Řízení zásob vybraných výrobků ve strojírenské firmě

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Ř í z e n í z á s o b v y b r a n ý c h v ý ro b k ů ve strojírenské firmě bakalářská práce

Autor: Miroslava Pátková Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, Ph.D., MBA Jihlava 2016

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na analýzu řízení zásob ve vybrané strojírenské firmě. V teoretické části je uveden úvod do logistiky, dále je popsána problematika řízení zásob. V praktické části je na konkrétním příkladu provedeno vyhodnocení vývoje zásob včetně návrhů opatření k jejich zlepšení.

Klíčová slova Logistika, zásoba, řízení zásob

Die Annotation Die Bakkalaureatsarbeit fokussiert

sich auf

die

Analyse

der

Bestandsführung

in einer ausgewählten Maschinenbaufirma. Im theoretischen Teil befindet sich die Einführung in die Logistik, weiter wird hier die Problematik der Bestandsführung beschrieben. Im praktischen Teil erfolgt die Bewertung der Bestandsentwicklung am konkreten Beispiel und werden die Maßnahmen für ihre Verbesserung vorgeschlagen.

Die Schlüssellwörter Die Logistik, der Bestand, die Bestandsführung

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Ing. Petru Tyráčkovi, Ph.D., MBA, za odborné vedení práce a za podporu při jejím vytváření. Ráda bych také poděkovala své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné tuto práci dokončit.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že se na mou bakalářskou práci plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do výše jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 15.12.2015

........................................................ Podpis

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1

Pojem logistika ................................................................................................................... 9 1.1 Role logistiky v ekonomice ............................................................................................ 9 1.2 Role logistiky v podniku .............................................................................................. 10 1.3 Řízení toku materiálů pomocí logistiky ....................................................................... 11 1.4 Řízení oblasti materiálů ................................................................................................ 11 1.5 Hlavní cíle a úkoly řízení oblasti materiálů ................................................................. 12 1.6 Koncepce celkových logistických nákladů .................................................................. 13 1.7 Logistické technologie ................................................................................................. 14 1.7.1 Systém JIT .......................................................................................................... 14 1.7.2 Systém Kanban ................................................................................................... 14 1.7.3 Konsignační sklad ............................................................................................... 14

2

Zásoby .............................................................................................................................. 15 2.1 Pět důvodů pro udržování zásob ................................................................................. 15 2.2 Řízení zásob ................................................................................................................. 15 2.3 Klasifikace zásob.......................................................................................................... 16 2.3.1 Druhy zásob podle stupně zpracování ................................................................ 16 2.3.2 Druhy zásob podle funkce v podniku ................................................................. 16 2.3.3 Druhy zásob podle použitelnosti ......................................................................... 17 2.3.4 ABC a XYZ analýza ........................................................................................... 18 2.4 Oceňování zásob .......................................................................................................... 18 2.4.1 Nakupované zásoby ............................................................................................ 18 2.4.2 Zásoby vytvořené vlastní činností ...................................................................... 19 2.5 Pravidla pro plánování zásob ....................................................................................... 19 2.5.1 Druhy poptávky .................................................................................................. 19 2.5.1.1 Závislá a nezávislá poptávka............................................................................... 20 2.5.1.2 Stejnoměrná a nárazová poptávka ...................................................................... 20 2.5.2 Čas potřebný pro zajištění požadovaného materiálu........................................... 20 2.5.3 Objednací a výrobní dávky ................................................................................. 20 2.5.4 Evidence stavu zásob materiálů .......................................................................... 21 2.5.5 Opatření pro snížení rizika nejistoty z případného nedostatku zásob ................. 22 2.5.6 Náklady na pořízení a udržování zásob .............................................................. 23

3

Představení společnosti Hettich ....................................................................................... 25 3.1 Značka Hettich ............................................................................................................. 26

4

Firma Hettich ČR k.s. ....................................................................................................... 27 4.1 Organizace firmy .......................................................................................................... 27 4.2 Certifikáty a ocenění .................................................................................................... 27 4.2.1 Bezpečný podnik ................................................................................................. 27 4.2.2 ČSN EN ISO 9001 .............................................................................................. 28 4.2.3 Životní prostředí .................................................................................................. 28

5

Řízení výroby a zásob ...................................................................................................... 29 5.1 Průběh procesu zpracování požadavku zákazníka ....................................................... 29 5.2 Řízení nákupu............................................................................................................... 31 5.3 Řízení výroby ............................................................................................................... 31 5.4 Organizace skladování ................................................................................................. 32 5.5 Doprava ........................................................................................................................ 32

6

Plánování zásob ................................................................................................................ 33 6.1 Plánování potřeb ........................................................................................................... 33 6.2 Klasifikace artiklů ........................................................................................................ 33 6.3 Pravidla pro předplánování .......................................................................................... 35 6.4 Pravidla pro nastavení pojistných zásob ...................................................................... 35 6.5 Objednací a výrobní dávky .......................................................................................... 36 6.6 Ocenění zásob .............................................................................................................. 36

7

Závěs A ............................................................................................................................ 37 7.1 Popis součástí ............................................................................................................... 38 7.2 Odvolávky zákazníka ................................................................................................... 39 7.3 Dodávky zboží.............................................................................................................. 39 7.4 Objem prodeje od roku 2011 ........................................................................................ 39 7.5 Vývoj hodnot zásob v letech 2014 a 2015 ................................................................... 42 7.5.1 Analýza vývoje hodnot zásob v letech 2014 - 2015 ........................................... 46 7.5.2 Vývoj zásob sledovaných komponent v letech 2014 a 2015 .............................. 49 7.5.3 Objednací a výrobní dávky vybraných materiálů ............................................... 56 7.5.4 Hodnocení vývoje zásob ..................................................................................... 57

8

Návrh opatření pro optimalizaci výše zásob .................................................................... 59

Závěr......................................................................................................................................... 63 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 65 Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................................ 66

Úvod Mou pracovní náplní je řízení zásob a zajištění výroby určitých skupin výrobků na základě požadavků zákazníků ve firmě Hettich ČR k.s. Téma řízení zásob, zejména s hledáním možných úspor nákladů, je velmi aktuální, proto jsem si toto téma zvolila. Vzhledem k silné konkurenci mezi výrobci je snahou výrobců dodávat zákazníkům výrobky co možná nejrychleji, u klíčových výrobků bývá požadavkem odbytu mít stále skladem aspoň minimální zásobu. Zásoby na druhou stranu vážou kapitál, který by mohl být využit jinde, v případě jejich nedostatku dochází k prostojům ve výrobě, případně ohrožení termínů dodávek dle požadavků zákazníků. Optimalizace řízení zásob je hledání kompromisu mezi stavem zásob z hlediska hodnoty a dostupnosti. Při řízení zásob je důležité vzít v úvahu i další náklady nutné na držení zásob, např. náklady na dopravu a skladování. V teoretické části nejdříve uvádím základní údaje o logistice, dále je popsáno řízení toku materiálu a uveden vztah mezi logistickými náklady. Další část je věnována zásobám, jejich klasifikaci, řízení, zejména s ohledem na druhy poptávky. V praktické části nejdříve uvádím základní údaje o firmě, ve které pracuji, v úvodu zmiňuji i historii firmy. Na zvoleném vzorku výrobků popisuji průběh výroby a řízení zásob, zejména s ohledem na hodnotu zásob. Cílem mé bakalářské práce je provedení analýzy současného stavu zásob u těchto vybraných výrobků a hledání možných úspor pro jejich snížení.

8

1 Pojem logistika Logistika je velmi široký obor, neexistuje jednoznačná definice tohoto pojmu. Logistika se zabývá pohybem zboží a materiálů, týká se tedy našeho každodenního života. V literatuře jsou uvedeny např. následující definice logistiky: „Logistika je řízení materiálového, informačního a finančního toku s ohledem na včasné splnění požadavků finálního zákazníka a s ohledem na nutnou tvorbu zisku v celém toku materiálu. Při plnění potřeb finálního zákazníka napomáhá již při vývoji výrobku, výběru vhodného dodavatele, odpovídajícím způsobem řízení vlastní realizace potřeby zákazníka (při výrobě výrobku), vhodným přemístěním požadovaného výrobku k zákazníkovi a v neposlední řadě i zajištěním likvidace morálně i fyzicky zastaralého výrobku.“ (Sixta 2005, str. 25)

„Logistika je ovládnutí, ve skutečnosti cesta odkládání jednotlivých příležitostí, abychom je posléze získali všechny, uspořádané a naráz“ (Pernica 2005, str. 19)

1.1 Role logistiky v ekonomice Logistika hraje v ekonomice klíčovou úlohu ve 2 základních směrech (Lambert, 2000) 1) Představuje jednu z hlavních výdajových položek podniků, čímž ovlivňuje veškeré další ekonomické aktivity 2) Logistika podporuje pohyb a plynulý tok mnohých ekonomických transakcí, zejména při prodeji zboží nebo služeb Logistika se svými přínosy podílí na vytváření přidané hodnoty, zejména při plnění požadavku mít požadovaný výrobek na daném místě ve správný čas. E. G. Plowman definoval „Pět pravidel“ logistiky – je nutno zajistit, aby se správné položky dostaly na správné místo ve správném stavu a za správné náklady, ve správnou dobu. Z hlediska logistiky je nedůležitější přínos času a místa (Lambert, 2000)

9

1.2 Role logistiky v podniku Při snaze o udržení, příp. zlepšení konkurenceschopnosti podniku je kladen velký význam na efektivní řízení logistiky. V současné době přetrvává trend orientace na zákazníka, logistika hraje velkou úlohu v klíčových oblastech marketingové koncepce. (Lambert, 2000) Vzájemné vztahy mezi logistikou a třemi klíčovými elementy marketingové koncepce – spokojenost zákazníků, integrované úsilí, zisk podniku, jsou znázorněny na obr. 1. Logistika hraje klíčovou úlohu při procesu zajištění dodávky požadovaného výrobku na správné místo.

Spokojenost zákazníků Dodavatelé Zákazníci

Integrované úsilí Produkt Cena Propagace Místo

Zisk podniku Maximalizace dlouhodobé rentability Nejnižší celkové náklady při současné přijatelné úrovni zákaznického servisu

Obrázek 1 – Trojúhelník marketingového a logistického řízení (Zdroj: Lambert 2000, str. 11)

10

1.3 Řízení toku materiálů pomocí logistiky Pro správné řízení toku materiálů jsou důležité také správné informace o stavu materiálů, a dalších činnostech potřebných pro výrobu a dodávku zboží k zákazníkovi. Schéma toku informací a materiálů je znázorněno na obr. 2:

Obrázek 2 – Jednoduché schéma toků informací a materiálů (Zdroj: Sixta 2005, str. 51)

1.4 Řízení oblasti materiálů „Logistické řízení se zabývá efektivním tokem surovin, zásob ve výrobě a hotových výrobků z místa vzniku do místa spotřeby.“ (Sixta 2005, str. 54) Řízení materiálů zahrnuje správu surovin, součástí, vyrobených dílů, zásob ve výrobě a obalového materiálu. Řízení této oblasti je důležité pro celkový logistický proces. V případě nedostatku požadovaného materiálu může dojít ke zpomalení, nebo dokonce výpadku výroby, a následně k problémům v dodávkách zákazníkům. (Sixta 2005) Vliv logistiky na jednotlivé činnosti ve výrobním podniku je znázorněn na obr. 3:

11

Obrázek 3 – Oblast vlivu logistiky (Zdroj: Sixta 2005, str. 55)

1.5 Hlavní cíle a úkoly řízení oblasti materiálů Řízení oblasti materiálů zahrnuje tyto základní činnosti: Předvídání požadavků na materiál Zjišťování zdrojů a získávání materiálů Dopravu a uložení materiálů v podniku Monitorování stavu materiálů Řízení oblasti materiálů je tedy vzájemně propojeným systémem. Při řízení je nutno řešit materiálové problémy z celopodnikového hlediska. Hlavními cíli a úkoly v této oblasti jsou – nízké náklady, vysoká úroveň servisu. Při posuzování cílů je nutno hodnotit celý tok materiálů – od dodavatele po konečné zákazníky. (Sixta 2005)

