Ivan ický zpravodaj R O N Í K X L ZÁ Í BYLO BOHATÉ NA UDÁLOSTI. t te Ivan ický zpravodaj 1

�ÍJEN 2011

Ivan�ický zpravodaj RO�NÍK XL

ZÁ�Í BYLO BOHATÉ NA UDÁLOSTI �t�te Ivan�ický zpravodaj 1

Z USNESENÍ RADY MĚSTA Ve zveřejněných výpisech jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 Sb. (zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.

26. schůze konaná dne 22.08.2011 Ö Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a souhlasu se zřízením stavby RM schvaluje Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a souhlasu se zřízením stavby – budoucí oprávněný a subjekt, jemuž se uděluje souhlas se zřízením stavby: JMP Net s.r.o., Brno, IČ 27689841.

Ö Rozpočtové opatření č. 10 – úprava účelových transferů a převodů mezi obcemi RM schvaluje Rozpočtové opatření č. 10 (v pravomoci RM dle Metodického pokynu), které zahrnuje: 1) úpravu dotací 2) převody mezi obcemi, podle návrhu předloženého vedoucím OPF Ing. Peškou.

27. schůze konaná dne 29.08.2011 Ö Demografická situace v Jihomoravském kraji RM se seznámila s materiály Jihomoravského kraje dokladujícími v návaznosti na demografický vývoj populace nutnost provést optimalizaci sítě středních škol v Jihomoravském kraji. Ö Měsíční houpačka Ivančice – žádost o slevu obědů pro lesní klub Za humny RM schvaluje prominutí věcné režie ve výši 12,- Kč/1 oběd Měsíční houpačce, o.s. Ivančice, pro lesní klub Za Humny (po dobu docházky ve školním roce 2011/2012). Hlasováno o usnesení: pro 4, proti 1

Ö Smlouva o převodu práv k užití díla s Českou centrálou cestovního ruchu - Czech Tourism RM schvaluje uzavření Smlouvy o převodu práv k užití díla, podle které bude KIC Ivančice oprávněno užívat oficiální značku turistického informačního centra (zelené „i“) a získá tím další výhody. KIC se tak stane oficiálním informačním centrem projektu Czech Tourism. Ö Výjimka z počtu dětí – MŠ Na Úvoze Ivančice RM v souladu se zákonem č. 561/ 2004 Sb., § 23 odst. 3 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a vyhláškou MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, § 2 odst. 2 schvaluje povo3

lení výjimky z počtu dětí na třídu pro příspěvkovou organizaci MŠ Na Úvoze Ivančice – odloučené pracoviště Mjr. Nováka 7, a to 28 dětí na třídu. Ö Čerpání rezervního fondu – MŠ Na Úvoze Ivančice RM uděluje souhlas příspěvkové organizaci Mateřská škola Na Úvoze Ivančice k čerpání rezervního fondu ve výši 150.000,- Kč na montáž žaluzií v nově vybudované třídě na ul. Mjr. Nováka 7 a k vybavení třídy nábytkem.

Ivančice za cenu dle znaleckého posudku. RM doporučuje zastupitelstvu schválit záměr prodeje pozemku p.č. 1211 v k.ú. Alexovice (velikost bude upřesněna na základě městem předpokládané výstavby v dané lokalitě). Ö Smlouva o právu provést stavbu zpevněné plochy na pozemku p.č. 2404/32 v k.ú. Kounické předměstí RM odkládá rozhodnutí ve věci do doby vyřešení napojení RD přímo na místní komunikaci.

Ö Čerpání rezervního fondu – ZŠ TGM Ivančice U tohoto bodu se Mgr. Chytka zdržel hlasování. RM uděluje souhlas příspěvkové organizaci Základní škola T. G. Masaryka Ivančice k čerpání rezervního fondu ve výši 50.000,- Kč na opravu umělohmotného povrchu venkovního sportovního hřiště.

Ö Smlouva o právu provést stavbu vodovodní přípojky na parc. č. 1056/2 v k.ú. Alexovice RM schvaluje Smlouvu o právu provést stavbu – uložení vodovodní přípojky do pozemku p.č. 1056/2 k domu na pozemku st. 80 v k.ú. Alexovice, za podmínky neporušení tělesa komunikace včetně asfaltového krytu; stavebníci manželé Štroblovi.

Ö Smlouva o nájmu nebytových prostor pro MŠ Na Úvoze Ivančice RM schvaluje Smlouvu o nájmu nebytových prostor pro MŠ Na Úvoze Ivančice.

Ö Automat na svíčky – hřbitov Ivančice RM schvaluje záměr pronájmu části budovy bez čp/če na pozemku st. 120/2 v k.ú. Kounické předměstí (část venkovní zdi za účelem umístění automatu na svíčky).

Ö Odkup domu č.p. 610 a pozemku st. 318 včetně vedlejších staveb, záměr prodeje pozemku p.č. 1211 v k.ú. Alexovice RM bere na vědomí sdělení vlastníka domu č.p. 610 a pozemku st. 318 včetně vedlejších staveb o jeho vůli prodat tyto nemovitosti městu 4

Ö Umístění přenosné garáže na pozemku p.č. 101/21 v k.ú. Letkovice RM neuděluje manželům Dobešovým souhlas k umístění přenosné garáže na pozemku p.č. 101/21 v k.ú. Letkovice.

Hlasováno o udělení souhlasu: 5 proti Ö Umístění kabelu firmy Telefónica Czech Republic na sloupy veřejného osvětlení RM neuděluje společnosti Telefónica Czech Republic, a.s., souhlas k využití 2 sloupů veřejného osvětlení na ulici Ostřihom pro zavěšení kabelu elektronických komunikací k rodinnému domu Ostřihom 2. Hlasováno o udělení souhlasu: 5 proti Ö Veřejná produkce - podnájem fotbalového hřiště RM uděluje FC Ivančice souhlas k podnájmu fotbalového hřiště na Malovansku společnosti MEGATRONIC, s.r.o., IČ 26284413, za účelem pořádání veřejné produkce „Rock String Fest“ spojené s taneční zábavou dne 23.09.2011 od 18.00 do 02.00 hodin. Pořadatel je povinen po 22. hodině ztlumit hudbu tak, aby nedošlo k porušení předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví. Ö Uložení ornice odtěžené v rámci stavby hypermarketu Tesco RM určuje pro uložení ornice, darované městu, odtěžované společností INVESTSERVIS, s.r.o., IČ 46973524, v rámci stavby hypermarketu Tesco, část pozemku p.č. 2438/1 v k.ú. Kounické předměstí (dle předloženého nákresu v mapě). RM schvaluje záměr pronájmu druhé části pozemku p.č. 2438/1 v k.ú. Kounické předměstí (dle předloženého nákresu v mapě).

Ö Oprava němčické sokolovny RM bere na vědomí informaci místostarosty Mgr. Musila o splnění dalšího úkolu ve věci opravy němčické sokolovny – doplnění položkového rozpočtu. Ö Pořízení stacionárního radaru a doplnění informačního ukazatele rychlosti o statistický modul RM bere na vědomí informaci o možnostech pořízení radaru a doplnění informačního ukazatele rychlosti o statistický modul. Vzhledem k probíhající investiční akci není tato otázka v současnosti aktuální. Ö Žádost o povolení výjimky z počtu žáků – ZŠ TGM Ivančice RM v souladu se zákonem č. 561/ 2004 Sb., § 23 odst. 3 – o předškolním, základním, stře dním, vyšším odborném a jiném vzdělávání schvaluje povolení výjimky z počtu žáků na třídu pro příspěvkovou organizaci ZŠ TGM Ivančice, a to v jedné třídě 7. ročníku na 31 žáků. Ö Informace firmy Telefónica Czech Republic, a.s. o zrušení nevyužívaných veř. telefonních automatů v Ivančicích RM bere na vědomí informaci firmy Telefónica Czech Republic, a.s. o zrušení nevyužívaných veř. telefonních automatů v Ivančicích na ul. Kounická u č. 1173/29 a v místní části Němčice. Ö Výsledek dosavadního hospodaření – Městské lesy 5

RM se seznámila s kladným výsledkem dosavadního hospodaření p.o. Městské lesy a souhlasí s předloženým návrhem na využití disponibilních prostředků.

RM schvaluje složení výběrové komise na obsazení funkce ředitele příspěvkové organizace Besední dům: předseda p. Skála, členové Mgr. Musil, Ing. Moravec, p. Buček, pí Kahúnová, p. Kürten, Ing. Peška.

Ö Složení výběrové komise na obsazení funkce ředitele příspěvkové organizace Besední dům

28. schůze konaná dne 12.09.2011 Ö Zpráva o činnosti MěP Ivančice za období od 01.08.2011 do 04.09.2011 RM bere na vědomí zprávu o činnosti MěP Ivančice za období od 01.08.2011 do 04.09.2011. RM vzala na vědomí informaci o nutnosti pořídit kotce pro odchycené psy a ukládá odboru technickému a investičnímu ve spolupráci s odborem majetkoprávním zahájit práce související s pořízením a umístěním.

na sportovní činnost klubu. Ve smlouvě bude udělena výjimka, že dotace může být čerpána do 31.07.2012 a vyúčtování doloženo do 31.08.2012.

Ö Žádost o poskytnutí veřejné finanční podpory pro Pozemkový spolek Koniklec RM schvaluje poskytnutí dotace z rezervy rady ve výši 4.800,- Kč organizaci Pozemkový spolek Koniklec z Mohelna (zast. Bc. Juránkovou) na naučný panel pro VKP Letkovická stráň.

Ö ZŠ a MŠ Ivančice-Řeznovice – čerpání rezervního fondu RM uděluje příspěvkové organizaci Základní škola a mateřská škola Ivančice-Řeznovice souhlas k čerpání rezervního fondu ve výši 265.000,- Kč na čištění a opravu střešních okapů, rekonstrukci topení a podlah, malování ve třídě mateřské školy, odvoz a uložení stavební suti.

Ö Žádost o finanční příspěvek na činnost klubu BC 66 Ivančice RM schvaluje poskytnutí dotace z rezervy rady ve výši 40.000,- Kč BC badmintonovému clubu 66 Ivančice 6

Ö SVČ Ivančice – žádost o prominutí věcné režie za obědy RM schvaluje prominutí věcné režie ve výši 12,- Kč/1 oběd pro děti, které navštěvují ve školním roce 2011/ 2012 dětské centrum ve Středisku volného času v Ivančicích.

Ö Tělocvična Řeznovice – schválení rozvrhu hodin RM schvaluje předložený rozvrh hodin pro tělocvičnu Řeznovice.

Ö Přidělení zakázky a schválení smlouvy o dílo – „Prodloužení veřejného osvětlení na ulici Za Mostem – Ivančice“ RM, dle zápisu z jednání výběrové komise konané 8. září 2011, přiděluje zakázku na akci „Prodloužení veřejného osvětlení na ulici Za Mostem - Ivančice“ firmě Z+H Stavby na klíč s.r.o., Brno, IČ 26230640, za cenu 261.348,- Kč vč. DPH. Komise vybírala ze 2 nabídek. Současně RM schvaluje Smlouvu o dílo s výše uvedenou firmou na akci „Prodloužení veřejného osvětlení na ulici Za Mostem - Ivančice“. Bude hrazeno ze schváleného rozpočtu 2011. Ö Příspěvek Skupiny ČEZ a objednávka reklamního plnění RM schvaluje návrh objednávky na reklamu a propagaci Skupiny ČEZ jako partnera města Ivančice v rámci akcí města s termíny konání září – listopad 2011. Příspěvek celkem 120.000,- Kč bude rozdělen na základě provedeného reklamního plnění na následující akce: 1) Ivančický GRILFEST (organizátoři Město Ivančice, KIC Ivančice a Penzion pro důchodce /Hotel Besední dům/ – 50.000,- Kč) 2) Zábavné odpoledne pro rodiny s dětmi (SVČ Ivančice – 15.000,- Kč) 3) Projekt „Dětský svět v centru Ivančic“ (Město Ivančice – 55.000,Kč)

„Zkvalitnění práce pro turisty v Ivančicích“ RM uděluje souhlas příspěvkové organizaci KIC Ivančice k uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje na realizaci projektu „Zkvalitnění práce pro turisty v Ivančicích“. Ö Pověření Mgr. Kubíkové RM schvaluje pověření Mgr. Liběny Kubíkové, vedoucí oddělení správy majetku Městského úřadu Ivančice, k jednáním se společností RWE ohledně smluv o připojení k distribuční soustavě, smluv o sdružených dodávkách plynu, žádostí o přerušení dodávky plynu a návrhů na ukončení smlouvy, čestného prohlášení a dalších úkonů s tím nezbytně souvisejících, a to včetně práva podepisování.

Ö Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje na realizaci projektu 7

Město pro děti.cz na Brněnsko nezapomíná! Jste z Jižní Moravy a váháte, kam vyrazit s dětmi za zábavou? Nevíte, kterou knihu, cd či DVD vašim ratolestem koupit či jakou společenskou hru si s nimi zahrát? Pak určitě nahlédněte na webové stránky www.mestoprodeti.cz! Web Město pro děti.cz byl zřízen za účelem co nejkomplexnějšího zmapování české kultury, aktivit a zábavy pro děti ve věku od 3 do 15 let. Jednotlivé rubriky webu představují ucelený přehled sestávající z filmových premiér, novinek na DVD a CD, divadelních představení, výstav v galeriích a muzeích, knižních a herních aktualit. Zároveň jsou doplněny o nezávislé recenze a články, které vám pomohou lépe se zorientovat v nepřeberném množství akcí a titulů. V neposlední řadě tu najdete i poutavé rozhovory a témata spadající do dětského světa. Pokud si nevíte rady, kam vyrazit s dětmi, či co z nepřeberného množství knih, hudebních nosičů, DVD nebo her by udělalo radost vašim nejmenším, je Město pro děti.cz tím pravým místem. Zde se můžete v klidu rozhodnout, kterou z akcí chcete navštívit a dozvědět se více o jednotlivých titulech, jež se právě nacházejí v obchodech, a z jejichž množství leckdy propadáte panice. Chcete mít přehled o kultuře pro děti v Brně? Pak čtěte naše brněnské rubriky: tipy na akce pro děti v Brně; divadelní zpravodaj města Brna; recenze divadelních představení pro děti; program dětských divadelních představení v Brně; adresář divadel, muzeí a galerií v Brně. Město patří dětem! Vítejte tedy ve městě, kde stres je zažehnán a vy si můžete pohodlně z domova sestavit vlastní program a vybrat si to, co by mohlo bavit vás a především vaše děti. S námi budete mít nejen přehled, ale i větší jistotu, že nešlápnete vedle! Web Město pro děti.cz pro vás denně aktualizuje tým profesionálních redaktorů s bohatými zkušenostmi v oblasti kultury v ČR. Web: www.mestoprodeti.cz Autorka článku: Klára Stuchlá Libertová

