Řízení o udělení patentu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Řízení o udělení patentu Bakalářská práce

Autor:

Jan Rýdel Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Vyškov

Ing. Mgr. Tomáš Ciprovský

duben 2014

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu jsem uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněná třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Vyškově duben 2014

Jan Rýdel

Poděkování

Za vedení práce, cenné rady, konzultace, podněty a velmi vstřícný přístup bych rád poděkoval panu Ing. Mgr. Tomáši Ciprovskému, vedoucímu mé bakalářské práce.

ANOTACE: Hlavním tématem bakalářské práce je řízení o udělení patentu v České republice. Patent je způsob právní ochrany vynálezu, který splňuje poţadavky na jeho udělení dané zákonem č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších právních předpisů. Vynález musí být nový, výsledkem vynálezecké činnosti a průmyslově vyuţitelný. Přihláška vynálezu o udělení patentu se podává na předepsaném formuláři se všemi podlohami a přílohami, jejich úprava a obsah je přesně stanoven příslušnými zákony, směrnicemi a nařízeními. Po doručení přihlášky na Úřad průmyslového vlastnictví v Praze se zahajuje řízení o udělení patentu, má několika na sebe navazujících částí: předběţný průzkum, rešerše, uveřejnění přihlášky ve Věstníku, úplný průzkum, udělení patentu nebo zamítnutí. Tento proces je dán zákonnými lhůtami. Podrobněji jsou tyto otázky řešeny v druhé a třetí kapitole. Přihlašovatel se můţe sám rozhodnout, zda přihlásí svůj vynález i v jiných státech, a to cestou národní přihlášky, nebo přes Úřad průmyslového vlastnictví, a to cestou mezinárodní přihlášky PCT, nebo cestou evropského patentu. Toto téma je popsáno ve čtvrté kapitole. V páté kapitole jsou uvedeny vybrané statistické údaje za období posledních deseti let v oblasti podaných přihlášek a udělených patentů.

KLÍČOVÁ SLOVA: Patent, řízení o udělení patentu, původce, přihlašovatel, Úřad průmyslového vlastnictví, přihláška vynálezu, vynález.

ANNOTATION: This bachelor work deals with the patent application procedure in the Czech Republic. The patent is a special document giving the right to make or sell a new invention or product that no one else is allowed to copy. The patent protects the invention legally and to be granted it has to meet the requirements of the Law No. 527/1990 Sb. (on the statute book) About inventions and innovations, as subsequently amended. The invention has to be new, has to result from research and has to be industrially useable. The patent application is filed on the prescribed application form with all supplements and enclosures whose layout and content is given by relevant laws, regulations and instructions. After the patent application is delivered to The Office of Industrial Property in Prague, the patent procedure is started. The procedure includes several successive parts: preliminary exploration, research, publication of the application form in bulletin, detailed research and granting or refusing the patent. The procedure follows the periods of time given by law. These questions are presented in a greater detail in the second and third chapters. The applicants can decide if their invention will also be lodged in other countries, either using the national application form or via The Office of Industrial Property by the international patent application form PCT or as the European patent. A detailed description is given in the fourth chapter of this work. In the fifth chapter there are selected statistical data from the period of the last ten years, stating the filed patent application forms and the granted patents.

KEY WORDS : Patent, patent application procedure, initiator, applicant, The Office of Industrial Property, invention application form, invention.

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Historie vývoje patentu........................................................................................................... 9 2. Co je to patent, patentové právo a podmínky udělení patentu.............................................. 13 2.1. Předměty ochrany průmyslového vlastnictví ............................................................... 13 2.2. Patent, vynález, patentové právo ................................................................................... 16 3. Řízení o udělení patentu ....................................................................................................... 19 3.1. Kdo můţe podat přihlášku k udělení patentu ................................................................ 19 3.2. Patentová přihláška ........................................................................................................ 20 3.3. Podání patentové přihlášky............................................................................................ 23 3.4. Řízení o patentové přihlášce .......................................................................................... 24 3.5. Předběţný průzkum ....................................................................................................... 25 3.6. Zveřejnění přihlášky ...................................................................................................... 26 3.7. Úplný průzkum patentové přihlášky.............................................................................. 26 3.8. Udělení patentu .............................................................................................................. 27 3.9. Zamítnutí přihlášky, zastavení řízení ........................................................................... 27 3.10. Zánik a zrušení patentu ................................................................................................ 28 4. Jak lze přihlásit vynález do zahraničí ................................................................................... 31 4.1. Přihláška vynálezu národní cestou ................................................................................ 31 4.2. Evropská patentová přihláška ........................................................................................ 32 4.3. Přihlašování cestou mezinárodní přihlášky PCT ........................................................... 33 5. Vybrané statistické údaje v oblasti patentů v letech 2003-2012 ......................................... 37 5.1. Úkoly ke zvýšení počtu patentů .................................................................................... 37 5.2. Udělené patenty v letech 2003-2013 ............................................................................. 38 5.3 Podané přihlášky v letech 2003-2012 ............................................................................ 40 5.3. Podíl veřejných vysokých škol a univerzit .................................................................... 43 Závěr ......................................................................................................................................... 47 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 50

6

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral řízení o udělení patentu. Vynálezy, objevy, o to vše jsem se od dětství zajímal. Také jsem obdivoval ty, co něco vynalezli nebo objevili jako první. Přemýšlel jsem o tom, jak se dá tento objev nebo vynález patentovat, je-li to cesta jednoduchá nebo sloţitá, která čeká někoho, kdo si chce nějakým způsobem zajistit, aby se u tohoto svého vynálezu zapsal jako první a jeho náročná a dlouhodobá práce byla také odměněna. Z těchto důvodů jsem si zvolil toto téma a také proto, abych se sám s touto problematikou hlouběji seznámil. Definicí patentu jsem našel mnoho, pro úvod jsem si vybral definici Českého statistického úřadu: „Patent je veřejná listina vydaná Úřadem průmyslového vlastnictví ČR nebo některým národním či mezinárodním patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález.“ V současné době se stále více dostává do popředí zájmů vedle hmotného majetku a jiných prostředků nutných pro úspěšné podnikání i nehmotná sloţka podnikání, která je výsledkem zvláštní schopnosti člověka myslet a vytvářet něco nového a originálního, coţ můţeme zahrnout pod pojem duševní vlastnictví. Právo duševního vlastnictví se podle jednotlivých předmětů a jejich ochrany dělí na autorské právo vztahující se k projevům intelektuální činnosti lidí (díla literární, hudební, dramatická, fotografická, výtvarná, architektonická). Toto právo řeší autorský zákon. Druhou skupinu tvoří průmyslové právo, zabývající se předměty průmyslového vlastnictví. Je členěno na práva vztahující se k technické tvůrčí činnosti lidí a práva na označení. Ve své práci se budu zabývat patentovým právem, především postup při patentování vynálezů. Cílem práce je zjistit a následně popsat, jaký je postup patentového řízení v České republice, jak ţádat o evropský a mezinárodní patent dle platné právní úpravy. V bakalářské práci je aplikována dostupná odborná literatura a důvěryhodné internetové zdroje. Vzhledem k povaze tématu byla metoda zpracování omezena na existující prameny a literaturu. Hlavním cílem je podat co moţná nejucelenější výklad k danému tématu.

7

Praktickou část jsem vypracoval dle zdrojů Českého statistického úřadu, Úřadu průmyslového vlastnictví a ověřených internetových článků a vlastních propočtů z těchto zdrojů. Tělo práce je rozděleno do pěti kapitol. Při studiu literatury jsem se dostal aţ k historii a vývoji patentového práva. Abych podal ucelený obraz o tomto problému, rozhodl jsem se, ţe tomu věnuji první kapitolu. V druhé kapitole se zaměřím na podrobnější definici patentu, patentové právo a podmínky patentovatelnosti, rozdělení předmětů průmyslového vlastnictví, jejich krátkou definici a podmínky právní ochrany. V další kapitole je popsáno, jak probíhá patentové řízení v České republice, ve čtvrté kapitole jsem uvedl, jaké jsou moţnosti přihlášek vynálezů do zahraničí. V páté kapitole se zabývám statistikou přihlášek vynálezů, udělených patentů za vynálezy a podílem vysokých škol v této problematice. V závěru práce shrnuji získané poznatky.

8

1. Historie vývoje patentu Tato kapitola nebude podrobným rozborem a výčtem všech historických pramenů, které zachycují, kudy se ubíral vývoj patentového práva v dějinách lidstva od starověku aţ po současnost. Uvedu jen ty, které jsem vybral a které podle mého názoru ukazují přístup ochrany nových technických řešení tvůrčí činnosti lidí. Zaměřím se také na vznik a vývoj mezinárodních organizací, jejich důleţitá nařízení, kterými se musí řídit právní ochrana v České republice. Za zmínku stojí opatření z roku 500 př. n. l. z města Sybaris. Byl zde podporován kaţdý, kdo vynalezl vlastní pokrm, nějaké zdokonalení ve vědě nebo technice. Jeho privilegiem bylo, ţe nikdo do uplynutí jednoho roku nesměl toto vyuţívat, právo na výrobu měl pouze sám vynálezce. Byl zahrnut luxusem a podporován v dalším výzkumu po dobu jednoho roku.1 Pozornost si zaslouţí téţ Benátský zákon o ochraně vynálezů, jenţ byl přijat 19. března 1474. Tento zákon sice nedosáhl širšího uplatnění mimo rámec republiky, ale byl na svou dobu pokrokový, stanovil totiţ podmínky přiznání práva na vynález, sankce za jeho porušení, vymezil také dobu ochrany. Protoţe mi připadá mimořádný, rozhodl jsem se ho zde citovat, má následující znění: „V tomto městě jsou a díky jeho velikosti a dobrotivosti do něho občas přicházejí lidé z různých míst s nanejvýš důvtipnými mozky, schopni vynalézat a tvořit různé druhy důmyslných zařízení. A kdyby bylo zaručeno, že by ostatní, kteří jimi vynalézaná díla zhlédnou, nemohli provádět tato díla a zařízení a vzít jim jejich čest, namáhali by lidé tohoto druhu své mysli, vynalezli by a provedli by věci, které by byly k nemalému užitku našeho státu. Proto je z úřední moci tohoto Shromáždění přednášeno rozhodnutí, že každá osoba, která v tomto městě učiní nějaké nové a tvůrčí myšlenky obsahující zařízení, jež nebylo dosud v našem dominiu učiněno, má o tom podat hlášení obecnímu úřadu, jakmile toto zařízení bude připraveno k dokonalosti, takže může být užíváno a vykonáváno.2

1

Horáček, Čada, Hajn Práva k průmyslovému vlastnictví 2. vydání ISBN 978-80-7400-417-9

2

Jan Hák Úvod ke studiu patentového práva ISBN 978-80-7380-363-6

9

Bez původcova souhlasu a povolení je v kterémkoli našem území a místě všem ostatním po dobu 10 let zakázáno vyrábět jakékoli jiné zařízení ve tvaru nebo podobě tohoto hlášeného zařízení. Kdyby je přesto někdo vyráběl, měl by výše uvedený původce a vynálezce volnost pohnat ho před kterýkoli úřad tohoto města, kterýžto úřad by přinutil porušovatele, aby mu zaplatil částku 100 dukátů a zařízení bylo ihned zničeno. Naší vládě pak dává volnost vzít a užívat podle svých potřeb kterékoli zmíněné vynálezy a nástroje, avšak pod podmínkou, že je nebude obsluhovat nikdo jiný než původce.“3 Koncem 18. století byly přijaty zákony o patentech ve třech významných zemích, a to v Anglii, Francii a v Americe. V první polovině 19 století přijala zákon o patentech řada evropských zemí, rozvoj obchodu však vyţadoval mezinárodní spolupráci. Proto princ Albert na Londýnské průmyslové výstavě navrhl jednotnou ochranu vynálezu. Toto vedlo ke dvěma mimořádným kongresům o patentech u příleţitosti světových výstav: v roce 1873 ve Vídni a v roce 1878 v Paříţi. Významná je Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, která vznikla v roce 1883, v platnost vstoupila v létě 1884. Tato úmluva byla a je dosud základním dokumentem, jenţ zakotvuje mezinárodní systém právní ochrany průmyslového vlastnictví. Význam tohoto dokumentu spočívá v tom, ţe řeší pravidla průmyslové ochrany, unijní prioritu, cizinecký reţim a administrativu. Úmluvu podepsala řada zemí, postupně se přidávaly další (např. Rakousko-Uhersko v roce 1909, Československo v roce 1919), počet členských států v roce 2009 byl 173. Nové problémy a situace, které se v průběhu platnosti smlouvy objevovaly, se řešily doplňováním původního textu. Byly přijaty na konferencích, pořádaných v různých zemích a jsou nazývány revizními akty. V současné době platí usnesení konference ze Stockholmu z roku 1967. Kaţdý smluvní stát, který je členem, je vázán zněním, které odpovídá posledním reviznímu aktu. Česká republika je vázána stockholmským zněním a text úmluvy je vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 64/1975 Sb. ve znění č.81/1985 Sb. Významným dokumentem bylo uzavření Mnichovské dohody o udělování evropských patentů na konferenci v říjnu 1973. Dohoda vstoupila v platnost v roce 1978, Česká republika je členskou zemí od roku 2002.