12

1.6 Koncepce celkových logistických nákladů „Koncepce celkových nákladů je klíčem k efektivnímu řízení logistického systému. Výrobní podnik se nesmí zaměřovat na jednotlivé izolované logistické činnosti, ale musí se pokoušet minimalizovat celkové náklady logistických činností. Snížení nákladů v jedné oblasti, může vyvolat zvýšení nákladů v další oblasti, a to vlivem změny vstupních veličin způsobených snížením nákladů v předcházející oblasti.“ (Sixta 2005, str. 88) Cílem logistiky je dosažení optimálního stavu, kdy při minimalizaci logistických nákladů nedojde ke snížení zákaznického servisu. Provázanost jednotlivých nákladů je znázorněna v obr. 4:

Obrázek 4 – Nákladové vazby v logistickém systému (Zdroj: Sixta 2005, str. 89)

13

1.7 Logistické technologie Úkolem logistických systémů je výběr a uspořádání jednotlivých operací tak, aby bylo dosaženo maximální úrovně služeb s co nejnižšími náklady. Pro tento systémový sled procesů, úkonů a operací se používá název logistické technologie. S rozvojem moderní logistiky vzniklo mnoho logistických systémů, ve své práci se zmíním pouze o některých z nich. (Sixta 2005)

1.7.1 Systém JIT Cílem systému Just-in-time je dodávka materiálu právě v okamžiku, kdy nastane jeho potřeba. Cílem je minimalizace stavu zásob a rozpracované výroby. Systém byl vyvinut v padesátých letech minulého století ve firmě Toyota. „JIT je souborem zásad, nástrojů a technik, které firmě umožňují vyrábět a dodávat výrobky v malých množstvích, s krátkými dodacími lhůtami a podle jedinečných potřeb zákazníků. Prostě řečeno, systém JIT dodává správné položky ve správný čas a ve správných množstvích. Síla systému JIT spočívá v tom, že vám umožňuje citlivě reagovat na každodenní změny v poptávce zákazníků, což je přesně to, co Toyota od počátku potřebovala.“ (Liker 2008, str. 49)

1.7.2 Systém Kanban Systém Kanban bývá také označován jako bezzásobová technologie. Systém byl vyvinut firmou Toyota, využívá tzv. kanbanových karet. Zásobníky se standardním množstvím dílů jsou opatřeny kartami, vyprázdnění zásobníku je signálem na doplnění zásoby. Podnětem k zahájení výroby dodavatele je dodání prázdného přepravního prostředku. (Sixta 2005)

1.7.3 Konsignační sklad Konsignační sklad není typickým případem logistické technologie, ale jeho využívání také vede k úsporám logistických nákladů, zejména hodnoty zásob. Jedná se o sklad tzv. „nevlastníka“ zboží, který je zákazníkovi dostupný v případě potřeby. Do okamžiku odběru je zásoba majetkem zřizovatele skladu, který jej automaticky doplňuje. Zákazník platí za zboží až při odběru zboží z tohoto skladu. (http://business.center.cz)

14

2 Zásoby Zásoby významně ovlivňují hospodaření podniku. Z ekonomického hlediska je tedy cílem podniků mít co nejnižší hodnotu zásob, z hlediska uspokojování požadavku zákazníků je vhodné mít dostatečnou hodnotu zásob. Z těchto důvodů je hledán kompromis, jak zajistit dostupnost zásob při minimálních nákladech.

2.1 Pět důvodů pro udržování zásob Zásoby slouží v rámci podniku pěti účelům: (Lambert 2000) 1. Umožňují podniku dosáhnout efektů/úspor založených na rozsahu výroby 2. Vyrovnávají poptávku a nabídku 3. Umožňují specializaci výroby 4. Poskytují ochranu před nepředvídatelnými výkyvy v poptávce 5. Poskytují jakýsi tlumič, nárazník mezi kritickými spoji v rámci distribučního kanálu

2.2 Řízení zásob Řízení zásob zahrnuje komplex činností, jejichž cílem je udržování zásob na takové úrovni, aby byla zajištěna plynulá výroba, zároveň spolehlivost dodávek zákazníkům, při vynaložení co nejnižších nákladů. Nadbytek zásob v době, kdy nejsou potřeba, znamená zbytečné vynaložení prostředků, neexistence zásob v okamžiku potřeby mohou znamenat nadbytečné náklady. V požadavcích na výši zásob se často rozcházejí představitelé výrobních a finančních útvarů podniků. Výrobní útvary chtějí vyrábět ve vyšších dávkách, s nižším seřízením strojů, naproti tomu požadavkem finančních útvarů je výroba nižších dávek, s minimálním množstvím kapitálu vázaného v zásobách. Vzhledem k těmto požadavkům se vždy hledá optimální řešení pro daný podnik.

15

2.3 Klasifikace zásob Zásoby můžeme posuzovat z několika hledisek, jejich příklady jsou uvedeny v následujících odstavcích.

2.3.1 Druhy zásob podle stupně zpracování Zásoby se obvykle dělí do následujících skupin: (Horáková 2000) 1. Výrobní zásoby – zejména suroviny, nakupované díly spotřebovávané při výrobě, náhradní díly, stroje, nástroje, obalový materiál 2. Zásoby rozpracovaných výrobků – polotvary, nedokončené výrobky 3. Zásoby zboží a hotových výrobků

Velikost těchto skupin závisí zejména na typu organizace, u obchodních podniků je nejvíce zastoupena zásoba zboží, u výrobních podniků záleží na složitosti výrobního procesu.

2.3.2 Druhy zásob podle funkce v podniku Rozeznáváme 5 skupin těchto zásob: (Horáková 2000) 1. Rozpojovací zásoby – cílem těchto zásob je vyrovnávání časového nebo množstevního nesouladu mezi jednotlivými procesy a tlumení náhodných výkyvů, nepravidelností a poruch; známe 4 typy rozpojovacích zásob: Obratové (běžné) zásoby – zásoby jsou vyráběny nebo nakupovány v dávkách, velikost dávky bývá větší než okamžitá potřeba; slouží k pokrývání potřeb v rozmezí mezi dávkami Pojistné zásoby – vykrývají náhodné výkyvy potřeb; vytváří se u běžně spotřebovávaných nebo dodávaných položek

16

Vyrovnávací zásoby – slouží k zachycování množstevních nebo časových nepředvídavých okamžitých výkyvů; tyto zásoby se vytváří zejména z technologických důvodů Zásoby pro předzásobení – tlumí zejména sezónní výkyvy – předzásobení z důvodu očekávané vyšší spotřeby, dovolených, … 2. Zásoby na logistické trase – jde o zásoby, které mají konkrétní určení, rozeznáváme 2 typy zásob Dopravní zásoba – zboží na cestě, má význam zejména v případě dlouhého přepravního času, zejména u lodní dopravy Zásoba rozpracované výroby – někdy je nazývána také zásoba nedokončených výrobků, zahrnuje materiály a díly, které se nachází ve stadiu zpracování 3. Technologické zásoby - jedná se o zásoby, které potřebují určitou dobu skladování, aby nabyly požadovaných vlastností 4. Strategické zásoby – tyto zásoby mají zabezpečit přežití podniku při nepředvídaných kalamitách v zásobování 5. Spekulační zásoby – tyto zásoby se vytvářejí ve snaze docílit úspory při nákupu, tyto materiály se většinou nakupují před očekávaným zvýšením cen – zpravidla jde o ceny surovin

2.3.3 Druhy zásob podle použitelnosti Podle tohoto hlediska rozeznáváme použitelné a nepoužitelné zásoby: (Horáková 2000) 1. Použitelné zásoby – zásoby běžně spotřebovávané, je zde předpoklad jejich další potřeby 2. Nepoužitelné zásoby – zásoby, u nichž není předpoklad další spotřeby. Tyto zásoby mohou být označeny jako tzv. zásoby bez funkce, bez pohybu. Vzhledem k nákladům na skladování je snahou podniků, aby tyto těchto zásob bylo co nejméně.

17

2.3.4 ABC a XYZ analýza ABC analýza vychází z tzv. Paretova zákona, dle kterého má 80% důsledků zpravidla 20% hlavních příčin. V podnicích tvoří většinu obratu menší část položek. „ Z Paretovy zákonitosti vyplývá, že při řízení je třeba soustředit pozornost na omezený počet nejdůležitějších objektů (skladových položek, dodavatelů, odběratelů, výrobků apod.), které mají rozhodující vliv na celkový výsledek.“ (Horáková 2000, str. 192) Materiály jsou zařazovány do jednotlivých kategorií zejména na základě hodnot ročních spotřeb. Zařazení materiálů do jednotlivých kategorií se tedy může měnit. Položky kategorie A tedy tvoří větší podstatnou část obratu – cca 60 – 80%, u položek kategorie C se jedná o velké množství položek s minimálním obratem. (Horáková 2000) Největší pozornost je věnována položkám kategorie A, u těchto položek je důležitá důsledná kontrola stavu zásob a plnění dodávek. Položky kategorie B se sledují s nižší intenzitou, položkám kategorie C se věnuje nejmenší pozornost. Jako doplněk ABC analýzy bývá ještě použita XYZ analýza, která určuje výkyvy ve spotřebě materiálů. X značí rovnoměrnou spotřebu, Y téměř rovnoměrnou spotřebu se silnějšími výkyvy, Z – nepravidelnou – téměř nahodilou spotřebu.

2.4 Oceňování zásob 2.4.1 Nakupované zásoby Dle zákona o účetnictví se zásoby oceňují skutečnými pořizovacími cenami, tj. fakturační cenou a vedlejšími pořizovacími náklady. Mezi vedlejší pořizovací náklady patří např. dopravné, clo, pojištění, dále vnitropodnikové náklady – vnitropodnikové přepravné, náklady na zpracování, příp. další náklady. (Ryneš 2011) Při výdeji (spotřebě) se vychází buď z průměrných cen, nebo z metody FIFO. Při metodě FIFO se jako první použije první cena, tento způsob je složitý na evidenci zásob.

18

Způsob oceňování průměrem nebo FIFO nelze v rámci jednoho analytického účtu kombinovat.

2.4.2 Zásoby vytvořené vlastní činností Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují skutečnými nebo průměrnými vlastními náklady. Hodnota materiálů vychází z přímých a nepřímých nákladů, pro výpočet je možno využít tzv. typového kalkulačního vzorce. Součástí přímých nákladů jsou zejména náklady na mzdy a materiál, nepřímé náklady jsou režijních náklady. Konkrétní způsob ocenění, včetně podílu režijních nákladů rozpočítaných do kalkulací výrobků, si zvolí účetní jednotka.

2.5 Pravidla pro plánování zásob Vlastní plánování zásob závisí na mnoha faktorech: 1. druhu poptávky po daném výrobku 2. výrobních i dodacích lhůtách pro zajištění požadovaného materiálu 3. objednacích a výrobních dávkách 4. přesnosti evidence zásob materiálů 5. riziku nejistoty z případného nedostatku zásob 6. nákladech na pořízení a udržování zásob

2.5.1 Druhy poptávky Druhy poptávky rozlišujeme podle 2 hledisek. Z hlediska původu rozeznáváme závislou a nezávislou poptávku, z časového hlediska stejnoměrnou a nárazovou. (Horáková 2000)

19

2.5.1.1 Závislá a nezávislá poptávka Nezávislá poptávka přichází zpravidla libovolně, je charakterizována zejména poptávkou zákazníků po konečných výrobcích. Někdy se používá název stochastická poptávka. Tato poptávka musí být předpovídána, pro tlumení nejistoty odhadu budoucí poptávky se vytváří pojistná zásoba. Závislá poptávka je odvozena z předpovědi poptávky po konečném výrobku. Čas a velikost potřeby konkrétních dílů a materiálů lze stanovit na základě výrobního plánu.

2.5.1.2 Stejnoměrná a nárazová poptávka U stejnoměrné poptávky přicházejí požadavky na výdej trvale, s drobnými, příp. sezónními výkyvy. Tato poptávka je typická v případě nezávislé poptávky po konečných výrobcích. Stejnoměrná potřeba se může vyskytovat i u položek se závislou poptávkou, zejména při trvalé výrobě výrobků spotřebovávajících tyto položky. Nestejnoměrná, nahodilá poptávka je označována jako nárazová. V tomto případě jsou poměrně dlouhé odstupy mezi požadavky na nákup nebo výrobu daného dílu. Při této poptávce nelze vycházet z průměrné roční potřeby.

2.5.2 Čas potřebný pro zajištění požadovaného materiálu Pro plánování potřeb je nutná znalost časů nutných pro zajištění požadovaných materiálů, tyto lhůty někdy bývají označeny jako pořizovací časy. V případě nakupovaných materiálů se jedná o dodací lhůtu materiálu – včetně času potřebného na přepravu, u vyráběných výrobků jde o čas potřebný na výrobu – s ohledem na personální a strojní kapacity, příp. aktuální vytížení výroby.

