SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK VE VYBRANÉ FIRMĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Kateřina RADOLCOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
prof. Ing. Iva ŽIVĚLOVÁ, CSc.
Znojmo, 2011
Abstrakt
Tématem bakalářské práce je „Řízení pohledávek ve vybrané firmě“. V teoretické části bakalářské práce jsou charakterizovány základní pojmy v oblasti pohledávek, především pak pohledávek z obchodního styku. Dále práce popisuje proces řízení pohledávek, od počátečního rozhodnutí o prodejních podmínkách až po způsoby jejich vymáhání. Závěr teoretické části se zabývá evidencí a měřením efektivnosti řízení pohledávek. Praktická část bakalářské práce je věnována analýze pohledávek v jednotlivých letech ve vybrané firmě a přehledu o způsobu řízení pohledávek uvnitř dané společnosti.
Klíčová slova: pohledávky, pohledávky z obchodního styku, splatnost, řízení, vymáhání.
Abstrakt Das Thema der Bakalararbeit ist „Management von Fordenrungen in einer ausgewählten Firma. Im theoretischen Teil diesel Arbeit werden von Grundbegriffen der Forderungen, in ester Linie von Forderungen aus Lieferungen charakterisiert. Weiter beschreibt die Arbeit den Prozess
der
Schulden-Management
von
der
ersten
Entscheidung
über
die
Verakaufsbedinungen für die Art und Weisse ihrer Durchsetzung. Fazit theoretische Teil befasst sich mit der Evidenz und die Messung der Wirksamkeit der Schulden-Management. Praktischer Teil ist eine Analyse der Forderungen in jedem Jahr der augewählten Unternehmen und einen Überblick über die Verwaltung von Forderungen innerhalb einer bestimmten Gesellschaft gewidmet.
Schlüsselwörter: Forderungen, Forderungen aus Lieferungen, Fälligkeit, Management, Eintreibung.
Obsah 1.
Úvod………………………………………………………………………………...7
2.
Cíl práce a metodika………………………………………………………………...8
3.
Teoretická část .......................................................................................................... 9 3.1 Základní charakteristiky v oblasti pohledávek ....................................................... 9 Závazkový vztah ....................................................................................................... 9 Definice pohledávek ................................................................................................. 9 Důvody vzniku pohledávek ...................................................................................... 9 Rozdělení pohledávek............................................................................................. 10 Pohledávky v účetnictví.......................................................................................... 10 Oceňování pohledávek............................................................................................ 10 3.2 Pohledávky z obchodního styku ........................................................................... 11 3.3 Řízení pohledávek................................................................................................. 13 Prodejní podmínky.................................................................................................. 14 Placení předem........................................................................................................ 14 Placení při dodávce................................................................................................. 14 Obchodní úvěr......................................................................................................... 14 Rozhodnutí o poskytování obchodního úvěru ........................................................ 17 Rozhodnutí o úvěru................................................................................................. 19 Stanovení limitů...................................................................................................... 19 Záruky za dodavatelský úvěr .................................................................................. 20 3.4 Vymáhání pohledávek .......................................................................................... 24 Principy vymáhání pohledávek............................................................................... 24 Postup vymáhání pohledávek po splatnosti ............................................................ 25 Způsoby vymáhání pohledávek .............................................................................. 25 3.5 Evidence pohledávek a efektivnost řízení pohledávek ......................................... 29
4. Praktická část .............................................................................................................. 30 4.1 Základní údaje o vybrané firmě ............................................................................ 30 4.2 Historie vývoje firmy XZ, s. r. o........................................................................... 31 4.3 Prodejní podmínky firmy XZ, s. r. o..................................................................... 34 4.4 Analýza pohledávek z obchodního styku ............................................................. 36 ve firmě XZ, s. r. o...................................................................................................... 36
Analýza stavu pohledávek v letech 2007-2010 ...................................................... 36 Analýza stavu pohledávek v roce 2007 .................................................................. 39 Analýza stavu pohledávek v roce 2008 .................................................................. 42 Analýza stavu pohledávek v roce 2009 .................................................................. 45 Analýza stavu pohledávek v roce 2010 .................................................................. 47 Souhrnný přehled struktury pohledávek po splatnosti v letech 2007-2010............ 48 4.5 Řízení pohledávek ve firmě XZ, s. r. o. ................................................................ 49 Rozhodnutí o poskytnutí obchodního úvěru, zjištění bonity zákazníka ................ 49 Platební podmínky .................................................................................................. 49 Evidence pohledávek .............................................................................................. 50 Způsoby zajištění pohledávek................................................................................. 50 Vymáhání pohledávek ............................................................................................ 51 4.6 Možnosti zlepšení systému řízení pohledávek ve firmě XZ, s. r. o. .................... 53 5. Závěr ........................................................................................................................... 57 6. Seznam použitých zdrojů............................................................................................ 60 Seznam tabulek ....................................................................................................... 62 Seznam grafů .......................................................................................................... 62
1. Úvod Pohledávky jsou nedílnou součástí podnikatelského prostředí. Druhů pohledávek, které vznikají v souvislosti s podnikáním, je celá řada, například pohledávky za státní správou, pohledávky vznikající z nároku na dotace, pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky za zaměstnanci, pohledávky za společníky a jiné. Struktura pohledávek je u jednotlivých ekonomických subjektů různá, je závislá na druhu činnosti, kterou subjekt vykonává.
U většiny podnikatelských subjektů však největší podíl na celkové výši pohledávek tvoří pohledávky z obchodního styku. Pohledávky z obchodního styku vznikají při prodeji zboží či služeb s odkladem splatnosti. Odklad splatnosti znamená, že zákazník po odebrání zboží nebo služby neplatí hned při jejich převzetí, ale až po uplynutí dohodnuté doby splatnosti. Délku odkladu splatnosti (obchodního úvěru) dohodne zákazník s dodavatelem.
Poskytnutí obchodního úvěru může dodavatel posuzovat z více hledisek. To, že prodal své zboží, i když s odkladem splatnosti, znamená, že je o jeho zboží zájem, zvyšuje se jeho obrat, podíl na trhu. Na druhé straně poskytnutím obchodního úvěru dodavatel riskuje možnost pozdního zaplacení nebo dokonce nezaplacení dodávky ze strany zákazníka. Protože nelze jednoznačně určit, jaká je bezpečná hranice pro poskytování obchodního úvěru, je důležité věnovat se řízení pohledávek tak, aby k negativním efektům spojeným s pohledávkami z obchodního styku nedocházelo.
Proces řízení pohledávek je proto velmi důležitou součástí obchodní strategie firmy. Dopad pozdě hrazených nebo nehrazených pohledávek je obrovský. Krajní možností je, že se firma dostává do druhotné platební neschopnosti. Protože za své výkony nedostane zaplaceno, není sama dlouhodobě schopna platit svým dodavatelům. Dodavatelé ukončí s firmou spolupráci a firma je nucena svou činnost ukončit.
Každá firma by měla mít stanovené postupy pro řízení pohledávek a hlavně tyto postupy efektivně využívat, ať už se týká počátečního ověření bonity zákazníka přes stanovení prodejních podmínek až po jejich případné vymáhání.
7
2. Cíl práce a metodika
Cíl práce Cílem bakalářské práce je vymezit základní a související pojmy vztahující se k vymezení pohledávek, uvést jednotlivé kroky a postupy při jejich řízení a věnovat se i způsobu vymáhání pohledávek. Popsat, jaké přístupy k řízení a vymáhání pohledávek uvádějí a doporučují různí autoři odborné literatury. Na základě vědomostí zjištěných studiem odborné literatury provést analýzu pohledávek, zejména však pohledávek po splatnosti, jejich struktury a řízení ve vybrané firmě a podat návrhy na jejich případné zlepšení.
Metodika práce Po prostudování odborné literatury na téma řízení pohledávek jsem se věnovala přípravě na zpracování praktické části bakalářské práce. Nejprve jsem zjistila základní informace o analyzované firmě, včetně jejího historického vývoje. Informace jsem získala nejen z firemních účetních výkazů, ale i podrobným sledováním firemních zvyklostí v oblasti řízení pohledávek a dotazováním jednatele firmy. Po zjištění základních údajů z oblasti pohledávek jsem se rozhodla analyzovat pohledávky po splatnosti. Zvolila jsem jejich podrobnou studii v letech 2007-2010, v každém roce jsem vyčíslila jejich výši a strukturu pomocí tabulek a grafů. Na základě ukazatelů, které jsem identifikovala v teoretické části, jsem se pokusila zhodnotit efektivnost jejich řízení. Na základě poznání postupu v řízení pohledávek a vymáhání pohledávek po splatnosti navrhla možné zlepšení v zajištění pohledávek a doporučila změny ve vymáhání pohledávek po splatnosti.
8
3. Teoretická část 3.1 Základní charakteristiky v oblasti pohledávek
Závazkový vztah Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský zákoník“) definuje v § 488 závazkový vztah jako „právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek.“ Dále pak občanský zákoník v § 494 uvádí, že „z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.“ PILÁTOVÁ, RICHTER (2009, s. 15) blíže charakterizují právo věřitele požadovat na dlužníkovi plnění jako pohledávku a povinnost dlužníka plnit jako dluh nebo závazek.
Definice pohledávek Pohledávky představují nároky podniků vůči jiným subjektům na příjem peněžních prostředků nebo nárok na věcná plnění a jsou specifickou formou umisťování kapitálu (VALACH, 1999, s. 135).
Důvody vzniku pohledávek Podle VALACHA (1999, s. 135) vznikají pohledávky z různých důvodů: a) Z obchodních styků, tj. z dodávek výrobků, zboží, prováděných výkonů, prací a služeb, pokud odběratel tyto výkony platí s časovým odstupem po jejich uskutečnění. Nově objevujícími se v České republice jsou pohledávky uvnitř skupiny podniků Pohledávky vznikají i vůči dodavatelům při placení předem či poskytování záloh na dodávky zboží.
9
b) Z ostatních důvodů. Nároky na dotace, odpočty daní, z půjček zaměstnancům aj. subjektům, nároky na splácení kapitálu společníky, nároky na úhradu ztrát společníky. Některé vznikají ze zákona formou soudních rozhodnutí (VALACH, 1999, s. 135).
Rozdělení pohledávek Pohledávky jsou velmi různorodé, proto je účelné je podle různých hledisek třídit. Možné způsoby dělení podle: subjektů (platící, neplatící), místa dlužníka (tuzemské a zahraniční), času (krátkodobé a dlouhodobé), podle míry rizikovosti, rozlišovat pravidelné či náhodné pohledávky apod. Souhrnně lze označit pohledávky jako žádoucí a nežádoucí (VALACH, 1999, s. 135).
Pohledávky v účetnictví Pohledávky se vykazují v rozvaze na straně aktiv jako součást nehmotného oběžného majetku. O veškerých pohledávkách se účtuje v účtové třídě 3. Účtuje se zde jak o pohledávkách krátkodobých, s dobou splatnosti do jednoho roku, tak i o dlouhodobých, s dobou splatnosti delší než rok. Pro účel výkaznictví je nutné jejich rozlišení, krátkodobé a dlouhodobé pohledávky uvádět samostatně, s využitím vhodného analytického členění (Machová, 2010, s. 63).
Oceňování pohledávek Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), jsou účetní jednotky povinny oceňovat majetek a závazky k okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo jiného okamžiku sestavení účetní závěrky. Při vzniku se pohledávky oceňují jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady související s jeho pořízením.
10
Pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se oceňují reálnou hodnotou. Pro účely zákona o účetnictví se jako reálná hodnota použije: a) tržní hodnota, b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu. Metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě, c) ocenění stanovené podle zvláštních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b). Ke dni sestavení účetní závěrky je nutné promítnout do ocenění pohledávek riziko případného nesplacení formou zúčtování opravných položek, jejichž tvorbu upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.
