Řízení o udělení patentu v národním a mezinárodním měřítku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Řízení o udělení patentu v národním a mezinárodním měřítku Bakalářská práce

Autor:

Daniel Daňo Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

JUDr. Jan Tuláček

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu odborné literatury jsem uvedl veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem ztvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s verzí tištěnou. Jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech dne 29. dubna 2013

Daniel Daňo

Poděkování

Touto cestou bych rád poděkoval panu JUDr. Janu Tuláčkovi za odbornou pomoc, cenné připomínky a trpělivost při zpracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval panu Mgr. Ing. Tomáš Feiglovi, patentovému zástupci z Úřadu průmyslového vlastnictví, za cenné informace a čas, který mi věnoval.

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou udělení patentu jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. V teoretické části vysvětluje pojmy z průmyslového vlastnictví, vymezuje charakter patentu, dobu jeho účinnosti, práva z patentu a mnoho dalších pojmů vztahujících se k této problematice. Dále jsou popsány kroky k získání patentu a to nejen v rámci České republiky, ale i na mezinárodní úrovni. Nechybí ani právní předpisy, které přesně a jasně vymezují pojmy v oblasti průmyslového vlastnictví. V části praktické je provedena analýza konkrétní případů z praxe. Závěr je věnován zhodnocení provedené analýzy a stanovení silných a slabých stránek.

Klíčová slova Patent, účinek patentu, doba platnosti patentu, řízení o udělení patentu, národní cesta udělení patentu, Evropský patent, mezinárodní přihláška, právní předpisy z oblasti duševního vlastnictví.

Annotation This bachelor’s Thesis deals with the issue of granting patent on the national level as well as on the international one. In the theoretical part the theses explains the terms from an industrial ownership, defines the patent’s character, time efficiency, patent rights and many other terms concerning this issue. Then the steps to obtain a patent are described and not only within the Czech Republic but also in the international field. There is also legislation mentioned which clearly and accurately determines the terms in the area of industrial ownership. The analysis of the specific cases from practice is done in practical part of the annotation. The conclusion is focused on evaluation of this analysis and on determining the weaknesses and strengths.

Keywords Patent, effect of patent, patent validity, procedure of granting patent, national way to grant patent, European patent, international application, patent legislativ.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.

2.

3.

Teoretická východiska práce ......................................................................................... 9 1.1

Pojmy duševního vlastnictví.................................................................................. 9

1.2

Patentovatelnost vynálezů ................................................................................... 11

1.3

Právo na patent .................................................................................................... 12

1.4

Podnikový vynález .............................................................................................. 12

1.5

Účinek patentu ..................................................................................................... 13

1.6

Práva z patentu .................................................................................................... 13

1.7

Spolumajitelství patentu ...................................................................................... 14

1.8

Doba platnosti patentu ......................................................................................... 15

1.9

Zánik patentu ....................................................................................................... 15

1.10

Zrušení patentu .................................................................................................... 16

1.10.1

Úplné zrušení patentu .................................................................................. 16

1.10.2

Částečné zrušení patentu ............................................................................. 16

Řízení o udělení patentu .............................................................................................. 17 2.1

Přihlašování do zahraničí .................................................................................... 20

2.1.1

Národní cestou ..................................................................................................... 20

2.1.2

Cestou Evropského patentu ................................................................................. 21

2.1.3

Cestou mezinárodní přihlášky ............................................................................. 23

Právní předpisy v oblasti průmyslového vlastnictví .................................................... 25 3.1

Národní právní předpisy ...................................................................................... 25

3.2

Mezinárodní smlouvy spravované organizací Světového duševního vlastnictví 28

3.2.1

Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví .............................. 28

3.2.2

Smlouva o patentové spolupráci (PCT) ....................................................... 29

3.2.3

Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění............................ 29

3.2.4

Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uloţení mikroorganismů k

účelům patentového třídění ......................................................................................... 30

4.

3.3

Dohoda TRIPS..................................................................................................... 30

3.4

Evropská patentová organizace ........................................................................... 31

3.5

Evropská Unie ..................................................................................................... 32

Praktická část ............................................................................................................... 37

4.1

Úřad průmyslového vlastnictví............................................................................ 37

4.2

Národní přihlášky vynálezů ................................................................................. 38

4.3

Udělené patenty národní cestou a evropské patenty validované v České republice 39

4.4

Patenty udělené národní cestou a validované evropské patenty pro území České

republiky v roce 2012 podle mezinárodního patentového třídění ................................... 40 4.5 5.

Patentové přihlášky podané vybranými podniky v České republice ................... 43

Konkrétní případ uchazečů o udělení patentu ............................................................. 45 5.1

Zařízení pro vyuţití kinetické a tlakové energie proudícího vzduchu k dobíjení

akumulátoru elektrické energie ....................................................................................... 45 5.2

Způsob shromaţďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a

jejích výsledcích a jeho pouţití ....................................................................................... 47 6.

Jak pomáhají patenty firmám ve vstupu na zahraniční trhy ........................................ 49

Závěr .................................................................................................................................... 52 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 53 Seznam zkratek .................................................................................................................... 57 Seznam grafů, schémat a tabulek ........................................................................................ 58 Seznam příloh ...................................................................................................................... 59

Úvod V úvodu bych rád představil svoji bakalářskou práci s názvem „Řízení o udělení patentu v národním a mezinárodním měřítku. V dnešním vynalézavém světě je dobré si své nápady střeţit. Pokud se vynálezci podaří dosáhnout výsledku nebo vynálezu, který „je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově vyuţitelný“1, pak si tento vynález můţe patentovat. Patent pro něj pak představuje jakousi ochranu svého vynálezu spočívající v omezení ostatních od snahy pouţít tento vynález.

Téma své práce jsem zvolil na základě otcova snaţení v loňském roce, kdy se svým kamarádem usilovali o udělení patentu. Tato problematika je pro mě zajímavá nejen z důvodu, ţe sám obdivuji technický rozvoj, ale především oceňuji snaţení „vynálezců“, kteří vynakládají úsilí na vytvoření nových předmětů, technologií či postupů. Získání patentu nemusí vynálezci přinést jen zisk, ale i psychické uspokojení. Cílem vynálezce kolikrát tedy není v první řadě individuální obohacení, nýbrţ dostatečné stimulování tvůrčí činnosti a inovace a tím zvýšit hospodářský rozvoj a koneckonců i blahobyt občanů. Toto pojetí je spíše z ekonomického hlediska. Z právního hlediska se jedná především o ochranu vynálezu a omezení jeho pouţívání bez souhlasu vynálezce. Ochrana vynálezu je upravena právními předpisy z oblasti průmyslového vlastnictví. Této problematice je věnována kapitola č. 4 v teoretické části.

Cílem mé práce je analýza konkrétních případů z praktického ţivota a na základě provedeného průzkumu stanovit silné a slabé stránky. Zmapování současného stavu jsem provedl na základě rozhovorů s osobami, které usilovali o získání patentu a na základě studia dokumentů, které mi byly poskytnuty pracovníkem Úřadu průmyslového vlastnictví. Dílčími cíly této práce je uvedení do problematiky, coţ spočívání ve vymezení pojmů z oblasti průmyslového vlastnictví, popis jednotlivých kroků řízení o udělení patentu a to nejen v národní, ale i mezinárodní rovině. Jak jiţ bylo výše zmíněno, samotná kapitola je věnována i legislativním předpisů.

1

Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009.

8

1. Teoretická východiska práce V této části se vysvětlím jednotlivé pojmy, které se týkají zvolené problematiky, kterou jsem si zvolil.

1.1 Pojmy duševního vlastnictví Výsledek duševního úsilí osob je povaţován za právo k duševnímu vlastnictví dle vnitrostátních a mezinárodních předpisů. Práva k duševnímu vlastnictví představují prostředek ochrany některých nehmotných aktiv společnosti. Rozdělení zákonných práv k duševnímu vlastnictví popisuje následující schéma: Schéma č. 1 - Rozdělení práv duševního vlastnictví

PRŮMYSLOVÉ VLASTNICTVÍ:

++ patenty

AUTORSKÉ PRÁVO

+ A SOUVISEJÍCÍ PRÁVA

uţitné vzory ochranné známky průmyslové vzory

Zdroj: Duševní vlastnictví, příručka duševních postupů – Vlastní grafická úprava. „Právní systémy připouštějí, že šíření tvůrčího úsilí může společnosti přinášet prospěch a stimulovat další tvůrčí aktivitu.“2 Prostřednictvím práv k duševnímu vlastnictví má původce vynálezu kontrolu nad tím, co vytvořil. Má vlastně kontrolu nad přístupem ostatních osob k výsledkům jeho tvořivosti. Díky právům můţe z výsledků své tvořivosti těţit. 2

Duševní vlastnictví : příručka osvědčených postupů : 10 praktických doporučení pro lepší integraci

duševního vlastnictví do obchodní činnosti. 1. české vydání. Praha: PrahaÚřad průmyslového vlastnictví, 2010, 2010. ISBN 978-80-7282-084-9 (broţ.).

9

Jednotlivé typy práv k duševnímu vlastnictví jsou popsány níţe.

Patent

Patent je určitá forma právní ochrany vynálezu, která splňuje zákonná kritéria na tuto ochranu. Je upraven v Zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. K tomuto zákonu je vydána jako prováděcí předpis vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů.

Užitný vzor

Vyuţívá se pro předměty s niţší vynálezeckou úrovní nebo menšího ekonomického významu. Pro tyto vynálezy se vyuţívá jednodušší, rychlejší a méně nákladná ochrana, která je nazvána uţitným vzorem. Jedná se o nová, průmyslově vyuţitelná technická řešení, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Celý proces o řízení udělení uţitného vzoru je jednodušší neţ proces řízení o udělení patentu.3

Ochranná známka Funkce ochranné známky spočívá v odlišení výrobků, sluţeb stejného druhu, které vyrábí různí výrobci nebo poskytovatelé sluţeb. Usnadňují spotřebitelům orientaci na trhu. Ochranná známka má grafickou podobu a musí vţdy existovat ve spojení s konkrétními výrobky či sluţbami.4

Průmyslový vzor

Tato forma je určena pro designerská řešení. Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, který spočívá ve znacích linií, obrysů, barev, struktury nebo materiálů výrobku 3

Uţitné

vzory. Úřad

průmyslového

vlastnictví [online].

2013

[cit.

