Řízení zásob a jejich zobrazení v účetnictví

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Řízení zásob a jejich zobrazení v účetnictví Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Blanka Sítařová

Michaela Kacelová

Brno 2010

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Blance Sítařové nejen za odborné vedení, ale i za cenné rady v průběhu zpracovávání. Velké díky patří i paní Volfové ze společnosti ÚSOVSKO a.s. za její ochotu a vstřícnost při poskytování potřebných informací a v neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině a blízkým za podporu při celém studiu.

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Řízení zásob a jejich zobrazení v účetnictví“ jsem zpracovala samostatně pod vedením Ing. Blanky Sítařové za použití publikací, které jsem uvedla v seznamu literatury.

V Brně dne 25. května 2010

__________________

Abstract Kacelová, Michaela. J. The inventory management and its accounting. Brno: Mendelu in Brno, 2010. The bachelor thesis deals with an inventory management and its accounting in the distribution company named SODKO, a. s. The practical part of the work is focused on the inventory management till 2009 and then it is compared with the new way of management, which started in 2010. According to the evaluation of the sales from the years of 2007, 2008 and 2009 the sale for 2010 was estimated and consequently the recommendation for other processes in gross profit formation in 2010 in the SODKO, a. s. comapany was set. Keywords Inventory, accounting of inventory, assessing of inventory, inventory management, prognosis.

Abstrakt Kacelová, Michaela. Řízení zásob a jejich zobrazení v účetnictví. Bakalářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2010. Práce se zabývá řízením zásob v distribuční společnosti SODKO, a.s. a jejich zachycení v účetnictví. Ve vlastní práci je rozebráno řízení zásob do roku 2009 a porovnáno s nově zavedeným způsobem řízení od roku 2010. Podle vyhodnocení prodejů z roku 2007, 2008 a 2009 byl prognózován prodej pro rok 2010 a následně stanoveno doporučení pro další postupy v tvorbě hrubého zisku za rok 2010 společnosti SODKO, a.s. Klíčová slova Zásoby, účtování zásob, oceňování zásob, řízení zásob, prognóza.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

12

2

Cíl práce a metodika

13

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 13

2.2

Metodika .................................................................................................. 13

Literární přehled

15

3.1

Zásoby ...................................................................................................... 15

3.2

Klasifikace zásob ...................................................................................... 15

3.2.1

Rozdělení zásob dle stupně zpracování ........................................... 15

3.2.2

Druhy zásob podle funkce v podniku .............................................. 16

3.2.3 3.3

3.2.2.1

Rozpojovací zásoby ........................................................... 16

3.2.2.2

Zásoby na logistické trase ................................................. 17

3.2.2.3

Technologické zásoby ....................................................... 17

3.2.2.4

Strategické zásoby ............................................................ 17

3.2.2.5

Spekulační zásoby ............................................................ 17

Druhy zásob podle použitelnosti ..................................................... 17

Účtování o zásobách ................................................................................18

3.3.1

Způsob A ..........................................................................................18

3.3.2

Způsob B ..........................................................................................18

3.4

Oceňování zásob ......................................................................................19

3.4.1

Způsoby používané pro ocenění nakoupených zásob ..................... 19

3.4.2

Oceňování při vyskladnění zásob: .................................................. 20

3.5

Náklady na udržování zásob .................................................................... 21

3.5.1

Výpočet nákladů na udržování zásob .............................................. 21

3.5.2

Nákladové vztahy v modelu EOQ ................................................... 23

3.6

Dodací lhůta ............................................................................................ 24

3.7

Okamžitá zásoba ..................................................................................... 24

3.7.1

Fyzická zásoba ................................................................................. 24

3.7.2

Dispoziční zásoba ............................................................................ 24

Obsah 3.8

6

Průměrná zásoba .................................................................................... 24

3.8.1

Rychlost obratu zásoby ................................................................... 25

3.8.2

Doba obratu zásoby......................................................................... 25

3.9

Pojistná zásoba ....................................................................................... 25

3.9.1

Spolehlivost zabezpečení ................................................................ 25

3.9.2

Intenzita odchylek ........................................................................... 26

3.10 Prognózování poptávky .......................................................................... 26 3.10.1

Základní koncepce prognózování poptávky ................................... 27

3.10.2 Odhad běžné poptávky.................................................................... 28 3.10.3 Prognózování budoucí poptávky .................................................... 28 3.10.4 Metody prognózování ..................................................................... 30

3.10.5

3.10.4.1

Subjektivní a objektivní metody .................................... 30

3.10.4.2

Kvalitativní a kvantitativní metody............................... 30

3.10.4.3

Prosté a analytické metody ........................................... 30

Statistické metody předpovídání poptávky ..................................... 31 3.10.5.1

Poptávka nesezónního charakteru.................................. 31

3.10.5.2

Poptávka s trendem ....................................................... 32

3.10.5.3

Poptávka sezónního charakteru .................................... 33

3.10.5.4

Shrnutí statistických metod .......................................... 33

3.11 Řízení zásob ............................................................................................ 34 3.12 Systém řízení zásob ................................................................................. 34 3.13 Příznaky špatného řízení zásob .............................................................. 36 4

Vlastní práce 4.1

37

Představení koncernu ÚSOVSKO a.s. .....................................................37

4.1.1

Mateřský podnik ÚSOVSKO a.s. .....................................................37

4.1.2

Dceřiné společnosti ..........................................................................37

4.1.3

Divize společnosti ÚSOVSKO a.s. ................................................... 38

4.2

SODKO, a.s. ............................................................................................ 40

4.2.1

Klasifikace zásob .............................................................................. 41

4.2.2

Vztah SODKO, a.s. a ÚSOVSKO a.s. ............................................... 42

4.2.3

Zásady vedení účetnictví ................................................................. 43

Obsah

7

4.2.4

4.2.3.2

Oceňovací rozdíly ............................................................ 46

Skladování a distribuce zboží ......................................................... 46 4.2.4.1

Příjem zboží na sklad ....................................................... 46

4.2.4.2

Výdej zboží ze skladu ...................................................... 49

Náklady na udržování zásob ........................................................... 49

4.2.6

Inventarizace ................................................................................... 50

4.2.7

Systém SmartStock.WMS ............................................................... 52

Tvorba hrubého zisku z prodeje společnosti SODKO, a. s. .................... 55

4.3.1

Rok 2007 ......................................................................................... 55

4.3.2

Rok 2008..........................................................................................57

4.3.3

Rok 2009 ......................................................................................... 59

4.3.4

Srovnání sledovaných období .......................................................... 61

Diskuze 5.1

63

Prognóza pro rok 2010 ........................................................................... 63

5.1.1

Müsli tyčinka FIT šťavnatá ............................................................. 63

5.1.2

Müsli tyčinka FIT švestková ........................................................... 64

5.2 6

Účtování zásob ................................................................. 44

4.2.5

4.3

5

4.2.3.1

Srovnání prognózy se skutečností .......................................................... 66

Závěr 6.1

69

Vyhodnocení řízení zásob ....................................................................... 69

7

Literatura

71

A

Organizační struktura koncernu

73

B

Účetní osnova SODKO, a.s.

74

C

Tvorba hrubého zisku z prodeje za rok 2007

78

D


80

E


82

F

Statistické výpočty

84

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1

Poptávka bez sezónnosti a poptávka s trendem

32

Obr. 2

Sezónní poptávka

33

Obr. 3

Vývoj designu müsli tyčinky FIT s lískovými oříšky

39

Obr. 4


73

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Prodeje 1. skupiny zásob

41

Tab. 2

Přehled meziroční změn prodejů

61

Tab. 3

Budoucí vývoj müsli tyčinek FIT šťavnatá

63

Tab. 4

Budoucí vývoj müsli tyčinek FIT švestková

65

Tab. 5

Prodej 2007 (I)

78

Tab. 6

Prodej 2007 (II)

78

Tab. 7

Nákup 2007 (I)

78

Tab. 8

Nákup 2007 (II)

78

Tab. 9

Hrubý zisk 2007 (I)

78

Tab. 10

Hrubý zisk 2007 (II)

79

Tab. 11

Prodej 2008 (I)

80

Tab. 12

Prodej 2008 (II)

80

Tab. 13

Nákup 2008 (I)

80

Tab. 14

Nákup 2008 (II)

80

Tab. 15

Hrubý zisk 2008 (I)

80

Tab. 16

Hrubý zisk (II)

81

Tab. 17

Prodej 2009 (I)

82

Tab. 18

Prodej 2009 (II)

82

Tab. 19

Nákup 2009 (I)

82

Tab. 20

Nákup 2009 (II)

82

Tab. 21

Hrubý zisk (I)

82

Tab. 22

Hrubý zisk (II)

83

Seznam tabulek

10

Tab. 23

Statistické výpočty - Müsli tyčinka FIT šťavnatá

84

Tab. 24

Statistické výpočty - Müsli tyčinka FIT švestková

85

Seznam grafů

11

Seznam grafů Graf 1

Porovnání prodeje 2007

55

Graf 2

Roční vývoj 2007

56

Graf 3

Hrubý zisk 2007. Podíl jednotlivých výrobků

56

Graf 4


57

Graf 5

Roční vývoj 2008

58

Graf 6


58

Graf 7


59

Graf 8

Roční vývoj 2009

60

Graf 9

Hrubý zisk 2009. Podíl jednotlivých produktů

60

Graf 10

Meziroční vývoj prodeje

61

Graf 11

Předpokládaný vývoj prodeje FIT šťavnatá 2010

64

Graf 12

Srovnání vývojů prodeje FIT šťavnatá v jednot. letech

64

Graf 13

Předpokládaný vývoj prodeje FIT švestková 2010

65

Graf 14

Srovnání vývojů prodeje FIT švestková v jednot. letech

66

Graf 15

Porovnání prognózy se skutečným stavem FIT šťavnatá

67

Graf 16

Srovnání skutečných prodejů FIT šťavnatá

67

Graf 17

Porovnání prognózy se skutečným stavem FIT šťavnatá 68

Graf 18

Srovnání skutečných prodejů FIT švestková

68

Úvod

12

1 Úvod Řízení zásob je jednou z nejvýznamnějších činností logistiky. Zásoby hrají v každém podniku důležitou roli, neboť zabezpečují plynulost výroby a uspokojení poptávky při výpadku dodávky. Výše zásob ale na druhé straně váže kapitál a přináší další náklady spojené s jejich skladováním. Právě tyto pozitivní a negativní vlivy zásob nutí podnik stanovit jejich optimální výši tak, aby byl zabezpečen plynulý tok výroby při minimalizaci nákladů spojených s jejich skladováním. Skladování zásob s sebou nese i různá rizika a to riziko znehodnocení a nepoužitelnosti například poškozením při živelné pohromě či nedbalým zacházením při skladování. Jako další riziko, které podnik podstupuje s držením zásob, je riziko neprodejnosti, ke kterému může dojít poklesem poptávky po dané zásobě či zastaralostí dané zásoby. Správné řízení by mělo tato rizika co nejvíce minimalizovat a zabezpečit, aby k jejich realizaci nedošlo. Řízení zásob je založené na různých metodických postupech a záleží na managementu podniku, který postup si zvolí nebo zda si sestaví vlastní metodiku tak, aby podniku zajistilo řízení zásob na určité úrovni a následně přineslo výsledky s určitou výpovědní schopností. Podkladem pro řízení zásob je správně vedené účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví a účetními standardy. Účetnictví zachycuje veškeré obchodní operace, uskutečněné v minulém období, stavy majetku včetně zásob a způsoby jeho financování. Výstupy z účetnictví slouží pro provedení rozboru a analýzy vývoje zásob a jsou důležitým podkladem pro rozhodovací činnost vedení podniku v oblasti zásob. Údaje získané z účetnictví důvěryhodné, jelikož jsou garantovány správností, pravdivostí a jsou průkazné na základě dokladů, podle nichž jednotlivé hospodářské operace zaúčtovány. Řízení zásob jsem sledovala v distribuční společnosti SODKO, a.s., která je dceřinou společností mateřské společnosti ÚSOVSKO a.s. a zajišťuje téměř veškerý odbyt výrobků mateřské společnosti - müsli tyčinek FIT. Poznatky o řízení zásob zboží ve společnosti SODKO jsou předmětem vlastní práce.


13

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Práce je vypracována pro posouzení stavu řízení zásob v konkrétní společnosti a to společnosti SODKO, a.s., která zajišťuje téměř veškerou distribuci její mateřské společnosti ÚSOVSKO a.s. Ta patří mezi první výrobce müsli tyčinek na českém trhu. Cílem práce je popsat a vyhodnotit účinnost způsobu řízení zásob v dané společnosti, která na přelomu roku 2009 a 2010 přešla z ručního vedení skladové evidence na řízení zásob pomocí softwarového programu. Další podstatou, na kterou je práce zaměřena, je prognóza vývoje prodejů pro rok 2010. S tím souvisí zpracování získaných dat a informací za roky 2007 až 2009 a zhodnocení vývoje prodejů za dané období.

2.2 Metodika Pro zpracování dané problematiky a zjištění úrovně řízení zásob ve společnosti SODKO, a.s. bylo využito více metod a to interpretace, deskripce, komparace, práce s odbornou literaturou, rozhovor a diskuze. Metody interpretace a deskripce byly použity v souvislosti s prací s odbornou literaturou v teoretické části, která se týká oblastí důležitých pro řešenou problematiku v této bakalářské práci. Dále byly těmito metodami čerpány informace ze směrnic společnosti SODKO, a.s. a záznamů o prodejích a nákupech veškerých müsli tyčinek vyrobených společností ÚSOVSKO a.s. za roky 2007, 2008 a 2009 v části praktické. Ze směrnic byl detailně popsaný způsob řízení zásob do roku 2009 a od roku 2010 a vedení účetnictví v oblasti zásob. Pro vyhodnocení vývoje prodejů byla ze všech skupin zásob společnosti pomocí metody komparace vybrána ta, která má největší obrat a zároveň i ziskovost. Z této skupiny byly analyzované dva druhy müsli tyčinek a to müsli tyčinka FIT šťavnatá, která byla první vyrobenou müsli tyčinkou společností ÚSOVSKO a.s. a zároveň je nejvíce prodávaným druhem müsli tyčinek FIT. Pro srovnání jako druhá müsli tyčinka byla vybrána müsli tyčinka FIT švestková, která má prodej a zároveň i ziskovost z dané skupiny müsli tyčinek nejnižší. U obou příchutí müsli tyčinek bylo srovnáno množství prodaných kusů v každém měsíci uvedených roků a i celkové množství na konci každého roku. S tím souvisí i srovnání tvorby hrubého zisku u zvolených druhů müsli tyčinek a uvedení zjištěných rozdílů. Pro rok 2010 byl na základě dosavadních vývojů prodaného množství müsli tyčinek z roku 2007, 2008 a 2009 prognózován budoucí vývoj prodejů jak u müsli tyčinek FIT šťavnatá tak i u müsli tyčinek příchutě FIT švestková.


14

Prognóza byla vypočítána dle postupu statistické metody, tzv. časové řady. Získané výsledky pro leden a únor byly porovnány se skutečnými výsledky tohoto období. V průběhu celého zpracování práce bylo intenzivně využíváno rozhovorů a diskuzí s vedoucí práce a se zaměstnankyní společnosti SODKO, a.s., které doplňovaly práci o další poznatky a podrobnosti. V závěru práce je uvedeno shrnutí řízení zásob dle Lamberta a vyhodnocení situace ve společnosti SODKO, a.s.


15

3 Literární přehled 3.1 Zásoby Zásoby jsou přirozeným základním prvkem ve výrobních i distribučních činnostech podniků. Zásobami rozumíme tu část užitných hodnot, které byly vyrobeny, ale k jejich spotřebě dosud nedošlo. Řízení zásob se zabývá: • zásobami surovin, základními a pomocnými materiály, palivy, polotovary, nářadími, náhradními díly a obaly, které přicházejí do podniku s cílem zajistit základní, pomocné a obslužné procesy; • zásobami rozpracované výroby, tj. zásobami polotovarů vlastní výroby a zásobami nedokončených výrobků; • zásobami hotových výrobků, tj. zboží v obchodních podnicích. Zásoby přispívají k řešení časového, místního, kapacitního a sortimentního nesouladu mezi výrobou a spotřebou. Dále k tomu, aby se přírodní a technologické procesy mohly uskutečňovat ve vhodném rozsahu a ke krytí nepředvídatelných výkyvů a poruch, např. pro zajištění plynulosti výrobního procesu. Na druhou stranu působí i negativně. Váží na sebe kapitál a spotřebovávají další práci či prostředky. Mnohdy s sebou nesou i riziko znehodnocení, nepoužitelnosti nebo neprodejnosti. Velikost zásoby by tedy měla být co nejmenší kvůli vázanému kapitálu a zároveň co největší pro zabezpečení dostatečné pohotovosti dodávek odběratelům. Z toho plyne, že vedení podniku musí nalézt určitý kompromis. (Horáková a Kubát, 1999)

3.2 Klasifikace zásob Zásoby lze rozdělit podle několika hledisek. Přiměřenou velikost jednotlivých druhů zásoby ovlivňují různí činitelé. Dělení zásob je velmi důležité pro správnou volbu metod jejich řízení. 3.2.1

Rozdělení zásob dle stupně zpracování

Rozdělení zásob dle stupně zpracování bývá často do čtyř skupin a to následovně: • výrobní zásoby (tj. suroviny, základní, pomocné a režijní materiály, paliva, polotovary a nakupované díly spotřebovávané při výrobě, náhradní díly, nástroje, obaly a obalové materiály);


16

• zásoby rozpracovaných výrobků (polotovary vlastní výroby, nedokončené výrobky); • zásoby hotových výrobků (tzv. distribuční zásoby); • zásoby zboží (výrobky nakoupené s následným prodejem). Na celkové zásobě se velikosti jednotlivých skupin těchto zásob podílí různě. Stěžejním druhem zásob u obchodních podniků jsou zásoby zboží, naopak u výrobního podniku jsou to hlavně zásoby materiálu pro výrobu, obalů, obalových materiálů, náhradních dílů a pomocných materiálů. (Horáková a Kubát, 1999) 3.2.2

Druhy zásob podle funkce v podniku

Způsob řízení zásob je velice ovlivněn funkcí jednotlivých druhů zásob v podniku. Podle tohoto kritéria lze zásoby rozdělit do pěti skupin a to: 3.2.2.1 Rozpojovací zásoby Rozpojovací zásoby jsou vytvořeny za účelem rozpojování materiálového toku mezi jednotlivé články logistického řetězce nebo dílčími procesy. Vytvoření vyrovnávacího zásobníku (tzv. zásob) může mít dva cíle a to vyrovnávat časové nebo množstevní nesrovnalosti mezi jednotlivými procesy a tlumit či zcela zachycovat nahodilé výkyvy, nepravidelnosti a poruchy. Tímto postupem získávají jednotlivé články logistického řetězce nebo dílčí procesy nezávislost, která umožňuje lepší řízení. Rozpojovací zásoby lze rozdělit na čtyři druhy: • Obratová zásoba (tzv. běžná) je daná v dávkách. Velikost dávky bývá větší než stanovená skutečná potřeba. Zajišťuje tedy potřebu výroby či prodeje pro období mezi dvěma dodávkami na doplnění zásoby. Při stejnoměrné poptávce bývá velikost obratové zásoby rovna polovině velikosti objednané dávky. • Pojistná zásoba se vytváří u běžně prodávaných a spotřebovávaných položek s cílem zachytit náhodné výkyvy na straně vstupu (tj. termín dodávky, někdy i její velikost) a na straně výstupu (tj. velikost poptávky). Její výše je odvislá od intenzity odchylek a úrovni dodavatelských služeb. • Vyrovnávací zásoba zachycuje nepředvídatelné okamžiky výkyvů mezi výrobními procesy. Tyto výkyvy mohou být jak časového tak množstevního charakteru. Tato zásoba zabraňuje neplánovanému pozastavení výroby. Nebývá evidovaná samostatně, nýbrž je mnohdy součástí zásoby rozpracované výroby. • Zásoba pro předzásobení má na rozdíl od vyrovnávací zásoby tlumit předvídatelné výkyvy na vstupu či na výstupu. Je vytvářena opakovatelně, pravidelně při sezónním kolísáním poptávky či výroby, nebo jednorázově.


