ISSN Souhrnná zpráva. o činnosti Evropské unie EVROPSKÁ KOMISE

Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie — 2006

KA-AD-07-001-CS-C

Cena (bez DPH) v Lucembursku: 25 EUR

ISSN 1725-6895

Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie

ISBN 92-79-02096-X

EVROPSKÁ KOMISE

2006-3003 CS.indd 1

CS

>

30/1/07 16:40:04

Jak získat publikace EU Publikace vydávané Úřadem pro úřední tisky, jež jsou určeny k prodeji, lze objednat na stránkách EU Bookshop http://bookshop.europa.eu/ u prodejce, kterého si zvolíte. Můžete také zažádat o seznam prodejců z celosvětové sítě prostřednictvím faxu: (352) 2929-42758.

2006-3003 CS.indd 2

30/1/07 16:40:05

Evropská komise

Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie 2006

Brusel • Lucemburk, 2007

Evropská komise přijala Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie za rok 2006 dne 26. ledna 2007 pod značkou SEK(2006) 1000 v konečném znění.

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie Bezplatná telefonní linka (*):

00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00800 nebo mohou tyto hovory účtovat.

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007 ISBN 92-79-02096-X © Evropská společenství, 2007 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA NEBĚLENÉM PAPÍŘE

Předseda Evropské komise předsedovi Evropského parlamentu Vážený pane předsedo, mám tu čest předložit Vám Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie za rok 2006, kterou Komise přijala a zveřejnila podle článků 212 Smlouvy o ES a 125 Smlouvy o ESAE (1). S úctou

V Bruselu dne 13. února 2007

José Manuel Barroso Předseda

(1) V souladu s „Prohlášením o systému stanovení cen zemědělských produktů ve Společenství“ obsaženém v aktech o přistoupení ze dne 22. ledna 1972 Komise brzy předá Parlamentu Zprávu o situaci zemědělství v Evropské unii. Kromě toho, v souladu se závazkem přijatým před Parlamentem dne 7. června 1971, Komise připravuje rovněž Výroční zprávu o politice hospodářské soutěže.

Obsah INFORMACE PRO ČTENÁŘE

9

ÚVOD

11

KAPITOLA I – OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC

17

Správa věcí veřejných a zlepšování právních předpisů

17

Zlepšení tvorby právních předpisů

17

Subsidiarita a proporcionalita

21

Transparentnost

21

Interinstitucionální spolupráce

22

Řízení hospodářských záležitostí

23

Komunikační strategie

23

Budoucnost Evropy

25

Ústava

25

Plán D

26

Finanční výhled na léta 2007–2013

27

KAPITOLA II – PROSPERITA

29

Hospodářské a sociální prostředí

29

Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost

29

Strategie udržitelného rozvoje

31

Makroekonomický rámec

33

Daně

36

Hospodářská soutěž

39

Provádění sociální agendy

43

6

OBSAH

Stimulace prosperity

44

Inovace a politika podnikání

44

Konkurenceschopnost v klíčových odvětvích

49

Výzkum a vesmírná politika

50

Rozvoj informačních a komunikačních technologií

54

Vzdělávání, výchova, učení

60

Doprava

65

Energetika

71

Mobilita práce

75

Pokrok v oblasti vnitřního trhu

75

KAPITOLA III – CÍL SOLIDARITY

85

Upevňování hospodářské a sociální soudržnosti

85

Regionální rozměr

85

Sociální rozměr

87

Demografické otázky

92

Solidarita s budoucími generacemi a řízení přírodních zdrojů

93

Životní prostředí

93

Zemědělství a rozvoj venkova

100

Rybolov a námořní strategie

105

Prosazování společných hodnot v Evropské unii

109

Ochrana základních práv a boj proti diskriminaci

109

Kultura

111

Mládež, aktivní občanství a sport

112

KAPITOLA IV – BEZPEČNOST A SVOBODA

115

Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva

115

Provádění Haagského programu

115

Evropský prostor práva

116

Spolupráce policejních a celních orgánů

118

Boj proti terorismu, trestné činnosti a drogám

119

Správa vnějších hranic a přistěhovalectví

122

OBSAH

7

Řízení rizik

127

Veřejné zdraví

127

Ochrana spotřebitelů

129

Bezpečnost potravin, bezpečnost zvířat a dobré životní podmínky zvířat

130

Ochrana a bezpečnost v dopravě

132

Energetická bezpečnost a bezpečnost zařízení

135

Civilní ochrana a boj proti katastrofám

135

Ochrana finančních zájmů Evropské unie

136

KAPITOLA V – EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

139

Blízké vztahy

139

Proces rozšiřování

139

Evropská politika sousedství (EPS)

145

Strategické partnerství s Ruskem

150

Přítomnost EU ve světové ekonomice

152

Mezinárodní obchod

152

Celní unie

155

Transatlantické vztahy

155

Vztahy se zeměmi východní Evropy

156

Vztahy s ostatními průmyslovými zeměmi

156

Přispění k mezinárodní solidaritě

159

Ochrana a šíření společných hodnot za hranicemi Evropské unie

159

Rozvojová politika

161

Humanitární pomoc

165

Regionální přístup

167

Příspěvek k bezpečnosti ve světě

174

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

174

Evropská bezpečnostní strategie a evropská bezpečnostní a obranná politika

180

Mírový proces na Středním východě

183

Proces obnovy

185

8

OBSAH

KAPITOLA VI – ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

189

Evropský parlament

189

Evropský veřejný ochránce práv

196

Rada a Evropská rada

196

Komise

198

Soudní dvůr a ostatní soudy

201

Účetní dvůr

203

Evropský hospodářský a sociální výbor

204

Výbor regionů

205

Evropská centrální banka

206

Evropská investiční banka

208

Agentury

208

Legislativní činnost

209

KAPITOLA VII – ROZPOČET A FINANČNÍ ČINNOSTI

213

Plnění rozpočtu v roce 2006

213

Příprava rozpočtu na rok 2007

213

Finanční nařízení

214

Rozhodnutí o vlastních zdrojích

214

Roční účetní závěrka

215

SEZNAM ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

217

DECENTRALIZOVANÉ SUBJEKTY EVROPSKÉ UNIE

219

PŘÍLOHY

221

Informace pro čtenáře Zaměření a pozice souhrnné zprávy v rámci informací o činnosti Evropské unie Čtenáři dřívějších souhrnných zpráv si všimnou, že v prezentaci dokumentu o činnosti Evropské unie za rok 2005, který byl vydán v únoru 2006, došlo k zásadním změnám. Ve srovnání s předchozími roky a po přechodné úpravě obsažené ve vydání zprávy za rok 2004 tato publikace představuje novou podobu zprávy, která je co do objemu kompaktnější a co do obsahu výstižnější. Toto zjednodušení reaguje na požadavek racionalizace, který z velké části vznikl v návaznosti na zvyšování počtu úředních jazyků Společenství v důsledku postupného rozšiřování Unie, zejména po zásadním zvratu, který v této oblasti nastal v roce 2004. Zajištění rovného zacházení se všemi těmito jazyky ve zprávě, kterou vyžadují smlouvy Společenství a která završuje výsledky činnosti orgánů Unie v průběhu celého roku, reaguje na cíl zabezpečit skutečnou transparentnost ve vztahu k občanům sledujícím život v Evropské unii. Snaze o lepší čitelnost zprávy zároveň odpovídá přesměrování souhrnné zprávy na hlavní prvky, pokud jde jak o obecné zaměření zprávy, tak o klíčová opatření vytvářených politik, včetně jejich legislativního hlediska. Pokud jde o metodiku, je tento poslední aspekt úzce spojený se systémem informací o činnosti Unie, který mají občané k dispozici a který se vyznačuje zejména společným fungováním řady zdrojů, z nichž lze uvést například: •

obsáhlé informace, které jsou přístupné na internetové stránce Europa. Tento „portál Evropské unie“ (http://europa.eu/index_cs.htm) umožňuje cílené vyhledávání podle kritérií zadaných uživateli, např. tematické činnosti, orgány, dokumenty, specifické služby (statistika, knihovna, kontakty apod.);

•

často aktualizované databáze na serverech různých orgánů Společenství (například stránky generálních ředitelství a Komise) nebo zdroje mimo tyto orgány. Stejně jako reference na stránce Europa jsou odkazy na tyto databáze uvedeny mezi „obecnými odkazy a jinými užitečnými internetovými adresami“, které se nachází na konci každého oddílu souhrnné zprávy;

10

•

INFORMACE PRO ČTENÁŘE

skutečnou kroniku v reálném čase, kterou představuje Zpravodaj Evropské unie. Vydává jej Komise ve třech jazycích (v němčině, angličtině a francouzštině) – od počátku roku 2006 výlučně v elektronické podobě (http://europa.eu/bulletin/cs/ welcome.htm) – zpravodaj poskytuje zejména systematický přístup k řadě činností Společenství, přímé odkazy na úřední dokumenty a vytváří dynamické odkazy na příslušné informace a databáze. Zpravodaj se vydává jako měsíčník, ale informace jsou na internetové stránce uveřejňovány v kratších intervalech, což čtenářům umožňuje dozvídat se o daných činnostech v měsíci postupně, jak jsou tyto informace zveřejňovány. Zpravodaj rovněž představuje neodmyslitelné doplnění souhrnné zprávy a částečně i její zdroj. Toto vzájemné doplnění představuje hlavní oporu informační služby poskytované čtenáři, který má zájem vedle celkového pohledu i o nástroj usnadňující snazší orientaci v činnostech Evropské unie.

Díky tomuto propojení, na jehož základě se v rámci souhrnné zprávy nemusí systematicky opakovat podrobné informace, tato zpráva od nynějška vykazuje dynamickou syntézu, která lépe odpovídá jejímu dvojímu účelu: vytvořit „panoramatický pohled“ na události v Unii a poukázat na hlavní tendence jejich vývoje.

Úvod Činnost Evropské unie v roce 2006 pokračovala v mnohých ohledech ve směru hlavní iniciativy, kterou byla revize Lisabonské strategie provedená vloni na jaře ve smyslu skutečného evropského partnerství pro růst a zaměstnanost. Je pravda, že v roce 2005 se v celkové atmosféře ovlivněné negativními výsledky referend o schválení Smlouvy o Ústavě pro Evropu pořádaných ve Francii a v Nizozemsku mohly objevit jisté pochybnosti. Nicméně impuls, který přineslo oživení Lisabonské strategie, byl dostatečně silný, aby umožnil dosáhnout pokroku v řadě oblastí a v dalších umožnil rozvinout velmi ambiciózní projekty. Dalším silným signálem pro toto směřování představoval konsensus, kterého bylo na poslední chvíli dosaženo na zasedání Evropské rady v prosinci 2005 a který se týkal finančních výhledů na období 2007– 2013. To vše připravilo půdu pro to, aby v roce 2006 začala řada iniciativ přinášet výsledky. Ty se týkaly zejména dokončení významných legislativních podnětů. Nicméně pokrok dosažený v roce 2006 přinesl další výsledky i v koncepční rovině: byly oživeny úvahy o roli a přidané hodnotě Evropy ve 21. století. Právě v této souvislosti Komise načrtla obrysy opravdové „občanské agendy“ s konkrétními návrhy. V rámci úvodu se budeme snažit objasnit jak politický rámec, který sloužil jako podklad pro činnosti Evropské unie v roce 2006, tak i tendence, které bylo možno pozorovat v rámci úsilí o dosažení strategických cílů, jež Komise stanovila na počátku svého mandátu a které ve velké míře sdílí všechny orgány Unie. *

*

*

Práci Společenství po celý rok významně ovlivňoval nový podnět, který byl v roce 2005 dán snaze o lepší tvorbu právních předpisů. V listopadu přikročila Komise ke strategickému přezkumu programu „Zlepšení tvorby právních předpisů“. Tato analýza zajisté dokázala, že je třeba ještě vykonat mnoho práce, aby byla naplněna očekávání občanů a podniků a aby zlepšení právní úpravy přineslo skutečný a pozitivní rozdíl v jejich činnostech a každodenním životě. Nicméně bylo dosaženo hmatatelných výsledků v základních oblastech, jako jsou zejména pokračující zjednodušování stávajících

12

ÚVOD

právních předpisů anebo zlepšování analýzy dopadu nových legislativních návrhů. Za účelem dosažení a posílení cílů týkajících se zlepšení právní úpravy budou přijaty další iniciativy, přičemž prioritou Komise zůstává zajistit co nejlepší kvalitu svých návrhů, pokračovat ve zjednodušování a snižovat administrativní výdaje, jež tíží především podniky. Strategickou analýzu doprovázejí dva pracovní dokumenty Komise: první, který se týká míry administrativních nákladů a snižování administrativních výdajů, definuje různé možnosti a myšlenky s cílem připravit půdu pro akční plán, jejž Komise předloží v roce 2007; druhý sestává ze zprávy a aktualizace otevřeného programu pro zjednodušení z roku 2005. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za zlepšování právní úpravy ve skutečnosti sdílí kromě Komise i další orgány a členské státy, bylo vyvíjeno úsilí i na jejich úrovni. Proto Evropský parlament a Rada zahájily po dohodě s orgány ohledně společného přístupu své vlastní analýzy dopadu. Podpořily též proces zjednodušení. Pokud jde o členské státy, ty se příkladným způsobem zapojily do snižování administrativních nákladů. Veškeré toto úsilí bylo ovlivněno ještě další iniciativou, která spočívala ve zvyšující se snaze lépe informovat národní parlamenty členských států ohledně formulování politik Společenství. Komise také dále prohloubila evropskou iniciativu v oblasti transparentnosti, kterou zahájila předchozí rok. V důsledku toho byla v květnu 2006 zahájena spolu s vydáním zelené knihy veřejná konzultace. Červnová Evropská rada formulovala základní pojmy obecné politiky transparentnosti, pokud jde o práci Rady. Z obecnějšího hlediska Komise sestavila bílou knihu o evropské komunikační politice, jež byla vydána v únoru a umožnila Komisi pokročit v práci, kterou rovněž zahájila již v roce 2005, a vyzvat k mobilizaci všech příslušných zúčastněných subjektů na úrovni Evropské unie. Proces spojený se Smlouvou o Ústavě pro Evropu nadále pomalu pokračoval dalšími ratifikacemi v několika členských státech; další činnosti však vzešly z úvah organizovaných v rámci „Plánu D“ pro demokracii, dialog a diskusi o budoucnosti Evropy, zahájeného Komisí v roce 2005. V květnu Komise předložila na základě prvních závěrů diskusí „program pro občany“. Tento program je založen na dvojím přístupu. Jednak zahrnuje dosahování výsledků ve prospěch Evropy prostřednictvím konkrétních akčních programů, které odpovídají očekáváním občanů a oživují jejich podporu evropské otázky: za tímto účelem Komise navrhuje důkladný přezkum jednotného trhu s cílem určit, čeho je v této oblasti potřeba dále dosáhnou, a rovněž zamýšlí prohloubit sociální rozměr Společenství pomocí sestavení podrobného hodnocení skutečného stavu evropské společnosti. Pak jde dále o to, aby provádění politik Unie bylo doprovázeno postupným řešením stávajících obtíží týkajících se institucionálního uspořádání. Tento dvojí postup navrhovaný Komisí byl příznivě přijat na zasedání Evropské rady v červnu. Současně byla v květnu 2006 odstraněna významná překážka díky interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí týkající se zavedení nového finančního rámce, který má podporovat činnost Evropské unie v období 2007–2013. Tento konsensus umožnil znovu obnovit řadu souvisejících iniciativ na úrovni prováděcích nástrojů (fondy a programy Společenství) v mnoha oblastech.

ÚVOD

13

Pokud jde o samotnou strukturu Evropské unie, proběhly poslední přípravy na účinné přistoupení Bulharska a Rumunska k Unii dne 1. ledna 2007, čímž se počet jejích členských států zvýšil na 27. Současně s tímto pokračujícím procesem zahájila Komise z pověření Evropské rady úvahy ohledně integrační kapacity Unie vzhledem ke kandidátům na přistoupení a spolu s členskými státy připomněla Turecku, že musí dodržovat určité závazky, pokud si přeje pokračovat v jednáních s EU. Obecná strategie pro rozšíření byla na programu jednání Evropské rady v prosinci. Kromě toho došlo ještě k dalšímu rozšíření, a to na úrovni hospodářské a měnové unie. Eurozóna zahrnuje od 1. ledna 2007 – kdy se k ní připojilo Slovinsko, které se tak stalo prvním z deseti států, které přistoupily v rámci rozšíření v roce 2004, jenž přijal jednotnou měnu – třináct členů. Rovněž se zdůrazní, že na úrovni evropské identity přinesl rok 2006 používání nového názvu internetové domény „.eu“, což byla iniciativa, která od svého spuštění v dubnu zaznamenala velký úspěch. *

*

*

V realizaci partnerství pro růst a zaměstnanost zůstal silně zakotven strategický cíl týkající se prosperity v rámci Evropské unie, který stál v čele revidované Lisabonské strategie z roku 2005. Na zasedání Evropské rady na jaře 2006 byly definovány nové priority, jako např. nezbytnost více investovat do znalostí a inovace, uvolnit potenciál podniků (zejména malých a středních podniků), reagovat na globalizaci a stárnutí obyvatelstva a pokročit směrem k účinné evropské energetické politice. V této souvislosti pokračovaly práce anebo byly vypracovány nové iniciativy v mnoha oblastech. Pro ilustraci: modernizace univerzit, budoucí zřízení evropského technologického institutu, zavedení nové generace výzkumných programů; reforma politiky soudržnosti, jasně zaměřená na Lisabonskou strategii; přijetí směrnice o službách a iniciativy s cílem pokročit v liberalizaci poštovních služeb; zavedení právních předpisů v oblasti chemických látek (REACH) spolu se zřízením Evropské agentury pro chemické látky; reforma státních podpor v rámci modernizace politiky hospodářské soutěže; zavedení nové generace celních a daňových programů; výhledy přezkumu právního rámce pro elektronickou komunikaci. Cíl prosperity, stejně jako solidarity – zejména pokud jde o budoucí generace – zůstává mimo jiné nadále úzce propojen se všemi aspekty „trvalého rozvoje“, hospodářským, sociálním i environmentálním. V této velmi obsáhlé oblasti byla v rámci červnové Evropské rady definována nová strategie v součinnosti s revidovanou Lisabonskou strategií, která vycházela z opatření předložených Komisí v prosinci 2005. V rámci strategického cíle solidarity byly zahájeny další iniciativy v souladu s koncepcí trvalého rozvoje. Na začátku roku Komise vydala zelenou knihu o evropské energetické strategii. Stanovila v ní základy politiky zaměřené na dosažení třech základních cílů: trvalého rozvoje, konkurenceschopnosti a zabezpečení zásobování. Poslední z nich byl mimo jiné do

14

ÚVOD

velké míry projednáván s ruským prezidentem na neformálním zasedání Evropské rady v říjnu v Lahti. Současně s tím Komise předložila strategii Evropské unie pro biopaliva. Evropský parlament a Rada přijaly směrnici o energetické účinnosti. Dále Komise zveřejnila v červnu zelenou knihu o námořní politice Evropské unie a iniciovala obsáhlý konzultační proces. Vyžádáním si názoru občanů o způsobu správy moří a oceánů tak chtěla připravit základy nové vize integrované námořní politiky. Dále přijala sdělení, ve kterém stanovila základy politické strategie zaměřené na zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2010. V sociální oblasti byla v roce 2006, který byl prohlášen „Evropským rokem mobility pracovníků“, rozvinuta řada akcí zaměřených na zvýšení povědomí v dané oblasti. Několik členských států také zmírnilo nebo odstranilo omezení volného pohybu pracovníků vůči zemím, které přistoupily v květnu 2004. Dále Komise navrhla zřídit „Evropský fondu pro přizpůsobení se globalizaci“ za účelem pomoci odborné rekvalifikaci pracovníků propuštěných z důvodu změn ve struktuře světového obchodu. V oblasti hospodářské a sociální soudržnosti byly navrženy nové hlavní směry. V oblasti zemědělství přijala Rada rozsáhlou reformu společné organizace trhu s cukrem. Komise rovněž zahájila práce s cílem podstatně změnit trh banánů a začala zkoumat způsoby reformy trhu s vínem. Pokud jde o cíl bezpečnosti, pokračovalo provádění Haagského programu na dokončení prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Zvláštní pozornost byla věnována správě vnějších hranic a nedovolenému přistěhovalectví. Komise zejména přijala sdělení obsahující budoucí priority pro boj s nedovoleným přistěhovalectvím z třetích zemí. Dále navrhla zřídit pohraniční jednotky rychlého zásahu s cílem umožnit členským státům, které budou čelit mimořádným obtížím spojeným s kontrolou svých vnějších hranic, dočasně využít schopností a kapacit jiných členských států, a to zejména na námořních hranicích. Z obecnějšího hlediska Komise dále pokračovala v úvahách týkajících se reformy odvětví bezpečnosti, což je prvek, který je součástí vnější podpory, kterou Unie poskytuje různým oblastem světa. S cílem naplnit roli Unie jakožto světového partnera přijala Komise dne 8. června důležité sdělení obsahující sérii konkrétních návrhů zaměřených na posílení soudržnosti, účinnosti a viditelnosti Evropy ve světě. Navrhla zejména zabezpečit lepší strategické plánování spolu s Radou. V podobné souvislosti, s ohledem na svou roli největšího dárce ve světě, se Evropská unie v roce 2006 zaměřila na zvýšení účinnosti své rozvojové pomoci. Proto Komise přijala v březnu balíček několika sdělení věnovaných tomuto tématu. Mimoto v rámci „evropského konsensu o rozvojové politice“ uzavřeného v roce 2005 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, předložila Komise na konci srpna sdělení ve prospěch harmonizovaného přístupu v rámci Evropské unie ke správě v rozvojových zemích.

ÚVOD

15

Ve vztahu s různými oblastmi světa byly vypracovány nové strategické přístupy. V této souvislosti byly v rámci skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT) vypracovány strategie posíleného partnerství také ve vztahu k zemím karibské a tichomořské oblasti, přičemž země Afriky zůstaly prioritní, a to zejména ty, ve kterých probíhá krize. Kromě toho byly následně po revizi dohody o partnerství z Cotonou uzavřené v roce 2005 přijaty spolu se zeměmi AKT rozhodnutí o provádění desátého Evropského rozvojového fondu, který má k dispozici přibližně 22 miliard EUR na období 2008–2013. Nový strategický přístup byl navržen rovněž v rámci vztahů s Čínou. Unie v roce 2006 nadále věnovala zvláštní pozornost obnově Iráku a mírovému procesu na Středním východě, který byl v létě silně ovlivněn konfliktem mezi Izraelem a Libanonem, jakož i vztahům s Íránem a Severní Koreou v souvislosti s jejich jadernými programy.

Kapitola I

Obecný politický rámec Oddíl 1

Správa věcí veřejných a zlepšování právních předpisů Souvislosti Pro dosažení cílů stanovených smlouvami vytvořily evropské právní předpisy, a to zejména ty, které se týkají vnitřního trhu, vhodné podmínky pro hospodářský růst, ochranu životního prostředí a zlepšení sociálních standardů. Vzhledem k tomu, že se zabýváme těmito právními předpisy, které se vytvářely v průběhu padesáti let, ve chvíli, kdy svět prochází rychlými změnami, musíme si nutně položit otázky o účinnosti evropského práva, jeho modernizaci a zjednodušení. Rovněž politický cíl zlepšení kvality evropské legislativy a snaha o lepší tvorbu zákonů dnes hýbou Evropskou unií. Nový podnět ke zlepšení právních předpisů byl dán v roce 2005 začleněním těchto snah do Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. V této souvislosti Komise zrevidovala zejména akční plán pro zlepšení právního prostředí, který byl vyhlášen v roce 2002, a definovala řadu nových přístupů, které mají dát tomuto vývoji konkrétnější podobu. Úspěch tohoto počínání však spočívá v reálném zájmu na dosažení těchto cílů jak ze strany institucí Unie, jež se podílejí na legislativním procesu, tak ze strany členských států. V tomto smyslu lze zlepšování právních předpisů považovat za sdílenou odpovědnost.

Zlepšení tvorby právních předpisů Komise dne 14. listopadu předložila výsledky strategické analýzy dosažených úspěchů v oblasti zlepšování právních předpisů a problémů, které se zde ještě budou muset

18

OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC

řešit, aby se mohlo postupovat rozhodněji (1). Cílem je zabezpečit evropským podnikům a občanům právní prostředí těžící z evropských cílů, které se snaží prosadit spravedlivý a konkurenceschopný trh, blahobyt občanů a účinnou ochranu veřejného zdraví a životního prostředí za současného snižování správních nákladů, které zatěžují produktivitu a vytváření pracovních míst. Ke strategické analýze byly přiloženy dva pracovní dokumenty Komise: první zpráva o uskutečňování strategie zjednodušování právního prostředí (2); postup pro vyhodnocování správních nákladů a snížení administrativní zátěže v Unii (3). Návrhy politik Hlavním pilířem vytváření lepších právních předpisů je analýza dopadů budoucích iniciativ, která umožňuje systematické a integrované posouzení a lepší vyhodnocení možných hospodářských, sociálních a environmentálních důsledků. Od roku 2003 bylo vypracováno více než 160 analýz dopadů, které Komisi umožnily založit politické a legislativní iniciativy na důkladných odhadech důsledků svých akcí. Byla vyvinuta společná metodika pro vyhodnocování správních nákladů na nové iniciativy a v březnu byla začleněna do hlavních zásad Komise pro analýzu dopadů. Kvalita analýzy dopadů je klíčovým faktorem pro dosažení cílů zlepšování právních předpisů. Komise za tímto účelem posílila současné kontrolní mechanismy tím, že v listopadu zřídila Výbor pro posouzení dopadů, který je tvořen vysokými úředníky a pracuje nezávisle na příslušných politických útvarech pod vedením předsedy Komise. Výbor nezávisle posoudí kvalitu každé analýzy dopadů před vyhotovením konečného znění a v případě potřeby poskytne odpovědným útvarům metodickou podporu. Zároveň také probíhá vnější hodnocení systému Komise pro posouzení dopadů. V důsledku dohody mezi institucemi o společném přístupu při posuzování dopadů, která vstoupila v platnost v červenci 2006, se Evropský parlament a Rada zavázaly k vypracovávání vlastních posouzení dopadů týkajících se zásadních změn návrhů Komise. Shrnutí zpráv Komise o posouzení dopadů se od září překládá do všech úředních jazyků. V současné době bylo 68 návrhů projednávaných v Radě a v Evropském parlamentu staženo po prozkoumání (tzv. „screeningu“) jejich souladu s principy zlepšování právních předpisů a prioritami pro růst a zaměstnanost, jež byly Komisí stanoveny za předsednictví J. M. Barrosa. Evropský parlament tento proces ve svém usnesení ze dne 16. května podpořil a ocenil skutečnost, že Komise přezkoumala své návrhy s ohledem na vznesené námitky. Pro doplnění tohoto procesu Komise ve svém pracovním programu na rok 2007 oznámila stažení dalších 10 návrhů, z nichž většina je z roku 2004. Komise bude pravidelně pokračovat v posuzování návrhů, jejich celkové patřičnosti a jejich (1) KOM(2006) 689. (2) KOM(2006) 690. (3) KOM(2006) 691.

SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH A ZLEPŠOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

19

souladu s principy zlepšování právních předpisů, a to i když jsou ještě předmětem jednání zákonodárce. Kromě stále častěji využívaných výsledků rozsáhlých otevřených diskusí, k nimž byl dán podnět zelenými knihami, se Komise od roku 2005 snaží podpořit metodu veřejných konzultací. Na vysoké úrovni byly zřízeny určité skupiny, které umožňují zainteresovaným stranám diskutovat o otázkách týkajících se klíčových hospodářských odvětví nebo o horizontálních otázkách. Konstruktivní dialog se členskými státy pokračoval v roce 2006 prostřednictvím nové skupiny národních odborníků na vysoké úrovni v oblasti práva. Jeho cílem je přispět k šíření osvědčených postupů a posílit spolupráci za účelem zlepšení vnitrostátních právních předpisů i předpisů Společenství. Modernizace současných právních předpisů Stávající právní předpisy jsou pro občany i pro společnosti nezbytnou základnou. Z tohoto důvodu Komise v říjnu 2005 zahájila tříletý rozšířený program zjednodušování (2005–2008) (1). V rámci uskutečňování tohoto programu bylo v roce 2006 předloženo přibližně padesát návrhů na zjednodušení. Ty se týkají různých oblastí, např. celního kodexu, rámcové směrnice o odpadech, společné organizace trhů v zemědělských odvětvích, platebních služeb nebo strukturální statistiky podnikání. Evropský parlament a Rada ještě nerozhodly o více než dvaceti návrzích, proto lze uvažovat o postupech, které by urychlily jejich přijetí. Komise v listopadu 2006 aktualizovala program pro zjednodušení přidáním 43 nových návrhů s cílem zvýšit jeho účinek a dosáhnout konkrétních hospodářských výhod, a to především snížením správních nákladů vyplývajících z právních předpisů. Program pro zjednodušení byl zařazen do ročního pracovního programu Komise, čímž Komise zdůraznila, že zjednodušení současných právních předpisů se stalo jednou z jejích priorit. Priority Komise se v tom, co by ještě mělo být zjednodušeno, téměř shodují s postoji parlamentních výborů k víceletému programu pro zjednodušení. Na rok 2007 je naplánováno 47 iniciativ. Pro oblast správních výdajů Komise navrhla zahájení velkorysé strategie snižování správních výdajů a navrhla, aby Evropská rada na jaře roku 2007 spolu s členskými státy vymezila cíle snižování tak, aby se v roce 2012 dosáhlo snížení výdajů o 25 %. Komise dne 14. listopadu přijala sdělení o snížení zátěže respondentů a o zjednodušení a vymezení priorit v oblasti statistiky Společenství (2). Stanovuje strategický přístup, který se snaží pokračovat v ulehčování omezení, která zatěžují společnosti z důvodu nezbytnosti statistik.

(1) KOM(2005) 535. (2) KOM(2006) 693.

20

OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC

Byl obnoven proces rušení aktů, které již nepatří mezi používané akty „acquis“, a kodifikace aktů Společenství za účelem snížení jejich objemu. Vzhledem k určitému opoždění vůči původním předpokladům, zejména z důvodu překladu do stále narůstajícího počtu úředních jazyků, byl program kodifikace přehodnocen a posílen dalšími prostředky. Počítá s přibližně 500 akty, které se týkají všech oblastí. V této chvíli bylo Komisí dokončeno 85 aktů: 52 jich bylo přijato a zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a 33 je v procesu schvalování Evropským parlamentem nebo Radou. Těchto 85 aktů nahrazuje 300 současných aktů. 500 aktů, na něž se program vztahuje, nahradí celkem přibližně 2 000 aktů. Komise chce program dokončit do roku 2008 (1). Evropský parlament vyjádřil svým usnesením ze dne 16. května svou plnou podporu procesu zjednodušení právního prostředí Unie, aby zabezpečil jeho přiměřenost, jednoduchost a účinnost. Domnívá se, že by mělo být upřednostněno zjednodušování nařízení a zrušení zastaralých a nepoužívaných aktů před zjednodušováním směrnic. Kromě toho považuje kodifikaci a přepracování za důležité nástroje zjednodušování „acquis communautaire“. Na svém červnovém zasedání Evropská rada uvítala provádění programu zjednodušování. Kromě toho požadovala, aby se prioritou všech dotčených útvarů Rady stalo zpracovávání návrhů na zjednodušení. Uplatňování práva Společenství Komise jako strážkyně smluv učinila z kontroly uplatňování práva Společenství jeden ze svých strategických cílů. Souběžná existence 25 právních systémů (27 od 1. ledna 2007) v rámci Evropské unie a objem „acquis communautaire“ – téměř 3 000 směrnic – představují nové problémy, které je nutné řešit. Dodržování usnesení práva Společenství ve všech členských státech je podstatné pro zaručení možnosti účinného a okamžitého využívání výhod práva Společenství pro občany a společnosti. Komise v roce 2006 pokračovala v rozboru této politiky v návaznosti na své sdělení z roku 2002 o zlepšení kontroly uplatňování práva Společenství (2). Přitom zohlednila nedávné usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května o uplatňování práva Společenství. Právě v rámci těchto probíhajících prací Komise pokračovala v rozboru různých dostupných prostředků kontroly s cílem zvýšit jejich účinnost a zlepšit informovanost o kontrole uplatňování práva Společenství. Tyto úvahy se týkají: •

většího zohlednění možných potíží při provádění již v průběhu přípravné fáze každé nové směrnice,

(1) Z 2 000 platných aktů, jichž se tyto změny týkají, je 1 800 uvedeno v úplném znění na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm), dvě třetiny v devatenácti jazykových verzích. (2) Viz KOM(2002) 725 ze dne 11. prosince 2002 na: http://ec.europa.eu/governance/docs/comm_infraction_en.pdf.

SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH A ZLEPŠOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

21

•

plánování přiměřeného dohledu nad prováděním každé směrnice do národních právních předpisů a

•

užitečnosti zevšeobecnění poskytování tabulek členskými státy, které zaznamenávají shodu vnitrostátních ustanovení s ustanoveními směrnic.

Komise pokračovala v analýze různých možností umožňujících snížit počet případů nedodržování práva Společenství a délku jejich řešení s ohledem na stávající i možné mechanismy okamžitého řešení problémů, které postihují jednotlivce a které jsou důsledkem špatného uplatňování práva Společenství. Komise se v rámci opatření navazujících na usnesení Evropského parlamentu o iniciativě „Zlepšení tvorby právních předpisů“ zavázala k vypracování odpovědí na dané problémy. Prozkoumána byla i nutnost zajištění systematického poskytování informací vzhledem k zájmu, jež vyvolávají otázky spojené s činností a akcemi Komise v oblasti kontroly uplatňování práva Společenství.

Subsidiarita a proporcionalita Během svého červnového zasedání Evropská rada připomněla, že evropské právní předpisy, které lépe odrážejí vyšší přínos opatření přijatých Evropskou unií než těch, jež byla přijata na různých vnitrostátních úrovních, mohou příznivě ovlivnit důvěru občanů v evropský projekt. Vyzvala tedy Evropský parlament, Radu a Komisi, aby pravidelně ověřovaly správné uplatňování zásad a směrů uvedených v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Evropská rada rovněž uvítala iniciativu rakouského předsednictví zorganizovat v dubnu konferenci o subsidiaritě v St. Pöltenu, která navazuje na konferenci, jež se konala během nizozemského předsednictví v roce 2005 v Haagu. Komise dne 13. června předložila třináctou zprávu „Zlepšení tvorby právních předpisů“ zaměřenou na uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality v roce 2005 (1).

Transparentnost V souvislosti se zahájením evropské iniciativy týkající se problematiky transparentnosti v listopadu 2005 přijala Komise dne 3. května zelenou knihu, která se stala podnětem veřejné konzultace, jež probíhala do 31. srpna (2). Tento postup se zaměřil na transparentnost vztahů institucí Evropské unie a lobbistických skupin, na lepší poskytování informací široké veřejnosti o příjemcích podpor z fondů Unie a na hodnocení postupů Komise při konzultacích. (1) KOM(2006) 289. (2) KOM(2006) 194.

22

OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC

Ve snaze zajistit co největší transparentnost rozpočtu Komise v říjnu rozhodla, že dá občanům k dispozici dvě internetové stránky na portálu Europa obsahující informace o podporách Společenství a o veřejných zakázkách (1). Komise, která tak dává příklad v případě centrálně spravovaných fondů, se snaží podnítit členské státy k tomu, aby následovaly jejího příkladu v případě fondů Společenství, jejichž správa je sdílena (např. v oblasti soudržnosti nebo zemědělství a rybolovu). Tyto fondy představují tři čtvrtiny veškerého financování Společenství. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. dubna vyzval Komisi, aby mu předložila legislativní návrh práva přístupu veřejnosti k dokumentům Parlamentu, Rady a Komise. Dalším usnesením ze stejného dne Parlament podpořil doporučení Evropského veřejného ochránce práv Radě, aby přehodnotila svoje odmítnutí veřejných zasedání, při kterých vystupuje jako zákonodárný orgán. Evropská rada, přesvědčená o nutnosti větší transparentnosti práce Rady, přijala během svého červnového zasedání globální politiku transparentnosti založenou na těchto opatřeních: zpřístupnění veřejnosti jednání Rady o legislativních aktech přijatých procesem spolurozhodování i prvních jednání o dalších legislativních aktech, která jsou vzhledem k jejich významu představena ústní formou Komisí během zasedání Rady; pravidelné pořádání veřejných diskusí o důležitých otázkách týkajících se zájmů Unie i jejích občanů; veřejná zasedání při jednáních Rady „Všeobecné záležitosti a vnější vztahy“ o jejím osmnáctiměsíčním programu i při diskusích ostatních útvarů Rady o jejich prioritách; předložení pětiletého programu Komise, jejího ročního pracovního programu i roční politické strategie a diskuse, které z nich vyplývají, jsou rovněž veřejné.

Interinstitucionální spolupráce (2) Po dosažení kompromisu mezi třemi orgány o finančním výhledu na léta 2007–2013 Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly dne 17. května interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni a řádném finančním hospodaření (3). Dohoda, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2007, ustanovuje novou kapitolu o finančním hospodaření a několik závazků ze strany institucí ve prospěch účinnějšího provádění rozpočtu. Obsahuje rovněž ustanovení o přezkoumání finančního rámce od let 2008–2009 a přiznává Parlamentu významnou úlohu v rámci tohoto celkového přezkumu zahrnujícího všechny aspekty financování a výdajů Evropské unie.

(1) http://ec.europa.eu/grants/beneficiaries_en.htm a http://ec.europa.eu/public_contracts/beneficiaries_ en.htm. (2) Problematikou vztahů s národními parlamenty se zabývá okruh „Komise“ kapitoly VI této zprávy. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006. Viz také oddíl 3 této kapitoly.

KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE

23

Řízení hospodářských záležitostí Evropský parlament a Rada vypracovaly dne 20. prosince upravenou statistickou klasifikaci ekonomických činností (NACE Revize 2) v Evropském společenství (1). Tato aktualizace zasluhuje zvláštní pozornost vzhledem k současnému úsilí Komise reformovat statistiku Společenství. Pomocí odpovídajících a srovnatelných údajů je schopna zlepšit řízení hospodářských záležitostí jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy:

• • • •

Zlepšení tvorby právních předpisů: http://ec.europa.eu/governance/better_regulation/index_en.htm Posouzení dopadů: http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm Občanská společnost: http://ec.europa.eu/civil_society/index_en.htm EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu/

Oddíl 2

Komunikační strategie Souvislosti Orgány Evropské unie si jsou vědomy odstupu, který se postupně vytvořil mezi velkou částí veřejnosti a evropskou integrací, jak ukázaly v některých členských státech zejména diskuse o Ústavě, a proto se v průběhu roku 2005 zaměřily na rozvoj nového přístupu, pokud jde o politiku a komunikační činnosti, který by se vyznačoval větším nasloucháním a četnějšími kontakty s občany. Komise, pro kterou tak byla komunikace jedním ze strategických cílů, přijala v roce 2005 dvě významné iniciativy: na jedné straně přijala interní akční plán na úrovni všech svých útvarů s cílem zajistit účinnější komunikaci; na straně druhé se pustila do přípravy bílé knihy, v níž by představila politickou vizi své strategie a iniciativy, které by se měly ve střednědobém a dlouhodobém výhledu podniknout.

(1) Nařízení (ES) č. 1893/2006 (Úř. věst. L 393, 30.12.2006).

24

OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC

Bílá kniha o evropské komunikační politice Dne 1. února Komise zveřejnila bílou knihu (1), jejíž přípravu zahájila v roce 2005. Hlavním posláním tohoto dokumentu je zapojit všechny příslušné subjekty: orgány a instituce Společenství; členské státy; regionální a místní orgány; politické strany a občanskou společnost. Tyto subjekty by měly společně působit v pěti oblastech: •

s cílem zaručit všem občanům Unie právo na informace a svobodu projevu navrhuje bílá kniha vypracovat evropskou chartu o komunikaci nebo evropský kodex chování při komunikaci, které by představovaly dobrovolný závazek ze strany vnitrostátních a evropských orgánů;

•

dokument navrhuje „zapojit občany“ a poskytuje k tomu nástroje a prostředky, jež umožní: zlepšit občanskou výchovu (např. síť učitelů, digitálně propojené evropské knihovny); vytvářet mezilidské vazby (např. skutečná a virtuální místa setkání) a posílit vztahy mezi občany a institucemi (např. minimální normy pro konzultace);

•

bílá kniha má za cíl účinněji zapojit sdělovací prostředky do komunikace týkající se Evropy a klade důraz na využití potenciálu nových technologií, jako je internet, v oblasti informací. Počítá se rovněž s modernizací systému „Evropa přes satelit“, aby sdělovacím prostředkům poskytoval bohatší a kvalitnější materiály, a dále se zavedením evropských programů pro odbornou přípravu ve veřejné komunikaci určených úředníkům evropských a vnitrostátních orgánů;

•

v zájmu lepšího předvídání a pochopení trendů ve veřejném mínění, prostřednictvím sdílení zdrojů a výměny osvědčených postupů, bílá kniha předkládá dva návrhy: zřízení nové sítě vnitrostátních odborníků v oblasti průzkumu veřejného mínění a vytvoření nezávislé observatoře evropského veřejného mínění;

•

nakonec bílá kniha opět zdůrazňuje potřebu „jednat společně“ v rámci partnerství sdružujícího všechny hlavní subjekty: orgány Společenství, členské státy, místní a regionální orgány, politické strany a organizace občanské společnosti.

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal k bílé knize Komise stanovisko dne 6. července (2). Měl výhrady k zavedení kodexu chování, jenž by stanovil všeobecné zásady, a vybízí Komisi, aby dále uvažovala, jak může být podpořena skutečná součinnost a interinstitucionální spolupráce na decentralizované úrovni. Nová úvodní stránka Komise V zájmu dalšího zlepšování kvality, a tím pádem i úspěšnější komunikace s evropskými občany, byla speciálně pro ně vytvořena nová úvodní stránka Komise (3).

(1) KOM(2006) 35. (2) Úř. věst. C 309, 16.12.2006. (3) http://ec.europa.eu/index_en.htm.

BUDOUCNOST EVROPY

25

Na této úvodní stránce se nyní nacházejí aktuální informace o Unii, připravované každý den a překládané do všech úředních jazyků EU v co možná nejkratších lhůtách. Jedná se o významný pokrok, neboť až doposud Komise nemohla zveřejňovat každodenní aktuality ve všech úředních jazycích. Jelikož se klade důraz na místní rozměr, je součástí nové úvodní stránky také rubrika „V Evropě – zprávy z členských států“, kde se uveřejňují místní aktuality ve spolupráci se zastoupeními Komise v členských státech. Jiné rubriky se týkají zejména činnosti evropských komisařů a zajímavých událostí na pořadu dne – a nesmíme opomenout ani výzvu k účasti na diskusním fóru „Debate Europe“. Hlavní navigační prvky úvodní stránky byly přeorganizovány, aby lépe vyhovovaly zájmům a potřebám veřejnosti. I nadále se tato stránka věnuje všem aktivitám Komise, avšak přednost mají témata, která vyhledávají samotní návštěvníci. Překlady internetových stránek Generální ředitelství Komise pro překlady s ohledem na narůstající využívání internetu jakožto komunikačního prostředku vyčlenilo pracovníky, kteří se zaměřili na překlady internetových stránek. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy:

• •

Generální ředitelství pro komunikaci (Evropská komise): http://ec.europa.eu/dgs/communication/index_en.htm Zdroje informací o Evropské unii a kontakty: http://europa.eu/geninfo/info/index_en.htm

Oddíl 3

Budoucnost Evropy Ústava (1) Souvislosti Smlouva o Ústavě pro Evropu byla poté, co ji v Římě dne 29. října 2004 podepsali vedoucí představitelé států a vlád Evropské unie, předložena k ratifikaci podle příslušných ústavních postupů v jednotlivých členských státech. Proces ratifikace, který byl zahájen v roce 2004,

(1) http://europa.eu/constitution/index_cs.htm.

