&
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS měny konstrukcí s kratší životností, jako jsou kompletační konstrukce a technické vybavení domů. K plánované obnově konstrukcí až na výjimky všeobecně nedošlo, a tak opotřebení těchto konstrukcí je ve velké míře dnes neúnosné a jejich sanace nezbytná. Při provedení komplexní regenerace panelových domů v současné době se počítá s následným prodloužením životnosti nosné konstrukce minimálně o dalších 50 let za předpokladu průběžně prováděných oprav a údržby všech konstrukcí těchto domů. K opakování stejné situace z minulého období ovšem nesmí dojít. Údaje o skutečně připravovaném množství regenerovaných panelových domů a o stupni jejich regenerace je možné stanovit z již zpracovaných projektů a žádostí investorů o dotaci ze státního rozpočtu na MMR ČR. Pro konkrétní objekt nebo objekty by pak bylo vhodně vždy na základě výsledků průzkumů skutečného technického stavu domů, výkresové a jiné technické dokumentace i průzkumů požadavků jednotlivých investorů a uživatelů bytů, vyčíslit při předkládaném návrhu rekonstrukce i materiálové složení a množství odpadu a navrhnout způsob jeho využití nebo likvidace v konkrétních místních podmínkách. Byl proveden statistický průzkum zateplení panelových bytových domů v ČR ve dvou sídlištích v Benešově a části sídliště Na Pankráci v Praze (viz tabulka 3). Jednalo se o panelové objekty se 4-11 nadzemními podlažími.
Z průzkumu plyne, že většina objektů ve sledovaných sídlištích je již částečně nebo zcela zateplena. V Benešově je to přes 70% všech sledovaných objektů. Odlišná procenta zateplení v různých sídlištích jsou dána rozdílným stářím jednotlivých panelových objektů, klimatickými podmínkami daného regionu i sociálními poměry obyvatelstva. 5.2. Vývoj počtu bytových jednotek v období 1899 – 2005 Na základě údajů vydaných Statistickými úřady ČR a SR od roku 1899 až do roku 2005 byl zjištěn počet nově vystavěných bytových jednotek v různých časových obdobích. Na základě těchto údajů a v souladu s dobovými požadavky na tepelně technické vlastnosti obvodových stěn lze vyvodit stále zvyšující se potřebu dodatečného zateplení obvodových stěn. Při opravách fasády musí být dnes aplikován tepelný izolant i pro splnění závazných normových požadavků. Z Tabulky 4 plyne, že cca 3,8 milionu bytových jednotek v ČR a 1,6 milionu bytových jednotek ve SR, které se nacházejí v rodinných i v bytových domech, byly vystavěny před rokem 2002. Obalové konstrukce těchto objektů (bytových jednotek v bytových i rodinných domech) nesplňují současné závazné tepelně technické požadavky.
Tabulka 3 – Počty zateplených panelových objektů v daných lokalitách
Sídliště
Vyhodnocené domy
Zatepleno
Částečně zatepleno
Nezatepleno
Počet
%
Počet
%
Počet
%
Počet
%
Benešov- Na Bezděkově
27
100
17
63
2
7,4
8
29,6
Benešov - Pražská ul.