17

3.2.2.2 Zásoby na logistické trase Zásoby na logistické trase jsou tvořeny materiály nebo výrobky, které mají přesně dané určení, opustily výchozí místo, ale na cílové místo logistického řetězce dosud nedorazily. Skládá se z dopravní zásoby a zásoby rozpracované výroby. • Dopravní zásoba je vlastně „zbožím na cestě“ z jednoho místa v logistickém řetězci na jiné místo. Dopravním časem se rozumí doba od okamžiku připravení k nakládce až do okamžiku jejích příjmu, uskladnění a zaevidování na straně druhé (tj. u příjemce). Evidence této zásoby je důležitá zejména u drahého zboží a při delším dopravním čase. • Zásoba rozpracované výroby (tzv. zásoba nedokončených výrobků) je složena z materiálů a dílů, které byly do výroby již vyskladněny a nacházejí se ve zpracování. Na výši této zásoby má vliv zejména objem výroby, sortiment výroby, délky výrobního cyklu, objem výrobních dávek, rytmus výroby, způsob řízení výroby a další. 3.2.2.3 Technologické zásoby Do technologických zásob jsou zahrnuty zásoby materiálu či výrobků, které pro další zpracování potřebují z technologických důvodů nějakou dobu skladování, aby získaly požadované vlastnosti. Mnohdy musí být uskladněny za určitých podmínek a je to většinou součást technologického procesu. Tyto zásoby by měly být zařazeny do zásob rozpracované výroby. 3.2.2.4 Strategické zásoby Tyto zásoby si podnik drží pro zabezpečení chodu při nepředvídatelných kalamitách v zásobování (např. při přírodních pohromách, stávek, válek nebo bojkotů). Strategické zásoby podnik nedrží automaticky, jde o rozhodnutí vrcholného managementu podniku. 3.2.2.5 Spekulační zásoby Tento druh zásob podnik pořizuje na základě spekulace při nákupu. Bývá jimi základní materiál pro výrobu. Dávky těchto surovin jsou nakupovány s předpokladem zvýšení jejich cen. (Horáková a Kubát, 1999) 3.2.3

Druhy zásob podle použitelnosti

Druhy zásob podle použitelnosti se dělí na použitelné a nepoužitelné. • Použitelné zásoby se skládají z položek, které jsou běžně spotřebovávány či prodávány (tj. normálním způsobem). Tyto zásoby podléhají „normálnímu“ řízení zásob. Mohou být složeny ze dvou složek a to z přiměřené zásoby


18

a nadbytečné zásoby. Velikost přiměřené zásoby je dána očekáváním spotřeby pro výrobu či prodej v „rozumné“ době. Jde vlastně o normu zásoby. Nadbytečná zásoba je rozdíl mezi celkovou průměrnou zásobou a přiměřenou zásobou dané položky. Nadbytečná zásoba by měla být hlídána a měl by být zamezen její další nárůst. Je nutné zjistit, zda je pro podnik méně nákladné si takovou zásobu ponechat nebo jí odstranit. • Do nepoužitelné zásoby patří položky s prakticky nulovou spotřebou, u kterých je nepravděpodobné, že budou využity obvyklým předpokládaným způsobem za normální cenu. Tato zásoba bývá mnohdy označována jako zásoba bez funkce. Obvykle vzniká při změně výrobního programu, po inovaci výrobků, chybným nákupním rozhodnutím nebo při mylném odhadu budoucí poptávky. Tyto položky se podnik snaží prodat za cenu sníženou nebo je odepíše, neboť další uskladnění takovýchto zásob je neefektivní, neboť způsobuje neúčelné náklady a váže skladovací prostor. (Horáková a Kubát, 1999)

3.3 Účtování o zásobách Dle Českých účetních standardů si může účetní jednotka vybrat mezi dvěma způsoby účtování. Tyto způsoby se označují jako způsob A a B. 3.3.1

Způsob A

U způsobu A účetní jednotka provádí souběžné zápisy ve skladové evidenci, tj. na skladových kartách a na účtech zásob v hlavní knize. Ve skladové evidenci musí být uvedeny jednotky množství a příslušné ocenění. 3.3.2

Způsob B

Pří účtování dle způsobu B musí být také během roku vedena skladová evidence, ale v účetnictví se nákup zachytí přímo do nákladů. Na účet zásob je pak účtováno pouze koncem účetního období při uzávěrce účetních knih. Tím, že se pořízení zásob účtuje rovnou do nákladů, vzniká několik problémů, např. nejasné užití zásob při nákupu, do jakých prodejen zásoby budou rozvezeny při více prodejnách, přeúčtování zničených či poškozených zásob a zásob použitých na reprezentační účely a dary. Tím, že není účtováno v průběhu roku o skladovaných zásobách, dochází k nemožnosti vyjádření vlivu časového rozdílu mezi okamžikem splnění dodávky a zúčtováním odpovídajícího závazku. Účetní jednotka se musí tedy rozhodnout, kdy bude účtovat o nákladech. První možností je v momentě přijetí faktury proti účtu dodavatelů nebo v momentě doručení (převzetí) zásob. V každém případě však musí být dodržena povinnost zaúčtovat všechny účetní případy do období, se kterým souvisí jak časově, tak i věcně. Ačkoliv účtování dle způsobu B vede ke zjednodušení účetnictví, tak zároveň vede spíše k problémům a je vhodné pouze pro omezený okruh účetních


19

jednotek s velmi jednoduchou činností nebo pro podnik, ve kterém náklady na spotřebu materiály vykazují zanedbatelnou položku. Další užití tohoto způsobu je doporučováno v maloobchodních jednotkách, kde není vedena skladová evidence a zásoby jsou sledovány jen podle odpovědných osob či místa uložení. Pří rozhodování, jakým způsobem bude účetní jednotka účtovat, musí být bráno v úvahu, že v průběhu roku dochází ke zkreslování výsledku hospodaření. K tomu dochází kvůli vzniklým nákladům již při pořízení zásob a ne v momentě skutečné spotřeby. (Louša, 2007)

3.4 Oceňování zásob Oceňování zásob je řízeno pravidly popsanými v Českých účetních standardech 015 Zásoby, bod 3, který rozvádí ustanovení § 25 Zákona č. 563 Sb., o účetnictví a § 49 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. Tato vyhláška upravuje, jaké náklady jsou související s pořízením a jaké takovými náklady být nemohou. Vyhláška neuvádí úplný výčet souvisejících nákladů, proto může nastat v praxi situace, kdy se do pořizovací ceny zahrnou náklady zde nevyjmenované. 3.4.1

Způsoby používané pro ocenění nakoupených zásob

Zákon o účetnictví upravuje celkovou hodnotu příslušné složky zásob oceňované předepsaným způsobem, tj. hodnota všech zásob sledovaných na jednom syntetickém účtu, a zároveň součet pořizovacích cen všech analytických účtů příslušných k jednomu syntetickému účtu musí být roven ocenění v pořizovací ceně. Dále zákon definuje pojem vlastních nákladů, kterými se oceňují zásoby vytvořené vlastní činností. Těmi mohou být náklady přímé, které lze určit přímo na jednu jednici výroby (např. přímý materiál a přímé mzdy), a náklady nepřímé, které souvisejí s celou výrobou (tzv. výrobní režie, do které se zahrnují odpisy použitých strojů, spotřeba energie, opravy a mzdové náklady na řízení nebo obsluhu výroby). Pro oceňování zásob v pořizovací ceně je možné použít více způsobů. Náklady na pořizované zásoby dle účtu pořízení jsou na základě příjemky přeúčtované na sklad, přičemž náklady související s pořízením jsou rozpuštěné do ceny jednotlivých skladových položek. Výhodou tohoto je, že vyúčtované náklady na spotřebu nakoupených zásob se velice přibližují skutečným nákladům na jejich pořízení. Naopak nevýhodou je náročné zpracování při zachycení těchto nákladů. Při pořízení zásob darem či jinou formou bezúplatného nabytí se k ocenění používá reprodukční cena, kterou také upravuje Zákon o účetnictví. Tato cena může být stanovena na základě znaleckého posudku, popřípadě odborným odhadem, pokud by náklady na znalecký posudek byly neúměrně vysoké. Do


20

pořizovací ceny se tedy zahrne cena reprodukční společně s vedlejšími náklady. Při inventurním přebytku nepoužitém bývají zásoby oceňovány cenami platnými na trhu v době zjištění. Pokud byly zásoby již použity, bude odhad ceny přibližný ceně pravděpodobně dosažitelné v době získání. Při použití reprodukční ceny musí být doložen způsob, jakým byla stanovena a na základě jakých poznatků. 3.4.2

Oceňování při vyskladnění zásob:

Oceňování při vyskladnění může být provedeno těmito metodami: • FIFO („first in, first out“ neboli „první do skladu, první ze skladu“) Tato metoda se udává jako základní způsob, kdy při vyskladnění odchází ze skladu nejdříve zásoby, které jsou nejstarší. Při oceňování vyskladňovaných položek je použita cena, která byla dosažena při pořízení nejstarší skladové zásoby. Tento postup oceňování se snaží přiblížit rozvahové ocenění zásob současným cenám na trhu. Opačným postupem je metoda LIFO („last in, first out“ neboli „poslední do skladu, první ze skladu“), kterou se dosáhne ocenění nákladů cenami přibližujícími se cenám na trhu. • Vážený průměr Metoda váženého průměru je používána většinou podniků a je založena na tom, že při každém pořízení zásob je vypočítáván vážený průměr ze zásob určité položky na skladě a nového přírůstku. Tímto způsobem stanovená cena je pak používána při výdejích od posledního příjmu až do příjmu nového. Tato metoda může být v praxi aplikována i zjednodušeně. Způsob oceňování je zcela stejný jako při metodě váženého průměru, akorát k přepočtu ceny dochází nejméně jedenkrát za měsíc. Přepočet není nutné uskutečňovat vždy ke konci měsíce, ale je to výhodné. Tento je pak používán pro veškerá vyskladnění až do data následujícího přepočtu. • Pevná cena Metoda pevné ceny je založena na předem stanovené skladové ceně. Způsob stanovení této ceny není žádným předpisem upraven. Při jejím stanovení by se mělo směřovat k co nejvěrnějšímu zobrazení skutečnosti. Obvykle se vychází z předpokládaných pořizovacích cen nebo z cen známých v okamžiku stanovení skladových cen. Směrnicí by pak mělo být upraveno, za jakých okolností je možné pevnou cenu změnit (např. pokud se pořizovací cena odchýlí od předem stanovené o více než x procent). Nově stanovená cena může být použita jak pro nově pořizované zásoby, tak i pro zásoby na skladě, kde se provede jejich přecenění. (Louša, 2007)


21

3.5 Náklady na udržování zásob Cílem řízení zásob není jen dosáhnout požadované úrovně služeb, ale také určení přijatelné ceny při této úrovni. Musí být nalezena určitá rovnováha mezi výší skladovacích nákladů a výší ceny, kterou je odběratel či spotřebitel ochoten akceptovat. (Emmett, 2008) Náklady na udržování zásob jsou náklady, jejichž výše je odvislá od výše zásob na skladě. Představují jedny z nejvyšších nákladů logistiky a jsou ovlivňovány konfigurací logistického systému. Tím je zdůrazněna potřeba přesných údajů o nákladech na udržování zásob. Ačkoliv jsou náklady na udržování zásob jak skutečné, tak i podstatné, v mnoha podnicích se bohužel nekalkulují. A pokud se tyto náklady kalkulují, často je do nich zahrnuta pouze běžná úroková míra a takové výdaje jako je pojištění a daně. Mnoho manažerů tedy pro procentuální vyjádření těchto nákladů používají učebnicové údaje a pro průměrné náklady užijí hodnoty v daném odvětví. (Lambert, 2000) 3.5.1

Výpočet nákladů na udržování zásob

Do nákladů na udržování zásob by měly být zahrnuty jen takové náklady, které se mění s množstvím zásob. Tyto náklady se člení do čtyř skupin. 1.

Náklady kapitálu Podnik při posuzování skutečných nákladů na kapitál vázaný v zásobách vychází z tzv. nákladů příležitosti, které představují výnosnost, které by bylo dosaženo při alternativním použití těchto prostředků. Podniky pro výpočet nákladů mohou využít dvou metod a to metodu přímého propočtu nákladů nebo metodu absorpčního propočtu nákladů. Metoda přímého propočtu nákladů je založena na sledování nákladů. Náklady jsou rozděleny na fixní a variabilní složky, kdy se fixní výrobní náklady nezapočítávají do hodnoty zásob. Absorpční metoda je používaná ve většině výrobních podniků, kdy fixní výrobní náklady jsou pomocí fixní výrobní režie započítávány do hodnoty zásob.

2.

Náklady na služby Náklady na služby jsou složeny z daně z movitého majetku (části, která odpovídá zásobám) a z pojištění zásob proti ohni a krádeži.

3.

Náklady na skladovací prostory Náklady na skladovací prostory se týkají čtyř typů možností skladování. 3.1. Skladování v rámci závodu. Vznikají zde převážně fixní náklady, a pokud zde vzniknou i náklady variabilní, mění se zároveň s množstvím výrobků zásob, které se


22

přesunují v rámci výrobního zařízení. Jedná se tedy o závislost na tok zboží, nikoli podle množství skladovaných zásob. 3.2. Skladování ve veřejných skladech Náklady vzniklé při skladování ve veřejných skladech jsou většinou závislé na množství výrobků, které se přesunují do skladu a ze skladu (tzv. manipulační poplatky) a na množství zásob, které je na skladě uskladněno (tzv. skladovací poplatky). Výše zmíněné poplatky by měly být zahrnuty do hodnoty zásob. 3.3. Skladování v nájemních (pronajatých) skladech Na nájemní skladovací prostory se obvykle uzavírá smlouva, ve které jsou přímo sepsány poplatky, které s pronájmem souvisí. Tyto poplatky jsou z krátkodobého hlediska brány jako fixní a jejich změny nejsou ve většině případů závislé na objemu skladovaných zásob, ale jsou odvislé od smlouvy. 3.4. Skladování ve vlastních skladech Náklady spojené se skladováním v soukromých skladech, tj. skladech, které má podnik ve svém vlastnictví, mají primárně fixní charakter. Některé z nich se mohou měnit v návaznosti na pohyb zásob. Fixní náklady vzniklé s vlastnictvím skladu by měly být vyřazeny z nákladů na udržování zásob, neboť sem patří pouze náklady, které se mění zároveň s objemem zásob. 4.

Náklady rizika znehodnocení zásob Náklady rizika znehodnocení zásob ve většině podniků obvykle zahrnují čtyři způsoby jejich vzniku. 4.1. Náklady morálního opotřebení Náklady morálního opotřebení představují náklady na všechny položky, které musí podnik prodat se ztrátou, protože již není možné je prodat za normální prodejní cenu. Jsou dány rozdílem mezi původními náklady produktu (tj. původní prodejní cenou) a jeho zachráněnou hodnotou (tj. sníženou prodejní cenou) za kterou se prodal. 4.2. Náklady poškození Náklady poškození zásob mohou vzniknout při přepravě (tzv. náklady na pohyb zboží) nebo při manipulaci ve veřejném skladu. Tyto jsou účtovány provozovateli skladu). 4.3. Náklady krádeží a ztrát Náklady krádeží a ztrát souvisí především s bezpečnostními opatřeními podniku než s objemem zásob. Tyto náklady jsou mnohdy řazeny ke skladovacím nákladům, nikoliv k nákladům na udržování zásob. 4.4. Náklady na přemísťování zásob


23

Zásoby se přemísťují z jednoho skladovacího místa do jiného skladovacího místa s účelem předejít zastarání výrobku (tzv. morálního opotřebení položky). Tímto vzniknou dodatečné náklady spojené s převozem zboží do oblasti, kde bude prodáno za původní cenu. Tyto náklady jsou zahrnuty do nákladů na udržování zásob. Převoz zboží může být uskutečněn i za účelem vyčerpání zásob. Toto rozhodnutí plyne z porovnání přepravních, skladovacích nákladů, nákladů na udržování zásob a nákladů z nedostatečných zásob. Tyto náklady by neměly být zahrnuty do nákladů na udržování zásob. (Lambert, 2000) 3.5.2

Nákladové vztahy v modelu EOQ1

Nákladové vztahy je nutno posuzovat při určení ekonomického objednacího množství. Jde o stanovení objednací strategie s cílem minimalizovat sumu nákladů na udržování zásob a objednacích nákladů. Toho lze dosáhnout aplikací modelu EOQ (Economic Order Quantity). Dle modelu EOQ optimální objednací množství nastává tehdy, když přírůstkové objednací náklady se rovnají přírůstkovým nákladům na udržování zásob. Velikost a frekvence objednacího množství, při kterém budou oba typy nákladů minimalizovány, se stanoví tak, že ekonomické objednací množství se vydělí roční poptávkou po daném zboží. 2* P * D Vzorec pro výpočet: EOQ = , C *V kde P – objednací náklady na jednu dávku; D – roční spotřeba (poptávka); C – roční udržovací náklady ( % z výrobních nákl. nebo hodnoty); V – průměrné náklady nebo hodnota jednotky zásoby. Mezi opatření, kterými lze dosáhnout snížení nákladů spojených se zásobami, patří snížení množství nevyřízených objednávek nebo urychlených dodávek, vyřazení zastaralých položek a neprodejných (mrtvých) zásob nebo zlepšení budoucího odhadu prodeje (poptávky). Kvalitnější plánování zabrání zbytečným přesunům zásob mezi jednotlivými lokálními sklady a transfery malého množství zboží. Kvalitnější řízení zásob pak umožňuje lepší kontrolu a schopnost prognózovat pohyby zásob. (Lambert, 2000)

Tento model není uplatňovaný ve všech podnicích a to zejména z důvodu užívání pouze jednoho skladu. Tím potom nedochází k přesunu mezi více sklady (tak je tomu i ve sledované společnosti). 1


24

3.6 Dodací lhůta Dodací lhůta je vedle nákladů na udržování zásob dalším důležitým aspektem při rozhodování o tvorbě zásob. Dodací lhůta dodávky je celková doba od naplánování rozhodnutí o objednávce do doby, kdy je položka připravená na převzetí odběratelem (zákazníkem). Používá se při výpočtech skladových zásob. Je složena z několika dílčích lhůt, které se dělí na vnitřní a vnější. Pod vnitřní lhůtou si můžeme představit čas před zadáním objednávky, dobu zásobování nebo přijetí. Jedná se o dění uvnitř podniku. Vnější dodací lhůty jsou spojeny se spoluprací s dodavatelem a jeho dodací lhůtou. (Emmett, 2008)

3.7 Okamžitá zásoba Jak celková zásoba, tak i velikost zásob jednotlivých položek se mění denně. Ovšem změna zásob jednotlivých skladových položek bývá menší. Okamžitá zásoba nemá pro ekonomické výpočty žádnou vypovídací schopnost, ale je důležitá při potvrzovaní objednávek zákazníků, před zadáváním výrobních zakázek a při realizování pravidel pro řízení zásob. Označení okamžité zásoby v různých podnicích bývá odlišné. Jako základní rozeznávání okamžité zásoby jsou mnohdy fyzické a dispoziční zásoby. 3.7.1

Fyzická zásoba

Fyzická zásoba představuje okamžitý objem skutečné zásoby na skladech. Tento stav se zjišťuje ze skladových karet daných položek. Ke změně této zásoby dochází vždy při naskladnění a při výdeji položky. 3.7.2

Dispoziční zásoba

Dispoziční zásoba představuje fyzickou zásobu navýšenou o již umístěné, ale doposud nevyřízené objednávky na doplnění skladových položek a zmenšenou o velikost uplatněných, nýbrž nesplněných výdejů. (Horáková a Kubát, 1999)

3.8 Průměrná zásoba Průměrná zásoba je důležitá z hlediska vázanosti finančních prostředků v zásobách. Je aritmetickým průměrem denních stavů fyzické zásoby za určité sledované časové období. Jelikož je v dnešní době veškerá evidence vedená v elektronické podobě v počítačích, lze výpočet průměrné zásoby provést téměř automaticky. Z průměrné zásoby jsou odvozovány dva velmi užiteční ukazatelé a to rychlost obratu zásoby a doba obratu zásoby.


