IV. Cyklistická doprava 4.1. Podpora cyklistické dopravy Město Plzeň není typickým představitelem „cyklistického“ města. Zvlněný reliéf krajiny a s ním spojená dlouhá táhlá stoupání nikdy nedovolovaly rozvoj cyklistické dopravy ve větší míře. Přesto se od druhé poloviny devadesátých let 20. století při realizaci nových dopravních staveb a rekonstrukcích městských komunikací dostává problematika cyklistické dopravy do popředí. Dopravní průzkumy uskutečněné v minulých letech jednoznačně prokazují, že mezi obyvateli města zájem o cyklistickou dopravu stále výrazně vzrůstá. Historie budování cyklistické infrastruktury se odvíjí od roku 1993, kdy byl Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně vypracován koncept Generelu cyklistické dopravy. Zájem o zvýšení podílu cyklistické dopravy byl také zapracován v zásadách dopravní politiky města schválených v roce 1996. Od roku 1999 byl Generel cyklistických tras města Plzně aktualizován a v prosinci 2001 byl Radou města Plzně schválen. V roce 2005 proběhla jeho poslední aktualizace. Generel je přístupný na geografickém informačním serveru města Plzně. V generelu je navržena základní síť cyklistických tras na území města. Trasy jednak propojují hlavní zdroje a cíle cyklistické dopravy (např. území koncentrovaného bydlení, rekreační území, sportoviště, školy), jednak se napojují na celostátní síť cykloturistických tras. Trasy jsou vedeny po stezkách pro cyklisty, stezkách pro chodce a cyklisty, polních a lesních cestách, obytnými a pěšími zónami a po komunikacích s nízkou intenzitou motorové dopravy. V generelu jsou rozlišeny cyklistické trasy stavebně existující, trasy neexistující a trasy, jejichž realizace je závislá na jiné investici (např. rekonstrukce mostu, novostavba obytné zóny, apod.). Délky jednotlivých typů tras na území města jsou patrné z následující tabulky (uvedeno v kilometrech). v komunikaci
zóna, polní / lesní cesta
smíšená stezka
cyklistický pás
cyklistický pruh
neexis.
neexis.
kategorie trasy
celkem existuje
neexis.
závislá existuje
neexis.
závislá existuje
neexis.
závislá
existuje
závislá existuje
závislá
Plzeň 1 - Lochotín
18,2
0,0
0,7
17,0
2,9
0,0
4,1
6,9
2,3
3,9
6,7
2,6
2,5
6,3
1,7
Plzeň 2 - Slovany
20,3
0,0
0,1
11,2
3,5
1,0
5,8
4,0
1,9
1,9
1,2
1,2
1,2
1,2
1,9
75,6 56,2
Plzeň 3 - Bory
30,0
0,0
0,5
12,1
5,4
0,0
7,1
16,9
3,3
0,9
6,2
5,1
7,6
4,2
11,9
111,1
Plzeň 4 - Doubravka
47,7
17,8
0,0
0,4
9,6
9,0
1,0
0,8
4,0
0,6
0,4
0,1
0,8
0,0
2,0
1,3
Plzeň 5 - Křimice
4,5
0,0
0,0
1,6
0,7
0,0
0,0
3,2
1,3
0,0
0,0
0,0
0,6
0,0
0,0
11,8
Plzeň 6 - Litice
6,1
0,0
0,0
5,7
1,5
0,0
0,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
13,6
Plzeň 7 - Radčice
2,8
0,0
0,0
6,4
0,0
0,0
0,0
0,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
9,8
Plzeň 8 - Černice
3,7
0,0
1,0
2,9
0,6
0,0
0,6
0,2
0,9
0,0
0,0
0,0
0,3
0,0
1,0
11,1
Plzeň 9 - Malesice
2,5
0,0
0,0
0,5
3,8
0,0
0,0
2,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
9,0
Plzeň 10 - Lhota
2,1
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,5
0,0
2,7
67,1
27,4
2,0
19,0
38,0
10,2
7,0
14,1
9,7
12,1
13,7
17,7
348,7
celkem celkem kategorie
107,9
110,7
96,5
67,2
30,8
43,5
348,7
V posledních pěti letech přibylo na území Plzně cca 20 km komunikací pro cyklisty. K nejvýznamnějším akcím patří stavby několika lávek – přes Úhlavu v Hradišti, přes Úslavu mezi Koterovem a Božkovem, přes vodní nádrž České údolí pod Valchou, dále realizace cyklistické trasy centrum – Severní Předměstí (jedná se zároveň o část cykloturistické trasy č. 35 vedoucí až do Manětína) nebo stezek pro chodce a cyklisty podél Částkovy ulice, aleje Svobody a na mostu přes hlavní železniční nádraží.