2013-04-28].

http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/uzitne-vzory.html 4

Elektrotechnologie v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 121 s. ISBN 978-80-247-2929-9.

10

Dostupné

z:

nebo jeho zdobení. Jedná se vlastně o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku.5 Podmínkou pro ochranu průmyslového vzoru je novost a individuální povaha. Jeho platnost trvá pět let od podání přihlášky a lze ji obnovit i opakovaně aţ na 25 let.6

1.2 Patentovatelnost vynálezů Dle Zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, část první, § 3 odst. 1, se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově vyuţitelné. Vynálezy povaţované za „nové“ jsou ty, které nikdy předtím nebyly patentovány, nikdy nebyly v prodeji, nebyly pouţívány, jakkoliv popsány nebo očekávány.

Nelze patentovat vynálezy, které by se příčily veřejnému pořádku nebo dobrým mravům Zákon uvádí, ţe mezi vynálezy nepatří objev, vědecké teorie a matematické metoda, estetický výtvor, plán, pravidlo či způsob vykonávání duševní činnosti. Dále je uvedeno hraní her a počítačové programy.

Odrůdy rostlin a plemena zvířat také není moţno patentovat, protoţe se na ně vztahuje zvláštní reţim právní ochrany.

Patentovat tedy lze nové výrobky a technologie, chemicky vyráběné látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, stejně tak i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí.7

5

Úřad

průmyslového

vlastnictví.

Upv.cz

[online].

2013

[cit.

2013-04-24].

Dostupné

z:

http://upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html 6

ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 167 s. Expert (Grada). ISBN 978-

80-247-2987-9. 7

VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada,

2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6

11

1.3 Právo na patent Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce. Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu.8

Původcem či spolupůvodcem můţe být pouze fyzická osoba. Tato osoba má právo na původcovství, coţ je osobnostní právo, které není převoditelné na třetí osoby. V zákoně není uvedeno, zda je nutno splňovat určitou věkovou hranici, tudíţ původce můţe být pouze fyzická osoba bez ohledu na věk. Osoba původce je uvedena v přihlášce vynálezu a v patentové listině. Údaje o původci jsou zapisovány do patentového rejstříku.9

1.4 Podnikový vynález V rámci plnění pracovních úkolů je moţné, ţe zaměstnanec můţe vytvořit vynález. Pokud je tento vynález vytvořen ke splnění úkolu z pracovněprávního vztahu, jedná se podnikový vynález. 10

V případě, ţe původce vynálezu (zaměstnanec) vytvořil vynález ke splnění úkolu z pracovněprávního vztahu, přechází právo na patent na zaměstnavatele, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak.11

Podnikový vynález je tedy výsledkem pracovněprávního vztahu vytvořený původcem (zaměstnancem). Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele neprodleně písemně vyrozumět 8 9

Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. Český

statistický

úřad.

Czso.cz

[online].

2013

[cit.

2013-04-28].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika_definice_sledovanych_pojmu/$File/patenty _definice.pdf 10

Vynález vytvořený v pracovně-právním vztahu čili Podnikový vynález. Finanční noviny [online]. 2013

[cit.

2013-04-27].

Dostupné

z:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/vynalez-vytvoreny-v-pracovne-

pravnim-vztahu-cili-podnikovy-vynalez/610195 11

Epravo.cz,

a.s.

Epravo.cz

[online].

2009

[cit.

2013-04-26].

http://www.epravo.cz/top/clanky/podnikovy-vynalez-a-pravo-na-odmenu-58683.html

12

Dostupné

z:

a je povinen mu předat veškeré podklady pro posouzení vynálezu.12 Od okamţiku písemného vyrozumění plyne zaměstnavateli tříměsíční lhůta k uplatnění práva na patent vůči zaměstnanci, jinak toto právo přechází zpět na původce vynálezu, tedy zaměstnance. V tříměsíční lhůtě jsou původce i zaměstnavatel povinni zachovat mlčenlivost vůči třetím osobám.13

Původce (zaměstnavatel), který vytvořil podnikový vynález a zaměstnavatel na něj uplatnil právo na patent, má vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou odměnu. O výši odměny rozhoduje technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosaţený jeho moţným vyuţitím nebo jiným uplatněním.14

1.5 Účinek patentu Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Majitel patentu má výlučné právo vyuţívat vynález, poskytnout souhlas k jeho vyuţívání (například forma licence) nebo patent můţe převést.15

Stejné účinky má i patent přidělený Evropským patentovým úřadem. Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu jeho předmět vyuţívat. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhoţ nastávají účinky patentu.

1.6 Práva z patentu Majitel patentu má výlučné právo vynález vyuţívat a poskytuje souhlas k jeho vyuţívání jinými osobami.

12


13


14

Viz předešlý zdroj

15


13

1.6.1 Přímé užívání Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo pouţívat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dováţet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat. Bez souhlasu majitele nikdo nesmí vyuţívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k vyuţití. Dále nesmí nabízet, uvádět na trh, pouţívat nebo k tomuto účelu dováţet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu.16

1.6.2 Nepřímé užívání Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě neţ je osoba oprávněná vyuţívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a slouţící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliţe je vzhledem k okolnostem zřejmé, ţe tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny.17

1.6.3 Vyčerpání práv Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliţe tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaţe by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.18

1.7 Spolumajitelství patentu Pokud připadají práva z patentu několika osobám, vztahy mezi nimi jsou upraveny obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.

16


17


18


14

Pokud mezi majiteli není dohodnuto jinak, kaţdý ze spolumajitelů má právo vyuţívat vynález.

K platnému uzavření licenční smlouvy je potřeba souhlasu všech spolumajitelů. Kaţdý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně. V případě převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů.19

1.8 Doba platnosti patentu Zákonem stanovená doba platnosti patentu je dvacet let od doby podání přihlášky. Majitel je povinen kaţdoročně platit poplatky za jeho udrţování v platnosti.20

1.9 Zánik patentu Patent zanikne jestliţe:

Uplyne doba jeho platnosti,

Majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udrţování patentu v platnosti.

Majitel patentu se ho vzdá. V takovém případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu průmyslového vlastnictví.21

19


20

Obchod nehmotnými statky: patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck,

1995, xiii, 257 s. ISBN 80-717-9320-5. 21


15

1.10 Zrušení patentu Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáţe-li navrhovatel právní zájem.

1.10.1 Úplné zrušení patentu Úřad průmyslového vlastnictví patent zruší, zjistí-li se dodatečně ţe:

Vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti,

Vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit,

Předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu, nebo ţe předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen.

Majitel patentu na něj nemá právo podle (není původcem ani jeho právním nástupcem); zrušení v tomto případě Úřad průmyslového vlastnictví provede na návrh oprávněné osoby.22

1.10.2 Částečné zrušení patentu Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů.23 Zrušení patentu nabývá na zpětné účinnosti ode dne počátku jeho platnosti. Pokud navrhovatel prokáţe právní zájem, lze návrh na zrušení patentu podat i po jeho zániku.

22


23

Obchod nehmotnými statky: patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck,

1995, xiii, 257 s. ISBN 80-717-9320-5.

16

2. Řízení o udělení patentu Samotným vytvořením vynálezu nevzniká jeho ochrana. K tomu, abychom získali ochranu vynálezu, musí proběhnout řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví.

Řízení o udělení patentu je zahájeno na základě podání přihlášky. V přihlášce musí být vynález jasně a úplně vysvětlený, aby ho mohl odborník uskutečnit, výhodou bude i grafické zobrazení vynálezu. Přihláška se zpravidla podává na předtištěném formuláři u Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku podává původce vynálezu nebo osoba, na kterou původce převedl právo. Osobě, která podá přihlášku, vznikne právo přednosti24. Jedná se o důleţitý prvek ochrany přihlašovatele, protoţe řízení o udělení patentu trvá čtyři roky v průměru25. Proto, aby bylo zahájeno řízení o udělení patentu, nestačí pouze podat přihlášku. Ţadatel musí zaplatit i příslušné správní poplatky. Správní poplatky se platí za úkony provedené v patentovém řízení.

Dalším postupem je předběţný průzkum, kdy je navrhovateli oznámeno, zda je jeho vynález vůbec patentovatelný a zda přihláška neobsahuje formální nedostatky. Zkoumá se, zda navrhovatel zaplatit veškeré povinné poplatky.

Jestliţe dojde k nalezení nedostatku, Úřad průmyslového vlastnictví vyzve navrhovatele, aby v dané lhůtě nedostatky odstranil. Pokud tak navrhovatel neučiní, řízení bude zastaveno.

24

Právo přednosti značí prioritu před kaţdou osobou, která podá shodnou přihlášku později. „To především

znamená, ţe v případě udělení ochrany na přihlášený předmět či jeho zveřejnění v průběhu řízení o přihlášce vynálezu nemůţe být jinému přihlašovateli účinně přiznána ochrana na stejný předmět přihlášený později.“ MICHÁLEK, Zdeněk. Duševní vlastnictví v praxi: Patenty. [online]. 2011, s. 16 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://opvk.cdvinfo.cz/file/dusevni-vlastnictvi-v-praxi-patenty/ 25

Úřad průmyslového vlastnictví. Postup patentování [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z:

http://www.upv.cz/cs/publikace/prirucka-vynalezce/Ochrana-Vasi-myslenky/Postup-patentovani.html

17

Pokud přihláška neobsahuje ţádné nedostatky, nebo zjištěné nedostatky byly upraveny, pak je přihláška zveřejněna. Zveřejnění přihlášky se oznamuje ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. K této přihlášce se můţe kdokoliv vyjádřit ohledně její patentovatelnosti. V případě, ţe dojde k připomínkám k vynálezu, musí být přihlašovatel o těchto připomínkách vyrozuměn.

Úplný průzkum přihlášky se provádí na základě ţádosti přihlašovatele, nebo můţe být provedena z moci úřední. Tato ţádosti jiţ nelze vzít zpět. V rámci úplného průzkumu se zkoumá, zda se skutečně jedná o nový průmyslově vyuţitelný vynález, který je výsledkem vynálezecké činnosti. Úřad průmyslového vlastnictví tedy detailně zkoumá, zda jsou splněny všechny předpoklady pro udělení patentu.