3.8.1

25

Rychlost obratu zásoby

Rychlost obratu zásoby představuje, kolikrát se za rok průměrná zásoba spotřebuje (obrátí). Značí se no. P , Vzorec pro výpočet: no = Zc kde: P – roční velikost spotřeby; Zc – průměrná zásoba. (Horáková a Kubát, 1999) Pokud se za stejných podmínek obrátka zvyšuje, je to pro podnik pozitivní trend. Ukazuje to, že zásoby „prochází“ podnikem rychle a nejsou udržovány na skladě déle než je nezbytně nutné. (Lambert, 2000) 3.8.2

Doba obratu zásoby

Doba obratu udává, kolik dnů průměrné spotřeby představuje průměrná zásoba. Značí se to a obvykle se uvádí v kalendářních dnech. 365 * Z c 365 Vzorec pro výpočet: t o = nebo-li t o = , P no kde: Zc – průměrná zásoba; P – roční velikost spotřeby; no – rychlost obratu. Průměrná zásoba je součtem obratové (běžné) zásoby a pojistné zásoby. Vzorec pro výpočet: Z c = Z b + Z p , kde

Zb – obratová zásoba; Zp – pojistná zásoba. (Horáková a Kubát, 1999)

3.9 Pojistná zásoba Pojistná zásoba má za úkol minimalizovat odchylky mezi skutečným průběhem zásobovacího procesu a průběhem očekávaným či plánovaným. Tyto odchylky vznikají na straně vstupu, to je okamžik příjmu dodávky k doplnění zásoby, ale i výstupu, který závisí na velikosti poptávky. Velikost normy pojistné zásoby je závislá na dvou faktorech a to na požadované spolehlivosti zabezpečení proti odchylkám a na očekávané intenzitě těchto odchylek. 3.9.1

Spolehlivost zabezpečení

Spolehlivost zabezpečení proti odchylkám je určována poskytovanou úrovní dodavatelských služeb. Ta se měří tzv. stupněm pohotovosti dodávky. Je to


26

pravděpodobnost, že poptávka po dané skladové položce bude uspokojena ihned po jejím uplatnění. Je tedy bráno v úvahu, že sklad plní požadavky na výdej „ihned“ a dodací lhůty zahrnují pouze časové prodlení pro nutné administrativní práce, přichystání a vyskladnění požadované dávky. Mezi stupněm pohotovosti dodávky a velikostí pojistné zásoby je nelineární vztah. To znamená, že s růstem pojistné zásoby se zvyšuje i stupeň pohotovosti, ale stále pomaleji. 3.9.2

Intenzita odchylek

Intenzita odchylek udává celkovou směrodatnou odchylku, která se vztahuje na interval nejistoty. Ten určuje délku budoucího období, pro kterou je stanovena pojistná zásoba. Začíná okamžikem, kdy byla poslední známá skutečná velikost zásoby položky a končí očekávaným okamžikem příjmu dodávky do skladu. Délka závisí na aplikovaném systému řízení zásob. Pro snižování normy pojistné zásoby u významnějších položek je důležité zkracování pořizovacích lhůt, tj. zmenšování délky intervalu nejistoty. Ty musí být neustále kontrolovány, zda nedochází k jejich překračování ze strany dodavatele. Dále by se měly zkracovat průběžné doby vlastní výroby a i ty je nutné následně průběžně kontrolovat. Toho lze dosáhnout pomocí různých organizačních opatření a požadování určité disciplíny při dodržování lhůt a při některých činnostech jejich automatizací. (Horáková a Kubát, 1999)

3.10 Prognózování poptávky Prognózování je proces, při němž jsou tvořeny různé varianty budoucího vývoje daného jevu či objektu a možná i variantní řešení cest, které vedou k budoucím stavům. Je spojený s mnoha problémy, komplikacemi a nepřesnostmi. Prognózování poptávky je důležité pro odhad budoucích prodejů pro určité období. Výsledky těchto prognóz ovlivňují podnikové managementy, které prognózování věnují mnoho času a podle nich pak vytváří podnikové strategie a taktiky. Chybné prognózy pro podnik z hlediska nákupu a řízení zásob znamenají hrozbu jak finančních ztrát, tak i ztrát zákazníků. Nadsazené předpovědi mohou způsobit výrazné investice do výrobní a marketingové sféry a při pozdějším nesplnění předpovědi přináší značné ztráty. Naopak předpověď, která je nízká, způsobuje neuspokojení zákazníků. Pro prognózování poptávky existuje celá řada možností a to z hlediska různých výrobních úrovní, různých prostorových úrovní a různých časových úrovní.


27

Prognózy vyhotovované pro delší časové období se nazývají strategické prognózy. Ty se soustředí na dlouhodobé změny na trzích způsobené změnami chování zákazníků, změnami poptávky a změnami v samotné struktuře trhů. Na kratší časové období se využívají krátkodobé prognózy, které se uplatňují v běžném rozhodovacím procesu o struktuře výrobního programu a následně i o struktuře a cílech prodejních i nákupních aktivit. Důležité pro správné prognózování je zajímat se především o základní koncepci prognózování poptávky, o způsoby provádění odhadů současné poptávky a o možnost prognózování poptávky budoucí. (Horáková a Kubát, 1999) 3.10.1

Základní koncepce prognózování poptávky

Základním předpokladem pro prognózování poptávky je pochopení pojmů poptávka a trh. Zároveň je třeba porozumět vztahům a souvislostem mezi nimi. Poptávka Poptávka v obecné rovině znamená množství zboží, které si lidé kupují v daném období v závislosti na jejich ceně. Poptávkou trhu se pak rozumí celková poptávka kupujících po určitém druhu zboží, v určité oblasti, v určitém období na základě určitého marketingového programu a za předpokladu existence určitého marketingového prostředí. Poptávka určitého podniku je chápána jako podíl podniku na poptávce trhu. Prognóza této poptávky je očekávaná úroveň prodejů firmy, která odpovídá zvolenému marketingovému plánu a konkrétnímu prostředí. Trh Druhým pojmem, který musí být při prognózování zcela jasný, je trh. Trhem se rozumí místo, kde kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných vztahů. Zde se stanovuje cena zboží a množství, které se v závislosti na výši ceny nakoupí a prodá. Je tvořen ze zákazníků se stejnou potřebou, kteří jsou ochotni účastnit se směny pro uspokojení své potřeby. Poptávka na spotřebních trzích je ovlivněna fyzickými a psychickými vlastnostmi člověka, kdy se po uspokojených základních lidských potřebách začnou s různou intenzitou projevovat všechny ostatní potřeby, především potřeba bydlení, kulturní potřeba či vzdělávací. Poptávka na průmyslových trzích je určována vedle ceny také dostupností úvěrů, výší úrokové sazby, zadlužením subjektu a cenovou politikou konkurence. Dále je nutné rozlišovat potenciální trh, kam jsou zahrnováni všichni spotřebitelé a uživatelé, kteří mají zájem o určitou tržní nabídku, a dostupný trh. Na dostupný trh vstupují zákazníci, kteří mají o výrobek nebo službu zájem, mají dostatečný příjem pro zakoupení a mají přístup k tržní nabídce. Lze jej tedy charakterizovat funkcí zájmu, příjmu a přístupu. V některých případech mohou


28

existovat kompetence vzhledem k určitým výrobkům, které zamezují daným zákazníkům nebo skupinám zákazníků vstup na trh. Potom se tedy jedná o kompetentní dostupný trh. Jeho funkce lze vyjádřit zájmem, příjmem, přístupem a kompetencí. (Horáková a Kubát, 1999) 3.10.2 Odhad běžné poptávky Odhad běžné poptávky je založen na pravděpodobném určení celkového tržního potenciálu. Pro tento je využívá vzorec: A = B * C * D , kde: A – celkový tržní potenciál; B – počet zákazníků určitého výrobku; C – celková velikost nákupu uskutečněna průměrným zákazníkem za dané období; D – cena výrobků. Velké komplikace nastávají při odhadu počtu kupujících pro zkoumaný výrobek. K tomu většinou slouží celkový počet obyvatel, z nichž jsou po jednotlivých krocích vyřazované ty skupiny obyvatel, u nichž je nepravděpodobná koupě daného výrobku. Pro zpřesnění odhadu je důležitá korekce pomocí dalších činitelů, kteří poptávku nějakým způsobem ovlivňují. Těmito činiteli mohou být výrazná specifika trhů, sezónní vlivy, vlivy konkurence apod. (Horáková a Kubát, 1999) 3.10.3 Prognózování budoucí poptávky Prognózování budoucí poptávky je téměř ve všech odvětvích klíčem k úspěchu a k prosperitě podniku. Je jen velmi málo výrobků, které ji nevyžadují. Další velmi malý podíl výrobků tvoří ty, co umožňují snadné prognózování budoucího trhu. Je to dané především ustáleností poptávky nebo neexistencí konkurence. Na přesnost prognózovaného vývoje má velký vliv stabilita poptávky. Čím méně je stabilní, tím je přesnost zhoršena a výsledné rozhodování vyžaduje větší pozornost a je časově náročnější. Pro prognózy lze využít mnoho metod od jednoduchých odhadů až po složité matematicko-statistické metody. Výběr metody je závislý na mnoha činitelích a to zejména na: • požadovaném stupni přesnosti odhadu, • přesnosti údajů (pokud jsou ovšem k dispozici), • vzdálenosti budoucího odhadu, • délce období, které je k dispozici pro přípravu prognózování, • frekvenci revize prognózy a


29

• znalostech a zkušenostech pracovníků, kteří budou prognózu provádět. Při prognózování poptávky by podniky měly respektovat tři stupně předvídání. První stupeň představuje předpokládaný vývoj prostředí, tím je myšlená národní ekonomika a její podmínky ovlivňující dění na trhu. Především se jedná o odhad nezaměstnanosti, inflace, výše úrokových sazeb. Dále zde mohou být zahrnuty demografické a sociální trendy, legislativní očekávání či různé technologické zlomy. Tato předpověď není sestavována samotným podnikovým manažerem, ale získává se z externích ověřených zdrojů. Druhým stupněm je myšlena předpověď vývoje pro jednotlivá průmyslová odvětví. Každý podnik se zajímá o odvětví, ve kterém vystupuje při své podnikatelské činnosti. Třetí a zároveň poslední stupeň znamená předpověď poptávky pro šetřený podnik, tj. vlastní předpověď poptávky. Předpověď poptávky může být prováděna na různých úrovních agregace položek a pro různá období. Dle úrovní agregace položek je dělena na: • Nejvyšší úroveň agregace (tzv. úplná agregace) Tato se používá při rozhodování o politice podniku a řízení zásob všeobecně v rámci podnikových cílů. • Střední úroveň agregace Předpověď na střední úrovni agregace je využívána pro rozhodování na úrovni výrobkových skupin (tzv. výrobkového mixu) ve vztahu ke konstrukční, technologické a ekonomické stránce výrobního procesu. • Bez agregace Tato úroveň je založena na individuálním rozhodování o každé jednotlivé položce. Dle časového úseku jsou prognózy poptávky rozčleněny také do tří stupňů a to následovně: • Prognóza poptávky pro více než tři roky Tato dlouhodobá předpověď neboli předpověď pro strategické rozhodování zjišťuje dlouhodobé změny na trhu. Je prováděná na úrovni úplné agregace. • Prognóza poptávky pro půl roku až tři roky Prognóza pro půl až tři roky se řadí mezi střednědobé předpovědi nebo předpovědi pro taktické rozhodování. Vztahuje se převážně ke struktuře a rozsahu výrobních a obchodních programů. Provádí se na úrovni sdružování do výrobkových skupin. • Prognóza poptávky na méně než půl roku


30

Tato prognóza má charakter krátkodobé předpovědi neboli předpovědi pro operativní rozhodování na úrovni jednotlivých položek. (Horáková a Kubát, 1999) 3.10.4 Metody prognózování K prognózování se používá mnoho metod. Výběr typu metody závisí na konkrétních šetřených podmínkách a na účelu předpovědi. Dále je významný i typ výrobku, dostupnost potřebných údajů, schopnosti a zkušenosti provádějícího subjektu a správné použití zvolené metody. Ty jsou obecně členěny do tří skupin. 3.10.4.1 Subjektivní a objektivní metody Subjektivní metody jsou bezprostředně spojeny s intuicemi, názory, zkušenostmi, znalostmi, stanovisky a v neposlední řadě s uvažováním jednotlivců či skupin osob. Naopak objektivní metody bývají založeny na číselných podkladech a materiálech bez subjektivních vlivů. Jsou zde využívány údaje z minulých období a matematicko-statistické analýzy. Nejvíce je používána extrapolace časových řad a různé predikční modely. 3.10.4.2 Kvalitativní a kvantitativní metody Kvalitativní metody spočívají ve slovním popisu prognózovaného výsledku. Smyslem této metody je systematické shromažďování všech údajů a následné provedené úsudku. Oproti kvalitativním metodám stojí metody kvantitativní. Ty jsou založeny na kvantitativních neboli měřitelných jednotkách. Těmi bývají kusy, metry aj. 3.10.4.3 Prosté a analytické metody Předpověď vyhodnocena prostou metodou je soustředěna většinou pouze na jednu veličinu s velice nízkým až zanedbatelným stupněm analytičnosti. Metody analytické předpovídají převážně více veličin a jejich vzájemné souvislosti. Nezbytnou součástí této metody bývají analýzy. Získané výsledky je nutno kombinovat se zkušenostmi a zdravým rozumem, popřípadě intuicí, která musí být podporována souborem objektivních vstupních údajů a posouzena v souvislosti s ostatními získanými závěry. Kvalitu předpovědi lze zvýšit pravidelným hodnocením výsledků, tj. pravidelným zkoumáním a kontrolou. (Horáková a Kubát, 1999)


31

3.10.5 Statistické metody předpovídání poptávky Při užití statistických metod jsou základem pro prognózu budoucích prodejů údaje o spotřebě v minulém období. Předpovídání poptávky do blízké budoucnosti spočívá v extrapolování neboli prodlužování dosavadního průběhu prodejů či spotřeby po dané položce. Tyto metody vychází z údajů tzv. časových řad spotřeby (výdejů či prodejů) jednotlivých položek. V časové řadě bývá zachycena souhrnná velikost spotřeby dané položky většinou za určité období, nejčastěji za kalendářní měsíc. Tyto spotřeby jsou uváděné v kusech, mohou však být doplněny i o hodnotu v Kč. Volba metody je závislá na charakteru poptávky neboli časovém průběhu poptávky po dané položce v jednotlivých obdobích. Získané údaje je nutno posuzovat i v souvislosti existence trendu, cyklu, sezónnosti či mimořádných událostí. Trend může znázorňovat tendenci systematického růstu (tzv. kladný trend) nebo systematického poklesu (záporný trend) poptávky v časovém období. Cyklus zobrazuje pravidelně se opakující periodickou změnu v nárůstech a poklesech poptávky. Perioda může mít různé časové trvání, obvykle to bývá určité kalendářní období jako například týden, měsíc či rok. Sezónnost je speciální druh cyklu, který má periodu v délce jednoho kalendářního roku. Mnohdy bývá pro prognózování poptávky pro účely řízení zásob nejvýznamnější. Mimořádné události jsou poměrně velké výkyvy v poptávce, ať už v předvídatelné nebo nepředvídatelné jednorázové podobě. Od těchto událostí by měla být časová řada očištěna již před zpracováním statistickými metodami, protože by jimi došlo ke zkreslení výsledků provedené prognózy. Pokud lze opakování takovýchto mimořádných událostí očekávat, časová řada zůstane ponechána v původní podobě. Dle výše uvedených metod prognózování se poptávka dělí na tři základní typy poptávky a to: • Ustálená poptávka, při které neexistuje cyklus ani sezónnost a její střední hodnota poptávky je neměnná (tj. stálá v čase). • Poptávka s trendem také není ovlivněna cyklem či sezónností, ale střední hodnota se v čase mění, buď je rostoucí, nebo klesající. • Cyklická či sezónní poptávka je charakteristická střední hodnotou poptávky, která je pro každé období v rámci periody cyklu jiná. Po určité délce periody jsou střední hodnoty podobné. Tyto střední hodnoty kromě cyklu mohou vykazovat i trend, kterým se uchylují. 3.10.5.1

Poptávka nesezónního charakteru

Poptávka nesezónního charakteru má charakteristiku ustálené poptávky. Při jejím odhadu budoucí poptávky hraje důležitou roli střední hodnota prodejů


32

či spotřeba z minulých období za předpokladu, že všechny hodnoty mají stejnou váhu. Pro aktualizaci předpověděné poptávky během roku se využívá klouzavého průměru, kdy je nahrazen nejstarší údaj časové řady údajem novým. Vždy musí být ponechán stejný počet sledovaných období. V tomto vzorci není zohledněn index období, protože chyba předpovědi není závislá na „vzdálenosti“ období, na které se poptávka předvídá, od konce časové řady. Tato metoda exponenciálního vyrovnávání stanovuje vážený průměr, přičemž nejnovější údaj dostává nejvyšší statistickou váhu a naopak nejstarší údaj ovlivňuje jeho nízkou statistickou váhou průměr nejméně. Intenzitu vah si subjekt volí sám podle předem zvolených parametrů. Výhoda této metody je v tom, že nepotřebuje ke svému odhadu celou časovou řadu, tudíž není nutné uchovávat v paměti médií velké množství dat. Nevýhodou je naopak již zmíněná subjektivní volba váhového parametru, který silně ovlivňuje vypočtenou prognózu. Další nevýhodou je předpověď pouze pro první období po období, ve kterém je již známá skutečná předpověď (tj. období, které už začalo). Od metody exponenciálního vyrovnání se v posledních letech upouští. Vzhledem k rozvoji výpočetní techniky již kapacita paměťových médií a ani objem výpočtů není omezujícím činitelem pro prognózování budoucího vývoje prodeje či spotřeby. 3.10.5.2 Poptávka s trendem Při užívání této metody se k vyrovnání spotřeby či prodejů nejčastěji používá lineární závislost, která je graficky znázorněna přímkou. Pro vyjádření očekávaných hodnot na přímce je využíváno parametrů, které představují trendové činitele, nebo-li změnu vyrovnané poptávky za jedno období. Tato změna může nabývat jak kladných tak i záporných hodnot. Vzniklá vyrovnávací funkce je odhadována z časové řady prodejů či spotřeb pro minulé období. Jsou-li spotřeby značně rozptýleny, pak jsou prokládány řadou různě skloněných vyrovnávacích přímek.

Obr. 1

Poptávka bez sezónnosti a poptávka s trendem

Zdroj: Horáková a Kubát, 1999


33

3.10.5.3 Poptávka sezónního charakteru K prognózování poptávky sezónního charakteru, resp. cyklické poptávky je zapotřebí mít k dispozici údaje vývoje spotřeby či prodejů v délce nejméně tří period cyklu. Daná perioda by měla být rozdělena na dostatečný počet stejně dlouhých období tak, aby cyklický charakter nebyl zastíněn velkými odlišnostmi v jednom časovém úseku. Ke každému časovému úseku jsou přiděleny indexy dle vývoje prodeje či spotřeby v minulých stejných časových úsecích. Sezónnost se pak stanoví ve formě sezónních koeficientů a po té je sestaven i trend. Poptávka se předpovídá pro jednotlivá budoucí období následující periody (např. kalendářního roku) a to vynásobením vyrovnané spotřeby či prodeje sezónním koeficientem pro patřičné období.

Zdroj: Horáková a Kubát, 1999 Obr. 2

Sezónní poptávka

3.10.5.4 Shrnutí statistických metod Metody pro prognózování ustálené poptávky a poptávky s trendem by měly být užity pouze v případě neexistence nebo nevýznamnosti sezónnosti. Při nesprávném použití těchto metod dochází k nesprávným odhadům. To se zjistí statistickou analýzou časových řad spotřeby či prodeje u jednotlivých položek, kde může být existence sezónnosti očekávána. K tomu slouží sezónní koeficienty alespoň z dvouleté časové řady. Poptávka sezónního charakteru se vyznačuje výrazným kolísáním sezónních indexů mezi sousedícími oblastmi. To může být způsobeno závislostí prodejů či spotřeby na ročním období, vánočních svátcích či jiných vlivech, které nastávají v průběhu kalendářního roku. Od jaké výše odchýlení koeficientu sezónnosti od střední hodnoty se bude poptávka brát jako poptávka sezónního charakteru je závislé na konkrétních podmínkách výrobního nebo obchodního podniku a to konkrétně jak je schopný uspokojit i vyšší výkyvy bez sezónního předzásobení. Nesezónní poptávka je charakteristická nepravidelným kolísáním sezónních indexů kolem střední hodnoty nebo určitým systematickým nárůstem či poklesem. To se zjišťuje vyrovnáním spotřeb lineární funkcí a podle hodnoty


34

testovací veličiny se následně rozhodne, jakým způsobem se poptávka bude předvídat. Zda jako ustálená nebo jako s trendem. (Horáková a Kubát, 1999)

3.11 Řízení zásob Řízení zásob je velice důležité, neboť zásoby jsou pro podnik velkou a nákladnou investicí. Cílem metod řízení stavu zásob je zvyšování rentability podniku pomocí kvalitnějšího řízení zásob, předvídat dopady podnikových strategií na stav zásob a minimalizovat celkové náklady logistických činností při současném uspokojování požadavků na zákaznický servis. (Lambert, 2000) Správným řízením zásob dodavatelé zajišťují požadovanou úroveň služeb za přijatelnou cenu. (Emmett, 2008) Řízení zásob představuje efektivní zacházení a efektivní hospodaření se zásobami, využívání rezerv těchto zásob a respektování všech činitelů, které mohou účinnost řízení zásob ovlivnit. Držba zásob v okamžiku, kdy po nich není poptávka, je zbytečné vynakládání jak hmotných, finančních, ale i lidských prostředků. Naopak neexistence zásob v okamžiku, kdy jsou potřebné ke splnění zakázky odběratele, vede ke ztrátám prodejů a následně ke ztrátám zákazníků a dobré pověsti podniku. Pokud se nedostatečné množství zásob projeví uvnitř podniku, dochází k nesplnění přislíbených dodacích lhůt ve výrobě, což vede k poruchám celkového řídícího, výrobního i marketingového procesu v podniku. Cílem řízení zásob je udržování stavu zásob na takové úrovni a v takovém složení, aby byla zabezpečena výroba, jakož i pohotovost a úplnost dodávek odběratelům a zároveň celkové náklady spojené se zásobami by měly být co nejnižší. Dalšími prvky řízení zásob jsou vedle samotné existence zásob a jejich vývoje také péče o strukturu zásob, o jejich uchovávání a využití, efektivní hospodaření s nimi a využití všech dostupných rezerv. (Horáková a Kubát, 1999)