3


10

Touto úmluvou byla zřízená Evropská patentová organizace v čele se Správní radou, která má dohled na činnost Evropského patentového úřadu v Mnichově, s pobočkami ve Vídni, Berlíně a Haagu. Podstatou dohody je to, ţe stanovuje hmotné a právní podmínky udělení patentu a procesní pravidla řízení o přihláškách. Jejím velkým přínosem je, ţe přispěla k harmonizaci patentového práva v Evropě, členský stát musí zajistit rovné postavení evropského patentu s národními. Podrobněji se k tomuto tématu vrátím ve čtvrté kapitole své práce. Dalším důleţitým dokumentem, který reagoval na zvýšení přihlašovaných vynálezů na celém světě, bylo sepsání Smlouvy o patentové spolupráci, jeţ je známa pod zkratkou PCT, byla podepsána v roce 1970, platnost nabyla v roce 1978 a v současné době má 146 členů. Přinesla řadu změn, jejím hlavním smyslem bylo zjednodušit, zlevnit a zefektivnit přihlašování vynálezů k patentové ochraně ve více zemích. V roce 1967 byla zaloţena v rámci specializovaných institucí OSN Světová organizace duševního vlastnictví, známá pod zkratkou WIPO. Spravuje mezinárodní smlouvy v oblasti duševního vlastnictví a má na starosti rozvoj oboru. Sídlí v Ţenevě, kam jsou také zasílány mezinárodní přihlášky vynálezů. Ještě bych se chtěl zmínit o mezinárodní smlouvě, kterou známe pod zkratkou TRIPS (z anglického názvu Trade Related Aspects of Intellectual Properte Rights - Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Byla uzavřena v rámci osmého kola jednání Všeobecné dohody o clech a obchodu v roce 1994. Řeší komplexně podmínky ochrany jednotlivých předmětů průmyslových práv, důraz je kladen na uplatnění obchodních aspektů práv z duševního vlastnictví. Důleţitá je i Haagská dohoda o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů a modelů, byla uzavřena 6. listopadu 1925 v Haagu, revidována v roce 1934 v Londýně a v roce 1960 v Haagu. Česká republika není smluvním státem, ale výhod této dohody mohou vyuţívat čeští občané při přihlašování průmyslových vzorů v zahraničí. V závěru této kapitoly bych chtěl popsat rozvoj patentové ochrany na našem území. Před vznikem samostatného státu platil u nás rakouský patentní zákon č. 30/1897 ř. z. o ochraně vynálezů, byl přijat 11. ledna 18974.

4


11

Po vzniku samostatného státu na našem území tvořil tento zákon základ zákona 303/1919 Sb., v meziválečném období byl několikrát novelizován. Zákonem č. 305/1919 Sb. byl zaloţen Patentní úřad v Praze a současně Patentní soud, který slouţil pro řešení odvolání proti rozhodnutí zrušovacího oddělení Úřadu. Počet podaných patentových přihlášek stoupal. Např. v roce 1930 přesáhl deset tisíc. Tento rozvoj byl narušen druhou světovou válkou, patentová agenda byla převedena do Berlína. V době socialistického Československa platil zákon č. 84/1972 Sb. a na něho navazující vyhlášky. Udělení patentu bylo omezeno, na vynálezy bylo moţné získat ochranu buď ve formě patentu, nebo autorského osvědčení. Po roce 1989 se dosavadní úprava práv z průmyslového vlastnictví musela změnit, protoţe byla překonána a stala by se brzdou ekonomického a politického vývoje společnosti. Dosavadní předpisy nebylo moţné novelizovat, bylo třeba vydat zcela nové. Tvůrcům se podařilo navázat na právní prostředí vytvořené patentním rakouským zákonem, vytvořili právní úpravu, která je plně kompatibilní s evropskou právní úpravou. Tento Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích č. 527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 1.1991 je platný s malými úpravami dodnes. Jeho hlavním účelem je řešit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a uplatnění vynálezů a zlepšovacích návrhů.5

5


12

2. Co je to patent, patentové právo a podmínky udělení patentu 2.1. Předměty ochrany průmyslového vlastnictví Jak jsem uvedl v úvodu své práce, patenty za vynálezy patří do předmětů ochrany průmyslového vlastnictví, které se člení na práva k technické tvůrčí činnosti lidí a práva na označení. Předměty ochrany průmyslového vlastnictví jsou přesně definovány v Paříţské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví v článku č. 1, odst. 2, kde je uvedeno: „Předmětem ochrany průmyslového vlastnictví jsou patenty na vynálezy, užitné a průmyslové vzory nebo modely, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, obchodní jméno a údaje o provenienci zboží nebo označení jeho původu.“6 Ochranu těchto předmětů zajišťuje Úřad průmyslového vlastnictví v Praze (dále jen ÚPV), který je orgánem státní správy České republiky. Navazuje na činnost Patentového úřadu zaloţeného v roce 1919 a byl zřízen po rozpadu Československa zákonem č. 21/1993 Sb. Plní funkci patentového a známkového úřadu. Rozhoduje o udělování patentů za vynálezy a o poskytování ochrany dle platných právních norem na zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, uţitné vzory, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků, topografii polovodičových výrobků, biotechnologické vynálezy. K jeho úkolům patří plnění závazků z usnesení mezinárodních organizací, spolupráce s těmito organizacemi i s ostatními úřady jiných států v oblasti patentu. Dále zpřístupňuje a zpracovává fond světové patentové literatury. K jeho povinnostem patří vedení patentového rejstříku, jsou zde zapisovány údaje o patentových přihláškách, o řízení o nich a údaje o udělených patentech. Vede rejstřík evropských patentů platných na území České republiky. Vydává Věstník, v němţ jsou uveřejňovány informace o vedených správních řízeních a udělených ochranách. Od roku 2007 je vydáván v elektronické podobě jednou týdně a je přístupný na internetových stránkách ÚPV. Věstníky, které jsou vydávány v papírové podobě, jsou k dispozici ve studovně Úřadu. Vydává také časopis Průmyslové vlastnictví. 6

Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví [online]. 2011 [cit. 2014-01-15].

Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf

13

Zhodnocení činnosti ÚPV je uvedeno ve Výroční zprávě, vydávané po zpracování údajů za předešlý rok. Pro lepší přístup k informacím jsou zřízena Regionální centra patentových informací, je jich celkem osm, např. v kraji, kde bydlím, je toto centrum v Moravské zemské knihovně v Brně. Na internetových stránkách Úřadu jsou dostupné všechny potřebné informace. Rozhodl jsem se, ţe zde uvedu způsob právní ochrany a stručnou charakteristiku jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví, které spadají do kompetence ÚPV. V druhé podkapitole se budu samostatně zabývat otázkami patentu. 

Užitný vzor

Právní ochrana je zajištěna zákonem č. 478/1992 Sb. o uţitných vzorech. Uţitným vzorem lze chránit nové technické řešení, vhodné pro předměty niţší vynálezecké úrovně, s menší ţivotností a menšího ekonomického významu. Toto řešení musí být nové, technicky vyuţitelné a přesahovat rámec pouhé odborné dovednosti. ÚPV podrobuje přihlášku formálnímu průzkumu, probíhá registrační řízení, doba je velmi krátká, 3-4 měsíce. Registrační řízení je na rozdíl od patentové ochrany rychlejší. Patent představuje oproti uţitnému vzoru vyšší stupeň ochrany technického řešení. Ochrana vzniká zápisem do rejstříku, přihlašovateli se vydá osvědčení a zápis se oznámí ve Věstníku. Platnost ochrany je čtyři roky ode dne podání přihlášky, lze ji prodlouţit dvakrát o tři roky, maximální doba trvání je tedy deset let. 

Průmyslový vzor

Je výsledkem tvůrčí činnosti průmyslových výtvarníků a návrhářů, právní ochrana je zaručena zákonem č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů. Musí být nový, individuální. ÚPV zkoumá splnění formálních poţadavků a obsah přihlášky, pokud splňuje zákonem předepsané podmínky, je vydáno osvědčení a proveden zápis do rejstříku průmyslových vzorů a oznámení ve Věstníku. Platnost zápisu je pět let ode dne podání přihlášky s moţností vţdy obnovit platnost o dobu pěti let, maximálně na dobu dvaceti pěti let. 7

7

Prosazování práv z duševního vlastnictví: učební texty [online]. 1. vydání 2003. 2003 [cit. 2014-01-14].

14



Topografie polovodičových výrobků

Právní úpravu řeší zákon 529/1991 Sb. o ochraně topografií polovodičových výrobků, zde je uvedena i definice. Počet přihlášek v posledních dvaceti letech nedosáhl ani desítky. Aby byla přiznána právní ochrana, je důleţité, aby předmět přihlášky byl výsledkem tvůrčí činnosti původce a nebyl v průmyslu polovodičů běţný. ÚPV po zápisu do rejstříku vydá osvědčení, tímto se stává z přihlašovatele majitel topografie. Ochrana vzniká dnem prvního veřejného obchodního vyuţití. Pokud byla podána přihláška do dvou let od tohoto dne, jestliţe k němu nedošlo, vzniká ochrana dnem podání přihlášky. Doba končí uplynutím deseti let od konce kalendářního roku, v kterém vznikla. Pokud byla vyuţívána skrytě, zaniká právo na moţnost ochrany patnáct let od jejího vytvoření.8 

Zlepšovací návrhy

Právní úprava je provedena třemi paragrafy v zákoně č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, kde je uvedena definice. Za zlepšovací návrh je pokládáno technické, výrobní nebo provozní zdokonalení a řešení problémů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je zde stanovena jediná povinnost zlepšovatele, a to navrhnout zlepšovací návrh zaměstnavateli, pokud se tento návrh týká práce nebo činnosti zaměstnavatele, který má právo uzavřít se zlepšovatelem smlouvu o přijetí tohoto návrhu a o odměně. Pokud tak neučiní do dvou měsíců, můţe zlepšovatel nakládat s tímto návrhem bez omezení.9 

Ochranná známka

Ochranná známka je označení, které lze graficky znázornit a rozlišuje výrobky nebo sluţby pocházející od různých výrobců, je spojena vţdy s konkrétním zboţím nebo sluţbami, které jsou pod touto známkou poskytovány. Mohou být registrována slova, jména, loga, kombinace písmen nebo čísel, slogany, piktogramy. Známku lze přihlásit v barevném nebo černobílém provedení, přihlašovatel můţe být osoba fyzická nebo právnická. Podmínky řeší zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Po podání přihlášky ÚPV posoudí, zda má přihláška všechny náleţitosti a splňuje zákonné poţadavky. Pak je zveřejněna ve Věstníku. Proti zápisu lze podat do tří měsíců námitku.