27
100
20
74,1
1
3,7
6
22,2
Praha - Pankrác
18
100
4
22,2
11
61,1
3
16,7
Celkem
72
100
41
57
14
19,4
17
23,6
Tabulka 4 - Počet dokončených bytů podle lokality a časového období Kraj/region
Období do r. 1899
1900-1919
1920-1945
1946-1960
1961-1970
1971-1980
1981-1990
1991-2001
2002-2005
nezjištěno
Celkem
Jihočeský
15740
10382
23461
19624
36190
58481
43216
21819
7509
2368
238790
Jihomoravský
17459
21661
66607
41419
59874
93307
66291
34274
14411
3984
419287
7035
9122
17152
14431
24102
19795
15202
8030
2625
1044
118538
Královehradecký
14171
13522
32475
16634
29131
47258
30894
18208
5686
2236
210215
Liberecký
13725
15239
23348
6625
16510
38419
32572
13400
4575
1992
166405
Moravskoslezský
11796
14507
42024
81826
114682
97992
73746
31028
8303
2634
478538
Olomoucký
14568
11925
30839
23779
37594
53364
35849
20986
5666
1657
236227
Karlovarský
Pardubický
9939
8320
23274
18729
26676
47497
28890
18256
5593
1362
188536
Plzeňský
11797
11773
31236
19565
33637
51519
29658
17852
7571
1955
216563
Praha
25760
38975
123529
37187
61545
86347
82653
34658
20853
6286
517793
Středočeský
25479
24381
62971
44130
56155
94817
60588
38994
20582
5545
433642
Ústecký
20218
22302
41343
25219
51813
74415
63043
19634
4008
3941
325936
Vysočina
10658
6518
19474
16022
30044
45844
32307
17462
6037
1455
185821
5575
5457
24201
27336
36743
52663
32577
19168
6130
1086
210936
Celá ČR
203920
214084
561934
392526
614696
861718
627486
313769
119549
37545
3947227
Celá SR
24148
33098
109855
250820
334171
425835
349080
113894
55648
24635
1721184
Zlínský
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS době zatím ukazuje jako neefektivní a neekonomické. S recyklací čistých EPS desek není žádný problém, neboť ve všech vyspělých zemích již existují prosperující firmy, které se zabývají recyklací EPS z obalové techniky. Tvarovky z EPS je možno využít při výrobě desek z EPS jako druhotnou vstupní surovinu. Při jiném způsobu využití se tvarovky EPS se drtí a výsledná drť se mísí s cementem. Tímto postupem vznikají lehčené betony. Nebo se polystyrénová drť přidává do cihelných výrobků, kde v průběhu pálení cihel vyhoří a zanechá v cihle miniaturní dutinky, které zlepšují tepelně technické vlastnosti N P1 cihelného střepu.
6. Recyklace Odpady zpracovatelné ve stavebnictví jsou velmi rozmanité.Vzhledem k tomu, že zatím je pouze jednotná kategorizace odpadů vzniklých ve stavebnictví, naznačím další možnost členění odpadů s uvedením odpadů využitelných ve stavební výrobě. Jedno z možných členění je v následujícím diagramu. Podle zdroje vzniku
6.2. Vývojové tendence Těžba, doprava
Z výroby stavebních hmot
Stavební odpady
Průmyslová
Spotřeba Pěnový polystyren se ve světě používá v daleko širším měřítku než a zpracování surovin výroba u nás. Ale i v České republice se velmi brzy dočkáme aplikací, ze kterých se nyní tají dech a které posunují naše představy o tomto mimořádNegativní působení ném materiálu na zcela novou úroveň. Vlastnosti nových Spotřeba výrobků z EPS Škodli Postupující toky hmot apolystyrenu energií posunují možnosti pěnového do úrovní, kde jiné materiály mohou jen tišeRecyklace přihlížet. Toto se týká především mimořádných úspěchů hmot a energií N P3 v oblasti zlepšení tepelně a zvukově izolačních schopností. Odhaduje N P2 se, že je možné využít až 75%-85% množství recyklovaného EPS pro různé stavební aplikace (od vnitřních interiérových lišt až po kompletní stavební systém). obr
Stavební suť z demolic
Zpracování stavebních hmot
Obrázek 8 – Rozdělení odpadů ve stavebnictví obr 32 Hlavním problémem u sendvičových konstrukcí je oddělování lepených vrstev pláště, které je a bude i nadále obtížné. Toto vzájemné spojení a znečištění jednotlivých materiálů vede k problematickým a omezeným možnostem recyklace a jejich následnému opětovného využití. Podstatným omezujícím prvkem v třídění a využití stavebních materiálů ze zateplovacích systémů jako druhotných surovin je jejich znečištění, omezené možnosti vzájemné separace, dosud nedostupné technologické možnosti oddělení jednotlivých druhů materiálů, celková pracnost a ekonomická stránka tohoto procesu. Přesto je ale právě v případě recyklování zateplovacích systémů na bázi EPS vzhledem k jejich