3.2 Pohledávky z obchodního styku Pohledávky z obchodního styku představují v podnicích jeden z nejdůležitějších druhů pohledávek, protože jejich objem a struktura ovlivňují chod celého podniku. Pohledávky z obchodního styku vznikají okamžikem dodání zboží nebo služeb dohodnutých mezi odběratelem a dodavatelem především na základě smlouvy nebo faktury. Jak uvádí PILÁTOVÁ, RICHTER (2009, s. 8-10) je pozornost věnovaná přípravě smlouvy jednou z nejlepších záruk splnění závazků, které z ní vyplývají, a naopak, mnohé problémy s neplněním závazků mají kořeny už v samotné smlouvě, kde si oprávněná strana nedostatečně zajistila splnění svého nároku. Smlouvy lze dělit na: •
pojmenované – uvedené v příslušné zákonné normě (např. kupní, mandátní, zprostředkovatelská),
•
nepojmenované (inominátní), tj. takové, které jsou nad rámec smluvních typů uvedených v Části třetí, hlavě druhé zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“).
•
11
smíšené – kompilace výše uvedených, např. o finančním leasingu apod.
Velmi důležité je přesné označení smluvních stran ve smlouvě. U právnických osob je nutno uvádět správný dodatek označující právní formu (a.s., k.s., s. r. o., v.o.s.), proto se doporučuje si u právnické osoby vyžádat aktuální výpis z obchodního rejstříku. U fyzických osob je vhodné vyžádat kopii živnostenského listu, u sdružení kopii smlouvy o sdružení. Je důležité výslovně uvést do smlouvy povinnost smluvních stran okamžitě si navzájem sdělovat veškeré změny uvedených údajů. Stejnou důležitost jako označení smluvních stran má i ověření správnosti uváděné oprávněné osoby či osob. Oprávněnými osobami může být: •
podnikatel
–
fyzická
osoba
–
jedná
osobně,
nebo
prostřednictvím
zplnomocněného zástupce, •
právnická osoba (společnost) – jedná statutární orgán, nebo zplnomocněný zástupce.
Je nezbytné se přesvědčit před uzavřením smlouvy, že jednáme buď se statutárním orgánem nebo zástupcem, který je vybaven plnou mocí s ověřeným podpisem zmocnitele. O pravomoci zástupce k uzavření smlouvy jménem obchodního partnera se musíme přesvědčit, aby nezůstala žádná pochybnost, jinak se vystavujeme nebezpečí, že je smlouva neplatná (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 8-10).
V obchodních vztazích je běžným dokladem faktura, avšak v současnosti ji platné obchodně právní předpisy nijak neupravují.Ustanovení o fakturách nalezneme v jiných předpisech, jako např. v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), nebo v zákoně o účetnictví, kde je faktura předepsána jako daňový a účetní doklad. Obchodní zákoník termíny faktura nebo fakturace nepoužívá, proto je důležité fakturační vztahy mezi podnikateli upravit smluvně (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 13).
12
3.3 Řízení pohledávek Řízením pohledávek lze podle VALACHA (1999, s. 136) charakterizovat činnosti směřující k jejich optimálnímu usměrňování .
Předmětem řízení pohledávek můžou být jejich objem a vývoj, struktura, rentabilita (jejich výnosnost posuzována jako přínos k čistému zisku), rovnoměrnost či nerovnoměrnost, doba jejich splácení, likvidnost (běžné, s prošlou lhůtou splatnosti, sporné, pochybné, nedobytné), subjekt pohledávek (výběr odběratelů, resp. dlužníků), rizika s nimi spojená apod. Patří sem proto i činnosti směřující k vymáhání pohledávek. Pohledávky váží finanční zdroje – kapitál podniků a mají další finanční důsledky. Proto je jejich řízení i řízením finančním (VALACH, 1999, s. 136).
Podle KISLINGEROVÉ (2007, s. 436) je smyslem řízení pohledávek : •
ochránit společnost před vysokým podílem pozdě placených faktur,
•
minimalizovat podíl nedobytných pohledávek, které nejsou vůbec vymoženy, nebo jsou inkasovány s vynaložením relativně vysokých nákladů.
Je důležité zvolit optimální přístup k politice řízení pohledávek. Velmi tvrdá politika řízení pohledávek bude mít za následek minimální počet pozdě platících zákazníků a nevymahatelné pohledávky se budou vyskytovat pouze výjimečně. Takto tvrdá politika řízení pohledávek však bude mít za následek menší objem prodejů. Na druhou stranu příliš benevolentní úvěrová politika přinese relativně vysoký objem prodeje, avšak vysoký bude i podíl pozdě hrazených či nedobytných pohledávek. „Širší cíl řízení pohledávek by mohl být zformulován spíše jako umožnění růstu prodeje bez zvyšujícího se rizika vzniku špatných pohledávek a negativních dopadů na cash flow “ (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 436).
13
Prodejní podmínky Každý podnik se snaží prodat co nejvíce výrobků nebo služeb, získat kvalitní zákazníky a prostřednictvím toho zvyšovat svůj tržní podíl a zisk. Aby byl lepší než konkurence, snaží se nabízet zákazníkům nejlepší podmínky. K těmto podmínkám patří i podmínky prodejní. Se zákazníkem si může dohodnout jedny ze čtyř prodejních podmínek, které uvádí PAVLÍKOVÁ (1998, s. 207-208): 1. placení předem, 2. placení při dodávce, 3. poskytnutí obchodního úvěru, 4. kombinace předcházejících typů .
Placení předem Placení předem vyžadují firmy, které vyrábí drahé zboží na zakázku. Pokud by zákazník zboží neodebral, riskoval by podnik, že takový specifický výrobek neprodá. Dalším důvodem pro placení předem mohou být vysoké náklady spojené s dodáním zboží nebo vysoce riskantní zákazník (PAVLÍKOVÁ, 1998, s. 207).
Placení při dodávce Placení při dodávce se využívá především při dodávání zboží velkému množství nepravidelných zákazníků. Klasickým příkladem jsou maloobchodní prodejny, kde je nemyslitelné zjišťovat bonitu kupujících (PAVLÍKOVÁ, 1998, s. 208).
Obchodní úvěr Poskytnutí obchodního úvěru podle KOVANICOVÉ (2002, s. 182) může u prodávající firmy vyvolat nejen zvýšení ekonomického prospěchu když je pohledávka uhrazena, ale i jeho snížení pokud se stane, že zákazník zaplatí až za mnoho měsíců či let po splatnosti, zaplatí jen část dluhu nebo nezaplatí vůbec.
14
Výše pohledávek je určována objemem prodeje na úvěr a průměrnou dobou mezi dodáním a zaplacením dodávky. Toto období závisí částečně na neovlivnitelných faktorech (ekonomických podmínkách) a částečně na ovlivnitelných faktorech, kterými jsou podmínky obchodního úvěru (PAVLÍKOVÁ, 1998, s. 208).
Mezi podmínky obchodního úvěru patří doba splatnosti a systém diskontů (skonto za včasnější platbu). Termín splatnosti obchodního úvěru dohodne kupující a prodávající v kupní smlouvě. Termín splatnosti se odvozuje dvěma možnými způsoby: •
podle doby obratu závazků – mělo by platit, že doba obratu závazků vůči dodavatelům by měla být vyšší nebo v nejhorším případě stejná, jako je doba obratu pohledávek. Pokud tomu tak není, musí společnost použít i jiné zdroje než své závazky, což je pro společnost nevýhodné,
•
podle konkurence – pokud bude firma zákazníkům nabízet horší podmínky než konkurence, hrozí odliv zákazníků směrem ke konkurenci, proto by firma měla splatnost obchodního úvěru odvodit podle splatnosti obvyklé u konkurenčních firem (PAVLÍKOVÁ, 1998, s. 208).
Využití skonta za včasnější platbu znamená, že zákazník zaplatí za dodávku dříve, než byla dohodnutá standardní splatnost a za to dostane určitou slevu. Pozitivní efekty pro dodavatele jsou v zásadě tři: •
menší objem pracovního kapitálu, který by bylo potřeba financovat,
•
snížení rizika vzniku nedobytných nebo pozdě hrazených pohledávek,
•
menší administrativní náklady spojené se sledováním, popř. vymáháním pohledávek.
Negativním efektem pro dodavatele je snížení ceny výrobku (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 452).
15
Skonta budou pravděpodobně využívat odběratelé, kteří mají dostatek volných finančních zdrojů. Naopak kapitálově slabí zákazníci plně využijí celého odkladu splatnosti k financování svého hotovostního cyklu. Prakticky systém skont funguje tak, že ve smlouvě nebo na faktuře je uvedena platební podmínka např. 5/10, netto 70. To znamená, že pokud odběratel uhradí fakturu do 10 dnů od jejího vystavení, má nárok na skonto ve výši 5 % z celkové ceny na faktuře. Když skonto nevyužije, platí plnou cenu (netto) do 70 dnů, což je standardní odklad splatnosti (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 452).
Výši nabízeného skonta stanovuje dodavatel tak, aby pro něj byla přínosem a stimulovala odběratele k jeho využití. Skonto v uvedeném případě bylo stanoveno na 5/10, netto 70. Pokud zákazníci využijí skonta, nemusí dodavatel čerpat žádné úvěry pro financování pracovního kapitálu. Proto se nabízí porovnání nákladů na skonto s náklady na čerpání úvěrů. „Finanční náklady představují 5 % za uspíšení úhrady o 60 dní (70 mínus 10 dní). To je ekvivalentní 30 % p.a. (5 % za 2 měsíce odpovídá 30 % za 12 měsíců). Je evidentní, že 30 % p. a. jsou velmi vysoké náklady na kapitál. Avšak již dříve bylo uvedeno, že využití skont má i další přínosy pro dodavatele než pouze přínosy finančního charakteru“ (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 453).
Výpočet reálné výše skonta p. a. podle KISLINGEROVÉ:
D = ND . 360 /( T2 – T1 ) kde D je reálná výše skonta p.a. (Discount), ND – nominální výše skonta (Nominal Discount), T1 – doba pro využití skonta, T2 – standardní doba splatnosti bez skonta.
16
Rozhodnutí o poskytování obchodního úvěru Rozhodování o poskytování obchodního úvěru znamená komu a za jakých podmínek bude obchodní úvěr poskytnut. U budoucích zákazníků je důležité nejprve ověřit bonitu zákazníka. Postup při ověření bonity zákazníka shrnuje KISLINGEROVÁ (2007, s. 441) konceptem 6C.
1. Capital (kapitál). Jaký má zákazník kapitál, bude schopen platit? 2. Charakter (reputace). Jaká je platební morálka zákazníka, platí dodavatelům včas, je spolehlivý? Jaká byla platební morálka zákazníka v minulosti? Kdo společnost řídí, kdo ji vlastní? Jaká je pověst zákazníka v oboru? 3. Capacity (kapacita). Má zákazník dostatečné kapacity pro podnikání,dostatek lidí? Jak zkušený management zákazník má, jak dlouho podniká? 4. Conditions/Circumstances (podmínky/okolnosti). Jaké jsou vnější podmínky, ve kterých zákazník podniká a jaká je konkurenční pozice? Jak je zákazník závislý na změnách v ekonomice? 5. Coverage (pojištění). Jak je zákazník pojištěn, například proti živelním katastrofám, dopadu přerušení provozu, čelí kurzovým, technickým rizikům? 6. Collateral (zajištění). Jaké zajištění zákazník nabízí, slouží jeho majetek jako zajištění bankám nebo jiným firmám?
Výše uvedeným rizikovým faktorům nemusí být přikládán velký význam, pokud je zákazník pravidelným odběratelem. V tomto případě bude zdrojem platební morálka zákazníka v minulosti, když s dodavatelem obchodoval. Proto je důležité, aby informace
o
platební
historii
(KISLINGEROVÁ, 2007, s. 441).