- 12 -
4.2. Sčítání cyklistické dopravy V roce 2006 bylo na území města Plzně po dvou letech provedeno sčítání cyklistické dopravy. Kromě zajištění sčítání stejného rozsahu jako v roce 2004 za účelem sledování vývoje bylo však zkoumání ještě doplněno zcela unikátním dlouhodobým sčítáním cyklistů na dvou místech – svým charakterem typických zástupců rekreačního (odpoledního) a všedního (celodenního) provozu, jehož cílem bylo vysledovat chování cyklistů v závislosti na počasí a ročním období. Celý projekt se dá rozdělit na tři samostatné akce (průzkumy), které proběhly dle následujícího rozvrhu: 1. VELKÝ TŘÍDENNÍ PRŮZKUM: se uskutečnil na celkem 27 místech v průběhu dní 20., 21. a 22.6.2006. Každý den se sledovalo 9 míst vždy od 05:30 do 20:00 hod. Jedná se o plošný průzkum na území města Plzně. Sledované území bylo rozděleno na tři okruhy, kdy v každém leží 9 stanovišť tak, aby na některých z nich bylo možné vysledovat případnou návaznost. Každý den se sledoval jeden okruh. Rozdělení na okruhy (resp. tři sčítací dny) bylo nejen vhodné, ale lze říci že i nutné k zajištění „správnosti“ nasčítaných dat z hlediska množství pracovní síly a náročné organizace práce (školení, předání a sběr sčítacích formulářů, kontrola příchodů, atd. – dodržování pracovní doby bylo speciálně ošetřeno již metodikou sčítání – to platí samozřejmě i pro všechny ostatní akce). 2. NEDĚLNÍ PRŮZKUM: se uskutečnil na stanovišti Papírenská lávka a Radčice náves dne 25.6.2006 od 08:00 do 22:00 hod. 3. PRŮBĚŽNÝ PRŮZKUM V OBDOBÍ 05/2006 – 04/2007: se uskutečnil na stanovišti Papírenská lávka a Radčice náves. Sčítání se konalo jednou za 14 dní vždy v odpolední čtyř-hodině jednoho všedního dne (PO, ÚT, ST nebo ČT) na obou stanovištích současně s ohledem na světelné podmínky, tzn. v období květen až září 2006 od 15:00 do 19:00 hod., říjen 2006 od 14:00 do 18:00 hod., listopad 2006 až únor 2007 od 13:00 do 17:00 hod., březen 2007 od 14:00 do 18:00 hod., duben 2007 od 15:00 do 19:00 hod. Pro sčítání byla zvolena stanoviště na křižovatkách typických cyklistických tras tak, aby jeden sčítač stihl bezpečně zaznamenat veškeré možné křižovatkové pohyby. Sčítači po 30 minutách zaznamenávali počet projíždějících cyklistů do připravených formulářů čárkovací metodou. Na některých vybraných místech proběhlo kromě sčítání cyklistů současně i sčítání chodců. Průjezdy cyklistů byly sledovány od vjezdu do křižovatky až po výjezd včetně druhu komunikace užité k jízdě. To umožnilo rozlišit cyklisty, kteří se pohybovali pouze po komunikaci společné pro automobilovou dopravu od cyklistů pohybujících se třeba i jen částečně po stezce pro cyklisty nebo chodníku.