Během zkoumání je moţné, ţe dojde k nalezení vady, která brání udělení patentu. Přihlašovatel má opět určitou lhůtu na opravu vad. Pokud se tak nestane, řízení můţe být zastaveno. V opačném případě, při splnění všech podmínek pro udělení patentu a po zaplacení příslušných správních poplatků udělí Úřad průmyslového vlastnictví ţadateli patent.

Majitel obdrţí patentovou listinu. Na listině je uvedeno jméno původce. Součástí je popis vynálezu a patentové nároky. Tato skutečnost je oznámena ve Věstníku. „Úřad průmyslového vlastnictví vydává věstník, v němž se uveřejňují zejména skutečnosti, týkající se zveřejněných přihlášek vynálezů, udělených patentů a další údaje o vynálezech, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.“26 Za vydání patentové listiny jsou stanoveny poplatky27.

26


27

Vydání patentové listiny do rozsahu deset stran strojopisu 1600,- Kč, za kaţdou další stranu 100,- Kč.

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích: Sazebník správních poplatků, poloţka 128. In: 634/2004. 2009.

18

Schéma č. 2 - Řízení o udělení patentu

Zdroj: Výroční zpráva Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky 2012. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, 2013. ISBN 978-80-7282-101-3. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/publikace /rocenka/rocenka.html

19

2.1

Přihlašování do zahraničí

Na svobodném rozhodnutí přihlašovatele závisí, kam a jakým způsobem svůj vynález chce přihlásit. Přihlašovatel se vţdy řídí právem příslušné země nebo regionu, kam směřuje svoji ţádost. Právo České republiky v tomto ohledu stanovuje pouze jedinou povinnost a sice, obsahuje-li patentová přihláška nějaké utajované skutečnosti, musí ji přihlašovatel podat Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky a zároveň je povinen předloţit souhlas Národního bezpečnostního úřadu.

Přihlásit vynález do zahraničí je moţno níţe uvedenými způsoby.

2.1.1 Národní cestou

V tomto případě záleţí jen na přihlašovateli, v jakém státě chce mít svůj vynález chráněn patentem nebo jinou ochranou. V kaţdém státě je vhodné si zvolit tzv. patentového zástupce. Předmětem činnosti těchto zástupců podle nové právní úpravy je sluţba patentových zástupců, která spočívá zejména v zastupování: „tj. činění úkonů jménem a na účet účastníka v řízení před správními a v některých zákonem stanovených případech i před soudními orgány ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví.“28

Jinými slovy patentový zástupce podá veškeré informace ohledně přihlášení vynálezu, vlastního řízení, o přihlášce a výše poplatků a lhůt jejich splacení. Zástupce tedy má oprávnění zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, postarat se o překlad popisu a specifikace vynálezu do příslušného jazyka. Stejně tak zajistí překlad patentových nároků či anotaci do úředního jazyka a v neposlední řadě také zaplatí poplatky.

Patentový zástupce je vţdy vázán právními předpisy a v jejich mezích pokyny klienta. Stejně tak je povinen chránit práva a oprávněné zájmy klienta.

28

SCHELLEOVÁ, Ilona. Organizace soudnictví a právní služby. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 213 s.

Právo studium. ISBN 80-865-7540-3.

20

2.1.2 Cestou Evropského patentu

Evropská patentová organizace (dále jen EPO) je právnickou osobou. Úkolem této organizace je udělovat evropské patenty. Jedná se o organizaci, která má v kaţdém smluvním státě nejširší moţnou právní způsobilost, jaká je přiznána právnickým osobám podle národního práva státu. Orgány této organizace jsou:

Evropský patentový úřad (dále jen EPÚ)

Správní rada

Smluvními státy EPO jsou k 1. srpnu 2012: Albánie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Irsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, San Marino, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, Velká Británie, Slovinsko, Maďarsko, Bývalá republika Jugoslávie Makedonie, Rumunsko, Turecko, Malta.

Pokud si tedy přihlašovatel přeje získat patent v některé z těchto smluvních zemí, pak má moţnost podat ţádost o Evropský patent.

Na rozdíl od České republiky, má moţnost podání přihlášky jak fyzická tak i právnická osoba. Ohled se nebere na místo bydliště či občanství.

Jestliţe přihlašovatel nemá trvalé bydliště nebo sídlo v některém z výše uvedených smluvních států, musí být zastoupen při všech řízeních před Evropským patentovým úřadem. Výjimkou je podání evropské patentové přihlášky zástupcem, který je zapsán do seznamu vedeného Evropským patentovým úřadem za tímto účelem.

21

Způsoby, kterými lze podat patentovou přihlášku:

a) U Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu nebo v jeho kanceláři v Berlíně.

b) Pokud to právo smluvního státu předepisuje nebo připouští, lze podat přihlášku u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto státu.

Evropské patentové přihlášky je jiţ od 1. července 2002 moţno podávat v Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky. Evropskou patentovou přihlášku je nutno podat v jednom z úředních jazyků29 EPÚ. Ţadatelé, jejichţ bydliště nebo sídlo je na území smluvního státu, ale úřední jazyk je jiný neţ úřední jazyky uvedené EPÚ mají nárok na 20% slevu z přihlašovacího poplatku. Tato výhoda se vztahuje i na příslušníky některého ze smluvního státu, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí a podají přihlášku v jazyce státu, ve kterém mají uvedený trvalý pobyt.

Podání evropské patentové přihlášky je doprovázeno poplatky, které jsou splatné přímo EPÚ a v evropské měně30 a je nutné je zaplatit do jednoho měsíce od podání přihlášky. Jedná se o tyto poplatky:

přihlašovací poplatek,

poplatek za rešerši,31

poplatek za 16. a kaţdý nárok.

29

Úředními jazyky Evropského patentového úřadu jsou: angličtina, francouzština, němčina.

30

Evropská měna EUR

31

Rešerše se doporučuje provádět na současný stav techniky. Stav techniky představuje veškeré dostupné

informace a je rozšířen o nepatentovou literaturu, odborné články, broţury, učebnice, diskuze, zápisy z konferencí apod. Účelem je, aby bylo včasně zjištěno, zda neexistuje stejný či podobný vynález.

22

2.1.3 Cestou mezinárodní přihlášky V tomto případě hovoříme o Smlouvě o patentové spolupráci32 (dále jen PCT), která představuje mezinárodní dohodu a umoţňuje poskytnout ochranu vynálezu v libovolném počtu členských zemí a to na základě podané přihlášky v jednom z úředních jazyků EPÚ. Díky této přihlášce, lze získat ochranu vynálezu ve 146 smluvních státech a čtyři regionální patenty (stav k 7. září 2012, Úřad průmyslového vlastnictví). Většina států je průmyslově vyspělá a vytváří Mezinárodní unii pro patentovou spolupráci.33

Mezinárodní přihlášku lze podat v angličtině, francouzštině či němčině na některém z tzv. přijímacích úřadů. V České republice je to tedy Úřad průmyslového vlastnictví, nebo lze podat přímo u Světové organizace duševního vlastnictví World Intellectual Property Organization.34 WIPO sídlí v Ţenevě.

I s mezinárodní přihláškou jsou spojeny jisté poplatky, které je nutné uhradit ve stanovené lhůtě. Konkrétně se jedná o tyto:

předávací poplatek,

případný poplatek za vyhotovení dokladu o právu přednosti,

mezinárodní přihlašovací poplatek (pokud má přihláška více jak 30 stran, je poplatek zvýšený),

poplatek za mezinárodní rešerši.

32

Patent Cooperation Treaty = PCT Vynalez-patent.cz/. Informační portál z oblasti patentového práva

[online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://vynalez-patent.cz/mezinarodni-cesta 33

International Patent Cooperation Union

34

World Intellectual Property Organization - WIPO

23

Je-li přihlašovatel fyzická osoba se sídlem a občanstvím v České republice, pak můţe uplatnit slevu 90% z mezinárodního přihlašovacího poplatku. V případě, ţe přihlašovatelů je více neţ jeden, pak musí kaţdý z nich splňovat tyto podmínky.

Mezinárodní fáze řízení sestává z provedení mezinárodní rešerše a zveřejnění mezinárodní přihlášky po osmnácti měsících od priority.35

Mezinárodní rešerše si klade za cíl zjistit rozhodující známý stav techniky. Rešerši vypracuje Orgán pro mezinárodní rešerši a to do 3 měsíců od data, kdy obdrţel rešeršní vyhotovení nebo do 9 měsíců od data priority podle toho, která lhůta uplyne později. Aby bylo moţno zpracovat písemný posudek k patentovatelnosti vynálezu, je nutné, aby byla vyhotovená mezinárodní rešeršní zpráva. Obsahuje stanovisko, zda vynález splňuje všechny poţadované specifikace. Po zpracování mezinárodní rešeršní zpráva, předá příslušný orgán tuto zprávu včetně posudku patentovatelnosti přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu.

Pokud se vynález na základě posudku jeví jako nepatentovatelný, pak má přihlašovatel právo na jednu úpravu nároků ve lhůtě, kterou stanoví Mezinárodní úřad. Pokud přihlašovatel splní nápravu ve stanovené lhůtě, řízení o udělení patentu můţe pokračovat. V opačném případě je řízení zastaveno nebo zrušeno.

Mezinárodní patentová přihláška včetně rešeršní zprávy se zveřejňuje do 18 měsíců od data priority. Ke zveřejnění můţe dojít i dříve, pokud ţadatel podá ţádost o dřívější zveřejnění nebo zaplatí příslušný poplatek.

Dále toto řízení probíhá tzv. národní fází, která probíhá před patentovými úřady jednotlivých zemí, v nichţ ţadatel ţádá o udělení patentu. Národní fáze řízení o udělení patentu se řídí zákonodárstvím jednotlivých států. Avšak tyto státy nemohou stanovit jiné či další formální poţadavky na obsah a úpravu přihlášky, neţ jak stanoví PCT. (Úřad průmyslového vlastnictví)

35

Priorita je výraz pro podání přihlášky vynálezu se ţádostí o udělení patentu.

24

3. Právní předpisy v oblasti průmyslového vlastnictví Jedná se o právní pravidla, která vymezují pojmy řízení v oblasti průmyslového vlastnictví. Předpisy budou členěny následovně.

3.1 Národní právní předpisy Národní předpisy, které vymezují oblast průmyslového vlastnictví, můţeme rozdělit do tří kategorií: zákony, vyhlášky a ostatní dokumenty.

a) Zákony

Hlavním základním dokumentem, který upravuje ochranu duševního vlastnictví pomocí patentů je Zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění ze dne 27. listopadu 1990. Tento zákon prošel řadou změn, ovšem poslední změna se datuje roku 2007. Bylo zapotřebí sjednotit českou legislativu s legislativou Evropské patentové organizace.