8

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ

Dny evropského dědictví v tomto roce proběhly pod názvem „Duše památek“. Ivančice nabídly návštěvníkům jak památky, které jsou běžně dostupné, tak památky, kam se běžně návštěvník nemůže podívat. Nejnavštěvovanější památkou byla Ivančická synagoga, pro kterou u příležitostí Dnů evropského dědictví připravila slovenská fotografka Veronika Markovičová výstavu s názvem „Duša krajiny/duša v krajine“. Výstava fotografií a jednoho filmu od 22 autorů z 5 zemí přilákala více než 300 návštěvníků. Celá výstava se snažila ukázat pohled mladých fotografů (většinou studentů nebo absolventů vysokých škol, zabývajících se fotografií) na jejich zachycování krajiny. Výstava, která byla vytvořena specielně pro synagogu, poputuje ale dále a to do Semil, Turnova, Bratislavy a Trenčína. Další památky, které byly otevřeny při této příležitosti, byla kaple svatého Jakuba, kaple svaté Trojice, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel svatého Petra a Pavla v Řeznovicích a Památník A. Muchy a židovský hřbitov v Ivančicích. I díky hezkému počasí nebylo v žádné z otevřených památek méně než 200 lidí se zájmem o historii. Bohužel kvůli stavu schodiště nemohla být zpřístupněna věž ivančického kostela. Na tom se ale snaží kulturní a informační centrum pracovat. Mgr. Aleš Tureček 9

FOTOKLUB IVANČICE „Vždy hledáme způsoby, jak překročit vlastní hranice“ Dlouho jsem uvažoval o tom, jak začít psát pár vět o Fotoklubu Ivančice, až nakonec padl výběr na naše motto. Vystihuje asi vše, co by mělo každého z nás posouvat kupředu, přitom si zachovávat možnost ohlédnout se zpět a podat pomocnou ruku dalším. Naše cesta k dnešku má již několik let, a jakkoliv se to zdá být snadné, založit fotoklub je pořádná fuška. Na začátku stojí myšlenka. Ta se navíc vznáší kdesi nad hlavou a je potřeba jí chytit, prozkoumat ze všech stran, ale hlavně se hned nezaleknout jejího obsahu. Podařilo se. Přestože jsem se stal duchovním otcem této myšlenky, bylo velmi důležité najít další lidi, kteří by se stejným anebo i větším zapálením pro věc, byli ochotni spolupracovat na založení a chodu fotoklubu. Byl to proces, který trval 4 roky, a jsem velmi rád, že se podařilo tyto nadšence najít. Od 1. února 2010 tak pracuje klub fotografů, který si začíná hledat své místo v kulturním dění regionu. Jedna z věcí, která nemůže být opomenuta, je název fotoklubu. Vždyť kolem sebe máme Krumlovské fotografy, Broumovskou Andromédu, Klub Moravských fotografů nebo Okamžiky-S ze Zlína. Jaký název tedy vybrat? Padlo mnoho různých návrhů a pojmenování. Již od začátku jsme chtěli názvem propagovat místní region a snad i proto nakonec zvítězil název „Fotoklub Ivančice“. Vznikla také jeho kratší varianta „FotKI“, což znamená Fot = Foto, K = klub, I = Ivančice.

10

Každého asi hned napadne, že je nutné dát o sobě vědět. K tomuto účelu jsme založili internetový portál www.fotoklub-ivancice.cz, kde si každý může najít mnoho informací ze života klubu, ale také některé vystavované fotografie. Neméně navštěvovány jsou i osobní galerie členů. Samozřejmostí jsou informace o možnosti jak se stát členem a nechybí ani termín setkání. Během prvního roku jsme měli jednu menší výstavu v Moravském Krumlově a Dolních Kounicích. K tomu pak několik výstav jednotlivých členů. Vše se připravovalo na naše první veřejné vystoupení. Výstavu s jasným názvem klubu a především s fotografiemi, které svou různorodostí mohou oslovit diváka, který si na ni najde cestu. Ale než mohlo dojít na výstavu, museli jsme vyřešit ještě jeden oříšek, a tím bylo logo. Návrhů se sešlo více jak 20 a tak přišlo ke slovu hlasování, průnik jednotlivými návrhy, barevné sjednocování a znovu hlasování. I toto se podařilo a tak nebylo nic krásnějšího, než křest našeho loga na první oficiální vernisáži Fotoklubu Ivančice, která se konala 1. července roku 2011 v Galerii Stříbský mlýn. Výstava se stala putovní a tak pokračovala do synagogy v Dolních Kounicích. Dnes už mohu říci, že naše první výstava byla úspěšná. Dostali jsme se do povědomí mnoha lidí z celého regionu. I proto se chystá zcela unikátní výstava v Památníku A. Muchy na jaro 2012. Touha ukázat co umíme nás žene kupředu, abychom nezaostali. Ale co hlavně, abychom mohli dál a dál plnit odkaz našeho motta a opakovaně překračovat ty hranice, o kterých jsme si před lety mysleli, že jsou nepokořitelné. S přáním dobrého světla, za Fotoklub Ivančice Petr Kudláček.

Templštýn prodán Kolik generací trampů i turistů navštěvovalo a dodnes navštěvuje zříceniny hradu Templštýn? To už je přes padesát pět roků, co jsme oslavili příchod Nového roku o půlnoci na nejvyšší hradbě Teplštýnu? Moře vzpomínek na krásné chvíle, hodně jsme se změnili, ale zřícenina jakoby zůstala po celou dobu stejná. Jen porovnáním fotografií lze zjistit, že i ta stárne. Dne 12. září je v Lidových novinách reportáž o prodeji zříceniny hradu Templštýn. Původní majitel, Lesy České republiky, prodal ve veřejné soutěži hrad – jedno z nejoblíbenějších míst trampů na jižní Moravě – panu Davidu Hamzovi za 1,2 milionu korun. Změna majitele je již uvedena v katastru. Dřívější majitel se tak zbavil „faktického i pomyslného balvanu, okolní les jsou spíše stromy v suti, navíc se i odpovědnosti za zranění, která by si mohli turisté na rozpadajícím se hradě způsobit.“ Při prodeji byla uvedena podmínka péče o hrad jako o kulturní památku. Vyjádření nového majitele, jinak experta na pozemní stavby: „Žádný beton, žádné velké dostavby. Dlouho jsem hledal nějako starou stavbu, tohle je přesně 11

ono,“ Nový majitel zatím shromažďuje podklady a začíná plánovat. Nejprve se musí odstranit náletová zeleň, potom je nutné zakonzervovat zdi. Všechny úpravy musí být ve spolupráci s památkáři, protože hrad je památkově chráněný a status přírodní památky má i celá okolní lokalita v údolí řeky Jihlavy. V 16. století, kdy hrad vyhořel, se již nedočkal obnovy. Při úpravách se neuvažuje s obnovou střechy, majitel tvrdí, že potřebuje jen malý krytý prostor, např. srub na okraji zříceniny. Naproti tomu chce dokončit dřevěný most, který měl ve středověku procházet v mezeře mezi štítovými zdmi a končit před palácem. Postupně by se upravil i návštěvnický provoz, aby neškodil hradu jako doposud, kdy je na hradě několik ohnišť. Snad už také skončila éra hledačů pokladů, kteří zříceninu rozebírali, překopávali a naopak snad se hrad dočká archeologického průzkumu. Původní plocha nádvoří je pokryta až několikametrovou vrstvou sutin, takže torza zdí jsou často horními patry původních budov. Majitele čeká spousta práce pod přísným dohledem památkářů. Zatím na hradě pracuje sám, ale nevylučuje, že vznikne parta nadšenců, jak je tomu na několika hradech. Do další práce můžeme panu Hamzovi popřát, aby se mu podařilo dokončit vše, co si představuje. Bude to jen ku prospěchu hradu a zachování památky pro další generace. Neškodí si připomenout, že již v roce 1996 byl vypracován „Projekt rekonstrukce kulturní památky zříceniny hradu Templštejn u Moravského Krumlova.“ Na projektu je uvedena Správní komenda Templštejn Jamolice. Cíl projektu byl rozdělen do dvou etap: a) Zakonzervování hradu a statické zajištění obnaženého zdiva, při souběžném průzkumu lokality za použití investic ve výši 14,6 mil. Kč b) Částečná obnova hradu ve výši 21,8 mil. Kč Úplné dokončení celého projektu se uvažovalo okolo roku 2009. Po dokončení úprav se předpokládala návštěvnost 20 000 lidí. Mimo aktivit pro veřejnost (např. středověké turnaje, expozice tematiky Templářů, malé muzeum s depozitářem), měl hrad sloužit i potřebám správní komendy řádu. Jiří Široký, tel.: 776 654 494

Použité prameny: Lidové noviny, reportáž 12. 9. 2011 Projekt rekonstrukce hradu Templštejna – 1996 12

Nebudu vás zabévat Ranní pochůzka po vesnici má dvě etapy: na hřbitov a do prodejny. Protože k ní poslouží stařičké kolo, nejde o pochůzku ve smyslu chození, ale spíš o pojíždění. To je to pravé slovo. Dnes mě ten „arab“ zklamal. Zadní kolo prázdné. Ochotný údržbář, mladší syn, pronesl diagnózu: „Néni to pichly, ale máš praskló gumičku ve ventilku.“ Šel jsem pěšky. V té devadesátce už ne tak lehce jako kdysi. To dá rozum. Ale, jak říkala moje maminka, že „všecko zlé je k něčemu dobré“, tak opravdu. Natrefil jsem se cestou s několika, kterým vděčím za pozdrav, a na oplátku jsem s nimi ztratil slovo, jak se říká. A toho si vážím. Žít sám není přepych, to mi věřte, a tak vděčím za každý kontakt, každé setkání, které potěší a je svorníkem lidství. Setkání první: Na hřbitově, opodál našeho hrobu, slyším ťukání. „Dobrý den“, zdravím muže středního věku v nezáviděníhodné poloze s vousovým porostem. Vkleče, obložen všelijakými serepetičkami, vyťukává na kamenné desce jméno toho, který má v tom hrobě domovské právo. V té chvíli přejdou všelijaké myšlenky: o nebožtíkovi, kterého jsem znal jako ostatní z dědiny, o zajímavé kamenické práci, o nepohodlí s ní spojeném, o horku přes třicet stupňů. Při hovoru kameník neustal v práci. Proto se loučím: „Nebudu vás zabévat. Buďte zdráv!“ „Na shledanou!“ Setkání druhé: Žena středního věku veze dvojkolku plnou prázdných petlahví. „Nazdar, Vlasto, kam s tím?“ „Do kontejneru.“ „Z toho, co vezeš, nebyla opice, viď,“ já nato. „Nee. Děláme zámkovou dlažbu u baráku, tak aby měli chlapi co pít.“ „Tak ty budeš tedˇzámecká paní, né?“ „To se ví!“ končí rozhovor smíchem. Setkání třetí: Na chodníku u potoka opravuje důchodce dlažbu. „Co ti to udělalo, Mirku?“ ptám se místo pozdravu. „Ále. Je tady negde v potoce potkan a potvora baví se tim, že na chodniku zvedá dlažbu. A pořád jen tu samó.“ Potok má bystrou vodu. Pramení nedaleko pod nádražním pešunkem v prameništi opatřeném spárovanými klenbami. Vody teče bohatě a o tom se teď, když jsou taková vedra, dobře povídá. Mirek zná terén a popisuje jiná prameniště. Zabíháme v řeči k přehradám na řekách, když mě zrázu napadne, že beseda v tomto čase, v pracovní době, není vhodná, a proto se loučím: „No, nebudu tě zabévat.“ „Ále, nezabéváš, Honzo. Nemám napilno.“ „Nazdar!“ 13

Cestou domů, nevím proč, se mně začala přelévat v myšlenkách užitá běžná fráze: „nebudu tě zabévat“. Opírám se o své znalosti českého jazyka i o Slovník spisovné češtiny, kde je vysvětlen výchozí výraz slovesa zabývati se: soustředěně věnovat pozornost, zaměstnávat se rodinou, sám sebou. Když se proto řekne u nás: „Nezabévé!“, pak to převedeno do místní mluvy znamená: Táhni! Jdi pryč! Jdi si svou cestou! Nech mě na pokoji! Nemluv mně do toho! Nepleť se do toho! A kdoví, jaké ještě varianty by bylo možno vymyslet. Tak bohatá a košatá je naše mateřská řeč! Buď pochválena! Mimochodem. Nezabévám vás, milí čtenáři? Esli ano, tak mi to promiňte. Nazdar!

Moudrá slova o práci Práce ještě nikomu neuškodila, ale nicnedělání taky ne. Když nemám co dělat, tak pracuji.

R. Briffault K Čapek

Není ani tak důležité pracovat, jako informovat druhé, že pracujeme.

T. Bernard

V práci útěcha, spokojenost, bohatství a moc.

K. J. Erben

V práci a vědění je naše spasení.

F. L. Rieger

Age, quod agis! Co děláš, udělej solidně! Není to legrace, samá práce, ale je to k zbláznění, když není. Buďto příst, nebo jíst, nebo píseň zpívat. Práce muže vysiluje, ženy posiluje. Když práci střídá siesta, muž žije do sta. Chudák kozel, může se uběhat: ještě i koně aby provázel k napajedlu!

Latinské přísloví Irské přísloví Anglické přísloví Africké přísloví Španělské přísloví Tatarské přísloví

Osel kladkou otáčí – kozel bradkou potřásá.

Srbské přísloví

Jak se nadřou bojaři a páni, o tom nemá mužík ani zdání.

Ruské přísloví

Lidé jsou živi z práce: jedni ze své, druzí z cizí.

Valonské přísloví

Nejhezčí pohled na veslaře je z břehu.

Finské přísloví

Pracovitost má zuby, lenost jazyk.