17
zákazníků
byla
pečlivě
zaznamenávána
Problémem je ověření bonity nového zákazníka, se kterým společnost nemá žádné zkušenosti. Existuje spousta možností, jak důležité informace o zákazníkovi zjistit:
1. V databázích na internetu, které jsou volně k dispozici.
Tabulka č. 1: Databáze na internetu http://www.justice.cz/
Obchodní rejstřík Administrativní registr ekonomických http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html subjektů Živnostenský rejstřík, informace o http://www.rzp.cz/ provozovnách Ministerstvo financí, ověření http://adisreg.mfcr.cz/ plátcovství DPH http://nahlizenidokn.cuzk.cz
Nahlížení do katastru nemovitostí
http://www.dluznik.cz/
Registr dlužníků Databáze pohledávek za dlužníky z ČR http://www.registr-pohledavek.cz/ i SR Zdroj: Práce autora podle zdroje PILÁTOVÁ, RICHTER (2009, s. 9)
2. Referenční agentury. Dun and Bradstreet patří celosvětově mezi nejznámější. Coface Incredit Czechia je zároveň inkasními agenturou, Albertina Data a Credit Info poskytují informace o platební morálce podniků. 3. Další údaje o firmách. Nabízí obchodní věstník v tištěné nebo elektronické verzi (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 442). 4. Banky a obchodní partneři. Banky mohou na základě získaných údajů poskytovat tzv. bankovní informace o platební morálce klienta, ať už pozitivní, nebo negativní. 5. Samotný zákazník. Zákazník, který chce získat dodavatelský úvěr, by měl o sobě poskytnout žádané informace. 6. Zpráva obchodního zástupce. Osobní návštěvou může obchodní zástupce zjistit informace, které nelze získat jinak než osobním kontaktem a napoví více například o finanční situaci zákazníka (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 442).
18
7. Detektivní kancelář. Při využití služeb detektivní kanceláře je důležité zvážit její spolehlivost a cenu za získané informace, které obvykle nelze ověřit (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 442).
Rozhodnutí o úvěru Na základě analýz současných i budoucích zákazníků se může společnost rozhodnout, zda poskytnout či neposkytnout odběrateli obchodní úvěr.
Tabulka č. 2: Rozhodnutí o úvěru Úvěr poskytnut
Zákazník zaplatí (p) Zákazník nezaplatí (1- p)
Úvěr zamítnut Zdroj: Práce autora podle zdroje PAVLÍKOVÁ (1998, s. 217)
Zisk/ztráta Zisk Ztráta 0
Tabulka uvádí dvě možnosti: •
podnik úvěr poskytne - zákazník pak s pravděpodobností p zaplatí a podnik bude mít zisk. Existuje i pravděpodobnost 1 - p, že zákazník nezaplatí. V tomto případě bude podnik mít ztrátu,
•
podnik úvěr neposkytne, a potom nebude mít ani ztrátu ani zisk.
Očekávaný zisk z poskytnutí úvěru se pak vypočítá jako: oček. zisk = p * zisk – (1 - p) * ztráta = p * (výnosy – náklady) – (1 - p) * (náklady) Úvěr může být poskytnut, když očekávaný zisk je větší než nula (PAVLÍKOVÁ, 1998, s. 217).
Stanovení limitů Po rozhodnutí, zda dodavatelský úvěr poskytnout, je třeba určit jeho výši. Smyslem stanovení limitů dodavatelského úvěru není přesně spočítat, jaký dluh si může odběratel dovolit. Spíše jde o stanovení úrovně, která je z obchodního hlediska opodstatněná, která umožní zákazníkovi rozumný rozvoj a tím i růst objednávek a jejich splácení. Zohlednění objektivního rizika zákazníka má menší význam (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 446).
19
Záruky za dodavatelský úvěr Při poskytování dodavatelského úvěru novému nebo jinak rizikovému odběrateli je vhodné požadovat záruky za poskytnutý dodavatelský úvěr.
Obecnými formami zajišťování pohledávek jsou právní instituty jako např. zástavní právo, zastavení pohledávky, postoupení pohledávky, zadržovací právo, různé formy ručení (osobního či reálného), uznání závazku (dluhu) a smluvní pokuta (VALACH, 1999, s. 139). •
Zástavní právo k věcem. Zastavovat lze nemovitosti (vklad do katastru nemovitostí) i věci movité odevzdané do úschovy k třetí osobě (uschovateli). Zástavní právo slouží jak k zajištění pohledávky, tak k zajištění jejího příslušenství v případě jejich řádného a včasného nesplnění. Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy, tzv. dobrovolné, smluvní zástavní právo, nebo na základě schválené dědické dohody nebo ze zákona (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 20).
•
Uznání závazku (dluhu). Občanskoprávní vztahy upravuje § 558 občanského zákoníku – uznání dluhu, obchodní závazkové vztahy upravuje § 323 obchodního zákoníku – uznání závazku. Uznání závazku vyžaduje písemnou formu, jako jiný působ uznání závazku se považuje placení úroků a popř. částečné plnění. Uznání závazku má účinek i na promlčenou pohledávku (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 19, 20).
•
Postoupení pohledávky. Jedná se o běžně využívaný instrument v aktuální podnikatelské praxi upravený v § 524 a násl. občanského zákoníku. Účelem je zajistit prostřednictvím postoupené pohledávky splnění jiné pohledávky, anebo zajištění hotových peněžních prostředků, jeví-li se postupovaná pohledávka za dlužníkem jako dlouhodobá. Při postoupení pohledávky za dlužníkem jiném subjektu (věřiteli) za úplatu musí postupující subjekt počítat s jistým skontem, např. 10,2 % z hodnoty pohledávky, jako odměnou za realizaci obchodu (přebírající převezme riziko, že ani jemu se nepodaří pohledávku za dlužníkem vymoci) (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 22).
20
•
Ručení. Zajišťovací prostředek je zvlášť upraven pro oblast občanskoprávních vztahů (§ 546 až § 550 občanského zákoníku) a zvlášť pro oblast obchodních závazkových vztahů ( § 303 až § 312 obchodního zákoníku). To znamená, že pokud se týká ručení, použití úpravy občanského zákoníku na vztahy mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti nepřichází v úvahu.Význam ručení se zvyšuje tím, že dochází k rozšíření okruhu majetku, ze kterého může věřitel uspokojit svoji nesplacenou pohledávku, nejčastěji např. proto, že majetek dlužníka není dostatečný, aby nárok věřitele pokryl (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 21).
•
Smluvní pokuta. Právní úprava zajištění závazku smluvní pokutou je provedena v § 544 až § 545 občanského zákoníku a s odchylkami, které stanoví obchodní zákoník v § 300 až § 302, platí i pro obchodní závazkové vztahy. Maximální výši smluvní pokuty nestanoví ani jeden z výše uvedených předpisů. Z toho lze vyvozovat, že je zcela závislá na vůli a dohodě smluvních stran. Měla by být přiměřena významu a hodnotě uzavíraného obchodu a neměla by se příčit dobrým mravům (pod sankcí neplatnosti) (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 20).
Pohledávky se jistí i opatřeními v platebním styku jako např. placení akreditivem, dokumentárními platbami, směnkami, šeky, bankovními akcepty či zárukami (VALACH, 1999, s. 139). •
Akreditiv (otevření). Ačkoliv obchodní zákoník v § 682 až § 691 neřadí akreditiv mezi prostředky k zajištění závazku, lze konstatovat, že použití akreditivu při uskutečňování obchodních plateb dává věřiteli vyšší stupeň jistoty než přímý platební styk. Podstata této formy placení peněžitého závazku spočívá v tom, že smlouvou o otevření akreditivu se zavazuje banka příkazci (dlužníkovi), že poskytne určité plnění oprávněnému věřiteli (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 23).
21
•
Směnka. Podrobná úprava směnky, pravidel jejího použití a vymáhání směnečných práv je provedena v zákoně č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (PILÁTOVÁ, RICHTER, 2009, s. 23). Směnku můžeme charakterizovat jako dlužný cenný papír obsahující zákonem předepsané náležitosti. Směnka představuje abstraktní závazek. Abstraktní závazek spočívá v tom, že nároky oprávněných majitelů směnky nejsou vázány na příčinu vzniku závazku. Jestliže se dlužník cítí nezavázán k zaplacení směnky, musí u soudu prokázat nesplnění formálních náležitostí směnky (absolutní námitky) nebo obsahových náležitostí, např. ve smyslu vadné dodávky (relevantní námitky). Základní členění směnek: směnka vlastní obsahuje bezpodmínečný písemný závazek výstavce uhradit určitou částku oprávněnému majiteli směnky. Směnečník se k této povinnosti zavazuje jen tehdy, pokud směnku akceptoval (MAREK a kol., 2009, s. 336). Zvláštní druh směnky cizí představuje směnka cizí na vlastní řad, v níž je výstavce totožný s osobou, jíž má být podle směnky zaplaceno. Dalším zvláštním druhem cizí směnky je zastřená směnka vlastní, kde vystupuje výstavce a směnečník jako jedna a táž osoba. Používání směnky v dodavatelskoodběratelských vztazích má ještě své další nesporné výhody. Především banky nabízí zprostředkování celé řady operací se směnkami, např. aval, akcept nebo eskont směnky (MAREK a kol., 2009, s. 337).
•
Bankovní záruka. Bankovní záruka je upravena obchodním zákoníkem v § 313 a následujících. Ten ji definuje takto: „Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.“ Často se stává, že odběrateli vystaví bankovní záruku jeho banka, kterou však dodavatel nezná nebo k ní nemá důvěru. Potom může do vztahu vstoupit banka dodavatele (tzv. potvrzující banka), která odběrateli potvrdí záruku banky odběratele. Banky, které vystavují záruky, si prověřují schopnost svého klienta dostát svým závazkům a podle toho stanoví výši, do jaké budou schopny za něj ručit (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 448).
22
K formám zajištění pohledávek lze přiřadit i faktoring i forfaiting, z jiného hlediska i zapojení do systému zápočtů pohledávek a závazků (VALACH, 1999, s. 139). •
Faktoring. Představuje faktorem prováděný odkup pohledávek splňujících následující podmínky: doba splatnosti pohledávek není delší než 180 dní, pohledávka není
zajištěná a vznikla na základě obchodního
úvěru,
s pohledávkou nejsou spojena práva třetích osob a postoupení pohledávky na jiného věřitele není vyloučeno. Odměnou faktora je faktoringová provize. Obsahuje rizikovou marži a částku sloužící k úhradě administrativních nákladů faktora (MAREK a kol., 2009, s. 347).
Tabulka č. 3: Druhy faktoringu Podle převzetí Pravý (bezregresní) úvěrového rizika Nepravý (regresní) faktorem Podle počtu Jednorázový smluvených Rámcový odkupů Podle způsobu Zjevný postoupení pohledávky Tichý Zdroj: Práce autora podle zdroje MAREK a kol., (2009, s. 348) •
Forfaiting. Forfaitingem se rozumí forfaiterem prováděný odkup pohledávek splňujících následující podmínky: -
doba splatnosti pohledávek je delší než 180 dní,výjimečně může činit i několik let,
-
pohledávky jsou zajištěné (bankovní aval, pojištění,…),
-
s pohledávkou nejsou spojena práva třetích osob,
-
postoupení pohledávky na jiného věřitele není vyloučeno (MAREK a kol., 2009, s. 348).
23
3.4 Vymáhání pohledávek Principy vymáhání pohledávek Jedním z hlavních cílů řízení pohledávek je to, aby zákazníci platili své závazky včas. Pokud přes veškerou snahu tato preventivní opatření selžou a dojde ke vzniku pozdě hrazených nebo nedobytných pohledávek, musí se společnost soustředit na jejich vymáhání. Dříve než firma zvolí postup a metody vymáhání pohledávek, měla by si ověřit, proč zákazníci své závazky neplní, jestli platit nemohou nebo nechtějí (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 455).
Nemohou platit: dostali se do druhotné platební neschopnosti kvůli svým zákazníkům, nemají dostatek kapitálu ani přístup k externím zdrojům financování od bank.
Nechtějí platit: zneužívají slabší pozici věřitele z důvodu vysoké konkurence nebo nedostatečného ošetření vymahatelnosti jeho pohledávky (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 455).