„Účelem zákona je upravit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů a zlepšovacích návrhů.“36

Zákon tedy vymezuje především podmínky udělení patentu na nový vynález, upravuje řízení o udělení patentu, účinky a zánik patentu. V neposlední řadě vymezuje i podmínky pro evropskou patentovou přihlášku, evropské patenty s účinností pro Českou republiku a dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a přípravky na ochranu rostlin.

Ochranu technických řešení pomocí uţitných vzorů upravuje Zákon č. 478/1992 Sb., o uţitných vzorech, v platném znění. K poslední změně v tomto zákoně došlo v roce 2006.

36


25

Za zmínku stojí Příručka pro průvodce vynálezů a technických řešení ústavů Akademie věd České republiky. Příručka shrnuje nejdůleţitější informace týkající se průmyslově právní ochrany vynálezů a technických řešení (vydáno Střediskem společných činností Akademie věd ČR 2010).

Další velmi vyuţívaná forma ochrany je ochranná známka. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, upravuje jejich definici, podmínky zápisu, účinnost, řízení o zápisu a vztahy k zahraniční legislativě. Poslední změna v zákoně je uvedena v roce 2007.

Další zákony vztahující se k průmyslovému vlastnictví jsou tyto:

Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů. v platném znění.

Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, v platném znění.

Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů, v platném znění.

Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, v platném znění.

Po úspěšném provedení řízení o udělení patentu je nutné platit poplatky. Mezi tyto poplatky zahrnujeme udrţovací, obnovovací a prodluţovací. V případě patentů je tato problematika upravována Zákonem č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udrţování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů. Poslední změna v zákoně proběhla v roce 2005. U patentů činí udrţovací poplatky za první roky 1.000 Kč a progresivně se zvyšují aţ na hodnotu 24.000 Kč za rok dvacátý.37 V zahraničním řízení jsou poplatky výrazně vyšší. Poplatky pro ostatní ochranné dokumenty jsou uvedeny v sazebníku správních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví.

37

Uvádí Úřad průmyslového vlastnictví

26

Úřad průmyslového vlastnictví je definován jakoţto ústřední orgán státní správy České republiky na ochranu průmyslové vlastnictví. V Zákoně č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, je uvedena definice a základní funkce Úřadu průmyslové vlastnictví.

Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví upravuje Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Podle tohoto zákona můţe majitel uţitného vzoru poţadovat vůči třetí osobě, která ohroţuje nebo porušuje jeho právo, informace o původu a distribučních sítích zboţí nebo sluţeb, kterými je právo porušováno.

Další zákony související:

Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád v platném znění.

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, Sazebník správních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví.

b) Vyhlášky

Vyhlášky jsou jakési prováděcí předpisy, které detailněji řeší základní úpravy definované v zákonech. Nejdůleţitější vyhlášky řadící se do řízení ve věcech vynálezů, ochranných známek jsou tyto:

Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.

Vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách v platném znění (s účinky od 1. dubna 2004).

c) Ostatní dokumenty

27

Do této skupiny lze zařadit dokument, který je velmi uţitečný pro původce vynálezu. Je to instrukce, kterou se stanoví standard úpravy přihlášky vynálezu, ţádosti o udělení dodatkového ochranného osvědčení a přihlášky uţitného vzoru. Dokument nabyl účinnosti dnem 1. Ledna 2010 a má název Instrukce předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví.38

3.2 Mezinárodní smlouvy spravované organizací Světového duševního vlastnictví Světová organizace duševního vlastnictví je významnou mezinárodní organizací v oblasti ochrany duševního vlastnictví a také smluvní stranou řady mnohostranných mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví spravovaných touto organizací. Česká republika je členem této organizace. Česká republika je dále členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů, kterou spravuje EPO. Také je smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) spravovanou Světovou obchodní organizací.

3.2.1 Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví Nebo také jinak nazývána jako Paříţská unijní dohoda byla uzavřena roku 1883 v Paříţi a pro Českou republiku je platná od 29. prosince 1970 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů ČSSR pod číslem 64/1975 Sb.39

Předmětem této úmluvy je ochrana patentů na vynálezy, uţitné vzory, průmyslové vzory nebo modely, tovární nebo obchodní známky, známky sluţeb, obchodní jméno a údaje o provenienci zboţí nebo označení jejího původu. Tato úmluva je základním pilířem ochrany

38

Příručka Ochrana duševního vlastnictví. Businessinfo.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/PRIRUCKA_INMP_Ochrana_dusevniho_vlastnictvi.pdf 39

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009,

xvii, 190 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-174-1.

28

duševního vlastnictví. Největším přínosem je právo unijní priority40. Úmluva dále upravuje národní zacházení, nezávislost patentů, zřízení národních úřadů a další. Několikrát byla úmluva reevidována (Vyhláška č. 64/1975 Sb.) Na základě této dohody vznikla tzv. Paříţská Unie, jejímiţ členy je více neţ 100 států včetně České republiky. 41

Paříţská úmluva stále platí, ale spíše historický význam.

3.2.2 Smlouva o patentové spolupráci (PCT) Tato smlouva tvoří základ mezinárodního systému ochrany vynálezů. Původní představa tzv. světového patentu byla zavrţena jiţ na počátku. Dodnes je nereálná vzhledem k počtu harmonizačních kroků. V současnosti je členem 146 států. Smlouva byla přijata ve Washingtonu dne 19. června 1970.

3.2.3 Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění Vyhláška č. 110/1978 Sb., ve znění vyhláška č. 86/1985 Sb. Tato dohoda byla podepsána 24. března 1971 a změněná v roce 1979. Navazuje na Evropskou úmluvu o mezinárodním třídění patentů na vynálezy z roku 1954. Vzrůstající počet přihlášek vynálezů a udělovaných patentů si vyţádal vytvoření jednotného mezinárodního systému jejich třídění, aby bylo moţné provádět účinné a rychlé rešerše o nových vynálezech. Členské státy vytvořily zvláštní unii a zavázaly se podle přijatého patentového třídění zatřiďovat patenty na vynálezy a ostatní ochranné dokumenty na uţitné vzory. Dohod má přes 50 členů.

40

Unijní priorita - tento institut umoţňuje zachovat právo přednosti z první podané přihlášky i pro přihlášky

se shodným předmětem podané v dalších státech. Podmínkou je, ţe přihláška uplatňující unijní prioritu musí být podána od data podání přihlášky první („prioritní“), která zaloţila „unijní prioritu“ 41

Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. Vyhledávač google [online]. 2013 [cit. 2013-04-

20]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&ved=0C DUQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.upv.cz%2Fdms%2Fpdf_dokumenty%2Fmez_smlouvy%2Fpariz_u mluva%2FPARIZ_UMLUVA.PDF&ei=6nx6UfidGcKF4ASE1IH4BQ&usg=AFQjCNGxRi3haKKyxwQ65n _eIRX6ULh3vA&sig2=ZUH0zKFQKoJP92PhznHYHg&bvm=bv.45645796,d.bGE

29

3.2.4 Budapešťská

smlouva

o

mezinárodním

uznávání

uložení

mikroorganismů k účelům patentového třídění Vyhláška č. 212/1989 Sb. Tato úmluva byla přijata na Budapešťské diplomatické konferenci dne 28. dubna 1979 a k její změně došlo v roce 1990.

Ochranné známky mezinárodní

Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, změněná v roce 1979 (vyhláška č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.)

Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek sjednaný v Madridu dne 27. 6. 1989 (sdělení č. 248/1996 Sb.)

Změna Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek

Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek ze dne 15. 6. 1957 (vyhláška č. 118/1979 Sb., ve znění vyhláška č. 77/1985 Sb.)

3.3 Dohoda TRIPS Česká republika je smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Cílem dohody TRIPS byla mimo jiné omezení narušení a překáţek mezinárodního obchodu, propagace účinné a přiměřené ochrany práv duševního vlastnictví a zajištění toho, aby se sama opatření a postupy vymáhání práv z duševního vlastnictví nestaly bariérami legitimního obchodu. Ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví by měla

přispět

k propagaci

a

technické

inovaci,

k transferu,

šíření

technologií,

k všestrannému prospěchu výrobců a uţivatelů technologických znalostí. Pro účely dohody TRIPS se rozumí všechny kategorie duševního vlastnictví.

30

Hlavní rysy dohody:

Dohoda stanoví minimální standardy ochrany poskytované kaţdým členem. Všechny hlavní prvky ochrany jsou definovány. Zejména předmět ochrany, práva na propůjčení a přípustných výjimek z těchto práv a minimální dobu trvání ochrany.

Domácí postupy a náprava vynucování práv duševního vlastnictví.

Dle dohody jsou spory mezi členy Světové obchodní organizace ohledně respektování povinností podle TRIPS předmětem postupů Světové obchodní organizace pro řešení sporů.42

3.4 Evropská patentová organizace Česká republika je členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů, kterou spravuje EPO.

Úmluva o udělování evropských patentů (EPC)

Revidovaná aktem revidujícím článek 63 EPÚ ze 17. prosince 1991 a Revizním aktem EPÚ z 29. listopadu 2000 (EPC 2000). EPC vytváří společné právo smluvních států pro udělování patentů na vynálezy. Tyto patenty se nazývají Evropské patenty.

Cílem této úmluvy je vytvoření jednotného evropského řízení o udělování patentů, na základě jednotné soustavy hmotného patentového práva. Vlastně jde o to, aby ochrana vynálezů ve všech smluvních státech byla pro přihlašovatele snadnější, levnější a spolehlivější.

42

Background

report. Studentsummit.cz [online].

2013

[cit.

2013-04-29].

http://www.studentsummit.cz/data/1320445049543WTO_DV_XVII.-rocnik.pdf

31

Dostupné

z:

Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů

Byla provedena řada změn, avšak poslední v roce 2010. Jednalo se o změnu týkající se řízení o evropském patentu

Rozhodnutí Správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů a Poplatkový řád

Poplatkový řád

Konsolidovaná verze z roku 2011.