České přísloví

14

Vzpomínka na léto Dnes se druhý den za sebou ozval přicházející podzim. Když ráno vstávám, je to už za tmy. Před pár týdny už bylo světlo. Stejně tak, když se podívám z okna kanceláře, je skoro tma. Tak jsem si vzpomněl na jeden zážitek z léta. Moje malá dcerka nechtěla v noci usnout, proto jsem si řekl, že ji dám do kočárku a projdu se s ní, protože to občas zabírá. Byl krásný letní večer a brzo přišla tma. Připadal jsem si jak ve středozemí. Když jsem tam pobýval, rodiny také začínaly vycházet ven až po setmění kvůli horku. Já šel na náměstí, upřímně s myšlenkou, že jestli dcerka usne, dám si ve vinotéce „U Komárů“ sklenku vína. Jenže ona byla jiného názoru, tak jsme kroužili po Ivančicích. Nejvíc jsem si užil náměstí. Byl jsem na něm skoro sám, byla opravdu horká noc a celé to vzbuzovalo dojem, že někde u Nové brány musí začínat moře. V nepřítomnosti aut jsem měl nerušený pohled na architektonické krásy na náměstí. Stromy, které jsou krásně osvětlené a není jich málo, se neschovávaly za střechy dodávek a zásobovacích aut. Vše mělo krásnou barvu a vypadalo čistě. Byl jsem opravdu hrdý na ivančické náměstí. Jen škoda, že ani v létě náměstí nežilo lidmi, kteří by vyšli do hezkého centra města, aby potkali jeden druhého. Třeba právě při sklence dobrého místního vína. Aleš Tureček

Gaudeamus igitur… Naše kvartánka v ústředním kole Olympiády z českého jazyka Ve dnech 23.–29. 6. 2011, tedy koncem školního roku, kdy si již ostatní studenti užívali odpočinku na výletech a exkurzích, bojovala za naše gymnázium Martina Jelínková z kvarty v ústředním kole 37. ročníku Olympiády z českého jazyka. Postoupila mezi 63 účastníků dvou kategorií celostátního kola díky velmi pěknému umístění v krajském kole soutěže. Jako zástupkyně I. kategorie, tedy studentů tercie a kvarty, se do ústředního kola probojovala v historii našeho gymnázia snad poprvé. Soutěž se konala v rekreačním středisku Úsvit ve Vanůvku u Telče. Účastníci museli úspěšně splnit 5 úkolů: 2 gramatické, napsat 2 slohové práce a zvládnout 1 mluvní cvičení. V plnění těchto soutěžních úkolů byla Martina více než úspěšná. V tak veliké konkurenci značného počtu soutěžících obsadila 11. místo! 15

Martině blahopřejeme, děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy a věříme, že za naše gymnázium bude v soutěži bojovat i letos, i když již ve II. kategorii. PhDr. Jana Chocholáčová

A co o soutěži píše Martina sama? Přečtěte si: Olympiáda Když jsem po účasti v krajském kole Olympiády z českého jazyka postoupila do kola celostátního, měla jsem obrovskou radost. Na týdenní pobyt ve Vanůvku u Telče jsem se těšila, koneckonců to bylo poprvé, kdy jsem měla možnost se něčeho takového zúčastnit. Ve čtvrtek 23. června 2011 jsme se já a další čtyři postupující z Jihomoravského kraje vydali dálkovým autobusem z Brna do Telče. A z Telče už to byl jen kousek do rekreačního střediska ve Vanůvku. Ubytovali nás do chatek a rozdělili do pracovních skupin, takzvaných „Prsků“ podle kraje, ze kterého pocházíme. Ještě ten večer jsme se v naší skupině stihli seznámit, navázat nová přátelství a vymyslet pro všech 70 účastníků soutěže program a hry na následující večer. 16

Další den ráno se všichni sešli v místní klubovně, kde se nám představila porota a sdělila nám zadání prvního úkolu z gramatiky. Celé odpoledne silně pršelo, takže jsme měli na řešení dostatek času. Jen co se trošku vyjasnilo, vydali jsme se na výlet ke zřícenině zámku v Českém Rudolci. Měli jsme výjimečnou možnost si chátrající budovu prohlédnout i zevnitř, vystoupat po dřevěném žebříku na zámeckou věž a porovnat vzhled pokojů v současnosti s fotografiemi původních krásných komnat. Bylo opravdu smutné, ale zároveň i zajímavé a poučné vidět, co se během několika let může stát s tak nádhernou památkou, když žádný z majitelů nemá finanční prostředky na údržbu zámku. Poté nás autobus zavezl do Třeště, kde jsme si připomněli vánoční atmosféru prohlídkou místního Muzea betlémů. Na základě těchto dvou výletů jsme hned po příjezdu obdrželi zadání dalších úkolů – napsat úvahu na téma „Co bych dělala, kdybych zdědila tuhle starou ruinu“ a dialog dvou postav z Betléma. Myslím, že slohové úkoly každý s přehledem zvládl, ale o den později přišel na řadu nejtěžší úkol, a to mluvní projev. Téma, na které jsme měli minutu a půl mluvit, jsme se každý dozvěděli až těsně předtím, než jsme vystoupili před porotu, takže nezbývalo nic jiného, než čistá improvizace. Jako úplně poslední nás čekal druhý úkol z mluvnice, aneb všechna slova, která se dají tvořit pomocí přípony –ka. Poslední den bylo vyhlášení výsledků, kde jsme obdrželi diplomy a knihu dle vlastního výběru. Večer jsme uspořádali táborák, u kterého se zpívalo a vzpomínalo, co všechno jsme za ten týden stihli spolu prožít. Jsem velice ráda, že jsem se tohoto pobytu zúčastnila, protože jsem zde kromě nových zkušeností získala i nové přátele. Doufám, že se někdy v budoucnu všichni opět uvidíme… a určitě to nemusí být jen v rámci soutěže. Martina Jelínková, kvarta, 2011

Gaudeamus igitur… „Pouhým mlčením nikdy nedosáhneš, aby žák dával pozor, a o mnoho ještě méně, aby prospíval… Ba čím víc ho budeš nutit k takové němé pozornosti, tím více ho otupíš… Avšak dáš-li mu něco dělat, brzy ho povzbudíš, brzy upoutáš jeho mysl, aby se upjala na svůj předmět.“ Jan Amos Komenský

Těmito slovy byla dne 9. září 2011 v prostorách Památníku A. Muchy v Ivančicích zahájena výstava Gaudeamus igitur…, kterou připravili vyučující Gymnázia Jana Blahoslava Ivančice. Ukazuje průřez činnosti studentů školy, ať již jde o aktivity společenské (humanitární), či výsledky moderních forem 17

a metod výuky, jež kladou důraz na žákovu činorodost, aktivitu, samostatnost a odpovědnost (zajímavé projekty a práce studentů, které vznikly ve výuce v poslední době a z nichž mnohé byly oceněny nejen v krajských, celostátních, ale i mezinárodních soutěžích). Páteční vernisáže se zúčastnilo nejen velké množství současných i bývalých pedagogů školy, ale také mnozí její absolventi, studenti a široká veřejnost. Výstavě, ale i celé škole popřál mnoho úspěchů a zájmu občanů místostarosta města Ivančice Mgr. Radek Musil. O zpříjemnění celého odpoledne se postaral septet žáků gymnázia Canal people pod vedením studentky septimy Petry Veselé. Zazpíval skladby francouzské, španělské i africké. Výstava potrvá do 25. září 2011. Všichni zájemci o práci Gymnázia Jana Blahoslava Ivančice jsou na ni srdečně zváni. PhDr. Jana Chocholáčová

18

OSLAVY 100. VÝROČÍ VČELAŘSKÉHO SPOLKU V IVANČICÍCH VČELAŘSKÁ VÝSTAVA 15. října (sobota) – 4. listopadu (pátek), Památník A. Muchy Vernisáž v pátek 14. října v 16.00 hodin

Jak jsem začal včelařit Jsem jeden z nejstarších členů ivančické včelařské organizace. O tom, jak jsem začínal s chovem včel, bych rád podal toto svědectví. Bylo to na podzim 1964, kdy mi bylo 29 let. Můj otec, chovatel králíků a holubů, se přátelil s jiným chovatelem profesorem Rostislavem Muchou. Při jedné profesorově návštěvě u nás si host všiml nejen mně, ale i toho, že jsem zálibu v chovatelství zdědil po otci. Nabídl mně, zdali bych nechtěl vyzkoušet i včelařství. Návrh mě zaujal a tak jsem přijal pozvání k návštěvě jeho včelínu. Stalo se tak hned příští týden, protože jsem byl velmi nedočkavý. Provedl mě včelínem a seznámil mě s jeho zařízením. Ukázal mi úly i všechny pomůcky, které se používají při obhospodařování včelstev. Předvedl mi i ukázku práce se včelstvem. Když viděl můj zájem, doporučil mě obrátit se na tehdejšího jednatele ZO včelařů Ivančice Františka Kocába. Ten mi dal přihlášku, se kterou jsem se měl dostavit do schůze výboru ivančické základní organizace. Bylo to 22. března 1965. To datum si dobře pamatuji, protože od té doby patřím do včelařské rodiny. Byl jsem začátečník, a protože v organizaci panovala přátelská atmosféra, snažili se mi všichni pomoci. Dodnes na to s vděčností vzpomínám. Přátelé včelaři mi poradili, kde zakoupit úly a včelstva. Tak byly položeny základy mé celoživotní záliby. Následovalo zajištění pozemku a prvních úlů. S tím mi pomohl otec, který mě velmi podporoval. Vzpomínám si, jak jsme postavili první včelín pod kaplí svatého Jakuba. Do něho jsem zakoupil a přivezl první včelstva z lokality Stříbský mlýn. První včelařské pomůcky jsem nakoupil v Brně. Takto vybaven jsem se postupně seznamoval s životem včel a s prací včelaře. Brzy jsem poznal, že včelaření není jen výroba medu. Poznával jsem, že se za touto snahou skrývá množství tvrdé a trpělivé práce, od které jsem chtěl zpočátku často utéct. Ale byla to droga, která mě k ní znovu vracela. Získával jsem postupně zkušenosti, a čím víc jich bylo, tím ubývalo žihadel. 19

Můj první včelín pod Jakubem

Větší včelín a včelnice pod Jakubem 20

To už jsem si troufl vyměňovat získané poznatky se staršími včelaři, jako byl Ferdinand Liška, zkušený včelař a chovatel matek. Mnoho jsem získal od Františka Boka, který spravoval odbornou knihovnu naší základní organizace. K němu byla cesta za novými poznatky a vědomostmi, které potřebuje včelař ke svému životu. Právě on mě učil na příkladech, kam a jak umístit včelíny, například jeho vlastní na Oklikách. Spřátelili jsme se. Získané vědomosti i zkušenosti jsem později zúročil ve funkci zdravotního referenta. V roce 1965 jsem začal studovat na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Bratislavě. Tam jsem se seznámil s významným slovenským včelařem Vojtěchem Križanem, autorem několika publikací o chovu včel, o stavbě úlů a o kočování vozů. V roce 1996 jsem zakoupil další včelstva. Protože stávající včelín byl už pro ně malý, musel jsem je umístit vedle něj. V následujícím roce jsme koupili s přítelem Eiblem kočovný vůz od Vojtěcha Križana. Renovoval jsem jej z gruntu v roce 1978. Později jsem si pořídil od přítele Sovy druhý kočovný vůz, a tak s oběma hospodařím dodnes.

Dnešní stav – oba vozy na Černé

Když se ohlédnu na ta dlouhá léta, která jsem prožil u včelařství, nejsou to jenom zkušenosti se včelami, ale i cenná přátelství s lidmi kolem nich. Mgr. Karel Novotný 21

ŠKOLNÍ JÍDELNA IVANČICE NA BRNĚNCE 1 srdečně zve všechny rodiče, prarodiče a příbuzné našich strávníků i celou veřejnost na

Přijďte k nám na večeři aneb nahlédněte pod pokličku školní jídelny podruhé Kdy? 7. října 2011 v 17.30 Co Vám nabídneme tentokrát? Vybírat můžete z následující nabídky: 1. Polévka hrstková, kuře na čínský způsob, rýže, ledový salát 2. Polévka hrstková, segedínský guláš, houskový knedlík 3. Polévka hrstková, kuskus s vepřovým masem, zeleninou a sýrem, mrkvový salát s jablky Cena: 57,- Kč (objednat je nutno předem ve Školní jídelně) Kde? Školní jídelna Ivančice – Na Brněnce 1 nebo výdejna Školní jídelny Komenského nám. 7 Těšíme se na Vás

22

ZŠ TGM Podzimní hádanky Každý vstup do koloběhu školního života je těžký. Po dvouměsíční prázdninové pauze chvíli trvá, než si zvykneme na soustavnou školní práci. Ve slohové hodině jsme vzpomínali na prázdniny, snažili jsme se připravit na nadcházející podzim. V letošním roce nás léto pěkně potrápilo. Pravé letní dny přišly až na samém sklonku prázdnin, teplé počasí se drží doposud. O to větší úsilí nás stojí vytrvat čilí a aktivní ve školních lavicích. Proto jsme písemně tvořili to, co máme rádi – hádanky. Věnovali jsme je podzimu. Hádejte s námi. Za kolektiv žáků 5. A, Mgr. Jarmila Loudová

Tvorba dětí: Žluté pochutnání, je jen na podzim k mání.

Je sladké jako med, dej si ho hned teď. Co je to? (AKŠURH) Vojtěch Janský 23

Z jara krásně vypadaly, do léta pěkně voněly. Na podzim se zimy lekly, z barevných šatů se vysvlékly, aby opět po roce mohly v klidu spát. A nám znovu na jaře velkou radost udělat. Co je to? (YNITĚVK) Natálie Badinová Na provázku přivázaný, letí s větrem o závod, mezi mraky propletený přiletí i napřesrok. Má ho každý rád, je to náš dobrý kamarád. (KARD) Anděla Hnátková Sluníčko ještě trochu svítí, pomalu odkvétá kvítí. Občas i leje, sklízíme, nesejeme. A škola volá, hola, hola! Co je to za měsíc? (ÍŘÁZ) Leokádie Plchová V poli sám a nahý stojí, že v zimě zmrzne, moc se bojí. Kabátek mu vítr odnes, kdy ho vrátí, neví dodnes. Co je to? (MORTS) Sabina Košťálová Jehlice zelené stále mají, až na jeden, jenž je opadavý. Jako jediný na podzim opadá, takto to s ním dopadá. Co je to? (NÍŘDOM) Simona Fraňková

24

Vyrostla mi před očima, každý den je trochu jiná. Někdy pálí, plamen nemá, je červená i zelená. Co je to? (AKIRPAP) Martin Podhrázký Cupe, dupe u plotu, hledá sobě dobrotu. Ke spánku se připravuje a nás všechny překvapuje, jak jablíčka nese si, ať má dobrou večeři. Pod listí co opadává, před zimou se rád schovává. Kdo by to byl řek, že je to _________. (KEŽEJ) Lukáš Matoušek Běhá to po poli, draky to zvedá. Zalézá pod svetry, zima je, běda! Co je to? (RTÍV) Karolína Dužíková Jedenkrát do roka kdy slunce svítí, začnou schnout lístečky, začne schnout kvítí. Podzimní vítr na školáky volá: „Hola! Hola! Začala vám škola.“ Co je to? (ÍŘÁZ) Hana Kadlecová Na podzim se dívá z výšky na střechy i na kočičky. Vždy pozdraví vlaštovky, nakoukne broukům na krovky. Po obloze pluje mrak, pod ním se směje pestrý ________. Co to je? (KARD) Alena Drozdová

MŠ, ZŠ a Dětský domov, Ivančice, Široká 42 FIGURKY FIGURKY aneb HRAJEME SI KAŽDÝ DEN jsou celoroční celoškolní tematický projekt školského zařízení MŠ, ZŠ a Dětský domov, Ivančice, Široká 42. FIGURKY svou koncepcí navazují na předchozí celoškolní celoroční tematické projekty a čerpají ze zkušeností získaných z jejich realizace. Celoroční celoškolní tematické projekty vytvářejí společnou zážitkovou základnu pro všechny části školského zařízení a tím navazují atmosféru vzájemné spolupráce. FIGURKY aneb HRAJEME SI KAŽDÝ DEN vycházejí z metodiky Figurkové školičky a podporují rozvoj klíčových kompetencí žáků. „Figurková školička“ (FŠ) přichází s nápadem propojení rozvoje jedince pomocí edukativních činností i podpory interpersonálních a vrstevnických kontaktů hrou a vzděláváním jak v tradičním pojetí, tak s pomocí techniky. Je to původní výuková metoda zaměřená na rozvoj dětského intelektu, schopností a dovedností. Je to cesta jak