2.5.3 Objednací a výrobní dávky Optimální výrobní dávky si stanoví podnik na základě charakteru výroby. Malé výrobní dávky mohou být například u jednoduché montáže; v případě výroby dílu na stroji, kde je nutné složité seřízení, bývají výrobní dávky vyšší.

20

U nakupovaných materiálů se na velikosti optimální dávky podílí více faktorů – administrativní náklady na pořízení a zpracování objednávky, náklady na dopravu a skladování, dodací lhůta, dále také cena určená výrobcem pro požadovanou dávku. V některých případech bývá dodavatelem určena také minimální objednací dávka. V případě vyšších dávek je naopak možnost množstevní slevy. Optimální velikost dodávky se stanovuje pomocí Harrisova-Wilsonova vzorce: : (Horáková 2000)

Qopt = Qopt – optimální velikost dávky v jednotkách množství co – jednorázové objednací náklady (Kč na 1 dodávku) cz – měrné náklady na držení zásoby (Kč za rok na jednotku množství) P – očekávaná roční potřeba položky

Úpravou výše uvedeného vzorce lze získat optimální roční počet dodávek (nc

opt)

pro

jednotlivé položky: (Horáková 2000)

nc opt =

2.5.4 Evidence stavu zásob materiálů Pro plánování a hodnocení zásob je nutné znát aktuální a průměrnou výši zásob. Z hlediska disponibility zásob rozeznáváme u aktuální zásoby fyzickou a disponibilní zásobu, pro hodnocení vývoje zásob je sledována tzv. průměrná zásoba. (Horáková 2000) Fyzická zásoba udává okamžitou velikost zásoby dle evidence stavu zásob.

21

Disponibilní zásoba je okamžitá fyzická zásoba snížená o známou velikost potřeby v dalším období Průměrná fyzická zásoba (Zc) je aritmetickým průměrem denních stavů fyzické zásoby za sledované období. Její sledování je důležité pro hodnocení vázanosti finančních prostředků a sledování obratu zásob U průměrné fyzické zásoby se sleduje obratovost zásoby – uvádí se rychlost a doba obratu zásoby: Rychlost obratu zásoby (no) – udává, kolikrát za rok se spotřebuje (obrátí) průměrná zásoba; počítá se jako roční spotřeba (P) dělená průměrnou zásobou (Zc): (Horáková 2000)

Doba obratu zásoby (to) – udává, kolik dnů průměrné spotřeby představuje průměrná zásoba, značí rychlost obratu zásoby: (Horáková 2000)

to =

=

Je-li např. vysoká doba obratu zásoby, je vhodné vyhodnotit příčinu. V případě vysokých výrobních, příp. objednacích dávek, prověřit možnost snížení těchto dávek.

2.5.5 Opatření pro snížení rizika nejistoty z případného nedostatku zásob Vždy je třeba zvážit důsledky plynoucí z případného nedostatku zásob. Pro zamezení nedostatku zásob lze u materiálů stanovit pojistné zásoby, příp. lze využít různých systémů pro zajištění včasných dodávek materiálů. Pojistná zásoba Pojistná zásoba je zásoba držená nad rámec běžné zásoby, která kryje riziko z případného nedostatku zásob způsobené výkyvem poptávky, příp. opožděním dodávky. V některých

22

případech bývá s dodavatelem smluvně ujednána povinnost držení pojistné zásoby v předem dohodnuté výši. Stanovení výše optimální pojistné zásoby je velmi problematické. Výše zásoby závisí na spolehlivosti dodavatele, dodací lhůtě, rizicích plynoucích z nedostatku zásoby. V literatuře je uvedeno mnoho metod na stanovení velikosti pojistné zásoby. Vzhledem k obtížnosti dostupnosti potřebných dat se zohledňují pouze nejdůležitější faktory mající vliv na velikost zásoby. Pro materiály, kde nedochází k velkému kolísání pořizovací lhůty a velikosti dodávek, se velikost zásoby určí jako součin pojistného faktoru a směrodatné odchylky během intervalu nejistoty: (Sixta 2009)

Xp = K x Ωn K = pojistný faktor – vychází z distribuční funkce normovaného normálního rozdělení Ωn = směrodatná odchylka velikosti poptávky během intervalu nejistoty

Při stanovení velikosti pojistné zásoby je nutné vycházet také z tzv. doby pořízení zásoby, příp. hodnocení spolehlivosti dodavatele. Stanovení optimální pojistné zásoby je tedy velmi obtížné.

2.5.6 Náklady na pořízení a udržování zásob Vysoká hodnota zásob váže velkou část finančních prostředků, které by mohly být využity v jiné oblasti. Kromě pořizovací ceny zboží je tedy třeba vzít v úvahu ještě další náklady – např. náklady na manipulaci a skladování. Dále je nutné zvážit další rizika plynoucí z držení zásob – např. riziko znehodnocení zásob např. vlivem poškození při nevhodném skladování, příp. způsobené zastaráním výrobku. Do nákladů na udržování zásob se započítávají – náklady na pořízení zásob, náklady na kapitál vázaný v zásobách, skladovací náklady, náklady na likvidaci zastaralého zboží. Tyto náklady mohou v ročním vyjádření tvořit až 50% hodnoty zásob. (Sixta 2005) Při plánování a řízení zásob je tedy nutná znalost širší problematiky.

23

Předpokladem pro správné plánování zásob ve výrobním závodě je dokonalá evidence stavu zásob, dále dostupnost dat potřebných pro zajištění požadovaných materiálů. Zejména ve větších podnicích je tato činnost řízena pomocí software. V praktické části budu provedu analýzu řízení zásob ve firmě Hettich ČR k.s. na příkladu vybraných výrobků.

24

3 Představení společnosti Hettich Firma Hettich vznikla v roce 1888, kdy Karl Hettich vyvinul efektivní metodu pro výrobu součástek do kukačkových hodin. V roce 1928 vyvinul August Hettich výrobní linku pro klavírní závěsy, čímž byla zahájena výroba pro nábytkářský průmysl. V roce 1930 byla založena pobočka v Herfordu, klavírní závěsy zde byly vyráběny na automatickém stroji. Od roku 1966 je hlavním sídlem firmy Kirchlengern. Skupina Hettich je 100% rodinnou firmou, od roku 2005 je ve vedení firmy čtvrtá generace rodiny Hettich. Skupina Hettich v současné době zaměstnává cca 6 000 zaměstnanců v Americe, Evropě a Asii. V roce 2014 činil obrat skupiny více než 800 milionů EUR. V současné době se společnost specializuje na výrobu a prodej nábytkového kování. Jedná se zejména o dveřní závěsy, různé typy výsuvných a zásuvkových systémů, dále i dekorativní kování a kování pro polohovací a čalouněný nábytek. Skupina Hettich dodává také své výrobky podnikům v jiných odvětvích. Zákazníky jsou i významné automobilové společnosti – např., Key Plastics, Daimler AG, dále společnosti z oblasti elektroprůmyslu – např. Siemens, Tyco Electronics. (www.hettich.com.cz)

Obrat za rok (€ 000's)

Zaměstnanci

Obrázek 5 – Obrat skupiny Hettich (Zdroj: www.hettich.com/cz [cit. 2015-11-18].)

25

3.1 Značka Hettich Kvalita, inovace, kontakt se zákazníkem, spolehlivost – tato hesla jsou mottem společnosti Hettich, které je zobrazeno i na stránkách firmy:

Obrázek 6 – Značka Hettich (Zdroj: www.hettich.com/cz [cit. 2015-11-18].)

26

4 Firma Hettich ČR k.s. Společnost Hettich ČR k.s. byla založena v roce 1993. Výroba byla zahájena v pronajaté hale, nyní probíhá ve 4 vzájemně propojených halách. V současné době zaměstnává cca 600 zaměstnanců. Roční obrat firmy činí v posledních letech cca 1 mld Kč.

4.1 Organizace firmy Výrobní útvary podniku tvoří tzv. segmenty, které jsou určeny typem výroby, příp. portfoliem výrobního programu. Předvýroba – lisovna oceli, zinku, plastů Montážní segmenty jsou rozděleny zejména podle typu vyráběných výrobků: Jedná se o segmenty výsuvného, posuvného, spojovacího a závěsného kování. Součástí oddělení závěsů je také výroba pro zákazníky automobilového průmyslu. Ostatní útvary podniku – např. jakost, nákup, dispozice, logistika, jsou samostatnými útvary.

4.2 Certifikáty a ocenění Firma Hettich ČR k.s. je držitelem mnoha certifikátů a ocenění, nejvýznamnější z nich jsou uvedeny v následujících kapitolách.

4.2.1 Bezpečný podnik Program „Bezpečný podnik“ byl vyhlášen v roce 1996 ministrem práce a sociálních věcí, jeho garantem je Český úřad bezpečnosti práce. Projekt „Bezpečný podnik“ má zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně ochrany životního prostředí, vytvořit podmínky pro zavedení efektivního systému řízení a napomoci plnit ustanovení české legislativy, vycházející z požadavků směrnic EU. Ke dni 1.6.2015 bylo majitelem titulu pouze 80 firem v ČR. Tento malý počet dokazuje, že jde o velmi výběrovou záležitost s náročnými kritérii. Osvědčení se uděluje dvakrát ročně, platnost osvědčení je 3 roky. Společnost Hettich ČR k.s. získala osvědčení „Bezpečný podnik“ dne 26.května 2010 a stala se tak první firmou na Žďársku, která toto ocenění získala.

27

Obrázek 7 – Logo Bezpečný podnik (Zdroj: www.hettich.com/cz [cit. 2015-11-18].)

4.2.2 ČSN EN ISO 9001 Mezinárodní norma ČSN EN ISO 9001 stanovuje požadavky na systémy managementu jakosti. Splnění této normy dnes vyžaduje spousta zákazníků, zejména v automobilovém průmyslu.

4.2.3 Životní prostředí Firma Hettich ČR k.s. splňuje také požadavky směrnice EMAS, která stanovuje požadavky z oblasti ekologie. Přijetím zásad uvedené směrnice přebírají podniky skupiny Hettich zvláštní odpovědnost za zachování přirozených životních zdrojů a za ochranu zdraví svých zaměstnanců. V oblasti životního prostředí je firma také držitelem certifikátu ISO 14001. (Zdroj: interní)

28

5 Řízení výroby a zásob V této bakalářské práci se zabývám možnostmi snížením zásob vybraných výrobků ve firmě Hettich ČR k.s. (dále jen HČR). Pro tuto analýzu jsem si zvolila konkrétní výrobky zákazníka automobilového průmyslu, nejdříve popíšu všeobecný průběh procesu od obdržení objednávky zákazníka po zajištění dodávky.

5.1 Průběh procesu zpracování požadavku zákazníka Průběh procesu řídí disponent ve spolupráci s ostatními útvary podniku, obecný postup je znázorněn na obr. 8. 1. Disponent překontroluje formální náležitosti objednávky a zadá požadavek zákazníka do systému SAP. 2. Po zadání objednávky provede analýzu požadavku, zejména s ohledem na možnosti zajištění potřebných materiálů a kapacit ve výrobě. V případě nesrovnalostí, např. nereálnosti požadovaného termínu, množství, kontaktuje zákazníka a odsouhlasí změny objednávky. 3. Po provedení analýzy a konečném odsouhlasení zašle zákazníkovi potvrzení objednávky. 4. Je-li nutná objednávka materiálu, objedná potřebný materiál dle dat zadaných v systému SAP. 5. Vystaví výrobní zakázku, kterou předá mistrovi příslušného pracoviště. Na výrobní zakázce je uvedeno požadované množství a termín pro dokončení výroby konkrétního výrobku. Po dokončení výroby provedou pověření pracovníci výrobního útvaru naskladnění do expedičního skladu. 6. Ve spolupráci s pracovníky logistiky zajistí vyskladnění výrobků a dopravu konečnému zákazníkovi.