8


9

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) § 72,73,74

15

ÚPV zapíše známku do rejstříku, vydá osvědčení, a z přihlašovatele se tak stane majitel ochranné známky. Ochranná doba je deset let a můţe být neomezeně prodluţována.10 

Zeměpisná označení a označení původu

Zeměpisné označení a označení původu je dáno zákonem č. 452/2001 Sb. o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ten v souladu s evropskou normou umoţňuje dva způsoby: Označení původu, který je dán určením oblasti, země, nebo místa pouţívaný k označení místa, odkud pochází výrobek. Zeměpisné označení - za název je povaţováno území pouţívané k označení zboţí, které odtud pochází, nebo má kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které se váţí k tomuto území. ÚPV provádí registrační řízení na základě přihlášky, tu můţe podat sdruţení podnikatelů nebo zpracovatelů z příslušné oblasti. Ţádost musí obsahovat potvrzení ţivnostenského úřadu, ţe se na tomto území nachází provozovna, která vyrábí zboţí, na které je ţádána ochrana. Po zápisu do rejstříku je vydáno ţadateli osvědčení. Ţadatel není výlučným majitelem práv, trvání ochrany není časově omezeno. Kaţdý, kdo splňuje podmínky zákona, a to nejen uţivatel zapsaný v rejstříku, můţe uţívat zapsané označení, umístit je na zboţí.11

2.2. Patent, vynález, patentové právo Patent patří do skupiny předmětů průmyslového vlastnictví, představuje průmyslovou ochranu technického řešení. Je to dokument, který zaručuje majiteli ochranu vlastnických práv k vynálezu. Ten má výlučné právo patent vyuţívat, udělit souhlas k jeho vyuţívání, můţe ho převést na jiné osoby, nebo zakázat vyuţívání patentu jinými osobami. Patentové právo je jediná forma ochrany vynálezu, a to patentem. Patentové právo je soubor právních norem, které upravují vznik, změny a zánik práv majitelů k patentovaným vynálezům. Podmínky k jeho udělení jsou upraveny zákonem č. 527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

10


11


16

Za vynález lze povaţovat výrobek nebo technický postup, který představuje poprvé prakticky aplikovanou myšlenku, která je zdokonalením známého výrobku nebo postupu, zlepšuje současný stav nebo poskytuje úplně nové moţnosti nebo způsoby. Máme dvě kategorie vynálezů, které dělíme podle charakteristických znaků na věci a postupy nebo způsoby, zejména pracovní postupy a způsoby výroby. Věci jsou výrobky, zařízení, zapojení, směsi, látky a látky získané přeměnou atomového jádra, předměty biotechnologické povahy. Další kategorií je pouţití známých látek, zařízení, způsobů k novému účelu, zjištění nové vlastnosti daného předmětu nebo postupu. Kaţdý vynález patentovat nejde, podmínky jsou přesně definovány v zákoně. Český patentový zákon stanovuje tři podmínky pro udělení patentu:  Novost je základní podmínkou, nestačí, aby řešení bylo nové na určitém území, poţaduje se novost světová  Průmyslová vyuţitelnost vynálezu znamená, ţe můţe být vyráběn a vyuţíván nejen v průmyslu, ale i jiných oblastech hospodářství, v zemědělství  Je výsledkem vynálezecké činnosti, musí jít o řešení, které pro odborníka nevyplývá ze stavu techniky Za vynálezy se nepovaţují objevy, vědecké teorie, matematické metody, programy počítačů, podávání informací, estetické výtvory. Dále plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her, nebo vykonávání obchodní činnosti, jakoţ i programy počítačů. Patentovatelnost těchto uvedených předmětů nebo činností je vyloučena za předpokladu, ţe se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto činností. Za průmyslově vyuţitelný vynález se nepovaţuje způsob chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody pouţívané na lidském nebo zvířecím těle. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.12 Patenty se neudělují na vynálezy, jejichţ vyuţití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, to nelze vyvodit pouze z toho, ţe vyuţití vynálezu je zakázáno právním předpisem. Patenty se také neuděluji na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě

12

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) §3, 4,5,6,7

17

biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat, toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.13 Pokud chce majitel svůj vynález vyuţívat, mít právo uţívání stejného řešení zakázat, zajistit si návratnost prostředků vloţených do výzkumu nebo vývoje, je nutné zvolit cestu průmyslové právní ochrany. Toto sice nevyloučí moţnost padělání nebo okopírování, ale má význam při prosazení práv v případě sporu. Hlavním důvodem patentování by mělo být zabránění patentování stejného vynálezu někým jiným, zamezení vyuţívání a napodobování vynálezu. Poskytování práv k vynálezu přináší nemalé zisky, majitel patentu můţe poskytnout souhlas s vyuţíváním patentu nebo práva převést vynález na jinou osobu. Právo na patent je třeba uplatnit podáním přihlášky na předepsaném formuláři u Úřadu průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze. Přihlašovatelem můţe být fyzická nebo právnická osoba, původce je vţdy fyzická osoba, která svojí činností vytvořila vynález. Pokud je vynález vytvořen při plnění pracovního nebo jiného pracovně právního vztahu k zaměstnavateli, přechází právo na vynález na zaměstnavatele za určitých podmínek, které vyplývají ze zákona. Podáním přihlášky se zahajuje řízení o udělení patentu, kterým se budu zabývat v následující kapitole práce.

13

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) §4

18

3. Řízení o udělení patentu V této kapitole se budu zabývat průběhem patentového řízení v České republice. Cesta od vytvoření vynálezu k podání přihlášky a udělení patentu je proces sloţitý, dlouhý, náročný na čas i finance, je třeba zdolat spoustu právních předpisů a nařízení, na konci je buď udělení, anebo zamítnutí patentu.

3.1. Kdo můţe podat přihlášku k udělení patentu Přihlášku můţe podat ten, kdo vytvořil vynález vlastní prací, ten se povaţuje za původce, anebo jeho právní nástupce. Tím můţe být někdo, na koho vynálezce převedl svá práva. Pokud vynález vytvořila skupina výzkumníků, dle zákona jsou to spolupůvodci, mají nárok na patent v podílu, v jakém se na vynálezu patentu podíleli. Můţe to být také zaměstnavatel, pokud vynález vznikl v pracovním poměru. Zákon upravuje tento stav tak, ţe pokud vznikl vynález v rámci plnění pracovních povinností, je vynálezce povinen informovat zaměstnavatele a předat mu veškeré doklady. Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců právo na patent, přechází právo zpět na vynálezce a on můţe sám podat přihlášku.14 Z toho vyplývá, ţe osoba - přihlašovatel, která podala přihlášku, je budoucím majitelem patentu, někdy tedy přihlašovatel a vynálezce nemusí být jedna osoba. Pokud se vynálezce rozhodne podat si přihlášku k udělení patentu sám, tak si musí vyřizovat všechnu sloţitou a náročnou administrativu, která je spojena s patentovým řízením. Přihlašovatel však nemusí před ÚPV vystupovat samostatně, můţe si k tomu vybrat zástupce, tímto můţe být advokát, patentový zástupce, nebo jiná osoba. Toto nařízení je moţné pouze u osob, které mají trvalé bydliště nebo sídlo na území České republiky. Osoby, které nemají na našem území sídlo nebo bydliště, musí být zastoupeny patentovým zástupcem nebo advokátem, toto nařízení se také netýká příslušníků Evropské unie a států, které jsou smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, sídlí a poskytují sluţby na území České republiky. Tento problém bude vysvětlen v další kapitole. Aby mohl zástupce před ÚPV přihlašovatele zastupovat, musí mít k tomuto výkonu jeho plnou moc a ta musí být

14

Inovace.cz - Jak získat patent [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.inovace.cz/inovujte-efektivne/uspesne-inovace/jak-ochránit

19

zaloţena do spisu. Zástupce pak jedná jeho jménem a jeho úkony jsou placeny přihlašovatelem. Zde bych se chtěl zmínit o jedné důleţité instituci, která je zřízena dle Zákona č. 417/2004 Sb. o patentových zástupcích, je to Komora patentových zástupců České republiky, její sídlo je v Brně, sdruţuje patentové zástupce, dohlíţí na výkon jejich činnosti, vede jejich rejstřík, vydává osvědčení pro výkon činnosti.15 Patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc ve věcech průmyslového vlastnictví fyzickým i právnickým osobám, musí mít tříletou praxi v oboru průmyslového vlastnictví. Je třeba, aby sloţil odbornou zkoušku u ÚPV a následně zákonný slib do rukou předsedy Komory. Význam má především jeho zastupování při řešení patentové ochrany u zahraničních orgánů. Na internetu je poměrně velká nabídka patentových zástupců nebo specializovaných advokátních kanceláří, které si můţeme vybrat ke spolupráci, ale musíme počítat s tím, ţe tato sluţba bude pro nás při přihlašování patentu dalším finančním výdajem. Není třeba s přihlašováním otálet, ale je důleţité, abychom měli všechny informace a dokumenty nutné pro přihlášku patentu, aby nevznikly nějaké problémy. Po podání jiţ není moţné provádět v původní přihlášce velké změny. Také není vhodné před podáním přihlášky vynálezu zveřejňovat podrobnosti k vynálezu. Je lepší všechny informace drţet v tajnosti.

3.2. Patentová přihláška O udělení patentu se ţádá přihláškou vynálezu se ţádostí o udělení patentu na předepsaném formuláři. Formulář a návod k vyplnění je dostupný na internetových stránkách a v podatelně ÚPV. Předseda ÚPV vydal s platností od 1. 1. 2010 instrukci, která stanovuje standard úpravy přihlášky. Přihláška obsahuje tyto údaje: 

Druh přihlášky - musí se vyplnit, jedná-li se o přihlášku národní, zahraniční, nebo přihlášku mezinárodní podle PCT, anebo přeměnu evropské přihlášky na národní

15

Komora patentových zástupců České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://patzastupci.cz/

20



Název vynálezu - je třeba uvést plný název, shodný s názvem, který je uveden v popisu, maximálně deset slov



Počet, jména nebo názvy přihlašovatelů s úplnou adresou, u zahraničních přihlašovatelů musí být uvedena i země, pokud je několik spolupřihlašovatelů a nemají-li společného zástupce, je třeba uvést adresu toho, komu budou zasílána rozhodnutí ÚPV



Jméno původce, není-li současně přihlašovatelem, počet původců



Adresa pro doručování, pokud není shodná s adresou přihlašovatele



Údaje k uplatnění práva přednosti, datum, číslo, stát, orgán, u něhoţ byla přihláška podaná dle mezinárodní smlouvy, pokud byla zveřejněna, číslo zveřejnění



Údaje o zástupci přihlašovatele, pokud je zastupován



Podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce



Projev vůle přihlašovatele, ţe chce v České republice udělit patent

Přihláška můţe být jen na jeden vynález, výjimku tvoří skupina vynálezů, které jsou spojeny tak, ţe tvoří jedinou vynálezeckou myšlenku. Přihláška se podává v českém jazyce, písemně.16 K přihlášce je třeba dle ustanovení § 2 vyhlášky č. 550/1990 Sb., ve znění vyhlášky č.21/2002 Sb. doloţit tyto podlohy a přílohy: 

Ţádost o udělení patentu na předepsaném formuláři ve dvojím vyhotovení, zde musí být opět uvedeny všechny osobní údaje přihlašovatele, u zahraničních přihlašovatelů země, všechny údaje o původci vynálezu, název vynálezu se stručným popisem jeho podstaty, adresu pro korespondenci



Popis vynálezu musí být jednoznačný, musí být vysvětlen jasně a srozumitelně, slouţí jako podklad pro vysvětlení vynálezu jiným odborníkům, je důleţitý při řízení o udělení patentu



Anotace ve trojím vyhotovení, musí obsahovat oblast techniky, kam vynález patří, shrnutí podstaty a hlavní moţnosti vyuţití vynálezu. Hlavní vyhotovení musí být

16

Přihláška vynálezu se ţádostí o udělení patentů dostupné z: www.upv.cz (úřad průmyslového vlastnictví)

21

kvalitní a musí být umoţněna jeho reprodukce nebo tisk. Má obsahovat nejvíce 150 slov, jsou-li součástí přihlášky výkresy, je nutné označit ten, který je určen pro anotaci 17. 

Doklad o nabytí práva na vynález, pokud přihlašovatel není současně majitelem vynálezu



Výkresy nejsou povinnou součástí příloh přihlášky, ale jsou potřebné pro pochopení vynálezu, nesmí být pouţity výkresy výrobní. Podstata vynálezu se v případě potřeby znázorní schématickým zobrazením principu a všech znaků, na kterých je vynález zaloţen



Plná moc - v případě, ţe přihlašovatele zastupuje zástupce, musí mu dát zplnomocnění. Plná moc se zakládá do spisu, má předepsané náleţitosti: přesný rozsah zmocnění, jméno, příjmení a adresu přihlašovatele i jeho zmocněnce, datum udělení plné moci a podpisy obou. Pokud přihlašovatel plnou moc během řízení odvolá, je o tom třeba uvědomit ÚPV, popřípadě sdělit nového zástupce s novou plnou mocí.