25

se naučit přemýšlet a nejen mechanicky konzumovat nabídnuté.“ (PhDr. Iveta Míková, Figurková školička, příručka pro učitele a instruktory, Figurka o.p.s. 2010). Motivy z Figurkové školičky budou tematickým východiskem pro náměty motivačních rozhovorů v českém jazyku, třídní a celoškolní akce a projekty. Projekt FIGURKY aneb HRAJEME SI KAŽDÝ DEN je rozdělen do čtyř tematických bloků, které na sebe navazují a prolínají se. Témata vytvářejí společnou základnu pro podobné činnosti v rámci celé školy (MŠ, ZŠ, ZŠS, internát a domov). Jsou motivací při vyučování napříč předměty (dle možností) a východiskem pro celoškolní akce: Ø Věže – objevujeme a mapujeme věže a rozhledny v Ivančicích a okolí, měříme je, odhadujeme či počítáme výšku, počítáme schody, zjišťujeme, kdy a proč byly postaveny, stavíme věže. Zajímáme se o rozhledny a věže v souvislosti s vlastivědou a zeměpisem obecně. Ø Králové a královny – čteme, sledujeme i hrajeme pohádky, učíme se o pohádkových i pravých slavných králech a královnách, zajímáme se o historii, orientujeme se v letopočtech, učíme se římské číslice, tvoříme si kostýmy králů a královen. Ø Střelci – sportujeme, cvičíme vlastní dovednosti – hod a střelbu na cíl. Zajímáme se o hokej, košíkovou, střelbu, vyrobíme si pomůcky pro trénink hodu na cíl, zorganizujeme střelecký turnaj. Ø Koně – zajímáme se o koně, o přírodu, uspořádáme výpravy za koňmi, pozorujeme koně, dle možností se na koních svezeme, pomáháme koňům. V rámci projektu proběhnou tři tradiční speciální týdny se snahou co nejvíce v programu využít objevné motivy: Ø Školní dvoudenní těšení – ochutnávka FIGUREK Ø Vánoční těšení Ø Prázdninové těšení Projekt FIGURKY aneb HRAJEME SI KAŽDÝ DEN byl připraven na základě nápadů pedagogů ze školení Figurkové školičky, které se v naší škole uskutečnilo dne 5. 11. 2010 a na němž 17 pedagogů získalo Figurkové školičky. Projekt FIGURKY využije i naše zkušenosti získané v minulých školních projektech. Bc. Eva Kalousková, Ivančice 1. září 2011

26

Základní škola Vladimíra Menšíka Zahájení školního roku Prázdniny utekly jako voda a nastal čas povinností – nový školní rok. Slavnostní zahájení proběhlo tradičně na nádvoří ivančické radnice. Sešli se zde nejen žáci a jejich učitelé, ale i rodiče a příbuzní školáků. Nejdříve proběhla oficiální část – zástupci MěÚ v Ivančicích – p. starosta V. Adam a místostarosta p. R. Musil přivítali všechny přítomné. Následoval projev paní ředitelky Lenky Vokurkové, která všechny přítomné přivítala a popřála dětem i rodičům úspěšný školní rok. Zmínila také zdařilou rekonstrukci budovy II. stupně na Růžové ulici – výměna oken, zateplení a nová fasáda, vybudování dalších multimediálních učeben a radost z nově příchozích žáků z Ketkovic a okolí. Paní zástupkyně Jitka Štorková představila žáky první třídy. Každý prvňáček, kterého vyzvala na podium, kde na ně čekala paní učitelka Ilona Šimková – třídní 1. třídy, byl obdarován tričkem, kornoutkem, balónkem a balíčkem školních po-

27

třeb. Maminky těchto malých školáků dostaly jako poděkování, že škole svěřily své dítko, růži. Po celou dobu je sledovali a povzbuzovali kamarádi ze školky, kteří na jejich místě budou stát příští školní rok. Pod podiem na děti z 1. třídy čekalo ještě jedno překvapení. Pracovnice studia Soleil – Iveta Hošková a Tereza Kopas všem namalovaly na obličej různé motivy. Slavnostněji prožívali první zářijové dopoledne i šesťáci, kteří přecházeli z 1. na 2. stupeň. Byli slavnostně dekorováni stužkou s nápisem „Pro někoho malý krok, pro nás velký skok.“ Zahájení školního roku bylo obohaceno vystoupením žáků I. stupně. Mohli jsme vyslechnout hru na flétnu, zpěv i recitaci. O hudební doprovod se starala Růženka Horáková. Na závěr p.Simona Chabinová nabídla všem možnost strávení volného času při různých aktivitách ve Středisku volného času v Ivančicích. Školákům i rodičům přejeme pevné nervy a úspěšný start do nového školního roku. učitelky 1. stupně

Den, kdy září Světlušky Ve středu 7. září proběhl už 9. ročník celonárodní charitativní sbírky Den, kdy září Světlušky, pořádané Nadačním fondem Českého rozhlasu. Do více než 300 měst se rozběhlo 6000 dobrovolníků v kostýmu broučka nabízet píšťalku, kuličkovou hru nebo náramek se Světluškou. Zakoupením si některých předmětů měl každý možnost přispět na přímou pomoc nevidomým dětem a dospělým. Světluščí dobrovolníci se našli i na naší škole a do terénu vyrazili s kasičkami Verča Konečná, Markéta Fialová, Nikča Albrechtová, Laďa Dočkal, Katka Hlaváčová, Nikča Lukešová, Lucka Kliková, Linda Zouharová z 9. A a David Sirůček, Marek Bureš, Míša Pavlovská, Dominik Klusák, Markéta Lasovská, Martin Ondráček, Jana Borovičková z 9. B. Pro děti byl na Palackého náměstí připraven stánek, kde si mohly vyzkoušet, jak těžké je zvládnout bez pomoci zraku běžné úkony, jako například nalít vodu do kelímku, rozpoznat různé tvary a mnoho dalších. M. Šiplová

28

Adaptační pobyt 7. třídy – Skřipina

Škola nám teprve začala, přesto už jsme vyrazili na výlet. Po prázdninách je potřeba znovu se sžít, obnovit spojení, navázat nitě hovoru tam, kde skončil na konci června. Kamarádství se za dva měsíce nezapomíná, ale proč nezkusit vytvořit přátelství nová. Naše třída se totiž rozrostla o pět nových spolužáků, a tak jsme měli takových možností ještě víc. A podařilo se, hned první den už by nezúčastněný pozorovatel jen těžko poznal, kdo byl členem „starým“ a kdo je u nás nováčkem. Pobyt na Skřipině byl moc fajn, dobré jídlo, bezva hry, skvělí instruktoři Honza, Ivča a Gorka. Všichni se zapojili, byli jedna parta, sice ukecaná, ale s o to větší vervou hrající každou novou hru – např. autíčka, sochy, mnohonožky, diskuzní souboj, večerní týmovou hru, člověče nezlob se a další… Bylo toho moc, kdybychom měli všechno vypsat, nestačil by nám ani papír, a tak zbytek našeho pobytu ilustrují fotografie. Zkrátka ty tři dny jsme si naplno užili, stmelili se a věříme, že to tak zůstane napořád. Sedmáci a R. Blažková

29

O domech v Letkovicích (Ze zápisků Václava Bartůňka) Jméno Bartůněk už v Letkovicích není, přesto nám tento rodák zanechal ve svém deníku mnoho zajímavých poznatků o životě v obci, ale i ve světě. Narodil se r. 1865 a jeho manželství bylo bezdětné. Aby jeho statek nepřišel do cizích rukou, vzal si z Ketkovic od příbuzných schovanku. Děvče vyrostlo, vdalo se, a tak se ze schovanky Sedláčkové stala paní Horká. Tato rodina opatruje již více než 70 let zápisky svého dobrodince.

O dědině (mírně upraveno) Obec Ledkovice je postavená na pěkné rovině v blízkosti soutoku řek Jihlavky a Oslavky. Obec byla postavena ze dvou částí – dědiny a vzadu po jedné straně stodoly a po druhé domky. Dědina byla postavena dokola a jen jedna cesta vedla do vsi pro povozy a druhá, pěšina, vedla kolem domu č. 17 (č. 17 byla obecní pastouška na cestičce na Loučku, kde teď stojí nové domy). Uprostřed návsi stála věžička-zvonice a u ní byla kůlna na dřevěných sloupech. Zde v jedné místnosti bylo obecní nářadí na hašení požárů – žebříky, háky a lejta na vodu. Ve zvonici je zavěšený zvon mající na sobě nápis „LIBORIS UN BRÜNN“ POLÁK LAEFBA ZEDNICKÝ MISTR r. 1771. První nápis znamená zvonaře z Brna, který zvon ulil, druhý značí dárce, ten je ale nesprávný – má být „Polák Josef, zednický mistr“. Ten bydlel v domě č. 1 (dnes hospoda U Jablíčka). V té době bylo ve vesnici 28 rolníků a 13 chalupníků. Rolníci se podle velikosti polností dělili na láníky, pololáníky (ti měli kolem 10 ha a bylo jich nejvíc) a čtvrtláníky. Na dědině byly ponejvíc selské usedlosti Č. 1 Josef Polák 1/4 lánu, zednický mistr, č. 2 Tomáš Kratochvíla 1/2 l, č. 3 Matěj Bednařík 1/4 l (pradědeček mé matky Heleny, roz. Bednaříkové), č. 4 František Rumreich 1/2 l, č. 5 František Čech 1/2 l (dům je zbořen a tím vznikla proluka), č. 6 František Jedlička 1/2 l, č. 7 Matěj Bartůněk 1/2 l, č. 8. František Coufal 1/2 l, č. 9 Jiří Čech 1/2 l, č. 10 František Doležal 1/2 l (nedávno noví majitelé), č. 11 Bartoloměj Jonáš 1/2 l, František Dubšík 1/2 l (škola, školka, dnes hospoda), č. 13 Josef Kavalíř 1/4 l, č. 14 Jakub Čech 1/4 l, č. 15. František Čech 1/2 l, č. 16 chalupa, č. 17 obecní pastouška, č. 18 Jiří Čech 1/4 l, č. 19 Jiří Polák 1/2 l, č. 20 Bílek – lán, č. 21 František Jonáš 1/2 l, č. 22 František Čudán 1/2 l, č. 23 František Sova 1/2 l, č. 24 Antonín Doležal 1/4 l, č. 25 Dominik Bitomský To je celá dědina (bohužel v zápiscích zde není uveden letopočet).

30

Za Humny č. 26 František Suk chalupa, č. 27 Josef Šmarda chalupa, č. 28 František Bednařík chalupa, č. 29 František Krouz chalupa, č. 30 Jan Štefek chalupa, č. 31 Josef Vlček chalupa, č. 32 Josef Brázda chalupa, č. 33 Fabian Sova chalupa, č. 34 Šebestian Coufal 1/4 l, č. 35 František Vérosta 1/4 l, č. 36 František Novotný 1/4 l, č. 37 František Fibich 1/4 l, č. 38 František Doležal 1/2 l, č. 39 chalupa (bývalá kovárna, později škola), č. 40 Procházka – chalupa, č. 41 Veselý – chalupa. Toto jsou nejstarší domy v obci, protože dlouho se nesmělo od usedlostí nic odprodávat ani svým sourozencům, nanejvýš někdo povolil stavět před svým pozemkem, tak na pozemku č. 7 postavena chalupa č. 44 Bartůněk Matěj. V pozdější době, kdy se už mohlo od usedlostí něco odprodávat, se začala obec zvětšovat. Č. 42 František Kocáb koupil pozemek od č. 12 (hospody Ve Školce), č. 43 chalupa postavena od domu č. 20, č. 44 chalupa Matěj Bartůněk, č. 45 chalupa František Kocáb, č. 46 chalupa František Roura, č. 47 chalupa více majitelů na pozemku č. 9, č. 48 chalupa Josef Polák, č. 49 Jakub Mach koupil půl usedlosti do č. 20 – tím byl rozdělen poslední lán v „Ledkovicích“ a proto je dům č. 49 mezi domy č. 20 a č. 21, č. 50 chalupa Josef Knotek, č. 51 1/4 láník Dominik Drybčák koupil od domu č. 11 polovinu půllánu, z domu č. 11 pochází Marie Jonášová, provd. Oderská. Učitel Oderský si sám v chalupě č. 39 (bývalá kovárna) zřídil školu, která v obci nebyla. Děti chodily buď do Oslavan nebo Ivančic, ale spíš nikam. Některé někdy chodily do č. 1, kde je vyučoval zednický mistr Polák za nějaký plat. Č. 52 chalupa Antonín Kavalíř, postavena na příčce č. 13, víc mu bratr nedovolil. Č. 53 Jan Coufal získal od bratra z č. 8 jen stavební místo. Č. 54 chalupa Vérosta, postaveno ve dvoře domu č. 15 Usedlosti také přicházely v úpadek a to buď hospodáři vymírali, jako v domě č. 2 zůstalo jen malé děvče s matkou. Zadluženou usedlost koupil Jan Seka z Ivančic a rozprodal po částech a tak z č. 2 zůstala jen chalupa. Na čísle 38 vymřela celá rodina, nezůstal žádný dědic, takže půllán zmizel úplně. Půllán č. 9 byl zadlužen, usedlost koupil František Šnédar z Němčic a rozprodal. Někde usedlosti chodily „z ruke do ruke“ a viníkem byl alkohol. Na půllán č. 12 (dnes hospoda Ve Školce) se přiženil František Nosek z Hlíny. V roce 1872 byl zvolen starostou, ale držel se víc hospody než hospodářství. Na svůj úřad byl velice hrdý, ale byl víc opilý než střízlivý. Po dvou letech byl 31

z úřadu odvolán, tak pil ještě více, pole kus po kuse prodával. V roce 1878 se odstěhoval zpátky na Hlínu, kde si koupil hospodářství. Zbytek polí, asi 15 měřic, pronajal hostinskému Švarcovi z Ivančic, který měl už pronajaté od č. 5. Dům č. 12 koupila v roce 1887 obec a o rok později se postavila škola. Na půlláně č. 11 byl Jan Jonáš, syn Bartoloměje Jonáše. Za jeho hospodaření byl čtvrtlán prodán nějakému Ludlovi (?). Jan Jonáš se odstěhoval na Hlínu a pak na mlýn ve Vistonicích, kde žil jen krátce, vrátil se zpátky do Ledkovic. Koupil si stodolu od č. 2 a postavil tam hospodu, tu zase prodal a odstěhoval se pryč. Č. 11 koupil od pana Ludla František Petrák z Hartvíkovic. Špatně hospodařil, až rozprodal celý čtvrtlán. Na č. 10 se také hospodařilo špatně, až celý půllán zmizel. Z čísla 20 zbyl jen dům. Výstavba domů pokračuje Č. 56 domek ve dvoře od č. 2 si postavil Jakub Jedlička s družkou Jonášovou. Č. 57 chalupu – postavili Václav a Marie Coufalovi na pozemku, co patřil k č. 11. Č. 58 majitel Réman z Velké Bíteše, ten zde bydlel jen krátce. Č. 59 domek postaven ve dvoře č. 18 patřící Jiřímu Machovi. Č. 60 postaveno na příčce dědiny Jakubem Machem jako výměnek. Č. 61 postavil v roce 1869 Jakub Drybčák, pozemek mu přenechal bratr Marie Drybčákové. Č. 62 postaveno na části dvora, průjezdu a jedné světnici od domu č. 11 pro Františka Bílka. Dlouho tam nebydlel, dům pak koupil a opravil Josef Zedník – obuvník. Č. 63 vzniklo na části domu č. 42 Č. 64 postaveno na části domu č. 38 pro Augustina Bednaříka. Č. 65 postavili Antonín a Kateřina Minaříkovi – pozemek koupili od domu č. 8. Č. 66 je zbudováno z části staré školy pro manžele Františka a Marii Kocábovy. Č. 67 je půl domu od č. 52. Č. 68, 69, 70 postavil na příčce od č. 12 cihlář Jan Růžička z Ivančic, ten měl v Ledkovicích cihelnu, kterou sám postavil a za to ji 20 let užíval a dával obci ročně „1000 kusů tvrdého materiálu“. Postavena byl v r. 1891. U cihelny byla studna hluboká 12 m. Hned první rok, když hnal obecní sluha dobytek na pastvu na Hlinek, tam spadla kráva, tu museli utratit a pak teprve vytáhnout ven. Č. 71 dům postavil František Feit na příčce domu č. 14. Č. 72 si postavil jako výminek František Krbel v r. 1898. Č. 73 a 74 postavil r. 1901 Jan Růžička ze stodoly od č. 20. Č. 75 postavil r. 1902 Josef Bednařík na příčce od č. 20. Č. 76 Coufal František – postaveno na příčce od č. 21 a později prodán Jindřichovi Polákovi. 32