3.12 Systém řízení zásob Systémem řízení zásob se rozumí hledání a nalezení optimálního vztahu mezi tím, jak zásoba plní své funkce, a tím, jak vysoké náklady vyvolávají v souvislosti s jejich pořízením a držením. Do rozhodování je důležité zahrnou i jiná hlediska. Jde především o skladbu a délku výrobního procesu v daném podniku, výši a strukturu zásob. Důležité kritérium je i systematická evidence zásob a její neustálá aktualizace na základě existujících reálných podmínek, tzn. významnost pro zabezpečení


35

plynulosti a bezporuchovosti zásobování výroby hmotnými prostředky a dodávání hotových výrobků či zboží zákazníkům. Dalším hlediskem je úspěšnost řízení zásob závislá na objektivních prvcích, kterými jsou ekonomické podmínky země a platné legislativní normy. Jako čtvrté kritérium je lidský faktor jako ryze subjektivní činitel. Tím jsou myšleni všichni zaměstnanci podniku. Nejde pouze o počet zaměstnanců ale i o jejich kvalitu, která je daná kvalifikací a zkušenostmi jedinců, a způsob myšlení, což znamená tvůrčí myšlení a schopnost ekonomického uvažování, schopnost citlivě reagovat na reálné podmínky v podniku a jeho okolí a schopnost přijímat nové a progresivní myšlenky i v případě, že nevznikly přímo uvnitř v podniku. Podnik při volbě vhodné strategie a metody zohledňuje několik hledisek. Prvním hlediskem je stupeň zpracování položky, jestli se jedná o zásobu výrobní, zásobu rozpracovaných výrobků, hotových výrobků či zboží. Dále záleží také na druhu poptávky, zda je závislá, nezávislá či smíšená, stejnoměrná či nárazová nebo zda je ustálená, s trendem či sezónního charakteru. Třetím kritériem je místo zásoby v podnikovém materiálovém toku, čtvrtým hlediskem je kategorie položky podle klasifikace ABC. Analýza ABC je způsob řízení, který se využívá k řízení velkého počtu skladových položek. Jejím úkolem je snížit náklady jak na držení zásob, tak na jejich řízení a zároveň by měla zabezpečit požadovanou úroveň služeb zákazníkům. Vychází z Paretové zákonitosti (tzv. pravidlu 80/20, kde uvedená čísla nejsou absolutní, ale pouze vyjadřují „hodně“ či „málo“). Toto Paretovo pravidlo udává, že často 80 % důsledků vychází z pouze 20 % všech možných příčin. Doporučení, které ze zjištění plyne, říká, že by se podnik měl soustředit z větší části na omezený počet nejdůležitějších objektů, které mají rozhodující vliv na celkový výsledek. Kvalita řízení zásob je velmi závislá na: • systematické práci se zásobami, tzn. žádná jednorázová či pouze nahodilá péče; • dostatečné zběhlosti v metodách, postupech a na detailní znalosti místních podmínek; • odlišném přístupu k jednotlivým druhům zásob, tzn. metody a postupy musí být přizpůsobeny charakteru jednotlivých položek. (Horáková a Kubát, 1999)


36

3.13 Příznaky špatného řízení zásob Podnik musí sledovat problémové oblasti v řízení zásob a případně zajistit zlepšení logistického výkonu. Pokud jsou tyto problémy opakované, je pravděpodobně nutné provést hlubší změny procesů. Příznaky související se špatným řízením zásob: • Nárůst nevyřízených objednávek; • rostoucí investice vázané v zásobách, objednávek je neměnný (neklesá);

přičemž

počet

nevyřízených

• vysoké kolísání počtu zákazníků; • rostoucí počet zrušených objednávek; • častý nedostatek skladovacího prostoru; • vysoké rozdíly v obrátce hlavních skladových položek mezi jednotlivými distribučními centry; • zhoršující se vztahy s odběrateli, tzn. rušení či snižování objednávek ze strany dealerů; • velké množství zastaralých zásob. (Lambert, 2000)

Vlastní práce

37

4 Vlastní práce 4.1 Představení koncernu ÚSOVSKO a.s. Koncern je svazek různorodých podniků. Každý podnik má svoji právní samostatnost a na základě finanční kontroly tvoří společně ekonomický celek, který je podřízený jednotnému vedení. Koncern ÚSOVSKO a.s. je v současnosti tvořen zemědělskými, obchodními a průmyslovými společnostmi. 4.1.1

Mateřský podnik ÚSOVSKO a.s.

Základní mateřský podnik ÚSOVSKO a.s. má sídlo v Klopině. Vznikl v roce 1995 a navázal na úspěšné hospodaření svého zakladatele Zemědělského družstva Úsovsko. Hlavními činnostmi mateřské společnosti ÚSOVSKO a.s. je výroba müsli tyčinek FIT, výroba ledové čokolády značky NIOBE, dále rostlinná výroba, ovocnářství, chov prasat, chov ryb, výroba řepkového oleje, míchání krmných směsí, doprava, dřevovýroba a výroba práškových barev. Zaměření činností společnosti ÚSOVSKO a.s. je rozděleno do 5 divizí a to následovně: • divize rostlinné výroby, • divize živočišné výroby, • divize ovocnářství, • divize potravinářské výroby, • divize průmyslové výroby a služeb, dále je pak členěna ještě do dvou úseků: • úsek ekonomický, • úsek personální a právní. Mateřský podnik je spravován představenstvem a vedením společnosti. Tito zaměstnanci vystupují za podnik také jako jednatelé a členové statutárních a kontrolních orgánů zemědělských a obchodních společností koncernu ÚSOVSKO a.s. Dále odpovídají za činnosti spadající do působnosti dané divize či úseku celého koncernu ÚSOVSKO a.s. 4.1.2

Dceřiné společnosti

Zemědělské dceřiné společnosti • Libinská AGRO, a.s. • Mohelnická zemědělská a.s.

Vlastní práce

38

• Bouzovská zemědělská společnost a.s. • ÚSOVSKO EKO, s.r.o. • FIT fruit s.r.o. • ÚSOVSKO AGROODBYT, s.r.o. Obchodní dceřiné společnosti • SODKO, a.s. • ÚSOVSKO SK, s.r.o. 4.1.3

Divize společnosti ÚSOVSKO a.s.

Činnost společnosti ÚSOVSKO je členěna do pěti divizí a to následovně: Divize rostlinné výroby Struktura pěstovaných plodin divizí rostlinné výroby se v průběhu let mění s ohledem na aktuální situaci na zemědělském trhu. Základní plodinou pěstovanou na pozemcích koncernu jsou pšenice, ječmen, oves, žito a kukuřice. Další pěstované plodiny jsou mák, cukrovka a krmné plodiny, které jsou využity pro koncernovou živočišnou výrobu. Divize rostlinné výroby dále experimentuje s pěstováním technického konopí, spolupracuje s holandsko-americkou firmou při prověřování pěstování brambor pro uvažovanou továrnu na výrobu mražených bramborových potravin, která má být teprve výše zmíněnou firmou vybudována v našem kraji. Divize živočišné výroby Živočišná výroba se zaměřuje na chov krav a drůbeže. Hlavním produktem této divize je mléko. Dále je rozšířený chov ryb. Jedná se zejména o tržního kapra, amury, tolstolobíky, líny, ale i dravé ryby jako jsou štiky a candáti. Divize ovocnářství Hlavním pěstovaným produktem divize ovocnářství jsou jablka. Již ne v tak velkém množství se zde pěstují biojablka, višně, bílý, červený a černý rybíz a hrušky. Ročně je zde vypěstováno 6 500 tun ovoce. Divize potravinářské výroby Tato divize je předmětem sledování práce. Produkce potravinářské výroby ve společnosti ÚSOVSKO a.s. byla zahájena výrobou müsli tyčinek v objektech, které byly postaveny původně za účelem sušení ovoce, především jablek a v pomleté formě ho přidávat do mlynářských výrobků. Jako první produkt byla müsli tyčinka šťavnatá, která je dodnes nejprodávanější. Po ní následovala tyčinka cereální a tyčinka oříšková.

Vlastní práce

39

S rozšiřující se možností nákupu nových druhů sušeného ovoce se rozšiřovala i výrobní řada müsli tyčinek. Později byla výroba rozšířena o potahovací zařízení a mrazící tunel, a tím byla možná realizace tyčinek namáčených v čokoládových a jogurtových polevách. Časem se na trhu začaly objevovat konkurenční firmy jako Ekofrukt Slaný a později přibyla také Rupa Praha. Jelikož ÚSOVSKO a.s. prodávalo své produkty pod obecným označením müsli tyčinka, muselo tento nedostatek odstranit a v roce 1995 si registrovali svoji vlastní obchodní značku FIT. Toto umožnilo podniku výrazně se zviditelnit na trhu a cíleně investovat finanční prostředky do propagace výrobků. Značka prošla během doby několika grafickými úpravami, které se objevily jak na obalech samotných produktů, tak i na kartonech.

Zdroj: Zpravodaj koncernu Obr. 3

Vývoj designu müsli tyčinky FIT s lískovými oříšky

Kvůli neustále narůstajícímu odbytu müsli tyčinek byla v roce 1996 zakoupena nová technologie výroby, na které je výroba zajišťována až do dnešní doby. Při plném obsazení a optimální organizaci výroby je linka schopna vyrobit až 360 000 ks müsli tyčinek za 24 hodin. Vstup České republiky do EU přinesl mnoho zpřísňujících legislativních norem na produkci potravin a to mělo dopad i na výrobu potravinářské divize ÚSOVSKO a.s. Proto byla v roce 2003 zahájena výstavba nové plně fungující výrobní haly s odpovídajícím sociálním zázemím. V roce 2004 byla hala zkolaudována a veškeré stávající technologie tam byly přestěhovány. Většina surovin, z kterých jsou müsli tyčinky vyráběny, se kupují. Pouze sušená jablka jsou vyráběna v sušárně, která je nedílnou součástí potravinářské výroby a za sezónu je zde průměrně nasušeno 150 tun sušených jablek. Na toto množství je potřeba 1 500 tun jablek trhaných. V roce 2005 byla zahájena výroba ledové čokolády. Je zde zaměstnáno 16 pracovníků. Jedná se o sezónní výrobu zahájenou v září a bývá ukončena v březnu následujícího roku. Ledová čokoláda je vyráběna ve dvou příchutích pod značkou Niobe a dodává se ve formě kornoutu 170 g a bonboniéry 100 g.

Vlastní práce

40

S měnícími se potřebami trhu, především se vstupem obchodních řetězců, se měnily i požadavky na vzhled a způsob balení produktů. Současný trend na evropském trhu tlačí na výrobce na dodávání produktů pod privátní značkou daných obchodních řetězců. Výroba privátních značek představuje již jednu třetinu celé produkce potravinářské divize. Nedílnou součástí divize je podniková prodejna, kde jsou veškeré produkty nabízeny za zvýhodněné ceny. Celkově potravinářská divize zaměstnává v sezónní době ve výrobě cca 110 pracovníků. Potravinářská výroba je od roku 2002 držitelem certifikátu ISO 90001:2000 a každoročně jej obhajuje. V roce 2003 obdržela certifikát HACCP. Oba certifikáty jsou pro potravinářskou divizi velice důležité především kvůli možnosti zahraničního prodeje a dokazují, že výroba müsli tyčinek je realizována dle nejnovějších a nejpřísnějších hygienických norem a předpisů. Veškerý odbyt této divize zajišťuje pro Českou republiku akciová společnost SODKO, a.s. a pro Slovenskou republiku ÚSOVSKO SK, s.r.o. Dále je prodej müsli tyčinek organizován po celé síti školních jídelen, nemocnic, lázní, nápravných zařízení a podobných institucí napojených na obecní, popřípadě krajský rozpočet na území České republiky prostřednictvím 5 zaměstnanců a 5 osob pracujících na základě živnostenského listu. Kromě České republiky a Slovenska je snaha realizace obchodu i do dalších evropských států, jako jsou např. Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Chorvatsko, Polsko a Rakousko. Lze konstatovat, že téměř 40 % produkce míří mimo území České republiky. Nyní je ve snaze rozšířit prodej i na západ, avšak hledání nových odbytišť je dlouhodobý a velice nesnadný proces. Divize průmyslové výroby a služeb V současnosti jsou divizí řízena střediska dopravy, opravárenství, výroby olejů, průmyslové výroby, stavební středisko, středisko REOP a provozy jako jsou elektroúdržba, dílna, sklad náhradních dílů, údržbářská stanice a výroba práškových barev.

4.2 SODKO, a.s. Podnik SODKO, a.s. zajišťuje téměř veškeré skladování a distribuci zboží potravinářské divize koncernu ÚSOVSKO a.s. Předmětem podnikání jsou: • koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, • marketing, propagace, reklama, • zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu. Překupované zboží je skladováno dle smlouvy o skladování ve skladových prostorách společnosti ÚSOVSKO a.s. Zaměstnanci, kteří pracují v těchto skladech, se řídí platnými směrnicemi mateřské společnosti ÚSOVSKO a.s., a to

Vlastní práce

41

směrnicí „Skladový řád“ a směrnicí „Sanitace“, která udává pravidla po čistotu a pořádek ve skladovacích prostorách. Za společnost jedná a podepisuje smlouvy předseda představenstva nebo generální ředitel, je-li členem představenstva, nebo společně dva členové představenstva. 4.2.1

Klasifikace zásob

Zásoby společnosti SODKO, a.s. jsou tvořeny produkty müsli tyčinek FIT a jsou rozděleny do 13 skupin a to následovně: • FIT 30g/48, • FIT 30g v balení 4+1, • FIT 30g/24, • FIT Albert Quality 25g/48, • FIT Fruit 40g/24, • FIT Fruit 23g/36, • FIT Fruitík 30g/30, • FIT GO 23g/48, • FIT GO 23g/24, • FIT Zlatá 30g/48, • FIT BIO 30g/48, • FIT BIO 30g/24, • TESCO BIO ORGANIC 30g/48. Každá skupina obsahuje několik různých příchutí a varianty čokoládové či jogurtové polevy. Skupiny se evidují zvlášť, při čemž i každá položka ve skupině má svoji vlastní evidenci. Ze získaných dat za rok 2007, 2008 a 2009 lze soudit, že nejprodávanějším zbožím jsou produkty v první skupině výčtu, a proto se v práci zaměřím právě na tuto skupinu a budu s ní nadále pracovat. Tab. 1

Prodeje 1. skupiny zásob

Kód

Zboží

FIT01 FIT02 FIT03 FIT04 FIT05 FIT06

FIT cereální FIT meruňková FIT meruňková v jog. FIT oříšková FIT pomerančová FIT pomeranč. v čok.

Prodej 2007 ks 17 040 719 425 839 280 757 076 112 320 62 304

% 0,24 10,34 12,06 10,88 1,61 0,90

Prodej 2008 ks 0 714 624 745 920 788 640 103 536 64 656

% 0,00 10,90 11,38 12,03 1,58 0,99

Prodej 2009 ks 0 851 816 616 752 872 265 94 081 57 600

% 0,00 12,91 9,35 13,22 1,43 0,87

Vlastní práce

Kód

Zboží

FIT07 FIT08 FIT09 FIT10 FIT11 FIT12 FIT13 FIT14 FIT15 FIT16 FIT17 FIT18 FIT19

FIT šťavnatá FIT šťavnatá v jog. FIT švestková FIT švestková v čok. FIT tropická FIT borůvková s pol. FIT kokosová v čok. FIT malinová v jog. FIT višňová v jog. FIT banánová v čok. FIT malinová FIT černý rybíz FIT hruška Celkem

42

Prodej 2007 ks % 1 691 313 24,30 618 570 8,89 194 024 2,79 42 912 0,62 193 920 2,79 208 848 3,00 197 030 2,83 326 016 4,68 75 408 1,08 210 048 3,02 176 352 2,53 226 800 3,26 292 176 4,20 6 960 862 100,00

Prodej 2008 ks % 1 743 264 26,60 602 688 9,20 43 200 0,66 0 0,00 193 872 2,96 133 104 2,03 157 920 2,41 284 256 4,34 47 136 0,72 139 104 2,12 123 696 1,89 262 128 4,00 406 128 6,20 6 553 872 100,00

Prodej 2009 ks % 1 851 360 28,06 546 576 8,28 31 536 0,48 0 0,00 163 440 2,48 113 472 1,72 132 864 2,01 304 656 4,62 41 424 0,63 106 896 1,62 72 384 1,10 281 904 4,27 459 264 6,96 6 598 290 100,00

Zdroj: Vlastní zpracování

4.2.2

Vztah SODKO, a.s. a ÚSOVSKO a.s.

Do roku 2009 Výroba mateřské společnosti ÚSOVSKO a.s. respektuje požadavky společnosti SODKO a.s. Je časově plynulá, kdy dochází k dennímu plánování, co se týče množství a příchutí dle objednávek od společnosti SODKO, a.s., ale také dle svých potřeb pro prodej. Při plánování výroby musí být brána také v úvahu i kapacita výrobní linky. Jak je již výše zmíněno společnost SODKO, a.s. zadává na základě veškerých objednávek od menších i řetězcových odběratelů konkrétní požadavky na výrobky do výroby. ÚSOVSKO a.s. stanovený počet vyrobí a množství podle požadavku vydá společnosti SODKO, a.s., která tyto na základě objednávek odběratelů vyskladní a dopraví na místo určení. Zbytek výrobků si ÚSOVSKO a.s. uloží ve svém skladu a použije pro svůj prodej. SODKO, a.s. je sice výhradním distributorem FIT tyčinek, ale někteří obchodníci na trhu nakupují pouze od výrobce bez mezičlánku – distributora. I tyto požadavky obchodu je nutné respektovat. Faktura za vydané výrobky je dodávána společnosti SODKO, a.s. denně, kdy jsou dle došlé faktury následně i zaúčtované ceny na skladových kartách. Vyfakturované ceny jsou různé dle příchutí, ale také podle doby expirace. Položky müsli tyčinek jsou z výroby převezeny na sklad, kde se v zápětí připravují na závoz. Tzn. na skladě SODKA, a.s. nezůstává žádné množství tyčinek, dochází pouze k zachycení pohybu na skladových kartách položek a následně k jeho zaúčtování.

Vlastní práce

43

Dané položky není stanovená žádná pojistná zásoba pro případ výpadku či opoždění výroby. Rok 2010 Od roku 2010 nastaly ve vztahu společnosti ÚSOVSKO a.s. a společnosti SODKO, a.s. změny v řízení zásob, konkrétně v množství naskladňovaných položek. Nový systém je založený na přebírání veškeré výroby společnosti ÚSOVSKO a.s. společností SODKO, a.s. K tomu společnost připravila implementaci nového skladového software, jehož pomocí dosáhne vyšší automatizace logistických procesů, minimalizaci chyb a záměn. Současně také zefektivní dosledovatelnost zboží v souladu s ustanovením Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, které stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Tento systém poskytuje (pomocí mobilního terminálu se skenerem) dokonalý přehled o stavu skladových zásob. V souvislosti s těmito systémovými změnami bylo rozhodnuto, že veškerá výroba bude prodána a uskladněna ve společnosti SODKO, a.s., tzn. ÚSOVSKO a.s. již nebude evidovat skladové zásoby. Tyto budou zaopatřeny skladovým systémem SODKO, a.s. Skladba výroby společnosti ÚSOVSKO a.s. zůstává i nadále vázaná objednávkami od společnosti SODKO, a.s., ale ne zcela. Denně se vyrobí asi 70 000 ks müsli tyčinek a v plánování výroby hraje velmi podstatnou roli i dlouholetá praxe výrobních mistrů, znalost trhu a monitoring skladu. SODKO, a.s. je povinno veškeré vyrobené zboží převzít, uskladnit, zaevidovat na skladních kartách daných položek a náležitě zaúčtovat. Skladovací náklady zůstávají nezměněné. Nadále platí podmínky, které jsou ujednány ve smlouvě o skladování. Nové postupy při řízení zásob přináší společnosti SODKO, a.s. větší odpovědnost za přijaté zboží. To obnáší přísnější dohled nad tokem jednotlivých položek, dobou, po kterou jsou na skladě uskladněny, a v neposlední řadě musí být velká část pozornosti věnována expirační době, tj. data minimální spotřeby. K tomu napomáhá výše zmíněný systém, který je dále ještě podrobně vysvětlen. Většina řetězcových odběratelů požaduje dobu expirace minimálně 9 měsíců. Zboží s kratší dobou expirace je prodáváno prostřednictvím obchodních zástupců, kteří dodají takové zboží přímo k odběrateli, tj. do školních jídelen, nemocničních jídelen atd., nebo je snaha prodeje pomocí slev či akcí. Takto prodávané zboží nepřináší podniku předpokládaný zisk. Pokud ale i přes to dojde k uplynutí doby expirace, musí podnik toto zboží zlikvidovat, což obnáší další náklady. 4.2.3

Zásady vedení účetnictví

Systém zpracování účetnictví se řídí ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášky č. 500/2002 Sb., Účtové osnovy a postupu účtování pro podnikatele MF č. j. 281/89 759/2001 ve znění platných změn a doplňků

Vlastní práce

44

a Českých účetních standardů a zákonem č. 235/04 Sb., o dani z přidané hodnoty. Dále jsou respektována příslušná ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění a zákona č. 593/92 Sb., o rezervách v plném znění. Účetnictví podniku je vedeno v soustavě podvojného účetnictví v počítači. Pro zpracování dat se používá program Twist Inspire firmy Beep s.r.o. Praha. Mzdová agenda je vedena mzdovou účtárnou v programu EKO-SOFT. Programové vybavení zabezpečuje vedení podvojného účetnictví, evidenci majetku, saldokonta pohledávek a závazků, zpracování mezd, fakturace a podrozvahovou evidenci. Účtový rozvrh je zpracováván podnikem v souladu s platnými předpisy a s ohledem na potřeby podniku. Při eventuálním doplňování v průběhu roku dbá na to, aby analytické členění účtů zabezpečovalo potřebné informace pro potřeby řízení společnosti a poskytovalo potřebné informace pro stanovení všech daňových a jiných povinností. Použitý účtový rozvrh se archivuje společně s hlavní knihou podniku. Každý rok se účtový rozvrh dle potřeb podniku aktualizuje. 4.2.3.1 Účtování zásob Při oceňování a účtování zásob postupuje účetní jednotka v souladu s pravidly stanovenými v § 25, 26, 29 Zák. o účetnictví, dále pak v Prováděcí vyhlášce č. 500/2002 a Českých účetních standardech. Nakupované zásoby jsou oceňovány pořizovacími cenami včetně nákladů souvisejících s pořízením. SODKO, a.s. účtuje o těchto druzích zásob: • zboží, • spotřební materiál, tj. kancelářský papír a potřeby, ostatní drobný materiál, hygienické a čisticí prostředky, ochranné pomůcky, • drobný hmotný majetek, tj. samostatné movité věci a soubory movitých věcí v pořizovací ceně do 40 000 Kč včetně, • PHM. Účetní jednotka účtuje přímo do spotřeby, tzn. mimo evidenci skladu, tyto druhy zásob: • kancelářské potřeby, • drobný režijní materiál určený k přímé spotřebě, např. čisticí prostředky, materiál na údržbu a opravy majetku apod., • propagační, reklamní materiál a reklamní předměty v ceně do 500 Kč, • publikace, knihy, noviny apod., • drobný hmotný majetek.