26

OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC

byl ke konci roku 2005 úspěšně završen ve třinácti z dvaceti pěti členských států. V průběhu téhož roku však negativní výsledky hlasování v referendech pořádaných ve Francii a v Nizozemsku neumožnily v současné době v těchto dvou zemích uskutečnit ratifikaci této smlouvy.

Proces ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu pokračoval v roce 2006. Belgie parlamentním hlasováním smlouvu schválila dne 8. února, Estonsko dne 9. května a Finsko dne 5. prosince. Sedm členských států se ke konci roku 2006 k Ústavě nevyslovilo s definitivní platností.

Plán D Souvislosti Při zasedání Evropské rady v červnu 2005 vedoucí představitelé států a vlád Evropské unie přistoupili k zahájení období označovaného jako období reflexe, které by mělo podnítit širokou debatu o budoucnosti Unie poté, co byla Smlouva o Ústavě pro Evropu odmítnuta v referendech konaných ve Francii a v Nizozemsku. V říjnu 2005 Komise za sebe předložila tzv. „plán D“, tj. demokracii, dialog a diskusi o budoucnosti Evropy: navrhla nové způsoby pro zapojení občanů a pro to, aby přijali za vlastní politiky Společenství, které mají být srozumitelnější.

Komise v rámci plánu D dne 27. března zahájila diskusní fórum, které je nyní přístupné ve dvaceti dvou úředních jazycích Unie (1). Cílem této iniciativy je umožnit hlubší diskusi a reflexi společně s občany Evropské unie ohledně témat, jako je např. hospodářský a sociální rozvoj, vnímání Unie a jejích úloh i hranice Evropy a její role ve světě. S ohledem na zasedání Evropské rady v červnu Komise dne 10. května přijala dvě sdělení, která souvisí s probíhající reflexí. První sdělení nazvané „období reflexe a plán D“ (2) přináší shrnutí debat a zaměřuje se zejména na poučení, která je již možné vyvodit z „plánu D“. Tyto závěry doplňují druhé sdělení nazvané „program pro občany přinášející výsledky pro Evropu“ (3). Toto sdělení obsahuje asi dvanáct konkrétních návrhů, jako je např. přezkum jednotného trhu, zejména s ohledem na úvahy o solidaritě, a práv občanů, zlepšení rozhodovacího procesu, posílení diskusí o přidané hodnotě rozšíření i o absorpční kapacitě Unie nebo provádění iniciativy týkající se lepší právní úpravy a zrychlení prací na přístupu občanů k dokumentům. Jako metodu Komise navrhuje (1) http://europa.eu/debateeurope/index_cs.htm. (2) KOM(2006) 212. (3) KOM(2006) 211.

BUDOUCNOST EVROPY

27

dvojí přístup: využít nejlepší část možností vyplývajících ze stávajících smluv, aby se dosáhlo konkrétních výsledků a současně se postupovalo v procesu reforem. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16. června tento příspěvek se zájmem uvítala a vyslovila se ve prospěch navrženého dvojího přístupu. Evropská rada rovněž ocenila různé iniciativy, které jednotlivé členské státy navrhly v rámci vnitrostátních diskusí, např. zorganizovat v lednu v rámci rakouského předsednictví konferenci v Salcburku. Evropská rada mimo jiné vyslovila uznání Evropskému parlamentu a parlamentu Rakouska za společné zorganizování květnového parlamentního setkání. Evropská rada na tomto základě rozhodla, že po roce užitečné reflexe je třeba zaměřit se na výsledky a provádění konkrétních programů. „První konzultace s občany“ se například uskutečnila ve dnech 8. a 9. října v Bruselu. Tato událost, kterou Komise spolufinancovala, umožnila setkání dvou set účastníků, kteří označili tři hlavní směry pro nadcházející vnitrostátní diskuse: životní prostředí a energetika, dobré sociální podmínky a rodina, mezinárodní úloha Evropy. Kolegium dne 29. listopadu schválilo sdělení místopředsedkyně Komise Wallströmové nazvané „Plán D – Širší a hlubší diskuse o Evropě“. Toto sdělení hodnotí stav provádění Plánu D rok po jeho přijetí a představuje plán pro rozšíření a prohloubení diskuse, která bude následovat po prodloužení období pro reflexi (1).

Finanční výhled na léta 2007–2013 (2) Souvislosti Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2005 vyjádřila politický souhlas se zásadními prvky finančního rámce na léta 2007–2013. Po intenzivním vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí tyto tři instituce dne 17. května 2006 podepsaly „interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení“ (3). Interinstitucionální dohoda stanoví limity výdajů podle okruhů (kategorie výdajů) na sedm let v období 2007–2013 a upravuje pravidla pro spolupráci mezi institucemi v rozpočtové oblasti.

Celková částka prostředků předpokládaných finančním rámcem na roky 2007–2013 představuje 864,316 miliard EUR v závazcích (1,048 % hrubého národního důchodu – HND – Unie) a 820,780 miliard EUR v platbách (1,00 % HND). Přehled podle jednotlivých okruhů:

(1) SEK(2006)1553. (2) http://ec.europa.eu/financial_perspective/index_en.htm. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006. Viz také část „Interinstitucionální spolupráce“ v oddíle 1 této kapitoly.

28

•

OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC

1. Udržitelný růst: 382,139 miliard EUR, z nichž: — 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost: 74,098 milionů EUR — 1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost: 308,041 miliard EUR

•

2. Zachování a řízení přírodních zdrojů: 371,344 miliard EUR, z nichž: — Tržní výdaje a přímé platby 293,105 miliard EUR

•

3. Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost: — 3a. Svoboda, bezpečnost a spravedlnost: 6,630 miliard EUR — 3b. Občanství: 4,140 miliard EUR

•

4. Evropská unie jako globální partner: 49,463 miliard EUR

•

5. Administrativní činnosti: 49,800 miliard EUR

•

6. Vyrovnávací platby ve prospěch nových členských států (Bulharska a Rumunska): 800 milionů EUR

Využití finančních prostředků Unie je díky doplňujícím nástrojům, které nespadají do finančního rámce, pružnější. Jedná se o rezervu na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity, nástroj pro flexibilitu a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Pravidla pro řízení a použití těchto nástrojů vyplývají z interinstitucionální dohody. Interinstitucionální dohoda navíc obsahuje závazky orgánů, pokud jde o „řádné finanční řízení finančních prostředků Unie“. Tyto závazky se zejména týkají vnitřní kontroly fondů Společenství, budoucího přepracování finančního nařízení a ročního finančního plánování. Ve společné deklaraci uvedené v příloze k interinstitucionální dohodě a v souladu se závěry přijatými na zasedání Evropské rady byla Komise vyzvána, aby provedla celkový přezkum zahrnující všechny aspekty výdajů Unie, včetně společné zemědělské politiky, a zdrojů, včetně vyrovnávací platby ve prospěch Spojeného království, a aby v tomto směru vypracovala v období 2008–2009 zprávu.

Kapitola II

Prosperita Oddíl 1

Hospodářské a sociální prostředí Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost Souvislosti Na základě zkušeností získaných během pěti let provádění Lisabonské strategie rozhodla Evropská rada na svém zasedání v březnu 2005 o jejím zásadním znovuoživení. Bylo tedy dohodnuto, že se priority nově zaměří na zaměstnanost a růst, přičemž dojde k větší mobilizaci všech zdrojů členských států a Společenství ve třech rozměrech strategie – hospodářském, sociálním a environmentálním – s cílem lépe využít součinnost v obecném kontextu udržitelného rozvoje. Na neformálním zasedání v Hampton Court v říjnu 2005 hlavy států nebo vlád Unie daly této revidované strategii nový politický začátek tím, že trvaly zejména na způsobu, jakým mohou evropské hodnoty podpořit modernizaci hospodářství a společností v době globalizace. Za účelem provádění této strategie předložila Komise v červenci 2005 program Společenství zahrnující veškeré akce pro růst a zaměstnanost na úrovni Společenství. Členské státy předložily na konci roku 2005 své vnitrostátní programy reformy Komisi, která provedla jejich rozbor v přípravě na zasedání Evropské rady na jaře 2006.

Dne 25. ledna předložila Komise Evropské radě svou výroční zprávu za rok 2006 zaměřenou na revidovanou Lisabonskou strategii, a to ve formě sdělení „Čas zařadit vyšší rychlost – Nové partnerství pro růst a zaměstnanost“ (1). Uvádí v ní svou analýzu dvaceti pěti

(1) KOM(2006) 30.

30

PROSPERITA

národních programů reforem sdělených členskými státy a shrnuje důležité body ve snaze podpořit užitečné výměny názorů, přičemž však navrhuje konkrétní akce, kterými by se napravily některé nedostatky, na něž bylo rovněž poukázáno. Komise ve zprávě mimo jiné vymezuje čtyři prioritní oblasti činnosti doplněné o konkrétní návrhy, s nimiž Evropská rada vyjádřila svůj souhlas na zasedání ve dnech 23. a 24. března: •

větší investice do znalostí a inovací: zejména jsou stanoveny přesné cíle pro každý členský stát, pokud jde o část národního bohatství, na kterou je třeba zaměřit výzkum a rozvoj do roku 2010, a o zlepšení inovačních politik. Kromě toho se podpora soustřeďuje na odstranění tlaku na univerzity a vědce, jakož i na některé iniciativy doporučované Komisí, jako např. vytvoření Evropského technologického institutu a podpora rozvoje fondu rizikového kapitálu;

•

uvolnění podnikatelského potenciálu, a zejména malých a středních podniků: Evropská rada přijala závazky s cílem zlepšit podmínky pro zakládání podniků;

•

reakce na globalizaci a stárnutí populace, přičemž úsilí je zaměřeno na přednostní vytváření pracovních míst v určitých kategoriích. „Flexibilita a jistota“ jsou z tohoto hlediska považovány za druh integrovaného přístupu, který má Lisabonská strategie podporovat;

•

účinná evropská energetická politika: za těchto okolností byla zelená kniha předložená Komisí krátce před zasedáním Evropské rady (1) přijata jako důležitý základ pro diskusi a budoucí rozhodnutí v této oblasti z hlediska trvání, bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Evropská rada pověřila Komisi, aby pokračovala ve vytváření této politiky a připravila akční plán, který má Evropská rada v plánu schválit na svém jarním zasedání v roce 2007.

Evropská rada na svém zasedání v březnu mimo jiné zdůraznila rozhodující potřebu vyvinout zvláštní úsilí s cílem podporovat občany, aby sami skutečně přijali partnerství pro růst a zaměstnanost. Rovněž přijala návrh Komise zorganizovat výměnu správných postupů („sharing success“) na politické úrovni. Za tímto účelem zorganizovala Komise společně s Portugalskem první seminář na vysoké úrovni, který se týkal excelence a „partnerství založených na znalostech“ („knowledge partnerships“) mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky. Na svém neformálním jednání v Lahti (Finsko) dne 20. října a na základě sdělení Komise (2) rozvinuly hlavy států a vlád Unie strategický přístup v oblasti inovace na základě shody sjednané v rámci diskusí o revidované Lisabonské strategii. Určily tak klíčové oblasti, které vyžadují společnou akci za účelem vytvoření podmínek vhodných pro životní prostředí příznivější pro inovaci v Evropě (3). (1) Viz okruh „Energetika“ v oddíle 2 této kapitoly. (2) KOM(2006) 589. (3) Viz rovněž okruh „Inovace a konkurenceschopnost“ v oddíle 2 této kapitoly.

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

31

Ve svém rozhodnutí ze dne 15. března vyjádřil Evropský parlament spokojenost s tím, jak členské státy předložily své národní plány, a požádal o jejich rychlé a účinné provádění. Je třeba říct, že kromě výše uvedeného obecného přístupu se Komise ve svých sděleních rovněž věnovala konkrétnějším otázkám souvisejícím s prováděním Lisabonské strategie. Tato hlediska (podnikavost, převod podniku, sociální odpovědnost podniků atd.) jsou uvedena v tematických okruzích této zprávy. Na základě zpráv o pokroku podaných členskými státy Komise dne 12. prosince předložila svoji zprávu v přípravě na zasedání Evropské rady na jaře 2007 (1). Shrnuje pokroky uskutečněné při provádění strategie jak na úrovni Společenství, tak na úrovni jednotlivých členských států, přičemž potvrzuje a rozvíjí prioritní oblasti akcí a uvádí konkrétní návrhy na pokračování strategie. Sdělení obsahuje podrobná hodnocení uskutečněných pokroků podle jednotlivých členských států při provádění jejich národních programů reforem.

Strategie udržitelného rozvoje Revize strategie udržitelného rozvoje Souvislosti Udržitelný rozvoj lze definovat jako lepší kvalitu života pro každého jak dnes, tak i pro příští generace. Je to vize pokroku spojujícího hospodářský rozvoj, ochranu životního prostředí a sociální spravedlnost. Evropská rada v Göteborgu schválila v červnu 2001 strategii navrženou Komisí ve prospěch udržitelného rozvoje: tato nová strategie, která doplňuje strategii o obecnějším hospodářském plánu přijatou o rok dříve v Lisabonu, se týkala opatření zaměřených na dobrý život evropských občanů, pokud jde o výzvy jako např. změny klimatu, chudoba a rizika pro zdraví. Současně s Lisabonskou strategií, která byla zahájena v roce 2005 formou partnerství pro růst a zaměstnanost, se rovněž vyvíjela myšlenka na revizi strategie udržitelného rozvoje. První důležitá meta byla dosažena, když Komise v prosinci 2005 předložila sdělení, jehož cílem je zlepšit strategii přijatou v roce 2001 a rozvíjet stávající rámec (2).

Na základě akční platformy, kterou Komise představila v prosinci 2005, jakož i na základě příspěvků, zejména ze strany Evropského parlamentu, Rady a Evropského hospodářského a sociálního výboru, Evropská rada na svém zasedání v červnu 2006 přijala (1) KOM(2006) 816. (2) KOM(2005) 658.

32

PROSPERITA

novou strategii udržitelného rozvoje, která je určena pro rozšířenou Evropskou unii a je v souladu s potřebnou světovou solidaritou. Nová strategie udržitelného rozvoje se rovněž dotýká hlavních zásad udržitelného rozvoje, které schválila Evropská rada v červnu 2005. Jeden ze základních úspěchů nové strategie udržitelného rozvoje mimo jiné spočívá v souladu s Lisabonskou strategií, neboť obě dvě strategie podporují nezbytné strukturální změny, aby hospodářství členských států mohla prosperovat a současně zajišťovala sociální spravedlnost a zdravé životní prostředí. Strategie udržitelného rozvoje kromě toho definuje směr, jakým je třeba zlepšovat vytváření politik, založený na lepším regulování a na zásadě, podle níž musí být udržitelný rozvoj začleněn do všech úrovní vytváření politik. V této souvislosti obsahuje nová strategie sedm klíčových výzev doplněných o obecné cíle, operační cíle a odpovídající opatření: •

zpomalit změny klimatu a podporovat čistou energii;

•

dbát na to, aby dopravní systémy splňovaly environmentální a sociálně-ekonomické požadavky;

•

podporovat udržitelné způsoby produkce a spotřeby;

•

zlepšit řízení a zabránit nadbytečnému využívání přírodních zdrojů;

•

podporovat kvalitu veřejného zdraví bez diskriminací a zlepšit ochranu proti ohrožení zdraví;

•

vytvářet společnost založenou na sociálním začleňování a současně zohledňovat solidaritu mezi generacemi a v rámci jednotlivých generací a zajistit a zlepšit kvalitu života občanů, která je nezbytným předpokladem trvalého spokojeného života jednotlivců;

•

aktivně podporovat udržitelný rozvoj na celém světě a dbát na to, aby vnitřní a vnější politiky Evropské unie byly v souladu s tímto rozvojem a s mezinárodními závazky, k nimž se Unie zavázala.

Aby byly finanční prostředky Evropské unie využívány a přidělovány optimálním způsobem ve prospěch udržitelného rozvoje, od členských států a Komise se očekává koordinovaný přístup. Tím by se posílila doplňkovost a součinnost mezi různými prvky mechanismů spolufinancování Společenství a jinými prvky, jako je politika soudržnosti, rozvoj venkova, program LIFE+, výzkum a technologický rozvoj, program konkurenceschopnosti a inovace a Evropský rybářský fond. Komise se mimo jiné vyzývá, aby začlenila udržitelný rozvoj do svých informačních činností, činností na zvyšování povědomí a oznamovacích činností a aby prostřednictvím akcí a zasedání zaměřených na různé části strategie udržitelného rozvoje mobilizovala zúčastněné strany.

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

33

Pokud jde o monitorování strategie, Komise bude od září 2007 předkládat každé dva roky zprávu o stavu provádění strategie udržitelného rozvoje v Evropské unii a členských státech, která se bude rovněž týkat priorit, směrů a budoucích akcí. Rada bude pravidelně přezkoumávat učiněné pokroky, pokud jde o ukazatele udržitelného rozvoje. Na základě zprávy Komise o situaci a zprávy Rady o příspěvcích by sama Evropská rada měla každé dva roky přezkoumat učiněné pokroky a stanovené priority. Rovněž by měla zveřejnit obecné směry týkající se opatření, strategií a nástrojů pro účely udržitelného rozvoje, přičemž by měla zohlednit priority definované v rámci Lisabonské strategie růstu a zaměstnanosti. Tento přístup umožní souvisle řešit meziodvětvové problémy, jako např. změny klimatu, energetickou účinnost, stárnutí populace a sociální soudržnost.

Makroekonomický rámec Obecný přístup Ve sdělení ze dne 12. července o společném harmonizovaném programu EU pro průzkumy u podniků a spotřebitelů (1) Komise zdůraznila, že údaje z těchto průzkumů jsou nadále nepostradatelným nástrojem hospodářského dohledu a sledování hospodářských perspektiv hospodářské a měnové unie, jakož i vývoje ekonomik kandidátských zemí. V budoucnu by tedy chtěla tuto úlohu posílit zejména tím, že od roku 2008 bude předkládat čtvrtletní zprávu o provádění programu za uplynulé období. Pakt stability a růstu Souvislosti Pakt stability a růstu je výsledkem politické dohody dosažené na zasedání Evropské rady v Amsterdamu v červnu 1997 a jeho účelem je zajistit řádnou správu veřejných financí v Evropské unii s cílem zabránit tomu, aby volnější rozpočtová politika v jednom členském státě nepoškozovala ostatní členské státy prostřednictvím úrokových sazeb a nepodlamovala důvěru v hospodářskou stabilitu. Dalším cílem je podpoření trvalé a udržitelné konvergence ekonomik členských států eurozóny. Z důvodu problémů a určitých nedostatků zaznamenaných v minulých letech při provádění ustanovení Paktu byla během roku 2005 uskutečněna jeho aktualizace, aby se mohl stejným a koherentním způsobem používat ve všech zemích a byl srozumitelný pro veřejnost. Díky této reformě byla pozornost zaměřena na zohlednění hospodářského vývoje, ale současně byly zachovány dva základní principy Paktu, a to referenční hodnota ve výši 3 % pro poměr mezi schodkem a HDP a hodnota 60 % pro vztah mezi dluhem a HDP. Reforma posiluje závazek minimálního udržitelného strukturálního přizpůsobení. V preventivní části Paktu byly

(1) KOM(2006) 379.

34

PROSPERITA

provedeny změny, neboť byla zejména stanovena možnost rozlišovat střednědobé rozpočtové cíle na základě dluhu a potencionálního růstu a dokonce možnost za určitých podmínek se dočasně odchýlit od rozpočtových cílů v případě velkých strukturálních reforem. Změny byly rovněž provedeny v nápravné části Paktu, aby bylo možné lépe zohledňovat reality Unie rozšířené na dvacet pět členských států.

Ve sdělení ze dne 13. června (1) Komise vypracovala kladné hodnocení prvního roku uplatňování revidovaného Paktu stability a růstu. Tato revize umožnila, aby členské státy s nadměrným schodkem snížily svůj deficit na hranici nižší nebo rovnou 3 %, zejména díky pragmatičtějším lhůtám pro přizpůsobení a opatřením strukturální povahy. Podle Komise se tak nový Pakt stal důvěryhodnější, ačkoli jeho preventivní část vyžaduje další úsilí členských států, které jsou vyzvány ke konsolidaci svých veřejných financí. Dne 11. července vypracovala kladné hodnocení tohoto prvního roku i Rada. Ráda by využila tohoto příhodného hospodářského prostředí ve snaze sledovat a urychlit snahy o ozdravení veřejných financí. Naopak Evropský hospodářský a sociální výbor na svém únorovém zasedání (2) vyjádřil domněnku, že jelikož je reforma Paktu stále ještě neúplná, je třeba stanovit pokyny, které umožní posílit řízení hospodářských záležitostí v Evropě. Evropský parlament vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 17. května znepokojení nad problémy s uplatňováním Paktu stability a růstu. Kromě těchto postojů týkajících se reformy samotného Paktu provedly orgány Společenství svůj každoroční přezkum situace ve všech členských státech. Na základě doporučení Komise Rada postupně vydávala svá stanoviska k aktualizovaným stabilizačním a konvergenčním programům „EU-25“: podle jednotlivých případů je vyhodnotila jako plně, celkově nebo částečně v souladu s požadavky revidovaného Paktu stability a růstu. Na svém jarním zasedání Evropská rada konstatovala, že v současné době má dvanáct členských států Unie nadměrný schodek rozpočtu – v lednu Rada posoudila schodek rozpočtu Spojeného království jako nadměrný – a že v několika z nich překročila míra zadluženosti 60 % hrubého domácího produktu. Proto je vyzvala, aby využily hospodářského oživení a pokračovaly v ozdravování veřejných financí v souladu s Paktem stability a růstu. Vylepšení situace na Kypru tak přimělo Radu k tomu, aby dne 11. července (3) zrušila dřívější rozhodnutí o existenci nadměrného schodku. Dne 29. listopadu (4) Komise doporučila Radě, aby zrušila postup při nadměrném schodku zahájený vůči Francii ve snaze o vyrovnání jejího veřejného zadlužení. Naopak dne 14. března (5) Rada

(1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2006) 304. Úř. věst. C 88, 11.4.2006. Rozhodnutí 2006/627/ES (Úř. věst. L 256, 20.9.2006). SEK(2006) 1529. Rozhodnutí 2006/344/ES (Úř. věst. L 126, 13.5.2006).

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

35

přijala rozhodnutí, kterým se Německo vyzývá, aby co nejrychleji, a nejpozději v roce 2007, snížilo svůj nadměrný schodek pod hranici 3 % hrubého národního produktu stanovenou ve Smlouvě. S ohledem na prohloubení rozpočtového schodku a obecné zhoršení veřejných financí Rada dne 10. října zaslala již třetím rokem Maďarsku doporučení. Dne 28. listopadu (1) Rada konstatovala, že Polsko nepřijalo účinná opatření pro odstranění svého schodku: jelikož Polsko nebylo schopno podřídit se přecházejícím doporučením Rady, kterými mu byla poskytnuta lhůta až do konce roku 2007, bude mu udělena nová lhůta pro úpravu. Kvalita a udržitelnost veřejných financí Na svém jarním zasedání Evropská rada zdůraznila, že by mělo více členských států zahájit nové ambiciózní reformy s cílem zlepšit životaschopnost svých systémů sociálního zabezpečení a čelit hospodářským a rozpočtovým důsledkům stárnutí populace. Na stejném zasedání Evropská rada vyzvala Komisi, aby provedla celkové hodnocení udržitelnosti veřejných financí členských států, a tak dne 12. října (2) předložila Komise sdělení: připomíná, že je takové hodnocení založeno na dlouhodobém plánování veřejných výdajů souvisejících s demografickým stárnutím a na rozpočtových strategiích předložených ve stabilizačních a konvergenčních programech; potvrzuje, že trojsměrná strategie, kterou schválila Evropská rada na svém zasedání ve Stockholmu v roce 2001 (rychlé snížení zadlužení; zvýšení zaměstnanosti a produktivity; reforma důchodových systémů a systémů zdravotní a dlouhodobé péče), je vhodná a mělo by se v ní pokračovat. Rada se během loňského roku několikrát vyjádřila ke kvalitě veřejných financí. Ve svých závěrech ze dne 10. října zdůraznila, že v rozpočtových pravidlech jednotlivých členských států jsou výrazné rozdíly a poukázala na existenci celé řady společných vlastností, které v rámci dodržování Paktu stability a růstu přispívají k účinnosti vnitrostátních pravidel z hlediska zdravých veřejných financí. Hospodářská a měnová unie (HMU) Dne 12. července přijala Komise sdělení „Výroční prohlášení o eurozóně“ (3), k němuž je přiložena výroční zpráva o eurozóně. Tato zpráva upozorňuje na společné politické výzvy, s nimiž se potýkají členové eurozóny s ohledem na rostoucí hospodářskou závislost po vytvoření HMU. Pokud jde o země, které nejsou členy eurozóny, Komise dne 5. prosince předložila konvergenční zprávu (4), jejímž účelem je pomoci některým z nich připravit se na přijetí eura.

(1) (2) (3) (4)

Rozhodnutí 2006/1014/ES (Úř. věst. L 414, 30.12.2006). KOM(2006) 574. KOM(2006) 392. KOM(2006) 762.

36

PROSPERITA

Ve sdělení ze dne 14. července Komise mimo jiné představila různé prvky a činnosti na podporu akčního programu na podporu výzkumu a analýzy otázek v souvislosti s evropskou hospodářskou a měnovou unií (1). U příležitosti padesátého výročí Římských smluv, které se slaví dne 25. března 2007, vyjádřila Rada přání uvést do oběhu památeční minci v hodnotě dvou eur se společným motivem na straně členského státu. Na základě zprávy Evropské centrální banky a konvergenční zprávy Komise z roku 2006 týkající se Slovinska (2) Komise navrhla rozhodnutí o přijetí eura v této zemi. Vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém červnovém zasedání tento návrh přijala, byl po kladném stanovisku Evropského parlamentu schválen Radou dne 11. července s účinností ode dne 1. ledna 2007 (3). Slovinsko je tak prvním z deseti členských států, jež přistoupily k Unii v roce 2004, který se stal členem eurozóny. Komise mimo jiné přijala svou třetí zprávu (22. června) (4) a čtvrtou zprávu (10. listopadu) (5) o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny. Tyto zprávy jsou zaměřeny zejména na případ výše uvedeného Slovinska, jakož i na Kypr a Maltu, které si zvolily 1. leden 2008 za cílové datum pro přijetí jednotné měny. Činnosti Evropské centrální banky (ECB) jsou zpracovány v kapitole VI této zprávy. Dne 22. listopadu přijala Komise sdělení, v němž uvádí hodnocení hospodářství Evropské unie za rok 2006 (6). Zejména v něm vymezuje hlavní politické priority pro posílení eurozóny.

Daně Obecný přístup Daně jsou stejně jako celní unie důležitým nástrojem, který pomáhá Evropské unii dosáhnout cílů Lisabonské strategie, jak zdůraznila Komise ve svém důležitém sdělení z října 2005 (7). Na tuto provázanost s revidovanou Lisabonskou strategií poukázal zejména návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, který vypracovala Komise dne 17. května s cílem sestavit program „Fiscalis 2013“ (8). Cílem tohoto programu je zlepšovat fungování daňových systémů dalším rozvojem spolupráce mezi daňovými úřady v oblastech jako (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

KOM(2006) 389. KOM(2006) 224. Rozhodnutí 2006/495/ES (Úř. věst. L 195, 15.7.2006). KOM(2006) 322. KOM(2006) 671. KOM(2006) 714. KOM(2005) 532. KOM(2006) 202.

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

37

společné uplatňování daňových právních předpisů Společenství nebo řádné fungování vnitřního trhu, a to bojem proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Boj proti daňovým únikům byl předmětem sdělení přijatého Komisí dne 31. května (1). Komise se tak zabývá myšlenkou koordinované strategie v této oblasti. Rada se ve svých závěrech ze dne 7. června k této iniciativě vyjádřila příznivě. Přímé daně Na propojení přímých daní s prováděním Lisabonské strategie bylo zejména poukázáno ve sdělení Komise ze dne 5. dubna, které uvádí stav prací společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (budoucí program „CCCTB“) (2). Komise v něm rovněž vysvětluje aspekty, které vyžadují podporu a politický směr, avšak bez toho, aby zkoumala závazky členských států vůči plánovanému legislativnímu návrhu. Vytvoření takového společného základu bylo dříve podmíněno vydáním předběžného stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru na únorovém zasedání (3). Na květnovém zasedání se Výbor rovněž vyjádřil k boji proti překážkám v oblasti zdaňování právnických osob, které ovlivňují malé a střední podniky na vnitřním trhu (4). Dne 22. listopadu přijala Komise sdělení, kterým podporuje optimálnější používání daňových pobídek pro výzkum a vývoj (5) prostřednictvím zákonných omezení, která se týkají tohoto typu opatření a představení obecných zásad pro nasměrování členských států v jejich koncepci a provádění. Dne 4. prosince (6) navrhla Komise přepracování směrnice 69/355/EHS o daních z kapitálových vkladů. Cílem návrhu je zjednodušit velmi složitý právní předpis Společenství, postupně zrušit daň z kapitálu, která je považována za významnou překážku rozvoje podniků v Evropské unii, a zpřísnit zákaz vytváření nebo ukládání jiných podobných daní. Dne 19. prosince přijala Komise sdělení, kterým se oznamuje řada iniciativ s cílem podporovat lepší koordinaci daňových systémů členských států v oblasti přímých daní (7). Cílem je zajistit, aby národní systémy přímých daní byly v souladu s právem Společenství a aby fungovaly jednotným způsobem. Tyto iniciativy usilují o odstranění diskriminace a dvojího zdanění, jímž jsou zatíženi daňoví poplatníci, a to ať jde o soukromé osoby, nebo podniky, přičemž se zabraňuje unikání daňovým povinnostem a znehodnocení daňových základů. Stejný den Komise přijala dvě sdělení týkající se prvních dvou (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2006) 254. KOM(2006) 157. Úř. věst. C 88, 11.4.2006. Úř. věst. C 195, 18.8.2006. KOM(2006) 728. KOM(2006) 760. KOM(2006) 823.

38

PROSPERITA

příkladů, v nichž by byl takový koordinovaný přístup možný: zdanění při odchodu (1) a daňové zacházení s přeshraničními ztrátami (2). Pokud jde o ceny převodu, Společné fórum o cenách převodu přijalo v listopadu zprávu o postupech pro řešení a vyvarování se sporů v této oblasti. Na tomto základě Komise připravuje sdělení, které zahrnuje pokyny pro předběžné dohody o cenách v Evropě. Rovněž bylo rozhodnuto, že bude Fóru obnoven mandát. Nepřímé daně V roce 2006 dospěly různé návrhy týkající se nepřímých daní až do konečné legislativní etapy na úrovni Rady. Rada tak přijala: •

dne 14. února směrnici, kterou se do 31. prosince 2010 prodlužuje uplatňování snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na služby s vysokým podílem lidské práce (3). Za účelem provádění této nové směrnice Rada dne 7. listopadu povolila sedmnácti členským státům, aby začaly uplatňovat tuto sníženou sazbu nebo v jejím uplatňování pokračovaly od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010 (4). Kromě toho Komise navrhla srovnatelná ustanovení s cílem povolit Rumunsku uplatňování takových snížených sazeb ode dne 1. ledna 2007 (5);

•

dne 27. června směrnici, kterou se do 31. prosince 2006 prodlužuje doba použití úpravy DPH uplatňované na služby rozhlasového a televizního vysílání a na určité elektronicky poskytované služby (6);

•

dne 24. července směrnici, kterou se mění šestá směrnice o „DPH“ s cílem umožnit členským státům rychlou úpravu opatření na boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v některých konkrétních a cílových odvětvích (7); směrnice rovněž obsahuje opatření, jejichž cílem je zjednodušit uplatňování daně v některých případech, když mají osoby povinné k dani finanční problémy;

•

dne 5. října směrnici, kterou se kodifikuje úprava osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daní (8);

•

dne 28. listopadu směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty (9), která je přepracováním šesté směrnice o DPH, a přispívá tak k určitému zlepšení srozumitelnosti stávajících platných právních předpisů.

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

KOM(2006) 825. KOM(2006) 824. Směrnice 2006/18/ES (Úř. věst. L 51, 22.2.2006). Rozhodnutí 2006/774/ES (Úř. věst. L 314, 15.11.2006). KOM(2006) 736. Směrnice 2006/58/ES (Úř. věst. L 174, 28.6.2006). Směrnice 2006/69/ES (Úř. věst. L 221, 12.8.2006). Směrnice 2006/79/ES (Úř. věst. L 286, 17.10.2006). Směrnice 2006/112/ES (Úř. věst. L 347, 11.12.2006).

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

39

Komise navrhla: •

dne 22. února modernizovat ustanovení o osvobození zboží dováženého osobami cestujícími z třetích zemí od daně z přidané hodnoty a spotřební daně (1) s cílem upravit tento systém snížení daní nové situaci vyplývající z rozšíření Evropské unie a skutečnosti, že vnější hranice nyní dosahují až k Bělorusku, Rusku a Ukrajině;

•

dne 8. září znovu zvýšit minimální sazby spotřební daně změnou směrnice 92/84/ EHS o sbližování spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů (2);

•

dne 19. října kodifikovat dokument o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (3); tato iniciativa navazuje zejména na hodnocení, které Komise vypracovala v této oblasti ve zprávě ze dne 8. února (4);

•

dne 24. listopadu prodloužit do 31. prosince 2008 dobu použitelnosti úpravy daně z přidané hodnoty uplatňované na služby rozhlasového a televizního vysílání a na určité elektronicky poskytované služby (5). Tato směrnice byla přijata Radou dne 19. prosince (6).

Ve sdělení přijatém dne 30. června (7) předložila Komise výsledky přezkumu odchylek, jejichž platnost uplynula na konci roku 2006, ve smyslu používání směrnice z roku 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (8).

Hospodářská soutěž Souvislosti Modernizace evropského práva hospodářské soutěže V období od 2000 do 2005 byly postupně provedeny hlavní prvky modernizace evropského práva v oblasti hospodářské soutěže. Dne 1. května 2004, v den rozšíření Evropské unie o deset nových členských států, vstoupily v platnosti dva pilíře této reformy, pokud jde o hospodářkou soutěž na úrovni podniků: • na jedné straně řada prováděcích pravidel (9) pro ustanovení Smlouvy o ES o dohodách omezujících hospodářskou soutěž (článek 81) a o zneužívání dominantního postavení (článek 82); • na druhé straně nové nařízení o koncentracích (10). (1) KOM(2006) 76. (2) KOM(2006) 486. (3) KOM(2006) 605. (4) KOM(2006) 43. (5) KOM(2006) 739. (6) Směrnice 2006/138/ES (Úř. věst. L 384, 29.12.2006). (7) KOM(2006) 342. (8) Směrnice 2003/96/ES (Úř. věst. L 283, 31.10.2003). (9) Nařízení (ES) č. 1/2003 (Úř. věst. L 1, 4.1.2003) a (ES) č. 773/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004). (10) Nařízení (ES) č. 139/2004, (Úř. věst. L 24, 29.1.2004).

40

PROSPERITA

V roce 2005 se pokračovalo v reformě evropského práva díky akčnímu plánu (1) Komise, který měl do pěti let vyústit v důslednou reformu politiky státní podpory. Tento proces se od konce roku 2005 zejména konkretizoval vymezením nových pokynů pro státní podpory určené regionům. V prosinci 2005 Komise rovněž přijala zelenou knihu o žalobách o náhradu škody za zneužívání dominantního postavení způsobené porušením antimonopolních pravidel Společenství.

V roce 2006 Komise nadále soustředila svou činnost na odvětví s velkým významem pro hospodářství Evropské unie a její občany v rámci provádění Lisabonské strategie. Politika hospodářské soutěže, jejímž hlavním bodem bylo pokračování reformy státních podpor, zaznamenala nové hmatatelné vývojové změny. Hospodářská soutěž na úrovni státních podpor Tím, že Komise začátkem roku zveřejnila výsledky veřejných konzultací týkajících se jejího akčního plánu zahájeného v červnu 2005, zjistila celkovou podporu, kterou zúčastněné subjekty projevily vůči praktickým zásadám a návrhům předloženým v tomto dokumentu. Evropský parlament je rovněž přijal příznivě. V této souvislosti Komise pokračovala ve svém programu reforem tím, že přijala: •

nové pokyny pro rizikový kapitál (2), jakož i podpory na výzkum a rozvoj a inovaci (3);

•

nařízení o regionálních podporách (4), podle kterého jsou od předběžného oznámení Komisi osvobozeny investiční regionální podpory, které odpovídají schválené mapě daného členského státu pro poskytování regionální podpory v období let 2007–2013;

•

nové nařízení o podporách „de minimis“ (5), kterým se osvobozují státní podpory do 200 000 EUR (místo 100 000 EUR v předchozím nařízení) od povinnosti předběžného oznámení Komisi.

Komise aktualizovala přehled státních podpor dne 27. března (6), přičemž se zejména zaměřila na země, jichž se dotkne budoucí rozšiřování Evropské unie, a dne 11. prosince (7), kdy věnovala zvláštní kapitolu podporám na záchranu a restrukturalizaci. Kromě toho, že Komise na začátku dubna zveřejnila závěry studie o uplatňování pravidel pro státní podporu na vnitrostátní úrovni, vypracovala hodnocení úlohy národních soudů při ochraně podniků proti poskytování nezákonných podpor jejich konkurentům a při provádění rozhodnutí o jejich vracení zpět. (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2005) 107. Úř. věst. C 194, 18.8.2006. Úř. věst. C 323, 30.12.2006. Nařízení (ES) č. 1628/2006 (Úř. věst. L 302, 1.11.2006). Nařízení (ES) č. 1998/2006 (Úř. věst. L 379, 28.12.2006). KOM(2006) 130. KOM(2006) 761.

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

41

Ve snaze o lepší transparentnost začala Komise na začátku roku vydávat elektronický týdenní informační zpravodaj („State Aid weekly e-News“) (1), v němž popisuje svou činnost v oblasti státních podpor. Pokud jde o statistický plán, Komise zjistila, že se vzhledem k roku 2005 počet oznámení o státních podporách zvýšil a v roce 2006 dosáhl počtu 921. Komise rovněž přijala 713 konečných rozhodnutí (2). Schválila podporu v přibližně 98 % případů, zatímco v případě zbylých 2 % přijala záporné rozhodnutí, jelikož zjistila, že podpora není slučitelná s právními předpisy o státních podporách a se společným trhem. Hospodářská soutěž na úrovni podniků Komise ve svém postavení strážkyně volné hospodářské soutěže mezi podniky upřednostnila konsolidaci dřívějších reforem a zlepšení provádění práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže prostřednictvím návrhů změn právních předpisů i aktů týkajících se výkonu svých vlastních rozhodovacích pravomocí a jejich prováděním. Dne 28. června přijala Komise pokyny, které popisují metodu, již Komise zamýšlí uplatňovat při ukládání pokut za porušení antimonopolního práva, aby zesílila jejich odrazující účinek (3). Dne 25. září rozšířila Rada pravidla hospodářské soutěže pro námořní dopravu (4) na služby mezinárodní kabotážní dopravy a „trampové dopravy“ (5). Dne 28. září přijala Komise nařízení o výjimce podle jednotlivých kategorií, kterým se od 1. ledna 2007 zrušuje výjimka udělená pro konference o tarifech Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) pro osobní dopravu, pokud jde o trasy uvnitř Společenství (6). Dne 7. prosince přijala Komise pozměněné znění sdělení o shovívavosti, kterým se odměňují podniky, které se vzdaly tvrdých kartelů (7). Nové sdělení upřesňuje informace, které musí žadatel poskytnout Komisi, aby se na něj vztahovalo prominutí pokut nebo snížení jejich výše, a stanoví systém pro pořadí přijímání žádostí.

(1) http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/overview/newsletter.html. (2) Tato rozhodnutí se zejména týkají petrochemického průmyslu, zemědělství, rybolovu a dopravy i odvětví výroby a služeb. (3) Úř. věst. C 210, 1.9.2006. (4) Nařízení (ES) č. 1/2003 (Úř. věst. L 1, 4.1.2003). (5) Nařízení (ES) č. 1419/2006 (Úř. věst. L 269, 28.9.2006). (6) Nařízení (ES) č. 1459/2006 (Úř. věst. L 272, 3.10.2006). (7) IP/06/1705.

42

PROSPERITA

Pokud jde o kartely, Komise uložila pokuty v celkové výši přibližně 1,8 miliard EUR za nezákonné kartelové dohody týkající se bělicích prostředků (1), akrylového skla (2), silničního bitumenu (3), kožených spojů (4) a syntetického kaučuku (5). Pokud jde o zneužívání dominantního postavení, dne 29. března uložila Komise pokutu ve výši 24 milionů EUR skupině Tomra, která zneužila svého dominantního postavení na trhu s přístroji na sběr použitých nápojových obalů prostřednictvím výhradních dohod, množstevních závazků a věrnostních slev. Dne 12. července udělila Komise penále ve výši 280,5 milionů EUR společnosti Microsoft za trvalé nedodržování některých závazků uložených rozhodnutím Komise ze dne 24. března 2004 s cílem ukončit zneužívání dominantního postavení na trhu s vývojovým softwarovým systémem. Komise přijala několik rozhodnutí, kterými se závazky předložené podnikem stávají právně závazné. Rozhodnutí Komise jsou založena na novém postupu zavedeném při „modernizaci“ prováděcích pravidel pro ustanovení Smlouvy o ES v oblasti hospodářské soutěže, která Komisi umožňují přijmout závazky nabídnuté podnikem, a ukončit tak probíhající šetření. Komise tak dne 22. února přijala rozhodnutí o závazcích týkajících se trhu se surovými diamanty (6), dne 22. března rozhodnutí o prodeji vysílacích práv na šampionát ve fotbale „Premier League“ (7), dne 12. dubna rozhodnutí o čerpacích stanicích ve Španělsku (8) a dne 4. října rozhodnutí o trhu s centralizovanou licencí na hudební práva (9). V oblasti koncentrací zaznamenala Komise ve srovnání s předcházejícími lety zvýšení počtu oznámení. Více než 90 % oznámených operací bylo schváleno, většina ve lhůtě jednoho měsíce. V omezeném počtu případů však Komise zahájila podrobné šetření. Zejména v odvětví energetiky se Komise soustředila na to, aby koncentrace neměly negativní účinky na hospodářskou soutěž na trzích. Dne 14. března Komise povolila historickému provozovateli plynovodu v Dánsku kontrolovat historické regionální producenty elektrické energie v Dánsku a dánské dodavatele elektrické energie, avšak pouze za předpokladu dodržování určitých podmínek a povinností (10). Stejně tak dne 14. listopadu po ukončení jedné fáze šetření Komise povolila sloučení společností Gaz de France a Gaz de Suez, a to za předpokladu dodržení určitých podmínek. Na základě opravných strukturálních opatření navržených stranami dospěla Komise k závěru, že sloučení by nemělo významně ovlivnit hospodářskou soutěž (11).