četnosti za určitých předpokladů situace příznivá. Jedná se o specifický demoliční materiál, který má obdobné složení již od 70. let minulého století až dosud, takže lze říci, že v budoucnu se bude obdobná hromadná sanační akce opakovat vždy po dožití určitého množství zateplovacích systémů z určitého období. V souvislosti se stávajícím technickým stavem velkého množství zateplení stejného druhu (materiálového složení) se počítá s regenerací prováděnou ve velkém měřítku. Je snad dobrým výhledem do budoucna, že je projevován zájem o „odvrácenou tvář“ tohoto procesu a tedy o hospodárné zhodnocení a ekologickou likvidaci stavebních konstrukcí a materiálů po ukončení jejich životnosti. Stavební odpad, který bude vznikat z této činnosti bude do určité míry specifický a tedy snadněji využitelný. Odhad předpokládaných množství odpadních materiálů nemůže brát v úvahu odlišnosti jednotlivých typů objektů, místních podmínek ani výšky zástavby, a naopak se snaží postihnout v souhrnu všechny vyskytující se materiálové i typové varianty zateplení budov. Uvedené hodnoty mohou sloužit pouze jako vstupní informace při dalších úvahách o účelnosti specifického řešení této problematiky právě při regeneracích zateplovacích soustav na bázi EPS v souladu i s evropskými zvyklostmi a platnou legislativou. Recyklaci nejen stavebních materiálů je v současné době nutno podporovat legislativně, institucionálně i výchovně, jinak nebude možné dosáhnout uspokojivých ekonomických i ekologických výsledků.
6.3. Příklady pro možné využití stavebních odpadů ze zateplovacích systémů ETICS jako druhotné suroviny a) výroba EPS Odpad vzniklý při výrobě čistého izolačního materiálu je na moderních výrobních linkách vracen zpět do výroby v předepsaném rozsahu jako přísada k primární surovině. Rozdrcením odpadního EPS a jeho přidáním do výrobního procesu a smícháním stanoveného procenta s novým nepoužitým materiálem vzniká výrobek - EPS ve standardní kvalitě a s deklarovanými materiálovými charakteristikami. V závislosti na aplikacích mohou nové výrobky obsahovat až 50 % recyklovaného materiálu. b) stavební odpady Při výstavbě nových zateplovacích systémů vzniká celá řada stavebních zbytků. Jedná se o dopravou, sladováním či nedodržením technologických postupů porušený stavební materiál. Stavební odpad ze zateplovacích systémů obvodových konstrukcí je různorodý, ale jeho hlavním prvkem z hlediska objemu je tepelný izolant – pěnový polystyrén. c) suť z demolic Při současném ohromném množství aplikovaných zateplovacích soustav ročně dojde v brzké době k nutnosti dožilé a nevhodným návrhem, či nedodržením technologické kázně zdegradované zateplovací systémy sanovat eventuálně demontovat a následně recyklovat. Při demontáži degradovaných zateplovacích systémů vzniká celá řada stavebních zbytků. Jedná se o směs podkladních a vrchních armovaných vrstev, ušlechtilé omítky, kotevních prvků a především tepelného izolantu – pěnového polystyrénu. Způsoby recyklace EPS 6.3.1. Použítí při výrobě jiných stavebních materiálů ve formě příměsi Odpad z EPS se mísí po rozdrcení na zrna různé velikosti s jinými stavebními materiály, kde vstupuje do výroby jako druhotná surovina:
6.1. Srovnání stavu v oblasti znovuvyužití systémů ETICS v ČR a zahraničí
Výroba cihel Pálené stavební materiály a především cihlářské výrobky prodělaly na celém světě v posledních létech prudký vývoj. Moderní technologie výroby umožňují využití druhotných surovin při výrobě cihelných tvarovek. Tyto druhotné suroviny nejen že nahrazují přírodní suroviny a ostři-
Z dosavadních získaných poznatků plyne, že úroveň poznání znovuvyužití zateplovacích systémů v ČR a zahraničí je na srovnatelné úrovni. Jako zásadní problém recyklace EPS ze zateplovacích systémů je jeho oddělení od dalších vrstev zateplovacího souvrství, což se v současné
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS va, ale přispívají i ke snižování spotřeby energie. Výroba keramických tvarovek a cihel může zužitkovat polystyrénový recyklát o velikosti zrn 2-3 mm v množství 5% objemu vstupu do výroby. Čistota recyklátu není nutnou podmínkou, takže je přípustná i příměs ostatních drobných částic ze zateplovacích systémů.