Patentové nároky musí přesně vymezit předmět, na který se ochrana vztahuje18

Všechny patentové přihlášky je nutné roztřídit dle platné verze mezinárodního patentového třídění (MPT). Pouţívá se asi ve sto zemích, je to prostředek k jednotnému mezinárodnímu zatřídění a úkolem je usnadnění orientace mezi jednotlivými patenty. Prostřednictvím tohoto třídění lze nalézt a prozkoumat podobné vynálezy, které patří do stejné třídy. Aktuální verze MPT je z roku 2009, je rozdělena do osmi sekcí, které se dělí do 120 tříd, 628 podtříd a 69 000 skupin. Zatřídění vynálezu je nutné do všech tříd, které odpovídají jeho podstatě. Mezi osm hlavních sekcí patří: 

Sekce A-Lidské potřeby



Sekce B-Průmyslové techniky, doprava



Sekce C-Chemie, hutnictví



Sekce D-Textil, papír

17


18


22



Sekce E-Stavebnictví



Sekce F-Mechanika, osvětlování, topení, zbraně, práce s trhavinami



Sekce G-Fyzika



Sekce H-Elektronika19

Ještě před podáním přihlášky je vhodné provést rešerši na stav techniky, to je zjistit všechny dostupné informace rozšířené o nepatentovou literaturu, články, broţury, internetové diskuze, zápisy z konferencí. Všechno to, k čemu má odborná veřejnost přístup před podáním patentové přihlášky. Poněvadţ na celé Zemi existuje více neţ 40 milionů patentů, je riziko, ţe by někdo podobný nebo stejný vynález vytvořil. Touto předběţnou rešerší si můţeme také ušetřit peníze za správní poplatky za odmítnutou přihlášku z těchto důvodů.20 Pokud jsme zdolali všechnu administrativu kolem přihlášky, máme všechno vyplněné a zkontrolované, zbývá nám v našem snaţení k uznání patentu poslední krok, a tím je podání přihlášky. Neţ začneme s vyplňováním všech těchto dokumentů, měli bychom zváţit, jak sloţité to pro nás bude a jestli není lepší obrátit se na advokáta, nebo patentového zástupce, měli bychom rovněţ promyslet finanční stránku.

3.3. Podání patentové přihlášky Podání přihlášek, řízení o přihláškách vynálezů, práva a povinnosti vyplývající z patentů na vynálezy jsou upraveny těmito právními předpisy: Zákonem č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění Vyhláškou č. 550/1990 Sb. o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č.21/2002 Sb. Zákonem č. 500/2004 Sb. správní řád Zákonem č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, v platném znění21

19

Patentová advokátní kancelář DANĚK & Partners. Vilém Daněk [online]. 2011 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.vilemdanek.com/obory.shtml#kap1

20

Patent/Slovník [online]. 2012 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.vutt.cz/utvar-transferu-technologii-vut-brno/-slovnik

21

Přihláška vynálezu se ţádostí o udělení patentů dostupné z: www.upv.cz (úřad průmyslového vlastnictví)

23

Přihláška se podává pouze písemně nebo elektronicky u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze. Můţe být doručena osobně, poštou nebo elektronicky. Přihlášku, která je podána elektronicky bez ověřeného elektronického podpisu, je nutné doplnit do pěti dnů originálem v papírové podobě, shodným s elektronickou přihláškou. Za podání přihlášky je třeba také v zákonem stanovené lhůtě zaplatit správní poplatky. Lze je platit hotově v ÚPV, poštovní poukázkou, převodem z účtu nebo kolkem. Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti, v případě udělení ochrany na přihlášený vynález nemůţe být jinému přihlašovateli udělen patent na stejný vynález. Podání přihlášky v České republice ještě neznamená, ţe se získá nejstarší právo přednosti. Protoţe starší právo přednosti můţe být uplatněno v tzv. prioritní lhůtě 12 měsíců, uplatněné z přihlášky podané dříve v některé jiné zemi. Za stejný vynález nelze udělit více patentů, platí, ţe patent bude udělen tomu, kdo má starší právo přednosti.22 Podáním přihlášky končí prozatím veškeré úsilí přihlašovatele, čeká na řízení a rozhodnutí, popřípadě vyřizování korespondence s ÚPV. Začíná řízení o udělení patentu, které je plně v rukách ÚPV.

3.4. Řízení o patentové přihlášce Řízení o patentové přihlášce se zahajuje u ÚPV. Tato fáze probíhá nezávisle na přihlašovateli, a to přesně dle ustanovení příslušných zákonů. Na přihlašovateli spočívá pouze to, ţe jednotlivé kroky sleduje a hlídá lhůty tak, aby nepromeškal data, kdy musí vstoupit do tohoto procesu. Máme lhůty zákonné a nezákonné, zákonné lhůty vyplývají ze zákona a nelze je měnit, musí být v této době splněny (např. lhůta pro podání ţádosti o úplný průzkum). Nezákonné lhůty stanovuje úředník v konkrétních případech a za příslušný poplatek je můţeme prodlouţit. Po podání přihlášky se zahajuje řízení o patentové přihlášce, má několik úseků: předběţný průzkum, rešerše, zveřejnění patentové přihlášky, úplný průzkum, udělení a zveřejnění patentu, zamítnutí přihlášky, zastavení řízení. Jejich návaznost, doba a způsoby zveřejnění jsou dány zákonem. 22

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) §24, 26, 27, 28

24

3.5. Předběţný průzkum Kaţdá podaná přihláška má přidělené jednací číslo od ÚPV, do spisu je přesně zaznamenaná doba jejího podání. Pak zahajuje ÚPV předběţný průzkum přihlášky. Slouţí k tomu, aby se zkontrolovaly formálněprávní vady přihlášky, připravily se podklady pro zveřejnění patentové přihlášky. V této fázi řízení nejsou prověřovány podmínky patentovatelnosti. Jsou kontrolovány všechny náleţitosti přihlašovacího formuláře, včetně podloh a příloh. Zjišťuje se, zda předmět vynálezu nespadá do seznamu předmětů, které se nepovaţují za vynálezy, zda nepatří do předmětů vyloučených z patentovatelnosti. V rámci předběţného průzkumu se prověřuje, zda jde o vyuţitelný vynález, aby mohl být vyuţíván v průmyslu, zemědělství i v jiných oblastech hospodářství. Je kontrolováno, zda popis, výkresy a anotace stačí pro jasné a úplné vysvětlení vynálezu a zda odpovídá nařízené úpravě dle stanoveného standardu úpravy předsedy ÚPV. V průběhu předběţného průzkumu probíhá také kontrola zaplacení poplatků za podání přihlášky. Pokud poplatek nebyl zaplacen, je přihlašovatel vyzván, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě, pokud tak neučiní, řízení se zastaví. V rámci předběţného průzkumu se odstraňují nedostatky přihlášky pouze tehdy, pokud by bránily pokračování v řízení a zveřejnění přihlášky. V tomto případě je přihlašovatel vyzván, aby je odstranil, pokud to neprovede ve stanovené lhůtě, ÚPV řízení zastaví. Majiteli patentu je zaslána také rešeršní zpráva, kterou vypracovává ÚPV, obsahuje kopie všech dokumentů, které se povaţují za relevantní k předloţenému vynálezu. Můţe obsahovat názor na patentovatelnost vynálezu. Vychází z tvrzení přihlašovatele o novosti vynálezu, přihlíţí se k popisům a výkresům. Protoţe v současné době je rozsah informačních zdrojů velký, stanovují patentové úřady ve svých interních předpisech dokumenty, které mají pracovníci při rešeršní práci pouţívat. Přihlíţí se k dokumentům českým a československým. V současné době pouţívá ÚPV jako základ k rešeršní práci databázi Evropského patentového úřadu, které jsou známy pod označením EPOQUE a [email protected]

23

Horáček, Čada, Hajn Práva k průmyslovému vlastnictví 2.vydání ISBN 978-80-7400-417-9

25

Pokud nedojde během této části řízení k zastavení, zamítnutí nebo odvolání přihlášky, dochází k jejímu zveřejnění. Současně s přihláškou můţe být zveřejněna zpráva o stavu techniky, Česká republika zatím nepřistoupila ke zveřejňování rešeršní zprávy.

3.6. Zveřejnění přihlášky Pokud jsou tedy splněny všechny stanovené poţadavky, přihláška se po uplynutí 18 měsíců od nabytí práva přednosti zveřejní a to je oznámeno ve Věstníku a materiály jsou přístupné ve studovně ÚPV. Na ţádost přihlašovatele nejpozději do 12 měsíců od práva přednosti a po zaplacení příslušných správních poplatků můţe být přihláška zveřejněna dříve, za předpokladu, ţe je ve stavu schopném zveřejnění. Po zveřejnění ve Věstníku můţe kaţdý podat na ÚPV kvalifikované připomínky. Osoba, která připomínku podala, se nestává účastníkem řízení, ani jí není sděleno, jak bylo s připomínkou naloţeno. O připomínkách musí být informován pouze přihlašovatel. Obdrţí jejich kopie s tím, ţe se můţe k jejich obsahu vyjádřit, provést či navrhnout úpravy, pokud nebyl zahájen úplný průzkum. Připomínky, které dojdou v době od zahájení úplného průzkumu po udělení patentu, se přihlašovateli zasílají s lhůtou k jeho vyjádření.24

3.7. Úplný průzkum patentové přihlášky Na ţádost přihlašovatele, jiné osoby, nebo z moci úřední provádí ÚPV úplný průzkum přihlášky. Ţádost musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání patentové přihlášky. Tento systém odloţeného průzkumu umoţňuje přihlašovateli rozhodnout se o pokračování v řízení, a tím vydávat další finanční prostředky. Přihlašovatel musí být informován o tom, ţe úplný průzkum přihlášky byl zahájen na ţádost jiné osoby nebo z moci úřední. Pokud ţádost nebyla podána v předepsané lhůtě, pak je zastaveno řízení, jelikoţ tuto lhůtu nelze prodlouţit. Ţádost také podléhá správnímu poplatku, pokud není uhrazen a nezaplatí ho přihlašovatel ani po upozornění, průzkum nebude proveden. Úplný průzkum je prováděn pracovníky průzkumového oddělení ÚPV, se zprávou o výsledku úplného

24

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) § 30, 31

26

průzkumu je vyrozuměn přihlašovatel. Pokud jsou sděleny nějaké nedostatky v přihlášce, musí přihlašovatel v dané lhůtě tyto výhrady odůvodnit, odstranit, nebo vyvrátit. Cílem úplného průzkumu je zjistit, zda vynález splňuje podmínky stanovené zákonem pro udělení patentu, ověření jeho způsobilosti a odstranění zbývajících formálních vad. Na základě ukončení úplného průzkumu dojde k zastavení řízení, zamítnutí přihlášky nebo udělení patentu.25

3.8. Udělení patentu Pokud technické řešení splnilo zákonné podmínky pro udělení patentu a přihlašovatel zaplatil příslušný správní poplatek ÚPV, je přihlašovateli udělen patent, v podstatě patentová listina, ve které uvedeno jméno původce, popis vynálezu a patentové nároky. Udělení patentu je oznámeno ve Věstníku. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení ve Věstníku. Údaje o patentu se zveřejní i v patentovém rejstříku, který vede ÚPV. Platnost patentu je dvacet let od podání přihlášky, ale za předpokladu, ţe majitel platí poplatky za udrţování ochrany dle platných předpisů. Tato doba je maximální, na kterou je ochrana poskytnuta. Po udělení patentu je přihlašovatel vyzván, aby zaplatil poplatky za prvních pět let platnosti, za další udrţování platnosti se pak platí poplatky bez vyzvání ÚPV. Platí se po jednotlivých letech před uplynutím předchozího roku platnosti patentu. Platnost patentu je pro území státu, pro které byl na základě patentové přihlášky udělen, v tomto případě platí pro území České republiky.26

3.9. Zamítnutí přihlášky, zastavení řízení K zamítnutí přihlášky dochází tehdy, kdyţ podmínky pro udělení patentu nejsou splněny, jedná se o případy, kdy předmět přihlášky nesplňuje podmínky pro patentování, patří do kategorie, které jsou vyloučeny z patentování. Důvodem můţe být nedostatečná jasnost

25

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) § 33

26

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) § 34

27

a úplnost popisu. Rozhodnutí musí být doručeno přihlašovateli, ten se k němu v zákonné lhůtě má vyjádřit, na základě těchto připomínek je o přihlášce rozhodnuto. K zastavení řízení dochází, kdyţ přihlašovatel neodstraní vady přihlášky ve stanovené nebo prodlouţené lhůtě. Také můţe být zastaveno na ţádost přihlašovatele. K zastavení řízení dochází také po uplynutí 36 měsíců, které jsou zákonnou lhůtou pro podání návrhu k zahájení úplného průzkumu. Dalším důvodem je nezaplacení správních poplatků, a to ani na výzvu ÚPV.27

3.10. Zánik a zrušení patentu Platnost patentu končí buď jeho zrušením, nebo zánikem. Zánik a zrušení ÚPV zapisuje do patentového rejstříku a uveřejňuje ve Věstníku. K zániku dochází dle zákona z těchto důvodů: Uplynutím platnosti patentu, to je dvacet let od podání přihlášky. Tato doba nelze prodlouţit, delší doba platnosti by totiţ mohla ovlivnit další technický vývoj. Lze prodlouţit jen na základě dodatkových osvědčení na přípravky na ochranu rostlin a na léčiva. Nezaplacením udrţovacích poplatků ve stanovené lhůtě. Majitel se patentu můţe vzdát písemným prohlášením doručeným na ÚPV, patent zanikne dnem doručení. Ke zrušení patentu přistupuje ÚPV, kdyţ se dodatečně zjistí, ţe vynález není v patentu popsán jasně a úplně tak, aby jej mohl odborník uskutečnit, nebo nesplňuje podmínky patentovatelnosti. Lze ho zrušit i v případě, ţe se zjistí, ţe majitel na něj nemá nárok. Dalším důvodem ke zrušení můţe být to, ţe předmět patentu přesahuje obsah původního podání patentové přihlášky28. Toto ustanovení § 23 Zákona 527/1990 Sb. umoţňuje zrušení, protoţe ne vţdy se během průzkumového řízení podaří správně vyhodnotit všechny skutečnosti, a tak je moţné neprávem udělený patent zrušit.

