Životospráva a životní styl těhotné ženy

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Katedra porodní asistence

Jana Gruberová

Životospráva a životní styl těhotné ženy

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Natália Beharková

Brno 2007

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedené informační zdroje.

Brno 17. dubna 2007

2

Děkuji PhDr. Natálii Beharkové za velmi vstřícné a odborné vedení bakalářské práce. Děkuji také porodním asistentkám z ambulancí porodních sálů ve Fakultní nemocnici Brno a v Nemocnici Milosrdných bratří za jejich pomoc při realizaci dotazníkového šetření.

3

OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................

6

1

CÍLE A HYPOTÉZY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ...................................

7

1.1

Cíle bakalářské práce ..............................................................................

7

1.2

Hypotézy bakalářské práce .....................................................................

7

2

TĚHOTENSTVÍ .....................................................................................

8

2.1

Charakteristika a délka těhotenství .........................................................

8

2.2

Těhotenské změny organismu ženy ........................................................

8

2.3

Prenatální péče v ČR ............................................................................... 9

3

ŽIVOTOSPRÁVA A ŽIVOTNÍ STYL V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ . 10

3.1

Stravování ............................................................................................... 10

3.1.1

Potravinová pyramida ............................................................................. 10

3.1.2

Specifické malnutrice v těhotenství ........................................................ 11

3.2

Pitný režim .............................................................................................. 12

3.3

Vyprazdňování ........................................................................................ 12

3.4

Pohyb ...................................................................................................... 13

3.4.1

Cvičení pro těhotné ................................................................................. 13

3.4.2

Plavání ..................................................................................................... 14

3.4.3 Nevhodné pohybové aktivity .................................................................. 14 3.5

Sexualita .................................................................................................. 14

3.6

Cestování ................................................................................................. 15

3.7

Spánek a odpočinek ................................................................................. 16

3.8

Zaměstnání .............................................................................................. 16

3.8.1

Mateřská dovolená .................................................................................. 16

3.9

Tělesná hygiena ...................................................................................... 17

3.10

Péče o tělo v těhotenství ......................................................................... 17

3.11

Oblékání ................................................................................................. 17

3.12

Ochrana před infekcí ............................................................................... 18

4

3.13

Abusus .................................................................................................... 19

3.13.1 Kofein ..................................................................................................... 19 3.13.2 Kouření ................................................................................................... 19 3.13.3 Konzumace alkoholu .............................................................................. 20 3.13.4 Abusus drog ............................................................................................ 21

4

METODIKA PRŮZKUMU .................................................................... 22

5

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA .............................. 23

6

DISKUSE ............................................................................................... 58

7

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ....................... 62

ZÁVĚR ............................................................................................................... 63

ANOTACE ......................................................................................................... 64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ....................................... 65

SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................ 68

SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 69

SEZNAM TABULEK ........................................................................................ 70

SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................. 72

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................. 73

PŘÍLOHY ........................................................................................................... 74

5

ÚVOD

Těhotenství je velmi důležitým obdobím v životě ženy. V tomto období se v jejím těle vyvíjí nový jedinec a připravuje se na příchod na svět. Je to období velkých změn. Změní se celý dosavadní život, žena se stává matkou. A právě v mateřství mnoho žen nachází pravý smysl života. Rozhodnutí mít dítě je možné považovat za jeden z nejdůležitějších kroků, které žena ve svém životě udělá. Přáním každé ženy je, aby její těhotenství proběhlo bez komplikací a aby porodila zdravé dítě. Každá těhotná by proto měla vědět, že ke zdárnému průběhu gravidity přispívá velkým dílem sama, pokud dodržuje zásady správné životosprávy a žije zdravým životním stylem. Téma této bakalářské práce je zaměřeno právě na problematiku životosprávy a životního stylu těhotné ženy. Dodržovat správnou životosprávu by měla žena ve všech obdobích svého života, ale v graviditě to platí dvojnásob. Všechny činnosti, které těhotná vykonává, ovlivňují ve větší či menší míře její nenarozené dítě. Proto by se měla chovat velmi zodpovědně a této oblasti věnovat zvýšenou pozornost. Právě v tomto období dává svému dítěti základ, který bude ovlivňovat jeho budoucí život. Měla by si proto dávat větší pozor na to, co konzumuje a jaké aktivity provozuje. Svým chováním může značně eliminovat nežádoucí faktory, které působí na vyvíjející se embryo a později plod a přispět tak nemalým dílem k tomu, aby se jí narodilo krásné a především zdravé miminko. Toto téma mě, jako budoucí porodní asistentku, oslovilo. Jak jsem již uvedla, životospráva a životní styl ženy hraje v graviditě velmi důležitou roli a právě v kompetenci porodní asistentky je, aby ženám poskytovala informace a rady týkající se této problematiky. Moje bakalářská práce je zaměřená na to, zda se těhotné o životosprávu zajímají, odkud čerpají informace a jestli má jejich gravidita vliv na změnu v životosprávě a životním stylu.

6

1 CÍLE A HYPOTÉZY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

1.1 Cíle bakalářské práce

1.

Zjistit, odkud těhotné ženy získávají informace o životosprávě a životním stylu

v těhotenství.

2.

Zjistit, jakou oblast životosprávy ženy v těhotenství nejčastěji změnily.

1.2 Hypotézy bakalářské práce

1.

Předpokládám, že 80 % těhotných žen získává informace o životosprávě

a životním stylu v těhotenství v prenatální poradně, ale méně než 40 % z nich je považuje za plně dostačující.

2.

Předpokládám, že ženy v těhotenství nejčastěji mění oblast stravování.

7

2 TĚHOTENSTVÍ 2.1 Charakteristika a délka těhotenství Těhotenství neboli gravidita je jedním z období v životě ženy. V tomto období v jejím organismu, konkrétně v děloze, dochází k vývoji embrya a později plodu. Gravidita začíná fertilizací, tedy splynutím mužské pohlavní buňky (spermie) s ženskou pohlavní buňkou (oocytem) a končí porodem plodu. Doba těhotenství je proměnlivá, ale v průměru trvá 280 dní, což představuje přibližně 10 kalendářních měsíců. (15)

2.2 Těhotenské změny organismu ženy Organismus ženy reaguje na vyvíjející se embryo a později plod v dutině děložní. To se projevuje určitými známkami a příznaky těhotenství a změnami v orgánových systémech, a to především na reprodukčním systému včetně mléčné žlázy a endokrinní oblasti. V organismu těhotné ženy probíhají kromě somatických změn také změny psychické. Intenzita psychických změn je individuální a je závislá na osobnosti ženy a vlivech jejího okolí. (15) Těhotenství je období v životě ženy, které na ni i na její nejbližší okolí klade zvýšené nároky ve zhodnocení bývalých a nově přetvářených mezilidských vztahů a pro samotnou ženu vysoké zatížení jejího organismu. Pro zvládání změn je velmi podstatná skutečnost, zda je dítě plánované a chtěné a nebo neplánované a žena se s touto novou realitou musí vyrovnávat. Obzvláště prvorodičky často prožívají mnoho nejistot. Výrazně je zvýšena citlivost žen na prožívání změn a hodnocení okolím, zejména partnerem. Nejistoty se váží na obavu ze ztráty vlastní tělesné atraktivity. Žena potřebuje více pozornosti, pozitivních hodnocení a ujišťování. Není-li partner schopen základní důvěry a opory, utíká žena do ochrany a péče původní rodiny, aktivuje svůj vztah k rodičům, zejména k matce. Oporou je matčina těhotenská a rodičovská zkušenost, pokud je vnímána pozitivně. Jedná se o návrat k předchozím jistotám z období dětství. V prvním trimestru vnímá většina žen svůj stav pozitivně.

8

Některé ženy prožívají pocit naplnění, připadají si krásnější, jiné mají obavu z hodnocení změn svého těla, bojí se ztráty zájmu partnera. Žena se může těšit na konec těhotenství, protože jí nevyhovuje změna těla, zejména tehdy, zakládala-li si na své postavě nebo je pro ni obtížné přizpůsobit svůj životní styl těhotenství. Pro jiné ženy těhotenství znamená prožití podstaty svého ženství a cítí v tomto období zvýšení své atraktivity a upevnění partnerských vztahů a společenské pozice. (8)

2.3 Prenatální péče v ČR

Téměř každá žena v

České republice navštěvuje během těhotenství

tzv. prenatální poradnu. Komplexní prenatální vyšetření by mělo být provedeno nejpozději do konce 12. týdne gravidity. Jeho součástí je vystavení těhotenské průkazky. V prenatální

poradně

probíhají

pravidelná

i

nepravidelná

vyšetření

(více viz Příloha 1). Kromě toho by zde měl být věnován dostatek času a prostoru steskům a dotazům těhotné. Důležitou součástí prenatální poradny je poučení ženy o správné životosprávě v období těhotenství a vyšetření prsů. Dvořák a Unzeitig (2006) uvádějí 3 základní skupiny těhotných dle rizika (viz Příloha 1): ·

těhotné ženy s malým rizikem, jejichž anamnéza není zatížena rizikovými faktory. Výsledky všech jejich vyšetření v těhotenství jsou v normě. Takové těhotenství se nazývá fyziologické.

·

těhotné se středním rizikem mají v anamnéze rizikové faktory. Výsledky vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování. V tomto případě nazýváme těhotenství rizikovým. Pokud se objeví patologické výsledky vyšetření, žena je převedena do třetí skupiny.

·

těhotné s vysokým rizikem, které mohou nebo nemusí mít anamnézu zatíženou rizikovými faktory. Charakteristická je přítomnost patologických výsledků vyšetření. Patří sem i ženy, které mají specifický lékařský problém již na počátku těhotenství. Takové těhotenství se označuje jako patologické. (5)

9

3

ŽIVOTOSPRÁVA

A

ŽIVOTNÍ

STYL

V OBDOBÍ

TĚHOTENSTVÍ Dodržování správné životosprávy je důležitým faktorem pro zdraví každého člověka ve všech obdobích jeho života. V těhotenství životospráva a životní styl ženy ovlivňuje nejen ženu samotnou, ale také vyvíjející se plod. Je tedy patrné, že v období těhotenství je dodržování zásad správné životosprávy velmi důležité. Crha a Janků (2000) uvádějí: „Na průběh a výsledek těhotenství mají kromě zdravotní péče výrazný vliv faktory životního stylu.“ (3) Roztočil (2001) uvádí: „Pro zdárný rozvoj těhotenství a plodu je nutné dodržovat takové zásady životosprávy, aby nedošlo ke vzniku patologických stavů, které by negativně ovlivnily jak zdravotní stav těhotné ženy, tak vývoj plodu.“ (15) O jednotlivých oblastech životosprávy a životního stylu pojednávají následující kapitoly.

3.1 Stravování Strava těhotné ženy by měla být vyvážená a vydatná, o obsahu 2400 – 2800 kcal. To znamená asi 40 kcal na kilogram hmotnosti za den. Potrava má být lehce stravitelná a rozdělená do pěti jídel. Těhotná žena by neměla vynechávat jídla. Absolutně nevhodné je během těhotenství hladovění, které způsobuje nedostatek energie a proteinů, ale také veganství či makrobiotika. Není vhodná redukční dieta, která může vyvolat předčasný porod, ani hyperkalorická dieta, která vede k obezitě, gestačnímu diabetu a preeklampsii. (13, 15)

3.1.1 Potravinová pyramida Vyváženou stravu lze vyjádřit modelem pyramidy, která představuje ideální složení každodenní stravy. Základnu pyramidy tvoří obilniny a výrobky z nich, těstoviny a pečivo. Tuto skupinu potravin má těhotná žena denně konzumovat v rozmezí 3 až 6 porcí. Nad touto skupinou potravin se v grafickém doporučení

10

nachází skupina ovoce a zeleniny. Z této skupiny se doporučuje konzumovat nejméně 5 porcí denně, a to ze zeleniny 3 až 5 porcí denně a z ovoce 2 až 4 porce. Potom následuje skupina mléka a mléčných výrobků, odkud se mají konzumovat 3 až 4 porce denně, vždy nízkotučné nebo netučné druhy. Na stejné úrovni grafického doporučení se nachází menší skupina, ve které jsou zastoupeny drůbež, ryby, červené maso a vejce. Těhotná žena by měla denně sníst 2 porce některé z těchto potravin (ale ne více než 3 žloutky týdně). Vrchol pyramidy tvoří potraviny, kterým je lépe se spíše vyhýbat. Patří sem živočišné tuky, cukry, sladkosti, sůl a slané pochutiny. (2, 19) Obr. 1 Potravinová pyramida

3.1.2 Specifické malnutrice v těhotenství

Nedostatek nebo naopak nadbytek základních živin, vitamínů a minerálů vede ke vzniku specifické malnutrice, která má negativní vliv jak na těhotnou ženu, tak na vývoj plodu. Patří sem např. nedostatek kyseliny listové, který může mít za následek vrozený defekt neurální trubice. Poměrně častý nedostatek železa může být příčinou nutriční anémie ženy, vedoucí často k předčasným porodům. Stejně častý je nedostatek zinku, který má pravděpodobný efekt na intrauterinní retardaci plodu. Problémem je také nedostatečný přívod jódu potravou. Ve výživě těhotných žen může tento nedostatek způsobovat významné poškození plodu vyúsťující v novorozenecký hypotyreoidismus, kretenismus, předčasný porod či potrat, vyšší perinatální úmrtnost, nízkou porodní hmotnost a v neposlední řadě také těhotenskou strumu a hypotyreoidis-

11

mus. Jiným projevem specifické malnutrice je ovšem také vyšší přívod energie, vedoucí ke zvýšení nadváhy, respektive obezity, která je vnímána mnoha těhotnými ženami jako žádoucí vzhledem k vývoji plodu, nicméně je riziková z hlediska výskytu hypertenze, preeklamptických stavů, gestačního diabetu, poruchám funkce močového traktu a tromboflebitidám. Vyšší příjem vitamínu A z farmakologických preparátů má teratogenní účinek na plod. (2, 13)