Vlastní práce

45

Nakupované zásoby jsou vedeny metodou A. Pořízení zboží je účtováno z pokladních dokladů či z faktur účetním zápisem 131(111)/321 a je tedy sledováno na kalkulačním účtu 131(111). Přeúčtování zásob na sklad se provádí operací 132(112)/131 dokladem o příjmu, tj. příjemkou do skladové (analytické) evidence. Stejným způsobem jsou účtovány i ostatní pořizovací náklady, které jsou v důsledku organizačního seskupení minimální. Při porovnávání údajů o příjmech do skladu a údajů zúčtovaných z pokladních dokladů nebo faktur na účtu 131(111) nesmí být objeveny žádné rozdíly. Pokud k tomu dojde, příčina je dohledána. Účet 131(111) nevykazuje k datu roční závěrky zůstatek. Analytická evidence zásob ve skladech se vede podle jednotlivých druhů na skladových kartách v datových souborech počítače. Tato evidence obsahuje označení konkrétního druhu zboží, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění a údaje o množství. Jedenkrát za měsíc se provede při závěrce zprůměrování cen. Z toho vyplývá, že ceny na výdejkách v průběhu měsíce jsou pouze orientační a na konci měsíce při provedení závěrky se přepočítají podle váženého aritmetického průměru. V účetnictví jsou zachyceny následující pohyby, které účetní jednotka účtuje dle účetní osnovy (viz. příloha): • fakturace zboží – 504/132 • výdej zboží jako vzorky – 501/132 Poskytováním vzorků se podnik snaží vyvolat popř. zvýšit budoucí poptávku zákazníka. Tyto vzorky jsou vydávány na základě rozhodnutí vedení společnosti, tzv. odsouhlasením žádanky a využívají se k např. k celoplošné prezentaci v rámci zavádění nových výrobků zákazníkům, individuální prezentaci výrobků novým zákazníkům, pro komise odběratelů, kteří rozhodují o zařazení výrobků do letákových akcí, vzorky na ochutnávky a předváděcí akce aj. Jejich evidenci spotřeby vede asistentka obchodního oddělení, přičemž každý měsíc se pak provede soupis skladových výdejek, které jsou při výdeji zaúčtovány na účet 501/132. • výdej na podporu prodeje výrobku (reklamní akce) – 501/132 Veškeré akce jsou vyhlašovány ředitelem společnosti. Cílem akce je podpora prodeje výrobků, zvýšení poptávky zákazníků a zvýšení objemu tržeb. • Výdej reklamních předmětů do 500 Kč (promo) – 501/132 Reklamní předměty jsou stejně jak vzorky vydávány na základě rozhodnutí vedení podniku. Jsou určené na obdarování zákazníků a obchodních partnerů a současně prezentují prodávané produkty nebo společnost označením loga. Hodnota reklamního předmětu je stanovena do 500 Kč bez DPH. Pokud je hodnota přesáhnuta, jedná se pak o reprezentaci a je účtovaná na účet 513. Reklamními předměty mohou být tužky, pouzdra, trička, deštníky, kalendáře, novoročenky, katalogy, vizitky apod.

Vlastní práce

46

• náklady na reprezentaci a dary (repre) – 513900/132 • převoz zásob do jiného skladu – 139/132 • přebalování či provádění záměny druhu zboží, zjištěné při inventuře 132900/132 x 132/132900 • ztráta – 548700/132 Ztráta může vzniknout v souvislosti s prošlým datem expirace, což je následně provázeno likvidací těchto zásob. Jiné ztráty mohou vzniknout při manipulaci se zásobami (s ohledem na značný obrat zásob je určitá pravděpodobnost ztrát při manipulaci, při přebírání zásilek, vyskladňování zboží apod., tyto ztráty se zdokumentují zápisem o škodě + foto) – 549/132, při prokazatelném způsobení škody zaměstnancem projedná případ škodní komise a rozhodne o náhradě škody zaměstnancem 548700/132. • manko zásob zjištěné při inventuře – 549/132 • přebytek zásob zjištěný při inventuře – 132/648 Při roční závěrce je účtování následující: • Zásoby na cestě – 139/321 • Nevyfakturované, ale fyzicky přijaté dodávky zásob – 132/389. 4.2.3.2 Oceňovací rozdíly Oceňovací rozdíly můžou vzniknout při přebalení zboží, tj. záměně množství v počitatelné jednotce (např. 4 ks v balení na 6 ks v balení) a tím vzniká rozdíl mezi výdejkou ze zásob jednoho balení a příjemkou jiného balení, kde je zadána průměrná cena, za niž je zboží přijímáno. Dále oceňovací rozdíl může vzniknout v důsledku přijatého bonusu, tj. slevou z ceny za odebrané zboží. Tyto rozdíly se evidují jako oceňovací a jsou rozpouštěny do nákladů v poměru oceňovacího rozdílu připadajícího na korunu zásob k prodeji zásob 1krát čtvrtletně. 4.2.4

Skladování a distribuce zboží

4.2.4.1 Příjem zboží na sklad Za celý příjem zboží, jeho kontrolu a manipulaci se zbožím ve skladě odpovídá skladník, který zboží přebírá. Za evidenci tohoto zboží je pak zodpovědná asistentka obchodního oddělení. Ta zajišťuje evidenci skladového hospodářství na skladových kartách v datových souborech počítače. Při přejímce skladník kontroluje: • druh a celkové dodané množství zboží dle dodacího listu dodavatele,

Vlastní práce

47

• datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby uvedeného na zboží a dodacím listu, • správnost značení, české texty, • vizuální kontrola zboží, tj. neporušenost obalů, čistota. Při zjištění nesrovnalosti, neshody či pochybnosti o kvalitě, kvantitě nebo poškození dodaného zboží vystaví odpovědný pracovník „zápis o neshodě“. Neshoda je pak dále řešena dle směrnice „Neshody, nápravná a preventivní opatření.“ Po provedené kontrole přijímací skladník potvrdí dodací list, na který poznačí data spotřeby dodaného zboží. Zboží je pak následně uloženo do příslušných skladových prostor a označeno štítkem s datem spotřeby nebo datem minimální trvanlivosti tohoto zboží. Asistentka obchodního oddělení je pověřena vystavením příjemky dle dodacího listu a zaeviduje přijímané zboží do skladového hospodářství v počítači. Zvláštní způsobem přijímání na sklad je stahování zboží z trhu a to z důvodu dodání zboží, které nebylo objednáno, dodání poškozeného zboží nebo z důvodu bezpečnosti potravin. • Neobjednané zboží bývá zjištěno při přejímce zboží od dopravce k odběrateli. Toto přebývající zboží se buď připíše do dodacího listu, nebo je vráceno zpět dopravci na automobil. Nepřevzaté zboží je společně s dodacím listem svezeno do skladu SODKO, a.s. Ve skladu si zboží převezmou pracovníci skladu, uloží ve skladu, překontrolují dodací listy a ty pak dále předají asistentce obchodního oddělení, která příslušnou změnu zaeviduje v datových souborech skladového hospodářství v počítači. • Pokud je při přejímce zjištěno poškozené zboží, které bylo poškozeno v průběhu přepravy, je vráceno přepravci na auto, zasláno zpět do skladu SODKO, a.s. a odběratel tyto skutečnosti uvede do dodacího listu. Toto zboží si převezmou pracovníci skladu od dopravce a překontrolují dodací listy. Zboží je uloženo s označením „neshodné zboží“ a postup pro další nakládání s tímto zbožím je uveden ve směrnici „Neshody, nápravná opatření a preventivní opatření“. Dodací listy jsou předány zpět asistentce obchodního oddělení, která provede příslušnou změnu v datových souborech skladového hospodářství. Jestliže je poškození zboží zjištěno až následně po příjmu zboží, např. záměna části zboží, špatné balení, špatné legislativní texty na zboží či nepřijatelná záruka zboží uvnitř kartonu, obrátí se odběratel buď přímo na obchodní oddělení SODKO, a.s. nebo případnou reklamaci řeší s obchodním zástupcem SODKO, a.s. Obchodní oddělení vystaví formulář pro stažení zboží, tj. reklamační list, ve kterém uvede název odběratele, přesnou adresu skladu odběratele, den stažení zboží od odběratele a číslo auta nebo jméno řidiče, který poškozené zboží od odběratele doveze, jméno vystavovatele,

Vlastní práce

48

datum a razítko společnosti SODKO, a.s. Odběratel po předání reklamovaného zboží dopravci zapíše toto předání do formulářů pro stažení zboží, z nichž jeden si ponechá a druhý odevzdá dopravci. Ve skladě je s tímto zbožím dále nakládáno stejně jako se zbožím, které bylo poškozené při přepravě. • Jakmile je zjištěno, že distribuované zboží není v souladu s požadavky na bezpečnost potravin, jedná se o nebezpečné potraviny. Společnost musí neprodleně přistoupit ke stažení dotyčného zboží z trhu a uvědomit o této skutečnosti příslušné orgány. Komplexní systém sledovanosti potravin a praktické postupy, které popisují činnosti v případě krizí spojených s bezpečností nebo kvalitou zboží, jsou řešeny v rámci celého koncernu společnosti ÚSOVSKO a.s. Sledovanost distribuovaného zboží se zajišťuje identifikací dodavatelů (tj. aktualizovaný seznam všech dodavatelů včetně adres a kontaktů), identifikací odběratelů (tj. aktualizovaný seznam všech adres a kontaktů) a doplňováním dat minimální trvanlivosti zboží do dodacích listů. Toto neshodné zboží je všeobecně řešeno podle pokynu ve směrnici „Neshody, nápravná a preventivní opatření“. Mohou nastat v průběhu celého procesu skladování, včetně příjmu a expedice. O neshodném zboží je vždy proveden zápis do protokolu „Neshody, nápravná opatření a preventivní opatření“. Tento protokol se založí u vedoucího skladu, který pak stanovuje nápravné a preventivní opatření sám nebo ve spolupráci s nadřízeným. Do této doby je zakázáno se zbožím jakkoli manipulovat. Neshodné zboží je skladováno na vyhrazeném místě ve skladu, které je jasně označeno „Neshodné zboží“. Za neshodné zboží se považuje: zboží poškozené při přepravě, poškozené zboží přijaté od dodavatele (jedná se o zboží v malé hodnotě, kdy náklady s vyřízením reklamace jsou vyšší než hodnota poškozeného zboží), zboží porušené při manipulaci ve skladě, zboží se špatnými legislativními texty a zboží s nepřijatelným datem spotřeby nebo datem minimální trvanlivosti. Výše uvedené zboží je určeno k likvidaci. Po té je likvidováno vždy na základě souhlasu vedoucího pracovníka. K likvidovanému zboží je vyhotovena fotodokumentace s likvidačním listem, který je potvrzený vedoucím pracovníkem. Likvidace je dále potvrzena podpisem osoby, která likvidaci skutečně provedla. Likvidované zboží je fyzicky likvidováno ve sběrných nádobách na odpad (kontejnerech), které jsou pravidelně vyváženy smluvenou firmou. V případě likvidace zboží či obalů s logem zákazníka, tj. privátní značky, je tato likvidace prováděna po dohodě se zákazníkem, tj. majitelem privátní značky.

Vlastní práce

49

4.2.4.2 Výdej zboží ze skladu Na výdej a manipulaci se zbožím dohlíží skladník, který zboží vydává. Evidenci tohoto vydávaného zboží zajišťuje asistentka obchodního oddělení, která veškeré změny stavu zboží zanese na skladové karty v datových souborech v počítači. Na základě objednávek odběratelů je zpracován přehled všech závozů. Ten vyhotoví pracovník logistiky a řídí se jím skladník (ranní směna), který připraví zboží. První je vyskladňováno zboží s nejstarším datem spotřeby nebo datem minimální trvanlivosti. Asistentka na toto zboží vystaví výdejku a 3 až 5 stejnopisů dodacího listu. V případě platby v hotovosti připraví i fakturu. Připravené zboží je skladníky (odpolední směna) pečlivě zkontrolováno dle dodacího listu a převzato řidičem, který příjem potvrdí na dodacích listech. Na základě dodacího listu asistentka vystaví fakturu pro odběratele. Pokud byla faktura již poslaná zároveň se zbožím a dodacím listem, očekává se, že platbu převezme řidič. Tu pak předá ve skladě současně s potvrzenými dodacími listy. Následně je pak platba zaúčtovaná v pokladně obchodního oddělení. 4.2.5

Náklady na udržování zásob

SODKO, a.s. nevlastní žádné skladovací prostory, ale využívá na základě „smlouvy o skladování“ prostory skladu mateřské společnosti ÚSOVSKO a.s. Skladovatel (ÚSOVSKO a.s.) je zavázán přejímat od ukladatele zboží, které je předmětem distribuce ukladatele a je řádně zabalené a označené. Skladovatel je povinen jej uložit do skladu, opatrovat je po dobu jeho skladování. Při každém převzetí zboží ke skladování vydá ukladateli písemné potvrzení – skladištní list. Skladuje zboží s potřebnou odbornou péčí, chrání jej před zničením, zajistí dostatečné pojištění uskladněného zboží, je povinen dbát pokynů ukladatele zboží. Další povinností skladovatele je připravit zboží dle dispozic ukladatele k expedici zákazníkům a naložit na připravený dopravní prostředek. Při skladování musí být zachovány hygienické a bezpečnostní předpisy pro skladování daného druhu zboží. O veškerém skladovaném zboží vede účetní a skladovou evidenci a je povinen umožnit ukladateli kontrolu stavu skladovaného zboží i příslušné účetní a skladové dokumentace. Ukladatel (SODKO, a.s.) je povinen hradit skladovateli za uložení zboží úplatu neboli skladné. Výše skladného byla stanovena na základě kalkulace. Podkladem pro hrazení skladného je daňový doklad – faktura, vystavená skladovatelem s 14 denní dobou splatnosti. V případě prodlení s úhradou skladného je ukladatel povinen hradit skladovateli úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Vlastní práce

4.2.6

50

Inventarizace

Inventarizace se řídí Zákonem č. 563/1991 Sb.,v platném znění, Vyhláškou MF ČR č. 500/2002 Sb. a oblasti neřešené zákonem ani vyhláškou Účtovou osnovou a postupy účtování ve znění pozdějších předpisů. Povinnost inventarizovat majetek a závazky je stanovena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 6, 8, 26, 29 a 30. Tato povinnost se vztahuje jak ke dni řádné, tak i mimořádné účetní závěrky, pokud je nutné ji provést v rozsahu roční účetní závěrky. Předmětem inventarizace je zjištění skutečných stavů dlouhodobého majetku, zásob, peněžních prostředků, pokladních hotovostí, majetkové účasti, pohledávek a závazků, nákladů a výnosů příštích období a zjištění reálné hodnoty tohoto majetku. V případě, kdy reprodukční cena majetku byla nižší než účetní, bude vytvořena opravná položka k danému majetku. Při opačném zjištění, tj. zvýšení hodnoty majetku, nelze dle současných předpisů opravné položky tvořit. Inventarizace je prováděna za veškerý majetek vedený v účetnictví podniku a dále za veškerý majetek, který podnik užívá nebo spravuje, skladuje apod. Pro každou část inventarizace je pevně stanovený termín, konkrétně inventarizace zásob je stanovena k datu 30. listopadu. Tyto termíny nezbavují příslušné odpovědné pracovníky odpovědnosti za řádné sledování a ověřování stavu majetku a závazků v rámci své pracovní náplně mezi jednotlivými inventarizacemi. V případě, že stanovený termín nemůže být dodržen (např. kvůli pracovnímu volnu, svátku aj) je nutné ověřit a doplnit pohyb majetku a závazků mezi datem konkrétního provedení a datem vyhlášeným. Výsledek inventarizace v termínu před 31. 12. musí příslušný pracovník zachytit přírůstky a úbytky v období od inventarizace do 31. 12., tzv. dokladovou inventuru příjemek a výdejek. Skutečné stavy u hmotného majetku se zjišťují fyzickou inventurou a u závazků a ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru, inventurou dokladovou. Fyzickou inventarizací zásob se rozumí přepočítání, převážení, přeměření apod. Ta je pak porovnávána se stavem účetním pro objektivnější posouzení. Položky s největším rozdílem jsou přepočítávány znovu a pak následuje přebalení, tzn. porovnání podobných druhů a vyrovnání manka s přebytkem u těchto. Jde o pouhou záměnu ve skladovacích kartách. Pokud fyzickou inventarizaci zabezpečuje pouze jeden pracovník, nemůže tímto pracovníkem být pracovník hmotně odpovědný nebo odpovědný za inventarizovaný majetek. U majetku v původních obalech, které bez poškození obalu neumožňují vyjmutí, se ověří jen nepoškozenost obalu a údaj o množství se převezme z označení na obalu. Celý proces inventarizace se skládá z řádné přípravy, za kterou je odpovědný pracovník, který za majetek odpovídá z titulu své činnosti. Při nejasnosti kompetencí odpovědný pracovník, kterému majetek jak věcně, tak i organizačně náleží. Další fází je řádný průběh, tj. bez zbytečného narušování

Vlastní práce

51

průběhu činností a bez neodůvodněného přemísťování majetku v průběhu inventarizace. Poslední částí je vyhotovení dokladů a inventurního soupisu. Veškeré inventarizační rozdíly jsou považovány podle povahy za inventarizační manko nebo inventarizační přebytek. Tyto výsledky se vyúčtují do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. Postup při účtování je řízen dle příslušných ustanovení Účtové osnovy a postupů účtování MF ČR pro podnikatele. Při inventarizaci majetku je také porovnávána jeho skutečná hodnota s oceněním v účetnictví. V případě nesouladu, a to při snížení ocenění, se rozdíl zachytí prostřednictvím opravných položek, jestliže to není trvalého charakteru. Snížení majetku opravnou položkou se ověřuje a upravuje při každé řádné inventarizace a je možné i v případě mimořádné inventarizace. Při zvýšení hodnoty nelze opravnou položku tvořit nelze. Dočasné snížení hodnoty zásob se zaúčtuje na účty 558(559)/19x. Po čase, kdy dojde k rozpuštění dané opravné položky, je zaúčtována účetní operace 19x/558(559). Trvalé snížení ocenění se do účetnictví zachytí vztahem 549(582)/12x. Mimořádné inventarizace jsou stanoveny externími předpisy a to při změně pracovníka, který má uzavřenou smlouvu o hmotné odpovědnosti za svěřený majetek nebo rozsah odpovědnosti tohoto pracovníka. Toto neplatí v případě krátkodobé změny (např. dovolená či nemoc), zde postačí písemný souhlas všech zainteresovaných pracovníků. Tato úleva není možná u pokladní hotovosti, cenin a přísně zúčtovatelných tiskopisů. Dále se mimořádná inventarizace provádí po mimořádných událostech, jako jsou živelné pohromy, vloupání, zpronevěry apod. Veškeré mimořádné inventarizace jsou zabezpečovány a využívány útvarem, jehož vedoucí o konání mimořádné inventarizace rozhodl. Inventarizační skupina buď zpracovává soupisy inventarizovaného majetku a závazku nebo zaznamenává zjištěné stavy do předem přichystaných soupisů. Případně upravuje tyto soupisy dopisováním, vyškrtáváním a opravami. Soupisy jsou vždy vytvořeny samostatně podle pracovníků odpovědných za majetek a závazky. Z takto vyhotovených soupisů musí být jasné, o který majetek či závazky se jedná a ke kterému datu byla inventarizace zpracována. Soupisy musí dále obsahovat podpisy osob zodpovědných za provedení inventarizace a osob hmotně odpovědnými za svěřený majetek a závazky. Na soupisech se uvádí a potvrzuje stav majetku a závazků vždy ke dni vyhlášení inventarizace. Inventurní soupisy a doklady prokazující inventarizaci musí být uschovány pět let po provedení inventarizace. Případné opravy v písemnostech musí splňovat náležitosti oprav účetních dokladů a těmi jsou: • Oprava musí být provedena přeškrtnutím tak, aby zůstal původní zápis čitelný a dopsání nového údaje (propiskou či psacím strojem), • K opravenému údaji se doplní datum opravy a podpis pracovníka, který opravu provedl,

