IV. přednáška FAP – Komplexní způsoby využití poměrových ukazatelů 1. SOUSTAVA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ 1.1. Du Pontův rozklad ukazatele rentability
Součástí analýzy je také rozklad syntetických ukazatelů na
ukazatele dílčí, příčinné. Velmi významný je ukazatel rentability
ROE, který může být chápán jako součin tří poměrových poměrových ukazatelů.
Rozklad ROE na součin tří dílčích ukazatelů: a) Ukazatel ziskového rozpětí tržeb pro zdanění b) Ukazatel obratu celkových aktiv c) Ukazatel finanční páky ROE =
Z Z T CA = * * VK T CA VK
Vidíme, že první dva ukazatele jsou vlastně ukazatelem ROA,
tedy celkového vloženého kapitálu. ROA =
Z Z T = * CA T CA
Kde: Z……čistý zisk ( tedy zisk po zdanění) VK…vlastní kapitál T……tržby CA…celková aktiva 1
Z DuPontova
rozkladu
ukazatele
ROE
vidíme,
jakým
způsobem můžeme zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu jednak zvýšením míry zisku, ale také urychlením obratu kapitálu a
větším využitím cizího kapitálu.
1.2. Pyramidové soustavy ukazatelů Základním cílem tohoto rozkladu je rozklad ukazatele, který byl
nejlépe vystihoval podnikatelský cíl podniku nebo případně
hlavní úkol prováděné analýzy. Zvolený cílový ukazatel je vždy ve vrcholu pyramidy, v dalších – nižších vrstvách se ukazatel
rozkládá na dva nebo více ukazatelů a vytváří tak tvar blížící se pyramidě.
V soustavách ukazatelů se za vrcholový ukazatel
považuje obvykle rentabilita aktiv nebo rentabilita vlastního jmění.
Pro rozklad ukazatele se používají dvě základní metody: • Aditivní – výchozí ukazatel se rozkládá do součtu nebo rozdílu dvou nebo více ukazatelů
• Multiplikativní – výchozí ukazatel se rozkládá na součin nebo podíl dvou a více ukazatelů
2
Pyramidový rozklad ukazatele rentability ROE:
Z/VK Z/CA Z/T 1
-
CA/VK
x
:
T/CA
N/T
T/SA
1 +
T/OA
+
CK/VK
CKdl/VK
+
CKkr/VK
Z/VK - rentabilita vlastního kapitálu ROE Z/CA – rentabilita celkového kapitálu (čistý zisk/aktiva celkem) ROA Z/T - rentabilita tržeb neboli ukazatel ziskového rozpětí ROS CA/VK – ukazatel finanční páky CK/VK – zadluženost vlastního kapitálu CK dl/ VK – podíl dlouhodobého cizího kapitálu na VK CK kr/ VK - podíl krátkodobého cizího kapitálu na jednotku vlast. kap. T/CA - rychlost obratu celkových aktiv T/SA - rychlost obratu stálých aktiv T/OA - rychlost obratu oběžných aktiv Příklad prvotní úrovňě rozkladu rentability vlastního kapitálu EAT VK
EBIT VYN
VYN
AKT
AKT VK
EBT
EBIT
EAT
EBT
3
EAT – zisk po zdanění
EBT - zisk před zdaněním
EBIT - zisk před zdaněním a úroky VK
- vlastní jmění
AKT - aktiva
VYN - výnosy
Rentabilita vlastního kapitálu (EAT/VK) je ovlivňována rentabilitou
výnosů, obratem aktiv, finanční pákou, úrokovou redukcí zisku a daňovou redukcí zisku.
Zvýšení rentability výnosů a obratu celkových aktiv má pozitivní vliv na
rentabilitu vlastního kapitálu. Společný vliv těchto faktorů se nazývá úhrnná výnosnost aktiv (EBIT / AKT).
Zvýšení
zadluženosti do určité míry může mít pozitivní vliv na
rentabilitu vlastního kapitálu a projeví se v růstu ukazatele finanční páky AKT / VK.
Zvýšení zadluženosti je zpravidla provázeno zvýšením úroků a
způsobuje snížení ukazatele úroková redukce zisku EBT / EBIT, tzn.