(1) IP/06/560. (2) IP/06/698. (3) IP/06/1179. (4) IP/06/1222. (5) IP/06/1647. (6) IP/06/204. (7) IP/06/356. (8) IP/06/495. (9) IP/06/1311. (10) IP/06/313. (11) IP/06/1558.

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

43

Potvrzení proaktivní politiky V souladu s proaktivní politikou hospodářské soutěže podporovanou Komisí (1) poskytla odvětvová šetření zahájená v roce 2005 v oblastech, které jsou klíčové pro úspěch Lisabonské strategie, první výsledky. Šetření v odvětví energetiky tak potvrdilo významné nedostatky na trzích s elektrickou energií a plynem, jako např. neexistenci významnější přeshraniční konkurence poškozující případné nové hospodářské subjekty nebo nedostatek transparentnosti při určování cen na úkor spotřebitele. V odvětví platebních karet odhalila průběžná zpráva přijatá Komisí v rámci jejího odvětvového šetření rovněž několik překážek při přístupu na trh, jako např. postupy bank a sítí, které pro nové klienty zvyšují poplatky (2). Pokud jde o oblast informací, evropská síť pro hospodářskou soutěž, která slučuje Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž v členských státech, otevřela internetovou stránku jednotného přístupu (3). Podniky, jejich správní rady a občané tak mají od nynějška přístup k informacím o provádění práva v oblasti hospodářské soutěže, jakož i ke všem tiskovým sdělením a výročním zprávám zveřejňovaným různými orgány.

Provádění sociální agendy Sociální služby obecného zájmu Dne 26. dubna předložila Komise sdělení „Provádění lisabonského programu Společenství: sociální služby obecného zájmu v Evropské unii“ (4). Tento dokument, který je pokračováním Bílé knihy o všeobecně prospěšných službách (5), představuje první fázi směrem k systematičtějšímu zohlednění zvláštností sociálních služeb na evropské úrovni. Program rozpracovává tři témata: sociální služby, pilíře evropské společnosti a evropského hospodářství; uplatňování pravidel Společenství v oblasti sociálních služeb; lepší sledování a podpora sociálních služeb obecného zájmu v Unii. Výbor regionů uvítal tuto iniciativu ve svém stanovisku ze dne 7. prosince. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy:

• • • (1) (2) (3) (4) (5)

Lisabonská strategie: http://ec.europa.eu/growthandjobs/index.htm Udržitelný rozvoj: http://ec.europa.eu/environment/eussd/ Stabilizační a konvergenční programy: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/scp_en.htm KOM(2004) 293. IP/06/496. http://www.internationalcompetitionnetwork.org/. KOM(2006) 177. KOM(2004) 374.

44

• • • • • • •

PROSPERITA Nadměrný schodek: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/edp_en.htm Evropská centrální banka (ECB): http://www.ecb.eu/home/html/index.en.html Daně: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/tax_policy/index_en.htm Hospodářská soutěž: http://ec.europa.eu/comm/competition/index_en.html Zakázané dohody omezující hospodářskou soutěž: http://ec.europa.eu/comm/competition/antitrust/cases/ Státní podpory: http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/overview/index_en.html Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž: http://www.internationalcompetitionnetwork.org/

Oddíl 2

Stimulace prosperity Inovace a politika podnikání Inovace a konkurenceschopnost Evropský parlament a Rada přijaly dne 24. října rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (1), jehož vytvoření navrhla Komise v dubnu 2005 (2). Cílem programu vypracovaného pro období 2007–2013 je zahájit a ulehčit činnost v odvětvích týkajících se podnikatelského smýšlení a inovace, využití informačních a komunikačních technologií (ICT) a technologií spjatých s obnovitelnou energií a životním prostředím. Dne 13. září předložila Komise sdělení nazvané „Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro Evropskou unii“ (3). V tomto sdělení Komise vymezuje rámec pro podporu inovace, který slučuje různé politické oblasti, které mají na inovaci dopad. Klade důraz na modernizaci univerzit a Evropského technologického institutu, na výměny technologie mezi průmyslem a univerzitou, na rozvoj „clusterů“, na podporu inovace ze strany veřejných trhů, na rozvoj strategie pro lepší využití duševního vlastnictví. Zavádí navíc cílenější strategii, jejímž úkolem je usnadnit vytváření a uvádění na (1) Rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 310, 9.11.2006). (2) KOM(2005) 121. (3) KOM(2006) 502.

STIMULACE PROSPERITY

45

trh nových inovačních produktů a služeb v odvětvích se slibnou budoucností („hlavní trhy“). Provedení této iniciativy nevyžaduje podle Komise založení nových struktur, ale spočívá na stávajícím rámci revidovaného lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost, který již vytvořil politickou platformu pro partnerství mezi členskými státy a Komisí. Jako doplněk sdělení ze dne 13. září v rámci příprav neformálního setkání Evropské rady, která se konala dne 20. října v Lahti (Finsko), přijala Komise dne 12. října sdělení nazvané „Moderní a vůči inovacím přátelská Evropa“ (1). Komise zdůrazňuje, že úspěch revidované Lisabonské strategie je zejména výsledkem pokroků dosažených v oblasti inovace, a je přesvědčena, že inovační schopnost Evropy by se mohla značně zvýšit díky těmto opatřením: určení prvořadé role, kterou Evropa sehraje v budoucích technologických strategiích (nanoelektronika, inovační léky, letectví atd.), zejména prostřednictvím „společných technologických iniciativ“, jejichž základem jsou specializovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru; posílení vazeb mezi univerzitami, výzkumnými pracovníky a podnikatelskou sférou; zlepšení rámcových podmínek inovace (skutečně integrovaný jednotný trh, zejména v oblasti služeb; financování; politika ochrany duševního vlastnictví; rychlejší stanovování otevřených a navzájem slučitelných evropských norem; zvláštní odvětvové přístupy). Hlavy států nebo vlád se na základě této analýzy na setkání v Lahti dohodly, že se Unie neobejde bez globální strategie, jejímž cílem bude podpořit inovaci, a posílit tak evropskou konkurenceschopnost na světovém trhu. Evropská rada během prosincového zasedání připomněla zásadní význam inovace umožňující Evropě úspěšně čelit globalizaci a mít z ní prospěch. Rada vyzvala Komisi, aby předložila úplnou strategii v oblasti práv duševního vlastnictví. Podpora podnikání Komise přijala dvě sdělení zaměřené na podporu podnikání, která úzce souvisejí s prováděním lisabonského programu Společenství: •

první sdělení, schválené dne 13. února, doporučuje podporovat podnikatelské smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství (2). Cílem je podpořit členské státy při vytváření systematičtější strategie ve prospěch podnikatelské přípravy prostřednictvím doporučení založených na evropských příkladech ověřené praxe. Toto sdělení bylo příznivě přijato Hospodářským a sociálním výborem na červencovém zasedání (3);

•

druhé sdělení, schválené dne 14. března, se týká převodu podniků a nese název „Kontinuita prostřednictvím nového začátku“ (4). S ohledem na možnosti převodu

(1) (2) (3) (4)

KOM(2006) 589. KOM(2006) 33. Úř. věst. C 309, 16.12.2006. KOM(2006) 117.

46

PROSPERITA

podniků během příštího desetiletí a složitost systému, který se v současnosti touto otázkou zabývá, vyzývá Komise členské státy, aby zlepšily hospodářské prostředí těchto operací a posílily podpůrná opatření, například v otázkách financování a fiskality. Malé a střední podniky Evropská rada, která si je vědoma rozhodující úlohy malých a středních podniků ve zvyšování růstu a vytváření kvalitnějších pracovních míst v Evropě, se během jarního zasedání vyslovila pro vytváření celkových politik na podporu těchto podniků a pro vytvoření jednoduchého, transparentního a snadno proveditelného předpisového rámce. Domnívá se, že je třeba systematicky uplatňovat zásadu „myslet nejdříve na malé a střední podniky“ („think small first“), která by se měla stát vedoucí zásadou všech právních předpisů na úrovni Společenství nebo členských států. Sdělení, které Komise pod názvem „Moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“ (1) předložila v listopadu 2005 v souvislosti s prováděním lisabonského programu Společenství, bylo příznivě přijato Radou dne 13. března, Výborem regionů dne 15. června (2) a Evropským parlamentem dne 30. listopadu. Provádění lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost je rovněž obsahem nového sdělení, které Komise přijala dne 29. června a které je tentokrát určeno financování malých a středních podniků s cílem podporovat evropskou přidanou hodnotu (3). Záměrem Komise je zlepšit politiky a programy na podporu přístupu malých a středních podniků k financování, zejména prostřednictvím akcí na evropské úrovni. Takto plánované politické akce doplňují finanční nástroje výše uvedeného rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci a dále nástroj „Jeremie“ vytvořený za účelem usnadnění přístupu malých a středních podniků a mikropodniků k úvěrům. Evropský hospodářský a sociální výbor na svém březnovém zasedání tento nástroj rovněž podpořil (4). Průmyslová politika K úvahám týkajícím se stanovení politického rámce pro posílení zpracovatelského průmyslu Evropské unie v souvislosti s integrovanějším přístupem k průmyslové politice, které jsou obsažené ve sdělení Komise ze dne 5. října 2005 (5), se postupně souhlasně vyjádřily Evropský hospodářský a sociálního výbor dne 20. dubna (6), Rada během zasedání ve dnech 29. a 30. května, Výbor regionů dne 15. června (7) a Evropský parlament (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2005) 551. Úř. věst. C 229, 22.9.2006. KOM(2006) 349. Úř. věst. C 110, 9.5.2006. KOM(2005) 474. Úř. věst. C 185, 8.8.2006. Úř. věst. C 229, 22.9.2006.

STIMULACE PROSPERITY

47

dne 5. července. Rada kladla zejména důraz na rychlé a soudržné provádění horizontálních i odvětvových iniciativ, které Komise doporučila, neboť se jedná o důležité prvky při provádění cílů Lisabonské strategie. Sociální odpovědnost podniků Ve sdělení ze dne 22. března, které je rovněž spjato s prováděním lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost, Komise navrhla, aby se z Evropy stalo centrum excelence v oblasti sociální odpovědnosti podniků (SOP) (1). Za tímto účelem podporuje založení evropské aliance pro sociální odpovědnost podniků, která představuje obecný politický rámec pro iniciativy velkých podniků a malých a středních podniků v oblasti sociální odpovědnosti podniků, které úzce spolupracují s ostatními smluvními stranami těchto podniků, ať již interními (odbory) nebo externími (nevládní organizace, investoři, spotřebitelé atd.). Cílem je podporovat zobecnění SOP v podnicích a optimalizovat tak jejich příspěvek udržitelnému rozvoji, růstu a zaměstnanosti v Evropě. Normalizace Evropský parlament a Rada přijaly dne 24. října rozhodnutí o financování evropské normalizace (2), které je nutné pro rozvoj samotných norem nezbytných pro podporu právních předpisů a politik Společenství v oblastech jako vnitřní trh, zejména v odvětví služeb, ochrana spotřebitelů a pracujících, ochrana životního prostředí nebo doprava. Příjemci budou subjekty pro evropskou normalizaci. Cestovní ruch Dne 17. března přijala Komise sdělení nazvané „Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“ (3). Komise předkládá iniciativy, které hodlá přijmout ohledně procesu vytváření politik v oblasti cestovního ruchu, pokud jde o způsob, jakým by se měla vyvíjet partnerství mezi dotčenými zúčastněnými stranami, jejichž cílem je analyzovat konkurenceschopnost tohoto průmyslu a vytvářet pracovní příležitosti díky udržitelnému rozvoji cestovního ruchu v Evropě a ve zbytku světa. V závěrech ze dne 25. září Rada tento postup schválila. Evropský hospodářský a sociální výbor na zasedání v září (4) vydal stanovisko, ve kterém zdůraznil značný význam sociálního cestovního ruchu nejen pro samotné odvětví, ale i pro hospodářství, zaměstnanost, sociální soudržnost a rozvoj regionů.

(1) (2) (3) (4)

KOM(2006) 136. Rozhodnutí č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 315, 15.11.2006). KOM(2006) 134. Úř. věst. C 318, 23.12.2006.

48

PROSPERITA

Výrobková politika REACH Dne 18. prosince Parlament a Rada podepsaly (1): •

nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, vyhodnocování, schvalování a omezování chemických látek (REACH), kterým se zřizuje Evropská agentura pro chemické látky;

•

směrnici 2006/121/ES, kterou se mění směrnice 67/548/EHS za účelem jejího přizpůsobení výše uvedenému nařízení.

Záměrem těchto právních předpisů, které jsou výsledkem dlouhého legislativního procesu následujícího po návrhu Komise z roku 2003 (2), je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jakož i volný pohyb látek na vnitřním trhu, a zároveň zlepšit konkurenceschopnost a inovaci. V roce 2007 bude v Helsinkách zřízena Evropská agentura pro chemické látky, která bude spravovat nové ústřední databáze. Automobilový průmysl V roce 2006 bylo přijato několik právních předpisů v odvětví automobilového průmyslu. Evropská unie sehrála rozhodující roli v rámci Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK-OSN) při přípravě a přijetí tří světových technických předpisů ohledně nového světového elektronického diagnostického palubního systému pro nákladní vozidla a autobusy, nových mezinárodních zkušebních postupů pro měření emisí nákladních vozidel a autobusů a zkušebního postupu pro brzdové systémy dvoukolových motorových vozidel. Evropský parlament a Rada schválily v prosinci při prvním čtení přijetí nařízení o emisích osobních vozů a lehkých užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a o přístupu k informacím o opravách vozidla (3). Farmaceutické výrobky Evropský parlament a Rada přijaly dne 12. prosince nařízení o léčivých přípravcích pro pediatrické použití (4). Tento nový právní předpis byl vydán po usnesení Rady, které vyzývalo Komisi, aby vyřešila problém spojený s chybějícími příslušnými léky pro děti, a má tři hlavní cíle: zajistit, aby léky používané v pediatrii byly předmětem vysoce kvalitního výzkumu; zabezpečit, aby postupně většina těchto léků podléhala příslušnému povolení; dohlížet, aby byly k dispozici kvalitní informace o lécích používaných v pediatrii.

(1) (2) (3) (4)

Úř. věst. L 396, 30.12.2006. KOM(2003) 644. KOM(2005) 683. Nařízení (ES) č. 1901/2006, (Úř. věst. L 378, 27.12.2006).

STIMULACE PROSPERITY

49

Stavební výrobky V roce 2006 byly dokončeny dvě studie týkající se konkurenceschopnosti odvětví stavebnictví („Srovnávací studie nákladů na výstavbu v členských státech“ a „Analýza a zhodnocení prvků některých politik Společenství, které mají dopad na konkurenceschopnost odvětví stavebnictví“). Komise přijala šest rozhodnutí týkajících se směrnice o stavebních výrobcích (1). V rámci programu Komise pro zjednodušení právních předpisů (2) se zahájilo přepracování směrnice o stavebních výrobcích.

Konkurenceschopnost v klíčových odvětvích V rámci mezinárodní spolupráce v oblasti právních předpisů se stanoví v dohodě o technických překážkách obchodu oznamovací postup, který všem členům Světové obchodní organizace (WTO) ukládá povinnost informovat ostatní členy o návrzích technických předpisů nebo postupů pro posuzování shody prostřednictvím sekretariátu WTO. Do 1. prosince obdržela Komise 699 oznámení ze strany členů WTO a podala 46 připomínek. Informovala WTO o 103 technických předpisech Společenství a členských států. Systematicky odpovídala na připomínky třetích zemí. Kosmetické prostředky Na konci roku 2006 zahájila Komise srovnávací studii makroekonomických a mikroekonomických charakteristik kosmetického průmyslu v Evropě zaměřenou zejména na hlavní strategické prvky, které jsou rozhodující pro konkurenceschopnost tohoto odvětví. Tato studie doplní studii věnovanou převážně právním otázkám, kterou Komise vypracovala v roce 2004. Zdravotnické prostředky Po studii o konkurenceschopnosti v odvětví zdravotnických prostředků bylo rozhodnuto vypracovat šetření o překážkách a zvláštních zábranách konkurenceschopnosti a inovace, se kterými se dotčené společnosti potýkají v prostředí evropských podniků. Konečné výsledky šetření budou zveřejněny v prvním čtvrtletí 2007. Farmaceutické výrobky Komise i nadále podporuje jednání v rámci „Fóra pro léčivé přípravky“, v němž zasedají zástupci členských států, členové Evropského parlamentu a další klíčoví aktéři farmaceutického odvětví. Fórum se zabývá složitými otázkami spojenými s konkurenceschopností (1) Směrnice 89/106/EHS (Úř. věst. L 40, 11.2.1989). (2) Viz oddíl 1 kapitoly I této zprávy.

50

PROSPERITA

Evropské unie ve farmaceutickém odvětví, jako ceny léků, poměr náklady/účinnost a citlivé téma informovanosti pacientů. První schůze fóra na úrovni ministrů se konala dne 29. září: ministři vypracovali pracovní program a stanovili zejména přesné cíle, jako jsou zlepšení přístupu k lékům nebo větší uznání výhod inovace. Konečným cílem fóra je vytvoření příznivějších podmínek pro investice do farmaceutického průmyslu v Evropě. Lesní průmysl Dne 20. září navrhla Komise zrušení směrnice 68/89/EHS o třídění surového dřeva (1). V říjnu a listopadu provedla Komise veřejnou konzultaci o „inovačním a udržitelném lesním průmyslu v Evropské unii“.

Výzkum a vesmírná politika Sedmý rámcový program pro výzkum Dne 7. února přijala Komise návrh nařízení (2), kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na provádění sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a na šíření výsledků výzkumu (2007–2011). Pravidla navržená Komisí mají dvojí cíl: zaručit, aby pravidla účasti a šíření odpovídala povaze programu; zjednodušit a racionalizovat ustanovení šestého rámcového programu za účelem jejich vyjasnění a lepšího pochopení, čímž se usnadní účast společenství výzkumných pracovníků na sedmém rámcovém programu. Nově navržená pravidla obsahují zejména tato zlepšení: větší pružnost režimů financování; zjednodušení postupů hodnocení a výběru návrhů nepřímých akcí a jejich přidělování; vyjasnění finančních ustanovení, která jsou spojena s příspěvky Společenství; zavedení ustanovení týkajících se duševního vlastnictví. Rada dne 18. prosince přijala nařízení (3). Téhož dne přijal Evropský parlament a Rada obdobné nařízení pro provádění sedmého programu Evropského společenství na období 2007–2013 (4). V důsledku interinstitucionální dohody ze dne 17. května o finančním rámci na období 2007–2013 (5) přijala Komise dne 24. května návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007–2013) a návrh rozhodnutí Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2007– 2011) (6).Tato rozhodnutí byla přijata dne 18. prosince (7). (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2006) 557. KOM(2006) 42. Nařízení (Euratom) č. 1908/2006 (Úř. věst. L 400, 30.12.2006). Nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 391, 30.12.2006). Viz kapitola I této zprávy. KOM(2005) 119. Rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 412, 30.12.2006) a rozhodnutí 2006/970/Euratom (Úř. věst. L 400, 30.12.2006).

STIMULACE PROSPERITY

51

Interinstitucionální dohodě o finančním rámci na období 2007–2013 byly mimo zvláštního programu, který provede prostřednictvím přímých akcí Společné výzkumné středisko v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (1), přizpůsobeny i různé zvláštní programy navržené Komisí v roce 2005. Jedná se o: •

program „Spolupráce“ (2), jehož cílem je podpořit projekty mezinárodní spolupráce uvnitř Evropské unie a mimo ní v rámci souboru tematických oblastí (zdraví; výživa, zemědělství a biotechnologie; informační a komunikační technologie; nanovědy a nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie; energie; životní prostředí – včetně klimatických změn; doprava – včetně letectví; sociálně-ekonomické a humanitní vědy; vesmír a bezpečnost). Tato témata odpovídají hlavním znalostním a technologickým oblastem, v nichž je třeba podpořit a rozvinout výzkum, aby se čelilo výzvám, s nimiž se Evropa potýká v oblasti sociální, hospodářské, veřejného zdraví, životního prostředí a průmyslu;

•

program „Nápady“ (3), jehož cílem je podpora vědecké excelence v celé Evropě; návrhem programu je založit Evropskou radu pro výzkum, která je novým důležitým článkem evropského výzkumu a zároveň logickým vývojem evropské výzkumné politiky, která se zcela ztotožňuje s cíli evropského výzkumného prostoru a která zviditelňuje „hraniční výzkum“ prováděný v Evropě s cílem přilákat talentované a nápadité vědce;

•

program „Zaměstnanci“ (4), jehož cílem je podpořit Evropany, aby zahájili vědeckou kariéru a pokračovali v ní, nabádat vědce, aby zůstali v Evropě, a přilákat do Evropy nejvyhlášenější vědce;

•

program „Schopnosti“ (5), jehož cílem je rozvíjet inovační a výzkumné prostředky v Evropské unii (nové výzkumné infrastruktury, podpora malým a středním podnikům, rozvoj „znalostních oblastí“, liberalizaci výzkumného potenciálu v regionech, jichž se týká konvergenční cíl, a v nejvzdálenějších regionech) a zlepšit postavení vědy ve společnosti;

•

zvláštní program, kterým se provádí sedmý rámcový program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (6);

•

zvláštní program, který provede prostřednictvím přímých akcí Společné výzkumné středisko v rámci sedmého rámcového programu (2007–2011) Euratomu pro jaderný výzkum a odbornou přípravu (7).

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2005) 439. KOM(2005) 440. KOM(2005) 441. KOM(2005) 442. KOM(2005) 443. KOM(2005) 445. KOM(2005) 444.

52

PROSPERITA

Úspěšná interinstitucionální jednání o různých programech měla za následek přijetí prováděcích právních předpisů Radou ve dnech 18. a 19. prosince (1). ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor) Souvislosti Jaderná syntéza otevírá dlouhodobé perspektivy téměř neomezeného zásobování čistou energií. Díky pokroku dosaženému v posledních letech dosáhl výzkum a rozvoj energie z jaderné syntézy takové úrovně, že lze uskutečnit demonstraci produkce udržitelné energie z jaderné syntézy. Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor, který je důležitým experimentálním zařízením umožňujícím prokázat vědeckou a technickou proveditelnost produkce energie pomocí syntézy, představuje rozhodující etapu pro dosažení hlavních cílů evropského programu i dalších světových programů v oblasti syntézy.

Zástupci sedmi stran zúčastněných na jednání ITER (2) přijali dne 1. dubna závěrečnou zprávu o společné realizaci projektu ITER, která potvrzuje ukončení procesu jednání, odvolává se na projevy dobré vůle všech stran při závěrečných jednáních a zaznamenává společné názory stran po ukončení jednání a návrh o prozatímním uplatňování dohody. Zároveň byla přijata závěrečná zpráva z jednání o výsadách a imunitách Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy ITER pro společnou realizaci projektu ITER. Dne 19. května navrhla Komise Radě uzavření dohody o založení mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy ITER (3). Dne 14. srpna Komise přijala návrh rozhodnutí (4) o založení Společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy. Hlavním posláním společného podniku bude plnění rozsáhlých povinností Společenství vůči mezinárodnímu termonukleárnímu experimentálnímu reaktoru v rámci spolupráce s evropským průmyslem a výzkumnými subjekty, jejichž cílem je poskytnout složky nezbytné pro výstavbu ITER a spravovat finanční příspěvek, který Společenství na projekt vynaloží převážně ze svého rozpočtu. Společný podnik bude postupně provádět program činností zaměřených na realizaci prvních demonstračních reaktorů na výrobu elektřiny z jaderné syntézy na základě zkušeností získaných s ITER. Společný podnik bude mít omezenou správní strukturu, která bude provádět hodnocení činností a zajistí jejich transparentnost. Činnosti společného podniku doplní ostatní části evropského integrovaného výzkumného programu o jaderné syntéze, které budou pod záštitou Euratomu prováděny ve vnitrostátních laboratořích pro jadernou syntézu členských států a ostatních přidružených evropských zemí (Bulharsko a Rumunsko, od roku 1979 rovněž Švýcarsko). (1) Rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES, 2006/975/ES, 2006/976/Euratom a 2006/977/Euratom (Úř. věst. L 400, 30.12.2006). (2) Čína, Jižní Korea, Spojené státy, Indie, Japonsko, Rusko a Evropská unie. (3) KOM(2006) 240. (4) KOM(2006) 458.

STIMULACE PROSPERITY

53

Zástupci šesti zemí (Čína, Jižní Korea, Spojené státy, Indie, Japonsko, Rusko) a Evropské unie podepsali dne 21. listopadu v Paříži dohodu, která umožňuje oficiální zahájení výstavby ITER. Tato mezinárodní dohoda je výsledkem několikaletých náročných mezinárodních jednání. Vesmírná politika Souvislosti Dvě zasedání „Rady pro vesmír“, která se konala v roce 2005, umožnila stanovení základních prvků evropské politiky v oblasti vesmíru prostřednictvím cílů, úkolů a odpovědností jednotlivých institucionálních činitelů, tj. Evropské unie, Evropské kosmické agentury a vnitrostátních kosmických agentur. Druhé zasedání „Rady pro vesmír“ v červnu 2005 požádalo Komisi a Evropskou kosmickou agenturu, aby v úzké spolupráci s členskými státy na základě předběžných údajů vypracovaly „evropskou politiku v oblasti vesmíru“ a pružný a úplný „společný evropský program v oblasti vesmíru“.

Díky rozsáhlým konzultacím s členskými státy a průmyslem bylo v roce 2006 dosaženo významného pokroku v rozvoji této politiky. Dokument věnovaný evropské politice v oblasti vesmíru, který bude dokončen na jaře 2007, vysvětlí strategické cíle, stanoví klíčové prvky průmyslové politiky, jejímž úkolem je podporovat konkurenceschopnost evropského vesmírného průmyslu, a položí otázku budoucího institucionálního rámce pro vesmír a mezinárodní vztahy. Evropská politika v oblasti vesmíru se bude zabývat rovněž vazbami mezi civilními vesmírnými prvky a jejich případným souladem nebo použitím v oblasti bezpečnosti. V oblasti, kde se střetávají evropské a světové ambice, je spolu s programem Galileo důležitou oporou program globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES), zejména v období, kdy se otázky spojené s klimatickými změnami stávají prioritními. Další vývoj na mezinárodním poli V rámci konsolidace evropského výzkumného prostoru, zejména v oblasti mezinárodní spolupráce, byla uzavřena dohoda se Švýcarskem a podepsána dohoda o spolupráci s Jižní Koreou. Pokročila i jednání o uzavření dohody o spolupráci s Japonskem. Společné výzkumné středisko (SVS) V průběhu roku 2006 potvrdilo Společné výzkumné středisko svou roli nezávislého dodavatele vědecké a technické podpory politikám Evropské unie. S otevřením čtyř nových referenčních laboratoří ve Společenství byla přijata konkrétní opatření pro zlepšení bezpečnosti potravin a krmiv. Pro boj s podvodem a pro posílení bezpečnosti ve světě byl vypracován systém „Contraffic“. Došlo k rychlým reakcím na libanonskou

54

PROSPERITA

krizi, na zemětřesení v Indonésii a na požáry, sucha a povodně v Evropě. Evropský parlament a Rada schválily směrnici o vybudování geoinformační infrastruktury ve Společenství a došlo k přijetí konkrétních opatření k posílení vztahů s novými členskými státy, kandidátskými zeměmi a západobalkánskými zeměmi. Společné výzkumné středisko poskytuje nejen strategickou oporu Komisi a členským státům, ale prostřednictvím jaderných aktivit plní i závazky v oblasti výzkumu a vývoje, které vyplývají ze Smlouvy o Euratomu. Cílem těchto aktivit je vyvinout a sjednotit znalosti v oblasti jaderné energie a poskytovat údaje a vědeckou a technickou podporu nezbytnou pro bezpečnost, zajištění a kontrolu jaderných systémů. Pro splnění těchto cílů se jaderný program SVS zaměřil na celou řadu aktivit: základní výzkum aktinidů; jaderné údaje a opatření; monitorování záření a měření radionuklidů v životním prostředí; zdraví a nukleární medicínu; nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem; bezpečnost reaktorů a palivového cyklu a kontrolu jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní. Úkoly spojené s hrozbou šíření zbraní hromadného ničení a bezpečnost občanů v obecnějším slova smyslu byly hlavním tématem říjnových oslav 25. výročí spolupráce mezi SVS a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Při této příležitosti SVS seznámilo veřejnost s významnou technickou a vědeckou pomocí, kterou poskytuje MAAE. Evropské společenství pro atomovou energii se v květnu stalo smluvní stranou rámcové dohody o mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji jaderných energetických systémů IV. generace (rámcová dohoda GIF). Předmětem iniciativy „IV. generace“ jsou koncepce sloužící k využívání systémů jaderné energie, které umožní konkurenceschopné a spolehlivé zásobování energií a zároveň vyloučí obavy týkající se bezpečnosti, vyhořelého jaderného paliva a šíření jaderných zbraní, jakož i vztahu veřejnosti k jaderné energii. Společné výzkumné středisko zajistí díky svým rozměrům na mezinárodním poli provádění rámcové dohody za Euratom.

Rozvoj informačních a komunikačních technologií Iniciativa „i2010“ Komise je přesvědčena o značném potenciálu systémů pro inteligentní automobil, s jejichž pomocí lze vyřešit některé dopravní problémy, a dne 15. února stanovila (1) cílené akce, jejichž úkolem je zlepšit povědomí uživatelů. Iniciativa se skládá ze tří pilířů: fóra e-Safety, výzkumného programu v oblasti informačních a komunikačních technologií a činností spojených se zlepšováním povědomí a komunikací.

(1) KOM(2006) 59 (Úř. věst. C 151, 29.6.2006).

STIMULACE PROSPERITY

55

Evropský parlament odsoudil dne 27. dubna zpoždění některých členských států při propagaci zavedení systému tísňového volání z palubního systému vozidla („e-Call“). Vyzval členské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejrychleji podepsaly protokol evropské dohody, který má zajistit interoperabilitu systému v jakémkoli členském státě. Dne 20. března (1) vyzvala Komise členské státy, aby aktualizovaly své vnitrostátní strategie v oblasti širokopásmového připojení a stanovily jasné cíle ohledně možnosti připojení zúčastněných stran, jako jsou školy, orgány veřejné správy a zdravotní střediska. Komise zajistí dohled a organizaci diskusí o těchto strategiích v rámci skupiny na vysoké úrovni i2010 a prostřednictvím výročních zpráv o činnosti bude i nadále sledovat digitální propast. V souladu se zahájením iniciativy i2010 (2) navrhla Komise dne 25. dubna (3) akční plán pro urychlení zavádění elektronické veřejné správy v Evropě, který poskytuje opěrné body týkající se programů, iniciativ a politik Společenství v letech 2006 až 2010 a praktické prostředky jako plány a strategickou kontrolu v oblastech, které byly stanoveny jako prioritní: přístup pro všechny; zvýšenou účinnost; elektronické veřejné trhy a bezpečný přístup ke službám v celé Unii; posílení účasti na demokratickém rozhodování. První výroční zpráva o evropské informační společnosti byla přijata Komisí dne 19. května (4). Komise se domnívá, že členské státy potřebují ambicióznější prováděcí programy, aby mohly v plné míře využít informační a komunikační technologie. Vnitrostátní programy reformy sice přispívají k široké distribuci informačních a komunikačních technologií, nedávají však nový impuls politikám spojeným s informační společností a neumožňují zohlednit stimulátory růstu, jako jsou konvergence sítí, obsahu a digitálního vybavení. Pro oživení růstu musí členské státy znásobit úsilí pro zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu internetu, usnadnit pohyb digitálního materiálu na úrovni Unie, uvolnit rádiové frekvence pro nové účely, integrovat výzkum a inovaci a modernizovat veřejné služby. Zpráva rovněž doporučuje sbližování politik v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby se propojily právní nástroje a propagace výzkumu na úrovni Evropské unie ve prospěch růstu a zaměstnanosti v Evropě. Pilotní iniciativa „i2010: digitální knihovny“, kterou Komise zahájila v září 2005 (5), se začátkem roku 2006 stala předmětem rozsáhlé konzultace prostřednictvím internetu, která Komisi umožnila lépe definovat prioritní aktivity v této oblasti. Evropská digitální knihovna, která je výsledkem spolupráce národních knihoven, umožní vícejazyčný přístup k evropským digitálním zdrojům.

(1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2006) 129 (Úř. věst. C 151, 29.6.2006). KOM(2005) 229 (Úř. věst. C 236, 24.9.2005). KOM(2006) 173 (Úř. věst. C 176, 28.7.2006). KOM(2006) 215 (Úř. věst. C 176, 28.7.2006). KOM(2005) 465.

56

PROSPERITA

Dne 24. srpna (1) přijala Komise doporučení o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů. Aby se urychlilo umístění evropského kulturního dědictví na internetové stránky prostřednictvím evropské digitální knihovny, doporučuje Komise členským státům zavést digitální služby ve velkém měřítku. Nabádá členské státy, aby se zaměřily na rozličné oblasti, od vydavatelských práv až po systematické uchovávání digitálního obsahu pro zajištění dlouhodobého přístupu k obsahu digitální knihovny. V závěrech Rady ze dne 13. listopadu evropští ministři kultury podpořili návrhy Komise a připravili přesný harmonogram pro výsledky, kterých se má dosáhnout. Díky této činnosti by všichni občané měli mít možnost lépe využívat kulturní bohatství při studiích, práci nebo ve volném čase. Výzkumným pracovníkům, umělcům a podnikatelům rovněž poskytne materiál nezbytný pro jejich tvůrčí činnost. Iniciativa „digitální knihovny“ se projevuje i ve finančním příspěvku, který Komise vyhradila pro digitální knihovny v rámci výzkumných programů Společenství a programu eContentplus. Evropské knihovny, muzea a archivy jsou nyní v čele skupiny projektů, které doplňují základy evropské digitální knihovny. Legislativní práce, jejichž cílem bylo přijetí doporučení Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a právu na odpověď v souvislosti s konkurenceschopností evropského průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb, i nadále pokračovaly. Komise navrhla toto doporučení v roce 2004 (2) jako další odpověď na problémy spojené s technologickým rozvojem, které vyvstaly po původním doporučení z roku 1998, které je i nadále v platnosti. Otázky, které byly předmětem doporučení, se týkají zejména těchto bodů: mediální gramotnost; hodnocení nebo třídění audiovizuálního obsahu; vytváření obrazu obou pohlaví v médiích a v reklamě; právo na odpověď v souvislosti s elektronickými médii. Dne 20. ledna (3) Komise svůj návrh pozměnila. Dne 18. září přijala Rada společný postoj a Evropský parlament tento společný postoj, který převzal hlavní návrhy politických stran Evropského parlamentu, schválil při druhém čtení dne 13. prosince. Doporučení bylo nakonec přijato dne 20. prosince (4). Komise zahájila komunikační strategii (5), jejímž úkolem je široké veřejnosti lépe vysvětlit a dokázat přínos informačních a komunikačních technologií pro růst, zaměstnanost a dobré životní podmínky. Tato strategie se opírá o intenzivnější a přesnější využívání médií a distribučních sítí, audiovizuálního obsahu a kvalitnější přítomnosti na internetu. Zaměřuje se na otázky veřejného zájmu, jako jsou přehnané náklady na přeshraniční roaming, „inteligentní“ automobil nebo nová doména nejvyšší úrovně „.eu“.

(1) (2) (3) (4) (5)

Doporučení 2006/585/ES (Úř. věst. L 236, 31.8.2006). KOM(2004) 341. KOM(2006) 31. Doporučení 2006/952/ES (Úř. věst. L 378, 27.12.2006). Viz oddíl 2 kapitoly I této zprávy.

STIMULACE PROSPERITY

57

Elektronické komunikace – právní rámec Dne 2. února přijala Komise sdělení o přezkoumání interoperability digitálních interaktivních televizních služeb (1). Zohledňuje vývoj trhu a domnívá se, že pro trh je výhodnější, aby se i nadále opíral o dobrovolné normalizační iniciativy ze strany podniků. Po veřejné konzultaci a v souladu s požadavky platné směrnice (2) přezkoumala Komise dosah univerzální služby a dne 7. dubna rozhodla, že zatím nepředloží žádný návrh na změnu dosahu univerzální služby (3). Různé příspěvky týkající se dlouhodobějších otázek, které byly získány v průběhu konzultace, jsou však podle názoru Komise dobrým základem pro další politickou diskusi o budoucnosti univerzální služby v souvislosti obecného přezkoumání právního rámce pro elektronické komunikace. Dne 6. února, dva roky po vstupu v platnost (4) předpisového rámce pro elektronické služby, přijala Komise první zprávu o činnosti (5). Vyjadřuje potěšení, že analýzy trhu provedené členskými státy a konzultace podle článku 7 napomáhají rozvoji hospodářské soutěže v odvětví ve prospěch spotřebitelů. Rovněž zdůrazňuje, že právní rámec pro elektronické komunikace, zejména mechanismus konzultace ve Společenství, umožnil zlepšení soudržnosti právních povinností hospodářských subjektů a poskytl účastníkům trhu zvýšenou transparentnost. Dne 20. února přijala Komise jedenáctou zprávu nazvanou „Předpisový rámec a trhy elektronických komunikací v Evropě 2005“ (6). Hodnotí stav odvětví elektronických komunikací dříve, než dojde k přezkoumání jeho předpisového rámce. Zabývá se posledním vývojem trhu, zejména v oblasti služeb týkajících se širokopásmového připojení, mobilních a pevných sítí, jakož i předpisovým rámcem a zájmem spotřebitele. Zdůrazňuje, že některé členské státy již přijaly téměř všechny vnitrostátní předpisy a regulační postupy nezbytné k provádění právních předpisů Společenství v oblasti telekomunikací a že ostatní členské státy dosáhly značných pokroků. Zpráva rovněž zdůrazňuje, že i přes výhody, které zvýšená hospodářská soutěž přináší spotřebiteli, je třeba snížit náklady spojené s používáním mobilního telefonu v cizině („mezinárodní roamingové služby“), zlepšit povědomí veřejnosti o jednotném evropském čísle tísňového volání (112) a zamezit, aby nové služby internetové telefonie podléhaly přehnané právní úpravě. Dne 15. března Komise rovněž zhodnotila (7) fungování zásad Společenství pro elektronické podpisy (8). Zpráva, která se zčásti opírá o výsledky nezávislé studie provedené (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

KOM(2006) 37 (Úř. věst. C 67, 18.3.2006). Směrnice 2002/22/ES (směrnice o „univerzální službě“) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002). KOM(2006) 163 (Úř. věst. C 151, 29.6.2006). Směrnice 2002/21/ES („rámcová“ směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002). KOM(2006) 28 (Úř. věst. C 104, 3.5.2006). KOM(2006) 68 (Úř. věst. C 104, 3.5.2006). KOM(2006) 120 (Úř. věst. C 104, 3.5.2006). Směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 13, 19.1.2000).

58

PROSPERITA

vnějšími poradci a o výsledky neformálních konzultací zúčastněných stran, vyzdvihuje, že směrnice zavedla právní jistotu v oblasti obecné přijatelnosti elektronických podpisů. Komise proto nepovažovala za nutné tento rámec přezkoumat. Dne 31. května přijala Komise sdělení nazvané „Strategie pro bezpečnou informační společnost: Dialog, partnerství a posílení účasti“ (1). Podle tohoto sdělení podniky, jednotlivci a orgány státní správy v Evropě podceňují rizika spjatá s nedostatečnou ochranou sítí a informace. Navrhuje proto strategii zaměřenou na podporu snahy o zvýšení povědomí o bezpečnosti prostřednictvím otevřeného, úplného a mnohostranného dialogu o konkrétních opatřeních. Při provádění této strategie sehraje důležitou roli Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací. Dne 29. června přijala Komise sdělení o přezkumu předpisového rámce Evropské unie pro telekomunikační sítě a elektronické služby (2). Komise navrhuje zjednodušit postupy pro analýzu trhů a pružnější přístup při používání frekvencí zavedením pojmu neutrality technologie a služeb. Přeje si rovněž modernizaci předpisového rámce spolu s konsolidací vnitřního trhu a doporučuje opatření sloužící ke zlepšení ochrany spotřebitelů a zvýšení bezpečnosti sítí. Spolu s přezkumem předpisového rámce je úmyslem Komise snížit počet trhů, na které se vztahuje pravidlo ex ante, díky skutečné liberalizaci několika z nich. Dne 15. listopadu přijala Komise sdělení o boji proti spamu, špionážnímu softwaru („spyware“) a škodlivému softwaru („malware“) (3). Sdělení hodnotí úsilí, které bylo až dosud vyvíjeno v boji proti těmto hrozbám. Komise dochází k závěru, že i přes iniciativy některých členských států jsou prováděná opatření celkově nedostatečná, aby se zabránilo vývoji a přetrvávání elektronických hrozeb. Na základě získaných výsledků sestavuje sdělení seznam dalších opatření, která mohou zúčastněné strany provádět, ať již se jedná o provádění zákona, o spolupráci na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni, o iniciativy podniků nebo činnosti Evropské unie v právní a výzkumné oblasti. Dne 12. července přijala Komise návrh nařízení o roamingu ve veřejných mobilních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (4). Cílem je pozměnit stávající předpisový rámec, aby se mohl poskytnout právní základ nezbytný pro účinnou a rychlou činnost zaměřenou na výrazné snížení sazeb roamingových služeb, které proběhne harmonizovaně v celé Evropské unii. Doporučuje se, aby ceny, které uživatelé veřejných mobilních sítí zaplatí během svých cest ve Společenství, příliš nepřesahovaly ceny vnitrostátních komunikací (takzvaný koncept evropského domácího trhu).

(1) (2) (3) (4)

KOM(2006) 251 (Úř. věst. C 176, 28.7.2006). KOM(2006) 334. KOM(2006) 688. KOM(2006) 382.

STIMULACE PROSPERITY

59

Internetová doména „.eu“ Pro zdůraznění úlohy, kterou hrají informační společnost a elektronický obchod při posilování evropské konkurenceschopnosti, rozhodla Evropská rada v roce 2000 v Lisabonu o vytvoření domény nejvyšší úrovně „.eu“. Tato doména, která je od 7. dubna 2006 přístupná všem uživatelům, je velmi úspěšná a od svého uvedení do provozu zaregistrovala již více než 2 miliony jmen. Název domény umožňuje lepší zviditelnění podniků na internetu uvnitř i vně jednotného trhu, vystavuje jejich panevropskou identitu a poskytuje jim větší právní ochranu. Navázání na Světovou vrcholnou schůzku o informační společnosti Komise si přeje zůstat hybnou silou procesu a zhodnotila ve sdělení ze dne 27. dubna (1) hlavní výsledky Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS) po zasedání v Tunisu v roce 2005. Po zkonstatování skutečného vlivu Evropské unie na výsledky vrcholné schůzky určila Komise budoucí priority Evropské unie a zformulovala návrhy o způsobu, jakým by se mělo na tuto vrcholnou schůzku navázat. Zdůrazňuje, že politiky týkající se informační společnosti, které jsou hlavním faktorem pro dodržování lidských práv a základních svobod, jakož i pro hospodářský rozvoj nebo úsilí pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí, by ve vztazích s mezinárodními partnery měly být zapojeny do obecnějšího kontextu hospodářské spolupráce a rozvoje. Podle názoru Komise by Unie měla udržet dynamiku, která je výsledkem četných rozhovorů s jinými vládami, orgány a organizacemi, na jejichž základě mohla zaujmout jednotné stanovisko k citlivým otázkám, mezi něž patří správa internetu nebo financování informační společnosti v rozvojových zemích. Služby audiovizuálních médií Dne 10. února přijala Komise pátou zprávu o uplatňování směrnice „Televize bez hranic“ v letech 2003 a 2004 (2). Zpráva konstatuje, že směrnice i nadále úspěšně umožňuje svobodu poskytovat televizní služby v Evropské unii a zajišťuje účinnou regulaci evropského audiovizuálního odvětví, a potvrzuje platnost společného evropského přístupu v audiovizuálních otázkách. S ohledem na obchodní a technický vývoj však zpráva zdůrazňuje nutnost přezkoumat stávající předpisový rámec Společenství. Dne 14. srpna přijala Komise sedmé sdělení o uplatňování směrnice „Televize bez hranic“ v období 2003–2004 (3) zejména pro statistické účely. Tato zpráva poprvé zahrnuje pro období od 1. května do 31. prosince 2004 deset nových členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004.