3.2 Pitný režim Hydratace organismu je důležitá, měla by být dostatečná. Těhotenství vyžaduje zvýšenou dodávku vody pro plod, placentu, plodovou vodu a zvětšené cévní řečiště těhotné ženy. V průběhu fyziologické gravidity je v organismu ženy retinováno minimálně 6,5 litrů vody navíc. Retence tekutin je v těhotenství vyvolána částečně zvýšením sekrece adrenokortikosteroidů, zvýšenou tubulární reabsorbcí, retencí sodíku a oběhovou stázou v dolních končetinách. Spotřeba tekutin by proto v těhotenství neměla být nižší než 2 litry za den. Důležité je, aby byl zajištěn rovnoměrný přísun nápojů během dne. Nejvhodnější tekutinou je voda, je vhodné omezit pití čaje, kávy, alkoholu, sladkých limonád, sycených a energetických nápojů. (15)

3.3 Vyprazdňování Důležitou roli hraje pravidelné vyprazdňování močového měchýře. Je prevencí vzniku asymptomatické bakteriurie, která se vyskytuje u 7% těhotných. U těhotných žen je častá polakisurie, v důsledku snížené kapacity močového měchýře, která je způsobena tlakem zvětšené dělohy na močový měchýř. (15) V těhotenství bývá přítomna fyziologická zácpa, kterou trpí 35 – 40% těhotných žen. Zácpa a plynatost vzniká v důsledku relaxačního účinku progesteronu na hladkou svalovinu gastrointestinálního traktu včetně střeva. V pokročilém těhotenství děloha dislokuje střeva, což také negativně ovlivňuje vyprazdňování. Mezi další faktory negativně ovlivňující vyprazdňovaní jsou nedostatek pohybu a užívání preparátů obsahujících železo. Následkem chronické zácpy může dojít k rozvoji hemoroidů

12

a varikózních žil. Proto je důležitá péče o vyprazdňování střeva. Je vhodné, aby byla žena v prenatální poradně o tomto problému poučena a následně pečlivě edukována. Proti zácpě je nejlépe konzumovat potraviny s vysokým obsahem vlákniny, pitím minerálních vod s mírným laxativním účinkem a používání kontaktních, lokálně působících laxativ. Medikamentózní metody se však využívají až v případě, kdy nemedikamentózní metody nebyly účinné. Silná laxativa jsou v těhotenství kontraindikována. Vhodné je také systematické cvičení, relaxace pánevního dna a využití gastrokolického reflexu po snídani. (2, 15)

3.4 Pohyb Pohybová aktivita je v těhotenství důležitá. Je prokázáno, že rodičky s dobrou fyzickou kondicí lépe zvládají zátěž během porodu a mají menší množství komplikací ve srovnání se ženami se špatnou fyzickou kondicí. Není-li přítomna žádná kontraindikace, doporučuje se těhotenské cvičení, plavání, speciální těhotenská gymnastika, břišní tanec, jóga a turistika. Vhodné jsou denní procházky na čerstvém vzduchu. (4, 14, 15)

3.4.1 Cvičení pro těhotné Těhotenské cvičení má vést k udržení nebo dokonce ke zlepšení celkové fyzické kondice těhotné ženy. Je zaměřené na správné dýchání, relaxaci, posilování svalů pánevního dna a na správný postoj a držení páteře. Jednotlivé cviky musí být pečlivě vybírány s ohledem na stupeň těhotenství. Při každém cvičení je důležité, aby těhotná respektovala zásady cvičení, tj. necvičit při únavě, oslabení organismu nachlazením atd. Pokud se ženě zdají některé cviky příliš náročné na provedení, měla by je cvičit pouze v náznaku nebo je úplně vynechat. Při cvičení je důležitý dostatečný příjem tekutin, aby nedošlo k přehřátí organismu. Při samotném cvičení je vhodné cvičit pomalu, pravidelně dýchat a soustředit se jen na prováděný cvik. Těhotná žena se nesmí přepínat a cvičit do pocitu bolesti. Cvičit by měla jen do stahu svalu, protažení svalů a pocitu tlaku nebo tahu. (1, 14, 20)

13

3.4.2 Plavání Plavání je výborným sportem pro těhotné. Jedná se o anaerobní sport, který je velmi prospěšný, a zároveň díky odlehčení ve vodě nezatěžuje pohybový aparát ženy. Plavání je možné doporučit těhotné ženě prakticky až do porodu. (14)

3.4.3 Nevhodné pohybové aktivity Jakákoliv nadměrná tělesná námaha v těhotenství není vhodná. Pokud je žena zvyklá provozovat klasický nebo moderní tanec, může v tom pokračovat, ale jen v omezené míře. Těhotná žena by se měla vyhýbat všem druhům sportu, při jejichž provozování hrozí otřesy a pády, ale také sportům, při kterých se běhá. Nevhodné jsou míčové hry a sporty, ale i výkonnostní sporty, při nichž klesá dodávka kyslíku plodu v souvislosti s nadbytkem kyseliny mléčné ve tkáních. Běh je v těhotenství také nevhodný, protože vede k otřesům a zadýchávání. Mezi další nevhodné pohybové aktivity v průběhu těhotenství patří např. kolektivní sporty, judo, bruslení, jízda na koni, sjezdové lyžování, běžecké lyžování, vodní lyžování, horolezectví a atletika. (4, 15, 20)

3.5 Sexualita Na počátku gravidity může u ženy dojít k poklesu sexuální touhy, ke kterému dochází vlivem hormonálních změn. Proto je velmi důležité pochopení a podpora partnera. Kolem poloviny těhotenství prokrvení pánve způsobuje, že pohlavní styk bývá pro ženu většinou příjemný. (4, 16) Pohlavní styk neovlivňuje negativně fyziologické těhotenství, a to za předpokladu, že je šetrný a nevyvolává krvácení a děložní kontrakce. Plodu v děloze neublíží, chrání jej plodová voda. Ženy, jejichž těhotenství je rizikové, a to zejména ty, u kterých došlo ke krvácení v prvním trimestru nebo již v minulosti předčasně porodily, by se měly pohlavního styku zdržet. Pohlavní styk může vyvolat krvácení následkem frikčních pohybů nebo i děložní činnost působením prostaglandinů, které

14

jsou obsaženy v ejakulátu. Kontrakční aktivitu ženy může vyvolat i její orgasmus. (15, 16) Jestliže je v průběhu orálně genitální aktivity do pochvy vefouknut vzduch, může to vést ke vzduchové embolii. Urbánek (2004) uvádí: „Vzduch pronikne děložním hrdlem pod obaly plodového vejce a do žilních splavů nacházejících se pod placentou (lůžkem plodovým). Při pitvě nebývá zjištěno žádné rozšíření děložního hrdla ani odloučení placenty, což nasvědčuje tomu, že embolii může způsobit již poměrně malý tlak vpraveného vzduchu. Proto někteří autoři doporučují úplně vynechat po celé těhotenství i soulož. Leč takovýto požadavek se vzhledem ke vzácnosti výskytu vzduchové embolie zdá být přehnaný.“ (17)

3.6 Cestování Nebylo prokázáno, že by cestování autem, vlakem, autobusem nebo letadlem mělo negativní vliv na těhotenství. Pokud se však jedná o dlouhotrvající cestu, která klade na organismus těhotné vysoké nároky, může negativně ovlivnit vývoj těhotenství. S cestováním také souvisí možnost dopravní nehody, a tím riziko vzniku úrazu těhotné ženy. (10, 15) Kepák (2005) uvádí: „Na dopravní nehody připadá 70 % všech těžkých úrazů během těhotenství. Přímým poraněním je ohrožena jak zvětšená děloha, tak i samotný plod. Při úrazu těhotné jsou tak ohroženy dva životy – život nastávající matky i život plodu.“ (10) Dalším faktorem souvisejícím s cestováním je odloučení těhotné od zdravotnického zařízení, které jí poskytuje prenatální péči. Cestování, které je v těhotenství především spojeno s dovolenou, představuje další rizika, kterým by se měla těhotná vyvarovat. Jedná se o delší pobyt na slunci, který může vést k dehydrataci a k přehřátí organismu a také ke škodlivému působení UV paprsků. Změny ve stravování mohou vést k dyspepsii, ale také k alimentární infekci. (10, 15)

15

3.7 Spánek a odpočinek Těhotná žena potřebuje minimálně 8 – 9 hodin pravidelného nočního spánku. Vhodný je i odpočinek po obědě. (15, 16) Při spánku a odpočinku není pro těhotnou ženu příliš vhodná poloha na zádech, kdy se může ve vyšším stádiu těhotenství objevit tzv. syndrom dolní duté žíly. Projevuje se náhlým poklesem krevního tlaku, který je vyvolán tlakem zvětšené dělohy na dolní dutou žílu s následným snížením venózního návratu k srdci. Ve vyšším stádiu těhotenství není ani vhodné spát na břiše, vzhledem ke zvětšení dělohy. Z hlediska hemodynamiky je pro těhotnou ženu nejvhodnější poloha na levém boku.

3.8 Zaměstnání Těhotná žena může vykonávat pracovní aktivitu až do nástupu na mateřskou dovolenou, tedy do 32. týdne těhotenství, pokud nemá namáhavou práci a její těhotenství je fyziologické. Ženy se zaměstnáním, které vyžaduje zvýšenou fyzickou aktivitu, nebo které pracují v prostředí nevhodné pro těhotenství (nadměrná prašnost, hluk, vibrace, teplo), musí být přeřazeny na jinou, méně náročnou práci. Noční služby jsou pro těhotnou nevhodné. V potaz musí být vzata i denní doprava do práce. Situace ženy musí být posuzována individuálně, protože každá žena snáší své těhotenství jinak. Těhotné ženy s typicky náročným a stresujícím povoláním mají vyšší frekvenci předčasných porodů. (15)

3.8.1 Mateřská dovolená

V České republice nastupuje těhotná žena na mateřskou dovolenou 8 týdnů před termínem porodu. Nejpozději však 6 týdnů před termínem. Mateřská dovolená trvá 28 týdnů. V době, kdy je žena těhotná nebo čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nesmí být propuštěna ze zaměstnání. (4, 16)

16

3.9 Tělesná hygiena Koupání ve vaně není v těhotenství příliš vhodné, představuje riziko možného přehřátí organismu a také možnost vzniku genitální infekce. Pokud se žena koupe, neměla by zůstávat v teplé vodě déle než 5 minut. Pro hygienu těhotné je nejvhodnější sprcha. Sprchovat by se měla žena jednou denně a to spíše navečer než ráno. Po každém vymočení a stolici by si měla omýt rodidla. K prevenci vzniku infekce je vhodné použití kyselých mýdel, není vhodné používat dráždivá a parfémovaná mýdla. Nevhodné je i provádění výplachů pochvy. (15, 20)

3.10 Péče o tělo v těhotenství V těhotenství, především v jeho druhé polovině, je vhodné omezit dlouhé stání. Ve druhé polovině těhotenství dochází k fyziologické venostáze v dolních končetinách. Při sezení i při spánku je vhodné ukládat dolní končetiny do zvýšené polohy a omezit tlak na podkolenní jamky. Je vhodné zabránit kompresi v dolních partiích dolních končetin, které mohou být způsobeny např. nevhodným výběrem ponožek. Pro posilování svalů, které působí na žilní systém a napomáhají žilnímu návratu krve k srdci, je vhodná častá chůze. Pokud žena trpí křečovými žilami, je vhodné nosit kompresivní punčochy. (4, 15, 16) Během těhotenství není nutná žádná speciální péče o prsní bradavky, pokud nemá žena vpáčené bradavky. V tomto případě se používají od 6. měsíce těhotenství speciální formovače, které se vkládají do podprsenky. (11)

3.11 Oblékání V těhotenství je vhodné pohodlné oblečení a pohodlná obuv. Prádlo i oděv má být z přirozených materiálů, jako jsou bavlna, len nebo vlna. Dochází ke změně termoregulace, vazodilatace způsobuje zvýšeně pocení, proto by oblečení mělo dobře sát pot. Syntetická příměs v oblečení by proto měla být co nejvíce omezena. Spodní prádlo by si měla žena denně měnit. Podprsenka by měla být pohodlná, prsa by měla

17

zvedat a neměla by je stlačovat. Hmotnost oděvu má spočívat na ramenou. Pokud nosí žena pás, pak nesmí stahovat. Není vhodné nosit ani těsné oblečení. Obuv nemá tísnit a má mít polovysoké nebo nízké podpatky. Vzhledem k hrudní hyperlordóze jsou naprosto nevhodné vysoké podpatky. (15, 20)

3.12 Ochrana před infekcí Organismus těhotné ženy je zvýšeně vnímavý k působení infekčních agens. Virové a bakteriální infekce v průběhu těhotenství jsou spojeny s vyšší incidencí morbidity a mortality než u netěhotné ženy. V těhotenství dochází ke snížení hladin mateřských IgG. Přestože v těhotenství dochází ke zvýšení počtu leukocytů, aktivita T – lymfocytů se snižuje, což se projeví snížením buněčné imunity. V těhotenství hrají důležitou roli bariéry proti šíření infekce. Poševní epitel, děložní hrdlo a hlenová zátka brání vniknutí choroboplodných organismů do dutiny děložní. Další bariéru tvoří plodové obaly. Také plodová voda má antimikrobiální účinky. (15) Těhotná by měla dodržovat preventivní opatření v prevenci infekcí. Mezi preventivní opatření proti střevním infekcím patří např. pití nezávadné pitné vody, dostatečně časté a účinné mytí rukou, dostatečná tepelná úprava potravin, ochrana potravin před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty. V prevenci respiračních infekcí je důležité především vyhnout se kontaktu s nemocnými jedinci a těhotné ženy by se měly vyvarovat všech míst, kde je zvýšená možnost infekce, a to zejména v období epidemií. (15, 19) Ženy by se měly chránit také před infekcemi, které jsou přenášeny pomocí klíšťat. Při vycházkách do přírody je proto vhodná osobní ochrana před napadením klíštětem vhodným oděvem, obuví a repelentem. Po návratu z přírody by si žena měla prohlédnout celé tělo, a případně včas a správným způsobem odstranit přisáté klíště a místo přisátí dezinfikovat. V neposlední řadě by se těhotná žena měla chránit před infekcemi přenosnými pohlavním stykem. Tato ochrana spočívá především v bezpečném a zodpovědném sexuálním chování.