Č. 77 postavil na svém pozemku Karel Coufal r. 1903. Č. 78 postavil na svém Jan Čech r. 1906. Č. 79 je zbudováno z části domu č. 42 v r. 1906 pro Josefa Krontoráda. Č. 80 je postaveno na pozemku od domu č. 42 - dříve majitel František Coufal. Č. 81 postavil dům František Doležal na svém v r. 1908, později ho užíval František Rumreich. Roku 1853 se odklidila rozpadající se kůlna u zvonice. Z příspěvků se postavila kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. Tolik ze vzpomínek Václava Bartůňka o domech. (Data nemusí být přesná, hlavně kaplička byla podle jiných záznamů postavena až v r. 1864.) Marie Bisová, knihovna Letkovice

Rodáci z Němčic založili město v USA Spojené Státy, Severní Dakota, Pisek – místa vzdálená tisíce kilometrů od Ivančic a přece spolu souvisí. Můžeme ještě pokračovat: Rumreich František, Jelínek Karel, Vavřík Antonín, Schnedar Antonín, Patočková Marie – snad vám ta jména připomínají jména obyvatel z Němčic, stejně jako Schiller Jan z Letkovic, Knotek Alois z Budkovic. Všichni emigrovali do Spojených států a s jinými vystěhovalci z Jižních Čech založili v roce 1882 v Severní Dakotě městečko Pisek. Několik málo údajů je uvedeno v Pamětní knize obce Němčice, kde jsou

33

uvedeni majitelé domků a u některých je poznámka o vystěhování do Ameriky. Málo údajů je ve Státním okresním archivu a Rajhradě. Tam se zachovalo pouze několik listů záznamů o vydání cestovních pasů, zřejmě je to zbytek převzatý z archivu okresního hejtmanství v Brně. Je štěstím, že v období 1876–1882 je uvedeno cca 15 jmen z Ivančicka. Jsou tu konkrétní údaje se jménem, datem narození, místem bydliště, označení řemesla a pro kterou zemi byl pas vydán. Škoda, že chybí údaje z jiných období. Nejvíce informací o rodácích z Ivančicka je uvedeno v knize „Pisek, The First Century“ vydané v Severní Dakotě v roce 2007 u příležitosti 125. výročí založení města Pisek. Z americké angličtiny zajistila překlad potřebných údajů vnučka Magdalena Kabelková, které tímto srdečně děkuji. Než-li se podíváme po osudech osob uvedených na začátku, pokusme si objasnit příčiny emigrace. Byla to velká odvaha, prodat co měli a vydat se do neznámého prostředí nebo nutnost, protože tehdejší životní podmínky v Rakousku-Uhersku neumožňovaly obstojné živobytí, hlavně u vícečlenných rodin? Dne 7. 9. 1848 vydal císař František Josef I. patent o zrušení poddanství. Z roboty se mohli rolníci za finanční náhradu vykoupit. Pro mnohé z nich to neznamenalo obrat k lepšímu, naopak, jejich ekonomická situace se v důsledku zadlužování ještě více zhoršila, a proto se rozhodli hledat obživu za mořem. Vystěhování umožnil zákon z roku 1867 o volnosti k vystěhování ze země, což předtím nebylo vůbec povolováno. Zájemci o vystěhování mohli vycestovat buď přímo na vystěhovalecký nebo na cestovní pas, obvykle s tříletou platnosti. K žádosti o vystěhovalectví se muselo přikládat rovněž potvrzení vydané místním obecním úřadem o tom, že žadatel nemá dluhy a disponuje dostatkem finančních prostředků na cestu do Ameriky. Všichni muži ve věku od 17 do 40 let navíc museli přikládat osvědčení vojenských úřadů o splnění vojenské povinnosti. Podle úředních záznamů odešlo z Čech a Moravy do USA v letech 1850 –1900 přes 210 tisíc osob. Kolik jich odešlo ilegálně nelze zjistit. Cesta do Ameriky byla náročná po finanční, tělesné i duševní stránce a ne každý se na ni mohl vydat. Mnozí prodali veškerý svůj majetek a za získané peníze si zajistili přepravu do Spojených států. Jiní si na cestu chtěli vydělat tak, že se nechávali najmout na lodní práce. Když ani to nestačilo, rodina se rozdělila, odjel otec a později až získal prostředky pro ostatní, mohli vycestovat příslušníci jeho rodiny. Cesta lodí přes oceán trvající několik týdnů představovala pro mnohé traumatický zážitek. Lodním společnostem bylo sice nařízeno zajistit pro cestující 34

jídlo a pití, ale kvalita stravování a hygieny byla na nízké úrovni. Není divu, že se na lodi mnohdy šířily různé epidemie. Stávalo se, že bylo přepravováno více cestujících, než pro kolik byla loď určena. Když přistěhovalci cestu přes oceán úspěšně zvládli, ještě stále neměli vyhráno. V přístavech museli projít formální přistěhovaleckou procedurou. Pro mnohé krajany byla vstupní branou do Spojených států přistěhovalecká stanice Castle Garden v New Yorku. Ne všem byl průchod stanicí povolen. Vylučováni v té době byli např. slepci, lidé s tělesnou vadou nebo nepříčetní, kteří byli vráceni do Evropy. Ti šťastnější, kteří kontrolou prošli, si v Castle Garden mohli obstarat jídlo, dojednat ubytování, vyměnit peníze či si koupit lístky na železnici nebo parník pro další přesun. Ve Spojených státech amerických se emigranti z Čech a Moravy sdružovali do skupin na základě národností, příbuzenských nebo přátelských vztahů. Tento tzv. rodinný charakter si čeští přistěhovalci udrželi a dokladem může být hřbitov v Pisku, kde náhrobky svědčí o rodinných nebo příbuzenských vztazích po několik generací. Příště o začátcích usídlení v městě Pisek a o poměrech v Severní Dakotě. Jiří Široký, tel. 776 654 494

POUŽITÉ PRAMENY: Kniha „The First Century“ vydaná k 125. výročí založení města Pisek v Severní Dakotě, USA, Nakladatelství J&M Pisek, USA Kniha vydání pasů v r. 1876 – SOkA Rajhrad, fond A 1, čís. 21 Pamětní kniha obce Němčice – SOkA Rajhrad, fond C 39 čís. 13 A Vysvětlení údajů na listu evidence vydávání pasů, které vydalo Okresní hejtmanství Brno: Všichni čtyři uvedení Byli z Němčic, datum vydání pasů – 12. 6. 1876, do Ameriky na 1 rok, označení řemesla je na protějším listu knihy, zde není uvedeno Řádek 38 Sladká Barbora narozena 1858 nádenice 39 Sladká Antonie 1850 služka 40 Vavřík Anton 1847 stolař 41 Rumreich Franz 1847 zámečník Ještě si všimněte řádků čís 32 a 33. V obou případech datum narození neuvedeno, vydání pasů dne18. 5. 1876, oba z Ivančic Čís. 32 Weiberger Franz na 1 rok do Ameriky – inženýr 33 Eigelmannová (snad Elizabeth) na 1 rok do Ameriky – společnice 35

ROSTOU KOLEM NÁS Další rostliny mezí, strání a travnatých míst na Ivančicku (V) (Fotografie k článku najdete v barevné příloze) V červnu a červenci kvete úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria). Má světle žluté květy uspořádané v hlávkách. Listy jsou lichozpeřené. Tuto středně vysokou vytrvalou rostlinu najdeme na okraji úvozu podél vinice na modré turistické značce vedoucí na Hlínu, na stráních nad ivančickým hřbitovem, ... Zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) je vytrvalá rostlina s tenkým, plazivým oddenkem. Má dva druhy listů. Přízemní jsou okrouhlé, zatímco lodyžní čárkovité. Zvonek okrouhlolistý kvete až do pozdního podzimu na skalkách podél železniční tratě z Ivančic do zastávky Ivančice-Letovisko, na skalách nad Stříbským mlýnem, v ořechovém sadu nad Červeným křížem a na dalších místech. Až jeden a půl metru vysoký může být chřest lékařský (Asparagus officinalis). Jedná se o rostlinu dvoudomou, tzn. že samčí a samičí květy se vyskytují na různých jedincích. Obojí květy jsou drobné, žlutozelené. Ze samičích květů se vyvíjejí červené bobule. Chřest lékařský roste na výslunných stráních nad ivančickým hřbitovem, na levém břehu Oslavy pod Kocperkami, na okraji vinic za kaplí sv. Jakuba a jinde. Jednoletá až dvouletá bylina z čeledi bobovité vikev huňatá (Vicia villosa) kvete od června do září. Její květy mohou být buď jednobarevné (modrofialové) nebo dvoubarvé (modrofialové s bílou). Celá rostlina je chlupatá. Vikev huňatou najdeme v ořechovém sadu nad Červeným křížem, u cesty na modré turistické značce od Martálky na Hlínu, na stráních severně od křížové cesty vedoucí ke kapli sv. Jakuba, ... Vytrvalá tráva sveřep bezbranný (Bromus inermis) se vyskytuje v ořechovém sadu nad Červeným křížem, na pravém břehu Jihlavy, na loukách nad ivančickým hřbitovem, ... . Tato vyšší statná rostlina se množí také výběžky. RNDr. Zuzana Lotreková

Použitá literatura: Klíč ke květeně České republiky (Academia 2002)

36

Ing. Jan Vidlák: Sladká chuť bez cukru (pokračování) (Českomoravský výběr č. 7/1994 Hradec Králové) Jednu část populace, která zvláště vděčí za náhradu cukru při zachování chuti, tvoří diabetici. Tato skupina tvoří asi 5 % světové populace. NutraSweet AG úzce spolupracuje s diabetickými společnostmi a podporuje literaturu pro diabetiky, která je připravována těmito společnostmi. NutraSweet sponzoroval několik celosvětových programů pro diabetiky. Rodiče dětí-diabetiků jsou zvlášť rádi, že mají sladké výrobky dobré chuti pro své děti a za dlouhé roky firma NutraSweet získala finance a sponzorovala činnosti ve prospěch Společnosti pro mladé diabetiky. Firma NutraSweet si našla své místo, aby vyhověla přání a touhám spotřebitelů po zdravějším stravování. Tendence snižovat počet kalorií, lehčí strava a vyhýbání se cukru v jídle je rozšířena v USA, ale tyto tendence pronikají i do Evropy a jiných částí světa. Více než 50 % spotřebitelů v USA mění své stravovací návyky a zajímá se o kalorický obsah výrobků a cukr. Tato tendence existuje také v jiných zemích. V Anglii 54 % spotřebitelů kontroluje kalorický obsah výrobku, a také zda obsahuje či neobsahuje cukr, a více než polovina obyvatel Francie si zapisuje množství cukru, které konzumují. Neznamená to však, že se spotřebitelé chtějí vzdát chuti cukru za cenu nižšího kalorického obsahu nebo snížené hladiny cukru v jídle. Spotřebitelé mají dlouholeté zkušenosti s náhradou sladidel za cukr. Např. sacharin, který se používá už dlouhou řadu let, nemá dobrou chuť a ani nezanechal dobrý dojem na většinu lidí. Cukr nesl dlouho „zlatý standard“ s ohledem na jeho chuťové vlastnosti, zatím co o sacharinu panuje názor, že se od cukru dost chuťově liší. Výrobci potravin a nápojů zvážili tyto zkušenosti a výrazně změnili chuť tisíce výrobků pomocí sladidla NutraSweet, které se na rozdíl od jiných sladidel vyznačuje lepší chutí. Má to za následek nižší výrobu a spotřebu sacharinu. Všechno toto vedlo k růstu spotřeby výrobků obsahujících značkové sladidlo NutraSweet. V roce 1978 Francie jako první povolila NutraSweet jako spotřebitelské sladidlo. Dnes je aspartam povoleno používat v potravinách a nápojích vládami více než 90 zemí světa. Více než 5000 výrobků slazených sladidlem NutraSweet existuje a každý den se více než 250 milionů lidí rozhoduje pro tyto výrobky. Od r. 1983 se každých 17 hodin uvede na trh výrobek obsahující NutraSweet. Používá se v řadě různých kategorií potravin a nápojů jako jsou nízkoenergetické nápoje, práškové instantní nápoje, jogurty, želatiny, žvýkačky, moučníky, sladidla ve formě prášku nebo tablet, čajové směsi a cukroví. M. Krýdlová 37

Vyjádření redakce Na umělá sladidla, včetně aspartamu obsaženého ve výrobcích firmy NutraSweet, jsou však i názory upozorňující na jejich škodlivost. Proto redakce IZ přetiskuje z internetových stránek www.osud.cz následující názor: Drtivá většina lidí je zvyklá na příliš sladkou chuť a nahrazení cukru sladidlem není nic jiného než možnost dále „beztrestně“ mít ve stravě přespříliš sladkou chuť. Toto je bludný kruh. Zvykejme si na přirozeně sladkou chuť ovoce, vychutnávejme si chuť nejen ovocných, ale i zelených čajů bez cukru (koneckonců čaj Bancha – připravený z nefermentovaných, tříletých, lehce opražených lístků čajovníku se ani osladit nedá, má potom odpornou chuť, zato bez cukru je velmi lahodný) a zvyšujme svoji vnímavost k méně sladkým a přirozeně sladkým pokrmům, která je díky nadkonzumu cukru velmi snížená. Do sladkých jídel místo cpaní umělých sladidel je lepší ubrat množství cukru na únosnou mez – zpravidla zmenšit množství na polovinu, či třetinu, či je později připravovat s minimálním množství cukru, či bez něj - s použitím sladu. Nakonec, když se podíváte do receptu, kde se na půl kilogramu mouky přidává 30 dkg cukru, není to trošku moc? A vůbec, musíme do sebe denně lít litry těch barevných sladkých věcí, které se nazývají limonády? Určitě ne. Tato cesta je tou zlatou střední cestou a ne řešit své chutě na sladké těmi bílými a jak se dnes ukazuje, také velice škodlivými náhražkami. Jsme děti Přírody, používejme její dary, které zde rostly a snad budou ještě růst, pokud je genetická technologie nezpotvoří na něco nepředvídatelného a nenechme se manipulovat reklamou, která nás přesvědčuje o chemii, jako cestě nového tisíciletí. Tato investice se nám vrátí v podobě zdraví. A to nemůže vyrobit, podplatit ani nahradit žádný chemický koncern...