(1) KOM(2006) 181 (Úř. věst. C 176, 28.7.2006). (2) KOM(2006) 49 (Úř. věst. C 104, 3.5.2006). (3) KOM(2006) 459.

60

PROSPERITA

Legislativní práce za účelem přezkoumání směrnice „Televize bez hranic“, které Komise navrhla v prosinci 2005 (1), pokračovaly i v roce 2006. Dne 13 listopadu se Rada shodla na obecném přístupu, který celkově odpovídá návrhu Komise, v němž se zejména doporučuje vytvořit z tohoto textu směrnici o službách audiovizuálních médií. Evropský parlament se vyjádřil při prvním čtení dne 13. prosince. Program MEDIA 2007 Evropský parlament a Rada přijaly dne 15. listopadu nový program na podporu evropského audiovizuálního odvětví: MEDIA 2007 (2). Této čtvrté generaci programu MEDIA bude přidělen rozpočet ve výši 755 milionů EUR na sedmileté období činnosti (2007–2013). Činnosti programu MEDIA 2007 navazují na předchozí programy a zaměřují se na přípravnou a povýrobní fázi. Činnost Společenství bude nyní obsahem jediného programu. Následky digitální revoluce a rozšíření Evropské unie pro rovnováhu evropských audiovizuálních trhů vyžadují přepracování všech priorit a struktury budoucího programu. Činnosti MEDIA by měly být přizpůsobeny v prvé řadě vývoji technologie a trhu, aby odpovídaly změnám vyvolaným v důsledku digitalizace. Program MEDIA 2007 by měl stanovit opatření pro řešení problémů odborníků v nových členských státech, inovační a cílené akce v digitální oblasti a dále opatření pro usnadnění přístupu malých a středních podniků k financování.

Vzdělávání, výchova, učení Souvislosti V souvislosti s oživením Lisabonské strategie prohlásila Evropská rada na svém jarním zasedání v roce 2005 lidský kapitál za nejdůležitější přednost Evropy. V důsledku toho vyzvala členské státy, aby zejména prostřednictvím pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, který vychází přímo z Lisabonské strategie, zdvojnásobily úsilí vedoucí ke zvýšení obecného vzdělání a snížily počet mladých lidí, kteří předčasně opouštějí školu. Evropská rada rovněž zdůraznila, že celoživotní vzdělávání je nezbytnou podmínkou pro dosažení lisabonských cílů. Komise věnovala zvláštní pozornost modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, zejména na evropských univerzitách.

Obecný přístup Evropská rada během zasedání na jaře 2006 znovu zdůraznila důležitost vzdělávání a odborné přípravy, jakožto prioritních oblastí, které je třeba v rámci obnoveného (1) KOM(2005) 646. (2) Rozhodnutí č. 1718/2006/ES (Úř. věst. L 327, 24.11.2006).

STIMULACE PROSPERITY

61

partnerství pro růst a zaměstnanost realizovat do konce roku 2007. Tyto výsledky potvrzují hlavní poselství druhé společné průběžné zprávy Rady a Komise o pokrocích pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“. Zpráva nazvaná „Modernizace vzdělávání a odborné přípravy: zásadní příspěvek k prosperitě a sociální soudržnosti v Evropě“ byla přijata dne 24. února. Zdůrazňuje dvojí – sociální a ekonomickou – úlohu vzdělávání a odborné přípravy a nutnost vyvíjet větší úsilí v oblasti reforem těchto dvou oblastí, cílených investic a posílené správy. Ve sdělení ze dne 5. září Komise vysvětlila, co považuje za klíčové body nezbytné pro posílení účinnosti a spravedlnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. Proklamuje propojení cílů účinnosti a spravedlnosti pro optimální využití možností výchovné a vzdělávací politiky a lepší zapojení všech účastníků, neboť se domnívá, že se příliš často přehlíží sociální rozměr výchovy. V tomto ohledu přijala Rada dne 14. listopadu závěry obsahující hlavní poselství sdělení, v nichž zdůraznila nutnost přezkoumat způsoby správy a financování evropských výchovných systémů, aby se lépe spojila jejich účinnost a spravedlnost. Evropský technologický institut Rok 2006 proběhl ve znamení konkrétních a důležitých pokroků týkajících se vybudování opravdové znalostní společnosti a iniciativy na založení Evropského technologického institutu (ETI), který by se měl stát novým centrem excelence v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovace. V prvním sdělení ze dne 22. února (1) předložila Komise základní úvahy týkající se struktury a financování budoucího institutu, jehož poslání má trojí cíl: přilákat nejtalentovanější studenty, výzkumné pracovníky a odborníky; nabízet nové možnosti pro odbyt výsledků výzkumu; posilovat vzájemnou výměnu mezi veřejným a soukromým sektorem. V novém sdělení ze dne 8. června (2) upřesnila Komise svůj akční plán související se založením Evropského technologického institutu a za tímto účelem připravila půdu pro oficiální návrh. Sdělení obsahuje zejména výsledky již dosažené při jednání, kdy došlo k vyjasnění navrhované struktury a fungování budoucího institutu, který má být doplňkem jiných činností Společenství, jejichž posláním je posílit inovační, výzkumný a výchovný potenciál v Evropě. Evropská rada tuto iniciativu značně podpořila během červnového zasedání a Výbor regionů ji uvítal ve stanovisku ze dne 6. prosince. Dne 18. října (3) předložila Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zakládá Evropský technologický institut. Komise doporučuje, aby byl institut vybaven strukturou založenou na principu práce v integrovaných sítích: jednak samotného (1) KOM(2006) 77. (2) KOM(2006) 276. (3) KOM(2006) 604.

62

PROSPERITA

Evropského technologického institutu pod vedením řídícího výboru pověřeného stanovením celkových strategických priorit; dále „znalostních a inovačních komunit“, které jsou definovány jako společné podniky partnerských organizací zahrnující univerzity, výzkumné subjekty a podniky, jejichž úkolem je provádět inovační, výzkumné a vzdělávací činnosti a které se spojí s cílem vytvořit integrované partnerství jako odpověď na výzvy k předkládání nových návrhů ze strany Evropského technologického institutu. Snahou je, aby Evropský technologický institut zahájil svou činnost v roce 2008. Evropská nadace odborného vzdělávání Na základě nedávného externího hodnocení přijala Komise dne 19. prosince (1) sdělení, v němž zohledňuje změny, ke kterým došlo od předchozího externího hodnocení v roce 2002, pokud jde o úlohu, zeměpisnou oblast působení a činnosti Evropské nadace odborného vzdělávání. Vysokoškolské vzdělávání Evropský parlament a Rada přijaly dne 15. února doporučení (2) o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání a vyzvaly členské státy, aby založily „evropský registr agentur pro zajišťování kvality a akreditačních agentur“, který by byl předložen na výběr zařízením vysokoškolského vzdělávání. Jako odpověď na žádost hlav států nebo vlád Evropské unie, formulovanou během neformální vrcholné schůzky v Hampton Court v říjnu 2005, předložila Komise dne 10. května sdělení nazvané „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“ (3). Komise je přesvědčena, že univerzity představují obrovský zásobník vědomostí, nadání a energie, a proto sestavuje seznam oblastí, které je třeba změnit, aby se jim poskytl rámec umožňující v období globalizace posílit jejich vliv na společnost a znalostní ekonomiku. Předmětem návrhů Komise je například: zvýšit podíl diplomovaných osob, které stráví alespoň jeden semestr v zahraničí nebo v průmyslu; strukturovat akademické vzdělávání takovým způsobem, aby přímo zvýšilo zaměstnatelnost diplomovaných osob; zavést pobídky ve prospěch strukturovaných partnerství s podnikovou sférou; zjednodušit, urychlit a sjednotit postupy pro uznávání vysokoškolských kvalifikací s postupy, které se používají pro odborné kvalifikace, a usnadnit uznávání evropských diplomů mimo Evropskou unii; věnovat nejméně 2 % z hrubého národního produktu (HNP) (financování z veřejných a soukromých zdrojů) na systém modernizovaného vysokoškolského vzdělávání; zavést nové systémy financování univerzit více zaměřené na výsledky, které zařízením svěří větší odpovědnost v oblasti dlouhodobé finanční udržitelnosti, zejména v oblasti výzkumu.

(1) KOM(2006) 832. (2) Doporučení 2006/143/ES (Úř. věst. L 64, 4.3.2006). (3) KOM(2006) 208.

STIMULACE PROSPERITY

63

Evropská rada během červnového zasedání vyslovila žádost, aby se na toto sdělení Komise navázalo. Celoživotní vzdělávání a odborná příprava Na základě pozměněného návrhu, který Komise předložila dne 24. května (1), stanovily Evropský parlament a Rada dne 15. listopadu akční program v oblasti celoživotního vzdělávání a odborné přípravy (2) na období 2007–2013. Tento program se zaměřuje zejména na podporu výměn, spolupráce a mobility mezi jednotlivými systémy vzdělávání a odborné přípravy uvnitř Společenství. Skládá se: ze čtyř předchozích odvětvových programů (Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Gundtvig); z průřezového programu; z programu Jean Monnet určeného na podporu vzdělávacím zařízením a činnostem v oblasti evropské integrace. V usnesení ze dne 18. května doporučila Rada přizpůsobit systém Europass, založený v roce 2004 (3), aby se zlepšila transparentnost a srovnatelnost schopností a kvalifikací v Evropské unii a aby tento systém zohlednil i „neformální“ schopnosti nabyté mladými lidmi. Dne 5. září navrhla Komise vytvoření evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání (4), který bude sloužit podnikům nebo jednotlivcům jako referenční nástroj pro srovnání úrovní certifikací udělených různými systémy vzdělávání a odborné přípravy. Dne 23. října přijala Komise sdělení nazvané „Vzdělávání dospělých: na vzdělávání není nikdy pozdě“ (5). Cílem je podpořit vzdělávání dospělých, které představuje základní složku politik celoživotního vzdělávání, a poukázat na jeho zásadní význam při plnění lisabonských cílů. Hospodářský a sociální výbor se ve svém stanovisku z vlastní iniciativy ze dne 13. září vyslovil pro intenzivnější využívání informačních technologií při celoživotním vzdělávání (6), zejména díky činnostem vzdělávání a odborné přípravy konaným přímo na pracovišti. Dne 14. listopadu Rada schválila doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní vzdělávání. Toto doporučení poskytuje referenční rámec pro klíčové kompetence, které by mládež měla rozvinout do konce základního vzdělání a odborné přípravy a které by dospělí měli možnost získat, udržovat a aktualizovat v rámci celoživotního vzdělávání. (1) (2) (3) (4) (5) (6)

KOM(2006) 236. Rozhodnutí č. 1720/2006/ES (Úř. věst. L 327, 24.11.2006). Rozhodnutí č. 2241/2004/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004). KOM(2006) 479. KOM(2006) 614. Úř. věst. C 318, 23.12.2006.

64

PROSPERITA

Na základě závěrů Rady ze dne 14. listopadu přijali ministři odpovědní za vzdělávání a odbornou přípravu členských zemí Unie, kandidátských zemí, zemí Evropského sdružení volného obchodu / Evropského hospodářského prostoru (ESVO/EHP), evropští sociální partneři a Komise dne 5. prosince „helsinské komuniké o posílené evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“. Komuniké posiluje spolupráci (Kodaňský proces), která byla zahájena v roce 2004, a její hlavní cíle; vyžaduje, aby se nástroje a iniciativy již uplatňované pro zlepšení přitažlivosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy doplnily a používaly v praxi a zejména, aby se vyvinul systém evropských vzdělávacích úvěrů pro vzdělávání a odbornou přípravu. V oblasti mobility uvnitř Společenství pro účely vzdělávání a odborné přípravy schválily Evropský parlament dne 26. září a Rada dne 18. prosince (1) návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady o „Evropské chartě kvality pro mobilitu“, kterou Komise předložila v roce 2005 (2). Mnohojazyčnost Ve svém sdělení ze dne 1. srpna 2005 navrhla Komise zavedení evropského ukazatele jazykových znalostí (3), k čemuž se Evropský parlament kladně vyjádřil v usnesení ze dne 27. dubna. Rada se k problematice kladně vyjádřila v závěrech ze dne 19. května, a to i přes rozdílné názory členských států v otázce věku, který je nejvhodnější pro testování znalostí žáků. Sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2005 ve prospěch nového strategického rámce pro mnohojazyčnost (4) bylo předmětem stanoviska Výboru regionů dne 14. června (5), Evropského hospodářského a sociálního výboru dne 26. října (6) a Evropského parlamentu dne 15. listopadu. Mezinárodní spolupráce Evropské společenství a Spojené státy podepsaly dne 21. června ve Vídni dohodu, kterou se na období 2006–2013 obnovuje program spolupráce v oblasti vysokoškolského a odborného vzdělávání (7), který byl předmětem první dohody na období 2001–2005. Podobná dohoda se nyní obnovuje s Kanadou (8).

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

Doporučení 2006/961/ES (Úř. věst. L 394, 30.12.2006). KOM(2005) 450. KOM(2005) 356. KOM(2005) 596. Úř. věst. C 229, 22.9.2006. Úř. věst. C 324, 30.12.2006. Úř. věst. L 346, 9.12.2006. Rozhodnutí 2006/964/ES (Úř. věst. L 397, 30.12.2006).

STIMULACE PROSPERITY

65

Doprava Strategický přístup Dne 22. června v rámci přezkumu Bílé knihy o dopravě z roku 2001 přijala Komise nové pokyny pro evropskou dopravní politiku na příští léta ve formě sdělení pod názvem „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent – Přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období“ (1). Rada se touto otázkou zabývala během svého zasedání ze dne 12. října. Finské předsednictví z těchto jednání vypracovalo shrnutí. Vyplývá z něj, že členské státy obecně podporují nové pokyny v dopravní politice. Parlament zahájil v listopadu jednání, která by měla být ukončena v roce 2007. Nové pokyny jsou výsledkem technicko-hospodářské analýzy a výměny informací se zúčastněnými stranami během různých jednání, které Komise vedla. Jedná se však o pracovní podklad, který je třeba rozvinout prostřednictvím nových opatření připravovaných za spolupráce všech zúčastněných stran veřejného a soukromého sektoru, která se opírají o studie dopadu. Pro úspěch politiky bude rozhodující neustálý dialog s těmito stranami. Nové pokyny jsou pokračováním předchozích politik: otevření a propojení trhů a udržitelného rozvoje mobility, přičemž se klade důraz na nutnost zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu a prosperitu našich společností. Hlavním cílem pokynů je podporovat účinnou mobilitu a chránit životní prostředí a občany. Pro dosažení těchto cílů navrhuje sdělení širší škálu prováděcích opatření v souladu s Lisabonskou strategií a strategií udržitelného rozvoje. Tato opatření musí převážně vycházet z koncepcí inovace, účinnosti a inteligentního využívání způsobů dopravy a být projednána zúčastněnými stranami. V této souvislosti chce Komise v příštích letech zahájit sérii akčních plánů týkajících se důležitých otázek dopravní politiky, jako jsou městská doprava, logistika, zelený pohon nebo společný evropský námořní prostor. Po schválení nové směrnice o silničních poplatcích (2) by měla do roku 2008 následovat zpráva o dopadu internalizace vnějších nákladů. Komise bude i nadále rozvíjet systémy inteligentní dopravy (Galileo, SESAR, ERTMS) a vyvine další úsilí v oblasti inovace a výzkumu. Železniční doprava Dne 3. května přijala Komise zprávu o provádění prvního železničního balíčku (3). Dochází ke zjištění, že všechny členské státy s výjimkou Lucemburska ho oficiálně provedly do (1) KOM(2006) 314. (2) Směrnice 2006/38/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006). (3) KOM(2006) 189.

66

PROSPERITA

vnitrostátního práva před 1. lednem 2006, ale v odlišném tempu. Zpoždění měla dopady na schopnosti činitelů zaujmout pozici na evropské úrovni. Komise se však domnívá, že provádění prvního železničního balíčku probíhá dobře. Uvádí, že se bude řídit doporučeními členských států a vývojem trhu a přijme nezbytná opatření na odstranění nežádoucích situací. Dne 13. prosince přijala Komise sdělení nazvané „Usnadnit pohyb lokomotiv ve Společenství“ (1), k němuž je připojen návrh na přepracování směrnic týkajících se interoperability železničního systému Společenství (2), návrh směrnice, kterou se mění směrnice o bezpečnosti železnic Společenství (3), a návrh nařízení, kterým se mění nařízení o zřízení Evropské agentury pro železnice (4). Cílem těchto návrhů je usnadnit volný pohyb vlaků díky zjednodušení postupu schvalování typu lokomotiv. Podle názoru výrobců a železničních společností je tento postup často velice zdlouhavý a finančně náročný. Představuje tedy hlavní překážku rozvoji mezinárodní železniční dopravy v okamžiku, kdy otevření trhu nákladní železniční dopravy poskytuje konkrétní příležitost pro oživení této dopravy. Pozemní doprava Evropský parlament a Rada podepsaly: •

dne 18. ledna směrnici 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (5), která kodifikuje směrnici 84/647/EHS (6);

•

dne 15. března směrnici 2006/22/ES (7), kterou se stanoví minimální podmínky pro provedení předpisů v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě; tato směrnice se týká silničních kontrol prováděných u řidičů autobusů a těžkých nákladních vozidel;

•

dne 17. května směrnici 2006/38/ES (8), kterou se mění směrnice 1999/62/ES (9) o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, aby se v této oblasti snížily rozdíly mezi členskými státy;

•

dne 12. prosince směrnici 2006/94/ES (10) o zavedení společných pravidel pro určité druhy silniční přepravy zboží.

(1) KOM(2006) 782. (2) KOM(2006) 783. (3) KOM(2006) 784. (4) KOM(2006) 785. (5) Úř. věst. L 33, 4.2.2006. (6) Úř. věst. L 335, 22.12.1984. (7) Úř. věst. L 102, 11.4.2006. (8) Úř. věst. L 157, 9.6.2006. (9) Úř. věst. L 187, 20.7.1999. (10) Úř. věst. L 374, 27.12.2006.

STIMULACE PROSPERITY

67

Dne 1. srpna přijala Komise návrh nařízení o odstranění kontrol na hranicích členských států v silniční a vnitrozemské vodní dopravě (1), které kodifikuje nařízení (EHS) č. 4060/89 (2). Doprava po vnitrozemských vodních cestách Dne 7. ledna přijala Komise „Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu“ (3), jehož cílem je začlenit říční dopravu na patřičné místo v rámci společné dopravní politiky. Jedná se o střednědobý a dlouhodobý akční program (2006–2013), který zahrnuje opatření odpovídající pěti hlavním úkolům rozvoje vnitrozemské plavby: vytvořit příznivé podmínky pro služby; podněcovat modernizaci loďstva a inovaci; podporovat zaměstnanost a odbornou kvalifikaci; zlepšit obraz a vnímání dopravy po vnitrozemských vodních cestách; vybudovat přiměřené infrastruktury. Dne 24. října navrhla Komise přijetí směrnice, která by umožnila rychlý vstup nových technických požadavků ohledně lodí vnitrozemské plavby v platnost (4). Evropský parlament a Rada schválily odpovídající směrnici dne 18. prosince (5). Námořní doprava Evropský parlament a Rada podepsaly: •

dne 18. ledna rozhodnutí 167/2006/ES, které se týká činností některých třetích zemí v oblasti námořní dopravy (6) a které kodifikuje rozhodnutí 78/774/EHS (7);

•

dne 15. února nařízení (ES) č. 336/2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve Společenství (předpis ISM) (8), který zlepšuje řízení bezpečnosti, bezpečný provoz lodí a zabránění znečištění a který se vztahuje nejen na plavidla plující pod vlajkou některého členského státu, ale i na všechny osobní lodě typu ro-ro, které provozují svou činnost na pravidelných trasách vedoucích do přístavů nebo z přístavů členských států Unie;

•

dne 24. října nařízení (ES) č. 1692/2006, kterým se zavádí druhý program Marco Polo pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí (Marco Polo II) (9);

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

KOM(2006) 432. Úř. věst. L 390, 30.12.1989. KOM(2006) 6. KOM(2006) 646. Směrnice 2006/137/ES, kterou se mění směrnice 2006/87/ES (Úř. věst. L 389, 30.12.2006). Úř. věst. L 33, 4.2.2006. Úř. věst. L 258, 21.9.1978. Úř. věst. L 64, 4.3.2006. Úř. věst. L 328, 24.11.2006.

68

•

PROSPERITA

dne 18. prosince přijaly nařízení o víceletém financování činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost v oblasti odstranění následků znečištění z lodí a o změně nařízení (ES) č. 1406/2002 (1). Referenční částka na období 2007–2013 byla stanovena na 154 milionů EUR.

Komise přijala: •

dne 15. června sdělení o minimálních námořních pracovních normách podle čl. 138 odst. 2 Smlouvy o ES (2);

•

dne 11. května sdělení, které aktualizuje a opravuje sdělení týkající se výkladu nařízení (EHS) č. 3577/92 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (3);

•

dne 13. července sdělení nazvané „Střednědobý přezkum programu na podporu pobřežní plavby“ (4). Zdůrazňuje v něm, že pobřežní plavba je i nadále jediným druhem dopravy schopným konkurovat rychlému růstu silniční dopravy a že je třeba pokračovat v úsilí, které se týká čtrnácti opatření obsažených v původním programu podpory, ačkoli některá z nich by bylo třeba doplnit nebo přeorientovat.

Letecká doprava Evropský parlament podpořil dne 17. ledna sdělení Komise s názvem „Rozvoj vnější politiky Společenství v oblasti letectví“ (5). Evropský parlament a Rada podepsaly dne 5. dubna směrnici 2006/23/ES, jejímž cílem je sladit opatření týkající se výcviku a udělení licence řídícího letového provozu (6). Dne 5. července podepsaly Evropský parlament a Rada nařízení (ES) č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě, aby tyto osoby mohly být chráněny před diskriminací a aby jim mohla být poskytována přiměřená pomoc (7). Dne 18. července přijala Komise návrh nařízení (8), jehož cílem je zjednodušit a konsolidovat právní předpisy týkající se společných pravidel pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Dne 12. prosince Evropský parlament a Rada schválily směrnici, kterou se kodifikují předpisy o provozu letadel v souladu s mezinárodně platnými předpisy (9). (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

Nařízení (ES) č. 1891/2006 (Úř. věst. L 394, 30.12.2006). KOM(2006) 287. KOM(2006) 196. KOM(2006) 380. KOM(2005) 79. Úř. věst. L 114, 27.4.2006. Úř. věst. L 204, 26.7.2006. KOM(2006) 396. Směrnice 2006/93/ES (Úř. věst. L 374, 27.12.2006).

STIMULACE PROSPERITY

69

Intermodální přístup Galileo Komise přijala celou řadu návrhů týkajících se projektu Galileo: •

dne 24. května pozměněný návrh nařízení o provádění fáze zavádění a provozování evropského programu družicové navigace (1), který následoval po dohodě o víceletém finančním rámci 2007–2013 (2) ze dne 17. května. V návrhu se upřesňuje, že správu a kontrolu použití příspěvků Společenství na evropský program družicové radionavigace zajišťuje Úřad pro dohled nad evropským GNSS;

•

dne 2. června návrh nařízení o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy (3), jehož záměrem je pozměnit nařízení (ES) č. 1321/2004 (4) a Úřadu pro dohled nad evropským GNSS tak umožnit, aby mohl zdárně provést rozvojovou fázi programu Galileo po zrušení společného podniku Galileo. Nařízení bylo přijato Radou dne 12. prosince (5);

•

dne 29. června návrh nařízení, kterým se mění stanovy společného podniku Galileo (6). Nařízení bylo přijato Radou dne 12. prosince (7).

Dne 7. června přijala Komise rovněž sdělení o situaci programu Galileo (8). Toto sdělení předkládá hlavní aktuální prvky průběhu programu. Další vývoj Dne 8. prosince přijala Komise Zelenou knihu o aplikacích družicové navigace, která představuje možnosti této technologie a jejímž cílem je vyvolat veřejnou diskusi během prvního pololetí roku 2007 (9). Ve stejný den přijala Komise i doporučení Radě, v němž ji žádá o pověření k zahájení jednání se třetími zeměmi s cílem uzavřít dohody o statusu přidruženého člena za účelem spolupráce s Úřadem pro dohled nad evropským GNSS. Dne 12. prosince byla podepsána dohoda o spolupráci s Marokem. Logistika Dne 28. června přijala Komise sdělení (10) o logistice nákladní dopravy, která hraje klíčovou úlohu pro udržitelnou mobilitu. Doporučuje celkový přístup pro zlepšení dopravní logistiky a zaměřuje diskusi na přípravu akčního plánu v roce 2007, jehož cílem je tuto (1) KOM(2004) 477. (2) Viz kapitola I této zprávy. (3) KOM(2006) 261. (4) Úř. věst. L 246, 20.7.2004. (5) Nařízení (ES) č. 1942/2006 (Úř. věst. L 367, 22.12.2006). (6) KOM(2006) 351. (7) Nařízení (ES) č. 1943/2006 (Úř. věst. L 367, 22.12.2006). (8) KOM(2006) 272. (9) KOM(2006) 769. (10) KOM(2006) 336.

70

PROSPERITA

logistiku podpořit. Podle názoru Komise je dopravní logistika prostředkem k optimalizaci toku zboží. Logistika je tedy nezbytným nástrojem, který umožňuje čelit problémům spojeným s rostoucí mobilitou a konkurenceschopností. Logistika patří rovněž mezi prostředky umožňující rozlišit mobilitu od jejích negativních účinků, jako znečištění, dopravní zácpy a energetická závislost. Vývoj na mezinárodním poli V rámci mezinárodní spolupráce mezi Evropskou unií a jejími partnery v oblasti letecké dopravy pokračovala Komise úspěšně v provádění plánu přijatého v roce 2005 Radou, který spočívá na třech pilířích: •

vytvoření společného evropského leteckého prostoru (SELP) do roku 2010. V roce 2006 byla podepsána dohoda SELP se sedmi zeměmi západního Balkánu a evropsko-středomořská dohoda s Marokem. Dne 12. prosince obdržela Komise mandát pro jednání o celkové dohodě s Ukrajinou;

•

jednání o celkových dohodách s hlavními partnery Unie v oblasti letectví. V této oblasti v roce 2006 pokročila jednání se Spojenými státy. V březnu obdržela Komise mandát pro jednání s Ruskem o přeletech přes Sibiř. Následná jednání vyústila v dohodu s Ruskem, která byla parafována dne 24. listopadu;

•

uvedení stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách do právní shody: za účelem uznání zásady leteckého dopravce Společenství bylo pozměněno 430 dohod, z čehož 342 prostřednictvím „horizontálních dohod“ se Společenstvím. V roce 2006 podepsala Komise „horizontální“ dohody s těmito státy: Moldavskem, Gruzií, Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskem, Chorvatskem, Rumunskem, Srbskem, Černou Horou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Novým Zélandem, Libanonem, Maledivami a Uruguayí. Podobnou dohodu rovněž parafovala s Paraguayí a Vietnamem. V roce 2006 vydala Komise na základě nařízení (ES) č. 847/2004 rozhodnutí o 86 dvoustranných dohodách.

Pokračovala i jednání s Jižní Koreou a Marokem o programu Galileo, jejichž cílem je umožnit těmto dvěma zemím přístup k systému. Transevropské dopravní sítě (TEN-T) Dne 11. prosince dospěla Rada k politické dohodě o přijetí pozměněného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2236/95. Toto přizpůsobení je výsledkem dohody o finančním rámci na období 2007–2013 ze dne 17. května 2006 (1). Ke konečnému přijetí nařízení dojde v roce 2007.

(1) Viz kapitola I této zprávy.

STIMULACE PROSPERITY

71

Energetika Strategický přístup Začátek roku byl poznamenán přijetím Zelené knihy „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“ (1) ze strany Komise, k němuž došlo dne 8. března. Komise v ní stanoví základy evropské energetické politiky, která má trojí cíl: udržitelný rozvoj, konkurenceschopnost a bezpečnost zásobování. Za tímto účelem zahajuje diskusi v šesti prioritních oblastech, kterými jsou: dotvoření vnitřního trhu; bezpečnost zásobování, která by podle Komise měla spočívat na principu solidarity mezi členskými státy a na trvalejší, účinnější a rozmanitější skladbě energetických zdrojů; boj proti globálnímu oteplování; strategický plán pro energetické technologie; sladěná vnější energetická politika. V této poslední oblasti navrhuje zejména stanovení priorit, pokud jde o infrastruktury nezbytné pro bezpečnost zásobování Evropské unie, vytvoření prostoru se společným právním rámcem se sousedními zeměmi s cílem založit Panevropské společenství pro energii a posílení dialogu s dodavatelskými zeměmi a ostatními spotřebiteli. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 23. března zdůraznil právě vnější energetickou politiku. Vybízí v něm Unii, aby na mezinárodní scéně vystupovala jednotně, a zdůrazňuje nutnost spojit energetickou politiku se zahraniční a bezpečnostní politikou. Po jarním zasedání Evropské rady, která vytvořila seznam akcí týkajících se vnitřních i vnějších aspektů energetické politiky, které je třeba provést, předložila Komise spolu s generálním tajemníkem Rady a vysokým představitelem Unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku dokument nazvaný „Vnější politiky ve službách energetických zájmů Evropy“. Práce i nadále pokračují, aby začátkem roku 2007 mohla být předložena strategická analýza evropské energetické politiky. Dne 4. července předložila Komise dokument s názvem „Poznámky Komise k závěrům a doporučením hodnocení v polovině období programu „Inteligentní energie – Evropa“ (2003–2006)“ (2). Dne 1. července vstoupila v platnost Smlouva o Energetickém společenství. Tím, že sdružuje v jediném obchodním bloku dvacet pět členských států Evropské unie a devět blízkých evropských států a území (dva nové členské státy Unie, které přistoupí dne 1. ledna 2007: Bulharsko a Rumunsko; západobalkánské země: Albánii, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Bosnu a Herzegovinu, Chorvatsko, Černou Horu, Srbsko a prozatímní misi Organizace spojených národů v Kosovu), zakládá tato smlouva největší světový vnitřní trh energie. Po vstupu této smlouvy v platnost musejí smluvní strany povolit volný pohyb elektřiny a zemního plynu přes své hranice za podmínky, že jsou dodržovány minimální environmentální a obchodní normy.

(1) KOM(2006) 105. (2) KOM(2006) 357.

72

PROSPERITA

Energetické společenství umožňuje Evropské unii dosáhnout několika strategických cílů: vytváří přímá spojení se zeměmi, které se nacházejí poblíž důležitých zásob v Kaspickém moři a na Středním východě; rozšiřuje environmentální normy na sousední země Unie; buduje pevný základ pro makroekonomickou reformu a zajišťuje podnikům a spotřebitelům trvalé a bezpečné energetické zásobování. Evropská unie a Spojené státy podepsaly dne 20. prosince novou dohodu, kterou se na pět let prodlužuje program „Energy Star“ týkající se kancelářských přístrojů. Dohoda stanoví inovační a náročná kritéria energetické účinnosti pro počítače, kopírky, tiskárny a počítačové monitory. Program je součástí evropské strategie, která si klade za cíl lépe řídit poptávku po energii, zvýšit bezpečnost zásobování a zmírnit klimatické změny. Energetická účinnost Hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku z února (1), které se týká Zelené knihy o energetické účinnosti zveřejněné v červnu 2005 (2), podpořil snahu Komise snížit spotřebu energie o 20 % s tím, že je třeba vyvinout maximální úsilí a hledat inovaci v dopravě a stavebnictví, což jsou odvětví s největší spotřebou energie. Přeje si, aby se Evropská unie a členské státy silně zapojily do konvergentních politik, jejichž cílem je podporovat energetickou účinnost, výměnu dobrých zkušeností a šíření nejlepších technologií, jakož i informačních a podpůrných kampaní u domácností a spotřebitelů. Výbor regionů na únorovém zasedání (3) tuto zelenou knihu kladně přijal, ačkoli odmítá stanovení absolutních cílů ke zvýšení účinnosti. Klade důraz na potřebu informování a odborné přípravy, která by neměla být omezena na odborníky z odvětví energetiky. Výbor rovněž vyzývá Komisi, aby pomocí různých opatření ovlivnila snížení spotřebitelských cen u energeticky účinných přístrojů a u technologií využívajících obnovitelné formy energie. Evropský parlament a Rada podepsaly dne 5. dubna směrnici 2006/32/ES (4) o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Dne 19. října přijala Komise akční plán pro energetickou účinnost (5). Má vyčerpat potenciál ke zlepšení energetické účinnosti o více než 18 %, který v Unii stále ještě existuje kvůli obchodním překážkám, jež brání uspokojivému šíření metod pro zvýšení této účinnosti a účinnému využívání energie. Komise navrhuje opatření pro lepší začlenění energetické účinnosti do činností a programů Společenství, které se neváží na energii, jako například regionální a městská politika, daňový systém a ceny energie, výzkum a technologie. Navrhuje rovněž přeorientovat opatření Společenství s dobrými výsledky a nové činnosti a společná a koordinovaná opatření.

(1) (2) (3) (4) (5)

Úř. věst. C 88, 11.4.2006. KOM(2005) 265. Úř. věst. C 192, 16.8.2006. Úř. věst. L 114, 27.4.2006. KOM(2006) 545.

STIMULACE PROSPERITY

73

Obnovitelné energie Dne 8. února navrhla Komise strategii Evropské unie pro biopaliva (1), která má tři hlavní cíle: propagovat biopaliva v Evropské unii a v rozvojových zemích a zajistit, aby jejich výroba a využití byly pozitivní pro životní prostředí a aby znamenaly přínos pro cíle Lisabonské strategie; připravit jejich využívání ve velkém měřítku, zejména zlepšením jejich rentability pomocí optimalizované kultivace vhodných surovin; zahájit studie o výhodách, které by přinesla výroba biopaliv rozvojovým zemím. Transevropské energetické sítě Dne 7. srpna přijala Komise zprávu o provádění hlavních směrů pro transevropské energetické sítě (TEN-E) v období 2002 až 2004 (2). Zdůrazňuje v ní, že se pomoc i nadále soustředila na prioritní projekty, a rostoucí potřebu politické podpory ve formě „značky TEN-energie“, aby se získala podpora veřejnosti. Tato myšlenka je součástí nových pokynů pro TEN-E, které byly přijaty dne 6. září (3): je v nich stanoveno 42 projektů evropského zájmu, které by měly obdržet prioritní politickou i finanční podporu Společenství. Návrh prioritního plánu o propojení (TEN-E), jehož cílem je urychlení skutečné realizace projektů evropského zájmu, se ubírá stejným směrem. Tento plán, který bude začátkem ledna roku 2007 předložen Radě, navrhuje pět opatření: konkrétně zaměřit činnost Společenství; zlepšit koordinaci; navrhnout regionální přístup; urychlit schvalovací postupy; nasměrovat finanční prostředky, zejména prostředky od Evropské investiční banky. Komise se domnívá, že by měla hrát hlavní úlohu v prohlubování integrace trhů Společenství se zemním plynem a elektrickou energií. Jaderná energie Dne 20. listopadu přijala Rada směrnici o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole (4), jejímž cílem je zajistit přiměřenou ochranu. Směrnice mění a zrušuje směrnici Rady 92/3/Euratom přidáním a vysvětlením některých pojmů a definicí, zohledněním dříve nepředvídaných situací a zjednodušením stávajícího postupu pro přepravu radioaktivního odpadu mezi členskými státy. Zaručuje navíc soudržnost s ostatními mezinárodními předpisy a předpisy Společenství, zejména se Společnou úmluvou o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, ke které Společenství přistoupilo dne 2. ledna. Nařízení o další finanční pomoci (2007–2013) za účelem uzavření jaderné elektrárny Ignalina (Litva), které stanoví příspěvky Společenství v celkové výši 837 milionů EUR,

(1) (2) (3) (4)

KOM(2006) 34. KOM(2006) 443. Rozhodnutí 1364/2006/ES (Úř. věst L 262, 22.9.2006). Směrnice 2006/117/Euratom (Úř. věst. L 337, 5.12.2006).

74

PROSPERITA

mohlo být přijato dne 21. prosince (1), čímž byly poskytnuty všechny právní nástroje pro skutečné zahájení programu v lednu 2007. Vývoj na mezinárodním poli Dohoda mezi Ukrajinou a Evropským společenstvím pro atomovou energii o spolupráci při mírovém využití jaderné energie, která byla podepsána dne 28. dubna 2005, vstoupila v platnost dne 1. září 2006 (2). Dne 27. února uzavřela Rada dohodu s Japonskem o spolupráci v oblasti mírového využití jaderné energie, podle níž budou obě strany spolupracovat na podpoře a usnadnění obchodu, výzkumu a vývoje v oblasti civilního využití jaderné energie. Dohoda vstoupila v platnost dne 20. prosince. S uložením listin o přístupu dne 14. prosince se Euratom stal smluvní stranou dvou úmluv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE): •

Úmluvy o včasném oznamování jaderné nehody: úmluva, která stanoví, že údaje o jaderných nehodách budou co nejrychleji oznamovány státům, které jsou nebo mohou být nehodou fyzicky zasaženy, aby se přeshraniční radiologické následky omezily na minimum, má za cíl posílit mezinárodní spolupráci;

•

Úmluvy o pomoci v případě jaderné havárie: úmluva vytváří rámec pro spolupráci mezi státy, které jsou stranami úmluvy, a s MAAE, aby se usnadnila rychlá pomoc v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace a omezily se její následky.

Dne 7. listopadu podepsaly Evropská unie a Ázerbájdžán protokol dohody o partnerství v oblasti energie. Provádění uvedeného protokolu umožní zlepšit integraci Ázerbájdžánu na evropských trzích s energií, posílí energetickou bezpečnost Evropské unie a zvýší účinnost správy energetické poptávky v Ázerbájdžánu. Na konferenci o Energetické chartě dne 20. listopadu vystupovala jménem Společenství Komise a přispěla k přijetí několika rozhodnutí konference, včetně jmenování nového předsedy konference, jímž se stal velvyslanec Kawamura, a k pozvání Pákistánu, aby přistoupil ke smlouvě charty. Dne 30. listopadu se konala v Kazachstánu ve městě Astana ministerská konference o energii v rámci „iniciativy Baku“, na níž se sešly země Evropské unie a vlády zemí z oblasti Kaspického a Černého moře. Konference přijala plán pro energii. Jeho provedení připraví půdu pro ucelený právní a správní rámec založený na „acquis communautaire“, kterým se bude řídit společný integrovaný trh energie mezi Evropskou unií a dotčenými regiony.

(1) Nařízení (ES) č. 1990/2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006). (2) Úř. věst. L 261, 22.9.2006.

STIMULACE PROSPERITY

75

Evropská unie a Kazachstán podepsaly dne 4. prosince protokol dohody, kterým se zakládá posílená spolupráce v energetické oblasti. Protokol umožňuje posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti energetického zásobování průmyslového odvětví. Obě strany rovněž podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie. Dne 16. března (1) upozornila Komise na skutečnost, že současné postavení pozorovatele, které zaujímá Evropské společenství pro atomovou energii v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAEE), omezuje jeho vliv a viditelnost a je nepřiměřené pravomocem Společenství v oblastech činnosti agentury, a navrhla, aby se toto postavení zlepšilo. Dne 28. dubna (2) přijala Komise návrh interinstitucionální dohody o interinstitucionální spolupráci v rámci mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou Evropské společenství pro atomovou energii a členské státy. Tento návrh stanoví obecné zásady pro interinstitucionální koordinaci mezi členskými státy, které jsou zastoupeny v Radě, a Komisí.

Mobilita práce Rok 2006 byl vyhlášen „Evropským rokem mobility pracovníků“. Podrobné informace o provádění této iniciativy jsou obsahem okruhu „Mobilita pracovníků a koordinace systémů sociálního zabezpečení“ v kapitole III, oddílu 1 této zprávy.

Pokrok v oblasti vnitřního trhu Souvislosti Vnitřní trh je důležitým prvkem obnovené Lisabonské strategie z roku 2005. Hlavní opatření přijatá v této oblasti na úrovni Společenství jsou součástí lisabonského programu. Vzhledem k této skutečnosti odpovídají za jejich provádění jednotlivé členské státy. Pro vytvoření a udržení vnitřního trhu, který by dobře fungoval ve všech odvětvích ekonomiky, pro plné využití jeho potenciálu většího růstu a zaměstnanosti a pro poskytnutí hmatatelnějších výhod všem občanům, ať již spotřebitelům, či podnikatelům, jsou nezbytná jak opatření na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni. Důraz, který Evropská unie klade na nezbytnost zlepšení předpisů (3), nabývá v této perspektivě nového významu. Po rozsáhlé konzultaci, která proběhla v roce 2005 na téma akčního plánu finančních služeb, se Komise rovněž rozhodla vytvořit z jeho provádění hlavní cíl své politiky v oblasti vnitřního trhu až do roku 2010. V právní oblasti zůstává jedním z hlavních témat úsilí vynaložené na dosažení přijetí návrhu směrnice o službách.

(1) KOM(2006) 121. (2) KOM(2006) 179. (3) Viz oddíl 1 kapitoly I této zprávy.

76

PROSPERITA

Směrnice o službách v rámci společného trhu: rozhodný pokrok v roce 2006 Evropský parlament ve svém stanovisku, které vyjádřil při prvním čtení dne 16. února, zásadně pozměnil návrh Komise týkající se směrnice o „službách“ (1). Nahradil zásadu země původu zásadou volného pohybu služeb: členské státy tak budou nuceny dodržovat právo poskytovatelů služeb poskytnout službu v jiném členském státě, než ve kterém jsou usazeni, a stát určení bude mít povinnost zajistit volný přístup k činnosti služeb a volné poskytování služeb na svém území. Členské státy budou mít možnost omezit volný pohyb služeb z jiných členských států pouze prostřednictvím nediskriminačních a přiměřených vnitrostátních opatření odůvodněných veřejným pořádkem, veřejným zdravím nebo ochranou životního prostředí. Parlament navíc vyloučil z pole působnosti směrnice určitý počet služeb, zejména služby týkající se zdraví a audiovizuální služby, některé sociální služby, notářské služby, služby soukromé bezpečnosti nebo služby agentur na zprostředkování dočasné práce. Dne 4. dubna přijala Komise pozměněný návrh (2), který odráží kompromis, jehož bylo dosaženo v Evropském parlamentu. Rada během svého zasedání ve dnech 29. a 30. května dosáhla politické dohody, která spočívá na kompromisním textu podobném stanovisku Parlamentu z prvního čtení. Dne 24. července přijala Rada společný postoj, který odpovídá této politické dohodě. Dne 15. listopadu proběhlo hlasování Parlamentu při druhém čtení. Evropský parlament společný postoj Rady podstatně nezměnil. Byly přijaty pouze tři změny, které odrážejí nový postup regulativního výboru s kontrolou. Směrnice byla nakonec přijata dne 12. prosince (3). Služby obecného zájmu Hospodářský a sociální výbor požádal ve stanovisku ze dne 6. července (4) o přijetí rámcové směrnice o stanovení základních společných zásad, které by měly platit pro všechny služby obecného zájmu. Rovněž navrhuje vytvořit středisko pro sledování a hodnocení hospodářských a nehospodářských služeb obecného zájmu, složené z politických představitelů a zástupců organizované občanské společnosti. V reakci na bílou knihu Komise o službách obecného zájmu (5) Evropský parlament v usnesení ze dne 27. září Komisi vyzval, aby vyjasnila rozdíl mezi službami obecného zájmu a službami obecného hospodářského zájmu.