18

3.13 Abusus Jakákoliv aplikace návykových látek má na těhotenství negativní vliv. (15)

3.13.1 Kofein

Kofein stimuluje centrální nervovou soustavu a je obsažen v kávě, čaji, coca-cole a v energetických nápojích. V těhotenství prochází placentou. V malých dávkách kofein vyvolává svým mírným hypertenzním účinkem zvýšení fetoplacentární perfuze. Ve vyšších dávkách však působí žaludeční potíže a může dokonce indukovat gestační hypertenzi. (2, 15) V těhotenství se doporučuje konzumaci kávy omezovat i proto, že se prokázalo, že kofein proniká placentární bariérou a ovlivňuje rytmus "spánku a bdění" u plodu. (3)

3.13.2 Kouření Kouření cigaret má v těhotenství na plod negativní účinky. Nikotin, který je obsažený v cigaretách, snižuje fetoplacentární perfuzi. Jeho účinek závisí na počtu vykouřených cigaret. Kouření má na těhotenství negativní vliv nejen důsledkem účinku nikotinu a oxidu uhelnatého, ale také špatným stravováním kuřaček. Kuřačky mají rychlejší bazální metabolismus a zvýšenou potřebu důležitých vitamínů a minerálů. (2, 15) Kouření v těhotenství zvyšuje riziko hypotrofie plodu (průměrný rozdíl porodních hmotností dětí kuřaček a nekuřaček je 127 – 274 g), intrauterinního úmrtí plodu, spontánního potratu, abrupce placenty, vcestné placenty, předčasného odtoku plodové vody a respiračních onemocnění těhotné ženy. 2,4krát zvyšuje riziko předčasného porodu. Novorozenci, jejichž matky byly v těhotenství těžké kuřačky, mají zhoršeny somatický a neuropsychický vývoj. Kouření by tedy mělo být během těhotenství vyloučeno. (2, 3) Ke zpomalení tělesného vývoje plodu kuřaček přispívá hypoxie, způsobená sníženou uteroplacentární perfuzí v důsledku vazospasmu indukovaného nikotinem

19

a zvýšeným obsahem karbonylhemoglobinu v krevním oběhu plodu při jeho expozici oxidu uhelnatému, který vdechuje těhotná kuřačka. Zvýšená produkce noradrenalinu, adrenalinu a acetylcholinu, indukovaná nikotinem, také snižuje prostup živných látek placentou do plodu, má také vliv na trofiku mléčné žlázy. Placenta může být rovněž poškozena toxickými vlivy chemických látek z cigaretového kouře, zejména kadmiem, které se v placentě kumuluje a poškozuje placentární buňky. To může vést až ke klinické manifestaci teratogenních změn. Kadmium je také vazoaktivní. Vyvolává cévně podmíněné změny parametrů průtoku krve, které ischemizují plod. Bylo rovněž prokázáno, že kadmium může ovlivnit některé důležité funkce metabolismu placenty, které dále působí na vyvíjející se plod. U předčasných porodů byly nalezeny významně vyšší průměrné hladiny kadmia v séru matek v porovnání s těmi, které donosily plod po celou fyziologickou dobu těhotenství. Také bylo konstatováno, že kadmium působí na prostup iontů vápníku v myometriu a interferuje s intracelulárním mechanismem zahrnutým do kontrakčních funkcí svalů dělohy. To naznačuje, že kadmium má přímou účast na mechanismech, které vedou k předčasným porodům. (3) Pro růstovou retardaci ovlivněnou kouřením byl formulován odborný diagnostický termín "fetální tabákový syndrom", jehož kritéria jsou: ·

denní kouření matky během těhotenství (minimálně 5 cigaret)

·

normální krevní tlak matky během těhotenství

·

absence chronického onemocnění matky

·

absence jiných známých příčin intrauterinní růstové retardace (kongenitální infekce, vrozené vývojové vady, jiné abnormality). (3)

3.13.3 Konzumace alkoholu Alkohol je buněčný jed, který prochází placentou do fetálního oběhu. Konzumace alkoholu v těhotenství tedy negativně ovlivňuje nejen metabolismus matky, ale také metabolismus plodu. Poškození plodu je možné očekávat u těhotných žen, které požívají alkohol pravidelně a ve velkých dávkách. V těchto případech může dojít k porodu dítěte, na kterém jsou patrné příznaky fetálního alkoholického syndromu (FAS) nebo alkoholových abstinenčních příznaků. FAS se projevuje prenatální a postnatální růstovou retardací, dysfunkcí CNS jako jsou neurologické

20

abnormality, hyperaktivita, poruchy chování, problémy s učením, poruchy pozornosti, retardace psychomotorického vývoje a poruchy intelektu a charakteristickými kraniocefálními abnormalitami jako jsou mikrocefalie, tenký horní ret, faciální dysmorfie, tj. plochý a široký nos, strabismus, myopie a poruchy růstu zubů. Ženy, které chronicky konzumují alkohol, trpí malnutricí, protože alkohol potlačuje chuť k jídlu. (12, 15)

3.13.4 Abusus drog Abusus drog představuje zvýšené riziko komplikací pro těhotnou, ale především pro plod. Prevalence předčasných porodů, snížení porodní hmotnosti, nezralosti a novorozenecké úmrtnosti je ve skupině toxikomanek třikrát až sedmkrát častější než v běžné populaci. Při i.v. aplikaci drogy je vyšší frekvence infekce virem hepatitidy a HIV. Plod je ohrožen vývojovými vadami. (3) O vlivu marihuany na plod je známo málo a nebyly popsány závažné malformace nebo jiné negativní vlivy této drogy na plod. U kuřaček marihuany se však zvyšuje riziko růstové retardace plodu. (3, 15) Kokain způsobuje trvalou vazokonstrikci v uteroplacentárním řečišti, a to i v případě mírných dávek. Předávkování heroinem způsobí bradypnoi až apnoi plodu, což vede k hypoxickému poškození. Halucinogeny způsobují u ženy nepředvídatelné jednání. (20) Tvrdé drogy jako heroin, kokain a metadon jsou spojeny s výraznými patologiemi novorozeneckého období. Nejzávažnějším z nich je potenciálně fatální abstinenční syndrom, který se vyskytuje u 30 až 90 % novorozenců drogově závislých matek. (3, 15)

21

4 METODIKA PRŮZKUMU

Sběr dat jsem realizovala metodou dotazníku, která je vhodná pro kvantitativní sběr dat. Hlavními výhodami této metody je menší časová náročnost a zachování anonymity dotazovaných. Nevýhodou dotazníků může být jejich nízká návratnost nebo neúplné vyplnění, které vede k vyřazení dotazníku z průzkumu. Dotazník (viz Příloha 3) jsem vypracovala na základě stanovených cílů a hypotéz. Rozdávané dotazníky byly anonymní a obsahovaly 25 položek. K 1. cíli práce (Zjistit, odkud těhotné ženy získávají informace o životosprávě a životním stylu v těhotenství) se váže položka č. 12, 13, 14 a 15. Ke 2. cíli (Zjistit, jakou oblast životosprávy ženy v těhotenství nejčastěji změnily) se váže položka č. 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24 a 25. Dotazník obsahuje 3 typy otázek: -

uzavřené. Položka č. 1, 2, 3, 5, 6, 9, 10, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 24 (celkem 16)

-

polouzavřené. Položka č. 7, 8, 11, 12, 14, 22, 23 (celkem 7)

-

otevřené. Položka č. 4, 25 (celkem 2)

Dotazník byl určen pro těhotné ženy ve III. trimestru těhotenství. Tuto skupinu jsem pro svůj průzkum vybrala záměrně. Jejich odpovědi vypovídají o vedení životního stylu v graviditě reálněji než od žen v I. nebo II. trimestru. Před samotným průzkumem jsem si dotazník nechala vyplnit několika ženami ve svém okolí, abych zjistila srozumitelnost jednotlivých otázek. Poté jsem některé otázky upravila podle jejich připomínek. Dotazníky jsem rozdávala se souhlasem vedení nemocnic (viz Příloha 4 a Příloha 5) a staničních sester na ambulancích brněnských porodních sálů. Konkrétně se jedná o ambulance porodních sálů ve Fakultní nemocnici Brno v Bohunicích a v porodnici na Obilním trhu a v Nemocnici Milosrdných bratří (dále jen NMB). Sběr dat probíhal v časovém rozmezí od prosince 2006 do začátku měsíce února 2007. Na každé pracoviště jsem rozdala 40 dotazníků, celkem 120 dotazníků. Dotazníky jsem rozdávala prostřednictvím porodních asistentek, 15 dotazníků na ambulanci porodního sálu na Obilním trhu jsem respondentkám rozdala sama.

22

5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníků se vrátilo 119, z NMB se 1 dotazník nevrátil zpět. Návratnost byla vysoká, 99,17%. Za příčinu tak vysoké návratnosti dotazníků považuji vyplňování dotazníku během „natáčení“ kardiotokografického záznamu pod dohledem porodní asistentky. Z důvodu neúplného vyplnění musel být 1 dotazník vyřazen. Zbylých 118 dotazníků bylo vyhodnoceno a výsledky byly zpracovány do tabulek. Některé výsledky byly kvůli přehlednosti zpracovány do grafů, pro jejich ilustrační charakter. Do tabulek a grafů jsou získaná data zpracována pomocí programu Microsoft Excel a v tabulkách jsou vyjádřena v hodnotách absolutní a relativní četnosti.

Položka č. 1 – Kolik je Vám let? Tab. 1 – Věk Věk 19 a méně 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 a více CELKEM

absolutní četnost relativní četnost (%) 3 2,54 14 11,86 45 38,14 42 35,59 13 11,02 1 0,85 118 100,00

Věk těhotných žen se pohybuje nejčastěji mezi 25 – 29 lety, konkrétně je to 45 respondentek (38,14%). Téměř stejné zastoupení má skupina respondentek mezi 30 – 34 lety, kam spadá 42 žen (35,59%). Z těchto údajů lze usuzovat, že v současné době jsou těhotné hlavně ženy z tzv. silných ročníků 70. let a začátku 80. let, u kterých se dá předpokládat, že mají vybudované zázemí pro rodinu a jsou finančně zajištěné. Další věkovou skupinu tvoří ženy z kategorie 20 – 24 let, tj. 14 respondentek (11,86%). Do věkové skupiny 19 a méně patří 3 ženy (2,54%) a věková skupina 40 a více let je zastoupena 1 respondentkou (0,85%).

23

Položka č. 1 – Kolik je Vám let?

19 a méně 20 – 24

0,85% 2,54%

25 – 29 30 – 34

11,02%

11,86%

35 – 39 40 a více

35,59%

38,14%

Graf č. 1: Věk

Položka č. 2 – Váš stav: Tab. 2 – Stav Stav svobodná vdaná rozvedená vdova CELKEM

absolutní četnost relativní četnost (%) 22 18,64 86 72,88 9 7,63 1 0,85 118 100,00

Nejvíce zastoupena je kategorie vdaných žen, kde je počet 86 respondentek (72,88%). Z výše uvedeného vyplývá, že děti se rodí nejčastěji do manželství. Menší skupinu tvoří svobodné ženy, kterých je 22 (18,64%). Dále ženy rozvedené, což uvedlo 9 žen (7,63%) a 1 respondentka je vdova (0,85%).

svobodná vdaná

7,63%

rozvedená vdova 72,88%

Graf č. 2: Stav

24

0,85%

18,64%

Položka č. 3 – Vaše dosažené vzdělání Tab. 3 – Vzdělání Vzdělání absolutní četnost základní 8 středoškolské bez maturity 21 středoškolské s maturitou 49 vyšší odborné 7 vysokoškolské 33 CELKEM 118

relativní četnost (%) 6,78 17,79 41,53 5,93 27,97 100,00

Nejčastěji uváděným typem vzdělání bylo středoškolské s maturitou, které uvedlo 49 dotazovaných žen (41,53%). Hojně je zastoupeno také vysokoškolské vzdělání, které uvedlo 33 žen (27,97%). Střední školu bez maturity uvádí 21 respondentek (17,79%), základní vzdělání označilo 8 žen (6,78%) a vyšší odborné 7 respondentek (5,93%). Z výše uvedených výsledků vyplývá, že mezi těhotnými ženami převládají ty, které mají maturitu a vyšší stupeň vzdělání.

Položka č. 4 – V kolikátém týdnu těhotenství jste? Tab. 4 – Týden těhotenství Týden těhotenství 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. CELKEM

absolutní četnost 1 4 3 2 17 21 24 33 13 118

relativní četnost (%) 0,85 3,39 2,54 1,69 14,41 17,80 20,34 27,97 11,02 100,00

Nejvíce respondentek bylo ve 40. týdnu těhotenství, a to 33 žen (27,97%). Ve 39. týdnu 24 žen (20,34%), ve 38. týdnu

21 žen (17,80%), ve 37. týdnu

17 žen (14,41%), ve 41. týdnu 13 žen (11,02%), 34. týden zastupují 4 respondentky (3,39%), 35. týden 3 (2,54%), 36. týden 2 (1,69%) a 33. týden 1 (0,85%). Všechny respondentky splňovaly stanovené kritérium pro můj průzkum, byly ve III. trimestru. Většina z nich se pohybovala blízko termínu porodu z důvodu provádění sběru dat na ambulanci porodního sálu.

25

Položka č. 5 – Pokolikáté budete rodit? Tab. 5 – Kolikátý porod Porod bude: první druhý třetí čtvrtý a více CELKEM


Více než polovina dotázaných spadá to skupiny prvorodiček, konkrétně 63 žen (53,39%). Méně jsou zastoupeny druhorodičky, a to 37 ženami (31,36%), 16 respondentek (13,56%) uvedlo, že budou rodit potřetí a 2 ženy (1,69%) počtvrté a více.

první 13,56%

druhý

1,69%

třetí čtvrtý a více

53,39%

31,36%

Graf č.3: Kolikátý porod

Zajímavé je porovnání závislosti parity na věku těhotné, jak ukazuje Tab. 6 – Závislost parity na věku a Graf č. 4: Závislost parity na věku na následující straně. Tab. 6 – Závislost parity na věku rodí: věk: 19 a méně 20 - 24 25 - 29 30 – 34 35 – 39 40 a více CELKEM

poprvé abs. č. 3 12 32 15 1 0 63

rel. č. (%) 4,76 19,05 50,79 23,81 1,59 0,00 100,00

podruhé abs. č. 0 1 13 17 5 1 37

rel. č. (%) 0,00 2,70 35,14 45,95 13,51 2,70 100,00

26

potřetí abs. č. 0 1 0 10 5 0 16

rel. č. (%) 0,00 6,25 0,00 62,50 31,25 0,00 100,00

počtvrté a více abs. rel. č. č. (%) 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 2 100,00 0 0,00 2 100,00

Poprvé rodí většinou ženy ve věku 25 – 29 let (50,79%). Mezi druhorodičkami je nejvíce zastoupena skupina 30 – 34 let (45,95%). Potřetí rodí ženy většinou také ve věku 30 – 34 let (62,50%). Obě respondentky, které uvedly, že budou rodit počtvrté a více spadají do věkové skupiny 35 – 39 let (100%).

poprvé podruhé

% 100 90 80

potřetí počtvrté a více

70 60 50 40 30 20 10 0 19 a méně 20 – 24

25 – 29

30 – 34

35 – 39

40 a více

Graf č. 4: Závislost parity na věku

Položka č. 6 –Vaše těhotenství je: Tab. 7 – Plánovanost těhotenství Plánovanost těhotenství plánované (po pohlavním styku) plánované (po umělém oplodnění) neplánované CELKEM

absolutní četnost relativní četnost (%) 99 83,90 6 5,08 13 11,02 118 100,00

Z výsledků průzkumu vyplývá, že absolutní většina dotazovaných těhotenství plánovala, z toho přirozeně otěhotnělo 99 žen (83,90%) a po umělém oplodnění 6 (5,08%). Neplánované těhotenství uvedlo 13 respondentek (11,02%). Z těchto výsledků lze usuzovat, že ženy hojně využívají metod plánovaného rodičovství.