24
Postup vymáhání pohledávek po splatnosti Možný postup vymáhání pohledávek po splatnosti např. u obchodní společnosti ilustruje následující tabulka:
Tabulka č. 4: Postup vymáhání pohledávek Doba do/po splatnosti
Úkon
Komentář
- 3 dny
Telefonický kontakt
U velkých faktur se vyplatí před splatností ověřit, zda odběratel fakturu má a zda se ji chystá uhradit.
+ 3 dny
Telefonický kontakt
U každé faktury nad určitou hranici se ověří důvody nesplnění termínu splatnosti.
+ 2 týdny
Písemná upomínka č. 1
Formální upomenutí s žádostí o urychlené uhrazení všech splatných závazků.
+ 4 týdny
Ukončení dodávek na obchodní úvěr
+ 6 týdnů
Písemná upomínka č. 2
Pokus o smír a formální žádost o navržení reálného splátkového kalendáře.
Předání Podle charakteru dlužníka a pohledávky se zvolí soudnímu nebo možnost podání žaloby pro neplacení, návrh na + 8 týdnů mimosoudnímu exekuci nebo se případ předá agentuře pro mimosoudní vymáhání. vymáhání Zdroj: KISLINGEROVÁ (2007, s. 456)
Způsoby vymáhání pohledávek Telefonický kontakt
Telefonický kontakt je efektivní u společností, které mají větší množství zákazníků s relativně menšími objemy pohledávek. Tento způsob je málo nákladný, pomůže odhalit velmi rychle nepřesnosti, díky kterým by byla pohledávka placena se zpožděním. Pracovníci, kteří dlužníků telefonují se často setkávají s výmluvami, proč zákazník nezaplatil včas. Nejčastěji, že nedostal fakturu, nemá peníze, už to zaplatil, nebo obligátní „doba je zlá“. Na tyto dlužníkovi argumenty je nutné se včas připravit a nenechat se odbýt (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 457).
25
Osobní kontakt
Osobní kontakt mívá lepší výsledky než telefonní upomínání, protože lidé mají obecně větší respekt před dáním slibu osobě, kterou znají, než neznámému telefonistovi. Na druhou stranu je mnohem nákladnější ve smyslu času a cestovních nákladů. Používá se tedy u pohledávek většího objemu (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 458).
Písemné upomínky
Písemné upomínky mají spíše dokumentační účel před zahájením soudního vymáhání. Pokud jsou v textu navrhovány způsoby řešení a naznačují případný další postup při neuhrazení, mohou efektivně přispět k inkasu nebo alespoň k jednání dlužníka o uhrazení jeho závazků. Vhodné je uvést v upomínce úrok z prodlení. Poslední upomínka před předáním vymáhání soudu musí mít charakter pokusu o smír a musí být poslána doporučenou poštou (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 459).
Věřitel v rámci výše uvedených kroků může nabídnout dlužníkovi postupné splácení pohledávky formou písemného splátkového kalendáře s pevně danými daty a výší splátek.
Jestliže selžou veškeré snahy o domluvu s dlužníkem o splácení jeho dluhu, nabízí se využití specializovaných agentur zajišťujících mimosoudní inkaso pohledávek. Tyto agentury mají zpravidla velké zkušenosti s řešením nedobytných pohledávek. Zajišťují telefonické i písemné upomínání a osobní návštěvy a můžou poradit se systémem řízení pohledávek. Jejich odměna se skládá nejčastěji z úvodního fixního poplatku za převzetí případu a z provize za skutečně zinkasovanou částku (od 6 % do 30 % podle složitosti případu). V České republice poskytují tyto služby např. firmy Intrik Justicia, Inkaso Třebíč a mnohé další (KISLINGEROVÁ, 2007, s. 459).
V případě, že pokusy o mimosoudní vyrovnání dluhu nejsou úspěšné, je poslední možností vymožení práva soudní cestou. Tato varianta by měla být až krajní možností vymáhání pohledávky vzhledem k časové náročnosti soudních řízení a povinnosti placení soudních poplatků, včetně plateb za případné zastupování věřitele advokátní kanceláří. 26
Předpokladem pro zahájení řízení je žaloba, která musí splňovat náležitosti dle § 79 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen „občanský soudní řád“)V souvislosti s žalobou je důležité také zmínit soudní poplatek, který je dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinen v případě návrhu na peněžité plnění platit žalobce ve výši 4 % z ceny předmětu řízení vyjádřené peněžní částkou (do 15.000,- Kč činí soudní poplatek částku ve výši 600,- Kč). Dlužná částka se v případě právního zastoupení navyšuje také o náklady řízení za právní zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, v případě peněžitého plnění dle § 3 odst. 1 (CzechTrade). V praxi se často setkáváme s tím, že společně s žalobou je podán návrh na vydání platebního rozkazu. Platební rozkaz je formou rozhodnutí u tzv. zkráceného řízení. Jedná se o zvláštní druh řízení, které je charakteristické právě tím, že v jiném než zkráceném řízení platební rozkaz nelze vydat. Základním předpokladem pro úspěšné vydání platebního rozkazu je především existence nepochybných nároků. Takto může být oprávněnému vyhověno i v případě nemalých peněžních částek, důležitá je ale již zmíněná nepochybnost a zřejmost. Zkrácené řízení s sebou přináší řadu odlišností od řízení klasického. Především nedochází vůbec k jednání či dokazování. Vydání platebního rozkazu je ovšem čistě na úvaze soudu. Pokud soud platební rozkaz nevydá, nařídí ve věci jednání (CzechTrade). Soud může platební rozkaz vydat i bez výslovné žádosti žalobce. Stejně tak může a nemusí žalobu projednat ve zkráceném řízení. V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal. Soud ovšem nemůže uložit zaplacení částky vyšší, než jaká je uplatňována v žalobě. Doručení platebního rozkazu musí být výhradně do vlastních rukou žalovaného, náhradní doručení je v tomto případě vyloučeno.Žalovanému je dána možnost podání tzv. odporu. Ten má tu vlastnost, že jeho podáním se platební rozkaz ruší a dochází k nařízení jednání. Zákon sice stanoví, že odpor má být odůvodněn, nicméně i neodůvodněný odpor je způsobilý platební rozkaz zrušit. Pokud bude odpor podán pozdě, soud jej odmítne (CzechTrade).
27
Platební rozkaz upravuje občanský soudní řád, v § 172 až § 174, v § 174a pak charakterizuje elektronický platební rozkaz. Elektronický platební rozkaz zavádí elektronický formulář, který žalobce na internetových stránkách justice (sekce podatelna) vyplní, podepíše zaručeným elektronickým podpisem a odešle soudu. Žalobce může vymáhat částku až do výše jednoho mil. Kč, přičemž mezi podmínky pro vydání ePlatebního rozkazu patří např. bezchybné vyplnění formuláře a zaplacení soudního poplatku (Ministerstvo spravedlnosti).
Pokud jsou splněny všechny podmínky a soud vydá platební rozkaz, nastává vykonatelnost rozhodnutí, které provádějí exekutoři. Exekutor na základě exekučního titulu zpeněží majetek dlužníka a dochází k uspokojení pohledávek věřitele (nastupuje exekuce). Exekutor obdrží za své služby pevně stanovenou odměnu.
Jestliže má dlužník více věřitelů a není schopen platit, je insolventní. Insolvenci řeší zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Insolvenční řízení probíhá v zásadě v těchto fázích: •
Podání insolvenčního návrhu – k podání návrhu je oprávněn dlužník i věřitel. Jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužních.
•
Zahájení insolvenčního řízení – zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Vyhlášku zveřejní v insolvenčním rejstříku, ten je dostupný na internetu na stránkách http://www.justice.cz. Od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, je dlužník povinen zdržet se nakládání s majetkem.
•
Rozhodnutí o úpadku dlužníka - insolvenční zákon rozlišuje dvě základní formy úpadku – platební neschopnost a předlužení, dále zná i pojem tzv. hrozícího úpadku.
•
Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka – konkurs, reorganizace, oddlužení (Ministerstvo spravedlnosti ČR).
28
3.5 Evidence pohledávek a efektivnost řízení pohledávek Řádně vedená evidence pohledávek je prvním předpokladem jejich správného řízení. Je vhodné zvolit přehledné a srozumitelné řazení pohledávek, jak už podle firmy odběratele, data vystavení a splatnosti, či celkové částky. Neméně důležité je sledování platební morálky odběratele, které slouží ke stanovení politiky řízení pohledávek u jednotlivých zákazníků.
Pomocí následujících ukazatelů, které definuje PAVLÍKOVÁ (1998, s. 223), lze měřit efektivnost řízení pohledávek.
Nejčastějším ukazatelem je doba obratu pohledávek (DOP). DOP = P / Td = (P * 360 ) / T kde Td ... denní tržby s prodejem na úvěr. T… roční tržby s prodejem na úvěr. P… hodnota pohledávek ke konci období.
Doba obratu pohledávek udává průměrný počet dnů mezi vystavením a uhrazením faktury. Pokles tohoto ukazatele značí rychlejší úhradu prodejů.
Obrátka pohledávek (OP) měří počet obrátek pohledávek během uvažovaného období. Jestliže má tento ukazatel rostoucí tendenci, svědčí to o zlepšujícím se řízení pohledávek podniku.
OP = T / P
kde T…tržby, u kterých jsme prodávali na úvěr. P…stav pohledávek ke konci období (PAVLÍKOVÁ, 1998, s. 223).
29
4. Praktická část 4.1 Základní údaje o vybrané firmě
Praktická část bakalářské práce bude věnována řízení pohledávek ve firmě XZ, s. r. o. Název firmy byl záměrně změněn na základně přání vedení společnosti, ale ostatní uváděná data jsou skutečná.
Firma XZ, s. r. o. byla založena 6. 8. 1992 dvěma společníky. Právní formou je, jak už z názvu vyplývá, společnost s ručením omezeným. Základní kapitál firmy činí 100 000,-- Kč. Vklad každého společníka je 50 %, tj. 50 000,-- Kč a vklady jsou splaceny. Oba společníci jsou společníky dosud. Jeden ze společníků je i jednatelem firmy, který zastupuje firmu navenek. Sídlo společnosti je v jednom z větších měst Zlínského kraje.
Firma XZ, s. r. o. je zapsána v obchodním a živnostenském rejstříku. Předmět podnikání firmy XZ, s. r. o. podle zápisu v obchodním rejstříku: •
Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.
•
Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny.
• .
30
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
4.2 Historie vývoje firmy XZ, s. r. o. Firma vznikla v roce 1992. Na počátku byly oddělené kancelářské prostory a sklad zboží. Kanceláře byly umístěny v centru města v bytovém domě. Administrativu zajišťovali společníci spolu s účetní a fakturantkou.
Prodejní sklad zboží na opačném konci města byl umístěn v pronajatých prostorech. Prodávané zboží - svařovací technika, a to přídavné svařovací materiály, svařovací zdroje, autogenní technika a brusivo. Současně s tímto zbožím prodávala firma i technické plyny formou provizního prodeje. Prodej zboží zajišťovali dva prodavači. Zboží rozvážel řidič firemním vozem.
Formy prodeje a struktura zákazníků: Velkoobchod (strojírenské společnosti, kovovýroby, výroba kontejnerů). Obchodní činností se zabýval jeden ze společníků. Zboží se k zákazníkům rozváželo nejen firemním vozem, ale zákazníci si pro zboží často jezdili osobně přímo do skladu. V této době nebyla na trhu velká konkurence jako dnes a proto nebylo nutné poskytovat výrazné slevy. Zákazníci byly „rádi, že je zboží vůbec k dostání.“
Maloobchod. Maloobchod nebyl v této době rozvinutý, stávalo se zřídka, že by přišel koncový zákazník přímo do skladu. Důvodem bylo umístění prodejního skladu v průmyslové zóně na okraji města.
Platební morálka. Častý byl hotovostní platební styk. Stávalo se, že řidič, který jel k výrobci pro zboží, měl u sebe v hotovosti i statisícové částky a platil hotově. Ideálním byl pro firmu XZ, s. r. o. provizní prodej technických plynů, protože firma neměla žádné starosti s vymáháním pohledávek, toto si řešil přímo dodavatel technických plynů.Všeobecně v obchodním styku fungovalo „dobré slovo“, důvěra a gentlemanské dohody.