(1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2004) 2. KOM(2006) 160. Směrnice 2006/123/ES (Úř. věst. L 376, 27.12.2006). Úř. věst. C 309, 16.12.2006. KOM(2004) 374.

STIMULACE PROSPERITY

77

V souladu se zprávou Komise ze dne 23. března 2005 (1) o uplatňování poštovní směrnice (2) přijal Evropský parlament dne 2. února usnesení, v němž uvádí, že reforma a vývoj, které doposud proběhly na trhu, měly pozitivní následky, a v němž žádá Komisi, aby při vypracování výhledové studie věnovala zvláštní pozornost více aspektům spojeným s univerzální službou. Dne 18. října (3) přijala Komise návrh směrnice na otevření poštovních trhů Evropské unie hospodářské soutěži v roce 2009. Návrh zachovává povinnost členských států zajistit kvalitní univerzální službu. Návrh zároveň posiluje práva spotřebitelů, zejména pokud jde o podávání stížností, a nezávislost a úlohu vnitrostátních regulačních orgánů. Předkládá rovněž ne zcela úplný seznam opatření pro financování přeplatku spojeného s poskytováním univerzální služby. K návrhu je připojena studie dopadu, výhledová studie o otevření trhu univerzální služby a třetí zpráva o používání poštovní směrnice (4). Finanční služby Dne 18. ledna zřídil Evropský parlament vyšetřovací komisi zabývající se finančním krachem společnosti Equitable Life Assurance Society. Jejím úkolem je prošetřit tvrzení o údajném porušení práva Společenství a předložit konečnou zprávu začátkem roku 2007. Parlament přijal dne 4. července průběžnou zprávu vyšetřovací komise a prodloužil její mandát až do dubna 2007. Evropský parlament a Rada přijaly dne 5. dubna směrnici (5), která prodlužuje z 30. dubna 2006 na 31. ledna 2007 lhůtu, ve které členské státy provedou do vnitrostátního práva směrnici o trzích finančních nástrojů (6). Evropský parlament a Rada přijaly dne 14. června dvě směrnice: první je o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (7) a druhá o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (8). Obě směrnice jsou součástí akčního plánu Evropské unie pro finanční služby a jejich cílem je stanovit nové požadavky v oblasti kapitálové přiměřenosti bank a investičních podniků. Evropský parlament a Rada přijaly dne 15. listopadu nařízení o informacích o plátci podávaných v souvislosti s převodem finančních prostředků (9). Toto nařízení provádí (1) KOM(2005) 102. (2) Směrnice 97/67/ES (Úř. věst. L 15, 21.1.1998); naposledy pozměněná směrnicí 2002/39/ES (Úř. věst. L 176, 5.7.2002). (3) KOM(2006) 594. (4) KOM(2006) 595. (5) Směrnice 2006/31/ES (Úř. věst. L 114, 27.4.2006). (6) Směrnice 2004/39/ES (Úř. věst. L 145, 30.4.2004). (7) Směrnice 2006/48/ES (Úř. věst. L 177, 30.6.2006). (8) Směrnice 2006/49/ES (Úř. věst. L 177, 30.6.2006). (9) Nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 345, 8.12.2006).

78

PROSPERITA

zvláštní doporučení č. VII Finančního akčního výboru (FATF) do právního řádu Společenství. Jeho úkolem je zajistit úplnou vysledovatelnost finančních prostředků, aby se usnadnilo předcházení, šetření a odhalování praní špinavých peněz a financování terorismu. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. července vyzval orgány Evropské unie k zahájení diskuse o struktuře obezřetnostního dohledu nad evropskými finančními trhy. Dne 12. září přijala Komise návrh směrnice o procesních pravidlech a hodnotících kritériích pro obezřetné posuzování akvizic a zvyšování podílů ve finančním sektoru (1). Doporučuje opatření na zlepšení procesu schvalování kontrolními orgány v případě fúze a akvizic, zejména prostřednictvím přísnějších postupů pro posuzování fúzí a akvizic v bankovnictví, odvětví pojištění a cenných papírů. V usnesení ze dne 27. dubna o správě aktiv zdůraznil Evropský parlament nutnost posílení pravomocí investora, zejména pokud jde o nové investiční produkty. Zároveň vyzval Komisi, aby stanovila a odstranila překážky, které brání vytvoření skutečného vnitřního trhu, zejména pokud jde o přeshraniční fúze. Evropský hospodářský a sociální výbor na svém zasedání ve dnech 15. a 16. března (2) zaujal stanovisko k zelené knize Komise týkající se zlepšení rámce EU pro investiční fondy (3). Zejména navrhuje, aby probíhající úvahy poskytly příležitost k pozornému sledování rozvoje „sociálně odpovědného finančnictví“, které neobětuje sociální rozvoj a ochranu životního prostředí ve prospěch zisku. Dne 15. listopadu přijala Komise Bílou knihu o zlepšení rámce pro jednotný trh s investičními fondy (4). Stanoví sérii opatření pro zjednodušení provozního prostředí tohoto hlavního pilíře evropského finančního systému. Doporučuje zjednodušení těžkopádných oznamovacích postupů a větší racionalizaci zjednodušeného prospektu. Podle názoru Komise je třeba poskytnout investorům kvalitnější nástroje pro rozhodování na podkladě důvěryhodných informací a zajistit jim objektivní a nestrannou podporu. Navrhuje hlubší přezkoumání otázek spojených s nedávnými inovacemi technik a investičních produktů, aby se umožnila přiměřená diskuse na evropské úrovní o možných politikách v oblasti předpisového rámce. Dne 12. prosince předložila Komise sdělení s názvem „Investiční výzkum a finanční analytikové“ (5), v němž zkoumá ustanovení nedávno vydaných evropských právních předpisů v této oblasti a poskytuje praktické orientace zúčastněným stranám.

(1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2006) 507. Úř. věst. C 110, 9.5.2006. KOM(2005) 314. KOM(2006) 686. KOM(2006) 789.

STIMULACE PROSPERITY

79

Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku k bílé knize Komise s názvem „Politika finančních služeb 2005–2010“ (1) ze dne 5. července (2) vyjádřil potěšení z návrhu Komise zasvětit budoucí pětileté období dynamickému upevňování sektoru finančních služeb a zároveň zdůraznil nutnost zohlednit sociální důsledky konsolidačních procesů. Bílá kniha byla rovněž předmětem závěrů Rady dne 5. května. Dne 1. srpna přijala Komise směrnici (3), jejímž cílem je doplnit právní režim Společenství týkající se předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu. Dne 7. listopadu podepsali členové hlavních sdružení odvětví – Federation of European Securities Exchanges (FESE), European Association of Central Counterparty Clearing Houses (EACH) a European Central Securities Depositories Association (ECSDA) – „Evropský kodex chování v oblasti zúčtování a vypořádání“. Tato iniciativa je odpovědí na požadavek Komise, aby se místo směrnice ujaly iniciativy na odstranění posledních překážek integrace trhu se službami zaměřenými na vypořádání obchodů spíše podniky. Opatření obsažená v kodexu se týkají zejména: průhlednosti cen a služeb; přístupu a interoperability; rozdělení služeb a odděleného účetnictví. Rada iniciativu schválila ve svých závěrech ze dne 28. listopadu. Dne 27. listopadu přijala Komise sdělení o úpravě směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů (4). Volný pohyb kapitálu Dne 10. října přijala Rada závěry o evropském jednotném prostoru pro platby v eurech (SEPA). Cílem projektu SEPA je vyloučit rozdíly mezi vnitrostátními a přeshraničními platbami v eurech v rámci Evropské unie. Volný pohyb zboží V souladu s článkem 28 Smlouvy o ES a se zásadou vzájemného uznávání pokračovala Komise v přezkoumání vnitrostátních právních předpisů členských států. Do 1. prosince 2006 zaznamenala 27 nových stížností nebo zjištěných případů a 75 případů uzavřela. Ke stejnému datu členské státy oznámily 625 opatření a Komise vydala 44 podrobných stanovisek v rámci předběžného přezkumu návrhů vnitrostátních technických předpisů podle směrnice 98/34/ES. Dne 2. března (5) přijala Komise návrh směrnice, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. Tento návrh se výsledkem přistoupení Evropského (1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2005) 629. Úř. věst. C 309, 16.12.2006. Směrnice 2006/70/ES (Úř. věst. L 214, 4.8.2006). KOM(2006) 729. KOM(2006) 93.

80

PROSPERITA

společenství k protokolu, který je připojen k Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu. Dne 20. září přijala Komise návrh nařízení o vývozu kulturních statků (1). Dne 14. září přijala Komise třetí zprávu (2) o uplatňování směrnice týkající se odpovědnosti za vadné výrobky (3) v období od roku 2001 do prvního čtvrtletí roku 2006. Komise došla k názoru, že není třeba uvedenou směrnici pozměnit, ale v případě, že členské státy budou tento dokument používat příliš rozdílným způsobem, tuto změnu nevylučuje. V roce 2006 byly ukončeny rovněž přípravné práce na návrhu Komise týkajícím se přezkumu legislativní techniky nazvané „nový přístup“. Komise navrhuje strategii založenou na: •

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady k zajištění soudržnosti mezi různými technickými nástroji již používanými ve stávajících právních předpisech, jehož cílem je zlepšit volné uvádění produktů na trh (zejména kritéria pro subjekty posuzující soulad, harmonizované postupy hodnocení a povinnosti hospodářských subjektů);

•

rozhodnutí, jehož účelem je doplnění různých nástrojů, které používají veřejné orgány na vnitrostátní i evropské úrovni pro zjednodušení a sladění podmínek umožňujících správné provádění právních předpisů Společenství. Obsahuje i návrh na vyjasnění smyslu označení „ES“ a odpovědnosti vyplývající z jeho používání.

V souvislosti s právním návrhem týkajícím se vzájemného uznávání byly vedeny přípravné práce. Cílem tohoto právního nástroje bude stanovit práva a povinnosti vnitrostátních orgánů a podniků, které chtějí v jednom členském státě prodávat produkty, které byly v souladu s právními předpisy vyprodukovány nebo již uvedeny na trh na území jiného členského státu. Rovněž určí, kdo bude mít v různých etapách řízení povinnost podání důkazu, zlepší organizaci správní spolupráce a v členských státech vytvoří kontaktní místa „produkty“. Navíc bylo vypracováno interpretační sdělení Komise o registraci vozidel, aby se sdělení z roku 1996 na stejné téma přizpůsobilo vývoji judikatury Soudního dvora Evropských společenství od tohoto data. Další informace týkající se volného pohybu zboží jsou uvedeny v části nazvané „Výrobková politika“ (viz výše).

(1) KOM(2006) 513. (2) KOM(2006) 496. (3) Směrnice 85/374/EHS (Úř. věst. L 210, 7.8.1985); naposledy pozměněná směrnicí 1999/34/ES (Úř. věst. L 141, 4.6.1999).

STIMULACE PROSPERITY

81

Právo společností a řízení podniků Dne 5. ledna přijala Komise návrh směrnice o vykonávání hlasovacích práv akcionáři společností, které mají své sídlo v členském státě (1). Tento návrh stanoví opatření, která je třeba přijmout, aby se akcionářům společností umožnilo hlasovat i bez účasti na valné hromadě. Doporučuje zejména, aby byly odstraněny právní překážky pro účast na valných hromadách elektronickou cestou. Dne 14. června (2) přijal Evropský parlament a Rada směrnici, kterou se mění předchozí směrnice 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven. Kolektivní odpovědnost správních subjektů má za následek prohlášení o správě podniku, které je součástí výroční zprávy společností kótovaných na evropských kapitálových trzích, a zlepšuje transparentnost transakcí se spřízněnými stranami a používání podrozvahových transakcí. Aby se však předešlo většímu administrativnímu zatížení nejmenších podniků, rozšiřuje směrnice rozsah výjimek pod podmínkou, že jsou splněna určitá kritéria spojená s bilanční sumou, obratem a počtem zaměstnanců těchto podniků. Evropský parlament a Rada přijaly dne 17. května (3) směrnici o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS. Cílem nové směrnice je pozměnit evropské předpisy o auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek. Směrnice rovněž stanoví pro členské státy povinnost vytvořit systém veřejného dohledu auditorů a systém záruky kvality. Buduje základy pro účinnou a vyváženou spolupráci mezi regulátory Unie a regulátory třetích zemí. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. července vyzval Komisi, aby prozkoumala možnosti zjednodušení stanov evropské společnosti a aby vytvořila návrh týkající se evropské společnosti, který by vyhověl potřebám malých a středních podniků. Evropský parlament a Rada dne 6. září pozměnily platný režim, pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu (4). Duševní vlastnictví Evropský parlament a Rada přijaly dne 17. května nařízení o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví (5). Nařízení provádí na evropské úrovni rozhodnutí Světové obchodní (1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2005) 685. Směrnice 2006/46/ES (Úř. věst. L 224, 16.8.2006). Směrnice 2006/43/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006). Směrnice 2006/68/ES (Úř. věst. L 264, 25.9.2006). Nařízení (ES) č. 816/2006, (Úř. věst. L 157, 9.6.2006).

82

PROSPERITA

organizace, které stanoví udělování nucených licencí podnikům vyrábějícím generické léky určené na vývoz do nejméně rozvinutých zemí. V květnu přijala Komise dva návrhy směrnic, které kodifikují pravidla týkající se autorských práv: první se týká práva na pronájem, práva na půjčování a určitých práv v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (1); druhá se týká doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (2). Evropský parlament v usnesení ze dne 12. října připomněl, že účinný a konkurenceschopný systém patentů je klíčovým požadavkem Lisabonské strategie. Důrazně vyzval Komisi, aby prozkoumala všechny možnosti pro zlepšení systému patentů a vyřizování sporů o patenty v Evropské unii a zejména účast na „dohodě o sporech z evropských patentů“ (EPLA). Tato dohoda stanoví založení sítě vnitrostátních soudů vázaných na evropský odvolací soud pověřený výkladem práva v této oblasti. Ochrana údajů V usnesení ze dne 6. července se Evropský parlament, který znepokojuje zhoršená situace v oblasti respektování práva na soukromí a na ochranu údajů, zmínil o programu Spojených států v boji proti financování terorismu, který umožňuje, aby americké orgány získávaly veškeré finanční údaje společnosti Swift. Parlament připomněl, že jakékoli předávání údajů v Evropské unii, které by měly být zpracovány mimo její území, musí být v souladu se směrnicí o ochraně údajů (3). Vyzývá Komisi, aby zhodnotila všechny právní předpisy přijaté Evropskou unií v oblasti boje proti terorismu z hlediska účinnosti, nezbytnosti, proporcionality a ochrany lidských práv. Po zrušujícím rozsudku Soudního dvora Evropských společenství týkajícím se předchozí dohody (4) o sdělování osobních údajů cestujících v letecké dopravě americkým orgánům uzavřela Evropská unie dne 6. října prozatímní dohodu se Spojenými státy. Cílem nové dohody podepsané Radou dne 16. října (5) je předcházet terorismu, bojovat proti němu a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany takových osobních údajů. Zadávání veřejných zakázek Dne 4. května přijala Komise návrh směrnice (6) týkající se zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek. Cílem návrhu je podněcovat podniky členského státu, aby se účastnily nabídkových řízení v ostatních členských státech prostřednictvím záruky účinného přezkumu za rovných podmínek bez ohledu na dotčený členský stát. (1) (2) (3) (4) (5) (6)

KOM(2006) 226. KOM(2006) 219. Směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 281, 23.11.1995). Rozsudek Evropský parlament v. Rada (spojené věci C-317/04 a C-318/04), (Úř. věst. C 178, 29.7.2006). Úř. věst. L 298, 27.10.2006. Viz rovněž okruh „Transatlantické vztahy“ v oddílu 2 kapitoly V této zprávy. KOM(2006) 195.

STIMULACE PROSPERITY

83

Pro snazší dosažení souladu zadavatelů s normami stanovenými Soudním dvorem Evropských společenství přijala Komise dne 1. srpna interpretační sdělení (1) o zadávání veřejných zakázek, na které se nevztahují směrnice „veřejné trhy“, nebo se na ně vztahují jen částečně. Výbor regionů zaujal dne 12. října stanovisko ke sdělení Komise o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu Společenství o zadávání veřejných zakázek a koncesí (2). Podle Výboru není třeba navrhnout nový právní předpis o zásadách udělování koncesí na práce a služby. Rovněž se domnívá, že na koncese na služby by se neměla vztahovat směrnice o veřejných trzích, neboť vyžadují pružnější postup. Evropský parlament vyzval dne 26. října Komisi, aby vyjasnila používání práva veřejných trhů při zakládání podniků mezi veřejným a soukromým sektorem v rámci zadávání veřejných zakázek nebo udělování koncesí. V otázce koncesí se Parlament vyslovil pro legislativní iniciativu. Parlament rovněž považoval za nezbytné, aby Komise vyjasnila právní nejistotu ohledně spolupráce mezi veřejnými orgány. V rámci zjednodušení acquis communautaire navrhla Komise dne 30. listopadu (3) zrušení zastaralé směrnice 71/304/EHS (4). Tato směrnice se skládá ze dvou částí: první se týká řízení veřejných zakázek, jak je v současnosti upraveno směrnicemi 2004/18/ES a 2004/17/ES, a druhá se vztahuje k nediskriminačnímu přístupu ke stavebním pracem obecně, týká se přímo uplatnění článků 43 a 49 Smlouvy o ES a buď předchází nabídkovému řízení, nebo po něm následuje. Poslední část zastarala v důsledku judikatury Soudního dvora o volném pohybu zboží. Není tedy důvod dále používat směrnici 71/304/EHS, a může být proto zrušena, aniž by tím byla dotčena práva hospodářských subjektů. Dne 7. prosince Komise přijala interpretační sdělení o uplatnění článku 296 Smlouvy o ES u veřejných zakázek v oblasti obrany (5). Jejím cílem je připomenout používání práva Společenství na všechny vojenské služby a dodávky, které nejsou výslovně vyloučeny Smlouvou o ES podle velice přísných podmínek spojených s podstatnými zájmy bezpečnosti členských států. Účetnictví a audit Dne 11. července stanovila Rada kritéria, která je třeba zohlednit při přezkumu systému financování Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB), jehož platnost uplyne na konci roku 2007.

(1) (2) (3) (4) (5)

Úř. věst. C 179, 1.8.2006. KOM(2005) 569. KOM(2006) 748. Úř. věst. L 185, 16.8.1971. KOM(2006) 779.

84

PROSPERITA

Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy:

• • • • • • • • • •

Podniky: http://ec.europa.eu/enterprise/index_en.htm Inovační ukazatele: http://trendchart.cordis.lu/ Generální ředitelství pro výzkum: http://ec.europa.eu/research/index_en.cfm/ ITER: http://www.iter.org/index.htm Společné výzkumné středisko: http://www.jrc.ec.europa.eu/ Vesmír: http://ec.europa.eu/enterprise/space/index_en.html Generální ředitelství pro informační společnost a média: http://ec.europa.eu/dgs/information_society/index_en.htm Vzdělávání: http://ec.europa.eu/education/index_en.html Generální ředitelství pro energetiku a dopravu: http://ec.europa.eu/dgs/energy_transport/index_en.html Vnitřní trh: http://ec.europa.eu/internal_market/index_en.htm

Kapitola III

Cíl solidarity Oddíl 1

Upevňování hospodářské a sociální soudržnosti Regionální rozměr Provádění cílů Lisabonské strategie V souvislosti s obnovením Lisabonské strategie byla politika soudržnosti uznána jakožto hlavní nástroj Společenství, který zajišťuje provádění strategie růstu a zaměstnanosti. Čtvrtá zpráva o pokroku v oblasti soudržnosti nazvaná „Strategie růstu a zaměstnanosti a reforma evropské politiky soudržnosti“ byla Komisí přijata dne 12. června (1). Je v ní popsána současná situace s ohledem na trendy a rozdíly v členských státech a regionech a mezi nimi. Dále jsou představeny hlavní změny politického rámce, včetně dohody o finančních zdrojích, které budou vyčleněny na politiku soudržnosti, jež byla uzavřena na zasedání Evropské rady v prosinci 2005. Strategie prováděné na místní a regionální úrovni dnes musí být nedílnou součástí úsilí věnovaného podpoře růstu a stejně jako inovace představují jeho hlavní motor. Pracovní program v oblasti růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, který zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků, význam seskupení a potřebu místních středisek inovace, je takové povahy, že musí být v mnoha případech vytvářen od základu, na regionální a místní úrovni. To se týká nejen hospodářské agendy, ale také obecnějšího úsilí zaměřeného na zapojení obyvatel, kteří se prostřednictvím partnerství a dohod na různých úrovních týkajících se správy věcí veřejných a řídících politiku soudržnosti mohou přímo podílet na strategii Evropské unie ve prospěch růstu a zaměstnanosti. Ve své zprávě též Komise uvádí, že v průběhu předchozího roku vyvinula nové nástroje, jež pomohou členským státům (1) KOM(2006) 281.

86

CÍL SOLIDARITY

a regionům zlepšit kvalitu jejich projektů a současně více využívat finančních zdrojů Společenství tak, že se posílí účinnost politiky soudržnosti. Co se týče nových programů, byly podniknuty specifické iniciativy s cílem podpořit finanční opatření ve prospěch začínajících podniků a mikropodniků, které kombinují technickou pomoc a dotace s jinými nástroji, jakými jsou např. půjčky, vlastní zdroje, rizikový kapitál nebo záruky. Tato opatření budou prováděna v rámci posílené spolupráce v oblasti finančního řízení mezi Komisí, Evropskou investiční bankou (EIB) a dalšími mezinárodními finančními institucemi. Očekávaný přínos spolupráce v této oblasti může mít nejrůznější formy, např. dodatečné zdroje půjček na založení podniků a rozvoj v regionech EU nebo přijetí výrazně stimulujících opatření umožňujících příjemcům dosáhnout úspěchu pomocí dotací kombinovaných s půjčkami. Nový krok také představuje přijetí sdělení „Politika soudržnosti a města – Přínos měst a aglomerací k růstu a zaměstnanosti v rámci regionů“ (1), které Komise přijala dne 13. července. Komise navrhuje nástroje k provádění integrované politiky rozvoje měst založené na potřebách měst, městských oblastí a regionů. Přeje si pomoci vnitrostátním, regionálním a městským orgánům při přípravě nového cyklu programů v rámci politiky soudržnosti. Jejím hlavním cílem je rozšířit a doplnit strategické obecné zásady Společenství prostřednictvím rozvíjení a posílení urbanistického rozměru. Podle Komise vede k udržitelnému rozvoji měst vícero cest v závislosti na vlastnostech a konkrétních potřebách městských oblastí. Komise navrhuje zejména: učinit města přitažlivějšími; vytvořit více meziměstských sítí; posílit jejich úlohu středisek růstu; podporovat podnikavost, inovace a znalostní ekonomiku; podporovat malé a střední podniky; snížit rozdíly mezi jednotlivými městskými částmi a sociálními skupinami a konečně také bojovat proti trestné činnosti a obavám, které vyvolává. Dne 13. července Komise rovněž přijala návrh rozhodnutí Rady o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2). V souladu s obnovenou Lisabonskou strategií navrhuje, aby programy spolufinancované politikou soudržnosti zaměřily své zdroje na tyto tři priority: zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb a zachováním jejich environmentálního potenciálu; podpora inovace, podnikatelského ducha a růstu znalostní ekonomiky vytvářením příznivých podmínek pro výzkum a inovace, včetně nových informačních a komunikačních technologií; tvorba většího počtu kvalitnějších pracovních míst pomocí zapojení více osob do zaměstnání nebo do podnikání, zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a větších investic do lidského kapitálu. Dne 8. listopadu Komise přijala sdělení nazvané „Regiony pro hospodářskou změnu“ (3). Stanoví se v něm, že díky novému zaměření meziregionální spolupráce a programu rozvoje měst budou vyzkoušeny osvědčené postupy na podporu hospodářské modernizace a zvýšení konkurenceschopnosti. (1) KOM(2006) 385. (2) KOM(2006) 386. (3) KOM(2006) 675.

UPEVŇOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI

87

Vytvoření nového regulačního rámce Dne 5. července bylo přijato několik nařízení, která se týkají Evropského fondu pro regionální rozvoj (1), Evropského sociálního fondu (2) a evropského seskupení pro územní spolupráci (3). Dne 11. července bylo přijato další nařízení o Fondu soudržnosti (4). Téhož dne, 11. července, Rada přijala obecná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (5). Dne 8. prosince Komise přijala prováděcí pravidla k těmto základním nařízením. Dne 4. srpna a 31. října Komise přijala soubor rozhodnutí (6), v nichž jsou stanoveny členské státy a regiony, kterým může být poskytnuta podpora v rámci politiky soudržnosti, a rozdělení prostředků dostupných pro politiku soudržnosti mezi členské státy podle jejich vymezení Evropskou radou v prosinci 2005. Nejvzdálenější regiony Dne 30. ledna přijala Rada zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (7). Nařízení stanoví zvláštní opatření v oblasti zásobování, opatření na podporu místních zemědělských produktů, zvláštní doprovodná opatření a finanční ustanovení. Vzhledem k obtížím, s nimiž se tyto regiony potýkají, a v zájmu rozvoje obchodu budou dovozy některých zemědělských produktů osvobozeny od cla. Nejvzdálenějším regionům bude rovněž poskytnuta podpora na zásobování produkty pocházejícími ze Společenství. Dne 30. listopadu přijala Komise návrh nařízení, kterým se zavádí nový režim vyrovnání zvýšených nákladů vynaložených při uvádění na trh některých produktů rybolovu z Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů a francouzských departementů Guyana a Réunion (8).

Sociální rozměr Obecný přístup Poté, co byla dne 17. května uzavřena interinstitucionální dohoda o finančním výhledu (9), předložila Komise změněný návrh, kterým se zavádí program Společenství (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006). Nařízení (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006). Nařízení (ES) č. 1082/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006). Nařízení (ES) č. 1084/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006). Nařízení (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006). Rozhodnutí 2006/593/ES, 2006/594/ES, 2006/595/ES, 2006/596/ES, 2006/597/ES (Úř. věst. L 243, 6.9.2006), 2006/609/ES (Úř. věst L 247, 9.9.2006) a 2006/769/ES (Úř. věst. L 312, 11.11.2006). (7) Nařízení (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 42, 14.2.2006). (8) KOM(2006) 740. Viz rovněž část „Nejvzdálenější regiony“ v oddíle 2 této kapitoly. (9) Viz kapitola I této zprávy.

88

CÍL SOLIDARITY

pro zaměstnanost a sociální solidaritu (Progress). Evropský parlament a Rada tento návrh přijaly dne 24. října (1). Program má za cíl finančně podporovat provádění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, a má proto formu jednotného finančního nástroje zahrnujícího pět sekcí: zaměstnanost, sociální ochrana a začlenění, pracovní podmínky, boj proti diskriminaci a rozmanitost, rovnost mužů a žen. Dne 14. července (2) Komise předložila návrh na zjednodušení a racionalizaci ustanovení směrnic Společenství o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Návrh zejména stanoví sjednocení období, za něž se Komisi podávají vnitrostátní zprávy o praktickém provádění těchto ustanovení, a zavedení jediné zprávy pro všechny směrnice. V rámci deklarace tisíciletí OSN Komise dne 24. května přijala sdělení o podpoře slušné práce (3). Stanoví opatření, která by mohla být podniknuta v oblasti rozšíření, politiky sousedství a dvoustranných, regionálních a vícestranných vztahů a zahraničního obchodu. Vyzdvihuje především význam sociální odpovědnosti podniků v rámci tohoto přístupu. Téma slušné práce pro všechny bylo rovněž předmětem závěrů Rady ze dne 1. prosince. Dne 22. listopadu Komise přijala zelenou knihu „Modernizace pracovního práva pro zvládnutí výzev 21. století“ (4). Cílem této iniciativy je vyvolat veřejnou diskusi o způsobu, jímž by mělo být přizpůsobeno pracovní právo v zájmu dosažení cílů Lisabonské strategie týkajících se vytvoření více kvalitnějších pracovních míst. Zaměstnanost Na jarním zasedání Evropské rady (23. a 24. března) bylo rozhodnuto, že zvýšení zaměstnanosti v Evropě se musí stát jednou z hlavních priorit Unie. Opět byla zdůrazněna potřeba podporovat účast žen, mládeže, starších pracovníků, zdravotně postižených osob, legálních přistěhovalců a menšin. Dále zde zaznělo přání, aby dosažení těchto cílů napomáhala úzká spolupráce se sociálními partnery. Členské státy též byly vyzvány, aby přijaly takový přístup k zaměstnanosti, který bude založen na životním cyklu. Evropská rada mimo jiné zaznamenala návrh Komise na zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (5). Jeho úkolem bude pomáhat pracovníkům, kteří byli propuštěni z důvodu zásadních změn ve struktuře světového obchodu, znovu se zařadit na trh práce. Jeho intervence budou doplňovat úsilí členských států prostřednictvím financování konkrétních a individualizovaných služeb určených pracovníkům, kteří se setkají s bezprostředními sociálními problémy velkého rozsahu vyplývajícími (1) (2) (3) (4) (5)

Rozhodnutí č. 1672/2006/ES (Úř. věst. L 315, 15.11.2006). KOM(2006) 390. KOM(2006) 249. KOM(2006) 708. KOM(2006) 91.

UPEVŇOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI

89

ze závažných a nepředvídatelných hospodářských obtíží. Nový fond byl zřízen Evropským parlamentem a Radou dne 20. prosince (1). Dne 18. července Rada přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2). Připomíná se v něm, že ačkoli růst a zaměstnanost představovaly v roce 2005 ústřední body reformy Lisabonské strategie, hlavní směry politik zaměstnanosti spojené s evropskou strategií zaměstnanosti a hlavními směry hospodářských politik byly přijaty ve formě integrovaného souboru, který je v tomto kontextu hybnou silou při dosahování cílů Lisabonské strategie v oblasti zaměstnanosti a trhu práce. Hlavní směry přijaté v roce 2005, které byly zaměřeny na plnou zaměstnanost, kvalitu pracovních míst, produktivitu práce a sociální soudržnost, byly zachovány i v roce 2006. Dne 12. prosince Komise navrhla, aby nadále platily také v roce 2007 (3). Sociální ochrana a začlenění Dne 13. února Komise přijala návrh „společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění“ (4). Pokud jde o začleňování do společnosti, klade důraz na užitečnost vzdělání a odborné přípravy, díky nimž lze zastavit přenášení chudoby z generace na generaci. Uvádí také hlavní závěry, které vyplývají z rozborů týkajících se důchodů, všeobecné (a zvláště dlouhodobé) zdravotní péče a systémů sociální ochrany, a navrhuje, jakými způsoby by bylo možné je zdokonalit. Komise se domnívá, že je důležité dbát na účinné spolupůsobení otevřené metody koordinace a obnovené Lisabonské strategie. V červnu Komise ve spolupráci s rakouským předsednictvím a vládou Lotyšska uspořádala ministerskou konferenci v Rize, na níž 34 ministerských delegací schválilo prohlášení, jež vymezuje priority a stanoví opatření pro vznik informační společnosti přístupné všem. Tento přístup je založen na používání informačních technologií v zájmu odstranění všech forem vyloučení, ale také má za cíl zabránit tomu, aby se samotné informační technologie nestaly faktorem vyloučení. Tato konference byla výchozím bodem pro přípravu akce začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion 2008), která byla oznámena ve sdělení Komise o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost (5). Mobilita pracovníků a koordinace systémů sociálního zabezpečení Rok 2006 byl vyhlášen „Evropským rokem mobility pracovníků“, jehož cílem bylo informovat evropské občany a zvýšit jejich povědomí o jejich právech v případě, že se usadí v jiném členském státě Evropské unie. Tento evropský rok měl rovněž za cíl ukázat, že zrušení překážek mobility a její zlepšení vhodnými prostředky přispívají k zavedení (1) (2) (3) (4) (5)

Nařízení (ES) č. 1927/2006 (Úř. věst. L 406, 30.12.2006). Rozhodnutí 2006/544/ES (Úř. věst. L 215, 5.8.2006.) KOM(2006) 815. KOM(2006) 62. KOM(2005) 229.

90

CÍL SOLIDARITY

skutečného trhu práce v Evropě. V tomto rámci byly zřízeny nové internetové stránky pro zaměstnanost – EURES (1), na nichž byl od samého začátku zpřístupněn přibližně jeden milion nabídek volných pracovních míst v celé Evropské unii. Poté, co Komise ohlásila svůj úmysl zrušit ve změněném návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu (2) články týkající se vysílání pracovníků, předložila dne 4. dubna pokyny určené členským státům (3) s cílem zajistit, aby byly v souladu s acquis communautaire podle výkladu judikatury Soudního dvora Evropských společenství odkazující na článek 49 Smlouvy o ES. Státy EU-15 musely Komisi oznámit své záměry, pokud jde o druhou fázi (2006–2009) přechodných ustanovení v oblasti volného pohybu pracovníků pocházejících z nových členských států. Komise uvedla ve zprávě přijaté dne 8. února (4), že migrační toky uvnitř Unie od jejího rozšíření na 25 členských států nejsou natolik významné, aby ovlivnily evropský trh práce jako celek. Španělsko, Portugalsko, Finsko, Řecko a od července také Itálie oznámily, že budou následovat příkladu Spojeného království, Irska a Švédska a nebudou uplatňovat omezení. V lednu Komise předložila dva návrhy doplňující proces zjednodušování a modernizace právních předpisů v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení (5). Cílem těchto dvou návrhů je zjednodušení právních předpisů a administrativních postupů uplatňovaných evropskými nebo vnitrostátními veřejnými orgány. Za tímto účelem stanoví zvláštní prováděcí ustanovení k právním předpisům členských států, přičemž přihlížejí ke zvláštnostem jejich systémů sociálního zabezpečení. Vymezují také opatření a postupy, které v praxi umožní jednotné uplatňování zásad koordinace. Dne 5. dubna Evropský parlament a Rada změnily nařízení o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (6), aby odpovídalo dvěma cílům: zohlednit změny na vnitrostátní úrovni provedené zvláště v nových členských státech od ukončení přístupových jednání; dokončit zjednodušení postupů týkajících se lékařské péče poskytované v zahraničí. Změny byly přijaty dne 18. prosince (7). Bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti Dne 7. února Komise přijala směrnici (8) o stanovení druhého seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES (9). (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

http://ec.europa.eu/eures/. Viz oddíl 2 kapitoly II této zprávy. KOM(2006) 159. KOM(2006) 48. KOM(2006) 7 a KOM(2006) 16. Nařízení (ES) č. 629/2006 (Úř. věst. L 114, 27.4.2006). Nařízení (ES) č. 1992/2006 (Úř. věst. L 392, 30.12.2006). Směrnice 2006/15/ES (Úř. věst. L 38, 9.2.2006). Úř. věst. L 131, 5.5.1998.

UPEVŇOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI

91

Tato směrnice stanoví směnné limitní hodnoty u 33 látek, přičemž vychází z hodnocení na základě nejnovějších vědeckých údajů provedených vědeckým výborem v oblasti limitních hodnot expozice chemickým činitelům na pracovišti. Čtrnáct let poté, co Komise zahájila iniciativu v oblasti ochrany pracovníků proti rizikům spojeným s expozicí fyzikálním činitelům, přijaly konečně Evropský parlament a Rada dne 5. dubna směrnici o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (1), poslední ze čtyř částí původního návrhu Komise (2). Směrnice ukládá zaměstnavatelům řadu povinností, např. povinnosti hodnotit rizika, omezovat expozici, zajišťovat zdravotní dohled a informovat a školit pracovníky, kteří jsou těmto rizikům na pracovišti vystaveni. Boj proti diskriminaci Dne 17. května Evropský parlament a Rada rozhodly, že rok 2007 bude „Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny“ (3). Obecným cílem této iniciativy bude více zapojit do společenského života skupiny, které jsou oběťmi diskriminace, zejména prostřednictvím pomoci členským státům a ostatním dotčeným zemím (přistupující země, státy EHP/ESVO, země západního Balkánu) při provádění právních předpisů Společenství v oblasti rovného postavení a nediskriminace. Rovnost žen a mužů Dne 22. února Komise přijala svou výroční zprávu o rovnosti žen a mužů (4), v níž uvádí, že navzdory jistému pokroku v mnoha oblastech stále přetrvávají značné nerovnosti mezi ženami a muži. Zmiňuje se také o příspěvku politiky rovnosti k nové Lisabonské strategii. Komise dále ve svém plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů na období 2006– 2010 (5), který přijala dne 1. března, stanoví prioritní oblasti akce Evropské unie v tomto období a vymezuje prioritní cíle a klíčová opatření pro každou z těchto oblastí. V zájmu zlepšení správy věcí veřejných v dané oblasti má v úmyslu napomáhat zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, jenž byl založen Evropským parlamentem a Radou dne 20. prosince (6) Institut, jehož sídem se stal Vilnius (Litva), se stane významným střediskem pro otázky rovného postavení na úrovni Evropské unie a bude poskytovat

(1) Směrnice 2006/25/ES (Úř. věst. L 114, 27.4.2006). (2) Ostatní tři směrnice přijaté dříve se týkaly těchto rizik: vibrace (směrnice 2002/44/ES – Úř. věst. L 177, 6.7.2002), hluk (směrnice 2003/10/ES – Úř. věst. L 42, 15.2.2003) a elektromagnetická pole (směrnice 2004/40/ES – Úř. věst. L 159, 30.4.2004). (3) Rozhodnutí č. 771/2006/ES (Úř. věst. L 146, 31.5.2006). (4) KOM(2006) 71. (5) KOM(2006) 92. (6) Nařízení (ES) č. 1922/2006 (Úř. věst L 403, 30.12.2006).

92

CÍL SOLIDARITY

technickou pomoc orgánům EU a členským státům. Každý členský stát bude mít v jeho správní radě jednoho zástupce. Na jarním zasedání Evropské rady byl přijat „Evropský pakt pro rovnost žen a mužů“, který by měl podnítit členské státy a Unii, aby působily v různých oblastech, v nichž lze tento cíl rovnosti uskutečnit. Dne 5. července schválily Evropský parlament a Rada směrnici o uplatňování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnanosti a práce (1). Jejím cílem je zjednodušit, modernizovat a zlepšit právní předpisy Společenství týkající se rovného zacházení pro muže a ženy tak, že se do jediného dokumentu sloučí relevantní pasáže směrnic věnujících se tomuto tématu, aby byly pro všechny občany srozumitelnější a praktičtější.

Demografické otázky Souvislosti Stárnutí obyvatelstva neboli zvyšování podílu starších osob je především výsledkem velkého hospodářského a sociálního pokroku a pokroku v oblasti lékařské vědy, který Evropanům umožňuje žít déle v pohodlí a bezpečí, jaké v historii nemají obdoby. Jak ale zdůraznili hlavy států a předsedové vlád během vrcholné schůzky v Hampton Court v říjnu 2005, jedná se rovněž i o jeden z nejvýznamnějších problémů, kterým Evropská unie bude nucena v nadcházejících letech čelit. Komise v roce 2005 podnikla první kroky v rámci úvah o této problematice, jež představují dvě iniciativy: na jedné straně to byla zelená kniha „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ (2) zveřejněná v březnu; na straně druhé sdělení „Evropské hodnoty v globalizovaném světě“ předložené na Evropské radě v listopadu (3).

V roce 2006 Komise pokračovala v reflexi započaté v roce 2005 a dne 12. října přijala nové sdělení „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (4). Po analýze trendů, které hrají zásadní úlohu ve fenoménu stárnutí populace, a jejich dopadu na trh práce, produktivitu a hospodářský růst a současně na sociální ochranu a veřejné finance, Komise stanovila pět konstruktivních přístupů v reakci na demografickou výzvu: •

Evropa, která podporuje demografickou obnovu prostřednictvím rodinných politik;

•

Evropa, která zhodnocuje práci, zejména tak, že se zvýší zaměstnanost pracovníků starších 55 let nad 50 %;

(1) (2) (3) (4)

Směrnice 2006/54/ES (Úř. věst. L 204, 26.7.2006). KOM(2005) 94. KOM(2005) 525. KOM(2006) 571.

SOLIDARITA S BUDOUCÍMI GENERACEMI A ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

93

•

produktivnější a výkonnější Evropa díky strukturálním reformám podle revidované Lisabonské strategie;

•

Evropa přijímající přistěhovalce a zabezpečující jejich integraci;

•

Evropa s udržitelnými veřejnými financemi, která zaručí odpovídající sociální ochranu a mezigenerační spravedlnost. Komise také současně s tímto sdělením přijala zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (1).

Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy:

• • • • • •

Strukturální opatření: http://ec.europa.eu/regional_policy/funds/prord/sf_en.htm Evropský sociální fond: http://ec.europa.eu/employment_social/esf2000/index_en.html Agenda pro sociální politiku: http://ec.europa.eu/employment_social/social_policy_agenda/social_pol_ag_en.html Společná zpráva: http://ec.europa.eu/employment_social/employment_strategy/employ_en.htm Koordinace systémů sociálního zabezpečení: http://ec.europa.eu/employment_social/social_security_schemes/index_en.htm Volný pohyb pracovníků: http://ec.europa.eu/employment_social/free_movement/index_en.htm

Oddíl 2

Solidarita s budoucími generacemi a řízení přírodních zdrojů Životní prostředí Komise přijala dne 16. února sdělení „Hodnocení politiky v oblasti životního prostředí za rok 2005“ (2). Uvádí hlavní témata roku 2005, tj. vazby mezi ekonomikou a životním prostředím; strategie udržitelného rozvoje a Lisabonská strategie (3); pokroky v oblasti změny klimatu a v oblasti chemických látek a nové tematické strategie. Navíc předkládá priority pro rok 2006, které v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti, (1) Viz část „Makroekonomický rámec“ v oddíle 1 kapitoly II této zprávy. (2) KOM(2006) 70. (3) O strategii udržitelného rozvoje a o Lisabonské strategii podrobně pojednává oddíl 1 kapitoly II této zprávy.