Po zaplacení úroků zůstává podniku k dispozici menší podíl zisku před zdaněním. Společný vliv finanční páky a úrokové redukce zisku se nazývá ziskový účinek finanční páky nebo multiplikátor jmění
akcionářů. Pokud je větší než jedna, pak má zvyšování podílu cizích
zdrojů ve finanční struktuře podniku pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu.
Pozitivní vliv na rentabilitu VK má také zvyšování ukazatele daňová
redukce zisku EAT /EBT. Ukazatel podává informaci o tom, jaký podíl z EBT tj. ze zisku před zdaněním zaplacení daní.
zůstane podniku k dispozici po
4
Příklad 1
Rozeberte ukazatel rentability vlastního jmění a zjistěte co má největší vliv na vzrůst rentability vlastního jmění v letech 2001 až 2002. Položky jsou v tis. Kč Položka / rok Z
ZD
– zisk po zdanění EAT
- zisk před zdaněním EBT
ZDU - zisk před zdaněním a úroky EBIT VJ
- vlastní jmění
AKT - aktiva
2000
2001
2002
45 800
62 800
84 200
31 600
26 300
420 800
2 350 200
VYN - výnosy
1 280 400
rentabilita výnosů obrat aktiv finanční páka
43 300
58 200
476 600
550 800
35 100
2 840 300
1 570 800
49 100
3 250 700
1 820 500
úrok.redukce Z
daň.redukce Z
ZDU/VYN
VYN/AKT
AKT/VJ
2000
0,0205
0,5448
5,585
1,202
1,449
2002
0,0270
0,5600
5,902
1,185
1,447
2001
2000 2001 2002
0,0223
0,5531
5,960
ZD/ZDU
1,234
Z/ZD
1,450
Vrcholový ukazatel rentabilita vlastního jmění Z / VJ 0,109 0,132 0,153
Největší vliv na zvyšování ukazatele rentabilita vlastního jmění má v letech 2000 až 2001 zvyšování zadluženosti a tím i zvyšování úrokové
redukce zisku, dále zvyšování obratu aktiv a částečně také zvyšování rentability výnosů.
5
V letech 2001 až 2002 má největší vliv na růst rentability vlastního jmění
zvýšení rentability výnosů a zvýšení obratu aktiv, zadluženost se snižuje, úroková a daňová redukce zisku se snižuje. 2. Bankrotní a bonitní modely
Bankrotní a bonitní modely neboli systémy včasného varování, lze podle účelu použití rozdělit na modely bankrotní (predikční) a bonitní (diagnostické). U obou typů lze poté dospět k výslednému hodnotícímu koeficientu, který určuje finanční zdraví resp. finanční tíseň. Pro upřesnění uvádím definici obou těchto klíčových pojmů10):
1) Bankrotní modely – odpovídají na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje 2) Bonitní modely – odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý, nebo špatný
Obě skupiny modelů vycházejí ze stejného předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým odlišnostem ve vývoji, charakteristickým právě pro podniky ohrožené úpadkem. Obě skupiny přiřazují podniku určitý koeficient hodnocení. • finanční zdraví – to je likvidita plus rentabilita, v uvedeném pořadí naléhavosti. Stoupající napětí v peněžních příjmech a výdajích a trvalejší propad Hospodářského výsledku, mohou vyústit v úpadek – v platební neschopnost či předlužení. • finanční tíseň – nastává tehdy, když jsou problémy likvidity tak vážné, že nemohou být vyřešeny bez výrazných změn v činnosti podniku a ve způsobu jeho financování. Vznik modelů vychází ze základního předpokladu, že podniky které jsou ohroženy bankrotem nebo skupiny bonitních podniků mají společné rysy.
6
2.1. Bankrotní modely 1) Altmanův model Altmanům model je založen na využití statistické metody tzv.
diskriminační analýzy, pomocí které odhadl Prof. financí
E.I.Altman váhy (koeficienty) v lineární kombinaci jednotlivých
poměrových ukazatelů, které zahrnul do svého modelu jako proměnné veličiny. Model vznikl z potřeby předpovědi možnosti bankrotu podniku tak, aby mohly být předem podniknuty kroky
k nápravě. Profesor Altman provedl statistické šetření 1000
amerických podniků, z čehož získal váhy ukazatelů, které jsou
typické pro podniky zdravé či bankrotující podniky. Při své práci
prof. Altman vycházel ze vzorku údajů podniků, které ve
sledovaném období prosperovaly, nebo později (během pěti let) zbankrotovaly. Na této empirické bázi vyvinul model, který odlišuje podniky s velkou pravděpodobností úpadků od podniků, kterým toto nebezpečí nehrozí. Model byl publikován v r. 1968.