Poslední změna 27. 10. 2011 - pozměňující poplatkový řád a upravující výši sníţení poplatku za dodatečnou evropskou rešerši v případě, kdy byla vypracována jedním z evropských orgánů pro mezinárodní rešerši zpráva o mezinárodní nebo doplňkové mezinárodní rešerši. V roce 2010 byly zvýšeny poplatky za šestnáctý a kaţdý další patentový nárok. Orientačně se poplatky spojené s podáním evropské patentové přihlášky a poplatky patentovému zástupci pohybují okolo 100 000 Kč. Dále je samozřejmě nutné počítat s dalšími poplatky (odpovědi na výsledky průzkumů, udělení, validace evropského patentu v jednotlivých zemích, udrţovací poplatky apod.). 43

3.5 Evropská Unie Oficiálním úředním orgánem Evropské Unie je Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM – Office For Harmonization In The Internal Market). Úřad sídlí ve španělském Alicante. Zabývá se ochrannými známkami Společenství a zapsanými průmyslovými vzory, na něţ se vztahuje jednotná legislativa. Je také úřadem pro průmyslové vlastnictví,

43

BussinesInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export. Businessinfo.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-27].

Dostupné

z:http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/PRIRUCKA_INMP_Ochrana_duševního

_vlastnictvi. pdf

32

které zároveň plní technickou funkci spočívající v registraci práv z průmyslového vlastnictví.

Po vstupu České republiky do Evropské unie se nijak zásadně nezměnilo právo k jednotlivým předmětům průmyslového vlastnictví, poskytovaných na základě české legislativy nebo na základě mezinárodních smluv, jimiţ je Česká republika vázána (např. ochranné známky registrované dle Madridské dohody).

Po vstupu České republiky do Evropské unie, začaly na našem území platit předpisy, které chrání průmyslové vlastnictví jednotně na celém území EU.

Ochranné známky Evropského společenství (dále jen ES)

Nařízení č. 207/2009 - o ochranné známce Společenství (kodifikované znění, které nahrazuje původní Nařízení č. 40/1994).

Nařízení č. 1992/2003 - o přístupu ES k Protokolu k Madridu.

Nařízení č. 2868/1995 - prováděcí nařízení. Provádí Nařízení č. 40/1994 o ochranné známce Společenství.

Nařízení č. 2869/1995 - o poplatcích placených OHIM

Nařízení č. 355/2009 , kterým se mění Nařízení (ES) č. 2869/1995 o poplatcích placených OHIM.

Průmyslové vzory Společenství, označení původu a zeměpisná označení Společenství

Na území Evropské Unie byl vytvořen pro ochranu průmyslových vzorů institut průmyslové vzoru Společenství. Nařízení Rady evropského Společenství č. 6/2002 ze dne 12. Prosince 20013 o (průmyslových) vzorech Společenství zaloţilo dvě formy vzoru.

33

Jedná se o nezapsaný průmyslový vzor Společenství a zapsaný průmyslový vzor Společenství. Oba mají účinnost v rozsahu všech členských států Evropské Unie.

Právní předpisy upravující průmyslové vzory Společenství:

Nařízení č. 6/2002 - o průmyslovém vzoru Společenství

Nařízení č. 1891/2006 kterým se mění nařízení (ES) č. 6/2002 a (ES) č. 40/94, aby bylo zohledněno přistoupení Evropského společenství k Ţenevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů

Nařízení č. 2245/2002 - prováděcí nařízení

Nařízení č. 876/2007 Nařízení Komise (ES) č. 876/2007 ze dne 24. července 2007, kterým se v návaznosti na přistoupení Evropského společenství k Ţenevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů mění nařízení (ES) č. 2245/2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství

Nařízení č. 2246/2002 - poplatky

Nařízení č. 877/2007 Nařízení Komise (ES) č. 877/2007 ze dne 24. července 2007, kterým se v návaznosti na přistoupení Evropského společenství k Ţenevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů mění nařízení (ES) č. 2246/2002 týkající se poplatků placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory).

Rozhodnutí Rady 2006/954/ES kterým se schvaluje přistoupení Evropského společenství k Ţenevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu

34

průmyslových vzorů, přijatému v Ţenevě dne 2. července 1999 (včetně plného znění Ţenevského aktu)

Právní předpisy upravující označení původu a zeměpisná označení Společenství:

a) Zemědělské produkty a potraviny

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o reţimech jakosti zemědělských produktů a potravin

Nařízení č. 510/2006 - o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Jiţ zrušeno

Nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin - platné znění

b) Vína

Nařízení Rady (ES) č 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).

Nařízení Komise č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů.

Dodatková ochranná osvědčení pro léčiva

Nařízení Rady (EHS) č.1768/92 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky - konsolidované znění (26. 01. 2007) 35

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (kodifikované znění)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické pouţití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004.44

44

BussinesInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export. Businessinfo.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-27].

Dostupné

z:http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/PRIRUCKA_INMP_Ochrana_duševního

_vlastnictvi. pdf

36

4. Praktická část V této části práci bude seznámení s institucí Úřadu průmyslového vlastnictví. Uvedena je zde i statistika počtu udělených patentů a uţitných vzorů v letech 2009 aţ 2012. Dále bude následovat analýza konkrétních případů uchazečů o udělení patentů v České republice a Evropské Unii. Závěrem pak bude zhodnocení výhod a nevýhod řízení o udělení patentu.

4.1 Úřad průmyslového vlastnictví ÚPV je ústřední orgán státní správy ČR. V jeho působnosti je ochrana průmyslového vlastnictví. Především plní funkci patentového a známkového úřadu. V čele tohoto úřadu předseda jmenovaný a odvolávaný vládou. Současný předseda je Mgr. Ing. Josef Kratochvíl. Úřad byl zřízen ke dni 1. ledna 1993 zákonem č. 21/1993 Sb., v rámci rozdělení Československa. Oblast působnosti se týká především udělování patentů. Vede rejstřík ochranných známek, zabývá se ochranou průmyslových a uţitných vzorů, topografie polovodičových výrobků, zeměpisných označení a označení země původu výrobku. Kromě toho vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích, získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury. Dále zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti průmyslového vlastnictví. V neposlední řadě se aktivně účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv a spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států v oblasti průmyslového vlastnictví. Ve výše uvedených oblastech rozhoduje Úřad průmyslového vlastnictví ve správních řízeních. Aby mohla vzniknout práva k průmyslovému vlastnictví, je zapotřebí, aby o tom někdo rozhodl. Úřad průmyslového vlastnictví plní funkci státního orgánu, který o těchto záleţitostech rozhoduje. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků, které tento orgán vede. Údaje jsou veřejně přístupné a jsou zveřejněny ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

37

4.2 Národní přihlášky vynálezů Níţe uvedená tabulka obsahuje číselné srovnání počtu podaných přihlášek vynálezů za období 2009 – 2012. V tabulce je rozlišeno, zda přihlašovatel je z ČR či ze zahraničí. Tabulka č. 1 - Počty národních přihlášek vynálezů 2009

2010

2011

2012

Domácí přihlašovatelé

789

868

783

867

Zahraniční přihlašovatelé

92

114

97

106

48

44

41

982

880

973

Z toho mezinárodní přihlášky PCT, které 52 vstoupily do národní fáze Celkem

881

Zdroj: Vlastní zpracování. Údaje vyplývající z uvedené tabulky za poslední čtyři roky vypovídají o uvědomění si přihlašovatelů, ţe význam patentové ochrany je důleţitý pro úspěšné podnikání. Oproti předchozímu roku bylo zaznamenáno navýšení počtu patentových přihlášek o 10%. Celkový počet přihlášek domácích přihlašovatelů vynálezů tedy činil 867. Největší počet podaných přihlášek byl zaznamenán v oborech doprava a skladování, měření a optika a oborech organické a anorganické chemie. Oproti roku 2011 byl v roce 2012 zaznamenán nárůst o 9% podaných přihlášek zahraničních přihlašovatelů. V roce 2012 tedy podalo přihlášku 106 zahraniční přihlašovatelů. Počet mezinárodních přihlášek PCT, které vstoupily do národní fáze řízení v ČR, za poslední čtyři roky klesá. Tím se potvrzuje, ţe zahraniční ţadatelé spíše preferují spíše vyuţití Evropského patentového systému. Zahraniční ţadatelé tedy spíše podávají evropskou patentovou přihlášku. Dále musí splnit poţadavky pro to, aby evropský patent nabyl účinnosti pro území České republiky. Tento proces je nazýván validace.

38

4.3 Udělené patenty národní cestou a evropské patenty validované v České republice Pro číselné vyjádření udělených patentů na území České republiky jsem zpracoval následující tabulku. Tabulka č. 2 - Počty udělených patentů národní cestou a EP validované v ČR Rok

2009

2010

2011

2012

Udělené patenty národní cestou

1293

911

687

670

z toho domácích přihlašovatelů

376

279

325

401

z toho zahraničních přihlašovatelů

917

632

362

269

Udělené EP validované pro ČR

3412

3697

4348

4660

Celkem

4705

4608

5035

5330

Zdroj: Vlastní zpracování. V roce 2012 udělil Úřad průmyslového vlastnictví 670 patentů. Z toho 401 coţ představuje 60% domácích přihlašovatelů a oproti roku 2011 došlo k nárůstu udělených patentů o 23%. Domnívám se, ţe k nárůstu počtu udělených patentů dochází z důvodu uvědomění si, ţe dobrý patent vede k lepší konkurenceschopnosti.

Počet udělených patentů

Graf č. 1 - Udělené patenty národní cestou a EP validované v ČR 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Udělené patenty národní cestou Udělené evropské patenty validované pro ČR

2009

2010

2011 Rok

Zdroj: Vlastní zpracování. 39

2012

Česká republika je chápána majiteli evropského patentu jako teritorium, které je vhodné pro podnikání a investování do nových technologií a výrobků. Lze tak usuzovat podle faktu, ţe v roce 2012 získalo 4 660 zahraničních ţadatelů patent platný na našem území. Růst počtu validovaných patentů od přístupu ČR k Úmluvě o udělování evropských patentů je trvalý.