31
Firma XZ, s. r. o. do roku 2000 V tomto období, z důvodu dosud nevyspělé techniky, jako mobilních telefonů, internetu a e-mailu, se daleko více navazovali osobní vztahy se zákazníky. Jedinou možností, jak získat informace o nových výrobcích a technologiích byla účast na veletrzích.
Firma XZ, s. r. o. od roku 2000 V roce 2000 firma postavila vlastní sídlo firmy v centru města, kde se nachází společně sklad, prodejna, kanceláře a byl zahájen i servis svařovacích zdrojů prováděný kvalifikovaným servisním technikem. Sortiment zboží byl rozšířen o vzduchotechniku, ruční nářadí, elektrické stroje a zařízení, stavební chemii, spojovací materiál, ochranné pomůcky. Obchod se rozdělil na maloobchodní prodej na prodejně a velkoobchodní vně firmu.
Maloobchodní prodej na prodejně se rozšířil o menší živnostníky, kteří si chodí nakupovat přímo na prodejnu za hotové a mají možnost i nákupu na obchodní úvěr. Odběr zboží na obchodní úvěr byl u živnostníků povolen až po třech hotovostních platbách.
Mezi zákazníky velkoobchodu se zařadily velké strojírenské společnosti, stavební společnosti a údržby nestrojírenských firem.
Počet zaměstnanců se pohybuje od roku 2000 cca kolem 15. Z toho 3 prodavači zboží, 2 skladníci, 1 prodejce technických plynů, obchodní zástupce, fakturantka, účetní, administrativní pracovnice, servisní technik, řidič pro rozvoz zboží a řidič pro rozvoz technických plynů a oba společníci jako technicko-ekonomický ředitel a obchodní ředitel.
32
Krize od roku 2008
Ekonomickou situaci ve firmě XZ, s. r. o. ovlivnila především hospodářská krize a na to navazující útlum prodeje. V tomto období firma ztratila významné zákazníky, kteří patřili mezi 10 VIP klientů. Důvody:
Firma S: vzhledem k poklesu výroby ve stavebnictví přišla o zakázky, původní zaměstnanost 200 zaměstnanců, dnes 30.
Firma M: firma, jejíž mateřská společnost sídlí v Německu, výrobu přesunula do Číny, protože se jí výroba v ČR nevyplácela.
Firma A: převzata konkurencí, ale v průběhu roku 2008 firma A ztratila zakázky a v současnosti je v úpadku.
Celkový pokles obratu díky ztrátě uvedených zákazníků činí zhruba 15 %.
Současná situace firmy Teprve v roce 2011 se pomalu situace firmy začíná zlepšovat. Někteří zákazníci svou činnost ukončili, jiní provedli částečné či úplné změny v sortimentu či činnosti. Nejsilnější zákazníci svou činnost pouze utlumili a v současnosti se vrací k původním objemům nákupu před krizí.
33
4.3 Prodejní podmínky firmy XZ, s. r. o. 1. Velkoobchodní prodej dalším prodejcům – obchodním firmám
Základní splatnost činí 14 dní. Rabatové podmínky – základní podmínky od počátku spolupráce, jsou rozděleny do několika skupin, u kterých jsou stanoveny jednotlivá %.
Tabulka č. 5: Rabatové podmínky pro skupiny zboží Skupina zboží
%
Přídavné svařovací materiály a svař. zdroje
18
Autogenní technika
18
Hořáky a spotřební díly
23
Brusivo
17
Elektronářadí
17
Ostatní zboží
15
Zdroj: Prodejní podmínky firmy XZ, s. r. o.
Při odběru nad 500 tis. Kč u jednotlivých položek sortimentu za rok se navyšuje rabat o 5 % u dané skupiny zboží pro další rok. V rámci dodávek po střední Moravě dováží firma XZ, s. r. o. zboží vlastním autem zdarma.
34
2. Prodej konečným spotřebitelům – výrobním firmám
Základní splatnost je 14 dní. U velkých odběratelů se prodlužuje až na 30 nebo 60 dnů. Důvodem delší splatnosti je dlouhodobý výrobní proces, kdy zákazník získá peníze na zakázku třeba až za 6 měsíců. Často se stává, že prodloužená splatnost je podmínkou navázání spolupráce.
Rabatové podmínky – jsou stanoveny pro každého odběratele jednotlivě. Velké výrobní firmy velmi často vypisují na každý nákup výběrové řízení, v současnosti i na velmi malé nákupy. Protože v daném oboru podnikání firmy XZ, s. r. o. je velká konkurence, stává se, že aby firma prodala, musí prodat za maximální možný rabat, kdy firmě zůstává jen 5 % zisku.
V okruhu dvaceti kilometrů od místa podnikání firmy XZ, s. r. o. se nachází dalších 10 firem se stejným zaměřením a stejnými prodávanými výrobky, proto je každodenní „cenový boj“ na denním pořádku.
Stává se, že při výpočtu reálného zisku z obchodu zjistí firma výši 0. Důvodem nulového zisku je to, že firma XZ, s. r. o. musí u svých dodavatelů v rámci udržení rabatového procenta dodržovat smluvenou výši odběrů a proto nakoupené zboží prodávat i bez zisku.
Konkurenční výhoda firmy XZ, s. r. o. U zákazníků, se kterými spolupracuje firma dlouhodobě, má vytvořeny velmi dobré osobní vztahy a v tomto případě pro zákazníka není nejdůležitější cena, ale poskytnuté služby, jako spolehlivost a rychlost dodávek, servisní zajištění a technické poradenství.
35
4.4 Analýza pohledávek z obchodního styku ve firmě XZ, s. r. o. Analýza stavu pohledávek v letech 2007-2010 Aby bylo možné analyzovat stav pohledávek v jednotlivých
letech, je třeba znát
základní údaje o pohledávkách z obchodního styku.
Údaje uváděné při analýze pohledávek jsou vždy k 31. 12. aktuálního roku a hodnoty jsou zadány v tisících Kč.
Tabulka č. 6: Přehled pohledávek v letech 2007-2010 Rok
2007
2008
2009
2010
Pohledávky celkem
11428
7951
6084
8562
Pohledávky po splatnosti
4127
3330
1553
2842
Zdroj: Knihy pohledávek firmy XZ, s. r. o. v letech 2007-2010, vlastní zpracování.
Graf č. 1: Vývoj pohledávek v letech 2007-2010 Vývoj pohledávek v jednotlivých letech v tisících Kč
Pohledávky v tis. Kč
12000 10000 8000 Celkem
6000
Po splatnosti
4000 2000 0 2007
2008
2009
Rok
Zdroj: Tabulka č.6
36
2010
Pro lepší orientaci při analýze je vhodné rozšířit tabulku o výpočet, kolik procent činí pohledávky po splatnosti z celkového objemu pohledávek.
Tabulka č. 7: Přehled pohledávek po splatnosti v % v letech 2007-2010 Rok
2007
2008
2009
2010
Pohledávky celkem
11428
7951
6084
8562
Pohledávky po splatnosti
4127
3330
1553
2842
% pohledávek po splatn.
36,90
41,88
25,52
33,19
Zdroj: Knihy pohledávek firmy XZ, s. r. o. v letech 2007-2010, vlastní výpočty
Na základě dosud provedených výpočtů lze uvést tyto závěry: •
Nejvyšší stav pohledávek celkem byl v roce 2007.
•
Nejnižší stav pohledávek celkem byl v roce 2009.
•
Nejvyšší procento pohledávek po splatnosti z celkových pohledávek vykazuje rok 2008.
•
Nejnižší procento pohledávek po splatnosti z celkových pohledávek vykazuje rok 2010
Pro možnost podrobnějšího zkoumání vývoje pohledávek se připojuje do výpočtů ukazatel doba obratu pohledávek (DOP) a obrat pohledávek(OP) (viz kapitola 7).
DOP = P / Td = P * 360 / T kde Td ... denní tržby s prodejem na úvěr. T… roční tržby s prodejem na úvěr. P… hodnota pohledávek ke konci období.
OP = T / P kde T…tržby, u kterých jsme prodávali na úvěr. P…stav pohledávek ke konci období.
37
Tabulka č. 8: Doba obratu pohledávek a obrat pohledávek v letech 2007-2010 Rok
2007
2008
2009
2010
Pohledávky celkem
11428
7951
6084
8562
Roční tržby za obchodní úvěr
68090
66344
39227
35481
Doba obratu pohledávek
60,40
43,14
55,83
86,87
Obrat pohledávek
5,90
8,34
6,45
4,14
Zdroj: Knihy pohledávek firmy XZ, s. r. o. v letech 2007-2010, vlastní výpočty
Doba obratu pohledávek udává průměrný počet dnů mezi vystavením a uhrazením faktury. Pokles tohoto ukazatele značí rychlejší úhradu prodejů.
Obrat pohledávek
měří počet obrátek pohledávek během uvažovaného období.
Jestliže má tento ukazatel rostoucí tendenci, svědčí to o zlepšujícím se řízení pohledávek podniku. Výpočet doby obratu pohledávek a obrat pohledávek ukazuje: •
Ukazatel doba obratu pohledávek vykazuje od roku 2007 do roku 2008 klesající tendenci, což znamená, že se v období těchto dvou let snížil průměrný počet dnů mezi vystavením a uhrazením faktury. Naopak od roku 2008 do roku 2010 doba obratu pohledávek roste, což ukazuje na zhoršení platební morálky odběratelů. Největší nárůst je mezi roky 2009 a 2010, kdy se průměrný počet dnů mezi vystavením a uhrazením narostl o cca 31 dnů.
•
Ukazatel obrat pohledávek od roku 2007 do roku 2008 roste, což svědčí o zlepšujícím se řízení pohledávek podniku. Od roku 2008 do roku 2010 dochází ke snižování doby obratu, což ukazuje na zhoršující se řízení pohledávek podniku.
Oba ukazatele shodně naznačují, že od roku 2008 dochází ke zhoršení řízení pohledávek ve společnosti.
K podrobnější analýze neuhrazených pohledávek v jednotlivých letech se nabízí analýza pohledávek po splatnosti podle počtu dnů v letech 2007-2009.
38
Analýza stavu pohledávek v roce 2007
Pohledávky celkem
11 428 tis. Kč
Pohledávky po splatnosti
4 127 tis. Kč
Tabulka č. 9: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2007 Částka
% celkových
Splatnost
v tis. Kč
pohledávek
Do 30 dnů
2468
59,81
30-90 dnů
1463
35,51
90-180 dnů
73
1,70
180-360 dnů
59
1,43
nad 360 dnů
64
1,55
4127
100
Celkem
Zdroj: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o., rok 2007, vlastní výpočty
Graf č. 2: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2007 Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2007 v tis. Kč
Do 30 dnů 30-90 dnů 90-180 dnů 180-360 dnů nad 360 dnů
Zdroj: Tabulka č. 9
39
Z grafu číslo 2 je patrné, že největší objem pohledávek byl do 30 dnů po splatnosti, následuje 30-90 dnů po splatnosti. Tyto dvě kategorie tvoří 95,32 % všech pohledávek po splatnosti. Pohledávky 90-180 dnů po splatnosti tvoří 1,7 % všech pohledávek po splatnosti a pohledávky 180-360 dnů po splatnosti pak 1.43 %. Pohledávky nad 360 dnů se ve firmě v roce 2007 činí 1,55 % z objemu celkových pohledávek po splatnosti.
Kniha pohledávek firmy XZ, s .r. o. ke dni 31. 12. 2007 uvádí tyto pohledávky, které jsou k tomuto datu po splatnosti od 180 do 360 dnů a nad 360 dnů:
Tabulka č. 10: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o. k 31. 12. 2007 Datum vystavení
Datum splatnosti
Firma
Částka k úhradě v Kč
Pohledávky po splatnosti nad 360 dnů 27. 5. 2004
10. 6. 2004
BCB, s. r. o.
55322,50
31. 1. 2006
2. 3. 2006
Svár, spol. s. r. o.