§ PRÁVNICKÁ PORADNA § Dotaz: Tři měsíce po rozvodu manželství se mi narodilo dítě. Po jeho narození jsem se vdala za jeho biologického otce. V rodném listě dítěte je ale zapsán můj bývalý manžel a já jsem myslela, že poté, jak se provdám za nového manžela, bude tento v rodném listě automaticky uveden jako skutečný otec. Nestalo se tak. Synovi budou 4 měsíce a ráda bych vše uvedla do pořádku, aby v rodném listě dítěte byl zapsán jeho skutečný otec – můj současný manžel. Na matrice mi řekli, že o tom musí rozhodnout soud. Je to pravda? Kateřina P., Ivančice 38

Odpověď: Na matrice Vás informovali správně. O změně otcovství může v současné době opravdu rozhodnout pouze soud. Matkou dítěte je dle zákona o rodině vždy žena, která dítě porodila. K určení otcovství jsou zákonem stanoveny tři vyvratitelné domněnky, kterých pořadí je závazné. První domněnka otcovství svědčí manželu matky, pokud se dítě narodí v době od uzavření manželství do uplynutí 300. dne od zániku manželství. Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím 300. dne poté, kdy zaniklo dřívější manželství. Podmínkou je, že při narození dítěte musí být žena znovu provdaná za jiného muže, co se ve Vašem případě nestalo, neboť Vaše dítě se narodilo před uzavřením nového sňatku. Proto se na Váš případ vztahuje první zákonná domněnka otcovství, svědčící Vašemu bývalému manželovi. Druhá a třetí domněnka otcovství platí pro neprovdanou matku. Podle druhé domněnky se za otce považuje muž, jehož otcovství bylo učiněno souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem nebo soudem. Nedošlo-li k určení otcovství na základě předchozích dvou domněnek, může dítě matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, navrhnout, aby otcovství určil soud. Dle třetí domněnky se za otce považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů. Je-li dítě počato umělým oplodněním, považuje se za otcem muž, který k umělému oplodnění ženy dal souhlas, pokud by se neprokázalo, že žena otěhotněla jinak. Všechny tři domněnky otcovství jsou vyvratitelné. Manžel může do 6 měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem. Ve Vašem případě se narodilo dítě do 300 dnů od rozvodu manželství a jiný muž, Váš současný manžel, o sobě tvrdí, že je otcem dítěte. Otcovství bývalého manžela lze proto považovat za vyloučené též na základě souhlasného prohlášení matky, manžela a tohoto muže. Prohlášení musí být ale učiněno v řízení o popření otcovství u soudu. Také matka může do 6 měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Délka popěrné lhůty je pro matku i muže stejná, rozdílný je počátek jejího běhu. U matky počíná lhůta běžet dnem narození dítěte, u manžela dnem, kdy se dozví, že se manželce dítě narodilo, což může být i později. Otcovství k dítěti narozenému v době mezi 180. dnem a 300. dnem od umělého oplodňování, vykonaného se souhlasem manžela matky, lze popřít pouze tehdy, jestli by manžel prokázal, že matka dítěte otěhotněla jinak. Pokud uplynula lhůta stanovená pro popření otcovství jedním z rodičů, může návrh na popření otcovství podat již jen nejvyšší státní zástupce, pouze 39

v případě, vyžaduje-li to zájem dítěte. Jde o zcela vyjímečné oprávnění státního orgánu, které lze aplikovat pouze za přesně stanovených podmínek bez časového omezení. Vzhledem k tomu, že Vaše dítě se narodilo v době do uplynutí 300 dnů od rozvodu manželství a jiný muž o sobě tvrdí, že je jeho otcem, nezbývá než zahájit řízení o popření otcovství na Okresním soudě Brno-venkov a v rámci tohoto řízení provést souhlasné prohlášení Vás, jako matky, Vašeho bývalého a současného manžela o otcovství k dítěti. JUDr. Petronela Sojková, advokátka Rosice, Brněnská 555, tel. 546413003

Středisko volného času Ivančice, Komenského nám. 12, Tel.: 546 451 292 LÉTO SE SVČ IVANČICE Na letošní prázdniny připravili pracovníci střediska volného času 15 letních táborů a 12 táborů příměstských. V nabídce bylo možno najít letní tábory pro sportovce, pro milovníky koní, tábor s klasickým programem, s anglickým ja-

40

zykem, jachtingový tábor, tábory u moře, pro náctileté i matky s dětmi. Příměstské tábory, které se konaly v Ivančicích, byly zaměřeny na sportovní aktivity, výtvarné aktivity i klasické činnosti. Cílem všech táborů byla relaxace, zážitky, nové vědomosti a dovednosti, získání nových kamarádů a zkušeností. Nechybělo koupání, míčové hry, opékání špekáčků, denní a noční hry, tvořivé a zážitkové aktivity. Na chorvatském ostrově Mali Lošinj proběhly dva pobyty zaměřené na sport, plavání a dovádění v moři, hry, soutěže, deskové hry a tvořivé aktivity. Tradičně velký zájem byl o tvořivou dílnu a různé výtvarné techniky. Děti i dospělí si zdobili trička technikou sítotisk nebo savováním, dále měli možnost vyzkoušet drátkování, korálkování a malovali na kamínky. I letos vyjela skupina mládežníků v rámci Výměny mládeže programu Mládež v akci do Španělska. Účastníci se zde setkali s dalšími mládežníky 4 evropských zemí a řešili nejrůznější evropská témata. Táboru pro sportovce, konaném v červenci v táborové základně v Biskupcích, se zúčastnilo 30 dětí. Kromě nejrůznějších sportů soutěžili v celotáborové hře jako závodní stáje Formule 1. Nechybělo samozřejmě koupání a noční hry. Tábor s anglickým jazykem probíhal souběžně s táborem pro sportovce. Účastníci se zábavnou a hravou formou zdokonalovali v angličtině, nejstarší děti konverzovali se španělským dobrovolníkem. Kromě výuky hráli různé hry a vyzkoušeli si také místní nízké lanové překážky. Ve čtyřech termínech proběhly v Ivančicích příměstské výtvarné tábory. Letos na téma „Po stopách zaniklých světů“. Děti si vyzkoušely různé tradiční i netradiční výtvarné techniky, pracovaly nejen v dílně, ale tvořit chodily i do přírody. Vyráběly pravěké keramické misky a zbraně, z přírodnin sošky, kombinovanou technikou kresby, koláže a malby. Z období starověku si vytvářely kožené šperky, jednoduchý oděv, hudební nástroje, dřevěnou loveckou zbraň nebo gladiátorské zbraně, štíty a masky na obličej. Výrobky byly zaměřeny i na středověk, děti malovaly na sklo, pomocí batiky si představily vznik potisku a z písku vytvářely sypané obrázky. Společně s jachtingovým táborem proběhl první termín táboru s koňmi. Kluci a holky tentokrát odjeli na základnu do Otrokovic. Do programu měli zahrnutou exkurzi do Zemského hřebčína Tlumačov. Vyzkoušet si pohled z koňského hřbetu měli možnost při vyjížďkách ve zlínské jízdárně. Součástí obou táborů byly hry, soutěže, tradiční opékání špekáčků. Děti se také vyřádily při koupání a jízdách na tobogánu. Velký zájem byl o projížďky na gumových lodích. Další tři termíny proběhly v Ivančicích, kdy děti docházely nebo dojížděly do stájí v okolí. Pro děti, které nerady odjíždí mimo domov, byly připraveny příměstské tábory. Probíhaly v prostorách SVČ ve dvou termínech. Dle programu tábora chodili účastníci na výlety, vycházky, hráli různé hry ve vnitřních i venkovních prosto41

rách nebo se zajeli vykoupat do bazénu. Tábor pro náctileté se uskutečnil v Otrokovicích s mezinárodní účastí Slováků a jedné Rakušanky. Tábor byl zaměřen na outdoorově-zážitkové hry, koupání, dramatiku a nechyběla spousta zábavy. Táborem pro matky s dětmi v Otrokovicích, provázel Taťka Šmoula se svými šmoulími kamarády. Děti hrály spoustu her a soutěží společně s maminkami. Nechyběla tvořivá dílna, kadeřnické služby, masáže, kosmetika, pedikura nebo cvičení. Tábor ve Zblovicích u Vranovské přehrady se nesl na téma „Brána času aneb Kam se dá dostat strojem času“. Děti, které byly rozděleny do 4 družstev, prošly pravěkem, obdobím Řeckých dějin, obdobím Karla IV., středověkem, divokým západem i 2. světovou válkou. Plnily úkoly celotáborové hry. Při návštěvě hradu Bítov absolvovaly prohlídku nově otevřené mučírny, která byla doplněna výkladem. Házenkářky odjely koncem srpna na soustředění do Biskupic. Náplň soustředění obsahovalo dvoufázové tréninky, plavání v bazénu i beach volejbal, cesta za pokladem, maškarní karneval s diskotékou nebo soutěž týmů o ceny. Tábor u moře v chorvatském Orebiči byl dalším pobytem pro všechny, kdo mají rádi sluníčko, teplé moře a koupání. Účastníci si užívali tropického počasí, čistého a teplého moře a podnikali spoustu výletů. Někteří pokořili nejvyšší horu poloostrova Pelješac, Sv. Ilija vysokou 961 m.n.m., což byl opravdový zážitek. Prázdniny skončily a my se těšíme na setkání s Vámi na dalších aktivitách Střediska volného času Ivančice. Kolektiv pracovníků SVČ Ivančice

ŠPANĚLSKÝ DOBROVOLNÍK V IVANČICÍCH Gorka Melús Jimenéz, je dobrovolník v rámci projektu Evropská dobrovolná služba. Hostuje v Ivančicích od 1. 10. 2010. Jelikož se blíží konec jeho služby v SVČ Ivančice, chceme vám popsat, co všechno za uplynulý rok prožil, jaké pracovní zkušenosti nasbíral a jak on sám hodnotí roční pobyt v České republice, v Ivančicích, ve Středisku volného času Ivančice. 42

Gorkovi postřehy: Když jsem se rozhodl využít projektu EDS, hledal jsem organizaci, která pracuje s mládeží. Po dlouhém hledání v databázi EDS jsem našel nabídku SVČ Ivančice a rozhodl jsem se pro tento projekt. Jsem za to velice rád, jelikož pobyt v Ivančicích a práce v SVČ Ivančice mi dala spoustu zkušeností, naučil jsem se celou řadu nových činností, které budu využívat jednak v osobním životě ale také zejména v pracovní sféře. Když jsem přijel do Ivančic, byl jsem překvapen, jak jsou zdejší lidé přátelští, otevření a velmi milí. Byl jsem ubytovaný u milé paní, která mi poskytla skvělé zázemí a cítil jsem se skoro jako doma. Mohu říci, že p. Hájková je moje „česká babička“, která mi přirostla k srdci. SVČ Ivančice, moje pracoviště, mi poskytlo výborné zázemí a v kanceláři s Honzou, Jirkou, Ondrou a Tomášem jsem se cítil skvěle. Pracoval jsem především v R-klubu pro mládež, kde jsem s mládežníky hrál spoustu aktivit, jako kulečník, turnaje ve fotbálku a podílel jsem se na klubových akcích. Moje první akce proběhla v prosinci. Jelikož je mým velkým koníčkem vaření, uspořádali jsme akci pro veřejnost, tzv. Španělské speciality“. Byl jsem velmi mile překvapen, kolik přišlo návštěvníků a s jakým zájmem a „chutí“ přišli. Připravil jsem si prezentaci o sobě, svém kraji, městě, španělské kuchyni, atd. A tehdy přišla moje první zkouška, mluvit trochu česky. Po dvou a půl měsících v Ivančicích byla moje čeština v úplných začátcích, ale když jsem spustil česky, s malou pomocí mého pracovního kolegy Honzi, to dopadlo docela dobře. Poté účastníci degustovali pokrmy, které jsem jim připravil a myslím, že jim i chutnalo. Akce měla úspěch, tak jsme ji během roku ještě dvakrát zopakovali. Také jsem se věnoval výukovým programům ve školách společně s Honzou a i tyto aktivity byly pro mě velmi přínosné, a to hlavně kvůli zdokonalování v češtině. V létě jsem absolvoval několik táborů a pobytů. Všechny byly skvělé a poprvé v životě jsem se podíval také do Chorvatska. Česky jsem se také učil u místní paní učitelky na ZŠ Vladimíra Menšíka a tímto ji chci velmi poděkovat za trpělivost a ochotu při mém studiu. Spolupodílel jsem se také na sportovních kroužcích SVČ Ivančice. Mým velkým koníčkem je také fotbal. Chodil jsem hrávat fotbal do ivančické sportovní haly s mými českými kamarády. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si 43

také půl sezony zahrál za ivančické fotbalisty. Bylo to moc fajn a tam jsem poznal spoustu dalších kamarádů. Ve Španělsku je obecně známo, že Česká republika vyrábí kvalitní pivo. A to je pravda, pivo je výborné a velmi chutné. Bude mi ve Španělsku chybět?. Roční život v Ivančicích mi přinesl spoustu nových podnětů a zkušeností. Jsem moc rád, že jsem využil možnosti vycestovat v rámci projektu EDS a vřele všem mladým tuto zkušenost doporučuji. Děkuji všem pracovníkům SVČ Ivančice, byl to skvělý kolektiv a v mé „české“ práci jsem se cítil velmi komfortně a příjemně. Rok byla dlouhá doba, samozřejmě se těším na svůj domov, rodinu, kamarády a španělský život. Ale po České republice, krásných Ivančicích a přátelských lidí se mi bude moc stýskat. Co už vím teď, je to, že se do Ivančic vrátím společně se svými rodiči a možná i kamarády, abych jim ukázal, jak je to tady SUPER!!! Děkuji Ivančice.