Cílem této metody je stanovit určitou hranici, která rozdělí
podniky na ty, které pravděpodobně zbankrotují a které ne. Altmanova rovnice důvěryhodnosti, tzv. Z –skóre: a) Pro podniky kótované na kapitálovém trhu Z= 1,2*x1 + 1,4* x2 + 3,3*x3 + 0,6*x4 + 1,0*x5 x1 = čistý provozní kapitál/ aktiva celkem x2 = zadržené výdělky/ aktiva celkem
7
x3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/ aktiva celkem x4 = tržní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota celkových závazků x5 = tržby/ aktiva celkem (pozn. zadržené výdělky…fondy ze zisku, HV min. let, HV běž. období)
Pokud je výsledné Z větší než 2,9 firma je finančně
stabilní, oproti tomu bankrot hrozí podnikům s výsledkem menším než 1,8.
b) Pro podniky nekotované na kapitálovém trhu Ukazatel X4 tržní hodnota vlastního jmění byl nahrazen
účetní hodnotou vlastního jmění. Výsledný model byl u nás publikovaný v r. 1983 pod názvem ZETA.
Zo= 0,717*x1 + 0,847* x2 + 3,107*x3 + 0,420*x4 + 0,998*x5 x1 = čistý provozní kapitál/ aktiva celkem x2 = zadržené výdělky/ aktiva celkem x3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/ aktiva celkem x4 =účetní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota celkových závazků x5 = tržby/ aktiva celkem Zde se považují za finančně stabilní podniky s výsledkem
větším než 2,70 a podniky náchylné k bankrotu s výsledkem
menším než 1,20.
8
c) Altmanův model pro české podmínky
– upravený
Altmanův model je na české podmínky pro vysoký podíl platební neschopnosti podniků o ukazatel x6
X6
=
závazky po lhůtě splatnosti tržby (výnosy)
Z= 1,2*x1 + 1,4* x2 + 3,3*x3 + 0,6*x4 + 1,0*x5 + 1,0*x6 x1 = čistý provozní kapitál/ aktiva celkem x2 = zadržené výdělky/ aktiva celkem x3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/ aktiva celkem x4 = tržní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota celkových závazků x5 = tržby/ aktiva celkem x6 = závazky po lhůtě splatnosti / tržby
Pokud je výsledné Z větší než 2,9 firma je finančně stabilní,
oproti tomu bankrot hrozí podnikům s výsledkem menším než 1,8.
Problémy při aplikaci Altmana pro české podmínky: 1) Při konkrétním výpočtu Z-score modelu narazíme na problém,
že závazky po lhůtě splatnosti nejsou součástí finančních
výkazů. Jsou však povinnou součástí přílohy k účetní závěrce, kde tento údaj najdeme.
2) Pro české podmínky je velmi problematický ukazatel X4 tj.
podíl tržní hodnoty vlastního kapitálu k určení hodnotě dluhu a to jednak vzhledem k deformovaným tržním cenám na českém kapitálovém trhu a jednak k tomu, že celá řada podniků není
9
veřejně obchodována. 3) Hlavní problém aplikace modelu v českých podmínkách
spočívá v malém počtu podniků, které dosud zbankrotovaly,
a proto neexistenci reprezentativního vzorku dat, na kterých by bylo možno fungování modelu v našich podmínkách ověřit.
4) Altmanům model relativně dobře předpovídá bankrot podniku asi na dva roky do budoucnosti, s nižší předností asi 70% na
dobu pěti let. Model pro neobchodované podniky na
kapitálovém trhu je cennější, protože jejich hodnota nemá
bezprostřední tržní ověření. U podniku obchodovatelném na
kapitálovém trhu jsou informace o situaci podniku promítnuty do ceny akcií obchodovaných společností, takže hodnota
vlastního kapitálu je tržně ověřena.