27


28

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) §22, 23

28

Řízení o udělení patentu, jak je vidět, nekončí vţdy udělením patentu na vynález, ale můţe dopadnout i tak, jak je popsáno v posledních dvou podkapitolách. Čas, který uběhne od podání přihlášky k udělení patentu, se pohybuje v průměru mezi dvěma aţ pěti lety. Pokud pro nás patentové řízení skončilo udělením patentu, je třeba promyslet, jak budeme postupovat dál, aby se nám vrátily finanční prostředky, které jsme vloţili do přihlášení. Nejlépe jsou na tom majitelé patentu, kteří ho mohou pouţívat přímo ve své praxi. K majitelům patentů však patří samostatné výzkumné kanceláře, instituty, univerzitní pracoviště nebo samostatně pracující vynálezci, kteří nemají ţádnou výrobní základnu. Pak se často stává, ţe majitel patentu nabídne svá práva k vyuţití patentu formou licence. Jedná se o formu dobrovolné licence: je sepsaná řádná smlouva, její ověřená kopie v českém jazyce (nebo překlad) musí být doručena na ÚPV a zaplaceny správní poplatky. ÚPV ji zapíše do Věstníku, a tím smlouva nabývá na účinnosti. Poskytnutím licence se nemění práva majitele k patentu. Prohlášení o nabídce nelze vzít zpět. Za udrţování platnosti patentu platí majitel, který nabídl licenci, jen poloviční poplatky. Ze zákona existuje i forma nucené licence pro případ, ţe majitel patentu vynález nevyuţívá vůbec, anebo nedostatečně a nepřijal-li řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy. Nebo z důvodů ohroţení důleţitého veřejného zájmu. ÚPV v tomto případě stanovuje podmínky, dobu a rozsah nucené licence, lze ji udělit převáţně na dodávky na domácí trh. Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku. Všechny podmínky jsou řešeny v § 2029 zákona 527/1990 Sb. Je také moţné uvaţovat o přihlášení patentu v zahraničí, ale to je vhodné si rozmyslet jiţ po podání přihlášky, protoţe od prvního podání přihlášky u ÚPV začíná běţet dvanáctiměsíční lhůta v souladu se článkem 4 Paříţské unijní úmluvy. V případě, ţe je v členské zemi úmluvy podána shodná patentová přihláška do 12 měsíců od prvního podání, je brána tak, jako by byla podána v den původního podání první přihlášky v jiné zemi této úmluvy. Je to pro přihlašovatele velmi výhodné. Lze uvaţovat i o přihlášení přihlášky v zahraničí i po této lhůtě, pokud je nutná doba na rozmyšlení pro rozhodnutí, do kterých států patentovou přihlášku zaslat, je vhodné vyuţít přihlášení cestou PCT. Je třeba vzít v úvahu, zda přihlašovatel investuje finanční prostředky do ochrany vynálezu ve zvolených zemích, 29

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) §20

29

ovšem náklady na získání patentu v jiném státě mimo Českou republiku činí čtyř aţ osminásobek nákladů na získání českého patentu. O těchto moţnostech přihlašování do zahraničí bude pojednávat následující kapitola mé práce. Česká republika je smluvním členem mezinárodních organizací, o nich bylo psáno v první kapitole práce. Z uzavřených smluv, které podepsala, vyplývá mnoho povinností a úkolů, které v rámci těchto smluv musí plnit, jsou zakotveny v české legislativě, která se zabývá právní ochranou vynálezů. V praxi je vykonává ÚPV. Chtěl bych se zde také zmínit o dalších řízeních na udělení patentu, která probíhají u ÚPV. Podle smlouvy PCT se zde projednávají patentové přihlášky podané v zahraničí, které vstupují do národní fáze řízení v České republice. Je zde kontrolováno, zda má přihláška všechny nutné údaje, je-li dodrţena lhůta pro vstup do řízení, přiloţen překlad do českého jazyka, plná moc zástupce, doklad o nabytí práva k patentu. Chybí-li některý doklad, je vyzván zástupce, aby ho doloţil. Podle obsahu spisu je provedeno hrubé zatřídění dle mezinárodního patentového třídění. Dále je s ní pracováno jako s národní přihláškou. Pokud byl udělen evropský patent, musí si jeho majitel poţádat o validaci v smluvním státě, kde chce, aby jeho patent platil. V České republice ji vykonává ÚPV. Majitel patentu je povinen doručit překlad spisu do českého jazyka na ÚPV do tří měsíců od oznámení udělení patentu v Evropském patentovém rejstříku. Jeho povinností je také zaplatit smluvní poplatky a sdělit adresu v České republice pro zasílání pošty. ÚPV oznámí udělení evropského patentu ve Věstníku, po uveřejnění patentu v Evropském patentovém věstníku ho ÚPV zapíše do českého rejstříku evropských patentů s údaji, které jsou zapsány v evropském rejstříku. Patent, udělený Evropským patentovým úřadem má stejné účinky jako patent udělený v České republice.30

30


30

4. Jak lze přihlásit vynález do zahraničí V této části se chci zabývat moţnostmi českého občana podat patentovou přihlášku do zahraničí, popsat zásady a postup při podávání přihlášky. Pokud se majitel vynálezu rozhodne, ţe přihlásí svůj vynález v zahraničí, je třeba si rozmyslet, zda zvolí ochranu v jednom, nebo ve více státech, či vyuţije některou z mezinárodních smluv, anebo kombinaci smluv. Přihlašování se řídí vţdy příslušným právem země, kde se přihláška uplatňuje. Právní řád České republiky stanovuje jedinou podmínku pro přihlašování do zahraničí, pokud vynález obsahuje utajované skutečnosti, je přihlašovatel povinen ji podat u ÚPV a současně předloţit souhlas Národního bezpečnostního úřadu. Záleţí pak jen na něm, kam a jakým způsobem svůj vynález přihlásí.31 Při podávání přihlášky do zahraničí je důleţité, zda přihlašovatel bude uplatňovat práva mezinárodní priority z národní přihlášky. V tom případě je pak nutné podat přihlášku v zahraničí do dvanácti měsíců od data priority v České republice.32 V současné době existuje několik moţností, jak přihlásit vynález do zahraničí, je moţné tak učinit národní cestou, cestou evropské přihlášky, cestou mezinárodní přihlášky PCT, nebo jejich kombinací.

4.1. Přihláška vynálezu národní cestou Přihlašovatel se můţe rozhodnout a přihlásit svůj vynález přímo ve státě, kde chce mít svůj vynález přihlášen. K tomu je nutné si zvolit patentového zástupce nebo specializovanou advokátní kancelář, která ho bude zastupovat, přeloţit popis vynálezu, patentové nároky a anotaci do úředního jazyka dané země, zaplatit příslušné správní poplatky. Řízení o přihlášce, sledování lhůt řízení a veškeré informace o průběhu řízení pak má za úkol zástupce, který zastupuje přihlašovatele před patentovým úřadem. Pokud chce přihlašovatel přihlásit svůj vynález ve více neţ třech zemích, je vhodné podat přihlášku mezinárodní cestou.33

31

Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html

32


33


31

4.2. Evropská patentová přihláška Přihlášku o udělení evropského patentu můţe podat kaţdá fyzická nebo právnická osoba smluvního státu bez ohledu na občanství, bydliště nebo sídlo. Pokud přihlašovatelé nesplňují tuto podmínku, musí být zastoupeni v otázkách řízení a jednání před Evropským patentovým úřadem patentovým zástupcem, který má oprávnění pro toto zastupování. Smluvních států, které jsou členy Evropské patentové organizace, je v současné době asi 40, takţe jednou ţádostí můţe přihlašovatel získat patent pro všechny státy. Přihláška se podává u Evropského patentového úřadu v Mnichově, v jeho pobočce v Haagu nebo v kanceláři v Berlíně, pobočka ve Vídni není podacím místem.34 Česká republika je členskou zemí Mnichovské dohody o udílení evropských patentů, od roku 2002 je moţné přihlášky podávat u ÚPV v Praze. Přihlášky je moţné získat bezplatně v podatelně ÚPV, na internetových stránkách ÚPV nebo Evropského patentového úřadu. Součástí přihlášky jsou tyto podlohy a přílohy: 

Ţádost o udělení patentu



Popis vynálezu



Patentové nároky



Nákresy



Anotace35

Přihláška včetně těchto výše uvedených materiálů musí být podána v úředním jazyce, tj. angličtině, němčině, nebo francouzštině. U ÚPV je moţno ji podat i v češtině, ale musí být přeloţena do dvou měsíců od podání do jednoho z úředních jazyků. Přihlášku lze podat u ÚPV osobně, poštou, elektronicky. Pokud není u elektronického podání ověřený elektronický podpis, pak musí být odesláno i písemné znění. Přihlašovatel obdrţí potvrzení o podání přihlášky, té je přiděleno volné číslo z číselné řady, přidělené ÚPV Evropským patentovým úřadem.

34

Evropský patentový úřad [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8822/sekce/evropsky-patentovy-urad/

35


32

ÚPV zaloţí spis o převzetí přihlášky, jenţ obsahuje všechny dokumenty, které převzal. Neprovádí ani formální průzkum, všechny dokumenty odesílá do přijímacího oddělení v Haagu. Přihlašovatel musí zaplatit do jednoho měsíce poplatky za podání přihlášky a za rešerši. Aktuální výši poplatků je moţno zjistit dotazem na ÚPV nebo na internetu. Platí se na účet Evropského patentového úřadu v evropské měně, je moţné zaplatit na účet, který byl zřízen pro platbu v České republice. Další kroky patentového řízení pak probíhají v kompetenci Evropského patentového úřadu. Průzkum evropské přihlášky je totoţný s postupy, jaké jsou v patentovém řízení u ÚPV, pouze s tím rozdílem, ţe evropský patentový úřad před zveřejněním přihlášky provede rešerši přihlášky a přihláška je pak zveřejněna i s touto zprávou. Další odlišností je, ţe je moţné podat odpor proti udělenému evropskému patentu do devíti měsíců od data jeho uveřejnění ve Věstníku.36 Evropský patent je svazek národních patentů, v kaţdé zemi, pro kterou byl udělen, má majitel patentu stejná práva a povinnosti jako majitel národního patentu. Musí však po udělení evropského patentu provést v kaţdém patřičném státě validaci, musí dodat překlad do úředního jazyka státu a zaplatit příslušné správní poplatky. Evropská patentová organizace není institucí Evropské unie, avšak všechny členské státy jsou jejími členy. Proto jsou jiţ dlouhou doby vyvíjeny snahy a návrhy o zavedení jednotného systému, aby bylo moţné udělit patent Evropské unie (komunitární patent), který jiţ bude jednotný a nedílný, měla by odpadnout fáze validace. Předpokládá se, ţe by měl platit asi v roce 2014, tím by se stal evropský patent dostupnější.37

4.3. Přihlašování cestou mezinárodní přihlášky PCT Jednou z moţností přihlašování vynálezu do zahraničí je prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), o vzniku a důvodech bylo jiţ pojednáno v první kapitole. Přesto, ţe je administrativně a finančně náročná, přináší přihlašovateli výhody, které nemůţe jinak získat. 36 37

Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990) hlava třetí § 35a-b Mezinárodní patentová ochrana TRADIS spol. s.r.o. Mezinárodní patentová ochrana [online].