90 let volejbalu Vážení čtenáři Ivančického zpravodaje, v letošním roce uplynulo 90 let od chvíle, kdy se začal hrát organizovaný volejbal v našich zemích. Krajské a celostátní oslavy, které se konaly v Brně, jsou za námi. Dovolte krátké ohlédnutí za volejbalem u nás v Ivančicích. Podle dostupných pramenů se začalo s volejbalem na Gymnáziu J. Blahoslava v letech 1926, 1927. Organizovaný volejbal však začal v roce 1930 pod vedením profesora gymnázia Miroslava Tachezyho, kdy byly sehrány první zápasy a turnaje. Při 60. výročí volejbalu v roce 1981 se shromáždilo na 40 účastníků, kteří zavzpomínali na další vývoj volejbalu v Ivančicích. Byli mezi nimi Miroslav Chyba, František Nygrýn, Ivan Čundrle, Ctirad Prukl, Antonín Moravec, kteří tvořili základ družstva. K nim dále patří Karel Prokeš, Stanislav Jursa, Hynek Růžička, Miroslav Tachezy, Josef Simon, Zdeněk Calábek, o něco později Richard Hýbal, Josef Jeřábek, Klement Adam, Jaroslav Ulrich, Richard Zacha, Vojtěch Schildberger, Eman Roháček, Bohdan Krkoška, Václav Florián, H. Matoušek. Ustrnutí v rozvoji volejbalu znamenala nacistická okupace – někteří z volejbalistů zaplatili odboj svým životem (Hynek Růžička, Zd. Calábek). 44

Velký rozvoj volejbalu nastává po osvobození v roce 1945. Obnovují se dřívější soutěže – většinou se bojovalo mezi jednotami. Volejbal se hrál v Němčicích, na sokolovně v rámci Sokola Ivančice, v Orlu Ivančice. V této době byli aktivní Čestmír Halbich, někteří hráči, kteří už byli jmenováni, z novější generace pak Stanislav Holubář, Alois Stonáček, Zdeněk Roháček, Arnošt Jadrný, Lubomír Štoksa, Karel Ježek, Veteráni TJ Slovan Ivančice na počátku 90. let František Mičulka, Stanislav Stojící zleva: J. Oulehla, P. Heřman, J. Flíček, Psota, Karel Plaga, Miroslav Č. Halbich Klečící zleva: J. Zoufalý, Zd. Roháček, A. Stonáček Pokorný, Jaroslav Matoušek, Ivo Hamřík, Jindřich Plaga, Jiří Holubář, Miloš Krejčí, Jiří Schwach. V roce 1959 družstvo mužů vybojovalo titul okresního přeborníka a postoupilo do krajské soutěže, kde působilo dalších 20 let. Osobně jsem s volejbalem v Ivančicích začal v roce 1972 jako hráč a rozhodčí , od roku 1976 jsem převzal volejbalový oddíl jako předseda. V té době hrálo jenom družstvo mužů. V úzké spolupráci s I. ZŠ Na Brněnce jsme začali činnost s mládeží. Postupně jsme měli 2 družstva mužů (A mužstvo hrálo krajskou soutěž, B mužstvo okresní přebor), dále družstvo dorostenců a žáků. Trenérství A mužstva se ujal MUDr. Milan Čarvaš a Ing. Č. Halbich, vedoucí družstva B byl Ing. Zd. Roháček, dorostu se ujal Ing. Josef Janíček a žáky trénoval a vedl Mgr. J. Flíček. Každoročně jsme organizovali tři turnaje (v únoru pro veterány – hráče starší 40 let – celkem 20 ročníků), v květnu to býval turnaj pro neregistrované, v listopadu pak turnaj pro organizovaná družstva. Podíleli jsme se na vybudování nové sportovní haly, kde jsou dobré podmínky pro volejbal i jiné sporty. Nutno ještě uvést, že v našich družstvech hráli i „přespolní“ hráči (z Oslavan, Mor. Bránic, Brna). A mužstvo tvořili: Ivan Halbich, Pavel Heřman, Miloš Honzek, Jan Hlaváč, dr. Pavel Čarvaš, František Kocáb, Stanislav Psota, Josef Janíček, Jiří Škoda, Jiří Sedlák. Za B družstvo – účastníka Okresního přeboru Brno-venkov – hráli: Jaroslav Dvořák, Jindřich Oulehla, Zd. Roháček, A. Stonáček, Jar. Sojka, Č. Halbich, J. Flíček, Zd. Matoušek, Ivan Stránský, Miroslav Nešpůrek, Jiří Zoufalý. 45

V dorostu bylo evidováno 20 hráčů – většinou aktivních, v kategorii žáků bylo hráčů 12. V obou kategoriích se hrál okresní přebor Brno-venkov. Nutno uvést, že se mnohé ve volejbalu změnilo od doby, kdy se začínalo. Změnila se pravidla, specializace hráčů, taktika hry. Podstatné však je, že volejbal neztratil nic ze své přitažlivosti a atraktivitě. Ještě je nutno uvést, že v roce 1953 měl oddíl 2 hřiště, hrávaly i dívky, které vedl a trénoval Antonín Novotný. Po dvaceti letech mě ve funkci předsedy vystřídal Jaroslav Dvořák. V roce 2006 jsme vzpomínali 85 let volejbalu. Museli jsme konstatovat, že došlo k útlumu družstev v mužské kategorii. Bylo tu mužstvo juniorů (starší dorostenci) pod vedením Pavla Fajkse, které několik let hrálo krajský přebor. Jediné družstvo mužů, které zůstalo, hrálo okresní přebor. V roce 1995 se do Ivančic přistěhovali manželé Lenka a Josef Stránští, založili družstvo dorostenek a obětavě se o ně starali. Zakrátko vzniklo i družstvo žen, které kromě jiných trénoval i Slávek Šalplachta.

Volejbalistku B-oddílu VC Qok Ivančice. Zleva Zuzana Studničková, Andrea Horáková, Martina Stachová, Jana Urbanová, Pavla Kratochvílová, Ivana Miklíková, Eva Štefulíková. 46

Veliký kus práce zde odvedl Tomáš Driml ze Střelic, díky kterému se oddíl více zaměřil na činnost s mládeží, každoročně prováděl nábor dívek do přípravky a již družstva mladších žákyň se aktivně zapojila do krajské soutěže v minivolejbalu. V této době měl oddíl 60 členů. Největším úspěchem ivančických volejbalistek byl postup kadetek (mladší dorostenky) do 1. ligy v roce 2009 a pěkné 7. místo žákyní v soutěžním roce 2010/11. Bohužel dne 2. ledna 2011 zemřel po těžké nemoci ing. Josef Stránský, dlouholetý obětavý pracovník oddílu, trenér kadetek a juniorek. Rád bych mu poděkoval za vše, co pro volejbal vykonal. Bude nám všem chybět... V roce 2000 se od TJ Slovan Ivančice odděluje skupina žen, která pod vedením Ireny Zahradníkové zakládá nový oddíl VC Qok Ivančice. Hrají samostatnou volejbalovou soutěž, kterou si samy organizují. Pořádají celou řadu dalších sportovních akcí, vše dokumentují v kronice. Populární jsou volejbalové turnaje, zvláště mezinárodní Andreas Cup (22 ročníků), dále turnaj nazvaný „Na Nový rok o zlatý kvok“, který se hraje první neděli v lednu a letos se konal již po dvanácté. Existují dvě družstva žen, od r. 2005 i družstvo dorostenek. Celkem má volejbalový oddíl kolem 30 členek. Co dodat závěrem Jak již bylo uvedeno, změnily se podmínky pro volejbal i pro ostatní sporty. Finance hrají hlavní roli. Je chvályhodné, že je zde řada obětavých osobností, které neváhají věnovat svůj volný čas i své schopnosti ve prospěch volejbalu. Volejbal málo potřebuje, ale hodně dává. Upevňuje zdraví, umožňuje radost z pohybu, životní svěžest. Vzhledem k tomu, že se kolem volejbalu pohybuji více než 50 let, dovoluji si vyslovit přání. Za prvé poděkování všem, kteří pro volejbal něco vykonali a stále dělají. Za druhé pak přeji radost z této činnosti! Nechť elán a nadšení vydrží všem aktivním co nejdéle! S přispěním Lenky Stránské a Ireny Zahradníkové sepsal Josef Flíček

Inzerce

1. Prodám rodinnou hrobku na hřbitově v Ivančicích – nová prázdná. Tel.: 605 842 370 2. Stavební vrátek po renovaci, nosnost 300 kg, perfektní. Cena dohodou. Stavební míchačku, velkou, osobní jednání. Tel.: 605 842 370 47

DOŠLO PO UZÁVĚRCE Svatováclavské trhy a Grilfest (Foto najdete v barevné příloze uvnitř časopisu) Na naše otázky nám za pořadatele KIC Ivančice odpověděl ředitel Mgr. Aleš Tureček Kteří prodejci burčáku se letos Václavských trhů zúčastnili a kolik burčáku se celkem prodalo? Který vinař měl letos největší prodejní úspěch? Letos se zúčastnilo 5 prodejců burčáku. Největší úspěch měl, řekl bych tradičně, Jan Plaček z Moravských Bránic. Celkem se na slavnostech vytočilo více jak 3200 litrů burčáku. K ochutnání byl burčák z blízkého okolí, ale také například z Velkých Bílovic. Výborný nápad byl obohatit akci soutěží v grilování - Grilfestem. Inspirovali vás podobné akce pořádané ve spřátelném slovenském městě Sládkovičovo? Návštěvníci mohli, za příjemného poslechu oblíbené kapely Pantofláči, ochutnávat za malý poplatek 10 Kč za porci. Kdo tuto akci sponzoroval? Grilfest byl vyvrcholením snahy přivézt do Ivančic právě nějakou akci, která by se týkala soutěže v přípravě nějakého jídla. Inspirovali jsme se opravdu našimi zahraničními partnery, a to jak ve Stupavě, kde se soutěžně vaří zelná polévka, tak ve Sladkovičově, kde se pořádá klobáskový festival. Snažili jsme se přijít na něco tradičního, ale nepodařilo se nám přijít na nic, co by nebylo produkčně příliš náročné nebo nevyžadovalo od týmů přípravu příliš dopředu. Proto jsme zvolili letní a podzimní záležitost, která pochází ze Spojených států a tou je grilování. Jak bylo vidět ze zájmu návštěvníků, byla to dobrá volba. Nálada na nádvoří byla opravdu výborná. Samozřejmě máme co do příště zlepšovat a dotahovat. Akci sponzorovala skupina ČEZ. Bude se Grilfest pořádat i v příštím roce a rozšíříte počet soutěžících? Byli bychom rádi. Určitě se o to budeme snažit a předpokládám, že po slušném úspěchu tohoto ročníku se nám akce rozšíří. Důležité ale také bylo, že nám extrémně dobře vyšlo na celé trhy počasí. Ne moc horko, ale příjemné podzimní sluníčko. Ideální. Svým vtipem byli velmi sympatičtí moderátoři Rádia Čas. Jde o moravské rádio? Jak jste se s nimi kontaktovali? Budete s nimi spolupracovat i nadále? S Rádiem Čas jsme navázali velice úzký kontakt. Je to moravské rádio, které se velice dynamicky rozvíjí. Tím, že hraje hlavně folk a country se docela trefuje do portfolia našich návštěvníků, co se trhů a slavností týká, proto s nimi chceme 48

spolupracovat i nadále. Velice širokou spolupráci nám rádio nabídlo na příští Slavnosti chřestu, které již nyní připravujeme, a my jsme nabídku přijali. Předpokládám tedy, že Rádio Čas bude i nadále „svázáno“ s našimi akcemi, pokud vše půjde podle plánů. Za zodpovězení otázek děkuje Vít Karas

Na Václavském turnaji v tenise zářila nová hvězda (Foto najdete v barevné příloze uvnitř časopisu) Více než 30 let pořádá Antonín Ondra, předseda tenisového oddílu TJ Slovan Ivančice, turnaj pro neregistrované, kterému se říká důvěrně „Václavák“. Turnaj má velký ohlas nejen v Ivančicích, ale i v okolních městech, takže má pravidelně tolik účastníků, že 6 kurtů sotva stačí na to, aby byl ukončen za pouhé dva dny. Ty oba letošní, sobota a neděle 24. a 25. září, se staly opravdovým tenisovým svátkem nejen díky krásnému počasí. Tenisový kumšt zde totiž předváděl hráč, který s tenisem začínal až ve svých 54 letech, kdy v roce 1994 pozvolna končil náročnou kariéru 1. trumpetisty Olomoucké filharmonie. Hudbou se pak v orchestru už jenom bavil u 2. trumpety a hlavním zálibou se mu stal tenis. Píši tu o jednasedmdesátiletém mladíkovi Jarkovi Dostálovi z Ivančic, který se letos kromě jiných i zahraničních vítězství stal také tenisovým Mistrem ČR v kategorii nad 70 let. Utkání ve čtyřhře mezi dvojicemi Mgr. Ctirad Fiala a Jaromír Dostál proti favorizovaným MUDr. Milanu Čarvaš se synem Vítem, bylo pravým diváckým zážitkem. Čarvašovi v utkání podlehli 7:9, a to i přes dobrý výkon, neboť hráči soupeře se výborně doplňovali. Mgr. C. Fiala a J. Dostál se tak stali vítězi prestižního turnaje ve čtyřhrách. Jednasedmdesátiletého Dostála však ještě čekalo finále v jednotlivcích nad 50 let, tedy osmý zápas hraný během dvou dní. Během hodiny a půl trvajícímu boji s Ing. Pavlem Červeným (53 let) prokázal Dostál úžasné morálně volní vlastnosti, které ho po výsledku 9:7 přivedly k dalšímu letošnímu titulu – Přeborník Václavského turnaje 2011 v jednotlivcích nad 50 let. Turnaj věkové kategorie do 50 let vyhrál Vít Čarvaš, který ve finále porazil Jiřího Šachera 9:4. Na závěr budiž pochválen Václavský turnaj se svými Kristovými léty a hlavně Antonín Ondra, který stál u jeho vzniku a od té doby jej každoročně perfektně organizuje. Text a foto Vít Karas 49

PARTNERSKÁ SMLOUVA SE SLÁDKOVIČOVEM V sobotu 24. září 2011 byla v 10.30 hod. slavnostně podepsána Smlouva o partnerství mezi městy Sládkovičovo a Ivančice. Sládkovičovo leží v Trnavském kraji západně od Bratislavy. Oddíly stolního tenisu Sládkovičova a Ivančic již řadu let pěstují vzájemné kontakty spojené s každoročními oboustrannými návštěvami a pořádáním turnajů. Jihomoravský a Trnavský kraj mají společnou hranici, což je základní předpoklad pro získávání grantů z evropských fondů. I to byl důvod k uzavření partnerské smlouvy, bez které nelze tyto granty čerpat. Uzavření této smlouvy zajišťoval Ing. Bohumil Smutný z MěÚ Ivančice, který u příležitosti jejího podpisu v obřadní síni radnice pronesl následující projev.