• odolnost proti hlodavcům a plísním • hygienická nezávadnost(vhodný pro interiéry) • přispívá k ekologii staveb Tabulka 5 - Materiálové složení Ekostyrenbetonu (dávkování na 1 m3 a parametry nezhutněného betonu) Objemová hmotnost
(kg/m3)
200
350
500
700
900
Ekostyren
m3
1,29
1,29
1,2
1,1
0,95
Cement
(kg)
130
220
280
280
270
Písek 0-4 mm
(kg)
30
40
100
330
510
Voda
(litry)
75
90
120
130
140
(MPa)
0,2
0,3
0,5
0,9
1,8
Součinitel tepelné vodivosti
(W/mK)
0,06
0,09
0,14
0,18
0,24
Hořlavost
(stupeň)
B
B
B
A
A
Pevnost v tlaku
Hygienická nezávadnost
vhodné pro použití v interiéru
6.3.2. Výroba recyklovaného polystyrenu Odpadní obalové a termoizolační materiály na bázi pěnového polystyrenu (EPS) jsou významným surovinovým zdrojem, z environmentálního hlediska jsou však zároveň obtížným a rizikovým odpadem. Předností odpadního EPS je jeho velmi snadná identifikovatelnost a poměrně snadná separovatelnost ze směsí odpadních plastů. Největším praktickým problémem je jeho extrémně nízká objemová hmotnost, která prakticky zhoršuje ekonomiku dopravy. Klíčovým probléme recyklace EPS je tedy technologická možnost a ekonomická efektivita procesu zvýšení objemové hmotnosti odpadního pěnového materiálu. Zavedené postupy zhutnění lehčených materiálů založené na porušení struktury pěny účinkem tepla a frikčního namáhání (např. horkovzdušný ohřev, ohřev infračervenou radiací, frikční aglomerace mezi vytápěnými disky apod.) jsou pro EPS méně vhodné z důvodu termooxidační degradace. Podstatně vhodnější je degradace polystyrenu založená na destrukci pěnové struktury účinkem prostého tlaku. V průmyslové praxi se osvědčilo hutnění protlačováním granulační deskou („flat-die pellet mill“). Při hutnění EPS je vstupní materiál o objemové hmotnosti 5-40 kg/m3 zhutněn do granulí o objemové hmotnosti 400 – 500 kg/m3. Tímto způsobem je možné odpadní EPS dostatečně účinně zhutnit bez známek jeho termooxidačního poškození.