27

Položka č. 7 – Je Vaše těhotenství vedeno jako rizikové? Tab. 8 – Rizikové těhotenství Rizikové těhotenství ano ne CELKEM

absolutní četnost 24 94 118

relativní četnost (%) 20,34 79,66 100,00

94 (79,66%) respondentek nemělo těhotenství rizikové. 24 žen (20,34%) uvedlo, že jejich těhotenství bylo vedeno jako rizikové. Jako důvod uváděly dotázané nejčastěji potrat nebo potraty v anamnéze a graviditu po IVF, oboje uvedlo po 4 respondentkách. Dalšími důvody byly ve 2 případech diabetes mellitus, stejný počet žen uvedl hypertenzi. Další důvody se již vyskytovaly vždy jen v jednom případě, jedná se o hrozící potrat v I. trimestru, předčasný porod v anamnéze, pracovní prostředí, závratě, vysoká hladina D-dimerů, úmrtí dítěte v anamnéze, Crohnova choroba a hyperprolaktinémie. V případě 4 respondentek nebyl uveden důvod.

Položka č. 8 – Navštěvovala jste kurzy předporodní přípravy? Tab. 9 – Absolvování kurzů předporodní přípravy Absolvování kurzů předporodní absolutní četnost relativní četnost (%) přípravy dlouhodobé (více než 3 lekce) 20 16,95 ano krátkodobé (méně než 3 lekce) 21 17,80 ne 77 65,25 CELKEM 118 100,00 Více než polovina respondentek, tedy 77 (65,25%), kurzy předporodní přípravy nenavštěvovala. 41 (34,75%) dotázaných žen uvedlo, že kurzy absolvovaly. Z těch, které kurzy absolvovaly, 21 (17,80%) navštívilo kurzy krátkodobé, jednalo se o kurzy přípravy k porodu pořádané při porodních sálech (dále jen PS). 13 respondentek navštívilo kurz pořádaný PS na Obilním trhu, 5 PS v Bohunicích a 3 v NMB. 20 respondentek (16,95%) navštěvovalo kurzy dlouhodobé, a to 6 z nich v CENAPu, 4 v agentuře Větrník, 3 u PA Jarmily Kovaříkové, 3 v Bílém domě u PA Dufkové, 1 v CRSP v Brně, 1 v Blansku, 1 v Kuřimi u pí. Hájkové a 1 u MUDr. Kutálkové.

28

Položka č. 8 – Navštěvovala jste kurzy předporodní přípravy?

ano, dlouhodobé

16,95%

ano, krátkodobé ne

17,80% 65,25%

Graf č. 5: Absolvování kurzů předporodní přípravy

Položka č. 9 – Dodržujete v těhotenství správnou životosprávu? Tab. 10 – Dodržování správné životosprávy v těhotenství Dodržování správné životosprávy v těhotenství ano spíše ano spíše ne ne CELKEM

absolutní četnost

relativní četnost (%)

25 84 8 1 118

21,19 71,19 6,78 0,85 100,00

Cílem otázky bylo zjistit subjektivní vnímání žen o dodržování zdravé životosprávy v těhotenství. Téměř ¾ respondentek, 84 (71,19%), se domnívají, že správnou životosprávu spíše dodržují. 25 žen (21,19%) uvedlo, že správnou životosprávu dodržují. Spíše ji nedodržuje 8 respondentek (6,78%) a odpověď, že ji nedodržuje, uvedla 1 dotázaná (0,85%).

ano spíše ano

6,78%

0,85%

spíše ne ne 71,19%

Graf č. 6: Dodržování správné životosprávy v těhotenství

29

21,19%

Položka č. 10 – Dodržování správné životosprávy v těhotenství považujete za: Tab. 11 – Důležitost dodržování správné životosprávy Důležitost dodržování správné životosprávy velmi důležité důležité málo důležité nepotřebné CELKEM

absolutní četnost


38 80 0 0 118

32,20 67,80 0,00 0,00 100,00

Otázkou jsem chtěla zjistit, jak těhotné hodnotí důležitost dodržování správné životosprávy v období těhotenství. Pro 80 respondentek (67,80%) je její dodržování důležité, pro 38 (32,20%) velmi důležité. Za málo důležité nebo nepotřebné to nepovažuje nikdo z dotázaných (0,00%). Z odpovědí lze usuzovat, že vesměs všechny těhotné ženy vnímají dodržování správné životosprávy za důležité, což je pozitivní zjištění.

velmi důležité

0,00% 0,00%

důležité

32,20%

málo důležité nepotřebné 67,80%

Graf č. 7: Důležitost dodržování správné životosprávy

30

Položka č. 11 – O jaké informace z oblasti životosprávy v těhotenství jste se nejvíce zajímala? Tab. 12 – Oblast zájmu informací o životosprávě (bylo možné označit více odpovědí) Oblast zájmu žádná stravování pitný režim pohyb (sport, cvičení..) sexualita cestování spánek a odpočinek hygiena pití kávy kouření konzumace alkoholu užívání drog jiné informace

absolutní četnost 7 101 67 72 35 27 32 29 30 5 5 0 1

relativní četnost (%) 5,93 85,59 56,78 61,02 29,66 22,88 27,12 24,58 25,42 4,24 4,24 0,00 0,85

Z průzkumu vyplývá, že těhotné se nejvíce zajímají o oblast stravování, to uvedlo 101 žen (85,59%). 72 respondentek (61,02%) uvedlo pohyb v těhotenství a 67 (56,78%) pitný režim. Dále 35 respondentek (29,66%) uvedlo, že se zajímá o sexualitu, 32 (27,12%) o spánek a odpočinek, 30 (25,42%) o pití kávy, 29 (24,58%) o oblast hygieny a 27 (22,88%) o cestování v období těhotenství. Po 5 respondentkách (4,24%) uvedlo, že je zajímá kouření a konzumace alkoholu. O užívání drog se nezajímal nikdo (0,00%). 1 žena (0,85%) se zajímala o jiné informace, a to o pití čaje.

žádná stravování pitný režim pohyb (sport, cvičení..) sexualita cestování spánek a odpočinek hygiena pití kávy kouření konzumace alkoholu užívání drog jiné informace

% 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf č. 8: Oblast zájmu informací o životosprávě

31

Položka č. 12 – Odkud čerpáte informace o životosprávě v těhotenství? Tab. 13 – Zdroje informací o životosprávě v těhotenství (bylo možné označit více odpovědí) Zdroje informací o životosprávě v těhotenství prenatální poradna - lékař prenatální poradna – PA / sestra kurz předporodní přípravy příbuzní, přátelé.... tiskoviny (knihy, časopisy, letáky...) média (TV, internet, rádio...) jiné zdroje ¾ těhotných čerpají

absolutní četnost


64 4 23 43 89 59 2

54,24 3,39 19,49 36,44 75,42 50,00 1,69

informace o životosprávě v graviditě z tiskovin,

tuto odpověď označilo 89 dotázaných (75,42%). Více než polovina, konkrétně 64 žen (54,24%), čerpala informace od lékaře v prenatální poradně. 59 respondentek (50,00%) uvedlo jako zdroj informací média, 43 (36,44%) příbuzné a přátele, 23 (19,49%) kurzy předporodní přípravy. Jen 4 ženy (3,39%) čerpaly informace od porodní asistentky nebo sestry v prenatální poradně. 2 respondentky (1,69%) uvedly jiné zdroje, a to diabetologickou poradnu.

prenatální poradna lékař prenatální poradna PA / sestra kurz předporodní přípravy příbuzní, přátelé..

% 80 70 60 50 40

tiskoviny

30

média

20

jiné zdroje

10 0

Graf č. 9: Zdroje informací o životosprávě v těhotenství

32

Položka č. 13 – Považujete informace, které jste dostala v těhotenské poradně za dostačující? Tab. 14 – Dostatečnost informací v prenatální poradně Dostatečnost informací v prenatální poradně ano spíše ano spíše ne ne nechodila do poradny CELKEM

absolutní četnost


40 54 14 5 5 118

33,90 45,76 11,86 4,24 4,24 100,00

54 respondentek (45,76%) uvedlo, že informace v prenatální poradně byly spíše dostačující,

za

dostačující

je

považuje

40

dotazovaných

(33,90%).

Spíše

za nedostačující 14 (11,86%) a za nedostačující 5 respondentek (4,24%). 5 dotázaných (4,24%) uvedlo, že nechodily do poradny.

ano spíše ano spíše ne ne

4,24% 11,86%

4,24% 33,90%

nechodila do poradny 45,76%

Graf č. 10: Dostatečnost informací v prenatální poradně

33

Položka č. 14 – Které informace o životosprávě poskytované v těhotenské poradně Vám chyběly nebo byly poskytovány jen minimálně? Tab. 15 – Oblast deficitu informací v prenatální poradně (bylo možné označit více odpovědí) Oblast deficitu informací v prenatální poradně žádné informace nechyběly stravování pitný režim pohyb (sport, cvičení..) sexualita cestování spánek a odpočinek hygiena pití kávy kouření konzumace alkoholu užívání drog jiné informace nechodila do poradny Pro

71

dotázaných

(60,17%)

absolutní četnost


71 16 7 17 11 10 11 7 6 4 4 4 1 5

60,17 13,56 5,93 14,41 9,32 8,47 9,32 5,93 5,08 3,39 3,39 3,39 0,85 4,24

žádné

informace

v poradně

nechyběly.

17 žen (14,41%) uvedlo deficit informací o pohybu, 16 (13,56%) stravování, shodně 11 (9,32%) uvedlo sexualitu a spánek a odpočinek. 10 (8,47%) cestování, 7 (5,93%) hygienu a stejný počet žen pitný režim. 6 (5,08%) pití kávy a po 4 (3,39%) pak kouření, konzumaci alkoholu, užívání drog a 1 respondentka (0,85%) označila jiné informace, a to informace o vitamínech. 5 dotázaných (4,24%) nechodilo do poradny. žádné informace nechyběly stravování pitný režim pohyb (sport, cvičení…) sexualita cestování spánek a odpočinek hygiena pití kávy kouření konzumace alkoholu užívání drog jiné informace nechodila do poradny

% 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf č. 11: Oblast deficitu informací v prenatální poradně

34

Položka č. 15 – Pokud jste měla otázky týkající se životosprávy v těhotenství, byly Vám v těhotenské poradně dostatečně zodpovězeny? Tab. 16 – Dostatečné zodpovězení otázek v prenatální poradně Dostatečné zodpovězení otázek v prenatální poradně ano spíše ano spíše ne ne neměla otázky nechodila do poradny CELKEM

absolutní četnost


70 29 3 0 11 5 118

59,32 24,58 2,54 0,00 9,32 4,24 100,00

Na dotaz, zda respondentkám byly v prenatální poradně na otázky týkající se životosprávy v těhotenství dostatečně zodpovězeny, více než polovina respondentek, tj. 70 (59,32%), uvedla, že ano. Spíše ano uvedlo 29 z dotazovaných (24,58%) a spíše ne 3 (2,54%). Otázky nemělo 11 žen (9,32%). Již uvedených 5 žen (4,24%) do poradny nechodilo. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud tedy ženy měly nějaké otázky, bylo jim na ně většinou zodpovězeno dostatečně.

ano spíše ano spíše ne ne neměla otázky nechodila do poradny

9,32% 0,00% 2,54%

4,24%

59,32%

24,58%

Graf č. 12: Dostatečné zodpovězení otázek v prenatální poradně

35

Vliv gravidity na jednotlivé oblasti životosprávy: (Položka č. 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23 a 24) •

příjem tekutin Tab. 17 – Změna příjmu tekutin

Tekutiny přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM

absolutní četnost 0 0 36 82 0 118


82 respondentek, což je 69,49%, v těhotenství zvýšily příjem tekutin, 36 (30,51%) ho nezměnilo. Příjem tekutin neomezil nikdo (0,00%). Je nemožné, aby někdo přestal pít nebo nikdy nepil tekutiny, ale vzhledem ke konstrukci dotazníku (viz Příloha 3) jsou zde tyto možnosti uvedeny.

Tab. 18 – Denní příjem tekutin Denní příjem tekutin méně než 1 litr 1 litr 1,5 litru 2 litry 2,5 a více litrů CELKEM

absolutní četnost relativní četnost (%) 1 0,85 3 2,54 37 31,36 47 39,83 30 25,42 118 100,00

47 žen (39,83%) uvedlo, že vypije denně přibližně 2 litry tekutin, 37 (31,36%) 1,5 litru, 2,5 a více litrů vypije 30 respondentek (25,42%). Asi 1 litr 3 dotázané (2,54%) a jedna žena (0,85%) uvádí méně než 1 litr tekutin denně. Z výše uvedeného vyplývá, že denní příjem tekutin je u většiny dotázaných v normě. Vzhledem k provádění průzkumu v zimních měsících téměř všechny respondentky pily dostatečně.