- 13 -
Nejdůležitější poznatky z průzkumu: číslo název stanoviště stanoviště Koterov 1 Plzeňská cesta 2 Radbuza - Liliová 3 Rybník x střelnice (Lobzy) 4 Lopatárna 5 Chlum 6 Zábělská x Hrádecká (Doubravka) 7 Bolevák 8 Bílá Hora 9 Doudlevce - Výsluní 10 Valcha 11 Dobřanská x Kaplířova (ÚP) 12 Koperníkova x Hálkova (Jižní) 13 Podchod - ul. U Trati 14 Papírna (zimák) 15 Papírna (Slovany) 16 U Prazdroje x přemostění Hl. n. ČD 17 Ford Hornát 18 ŽST Bolevec 19 Karlovarská x Na Chmelnicích 20 Radčice 21 Kilometrovka (Lochotínský park) 22 Kilometrovka (Kalikovský mlýn) 23 Zadní Skvrňany 24 Přední Skvrňany 25 Gerská x Ke Krkavci 26 Lochotínská lávka 27 Malostranská x Jasanová 28 celkem na shodných stanovištích ∑
rok 2004 233 267 421 217 499 225 250 223 269 429 216 358 366 397 654 867 616 510 374 604 519 450 526 164 364 – – – 9 652
2006 208 654 725 366 507 388 278 732 434 383 192 354 – 402 708 1 094 689 341 297 573 354 446 612 165 436 234 431 255 11 338
poměr 2006/2004 -11 +145 +72 +69 +2 +72 +11 +228 +61 -11 -11 -1 – +1 +8 +26 +12 -33 -21 -5 -32 -1 +16 +1 +20 – – – +17
v roce 2006 bylo celkově zaznamenáno o 17 % cyklistů více, než-li v roce 2004, přičemž na výsledek může mít významný vliv příznivé počasí v roce 2006 vůbec nejvíce cyklistů bylo zaznamenáno na stanovišti č. 16 – Papírenská lávka (v křižovatce cyklotras na předpolí Slovany – pravý břeh řeky Radbuzy), celkem 1 094 cyklistů v době od 05:30 do 20:00 hod. největší nárůst cyklistů byl zaznamenán na stanovišti č. 8 – Bolevák, o téměř 230 % cyklistů více, přičemž velký vliv na výsledek mělo příznivé počasí v roce 2006 (dojížďka za koupáním) i přes nákladnou a v posledních letech skutečně hojnou výstavbu cyklistických stezek stále existuje množství cyklistů, kteří, bez ohledu na povinnost danou zákonem o silničním provozu v § 57, na místech s možností volby bezpečné jízdy po stezce pro cyklisty nebo po silnici volí raději silnici – např. stanoviště č. 8 a 17. Je však třeba říci, že to není způsobeno ani tak neznalostí vedení stezek (stezku souběžnou se silnicí přece každý vidí), ale spíše přístupem k cyklistice samotné a odmítáním „nedokonalých“ cyklistických stezek (často ze zámkové dlažby) - 16 -
553 471
534
datum 04.05.2006 - ČT 18.05.2006 - ČT 30.05.2006 - ÚT 15.06.2006 - ČT 21.06.2006 - ST 25.06.2006 - NE 28.06.2006 - ST 11.07.2006 - ÚT 27.07.2006 - ČT 09.08.2006 - ST 22.08.2006 - ÚT 07.09.2006 - ČT 20.09.2006 - ST 11.10.2006 - ST 25.10.2006 - ST 08.11.2006 - ST 23.11.2006 - ČT 07.12.2006 - ČT 19.12.2006 - ÚT 04.01.2007 - ČT 15.01.2007 - PO 29.01.2007 - PO 13.02.2007 - ÚT 27.02.2007 - ÚT 15.03.2007 - ČT 29.03.2007 - ČT 12.04.2007 - ČT 23.04.2007 - PO
178
225
242
23.04.2007
12.04.2007
105 29.03.2007
145 15.03.2007
27.02.2007
13.02.2007
63 126 33 10 73 20 30 87 15.01.2007
29.01.2007
81 26 04.01.2007
19.12.2006
07.12.2006
25 100 110 35 41 30
42 08.11.2006
22.08.2006
11.07.2006
Papírna - denní charakter provozu
23.11.2006
233 118 109 25.10.2006
296 130
201 20.09.2006
11.10.2006
213
111 07.09.2006
212 203 09.08.2006
318
458
417
192 27.07.2006
232 129 28.06.2006
25.06.2006
21.06.2006
15.06.2006
04.05.2006
0
30.05.2006
100
18.05.2006
66 62 0