2013 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.tradis.cz/mezinarodni-patentova-ochrana.html

33

Setkáváme se s její stoupající oblibou. Takto podanou přihláškou lze získat ochranu ve všech smluvních státech, kterých je podle posledních údajů 148. Lze ji podat u ÚPV anebo u Mezinárodního úřadu, kterým je WIPO v Ţenevě. WIPO je světová organizace OSN, zaloţená v roce 1967, dbá na oblast dodrţování ochrany duševního vlastnictví, sídlí v Ţenevě, Česká republika je jejím členem. Forma a obsah mezinárodní přihlášky je stanovená dle smlouvy PCT, podává se pro české přihlašovatele u ÚPV v Praze v angličtině, francouzštině nebo němčině, lze ji podat i v českém jazyce, ale je nutné ji do jednoho měsíce od podání přeloţit do některého z uvedených jazyků. Musí mít obdobné náleţitosti jako přihláška národní. Pokud je přihláška včetně dalších formulářů podaná u ÚPV, je označena datem přijetí a přidělením mezinárodního čísla. Dále je kontrolováno, zda jsou zaplaceny všechny poplatky, jednak předávací ve prospěch přijímajícího úřadu, pak poplatky ve prospěch mezinárodního úřadu, a to poplatek základní a poplatek za určení a za mezinárodní rešerši. Pokud přihláška nesplňuje některé poţadavky, je přihlašovatel vyzván, aby je v zákonné lhůtě odstranil. Pokud tak neučiní, je mu oznámeno, ţe se s přihláškou nebude zacházet jako s mezinárodní. Pokud není shledáno závad, je originál přihlášky předán do mezinárodního úřadu WIPO v Ţenevě k archivaci, kopie je odeslána k orgánu pro mezinárodní rešerše. V případě přihlašovatelů z České republiky je stanoven Evropský patentový úřad. Rešeršní zpráva musí být zpracována nejpozději do 16 měsíců od unijní priority. Přihlašovatel na základě závěrů rešerše můţe provést změny v přihlášce, nebo zaslat písemné prohlášení, ţe nebude v přihlášce pokračovat. Mezinárodní úřad po 18 měsících od data priority přihlášku zveřejní společně s rešerší ve Věstníku mezinárodního úřadu. Ten vychází pouze elektronicky na stránkách WIPO v osmi úředních jazycích. Tuto přihlášku také zasílá národním a regionálním patentovým úřadům, určeným v přihlášce. Tím je ukončena povinná část mezinárodního řízení o přihlášce. Výsledkem řízení o mezinárodní přihlášce v rámci PCT není udělení patentu, ale zajištění práva přednosti v celé řadě států.38 Přihlašovatel sám musí uváţit, v jakých státech chce získat patentovou ochranu, protoţe doba pro vstup do národní fáze řízení je stanovena na třicet měsíců od data nabytí přednosti. Další část řízení probíhá před národními úřady, ţádná země

38


34

není vázána výsledky mezinárodního řízení, mají jí jen pomoci při řízení o udělení patentu. Patenty a postup při udělování podléhají národním předpisům příslušného státu. Patentové řízení ve zvolené zemi je zahájeno po zaplacení poplatků, přeloţení přihlášky a všech dokumentů do úředního jazyka dané země a určení patentového zástupce. Není vyloučeno, ţe v zemi, kde se provádí úplný průzkum, mohou být vzneseny námitky proti předloţené přihlášce. Přihlašovatel si můţe poţádat o předběţný mezinárodní průzkum, ten se pro přihlašovatele z České republiky provádí u Evropského patentového úřadu. Můţe si zvolit také státy, pro které můţe být zpráva o předběţném výzkumu pouţita. Ty jsou o tom mezinárodním úřadem informovány. Závěrečná zpráva o předběţném výzkumu musí být hotova do 28 měsíců od práva priority, je předána přihlašovateli a mezinárodnímu úřadu, který ji zašle zvoleným národním úřadům. Jde o zprávu věcně významnou, ale není závazná pro následující národní řízení. K udělení patentu můţe dojít aţ po úspěšném národním řízení.39 Je moţná také kombinace přihlášky PCT s určením evropského patentu. Po mezinárodní fázi řízení pak přihláška přejde do reţimu patentového řízení před Evropský patentový úřad. Tato kombinace vyţaduje hlídání lhůt, zaplacení poplatků, je třeba si to všechno před podáním rozmyslet, nespěchat. V tomto případě se doporučuje vyuţít sluţby patentového zástupce, který má zkušenosti a veškerou agendu převezme. Také je opět nutné všechno dobře promyslet i po finanční stránce, ale v tom nám můţe opět poradit patentový zástupce, který nabízí i sluţby formou poradenství, coţ bychom mohli vyuţít právě v době, kdy se rozmýšlíme, jak a kam podáme přihlášku. Chtěl bych se ještě zmínit o tom, kolik stojí přihlášení patentu. Částky jsou orientační, ceny přihlášek, udrţovacích poplatků a rešerší se u jednotlivých typů přihlášek liší. Cena přihlášení v České republice se pohybuje kolem deseti tisíc korun, s pomocí patentového zástupce stojí přibliţně třicet tisíc korun. Pak je nutné připočítat udrţovací poplatky. Podání přihlášky PCT a mezinárodní rešerše vyjde asi na sedmdesát tisíc, pak je třeba zaplatit další náklady ve státech, kde chceme získat národní patent, záleţí na tom, kolik států si zvolíme. Rovněţ celkové náklady na zřízení evropského patentu se pohybují kolem patnácti

39


35

tisíc eur. Výše jednotlivých poplatků můţeme zjistit na internetových stránkách ÚPV, anebo u zmíněných patentových zástupců.40 V České republice je moţné si poţádat o příspěvek na náklady patentování, které stát vyčlenil ze strukturálních fondů Evropské unie. Ze všech těchto okolností vyplývá, ţe před podáním patentové přihlášky si musíme pořádně promyslet své finanční moţnosti, jakou podat přihlášku, zjistit si kvalitu a další moţnosti vyuţití našeho vynálezu tak, abychom získali zpět vloţené náklady. Můţeme vyuţít také různých forem poradenství, ať uţ od patentového zástupce, nebo se lze obrátit i na ÚPV. Je opravdu dobré nic neuspěchat, probrat všechny moţnosti a promyslet si strategii postupu při podávání přihlášky.

40

Ceny za přihlášení patentu - Univerzita Karlova [online]. 2013. vyd. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.cuni.cz/UK -5163.htlm

36

5. Vybrané statistické údaje v oblasti patentů v letech 2003-2012 V této kapitole se zaměřím na vybrané ukazatele z oblasti patentování v České republice od roku 2003 do roku 2012 a na to, jaký je podíl vysokých škol v této oblasti. Patentová statistika vypovídá o ekonomické atraktivitě státu, je obrazem současné hospodářské situace, přináší nám informace o výsledcích a úspěšnosti vývojové, výzkumné a inovační činnosti ve vybraných oblastech techniky. Za zjišťování statistických údajů a zveřejňování odpovídá Český statistický úřad, který v oblasti statistiky ochrany předmětů průmyslového vlastnictví spolupracuje s ÚPV. Publikují patentové statistické údaje dle Patentového manuálu. Cílem je prostřednictvím statistických čísel zpřístupnit veřejnosti úroveň aktivity subjektů v oblasti patentování. Mezi úkoly ÚPV patří vydávat jednou ročně Výroční zprávu, která hodnotí nejen činnost ÚPV, ale uvádí řadu statistických údajů v patentových řízeních předmětů průmyslového vlastnictví. Údaje k této části práce jsem si vybíral z dostupných materiálů a z ověřených internetových zdrojů s touto problematikou. Některé údaje jsem sám z uvedených materiálů sestavoval a počítal.

5.1. Úkoly ke zvýšení počtu patentů Česká republika zaujímá dlouhodobě v oblastech, kde se srovnávají počty tuzemských i zahraničních patentů a domácích vynálezců, poslední místa. Podle počtu nových přihlášek na miliardu dolarů HDP zaujímá Česká republika s ukazatelem 3,7 mezi členy Světové organizace duševního zdraví 34. místo. Ve srovnání s podobnými ekonomikami má nejen méně domácích patentů, ale i desetkrát méně patentů udělených v zahraničí.41 Na základě úkolů, které vyplývají z několika usnesení vlády a které se týkají rozvoje hospodářství, národní inovační strategie, zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti, se ÚPV snaţí zvyšovat znalosti o významu ochrany průmyslového vlastnictví. Zvláštní pozornost věnuje vědeckým pracovníkům, mladé generaci, podnikatelům, pedagogům.

41

Česká patentová bezmoc- E15.cz/euro [online]. 2012 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://euro.e15/profit/ceska-patentova-bezmoc 860933

37

Uskutečňuje řadu seminářů, školení, kurzů, účastní se veletrhů a výstav. Nabízí spolupráci vysokým školám a univerzitám formou spolupráce při zavádění výuky o právech duševního vlastnictví, při pořádání seminářů a dalších akcí zaměřených na podporu výzkumné a vědecké činnosti.42 Byla spuštěna kampaň s názvem Patentuj!, na webových stránkách www.patentuj.cz jsou uveřejněny základní informace týkající se ochrany průmyslového vlastnictví, návody jak a proč patentovat. Ukazuje také na moţnosti vyuţití databáze patentů, kde je legálně a zdarma 80 milionů vyuţitelných technických řešení, která nejsou u nás ani na území dalších států chráněna.43 Přes všechny snahy a podporu nedochází k většímu nárůstu počtu podaných přihlášek a udělovaných patentů, o statistice se zmíním v druhé podkapitole. Česká republika zaostává za zeměmi, které se ţiví prodejem znalostí a tvůrčí činnosti jako jsou patenty, a přichází tak o nemalé finanční částky. Tato situace se nelíbí ani naší nové vládě, která byla jmenována v lednu 2014. V jejím programovém prohlášení je podpora vědy, techniky, inovací, výzkumu, zvyšování počtu patentů. To by mohlo vést k aktivitě v oblasti vynálezů a ke zlepšení postavení České republiky v patentových statistikách.

5.2. Udělené patenty v letech 2003-2013 Abych ukázal ve statistických číslech vývoj v počtu udělených patentů a podaných přihlášek v České republice, zvolil jsem si období posledních deseti let. Pracoval jsem s údaji do konce roku 2012, protoţe dostupné statistické údaje jsou pouze k tomuto datu, jsou zpracovávány vţdy za uplynulý rok a zveřejňovány v prvním čtvrtletí roku následujícího. Počet evidovaných platných patentů na území České republiky k 31. 12. 2012 byl 28 864, z toho národních 8 608. Počet evropských patentů validovaných ÚPV se zvýšil v roce 2012 o 5% a jejich celkový počet tvoří 70% všech platných patentů na území České republiky. 42

Výroční zpráva Úřadu průmyslového vlastnictví za rok 2012 ISBN 978-80-7282-101-3

43

Na českých univerzitách je třeba posílit kulturu duševního vlastnictví [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: www.patentuj.cz

38

Zajímavé je také procentuální zastoupení v platných patentech podle země přihlašovatele, nejvíce 31% (8,9 tisíc) patentů patří přihlašovatelům z Německa, 12,5% vlastní přihlašovatelé z USA, pak následuje Francie 8,7% a Švýcarsko 7,5%. Podíl domácích přihlašovatelů s účinky platnými pro území České republiky je pouze 7,7%. Nejvíce patentů bylo uděleno v oboru organická chemie, celkem 4 009 platných patentů k 31. 12. 2013, jen v roce 2012 jich bylo uděleno 747. Na druhém místě je obor doprava a skladování s 3 252 platnými patenty. Oba tyto obory zaujímají i u domácích přihlašovatelů přední místa, ale s 2 803 platnými patenty je významný u českých přihlašovatelů i obor lékařské zubní a hygienické přípravky. Z hlediska pohlaví přihlašovatelů z České republiky jsou udělené patenty doménou muţů, pouze 8,5% platných patentů vytvořily ţeny, pouze u platných patentů u veřejných výzkumných institucí jsou z 20% autorkami ţeny, u vysokých škol tvoří 12%. Nejvíce patentů platných k 31. 12. 2013, a to 813, bylo uděleno na území města Prahy, coţ odpovídá tomu, ţe je zde velký počet vysokých škol a vědeckých institucí. Druhým nejvýznamnějším regionem je Jihomoravský kraj s 216 patenty, následuje Středočeský kraj se 177 patenty a Moravskoslezský kraj se 164 patenty. Zajímavé je srovnání získaných patentů podle typů přihlašovatelů, polovina 52% patří podnikům, veřejné vysoké školy mají 18% patentů, 17% patří fyzickým osobám a 11% veřejným vědeckým institucím.44 Průměrná doba od podání přihlášky do udělení patentu se pohybuje u českých přihlašovatelů kolem tří let a čtyř měsíců, takţe nelze srovnávat počty podaných přihlášek a počty udělených patentů v jednom roce. Proto budu v následující tabulce srovnávat počty udělených patentů v letech 2003-2012. Počet udělených patentů je základním ukazatelem ochrany průmyslových práv.