3788,50
24. 2. 2006
10. 3. 2006
ABA, s. r.o.
5446,50
Pohledávky po splatnosti 180 až 360 dnů 20. 12. 2006
3. 1. 2007
Technika, s. r. o.
33405,--
31. 5. 2007
14. 6. 2007
Wood, s .r .o.
25930,--
Zdroj: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o. k 31. 12. 2007
Podrobnosti k výše uvedeným pohledávkám: •
BCB, s. r. o. - Firma s. r. o., zastoupená třemi jednateli. V roce 2005 byl na společnost BCB, s. r. o. prohlášen konkurs, ten byl zrušen v roce 2009 pro nedostatek majetku postačujícího k úhradě nákladů konkursu. Celkový dluh 1 678 tis. Kč všem věřitelům. Jednatelé byli obviněni v roce 2007 z trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu a zvýhodňování věřitele. V roce 2010 zproštěni viny. Pohledávka v roce 2008 u firmy XZ, s. r. o. odepsána
40
•
Svár, spol. s r. o. - Firma s. r .o., zastoupená jedinou jednatelkou. V roce 2006 vstoupila na základě rozhodnutí společníků do likvidace. Celkový dluh 5 781 tis. Kč. Jednatelka byla obžalována a odsouzena podmíněně na dobu 2 let a byl jí uložen zákaz činnosti výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti na 4 roky. Pohledávka dosud neuhrazena.
•
ABA, s. r .o. – Firma s. r. o., zastoupená dvěma jednateli. V roce 2006 vyhlášen konkurs na návrh dvou věřitelů. V roce 2007 prohlášen konkurs i na jednoho jednatele společnosti. Pohledávka v roce 2008 u firmy XZ, s. r. o. odepsána
•
Technika, s. r. o. – Firma, s. r. o., zastoupená jedním jednatelem. V roce 2008 podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, firma v úpadku a způsobem řešení byl stanoven konkurs. Pohledávka dosud neuhrazena.
•
Wood, s. r. o. – Firma s. r. o., zastoupená dvěma jednateli. V roce 2008 podán dvěma dlužníky návrh na zahájení insolvenčního řízení, ten však v témže roce vzali zpět. Firma XZ, s. r. o. podala v roce 2008 trestní oznámení na jednatele za spáchání trestného činu zvýhodňování věřitele. Na konci roku 2008 byli jednatelé uznání nevinnými. Pohledávka dosud neuhrazena.
41
Analýza stavu pohledávek v roce 2008
Pohledávky celkem
7 951 tis. Kč
Pohledávky po splatnosti
3 130 tis. Kč
Tabulka č. 11: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2008 Částka v tis.
% celkových
Splatnost
Kč
pohledávek
Do 30 dnů
1667
50,07
30-90 dnů
982
29,48
90-180 dnů
508
15,25
180-360 dnů
96
2,89
Nad 360 dnů
77
2,31
3330
100
Celkem
Zdroj: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o., rok 2008, vlastní výpočty
Graf č. 3: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2008
Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2008 v tis. Kč
Do 30 dnů 30-90 dnů 90-180 dnů 180-360 dnů nad 360 dnů
Zdroj: Tabulka č. 11
42
Stav pohledávek v roce 2008 je ovlivněn probíhající ekonomickou krizí. Prvním důkazem je pokles celkových pohledávek z 11 428 tis. Kč na 7 951 tis. Kč, což činí pokles zhruba o 30 %. Pokles neuhrazených pohledávek po splatnosti ze 4 127 tis. Kč na 3 330 tis. Kč odpovídá 19 % oproti roku 2007. Pohledávky po splatnosti do 30 dnů činí 50,07 %, 30-90 dnů 29,48 %. Zvýšil se objem neuhrazených pohledávek po splatnosti 90-180 dnů na 15,24 %, v korunovém vyjádření oproti roku 2007 o 435 tis. Kč. Pohledávky po splatnosti 180-360 dnů vzrostly z 1,43 % na 2,89 % a pohledávky po splatnosti nad 360 dnů se zvýšili o 13 tis. Kč.
Podrobnější údaje o pohledávek po splatnosti 90 a více dnů udává níže uvedený opis knihy faktur firmy XZ, s. r. o. k 31. 12. 2008.
Tabulka č. 12: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o. k 31. 12. 2008 Datum vystavení
Datum splatnosti
Firma
Částka k úhradě v Kč
Pohledávky po splatnosti nad 360 dnů Pohledávky roku 2007 * 21.12.2007
63 123,50 4.1.2008
AAA, s. r. o.
14 226,50
Pohledávky po splatnosti 180 až 360 dnů 27.2.2008
12.4.2008
Svařování,s. r. .o.
287,--
31.3.2008
14.4.2008
Jan Novák
3 232,--
8.4.2008
22.4.2008
Jan Novák
11 011,50
25.3.2008
15.5.2008
Jan Novák
72 771,50
30.5.2008
13.6.2008
Kovos, s. r. o.
9 147,50
Zdroj: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o. k 31. 12. 2008
*Pohledávky roku 2007 – Wood, s. r. o., částka 25 930,-- Kč, Technika, s. r. o., částka 33 405,-- Kč, Svár, s. r. o., částka 3 788,50 Kč.
43
•
AAA, s. r. o. – firma, s. r. o. Zastoupená jedním jednatelem, ten však zemřel. Jeho manželka se stala novým jednatelem. V roce 2009 podán společností AAA, s. r. o. insolvenční návrh, na majetek dlužníka vyhlášen konkurs. Pohledávka v roce 2009 ve firmě XZ, s. r. o. odepsána.
•
Svařování, s. r. o. – firma, s. r. o. Zastoupená jedním jednatelem. V průběhu roku 2008 odebrala do firmy XZ, s. r. o. zboží v celkové hodnotě 850 130,50 Kč. V roce 2009 zahájeno na návrh věřitelů insolvenční řízení, bylo rozhodnuto o úpadku. Způsobem řešení úpadku byl konkurs. Celková výše dluhu všech věřitelů 9 051 tis. Kč. Podezření ze spáchání trestného činu jednatele bylo odloženo. V roce 2011 pohledávka uspokojena ve výši 32 679,02 Kč na základě rozvrhového usnesení.
•
Jan Novák – fyzická osoba. Firma XZ, s. r. o. na pana Nováka podala trestní oznámení za trestný čin zvýhodňování věřitele v roce 2009. Jan Novák je od konce roku 2009 nezvěstný. Pohledávka dosud neuhrazena.
•
Kovos, s. r. o. – firma, s. r. o. Zastoupená jedním jednatelem. V roce 2009 podali tři věřitelé návrh na zahájení insolvenčního řízení, společnost v úpadku a způsobem řešení byla reorganizace. Pohledávka v roce 2010 uhrazena.
44
Analýza stavu pohledávek v roce 2009
Pohledávky celkem
6 084 tis. Kč
Pohledávky po splatnosti 1 553 tis. Kč
Tabulka č. 13: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2009 Částka Splatnost
v tis. Kč
% z celk. pohledávek
384
24,73
107
6,89
24
1,55
366
23,56
672
43,27
Do 30 dnů 30-90 dnů 90-180 dnů 180-360 dnů Nad 360 dnů Celkem
1553 100 Zdroj: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o., rok 2009, vlastní výpočty
Graf č. 4: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2009 Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2009 v tis. Kč
Do 30 dnů 30-90 dnů 90-180 dnů 180-360 dnů nad 360 dnů
Zdroj: Tabulka č. 13
45
Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2009 vykazuje změnu oproti předchozím letem. V roce 2007 a 2008 činily pohledávky po splatnosti se splatností do 30 dnů více než polovinu všech pohledávek po splatnosti. V roce 2009 tyto pohledávky činí pouze 24,73 % všech pohledávek po splatnosti.
Pokles je viditelný i u pohledávek po splatnosti 30-90 a 90-180 dnů po splatnosti, jejich výše je 6,89 % a 1,55 %. Více než polovinu celkových pohledávek po splatnosti však nově činí součet pohledávek po splatnosti 180-360 dnů a více než 360 dnů po splatnosti. Celkově tak činí 66,83 %.
Tento nárůst je dán tím, že se v kategoriích pohledávek po splatnosti nad 180 dnů v roce 2009 objevuje v celé výši pohledávka firmy Svařování, s. r. o., která vznikla v roce 2008.
46
Analýza stavu pohledávek v roce 2010
Pohledávky celkem
8 562 tis. Kč
Pohledávky po splatnosti 2 842 tis. Kč
Tabulka č. 14: Struktura pohledávek v roce 2010 Částka Splatnost
v tis. Kč
% z celk. pohledávek
1513
53,23
243
8,55
56
1,98
3
0,1
1027
36,14
Do 30 dnů 30-90 dnů 90-180 dnů 180-360 dnů Nad 360 dnů Celkem
2842 100 Zdroj: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o., rok 2010, vlastní výpočty
Graf č. 5: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2010 Struktura pohledávek po splanosti v roce 2010 v tis. Kč
Do 30 dnů 30-90 dnů 90-180 dnů 180-360 dnů nad 360 dnů
Zdroj: Tabulka č. 14
47
V roce 2010 se zvýšilo procento pohledávek po splatnosti do 30 dnů na 53,23 %. Pohledávky po splatnosti 30-90 dnů vykazují mírný nárůst vzhledem k roku 2009 na 8,55 %, pohledávky po splatnosti 90-180 dnů činí 1,98 % všech pohledávek po splatnosti. V kategorii pohledávek po splatnosti 180-360 dnů je patrný pokles o 23,46 % oproti roku 2009. Pohledávky po splatnosti nad 360 dnů si v procentní výši také „polepšily“ o 7,13 %, ale v korunové výši narostly z 672 tis. Kč na 1 027 tis. Kč.
Souhrnný přehled struktury pohledávek po splatnosti v letech 2007-2010 v tis. Kč V tabulce jsou shrnuty údaje o procentním podílu neuhrazených pohledávek v jednotlivých letech podle doby splatnosti.Tučně vyznačené údaje značí nejvyšší hodnoty v dané kategorii. Z údajů v tabulce je zřejmé, že nejvyšší pohledávky po splatnosti se splatností do 30 dnů a 30-90 dnů se objevují v roce 2007, v roce 2008 je největší procento pohledávek po splatnosti 90-180 dnů. Největší procento pohledávek po splatnosti 180-360 dnů a více než 360 dnů vykazuje rok 2009. Firma XZ, s. r. o. má podle těchto údajů velký objem pohledávek, které jsou pozdě hrazeny nebo nejsou hrazeny vůbec. V těchto pohledávkách má společnost uloženy finanční prostředky, které by v případě úhrady mohla využít k nákupu zboží či investování.
Tabulka č. 15: Struktura pohledávek po splatnosti v letech 2007-2010 Splatnost
Rok 2007
2008
2009
2010
do 30 dnů
59,81
50,07
24,73
53,23
30-90 dnů
35,51
29,48
6,89
8,55
90-180 dnů
1,70
15,25
1,55
1,98
180-360 dnů
1,43
2,89
23,56
0,10
nad 360 dnů
1,55
2,31
43,27
36,14
100,00
100,00
100,00
100,00
Celkem
Zdroj: Vlastní výpočty autora
48
4.5 Řízení pohledávek ve firmě XZ, s. r. o. Pro zhodnocení přístupu firmy XZ, s. r. o. k řízení pohledávek je důležité se seznámit s jeho postupem. Řízení pohledávek postupuje v níže uvedených krocích.
Rozhodnutí o poskytnutí obchodního úvěru, zjištění bonity zákazníka U každého nového zákazníka vyžaduje firma XZ, s. r. o. základní údaje o jeho identifikaci. Automaticky vyžaduje u fyzických osob kopii výpisu ze živnostenského rejstříku, u právnických osob kopii výpisu z obchodního rejstříku. Jedná-li se o plátce DPH, pak i kopii registrace plátce DPH. Tyto údaje od zákazníka vyžádá obchodní zástupce. Ten se také pokusí, je-li to možné, ověřit pověst budoucího zákazníka mezi ostatními zákazníky nebo od konkurenčních dodavatelských firem. Jednatel pak podle dodaných údajů ověří existenci zákazníka na internetové adrese http://portal.justice.cz, případně i http://wwwinfo.mfcr.cz/ares, kde se nachází i informace o fyzických osobách zapsaných v živnostenském rejstříku. Údaje o tom, jestli budoucí odběratel není dlouhodobě neplatícím, ověřuje na internetové stránce http://www.centralniregistrdluzniku.cz.