29

požadavek zákazníka

zadání údajů do systému SAP jednání se zákazníkem

zpracování údajů

analýza

potvrzení zákazníkovi

objednávka materiálu

požadavek výrobě

dodávka zákazníkovi

konec

Obrázek 8 – Průběh procesu zajištění požadavku zákazníka (Zdroj: vlastní zpracování)

30

5.2 Řízení nákupu Útvar nákupu provádí výběr dodavatele u nových materiálů. Na základě specifikací požadovaného materiálu a odhadu předpokládaných potřeb provede poptávkové řízení. Po vyhodnocení poptávky je vybrán vhodný dodavatel, se kterým jsou dále upřesněny dodací podmínky – cena, dodací množství, dodací lhůty, způsob dopravy, atd. V případě požadavků větších odběrů, příp. z důvodů zkrácení dodací lhůty může být s dodavatelem schválen kontrakt. Po odsouhlasení všech podmínek jsou do systému SAP zadána data potřebná pro objednávání jednotlivých materiálů. Oddělení nákupu se také účastní procesu schvalování. V některých případech si sám zákazník určí, příp. doporučí výrobce materiálů potřebných pro výrobku konkrétního výrobku. Po ukončení procesu schvalování objednává materiály disponent, na základě údajů zadaných v systému, s pracovníky nákupu spolupracuje v případě nutnosti stanovení dlouhodobých plánů pro dodavatele, kontraktů, případně při vzniku problémů s dodávkami materiálu. Podnětem k vystavení objednávky pro požadovaný materiál je podkročení disponibilní zásoby materiálu pod stanovenou mez v období odpovídajícímu dodací lhůtě daného materiálu. V systému se tato skutečnost zobrazí jako objednávková potřeba, na základě této informace disponent prověří oprávněnost potřeby a vystaví objednávku. Většině dodavatelů jsou tyto objednávky zasílány e-mailem přímo ze systému SAP.

5.3 Řízení výroby Požadavky na výrobu konkrétních materiálů jsou předány mistrům příslušného pracoviště formou výrobních zakázek zpravidla 1 týden před plánovaným zahájením výroby. V případě potřeby je možné vytištění plánu zakázek na nejbližší období. Disponent má možost využití tzv. kapacitního plánování, kde prověří aktuální dostupné kapacity daného pracoviště, v případě výrazného přetížení prověří možnost odsunu některých zakázek. Na pracovištích předvýroby (lisovna oceli, plastů, zinků) probíhá výroba v nepřetržitém provozu, na montážních pracovištích je individuální nastavení pracovišť. Montáž vybraných výrobků probíhá na pracovišti s 3směnným provozem, v případě výrazného navýšení kapacit je možné využití práce o víkendu. Na tomto pracovišti probíhá

31

pouze montáž těchto vybraných výrobků, k problémům s kapacitou dochází pouze v případě pozdních dodávek vstupních materiálů. Po zahájení výrobní zakázky jsou údaje o vyrobeném množství zaznamenány tzv. zpětným hlášením, které provádí pracovníci vždy po ukončení práce na zakázce – např. po ukončení směny, v případě ukončení zakázky během směny po ukončení práce na této zakázce. Je tedy možné průběžné sledování vyrobeného množství u jednotlivých operací výrobní zakázky. Zpětným hlášením je také proveden odpis materiálu zpracovaného na výrobu konkrétní operace. Tím je možné průběžně získávat i informace o dostupných materiálech. Po ukončení zakázky, příp. vyrobení 1 palety je materiál naskladněn transportérem příslušného pracoviště.

5.4 Organizace skladování Skladovací prostory se nachází uvnitř výrobních hal. Zboží je skladováno ve volně dostupných číselně označených regálech. Příjem materiálu provádí pracovníci logistiky. Materiál naskladní dle dodacího listu, každá paleta je označena kartou s identifikací materiálu. Po provedení vstupní kontroly je materiál převezen do regálů. Je-li to možné, jsou materiály převezeny do regálu poblíž pracoviště, kde budou používány. Vyskladnění materiálu do výroby provádí transportér, identifikace potřebných materiálů je uvedena v kusovníku materiálu výrobní zakázky, umístění uskladněného materiálu nalezne pomocí scanneru. Po vyrobení zboží provede jeho naskladnění. Zboží určené pro vývoz převeze do expedičního skladu, ostatní materiál je zaskladněn do regálu ve výrobě.

5.5 Doprava Pro dopravu vstupních materiálů a vývoz výrobků konečným zákazníkům podnik využívá služeb externích dopravců. V některých případech si tuto dopravu zajišťuje sám dodavatel, příp. zákazník. Způsob dopravy závisí také na objemu dodávaného matriálu a vzdálenosti dodavatele. 32

6 Plánování zásob 6.1 Plánování potřeb Plánování potřeb řídí disponent, který je zodpovědný za stav zásoby dané skupiny materiálů. Řízení probíhá za pomoci programu SAP, ve kterém jsou zobrazeny všechny potřeby a zásoby. V systému jsou dostupná všechna data potřebná pro zajištění požadovaných materiálů Vlastní plánování u konečných výrobků je závislé na jejich klasifikaci, počtu zákazníků, hodnocení předchozích potřeb, prognóze dalšího vývoje poptávky, atd. Pro všechny výrobky, suroviny, materiály se používá označení artikly, každý artikl je jednoznačně určen svým 9místným číslem.

6.2 Klasifikace artiklů Ve skupině Hettich existuje jednotná klasifikace artiklů, která je důležitá pro další rozhodování o plánování zásob, včetně tzv. předplánování potřeb. Klasifikaci artiklu určuje jeho čtyřmístné označení, které je každý měsíc aktualizováno. Výrobky, o kterých pojednává tato bakalářská práce, mají klasifikaci AUXR, níže je uveden význam tohoto označení: ABC klasifikace Tato klasifikace určuje rozdělení artiklů dle obratu: A - Skupina artiklů, které tvoří 80% celkového obratu B - Skupina artiklů, které tvoří 15% celkového obratu C - Skupina artiklů, které tvoří 5% celkového obratu

33

XYZ klasifikace Tato klasifikace určuje rovnoměrnost potřeb X - Potřeby jsou rovnoměrně rozloženy do jednotlivých měsíců, s minimálními výkyvy Y – Nerovnoměrně rozložené měsíční potřeby Z – Náhodné, ojedinělé potřeby

LRODI Klasifikace Tato klasifikace určuje obrátkovost spotřeby artiklů L - Artikly, které jsou „mladší“ 12 měsíců (náběh výroby) R - Pravidelně běžící artikly, starší 12 měsíců O - Artikly, u kterých nebyla poslední 4 měsíce žádná spotřeba D - Artikly, u kterých nebyla posledních 12 měsíce žádná spotřeba I - Neaktivní artikly (určené k výmazu)

Artikly zařazené do kategorie D a I jsou označeny jako tzv. maloobrátkové, jejich výše je pravidelně vyhodnocována, zejména s ohledem na riziko případné šrotace zásob.

USN Klasifikace Tato klasifikace charakterizuje počet zákazníků odebírajících daný produkt, případně komponentu spotřebovávanou při výrobě daného produktu. U - Artikl, který odebírá pouze jeden zákazník (nebo více, než 98%) S - Artikl, který z 70-98% odebírá pouze jeden zákazník N - Artikl, který odebírá více zákazníků, žádný z nich neodebírá více než 70%

34

Dle této klasifikace mají tedy vybrané výrobky následující zařazení: A

výrobky se výraznou měrou podílí na obratu

X

potřeby jsou relativně rovnoměrné

R

výrobky jsou vyráběny stále

N

výrobky odebírá pouze 1 zákazník

6.3 Pravidla pro předplánování Předplánování potřeb se provádí pouze u konečného výrobku. Předplánování nastavuje disponent zodpovědný za výrobu daného výrobku. Konečné hodnoty předpokládaných budoucích potřeb jsou stanoveny za pomoci parametrů nastavených v programu SAP. Hodnoty vychází zejména ze spotřeby uplynulých 12, příp. 24 měsíců. Na základě tohoto přeplánování se zobrazují i potřeby potřebných komponent, vybraným dodavatelům jsou automaticky zasílány přehledy budoucích potřeb. Pokud má artikl klasifikaci U nebo S, nesmí být nastaveno přeplánování, zejména z důvodu velkého rizika šrotace zásob. Pokud zákazník vyžaduje kratší dodací lhůtu, než která je potřebná na výrobu a nákup součástí – tzv. opatřovací čas, je vyžádán závazný plán dodávek, příp. kontrakt, který zákazníka zavazuje odebrat dohodnuté množství v určitém termínu. V tomto případě je tedy nastaveno předplánování – zákazník zasílá plán dodávek. Na základě těchto klasifikací lze tvrdit, že nejméně rizikovou skupinou pro přeplánování jsou artikly, které vykazují charakteristiku AXNR – velký odběr, s předpokladem stálého odběru i nadále, pravidelné potřeby, hodně zákazníků, tj. v případě ztráty menšího počtu zákazníků zde není výrazné ohrožení dalšího odběru.

6.4 Pravidla pro nastavení pojistných zásob Snahou je mít u všech materiálů minimální pojistné zásoby. Hodnoty pojistných zásob jsou pravidelně přehodnocovány a prověřovány možnosti jejich snížení.

35

V případě požadavku na nastavení pojistných zásob u nových materiálů musí být tato skutečnost odsouhlasena technickým ředitelem.

6.5 Objednací a výrobní dávky U vyráběných výrobků závisí výše výrobní dávky na složitosti výroby vyráběného výrobku, nevýrobních časech potřebných na zahájení výroby – v případě tlakového lití zinku např. ohřev a seřízení formy, atd. Výši výrobní dávky stanoví příprava výroby ve spolupráci s controllingem. Objednací dávky stanoví nákup ve spolupráci s požadavky přípravy výroby, dle výše dávek se také odvíjí výše ceny. I z důvodu ostatních logistických nákladů je dána přednost dávkám odpovídajícím zpravidla měsíční potřebě.

6.6 Ocenění zásob Způsob ocenění závisí na druhu materiálové položky. U nakupovaných položek se vychází z nákupní ceny materiálu. Po každém nákupu položky je hodnota ocenění zásob upravena klouzavým průměrem. Vyskladnění položek probíhá na bázi aktuální průměrné ceny. U vyráběných položek je hodnota ocenění stanovena na základě kalkulačního vzorce: Materiálové náklady navýšené o procentní podíl logistických nákladů + výrobní náklady + amortizace nástrojů Hodnota ocenění je 1 x měsíčně přepočítána, při vyskladnění položky je zboží vyskladněno s hodnotou aktuální ceny.

36

7 Závěs A Tento závěs je součástí loketních opěrek automobilů. Firma Hettich spolupracovala se zákazníkem již v době vývoje produktu. V současné době se vyrábí 2 typy tohoto závěsu, typ s listovou pružinou (dále závěs A P), typ bez listové pružiny (dále závěs A BP).

Obrázek 9 - Závěs A (Zdroj: interní)

S ohledem na citlivost údajů v uvádím v následujících částech pouze obecné názvy materiálů, neuvádím názvy dodavatelů ani zákazníka. Hodnoty zásob a prodejů jsou upraveny koeficientem.

37

7.1 Popis součástí 

Plastové díly 

Plast velký



Plast malý

Plastové díly jsou vyráběny v HČR. Jsou lisovány na oddělení předvýroby. Velký plast je vyroben ze speciálního polyamidu, který je používán pouze pro tento výrobek. Malý plast je lisován z běžného typu polyamidu používaného i pro ostatní výrobky. 

Ocelové lisované díly 

Horní díl



Spodní díl



Střední díl

Tyto díly jsou nakupovány. Jsou vyrobeny z pásové oceli, horní a spodní díl je dodáván s konečnou povrchovou úpravou, střední díl je dodáván v surovém stavu, povrchová úprava KTL je zajištěna v kooperaci u českého dodavatele. 

Pružiny 

Pružina 1



Pružina 2



Pružina 3

Všechny pružiny jsou nakupované. Pružina 3 je používána pouze pro typ BP. 

Ostatní součásti 

Osička



Nýty CZ 28



Filc

Všechny součásti jsou nakupované. 

Obalový materiál 

Proložka



Bedna

Díly jsou zákazníkovi dodávány v jím dodaných bednách. Při dodávce zákazníkovi jsou vždy naloženy palety s prázdnými bednami a proložky.

38

7.2 Odvolávky zákazníka Požadavky zákazníka jsou zasílány e-mailem v tzv. odvolávkách, zpravidla 1 x týdně. Dle dohody jsou změny množství na 2 nejbližší týdny možné pouze po vzájemném odsouhlasení. V případě problémů s dodávkou je se zákazníkem dohodnuta změna dodávaného množství tak, aby nedošlo k ohrožení výroby u zákazníka. V odvolávce jsou uvedena přibližná množství požadovaných ks v horizontu cca 2 měsíce. Z hlediska hodnocení poptávky se tedy u konečného výrobku jedná o stejnoměrnou nezávislou poptávku, na materiály potřebné pro výrobu těchto závěsů se vztahuje stejnoměrná závislá poptávka. Výše plánovaných množství v odvolávkách značně kolísají, dle těchto odvolávek nelze stanovit jednoznačný trend vývoje budoucích potřeb. Při velkých změnách odvolávaných množství je ztíženo plánování zásob, zejména u materiálů s dlouhou dodací lhůtou. Zejména u těchto materiálů se při plánování vychází i z historie dodávaných množství v uplynulém období, v další části je zobrazen přehled vývoje dodávek od roku 2011.