4.4 Patenty udělené národní cestou a validované evropské patenty pro území České republiky v roce 2012 podle mezinárodního patentového třídění

Mezinárodní patentové třídění spočívá v rozdělení oborů do 32 částí. U těchto oborů se dále rozlišuje, zda byly patenty uděleny na úrovni: domácí, zahraniční, PCT, evropský patent validovaný. Obory dle patentového třídění jsou rozděleny následovně: Zemědělství, potraviny a tabák, osobní a domácí potřeby, zdraví a zábava, lékařské, zubní a hygienické přípravky, oddělování a míchání, tváření kovů, zpracování materiálů, tisk, doprava skladování, mikrostrukturální technologie, nanotechnologie, anorganická chemie, organická chemie, makromolekulární sloučeniny, barviva, ţivočišné a rostlinné oleje, biochemie, cukr, kůţe, hutnictví, textil a ohebné materiály, papír, stavby, těţba, motory a čerpadla, strojírenství všeobecně, osvětlení a vyhřívání, zbraně, střelivo, měření, optika, fotografie, hodinářství, regulace, počítače, hudební nástroje, nosiče informací, jaderná technika, elektrotechnika, elektroobvody, přenosové technologie, předměty jinde neuvedené.

40

Tabulka patentů udělených národní cestou a validované EP pro území České republiky v roce 2012 je vloţena v příloze Příloha č. 1 – Patenty udělené národní cestou a validované evropské patenty pro území České republiky v roce 2012 podle mezinárodního patentového třídění Přehled příjmů z patentových poplatků za české vynálezy a evropské patenty Celý proces řízení o udělení patentu je doprovázen určitými poplatky. V následující tabulce jsem zpracoval přehled jednotlivých poplatků a jejich výše. Tabulka č. 3 - Přehled příjmů z patentových poplatků Stanovený poplatek Přihlašovací poplatky

Vybráno z ČR patentů 1038500,--

podání přihlašovatelem

1200,--

926900,--

podání původcem

600,--

111600,--

3000,-

3168500,--

1600,--

2253000,--

Poplatky za ţádost o provedení

Vybráno z EP

úplného průzkumu Poplatky za vydání patentové listiny Poplatky za udrţování patentů

97190000,--

48915000,--

v platnosti 1.-4. rok

1000,--

1060500,--

1115000,--

5.-8. rok

2000,--

1955000,--

19146000,--

9. rok

3000,--

505500,--

8688000,--

10. rok

4000,--

646000,--

11368000,--

11. rok

6000,--

3433000,--

8598000,--

12. rok

8000,--

8770000,--

0

13. rok

10000,--

11998000,--

0

14. rok

12000,--

12721000,--

0

15. rok

14000,--

11828000,--

0

16. rok

16000,--

11433000,--

0

17. rok

18000,--

10701000,--

0

18. rok

20000,--

8610000,--

0

19. rok

22000,--

7865000,--

0

20. rok

24000,--

5664000,--

0

Ostatní poplatky

2620445,--

11310600,--

Celkem

106270445,--

60225600,--

Zdroj: Vlastní zpracování. Za rok 2012 činily poplatky za patenty účinné v České republice 106.270.445 Kč. Největší podíl na této sumě mají poplatky za udrţování patentů v platnosti. Udrţovací poplatky se 41

vybírají za udrţování patentu v platnosti po dobu 20 let. Poplatníkem udrţovacích poplatků za patent je majitel patentu. Poplatníkem udrţovacích poplatků za evropský patent je majitel evropského patentu s účinky pro ČR. Udrţovací poplatky se platí v české měně buď to bankovním převodem na účet Úřadu průmyslového vlastnictví, nebo hotově. Udrţovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu. Poměrnou část těchto poplatků odvádí Úřad průmyslového vlastnictví Evropské patentové organizaci. Přihlašovací poplatky mají rozdílnou částku, pokud je přihláška podána přihlašovatelem (nemusí být výlučně fyzická osoba), či samotným původcem (musí být fyzická osoba). V případě, ţe je přihláška podána přihlašovatelem, poplatek činí 1.200 Kč. V minulém roce tedy podalo přihlášku cca 772 přihlašovatelů. Počet přihlášek podaných samotným původcem byl 186. Přihlašovací poplatky spadají do skupiny správních poplatků, které vymezuje zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Poplatky za ţádost o provedení úplného průzkumu jsou zařazeny jako přihlašovací poplatky do poplatků správních. V roce 2012 bylo podáno 1056 ţádostí, coţ v součtu činilo 3.168.500 Kč. Poplatky za vydání patentové listiny do deseti stran strojopisu činí 1.600 Kč a za kaţdou další stranu činí 100 Kč.45 I tyto poplatky se řadí do skupiny správních poplatků. Do poloţky ostatních poplatků lze zařadit poplatky za vydání stejnopisu, opisu, výpisu z rejstříku, spisů, úředních listin. Poplatky za přijetí ţádosti o první prodlouţení lhůty, o kaţdé další prodlouţení lhůty, o prominutí zmeškání lhůty, o zápis převodu, o zápis licence, o zápis zástavního právo či za zveřejnění oprav překladu. Na příjmech Úřadu průmyslového vlastnictví mají poplatky jednoznačně největší podíl. Tyto příjmy jsou vyuţívány na platy zaměstnanců, investiční činnosti, na podporu vzdělávání, inovace, na zajištění provozu a odborných činností, investování společných projektů Evropské unie a České republiky. Jako vlastní návrh bych zmínil větší podporu základních, středních a vysokých škol pro podporu vynálezecké činnosti. Především formou seminářů, či soutěţí. Je dobré dostat se ţákům v raném věku do podvědomí, aby si připustili, ţe vůbec existují moţnosti ochrany svého nápadu. 45

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích: Sazebník správních poplatků, poloţka 128. In: 634/2004.

2009.

42

Myslím si, ţe pokud tato podpora bude prováděna ve větším měřítku, přispěje tak větší mírou do státního rozpočtu a moţná se mezi malými objevovateli najde další osobnost jako například František Křiţík či Otto Wichterle.

4.5 Patentové přihlášky podané vybranými podniky v České republice Do následující tabulky jsem vybral pět “nejvýkonnějších“ českých podniků z hlediska podaných patentových přihlášek za rok 2012. Tabulka č. 4 - Přehled společností, které podaly nejvíce patentových přihlášek 2009 2010 2011 2012 ŠKODA AUTO a.s.

20

23

21

26

Zentiva Group

20

23

21

34

Rieter CZ s.r.o.

3

2

7

11

BRANO GROUP

6

2

7

6

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.

4

7

4

3

Zdroj: Vlastní zpracování. Společnost ŠKODA AUTO a.s. je společností, která má největší počet udělených patentů v České republice. Ovšem v roce 2012 neobhájila prvenství týkající se počtu podaných přihlášek. Zmíněná společnost investuje velké peněţní částky do technického vývoje, coţ se dá předpokládat uţ jen z důvodu inovací stávajících modelů a počítá se do budoucna i s vývojem modelů úplně nových. Zentiva group je mezinárodním lídrem ve vývoji, výrobě a distribuci generických léků. Za rok 2012 měla jednoznačně největší počet podaných patentových přihlášek. Výroba léčiv patří dlouhodobě k velmi perspektivním odvětvím. Očekává se nárůst starších osob v populaci, který povede k větší poptávce po léčivech. Tento trend se pravděpodobně nezastaví v příštích letech. Společnost Rieter CZ s.r.o. se je součástí švýcarského koncernu Rieter, který je předním světovým výrobcem strojních zařízení a ucelených systémových řešení pro textilní 43

průmysl. Společnost klade silný důraz na inovace, které jsou realizovány ve vlastním vývojovém centru. Dalšími charakteristickými rysy jsou zaměření na přesnou strojírenskou výrobu textilních strojů a strojírenských komponentů při pouţití moderních technologií a procesů, výrobu řídících elektro rozvaděčů a kabelových svazků. BRANO GROUP se orientuje na elektromechanické výrobky pro autoprůmysl, zamykací a zavírací systémy, manipulační techniku a drobné odlitky. V roce 2012 společnost podala šest patentových přihlášek. V současné době má pod právní ochranou dva patenty. Vzhledem k neustálému vývoji v oblasti autoprůmyslu má jistě společnost mnoho dalších příleţitostí k realizaci nových nápadů či vynálezů. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský řeší výzkumné úkoly státní i privátní povahy. Provádí rozbory surovin i výrobků, řeší výrobní problémy, vyvíjí a ověřuje nové analytické a technologické postupy nejen pro pivovarství a sladařství.

44

5. Konkrétní případ uchazečů o udělení patentu V kapitole číslo 5 budu prezentovat konkrétní případ řízení o udělení patentu. Tento případ je mi velmi blízký, protoţe se jedná o příslušníka mé rodiny a na základě této zkušenosti, jsem byl zasvěcen do této problematiky.

5.1 Zařízení pro využití kinetické a tlakové energie proudícího vzduchu k dobíjení akumulátoru elektrické energie Původci: Rudolf Beck, Zdeněk Daňo Zástupce Mgr. Ing. Tomáš Feigl Číslo přihlášky 2011 – 25069 Přihlášeno: 6. listopadu 2011 Zapsáno: 5. března 2012 Výše zmíněné osoby na základě svého zájmu o elektromobily začali zkoumat moţnosti dobíjení akumulátoru pro prodlouţení dojezdové vzdálenosti vozů s elektronickým pohonem. Po provedení předběţné rešerše došli k závěru, ţe současný technický stav je moţno zlepšit. Průzkum probíhal formou studia literatury příslušné této problematice. Na základě svého poznání začali různými pokusy zkoumat působení kinetické a tlakové energie proudícího vzduchu, která působí silou proti vozidlu. Po kladných výsledcích jejich pokusů převedli svoji ideu do číselné podoby. Na základě matematických výpočtů dokázali, ţe jimi navrhované řešení dokáţe prodlouţit dojezd elektromobilu. Jejich řešení spočívá v montáţi dodatečných bočních turbín slouţících dobíjení akumulátoru. Průmyslová vyuţitelnost tohoto zařízení je v seznamu databází Úřadu průmyslového vlastnictví definována takto: „Zařízení pro vyuţití kinetické a tlakové energie proudícího vzduchu k dobíjení akumulátoru elektrické energie podle technického řešení je vyuţitelné především při pohonu elektromobilů, u kterých dojde k prodlouţení dojezdu. Technické řešení je dále vyuţitelné téţ při pohonu dráţních vozidel a dále i u letadel, lodí i dalších dopravních prostředků.“46 46

Zařízení pro využití kinetické a tlakové energie proudícího vzduchu k dobíjení akumulátoru elektrické

energie [patent]. 2011-25069, 23475. Uděleno 5.3.2012. Dostupné z: http://spisy.upv.cz/UtilityModels/Ful lDocuments/FDUM0023/uv023475.pdf