94

CÍL SOLIDARITY

ekologické inovace, zlepšení legislativního postupu a provádění právních předpisů přímo navazující na podněty z roku 2005. Obchodování s emisemi a změna klimatu Komise přijala dne 8. února „Čtvrtou národní zprávu Evropského společenství pro rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC)“ (1). Popisuje širokou škálu politik vztahujících se ke změně klimatu, uvádí informace o plánovaných emisích skleníkových plynů a všechny dopady politik a opatření Společenství na emise skleníkových plynů. Kromě toho zdůrazňuje řadu projektů týkajících se dopadů, přizpůsobování a zmírňování změn klimatu, které byly podporovány Evropskou unií v rozvojové oblasti. Evropský parlament a Rada podepsaly dne 17. května nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (2) a směrnici 2006/40/ES o emisích fluorovaných skleníkových plynů pocházejících z klimatizačních systémů motorových vozidel (3), kterou se mění směrnice Rady 70/156/EHS (4). Komise přijala dne 24. srpna sdělení: „Provádění strategie Společenství na snížení emisí CO2 z automobilů: šesté výroční sdělení o účinnosti strategie“ (5). Týká se monitorování z roku 2004 a přezkoumání, která byla během uvedeného roku zahájena. Komise přijala dne 13. listopadu sdělení „Budování světového trhu s uhlíkem“ (6). Tato zpráva, vypracovaná na základě článku 30 směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (7), zdůrazňuje důležitost budování tohoto trhu jako základního nástroje boje proti změně klimatu a vyjmenovává určitý počet strategických otázek, které je třeba přezkoumat, např. kontrola používání systému prostřednictvím vypracování pokynů. Komise dne 11. prosince přijala návrh směrnice, jejímž cílem je zahrnout do systému obchodování s emisemi Evropské unie od roku 2011 i letectví (8). Biologická rozmanitost a příroda Komise přijala dne 22. května sdělení „Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a v dalších letech – Zachování ekosystémových služeb v zájmu dobrých životních podmínek pro lidstvo“ (9). Definuje politickou strategii směřující k zastavení snižování (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

KOM(2006) 40. Úř. věst. L 161, 14. 6. 2006. Úř. věst. L 161, 14. 6. 2006. Úř. věst. L 42, 23.2. 1970. KOM(2006) 463. KOM(2006) 676. Úř. věst. L 275, 25.10. 2003. KOM(2006) 818. KOM(2006) 216.

SOLIDARITA S BUDOUCÍMI GENERACEMI A ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

95

biologické rozmanitosti do roku 2010. Určuje čtyři klíčové oblasti činnosti: biologická rozmanitost v Evropské unii; Evropská unie a celosvětová biologická rozmanitost; biologická rozmanitost a změna klimatu; rozvoj znalostí. Prioritní cíle jsou navrženy v souvislosti s těmito oblastmi, zejména ochrana nejvýznamnějších stanovišť a druhů a přijetí opatření týkajících se širšího území venkovských oblastí a mořského prostředí. Komise přijala dne 22. září sdělení „Tematická strategie pro ochranu půdy“ (1) spolu s návrhem směrnice (2). Je to poprvé, co se Komise zabývá otázkou ochrany půdy v rámci obecné a podrobné strategie, která přesně popisuje nejvážnější ohrožení integrity půdy, životně důležitého neobnovitelného zdroje. Návrh směrnice obsahuje konkrétní akce a iniciativy, jež jsou potřebné pro ochranu půdy. Komise přijala dne 9. března zprávu o provádění vnitrostátních opatření týkajících se koexistence geneticky modifikovaných plodin s konvenčním a ekologickým zemědělstvím (3). Jedná se o analýzu faktů, která hodnotí vnitrostátní opatření týkající se koexistence vzhledem k zásadám uvedeným v doporučení Komise 2003/556/ES (4), jež stanoví pokyny pro tuto oblast. Komise přijala dne 14. června návrh směrnice o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy (5), která kodifikuje směrnici Rady 90/219/EHS (6). V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (7) Komise mimo jiné přijala rozhodnutí nebo předložila Radě návrhy rozhodnutí týkajících se uvádění některých geneticky modifikovaných produktů na trh (kukuřice, řepka, karafiáty), nebo naopak dočasný zákaz používání a prodeje těchto produktů (kukuřice). LIFE Na základě interinstitucionální dohody ze dne 17. května o finančním rámci pro období 2007–2013 (8) Komise přijala dne 24. května pozměněný návrh nařízení o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+) (9). Legislativní práce probíhají na tomto základě. Životní prostředí, zdraví a kvalita života Komise přijala dne 12. července sdělení „Tematická strategie udržitelného používání pesticidů“ (10) a návrh směrnice, kterou se stanoví rámce pro akce Společenství za tímto

(1) KOM(2006) 231. (2) KOM(2006) 232. (3) KOM(2006) 104. (4) Úř. věst. L 189, 29.7.2003. (5) KOM(2006) 286. (6) Úř. věst. L 117, 8.5.1990. (7) Úř. věst. L 106, 17.4.2001. (8) Viz kapitola I této zprávy. (9) KOM(2006) 239. (10) KOM(2006) 372.

96

CÍL SOLIDARITY

účelem (1). Komise si přeje snížit vliv pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a dosáhnout udržitelnějšího používání pesticidů, jakož i významného snížení rizik a využívání pesticidů v souladu s nezbytnou úrovní ochrany proti škůdcům. Za tímto účelem navrhuje, aby členské státy provedly určité akce. Evropský parlament a Rada podepsaly dne 18. ledna nařízení (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (2), jehož cílem je usnadnit veřejnosti přístup k informacím o životním prostředí. Evropský parlament a Rada pozměnily (3) dne 18. července ustanovení upravující perzistentní organické znečišťující látky v rámci provádění Stockholmské úmluvy a protokolu k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. Komise přijala dne 21. února návrh směrnice, kterou se mění směrnice 76/769/EHS (4), pokud jde o omezení uvádění na trh určitých měřicích zařízení obsahujících rtuť (5), aby byla stanovena jednotná pravidla pro oběh těchto měřicích přístrojů v rámci vnitřního trhu. Komise přijala dne 26. října návrh nařízení o zákazu vývozu a bezpečném skladování kovové rtuti (6). Komise dne 30. května navrhla Radě schválit Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (7). Komise dne 30. listopadu přijala zprávu o provádění nařízení (ES) č. 304/2003 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (8) a návrh nařízení o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (9). Komise přijala dne 11. prosince návrh nařízení o statistice přípravků na ochranu rostlin (10). Tyto údaje budou tvořit základ pro hodnocení rizika, které používání těchto produktů představuje pro lidské zdraví a životní prostředí. Po hlasování v Evropském parlamentu v prvním čtení Rada přijala dne 23. října politickou dohodu o směrnici týkající se kvality ovzduší (11). (1) KOM(2006) 373. (2) Úř. věst. L 33, 4.2.2006. (3) Nařízení (ES) č. 1195/2006 (Úř. věst. L 217, 8.8.2006). (4) Úř. věst. L 262, 27.9.1976. (5) KOM(2006) 69. (6) KOM(2006) 636. (7) KOM(2006) 250. (8) KOM(2006) 747. (9) KOM(2006) 745. (10) KOM(2006) 778. (11) KOM(2005) 447.

SOLIDARITA S BUDOUCÍMI GENERACEMI A ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

97

Evropských parlament a Rada podepsaly dne 15. února v oblasti ochrany vod: •

směrnici 2006/7/ES o jakosti vod ke koupání (1). Modernizuje předcházející právní předpisy a má za cíl snížit zdravotní rizika pro koupající se tím, že se zaměřuje na nejdůležitější ukazatele rozborů, zejména střevní enterokoky a Escherichia coli;

•

směrnice 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství (2). Kodifikuje a nahrazuje směrnici 76/464/EHS (3), aniž by byly provedeny zásadnější změny.

Komise přijala dne 12. května návrh směrnice o požadované jakosti vod pro měkkýše (4), jehož cílem je kodifikovat směrnici 79/923/EHS (5).Evropský parlament a Rada přijaly odpovídající směrnici dne 12. prosince (6). Dne 17. července přijala: •

návrh směrnice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky (7) a změně směrnice 2000/60/ES (8). Má za cíl zlepšit prevenci a snížit až odstranit zdroje chemického znečištění daného lidskou činností (zemědělství, průmysl, spalování a/ nebo zaplavení odpadních látek);

•

sdělení „Integrovaná prevence a omezování chemického znečištění povrchových vod v Evropské unii“ (9). Komise chce stanovit normy environmentální kvality v oblasti vodní politiky a za tímto účelem definuje jasné, ambiciózní a trvalé cíle pro prioritní látky v povrchových vodách.

Návrh směrnice o ochraně podzemních vod před znečištěním, pozměněný Komisí v roce 2005 (10), vyústil dne 17. října ve společný projekt v dohodovacím výboru mezi Evropským parlamentem a Radou. Tento společný projekt byl pak formálně schválen Radou dne 11. prosince a Evropským parlamentem dne 12. prosince. Takto přijatá směrnice (11) usiluje o vytvoření zesílené ochrany podzemních vod pomocí vytvoření hodnotících kritérií a limitních hodnot pro znečišťující látky, přičemž se na základě zásady subsidiarity uvedou do rovnováhy pravomoci orgánů Společenství a vnitrostátních orgánů. Znečišťování moří Komise dne 22. prosince předložila sdělení o postupech spolupráce v oblasti havarijního nebo záměrného znečišťování moře od roku 2007 (12). (1) Úř. věst. L 64, 4.3.2006. (2) Úř. věst. L 64, 4.3.2006. (3) Úř. věst. L 129, 18.5.1976. (4) KOM(2006) 205. (5) Úř. věst. L 281, 10.11.1979. (6) Směrnice 2006/113/ES (Úř. věst. L 376, 27.12.2006). (7) KOM(2006) 397. (8) Úř. věst. L 327, 22.12.2000. (9) KOM(2006) 398. (10) KOM(2005) 282. (11) Směrnice 2006/118/ES (Úř. věst. L 372, 27.12.2006). (12) KOM(2006) 863.

98

CÍL SOLIDARITY

REACH Informace o registraci, vyhodnocování, schvalování a omezování chemických látek (REACH) jsou uvedeny v okruhu „Výrobková politika“ v oddíle 2 kapitoly II této zprávy. Přírodní zdroje a odpadní látky Komise přijala dne 25. ledna sdělení „Opatření v oblasti vnějších vztahů: tematický program pro životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně energie“ (1) v rámci finančního výhledu na období 2007–2013. Prostřednictvím jednotného programu opatření v oblasti vnějších vztahů usiluje o zhodnocení ekologické stránky rozvoje a dalších vnějších politik a chce propagovat politiku životního prostředí a energetickou politiku Evropské unie v zahraničí. Evropský parlament a Rada podepsaly dne 15. března směrnici 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu (2), podle níž má být zajištěno nakládání s odpady respektující životní prostředí a lidské zdraví. Dne 5. dubna přijaly směrnici 2006/12/ES o odpadech (3), která kodifikuje směrnici 75/442/EHS (4). Komise dne 19. července ve zprávě o provádění předpisů Společenství o odpadech pro období let 2001–2003 (5) uvedla, že celkově, ačkoli bylo dosaženo dalšího pokroku, stále nelze považovat zavádění těchto předpisů za uspokojivé. Evropský parlament a Rada podepsaly dne 14. června nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů (6), jehož cílem je posílit, zjednodušit a zpřesnit stávají postupy pro kontrolu přepravy odpadů a jež od 12. července 2007 nahradí nařízení (EHS) č. 259/93 (7). Evropský parlament a Rada přijaly dne 6. září směrnici 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (8). Směrnice usiluje o minimalizaci negativního dopadu baterií a akumulátorů na životní prostředí tím, že stanoví určité podmínky pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Rada přijala dne 27. června závěry vztahující se ke sdělení Komise o tematické strategii pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci (9).

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

KOM(2006) 20. Úř. věst. L 102, 11.4.2006. Úř. věst. L 114, 27.4.2006. Úř. věst. L 78, 26.3.1991. KOM(2006) 406. Úř. věst. L 190, 12.7.2006. Úř. věst. L 30, 6.2.1993. Úř. věst. L 266, 26.9.2006. KOM(2005) 666.

SOLIDARITA S BUDOUCÍMI GENERACEMI A ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

99

Dne 23. října přijala závěry vztahující se ke sdělení Komise o tematické strategii pro udržitelné využívání přírodních zdrojů (1). Komise přijala dne 6. prosince zprávu o provádění směrnice 94/62/ES o odpadech a obalových odpadech a o důsledcích této směrnice pro životní prostředí a fungování vnitřního trhu (2). Ze závěrů této zprávy vyplývá, že jsou cíle směrnice ve věci využití/recyklace přiměřené a že je vhodné je prozatím ponechat nezměněné, zejména z důvodu dlouhých přechodných období, která byla poskytnuta několika členským státům (některá z nich budou ukončena v roce 2015). Civilní ochrana a boj s katastrofami Informace o civilní ochraně a boji s katastrofami jsou uvedeny v oddíle 2 kapitoly IV této zprávy. Celosvětové životní prostředí v mezinárodním měřítku Komise přijala dne 4. září sdělení „Vytvoření strategie pro ochranu životního prostředí Středomoří“ (3). Sdělení obsahuje pokyny pro spolupráci středomořských partnerů a předkládá iniciativu na snížení znečištění Středozemního moře (Horizon 2020). V roce 2006 Komise hrála důležitou úlohu při zahájení strategického přístupu k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (SAICM). Tento přístup byl vypracován a projednán za účasti širokého spektra stran z více než 140 zemí a nakonec byl v únoru při zasedání v Dubaji přijat Správní radou programu Organizace spojených národů pro životní prostředí. SAICM usiluje o to, aby způsob nakládání s chemickými látkami ve světě přispěl k dosažení cíle stanoveného během světového summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002, tj. aby „do roku 2020 byly chemické látky využívány a vyráběny způsobem, který sníží jejich neblahý vliv na zdraví lidí a na životní prostředí“. Evropská unie pevně podporuje SAICM a má v úmyslu také aktivně přispět k provádění celosvětového akčního plánu, který zahrnuje asi tři sta různých činností, jež mají napomoci státům dosáhnout stanoveného cíle. Nové nařízení Společenství o chemických látkách (REACH), které je v současné době přijímáno, napomůže Unii podstatným způsobem, aby splnila cíle SAICM. Přístup k informacím a účast veřejnosti Dne 26. června (4) Komise navrhla, aby byla jménem Evropského společenství schválena změna Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Cílem této změny je (1) (2) (3) (4)

KOM(2005) 670. KOM(2006) 767. KOM(2006) 475. KOM(2006) 338.

100

CÍL SOLIDARITY

upřesnit povinnosti smluvních stran ve věci účasti veřejnosti na rozhodování týkajícího se geneticky modifikovaných organismů. Aarhuská úmluva, podepsaná v roce 1998, byla schválena Společenstvím na začátku roku 2005. Evropský parlament a Rada podepsaly dne 6. září nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy na orgány a subjekty Společenství (1) od 28. června 2007. Návrh směrnice o vybudování prostorové informační infrastruktury ve Společenství (Inspire) (2) vyústil dne 21. listopadu ve společný projekt v dohodovacím výboru mezi Evropským parlamentem a Radou. Inspire usiluje o zavedení kontrolního nástroje a nástroje pro důležité zeměpisné údaje a údaje o životním prostředí podle záměru šestého akčního programu pro životní prostředí.

Zemědělství a rozvoj venkova Směry společné zemědělské politiky (SZP) V souvislosti s konsensem ohledně finančního výhledu na období 2007–2013 při zasedání Evropské rady v prosinci 2005, který nabyl konkrétní podoby v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května (3), Komise předložila dne 24. května návrh nařízení (4) o stanovení pravidel pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003. Komise zde upřesňuje pravidla pro dobrovolné odlišení a pravidla pro využití peněžních prostředků ve prospěch rozvoje venkova. Státy by sdělily Komisi, jakou míru dobrovolného odlišení by si přály používat v období 2007–2012. Rada přijala dne 30. ledna nařízení (5), kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie. Toto nařízení zavádí reformu režimu POSEI, podle které musí každý dotčený členský stát předložit obecný program obsahující předběžný odhad dodávek a podpůrná opatření ve prospěch místní produkce v nevzdálenějších regionech. Rada přijala dne 18. září nařízení (6), kterým se stanoví opatření v oblasti zemědělství ve prospěch ostrovů v Egejském moři. Opatření by měla umožnit nápravu obtíží způsobených odlehlostí a ostrovním charakterem menších ostrovů v Egejském moři. Ve zprávě Radě ze dne 22. září (7) Komise navrhuje rozšířit podporu energetických plodin na všechny nové členské státy. Podle Komise je nutné režim zjednodušit, aby se zvýšila (1) (2) (3) (4) (5)

Úř. věst. L 264, 25.9.2006. KOM(2004) 516. Viz kapitola I této zprávy. KOM(2006) 241. Nařízení (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 42, 14.2.2006). Viz také okruh „Nejvzdálenější regiony“ v oddíle 1 této kapitoly. (6) Nařízení (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 265, 26.9.2006). (7) KOM(2006) 500.

SOLIDARITA S BUDOUCÍMI GENERACEMI A ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

101

jeho atraktivita u zemědělců. Návrh nařízení, který je ke zprávě přiložen, rovněž obsahuje zjednodušení režimu jednotné platby a prodloužení období, ve kterém mohou nové členské státy volitelně používat režim jednotné platby na plochu, až do roku 2010 (zjednodušený režim přímých podpor). Potravinová pomoc nejchudším osobám Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. dubna upozornil Komisi na důsledky reformy společné zemědělské politiky na zásobování charitativních sdružení. Vyjádřil znepokojení nad budoucností tohoto nástroje s ohledem na skutečnost, že trvale fyzicky zaniknou veřejné intervenční zásoby Společenství a že kvůli tomu ztratí evropský program potravinové pomoci nejchudším osobám svůj právní základ. Parlament rovněž požaduje, aby byl programu potravinové pomoci nejchudším osobám dán trvalý základ tím, že se přijme víceletá rozpočtová částka a tento program se rozšíří na nová odvětví, např. vepřového masa, drůbeže a vajec. Rozvoj venkova V souladu s finančním výhledem na období 2007–2013 a s interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1) Rada dne 19. června stanovila částku podpory Společenství na rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 ve výši 69,75 miliard EUR a doplnila ji ročním rozpisem. Prvním rozhodnutím Rada stanovila minimální částku ve výši 27,699 miliard EUR, která má být přidělena regionům využívajícím výhod cíle „Konvergence“ (2). Tato podpora byla doplněna dvěma novými nařízeními, které Rada přijala dne 19. prosince (3). Kromě toho byly dne 20. února (4) stanoveny strategické směry Společenství pro rozvoj venkova (2007–2013), jež se zaměřují na tři základní oblasti: zemědělsko-potravinářské hospodářství, životní prostředí a hospodářství a obyvatelstvo venkova v širším smyslu. Nová generace strategií a programů rozvoje venkova se bude soustředit na tyto čtyři osy: •

osa „konkurenceschopnost zemědělství, potravinových výrobků a lesnictví“;

•

osa „řízení životního prostředí a krajiny“;

•

osa „kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova“;

•

osa opírající se o program Leader.

(1) Viz kapitola I této zprávy. (2) Rozhodnutí 2006/493/ES (Úř. věst. L 195, 15.7.2006). (3) Nařízení (ES) č. 1944/2006 (Úř. věst. L 367, 22.12.2006) a nařízení (ES) č. 2012/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006). (4) Rozhodnutí 2006/144/ES (Úř. věst. L 55, 25.2.2006).

102

CÍL SOLIDARITY

Dne 19. června Rada jménem Evropského společenství uzavřela protokol o zemědělství v horských oblastech k Alpské úmluvě. Alpská úmluva (1) a její protokol představují nástroj, který Společenství umožní, aby v jednotném rámci pro formulování přeshraniční strategie udrželo v horských oblastech zemědělství, které je šetrné k životnímu prostředí a přizpůsobené alpskému regionu. Společné organizace trhů Komise dne 20. září (2) navrhla přijetí nařízení v odvětví banánů, které zásadně mění tuto společnou organizaci trhu v závislosti na třech cílech: •

zajistit životní úroveň zemědělského obyvatelstva a zároveň stabilizovat veřejné výdaje;

•

uvést v soulad režim se zásadami SZP a pravidly Světové obchodní organizace;

•

brát v úvahu zvláštnosti produkčních oblastí.

Mezi hlavní změny, které by měly být provedeny, patří zásadní reforma režimu podpory prostřednictvím převodu rozpočtových prostředků do programu možností daných odlehlostí a ostrovním charakterem (POSEI) a za účelem učinit z programu POSEI hlavní nástroj podpory producentům banánů v nejvzdálenějších regionech. Pokud jde o tyto regiony, bude rozpočtová částka POSEI zvýšena o 278,8 milionů EUR za rok. Oblasti pěstování banánů, které nepatří k nejvzdálenějším regionům, budou zahrnuty do režimu jednotné platby a budou čerpat z částky 1,2 milionů EUR. Kypr bude čerpat z dodatečného rozpočtu ve výši 3,4 milionů EUR upraveného v souladu s plánem navýšení pro nové členské státy. Rada přijala nařízení dne 19. prosince (3). Výskyt případu influenzy ptáků v Evropské unii významným způsobem ovlivnil spotřebu drůbežího masa v Evropě. Proto byla dne 25. dubna (4) přijata změna právních předpisů upravujících společnou organizaci trhu v odvětví vajec a drůbežího masa, která umožní přijmout výjimečná opatření na podporu trhu na žádost členských států. Cílem této odchylky je zohlednit závažná narušení trhu přímo vyplývající ze ztráty důvěry spotřebitelů kvůli existenci rizik pro zdraví lidí a zvířat. Rada přijala dne 19. června nařízení zjednodušující obchodní normy pro vejce (5). Ty jsou rozděleny do dvou kategorií: třída A pro čerstvá vejce určená k přímé lidské spotřebě a třída B pro vejce používaná v potravinářských výrobcích nebo v nepotravinářském průmyslu.

(1) (2) (3) (4) (5)

Alpská úmluva byla ratifikována Společenstvím dne 26. února 1996. KOM(2006) 489. Nařízení (ES) č. 2013/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006). Nařízení (ES) č. 679/2006 (Úř. věst. L 119, 4.5.2006). Nařízení (ES) č. 1028/2006 (Úř. věst. L 186, 7.7.2006).

SOLIDARITA S BUDOUCÍMI GENERACEMI A ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

103

Dne 20. února byla schválena rozsáhlá reforma společné organizace trhu v odvětví cukru (1). Ta předpokládá snížení ceny cukru celkově o 36 % v období od 2006/2007 do 2009/2010 a přímou podporu ve prospěch producentů, která umožní kompenzovat toto snížení cen až do výše 60 % od 2006/2007. S cílem usnadnit restrukturalizaci odvětví bude poskytnuta podpora závodům, jež se rozhodnou ukončit produkci v průběhu čtyř hospodářských roků. Bude uplatněna ochranná doložka (pozastavení nebo dočasné odebrání obchodních koncesí), pokud se od hospodářského roku 2008/2009 dovozy cukru z třetích zemí využívajících výhod iniciativy „Vše kromě zbraní“ (2) zvýší o více než 25 % oproti předchozímu roku. Kromě toho se v roce 2006 rozhodlo o poskytnutí podpory ve výši 40 milionů EUR jako finančni náhrady osmnácti zemím AKT (Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří), které vyvážejí cukr do Evropské unie (3). Rada dne 13. listopadu uzavřela protokol k dohodě o stabilizaci a přidružení s Chorvatskem za účelem změny preferenčního režimu týkajícího se cukru (4). Komise provedla hodnocení společné organizace trhu s vínem vzhledem k situaci na evropském a mezinárodním trhu a toto hodnocení bylo předmětem sdělení ze dne 22. června (5) s cílem zahájit formálně diskusi se všemi dotčenými stranami a evropskými orgány a navrhnout právní předpisy vedoucí zejména k: •

posílení konkurenceschopnosti producentů Unie, upevnění dobrého jména, kterému se těší jakostní vína z Unie jakožto jedna z nejlepších světových vín, znovuzískání starých trhů a proniknutí na nové trhy v Unii a ve světě;

•

vytvoření režimu v oblasti vína, který funguje na základě jasných, jednoduchých a účinných pravidel, jež udržují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou;

•

vytvoření režimu v oblasti vína, který zachová nejlepší tradice výroby vín v Evropě, posílí sociální strukturu četných venkovských oblastí a zajistí, aby veškerá výroba byla šetrná k životnímu prostředí.

Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor na svých prosincových zasedáních vydaly stanoviska k tomuto sdělení Komise. Komise dne 18. prosince navrhla přezkoumat dvacet jedna odvětvových nařízení o společné organizaci trhů a sloučit je do jediného nařízení za účelem racionalizace a zjednodušení právního rámce, aniž by nedošlo ke zpochybnění základních politických orientací (6).

(1) (2) (3) (4) (5) (6)

Nařízení (ES) č. 318/2006, (ES) č. 319/2006 a (ES) č. 320/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006). Nařízení (ES) č. 416/2001 (Úř. věst. L 60, 1.3.2001). Nařízení (ES) č. 266/2006 (Úř. věst. L 50, 21.2.2006). Rozhodnutí 2006/882/ES (Úř. věst. L 341, 7.12.2006) KOM(2006) 319. KOM(2006) 822.

104

CÍL SOLIDARITY

Jakost zemědělských produktů Dne 20. března (1) bylo pozměněno nařízení o jakostních zemědělských produktech, aby se zlepšilo zapisování do rejstříku, zjednodušily postupy a upřesnila úloha členských států. Evropský parlament, členské státy a jiné subjekty dále přednesly řadu návrhů a naléhají na Komisi, aby provedla revizi politiky jakosti zemědělských produktů. Strategie v oblasti lesního hospodářství Komise dne 15. června předložila akční plán Evropské unie pro lesnictví (2007–2011) (2), který zahrnuje soubor osmnácti klíčových akcí, jež Komise spolu s členskými státy zamýšlí provést, a který se zaměřuje na čtyři cíle: •

zlepšit dlouhodobou konkurenceschopnost;

•

zlepšovat a chránit životní prostředí;

•

přispět ke kvalitě života;

•

podporovat koordinaci a komunikaci.

Během zasedání Rady dne 19. června se většina delegací členských států vyslovila, že může tyto cíle a navržené akce podporovat. Agroenvironmentální ukazatele Komise ve svém sdělení ze dne 15. září „Vytvoření agro-environmentálních ukazatelů pro sledování stupně začlenění environmentálních hledisek do společné zemědělské politiky“ (3) uvedla pokroky dosažené v oblasti rozvoje těchto ukazatelů a určila výzvy a prioritní akce do budoucnosti. Navrhuje: •

konsolidovat základní soubor ukazatelů aktualizací odpovídajících databází a jejich rozšířením na nové členské státy;

•

překonat omezení, která v současné době snižují vypovídací potenciál některých ukazatelů;

•

dlouhodobě zavést stálý a stabilní systém správy ukazatelů pod záštitou Eurostatu a v úzké spolupráci s příslušnými orgány členských států.

Ekologické zemědělství Dne 21. prosince (4) Rada přijala nařízení o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o dovozní režim. Pozměňuje článek 11 nařízení (EHS) č. 2092/91 (1) (2) (3) (4)

Nařízení (ES) č. 509/2006 (Úř. věst. L 93, 31.3.2006). KOM(2006) 302. KOM(2006) 508. Nařízení (ES) č. 1991/2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006).

SOLIDARITA S BUDOUCÍMI GENERACEMI A ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

105

a umožňuje buď dovážet do Evropské unie ekologické produkty pocházející ze třetích zemí, jejichž pravidla byla uznána jako rovnocenná (zachování stávajícího ustanovení), nebo dovážet produkty pocházející od provozovatelů ve třetích zemích, jež jsou kontrolovány kontrolními subjekty uznanými k tomuto účelu (nové ustanovení). Kromě zásady rovnocennosti nové nařízení stanoví právo na přímý přístup na evropský trh pro producenty a zpracovatele ekologických produktů, kteří přesně dodržují pravidla definovaná v nařízení (EHS) č. 2092/91.

Rybolov a námořní strategie Směry rybářské politiky Komise přijala dne 9. března sdělení „Zlepšování hospodářské situace v odvětví rybolovu“ (1). Analyzuje příčiny hospodářských obtíží, se kterými se střetává řada evropských rybářských loďstev, a uvádí soubor opatření mající za cíl čelit této situaci. Určuje druh podpory na záchranu a restrukturalizaci, kterou mohou členské státy poskytnout, aby pomohly společnostem v obtížné situaci přizpůsobit se a začít znovu na zdravějším ekonomickém základě. Jinak se zajímá o dlouhodobá opatření potřebná pro podporu trvalého návratu k výnosnosti celého evropského odvětví rybolovu. Rada přijala dne 22. května nařízení, kterým se stanoví rámec pro finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva (2). Zásahy stanovené v tomto ohledu se týkají zejména těchto oblastí: kontrola a prosazování, opatření pro zachování zdrojů, shromažďování údajů a zlepšení vědeckého poradenství, řízení, mezinárodní vztahy a mořské právo. Komise přijala dne 24. května sdělení „Zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu“ (3). Uvažuje tak o změně pracovní metody pro vypracování a přijetí ročních rybolovných práv v Evropském společenství. Tato metoda má za cíl posílit konzultace s dotčenými stranami: tak by mohla Komise předložit návrh pro některé populace dříve během roku, zatímco by diskuse o ostatních populacích mohla být rovněž zahájena k dřívějšímu datu. Komise přijala dne 22. června předlohu nařízení (4) o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004. Ze zkušenosti vyplývá, že současný strop de minimis je pro odvětví rybolovu příliš nízký, zejména protože průměrný obrat podniků působících v odvětví rybolovu Unie je vyšší než obrat zemědělských podniků; k tomu lze připočíst i to, že na rozdíl od některých odvětví patřících do rámce společné zemědělské politiky odvětví rybolovu nečerpá výhod přímých podpor příjmu. (1) (2) (3) (4)

KOM(2006) 103. Nařízení (ES) č. 861/2006 (Úř. věst. L 160, 14.6.2006). KOM(2006) 246 (Úř. věst. C 176, 28.7.2006). Úř. věst. C 276, 14.11.2006.

106

CÍL SOLIDARITY

Komise předložila dne 4. července sdělení „Provádění udržitelnosti v rybolovu Evropské unie pomocí maximálně udržitelného výnosu“ (1). Toto sdělení navrhuje nový směr řízení rybolovu ve Společenství tím, že nové dlouhodobé řízení zaměří na získávání co nejlepších výsledků z produktivního potenciálu živých mořských zdrojů v Evropě, aniž by bylo ohroženo jeho využití budoucími generacemi. Podle Komise je tento přístup naprosto v souladu se širším cílem společné rybářské politiky, která usiluje o zajištění využívání živých vodních zdrojů v udržitelných hospodářských, environmentálních a sociálních podmínkách. Komise přijala dne 14. července sdělení (2) „Zprávy členských států o chování, která vážně porušila pravidla společné rybářské politiky v roce 2004“, jež poprvé zahrnuje nové členské státy. Z těchto zpráv vyplývá, že členské státy oznámily Komisi 9 660 případů zjištěných závažných porušení předpisů v roce 2004. Lze tak pozorovat mírný nárůst oproti zprávě z předchozího roku (9 502). Nejčastějšími porušeními předpisů jsou jednak nepovolený rybolov, jednak skladování, zpracování, uvádění na trh a přeprava produktů rybolovu, které nesplňují platné obchodní normy. Komise dne 27. listopadu přijala návrh rozhodnutí Rady (3), kterým se mění rozhodnutí 2004/585/ES, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky. Doporučuje zvýšit částku finanční podpory Společenství, jež je jim v současné době poskytována. K tomuto účelu Komise navrhuje, aby byly regionální poradní sbory definovány jako subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu. Tato navržená změna posiluje postavení těchto poradních sborů a zajišťuje jim pravidelný roční příspěvek z rozpočtu Společenství. Evropský rybářský fond Rada dne 27. července přijala nařízení, kterým se zřizuje Evropský rybářský fond (ERF) na období 2007–2013 (4). Cílem tohoto nástroje, který má nahradit stávající finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR) (5), je usnadnit provádění opatření vedoucích k zajištění udržitelného rybolovu a diverzifikaci hospodářských činností v rybolovných oblastech. Smyslem je snížit lovné zatížení tak, aby se populace mohly obnovovat, a podporovat používaní vybavení a metod šetrných k životnímu prostředí jak v oblasti rybolovu a akvakultury, tak v oblasti zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh. Rovněž jsou stanovena opatření na pomoc regionům nejvíce zasaženým ztrátou pracovních míst v odvětví rybolovu. Pro uvedené období byla pro ERF vyčleněna rozpočtová částka ve výši 3,85 miliard EUR (v cenách roku 2004).

(1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2006) 360. KOM(2006) 387. KOM(2006) 732. Nařízení (ES) č. 1198/2006 (Úř. věst. L 223, 15.8.2006). Nařízení (EHS) č. 2080/93 (Úř. věst. L 193, 31.7.1993) a (ES) č. 1263/1999 (Úř. věst. L 161, 26.6.1999).

SOLIDARITA S BUDOUCÍMI GENERACEMI A ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

107

Organizace trhů Rada dne 28. listopadu pozměnila nařízení (ES) č. 104/2000 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury. Nové nařízení (1) umožňuje opět používat Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), pokud jde o financování výdajů na trhy s produkty rybolovu. Rada dne 19. prosince stanovila pro rybářský hospodářský rok 2007 orientační a produkční ceny Společenství některých produktů rybolovu. Zachování a řízení zdrojů Komise v roce 2006 předložila řadu návrhů v této oblasti s cílem chránit přírodní zdroje prostřednictvím víceletých programů. Komise například přijala: dne 8. března návrh nařízení, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů (2); dne 24. července návrh nařízení, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a jejich využívání rybolovem (3); dne 24. srpna návrh nařízení o rybolovných právech a souvisejících podmínkách pro určité populace ryb (4). Posledně jmenované nařízení Rada přijala dne 20. listopadu (5). Mimo to Rada přijala dne 23. února nařízení, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v Biskajském zálivu (6) a dne 1. června nařízení o tresce modravé a sledi obecném (7). Rada přijala dne 19. prosince nařízení, kterým se pro roky 2007 a 2008 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných ryb pro rybářská plavidla Společenství (8). Dne 21. prosince přijala nařízení o používání elektronického lodního deníku a dálkovém zjišťování plavidel (9). Nejvzdálenější regiony Rada přijala dne 7. listopadu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 639/2004 o řízení rybářského loďstva zapsaného v nejvzdálenějších regionech Společenství (10). S ohledem na charakteristický strukturální, sociální a hospodářský stav odvětví rybolovu v těchto regionech a na problém upravit neformální a často důležité odvětví v některých z těchto regionů bylo přijetí Radou nařízení o Evropském rybářském fondu (viz výše) (1) Nařízení (ES) č. 1759/2006 (Úř. věst. L 335, 1.12.2006). (2) KOM(2006) 100. (3) KOM(2006) 411. (4) KOM(2006) 461. (5) Nařízení (ES) č. 1782/2006 (Úř. věst. L 345, 8.12.2006). (6) Nařízení (ES) č. 388/2006 (Úř. věst. L 65, 7.3.2006). (7) Nařízení (ES) č. 941/2006 (Úř. věst. L 173, 27.6.2006). (8) Nařízení (ES) č. 2015/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006). (9) Nařízení (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006). (10) Nařízení (ES) č. 1646/2006 (Úř. věst. L 309, 9.11.2006).

108

CÍL SOLIDARITY

doprovázeno vydáním společného prohlášení Rady a Komise, jež se týkalo konkrétně loďstev těchto regionů. Z toho vychází potřeba změnit platný režim, zejména pokud jde o prodloužení některých odchylek, které se na tyto regiony vztahují. Komise navrhla dne 30. listopadu přijetí nařízení Rady, kterým se zavádí režim vyrovnání zvýšených nákladů vynaložených při uvádění na trh některých produktů rybolovu z Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů a francouzských departmentů Guyana a Réunion na období 2007 až 2013 (1). Jedná se o prodloužení tohoto režimu, který je platný od roku 1992. Prostřednictvím tohoto režimu budou nejvzdálenější regiony i nadále čerpat finanční podporu, aby se jim vyrovnaly dodatečné náklady na dopravu produktů rybolovu. Tento režim rovněž umožní, aby dotčené hospodářské subjekty mohly plánovat svou činnost, což významným způsobem přispěje ke stabilitě odvětví. Dohody o rybolovu se třetími zeměmi V roce 2006 Komise začala znovu projednávat dohody o rybolovu a protokoly s různými třetími zeměmi. Tyto nové dohody o partnerství v odvětví rybolovu nejlépe zajistí udržitelné využívání zdrojů v zájmu všech stran. Jejich cílem je rovněž zajistit větší koherenci mezi různými politikami Společenství. Tyto dohody byly uzavřeny zejména se Seychelami, Svatým Tomášem a Princovým ostrovem, Mauritánií, Peru, Šalomounovými ostrovy a Guineou-Bissau. Dohoda projednávaná s Mauritánií a parafovaná dne 22. července je nejdůležitější dohodou o rybolovu uzavřenou Evropskou unií se třetí zemí, a to jak z finančního hlediska (516 milionů EUR na podporu z Evropské unie během šesti let, na něž se dohoda vztahuje), tak pokud jde o rybolovná práva pro rybářská plavidla Společenství. Námořní politika Komise přijala dne 7. června zelenou knihu „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“ (2) a zahájila tak rozsáhlý proces konzultací. Žádá občany, aby se vyslovili ke způsobu správy moří a oceánů. Výsledky této diskuse napomohou Komisi, aby definovala novou vizi integrované námořní politiky. Zásadní otázka položená v této zelené knize je: Může si Evropa dovolit spravovat svá moře a oceány dílčím a nekoordinovaným způsobem, nebo je čas zavést opravdu integrovanou námořní politiku, která při posílení ochrany mořského prostředí otevře dosud neprozkoumané možnosti růstu a pracovních příležitostí? Je-li tomu tak, jak postupovat? Zelená kniha se snaží zdůraznit vzájemné vztahy a závislosti, které existují mezi těmito oblastmi, spojitosti, jež jsou často ve stávajících postupech zanedbávány.

(1) KOM(2006) 740. (2) KOM(2006) 275.

PROSAZOVÁNÍ SPOLEČNÝCH HODNOT V EVROPSKÉ UNII

109

Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy:

• • • • • •

Generální ředitelství pro životní prostředí: http://ec.europa.eu/environment/index_cs.htm Udržitelný rozvoj: http://ec.europa.eu/environment/eussd/ Změna klimatu: http://europa.eu/press_room/presspacks/climate/index_en.htm http://ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm Kjótský protokol: http://ec.europa.eu/environment/climat/kyoto.htm Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm Generální ředitelství pro rybolov a námořní záležitosti: http://ec.europa.eu/dgs/fisheries/index_en.htm

Oddíl 3

Prosazování společných hodnot v Evropské unii Ochrana základních práv a boj proti diskriminaci Konzulární ochrana Dne 28. listopadu Komise přijala zelenou knihu o diplomatické a konzulární ochraně občanů Unie ve třetích zemích (1). Cílem bylo dát podnět k široké veřejné diskusi o možném zaměření úvah týkajících se posílení práva občanů Unie na diplomatickou a konzulární ochranu, jak je stanovena v článku 20 Smlouvy o ES a v Chartě základních práv Evropské unie. Podle tohoto práva má každý občan Unie na území třetí země, kde členský stát, jehož je státním příslušníkem, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou nebo konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Na základě výsledku této veřejné konzultace Komise podnikne v roce 2007 konkrétní iniciativy. Agentura pro základní práva V roce 2006 pokračovaly legislativní práce na návrhu, který Komise předložila dne 30. června 2005 (2) a jehož cílem je zřídit v Evropské unii skutečnou Agenturu pro základní (1) KOM(2006) 712. (2) KOM(2005) 280.

110

CÍL SOLIDARITY

práva, která nahradí Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie vytvořené v roce 1997. Evropský hospodářský a sociální výbor se k tomuto návrhu vyslovil dne 14. února a doporučil zejména, aby orgány EU mohly agenturu vyzvat k posouzení kompatibility jakéhokoli nového návrhu právního předpisu nebo politiky Společenství s Chartou základních práv Evropské unie přijatou v roce 2000. Dne 12. října Evropský parlament vydal k tomuto návrhu taktéž příznivé stanovisko, které podmínil provedením několika změn, z nichž jedna se rovněž týká posouzení evropských právních předpisů a jejich provádění z hlediska dodržování základních práv. Diskuse v Radě vyústily dne 4. prosince v politickou dohodu. Boj proti diskriminaci Ve svém usnesení z 18. ledna Evropský parlament vyzval k přijetí nových opatření jak na úrovni Unie, tak v členských státech, v zájmu vymýcení homofobie (1). V usnesení z 15. června opět vyjádřil své znepokojení ohledně vzestupu rasově a homofobně motivovaného násilí v Evropě a zmínil se v této souvislosti o různých trestných činech, k nimž v současnosti dochází. Ve stanovisku z téhož dne se Výbor regionů vyslovil ve prospěch posílení ochrany menšin a politik boje proti diskriminaci v rozšířené Evropě (2). Ochrana žen a dětí Dne 2. února Evorpský parlament doporučil Komisi a členským státům, aby považovaly násilí páchané na ženách za porušení lidských práv odrážející nerovnosti v mocenském vztahu mezi pohlavími a aby přijaly obecnou politiku pro boj proti tomuto násilí. Evropský hospodářský a sociální výbor na svém březnovém zasedání též zdůraznil potřebu celoevropské strategie zaměřené proti domácímu násilí vůči ženám (3). V usnesení z 1. června Evropský parlament rovněž vyjádřil své znepokojení nad údajnými vážnými útoky na práva romských žen v Unii. Parlament také dne 17. ledna doporučil, aby Evropská unie podpořila zavedení telefonických linek pomoci dětem, které představují významný prvek ochrany dětí, a aby těmto linkám bylo v celé Unii přiděleno společné bezplatné číslo (4). Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích pokračovala ve své práci, jejímž cílem je zveřejnit na začátku roku 2007 stanovisko k etickým aspektům nanolékařství. S cílem více zviditelnit práci skupiny a zvýšit účast občanské společnosti byl v březnu uspořádán kulatý stůl a byl zveřejněn zápis z tohoto setkání. Příští činnost skupiny se bude týkat přípravy stanoviska o stanovení opatření, která mají (1) (2) (3) (4)

Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006. Úř. věst. C 229, 22.9.2006. Úř. věst. C 110, 9.5.2006. Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006.

PROSAZOVÁNÍ SPOLEČNÝCH HODNOT V EVROPSKÉ UNII

111

být provedena v rámci etického přezkumu projektů výzkumu embryonálních kmenových buněk financovaných Evropskou unií, a stanoviska o moderních zemědělských technikách, se zvláštním zřetelem na udržitelné zemědělství.

Kultura Program „Kultura 2007“ Legislativní práce zaměřené na zavedení programu „Kultura 2007“ pokračovaly poté, co byly ukončeny diskuse o novém finančním rámci Evropské unie na období 2007–2013 (1). Dne 19. května tak Rada dospěla k politické dohodě o tomto programu, který má tři cíle: podpora nadnárodní mobility pracovníků z kulturní oblasti; volný přeshraniční pohyb uměleckých děl a kulturních produktů; zlepšení mezikulturního dialogu. Dne 24. října Evropský parlament provedl několik drobných změn ve společném postoji, který Rada potvrdila dne 18. července. Program byl nakonec přijat po schválení Radou ve druhém čtení Evropským parlamentem a Radou dne 12. prosince (2). Evropská hlavní města kultury Dne 24. října Evropský parlament a Rada přijaly rozhodnutí o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019 (3). Tento nový nástroj by měl přispět ke zlepšení postupu při výběru určitého města, aby se stalo „hlavním městem“, prostřednictvím větší konkurence a posílení „evropského přínosu“ jeho programu. Dne 13. listopadu Rada určila Essen (Německo), Pécs (Maďarsko) a Istanbul (Turecko) jako Evropská hlavní města kultury pro rok 2010 (4). Kulturní rozmanitost Dne 18. prosince Společenství a některé členské státy společně podepsaly Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, kterou přijala Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (Unesco) v roce 2005. O některých aspektech kulturní rozmanitosti spjatých s mnohojazyčností se pojednává v části „Vzdělávání, výchova, učení“ v kapitole II této zprávy.