Vlastní práce

52

• Oprava nesmí vést k neúplnosti, neprůkaznosti a nesprávnosti. 4.2.7

Systém SmartStock.WMS

Užívání systému SmartStock.WMS bude podniku velkým přínosem v řízení a kontrole zásob. Hlavními cíli zavedení toho systému jsou: • Bezpapírové řízení skladových operací v reálném čase, • Přesná skladová evidence v reálném čase, • Přesný přehled stavu a zpracování podporovaných skladových operací, • Snížení počtu záměn a nepřesně vychystaných objednávek. Uživatelé Uživatelé systému jsou rozděleni do tříd. První třídou je skladník. Ten uskutečňuje skladové operace, které provádí pomocí mobilního terminálu s integrovaným skenerem čárového kódu. Provedené operace potvrzuje čtením příslušných čárových kódů, resp. na klávesnici terminálu. Druhou třídou je dispečer/manager, který řídí provádění jednotlivých skladových operací pomocí aplikace SmartReport. Přístup k jednotlivým operacím je definován pro konkrétní uživatele nebo skupiny uživatelů na základě organizace práce ve společnosti Barco spol. s r.o. Třetí a zároveň poslední třídou je třída administrátor. Pravidla pro užívání Pro užívání systému SmartStock.WMS je předpokladem příprava číselníku skladových karet včetně zákaznických čísel, které slouží jednoznačně k identifikaci distribučního balení, na straně SODKO, a.s. Dále bude vyráběné zboží označeno produktovými etiketami, které budou obsahovat jednoznačný zákaznický čárový kód, šarže a expirace. Zadání kódu či jiné informace na terminálu probíhá buď snímáním čárového kódu, nebo zadáním na klávesnici terminálu. Příjem zboží Zboží bude označeno již z výroby nebo od dodavatele příslušnými čárovými kódy včetně šarže a expirace. Pro vybrané dodavatele se bude tisknout po příjmu produktová etiketa. Operace příjem zboží slouží k přijetí uskladnění nakupovaných nebo vyrobených produktů do skladu. Příjem nového zboží probíhá s kontrolou proti dokladu, tj. příjem podle dokladu. Dokladem je nákupní objednávka obchodního oddělení, která je importována do systému. Příjemka je automaticky po importu odeslána na terminál ke zpracování. Skladník pak vybírá na terminálu podklad pro příjem ze seznamu podkladů pro příjem odeslaný ke zpracování. Tyto podklady jsou seřazovány podle data očekávání a priority.

Vlastní práce

53

Postup práce skladníka na terminálu je následující: 1. nasnímání čísla (kódu) nosiče, 2. nasnímání kódu zboží, který je definovaný ke každému distribučnímu balení a jednoznačně identifikuje přijímanou položku (pokud kód neobsahuje šarži či expiraci, musí obsluha tyto údaje zadat pomocí klávesnice terminálu), 3. zobrazení informací o zboží systémem, 4. zadání počtu definovaných distribučních balení na nosiči a potvrzení správnosti zadaných údajů, 5. potvrzení příjmu nosiče a následně je možné pokračovat v příjmu dalšího nosiče, 6. po ukončení příjmu nosiče se skladník od příjmu odhlásí. Aplikace sama zkontroluje shodu přijímaného zboží s podkladem pro příjem. Pokud se údaje shodují, příjem je ukončen. Nastane-li neshoda, není možné příjem ukončit na terminálu, ale pouze oprávněnou osobou. Může docházet k těmto typům neshod: • Nebylo přijato vše, co je uvedeno na podkladu pro příjem. K tomu může docházet v případě akutního příjmu jedné položky ze všech položek podkladu. Příjem je ukončen jako nekompletní a výsledek zaslán do systému. V systému je příjem tohoto dokladu ukončen a je vytvořen nový doklad pro příjem zbylých položek, které nebyly přijaté z původního dokladu. • Nebyl zadán správný počet kusů nebo špatně identifikování produkt na terminálu. V tomto případě je příjemka opravena skladníkem, opětovně nasnímána a jsou zadány korektní informace. • Položka není uvedena na podkladu pro příjem. Pokud položka není zachycena na podkladu, musí se příjem opravit v systému a znovu jej odeslat. Příjem zboží z výroby lze přijmout i bez dokladu a to pomocí funkce Příjem bez dokladu. Příjem probíhá opět po jednotlivých nosičích a pro každého skladníka je vytvořena samostatná příjemka. V takovém případě musí skladník provést následující operace: 1. Vybrat definovaný typ operace pro daný příjem 2. Nasnímání čísla (kódu) nosiče 3. Nasnímání kódu zboží, který je definovaný pro každé distribuční balení 4. Systém zobrazí informace o zboží

Vlastní práce

54

5. Zadání počtu distribučních balení na nosiči a potvrzení správnosti zadaných údajů 6. Potvrzení příjmu nosiče a následně se může pokračovat v příjmu dalšího nosiče. Tyto činnosti skladník provádí do přijetí posledního nosiče. Po té ukončí příjem na terminálu. Pokud se jedná o příjem vráceného zboží, tak se výsledek příjmu odešle jako výsledek vyskladnění se zápornými hodnotami. Naskladnění Naskladnění je prováděno automaticky po příjmu palety na předdefinovanou lokaci. Sklad nebude rozdělen na jednotlivé lokace. Všechno zboží bude v systému evidováno pouze na jedné skladové lokaci, která nemá omezenou kapacitou. Vyskladnění a nakládka zboží K vyskladnění zboží může dojít na základě dokladu nebo bez dokladu. Vyskladnění zboží dle dokladu probíhá na základě prodejní objednávky, tj. dodacího listu přeneseného z IS. Po tomto importu je automaticky spuštěna rezervace zboží. Systém provádí rezervaci s ohledem na požadavky zákazníka podle předdefinované rezervační strategie a ze skladových a příjmových lokací a nosičů s parametrem „Rezervace povolena“. V lokací s parametrem „Povolena pouze manuální rezervace“ lze zboží rezervovat pouze ručně vedoucím skladu. V případě, že systém nemůže rezervovat všechno zboží pro danou objednávku, upozorní na tuto skutečnost a po příjmu nového zboží automaticky dorezervuje chybějící zboží. Vychystávání zakázek řídí dispečer. Pořadí je dáno datem vyskladnění. Objednávky pro stejného zákazníka se stejným datem budou seskupeny do vlny a vyskladňovány najednou. Samotné vychystávání se provádí po jednotlivých zakázkách/vlnách a může na nich pracovat současně více skladníků. Rozdělení zakázek bude řešeno organizačně vedoucím skladu. Po zaplnění jakéhokoliv vychystávacího nosiče jej pracovník odveze do vyskladňovací lokace, kde čeká na zabalení a nakládku. Tyto operace již nejsou v systému evidovány a budou řízeny organizačně. Pokud nastane situace, kdy není možné kompletně vychystat objednávky, např. z důvodu zjištění vady na rezervovaných položkách a není možné zboží nahradit, tak odpovědná osoba ukončí zakázku jako neúplně vykrytou a tím odešle výsledek vyskladnění do IS. Vyskladnění bez dokladu slouží k výdeji pro reklamní účely, vyřazení ze skladu (likvidace), výdej do výroby, výdej do manka a přebalení zboží. Takový výdej probíhá pouze na mobilním terminálu.

Vlastní práce

55

4.3 Tvorba hrubého zisku z prodeje společnosti SODKO, a. s. Pro posouzení způsobu řízení zásob a tvorby hrubého zisku společnosti byly poskytnuty údaje z účetnictví a z logistického oddělení za rok 2007, 2008 a 2009. Vzhledem k rozsáhlé produkci byly pro porovnání vybrány pouze 2 druhy výrobků z první skupiny klasifikace zásob SODKO, a.s., a to kvůli největšímu podílu na hrubém zisku v každém roce. Srovnávána tedy byla müsli tyčinka FIT šťavnatá, která je na trhu nejžádanější a tudíž má ze všech druhů müsli tyčinek největší obrat a je nejvíce zisková. Jako druhý produkt byla vybrána müsli tyčinka FIT švestková, která je protipólem müsli tyčinky FIT šťavnaté a má nejmenší obrat ze všech příchutí v první skupině rozdělení zásob. 4.3.1

Rok 2007

Prodej v průběhu roku 2007 byl kolísavý. Meziměsíční výkyvy u FIT šťavnaté se pohybovaly cca od 4 000 ks do 65 000 ks müsli tyčinek a u FIT švestkové, kde prodeje nejsou tak vysoké, se pohybovaly cca od 1 000 ks do 11 000 ks, což je podle vedení řízení negativní jev, jelikož je tím ztížena prognóza budoucího vývoje a plánování. Průměrný prodej FIT šťavnaté v roce 2007 dosáhl 140 943 ks za měsíc oproti FIT švestkové, který byl pouze 16.169 ks. Tento rozdíl prodejnosti je výrazný a v součtu za celý rok bylo müsli tyčinek FIT šťavnatá prodáno o 1 497 289 kusů více než müsli tyčinek FIT švestková, což se na tržbách projevilo o 6 135 349, 39 Kč.

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 1


Vlastní práce

56


Roční vývoj 2007

Grafy znázorňují, kolik kusů jednotlivých druhů müsli tyčinek bylo prodáno v každém měsíci v roce 2007. U müsli tyčinek FIT šťavnatá je na první pohled zřejmé, že v jarních měsících dochází k postupnému nárůstu prodeje, v letních měsících prodej vrcholí a na podzim dochází k jeho útlumu. Naopak průběh prodeje müsli tyčinek FIT švestková k žádnému výraznému nárůstu v letních měsících nedošlo, je spíše kolísavý v celém průběhu roku. Dále je na grafech ukázán velký rozdíl mezi prodejem müsli tyčinek FIT šťavnatá a müsli tyčinek FIT švestková.



Vlastní práce

57

V grafu je zobrazen jak vývoj celkového hrubého zisku v roce 2007 tak i vývoj hrubého zisku z prodeje müsli tyčinek FIT šťavnatá a müsli tyčinek FIT švestková. To, jak každý výrobek přispívá na výši celkového hrubého zisku, není odvislé pouze od prodaného množství, ale také od ceny, která se liší dle příchutě a také od zkracující se doby expirace. Dále hraje velkou roli výše prodejní ceny oproti ceně nákupní, a to v přímé spojitosti s nakupovaným a prodávaným množstvím. Z grafu jednoznačně vyplývá, že větší podíl na hrubém zisku nese müsli tyčinka FIT šťavnatá, což se dalo předpokládat již z výše uvedených grafů pro porovnání prodeje 2007. Podíl prodeje müsli tyčinek FIT švestková přestavuje 8,9 % celkového hrubého zisku. 4.3.2

Rok 2008

Prodej v roce 2008 měl, podobně jako rok předcházející, mezi jednotlivými měsíci mnoho výkyvů v počtu prodaných kusů výrobků. Ty se pohybovaly cca od 5 000 do 54 000 kusů prodaných kusů müsli tyčinek FIT šťavnatá a u müsli tyčinek FIT švestková byly meziměsíční rozdíly cca od 300 do 2000 kusů. Měsíční průměrný počet prodaných müsli tyčinek FIT šťavnatá a müsli tyčinek FIT švestková byl velmi rozdílný. Müsli tyčinek FIT šťavnaté bylo průměrně prodáno 145 272 kusů, kdež to müsli tyčinek FIT švestková pouhých 3 600 kusů za měsíc. V celkovém počtu prodaných jednotlivých výrobků převyšuje müsli tyčinka FIT šťavnatá nad müsli tyčinkou FIT švestková o 1 700 064 kusů. To se na celkových tržbách projevilo částkou 7 348 952, 47 Kč.



Vlastní práce

58


Roční vývoj 2008

Dva výše uvedené grafy prezentují průběh prodeje po jednotlivých měsících v roce 2008. Celková kolísavost u výrobku müsli tyčinka FIT šťavnatá byla velmi nepravidelná, což je pro vedení řízení podniku negativní jev, protože se velice těžko nachází příčiny nepravidelných prodejů a jejich řešení. Výkyvy u prodeje müsli tyčinek FIT švestková nebyly tak markantní, ale v poměru k počtu prodaných kusů za celý rok znatelné byly. Rozdíl v prodaném množství müsli tyčinek FIT šťavnatá a müsli tyčinek FIT švestková je větší než v předchozím roce, čehož nebylo ani tak dosaženo zvýšením prodeje müsli tyčinek FIT šťavnatá, ale spíše výrazným poklesem prodeje u müsli tyčinek FIT švestková. Na celkovém prodeji müsli tyčinek FIT švestková pokles dosahoval téměř 77,73 % v porovnání s celkovým prodejem tohoto druhu müsli tyčinek v roce 2007.



Vlastní práce

59

V grafu hrubého zisku za rok 2008 je zachycen jeho celkový vývoj po jednotlivých měsících v roce a zároveň i vývoj ziskovosti pozorovaných výrobků a podíly jednotlivých výrobků na hrubém zisku. V každém měsíci roku 2008 tvoří müsli tyčinka FIT šťavnatá téměř veškerý hrubý zisk. Müsli tyčinka FIT švestková se podílí jen nepatrnou částí a v souhrnu se podílí na celkových tržbách za rok 2008 pouze 1,22 %. 4.3.3

Rok 2009

Prodej v roce 2009 je stejně jako v předchozích letech velmi nestálý. Meziměsíční výkyvy prodejů u müsli tyčinky FIT šťavnatá se pohybovaly cca od 8 000 do 80 000 ks. Vzhledem k celkovému nízkému prodeji müsli tyčinek FIT švestková se dalo očekávat, že výkyvy u tohoto produktu budou podstatně nižší. V porovnání s celkovou úrovní prodeje této müsli tyčinky jsou ale také velice výrazné, i když se jedná nevyrovnanosti pouze o cca 1 000 a 3 000 kusů mezi jednotlivými měsíci. Po srovnání měsíčních průměrných prodejů müsli tyčinky FIT šťavnatá a müsli tyčinky FIT švestková se ukázalo, tak jako v předchozích dvou sledovaných obdobích, že müsli tyčinka FIT šťavnatá, u které činí průměrný měsíční prodej 154 298 kusů, převýšila téměř 60krát prodej müsli tyčinky FIT švestková, u níž průměrný měsíční prodej byl 2 628 kusů. Rozdíl prodejů za celý rok dosáhl 1 820 040 kusů a na tržbách se rozdíl projevil částkou 7 683 684,01 Kč.



Vlastní práce

60


Roční vývoj 2009

Výše uvedené grafy názorně zachycují jak vývoj prodeje, tak prodané množství jednotlivých výrobků. Müsli tyčinka FIT šťavnatá dosahuje v průběhu roku opět velkých výkyvů, stejně tak müsli tyčinka FIT švestková. Tak jak v předchozích letech, i zde je vidět nemalý rozdíl v množství prodaných výrobků. Ten byl opět způsoben zvýšením prodeje müsli tyčinek FIT šťavnatá a poklesem müsli tyčinek FIT švestková. Pokles v tomto roce nebyl tak zásadní, jako to bylo v roce předchozím. Jednalo se o 27 % v porovnání s rokem 2008 a v porovnání s rokem 2007 to bylo až o 83,75 %.


Hrubý zisk 2009. Podíl jednotlivých produktů

Podle grafu lze usoudit, že podíl müsli tyčinek FIT švestková na celkovém měsíčním hrubém zisku těchto dvou produktů je velice nepatrný. K největšímu

Vlastní práce

61

rozdílu došlo v měsíci dubnu, kdy müsli tyčinka FIT šťavnatá dosáhla největšího obratu a müsli tyčinka FIT švestková téměř nejmenšího. Na hrubém zisku se müsli tyčinka FIT švestková v měsíci dubnu podílela pouhými 0,21 % a na celkové výši hrubého zisku za rok 2009 jen 0,66 %. 4.3.4

Srovnání sledovaných období

V každém roce dosahovaly prodeje menších i větších měsíčních výkyvů. Největší množství müsli tyčinek bylo prodáváno od března do července. Můžeme to přisuzovat zvýšené sportovní aktivitě v letních měsících a tím i větší poptávce po lehké svačině a doplnění energie. Pro znázornění vývoje meziročního prodeje bylo užito průměrného měsíčního prodaného množství.

Tab. 2

Přehled meziroční změn prodejů

Zboží FIT šťavnatá FIT švestková

Meziroční změny 2007 2008 2009 x 3,07 6,21 x -77,73 -27,00

Celková změna 9,48 -83,75 Zdroj: Vlastní zpracování

Jak tabulka i graf znázorňují, zatímco prodeje müsli tyčinek FIT šťavnatá rok od roku rostou, v roce 2008 o 3,07 % a v roce 2009 o dalších 6,21 %, tak prodeje müsli tyčinek FIT švestková klesá. V roce 2008 klesl o 77,73 % a následně v roce 2009 o 27 %. Ačkoli v celkovém úhrnu pokles prodeje müsli tyčinek FIT švestková dosáhl 83,75 %, což bylo procentuálně více než nárůst prodeje müsli tyčinek FIT šťavnatá, který byl 9,48 %, celkový prodej rok od roku rostl.


Meziroční vývoj prodeje

Vlastní práce

62

Výše znázorněný vývoj měl dopad i na podílu každého produktu při tvorbě hrubého zisku. S výrazným poklesem prodeje müsli tyčinek FIT švestková klesal i její podíl a to v prvním roce, kdy podíl činil 8,9 %, na 1,22 %, v roce 2008 a v roce 2009 se podílel pouhými 0,66 %. Výši hrubého zisku to však ovlivnilo jen nepatrně, poněvadž pokles podílu müsli tyčinek FIT švestková byl vyrovnán nárůstem prodaného množství müsli tyčinek FIT šťavnatá.

Diskuze

63

5 Diskuze 5.1

Prognóza pro rok 2010

Pro zjištění budoucího vývoje sledovaných druhů müsli tyčinek bylo použito statistického postupu, tzv. časových řad. Jedná se o řadu chronologicky porovnaných hodnot sledovaného prvku od minulosti do přítomnosti, které musí být srovnatelné jak věcně, tak i prostorově. Tyto hodnoty napomáhají k sestavení trendové přímky, která společně s empirickými sezónními indexy udává přesný vývoj budoucích hodnot. 5.1.1

Müsli tyčinka FIT šťavnatá

U prodeje müsli tyčinek FIT šťavnatá byl zjištěn od roku 2007 do roku 2009 každoroční nárůst, proto lze předpokládat i budoucí vývoj prodeje pro společnost pozitivní. Statistické výpočty však ukázaly, že nárůst celkového prodeje bude pouze oproti roku 2007 a 2008, v porovnání s rokem 2009 je očekáván pokles celkového prodaného množství müsli tyčinek FIT šťavnatá o 1,74 %. Tab. 3

Budoucí vývoj müsli tyčinek FIT šťavnatá Empirické Časová Rok 2010 sezónní indexy proměnná Ij tij

Trendová složka Tij=a+b*tij

Vyrovnané hodnoty Yij = Tij*Ij/100

Leden

90,24

18,50

150 558,13

135 859,33

Únor

89,86

19,50

150 759,24

135 472,67

Březen

95,68

20,50

150 960,35

144 434,74

Duben

122,09

21,50

151 161,47

184 552,29

Květen

133,68

22,50

151 362,58

202 340,55

Červen

101,13

23,50

151 563,69

153 270,15

Červenec

123,67

24,50

151 764,80

187 683,82

Srpen

102,36

25,50

151 965,91

155 544,76

Září

104,69

26,50

152 167,02

159 299,96

Říjen

92,48

27,50

152 368,13

140 915,39

Listopad

75,17

28,50

152 569,24

114 682,40

Prosinec

68,96

29,50

152 770,35

105 349,80

Celkem

x

x

x

1 819 405,88 Zdroj: Vlastní zpracování

Diskuze

64


Předpokládaný vývoj prodeje FIT šťavnatá 2010 [v ks]

Ve výše uvedené tabulce a v grafu je zachycen předpokládaný vývoj prodeje müsli tyčinek FIT šťavnatá v roce 2010. Následující graf znázorňuje pro srovnání jednotlivé vývoje prodeje v letech 2007, 2008, 2009 a 2010.