36

•

stravovací návyky

Tab. 19 – Změna konzumace zeleniny v těhotenství Zelenina přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Přesně polovina respondentek, tedy 59 (50,00%), příjem zeleniny nezměnila. Stejný počet žen konzumaci zeleniny zvýšil. Nikdo (0,00%) konzumaci zeleniny ani neomezil, ani nepřestal konzumovat. Stejně tak nikdo neuvedl, že ji vůbec nekonzumuje. Tab. 20 – Příjem zeleniny Příjem zeleniny několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM

absolutní četnost 35 63 13 2 5 0 118

relativní četnost (%) 29,66 53,39 11,02 1,69 4,24 0,00 100,00

Více než ½ respondentek, tedy 63 (53,39%) zeleninu konzumuje 1x denně, 35 dotázaných (29,66%) několikrát denně, 13 (11,02%) 2x týdně a více. Občas 5 respondentek, (4,24%), 2 (1,69%) 1x týdně. Nikdo (0,00%) neuvedl, že zeleninu nekonzumuje.

Tab. 21 – Změna konzumace ovoce v těhotenství Ovoce přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM


37


86 respondentek (72,88%) uvedlo, že ovoce jedly v těhotenství více. 32 (27,12%) konzumaci kvantitativně nezměnily. Nikdo (0,00%) z dotázaných ovoce neomezil ani nepřestal jíst. Nikdo taktéž neuvedl, že by v jeho jídelníčku ovoce chybělo.

Tab. 22 – Příjem ovoce Příjem ovoce několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM



76 dotázaných (64,41%) jí ovoce několikrát denně, 37 (31,36%) 1x denně, 4 ženy (3,39%) 2x týdně a více. 1 respondentka (0,85%) uvedla, že ovoce jí občas. Možnosti „1x týdně“ a „nejím“ nevybral nikdo (0,00%).

Je zajímavé, že ženy zvyšují více příjem ovoce než zeleniny. Dle potravinové pyramidy je doporučeno konzumovat více zeleniny než ovoce.

zelenina ovoce

% 80

72,88

70 60 50

50

50 40 30

27,12

20 10 0 nezměnila

zvýšila

Graf č. 13: Změna příjmu ovoce a zeleniny

38

Tab. 23 – Změna konzumace luštěnin v těhotenství Luštěniny přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Více než ¾ respondentek, tedy 90 (76,27%), nezměnilo v těhotenství konzumaci luštěnin. 15 (12,71%) dotázaných luštěniny omezilo, 6 (5,08%) zvýšilo. 6 (5,08%) uvedlo, že luštěniny nikdy nekonzumovaly a 1 (0,85%) v graviditě s konzumací luštěnin přestala.

Tab. 24 – Příjem luštěnin Příjem luštěnin několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM



Téměř ½ respondentek konzumuje luštěniny občas, to uvedlo 57 žen (48,31%). 41 (34,75%) uvedlo možnost „1x týdně“, 12 (10,17%) je konzumuje 2x týdně a více, 7 respondentek (5,93%) luštěniny nejí a 1 žena (0,85%) je konzumuje jednou denně. Několikrát denně luštěniny nejí nikdo (0,00%).

Tab. 25 – Změna konzumace tmavého pečiva v těhotenství Tmavé pečivo přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM


39


83

respondentek

(70,34%)

nezměnilo

konzumaci

tmavého

pečiva.

23 dotázaných (19,49%) příjem zvýšilo. 9 žen (7,63%) uvedlo, že tmavé pečivo nikdy nekonzumovaly, 2 (1,69%) konzumaci omezily a 1 (0,85%) přestala.

Tab. 26 – Příjem tmavého pečiva Příjem tmavého pečiva několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM



Tmavé pečivo jí 38 dotázaných (32,20%) občas, 2x týdně a více ho konzumuje 27 respondentek (22,88%), 1x denně 18 (15,25%), 1x týdně 14 (11,86%), 11 dotázaných (9,32%) několikrát denně a 10 (8,47%) tmavé pečivo nejí.

Tab. 27 – Změna konzumace mléka a mléčných výrobků v těhotenství Mléko a mléčné výrobky přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Z tabulky lze vyčíst, že gravidita má poměrně značný vliv na konzumaci mléka a mléčných výrobků. 72 respondentek (61,02%) příjem zvýšilo. 43 (36,44%) ho nezměnilo a 3 (2,54%) mléko a mléčné výrobky omezily. Nepřestal je konzumovat nikdo (0,00%), stejně tak nikdo neuvedl, že je nikdy nekonzumoval.

40

Tab. 28 – Příjem mléka a mléčných výrobků Příjem mléka a mléčných výrobků několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM



54 respondentek (45,76%) mléko a mléčné výrobky konzumuje několikrát denně, 50 (42,37%) 1x denně, 12 (10,17%) 2x týdně a více. 1 dotázaná (0,85%) 1x týdně a 1 (0,85%) občas. Nikdo (0,00%) neuvedl, že mléko a mléčné výrobky nekonzumuje.

několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně

0,85% 0,00% 10,17% 0,85% 45,76%

občas nejí

42,37%

Graf č. 14: Příjem mléka a mléčných výrobků

Tab. 29 – Změna konzumace ryb a výrobků z ryb v těhotenství Ryby a výrobky z ryb přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Příjem ryb a výrobků z nich nezměnilo 83 respondentek (70,34%), 29 (24,58%) ho zvýšilo. 4 ženy (3,39%) uvedly, že ryby nikdy nejedly. 1 těhotná (0,85%) ryby a rybí výrobky omezila a 1 (0,85%) je jíst přestala.

41

Tab. 30 – Příjem ryb a výrobků z ryb Příjem ryb a výrobků z ryb několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM



48 žen (40,68%) uvedlo, že ryby a výrobky z ryb konzumuje 1x týdně. Občas je konzumuje 41 respondentek (34,75%), 2x týdně a více 19 (16,10%), nejí je 5 (4,24%), 1x denně je konzumují 4 těhotné (3,39%) a 1 (0,85%) uvedla odpověď „několikrát denně“.

Tab. 31 – Změna konzumace drůbeže v těhotenství Drůbež přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Jak vyplývá z tabulky, těhotenství na konzumaci drůbeže nemá skoro žádný vliv. 106 respondentek (89,83%) uvedlo, že jejich konzumaci v těhotenství nezměnily. 8 (6,78%) konzumaci zvýšilo, 4 (3,39%) ji naopak omezily. Drůbež nepřestal jíst nikdo (0,00%), nikdo také neuvedl, že by ji nikdy nekonzumoval.

Tab. 32 – Příjem drůbeže Příjem drůbeže několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM

absolutní četnost relativní četnost (%) 2 1,69 2 1,69 61 51,69 40 33,90 13 11,02 0 0,00 118 100,00

42

Přibližně ½ respondentek jí drůbež 2x týdně a více, tak odpovědělo 61 žen (51,69%). 40 (33,90%) jí drůbež 1x týdně, 13 (11,02%) občas, 2 (1,69%) 1x denně a stejný počet několikrát denně. Nikdo (0,00%) neuvedl, že drůbež nejí.

Tab. 33 – Změna konzumace vepřového a hovězího masa v těhotenství Maso (vepřové, hovězí) přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Konzumaci vepřového a hovězího masa 97 dotázaných (82,20%) nezměnilo. 12 (10,17%) ji omezilo a 7 (5,93%) zvýšilo. 2 ženy (1,69%) uvedly, že toto maso nikdy nejedly. Tab. 34 – Příjem vepřového a hovězího masa Příjem vepřového a hovězího masa několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM



48 dotázaných (40,68%) vepřové a hovězí maso jí 2x týdně a více, 35 (29,66%) 1x týdně, 30 (25,42%) občas, 3 (2,54%) jednou denně, 2 (1,69%) ho nekonzumují a několikrát denně ho nekonzumuje nikdo (0,00%).

Tab. 35 – Změna konzumace uzenin v těhotenství Uzeniny přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM


43


Co se týče uzenin, více než polovina z dotázaných je omezila, konkrétně jde o 65 žen (55,08%). 44 (37,29%) jejich konzumaci nezměnilo, 3 ženy (2,54%) příjem zvýšily, 3 (2,54%) přestaly uzeniny konzumovat a 3 (2,54%) je nikdy nekonzumovaly.

Tab. 36 – Příjem uzenin Příjem uzenin několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM



62 respondentek (52,54%) uzeniny konzumuje občas, 27 (22,88%) 2x týdně a více, 14 (11,86%) 1x týdně, 8 (6,78%) 1x denně, 6 (5,08%) uzeniny nejí a 1 dotázaná (0,85%) je jí několikrát denně.

Tab. 37 – Změna konzumace smažených jídel v těhotenství Smažená jídla přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Podobný výsledek jako u uzenin je možno sledovat i co se týče konzumace smažených jídel. 70 žen (59,32%) ji omezilo, 41 (34,75%) nezměnilo. 5 (4,24%) smažená jídla nikdy nekonzumovalo a 2 (1,69%) přestaly v těhotenství smažené jíst. V graviditě příjem smažených jídel nezvýšil nikdo (0,00%).

44

Tab. 38 – Příjem smažených jídel Příjem smažených jídel několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM



Smažená jídla jí občas 70 dotázaných (59,32%), jednou týdně 32 (27,12%), 7 (5,93%) smažené nejí, 4 (3,39%) 2x týdně a více, 3 (2,54%) několikrát denně a 2 (1,69%) 1x denně.

Tab. 39 – Změna konzumace slaných jídel v těhotenství Slaná jídla přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Slaná jídla 53 respondentek (44,92%) omezilo, 46 (38,98%) jejich konzumaci v těhotenství nezměnilo. 10 (8,47%) slaná jídla nikdy nekonzumovalo. 7 žen (5,93%) uvedlo, že slaná jídla jíst přestalo a 2 (1,69%) uvedly, že jejich konzumaci zvýšily.

Tab. 40 – Příjem slaných jídel Příjem slaných jídel několikrát denně 1x denně 2x týdně a více 1x týdně občas nejí CELKEM


45


Z celkového počtu 118 jí slaná jídla 63 respondentek (53,39%) občas, 17 (14,41%) 2x týdně a více a 17 (14,41%) je nejí. 10 (8,47%) je konzumuje jednou týdně, 6 (5,08%) 1x denně a 5 (4,24%) několikrát denně.

Tab. 41 – Změna konzumace sladkostí v těhotenství Sladkosti přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Asi polovina respondentek, 60 (50,85%), konzumaci sladkostí nezměnila. 26 žen (22,03%) konzumaci zvýšilo, stejný počet ji omezil. 3 dotázané (2,54%) sladkosti jíst přestaly a stejný počet uvedl, že je nikdy nekonzumovaly.

Tab. 42 – Příjem sladkostí Příjem sladkostí absolutní četnost relativní četnost (%) několikrát denně 14 11,86 1x denně 33 27,97 2x týdně a více 31 26,27 1x týdně 6 5,08 občas 30 25,42 nejí 6 5,08 CELKEM 118 100,00 Sladkosti jí jednou denně 33 respondentek (27,97%). 31 (26,27%) je konzumuje 2x týdně a více, 30 (25,42%) si sladkosti dopřeje občas. 14 žen (11,86%) uvedlo, že jí sladkosti několikrát denně, 6 (5,08%) 1x týdně a stejný počet, tedy 6 (5,08%) sladkosti nekonzumuje.

46

Tab. 43 – Počet jídel denně Počet jídel denně 3 a méně 4 5 6 a více CELKEM

absolutní četnost 8 40 55 15 118

relativní četnost (%) 6,78 33,90 46,61 12,71 100,00

55 dotázaných (46,61%) uvedlo, že jí 5x denně. Odpověď „4x denně“ označilo 40 respondentek (33,90%), „6x denně a více“ pak 15 (12,71%) a „3x a méně“ 8 těhotných (6,78%). Necelá polovina respondentek tedy dodržuje doporučený počet jídel denně, tzn. 5.

Tab. 44 – Má těhotná jíst za dva? Má těhotná jíst za dva? ano spíše ano spíše ne ne CELKEM


Otázkou jsem měla v úmyslu zjistit názor těhotných na známé tvrzení, že v těhotenství by žena měla jíst za dva. 70 (59,32%) těhotných s tvrzením nesouhlasí, spíše nesouhlasí 36 (30,51%) respondentek. Spíše s ním souhlasí 7 (5,93%) a souhlasí 5 (4,24%) žen. Lze tedy říct, že toto tvrzení většina těhotných naštěstí nepodporuje. Domnívám se, že je to moderní dobou, kdy jsou informace dostupnější, ženy jsou lépe informované a neřídí se jen „babskými radami“.

ano

4,24% 5,93%

spíše ano spíše ne ne

30,51%

59,32%

Graf č. 15: Má těhotná jíst za dva?