7.3 Dodávky zboží Zboží je zákazníkovi dodáváno 1 x týdně (ve sjednaný den). Dopravu hradí a zajišťuje Hettich ČR, cena dopravy je započítána v ceně výrobku. Doprava je zajištěna prostřednictvím smluvního dopravce, při dodávce jsou u zákazníka naloženy prázdné obaly.

7.4 Objem prodeje od roku 2011 V následujících tabulkách a grafech jsou uvedeny počty prodaných kusů v předcházejících obdobích. Výše prodávaného množství ve srovnání s předcházejícím obdobím značně kolísá, i z tohoto důvodu je obtížné dlouhodobé plánování budoucích potřeb. Výjimkou jsou pouze pravidelné odstávky v době vánočních a letních prázdnin.

39

Prodej závěsu A v letech 2011 - 2015 300 000

Prodej (ks)

250 000 200 000 150 000

AP

100 000

A BP

50 000 0 AP

2011 259 493

2012 193 200

2013 187 390

2014 219 800

2015 270 000

A BP

80 990

83 400

66 599

42 550

46 000

Obrázek 10 – Přehled ročních prodávaných množství od roku 2011 (Zdroj: vlastní zpracování)

U typu A P je v letech 2014 – 2015 patrný nárůst oproti období 2012 – 2013, u typu BP je naopak v období 2014 – 2015 pokles oproti roku 2013. V roce 2015 je vidět nárůst u obou sledovaných závěsů, obdobný trend jsme v roce 2015 zaznamenali i u ostatních výrobků vyráběných ve skupině Hettich. Pokud bychom srovnávali celková množství dodaných závěsů v jednotlivých letech, lze vidět největší objem prodeje v roce 2011 – celkem 340 483 ks závěsů, naopak nejnižší množství je v roce 2013 – 253 989 ks závěsů.

Prodej v ks

Měsíční prodej typu A P od roku 2011 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

2011 2012 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2013

2011 23 96 19 20 20 40 19 20 30 60 24 00 14 40 14 40 20 40 22 52 36 00 14 40

2014

2012 17 40 26 40 14 40 14 40 22 80 20 40 14 40 10 20 19 20 14 40 9 600 9 600

2015

2013 14 40 19 20 14 40 19 98 19 39 13 80 10 20 9 600 20 81 19 80 15 00 10 80 2014 19 20 16 20 18 00 24 00 16 20 19 80 16 97 12 60 21 60 21 02 20 40 13 80 2015 19 70 21 85 22 20 25 20 21 60 26 40 20 40 12 02 28 80 27 00 25 20 19 62

Měsíc Obrázek 11 - Přehled prodeje závěsu A P od roku 2011 (Zdroj: vlastní zpracování)

40

Prodej v ks

Měsíční prodej typu A BP od roku 2011 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

2011 2012 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2011 8 990 9 000 7 200 7 800 3 600 7 200 3 600 3 600 7 200 5 400 10 800 6 600 2012 9 600 15 000 8 400 4 800 5 400 9 000 9 000 2 400 6 600 5 400 4 200 3 600 2013 8 400 8 400 8 400 5 400 6 000 7 800 5 400 1 800 2 999 3 600 4 800 3 600

2013 2014 2015

2014 5 400 4 725 5 300 6 700 3 000 3 000 3 600 3 000 2 400 1 825 1 200 2 400 2015 4 800 2 800 5 400 4 800 4 200 4 200 2 400 1 800 4 800 3 000 4 200 3 600

Měsíc Obrázek 12 - Přehled prodeje závěsu A BP od roku 2011 (Zdroj: vlastní zpracování)

I v měsíčních přehledech je vidět kolísání obratů v jednotlivých letech. Kolísání může být částečně způsobeno i tím, že díly jsou zákazníkovi dodávány v týdenních cyklech, záleží tedy i na tom, zda v daném měsíci byly uskutečněny 4, nebo 5 vývozů. V některých případech mohly být výkyvy způsobeny problémy na straně dodavatele. Pro srovnání aktuálního vývoje dodávaných množství uvádím v následujících 2 grafech přehled vývoje týdenních dodávek v letech 2014 a 2015.

Týdenní prodej závěsu A v roce 2014 12000

Prodej v ks

10000 8000 Typ BP

6000

Typ AP

4000

Průměrný prodej 2000 0 1

4

7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 43 46 49 52

Týden Obrázek 13 – Graf týdenních dodávaných množství závěsu A v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

41

Týdenní prodej závěsu A v roce 2015 12000

Prodej v ks

10000 8000 Typ BP

6000

Typ AP

4000

Průměrný prodej 2000 0 1

4

7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 43 46 49 52

Týden Obrázek 14 – Graf týdenních dodávaných množství závěsu A v roce 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

Pokud bychom srovnali týdenní prodeje v těchto letech, je na základě výpočtu průměrné hodnoty týdenních dodávek patrný nárůst objemu prodeje v roce 2015. V roce 2014 byly průměrné dodávky 5 600 ks týdně, v roce 2015 v období do července to bylo cca 6 200 ks týdně, od srpna již 7 200 ks týdně.

7.5 Vývoj hodnot zásob v letech 2014 a 2015 Pro hodnocení vývoje zásob jsem se zaměřila pouze na nakupované a vyráběné materiály (dále jen komponenty) potřebné k výrobě závěsů. Zásobu hotových výrobků neuvažuji – týdenní kapacita montážní linky je 12 000 ks závěsů, týdenní požadavky zákazníka toto množství nepřekračují. Výroba konkrétního množství dle odvolávek zákazníka je zahájena 1 týden před požadovaným datem dodávky, časové rozplánování výroby ve výrobním provozu řídí mistr příslušného výrobního provozu na základě výrobních zakázek disponenta. U plastových dílů zohledňuji pouze zásobu suroviny na velký plast. Surovina na malý plast je používána pro široké spektrum výrobků, nelze tedy jednoznačně určit, jaká část zásoby je určena pro tento plastový díl. U obalového materiálu – bedny, proložky EUR palety – jsou při každé dodávce u zákazníka naloženy palety s obalovým materiálem – v tabulce také neuvádím.

42

V následujících 2 tabulkách jsou uvedeny střední hodnoty zásob uvedených materiálů v jednotlivých měsících, vypočítané jako průměr denních hodnot uvedených materiálů. Pro rok 2015 jsou uvedeny údaje za měsíce leden – září.

43

Tabulka 1 – Přehled vývoje zásob sledovaných materiálů v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování) Název Pružina 3 Střední díl ROH Osička Střední díl KTL Horní díl Spodní díl Plast velký Polyamid Pružina 2 Pružina 1 Plast malý Nýt Filc

Leden 13 685 6 155 8 343 5 403 5 723 5 408 3 699 4 357 2 607 757 948 436 418

Únor 15 880 7 196 6 118 4 118 6 177 7 567 5 672 3 182 3 006 830 827 479 276

Březen 17 284 9 325 4 392 4 257 6 912 7 748 6 832 2 797 3 209 752 815 491 508

Duben 8 415 8 269 5 775 3 110 6 671 4 042 5 280 2 470 3 279 185 472 387 468

Střední hodnota zásob v roce 2014 (v Kč) Květen Červen Červenec Srpen 4 208 7 196 2 908 4 935 7 690 6 454 3 775 7 565 5 387 5 886 6 629 5 796 4 663 8 053 3 288 5 134 5 259 5 452 1 652 5 480 4 106 6 046 2 598 5 812 2 854 2 185 2 319 4 078 3 028 3 274 2 749 3 512 2 085 903 1 839 1 919 471 719 631 453 800 650 339 448 399 320 347 265 325 264 341 287

Září 2 668 6 327 5 802 5 855 7 439 7 314 4 299 2 221 2 958 314 650 415 596

Tabulka 2 - Přehled vývoje zásob sledovaných materiálů v období len – září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování) Název Pružina 3 Horní díl Střední díl ROH Spodní díl Střední díl KTL Osička Plast velký Polyamid Pružina 2 Plast malý Pružina 1 Nýt Filc

Leden 22 430 4 461 6 236 6 346 4 217 2 725 3 862 2 625 2 627 944 594 461 450

Únor 25 268 7 082 9 710 7 524 6 002 5 720 5 316 2 512 2 309 963 528 283 428

Střední hodnota zásob v roce 2015 (v Kč) Březen Duben Květen Červen Červenec 19 728 22 702 24 682 32 573 23 726 7 729 7 261 6 016 4 656 6 242 5 906 7 127 4 547 8 256 5 824 5 290 5 018 6 160 4 700 6 589 6 530 2 705 5 069 3 096 8 774 6 189 6 300 7 914 6 917 4 219 5 262 5 994 7 424 5 509 4 015 1 555 1 601 2 619 2 581 1 168 839 2 018 1 079 3 360 3 079 916 879 797 622 468 892 622 371 1 370 674 364 380 497 330 452 255 458 415 224 292

Srpen 19 679 8 636 5 457 7 889 9 899 3 039 1 777 3 143 2 430 772 1 298 336 475

44

Září 10 535 9 701 5 928 9 082 8 170 2 398 6 116 3 157 1 727 795 681 417 290

Říjen Listopad Prosinec 11 501 18 886 22 926 6 905 6 228 3 444 7 655 5 569 3 549 5 070 8 595 9 647 4 684 5 313 5 360 4 664 5 087 5 498 3 692 4 753 3 856 3 153 2 414 3 215 2 815 3 150 2 018 907 936 1 147 426 429 738 486 497 629 452 314 182

Vývoj celkové hodnoty zásob by měl odpovídat objemu prodeje, v následujících grafech je zobrazen tento vývoj v letech 2014 – 2015.

Srovnání hodnoty zásob komponent s objemem prodeje v roce 2014 120000

Hodnota v Kč

100000 80000 60000 Zásoba komponent 40000

Objem prodeje

20000 0

Měsíc

Obrázek 15 – Srovnání hodnoty zásob sledovaných materiálů s objemem prodeje v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu (2014) je patrné, že hodnota zásob komponent kopíruje hodnotu prodaného zboží. Výjimkou jsou měsíce březen – duben – kdy je značný nárůst zásob, objem prodeje se naopak snižuje, další výrazný nárůst zásob je od července. V prosinci je hodnota zásob dokonce vyšší než objem prodeje – toto je způsobeno tím, že v prosinci jsou vývozy pouze do cca půli měsíce, z důvodu dovolených jsou na skladě delší dobu zásoby komponent potřebné pro začátek roku následujícího.

V další analýze se budu zabývat příčinami výše uvedených nárůstů.

45

Srovnání hodnoty zásob s objemem prodeje v roce 2015 120 000 100 000

Hodnota v Kč

80 000 60 000 Zásoby komponent (Kč) 40 000

Objem prodeje (Kč)

20 000 0

Měsíc

Obrázek 16 - Srovnání hodnoty zásob sledovaných materiálů s objemem prodeje v období leden - září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

V roce 2015 je výrazný nárůst výše zásob komponent oproti roku 2014, hodnota zásob se většinou pohybuje v rozmezí 60 000 – 70 000 Kč, v roce 2014 tato hodnota činila 40 000 – 60 000 Kč, s výjimkou prázdninových měsíců, kdy byla hodnota zásob pod 30 000 Kč.

7.5.1 Analýza vývoje hodnot zásob v letech 2014 - 2015 Pro analýzu hodnoty zásob využiji ABC analýzu, pomocí níž vyberu materiály s nejvyššími hodnotami zásob ve sledovaných letech. Na níže uvedeném grafu je uvedeno grafické vyjádření vývoje hodnot zásob sledovaných komponent.