Vážený pane primátore, vážení hosté z družebního města Sládkovičovo, dovolte mi, abych vás srdečně jménem města Ivančice přivítal při příležitosti slavnostního aktu – podpisu partnerské smlouvy. Velmi si vážíme, že jste nás v dnešní den navštívili. Datum podpisu partnerské smlouvy nebylo vybráno náhodou. Chtěli jsme vás pozvat v době, kdy naše město žije a oslavuje. Tradiční Svatováclavské trhy se řadí po bok Slavností chřestu či Ivančické pouti. Stejně tak, jako ivančičtí občané jsou co nejsrdečněji každý rok vítáni ve Sládkovičově u příležitosti vašich kulturních dní, chceme vždy tuto srdečnost a pohostinnost oplácet i vám. Jste jako naši vzácní hosté u nás vždy co nejsrdečněji vítáni. 50

Tato chvíle je vhodnou příležitostí proto, abychom se alespoň na chvilku zastavili a zhodnotili to, co se nám doposud podařilo. Hlavní význam přeshraniční spolupráce spatřuji v procesu jako takovém. Stejně tak jako opravdu hluboký a skutečný vztah mezi lidmi potřebuje čas, aby se rozvinul a dozrál, nejinak je tomu v partnerství mezi městy. Pevné formální vztahy vznikají na základě drobných neformálních kontaktů. Nejinak tomu bylo i v případě našeho partnerství. Prošli jsme si dlouhou cestou, která se začala psát v roce 2003. Dovolte mi prosím malou exkurzi do minulosti a zavzpomínání na prvopočátky našich vztahů. Skupina přátel se zájmem o stolní tenis jezdila pravidelně do maďarských termálních lázní a asi v roce 2002 si řekli, proč nezkusit také slovenské termály. Rozhodli se vyzkoušet Vincův les ve Sládkovičovu, kde byli prvními ubytovanými hosty u „Gombíka“, kde se právě dokončovaly prostory k ubytování. Když se v diskuzi zmínili, že hrají stolní tenis, byla domluvena družba se stolními tenisty ze Sládkovičova. Časem se díky vzájemnému setkávání o těchto aktivitách dozvěděli i zástupci samosprávy a starostové obou měst, když vítali stolní tenisty při jejich přeshraničních utkáních. Postupně byli ivančičtí stolní tenisté zváni i na sládkovičovské kulturné dni a později i zástupci města. Ti se začali pravidelně stýkat a vyměňovat si praktické zkušenosti. Postupně jsme poznali, že se máme jeden od druhého co učit a zároveň jsme našli společné zájmy. Každé město může nabídnout něco odlišného, co druhé nemá, a to podtrhuje atraktivitu spolupráce. Věřím, že Ivančice jsou pro sládkovičovské zajímavým kulturním centrem s tradicemi, významnými rodáky, atraktivními památkami a hezkým okolím. Sládkovičovo je pro nás „Vančáky“ (obyvatele Ivančic) bezpochyby zajímavé z hlediska cestovního ruchu svým termálním koupalištěm a oblastí, ve které se nachází. Přeshraniční spolupráce se postupně dostala do stádia, kdy jsme začali plánovat společné projekty. V roce 2008 jsme začali realizaci společného projektu „Podpora rozvoje regionálních konzultačních a koordinačních sítí“ podpořeného dotací z Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika, ve kterém bylo město Sládkovičovo jako vedoucí partner. Tento projekt byl úspěšně dokončen v roce 2011 a na dotacích obě města vyčerpala částku okolo 70.000 Euro. Občané z Ivančic se začali aktivně zapojovat do tradičních sládkovičovských akcí – například mezinárodního klobásového festivalu, či soutěže ve vaření hálaszlé. V poslední době proběhlo i několik autobusových zájezdů s maximální spokojeností zúčastněných, díky nesmírné vstřícnosti organizátorů. Velké poděkování na tomto místě patří všem, kteří se těmto aktivitám věnují. My jsme dokázali, že nepotřebujeme mít formální smlouvu k tomu, aby spolupráce mezi našimi městy bezvadně fungovala. Dokázali jsme, že pokud jde o společné zájmy, neexistují bariéry, ani hranice. Mezi našimi národy, Českem a Slovenskem, ostatně nikdy opravdové hranice nebyly. Tyto hranice byly vytvořeny na počátku devadesátých let, jednak fyzicky, ale také v hlavách lidí 51

těmi, kdo rozdělili náš stát. Jsem rád, že fyzické hranice už byly po vstupu do schengenského prostoru odbourány. Věřme, že aktivity, které spolu realizujeme, pomohou odbourávat i hranice v hlavách některých lidí. Za nejzávažnější osobně považuji hranice v hlavách lidí. Například mnoho mladých dnes již nerozumí slovenštině, což se nám ještě před několika pár lety zdálo být neuvěřitelné. Po rozdělení společného státu zůstala pro mnohé lidi jediným pojítkem pouze televize, ale čím dál více se v uspěchané době vytrácí osobní komunikace. Nejen proto považuji výměnné aktivity na obou stranách hranice mezi našimi národy za přínosné. V neposlední řadě naše aktivity mají i finanční efekt díky možnostem čerpat evropské dotace na přeshraniční spolupráci. Jistě se shodneme na tom, že našim společným zájmem je v těchto aktivitách dále pokračovat a ještě více je prohlubovat. Partnerská smlouva se podepisuje jen jednou. Proto je dnešní den tolik významný a jsem velmi rád, že mohu oběma městům v tento významný den popřát mnoho úspěchů při rozvíjení a prohlubování další spolupráce. Za sebe mohu říct, že stejně jako v minulosti, proto udělám maximum, ať už v oblasti konkrétních projektů a dalších aktivit. Největším potěšením pro mě je, když se sejdou lidé z obou měst a mají radost z toho, že se jako přátelé setkali a realizují společně aktivity, které je pojí a baví. Dnešní den je vyvrcholením a oslavou poctivé práce všech lidí, kteří se do spolupráce dobrovolně zapojují. Těch si nesmírně vážím. Přeji si, aby díky našemu partnerství především obyčejní lidé obou měst pocítili význam přeshraniční spolupráce. Žádná, byť i sebelíp napsaná smlouva, nemá význam, pokud není opravdu naplňována tím, co je v srdcích lidí.

MUDr. Vojtěch Adam a Ing. Anton Szabó podepisují Smlouvu o partnerství mezi Ivančicemi a Sládkovičovem 52

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM IVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá: Občanské sdružení Hrubšice zve srdečně všechny děti a rodiče na tradiční podzimní akci:

STRAŠIDELNÝ ZÁMEK

v sobotu 8. října 2011 od 15. hodin místo konání: zámek Hrubšice Program: slavnostní zahájení, tajemná prohlídka zámkem, vystoupení šermířské skupiny Taranis, strašidelné malování na obličej, dlabání dýní, soutěže pro děti, origami – výroba dýní a upírů, ohňostroj 53

1. října (sobota), odjezd v 7.00 hodin od Besedního domu Ivančice Celodenní poznávací zájezd HRAD ČERVENÝ KAMEŇ, SLAVNOSTI ZELA VE STUPAVĚ ČERVENÝ KAMEŇ - jeden z největších a nejzachovalejších hradů Slovenska, národní kulturní památka STUPAVA - muzeum keramiky Ferdiša Kostku, Slavnosti zela - kulturní program, soutěž ve vaření kapustnice Doprava: 340 Kč (+ 20 Kč pojištění) 7. října (pátek) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice Koncert - společná věc VODNÁŘSKÝ ZVON Vstupné: 130, 100 Kč 10. října (pondělí) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice Divadelní hra MŮJ BÁJEČNÝ ROZVOD V hlavní a jediné roli ELIŠKA BALZEROVÁ Vstupné: 360 Kč Předprodej od 5. 9. 2011 v KIC VYPRODÁNO!!! 15. října (sobota) – 4. listopadu (pátek), Památník A. Muchy OSLAVY 100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ VČELAŘSKÉHO SPOLKU V IVANČICÍCH VČELAŘSKÁ VÝSTAVA Vernisáž v pátek 14. října v 16.00 hodin 21.–23. a 26.–27. října - PRODEJNÍ DNY - prodej medů, včelích produktů a ochutnávka medovin Vstup zdarma 19. října (středa) v 9.00 (a 10.30 hodin), kino Réna Ivančice Pohádka pro MŠ, 1. a 2. třídy ZŠ a maminky s dětmi O ČERVENÉ KARKULCE Klasická pohádka ve vtipném zpracování divadla DUHA Vstupné: 40 Kč 20. října (čtvrtek) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice MICHAL VIEWEGH AUTORSKÉ ČTENÍ Setkání s autorem bestsellerů Předprodej od 19. 9. 2011 v KIC 54

Vstupné: 20 Kč

21. října (pátek) v 9.00 hodin, kino Réna Ivančice Čtení a beseda pro studenty gymnázia Jana Blahoslava MICHAL VIEWEGH Vstupné: 20 Kč 23. října (neděle), odjezd v 9.00 hodin od Besedního domu Ivančice Zájezd Praha - divadlo Hybernia Slavný americký muzikál s živým orchestrem HELLO DOLLY! Účinkují: Ivana Chýlková (bez alternace), J. Carda/ J. Dulava, K. Hádek/ M. Slaný, S. Babčáková/ M. Fingerová, M. Maděrič, B. Kohoutová Cena (vstupenka a doprava): 1170 Kč

PROGRAM KINA RÉNA (www.kinorena.cz) Ne 2. 10. 2011 15.00 a 17.00 hod. AUTA 2 USA, pohádka, 100 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING Hvězdné závodní auto Blesk a jeho přítel, jedinečný odtahový vůz Burák, se dostanou na úžasná místa, když je jejich cesta zavede za moře. Tam budou soutěžit na vůbec prvním celosvětovém závodě Grand Prix, které rozhodne o nejrychlejším autě na světě... Út 4. 10. 2011 9.30 hod. KAMARÁDI Z TELEVIZE č. 1 ČR, pohádka, 60 min., 29 Kč (+ 1 Kč) Krátké české animované pohádky z Večerníčků České televize (nové pásmo) Z deníku opičáka Maka, Kosí bratři - Jak chodili přes les, Sněžný muž Hugo U ledu, O Sazínkovi - Venda Kazisvět, Jája a Pája - Jak koupili kouzelný mlýnek, O hajném Robátkovi - Jak pan Kotrč poslal krtky a další St 5. 10. 2011 20.00 hod. BARBAR CONAN USA, fantasy, 110 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 55

Hrají: Jason Momoa, Ron Perlman, Rose McGowan Legendární Barbar Conan je zpátky! Conanova touha po pomstě za smrt jeho rodičů se záhy změní v krutý boj za záchranu národů Hyborie před mocnými silami zla. Bitvy s nepřáteli se proplétají s odpornými monstry! Síla a odvaha! Ne 9. 10. 2011 17.00 a 20.00 hod. HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI – 2. část USA, dobrodružný, 130 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING Hrají: Daniel Radcliffe, Rupert Grint, Emma Watson, Helena Bonham Carter, Ralph Fiennes V tomto výpravném finále eskaluje bitva mezi dobrem a zlem do otevřené války čarodějného světa. Nikdo není v bezpečí! Je to ale Harry Potter, kdo bude muset podstoupit oběť největší, kdyř se přiblíží bitva s Lordem Voldemortem... Ne 16. 10. 2011 20.00 hod. ŠÉFOVÉ NA ZABITÍ USA, komedie, 103 min., 49 Kč (+ 1 Kč) Hrají: Jennifer Aniston, Colin Farrel, Jamie Fox, Jason Bateman, Charlie Day, Jason Sudeikis Nick pracoval za příslib získání dobré pozice „od nevidím do nevidím“, povýšen však není! Zubní asistent Dale se zoufale snaží zachránit před kariéristkou Julií Harris. Účetního Kurta ničí jeho zkorumpovaný šéf. Co dělat se šéfem, který je magor a sadista? St 19. 10. 2011 20.00 hod. ZROZENÍ PLANETY OPIC USA, scifi, 105 min., 49 Kč (+ 1 Kč) Hrají: James Franco, Freida Pinto, Andy Serkis, Tom Felton, Brian Cox Chtěli jsme zdokonalit lidskou rasu. Přišli jsme o pozici pánů tvorstva! Mladý vědec Will vyvíjí lék. Slibný výzkum zadrhává na vedlejších účincích. Začne se projevovat vysoká inteligence. Pokus na šimpanzi Caesarovi otevře bránu k lidské zkáze. Ne 23. 10. 2011 20.00 hod. DRIVE USA, drama, 95 min., 49 Kč (+ 1 Kč) Hrají: Ryan Gosling, Ron Perlman, Carey Mulligan, Christina Hendricks, Oscak Isaac Říkají mu Řidič. Přes den je filmovým kaskadérem, po nocích si přivydělává jako nájemný řidič zločineckých gangů. Nezajímá ho o jakou práci ten večer jde. Řítí se nocí s policejními vozy v zádech. Shannon je Řidičovým učitelem i manažerem. Dvojí život však... 56

Ne 30. 10. 2011 15.00 hod. ŠMOULOVÉ USA, pohádka, 103 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING Animovaná komedie, ve které se pojí i hraný film pro celou rodinu! Šmoulové jsou zpět... Zlý čaroděj Gargamel vyžene Šmouly z jejich vesničky. Během pronásledování všichni projdou kouzelným portálem, který je zavede do našeho světa. Malí šmoulové musejí dát hlavy dohromady a najít způsob, jak se dostat domů... Ne 30. 10. 2011 18.00 a 20.00 hod. MUŽI V NADĚJI ČR, komedie, 115 min., 49 Kč (+ 1 Kč) Hrají: Jiří Macháček, Boleslav Polívka, Simona Stašová, Petra Hřebíčková, Eva Kerekésová Může být nevěra základem šťastného manželství? Šarmantní bonvián Rudolf je o tom přesvědčen. Nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, který nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice začíná nudit. Rudolf nabídne Ondřejovi několik prověřených rad...

Kam za sportem Přátelé ivančické atletiky vás zvou na tradiční

IVANČICKOU HODINOVKU jejíž 22. ročník se koná 6. 10. 2011 v 16 hod. na stadionu v Ivančicích. Startovné se nevybírá, první tři závodníci obdrží věcnou cenu. Přihlášky nejpozději 1 hodinu před startem nebo na e-mail: [email protected], tel. 546 434 072

HÁZENÁ 2. liga mužů a 2. liga dorostenců Ne

9. 10.

So

22. 10.

muži 10.30 hod. dorost 9.00 hod. muži 17.00 hod. dorost 15.00 hod.

Ivančice – Kuřim Ivančice – KP Brno Ivančice – Maloměřice Ivančice – Maloměřice 57

KOPANÁ So So So Ne Pá So Ne Ne So So So So Ne So Ne Ne So So Ne Ne Ne

1. 10. 1. 10. 1. 10. 2. 10. 7. 10. 8. 10. 9. 10. 2. 10. 15. 10. 15. 10. 15. 10. 15. 10. 16. 10. 22. 10. 23. 10. 23. 10. 29. 10. 29. 10. 30. 10. 30. 10. 30. 10.

13.15/15.30 15.30 hod. 15.30 hod. 15.00 hod. 16.30 hod. 12.45/15.00 15.00 hod. 15.30 hod. 9.00/10.45 15.00 hod. 15.00 hod. 15.00 hod. 15.00 hod. 12.15/14.30 10.30 hod. 14.30 hod. 9.00/10.45 14.00 hod. 14.00 hod. 14.00 hod. 14.00 hod.

Které soutěže hrají: FC Ivančice A – Krajský přebor Ivančice B – Okresní přebor Dorost – Krajský přebor Žáci – I. třída Přípravka – Okresní přebor Řeznovice A – III. třída Řeznovice B – IV. třída Budkovice – IV. třída

58

dorost Ivančice – Boskovice Řeznovice A – Střelice Budkovice – Židlochovice Ivančice B – Senorady přípravka Ivančice – Vojkovice dorost Ivančice – MS Brno Ivančice B – Podolí Řeznovice B – Nová Ves žáci Ivančice – Pohořelice Ivančice A – Bzenec Budkovice – Ořechov B Řeznovice A – Chudčice Řeznovice B – Želešice B dorost Ivančice – Kuřim přípravka Ivančice – Kupařovice Ivančice B – Říčany žáci Ivančice – Vojkovice Řeznovice A – Zbýšov B Ivančice A – Novosedly Budkovice – M. Bránice Řeznovice B – Dol. Kounice

59

60

61

IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice, e-mail: [email protected], registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768. Odpovědný pracovník Vít Karas, tel.: 774 110 547. Cena výtisku 20 Kč. Tisk Gloria Rosice. 62

63

64