Platební podmínky První dodávka novému zákazníkovi probíhá buď formou platby v hotovosti nebo platbou předem, avšak stává se, že zákazník obdrží již při první zakázce odklad splatnosti. Na fakturu většinou dostává zákazník, na kterého obdrží obchodní zástupce dobré reference od spolehlivých zákazníků. Stanovení splatnosti obchodního úvěru je v kompetenci jednatele, který po dohodě s obchodním zástupcem stanoví buď klasických 14 dnů, či podle prodejních podmínek uvedených v kapitole o historii firmy XZ, s. r. o. 30 nebo 60 dnů.
49
Evidence pohledávek Firma XZ, s. r. o. používá pro vedení účetnictví a ostatní evidence program POHODA od firmy Stormware s. r. o.. Každá vydaná faktura, ať už s formou úhrady za hotové či platbou příkazem, se automaticky zaznamená v knize pohledávek. Při práci s knihou pohledávek je možné pohledávky řadit podle zvolených hledisek, např. data vystavení, splatnosti, odběratele, částky, data úhrady nebo částky, které byla hrazena a dalších parametrů.
Způsoby zajištění pohledávek Na všech svých vydaných fakturách má firma XZ, s. r. o. uvedenu informaci o tom, že vlastnické právo k prodávanému zboží přechází na kupujícího až zaplacením celé kupní ceny. Toto ustanovení je jediným prostředkem k zajištění pohledávek, který se univerzálně vztahuje na všechny odběratele. Smlouvy s novými odběrateli ve většině případů neuzavírá. Obchodní podmínky si domluví ústně obchodní zástupce se zákazníkem a tyto jsou pak potvrzeny následnou písemnou komunikací. Odběratel pošle poptávku na zboží, kde specifikuje své požadavky na cenu a splatnost. Obchodní zástupce cenu potvrdí nebo nabídne slevu a vyjádří se k navrhované splatnosti. Odběratel pošle objednávku, zboží odebere, podepíše dodací list a obdrží fakturu za odebranou dodávku. Institut smlouvy firma XZ, s. r. o. využívá ve dvou případech. Prvním jsou dodávky strojního zařízení vyšších pořizovacích cen. Obsahem smlouvy bývá i dohoda o zaplacení zálohy na zboží zhruba v 50% výši celkové prodejní ceny. Druhým je případ, kdy smluvní ošetření obchodního vztahu vyžaduje přímo zákazník, většinou se tak stává u velkých společností.
50
Vymáhání pohledávek Sledování platební morálky odběratelů se ve firmě XZ, s. r. o. věnuje fakturantka a administrativní pracovnice. Pomocí modifikované tiskové sestavy knihy pohledávek zjišťují, zda a jak dlouho, jsou pohledávky po splatnosti. Sledování pohledávek není však jejich hlavní pracovní náplní, proto není kontrola pohledávek prováděna pravidelně.
Pokud pracovnice kontrolou pohledávek zjistí, že je pohledávka v prodlení, je prvním krokem telefonický kontakt s odběratelem.Tento krok nastává tak 7 až 14 dnů po splatnosti pohledávky. Pracovnice zjišťuje, zda odběratel vůbec fakturu má. Někdy fakturu vozí řidič spolu se zbožím, takže při přejímce zboží může ke ztrátě faktury dojít. Pokud fakturu nemá, zašle ji zaměstnankyně podle dohody buď poštou nebo e-mailem. Pokud odběratel fakturu má, zjišťuje se důvod, proč odběratel nezaplatil. Nejčastějším důvodem je to, že odběratel nemá peníze, protože také čeká na úhrady od svých odběratelů a až platbu obdrží, pak teprve zaplatí. Snahou při telefonickém upomínání je, aby se zástupce firmy XZ, s. r. o. se zákazníkem domluvil na závazném termínu úhrady.
Pokud se v dohodnutém termínu platba neuskuteční, dochází k dalšímu telefonickému kontaktu, kdy ještě jednou fakturantka upozorní na nezaplacení. Současně s tím odesílá poštou nebo e-mailem písemnou upomínku číslo 1. V tomto okamžiku většinou dochází k pozastavení dodávek na obchodní úvěr.
Pokud nedojde k úhradě ani po tomto telefonátu a písemné upomínce, vstupuje do procesu vymáhání pohledávky jednatel firmy. Ten se telefonicky spojí se statutárním zástupcem odběratele a nabízí poslední možnost vyřešení úhrady pohledávky standardní cestou, než předá vymáhání pohledávky právnímu zástupci. Současně s tímto telefonátem zasílá administrativní pracovnice písemnou upomínku číslo 2.
Nedojde- li k úhradě ani po výzvě jednatele, nastává více možností řešení. První možností je osobní návštěva jednatele firmy XZ, s. r. o. u odběratele s možností zaplatit dluh hotově na místě nebo podepsat uznání závazku a případně dohodnout splátkový kalendář.
51
Druhou možností, pokud je odběratel nekontaktní, je zaslání dopisu od právního zástupce, který je již „ostřeji“ formulován a informuje o dalším postupu firmy XZ, s. r. o. při nezaplacení pohledávky, kterým je už soudní vymáhání a s tím spojené podání žaloby.
Pokud není ani po tomto kroku odběratel ochotný uhradit své závazky nebo aspoň neprojeví snahu o to jakkoliv se domluvit, předává firma vymožení pohledávky svému právnímu zástupci formou soudního řízení. Úspěšnost takového vymáhání však vzhledem k jeho délce a složitosti není velká, proto k tomuto kroku přistupuje jako ke krajní možnosti.
Na základě teoretických poznatků zjištěných studiem odborné literatury je vhodné navrhnout zlepšení systému řízení pohledávek ve firmě XZ, s. r. o. a tím pozitivně ovlivnit jejich objem a strukturu.
52
4.6 Možnosti zlepšení systému řízení pohledávek ve firmě XZ, s. r. o. O tom, že společnost XZ, s. r. o. neřídí své pohledávky úspěšně svědčí nejen vývoj ukazatelů obrat pohledávek a doba pohledávek, ale také velké procento pohledávek po splatnosti.
Celý systém řízení pohledávek začíná u nového zákazníka zkoumáním jeho bonity. Snaží se ověřit dostupné informace z ověřených internetových zdrojů, od zákazníka samotného a zajímá ji i pověst zákazníka u ostatních dodavatelů nebo odběratelů. Tento postup odpovídá standardním doporučením.
Firma XZ, s. r. o. po ověření bonity přechází již přímo k rozhodování o podmínkách prodeje či přímo dodávce na obchodní úvěr. Tento krok a případné rozhodnutí o poskytnutí obchodního úvěru však společnost většinou řeší pouze ústní formou, nevyžaduje-li písemnou smlouvu sám zákazník. Neexistence ošetření dodavatelsko-odběratelských vztahů písemnou smlouvou shledávám jako jeden z největších nedostatků společnosti v oblasti řízení pohledávek.
Základním krokem by proto při počátku obchodní spolupráce mělo být uzavřít se zákazníkem rámcovou smlouvu o prodeji zboží. Navrhovaný obsah smlouvy : •
označení smluvních stran, včetně přesného označení osob oprávněných jednat za obě smluvní strany,
53
•
platební podmínky (forma – hotově, předem, obchodní úvěr),
•
podmínky pro poskytnutí slev,
•
při poskytování obchodního úvěru jeho splatnost a úvěrový limit,
•
postup dodavatele v případě prodlení odběratele s úhradou závazku,
•
stanovení výše smluvní pokuty v případě porušení smlouvy,
•
výše úroku z prodlení při pozdní úhradě faktury.
Firma XZ, s. r. o. má ve svých prodejních podmínkách, které ukazuje tabulka č. 5: Rabatové podmínky pro skupiny zboží, stanoveno poskytování slev pro obchodní firmy. Na každou skupinu sortimentu se dané procento zvyšuje při odběru jednotlivých skupin zboží nad 500 tis. Kč o 5 % u dané skupiny. Tyto prodejní podmínky motivují odběratele ke zvyšování obratu, ne však k včasným úhradám závazků.
Proto by bylo účelné zařadit do obchodních podmínek závislost poskytování slev na úhradách splatných faktur a to ve formě zachování procenta slevy při včasných úhradách a naopak snížení při úhradách faktur po splatnosti.
Možný návrh řešení: Pololetně by proběhlo zhodnocení platební morálky odběratele a na tomto základě by následovala v tabulce uvedená opatření.
Tabulka č. 16: Prodejní podmínky podle platební morálky odběratele Odběratel platí ve splatnosti Zachované stávající rabatové podmínky, odběratel může využít možnost skonta k dosažení ještě lepší ceny zboží. Podmínky skonta: při platbě do splatnosti faktury 2 %. Odběratel platí po splatnosti Průměrný počet dnů po splatnosti Protože výše rabatu v % se pohybuje od 15 do 23 %, neuvádím snížení rabatu v jednotkách procent, ale procentem z celkové hodnoty slevy. 1-3 dny po splatnosti 4-7 dnů po splatnosti 8-14 dnů po splatnosti 15-20 dnů po splatnosti 21-30 dnů po splatnosti Zdroj: Vlastní práce autora
54
Snížení slevy v %
-0,50% -5% -10% -30% -70%
Příklad výpočtu: Odběratel nakupuje zboží se slevou 18 % a 23 % . V 1. čtvrtletí roku 2011 odběratel platil průměrně 9 dnů po splatnosti. Pro další čtvrtletí se jeho sleva na skupiny zboží z 18 % snižuje o 10 %, což činí výslednou slevu 16,2 % a u zboží, kde byla původně sleva 23 % se sleva snižuje na 20,70 %. Po zhodnocení platební morálky daného odběratele za další pololetí výpočet vychází z původní hodnoty slevy 18 % a 23 %. Spočítaná procenta by byla platná pro další pololetí.
V tabulce je uvedená jako poslední lhůta po splatnosti 21-30 dnů se 70% snížením daného procenta slevy. Firma musí sama zhodnotit, zda velké snížení slevy povede ke zlepšení platební morálky nebo naopak k ukončení spolupráce ze strany zákazníka. Proto by bylo vhodné i tyto prodejní podmínky posuzovat individuálně podle typu zákazníka.
Zavedením smlouvy se zákazníky se podstatně zlepší zajištění pohledávek, nejen změnou rabatových podmínek, ale i možností sjednat limit obchodního úvěru a výši smluvní pokuty.
Systém vymáhání pohledávek po splatnosti ve firmě XZ, s. r. o. je zajišťuje fakturantka, administrativní pracovnice a jednatel. Každý z těchto osob má kromě činnosti v oblasti pohledávek i jinou pracovní náplň. Protože firma XZ, s. r. o. je firmou malou až střední, není možné zřídit oddělení či vyčlenit pracovníka, který by se zabýval pouze pohledávkami. Proto navrhuji pokračovat se zapojením těchto osob i nadále, ale s tím rozdílem, že kontrolu pohledávek po splatnosti by fakturantka a administrativní pracovnice prováděli jednou týdně, aby bylo možné zachytit pohledávky po splatnosti co nejdříve.
55
Po zjištění neuhrazené pohledávky ,v této fázi 7 dní po splatnosti, by měla fakturantka telefonicky nebo a-mailem zjistit důvod neuhrazení faktury, případně zaslat znovu fakturu, pokud zákazníkovi chybí. Tuto informaci může zákazníkovi předat i obchodní zástupce, který má zákazníka na starosti. Osobní kontakt „z očí do očí“ může být o mnoho úspěšnější. Bylo by vhodné upozornit zákazníka na obchodní podmínky, které byly smlouvou sjednány a upozornit na sankce za opožděné úhrady. Účinná bývá i informace o tom, že pokud pohledávka nebude uhrazena, dojde k zastavení dodávek na obchodní úvěr. Na základě zjištěných skutečností, proč zákazník nezaplatil, dohodne zaměstnankyně termín úhrady, optimálně do konce dalšího kalendářního týdne.