Obrázek 9 – Řez cihelným blokem s vylehčenou strukturou střepu Výroba malt a izolačních omítek Jedná se o malty a izolační omítky, kde jsou využity tepelně izolační vlastnosti, které eliminují a minimalizují tepelné mosty ve zdivu z izolačních tvarovek. Výroba lehčeného betonu Odpadní polystyrén respektive drť z odpadního polystyrenu ze stavebního odpadu (i ze zateplovacích systémů) je možno využít jako přísadu pro lehčený beton. V ČR se setkáváme se třemi označeními výrobků lehčeného betonu, které využívají odpadní polystyren. Jsou to Ekostyrénbeton, Prostyrén, Ekoprostyrén. Jednotlivé lehčené betony se odlišují množstvím použitého recyklovaného polystyrenu. Pro příklad uvádím v následujícím textu vlastnosti a použití pro lehčený beton s názvem Ekostyrénbeton. Ostatní lehčené betony se vlastnostmi a použitím prakticky neliší. Výroba ekostyrénu Ekostyren je speciálně upravená drť pěnového polystyrenu, který je získaný ze stavebního odpadu a z obalového odpadu. Ekostyren je snadno zpracovatelný s vodou, cementem a pískem a výsledný ekostyrenbeton (lehký beton) je možné lehce připravit ručně, v míchačce nebo domíchávači. Ekostyrenbeton není určen pro výrobu nosných částí stavby, ale jako výplňový, tepelně izolační prvek převážně do vodorovných konstrukcí Příklady použití Ekostyrenbetonu • nenosná izolace a izolační výplň svislých i vodorovných konstrukcí • dodatečné zateplování svislých stěn • vyrovnávací a izolační vrstva stropů a podlah • spádová izolační vrstva teras, balkónů a plochých střech • pružný podklad silnic, cest, tenisových dvorců a sportovních ploch, ukládaný přímo na rostlý terén • izolace venkovních rozvodů vody a kanalizace • izolace ražených a hloubených jam. Výhody použití Ekostyrenbetonu • 12x lehčí než beton (200 - 900 kg/m3), při rekonstrukci není třeba zesilovat základy • rychle tuhne (další vrstva za 24 hod.) • až 30 x lepší tepelně izolační vlastnosti než beton • při tloušťce 7 cm zvukový útlum 53dB (500 kg/m3) • dobré mechanické vlastnosti při nízké objemové hmotnosti • nehořlavost od 700 kg/m3, nesnadno hořlavý do 700 kg/m3 • vysoká elasticita, pohlcuje rázy, je netříštivý
Obrázek 10 - Recyklovaný pěnový polystyren Dalším průmyslově využívaným postupem recyklace odpadních pěnových materiálů je proces označovaný jako „Erema“. Tímto kontinuálním dvoustupňovým procesem je odpadní EPS zpracován na vyčištěný a odplyněný granulát vhodný pro další přímé zpracování na výrobky.
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS 6.3.3. Použití recyklátu při výrobě pěnového polystyrenu Dnešní moderní technologie umožňují výrobu pěnového polystyrenu s obsahem až kolem 50 % recyklátu při zachování všech vlastností požadovaných například pro typy EPS 50 nebo EPS 70.
6.3.5. Spalování Recyklování je sice tou nejlepší alternativou odpadového hospodářství, ale ne vždy je reálné a efektivní kvůli ekonomickým či ekologickým příčinám nebo kvůli kombinaci těchto úvah. V těchto případech mnoho studií a ekologických bilancí ukázalo, že pro plasty je nejlepším řešením je spálit a získat z nich energii a zabránit toku odpadu do země. Spalování odpadů za účelem zpětného získání energie (elektrického proudu nebo tepla) představuje velmi účinnou alternativu jak maximalizovat využití a výhody zdroje, kterým jsou plastické hmoty. Jako všechny ostatní plasty má EPS vysokou kalorickou hodnotu. Jeden kilogram pěnového polystyrenu obsahuje tolik energie, jako 1,3 litru topného zdroje. Lze říci, že tak odpad z EPS jako zdroj energie snižuje spotřebu fosilních paliv a tím pomáhá uchovávat neobnovitelné přírodní zdroje. EPS se spaluje v moderních zařízeních a při vysokých teplotách a vedlejšími produkty jsou pára, oxid uhličitý a velmi malá množství netoxického popele.
6.3.4. Výroba recyklované drtě Polystyrénová drť (granulát 5 až 20 mm) vzniká zpracováváním polystyrénových odpadů z tepelných izolací a obalů a využívá se na drenážní zásypy a výplně stavebních konstrukcí i jako surovina při výrobě stavebních materiálů.
6.3.6. Skládka Skládka je nejméně žádoucí varianta mezi všemi alternativami v odpadovém hospodářství, které jsou uvedeny. Skládka znamená nevyužití přírodní zdroje. Tím se nevyužívají možnosti opětovného použití odpadů jako druhotné suroviny s důsledkem šetření primárních surovinových zdrojů. Dochází tím k zatěžování životního prostředí bez jakéhokoliv využití jejich energetického obsahu. Ale když neexistuje proveditelná alternativa pro další využití, může odpadní EPS bezpečně skončit na skládce, protože je biologicky inertní, netoxický a stabilní. A protože se nerozkládá, nebude EPS přispívat k vytváření metanu (s jeho odpovídajícím potenciálem pro "skleníkový efekt") a neznamená ani žádné riziko pro podzemní vody (protože je inertní a stabilní).