45

Po rozhodnutí o realizaci tohoto nápadu podali uchazeči patentovou přihlášku. Vyplněnou přihlášku se ţádostí o udělení patentu odevzdali na Úřadě průmyslového vlastnictví a zaplatili přihlašovací poplatek ve výši 600 Kč. Jejich přihláška obsahovala jména obou původců, jméno patentového zástupce, popis vynálezu. Dále obsahovala jejich patentové nároky, výkresy a anotaci. Přihlášku podali ve třech kopiích. Jedna kopie slouţí pro tisk a pro tvorbu duplikátů, další je podepsána přihlašovatel nebo zástupce a poslední pro archivaci. Před i v průběhu podání patentové přihlášky navštěvovali tvůrci pravidelně patentového zástupce Mgr. Ing. Tomáše Feigla. Konzultovali s ním smysl jejich nápadu a moţnosti jeho ochrany. Obsahem schůzek s patentovým zástupcem bylo vylepšování a zdokonalování argumentů pro jimi navrhované vylepšení. Po splnění veškerých náleţitostí pro podání přihlášky, Úřad průmyslového vlastnictví zahájil předběţný průzkum jejich návrhu. Po této fázi došlo k vyhodnocení. Vyhodnocení probíhalo v Praze za účasti obou navrhovatelů, jejich zástupce, oponenta a úředníka ÚPV. Na základě oponentových připomínek k jejich návrhu bylo zjištěno, ţe navrhované řešení má jisté nedostatky. Jako nedostatek byly označeny nedostatečné matematické výpočty, které charakterizují danou problematiku. Po tomto vyhodnocení byla přihlašovatelům stanovena lhůta, do které bylo zapotřebí odstranit nedostatky. Během stanovené lhůty probíhaly schůzky s patentovým zástupcem a strojním inţenýrem, aby doplnily chybějící části. V průběhu opravy došli k novým závěrům, ţe systém, který navrhují, prodlouţí dojezd elektromobilu o 10%. Doplněný návrh byl odevzdán ve smluvené lhůtě. S novými poznatky došlo k přezkoumání jejich opraveného návrhu. Výsledkem přezkoumání bylo uznání jejich doplněných výpočtů k tématu, nicméně vzhledem k ekonomicky náročné montáţi jimi navrhovaného zařízení nebylo doporučeno k udělení patentu. Navíc bylo zjištěno, ţe podobné zařízení jiţ bylo navrţeno v zahraničí. Úřad průmyslového vlastnictví rozhodl o udělení uţitného vzoru, tudíţ doba platnosti navrhovaného zařízení je jen čtyři roky. V případě, ţe si majitel podá ţádost, je moţné tuto platnost prodlouţit dvakrát, vţdy o tři roky. Dohromady tedy na deset let, coţ je polovina doby platnosti patentu.

46

5.2 Způsob shromažďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejích výsledcích a jeho použití Původci: MUDr. Milan Cabrnoch, MUDr. Miroslav Ouzký, MUDr. Pavel Hronek Zástupce: JUDr. Petr Kalenský Číslo přihlášky: 2002 - 2460 Přihlášeno: 16. července 2002 Uděleno: 9. března 2007 Oznámení o udělení ve Věstníku: 21. března 2007 Tento vynález spočívá v tom, ţe klient a zdravotnický pracovník a/nebo zdravotnické zařízení se registrují v centrálním počítačovém paměťovém zařízení, které automaticky prověří registraci. Po schválení této registrace jí přidělí přístupové prohlášení a uloţí jí v centrálním počítačovém paměťovém zařízení. Registraci zpřístupní tak, ţe se počítačové paměťové zařízení přihlašuje přístupovým prohlášením skládajícího se z identifikačního čísla a hesla. Centrální počítačové paměťové zařízení po přihlášení automaticky kontroluje, zda je přístup oprávněný. Informace o zdravotní péči a jejich výsledcích se zapisují do systému prostřednictvím příslušného počítačového paměťového zařízení po automaticky provedeném ověření registrace klienta. Tyto informace se jednoznačně přidělí konkrétnímu klientovi. Klientovi se zpřístupní výhradně tyto informace. Na základě klientova rozhodnutí se informace mohou zpřístupnit i zdravotnickým pracovníkům, či zdravotnickým zařízením. Podstata vynálezu spočívá především v tom, aby zdravotnické zařízení, nebo lékař získali současně s příchodem pacienta informace v souvislosti s danou situací. Důleţité je, aby byly informace ověřené, pak jsou potřebné k rozhodnutí o případných nutných vyšetřeních či k aplikaci vhodné léčby. Současně musí tento systém zajistit, aby do něho měly přístup pouze určené subjekty a osoby. Zmíněný systém ukládá seznam registrovaných zdravotnických pracovníků a zdravotnických zařízení, které jsou registrované. Těm se na základě klientovy autorizace zpřístupní informace o zdravotní péči a jejich výsledcích.47 47

Způsob shromažďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejích výsledcích a jeho

použití [patent]. 2002-2460, 297879. Uděleno 9.3.2007. Dostupné z: http://spisy.upv.cz/Patents/ FullDocuments /297/297879.pdf

47

Zajímavé na tomto patentu je fakt, ţe se nejedná o vynález hmotné povahy, nýbrţ o systém shromaţďování dat. Tento případ je doprovázen velkým mediálním zájmem, jelikoţ měl být provozován systém IZIP státem, nikoliv soukromým subjektem. Případ je velmi diskutován a je kolem něho mnoho otázek. Například, zda byl patent udělen správně a zda se nejedná o tzv. „tunel“. Osobně si o této kauze myslím, ţe myšlenka tohoto systému je dobrá, protoţe v současné rychle se vyvíjející době je vedení informací elektronicky velkým urychlením předávání informací mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, či zdravotníky. Nicméně patentování tohoto systému poslancem, zvláště za předpokladu vědomí, ţe se systém bude realizovat, je přinejmenším zvláštní.

48

6. Jak pomáhají patenty firmám ve vstupu na zahraniční trhy Při zahájení podnikatelské činnosti podnikatel zvaţuje, jaké prostředky jsou pro jeho podnikání nezbytné. Pro úspěšné podnikání nejsou nejdůleţitější hmotné prostředky, ale čím dál tím více nabývá na důleţitosti nehmotná sloţka podnikání. Pod touto sloţkou si lze představit výsledky zvláštních schopností člověka. Tím se myslí schopnost člověka myslet, tvořit, organizovat, podnikat. Lze zařadit i znalosti a zkušenosti podnikatele, dále pracovní postupy, technologie či speciální počítačové programy. Pokud tedy podnikatel dojde k unikátnímu nápadu, je potřeba ho chránit. V současné době, kdy velká konkurence, je dobré si své nápady patentovat. Jak jiţ vypovídá tabulka č. 1, počet patentových přihlášek za rok 2012 činil 973, coţ je téměř o 100 přihlášek více neţ předchozím roce. Patentování tedy můţe představovat pro české firmy důleţitou konkurenční výhodu. Tuto problematiku vysvětluje ekonomka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Chvostková: „Když firma umí dobře dělat ochranu svého duševního vlastnictví, tak se jí zvyšují šance, že dobře uspěje na zahraničních trzích, protože jsme malá, otevřená a exportně orientovaná ekonomika. Četla jsem nějakou studii ze Švýcarska, kde se psalo, že pro švýcarské firmy je patentová ochrana asi 30 procent jejich ochrany duševního vlastnictví. Zbytek se týká toho, že se drží v tajnosti některé části, že publikují jen některé části svojí výroby a že například školí zaměstnance až tak, že jim zabraňují, aby odešli s kompletním plánem něčeho, co firma vyvíjí. Jeden zaměstnanec, co vám odejde s kompletním pevným diskem, vám zruší konkurenční výhodu na 10 let u firmy.”48 Čeští podnikatelé řeší ochranu duševního vlastnictví formou patentů, které mají teritoriální účinnost. Aby jejich nápad nebyl okopírován, je tedy nutné se registrovat i v jiných zemích. Josef Dvornák z Úřadu průmyslového vlastnictví dodává: „Podnikatel si musí uvážit, kde vlastně bude těžiště jeho činnosti, zda tomu bude v České republice nebo bude expandovat do zahraničí. Pokud jde o Evropu, tam je situace specifická v tom, že je možné

48

Patenty pomáhají firmám v expanzi na zahraniční trhy. Radio.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-29].

Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/ekonomika/patenty-pomahaji-firmam-v-expanzi-na-zahranicnitrhy

49

získat ještě teritoriální evropský patent, který musí být potom validován v jednotlivých zemích evropské patentové organizace, kde potom získá plnou platnost.” Příkladem drţitele evropského patentu je česká firma vyrábějící zdravotnická lůţka. Tato lůţka vyváţí do všech zemí světa. Paradoxně se patent týká jen jedné části lůţka a to sice sloupu. Patent je tedy udělen jen na jeden konstrukční prvek. Z toho vyplývá, ţe právní ochrana nápadu nebo vynálezu se můţe týkat všeho. Rozhodně stojí za zmínku několik informací z historie. První české patenty se vztahují k období první republiky. V roce 1920 bylo podáno u patentového úřadu téměř deset tisíc přihlášek, v roce 1930 byla hranice deseti tisíc dokonce prolomena. Oproti současnosti jsou tato čísla nesrovnatelná. Přímé srovnání se současností trochu pokulhává, upozorňuje Jana Chvostková: „V první republice byla patentová kniha obyčejná kniha. Přenos informací byl ztížený tím, že se musely přenášet fyzicky. V současné době je strategie, že si firma zapatentuje 50 věcí, z nichž o jedné si je jistá, že bude fungovat. O těch ostatních si myslím, že je používá jako "křoví," aby tu jednu schovala. To je v éře internetu a dálkové přístupnosti informací lepší strategie.” Neochota podnikatelů, nebo malá ochota podnikatelů můţe mít kořeny v době komunismu, kdy pozdější podnikatelé pracovali v různých výzkumných ústavech a povědomí o patentech tam bylo velmi slabé. „Před revolucí bylo poměrně hodně center výzkumu, kde Česká republika byla ze zemí Visegrádu na špičce, kde se opravdu produkovaly kvalitní věci, které by měly být patentovatelné. Nikdy ale nikdo neučil ty vědce a odborníky, co na nich pracovali, aby to sami uměli nějakým způsobem zužitkovat a vyvézt. To dělala nějaká "pézétka", podnik zahraničního obchodu, který to prostě vzal - viz. kontaktní čočky a někomu to střelil. Vědec z toho de facto nic neměl.” Typický případ je Otty Wichterleho, kterému se jako prvnímu na světě podařilo vytvořit speciální hydrogely, aby tak dal základy výrobě kontaktních čoček. V současné době kontaktní čočky pouţívá přes sto milionů lidí po celém světě. V roce 1977 se socialistické Československo rozhodlo patenty jednorázově prodat za sumu, kterou vynášely licence za jediný rok. K prodeji došlo i přesto ţe na vynálezu vydělávalo Československo statisíce dolarů ročně. Otto Wichterle získal jen pár tisícovek za zlepšovací návrh. Wichterle je zapsaný jako autor či spoluautor u 150 patentů. Ve stopách tohoto vynálezce mohou jít i další Češi, kteří sice jsou schopní, mají nápady, ale problém je, ţe to neumí prodat.