Pokud do 14 dnů od uplynutí splatnosti faktury úhrada nenastane a odběratel sám nemá snahu firmu kontaktovat a domluvit jiný termín úhrady, nastává čas pro první písemnou upomínku, kterou by bylo vhodné zaslat doporučeně poštou nebo e-mailem přímo statutárnímu zástupci zákazníka. Upomínka by měla být podepsaná přímo jednatelem firmy XZ, s. r. o. V této upomínce by již mohla být informace o tom, že pokud nedojde do 7 dnů od obdržení upomínky k úhradě, předává firma XZ, s. r. o. řešení neuhrazené pohledávky přímo svému právnímu zástupci. Telefonický kontakt s dlužníkem v této fázi bych doporučila v těch případech, kdy je zákazník důležitým obchodním partnerem. Jednatel firmy XZ, s. r. o. by kontaktoval statutárního zástupce dlužníka v den, kdy je odesílána upomínka, upozornil ho na nehrazenou pohledávku a pokusil se dohodnout na úhradě. V této fázi by mělo být samozřejmostí ukončení odběru zboží na obchodní úvěr. Tento krok mnohdy bývá zásadním v rozhodnutí dlužníka o úhradě svého závazku.
Nedojde-li k úhradě ani po uplynutí 21 dnů po splatnosti pohledávky k její úhradě, zařadila bych jako další krok odeslání druhé písemné upomínky spolu s dopisem právního zástupce a přiloženým uznáním dluhu.
56
Pohledávka, která zůstane neuhrazená i po druhé upomínce, by měla být řešena soudní cestou nebo pomocí specializované agentury.
Specializované inkasní agentury si účtují za své služby provizi podle výše pohledávky a její doby po splatnosti, ale jejich úspěšnost bývá v mnoha případech větší než při soudním vymáhání. Proto by bylo pro firmu XZ, s. r. o. určitě vhodné vyhledat ve svém okolí tyto agentury, porovnat nejen výši provize, ale ověřit i pověst agentury a využít jejich služeb zvláště u větších pohledávek, jejichž vymáhání je dlouhodobě neúspěšné.
V případech, kdy dojde u pohledávky na soudní vymáhání, by mohla společnost vyzkoušet možnost podání elektronického platebního rozkazu. Takové podání patří k jednoduchým a levným variantám. Podání může uskutečnit sám jednatel nebo pověřený pracovník bez pomoci právního zástupce pomocí internetové aplikace podatelna. Podání musí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem.
Nedojde-li i po zavedení uvedených doporučení ke zlepšení řízení pohledávek ve firmě XZ, s. r. o., mohla by společnost péči o své pohledávky svěřit, po zvážení finanční náročnosti, odborníkům, například využít služeb faktoringové společnosti.
5. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala řízením pohledávek ve vybrané firmě. Pohledávky představují nároky podniků vůči jiným subjektům na plnění v peněžní nebo věcné formě. Pohledávky je možno členit podle různých hledisek. Na bezproblémový chod podniku mají největší vliv pohledávky z obchodního styku. Vznikají dodáním zboží nebo služeb odběrateli na obchodní úvěr. Protože mají pohledávky z obchodního styku velký vliv na celkovou finanční situaci podniku, je důležité je efektivně řídit. Řízení pohledávek zahrnuje prevenci a vymáhání. Prevencí lze nazvat úkony, které činí dodavatel proto, aby nevznikali pohledávky po splatnosti. Vymáhání určuje postupy, které jsou konány po zjištění toho, že je pohledávka nezaplacena.
57
Na počátku obchodní spolupráce si stanoví dodavatel s odběratelem prodejní podmínky, možnosti jsou placení předem, placení při dodávce, poskytnutí obchodního úvěru a kombinace všech typů. Pokud je stanovena platební podmínka poskytnutí obchodního úvěru, je dalším krokem rozhodování o poskytnutí obchodního úvěru. V této fázi je velmi důležité ověřit bonitu zákazníka. Po jejím ověření se stanoví limit obchodního úvěru. U nového či jinak rizikového zákazníka je vhodné požadovat záruky za dodavatelský úvěr jako například zástavní právo, postoupení pohledávky, ručení, smluvní pokuta, uznání závazku,faktoring a mnohé další. Pokud i přes preventivní opatření dojde k tomu, že zákazník nezaplatí, nastává vymáhání pohledávek. Firma by si měla stanovit postup, jak vymáhání účelně praktikovat a podle něj postupovat. Určit, kdy využije telefonního kontaktu, kdy písemných upomínek, jaké formy mimosoudního vymáhání využije. Poslední možností, jak se domoci svého práva, je soudní vymáhání a to buď formou žaloby, platebního rozkazu, insolvenčního návrhu.
V praktické části byla provedena analýza vybrané firmy XZ, s. r. o. na základě dodaných účetních výkazů a jiných interních firemních informací. Nejprve bylo provedeno srovnání výše celkových pohledávek v letech 2007 až 2010, pohledávek po splatnosti a jejich procentní výše z celkových pohledávek. Pro možnost dalšího posouzení vývoje pohledávek byly zahrnuty do přehledu ukazatele doba obratu pohledávek a obrat pohledávek. Oba ukazatele prokázali, že od roku 2008 dochází ve firmě ke zhoršení řízení pohledávek. Byla provedena analýza pohledávek po splatnosti v každém roce období let 2007 až 2010 podle toho, kolik procent z celkové výše neuhrazených pohledávek činí pohledávky podle kategorií dnů po splatnosti. Pro lepší ilustraci byli přidány i výpisy z knih pohledávek v letech 2007 a 2008 u pohledávek po splatnosti od 180-360 dnů a nad 360 dnů. Závěrečná tabulka č. 15 ukazuje, v kterých letech byl největší objem pohledávek v kategoriích podle dnů po splatnosti. Nejvyšší procento pohledávek po splatnosti do 30 dnů z celkového objemu pohledávek vykazuje rok 2007, v témže roce byl také největší objem pohledávek po splatnosti od 30-90 dnů. Rok 2008 vykazuje nejvyšší procento z celého sledovaného čtyřletého období u pohledávek po splatnosti 90-180 dnů. Nejvyšší procento z celkových pohledávek u pohledávek po splatnosti nad 180 dnů a nad 360 dnů ukazuje rok 2009. Rok 2010 nevykazuje žádné mezní hodnoty. 58
Řízení pohledávek ve firmě XZ, s. r. o. začíná ověřením bonity zákazníka. Pokračuje stanovením platebních podmínek, kdy se většinou první dodávky uskutečňují v hotovosti, formou platby předem a někdy i přímo na obchodní úvěr. Zajištění pohledávek firma využívá dvěma způsoby: výhradou vlastnického práva na faktuře a u některých zákazníků i uzavřením smlouvy o obchodní spolupráci. Pokud zůstane faktura neuhrazená, vymáhá firmy XZ, s. r. o. svou pohledávku. Pro vymáhání nemá firma stanoveny pravidelné termíny, protože vymáhání pohledávek má na starosti více zaměstnanců, u kterých je práce s pohledávkami pouze jednou z jejich pracovních činností. Po zjištění nezaplacené pohledávky pracovník nejprve dlužníka kontaktuje telefonicky, nedojde-li k zaplacení, tak opět telefonuje a zároveň zasílá 1. upomínku. Následuje telefonický kontakt jednatele firmy se zástupcem odběratele, poté druhá upomínka, osobní kontakt jednatele s návrhem platebního kalendáře a uznání závazku. Poslední variantou je soudní vymáhání, jehož úspěšnost je nízká. Závěrem práce je návrh zlepšení systému řízení pohledávek. Bylo by vhodné ošetřit veškeré vztahy se zákazníkem smluvně. Protože firma XZ, s. r. o. nabízí zákazníkům systém rabatů, bylo by vhodné ve smlouvě zajistit, aby se po pololetním vyhodnocení platební morálky výše rabatu přizpůsobila platební morálce zákazníka. Stanovení výše smluvní pokuty a úroku z prodlení přímo ve smlouvě při počátku obchodní spolupráce by také mohlo přispět ke zlepšení platební morálky. Pro zákazníky, kteří platí včas, by bylo motivující poskytnutí skonta. Pro zlepšení systému vymáhání pohledávek by bylo dobré pro jednotlivé kroky stanovit přesné termíny. Pokud dojde k mimosoudnímu vymáhání pohledávek, mohla by firma XZ, s. r. o. využít služeb specializované inkasní agentury, u soudního vymáhání by bylo efektivní vyzkoušet formu elektronického platebního rozkazu. Péči o své pohledávky by mohla společnost svěřit i faktoringové společnosti.
59
6. Seznam použitých zdrojů Odborná literatura KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha : C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví : světový koncept. 3. vyd. aktualiz. Praha : Polygon, 2002. 532 s. ISBN 80-7273-062-2. MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha : Ekopress, 2009. 634 s. ISBN 978-80-86924-49-1. PAVLÍKOVÁ, Alena, et al. Finanční řízení v praxi. Vyd. 1. Praha: Alena Pavlíková, 3x3, 1998. 467 s. PILÁTOVÁ, Jana, RICHTER, Jaroslav. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi : praktická řešení a vzory : daňová a účetní problematika : vybraná související ustanovení. Olomouc : ANAG, 2009. 111 s. ISBN 978-80-7263-534-4. VALACH, Josef. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.
60
Časopisecká literatura MACHOVÁ, Helena. Pohledávky a závazky. Daně a účetnictví bez chyt, pokut a penále. 2010, 10, s. 63-66. ISSN 1214-522X. Internetové zdroje CzechTrade. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. c1997– 2011, [cit. 2011-04-05]. Pohledávky - zánik a postup při vymáhání pohledávek. Dostupné z WWW:
. Ministerstvo spravedlnosti. Justice.cz [online]. 2008, [cit. 2011-04-05]. ePlatební rozkaz. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenční zákon.cz [online]. [cit. 2011-04-05]. Insolvenční zákon – obecné informace. Dostupné z WWW: < http://www.insolvencnizakon.cz/ obecne-informace/insolvencni-pravo.html>.
Interní firemní materiály firmy XZ, s. r. o.
Kniha pohledávek z roku 2007, 2008, 2009, 2010 Rozvaha k 31. 12. 2007, 2008, 2009, 2010
61
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Databáze na internetu…………………………………………………...18 Tabulka č. 2: Rozhodnutí o úvěru……………………………………………..………19 Tabulka č. 3: Druhy faktoringu………………………………………………..………23 Tabulka č. 4: Postup vymáhání pohledávek…………………………………..……….25 Tabulka č. 5: Rabatové podmínky pro skupiny zboží…………………………..…… 34 Tabulka č. 6: Přehled pohledávek v letech 2007-2010……………………………......36 Tabulka č. 7: Přehled pohledávek po splatnosti v letech 2007-2010………………….37 Tabulka č. 8: Doba obratu pohledávek a obrat pohledávek v letech 2007-2010…...…38 Tabulka č. 9: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2007…………………...…...39 Tabulka č. 10: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o. k 31. 12. 2007…………………..40 Tabulka č. 11: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2008……………………... 42 Tabulka č. 12: Kniha pohledávek firmy XZ, s. r. o. k 31. 12. 2008…………………..43 Tabulka č. 13: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2009………………………45 Tabulka č. 14: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2010………………………47 Tabulka č. 15: Struktura pohledávek po splatnosti v letech 2007-2010………………48 Tabulka č. 16: Prodejní podmínky podle platební morálky odběratele…………… …54
Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj pohledávek v letech 2007-2010……………………………………..36 Graf č. 2: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2007…………………………....39 Graf č. 3: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2008……………………………42 Graf č. 4: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2009……………………………45 Graf č. 5: Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2010…………………………….47
62