200
175
142
251
248
257 211
400 300
388
486 351
500
438
490
600
538
Intenzity cyklistické dopravy v průběhu roku
Radčice - rekreační charakter provozu
počasí polojasno, modrobílá obloha oblačno až zataženo, mraky, šedá obloha, přeháňky zataženo, šedá obloha, vytrvalý déšť již 5 dní jasno, modrá obloha polojasno, modrobílá obloha oblačno až zataženo, mraky, 15:30 - 16:30 hod. déšť zataženo, šedá obloha, neprší polojasno, modrobílá obloha polojasno, modrobílá obloha oblačno až zataženo, mraky, neprší oblačno až zataženo, mraky, šedá obloha, občas poprchává jasno, modrá obloha polojasno, modrobílá obloha jasno, modrá obloha polojasno, modrobílá obloha polojasno, modrobílá obloha zataženo, šedá obloha, občas slabě poprchává, ale nesněží polojasno, modrobílá obloha, skoro jarní počasí, bez sněhu zataženo, šedá obloha, neprší, bez sněhu zataženo, šedá obloha, občas poprchává, bez sněhu jasno, modrá obloha, bez sněhu oblačno až zataženo, mraky, šedá obloha, časté drobné dešťové přeháňky, na zemi břečka a zbytky sněhu zataženo, šedá obloha, časté drobné dešťové přeháňky, bez sněhu oblačno až zataženo, mraky, šedá obloha, občas poprchává polojasno, modrobílá obloha polojasno, modrobílá obloha jasno, modrá obloha jasno, modrá obloha
- 17 -
°C 25 15 12 28 29 29 21 29 33 21 19 28 20 17 15 10 8 10 4 5 5 5 9 8 14 12 20 22
popis běžný pracovní den běžný pracovní den povodně, Radčice nesčítány z důvodu záplav MS ve fotbale 2006 MS ve fotbale 2006 neděle, MS ve fotbale 2006 běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den Evropský den bez aut, MHD zdarma běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den děti mají jarní prázdniny běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den běžný pracovní den
nejvíce cyklistů bylo zaznamenáno na Papírenské lávce v měsíci dubnu, hned první možný teplý slunečný den po zimě. Značí to jistou jarní „nedočkavost“ vyrazit na kolo, neboť v ostatních měsících již nebyla intenzita cyklistů tak vysoká, přestože podmínky byly ještě příznivější. Stejný jev lze pozorovat i v Radčicích, kde je ale tato „jarní euforie“ posunuta až na měsíc květen, zřejmě z důvodu počáteční obavy o stabilitu počasí v souvislosti s delšími dojížďkovými vzdálenostmi zjištěná hlavní cyklistická sezóna zhruba odpovídá kalendářnímu období jaro – podzim a trvá přibližně od poloviny března do konce října. V této souvislosti je dobré zmínit, že dle odborníků z ČHMÚ byla zima 2006/2007 (pro účely průzkumu zrovna trochu nešťastně) nejteplejší za posledních 85 let, na území města Plzně prakticky bez sněhu dlouhodobým zkoumáním cyklistické dopravy bylo zjištěno, že rozhodujícím faktorem pro užití jízdního kola je spíše teplota vzduchu, než-li např. déšť a sníh. V případě nepříznivého počasí cyklisté raději přistoupí na jízdu v dešti za tepla, než v dešti a ještě k tomu v chladu existují i „skalní“ cyklisté, kteří jezdí pořád – bez ohledu na počasí, po celý rok. U takových cyklistů by bylo zajímavým předmětem zkoumání, zda na kole jezdit musí (např. finanční důvody, nevyhovující jízdní řády veřejné dopravy) nebo na kole dobrovolně jezdit chtějí i v těch nejtěžších podmínkách
- 18 -