50

„Pořád ještě máme spoustu lidí, kteří mají to know-how a jsou schopni tvořit věci, což je vzácná vlastnost, ale umět je dobře prodat je taky vzácná vlastnost. Pořád mi přijde a řekla bych, že to bude podobně určitě na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku také - ten obchodní duch s talentem tvořit se potkají málokdy a ještě méně často v jedné osobě, nebo alespoň tak. aby kooperovaly a to duševní vlastnictví k něčemu bylo.”

51

Závěr Dílčími cíly mé bakalářské práce bylo uvedení do problematiky, které spočívalo ve vymezení pojmů z oblasti průmyslového vlastnictví, specifikace jednotlivých kroků k udělení patentu na národní úrovni, přihlašování do zahraničí cestou národní, cestou Evropského patentu a cestou mezinárodní přihlášky. Dále jsem vymezil důleţité právní předpisy týkající se ochrany duševního vlastnictví. Zmíněny byly i mezinárodní smlouvy spravované organizací Světového duševního vlastnictví. Stěţejní částí této práce pak byla část zabývající praktickými poznatky. V praktické části jsem zpracoval a popsal údaje ohledně počtu patentových přihlášek a počtu udělených patentů v roce 2012 s rokem 2011. Zabýval jsem se i rozborem příjmů z patentových poplatků za české vynálezy a evropské patenty. Provedl jsem i vyhodnocení největších českých společností, které za rok 2012 podali nejvíce patentových přihlášek. Analyzoval jsem konkrétní případy řízení o udělení patentů a na základě získaných informací bych za silné stránky patentů povaţoval: Ochrana vlastního vynálezu před kopírováním, výroby, prodeje. Zlepšení pozice podniku v daném oboru – lepší konkurenceschopnost. Velký přísun finančních prostředků. Publicita, dobrá image. Vyšší vnímaná hodnota vynálezu u nabyvatele licencí. Naopak jako slabé stránky lze označit: Vysoké finanční náklady. Časové náklady. Starosti se zajištěním informací a partnerů. Informování potenciálních konkurentů. Poslední kapitola „Jak pomáhají patenty firmám na zahraniční trhy“ jsem uvedl z důvodu, ţe malé a střední podniky reprezentují více neţ jeden milion ekonomických subjektů v České republice, coţ představuje 99,84% všech podnikatelů a je dobré, aby tyto podniky dokázaly být konkurenceschopné v dnešní turbulentní době.

52

Seznam použité literatury BussinesInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export. Businessinfo.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/PRIRUCKA_ INMP_ Ochrana_dusevniho_vlastnictvi.pdf Český statistický úřad. Czso.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika_definice_sledovanych_pojmu/$ File/patenty_definice.pdf Český statistický úřad. Czso.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika_definice_sledovanych_pojmu/$ File/patenty_definice.pdf DEDOUCHOVÁ, Marcela. Strategie podniku. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2001, xiv, 256 s. ISBN 80-717-9603-4. Duševní vlastnictví : příručka osvědčených postupů : 10 praktických doporučení pro lepší integraci duševního vlastnictví do obchodní činnosti. 1. české vydání. Praha: PrahaÚřad průmyslového vlastnictví, 2010, 2010. ISBN 978-80-7282-084-9 (broţ.). Elektrotechnologie v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 121 s. ISBN 978-80-247-2929-9. Epravo.cz,

a.s.

Epravo.cz

[online].

2009

[cit.

2013-04-26].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/podnikovy-vynalez-a-pravo-na-odmenu-58683.html HÁSOVÁ, Jiřina. Právní otázky podnikání v SRN. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xviii, 283 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-807-4004-117. KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu :. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxxiv, 630 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400011-9.

53

MALÝ, Josef. Obchod nehmotnými statky: patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1995, xiii, 257 s. ISBN 80-717-9320-5. MALÝ, Josef. Oceňování průmyslového vlastnictví: nové přístupy. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xiv, 182 s. ISBN 978-80-7179-464-6. MICHÁLEK, Ing. Zdeněk. Duševní vlastnictví v praxi: Patenty. [online]. 2011, s. 16 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://opvk.cdvinfo.cz/file/dusevni-vlastnictvi-v-praxi-patenty/ O vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 1990. Obchod nehmotnými statky: patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1995, xiii, 257 s. ISBN 80-717-9320-5. Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. Vyhledávač google [online]. 2013 [cit.

2013-04-20].

Dostupné

z:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&ved=0C DUQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.upv.cz%2Fdms%2Fpdf_dokumenty%2Fmez_sm louvy%2Fpariz_umluva%2FPARIZ_UMLUVA.PDF&ei=6nx6UfidGcKF4ASE1IH4BQ& usg=AFQjCNGxRi3haKKyxwQ65n_eIRX6ULh3vA&sig2=ZUH0zKFQKoJP92PhznHY Hg&bvm=bv.45645796,d.bGE Patenty pomáhají firmám v expanzi na zahraniční trhy. Radio.cz [online]. 2013 [cit. 201304-29]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/ekonomika/patenty-pomahaji-firmamv-expanzi-na-zahranicni-trhy Příručka: Ochrana duševního vlastnictví. Příručka: Ochrana duševního vlastnictví [online]. 2007

[cit.

2013-04-28].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/PRIRUCKA_INMP_Ochrana_dusevniho_vla stnictvi.pdf ROUŠAR, Ivo. Projektové řízení technologických staveb. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 255 s. ISBN 978-80-247-2602-1.

54

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xvii, 190 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400174-1. SCHELLEOVÁ, Ilona. Organizace soudnictví a právní služby. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 213 s. Právo studium. ISBN 80-865-7540-3. ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 167 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2987-9. TOMEK, Gustav. Řízení výroby a nákupu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 378 s. ISBN 97880-247-1479-0. Úřad průmyslového vlastnictví. Postup patentování [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné

z:

http://www.upv.cz/cs/publikace/prirucka-vynalezce/Ochrana-Vasi-

myslenky/Postup-patentovani.html Úřad průmyslového vlastnictví. Upv.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html VOJTOVIČ, Sergej. Koncepce personálního řízení a řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 186 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3948-9. VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manaţer. ISBN 978-80-247-2614-4. Vynalez-patent.cz/. Informační portál z oblasti patentového práva [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://vynalez-patent.cz/mezinarodni-cesta Výroční zpráva Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky 2012. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, 2013. ISBN 978-80-7282-101-3. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/publikace/rocenka/rocenka.html Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 55

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích: Sazebník správních poplatků, poloţka 128. In: 634/2004. 2009. Zařízení pro využití kinetické a tlakové energie proudícího vzduchu k dobíjení akumulátoru elektrické energie [patent]. 2011-25069, 23475. Uděleno 5.3.2012. Dostupné z: http://spisy.upv.cz/UtilityModels/Ful lDocuments/FDUM0023/uv023475.pdf Způsob shromažďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejích výsledcích a jeho použití [patent]. 2002-2460, 297879. Uděleno 9.3.2007. Dostupné z: http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/297/297879.pdf ZUZÁK, Roman a Martina KÖNIGOVÁ. Krizové řízení podniku. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 253 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3156-8.

56

Seznam zkratek a.s.

akciová společnost

cca

přibliţně

č.

číslo

ČR

Česká republika

EHS

Evropské hospodářské společenství

EP

Evropský patent

EPO

Evropská patentová organizace

EPÚ

Evropský patentový úřad

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

EUR

Označení měny EURO

Ing.

inţenýr

IZIP

společnost IZIP a.s.

Kč

koruna česká

Mgr.

magistr

např.

například

OHIM

The Office of Harmonization for the Internal Market

PCT

Smlouva o patentové spolupráci

Sb.

sbírka

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

tj.

to je

TRIPS

Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví

tzv.

takzvané

viz

odkaz na jiný text

57

Seznam grafů, schémat a tabulek Graf č. 1 - Udělené patenty národní cestou a EP validované v ČR ..................................... 39 Schéma č. 1 - Rozdělení práv duševního vlastnictví ............................................................. 9 Schéma č. 2 - Řízení o udělení patentu ............................................................................... 19 Tabulka č. 1 - Počty národních přihlášek vynálezů ............................................................. 38 Tabulka č. 2 - Počty udělených patentů národní cestou a EP validované v ČR ................. 39 Tabulka č. 3 - Přehled příjmů z patentových poplatků ........................................................ 41 Tabulka č. 4 - Přehled společností, které podaly nejvíce patentových přihlášek ................ 43

58

Seznam příloh Příloha č. 1 – Organizační schéma Úřadu průmyslového vlastnictví Příloha č. 2 – Patenty udělené národní cestou a validované evropské patenty pro území České republiky v roce 2012 podle mezinárodního patentového třídění Příloha č. 3 – Formulář přihlášky vynálezu Příloha č. 4 – Potvrzení o podání přihlášky vynálezu

59

Příloha č. 2 – Organizační schéma Úřadu průmyslového vlastnictví

Příloha č. 3 – Patenty udělené národní cestou a validované evropské patenty pro území České republiky v roce 2012 podle mezinárodního patentového třídění

Příloha č. 4 – Formulář přihlášky vynálezu

Příloha č. 5 – Potvrzení o podání přihlášky vynálezu

Řízení o udělení patentu v národním a mezinárodním měřítku

Recommend Documents