(1) (2) (3) (4)

Viz část „Finanční výhled na období 2007–2013“ v kapitole I této zprávy. Rozhodnutí č. 1855/2006/ES (Úř. věst. L 372, 27.12.2006). Rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 304, 3.11.2006). Rozhodnutí č. 2006/796/ES (Úř. věst. L 324, 23.11.2006).

112

CÍL SOLIDARITY

Mládež, aktivní občanství a sport Politika mládeže Komise v souvislosti s interinstitucionální dohodou o novém finančním rámci Evropské unie na období 2007–2013 (1) přijala dne 24. května změněný návrh na zavedení programu „Mládež v akci“, který by měl být v tomto období prováděn (2). Legislativní práce poté pokračovaly na základě tohoto změněného návrhu a jejich výsledkem bylo společné rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. listopadu (3). Tento program, na nějž byly přiděleny prostředky ve výši 885 milionů EUR, je jednodušší a pružnější než program předchozí a jeho úkolem je financovat projekty v pěti oblastech: mládež pro Evropu; evropská dobrovolná služba; mládež pro svět; pedagogičtí pracovníci; podpora politické spolupráce v oblasti mládeže. Programu se mohou účastnit mladí lidé ve věku 13 až 30 let a bude také otevřen většímu počtu partnerských zemí, než tomu bylo v minulosti. Přístup, který doporučila Komise v květnu 2005 (4) pro provádění evropského paktu pro mládež přijatého Evropskou radou na jaře 2005, byl příznivě přijat Výborem regionů na jeho únorovém zasedání (5). Výbor však doporučuje, aby členské státy zajistily účast místních a regionálních orgánů na přípravě, uplatňování a sledování politik na vnitrostátní úrovni a aby Rada zaručila jejich účast na evropské úrovni. Ve svých závěrech ze dne 23. února Rada uvedla, že provádění paktu se poprvé projednávalo v rámci národních programů reforem členských států, zejména prostřednictvím posílení úlohy mládeže v obnovené Lisabonské strategii. Vyzvala Evropskou radu, jejíž zasedání se konalo na jaře 2006, aby v tomto smyslu podpořila další pokrok. Komise ve svém sdělení ze dne 20. července (6) věnovaném pokračování Bílé knihy o novém podnětu pro evropskou mládež (7) z roku 2001 představila výsledky rozboru založeného na vnitrostátních zprávách členských států, který potvrzuje společné cíle v oblasti účasti a informovanosti mládeže. Komise využila nedávných iniciativ, k nimž patří například „plán D“ (8), a navrhuje rovněž zaměřit dialog s mladými lidmi tak, aby se více zapojili do rozvoje Unie v rozhodujícím okamžiku debaty o její budoucnosti. V informační zprávě ze dne 14. září se Evropský hospodářský a sociální výbor vyslovil k podporám ve vzdělávací, sociální a kulturní oblasti, jež by měly být poskytovány mladým lidem v rámci evropské politiky sousedství, zvláště v evropských partnerských zemích. (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

Viz část „Finanční výhled na období 2007–2013“ v oddíle 3 kapitoly I této zprávy. KOM(2006) 228. Rozhodnutí č. 1719/2006/ES (Úř. věst. L 327, 24.11.2006). KOM(2005) 206. Úř. věst. C 192, 16.8.2006. KOM(2006) 417. KOM(2001) 681. Viz část „Plán D“ v oddíle 3 kapitoly I této zprávy.

PROSAZOVÁNÍ SPOLEČNÝCH HODNOT V EVROPSKÉ UNII

113

Již čtvrtým rokem, ve dnech 21. března až 9. května, uspořádala síť ministerstev školství ve spolupráci s Evropskou komisí projekt „Jaro Evropy“, jenž má mladé lidi upozornit na témata související s EU. V jeho rámci byly současně organizovány aktivity ve školách členských států, kandidátských zemí a ostatních evropských zemí, např. Norska nebo Švýcarska. Pokud jde o zohledňování mládeže v ostatních politikách, v roce 2006 byl opět prioritou boj proti diskriminaci, a zejména proti rasismu a xenofobii. Tato priorita nebyla pouze součástí výzev k předkládání projektů v rámci programu „Mládež“, ale projevila se též v zohlednění mládeže ve dvou kampaních: kampani Komise „Za rozmanitost – proti diskriminaci“, v níž byla mládež jedním ze dvou hlavních cílů, a kampani Rady Evropy „Všichni jsme rozdílní – všichni máme stejná práva“ podporovaná Komisí v rámci partnerství v oblasti mládeže. Aktivní občanství V roce 2006 pokračovaly legislativní práce na návrhu, který předložila Komise v dubnu 2005 s cílem zavést na období 2007–2013 program „Evropa pro občany“, jenž má podporovat aktivní evropské občanství (1). Dne 18. května dospěla Rada k politické dohodě, která byla stvrzena ve společném postoji ze dne 25. září. Dne 24. října provedl Parlament ve druhém čtení čtyři změny týkající se zejména rozdělení rozpočtu mezi jednotlivé akce programu. Rada schválila návrh ve druhém čtení dne 11. prosince. Rozhodnutí bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 12. prosince (2). V průzkumném stanovisku přijatém na prosincovém zasedání vyzvedl Evropský hospodářský a sociální výbor význam a úlohu dobrovolných činností v evropské společnosti a potřebu všech příslušných subjektů podporovat je na všech úrovních (evropské, národní, regionální a místní). V této souvislosti by Unie mohla zejména vytvářet vhodný rámec a podporovat výměnu osvědčených postupů. Komise dne 12. prosince předložila zprávu o účásti evropských občanů na volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 (3). Na základě této zprávy navrhla přijetí směrnice, která by upravila pravidla pro výkon práva volit a být volen v dalších volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě, a nejsou jeho státními příslušníky (4). Sport Ve svém prohlášení ze dne 14. března Evropský parlament důrazně odsoudil všechny projevy rasismu při fotbalových zápasech. V usnesení ze dne 15. března se rovněž vyslovil proti nucené prostituci související s mezinárodními sportovními událostmi. (1) (2) (3) (4)

KOM(2005) 116. Rozhodnutí č. 1904/2006/ES (Úř. věst. L 378, 27.12.2006). KOM(2006) 790. KOM(2006) 791.

114

CÍL SOLIDARITY

Ústřední knihovna Ústřední knihovna Komise, která slouží úředníkům institucí a externím badatelům, pokračovala v rozšiřování poskytovaných služeb, zejména pokud jde o přístup k publikacím on-line. V roce 2006 byl instalován nový software, který umožňuje zahrnout do jediného systému všechny činnosti správy knihovny, včetně elektronického katalogu. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy:

• • • • • • •

Lidská práva: http://europa.eu/pol/rights/index_cs.htm Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích: http://ec.europa.eu/european_group_ethics/index_en.htm Mládež: http://ec.europa.eu/youth/index_en.html Aktivní občanství: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/activecitizenship/index_en.htm Twinning: http://ec.europa.eu/towntwinning/index_en.html Sport: http://ec.europa.eu/sport/index_en.html Kultura: http://ec.europa.eu/culture/eac/index_en.html

Kapitola IV

Bezpečnost a svoboda Oddíl 1

Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva Provádění Haagského programu Souvislosti Haagský program Evropská unie hrála v posledních letech stále významnější úlohu v navazování spolupráce mezi policejními, celními a soudními orgány a v rozvíjení koordinované azylové a přistěhovalecké politiky, jakož i v oblasti kontroly svých vnějších hranic. Otázka bezpečnosti Unie i členských států vyvstává v ještě ostřejším světle zejména vzhledem k teroristickým útokům spáchaným ve Spojených státech v roce 2001, v Madridu v roce 2004 a v Londýně v roce 2005. Od zasedání Evropské rady v Tampere v roce 1999 byla politika Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí součástí celkového rámce. Evropská Rada na zasedání v Tampere totiž schválila první pětiletý program týkající se této problematiky. Na konci tohoto prvního pětiletého programu v listopadu 2004 schválila Evropská rada na svém zasedání nový program pro Evropskou unii, který se nazývá „Haagský program“ a zahrnuje období let 2005–2009. Tento program se týká všech stránek politik v oblasti svobody, bezpečnosti a práva včetně jejich vnějšího rozměru, a to zejména: základních práv a státního občanství; azylu a přistěhovalectví; správy hranic; integrace; boje proti terorismu a organizované trestné činnosti; policejní a soudní spolupráce; občanského práva. Do Haagského programu byla doplněna protidrogová strategie, kterou Evropská rada schválila v prosinci 2004. Společný akční plán Rady a Komise vymezil v roce 2005 jednotlivé priority Haagského programu, jež by se měly stát cílem veškerých snah v příštích letech. Byla rovněž stanovena strategie vnějších rozměrů prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

116

BEZPEČNOST A SVOBODA

Komise v červnu předložila řadu sdělení o úspěších, jichž bylo dosaženo v rámci Haagského programu, a hodnocení politik Evropské unie týkajících se práva, svobody a bezpečnosti (1). Chtěla tak podnítit diskusi o nových politických iniciativách a navrhnout nové cesty pro zlepšení fungování současných politik. Komise rovněž zkoumala selhání při přijímání rozhodnutí v oblasti policejní a soudní spolupráce, která vyžadují, aby členské státy vyjádřily svůj souhlas jednomyslně. Proto navrhla Radě a Parlamentu využít možnosti ustanovení článku 42 Smlouvy o Evropské unii, které umožňuje převést oblasti z hlavy VI do hlavy IV Smlouvy, kde se uplatňuje hlasování na základě prosté většiny v rámci procesu spolurozhodování s Evropským parlamentem. Rada dne 4. prosince a Evropská rada během svého prosincového zasedání vyhodnotily úspěchy, jichž se dosáhlo v rámci provádění Haagského programu.

Evropský prostor práva Občanské a obchodní právo Komise navrhla dne 19. března 2004 (2) zavedení postupu pro evropský platební rozkaz, jehož cílem je zjednodušit, urychlit a snížit náklady vyřizování přeshraničních sporů týkajících se nesporných peněžních nároků, jakož i zajistit volný oběh evropských platebních rozkazů ve všech členských státech. Za tímto účelem doporučila stanovit minimální normy, jejichž dodržováním se všechny předběžné vykonávací postupy před uznáním a výkonem stávají v členském státě nepotřebnými. V návaznosti na hlasování Evropského parlamentu Komise přijala dne 7. února 2006 pozměněný návrh (3). Parlament návrh při druhém čtení dne 25. října přijal. Rada přijala všechny změny Evropského parlamentu a schválila tento akt v druhém čtení dne 11. prosince. Nařízení bylo schváleno Evropským parlamentem a Radou dne 12. prosince (4). Komise přijala dne 16. května zprávu o evropské soudní síti pro občanské a obchodní věci (5). Domnívá se, že tato síť celkově zlepšila soudní spolupráci mezi členskými státy, ale ještě nevyužila veškerý svůj potenciál zejména proto, že ještě nedisponuje všemi prostředky nutnými k plnění svých úkolů. Aby byly tyto problémy vyřešeny, Komise zamýšlí předložit v roce 2007 legislativní návrh pozměňující rozhodnutí, jimž byla síť vytvořena. Zpráva výslovně zdůrazňuje význam sítě jako zásadního nástroje k realizaci skutečného evropského prostoru občanského práva.

(1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2006) 331, KOM(2006) 332 a KOM(2006) 333. KOM(2004) 173. KOM(2006) 57. Nařízení (ES) č. 1896/2006 (Úř. věst. L 399, 30.12.2006). KOM(2006) 203.

EVROPSKÝ PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

117

Komise dne 29. června předložila sdělení o vzdělávání právníků v Evropské unii (1), ať už v oblasti trestního či občanského práva. Po prozkoumání prostředků současného vzdělávání právníků v členských státech představila návrhy do budoucnosti a zároveň potvrdila svoji politickou vůli vynaložit významné a různorodé prostředky na vzdělávání odborníků v oblasti soudnictví a práva. Podle Komise by se činnost měla soustředit na tři oblasti: lepší znalosti právních nástrojů Unie odbornými pracovníky, lepší vzájemnou znalost právních systémů členských států, zlepšení jazykového vzdělávání. Na základě rozsáhlé veřejné konzultace Komise dne 17. července přijala návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2201/2003 ohledně příslušnosti a pravidel o právních předpisech použitelných v manželských věcech (2). Cílem je zvýšit právní jistotu, předvídatelnost a pružnost ve prospěch narůstajícího počtu manželství osob různé státní příslušnosti, jež se každý rok v Evropské unii rozvádějí. Návrh těmto párům nabízí zejména určitou možnost výběru použitelných právních předpisů a příslušného soudu v rozvodových řízeních či v řízeních o odloučení. Komise dne 17. července také přijala zelenou knihu o kolizním právu v oblasti úpravy majetkových poměrů v manželství, která řeší především otázky soudní příslušnosti a vzájemného uznávání. Cílem této iniciativy je podnítit konzultaci na toto téma vztahující se na různé problémy, se kterými se evropští občané setkávají z důvodu rozdílnosti stávajících právních předpisů členských států a kolizních norem v dané oblasti (3). Komise přijala dne 24. října zelenou knihu „Zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: obstavení bankovních účtů“ (4). Jejím cílem je zahájit širokou konzultaci se zúčastněnými stranami o prostředcích zlepšení účinnosti výkonu peněžních pohledávek v Evropě. Dokument popisuje problémy vyplývající ze současné právní situace a jako možné řešení navrhuje zavedení evropského bankovního obstavení. Konzultace potrvá do 31. března 2007. V návaznosti na přijetí dne 7. července 2005 návrhu nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o významu a doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech Komise předložila dne 1. prosince 2006 pozměněný návrh (5). Cílem návrhu je zlepšit a ještě více zrychlit doručování dokumentů, zlepšit uplatňování některých ustanovení nařízení a posílit právní bezpečnost odesílatele a adresáta. Trestní právo Komise dne 24. ledna předložila zprávu o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy (6). Zdůrazňuje, že od provedení tohoto aktu do italského práva v dubnu 2005 je evropský zatýkací rozkaz uplatňován všemi členskými státy. (1) (2) (3) (4) (5) (6)

KOM(2006) 356. KOM(2006) 399. KOM(2006) 400. KOM(2006) 618. KOM(2006) 751. KOM(2006) 8.

118

BEZPEČNOST A SVOBODA

Komise dne 26. dubna předložila zelenou knihu o presumpci neviny (1) s cílem zjistit, zda je tato chápána stejně ve všech členských státech Evropské unie a jaká práva z ní vyplývají. Komise zváží zavedení práv vyplývajících z presumpce neviny v rámci návrhu rámcového rozhodnutí, pokud konzultace ukáže, že je takovéto opatření nutné. Komise dne 26. dubna rovněž přijala návrh pozměňující směrnici o trestních opatřeních k prosazování práv duševního vlastnictví (2). Doplňuje původní návrh (3) téměř všemi ustanoveními návrhu rámcového rozhodnutí, které bylo přijato zároveň se směrnicí, která usiluje o posílení trestního rámce proti porušování práv duševního vlastnictví. Pozměněný návrh uplatňuje sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2005 (4) o důsledcích rozsudku Soudního dvora ze dne 13. září 2005 (5), podle kterého ustanovení trestního práva nezbytná pro účinné uplatňování práva Společenství vycházejí z práva Společenství. Komise dne 29. srpna předložila návrh rámcového rozhodnutí o evropském příkazu k výkonu dohledu v přípravném řízení mezi členskými státy Evropské unie (6). Hlavním cílem je umožnit soudnímu orgánu členského státu, ve kterém byl spáchán trestný čin, převést výkon dohledu v přípravném řízení do členského státu, ve kterém podezřelý trvale pobývá, čímž se zabrání, aby byl vzat do vyšetřovací vazby v zahraničí. Rada dne 6. října přijala rámcové rozhodnutí o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci (7). Cílem je usnadnit spolupráci mezi členskými státy. Podle všeobecné zásady uznají příslušné orgány vykonávajícího státu příkaz ke konfiskaci, který jim byl zaslaný v souladu s pravidly uvedenými v rámcovém rozhodnutí, bez toho, aby byly požadovány další náležitosti, a přijmou všechna nevyhnutelná opatření pro jeho vykonání. Legislativní práce na návrhu rozhodnutí o zohlednění odsuzujících rozsudků mezi členskými státy v případě nového trestního řízení (8) pokračovaly. Cílem tohoto rámcového rozhodnutí je určit podmínky zohlednění předcházejících rozsudků vynesených vůči jedné osobě v jiném členském státě a za jiné skutky.

Spolupráce policejních a celních orgánů Rada dne 27. dubna přijala doporučení k vypracování dohod mezi policií, celními orgány a dalšími specializovanými donucovacími orgány v oblasti předcházení a potírání trestní (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

KOM(2006) 174. KOM(2006) 168. KOM(2005) 276. KOM(2005) 583. Věc C-176/03, Komise v. Rada. KOM(2006) 468. Rámcové rozhodnutí 2006/783/SVV (Úř. věst. L 328, 24.11.2006). KOM(2005) 91.

EVROPSKÝ PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

119

činnosti. Tyto formální dohody i jiné dohody mezi různými útvary na vnitrostátní úrovni usilují o dosažení vysoké míry spolupráce a mnoha multidisciplinárních společných operací. Rada dne 18. prosince přijala rámcové rozhodnutí, jehož cílem je usnadnit výměnu informací mezi orgány činnými v trestním řízení v různých členských státech Unie (1). Europol a CEPOL Rada dne 1. června schválila dohody o spolupráci mezi Evropskou policejní akademií (CEPOL) a islandskou Národní policejní školou, norskou Vysokou policejní školou a švýcarským Policejním institutem. Cílem těchto dohod je zvýšit účinnost policejních ozbrojených sil v boji proti zločinu, a to zejména proti přeshraničnímu zločinu v Evropě, organizováním společných školení policejních důstojníků. Komise dne 20. prosince navrhla nahradit Úmluvu o Europolu rozhodnutím Rady, které se může snadněji pozměnit (2). Ochrana údajů a výměna informací Komise dne 21. dubna (3) přijala zprávu o uplatňování společného postoje Rady (4), který ukládá členským státům povinnost výměny údajů mezi příslušnými orgány, jež se týkají vydaných a nevyplněných pasů, které byly odcizené, ztracené nebo neoprávněně přivlastněné. Údaje musí být upraveny tak, aby mohly být zařazeny do zvláštního informačního systému, a zároveň musí dbát na to, aby byla dodržena základní práva dotyčných osob. Komise se domnívá, že přestože členské státy ve velké míře přijaly smysl společného stanoviska, musí být aktivnější a důraznější, aby mohly dosáhnout takového uplatnění, které by jim všem umožnilo využít naplno výhody vyplývající z jejich účasti na výměnách informací s Interpolem.

Boj proti terorismu, trestné činnosti a drogám Boj proti terorismu Komise dne 1. září přijala zelenou knihu o detekčních technologiích při práci donucovacích, celních a jiných bezpečnostních orgánů (5). Tato iniciativa usiluje o poskytnutí prvků potřebných k zahájení dialogu v oblasti technologií a o vymezení úlohy Evropské unie při podpoře jejich rozvoje v zájmu bezpečnosti svých občanů. Rada aktualizovala (1) (2) (3) (4) (5)

Rámcové rozhodnutí 2006/960/SVV (Úř. věst. L 386, 29.12.2006). KOM(2006) 817. KOM(2006) 167. Společný postoj 2005/69/SVV (Úř. věst. L 27, 29.1.2005). KOM(2006) 474.

120

BEZPEČNOST A SVOBODA

seznam osob, skupin a subjektů, vůči kterým Evropská unie uplatňuje protiteroristická opatření a zmrazení finančních prostředků (1). Komise dne 12. prosince předložila řadu nových opatření pro zlepšení ochrany kritických infrastruktur v Evropě (2). Jedná se o sdělení o evropském programu ochrany kritických infrastruktur, o návrh směrnice o soupisu a zařazení evropských kritických infrastruktur a o posouzení nutnosti zlepšení jejich ochrany. Cílem této iniciativy je zabezpečit, aby každé zastavení nebo manipulace s kritickými infrastrukturami bylo co možná nejkratší, výjimečné, kontrolovatelné a územně izolované. Zároveň je třeba v co největší možné míře omezit nepříznivé důsledky tohoto počínání. Boj proti trestné činnosti Komise dne 21. února předložila sdělení nazvané „Zákazy činnosti uložené na základě odsouzení za trestný čin v Evropské unii“ (3). Jeho cílem je objasnit pojetí zákazu činnosti, posoudit právní předpisy uplatňované na evropské úrovni a nastínit další možný postup v dané oblasti. Přestože již bylo přijato mnoho opatření pro zlepšení systému výměny informací, jejich nedostatečná harmonizace je i nadále překážkou jejich vzájemného uznávání. Komise dne 2. března navrhla Radě uzavření úmluvy OSN o boji proti korupci (4). Cílem úmluvy je prosazovat: opatření pro účinnější předcházení a boj proti korupci; mezinárodní spolupráci a technickou pomoc v dané oblasti; bezúhonnost, zodpovědnost a řádnou správu věcí veřejných a veřejného majetku. Evropský parlament a Rada přijaly dne 15. března směrnici o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí (5). Cílem tohoto předpisu je zajistit dostupnost těchto údajů za účelem vyšetřování, odhalování a stíhání ve věci závažných trestných činů vymezených vnitrostátním právem každého členského státu. Komise dne 7. srpna přijala sdělení o vypracování komplexní a soudržné strategie Evropské unie k mapování trestné činnosti a trestního soudnictví (6). Toto sdělení popisuje koordinované činnosti vlastních útvarů a Eurostatu, jejich skupin odborníků (7) a dalších orgánů zapojených do provádění pětiletého akčního plánu (2006–2010), jehož cílem je rozvíjet kvantitativní opatření v oblasti zločinu a trestního práva na úrovni (1) Společný postoj 2006/231/SZBP (Úř. věst. L 82, 21.3.2006) a společný postoj 2006/1011/SZBP (Úř. věst. L 379, 28.12.2006). (2) KOM(2006) 786. (3) KOM(2006) 73. (4) KOM(2006) 82. (5) Směrnice 2006/24/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006). (6) KOM(2006) 437. (7) Rozhodnutí č. 2006/581/ES (Úř. věst. L 234, 29.8.2006.)

EVROPSKÝ PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

121

Evropské unie. Doporučená strategie má stanovit a rozvíjet společné minimální normy i způsoby shromažďování údajů v celé Unii. V dlouhodobější perspektivě umožní rozvoj statistik v Evropské unii porovnání struktur, míry a tendencí trestné činnosti i opatření trestního práva v členských státech a jejich regionech. Na svém zářijovém zasedání se Evropský hospodářský a sociální výbor zabýval účastí občanské společnosti na boji proti organizovanému zločinu a terorismu. Boj proti obchodování s lidmi Boj proti obchodování s lidmi byl důležitým předmětem jednání Rady ve dnech 27. a 28. dubna. Rada zkoumala především úlohy Europolu v této oblasti. Rovněž zhodnotila uplatňování akčního plánu přijatého v roce 2005 a potvrdila svoje odhodlání předcházet a bojovat proti tomu, co považuje za jedno z nejvážnějších porušení lidských práv. Komise dne 2. května předložila zprávu (1) o boji proti obchodování s lidmi. Podotýká, že členské státy s největší pravděpodobností dodržují požadavky Rady (2), ať už uplatňováním stávajících vnitrostátních zákonů, nebo přijetím nových specifických legislativních opatření. Rada dne 24. července schválila závěr dvou protokolů doplňujících úmluvu OSN o nadnárodní organizované trestné činnosti: první se týká boje proti převádění přistěhovalců po zemi, vzduchem i po moři; cílem druhého je předcházet, potlačit a trestat obchodování s lidmi, zejména se ženami a s dětmi. Boj proti drogám Komise dne 1. června (3) navrhla Radě, aby se Bulharsko, Rumunsko a Turecko podílelo ještě před jejich vstupem do Evropské unie na pracích Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EDMC), jehož úlohou je poskytovat Evropské unii a jejím členských státům objektivní, spolehlivé a porovnatelné informace o drogách a drogové závislosti. V červenci Rada schválila zahájení podobných jednání s Chorvatskem. Evropský parlament a Rada dne 12. prosince přepracovaly nařízení o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (4) s cílem zjednodušit právní předpisy v této oblasti (5). Komise dne 26. června přijala zelenou knihu o úloze občanské společnosti v protidrogové politice v Evropské unii (6). Zkoumá možnosti užšího zapojení osob, kterých se problém drog přímo týká, do politického procesu v této oblasti na úrovni Evropské unie. Zelená kniha zahajuje rozsáhlou konzultaci o způsobu organizování strukturovaného (1) (2) (3) (4) (5) (6)

KOM(2006) 187. Rámcové rozhodnutí 2002/629/SVV (Úř. věst L 203, 1.8.2002). KOM(2006) 255, KOM(2006) 256 a KOM(2006) 257. Nařízení (EHS) č. 302/93 (Úř. věst. L 36, 12.2.1993). Nařízení (ES) č. 1920/2006 (Úř. věst. L 376, 27.12.2006). KOM(2006) 316.

122

BEZPEČNOST A SVOBODA

a souvislého dialogu o tomto problému mezi Komisí a občanskou společností. Komise si rovněž klade otázky o možnostech, jak vytvářet přidanou hodnotu pro občanskou společnost poskytováním konstruktivních rad a zvláštních poznatků v této oblasti ve prospěch procesu vytváření politiky na úrovni Unie v praktické a trvalé podobě. V této chvíli je hlavním cílem posun k akčnímu plánu Unie o drogách.

Správa vnějších hranic a přistěhovalectví Migrační toky, azyl a přistěhovalectví Komise dne 25. ledna přijala sdělení nazvané „Tematický program spolupráce se třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu“ (1). Hlavním cílem tohoto programu je poskytnutí zvláštní doplňkové pomoci třetím zemím na podporu jejich úsilí zaměřeného na zabezpečení lepšího řízení všech aspektů migračních toků. Soustředí se na pět specifických cílů: upevňování vazeb mezi přistěhovalectvím a rozvojem; podpora účinného řízení migrace pracovních sil; boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a usnadnění opětovného přijímání nelegálních přistěhovalců; ochrana přistěhovalců proti vykořisťování a vyloučení ze společnosti; podpora azylové politiky a politiky mezinárodní ochrany. Tento program pokračuje v činnostech programu Aeneas (2), jehož platnost končí rokem 2006. Komise dne 17. února předložila sdělení o posílení praktické spolupráce v oblasti azylu, s podtitulem „Nové struktury, nové přístupy: zlepšování kvality rozhodovacího procesu ve společném evropském azylovém systému“ (3) Vysvětluje, jakým způsobem může praktická spolupráce mezi členskými státy podpořit realizaci cílů vytyčených Haagským programem, tj.: vypracování jednotných evropských postupů; sestavení, posouzení a používání společných informací o zemi původu; zlepšení spolupráce členských států při řešení mimořádné zátěže azylových systémů, která vyplývá zejména z jejich zeměpisné polohy. Hlavním cílem jednotnějšího postupu při rozhodování členských států v rámci pravidel stanovených právními předpisy Společenství je zlepšení kvality všech aspektů řízení pro obdržení azylu v členských státech. Komise dne 19. července přijala sdělení o budoucích prioritách v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví ze třetích zemí (4). Podle celkového přístupu se Komise zabývá opatřeními na všech úrovních procesu nelegálního přistěhovalectví od spolupráce se třetími zeměmi až po zdokonalení výměny informací mezi členskými státy. Navrhuje soustředit se na tři otázky: zlepšení bezpečnosti vnějších hranic; legalizace pobytu; legální zaměstnávání osob pocházejících ze třetích zemí, které ve státě pobývají legálně.

(1) (2) (3) (4)

KOM(2006) 26. Nařízení (ES) č. 491/2004 (Úř. věst. L 80, 18.3.2004). KOM(2006) 67. KOM(2006) 402.

EVROPSKÝ PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

123

Komise dne 30. listopadu předložila dvě sdělení o otázkách souvisejících s přistěhovalectvím: •

první sdělení nazvané „Globální přístup k přistěhovalectví rok poté: směrem ke komplexní evropské migrační politice“ (1) vyhodnocuje rozsáhlou práci vykonanou v tomto roce s africkými státy a regionálními organizacemi. Tento přístup je ze zeměpisného hlediska omezen pouze na Afriku, neboť navazuje na mandát udělený Komisi Evropskou radou. Naznačuje však, jakým způsobem by mohla být případně převedena podobná opatření do oblastí východní Evropy, Latinské Ameriky a Asie. Sdělení navrhuje způsoby prohloubení dialogu a spolupráce s Afrikou ve všech aspektech problematiky přistěhovalectví: legální a nelegální přistěhovalectví, zvýšení ochrany uprchlíků a lepší využívání vazeb mezi migrační a rozvojovou politikou;

•

druhé sdělení nazvané „Posílení správy jižních námořních hranic Evropské unie“ (2) se zaměřuje na operativní činnosti na podporu migrační politiky Unie. Věnuje se správě námořních hranic, které jsou vystavené vzrůstajícímu tlaku nelegálního přistěhovalectví. Toto sdělení se týká optimálního využívání možností Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích Evropské unie (Frontex). Popisuje několik nástrojů na zlepšení evropské integrované správy hranic. Mezi nimi jsou uvedeny: síť pobřežních hlídek, evropský systém kontroly a provozní podpora. Jejich cílem je zlepšení schopnosti členských států řídit smíšené toky nelegálních přistěhovalců. Komise také navrhuje zřízení skupiny odborníků z členských států. Ti by mohli rychle poskytnout pomoc členským státům při prvním zkoumání žádostí o azyl, například poskytováním tlumočnických služeb nebo poskytováním znalostí o zemi původu žadatele o azyl.

Evropský parlament v červenci přijal usnesení o strategiích a způsobech integrace nelegálních přistěhovalců v Evropské unii. Příznivě uvítal zejména návrh Komise na zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (3). Zároveň vyzval Radu, aby přijala všeobecnou rámcovou směrnici o legálním přistěhovalectví, a členské státy, aby podporovaly politickou účast přistěhovalců a zabraňovaly jejich politické a sociální izolaci. V září přijal Parlament usnesení o společné imigrační politice Evropské unie. Domnívá se, že přes vzrůstající tlak na imigrační a azylové systémy musí členské státy dodržovat své mezinárodní závazky. Zdůrazňuje také, že žádný přistup v oblasti přistěhovalectví nemůže zanedbávat „podnětné faktory“, které vedou lidi k opuštění jejich státu, a že Evropská unie by mohla sestavit jasné rozvojové a investiční plány v zemích původu a tranzitu.

(1) KOM(2006) 735. (2) KOM(2006) 733. (3) KOM(2005) 123.

124

BEZPEČNOST A SVOBODA

Rada v červenci přijala závěry uznávající vzrůstající význam otázek spojených s přistěhovalectvím za neoddělitelnou součást vnějších vztahů Evropské unie v rámci vyváženého a globálního přístupu k této problematice. Vyjadřuje své znepokojení nad narůstajícími nelegálními migračními toky v oblastech Středozemního moře a Atlantiku a zdůrazňuje potřebu řešit všechny aspekty této vážné situace, včetně operativní spolupráce s cílem rozvíjet vhodné prostředky kontroly námořních hranic. Rada dne 5. října přijala rozhodnutí o zavedení postupu usnadňujícího výměnu informací mezi členskými státy o jejich vnitrostátních opatřeních ohledně azylu a přistěhovalectví (1). Členské státy tak budou povinně a co nejrychleji poskytovat informace o vnitrostátních opatřeních v této oblasti, která zamýšlejí přijmout nebo je již přijaly a která by se mohla týkat i ostatních členských států, a to nejpozději v době jejich zveřejnění. Tyto informace se zpřístupní prostřednictvím internetových stránek spravovaných Komisí. Specifické národní opatření oznámené prostřednictvím tohoto systému by mohlo podnítit výměnu názorů mezi odborníky členských států a Komisí. Kromě těchto technicky zaměřených diskusí Komise každý rok vypracuje zprávu shrnující nejzávažnější informace poskytnuté členskými státy. Tuto zprávu zašle Evropskému parlamentu a sdělí Radě za účelem diskuse na úrovni ministrů zaměřenou na problematiku azylu a přistěhovalectví. Víza, přechod hranic a pohyb osob v rámci EU Komise dne 10. ledna předložila zprávu uplatňování zásady vzájemnosti ve věci bezvízového styku s některými třetími zeměmi (2). Domnívá se, že situace se v tomto směru výrazně zlepšila od období, které bezprostředně následovalo po posledním rozšíření Evropské unie v roce 2004. Rada zprávu příznivě přijala, ale upozornila na skutečnost, že v otázce osvobození od vízové povinnosti všech občanů unie Austrálií, Kanadou a Spojenými státy nedošlo k výrazným změnám. Vyzvala proto Komisi, aby pokračovala ve sledování vývoje v těchto zemích. Komise dne 3. října předložila druhou zprávu (3), kterou sděluje členským státům, že bylo dosaženo uplatňování zásady úplné vzájemnosti s Uruguayí, Kostarikou a Paraguayí. Zamýšlí uvažovat o přiměřených opatřeních, jež je třeba přijmout pro dosažení uplatňování zásady vzájemnosti s dalšími třetími zeměmi, u kterých se nedosáhlo uspokojivých výsledků. Během vrcholné schůzky Evropské unie a Ruska, která se konala dne 25. května v Soči, byla uzavřena dohoda o zjednodušení postupů udělování víz občanům Evropské unie a Ruska. Byla rovněž podepsána dohoda o zpětném přebírání osob, která na základě zásady vzájemnosti stanovuje rychlé a účinné postupy identifikace a návratu osob nesplňujících podmínky pro vstup nebo pobyt na území Ruska nebo Evropské unie.

(1) Rozhodnutí 2006/688/ES (Úř. věst. L 283, 14.10.2006). (2) KOM(2006) 3. (3) KOM(2006) 568.

EVROPSKÝ PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

125

Komise dne 31. května přijala návrh nařízení, kterým se mění Společná konzulární instrukce pro diplomatické mise a konzulární úřady v souvislosti se začleněním biometrických znaků, včetně ustanovení o organizaci přijímání a zpracování žádostí o víza (1). Cílem tohoto návrhu je vytvořit právní základ pro to, aby členské státy mohly od žadatelů o vízum odebírat povinné biometrické identifikátory a poskytnout právní rámec pro organizaci konzulárních úřadů členských států za účelem provádění vízového informačního systému. Společná centra by umožnila posílení spolupráce místních konzulárních úřadů, racionalizaci i úspory finančních prostředků členských států díky sdružování se a sdílení finančních zdrojů. Rada dne 1. června přijala rozhodnutí (2) o poplatcích vybíraných na správní náklady na zpracování žádostí o víza. Stanovuje zvýšení těchto poplatků pro žadatele o víza z důvodu zavedení vízového informačního systému a shromažďování biometrických údajů. Evropský parlament a Rada v červnu rovněž zavedly zjednodušený systém kontroly osob na vnějších hranicích založený na jednostranném uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za účelem tranzitu přes jejich území (3). Komise dne 13. července přijala návrh nařízení, kterým se mění seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (4). Změny byly přijaty Radou dne 21. prosince (5). Komise dne 19. července předložila návrh nařízení k vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce (6). Cílem tohoto návrhu je zřídit mechanismus, kterým by členské státy čelící mimořádným problémům při kontrole svých vnějších hranic mohly dočasně využít možností a lidských zdrojů jiných členských států, a to zejména na námořních hranicích. Evropský parlament a Rada přijaly dne 20. prosince nařízení, kterým se stanoví obecná pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších hranicích členských států (7). Rada během svého zasedání ve dnech 14. a 15. prosince projednávala otázku přistěhovalectví. Pověřila Komisi k vypracování řady návrhů týkajících se zejména legálního a nelegálního přistěhovalectví, kontroly hranic a mechanismů solidarity. Evropská rada také zdůraznila význam spolupráce a dialogu se zeměmi původu a tranzitu, jakož i začlenění problematiky přistěhovalectví do vnější politiky obecně a do rozvojové politiky zvlášť. (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2006) 269. Rozhodnutí 2006/440/ES (Úř. věst. L 175, 29.6.2006). Rozhodnutí č. 896/2006/ES (Úř. věst. L 167, 20.6.2006). KOM(2006) 84. Nařízení (ES) č. 1932/2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006). KOM(2006) 401. Nařízení (ES) č. 1931/2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006).

126

BEZPEČNOST A SVOBODA

Schengenský informační systém Evropský parlament a Rada přijaly dne 15. března nařízení, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (1). Tento kodex stanovuje pravidla kontroly osob na vnějších hranicích Evropské unie a předpokládá zrušení těchto kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy. Komise dne 19. července přijala návrh nařízení o vízovém kodexu Společenství (2). Společná vízová politika byla v rámci užší schengenské spolupráce označena za základní prvek vytvoření společného prostoru, ve kterém se neuplatňuje kontrola na vnitřních hranicích. Návrh představuje všechny právní nástroje upravující rozhodnutí o vízech, doplňuje některé části platných právních předpisů za účelem zohledňování nedávných změn a zvyšuje transparentnost a právní bezpečnost. Komise dne 12. července přijala návrh nařízení a návrh rozhodnutí (3), která posunují původní termín na vývoj druhé generace Schengenského informačního systému (SIS II) na 31. prosinec 2007 a která ustanovují přidělení potřebných finančních prostředků. Tyto návrhy zároveň doporučují umístit systém v této fázi vývoje ve Francii a v Rakousku. Rada dne 20. prosince přijala odpovídající akty (4). Téhož dne přijal Evropský parlament a Rada nařízení o zřízení, provozu a využití SIS II (5) a nařízení o přístupu orgánů členských států pověřených registrací vozidel do SIS II (6). Obecné odkazy a jiné internetové adresy

• • • •

(1) (2) (3) (4) (5) (6)

Prostor svobody, bezpečnosti a práva: http://ec.europa.eu/justice_home/index_en.htm Eurojust: http://eurojust.europa.eu/ Europol: http://www.europol.europa.eu/ Evropská policejní akademie (CEPOL): http://www.cepol.net/KIM/

Nařízení (ES) č. 562/2006 (Úř. věst. L 105, 13.4.2006). KOM(2006) 403. KOM(2006) 383. Nařízení (ES) č. 1988/2006 a rozhodnutí 2006/1007/SVV (Úř. věst. L 411, 30.12.2006). Nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 381, 28.12.2006). Nařízení (ES) č. 1986/2006 (Úř. věst. L 381, 28.12.2006).

ŘÍZENÍ RIZIK

127

Oddíl 2

Řízení rizik Veřejné zdraví Determinanty zdraví Dne 11. září zveřejnila Komise výsledky příspěvků v souvislosti se zelenou knihou nazvanou „Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob“ (1), která byla přijata v prosinci 2005. Na tomto základě navrhla strategii Unie v oblasti výživy a fyzické aktivity do konce prvního čtvrtletí roku 2007. Dne 24. října přijala Komise sdělení o strategii Evropské unie na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem (2). Sdělení shrnuje opatření, která byla již přijata na úrovni Unie, seznamuje se stávajícími ustanoveními a osvědčenými postupy v členských státech a uvádí několik směrů spolupráce, kde by akce Společenství umožnila doplnit a účinně podpořit vnitrostátní politiky boje proti negativním vlivům alkoholu. V listopadu zveřejnila Komise závěry vyplývající ze zelené knihy „Zlepšení mentálního zdraví populace – na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“ (3), které poslouží jako základ pro vypracování návrhu strategie v dané oblasti do konce prvního pololetí roku 2007. Zdravotní služby Dne 26. září zahájila Komise veřejnou konzultaci týkající se akce Společenství v oblasti zdravotních služeb s cílem formulovat konkrétní návrhy během roku 2007. Informace týkající se zdraví Komise a členské státy zpřístupnily dne 10. května nové internetové stránky nazvané „Zdraví-EU“ (4), tematický portál na evropské úrovni věnovaný veřejnému zdraví. Jedná se o jednotný přístup pro snadné nalezení bezpečných informací o všech tématech souvisejících se zdravím. Je určen občanům, pacientům, zdravotnickým pracovníkům, vědcům a všem, kdo působí v oblasti politiky a řízení.

(1) (2) (3) (4)

KOM(2005) 637. KOM(2006) 625. KOM(2005) 484. http://ec.europa.eu/health-eu/index_cs.htm.

128

BEZPEČNOST A SVOBODA

Dárcovství krve Dne 19. června (1) přijala Komise první zprávu o uplatňování směrnice o krvi (2). Tato zpráva shrnuje opatření přijatá členskými státy na podporu dobrovolného dárcovství krve a představuje opatření, která hodlá Komise přijmout, aby se podpořila soběstačnost Evropského společenství díky takovému dárcovství. Lidské tkáně a buňky Dne 8. února přijala Komise směrnici týkající se technických pravidel v oblasti dárcovství buněk a tkání, jejich získávání a experimentování s nimi (3). Tato pravidla byla stanovena, aby se napomohlo provádění legislativy Evropské unie o jakostních a bezpečnostních normách pro tkáně a buňky, která měla být provedena do vnitrostátního práva členských států do dubna roku 2006. Druhý soubor prováděcích pravidel týkající se zpracování, zachování, skladování a distribuce lidských tkání a buněk byl přijat 24. října (4). Podpora bezpečnosti Dne 23. června přijala Komise sdělení týkající se akcí pro bezpečnější Evropu, jakož i návrh doporučení Rady o předcházení zraněním a podpoře bezpečnosti (5). Dne 26. září přijala Komise sdělení o mezinárodním zdravotním řádu (MZŘ), který byl revidován v roce 2005 (6). MZŘ je nástroj, jehož cílem je předcházet a kontrolovat rozšiřování nemocí ve světě a zabránit neodůvodněným omezením v oblasti mezinárodního obchodu a osobní dopravy. Pandemie chřipky Dne 30. března zveřejnila Komise hodnotící zprávu o simulačním cvičení pandemie chřipky v rámci Unie, které proběhlo ve dnech 23. a 24. listopadu 2005. Cílem cvičení bylo zejména prověřit úroveň přípravy členských států a jejich schopnost jednat koordinovaně, jakož i zhodnotit účinnost komunikace mezi dotčenými účastníky (Komisí, vnitrostátními orgány, agenturami Evropské unie, mezinárodními organizacemi a farmaceutickým průmyslem). Boj proti kouření V únoru roku 2006 se Komise zúčastnila první konference stran Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (RÚKT), která byla přijata Světovým zdravotnickým shromážděním (1) (2) (3) (4) (5) (6)

KOM(2006) 313 (Úř. věst. C 184, 8.8.2006). Směrnice 2002/98/ES (Úř. věst. L 33, 8.2.2003). Směrnice 2006/17/ES (Úř. věst. L 38, 9.2.2006). Směrnice 2006/86/ES (Úř. věst. L 294, 25.10.2006). KOM(2006) 328 a KOM(2006) 329 (Úř. věst. C 184, 8.8.2006). KOM(2006) 552.

ŘÍZENÍ RIZIK

129

v roce 2003. Tato konference ustavila zejména sekretariát a čtyři pracovní skupiny: dvě skupiny pro vypracování protokolů o nedovoleném obchodu s tabákovými výrobky a přeshraniční reklamě; dvě skupiny pro vypracování doporučení o nekuřáckých zónách a o testování obsahu a emisí tabákových výrobků. Komise rovněž dokončila soubor varovných upozornění ohledně zdraví, která mají formu barevných fotografií na baleních tabákových výrobků. Členské státy mohou napříště tyto fotografie podle svého uvážení použít.