47

•

pohybové aktivity Tab. 45 – Změna ve sportovních aktivitách

Sport přestala omezila nezměnila zvýšila nikdy neprovozovala CELKEM 53

respondentek

absolutní četnost 22 53 29 4 10 118 (44,92%)

v průzkumu


uvedlo,

že

sportovní

aktivity

v těhotenství omezilo. 29 (24,58%) jejich provozování nezměnilo a 22 (18,64%) žen sportovní aktivity provozovat přestalo. 10 dotázaných (8,47%) uvedlo, že je nikdy neprovozovalo a 4 respondentky (3,39%) uvedly, že provozování sportovních aktivit v graviditě zvýšilo. přestala omezila nezměnila 3,39%

zvýšila

8,47%

18,64%

24,58%

nikdy neprovozovala

44,92%

Graf č. 16: Změna ve sportovních aktivitách

Tab. 46 – Pohybové aktivity (bylo možné označit více odpovědí) Pohybové aktivity cvičení pro těhotné plavání turistika procházky relaxační cvičení gravidjóga břišní tanec jiné

absolutní četnost 31 34 22 112 20 0 3 3

48

relativní četnost (%) 26,27 28,81 18,64 94,92 16,95 0,00 2,54 2,54

Jednoznačně nejčastější pohybovou aktivitou těhotných žen byly procházky, které označilo 112 respondentek (94,92%). 34 dotázaných (28,81%) uvedlo, že plavaly, 31 (26,27%) provozovaly cvičení pro těhotné. 22 žen (18,64%) pak turistiku a 20 (16,95%) relaxační cvičení. Břišní tanec označily 3 ženy (2,54%) a stejný počet žen uvedl jiné pohybové aktivity, kdy 1 respondentka uvedla čchi kung, 1 volejbal a 1 spinning. Lze tedy říct, že skoro všechny ženy volily vhodné pohybové aktivity. Gravidjógu necvičil nikdo (0,00%). % 100 cvičení pro těhotné plavání

90 80

turistika procházky

70

relaxační cvičení

60

gravidjóga

50

břišní tanec

40

jiné

30 20 10 0

Graf č. 17: Pohybové aktivity

•

sexuální aktivity Tab. 47 – Změna v sexuálních aktivitách

Sexuální aktivity přestala omezila nezměnila zvýšila nikdy neprovozovala CELKEM



Z tabulky vyplývá, že více než ½ těhotných omezila sexuální aktivity, jedná se o 64 respondentek (54,24%). 43 žen (36,44%) je nezměnilo, 9 (7,63%) sexuální

49

aktivity přestalo v graviditě provozovat úplně. 2 respondentky (1,69%) uvedly, že v těhotenství provozování sexuálních aktivit zvýšily.

přestala omezila nezměnila

1,69%

0,00% 7,63%

36,44%

zvýšila nikdy neprovozovala

54,24%

Graf č. 18: Změna v sexuálních aktivitách

•

cestování Tab. 48 – Změna v cestování

Cestování přestala omezila nezměnila zvýšila nikdy neprovozovala CELKEM



Cestování omezilo 68 respondentek (57,63%), nezměnilo 45 (38,14%). 3 dotázané (2,54%) cestovat přestaly a 2 (1,69%) uvedly, že nikdy necestovaly. Nikdo (0,00%) nezačal v graviditě cestovat více. přestala omezila

0,00% 1,69% 2,54%

nezměnila 38,14% zvýšila nikdy neprovozovala

57,63%

Graf č. 19: Změna v cestování

50

•

spánek Tab. 49 – Kvantitativní změna spánku

Spánek přestala omezila nezměnila zvýšila nikdy neprovozovala CELKEM



78 respondetek (66,10%) zvýšilo množství spánku, 38 (32,20%) jeho množství nezměnilo. 2 dotázané (1,69%) uvedly, že spánek omezily. Vzhledem ke konstrukci položky jsou vyjádřeny i odpovědi „přestala“ a „nikdy neprovozovala“, které samozřejmě neuvedl nikdo (0,00%).

přestala omezila

0,00% 0,00% 1,69%

nezměnila

32,20%

zvýšila nikdy neprovozovala 66,10%

Graf č. 20: Kvantitativní změna spánku

•

hygiena Tab. 50 – Hygiena

Hygiena přestala omezila nezměnila zvýšila nikdy neprovozovala CELKEM


51


68 respondentek (57,63%) hygienu v těhotenství nezměnilo, 50 (42,37%) jich hygienu zvýšilo. Nikdo (0,00%) nepřestal, neomezil, ani ji nikdy neprovozoval. přestala omezila 0,00%

nezměnila

0,00% 0,00%

42,37%

zvýšila nikdy neprovozovala

57,63%

Graf č. 21: Hygiena •

konzumace kávy Tab. 51 – Změna v konzumaci kávy

Káva přestala omezila nezměnila zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje CELKEM



Více než polovina dotázaných těhotných pití kávy omezila, a to 65 žen (55,08%). 23 respondentek (19,49%) kávu pít přestalo. Nikdy ji nepilo 21 (17,80%) z dotazovaných. Pití kávy nezměnilo 7 žen (5,93%) a 2 (1,69%) dokonce její konzumaci zvýšily. přestala omezila nezměnila 17,80% zvýšila nekonzumovala a nekonzumuje

1,69% 5,93%

19,49%

55,08%

Graf č. 22: Změna v konzumaci kávy

52

•

kouření Tab. 52 – Kouření Kouření nikdy nekouřila přestala před početím přestala, když otěhotněla příležitostně méně než 5 cigaret denně více než 5 cigaret denně CELKEM



69 respondentek (58,47%) uvedlo, že nikdy nekouřily. 27 (22,88%) přestalo, když otěhotněly. Před početím přestalo kouřit 12 dotázaných (10,17%). Příležitostné kouření v těhotenství přiznalo 6 žen (5,08%) a méně než 5 cigaret denně 4 respondentky (3,39%). Více než 5 cigaret denně neuvedl nikdo (0,00%), přesto z praxe vím, že i takové ženy existují. Z tabulky vyplývá, že více než polovina těhotných nekouřila nikdy, zhruba 23% (téměř ¼, možná i více ) žen gravidita zřejmě přiměla s kouřením přestat a asi 10% žen v těhotenství kouří, ať už příležitostně či pravidelně.

nikdy nekouřila přestala před početím přestala, když otěhotněla

0,00% 3,39% 5,08%

příležitostně méně než 5 cigaret denně

22,88%

více než 5 cigaret denně

58,47% 10,17%

Graf č. 23: Kouření

53

•

konzumace alkoholu Tab. 53 – Alkohol Alkohol nikdy nepila ne, před těhotenstvím příležitostně ano ne, před těhotenstvím pravidelně ano příležitostně pravidelně CELKEM

absolutní četnost 16

relativní četnost (%) 13,56

93

78,81

3

2,54

5 1 118

4,24 0,85 100,00

Z průzkumu vyplývá, že velkou změnu těhotenství přináší v oblasti konzumace alkoholu. 93 dotázaných (78,81%) odpovědělo, že v těhotenství alkohol nepijí, ale před graviditou příležitostně pily. V těhotenství nepily a předtím pravidelně alkohol konzumovaly 3 (2,54%). 16 (13,56%) uvádí, že byly vždy abstinentky. 5 těhotných (4,24%) uvedlo příležitostné pití alkoholu a 1 respondentka (0,85%) pije alkohol pravidelně.

nikdy nepila ne, před těhotenstvím příležitostně ano ne, před těhotenstvím pravidelně ano příležitostně

4,24% 0,85% 2,54%

pravidelně 78,81%

Graf č. 24: Alkohol

54

13,56%

•

abusus drog Tab. 54 – Drogy Drogy nikdy neužívala přestala před početím přestala, když otěhotněla příležitostně ano CELKEM

absolutní četnost relativní četnost (%) 115 97,46 3 2,54 0 0,00 0 0,00 0 0,00 118 100,00

Z průzkumu vyplývá, že naprostá většina těhotných žen drogy nikdy neužívala, konkrétně tak odpovědělo 115 respondentek (97,46%). Drogy přestaly již před početím užívat 3 dotázané (2,54%). Ani jedna z respondentek (0,00%) neoznačila odpověď, že přestala drogy užívat, když otěhotněla. Stejně tak nikdo neuvedl (0,00%), že užívá drogy, ať už příležitostně nebo pravidelně.

nikdy neužívala

0,00% 0,00% 0,00% 2,54%

přestala před početím přestala, když otěhotněla příležitostně ano

97,46%

Graf č. 25: Drogy

Položka č. 25 – Jakou největší změnu pro Vás těhotenství znamená?

Na otázku odpovědělo 85 (72,03%) z celkového počtu 118 respondentek. Odpovědi jsou uspořádány do tabulky „Tab. 55 – Největší změna, kterou těhotenství přineslo“, která je uvedena na následující straně.

55

Tab. 55 – Největší změna, kterou těhotenství přineslo Odpovědi: radost zodpovědnost omezení pohybu změna životního stylu psychická pohoda vliv na vztahy v rodině zvýšená únavnost opatrnost zvýšení hmotnosti žádná výrazná změna psychická změna zdravější a pravidelnější stravování celé těhotenství je jedna velká změna přestala jsem kouřit více času na sebe jiné zájmy více spánku manžel víc pomáhá v domácnosti horší soustředění citlivost změna životních priorit stres

absolutní četnost 18 17 11 9 8 7 6 4 4 3 3 3 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

relativní četnost (%) 21,18 20,00 12,94 10,59 9,41 8,24 7,06 4,71 4,71 3,53 3,53 3,53 2,35 1,18 1,18 1,18 1,18 1,18 1,18 1,18 1,18 1,18

Z celkového počtu 85 odpovědí napsalo 18 respondentek (21,18%) radost, 17 (20,00%) zodpovědnost. Dále 11 dotázaných (12,94%) uvedlo omezení pohybu, 9 (10,59%) změnu životního stylu, osmi těhotným (9,41%) gravidita přinesla psychickou pohodu. 7 (8,24%) napsalo, že těhotenství má vliv na vztahy v rodině, 6 (7,06%) zvýšenou únavnost, 4 ženy (4,71%) uvedly opatrnost a stejný počet zvýšení hmotnosti. 3 respondentky (3,53%) uvedly, že těhotenství není žádná výrazná změna. Stejný počet (3,53%) uvedl, psychickou změnu a 3 ženy (3,53%) uvedly zdravější a pravidelnější stravování. 2 respondentky (2,35%) napsaly, že těhotenství je jedna velká změna. Následují odpovědi, které uvedla vždy jedna respondentka (1,18%), a to „přestala jsem kouřit“, „více času na sebe“, „jiné zájmy“, „více spánku“, „manžel víc pomáhá v domácnosti“, „horší soustředění“, „citlivost“, „změna životních priorit“ a „stres“. Z průzkumu tedy vyplývá, že pro ženy znamená těhotenství především radost a zároveň odpovědnost.

56

Pro doplnění cituji některé vybrané odpovědi, které ženy do dotazníku napsaly na otázku „Jakou největší změnu pro Vás těhotenství znamená?“

„Těhotenství si užívám.“ „Změní celý váš život.“ „Život má jinou hodnotu, nikam za nic se nehoníme. Je to nejkrásnější období.“ „Přijímám své dítě přímo od početí. Těším se a jsem překvapena, jak člověk zkrásní vně i vnitřně a nejen tělesně.“ „Zkušenost co všechno vaše tělo dokáže, a jak si těhotenství pohrávalo s psychikou.“ „Je to a bude změna mého dosavadního života a to napořád. Už se těším, i když přijdou různé omezení.“ „Změnu jsem pocítila, až když jsem přestala chodit do práce.“ „Stres, aby vše dobře dopadlo po předchozích zkušenostech.“ „Že budu mít miminko s někým, koho mám ráda. Těším se, jsem šťastná.“ „Moje tělo není jen moje, nemůžu o něm rozhodovat jen sama za sebe, tím pádem si netroufnu nic riskovat.“ „Konečně jsem opravdu šťastná.“

radost zodpovědnost omezení pohybu změna životního stylu psychická pohoda vliv na vztahy v rodině zvýšená únavnost opatrnost zvýšení hmotnosti žádná výrazná změna psychická změna zdravější a pravidelnější stravování celé těhotenství je 1 velká změna přestala jsem kouřit více času na sebe jiné zájmy více spánku manžel víc pomáhá v domácnosti horší soustředění citlivost změna životních priorit stres

% 25

20

15

10

5

0

Graf č. 26: Největší změna, kterou těhotenství přineslo

57

6 DISKUSE

Ke zhodnocení průzkumného šetření jsem použila dotazníky vyplněné 118 těhotnými ženami. Některé výsledky průzkumu mě překvapily, ať už v pozitivním či v negativním slova smyslu. V diskusi bych ráda shrnula nejdůležitější získané výsledky a zamyslela se nad nimi, popřípadě srovnala s výsledky jiných prací. Průzkumné šetření bylo zaměřeno na 2 oblasti, které jsou vymezeny podle stanovených cílu bakalářské práce. Jedná se o tyto cíle: 1. cíl: Zjistit, odkud těhotné ženy získávají informace o životosprávě a životním stylu v těhotenství. 2. cíl: Zjistit, jakou oblast životosprávy ženy v těhotenství nejčastěji změnily.

Z průzkumu vyplynulo, že všechny těhotné ženy považují dodržování správné životosprávy v graviditě za důležité, to uvedlo 67,8%. Pro 32,2% těhotných je její dodržování dokonce velmi důležité. Ovšem v odpovědi na otázku, zda správnou životosprávu dodržují, ne všechny z nich odpověděly kladně. Odpověď „ano“ uvedlo jen 21,19% žen. 71,19% těhotných žen uvedlo odpověď „spíše ano“. Proto se domnívám, že význam dodržování životosprávy v graviditě by se měl ženám více zdůrazňovat. Je důležité, odkud těhotné ženy informace čerpají, protože informace z různých zdrojů jsou různě kvalitní. Nejčastějším zdrojem informací o problematice životosprávy a životního stylu v těhotenství jsou tiskoviny, ty uvedly ¾ žen (75,42%). Podíl médií na informovanosti těhotných žen je 50%. Prenatální poradnu jako zdroj informací uvedla jen o něco více než ½ těhotných. Je to sice více než vyplynulo z bakalářské práce Martiny Vodičkové z roku 2006, kde je uvedeno, že v poradně bylo informováno o správné životosprávě pouze 42% žen (18), přesto by se toto číslo mělo zvýšit. Informace v poradně dostalo 54,24% těhotných od lékaře a pouze 3,39% od porodní asistentky (nebo sestry). Dle mezinárodní definice porodní asistentky, PA poskytuje ženám podporu, péči a poradenství během těhotenství (21). V gynekologických ambulancích však pracují nejen PA, ale i zdravotní sestry. Žena tak s PA přichází poprvé do kontaktu mnohdy až při převzetí do péče porodního sálu.