46

Vývoj zásob komponent v roce 2014 25 000 Pružina 3 20 000

Střední díl ROH

Hodnota v Kč

Osička 15 000

Střední díl KTL Horní díl

10 000

Spodní díl Plast velký

5 000

Polyamid Pružina 2

0

Pružina 1 Plast malý Nýt Měsíc

Obrázek 17 – Přehled vývoje hodnot zásob komponent v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

Vývoj zásob komponent v roce 2015 35 000 Pružina 3

30 000

Hodnota v Kč

Horní díl 25 000

Střední díl ROH

20 000

Spodní díl Střední díl KTL

15 000

Osička

10 000

Plast velký Polyamid

5 000

Pružina 2 0

Plast malý Pružina 1 Nýt Měsíc

Obrázek 18 - Přehled vývoje hodnot zásob komponent v období leden - září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

Z těchto grafů je zřejmé, že největší podíl hodnoty zásob tvoří pružina 3. V následujících tabulkách uvedu číselné vyjádření hodnot zásob jednotlivých komponent.

47

Tabulka 3 –Vvyhodnocení průměrné zásoby vybraných komponent v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování) Název Pružina 3 Střední díl ROH Osička Střední díl KTL Horní díl Spodní díl Plast velký Polyamid Pružina 2 Pružina 1 Plast malý Nýt Filc

Průměrná zásoba (2014) Hodnota v Kč 10 874 6 611 5 908 5 599 5 510 5 491 4 127 3 031 2 482 675 629 429 369

Podíl 21,02% 12,78% 11,42% 10,82% 10,65% 10,61% 7,98% 5,86% 4,80% 1,30% 1,21% 0,83% 0,71%

Množství v ks 29 590 15 039 61 354 10 157 10 935 11 936 15 637 971 47 740 27 897 16 158 110 069 58 635

Roční spotřeba (v ks)

Rychlost obratu zásoby

219 800 262 350 262 350 262 350 262 350 262 350 262 350 12 268 262 350 262 350 262 350 659 400 262 350

7,43 17,44 4,28 25,83 23,99 21,98 16,78 12,63 5,50 9,40 16,24 5,99 4,47

Doba obratu zásoby (ve dnech) 49,14 20,92 85,36 14,13 15,21 16,61 21,76 28,89 66,42 38,81 22,48 60,93 81,58

Tabulka 4 - Vyhodnocení průměrné zásoby vybraných komponent v období leden – září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování) Název Pružina 3 Horní díl Střední díl ROH Spodní díl Střední díl KTL Osička Plast velký Polyamid Pružina 2 Plast malý Pružina 1 Nýt Filc

Průměrná zásoba (2015) Hodnota v Kč

Podíl

22 369 34,28% 6 865 10,52% 6 555 10,04% 6 511 9,98% 6 051 9,27% 5 047 7,73% 5 030 7,71% 2 329 3,57% 2 163 3,31% 795 1,22% 781 1,20% 391 0,60% 365 0,56%

Množství v ks (kg) 60 869 13 623 14 910 14 155 10 976 52 407 19 062 747 41 596 20 439 32 277 100 283 57 986

Roční spotřeba v ks (kg) 198 175 233 375 233 375 233 375 233 375 233 375 233 375 12 330 233 375 233 375 233 375 594 525 233 375

Rychlost obratu zásoby 3,26 17,13 15,65 16,49 21,26 4,45 12,24 17,00 5,61 11,42 7,23 5,93 4,02

Doba obratu zásoby (ve dnech) 112,11 21,31 23,32 22,14 17,17 81,96 29,81 22,00 65,06 31,97 50,48 61,57 90,69

Pro srovnání zásob jednotlivých komponent ve sledovaných obdobích jsem použila ABC analýzu. Komponenty jsou v jednotlivých tabulkách seřazeny sestupně – dle průměrné zásoby ve sledovaném období. V obou sledovaných letech se na prvních šesti místech umístily stejné komponenty, nejvyšší hodnotu zásob tvoří pružina 3, na dalších místech jsou střední, horní a spodní díly a osička. V roce 2014 tvoří celková hodnota zásob zvýrazněných materiálů 77,3% celkové zásoby uvedených komponent, v roce 2015 dokonce 81,83%. 48

U všech materiálů je vypočtena i rychlost a doba obratu zásoby – dle vzorců uvedených v části 2.5.4. V další části se pokusím zjistit příčiny výše těchto zásob a navrhnout opatření pro snížení uvedených zásob.

7.5.2 Vývoj zásob sledovaných komponent v letech 2014 a 2015 V této části jsou u materiálů s nejvyšší průměrnou zásobou graficky znázorněny vývoje množství těchto zásob.

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Aktuální zásoba Pojistná zásoba

12.2014

11.2014

10.2014

09.2014

08.2014

07.2014

06.2014

05.2014

04.2014

03.2014

02.2014

Průměrná zásoba 01.2014

Zásoba v ks

Pružina 3 - vývoj zásob v roce 2014

Měsíc Obrázek 19 – Přehled vývoje zásob dílu pružina 3 v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

V grafu je znázorněn přehled vývoje zásob pružiny 3. Dodací lhůta dílu je 210 dnů, i tak dodavatel ne vždy plní potvrzený termín objednávky. Původní dodací lhůta byla 6 týdnů. Dohodnuté dodávané množství je stanoveno na 50 000 ks – i z grafu lze vyčíst, že dodávané množství bylo vždy nižší. V měsících květen – říjen byla dokonce minimální zásoba těchto dílů. Vzhledem k dlouhé dodací lhůtě lze těžko plánovat termíny dodávek, toto je navíc ztíženo nespolehlivostí dodavatele. Z těchto důvodů bylo v červenci rozhodnuto o stanovení pojistné zásoby 65 000 ks.

49

Pružina 3 - vývoj zásob v roce 2015 120000

Zásoba v ks

100000 80000 60000

Aktuální zásoba

40000

Pojistná zásoba

20000

Průměrná zásoba 09.2015

08.2015

07.2015

07.2015

06.2015

05.2015

05.2015

04.2015

03.2015

03.2015

02.2015

01.2015

01.2015

0

Měsíc Obrázek 20 - Přehled vývoje zásob dílu pružina 3 v období leden - září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

V grafu znázorňujícím vývoj zásob pružiny 3 v roce 2015 je i díky vyšší pojistné zásobě vidět menší problém se zásobou uvedených dílů. Dodavatel opět dodával po menších dávkách, celé sjednané množství 50 000 ks dodal pouze koncem měsíce října. Výše průměrné zásoby dílů se blíží pojistné zásobě. Z důvodu snížení zásob není nutné držení většího množství zásob v době odstávky výroby – proto byla v tomto období plánovaná dodávka odsunuta až na září.

Spodní díl - vývoj zásob v roce 2014 35000

Zásoba v ks

30000 25000 20000 15000

Aktuální zásoba

10000

Pojistná zásoba

5000

Průměrná zásoba 12.2014

11.2014

10.2014

09.2014

08.2014

07.2014

06.2014

05.2014

04.2014

03.2014

02.2014

01.2014

0

Měsíc Obrázek 21 - Přehled vývoje zásob spodního dílu v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

Spodní díl je dodáván od německého výrobce, který je současně i naším zákazníkem. Každý týden jezdí kyvadlová doprava mezi těmito subjekty. Výrazný nárůst lze spatřit v měsících únor – březen, kdy bylo dodáno nekvalitní zboží. V tomto období tedy byla na skladě

50

nedisponibilní zásoba, která byla později vrácena dodavateli – výrazné snížení zásob je patrné i v grafu – koncem měsíce března. V tomto období byla výrazně ohrožena schopnost dodávek závěsů zákazníkovi, což je patrné i v přehledu týdenních dodávek, v 8. – 12. týdnu byly výrazně nižší dodávky než v ostatních týdnech. V prázdninových měsících opět není nutnost držení pojistné zásoby – zásoba zboží byla nižší než stanovená pojistná zásoba.

Spodní díl - vývoj zásob v roce 2015 30000

Zásoba v ks

25000 20000 15000

Aktuální zásoba

10000

Pojistná zásoba

5000

Průměrná zásoba 09.2015

08.2015

07.2015

07.2015

06.2015

05.2015

05.2015

04.2015

03.2015

03.2015

02.2015

01.2015

01.2015

0

Měsíc Obrázek 22 - Přehled vývoje zásob spodního dílu v období leden - září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

Od roku 2015 dodává tyto díly jiný dodavatel – opět se jedná i o našeho zákazníka, dodávka zboží každý týden. Průměrná zásoba v tomto roce je vyšší než v roce 2015, u tohoto dodavatele je navíc delší dodací lhůta než u předchozího dodavatele. V období květen – červen byly opožděny dodávky – v měsíci červnu byla téměř nulová zásoba.

51

Horní díl - vývoj zásob v roce 2014 25000

Zásoba v ks

20000 15000 Aktuální zásoba

10000

Pojistná zásoba

5000

Průměrná zásoba 12.2014

11.2014

10.2014

09.2014

08.2014

07.2014

06.2014

05.2014

04.2014

03.2014

02.2014

01.2014

0

Měsíc Obrázek 23 - Přehled vývoje zásob horního dílu v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

Dodavatel spodního dílu dodává i horní a střední díl. V grafu je patrné navýšení zásob v měsíci dubnu – v tomto období byly zvýšeny potřeby vzhledem k odsunu části dodávek zákazníkovi z měsíce března (problém se spodním dílem). V prázdninových měsících opět minimální zásoba dílů.

Horní díl - vývoj zásob v roce 2015 30000

Zásoba v ks

25000 20000 15000

Aktuální zásoba

10000

Pojistná zásoba

5000

Průměrná zásoba 09.2015

08.2015

07.2015

07.2015

06.2015

05.2015

05.2015

04.2015

03.2015

03.2015

02.2015

01.2015

01.2015

0

Měsíc Obrázek 24 - Přehled vývoje zásob horního dílu v období leden - září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

52

Od roku 2015 také nový dodavatel, koncem měsíce května minimální zásoba z důvodu pozdní dodávky od dodavatele. V prázdninových měsících opět minimální zásoba. V září 2015 nárůst zásoby z důvodu reklamace.

Střední díl roh - vývoj zásob v roce 2014 30000

Zásoba v ks

25000 20000 15000 Aktuální zásoba

10000

Průměrná zásoba

5000 12.2014

11.2014

10.2014

09.2014

08.2014

07.2014

06.2014

05.2014

04.2014

03.2014

02.2014

01.2014

0

Měsíc Obrázek 25 - Přehled vývoje zásob středního dílu roh v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

Stejný dodavatel jako u horního a spodního dílu. Dodané množství je každý týden zasláno dodavateli povrchové úpravy. U tohoto dílu není nastavena pojistná zásoba, ta je nastavena pouze u dílů lakovaného KTL. Vidíme obdobný průběh jako u ostatních lisovaných dílů.

Střední díl roh - vývoj zásob v roce 2015 40000 35000 Zásoba v ks

30000 25000 20000 15000

Aktuální zásoba

10000

Průměrná zásoba

5000 09.2015

08.2015

07.2015

07.2015

06.2015

05.2015

05.2015

04.2015

03.2015

03.2015

02.2015

01.2015

01.2015

0

Měsíc Obrázek 26 - Přehled vývoje zásob středního dílu roh v období leden - září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

53

V roce 2015 také změna dodavatele, na začátku roku značné problémy s kvalitou dílů. Na skladě bylo opět velké množství nedisponibilní zásoby z důvodu reklamací, reklamované díly byly zákazníkovi později vráceny – toto je vidět na značném poklesu zásob koncem měsíce února.

Střední díl KTL - vývoj zásob v roce 2014 25000

Zásoba v ks

20000 15000 Aktuální zásoba

10000

Pojistná zásoba

5000

Průměrná zásoba 12.2014

11.2014

10.2014

09.2014

08.2014

07.2014

06.2014

05.2014

04.2014

03.2014

02.2014

01.2014

0

Měsíc Obrázek 27 - Přehled vývoje zásob středního dílu KTL v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

Průběh hodnoty zásob by měl kopírovat vývoj zásob u surového středního dílu, v jarních měsících byly z kapacitních důvodů u dodavatele KTL zpožděny dodávky. Po jednání s dodavatelem stav zlepšen.

Střední díl KTL - vývoj zásob v roce 2015 25000

Zásoba v ks

20000 15000 Aktuální zásoba

10000

Pojistná zásoba

5000

Průměrná zásoba 09.2015

08.2015

07.2015

07.2015

06.2015

05.2015

05.2015

04.2015

03.2015

03.2015

02.2015

01.2015

01.2015

0

Měsíc Obrázek 28 - Přehled vývoje zásob středního dílu KTL v období leden - září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

54

Vývoj hodnoty zásob je relativně pravidelný, počátkem roku minimální zásoba z důvodu nedostatku surových dílů způsobeným dodávkou nekvalitních dílů (informace o této skutečnosti uvedena u surového dílu). V měsíci duben – květen pozdní dodávky dodavatelek KTL z důvodů technických problémů. V době odstávky opět držena minimální zásoba.