44

ING. ELIÁŠ, Karel. Ochrana průmyslového vlastnictví v ČR [online]. 2012 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/redakce nsf/k/patenty-komentar-2012

39

Tabulka číslo 1. Udělené patenty národní cestou a evropské patenty validované v České republice:

Zdroj: Výroční zpráva Úřadu průmyslového vlastnictví za rok 2012 ISBN 978-80-7282-101-3

Z uvedené tabulky je vidět trojnásobný nárůst celkově udělených patentů v České republice v uvedených letech, toto číslo ovlivnil počet validovaných evropských patentů. Ze 3 v roce 2003 se vyšplhal aţ na 4 660 v roce 2012. Tento zvýšený počet lze přisoudit tomu, ţe Česká republika je braná majiteli evropských patentů jako místo vhodné pro podnikání a pro investice do nových výrobků a technologií. Počet patentů udělených zahraničním přihlašovatelů se sníţil téměř pětkrát, také počet patentů udělených národní cestou se sníţil na jednu třetinu. U patentů udělených domácím přihlašovatelům je vidět, mimo rok 2007, nepatrný nárůst, porovnáme-li rok 2003 s rokem 2012, počet udělených patentů se zvýšil o 142. Mezi podáním přihlášky a udělením patentu je větší časová prodleva, proto můţeme v dalších letech očekávat další zvyšování počtu udělených patentů.

5.3 Podané přihlášky v letech 2003-2012 Hodnotu vynálezu zvyšuje nejen udělení patentu, ale uţ i jeho přihláška. Čeští přihlašovatelé podali v roce 2012 rekordní počet přihlášek patentů, a to 867, jak uvidíme dále v tabulce č.2, počet podaných přihlášek od roku 2003 se postupně zvyšuje.45 45

Čeští výzkumníci, vývojáři a podnikatelé jsou mezi těmi, kteří své vynálezy chrání nejméně [online]. 2013

[cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.allfaforpower.cz/clanek/cesti-vyzkumnici-vyvojari-a-podnikatele

40

Nejvíce přihlášek v roce 2012 bylo z oboru doprava a skladování, anorganická a organická chemie, stavby, měření a optika, motory a čerpadla. Z uvedené statistiky vyplývá, ţe si čeští přihlašovatelé postupně uvědomují význam patentové ochrany.46 Za posledních deset let bylo podáno 6 848 přihlášek domácích přihlašovatelů. Průměrná doba patentového řízení u domácích přihlašovatelů je asi 3,3 roku. Necelé polovině 47% přihlašovatelům byl udělen patent. Největší procento úspěšnosti z počtu přihlášek k uděleným patentům mají vysoké školy 88%, výzkumné ústavy 86%, podniky 61%, nejmenší úspěšnost, asi 30%, mají fyzické osoby.47 Ve sledovaném období bylo podáno cestou národní přihlášky nejvíce zahraničních přihlášek o udělení patentů přihlašovatelům z USA, a to s 1 250, dále z Německa 1 106, Švýcarska 308, Japonska 259, Francie 252, Velké Britanie 224, Nizozemí 145, Švédska 137, Itálie 136, Slovenska 106 a z Rakouska se 100 přihláškami. Vyjmenoval jsem jen země s počtem přihlášek nad sto.48 Mezi přihlašovateli z hlediska pohlaví vítězí muţi s 93% z počtu podaných přihlášek, zbytek připadá na ţeny. Podle typů přihlašovatelů jsou nejvíce zastoupeny podniky 37%, fyzické osoby 31%, veřejné vysoké školy 23%, veřejné vědecké instituce 9%.49

46

Statistika roku 2012 zpráva ÚPV [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.patentsky.com/statistika-2012-upv

47

S ţádostí o patent v Česku uspěje jen kaţdý druhý [online]. 2012 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/cl-57403630-s-zadosti

48

Výroční zpráva úřadu průmyslového vlastnictví za rok 2012 ISBN 978-80-7282-101-3

49

Čeští výzkumníci, vývojáři a podnikatelé jsou mezi těmi, kteří své vynálezy chrání nejméně [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.allfaforpower.cz/clanek/cesti-vyzkumnici-vyvojari-apodnikatele

41

Tabulka číslo 2. Národní přihlášky vynálezů:

Zdroj: Výroční zpráva úřadu průmyslového vlastnictví za rok 2012 ISBN 978-80-7282-101-3

Na celkovém počtu přihlášek podaných národní cestou je vidět v uvedeném období trvalý pokles, aţ na jednu čtvrtinu z původního počtu v posledním roce. Také počty zahraničních přihlašovatelů a počty mezinárodních přihlášek PCT, které vstoupily do národní fáze řízení, zaznamenal prudký pokles. Jediný vzestup za toto sledované období zaznamenali mimo rok 2005 domácí přihlašovatelé. V roce 2012 bylo podáno nejvíce těchto přihlášek 867, a to je oproti roku 2003 o 240 přihlášek více.

Tabulka číslo 3. Patentové přihlášky podané českými přihlašovateli ve vybraných zemích, mezinárodní přihlášky PCT a podané u Evropského patentového úřadu:

Zdroj: Výroční zpráva úřadu průmyslového vlastnictví za rok 2012 ISBN 978-80-7282-101-3

42

Z této tabulky je vidět, jakou aktivitu vyvíjí čeští přihlašovatelé v zahraničí. Údaje jsou do roku 2011. Statistické údaje jsou zpracovávány ze zpráv zahraničních patentových úřadů, z jejich ročenek a z údajů Evropského patentového úřadu. Jsou k dispozici aţ po zpracování dat ÚPV ve výroční zprávě za rok 2012, ze které jsem si vypočítal následující údaje. O patent ţádali čeští přihlašovatelé nejvíce v USA, počet za celé sledované období je podaných 1 444 přihlášek, na druhém místě je Německo s 207, Slovensko se 197, Japonsko se 128, Polsko se 76 a Rakousko s 11přihláškami českých přihlašovatelů. Přihlášek cestou PCT podali čeští přihlašovatelé celkem 1 135 a u Evropského patentového úřadu celkem 969, je zde vidět od počátku sledovaného období pozvolný nárůst. V přihlašování českých vynálezů se nepříznivá situace pozvolna zlepšuje. V roce 2012 podali čeští vynálezci u Evropského patentového úřadu 221 přihlášek, ale v celkovém pořadí zaujímá Česká republika aţ 36. místo. Nejvíce přihlášek, a to 63 777, podaly USA, na druhém místě Japonsko s 51 400 a třetí Německo s 34 590 podanými ţádostmi.50 ÚPV za rok 2012 evidoval 141 přihlášek cestou mezinárodní patentové přihlášky, číslo můţe být větší, protoţe si čeští přihlašovatelé mohou sami ţádat o patentovou ochranu přímo.51 Ze statistických údajů vyplývá, ţe počet patentových přihlášek a udělených patentů u českých přihlašovatelů mírně stoupá, uvědomují si význam patentové ochrany, ale za většinou rozvinutých zemí stále pokulháváme.

5.3. Podíl veřejných vysokých škol a univerzit Ve spolupráci s ÚPV probíhají na vysokých školách různé aktivity ke zvyšování povědomí o duševním vlastnictví s cílem pěstovat kulturu duševního vlastnictví v univerzitním prostředí s respektováním odlišností mezi jednotlivými studijními obory. Prestiţ univerzity nespočívá jen v počtu publikací, citací, vědeckých cen, ale i v úspěšném 50

Čeští výzkumníci, vývojáři a podnikatelé jsou mezi těmi, kteří své vynálezy chrání nejméně [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.allfaforpower.cz/clanek/cesti-vyzkumnici-vyvojari-a-podnikatele

51

České firmy loni podaly rekordní počet přihlášek a patentů [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z:

http://www.danarionline.cz/novinky/detail/6590-ceske-firmy-loni

43

vyuţití univerzitního výzkumu v praxi. Počet přihlášek a udělených patentů je jedním z kritérií hodnocení vysokých škol, který má vliv na přidělování finančních prostředků vysokým školám a univerzitám. V posledních letech se zvyšuje aktivita českých vysokých škol a univerzit v počtu podaných patentových přihlášek a udělených patentů. V letech 2002-2012 bylo podáno 1 205 patentových přihlášek, z toho 899 samostatně a 306 ve spolupráci s jiným přihlašovatelem. Vysoké školy zaznamenaly také nejvyšší úspěšnost v udělení patentu (v 88% z počtu podaných přihlášek). Počet přihlášek pozvolna narůstal, v roce 2005 podaly vysoké školy 30 přihlášek, jejich podíl byl 5%, v roce 2012 podaly 205 přihlášek, podíl na celkovém mnoţství podaných přihlášek byl jiţ 24%. Nejvíce patentových přihlášek bylo podáno v oboru měření a zkoumání, a to 22% z celkového mnoţství přihlášek podaných vysokými školami. V oboru zkoumání nebo analýza chemických nebo fyzikálních vlastností materiálů bylo podáno 107 přihlášek, to je 10%, dalším významným oborem je lékařství, zvěrolékařství a hygiena s 8%, organická chemie s 7% z podaných patentových přihlášek. Podíl vysokých škol na celkovém počtu udělených patentů českým přihlašovatelům se zvyšuje, před rokem 2005 byl tento podíl pouze 1,6%, v roce 2008 byl 7%, v roce 2011 byl tento podíl 14%. V roce 2012 bylo vysokým školám uděleno 141 patentů, a podíl na počtu platných patentů se zvýšil na 18%. Protoţe se zvyšuje počet podaných patentových přihlášek vynálezů vysokými školami, předpokládá se, ţe v příštích letech dojde ještě k výraznějšímu zvýšení podílu vysokých škol na celkovém mnoţství platných patentů. Vysoké školy velmi málo vyuţívají moţnosti patentu k získání finančních příjmů nebo jiného prospěchu z vynálezecké činnosti. Měl by se zvyšovat počet uzavřených licenčních smluv na patenty, z 309 patentů udělených v letech 2005-2011 bylo licenčních smluv uzavřeno pouze 28.52

52

Patentová statistika: Vysoké školy uţ také objevily patenty [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/870031727C

44

Tabulka číslo 4.

Přihlášky a udělené patenty vysokým školám v letech 2002 -2012 Přihlášky vynálezů

Udělené patenty

% úspěšnosti

České vysoké učení technické Praha

266

151

56

Česká zemědělská univerzita Praha

60

15

25

Vysoké učení technické Brno

105

46

43

Technická univerzita Liberec

104

38

36

VŠ báňská - TU Ostrava

111

28

25

VŠ chemicko-technologická Praha

100

64

64

Západočeská univerzita Plzeň

25

12

48

Univerzita Palackého Olomouc

58

38

65

Jihočeská univerzita České Budějovice

28

16

57

Univerzita Karlova Praha

55

29

52

Mendelova univerzita Brno

23

5

21

Univerzita Tomáše Bati Zlín

38

10

26

Masarykova Univerzita Brno

34

11

32

Univerzita Pardubice

25

17

68

VŠ technická a ekonomická České Budějovice

11

5

45

Univerzita J.E. Purkyně Ústí nad Labem

5

2

40

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

7

0

0

Univerzita Hradec Králové

1

0

0

Akademie múzických umění Praha

0

0

0

Vysoká škola ekonomická Praha

0

0

0

1055

484

46%

Celkem Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2013.