Obrázek 11 - Recyklovaná drť z pěnového polystyrenu
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS 7. Závěr Recyklace ve stavebnictví lze využívat ve většině stadií hospodaření s odpady. Přihlédneme-li k energetickým hlediskům, lze odpad využívat dvojím způsobem: a) Přímým energetickým využíváním – přeměnou kalorické hodnoty odpadu v energii jakožto výsledek spalování. b) Nepřímým využitím energie – obnovou materiálu, čímž je možno využívat vlastnosti materiálu pro výrobu nových surovin. K vyjádření množství energie v odpadu byl zvolen tzv. Energetický koeficient „e“, to je specifické množství energie v MJ na 1 tunu odpadu, což vyjadřuje množství energie, které lze získat určitým postupem při zpracování odpadu za určitých daných podmínek. Stavební odpad představuje významný podíl odpadů společnosti je z velké části recyklovatelný. Odhaduje se, že na jednoho obyvatele připadá 0,6 až 1 tuna stavebního odpadu ročně. V budoucnosti musí být v každé společnosti zájem získávat s minimálními náklady druhotné suroviny vhodné k opětovnému použití. Realizace tohoto kroku vyžaduje splnění následujících podmínek: • Projektovat a navrhovat takové konstrukce a konstrukční detaily, které umožňují snadnou demontovatelnost celku nebo dílčí části. • Třídit bouraný a demontovaný stavební materiál již při demolici na staveništi. • Daňově či jinak zvýhodnit rozšíření již známých recyklačních technologií ve stavební výrobě. • Vytvořit systém norem a předpisů pro stavební materiály na bázi druhotných surovin. • Zkoušet nové výrobní technologie ve stavebnictví tak, aby v rámci stavební výroby mohly být využity i další druhotné suroviny. • Třídit ukládaný stavební materiál na skládkách dle druhu tak, aby bylo v budoucnu jeho možné využití jako suroviny pro vznik druhotného stavebního materiálu. • Strategicky naplánovat možnost přímého prodeje recyklačního (druhotného) stavebního materiálu. Recyklace zateplovacích systémů ETICS se stává aktuálním tématem, neboť první zateplovací systémy v ČR jsou v současné době u konce své životnosti. Dožitých zateplovacích sytému do budoucna bude postupně přibývat, proto je nezbytné věnovat problému recyklace systémům ETICS daleko větší pozornost než dosud. Použití tepelných izolací z EPS ve stavebnictví znamená podstatné energetické úspory na vytápění a chlazení budov a výrazné snížení emisí znečisťujících plynů (CO2 a SO2). Přispívá tedy i k zmenšení skleníkového efektu a ke snížení výskytu kyselých dešťů. EPS představuje jen malou část celkového tuhého komunálního odpadu (0,1 %). Navíc EPS tvoří zanedbatelnou část celkového množství odpadů vytvářených naší společností. Výrobky z EPS mají vysoké spalné teplo (1 kg EPS je ekvivalentní 1,3 kg kapalného paliva). Tato vlastnost EPS jej určuje jako ideální materiály pro zpětné získávání energie. EPS je nerozpustný ve vodě, neunikají z něj látky, které by mohly kontaminovat zdroje podzemní vody. Text byl zpracován za podpory MSM 6840770001 Doc.Ing. Šárka Š i l a r o v á, CSc. V Praze 30. 12. 2007
10
V roce 2006 podepsalo Sdružení EPS dohodu o přistoupení k mezinárodní úmluvě o recyklaci pěnového polystyrenu
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS
11
RECYKLACE SYSTÉMŮ ETICS Z EPS
Sdružení EPS ČR Na Cukrovaru 74 278 01 Kralupy nad Vltavou tel./fax: 315 725 747 e-mail:
[email protected] internet: www.epscr.cz
© Sdružení EPS ČR 02/2008