Osička - vývoj zásob v roce 2014 120000

Zásoba v ks

100000 80000 60000

Aktuální zásoba

40000

Pojistná zásoba

20000

Průměrná zásoba 12.2014

11.2014

10.2014

09.2014

08.2014

07.2014

06.2014

05.2014

04.2014

03.2014

02.2014

01.2014

0

Měsíc Obrázek 29 - Přehled vývoje zásob dílu osička v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování)

U osičky je vysoká průměrná zásoba způsobena vysokým dodacím množstvím, které je 60 000 ks. Pojistná zásoba ve výši 30 000 ks je nastavena z důvodu dlouhé dodací lhůty.

Osička - vývoj zásob v roce 2015 120000

Zásoba v ks

100000 80000 60000

Aktuální zásoba

40000

Pojistná zásoba

20000

Průměrná zásoba 09.2015

08.2015

07.2015

07.2015

06.2015

05.2015

05.2015

04.2015

03.2015

03.2015

02.2015

01.2015

01.2015

0

Měsíc Obrázek 30 - Přehled vývoje zásob dílu osička v období leden - září 2015 (Zdroj: vlastní zpracování)

Vývoj zásob obdobný jako v roce 2014, v měsíci září nedostatek zásoby z důvodu zpoždění dodávky dodavatelem. 55

7.5.3 Objednací a výrobní dávky vybraných materiálů U drobných nakupovaných dílů je zejména z důvodů úspory logistických nákladů dána přednost množstvím odpovídajícím měsíční potřebě. Toto je požadováno zejména v případě dodavatelů, kteří sídlí mimo území ČR. Při zahájení výroby těchto závěsů bylo u drobnějších dílů zvoleno množství cca 40 000 – 60 000 ks – toto množství odpovídalo plánovaným potřebám. U lisovaných dílů jsou zvoleny týdenní dávky – tento dodavatel dodává pro HČR i další díly – zde je pravidelná týdenní přeprava. Nižší velikosti dávek byly zvoleny i z důvodů úspor ceny a místa. Zboží je dodáváno v gitter boxech – v 1 boxu je 1 500 – 2 000 ks dílů – dle typu. V případě vysokých dávek by tedy bylo potřeba značného místa na skladování těchto dílů. V následující tabulce uvádím u nakupovaných dílů dodací lhůty, množství a pojistné zásoby. Tabulka 5 – Dodací lhůty a dávky nakupovaných komponent (Zdroj: vlastní zpracování) Název Pružina 3 Pružina 1 Pružina 2 Osička Spodní díl Střední díl roh Horní díl Nýt Filc Polyamid Střední díl KTL

Dodací Dávka Pojistná zásoba lhůta (ks/kg) 210 50 000 65 000 70 40 000 20 000 70 50 000 20 000 56 60 000 30 000 42 2 000 6 000 42 1 500 0 42 2 000 6 000 35 100 000 30 000 28 80 000 20 000 14 1 000 0 7 není 9 000

Dle tabulky jsou nejvyšší dodací množství u dílů filc a nýt. Oba tyto díly jsou drobné, s minimální cenou i dodací lhůtou vzhledem k ostatním dílům. Objem dodávaných množství odpovídá u každého dílu 1 paletě. U nýtů je navíc na 1 závěs spotřeba 3 ks – tyto díly jsou tedy spotřebovány cca za 1 měsíc. Pružinu 1 a 2 dodává stejný dodavatel. Dodávaná množství jsou spotřebována do 2 měsíců, rozměrově nepřesahuje dodávaná množství u těchto dílů 1 paletu. Osička – dodací množství 60 000 ks je spotřebováno cca do 2 měsíců, vzhledem k ceně dílů se podílí na ceně zásoby větší měrou než ostatní výše uvedené díly.

56

U lisovaných dílů je aktuální dodací lhůta 42 dnů vyšší než v minulém období, vzhledem k týdenním dodávkám je pojistná zásoba nastavena na cca týdenní potřebu. V případě dílu KTL není stanovena dávka – dodavatel by měl do týdne zpracovat námi dodané množství. U polyamidu je krátká dodací lhůta sjednána díky kontraktu, který je vždy sjednán na období 6 měsíců. Nejdelší dodací lhůta a i relativně vysoká dávka je u dílu pružina 3. Množství 50 000 ks odpovídá zhruba 7 paletám, v případě držení pojistné zásoby 65 000 ks jsou tedy značné nároky na skladovací plochu, vzhledem k ceně dílů je i vysoká hodnota zásob. U plastových dílů nejsou pevně stanovené výrobní dávky, vyráběné množství těchto dílů je vždy přizpůsobeno aktuálním potřebám.

7.5.4 Hodnocení vývoje zásob Na vývoj zásob mají kromě cen materiálů zásadní vliv dodací lhůty, množství, ale i spolehlivost dodavatele. Vzhledem k tomu, že u většiny dílů je dodací lhůta delší než 14 dnů, kdy je zpravidla známa potřeba požadovaných dílů, jsou u těchto dílů nastaveny i různé pojistné zásoby. U lisovaných dílů jsou dodávky zboží každý týden – u těchto dílů jsou nastaveny nižší pojistné zásoby. V roce 2015 se zejména na počátku roku vyskytly častější problémy s dostatkem kvalitních dílů, které byly způsobeny změnou dodavatele. Zároveň došlo k prodloužení objednací lhůty z cca 2 – 3 týdnů (u předchozího dodavatele) na 6 týdnů. Největší podíl na hodnotě zásob má v obou sledovaných letech zásoba dílu pružina 3, způsobená zejména dlouhou objednací lhůtou – 210 dnů a nastavenou vysokou pojistnou zásobou. U tohoto dílu je i vysoké dodací množství – 50 000 ks – dodavatel toto množství dodává pouze vyjímečně, zpravidla dodává v dílčích dodávkách. V případě dílu osička je hodnota zásob způsobená zejména vysokým dodacím množstvím. Ostatní nakupované díly se na celkové hodnotě zásob podílí minimálně – tyto díly mají zpravidla minimální nakupovanou cenu. Plastové díly vyráběné v HČR jsou zpravidla vyráběny v dávkách potřebných na 2 týdny – požadované množství lze tedy plánovat lépe než u nakupovaných dílů. 57

Pokud bychom u sledovaných dílů hodnotili dobu a rychlost obratu zásob, vychází nejlépe tyto ukazatelé pro ocelové lisované díly, vzhledem k vysoké ceně však tvoří podstatnou část hodnoty zásob. Obrátka vychází nejhůře u dílu filc, výše průměrné hodnoty je přesto nejnižší – díl má minimální cenu.

Dle provedené analýzy je vhodné hledat možné úspory zejména u těchto dílů: Pružina 3, osička, všechny ocelové lisované díly.

58

8 Návrh opatření pro optimalizaci výše zásob Dle různých logistických systémů jsou možné různé alternativy řešení. Např. systém KANBAN, konsignační sklad Vzhledem k tomu, že všichni dodavatelé kromě dodavatele povrchové úpravy jsou z Německa, mohlo by v případě požadavku na tyto změny dojít k dalším nákladům, zejména nákladům na přepravu. V současné době jsou dovozy od těchto zákazníků organizovány tak, aby dodávky byly zasílány ve stanovený den v týdnu. U požadavku na konsignační sklad předpokládám navýšení kupní ceny. Navrhuji tedy následující: U ocelových lisovaných dílů (kromě dílu KTL) – zkrácení závazné objednací lhůty na 2 týdny, dodavateli bude zasílán předběžný plán dodávek (obdobný systém jako u odvolávek zákazníka závěsu). Pro střední díl KTL snížit pojistnou zásobu na 6 000 ks. Pružina 3 – sjednat s dodavatelem kontrakt na předpokládané roční množství, zkrátit dodací lhůtu na 14 dnů. Dlouhá dodací lhůta je zejména z důvodu potřeby zajištění surového materiálu pro tuto pružinu. Dodací množství snížit na 15 000 ks – odpovídá 2 paletám a zásobě na cca 2 - 3 týdny. V případě potřeby zasílat zákazníkovi plán dodávek. Výši pojistné zásoby snížit na 15 000 ks. V tomto případě nepředpokládám navýšení kupní ceny, u některých dodavatelů bývá při sjednání kontraktu cena dokonce nižší. Osička – prověřit možnost snížení dodávaného množství na 30 000 – 40 000 ks. Výši pojistné zásoby je možno snížit na 20 000 ks. Z důvodů krytí případného rizika nejistoty s ohledem na možné zpoždění dodávek ostatní pojistné zásoby neměnit. Je zde i teoretická možnost prověření nových dodavatelů, ale vzhledem k složitému procesu schvalování bych tento způsob nedoporučovala. Výjimkou jsou ocelové lisované díly, zde by bylo vhodné hledat nového dodavatele, pokud by u stávajícího opět došlo k nárůstu reklamací. Vzhledem k tomu, že výlisky jsou tvarově složité, je třeba volit velice zkušeného a prověřeného výrobce. V následujících tabulkách jsem provedla simulaci možného vývoje optimálního vývoje výše zásob pro ocelové díly a pružinu 3.

59

Na počátku uvažuji u uvedených dílů výši zásob odpovídající pojistné zásobě, příjmy zboží odpovídají stanoveným dnům dovozů. S výjimkou počátku období, kdy u pružiny 3 a středního dílu KTL je dovoz ve čtvrtek, nedojde k podkročení pojistné zásoby. Předpokládám týdenní vývozy ve výši 5 400 ks závěsu A P, 1 200 ks závěsu A BP. Uvažuji rovnoměrné rozložení montáže v průběhu pracovního týdne. Kapacita montážního pracoviště je 800 ks závěsů za směnu, pro výrobu požadovaného množství je tedy potřeba každý pracovní den v průměru cca 1,5 směny. Tabulka 6 – Simulace ideálního stavu vývoje zásob -1. část (Zdroj: vlastní zpracování) Datum počátek 1.4.2015 st 2.4.2015 čt 3.4.2015 pá 4.4.2015 so 5.4.2015 ne 6.4.2015 po 7.4.2015 út 8.4.2015 st 9.4.2015 čt 10.4.2015 pá 11.4.2015 so 12.4.2015 ne 13.4.2015 po 14.4.2015 út 15.4.2015 st 16.4.2015 čt 17.4.2015 pá 18.4.2015 so 19.4.2015 ne 20.4.2015 po 21.4.2015 út 22.4.2015 st 23.4.2015 čt 24.4.2015 pá 25.4.2015 so 26.4.2015 ne 27.4.2015 po 28.4.2015 út 29.4.2015 st 30.4.2015 čt Průměr

Spodní a horní díl (ks) příjem výdej stav 6 000 8 000 1 320 12 680 1 320 11 360 1 320 10 040 10 040 10 040 1 320 8 720 1 320 7 400 6 000 1 320 12 080 1 320 10 760 1 320 9 440 9 440 9 440 1 320 8 120 1 320 6 800 6 000 1 320 11 480 1 320 10 160 1 320 8 840 8 840 8 840 1 320 7 520 1 320 6 200 8 000 1 320 12 880 1 320 11 560 1 320 10 240 10 240 10 240 1 320 8 920 1 320 7 600 6 000 1 320 12 280 1 320 10 960 x x 9 772

příjem 16 320 15 000

Pružina 3 (ks) výdej 1 320 1 320 1 320

1 320 120 1 320 1 320 1 320

15 000

1 320 120 1 320 1 320 1 320

1 320 120 1 320 1 320 1 320

15 000 x

1 320 120 1 320 1 320 x

stav 15 000 13 680 27 360 26 040 26 040 26 040 24 720 24 600 23 280 21 960 20 640 20 640 20 640 19 320 19 200 17 880 31 560 30 240 30 240 30 240 28 920 28 800 27 480 26 160 24 840 24 840 24 840 23 520 23 400 22 080 35 760 24 832

60

Tabulka 7 - Simulace ideálního stavu vývoje zásob -2. část (Zdroj: vlastní zpracování) Datum