58

V prenatální poradně by měly pracovat PA a především by se měl zvýšit jejich podíl na edukaci těhotných žen. Ženy, které absolvovaly kurzy předporodní přípravy, uváděly také jako zdroj informací tyto kurzy. Jednalo se hlavně o dlouhodobé kurzy, tj. více než 3 lekce, ale některé uváděly i krátkodobé kurzy, které jsou pořádány většinou porodními sály. Tyto kurzy jsou zaměřeny hlavně na porod a období po něm (průběh porodu, kojení a péče v šestinedělí…). Domnívám se, že z oblasti životosprávy v graviditě v nich byla řešena spíše otázka sexuality před porodem a podobné záležitosti, což těhotenství jako takové už příliš neovlivnilo, ale pro budoucí rodičku se jedná o důležité a užitečné informace. Nejkvalitnější informace by těhotným měly být podávány v prenatálních poradnách a v kurzech předporodní přípravy. Jak vyplývá ze získaných dat, kurzy předporodní přípravy neabsolvuje ani polovina těhotných žen. 65,25% z dotázaných žádné kurzy nenavštěvovalo. Svůj průzkum jsem zaměřila na dostatečnost informací podaných v prenatální poradně, kterou navštěvují téměř všechny gravidní ženy. 4,24% dotázaných do poradny nechodilo, z mého průzkumu tedy vyplynulo, že návštěvnost prenatální poradny činí 95,76%, tj. o něco méně než udává statistická ročenka Ministerstva zdravotnictví ČR, dle ní je návštěvnost prenatální poradny v ČR 97%. (7) Tento fakt může být ovlivněn i náhodným „složením“ respondentek průzkumu. Plně dostačující informace v prenatální poradně získalo pouze 33,9% žen a pro 45,65% byly informace spíše dostačující. Na otázku, které informace z oblasti životosprávy v poradně chyběly, 60,17% respondentek uvedlo, že jim žádné informace v poradně nechyběly. V porovnání s počtem žen, které získaly plně dostačující informace v prenatální poradně, je to více. To lze vysvětlit tím, že tyto ženy získaly informace jinde, a proto jim v poradně už nechyběly a v dotazníku pak uvedly, že informace v poradně byly spíše dostačující. Nejčastěji ženám v poradně chybělo poskytnutí informací týkajících se pohybu (14,41%) a stravování (13,56%). To úzce souvisí s tím, o jakou oblast životosprávy se ženy v těhotenství nejvíce zajímají. Jedná se právě o stravování (85,59%), pohyb (61,02%) a pitný režim (56,78%). O životosprávu v těhotenství se nezajímalo 5,93% žen. Vzhledem k jejímu významu je to poměrně dost.

59

86,44% respondentek mělo v poradně otázky týkající se životosprávy. Z nich 68,6 procentům byly zodpovězeny dostatečně, 28,43% spíše dostatečně a pro 2,94% byla odpověď spíše nedostačující. Dostatečně by mělo být na otázku v poradně zodpovězeno všem ženám, proto bych navrhovala, aby na dotazy bylo věnováno více času a neměla by chybět ochota a trpělivost s vysvětlováním.

Druhým cílem práce bylo zjistit, jakou oblast životosprávy a životního stylu ženy v těhotenství nejčastěji změnily. Zjišťovala jsem kvantitativní změny v jednotlivých oblastech. Největší změna z oblastí životosprávy se týká stravování. 99,15% respondentek uvedlo v oblasti stravování změnu. Pouze 1 žena (0,85%) v položce č. 24 uvedla u všech potravin, že jejich konzumaci nezměnila. Z odpovědí je patrné, že ženy se snaží jíst zdravěji než před těhotenstvím. Ženy zvyšují hlavně příjem ovoce (72,88%), mléka a mléčných výrobků (61,02%) a zeleniny (50%). A naopak snižují konzumaci smažených jídel (59,32%), uzenin (55,08%) a slaných pokrmů (44,92%). Těhotenství má vliv na příjem tekutin. Necelých 70% žen ho v graviditě zvýšilo. Denní příjem tekutin je u většiny těhotných v normě, 96,61% vypije minimálně 1,5 litru. Sportovní aktivity těhotné většinou také omezují (44,92%). 24,58% je nezměnilo 18,64% je přestalo provozovat. Nejčastější pohybovou aktivitou těhotných jsou procházky (94,92%). Více než ¼ žen uvedla cvičení pro těhotné a plavání. Tyto pohybové aktivity patří k nejvhodnějším. Více než polovina žen (54,24%) omezuje v těhotenství sexuální aktivity. 36,44% jejich provozování nezměnilo, 7,63% s nimi přestalo. Jen minimum žen je zvýšilo. Pokud je gravidita fyziologická, pohlavní styk není kontraindikován. Záleží však individuálně na každé ženě, zda má na provozování sexuálních aktivit chuť. V těhotenství je důležitá hlavně láska, něha a porozumění partnera. Cestování, podobně jako sexualitu, těhotné také omezují (57,63%). 38,14% cestovaní nezměnilo a jen zanedbatelný počet žen s ním přestal nebo nikdy necestoval. Z průzkumu vyplynulo, že většina těhotných více spí. Spánek zvýšilo v graviditě 66,1% žen. Nezměnilo jej 32,2% a jen 1,69% ho omezilo. Tento výsledek mě nepřekvapil. Těhotenství je sice fyziologický stav, přesto se jedná o zvýšenou zátěž pro organismus, proto je vhodný zvýšený spánek a častější odpočinek.

60

Hygienu 57,63% žen nezměnilo a 42,37% ji zvýšilo. Bylo by zajímavé zjistit, jak často a jakou hygienu těhotné provádějí. Protože jsem však zjišťovala pouze kvantitativní změnu oblastí životního stylu, bylo by takové zjišťování nad rámec této bakalářské práce. Jakýkoliv abusus v těhotenství má na něj negativní vliv, především pak na vyvíjející se embryo a později plod. Konzumaci kávy ženy v těhotenství většinou omezují (55,08%). Necelá pětina (19,49%) ji pít přestala. 5,93% její konzumaci nezměnilo a 1,69% dokonce její konzumaci zvýšilo. Kávu nikdy nepilo 17,8% respondentek. Více než polovina žen (58,47%) nikdy nekouřila. 10,17% přestalo kouřit již před početím. Po otěhotnění přestalo kouřit 22,88% žen. 5,08% těhotných kouří příležitostně a méně než 5 cigaret denně 3,39%. Lze tedy říct, že asi 8% žen v těhotenství kouří. Vzhledem k negativnímu vlivu cigaret by se toto číslo mělo eliminovat. Je proto nutné těhotným zdůrazňovat negativní vliv kouření na organismus matky i dítěte. Domnívám se, že nekomplikovaná gravidita a zdravé dítě jsou významnou motivací proč nekouřit. Na konzumaci alkoholu má gravidita také značný vliv. Více než ¾ těhotných (78,81%) alkohol nepijí, ale před těhotenstvím ho příležitostně konzumovaly. Toto zjištění odpovídá výsledkům studie ELSPAC (3). 2,54% ho konzumovalo pravidelně, ale v graviditě přestalo. 13,56% respondentek byly vždy abstinentky. 4,24% těhotných pije alkohol občas a 0,85% pravidelně. Asi 5% těhotných tedy alkohol konzumuje, což je také poměrně velké procento vzhledem ke škodlivosti alkoholu v graviditě. I zde platí doporučení, které jsem již uvedla při zhodnocení oblasti kouření. Je nutná řádná edukace. Drogy naprostá většina těhotných (97,46%) neužívá a ani je nikdy neužívala. 2,54% přestalo užívat drogy již před početím.

61

7 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÍCH NEDOSTATKŮ

Mezi nejdůležitější zjištěné nedostatky patří nedostatečné informování těhotných o životosprávě v prenatální poradně a téměř žádný podíl porodní asistentky na edukaci žen v poradně. Dalším nedostatkem je málo prostoru v poradně věnovanému dotazům těhotné. V neposlední řadě vidím problém v tom, že se mezi těhotnými stále vyskytuje abusus cigaret a alkoholu.

Proto navrhuji následující doporučení: -

zdůrazňovat význam dodržování správné životosprávy a zdravého životního stylu v těhotenství.

-

zvýšit množství informací o životosprávě podávaných v prenatální poradně, zvýšit především podíl PA na edukaci žen v poradně.

-

věnovat více prostoru v poradně pro dotazy těhotné a srozumitelně a trpělivě je vysvětlovat.

-

lépe prezentovat předporodní kurzy a přípravy se zaměřením na životosprávu v těhotenství už od počátku těhotenství (v prvním trimestru). S tím souvisí i otázka větší dostupnosti (ve smyslu vzdálenosti z místa bydliště a též i finanční dostupnost) pro všechny těhotné ženy.

-

primární prevencí eliminovat počet lidí, kteří začnou kouřit nebo konzumovat alkohol. Těhotným zdůrazňovat negativní vliv abusu těchto látek na ně i na dítě.

62

ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala, odkud ženy v těhotenství získávají informace o správné životosprávě a zdravém životním stylu a zda se vůbec o životosprávu v těhotenství zajímají. Dále jsem zjišťovala, jaký mělo jejich těhotenství vliv na jednotlivé oblasti životosprávy a kterou oblast nejčastěji změnily. Po prostudování literatury, zabývající se danou problematikou, jsem napsala teoretickou část, která je rozdělena na 2 části. První část se zabývá těhotenstvím a prenatální péčí v ČR. Druhá je podstatně rozsáhlejší a je věnována životosprávě a životnímu stylu v období těhotenství. Těžištěm práce je průzkumné šetření. Pro jeho realizaci jsem sestavila dotazník, pomocí kterého jsem ověřovala stanovené hypotézy.

Hypotéza č. 1: Předpokládám, že 80 % těhotných žen získává informace o životosprávě a životním stylu v těhotenství v prenatální poradně, ale méně než 40 % z nich je považuje za plně dostačující. Hypotéza č. 1 byla potvrzena částečně. Průzkum ukázal, že v poradně informace získává jen přibližně 55% těhotných. Domnívala jsem se, že prenatální poradna hraje primární roli v edukaci o životosprávě u gravidních žen, což se mi nepotvrdilo. Ženy získávají informace nejvíce z tiskovin. Druhá část hypotézy se potvrdila. Informace o životosprávě podané v prenatální poradně považuje za plně dostačující jen 33,9% žen, tedy méně než 40%.

Hypotéza č. 2: Předpokládám, že ženy v těhotenství nejčastěji mění oblast stravování. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. Průzkumným šetřením se prokázalo, že ženy v těhotenství opravdu mění své stravování. Zvyšují příjem ovoce, mléka a mléčných výrobků a zeleniny. Naopak snižují konzumaci smažených jídel, uzenin a slaných pokrmů. Ženy většinou jí zdravěji než před těhotenstvím.

Životospráva a životního styl v těhotenství je velmi rozsáhlé téma. Tato bakalářská práce si proto neklade nároky na komplexní pokrytí celé problematiky.

63

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Gruberová Jana

Instituce:

Katedra porodní asistence LF MU

Název práce:

Životospráva a životní styl těhotné ženy

Vedoucí práce:

PhDr. Natália Beharková

Počet stran:

81

Stran příloh:

8

Počet příloh:

5

Rok obhajoby:

2007

Klíčová slova:

těhotenství životospráva životní styl

Bakalářská práce je zaměřena na životosprávu a životní styl v období těhotenství. Zjišťuje, odkud těhotné ženy získávají informace o životosprávě a životním stylu v graviditě a zda se o tuto problematiku zajímají. Práce se zabývá také změnou životosprávy a životního stylu v těhotenství a zkoumá, jakou oblast těhotné ženy nejčastěji změnily.

The bachelor work is specialized on regimen and lifestyle in pregnancy. It finds out from where pregnant women obtain informations about regimen and lifestyle in gravidity and whether they are interested in this topic. The work also deals with change of regimen and lifestyle in pregnancy and inquires for most often sphere which pregnant women changed.

64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

1. BORÁKOVÁ, B. Cvičení v těhotenství – VHS a DVD na českém trhu. Porodní asistence, 2006, ročník 2., číslo 1, 25 – 26 s. ISSN 1801-5808

2. BRÁZDOVÁ, Z. Vybrané kapitoly z výživy člověka. Výživa těhotných a kojících žen. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1999 [cit. 2007-0108]. Dostupné na WWW: < http://www.med.muni.cz/dokumenty/rtf/teh_koj.rtf>.

3. CRHA, I.; JANKŮ, P. Faktory životního stylu ovlivňující porodní hmotnost novorozenců. Gynekolog, 2000, číslo 4 [cit. 2007-01-15]. Dostupné na WWW: .

4. DELAHAYE M-C. Praktický průvodce těhotné ženy.1. vydání. Praha: Portál, 2006. 170s. ISBN 80- 7367-073-9

5.

DVOŘÁK, V.; UNZEITIG, V. Zásady dispenzární prenatální péče ve fyziologickém těhotenství v ČR. Porodní asistence, 2006, ročník 2., číslo 3, 7 s. ISSN 1801-5808

6. FOSTER, V. W. New start. 1. vydání, Praha: Advent – Orion, 1993. 229 s. ISBN 80-7172-00-3

7. HÁJEK, Z. Předporodní péče o fyziologické těhotenství [cit. 2007-04-07]. Dostupné na WWW: .

8. HÁTLOVÁ, B. Tělesnost. Moderní babictví, 2005, číslo 8, 24 – 27 s. ISSN 12145572

65

9. IVANOVÁ, K.; JUŘÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, ISBN 80-244-0992-5

10. KEPÁK, J. Dopravní polytrauma a těhotenství – nezbytnost a možnosti prevence. Moderní babictví, 2005, číslo 8, 11 – 17 s. ISSN 1214-5572

11. KLIMOVÁ, A. a kolektiv autorů. Kojit? A jak? Rady maminkám a nejen jim, Brno: Národní program podpory zdraví MZ ČR, 2000. 59s.

12. KOUCKÝ, M. Ohrožený plod. Moderní babictví, 2006, číslo 11, 3 – 12s. ISSN 1214-5572

13. MÜLLEROVÁ, D. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech: z pohledu jednotlivce i populačních skupin. 1. vydání. Praha: TRITON, 2003. 99s. ISBN 80-7254-421-7

14. PROCHÁZKOVÁ, M.; MYŠÁKOVÁ, H. Předporodní příprava – předpoklad dobré spolupráce s rodičkou. Moderní babictví, 2006, číslo 9, 31 – 42 s. ISSN 1214-5572

15. ROZTOČIL, A. a kolektiv autorů. Porodnictví. 1. vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7013339-2

16. STADELMANN, I. Zdravé těhotenství, přirozený porod. 2. vydání. Praha: One Woman Press, 2004. 579s. ISBN 80-86356-31-0

17. URBÁNEK, V. Poranění ženského těla během pohlavního styku. Moderní babictví, 2004, číslo 3 [cit. 2007-01-12]. Dostupné na WWW: .

66

18. VODIČKOVÁ, M.; KLIMOVÁ, A. Informovanost o kojení u matek po porodu. Bakalářská práce. Brno: MU LF, 2006. 81 s.

19. WASSERBAUER, S. a kolektiv. Výchova ke zdraví pro vyšší zdravotnické školy a střední školy, 3. upravené a rozšířené vydání, Jihlava: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2002. 47 s. ISBN 80-7071-172-8

20. ZWINGER, A. et al. Porodnictví. 1. vydání. Praha: Galén, 2004. 532s.

21. WWW: . [cit. 2007-04-04]

67

SEZNAM ZKRATEK

abs. č.

absolutní četnost

atd.

a tak dále

č.