Graf 12

5.1.2

Zdroj: Vlastní zpracování Srovnání vývojů prodeje FIT šťavnatá v jednotlivých letech [v ks]

Müsli tyčinka FIT švestková

Podle celkového množství prodaných müsli tyčinek za rok 2007, 2008 a 2009 byl i u müsli tyčinky FIT švestková prognózovaný vývoj pro rok 2010. Vzhledem k tomu, že meziroční pokles prodeje v roce 2008 byl o 77,73 % a v roce 2009 o dalších 27 %, může být očekáván pokles i v roce 2010. Statistické výpočty toto očekávání potvrdily, jelikož velké meziroční poklesy zapříčinily klesající trendovou přímku. Tímto došlo k tomu, že prodeje v roce

Diskuze

65

2010 vyšly převážně v záporných číslech, což je nereálné. Podnik se tedy takovou prognózou pro rok 2010 řídit nemůže, může k ní pouze přihlížet a připravit se na to, že pokud nenastane nějaký zvrat týkající se poptávky po müsli tyčince FIT švestková, bude nadále prodej tohoto druhu müsli tyčinek klesat. Bylo by pro společnost dobré posoudit, zda není efektivnější stáhnout daný produkt z prodeje a upozornit na tento fakt mateřskou společnost ÚSOVSKO a.s., aby zvážila efektivnost výroby této müsli tyčinky. Tab. 4

Budoucí vývoj müsli tyčinek FIT švestková Rok 2010

Trendová složka Tij=a+b*tij

Vyrovnané hodnoty Yij = Tij*Ij/100

leden

63,87

18,50

-3 024,56

-1 931,82

únor

116,06

19,50

-3 591,59

-4 168,33

březen

106,59

20,50

-4 158,63

-4 432,48

duben

79,78

21,50

-4 725,66

-3 770,29

květen

113,98

22,50

-5 292,69

-6 032,65

červen

122,94

23,50

-5 859,72

-7 204,20

červenec

413,15

24,50

-6 426,76

-26 552,47

-443,05

25,50

-6 993,79

30 986,01

září

-55,74

26,50

-7 560,82

4 214,12

říjen

-43,04

27,50

-8 127,86

3 498,02

listopad

29,63

28,50

-8 694,89

-2 576,63

prosinec

1,39

29,50

-9 261,92

-128,58

x

x

x

srpen

Celkem

Graf 13

Empirické Časová sezónní indexy proměnná Ij tij

-18 099,29 Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování Předpokládaný vývoj prodeje FIT švestková 2010 [v ks]

Diskuze

66

Vývoj prodeje müsli tyčinek FIT švestková v roce 2010 je, jak je zřejmé již podle grafu, nereálný. Celý statistický výpočet pomocí časové řady byl ovlivněn velkým propadem prodeje v roce 2007 a velkým rozdílem v množství prodaných müsli tyčinek FIT švestková v letech 2008 a 2009 v porovnání s rokem 2007. Co ovšem předpokládat lze, je další pokles prodeje, ovšem už ne o takové velké množství müsli tyčinek. Pro srovnání vývoje v letech 2007, 2008, 2009 a 2010 je tu následující graf, na kterém je velmi zřetelně vidět již zmíněný pokles prodej v roce 2007 a rozdíl prodeje v 2007 oproti prodejům v letech 2008 a 2009.

Graf 14

Zdroj: Vlastní zpracování Srovnání vývojů prodeje FIT švestková v jednotlivých letech [v ks]

5.2 Srovnání prognózy se skutečností K vyhodnocení prognózy na rok 2010 byla poskytnuta data o prodejích z ledna a února 2010. Na skutečný prodej má vliv mnoho faktorů a to například jaké mají odběratelé zásoby již z předešlého roku, změna vývoje cen, vznik nových substitutů na trhu, propagace daného výrobku a další. Srovnání prognózy se skutečným množstvím prodaného zboží ukázalo, že v měsíci lednu bylo prodáno o 20 % více, než bylo předpokládáno. Tento rozdíl činil 27 525 kusů müsli tyčinek FIT šťavnatá z celkového prodaného množství 163 104 kusů. V únoru byl také skutečný prodej vyšší než prognózovaný a rozdíl vzrostl na 28 %, což bylo 38 528 kusů z celkových 174 001 kusů. Tato odchylka skutečného stavu od stavu prognózovaného tvoří v těchto dvou měsících průměrně cca 24 %, což není zásadní a je to pro společnost pozitivní jev. Vše je zobrazeno v následujícím grafu.

Diskuze

67

Graf 15

Zdroj: Vlastní zpracování Porovnání prognózy se skutečným stavem FIT šťavnatá [v ks]

Graf 16

Srovnání skutečných prodejů FIT šťavnatá [v ks]

Zdroj: Vlastní zpracování

Pro přesné znázornění porovnání prognózy se skutečným prodejem müsli tyčinek FIT švestková je využitý následující graf. Jak již bylo výše zmíněné, výpočet při prognózování byl velmi ovlivněn velkým poklesem prodeje v průběhu roku 2007 a velkým rozdílem mezi prodejem v roce 2007 a prodeji v letech 2008 a 2009. Tato prognóza tedy nemá pro společnost žádnou vypovídací hodnotu. Prognózovaný záporný prodej v roce 2010 byl konzultován s pracovnicí společnosti SODKO, a.s. s dotazem, zda je efektivní dále vyrábět produkt s takovým průběhem trendové přímky nebo raději výrobu takového produktu zastavit. Společnost již k dané situaci přistoupila stáhnutím příchutě müsli tyčinek FIT švestková ze své nabídky. Byla vylistovaná ze všech řetězců. Malá výroba se zatím udržuje pouze z toho důvodu, že se na skladě nachází ještě určité množství obalů a jejich likvidace by vyvolala další náklady. Místo na trhu po müsli tyčinkách FIT švestková bude vyplněno jinou příchutí müsli tyčinek FIT.

Diskuze

Graf 17

68

Zdroj: Vlastní zpracování Porovnání prognózy se skutečným stavem FIT šťavnatá [v ks]

Skutečný prodej v lednu roku 2010 činil 1008 kusů müsli tyčinek FIT švestková a v únoru 3 840 kusů. Podle těchto dvou měsíců můžeme předpokládat podobný vývoj prodeje jako v letech 2008 a 2009, kolísavý a s přihlédnutím k prognóze by to byl kolísavý průběh s mírně klesajícím tempem.


Srovnání skutečných prodejů FIT švestková [v ks]

Závěr

69

6 Závěr Práce byla zaměřena na řízení zásob, sledování operací při distribuční činnosti a na zobrazení zásob v účetnictví společnosti SODKO, a.s. Systém vedení řízení zásob je detailně popsán na základě vnitropodnikových směrnic dané společnosti a sledování jednotlivých operacích se zásobami. Z podkladů oddělení logistiky a z účetnictví byla analyzována tvorba hrubého zisku z prodeje müsli tyčinek FIT šťavnatá a müsli tyčinek švestková za jednotlivé roky 2007, 2008 a 2009 a bylo provedeno vyhodnocení každého výrobku. Tyto údaje byly následně použity pro zpracování prognózy vývoje hrubého zisku z prodeje pro rok 2010.

6.1 Vyhodnocení řízení zásob Pro vyhodnocení řízení zásob byly použity předpoklady pro špatné řízení zásob od Lamberta v jeho publikaci Logistika, které jsou již výše v práci uvedeny. • Nárůst nevyřízených objednávek K nárůstu nevyřízených objednávek v uvedené společnosti nedochází a to hlavně díky nově zavedenému systému SmartStock.wms. Téměř veškeré objednávky jsou uspokojeny jak v požadovaném množství, tak i v termínu. • Rostoucí investice vázané v zásobách, přičemž počet nevyřízených objednávek je neměnný (neklesá) Investice vázané v zásobách ve společnosti s nově zavedeným systémem narostly, ale jen z toho důvodu, že společnost SODKO, a.s. od roku 2010 naskladňuje veškerou výrobu mateřské společnosti ÚSOVSKO a.s. a nejen množství požadované dle objednávek, jako tomu bylo doposud. • Vysoké kolísání počtu zákazníků Společnost má uzavřené kupní smlouvy s mnoha obchodními řetězci, kteří jsou stálými odběrateli. Ke kolísání může docházet spíše u menších odběratelů, které je v porovnání nákupů nepatrné. • Rostoucí počet zrušených objednávek K rušení objednávek ze strany odběratelů ani ze strany společnosti SODKO, a.s. nedochází. • Častý nedostatek skladovacího prostoru Hledisko nedostatečného skladovacího prostoru ve společnosti zatím nelze posoudit z důvodu příliš krátkého období po zavedení nového systému. Vzhledem k tomu, že je výroba řízena pokyny výrobních mistrů s dlouholetou praxí, znalostí trhu, monitoringem skladu a objednávkami od

Závěr

70

odběratelů, přičemž na skladě bývá uschováno jen zbylé množství z kapacity výroby, by k výše uvedenému příznaku špatného řízení zásob dojít nemělo. • Vysoké rozdíly v obrátce hlavních skladových položek mezi jednotlivými distribučními centry Toto nelze u společnosti zvážit, jelikož využívá pro své zboží pouze jeden sklad, kde je vše naskladněno. K čemu ale dochází, jsou velké rozdíly v obrátce různých příchutí müsli tyčinek FIT. Je to dáno preferencemi konečných zákazníků, od kterých jsou následně odvozeny objednávky odběratelů společnosti SODKO, a.s. Tento rozdíl by mohl být snížen různými tahy podpory prodeje u produktů se slabším prodejem. • Zhoršující se vztahy s odběrateli, tzn. rušení či snižování objednávek ze strany dealerů Jak je již výše uvedeno, k rušení objednávek ve společnosti téměř nedochází. Ke snižování objednávek dochází, ale ne z důvodu špatného jednání společnosti či spory mezi společností a odběrateli. To se děje v návaznosti na kolísavost prodejů v jednotlivých měsících u různých položek zásob. • Velké množství zastaralých zásob. Na skladě společnosti SODKO, a.s. se nenacházejí žádné zastaralé zásoby a to díky přísnému hlídání doby expirace pomocí systému SmartStock.wms. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásoby potravin, je vždy nejdříve vyskladňováno zboží s bližší dobou expirace, popřípadě je na zboží s kratší dobou expirace, které je hůře prodejné, poskytnuta sleva. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení způsobu řízení zásob ve zvolené společnosti a stanovený cíl byl splněn. Přestože je na první pohled řízení zásob v dané společnosti bezchybné a zcela správné, určitá zlepšení tento systém potřebuje. Opatření by společnost měla přijmout ve snížení rozdílů v objemu prodeje u různých příchutí müsli tyčinek FIT, např. pomocí různých marketingových metod, tj. podporou prodeje a akcemi u těch druhů müsli tyčinek FIT, které mají dlouhodobě nízké prodeje. Na základě poskytnutých podkladů se domnívám, že nově zavedený systém SmartStock.wms je pro řízení zásob společnosti SODKO, a.s. bezpochyby velkým přínosem a efektivním přístupem k práci. Zejména díky tomu, že umožňuje bezpapírové řízení skladových operací a přesnou skladovou evidenci v reálném čase. Tento způsob řízení skladu dává přesný přehled stavu a zpracování podporovaných skladových operací, umožňuje snížení počtu záměn a nepřesně vychystaných objednávek díky terminálu, jímž jsou snímány čárové kódy z obalů zásob, které nesou veškeré informace o expiraci, příchuti a gramáži daného výrobku.

Literatura

71

7 Literatura EMMETT, S. Řízení zásob: Jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. 1. vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-2511828-3. HORÁKOVÁ, H., KUBÁT, J. Řízení zásob: Logistické pojetí, metody, aplikace, praktické úlohy. 3. vydání. Miroslav Háša: Proffes, 1999. ISBN 8085235-55-2. LAMBERT, D. M. A KOL. Logistika. 2. vydání. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-221-1. LOUŠA, F. Zásoby: komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2007. ISBN 97880-247-2117-0.

Přílohy

72

Přílohy

Přílohy

73

A Organizační struktura koncernu

Zdroj: Zpravodaj koncernu Obr. 4


Přílohy

74

B Účetní osnova SODKO, a.s. 0 Investiční majetek 013000 Software 013100 Software - Kačer 021100 Budovy, haly a stavby 022000 Sam.mov.věci a soub.mov.věcí 022022 Zařízení 022023 Auta 022024 Inventář 022028 DrHM 041000 Pořízení DNM 042000 Pořízení DHM 051000 Poskytnuté zálohy na DNM 052000 Poskytnuté zálohy na DHM 073000 Oprávky k softwaru 073100 Oprávky softwaru - Kačer 081100 Oprávky k budovám, halám a sta 082000 Oprávky k strojům,přístr.a zař 082022 Oprávky zařízení 082023 Oprávky auta 082024 Oprávky inventář 082028 Oprávky DrHM 1 Zásoby 111100 Obalový materiál 112100 Obalový materiál 131000 Pořízení zboží 131200 Pořízení zboží 132001 Sklad OZ 132002 Sklad Klopina 132004 Sklad prošlé zboží - Klopina 132005 Zboží na skladě a v prodejnách 132006 Propagační materiál 132011 sklad Praha ANO 132200 Drobný materiál 132900 Oceňovací rozdíl - přebalení 132999 Oceňovací rozdíl 139000 Zboží na cestě 139300 Převody mezi sklady 196000 Opravná položka ke zboží 2 Peníze 211001 Pokladna I. 211002 Pokladna II. obch.odd. 211003 Pokladna EUR 211004 Pokladna SKK 213000 Ceniny 213200 Stravenky 213201 Provize ke stravenkám 213300 Poukázky Flexi Pass 221002 BÚ Komerční banka 221003 KB - EUR 221004 KB - USD

221991 Zápočty dokladů 231000 Krátkodobé bankovní úvěry 231100 Krátkodobé bankov.úvěry 231200 Krátkodobé bankovní úvěry (27…) 252000 Vlastní akcie 253000 Dlužné cenné papíry 261100 Peníze na cestě 3 Zúčtovací vztahy 311000 ODBĚRATELÉ 311100 Odběratelé tuzemští Kč 311103 Odběratelé ambulant 311105 Odběratelé - Úsovsko 311106 Odběratelé - ambulant školy 311300 Odběratelé - zahraniční 312100 Směnky k inkasu 314000 Poskytnuté provozní zálohy 314001 Poskyt. provoz. zálohy - zdaněné 314101 Drobné provozní zálohy 314103 CCS karty - záloha 315000 Ostatní pohledávky 315200 Ostatní pohledávky MCCarter 315300 Ostatní pohledávky-obch. řetězce 315400 Postoupené pohl. ZP Šumvald a.s. 321000 Dodavatelé - tuzemsko 321105 Dodavatelé - Úsovsko 321300 Dodavatelé - zahraničí 322100 Směnky k úhradě 324000 Přijaté zálohy 324001 Přijaté zálohy - zdaněné 325100 Ostatní závazky 325300 Ostatní závazky 325400 Postoupené záv. ZP Šumvald a.s. 325500 Přeplatky odběratelů 331000 Mzdy - zaměstnanci 331200 Dohoda o pracovní činnosti 331300 Dohoda o provedení práce 333100 Ostatní závazky vůči zaměstnancům 333408 Ost. záv. vůči zaměst. do limitu 333447 Ostatní záv. vůči zaměst.- přeplatky 335011 Záloha Jermář 335012 Záloha Kocina 335013 Záloha Bartoň 335014 Záloha Čebiš 335015 Záloha Balada 335016 Záloha Voznička 335017 Záloha Báňa 335018 Záloha Maštalíř 335019 Záloha Vlček 335020 Záloha Brejcha 335100 Pohledávky za zaměstnanci 335200 Zálohy na mzdu

Přílohy 335461 Pohl. za zaměstnanci - stravenky 335467 Pohledávky za zaměst.- mobil. tel. 335480 Pohledávky za zaměst. - exekuce 335550 Zaokrouhlení při výplatě 336000 Zúčtování s instit. soc. zabez 336456 Dorovnání zdravotního pojištění 336500 Sociální pojištění 336601 Zdravotní poj. VZP 336602 Zdravotní poj. Vojenská ZP 336603 Zdravotní poj. Čes. průmyslová ZP 336604 Zdravotní poj. Oborová ZP 336605 Zdravotní poj. ZP Ministerstva vn. 336606 Zdravotní poj. ZP Metal Aliance 336607 Zdravotní poj. Čes. průmyslová ZP 336609 Zdravotní poj. – Rev. bratrská pokl. 336610 Zdravotní poj. Zaměstn. poj. Škoda 341000 Daň z příjmů 341100 Daň z příjmu společnosti 341400 DPPO zálohy ze srážkové daně 342100 Daň z příjmu zaměstnanců 342103 Srážková daň SC 342300 Záloha na daň z příjmů 342309 Ostatní přímé daně - srážková daň 342311 Daň z příjmu zaměstnanců 20 % 343100 platby DPH 343105 DPH vstup 5 % 343109 DPH vstup 9 % 343110 DPH vstup 10 % 343119 DPH vstup 19 % 343120 DPH vstup 20 % 343122 DPH vstup 22 % 343205 DPH výstup 5 % 343209 DPH výstup 9 % 343210 DPH výstup 10 % 343219 DPH výstup 19 % 343220 DPH výstup 20 % 343222 DPH výstup 22 % 343309 DPH vrácená 9 % 343405 DPH vstup 5 % - dovoz EU 343409 DPH vstup 9 % - dovoz EU 343410 DPH vstup 10 % - dovoz EU 343419 DPH vstup 19 % - dovoz EU 343420 DPH vstup 20 % - dovoz EU 343505 DPH výstup 5 % - dovoz EU 343509 DPH výstup 9 % - dovoz EU 343510 DPH výstup 10 % - dovoz EU 343519 DPH výstup 19 % - dovoz EU 343520 DPH výstup 20 % - dovoz EU 343605 Imp. zboží mimo EU - RCH 5% - VS 343609 Imp. zboží mimo EU RCH 9 % - VS 343610 Imp. zb. mimo EU - RCH 10 % - VS 343619 Import zb. mimo EU - RCH 19 % VS 343620 Imp. zb. mimo EU - RCH 20 % VS 343655 Imp. zboží mimo EU - RCH 5 % VÝ 343659 Imp. zboží mimo EU - RCH 9 % VÝ

75 343669 Imp. zboží mimo EU - RCH 19% VÝ 343719 DPH VS 19 % - služby zahr.osobou 343720 DPH VS 20 % - služby zahr.osobou 343729 DPH VÝ 19 % - služby zahr.osobou 345000 Ostatní nepřímé daně a poplatky 345100 Silniční daň 351000 Pohledávky k podnikům ve skupi 361000 Závazky k podnikům ve skupině 378000 Jiné pohledávky 378200 Jiné pohledávky - nájem.M-KAVIS 378300 Jiné pohledávky - nájem.Fluokov 378400 Jiné pohledávky - nájem.NOSTA 378500 Jiné pohledávky - nájem.MEXX 379000 Jiné závazky 379020 Jiné závazky mylné platby 379100 Srážky zaměstnancům 379101 Dohody o pracovní činnosti 379200 Celní úřady 379500 Jiné závazky - půjčka FIT Fruit 381100 Náklady příštích období 381111 Leasing Fabia Combi 2M6 6175 381115 Leasing Š Oct. Ambiente 2M8 3283 381116 Leas. Fabia Combi Classic 3M2 3025 381117 Leas. Ford Transit Van 2M8 9037 383100 Výdaje příštích období 384000 Výnosy příštích období 385000 Příjmy příštích období 388100 Dohadné účty aktivní 389100 Dohadné účty pasivní 391100 Opravná položka k pohl. nedaňová 391101 Oprav. pol. k pohl. konkurzní dle § 8 391102 Opravná položka k pohl.dle §8a 395100 Vnitřní zúčtování 4 Kapit. účty a dlouhodobé závazky 411100 Základní kapitál 421100 Zákonný rezervní fond 428100 Nerozdělený zisk minulých let 429000 Neuhrazená ztráta minulých let 431000 HV ve schvalovacím řízení 451000 Rezervy zákonné 459000 Ostatní rezervy 461000 Bankovní úvěry 481 100 Odlož. daň. závazek a pohledávka 5 Náklady 501100 Spotřeba materiálu - ostatní 501102 Propagační materiál 501200 Spotřeba materiálu – kanc. potřeby 501300 Spotřeba mat. - DrHM do 2 000,501400 Spotřeba mat. - DrHM nad 2 000,501500 Spotřeba materiálu - PHM 501600 Vzorky na ochutnávky, propagace 501601 Spotřeba mat. - podpora prodeje 501900 Spotřeba materiálu - nedaňová