Střední díl KTL (ks) příjem

výdej

počátek

Střední díl roh (ks)

stav

příjem

výdej

6 000

1.4.2015 st

6 000

1 320

4 680

1 320

10 860

1 320

9 540

6 000

4.4.2015 so

9 540

6 000

5.4.2015 ne

9 540

6 000

2.4.2015 čt

7 500

3.4.2015 pá

7 500

13 500 7 500

6 000

6.4.2015 po

1 320

8 220

6 000

7.4.2015 út

1 320

6 900

6 000

8.4.2015 st

1 320

5 580

1 320

11 760

1 320

10 440

6 000

11.4.2015 so

10 440

6 000

12.4.2015 ne

10 440

6 000

9.4.2015 čt

7 500

10.4.2015 pá

7 500

13 500 7 500

6 000

13.4.2015 po

1 320

9 120

6 000

14.4.2015 út

1 320

7 800

6 000

15.4.2015 st

1 320

6 480

1 320

12 660

1 320

11 340

4 500

18.4.2015 so

11 340

4 500

19.4.2015 ne

11 340

4 500

16.4.2015 čt

7 500

17.4.2015 pá

6 000

12 000 7 500

4 500

20.4.2015 po

1 320

10 020

4 500

21.4.2015 út

1 320

8 700

4 500

22.4.2015 st

1 320

7 380

1 320

12 060

1 320

10 740

6 000

25.4.2015 so

10 740

6 000

26.4.2015 ne

10 740

6 000

23.4.2015 čt

6 000

24.4.2015 pá

7 500

12 000 6 000

6 000

27.4.2015 po

1 320

9 420

6 000

28.4.2015 út

1 320

8 100

6 000

1 320

14 280

1 320

12 960

29.4.2015 st

7 500

30.4.2015 čt Průměr

x

x

9 772

7 500 x

13 500 7 500

6 000

x

6 850

Průměrné zásoby sledovaných dílů by tedy činily: Pružina 3 – 24 832 ks Spodní a horní díl – 9 772 ks Střední díl KTL – 9 772 ks Střední díl roh – 6 850 ks – u tohoto dílu není stanovena pojistná zásoba, na počátku období počítám se zásobou těchto dílů u dodavatele povrchové úpravy KTL

61

Po přepočtu na ceny zásob a srovnání s vývojem zásob v období leden - září 2015 získáme následující údaje: Tabulka 8 – Srovnání průměrné hodnoty zásob v období září – leden 2015 se simulací ideálního stavu zásob Rok 2015 Název

Pružina 3 Horní díl Střední díl ROH Spodní díl Střední díl KTL

Hodnota v Kč 22 369 6 865 6 555 6 511 6 051

Simulace

Množství v ks 60 869 13 623 14 910 14 155 10 976

Hodnota v Kč 9 126 4 924 3 011 4 495 5 387

Množství v ks 24 832 9 772 6 850 9 772 9 772

Úspora v Kč 13 243 1 941 3 543 2 016 664

V tomto případě by plánovaná úspora nákladů činila 44% hodnoty zásob. Navržený stav je náznakem možného ideálního stavu, ale i případné skutečné snížení nákladů o 20 – 30% by ušetřilo v meziročním srovnání značné finanční prostředky. Zkrácením dodacích lhůt by také bylo minimalizováno riziko případného nedostatku zásob. Zejména u dílu pružina 3 je vzhledem k dlouhé dodací lhůtě složité plánování budoucích potřeb.

S ohledem na vývoj aktuálního stavu zásob a budoucích potřeb je vždy nutné průběžné sledování těchto změn, aby bylo možné na tyto změny včas reagovat. U nakupovaných materiálů se jedná zejména o požadavky na změny termínů dodávek, příp. vystavení nových objednávek.

62

Závěr V této bakalářské práci se zabývám tématem řízení zásob. Cílem bylo zpracování analýzy řízení zásob ve vybrané strojírenské firmě a navrhnout opatření pro jejich snížení. V teoretické části se zabývám obecnou problematikou logistiky a řízení zásob. V části logistika je vysvětlen pojem logistika, jsou znázorněny toky materiálů, je zobrazen vztah mezi jednotlivými logistickými náklady. V části věnované zásobám jsou uvedeny hlavní důvody pro udržování zásob, klasifikace zásob, pravidla pro plánování a řízení zásob. V úvodu praktické části je představena firma, ve které pracuji – Hettich ČR k.s., s informací o historii skupiny Hettich. Nejdříve obecně popisuji způsob řízení a plánování výroby, nákup materiálů, způsob stanovení výše objednacích a výrobních dávek. Na vybraných výrobcích provádím analýzu tohoto řízení. Pro analýzu jsem zvolila výrobky, které se kromě plánovaných odstávek v období vánočních svátků a letního období v době dovolených vyrábí po celý rok. Výší svého obratu prodeje se řadí mezi výrobky s nejvyšším objemem prodeje. I z tohoto důvodu dojde při snížení zásob k výrazným úsporám finančních nákladů, zejména s ohledem na výši kapitálu vázaného v zásobách. U těchto výrobků vychází plánování budoucích potřeb z odvolávek zasílaných zákazníkem, plánovaná výše se často mění, i z toho důvodu je obtížné plánování budoucích potřeb materiálů potřebných pro výrobu těchto výrobků. Pro provedení analýzy výše hodnot zásob jsem zvolila ABC analýzu, při které jsem vybrala materiály s nejvyšší průměrnou hodnotou zásob ve sledovaném období – rok 2014 a období leden – září 2015. Sledovala jsem pouze vývoj komponent potřebných pro výrobu těchto výrobků, výroba hotových výrobků je zahájena zpravidla 1 týden před plánovaným termínem vývozu, v tomto případě tedy nedochází k výrazným výkyvům zásobám vzhledem k potřebnému množství zásob. V obou těchto obdobích byly na předních místech shodné výrobky. U všech materiálů jsou uvedeny informace o rychlosti a době obratu průměrné zásoby. V další části jsem graficky znázornila vývoj zásob těchto dílů ve sledovaných obdobích se zdůvodněním vývoje množství těchto zásob.

63

Z této analýzy jednoznačně vyplývá, že na výši hodnoty zásob se největší měrou podílí zásoba dílu pružina 3, kde je zejména vzhledem k dlouhé dodací lhůtě nastavena vysoká pojistná zásoba, u tohoto dílu je navíc vysoké dodací množství. U zásob sledovaných materiálů v další části navrhuji opatření pro optimalizaci těchto zásob. Vzhledem ke vzdálenosti dodavatelů a organizaci dopravy navrhuji u těchto materiálů změny dodacích podmínek, zejména příklady možného zkrácení dodacích lhůt a tím i možnost snížení pojistných zásob. Pro stanovení výše objednacích dávek vycházím z obecných pravidel stanovených ve firmě Hettich ČR k.s., nevyužívám vzorců uvedených v teoretické části. V případě stanovení výše pojistné zásoby vycházím zejména z dodací lhůty požadovaných materiálů, pro výpočet dle vzorce uvedeného v teoretické části nemám k dispozici potřebná data. Uvedený způsob provedení analýzy hodnoty zásob je možné využít i pro hodnocení zásob ostatních materiálů, s ohledem na výsledky není tedy nutné např. plošné prověřování objednacích dávek u všech materiálů. U materiálů s nízkou spotřebou, příp. cenou by došlo pouze k minimálnímu snížení hodnot zásob. Doporučuji tedy zaměřit pozornost zejména na materiály s vysokým podílem hodnoty zásob. Pro řízení zásob je vždy nutné důsledné sledování aktuálního stavu zásob s ohledem na vývoj budoucích potřeb, v případě nepříznivého vývoje, ať už nedostatku, nebo nadbytku, je nutné včas jednat s dodavatelem o možnostech změny termínu dodání objednaného materiálu. Domnívám se, že cíl práce byl splněn, nyní jen záleží na tom, zda bude možná realizace navržených opatření.

64

Seznam použité literatury HORÁKOVÁ, Helena, KUBÁT, Jiří. Řízení zásob. Profess Consulting s.r.o.. Vyd. 3. 2000 ISBN: 80-85235-52-2 LAMBERT, Douglas M a Lisa M ELLRAM. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. Vyd. 1. Praha: Computer Press, a.s. 2000, ISBN 80-7226-221-1 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století: (Supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, 3 sv. ISBN 80-86031-59-4 RYNEŠ, Petr: Podvojné účetnictví a účetní závěrka Vyd. 11. Olomouc, ANAG, spol s r.o. 2011; ISBN 978-80-7263-633-4 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s. 2005, ISBN 80-251-0573-3 SIXTA, Josef a Miroslav Žižka. Logistika: používané metody. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s. 2009, ISBN 978-80-251-2563-2

Business center. Business center [online]. Praha: HAVIT, s.r.o., 2015, 14.12.2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://business.center.cz/ Hettich. Hettich [online]. Žďár nad Sázavou: Hettich Holding GmbH & Co. oHG, 2015, 14.12.2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://www.hettich.com/cz_CS/uvodnistranka.html

Interní zdroje firmy Hettich ČR k.s.

65

Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1 – Přehled vývoje zásob sledovaných materiálů v roce 2014 .................................. 44 Tabulka 2 - Přehled vývoje zásob sledovaných materiálů v období len – září 2015 ............. 44 Tabulka 3 –Vvyhodnocení průměrné zásoby vybraných komponent v roce 2014 .................. 48 Tabulka 4 - Vvhodnocení průměrné zásoby vybraných komponent v období leden – září 2015 .................................................................................................................................................. 48 Tabulka 5 – Dodací lhůty a dávky nakupovaných komponent 56 Tabulka 6 – Simulace ideálního stavu vývoje zásob -1. část ................................................. 60 Tabulka 7 - Simulace ideálního stavu vývoje zásob -2. část .................................................. 61 Tabulka 8 – Srovnání průměrné hodnoty zásob v období září – leden 2015 se simulací ideálního stavu zásob ............................................................................................................... 62

Obrázek 1 – Trojúhelník marketingového a logistického řízení ............................................ 10 Obrázek 2 – Jednoduché schéma toků informací a materiálů ................................................ 11 Obrázek 3 – Oblast vlivu logistiky ......................................................................................... 12 Obrázek 4 – Nákladové vazby v logistickém systému ........................................................... 13 Obrázek 5 – Obrat skupiny Hettich ........................................................................................ 25 Obrázek 6 – Značka Hettich ................................................................................................... 26 Obrázek 7 – Logo Bezpečný podnik ...................................................................................... 28 Obrázek 8 – Průběh procesu zajištění požadavku zákazníka ................................................. 30 Obrázek 9 - Závěs A .............................................................................................................. 37 Obrázek 10 – Přehled ročních prodávaných množství od roku 2011 .................................... 40 Obrázek 11 - Přehled prodeje závěsu A P od roku 2011 ...................................................... 40 Obrázek 12 - Přehled prodeje závěsu A BP od roku 2011 ..................................................... 41 Obrázek 13 – Graf týdenních dodávaných množství závěsu A v roce 2014 ......................... 41 Obrázek 14 – Graf týdenních dodávaných množství závěsu A v roce 2015 ........................ 42 Obrázek 15 – Srovnání hodnoty zásob sledovaných materiálů s objemem prodeje v roce 2014 .................................................................................................................................................. 45 Obrázek 16 - Srovnání hodnoty zásob sledovaných materiálů s objemem prodeje v období leden - září 2015 ..................................................................................................................... 46 Obrázek 17 – Přehled vývoje hodnot zásob komponent v roce 2014 ................................... 47 Obrázek 18 - Přehled vývoje hodnot zásob komponent v období leden - září 2015 ........... 47 Obrázek 19 – Přehled vývoje zásob dílu pružina 3 v roce 2014 ............................................ 49 Obrázek 20 - Přehled vývoje zásob dílu pružina 3 v období leden - září 2015 ....................... 50 Obrázek 21 - Přehled vývoje zásob spodního dílu v roce 2014 ............................................... 50 Obrázek 22 - Přehled vývoje zásob spodního dílu v období leden - září 2015 ........................ 51 Obrázek 23 - Přehled vývoje zásob horního dílu v roce 2014 ................................................ 52 Obrázek 24 - Přehled vývoje zásob horního dílu v období leden - září 2015 .......................... 52 Obrázek 25 - Přehled vývoje zásob středního dílu roh v roce 2014 ........................................ 53 Obrázek 26 - Přehled vývoje zásob středního dílu roh v období leden - září 2015 ................. 53 Obrázek 27 - Přehled vývoje zásob středního dílu KTL v roce 2014 ...................................... 54 Obrázek 28 - Přehled vývoje zásob středního dílu KTL v období leden - září 2015 ............... 54 Obrázek 29 - Přehled vývoje zásob dílu osička v roce 2014 ................................................... 55 Obrázek 30 - Přehled vývoje zásob dílu osička v období leden - září 2015 ............................ 55

66