45

V tabulce je srovnání veřejných vysokých škol a univerzit v počtu podaných přihlášek a udělených patentů ve sledovaném období. Vysoké školy podaly celkem 1 055 přihlášek, udělených patentů mají celkem 484. První místo v počtu přihlášek i udělených patentů patří Českému vysokému učení technickému v Praze, v počtu přihlášek k uděleným patentům má úspěšnost 56%, ale v procentech úspěšnosti je na tom nejlépe Univerzita Pardubice se 68%, dále pak Univerzita Palackého v Olomouci se 65%, VŠ chemicko-technologická v Praze s 64%, 57% úspěšností Jihočeská univerzita České Budějovice, 52% Univerzita Karlova Praha.

46

Závěr Patent je právně chráněný vynález, výsadní listina, která zaručuje majiteli ochranu vlastnických práv k vynálezu. Jeho charakteristickou vlastností je časová omezenost, absolutní práva má majitel patentu na dobu určitou maximálně dvaceti let, a to z toho důvodu, aby se neomezil rozvoj výroby a obchodu. Avšak většina patentů není po celou tuto dobu udrţována v platnosti, jak vyplývá ze statistik, největší počet patentů je mezi osmým aţ dvanáctým rokem platnosti, pak jich ubývá. Podobné údaje platí i pro zahraniční patenty. V České republice v současné době dosahuje dvaceti let ochrany pouze několik desítek patentů.53 Vynálezy a jejich ochrana patentem mají na našem území tradici. Zručnost, originální nápady a neúnavná práce nikdy českým lidem nechyběly. Řada českých vynálezců dosáhla svými objevy světového významu. V současné době se sice počet patentových přihlášek a udělených patentů zvyšuje, ale za vyspělými státy v tomto směru stále zaostáváme. České firmy, univerzity, vědečtí pracovnicí nevyuţívají ochrany vynálezu patentem dostatečně, můţe za to malá znalost o významu duševního vlastnictví. Mnoho firem je součástí nadnárodních společností, které výzkum a vývoj dělají v mateřské firmě, pokud je vynález vytvořen českým původcem, je přihlášen k patentové ochraně zahraničním majitelem v zemi sídla firmy. Jednou z častých námitek je také to, ţe patentování je drahé a sloţité. Ale je vynalezena spousta inovací a technických řešení, které firma vyuţívá a které by si zaslouţily patentovou ochranu. Mnoho firem si neuvědomuje, ţe právo duševního vlastnictví zvyšuje hodnotu firmy, brání konkurenci v proniknutí na trh. U vědeckých institucí a vysokých škol můţe patentované řešení být v případě poskytnutí licence i zdrojem příjmů. Úkolem mé bakalářské práce bylo popsat, jak si poţádat o patent v České republice, popsat průběh patentového řízení. Při studiu materiálů a psaní práce jsem zjistil, ţe tento proces je sloţitější a náročnější, neţ jsem si původně myslel. Překvapila mě spousta administrativních úkolů kolem podání přihlášky, poplatky, ale hlavně doba, která uplyne mezi podáním přihlášky a konečným rozhodnutím. Ale při studiu dokumentů jsem si uvědomil, ţe tato doba je nutná k tomu, aby pracovníci ÚPV měli čas důkladně probrat předloţený návrh na patent. Dle statistických údajů se tato doba pohybuje kolem 3,5 roku.

53

Úřad průmyslového vlastnictví www.upv.cz

47

Ţádost o udělení patentu je právní postup, řídí se časovým rámcem a téměř neměnnými zákonnými lhůtami, které jsou přesně dány, tento proces nelze nijak zrychlit ani uspíšit. Patentové právo má v České republice tradici. Právní úprava je v souladu s právními úpravami ve všech mezinárodních organizacích, jichţ je Česká republika členem, a které se zabývají ochranou předmětů průmyslového vlastnictví ve světě. Postupy při řízení o udělení patentu jsou přesně dány platnou právní úpravou. Ţádosti, formuláře a všechny přílohy a podlohy k přihlášce musí být vypracovány dle platných nařízení a směrnic. Na webových stránkách ÚPV jsou v dostatečné míře k dispozici všechny informace o postupech při podání ţádosti o udělení patentu, ale i všechny potřebné zákony, vyhlášky. K dispozici jsou zde ke staţení i tiskopisy všech druhů přihlášek. Ţádost o udělení patentu s platností pro Českou republiku se podává za stanovených podmínek u ÚPV v Praze. Zde probíhá patentové řízení, jehoţ jednotlivými fázemi jsou podání přihlášky, předběţný průzkum, rešerše, zveřejnění patentové přihlášky, úplný průzkum. Řízení končí udělením patentu nebo jeho zamítnutím. V patentovém řízení jsou úspěšné asi dvě třetiny přihlášek. Jedním z mnoha důvodů je také to, ţe se často podá přihláška, která neobsahuje nový vynález. Málo vyuţívaná je databáze ÚPV, která nabízí osmdesát milionů technických řešení, z nichţ je na českém území chráněno patentem asi třicet tisíc. Tato databáze je přístupná na internetových stránkách, druhou moţností je vyuţití studovny ÚPV v Praze, kde je zdarma vyhledávána ţádaná dokumentace. V případě udělení patentu je takto získaný patent platný pouze na území České republiky. Majitel má právo zabezpečit si ochranu i v jiném státě, ale to jiţ záleţí na něm, kde, jakým způsobem a kdy si zvolí cestu přihlášení do jiného státu. Pokud máme vynález a chceme ho patentovat, je třeba si odpovědět před podáním přihlášky na několik otázek. Kolik nás stál vynález a kolik prostředků vynaloţíme na získání patentu. Za kolik je moţné koupit obdobný vynález, a v poslední řadě kolik nám to přinese čistých příjmů. Moţná také nepřesvědčivé výsledky z těchto otázek vedou k tomu, ţe se přihláška na udělení patentu nepodá. Kdyţ jsem si připravoval materiály k psaní práce, viděl jsem televizní reportáţ z výstavy kuriózních vynálezů, které jsou vystavena na ÚPV a kterým nebyl udělen patent. Některé exponáty byly takové, ţe si vynálezce při podání přihlášky musel být vědom, ţe mu asi neudělí patent, a přesto absolvoval celou tu dlouhou cestu patentového řízení. Oblast duševního vlastnictví je velmi specifická, vyţaduje odborné znalosti a vědomosti, proto si myslím, ţe je dobré se obrátit na patentového zástupce, který nám 48

v procesu o získání patentu bude velmi nápomocen a převezme veškerou náročnou agendu spojenou s patentovým řízením. Ale ani on nezaručí majiteli patentu úspěšnost a vyuţití patentu. Patent nepředstavuje automatickou cestu k úspěchu. Tento krok je v rukou majitele patentu, záleţí jen na něm, jak se svým právem naloţí, jak s ním bude hospodařit a zda z něj získá maximum.

49

Seznam použité literatury Bibliografie 

BARTOŠ, Aleš, Karel ČADA a Petr HAJN. Autorské právo v otázkách a odpovědích. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xv, 156 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7353-223-9.



HÁK, Jan, Jiří MACEK a Eva BISKUPOVÁ. Úvod ke studiu patentového práva. Vyd. 1. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 113 s. Judikatura (Beck). ISBN 978-807-3803-636.



HORÁČEK, Roman, Jiří MACEK a Eva BISKUPOVÁ. Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2011, xviii, 612 s. Judikatura (Beck). ISBN 978-807-4003-752.



HORÁČEK, Roman, Karel ČADA a Petr HAJN. Práva k průmyslovému vlastnictví. 2., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2011, xxvii, 480 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-417-9.



ŠALOMOUN, Michal, Karel ČADA a Petr HAJN. Ochrana názvů, postav a příběhů uměleckých děl. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xv, 156 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9793-6.

Zákony:



Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví [online]. 2011 [cit. 201401-15]. Dostupné z:http://www. upv.cz/dms/pdf-dokumenty/mez.smlouvy/parizumluva/Pariz-Umluva



Právní předpisy, ochranné známky.inf [online]. 2011 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: ochranne-znamky.inf/pravni předpisy



Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 1990. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/narodni/zakony.html

50

Internetové zdroje:



Ceny za přihlášení patentu - Univerzita Karlova [online]. 2013. vyd. [cit. 201401-14]. Dostupné z: http://www.cuni.cz/UK -5163.htlm



Česká patentová bezmoc- E15.cz/euro [online]. 2012 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://euro.e15/profit/ceska-patentova-bezmoc 860933



České firmy loni podaly rekordní počet přihlášek a patentů [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/novinky/detail/6590-ceske-firmy-loni



Český statistický úřad. Patenty v ČR v letech 1995-2009 [online]. 2012 [cit. 5.11.2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/patenty_v_ceske_republice_v_letech_1995_2009



Češi jsou národem vynálezců:Patenty a zlepšováky se jen hrnou [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z:http://vedatechnika.eurozpravy.cz/veda/66988-cesi-jsou-narodem



Čeští vynálezci v roce 2012/ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.vykazy/csu/tz.nsf/i/cesti-vynalezci-v -roce-2012



Čeští výzkumníci, vývojáři a podnikatelé jsou mezi těmi, kteří své vynálezy chrání nejméně [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.allfaforpower.cz/clanek/cesti-vyzkumnici-vyvojari-a-podnikatele



Ekonomická fakulta JU. Patent [online]. 2013 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.ef.jcu.cz/research-cs/hodnoceni/vysledky-vav/patent



Euroskop.cz. Evropský patentový úřad [online]. 2013 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8822/sekce/evropsky-patentovy-urad/



Evropský patentový úřad [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8822/sekce/evropsky-patentovy-urad/



ING. ELIÁŠ, Karel. Ochrana průmyslového vlastnictví v ČR [online]. 2012 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/redakce nsf/k/patenty-komentar2012 51






Komora patentových zástupců České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://patzastupci.cz/



Mezinárodní patentová ochrana TRADIS spol. s.r.o. Mezinárodní patentová ochrana [online]. 2013 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.tradis.cz/mezinarodni-patentova-ochrana.html



MICHÁLEK, Zdeněk. Právo duševního vlastnictví v praxi: Patenty. In: Právo duševního vlastnictví v praxi [online]. 2011. vyd. Ostrava [cit. 2014-01-14].



Na českých univerzitách je třeba posílit kulturu duševního vlastnictví [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: www.patentuj.cz



Patentová advokátní kancelář DANĚK & Partners. Vilém Daněk [online]. 2011 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.vilemdanek.com/obory.shtml#kap1



Patentová statistika: Vysoké školy už také objevily patenty [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/870031727C



Patenty na vynálezy. Evropský patentový zástupce [online]. 2013 [cit. 2013-1111]. Dostupné z: http://www.markes.cz/sluzby/patenty.html



Patenty a užitné vzory- Patent centrum [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2014-0114]. Dostupné z: http://patentcentrum.cz/patenty-a-uzitne-vzory



Patent/Slovník [online]. 2012 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.vutt.cz/utvar-transferu-technologii-vut-brno/-slovnik






Řízení před úřadem / vynález-patent.cz [online]. 2012 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://vynalez-patent.cz/rizeni-pred-uradem

52



Řízení před úřadem / vynález-patent.cz: inovace.cz - Jak získat patent [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.inovace.cz/inovujte-efektivne/uspesne-inovace/jak-ochránit



S žádostí o patent v Česku uspěje jen každý druhý [online]. 2012 [cit. 2014-0114]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/cl-57403630-szadosti



STATISTIKA A MY Final.indd - 1804120932-33.pdf: Zájem veřejného výzkumu a patentování roste [online]. 2012 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/71003E9618/File/180



Statistika roku 2012 zpráva ÚPV [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.patent-sky.com/statistika-2012-upv



SvětVědy.cz. Svět vědy [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://svetvedy.cz/patenty-vzory-ochranne-znamky/



Udělení patentu na vynález- Životní situace-portál veřejné správy [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/podnikani/situace/282/283/5127.html



Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/pravni-předpisy/narodni/zakony.html



Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z:http://upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-dozahranici.html

Ostatní:



Přihláška vynálezu se žádostí o udělení patentu [online]. 2011 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: www.upv.cz



Výroční zpráva 2012 [online]. 2013[cit. 2014-01-15]. ISBN 978-80-7282-101-3. Dostupné z: www.upv.cz

53

Řízení o udělení patentu

Recommend Documents