Přílohy 502000 Spotřeba energie 502100 Spotřeba energie - el.energie 502200 Spotřeba energie - topení 502300 Spotřeba energie - vodné,stočné 504000 Prodané zboží 504100 Prodané zboží - oceňovací rozdíl 504200 Finanční bonus 511100 Opravy a udržování - ostatní 511200 Opravy a udržování vozidel 512100 Cestovné 512900 Cestovné 513900 Náklady na reprezentaci 518100 Ostatní služby - pronájem aut 518110 Ost. služby - nájem sklady ambulant 518130 Ostatní služby - leasing 518140 Ostatní služby - skladování Úsovsko 518150 Ostatní služby 518160 Ostatní služby - přepravné 518170 Ostatní služby – obch. poradenství 518180 Ostatní služby - DrNM 518200 Ostatní služby - telefon 518300 Ostatní služby - Internet 518400 Ostat. služby - účetní, právní, audit 518500 Ostatní služby - reklama, propagace 518600 Ostatní služby – zprostředk. škol. 518800 Ostatní služby - udržování software 518900 Ostatní služby 521110 Mzdové náklady - základní mzda 521210 Mzdové náklady - prémie 521400 Mzdové náklady - odstupné 521405 Mzdové náklady 521600 Mzd. nákl. - dohody o prov. práce 523171 Odměny statut orgánů 523900 Odměny čl. orgánů spol. a družstva 524001 Zákonné sociální pojištění 524003 Zákonné zdravotní pojištění 524458 Zák. soc. poj. - úhr. podn. odv. ZP 524460 Zák. soc. poj. - podn. odv. ZP 524526 Náhr. Nem. 4-14 dnů 524527 Sleva sociálního pojištění 527100 Stravné zaměstnancům - do limitu 527308 Příspěvek na životní pojištění 527331 Zákonné sociální náklady 528100 Ostatní sociální náklady 528331 Ostatní sociální náklady nad 3 % 528900 Ostatní sociální náklady 531100 Dan silniční 531900 Dan silniční 538100 Ostatní daně a poplatky 538300 Ost. daně a poplatky - kolky,ceniny 538900 Ost. daně a popl.,kolk,cen. - nedaň. 541100 Zůstat. cena prod. DHM a DNM 542100 Prodaný materiál 543900 Dary 544100 Smluvní pokuty a úroky z prodlení

76 545900 Ostatní pokuty a penále 546100 Odpis pohledávek - daňový 546900 Odpis pohledávek - nedaňový 548100 Zaokrouhlení 548200 Ostatní provozní náklady 548300 Ost. provozní náklady - pojištění 548400 Technické zhodnocení DrHM 548500 Náhrada škody 548600 Ost. provozní nákl. - přeúčtování 548700 Likvidace zásob 548900 Ost. provozní náklady - nedaňové 549100 Manka a škody 549300 Manka a škody-likvidace 549900 Manka a škody nedaňové 549910 Manka a šk. při manipulaci se zb. 551000 Odpisy nehm. a hm. invest. maj 551100 Odpisy DrHM 551900 Odpisy DHM a DNM 552000 Tvorba zákonných rezerv 554000 Tvorba ostatních rezerv 557000 Zúčt. opr. k opr. pol. k nabyt. Maj. 558100 Tvorba zák. opravných položek 559100 Tvorba opravných položek 559900 Tvorba opravných položek 562100 Bankovní úroky 562200 Úroky z úvěru 563000 Kurzové ztráty 568100 Bankovní poplatky 568200 Finanční bonusy odběratelů 568900 Ostatní finanční náklady 588000 Ostatní mimořádné náklady 589000 Tvorba opravných položek 591100 Daň z příjmů z běž. čin. - spl 592100 Daň z př. z běžné čin. - odložená 6 Výnosy 602100 Tržby z prodeje služeb 602200 Tržby z prodeje služeb - Úsovsko 604000 Tržby za zboží 604200 Bonusy odběratelům 604201 Bonusy AHOLD 604202 Bonusy BILLA 604203 Bonusy Globus 604204 Bonusy COOP 604205 Bonusy Kaufland 604206 Bonusy Penny Market 604207 Bonusy MAKRO 604208 Bonusy SPAR 604209 Bonusy Tesco 604900 Bonusy odběratelům 641100 Tržby z prodeje nehm.a hm. in. 642100 Tržby z prodeje materiálu 644100 Smluvní pokuty a úroky z prodlení 645100 Ostatní pokuty a penále 646100 Výnosy z odeps. pohl.-daňové

Přílohy

646400 Postoupení pohledávek 646900 Výnosy z odepsaných pohledávek 648100 Ostatní provozní výnosy - zaokrouhlení 648200 Ostatní provozní výnosy 648300 Náhrady od pojišťoven 648500 Náhrada škody 648600 Ostatní provozní výnosy - přeúčtování 648800 Ost. provozní výnosy-odpis závazků 648900 Ostatní provozní výnosy 658100 Zúčtování zákonných OP 659000 Zúčtování opravných položek 662100 Úroky BÚ 663000 Kurzové zisky 668100 Ostatní finanční výnosy 679000 Zúčtování opravných položek 688000 Ostatní mimořádné výnosy 689000 Zúčtování opravných položek 7 Závěrkové a podrozvahové účty 701000 Počáteční účet rozvážný 702000 Konečný účet rozvážný 710000 Účet zisků a ztrát 750100 Objem majetku - LEASING 750300 Zástava pohledávek 750400 Odepsané pohledávky 750500 DDHIM 750900 Souvztažný podrozvahový účet

77

Přílohy

78

C Tvorba hrubého zisku z prodeje za rok 2007 Tab. 5

Prodej 2007 (I)

Zboží

Leden

FIT šťavnatá [v ks]

102 096

106 497 140 736 133 920

185 712 146 832

FIT šťavnatá [v Kč]

427 786

431 914 574 433 548 031

754 944 595 924

FIT švestková [v ks]

17 184

FIT švestková [v Kč]

71 963

Tab. 6

Únor

28 520

Březen

Duben

Květen

24 480

20 832

13 776

117 016 102 851

86 812

57 809

Srpen

Říjen

Červen

15 408 65 134 Zdroj: Vlastní zpracování

Prodej 2007 (II)

Zboží

Červenec

Září

Listopad Prosinec


194 592

190 800 141 744 161 472


796 062

781 747 573 370 631 934 426 942 408 287 6 951 374


16 176

17 616

12 864

14 112

8 928


69 353

76 014

55 044

59 571

37 186

Tab. 7

95 232

Celkem

91 680 1 691 313 4 128


Nákup 2007 (I)

Zboží

Leden


102 096

106 497 140 736 133 920

185 712 146 832


258 303

270 568 356 062 338 818

467 544 371 485


17 184

28 520

24 480

20 832

13 776


48 974

81 806

69 768

59 371

39 262

Září

Říjen

Tab. 8

194 024

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen


Nákup 2007 (II)

Zboží

Červenec

Srpen

Listopad Prosinec 95 232

Celkem


194 592

190 800 141 744 161 472

91 680 1 691 313


492 318

482 724 358 612 397 595 240 937 231 950 4 266 916


16 176

17 616

12 864

14 112

8 928


46 102

50 206

36 662

40 219

25 445

4 128

194 024


Přílohy Tab. 9

79 Hrubý zisk 2007 (I)

Zboží

Leden

FIT šťavnatá

169 483

FIT švestková

22 988

Celkem

192 471

Tab. 10

Hrubý zisk 2007 (II)

Zboží FIT šťavnatá FIT švestková Celkem

Červenec 303 745 23 252 326 996

Únor

Březen

Duben

161 346 218 371 209 214 35 210

33 083

27 441

Květen

Červen

287 400 224 439 18 547

21 221

196 556 251 454 236 654


Srpen

Listopad Prosinec

Září

Říjen

Celkem

299 023 214 758 234 339 186 005 176 337 2 684 458 25 809

18 381

19 352

11 742

5 507

262 532

324 831 233 139 253 691 197 747 181 844 2 946 989 Zdroj: Vlastní zpracování

Přílohy

80

D Tvorba hrubého zisku z prodeje za rok 2008 Tab. 11

Prodej 2008 (I)

Zboží

Leden

Únor


134 688

148 608

129 024

174 048

195 504 156 288


609 564

661 832

545 781

740 091

840 982 674 662


4 176

5 472

5 184

3 312


17 550

23 114

19 141

12 464

Srpen

Září

Tab. 12

Březen

Duben

Květen

3 168

Červen

3 840


Prodej 2008 (II)

Zboží

Červenec

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem


161 664

121 728 175 824

128 640

111 312 105 936 1 743 264


677 203

521 759 748 724

559 326

472 473 460 193 7 512 590


4 944

3 984

1 104

2 928


17 983

14 526

4 156

10 604

Tab. 13

3 120

1 968

43 200

11 358 7 148 163 638 Zdroj: Vlastní zpracování

Nákup 2008 (I)

Zboží

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen


134 688

148 608 129 024

174 048

195 504 156 288


340 761

389 947 339 281

457 746

514 176 411 037


4 176

5 472

5 184

3 312

3 168


11 902

16 197

15 345

9 804


Tab. 14

3 840

Nákup 2008 (II)

Zboží

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem


161 664

121 728 175 824

128 640

111 312 105 936 1 743 264


425 176

320 133 462 417

338 323

291 482 278 516 4 568 996


4 944

3 984

1 104

2 928

3 120

1 968

43 200


14 634

11 793

3 268

8 667


Přílohy Tab. 15

81 Hrubý zisk 2008 (I)

Zboží

Leden

Únor

FIT šťavnatá

268 803

271 885 206 500

FIT švestková Celkem

Tab. 16

274 452

6 917

Duben 282 345

3 796

2 661

278 802 210 296

285 005

Srpen

Říjen

Květen

Červen

326 807 263 624 2 393

2 458


Hrubý zisk (II)


5 648

Březen

Červenec 252 027 3 348 255 375

Září

201 626 286 307 2 734

221 003

888

1 937

204 360 287 194

222 940

Listopad

Prosinec

Celkem

180 992 181 677 2 943 595 2 123

1 323

36 225

183 115 183 000 2 979 820 Zdroj: Vlastní zpracování

Přílohy

82

E Tvorba hrubého zisku z prodeje za rok 2009 Tab. 17

Prodej 2009 (I)

Prodej 2009

Leden

Únor

Březen

Duben


158 592

138 768 149 760

229 488

206 688 141 888


678 367

592 969 629 590

982 076

870 913 597 881


2 016

3 984

3 024

1 440


7 378

14 208

10 840

5 069

Srpen

Září

Tab. 18

Květen

3 216

Červen

2 016


Prodej 2009 (II)

Prodej 2009

Červenec

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem


188 688

138 336 145 152

118 464

127 080 108 672 1 851 576


737 752

595 361 620 470

507 942

533 103 450 142 7 796 566


3 984

2 880

2 160

3 936


14 219

10 138

7 922

13 983

Tab. 19

960

1 920

31 536


Nákup 2009 (I)

Zboží

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen


158 592

138 768 149 760

229 488

206 688 141 888


416 526

364 127 392 746

603 140

539 435 372 570


2 016

3 984

3 024

1 440

3 216


5 967

11 793

8 951

4 262


Tab. 20

2 016

Nákup 2009 (II)

Zboží

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem


188 688

138 336 145 152

118 464

127 080 108 672 1 851 576


496 363

363 561 380 922

311 454

333 941 284 445 4 859 231


3 984

2 880

2 160

3 936


11 793

8 525

6 394

11 651

960

1 920

31 536


Přílohy Tab. 21

83 Hrubý zisk (I)

Zboží

Leden

FIT šťavnatá

261 841

FIT švestková Celkem

Tab. 22

263 252

Březen

228 842 236 844 2 416

Duben 378 936

1 889

806

231 258 238 733

379 742

Srpen

Říjen

Květen

Červen

331 478 225 312 2 243

1 258


Hrubý zisk (II)


1 411

Únor

Červenec 241 389 2 427 243 815

Září

231 800 239 548 1 613

196 488

1 528

2 333

233 413 241 076

198 821

Listopad

Prosinec

Celkem

199 161 165 697 2 937 335 538

1 075

19 536

199 699 166 772 2 956 871 Zdroj: Vlastní zpracování

Přílohy

84

F Statistické výpočty Tab. 23

Statistické výpočty - Müsli tyčinka FIT šťavnatá Pomocné výpočty

Časová prom. tij

leden

102 096

-17,50

-1 786 680,00 306,25

143 318,14

71,24

90,24

129 326,17

únor

106 497

-16,50

-1 757 200,50 272,25

143 519,25

74,20

89,86

128 966,80

březen

140 736

-15,50

-2 181 408,00 240,25

143 720,37

97,92

95,68

137 507,72

duben

133 920

-14,50

-1 941 840,00 210,25

143 921,48

93,05 122,09

175 713,03

květen

185 712

-13,50

-2 507 112,00 182,25

144 122,59

128,86 133,68

192 662,18

červen

146 832

-12,50

-1 835 400,00 156,25

144 323,70

101,74 101,13

145 948,65

červenec 194 592

-11,50

-2 237 808,00 132,25

144 524,81

134,64 123,67

178 730,30

srpen

190 800

-10,50

-2 003 400,00 110,25

144 725,92

131,84 102,36

148 134,27

září

141 744

-9,50

-1 346 568,00

90,25

144 927,03

97,80 104,69

151 720,59

říjen

161 472

-8,50

-1 372 512,00

72,25

145 128,14

111,26

92,48

134 219,60

listopad

95 232

-7,50

-714 240,00

56,25

145 329,25

65,53

75,17

109 240,28

prosinec

91 680

-6,50

-595 920,00

42,25

145 530,36

63,00

68,96

100 357,14

leden

134 688

-5,50

-740 784,00

30,25

145 731,47

92,42

90,24

131 503,89

únor

148 608

-4,50

-668 736,00

20,25

145 932,58

101,83

89,86

131 135,42

březen

129 024

-3,50

-451 584,00

12,25

146 133,70

88,29

95,68

139 816,73

duben

174 048

-2,50

-435 120,00

6,25

146 334,81

118,94 122,09

178 659,45

květen

195 504

-1,50

-293 256,00

2,25

146 535,92

133,42 133,68

195 888,30

červen

156 288

-0,50

-78 144,00

0,25

146 737,03

106,51 101,13

148 389,15

červenec 161 664

0,50

80 832,00

0,25

146 938,14

110,02 123,67

181 714,80

srpen

121 728

1,50

182 592,00

2,25

147 139,25

82,73 102,36

150 604,43

září

175 824

2,50

439 560,00

6,25

147 340,36

119,33 104,69

154 247,05

říjen

128 640

3,50

450 240,00

12,25

147 541,47

87,19

92,48

136 451,53

listopad

111 312

4,50

500 904,00

20,25

147 742,58

75,34

75,17

111 054,32

prosinec

105 936

5,50

582 648,00

30,25

147 943,69

71,61

68,96

102 021,36

leden

158 592

6,50

1 030 848,00

42,25

148 144,80

107,05

90,24

133 681,61

únor

138 768

7,50

1 040 760,00

56,25

148 345,91

93,54

89,86

133 304,05

březen

149 760

8,50

1 272 960,00

72,25

148 547,03

100,82

95,68

142 125,73

duben

229 488

9,50

2 180 136,00

90,25

148 748,14

154,28

122,09

181 605,87

květen

206 688

10,50

2 170 224,00 110,25

148 949,25

138,76

133,68

199 114,43

červen

141 888

11,50

1 631 712,00 132,25

149 150,36

95,13

101,13

150 829,65

Období

yij*tij

t

2

Trendová složka Tij = a+b*tij

Sez. indexy Iij

Empir. sez. Vyrovnané indexy hodnoty Yij Ij

Prodej [v ks] yij

2007

2008

2009

Přílohy

Období

85

Prodej [v ks] yij

Časová prom. (tij)

Pomocné výpočty yij*tij

t


2

Empir. Sezónní sez. indexy indexy Iij Ij

Vyrovnané hodnoty Yij

červenec 188 688

12,50 2 358 600,00

156,25

149 351,47

126,34

123,67

184 699,31

srpen

138 336

13,50 1 867 536,00

182,25

149 552,58

92,50

102,36

153 074,60

září

145 152

14,50 2 104 704,00

210,25

149 753,69

96,93

104,69

156 773,51

říjen

118 464

15,50 1 836 192,00

240,25

149 954,80

79,00

92,48

138 683,46

listopad

127 080

16,50 2 096 820,00

272,25

150 155,91

84,63

75,17

112 868,36

prosinec

108 672

17,50 1 901 760,00

306,25

150 357,02

72,28

68,96

103 685,58

Celkem

5 28 153

781 315,50 3 885,00

5 286 153,00

Tab. 24

Statistické výpočty - Müsli tyčinka FIT švestková

Období

Prodej [v ks] yij

0,00



t

2


x x x Zdroj: Vlastní zpracování

Sezónní Empir. Vyrovnané indexy sez. hodnoty Iij indexy Ij Yij

2007 leden

17 184

-17,50

-300 720,00

306,25

17 388,64

98,82

63,87

11 106,33

únor

28 520

-16,50

-470 580,00

272,25

16 821,60

169,54

116,06

19 522,80

březen

24 480

-15,50

-379 440,00

240,25

16 254,57

150,60

106,59

17 324,96

duben

20 832

-14,50

-302 064,00

210,25

15 687,54

132,79

79,78

12 516,05

květen

13 776

-13,50

-185 976,00

182,25

15 120,50

91,11

113,98

17 234,48

červen

15 408

-12,50

-192 600,00

156,25

14 553,47

105,87

122,94

17 892,67

červenec

16 176

-11,50

-186 024,00

132,25

13 986,44

115,65

413,15

57 785,66

srpen

17 616

-10,50

-184 968,00

110,25

13 419,40

131,27

září

12 864

-9,50

-122 208,00

90,25

12 852,37

100,09

-55,74

-7 163,44

říjen

14 112

-8,50

-119 952,00

72,25

12 285,34

114,87

-43,04

-5 287,30

listopad

8 928

-7,50

-66 960,00

56,25

11 718,30

76,19

29,63

3 472,58

prosinec

4 128

-6,50

-26 832,00

42,25

11 151,27

37,02

1,39

154,81

leden

4 176

-5,50

-22 968,00

30,25

10 584,24

39,45

63,87

6 760,28

únor

5 472

-4,50

-24 624,00

20,25

10 017,20

54,63

116,06

11 625,76

březen

5 184

-3,50

-18 144,00

12,25

9 450,17

54,86

106,59

10 072,48

duben

3 312

-2,50

-8 280,00

6,25

8 883,14

37,28

79,78

7 087,27

květen

3 168

-1,50

-4 752,00

2,25

8 316,11

38,09

113,98

9 478,77

červen

3 840

-0,50

-1 920,00

0,25

7 749,07

49,55

122,94

9 527,04

červenec

4 944

0,50

2 472,00

0,25

7 182,04

68,84

413,15

29 672,95

srpen

3 984

1,50

5 976,00

2,25

6 615,01

60,23

září

1 104

2,50

2 760,00

6,25

6 047,97

18,25

-55,74

-3 370,92

říjen

2 928

3,50

10 248,00

12,25

5 480,94

53,42

-43,04

-2 358,86

-443,05 -59 454,70

2008

-443,05 -29 307,80

Přílohy

Období

86 Prodej [v ks] yij



t

2


Sezónní indexy Iij

Empir. Vyrovnané sez. hodnoty indexy Ij Yij

listopad

3 120

4,50

14 040,00

20,25

4 913,91

63,49

29,63

1 456,18

prosinec

1 968

5,50

10 824,00

30,25

4 346,87

45,27

1,39

60,35

leden

2 016

6,50

13 104,00

42,25

3 779,84

53,34

63,87

2 414,23

únor

3 984

7,50

29 880,00

56,25

3 212,81

124,00

116,06

3 728,72

březen

3 024

8,50

25 704,00

72,25

2 645,77

114,30

106,59

2 820,00

duben

1 440

9,50

13 680,00

90,25

2 078,74

69,27

79,78

1 658,49

květen

3 216

10,50

33 768,00

110,25

1 511,71

212,74

113,98

1 723,06

červen

2 016

11,50

23 184,00

132,25

944,67

213,41

122,94

1 161,42

červenec

3 984

12,50

49 800,00

156,25

377,64

1 054,97

413,15

1 560,24

srpen

2 880

13,50

38 880,00

182,25

-189,39

-1 520,65

-443,05

839,10

září

2 160

14,50

31 320,00

210,25

-756,43

-285,55

-55,74

421,60

říjen

3 936

15,50

61 008,00

240,25

-1 323,46

-297,40

-43,04

569,58

listopad

960

16,50

15 840,00

272,25

-1 890,49

-50,78

29,63

-560,22

prosinec

1 920

17,50

33 600,00

306,25

-2 457,53

-78,13

1,39

-34,12

268 760

0,00

-2 202 924,00 3 885,00

268 760,00

2009

Celkem

x x x Zdroj: Vlastní zpracování

Řízení zásob a jejich zobrazení v účetnictví

Recommend Documents