číslo

ČR

Česká republika

CENAP

Centrum naděje a pomoci

CNS

centrální nervová soustava

CRSP

Centrum pro rodinu a sociální péči

ELSPAC

European Longitudinal Study on Pregnancy and Childhood

FAS

fetální alkoholový syndrom

FN

Fakultní nemocnice

g

gram

HIV

Human Imunodeficiency Virus

IgG

imunoglobulin G

i.v.

intravenózní

IVF

in vitro fertilizace

kcal

kilokalorie

LF

lékařská fakulta

MU

Masarykova univerzita

NMB

Nemocnice Milosrdných bratří

obr.

obrázek

např.

například

PA

porodní asistentka

pí.

paní

PS

porodní sál

rel. č.

relativní četnost

tab.

tabulka

tj.

to jest

tzv.

takzvaný

TV

televize

UV

ultrafialový

68

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 – Potravinová pyramida ………………………………………………... 11

69

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 – Věk ........................................................................................................ 23 Tab. 2 – Stav ....................................................................................................... 24 Tab. 3 – Vzdělání ................................................................................................ 25 Tab. 4 – Týden těhotenství .................................................................................. 25 Tab. 5 – Kolikátý porod ...................................................................................... 26 Tab. 6 – Závislost parity na věku ........................................................................ 26 Tab. 7 – Plánovanost těhotenství ........................................................................ 27 Tab. 8 – Rizikové těhotenství ............................................................................. 28 Tab. 9 – Absolvování kurzů předporodní přípravy .........................................… 28 Tab. 10 – Dodržování správné životosprávy v těhotenství ................................. 29 Tab. 11 – Důležitost dodržování správné životosprávy ...................................... 30 Tab. 12 – Oblast zájmu informací o životosprávě .............................................. 31 Tab. 13 – Zdroje informací o životosprávě v těhotenství ................................... 32 Tab. 14 – Dostatečnost informací v prenatální poradně ..................................... 33 Tab. 15 – Oblast deficitu informací v prenatální poradně .................................. 34 Tab. 16 – Dostatečné zodpovězení otázek v prenatální poradně ........................ 35 Tab. 17 – Změna příjmu tekutin ......................................................................... 36 Tab. 18 – Denní příjem tekutin ........................................................................... 36 Tab. 19 – Změna konzumace zeleniny v těhotenství .......................................... 37 Tab. 20 – Příjem zeleniny ................................................................................... 37 Tab. 21 – Změna konzumace ovoce v těhotenství .............................................. 37 Tab. 22 – Příjem ovoce ....................................................................................... 38 Tab. 23 – Změna konzumace luštěnin v těhotenství ........................................... 39 Tab. 24 – Příjem luštěnin .................................................................................... 39 Tab. 25 – Změna konzumace tmavého pečiva v těhotenství .............................. 39 Tab. 26 – Příjem tmavého pečiva ....................................................................... 40 Tab. 27 – Změna konzumace mléka a mléčných výrobků v těhotenství ........... 40 Tab. 28 – Příjem mléka a mléčných výrobků ..................................................... 41 Tab. 29 – Změna konzumace ryb a výrobků z ryb v těhotenství ........................ 41 Tab. 30 – Příjem ryb a výrobků z ryb ................................................................. 42

70

Tab. 31 – Změna konzumace drůbeže v těhotenství ........................................... 42 Tab. 32 – Příjem drůbeže .................................................................................... 42 Tab. 33 – Změna konzumace vepřového a hovězího masa v těhotenství ........... 43 Tab. 34 – Příjem vepřového a hovězího masa .................................................... 43 Tab. 35 – Změna konzumace uzenin v těhotenství ............................................. 43 Tab. 36 – Příjem uzenin ...................................................................................... 44 Tab. 37 – Změna konzumace smažených jídel v těhotenství ............................. 44 Tab. 38 – Příjem smažených jídel ......................................................................

45

Tab. 39 – Změna konzumace slaných jídel v těhotenství ..................................

45

Tab. 40 – Příjem slaných jídel ...........................................................................

45

Tab. 41 – Změna konzumace sladkostí v těhotenství ........................................

46

Tab. 42 – Příjem sladkostí .................................................................................

46

Tab. 43 – Počet jídel denně ...............................................................................

47

Tab. 44 – Má těhotná jíst za dva? .....................................................................

47

Tab. 45 – Změna ve sportovních aktivitách ......................................................

48

Tab. 46 – Pohybové aktivity .............................................................................

48

Tab. 47 – Změna v sexuálních aktivitách .........................................................

49

Tab. 48 – Změna v cestování ............................................................................

50

Tab. 49 – Kvantitativní změna spánku ................................................................ 51 Tab. 50 – Hygiena .............................................................................................

51

Tab. 51 – Změna v konzumaci kávy .................................................................

52

Tab. 52 – Kouření .............................................................................................

53

Tab. 53 – Alkohol .............................................................................................

54

Tab. 54 – Drogy ................................................................................................

55

Tab. 55 – Největší změna, kterou těhotenství přineslo .....................................

56

71

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 – Věk .................................................................................................... 24 Graf č. 2 – Stav ................................................................................................... 24 Graf č. 3 – Kolikátý porod .................................................................................. 26 Graf č. 4 – Závislost parity na věku .................................................................... 27 Graf č. 5 – Absolvování kurzů předporodní přípravy ......................................... 29 Graf č. 6 – Dodržování správné životosprávy v těhotenství ............................... 29 Graf č. 7 – Důležitost dodržování správné životosprávy .................................... 30 Graf č. 8 – Oblast zájmu informací o životosprávě ........................................... 31 Graf č. 9 – Zdroje informací o životosprávě v těhotenství ................................. 32 Graf č. 10 – Dostatečnost informací v prenatální poradně ................................. 33 Graf č. 11 – Oblast deficitu informací v prenatální poradně .............................. 34 Graf č. 12 – Dostatečné zodpovězení otázek v prenatální poradně .................... 35 Graf č. 13 – Změna příjmu ovoce a zeleniny ...................................................... 38 Graf č. 14 – Příjem mléka a mléčných výrobků ................................................. 41 Graf č. 15 – Má těhotná jíst za dva? ................................................................... 47 Graf.č. 16 – Změna ve sportovních aktivitách .................................................... 48 Graf č. 17 – Pohybové aktivity ........................................................................... 49 Graf č. 18 – Změna v sexuálních aktivitách ....................................................... 50 Graf č. 19 – Změna v cestování .......................................................................... 50 Graf č. 20 – Kvantitativní změna spánku .............................................................. 51 Graf č. 21 – Hygiena ........................................................................................... 52 Graf č. 22 – Změna v konzumaci kávy .............................................................. 52 Graf č. 23 – Kouření ........................................................................................... 53 Graf č. 24 – Alkohol ........................................................................................... 54 Graf č. 25 – Drogy .............................................................................................. 55 Graf č. 26 – Největší změna, kterou těhotenství přineslo ................................... 57

72

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Zásady dispenzární prenatální péče ve fyziologickém těhotenství v ČR ...............................................................................................

74

Příloha 2 – Zdravá výživa během těhotenství ..................................................

75

Příloha 3 – Dotazník .........................................................................................

76

Příloha 4 – Žádost o umožnění dotazníkové akce ve FN Brno ........................

80

Příloha 5 – Žádost o umožnění dotazníkové akce v NMB ................................ 81

73

PŘÍLOHY

Příloha 1 – Zásady dispenzární péče ve fyziologickém těhotenství v ČR

74

Příloha 2 – Zdravá výživa během těhotenství

75

Příloha 3 – Dotazník Dobrý den, jsem studentkou oboru porodní asistentka na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Touto cestou Vás prosím o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma „Životospráva a životní styl těhotné ženy“. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze k účelům mé bakalářské práce. U každé otázky zakroužkujte pravdivě 1 odpověď, pokud není přímo u otázky uvedeno jinak. Předem děkuji za Vaši ochotu a spolupráci. Jana Gruberová 1. KOLIK JE VÁM LET ? a) 19 a méně b) 20 – 24 c) 25 – 29 d) 30 – 34 e) 35 – 39 f) 40 a více 2. VÁŠ STAV: a) svobodná b) vdaná c) rozvedená d) vdova 3. VAŠE DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ: a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 4. V KOLIKÁTÉM TÝDNU TĚHOTENSTVÍ JSTE? .......... týden 5. POKOLIKÁTÉ BUDETE RODIT ? a) poprvé b) podruhé c) potřetí d) počtvrté 6. VAŠE TĚHOTENSTVÍ JE: a) plánované (po pohlavním styku) b) plánované (po umělém oplodnění) c) neplánované 7. JE VAŠE TĚHOTENSTVÍ VEDENO JAKO RIZIKOVÉ ? a) ano – důvod: ............................................................................... b) ne 8. NAVŠTĚVOVALA JSTE KURZY PŘEDPORODNÍ PŘÍPRAVY ? a) ano – kde? : ..................................................................... – kolik přednášek? : ................ – jaké téma / jaká témata? ............................................................................................. b) ne 9. DODRŽUJETE V TĚHOTENSTVÍ SPRÁVNOU ŽIVOTOSPRÁVU? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne

76

10. DODRŽOVÁNÍ SPRÁVNÉ ŽIVOTOSPRÁVY V TĚHOTENSTVÍ POVAŽUJETE ZA: a) velmi důležité b) důležité c) málo důležité d) nepotřebné 11. O JAKÉ INFORMACE Z OBLASTI ŽIVOTOSPRÁVY V TĚHOTENSTVÍ JSTE SE NEJVÍCE ZAJÍMALA? (více možných odpovědí) a) o žádné informace b) o stravování c) o pitný režim d) o pohyb (sport, cvičení..) e) o sexualitu f) o cestování g) o spánek a odpočinek h) o hygienu i) o pití kávy j) o kouření k) o konzumaci alkoholu l) o užívání drog m) o jiné informace – prosím, uveďte jaké: ..………………………….......................................... 12. ODKUD ČERPÁTE INFORMACE O ŽIVOTOSPRÁVĚ V TĚHOTENSTVÍ ? (více možných odpovědí) a) v těhotenské poradně od lékaře b) v těhotenské poradně od porodní asistentky / sestry c) v kurzu předporodní přípravy d) od příbuzných, přátel … e) z tiskovin (knihy, časopisy, letáky …) f) z médií (TV, internet, rádio …) g) jiné zdroje – prosím, uveďte: ………....…………………………................................... 13. POVAŽUJETE INFORMACE O ŽIVOTOSPRÁVĚ, KTERÉ JSTE DOSTALA V TĚHOTENSKÉ PORADNĚ ZA DOSTAČUJÍCÍ? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nechodila jsem do poradny 14. KTERÉ INFORMACE O ŽIVOTOSPRÁVĚ POSKYTOVANÉ V TĚHOTENSKÉ PORADNĚ VÁM CHYBĚLY NEBO BYLY POSKYTOVÁNY JEN MINIMÁLNĚ? (více možných odpovědí) a) žádné informace nechyběly b) o stravování c) o pitném režimu d) o pohybu (sport, cvičení..) e) o sexualitě f) o cestování g) o spánku a odpočinku h) o hygieně i) o pití kávy j) o kouření k) o konzumaci alkoholu l) o užívání drog m) jiné informace – prosím, uveďte jaké: ………....…………………………................................. n) nechodila jsem do poradny

77

15. POKUD JSTE MĚLA OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ŽIVOTOSPRÁVY V TĚHOTENSTVÍ, BYLY VÁM V TĚHOTENSKÉ PORADNĚ DOSTATEČNĚ ZODPOVĚZENY? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neměla jsem otázky f) nechodila jsem do poradny 16. KOLIK TEKUTIN DENNĚ PŘIBLIŽNĚ VYPIJETE? a) méně než 1 litr b) 1 litr c) 1,5 litru d) 2 litry e) 2,5 a více litrů 17. KOLIKRÁT DENNĚ JÍTE? a) 3x a méně b) 4x c) 5x d) 6x a více 18. SOUHLASÍTE S TVRZENÍM, ŽE BĚHEM TĚHOTENSTVÍ MUSÍTE JÍST ZA DVA? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 19. KOUŘÍTE? a) ne, nikdy jsem nekouřila b) ne, přestala jsem před početím c) ne, přestala jsem, když jsem otěhotněla d) ano, příležitostně e) ano, méně než 5 cigaret denně f) ano, 5 a více cigaret denně 20. PIJETE ALKOHOL? a) ne, nikdy jsem nepila b) ne, ale před těhotenstvím příležitostně ano c) ne, ale před těhotenstvím pravidelně ano d) ano, příležitostně e) ano, pravidelně 21. UŽÍVÁTE DROGY? a) ne, nikdy jsem neužívala b) ne, přestala jsem před početím c) ne, přestala jsem, když jsem otěhotněla d) ano, příležitostně – prosím, uveďte jaké: ………………………………...... e) ano – prosím, uveďte jaké: .………………………….…............................. 22. KTERÉ POHYBOVÉ AKTIVITY BĚHEM TĚHOTENSTVÍ PROVOZUJETE ? (více možných odpovědí) a) cvičení pro těhotné b) plavání c) turistika d) procházky e) relaxační cvičení f) gravidjóga (jóga pro těhotné) g) břišní tanec h) jiné aktivity – prosím, uveďte jaké: ……………………………….........................................................................................

78

23. JAK SE ZMĚNILY V TĚHOTENSTVÍ VAŠE NÁVYKY ? (v každém řádku označte křížkem) přestala jsem

omezila jsem

nezměnila jsem

zvýšila jsem

nekonzumovala jsem a nekonzumuji

přestala jsem

omezila jsem

nezměnila jsem

zvýšila jsem

nikdy jsem neprovozovala

káva tekutiny zelenina ovoce luštěniny tmavé pečivo mléko, mléčné výrobky ryby a rybí výrobky drůbež maso(vepřové,hovězí) uzeniny smažená jídla slaná jídla sladkosti

sport sexuální aktivity cestování spánek hygiena

24. JAKOU NEJVĚTŠÍ ZMĚNU PRO VÁS TĚHOTENSTVÍ ZNAMENÁ? ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................

79

Příloha 4 – Žádost o umožnění dotazníkové akce ve FN Brno

80

Příloha 5 – Žádost o umožnění dotazníkové akce v NMB

81

Životospráva a životní styl těhotné ženy

Recommend Documents