2) Index důvěryhodnosti ( IN ) – vytvořili čeští autoři Inka a Ivan Neumaierovy. Slouží k posouzení
finančního
podniků z pohledu světových ratingových agentur.
rizika českých
IN = V1 * CA/CK + V2 * EBIT/ÚROKY + V3 * EBIT/CA + V4 * T/CA + V5 * OA/CKkr + V6 * Záv.po lhůtě spl./T
Váhy V1 … V6 jsou stanovena pro jednotlivá odvětví rozdílně. Pouze váhy V2 a V5 jsou shodné a činí: V2 = 0,11 V5 = 0,10
Jde o váhy k ukazatelům úrokového krytí a běžné likvidity, které by
měly být na dostatečné úrovni u všech podniků bez ohledu na
10
odvětví. IN > 2 - velmi dobré finanční zdraví podniku
IN < 1; 2 > podnik s potencionálními problémy
IN < 1 - podnik s vážnými finančními problémy
2.2. Bonitní modely 1) Tamariho model
Do skupiny bonitních modelů patří Tamariho model z r. 1966. Tento model bodově ohodnocuje úroveň vypočtených poměrových ukazatelů a jejich postavení na žebříčku v daném oboru a bonitu podniku stanovuje na základě celkem dosaženého počtu bodů. Kvalita Tamařino modelu spočívá v tom, že může být použit univerzálně pro podnik z jakéhokoli oboru, nebo z jakékoli vybrané skupiny podniků. Důležité je ovšem kvalitní zpracování oborové databáze. 2) Kralickuv Quick test
Obsahuje vždy jeden ukazatel z každé ze čtyř oblastí: • • • •
stabilita, likvidita, hospodářský výsledek rentabilita
Podle jejich výsledků se přidělují známky pro určitý podnik. Konečná výsledná hodnota se pak určí jako jednoduchý aritmetický průměr známek získaných za jednotlivé ukazatele.
11
3) Argentino model (A skóre) Nevýhodou
finančních
predikčních
modelů
je
opomíjení
nefinančních informací o podniku, což se většinou projeví ještě dříve než se dané chyby objeví v číslech.
A skóre, je jedním z nefinančních predikčních modelů, který byl vytvořen Prof. Argentinim, který stanovil určité symptomy, které považoval za
hlavní pro finanční situaci podniku, a každému z těchto symptomů přiřadil určitou váhu
Interpretace skóre: skóre = 0
skóre > 25
ideální společnost
pravděpodobnost úpadku
interval 18-25 šedá zóna
__________ Tabulka A skóre Nedostatky
V řízení firmy 8
Ředitel firmy je autokrat.
2
Pasivní představenstvo – autokrat na něj dohlíží.
4 2 2 1
Ředitel firmy je rovněž předsedou představenstva. Nevyváženost představenstva – příliš mnoho
technických typů nebo naopak příliš mnoho finančníků. Slabý finanční ředitel.
Nedostatečná hloubka řízení.
V účetnictví 3
Neexistují rozpočty nebo kontroly rozpočtu (pro
3
Neexistují plány peněž. toku nebo nejsou
3
Neexistuje systém nákladového účetnictví.
15
odhalení odchylek atd.) aktualizovány.
Náklady a výnosy jednotlivých produktů tudíž nejsou známy.
Nedostatečná reakce na změny, zastaralé produkty 12
i zařízení, staří vedoucí pracovníci, zastaralý způsob marketingu.
Nedostatky celkem
43
Kritická hranice v řízení firmy a v účetnictví činí 10
Chyby (omyly)
15
Vysoké zadlužení – podnik se může dostat do
15
Nadměrný rozvoj obchodních aktivit – podnik
problémů náhle nebo může mít smůlu.
Roste rychleji než jeho zdroje financování. Kapitálová
základna je malá nebo nevyvážená pro daný rozsah a typ 15 Chyby celkem
45
podnikání.
Nepříznivý vývoj velkého projektu – podnik Nemůže plnit své závazky.
Kritická hranice chyby činí 15 Celkem kritická hranice 25
13