Ochrana spotřebitelů Dne 4. května zveřejnila Komise zprávu o provádění opatření Společenství na podporu spotřebitelské politiky v letech 2004–2005 (1), která podává přehled o provádění rozhodnutí č. 20/2004/ES během uvedeného období a uvádí výdaje vynaložené na každý z cílů a opatření. Dne 11. května přijala Komise rozhodnutí 2006/502/ES (2) zakazující prodej zapalovačů, které jsou nebezpečné pro děti, a rovněž zapalovačů, které se podobají předmětům obzvláště lákavým pro děti (hračky, potraviny, mobilní telefony). Dne 24. května (3) přijala Komise změny návrhu rozhodnutí, pokud jde o akční program Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele (2007–2013). Bere v úvahu nový finanční rámec na období 2007–2013 (4) a dělí program na dva rozdílné programy, jeden v oblasti zdraví a druhý v oblasti ochrany spotřebitelů. Evropský parlament a Rada přijaly program dne 18. prosince (5). Dne 21. června přijala Komise sdělení o provádění směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (6). Domnívá se, že tato směrnice, i když význam jejího vlivu není ještě jasně stanoven, nezpůsobila velké problémy při svém provedení do vnitrostátního práva členských států a přispívá k lepší ochraně hospodářských zájmů spotřebitelů. Dne 21. září přijala Komise sdělení o provádění směrnice 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (7). Je ráda, že byla přijata opatření pro provedení této směrnice do vnitrostátního práva ve všech členských státech a v této souvislosti nepřipravuje žádný návrh týkající se přezkumu směrnice.

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2006) 193. Úř. věst. L 198, 20.7.2006. KOM(2006) 234 a KOM(2006) 235. Viz kapitola 1 této zprávy. Rozhodnutí č. 1926/2006/ES (Úř. věst. L 404, 30.12.2006). KOM(2006) 325. KOM(2006) 514.

130

BEZPEČNOST A SVOBODA

Bezpečnost potravin, bezpečnost zvířat a dobré životní podmínky zvířat Influenza ptáků V roce 2006 byla influenza ptáků asijského typu H5N1 zjištěna mezi volně žijícími ptáky ve čtrnácti členských státech a v chovech domácí drůbeže v pěti členských státech. Šíření viru mohlo být v Unii zastaveno díky okamžité kontrole všech ohnisek influenzy a žádná lidská bytost nebyla nakažena. Opatření pro tlumení viru H5N1 přijatá v roce 2005 byla upravena s cílem vzít v úvahu vývoj epizootologické situace a doplněna o opatření týkající se posíleného dohledu a biologické bezpečnosti v členských státech. Metody používané k diagnóze choroby byly rovněž přezkoumány (1). Byla přijata doplňující ustanovení ke směrnici, pokud jde o kontrolu influenzy ptáků, aby se zabránilo šíření H5N1 u volně žijících ptáků (2) a v drůbežářském odvětví (3). Komise rovněž formálně schválila plány očkování drůbeže, která představuje riziko zvýšené kontaminace, předložené Nizozemskem, Francií a Německem. Schválila i plány očkování předložené sedmnácti členskými státy s cílem chránit ptáky žijící v zoologických zahradách. Dobré životní podmínky zvířat Dne 23. ledna přijala Komise akční plán Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat, který uvádí hlavní směry pro budoucí iniciativy v období 2006–2010 (4). Předložila také strategický základ navrhovaných kroků (5) na podporu koordinovaného přístupu na úrovni Unie. Jako reakci na obavy evropských občanů ohledně ochrany zvířat přijala Komise dne 20. listopadu návrh nařízení zakazující dovoz, vývoz a prodej kočičích a psích kůží v Evropské unii (6). Návrh kromě jiného stanoví systém výměny informací o detekčních metodách vztahujících se na dotyčné kůže. Akvakultura Dne 4. dubna přijala Komise návrh nařízení o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře (7), aby se zajistila lepší rovnováha mezi hospodářským rozvojem tohoto druhu akvakultury a ochranou ekosystémů.

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

Rozhodnutí 2006/437/ES (Úř. věst. L 237, 31.8.2006). Rozhodnutí 2006/115/ES (Úř. věst. L 48, 18.2.2006). Rozhodnutí 2006/135/ES (Úř. věst. L 52, 23.2.2006). KOM(2006) 13 (Úř. věst. C 49, 28.2.2006). KOM(2006) 14 (Úř. věst. C 67, 18.3.2006). KOM(2006) 684. KOM(2006) 154 (Úř. věst. C 104, 3.5.2006).

ŘÍZENÍ RIZIK

131

Referenční laboratoře Společenství Dne 23. května přijala Komise nařízení, kterým se mění příloha VII nařízení (ES) č. 882/2004, pokud jde o určení nových referenčních laboratoří Společenství (RLS) (1). RLS provádějí různé vědecko-analytické práce podle právních předpisů Společenství týkajících se bezpečnosti potravin a zdraví zvířat s cílem diagnostikovat například některé choroby zvířat, jako je brucelóza nebo slintavka a kulhavka. Spongiformní encefalopatie S ohledem na plán ze dne 15. července 2005 (2), který předložil změny, které by mohly být z krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého hlediska provedeny v opatřeních Evropské unie proti přenosné spongiformní encefalopatii (TSE), Komise dne 21. listopadu přijala pracovní program (2006–2007) pro provádění tohoto plánu (3). Evropský parlament a Rada stanovily dne 18. prosince nová pravidla prevence, tlumení a eradikace určitých forem TSE (4). Přípravky na ochranu rostlin Dne 12. července Komise navrhla nová harmonizovaná pravidla na úrovni Společenství pro přípravky na ochranu rostlin (5). Opatření uvedená v návrhu nařízení obsahují jasnější kritéria pro povolování a zjednodušené postupy, zjednodušená pravidla v oblasti ochrany údajů, ustanovení týkající se nahrazení některých aktivních látek bezpečnějšími přípravky a omezení zkoušek na obratlovcích. Enzymy, látky určené k aromatizaci a přídatné látky Dne 28. července přijala Komise soubor legislativních návrhů (6), které poprvé zavádějí harmonizované právní předpisy Společenství o potravinářských enzymech a zlepšují platná pravidla týkající se látek určených k aromatizaci a přídatných látek. Cílem těchto znění je ujasnit a aktualizovat právní předpisy v uvedené oblasti a zavést zjednodušené společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, látky určené k aromatizaci potravin a potravinářské enzymy na základě vědeckých stanovisek Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin Dne 20. září přijala Komise sdělení nazvané „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ (7). Týká se otázky školení příslušných orgánů členských států a třetích zemí, (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

Nařízení (ES) č. 776/2006 (Úř. věst. L 136, 24.5.2006). KOM(2005) 322. SEK(2006) 1527. Nařízení (ES) č. 1923/2006 (Úř. věst. L 404, 30.12.2006). KOM(2006) 388. KOM(2006) 423, KOM(2006) 425, KOM(2006) 427 a KOM(2006) 428. KOM(2006) 519.

132

BEZPEČNOST A SVOBODA

které jsou pověřeny prováděním kontrol nezbytných pro zajištění bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitelů v Evropské unii. Předvídá mimo jiné možnost svěřit správu programu školení výkonné agentuře. Biotechnologie Dne 25. října (1) přijala Komise zprávu o provádění nařízení (ES) č. 1829/2003 o potravinách a krmivech v případě geneticky modifikovaných produktů (2). Zpráva se dotýká velkého počtu otázek, jako je postup povolování, pravidla pro označování a přítomnost nepovolených produktů na trhu Evropské unie. Zdůrazňují se dvě témata: zkušenost ohledně postupu povolování a zkušenost týkající se zpracování nepovolených produktů.

Ochrana a bezpečnost v dopravě Zpráva o bezpečnosti a financování dopravy Komise přijala v srpnu zprávu o financování bezpečnostních opatření v odvětvích letecké a námořní dopravy (3). Podle této zprávy mohou být náklady spojené s bezpečností dopravy vysoké a v současné době je v široké míře nesou uživatelé. Zpráva nabízí několik vysvětlení, pokud jde o různé mechanismy financování, které existují v členských státech, a varuje před skutečností, že různorodost opatření může porušit hospodářskou soutěž. Podle závěrů zprávy by zájmům uživatelů dopravních služeb posloužila větší průhlednost v oblasti poplatků, které souvisejí s bezpečností; stejně tak se Komise domnívá, že všeobecně financování protiteroristických opatření v odvětví dopravy orgány veřejné moci nepředstavuje státní podporu. Přeprava nebezpečných věcí Dne 22. prosince vypracovala Komise návrh směrnice o přepravě nebezpečných věcí (4), který na jedné straně racionalizuje platná pravidla v oblasti silniční a železniční přepravy nebezpečných věcí a na straně druhé rozšiřuje tato pravidla za účelem začlenit mezi ně přepravu po vnitrozemských vodních cestách. Zároveň doporučuje pravidla v mezích možností harmonizovat, aby bylo jejich používání jednotnější, a tedy bezpečnější, snadnější a levnější. Námořní bezpečnost Po přijetí třetího balíčku legislativních opatření navržených pro námořní bezpečnost (5) dne 23. listopadu 2005 se Výbor regionů vyslovil ke všem opatřením dne 15. června. (1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2006) 626. Úř. věst L 268, 18.10.2003. KOM(2006) 431. KOM(2006) 852. KOM(2005) 586, KOM(2005) 587, KOM(2005) 588, KOM(2005) 589, KOM(2005) 590, KOM(2005) 592 a KOM(2005) 593.

ŘÍZENÍ RIZIK

133

Vyjadřuje svoji podporu návrhům, pokud by, podle jeho názoru, měl tento „balíček“ podstatně přispět ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy, obává se však administrativní zátěže, kterou by opatření popsaná v sedmi návrzích mohla způsobit. Dne 27. března přijala Komise návrh nařízení o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem (1). Cílem návrhu je uvést ustanovení nařízení (ES) č. 417/2002 (2), jež bylo pozměněno (3), do souladu s politickým prohlášením, které předsednictví Rady učinilo v roce 2003 Mezinárodní námořní organizaci, když oznámilo, že členské státy nepovolí tankerům s jednoduchým trupem plujícím pod jejich vlajkami, aby využívaly osvobození přílohy I úmluvy MARPOL 73/78. Bezpečnost silničního provozu Dne 22. února přijala Komise zprávu v polovině období (4) o „Evropském akčním programu pro bezpečnost silničního provozu“ (5). Konstatuje v ní, že dochází k pokroku od té doby, co se bezpečnost silničního provozu stala v členských státech politickým zájmem. Zpráva však ukazuje kontrastní vývoj podle jednotlivých zemí. Komise se domnívá, že je třeba zdvojnásobit úsilí, aby se dosáhlo cíle stanoveného v roce 2001, tj. do roku 2010 snížit počet usmrcených osob na silnicích o polovinu. Dne 5. října přijala Komise dva návrhy směrnic Evropského parlamentu a Rady týkající se řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (6) a dovybavení těžkých nákladních vozidel registrovaných ve Společenství zrcátky (7). Dne 20. prosince schválil Evropský parlament a Rada třetí směrnici o řidičském průkazu (8). Pro připomenutí uveďme, že tato směrnice má tři hlavní cíle: •

bojovat proti podvodům zavedením jednotného modelu řidičského průkazu (plastová karta), omezením administrativní platnosti řidičského průkazu na deset let (s možností prodloužení až na patnáct let) a plánovaným zavedením optického mikroprocesoru;

•

zlepšit bezpečnost silničního provozu vytvořením řidičského průkazu pro řidiče mopedů, posílením odstupňovaného přístupu k výkonnějším motocyklům, předefinováním kategorií umožňujících řídit soupravy vozidel „vozidla + nákladní přípojná vozidla“ a zavedením povinného úvodního a následného školení pro zkoušející;

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

KOM(2006) 111. Úř. věst. L 64, 7.3.2002. Úř. věst. L 249, 1.10.2003. KOM(2006) 74. KOM(2001) 370. KOM(2006) 569. KOM(2006) 570. Směrnice 2006/126/ES (Úř. věst. L 403, 30.12.2006).

134

•

BEZPEČNOST A SVOBODA

usnadnit volný pohyb opětovným potvrzením zásady vzájemného uznávání řidičských průkazů v rámci Evropské unie a sladěním pravidel o platnosti řidičských průkazů a pravidelných lékařských prohlídek řidičů těžkých nákladních vozidel.

Ochrana letectví Dne 19. května přijala Komise nařízení (ES) č. 768/2006 o shromažďování a výměně informací o bezpečnosti letadel, která používají letiště Společenství, a o správě informačního systému (1), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES (2). Evropský parlament a Rada podepsaly dne 12. prosince nařízení (ES) č. 1899/2006 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (3), kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (4). Dne 20. prosince byla přijata další změna (5). Na základě nařízení (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 přijala Komise dne 22. března nařízení (ES) č. 473/2006 (6), kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, jakož i nařízení (ES) č. 474/2006 (7) o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství. Komise dále přijala dne 20. června (8) a 12. října (9) dvě nařízení, kterými se mění nařízení (ES) č. 474/2006 za účelem aktualizace dotyčného seznamu Společenství. Letecká bezpečnost Dne 4. října přijala Komise nařízení, kterým se omezuje množství tekutin, jež může být převáženo na palubě letadel při odletu z letišť ve Společenství, a zlepšují postupy kontroly cestujících (10). Toto rozhodnutí představuje závěr, který vyvodila Komise vůči novým formám teroristických hrozeb, jež se ukázaly v rámci akce, kterou provedly dne 10. srpna britské orgány pověřené bezpečností letiště Heathrow. Další rozhodnutí přijatá Komisí v roce 2006 v oblasti letecké bezpečnosti se týkají zejména zavedení ustanovení o technologiích (11) a technických norem pro konvenční rentgeny a systémy detekce výbušnin (12), jakož i pravidel týkajících se bezpečnosti leteckého nákladu (13). (1) Úř. věst. L 134, 20.5.2006. (2) Úř. věst. L 143, 30.4.2004. (3) Úř. věst L 377, 27.12.2006. (4) Úř. věst. L 373, 31.12.1991. (5) Nařízení (ES) č. 1900/2006 (Úř. věst. L 377, 27.12.2006). (6) Úř. věst L 84, 23.3.2006. (7) Úř. věst L 84, 23.3.2006. (8) Nařízení (ES) č. 910/2006 (Úř. věst. L 168, 21.6.2006). (9) Nařízení (ES) č. 1543/2006 (Úř. věst. L 283, 14.10.2006). (10) Nařízení (ES) č. 1546/2006 (Úř. věst. L 286, 17.10.2006). (11) Nařízení (ES) č. 65/2006 (Úř. věst. L 11, 17.1.2006). (12) Nařízení (ES) č. 1448/2006 (Úř. věst. L 271, 13. 9.2006). (13) Nařízení (ES) č. 831/2006 (Úř. věst. L 150, 3.6.2006).

ŘÍZENÍ RIZIK

135

Bezpečnost dodavatelského řetězce Dne 27. února přijala Komise sdělení o posílení bezpečnosti dopravního dodavatelského řetězce (1). Komise má za to, že je zapotřebí učinit první krok ke zlepšení bezpečnosti celého dodavatelského řetězce. Stanovení rámce v dané oblasti napomůže podle Komise provázanosti mezi jednotlivými způsoby dopravy a hospodářskými subjekty.

Energetická bezpečnost a bezpečnost zařízení V oblasti energetické ochrany a bezpečnosti navrhla Komise dne 15. června poskytnutí dalšího příspěvku Společenství Evropské bance pro obnovu a rozvoj ve prospěch Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu (2) na Ukrajině. Dne 24. července přijala Rada směrnici 2006/67/ES (3), která kodifikuje směrnici 68/414/ EHS (4), kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů. V prosinci přijala Komise návrh směrnice o „Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury“ (EPCIP) (5) a sdělení o ochraně evropské kritické infrastruktury v odvětvích dopravy a energetiky (6). Sdělení navrhuje členským státům soubor kritérií, jež jim umožní definovat kritické energetické a dopravní infrastruktury evropského rozměru.

Civilní ochrana a boj proti katastrofám Protipovodňová opatření Dne 18. ledna přijala Komise návrh směrnice o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatření (7), jehož cílem je stanovit rámec pro protipovodňová opatření na úrovni Evropské unie. Návrh stanoví tři povinnosti pro členské státy: předběžné vyhodnocení povodňových rizik v jejich oblastech povodí a pobřežních zónách, jež k nim příslušejí; vytvoření map uvádějících zóny povodňových rizik; vypracování plánů řízení rizik pro uvedené zóny.

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2006) 79. KOM(2006) 305. Úř. věst. L 217, 8.8.2006. Úř. věst. L 308, 23.12.1968. KOM(2006) 787. KOM(2006) 786. KOM(2006) 15 (Úř. věst. C 67, 18.3.2006).

136

BEZPEČNOST A SVOBODA

Civilní ochrana Dne 26. ledna přijala Komise návrh rozhodnutí o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (1). Jeho cílem je posílit mechanismus vytvořený rozhodnutím Rady 2001/792/ES, Euratom (2) a vycházet přitom z poučení získaných při minulých naléhavých událostech, ale také poskytnout právní základ pro další podpůrná opatření a doplňkové akce na úrovni Společenství. Hlavní naléhavé události, na něž Unie reagovala prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Společenství v roce 2006, byly záplavy ve střední Evropě a požáry lesů ve Španělsku, jakož i mimo území Unie zemětřesení a vulkanická erupce v Indonésii a znečištění moře v Libanonu. Komise také vytvořila denní informační bulletin on-line o velkých katastrofách ve světě (3), aby se usnadnilo sdílení informací mezi národními krizovými centry a veřejností.

Ochrana finančních zájmů Evropské unie V květnu Komise navrhla prodloužení programu Pericles až do roku 2013 (4). Tento akční program výměny, pomoci a odborného vzdělávání je určen k ochraně eura proti padělání. Rovněž v květnu navrhla Komise revizi ustanovení týkajících se vyšetřování prováděného Úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (5). V červnu (6) navrhla změnit program Hercule a prodloužit ho až do roku 2014. Cílem tohoto programu je přispět k podpoře akcí v oblasti ochrany finančních zájmů Společenství. Dne 22. prosince (7) navrhla Komise změnit nařízení Rady (ES) č. 515/97 (8) o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování celních a zemědělských právních předpisů. S cílem posílit tuto spolupráci Komise zejména doporučuje umožnit používání databáze celního informačního systému v národních systémech a vytvořit nové nástroje (evidence jednotlivých případů vyšetřování celních orgánů; evropský centrální rejstřík údajů pocházejících od hlavních poskytovatelů služeb v odvětví mezinárodní přepravy zboží; stálá infrastruktura koordinace celních sledovacích operací umožňující přijmout v úřadu OLAF zástupce členských států).

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

KOM(2006) 29 (Úř. věst. C 67, 18.3.2006). Úř. věst. L 297, 15.11.2001. http://ec.europa.eu/comm/environment/civil/micdaily/micdaily.doc. KOM(2006) 243. KOM(2006) 244. KOM(2006) 339. KOM(2006) 866. Úř. věst. L 82, 22.3.1997.

ŘÍZENÍ RIZIK

Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy

• • • • • • • • •

Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele: http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/index_en.htm Spotřebitelé: http://ec.europa.eu/consumers/index_en.htm Bezpečnost potravin: http://ec.europa.eu/food/food/index_en.htm Veřejné zdraví: http://ec.europa.eu/health/index_en.htm Doprava: http://ec.europa.eu/transport/index_en.html Evropská agentura pro námořní bezpečnost: http://emsa.europa.eu/ Energetika: http://ec.europa.eu/energy/index_en.html Mezinárodní agentura pro atomovou energii: http://www.iaea.org/ Evropský úřad pro boj proti podvodům: http://ec.europa.eu/anti_fraud/index_cs.html

137

Kapitola V

Evropa jako světový partner Posílení úlohy Unie jako mezinárodního aktéra Po neformálním setkání hlav států a vlád v říjnu 2005 v Hampton Court se dospělo k názoru, že přestože Smlouva o Ústavě pro Evropu nebyla úspěšná, Evropská unie by měla přijmout opatření k posílení své vnější činnosti a propojení vnitřních a vnějších politik. Za tímto účelem přijala Komise dne 8. června sdělení představující řadu konkrétních návrhů, jež nevyžadují přepracování Smlouvy a jejichž cílem je posílit společný postup, účinnost a vliv Evropy ve světě (1). O posílení úlohy Unie jako mezinárodního aktéra se snaží prostřednictvím: lepšího strategického plánování a diskuse o významu strategického plánování při každém novém předsednictví Evropské rady; posílení spolupráce mezi Komisí a sekretariátem Rady; prohloubením vztahů s členskými státy prostřednictvím programu výměny pracovníků s diplomatickými útvary a sekretariátem Rady.

Oddíl1

Blízké vztahy Proces rozšiřování Obecný přístup Dne 8. listopadu Komise přijala sdělení nazvané „Strategie rozšiřování a hlavní úkoly na rok 2006–2007“ spolu se zvláštní zprávou o možnostech Evropské unie integrovat nové (1) KOM(2006) 278.

140

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

členy. Tento program rozšiřování se týká západobalkánských zemí a Turecka. Na základě stávajících strategií Unie definuje hlavní body přístupu umožňujícího využít zkušeností pátého rozšíření, podpořit státy usilující o přistoupení k Unii, podnítit podporu veřejnosti budoucímu rozšiřování, vyřešit s ním spojené úkoly a zajistit schopnost integrace Unie. Prohloubení diskusí o tom, co pozitivního může přinést další rozšiřování, i o schopnostech Unie přijmout další členy, bylo předmětem sdělení Komise ze dne 10. května s názvem „Program pro občany – Přinášející výsledky pro Evropu“ (1). Během zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince dospěly hlavy států a vlád k další nové shodě o rozšiřování, která stanoví přísné podmínky pro všechny etapy jednání o přistoupení. Citlivé otázky, jakými jsou např. reformy v oblasti správy a práva nebo boj proti korupci, by měly být v průběhu vyjednávání poměrně rychle projednávány. Unie nebude stanovovat termíny dalšího rozšiřování, dokud se jednání nebudou chýlit k závěru. Evropská rada se rovněž domnívá, že rychlost rozšiřování musí zohlednit možnosti Unie integrovat nové členy. Bulharsko a Rumunsko Komise přijala dne 16. května (2) monitorovací zprávu o úrovni připravenosti Bulharska a Rumunska na vstup do Evropské unie. Dne 26. září přijala v této souvislosti druhou monitorovací zprávu (3). Komise se domnívá, že tyto dva státy od května vynaložily obdivuhodné úsilí na dokončení příprav jejich vstupu do Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko jsou dostatečně připravené, aby do 1. ledna 2007 splnily politické a hospodářské podmínky a převzaly acquis. Mnoho problémů uvedených v květnové zprávě se od té doby vyřešilo: vyřešilo se mnoho odvětvových otázek; bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti právních reforem a v boji proti korupci, praní špinavých peněz a organizované trestné činnosti. Je však nutné dosáhnout dalších konkrétních výsledků. V nové zprávě byl uveden seznam bodů, které vyžadovaly, aby se na nich dále pracovalo. Zpráva rovněž upozorňovala na ustanovení acquis a smlouvy o přistoupení usilující o zabezpečení dobrého fungování politik a institucí Evropské unie po jejím rozšíření. Po konzultaci s členskými státy Komise na základě závěrů zprávy rozhodla o zřízení mechanismu spolupráce a kontroly pokroku dosaženého v oblasti právních reforem a v boji proti korupci, praní špinavých peněz a organizované trestné činnosti. Za tímto účelem budou definovány referenční cíle, které zohlední specifické podmínky každé země. Rada s uspokojením přijala dne 17. října zprávu Komise. Komise dne 13. prosince zavedla tento mechanismus spolupráce a ověřování pokroku dosaženého Bulharskem a Rumunskem v rámci reforem soudního systému a v boji proti korupci a organizované trestné činnosti. Za tímto účelem vypracují tyto dva nové (1) Viz oddíl 3 kapitoly I této zprávy. (2) KOM(2006) 214. (3) KOM(2006) 549.

BLÍZKÉ VZTAHY

141

členské státy každý rok zprávu o dosaženém pokroku. Komise následně předloží Evropskému parlamentu a Radě své připomínky a závěry týkající se těchto zpráv. Turecko Rada dne 23. ledna přijala rozhodnutí o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem (1). Revidované partnerství zahrnuje soubor priorit, které se vztahují na způsobilost Turecka splňovat kritéria stanovená Evropskou radou v Kodani v roce 1993 a nároky rámce jednání přijatého Radou v říjnu 2005. Tyto priority, které se týkají jak právních předpisů, tak jejich uplatňování, byly vybrány na základě toho, co lze od Turecka reálně očekávat. Dne 10. dubna Rada schválila uzavření dohody s Tureckem týkající se jeho účasti na operacích Evropské unie pro řešení krizí (2). Komise dne 29. listopadu přijala sdělení (3), kterým oznamuje, že Turecko plně neprovádí dodatkový protokol k dohodě z Ankary a dosud dochází k omezování volného pohybu zboží i dopravy. Sdělení pak doporučuje, aby mezivládní konference o přistoupení Turecka za těchto okolností nezahajovala jednání týkající se osmi bodů a aby žádný z bodů nebyl dočasně uzavřen, dokud Komise nepotvrdí, že Turecko plní v celém rozsahu závazky stanovené dodatkovým protokolem. Rada dne 11. prosince přijala doporučení Komise. Chorvatsko Rada dne 14. února přijala nařízení (4), kterým se termín „evropské partnerství s Chorvatskem“ nahrazuje výrazem „přístupové partnerství“, aby se toto pojmenování sladilo s termínem používaným pro partnerství s Tureckem. Rada dne 20. února přijala rozhodnutí (5) o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Chorvatskem. Toto přístupové partnerství aktualizuje předcházející evropské partnerství s Chorvatskem na základě informací o této kandidátské zemi uvedených ve zprávě o činnosti Komise v roce 2005 a stanovuje nové priority. Ty jsou přizpůsobeny potřebám a specifickému stavu připravenosti země a v případě potřeby budou aktualizovány. Chorvatsko by nyní mělo vypracovat plán s časovým harmonogramem a specifickými opatřeními na vypracování priorit přístupového partnerství. Tyto priority se týkají zejména schopnosti Chorvatska splnit kritéria stanovená Evropskou radou v Kodani v roce 1993 a podmínky stanovené v rámci procesu stabilizace a přidružení.

(1) (2) (3) (4) (5)

Rozhodnutí 2006/35/ES (Úř. věst. L 22, 26.1.2006.) Rozhodnutí 2006/482/SZBP (Úř. věst. L 189, 12.7.2006). KOM(2006) 773. Nařízení (ES) č. 269/2006 (Úř. věst. L 47, 17.2.2006). Rozhodnutí 2006/145/ES (Úř. věst. L 55, 25.2.2006.)

142

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Jiné západobalkánské země Vztahy mezi Evropskou unií a západobalkánskými zeměmi se po významných úspěších, kterých bylo dosaženo v roce 2005, nadále vyvíjely uspokojivým způsobem i v roce 2006. Komise přijala dne 27. ledna sdělení „Západní Balkán na cestě do Evropské unie: upevňování stability a zvyšování prosperity“ (1). Domnívá se, že perspektiva přistoupení k Evropské unii významně podporuje politické a hospodářské reformy na západním Balkáně a přispívá k usmíření národů v této oblasti. Kromě toho usuzuje, že posílení politiky Evropské unie v tomto regionu, a to zejména v oblastech společného zájmu (spravedlnost, svoboda, bezpečnost, vzdělání a obchod), od kterých si mnohé slibují i obyvatelé regionu, představuje nejlepší prostředek ke zvýšení důvěryhodnosti projektu a ke zmenšení politických rizik. Podporou stability, bezpečnosti a prosperity v oblasti západního Balkánu Komise usiluje o postupné začlenění regionu do evropského prostředí. Sdělení bylo schváleno ministry zahraničních věcí EU a západobalkánských zemí v Salcburku dne 11. března 2006. Rada přijala dne 30. ledna rozhodnutí o založení evropských partnerství s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (2), Albánií, Bosnou a Hercegovinou a Srbskem a Černou Horou, včetně Kosova (3). Partnerství byla aktualizována, aby mohla na základě výsledků zpráv Komise o přípravě západobalkánských zemí pro vstup do Evropské unie (4) a stanoviska Komise o žádosti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o vstup do Evropské unie (5) stanovit nové priority. Ve dnech 15. až 18. února předseda Komise J. M. Barroso poprvé navštívil oblast západního Balkánu. Při této cestě ho doprovázel člen Komise O. Rehn. Předseda Komise i komisař Rehn při této příležitosti povzbudili politické představitele dané oblasti a vyslovili jim důvěru. Opětovně potvrdili, že Komise podporuje evropskou perspektivu západobalkánských zemí. Vyjádřili podporu hlavám států těchto zemí v jejich reformním úsilí, jehož cílem je co nejrychleji postoupit na cestě do Evropské unie. Komise dne 9. ledna (6) poosmé změnila nařízení Rady (7), kterým se ukládají některá omezující opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Rada za tímto účelem obnovila dne 10. března některá opatření (8), která se zabývají osobami, které jsou zapojeny do činností, jež napomáhají osobám obviněným Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

KOM(2006) 27. Rozhodnutí 2006/57/ES (Úř. věst. L 35, 7.2.2006). Rozhodnutí 2006/54/ES, 2006/55/ES, 2006/56/ES (Úř. věst. L 35, 7.2.2006). KOM(2005) 553, KOM(2005) 555, KOM(2005) 558 (Úř. věst. C 49, 28.2.2006). KOM(2005) 557 (Úř. věst. C 49, 28.2.2006). Nařízení (ES) č. 23/2006 (Úř. věst. L 5, 10.1.2006). Nařízení (ES) č. 1763/2004 (Úř. věst. L 315, 14.10.2004). Společný postoj 2006/204/SZBP a rozhodnutí 2006/205/SZBP (Úř. věst. L 72, 11.3.2006).

BLÍZKÉ VZTAHY

143

Jugoslávii (ICTY) ze spáchání zločinů, a které jsou dosud na svobodě nebo jednají takovým způsobem, který by mohl bránit účinnému provádění mandátu ICTY. Dne 23. ledna (1) zrušila společný postoj 96/184/SZBP (2) k vývozu zbraní do bývalé Jugoslávie. Komise přijala dne 6. dubna návrh nařízení (3) o Evropské agentuře pro obnovu (EAR), jež byla založena pro provádění pomoci Společenství určené Srbsku a Černé Hoře, včetně Kosova a Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Vzhledem k tomu, že platnost nařízení (ES) č. 2667/2000, kterým byla agentura zřízena, skončila dnem 31. prosince 2006, Komise navrhla na základě zprávy z prosince 2005 o budoucnosti mandátu Evropské agentury pro podporu ukončit její činnost, přičemž se snaží dosáhnout prodloužení jejich současných mandátů a statutu o dva roky, tj. do 31. prosince 2008. To by jí mělo umožnit postupně odstoupit od programu CARDS (podpora Společenství na obnovu, rozvoj a stabilizaci). Rada dne 28. listopadu schválila odpovídající nařízení (4). Dne 13. listopadu Rada přijala směrnice pro vyjednávání o usnadnění vízové povinnosti a uzavření readmisních dohod s Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem. Zároveň Rada schválila zmocnění pro vyjednávání dohody o usnadnění vízové povinnosti s Albánií, s níž již Evropské společenství uzavřelo readmisní dohodu. Jednání se všemi zeměmi byla oficiálně zahájena dne 30. listopadu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie Rada dne 30. ledna přijala společný postoj (5), kterým se mění omezující opatření vůči extremistům z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a prodlužuje se jejich platnost. Cílem stanovených opatření je zabránit vstupu na území Evropské unie určitým osobám, které aktivně podporují nebo se účastní násilných extremistických akcí, které odporují základním zásadám rámcové dohody z Ochridu (stabilita, územní celistvost a multietnický charakter této země), a/nebo kteří úmyslně ohrožují a maří provádění rámcové dohody činnostmi, jež nejsou v souladu s demokratickým procesem. Rada dne 20. února (6) prodloužila a změnila mandát zvláštního zástupce Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Bosna a Hercegovina Jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení (DSP) s Bosnou a Hercegovinou probíhala v souladu se směrnicemi pro vyjednávání, které Rada přijala v listopadu 2005. (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Společný postoj 2006/29/SZBP (Úř. věst. L 19, 24.1.2006). Úř. věst. L 58, 7.3.1996. KOM(2006) 162. Nařízení (ES) č. 1756/2006 (Úř. věst. L 332, 30.11.2006). Společný postoj 2006/50/SZBP (Úř. věst. L 26, 31.1.2006). Společná akce 2006/123/SZBP (Úř. věst. L 49, 21.2.2006).

144

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Technická jednání o DSP byla uzavřena v prosinci 2006. Dohoda bude podepsána poté, co Bosna a Hercegovina dosáhne dostatečných úspěchů v klíčových oblastech vymezených Evropskou unií, a to zejména v oblasti policejních reforem. V lednu 2006 byl také zahájen hospodářský dialog s Bosnou a Hercegovinou, první setkání se konalo v dubnu. Dne 30. ledna Rada jmenovala zvláštním zástupcem Evropské unie v Bosně a Hercegovině pana Ch. Schwarze-Schillinga (1). Albánie Komise dne 21. března navrhla podepsání a uzavření dohody o stabilizaci a přidružení (DSP), jakož i prozatímní dohody s Albánií (2). Obě dohody byly podepsány dne 12. června (3). Prozatímní dohoda, která počítá se zavedením obchodních ustanovení DSP ještě před jejím uzavřením, vstoupila v platnost dnem 1. prosince. Srbsko a Černá Hora, včetně Kosova Komise v listopadu 2005 předložila návrh aktualizovaného evropského partnerství se Srbskem a Černou Horou, který se vztahuje i na Kosovo. Rada ho přijala v lednu 2006 (viz výše). V návaznosti na vyhlášení nezávislosti Černé Hory v měsíci červnu Komise předložila nový návrh aktualizovaného evropského partnerství (4), který se týká pouze Černé Hory. Tento návrh vychází z bodů současného evropského partnerství se Srbskem a Černou Horou (včetně Kosova) týkajících se Černé Hory, jež byly aktualizovány přidáním priorit stanovených na základě nových možností Černé Hory a na základě problémů, kterým bude muset jako nezávislý stát čelit. Komise se dne 3. května rozhodla přerušit jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení se Srbskem a Černou Horou, neboť úřady nedodržují závazky vůči ICTY. Jednání, jež byla zahájena v říjnu 2005, do té doby probíhala dobře. Komise a Rada však jasně trvají na tom, že rychlost jednání a uzavření DSP je podmíněno plnou spoluprací s ICTY. Po vyhlášení nezávislosti Černé Hory Rada dne 24. července pověřila Komisi k vyjednávání dohody o stabilizaci a přidružení (DSP) s Černou Horou na základě výsledků, jichž bylo dosaženo při vyjednáváních se státním svazem. Jednání byla zahájena dne 26. září. Rada dne 10. dubna přijala společnou akci (5) o zřízení plánovacího týmu Evropské unie (EUPT Kosovo) v souvislosti s možnou operací Evropské unie pro řešení krize v oblasti právního státu a v dalších možných oblastech v Kosovu. (1) (2) (3) (4) (5)

Společná akce 2006/49/SZBP (Úř. věst. L 26, 31.1.2006). KOM(2006) 138. Rozhodnutí 2006/580/ES (Úř. věst. L 239, 1.9.2006). KOM(2006) 654. Společná akce 2006/304/SZBP (Úř. věst. L 112, 26.4.2006).

BLÍZKÉ VZTAHY

145

Komise navrhla dne 12. května (1) poskytnutí mimořádné finanční pomoci Společenství Kosovu v podobě grantu s cílem podpořit rozvoj zdravého ekonomického a fiskálního rámce, usnadnit další fungování a zlepšování základních administrativních funkcí a pomoci se řešením potřeb v oblasti veřejných investic. Tato pomoc je časově omezena a doplní podporu Světové banky, udělenou prostřednictvím zdrojů Mezinárodního sdružení pro rozvoj (IDA) a jiných dárců. Bude podmíněna pokrokem dosaženým v provádění určitých opatření, zejména v oblasti veřejných financí, jež budou vymezena v úzké spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou. Pomoc je klíčovým prostředkem k překlenutí nedostatku finančních prostředků do vyřešení konečného statusu Kosova. Nebude vázána na ujednání o novém statusu a nebude bránit poskytnutí další podpory ze strany ES nebo mezinárodní podpory, která bude pravděpodobně nutná po přijetí rezoluce o statusu po roce 2007. Tato výjimečná pomoc, která může dosáhnout až 50 milionů EUR, byla předmětem rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu (2). Rada dne 15. září přijala jinou společnou akci (3) o zřízení týmu Evropské unie podílejícího se na přípravách zřízení možné mezinárodní civilní mise v Kosovu, včetně účasti zvláštního zástupce Evropské unie.

Evropská politika sousedství (EPS) Globální přístup Rada dne 23. ledna přijala rozhodnutí (4), kterým se zemím účastnícím se evropské politiky sousedství, jakož i Rusku, umožňuje využívat programu pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX). Komise dne 24. května přijala pozměňovací návrh (5) nařízení o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství. Tento pozměňovací návrh byl přijatý v návaznosti na uzavření interinstitucionální dohody ze dne 17. května o víceletém finančním rámci na léta 2007–2013 (6). Evropský parlament a Rada přijaly odpovídající nařízení dne 24. října (7). Referenční částka pro provádění nařízení v daném období dosahuje výše 11,181 miliard EUR. Rada se dne 28. listopadu rozhodla svěřit nový rozšířený mandát v rámci evropské politiky sousedství na částku dosahující výše 12,4 miliard EUR Evropské investiční bance.

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2006) 207. Rozhodnutí 2006/880/ES (Úř. věst. L 339, 6.12.2006). Společná akce 2006/623/SZBP (Úř. věst. L 253, 16.9.2006). Rozhodnutí 2006/62/ES (Úř. věst. L 32, 4.2.2006). KOM(2004) 628. Viz kapitola I této zprávy. Nařízení (ES) č. 1638/2006 (Úř. věst. L 310, 9.11.2006).

146

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Komise dne 4. prosince přijala sdělení o posílení evropské politiky sousedství (1), které obsahuje konkrétní návrhy v několika oblastech. Sdělení doprovází zpráva o dosaženém pokroku v jednotlivých zemích a oblastech (2), která se vztahuje na sedm prvních zemí, kterých se tato politika týká a které těžily z akčních plánů EPS zavedených od roku 2005. Komise 4. prosince také přijala sdělení o účasti partnerských zemí EPS na činnostech agentur Společenství a na programech Společenství. Spolupráce se zeměmi Středomoří Ve dnech 27. a 28. listopadu se v Tampere (Finsko) konala vrcholná schůzka představitelů evropských a středomořských zemí, které se účastnila i komisařka Benita Ferrero-Waldnerová. Účastníci zhodnotili úspěchy, jichž se dosáhlo při provádění pětiletého pracovního programu schváleného na vrcholné schůzce v Barceloně v roce 2005. Představili také priority na rok 2007, které zahrnují: společné úsilí v boji proti terorismu; liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty a liberalizaci služeb, právo na usazování, konvergenci právních předpisů a zvýšení investic; konferenci na ministerské úrovni o problematice energetiky; konferenci na ministerské úrovni o problematice přistěhovalectví; provádění iniciativy „Horizont 2020“ zaměřující se na boj proti znečištění oblasti Středozemního moře; zavedení Komisí systému stipendií určených studentům dané oblasti a organizování konferencí na ministerské úrovni o vysokém školství; provádění akčního plánu schváleného na prvním ministerském zasedání v Istanbulu v roce 2006 o posílení úlohy ženy ve společnosti. Během roku se konaly další konference představitelů evropských a středomořských zemí zaměřené na konkrétní problematiku: •

dne 24. března se v Marrákeši setkali ministři obchodu Evropské unie a středomořských zemí, aby podpořili obchod a hospodářské vztahy v celé oblasti Středomoří. Během této první konference na ministerské úrovni, která se konala po vrcholné schůzce v Barceloně v roce 2005, jež se konala u příležitosti desátého výročí zahájení procesu, partneři z evropských a středomořských zemí obnovili své závazky pro vytvoření zóny volného obchodu mezi evropskými a středomořskými zeměmi do roku 2010;

•

ve dnech 21. a 22. září se konala konference ministrů průmyslu z evropských a středomořských zemí na ostrově Rhodu. Vyhodnotila úspěchy, jichž bylo dosaženo na politické a technické úrovni, a činnosti, které se mají uplatňovat při řešení problémů spojených s globalizací. Účastníci se rovněž zabývali: novými perspektivami, které evropsko-středomořské partnerství poskytuje; evropskou politikou sousedství; rozšíření spolupráce v oblastech inovace a textilního průmyslu;

•

ve dnech 28. a 29. září se ve Štrasburku konala konference ministrů zemědělství z evropských a středomořských zemí. Účastníci zdůraznili význam závazků přijatých

(1) KOM(2006) 726. (2) SEK(2006) 1504.

BLÍZKÉ VZTAHY

147

společně poslanci a profesními sdruženími z celé oblasti Středozemního moře na podporu koordinace zemědělských politik a posílení spolupráce mezi evropskými a středomořskými subjekty za účelem vytvoření společné evropsko-středomořské zemědělské politiky. Komise dne 17. října předložila sdělení o hodnocení nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP), jenž bylo vypracované v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou (1). Zdůraznila pozitivní dopad tohoto nástroje na uvolnění finančních prostředků, ale doporučila zvýšit jeho vliv na provádění hospodářských reforem. Rada dne 14. února uzavřela evropsko-středomořskou dohodu o přidružení s Libanonem (2). Cílem této dohody, jež vstoupila v platnost dne 1. dubna, je rozvinutí politického dialogu, který vytvoří podmínky k postupné liberalizaci obchodu s produkty, služeb a kapitálů a který podpoří hospodářskou, sociální, kulturní, finanční a měnovou spolupráci mezi stranami. Rada se dne 16. října vyslovila pro přijetí doporučení o provádění akčního plánu EU-Libanon Radou přidružení zřízenou v rámci této dohody. Rada přidružení schválí společně a formálně akční plán poté, co Libanon dokončí své vnitřní postupy. Akční plán je nástrojem rozšířené politické a hospodářské spolupráce v rámci evropské politiky sousedství. Stanovuje nejen provádění oblastí přímo uvedených v dohodě o přidružení, ale i rozšíření spolupráce v jiných oblastech, jež jsou v kompetenci členských států a týkají se společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Provádění tohoto akčního plánu by mělo přispět k zintenzivnění vztahů s Libanonem, které procházejí vysokou mírou hospodářské integrace, prohlubování politické spolupráce a sblížení libanonských předpisů a norem s předpisy Unie. Komise dne 7. června přijala návrh (3) nařízení Rady za účelem přijetí doporučení o provádění akčního plánu EU-Egypt Radou přidružení zřízenou evropsko-středomořskou dohodou. Komise vedla v úzké spolupráci s Radou informativní rozhovory s Egyptem o návrhu akčního plánu zahrnujícího období tří až pěti let. Jeho provádění pomůže splnit ustanovení dohody o přidružení a prohloubením hospodářské integrace a politické spolupráce přispěje k posílení vztahů mezi Evropským společenstvím a Egyptem. Stejně jako v případě jiných středomořských zemí je tento akční plán všeobecným nástrojem hospodářské a politické spolupráce, který dále rozvíjí závazky a cíle evropsko-středomořské dohody. Dne 14. listopadu v Bruselu zasedala Rada přidružení EU-Jordánsko. Zhodnotila vývoj bilaterálních vztahů těchto dvou stran. Unie prohlásila, že si váží angažovanosti Jordánska, jeho dlouholetého přispívání evropsko-středomořskému partnerství a jeho účasti na pětiletém pracovním programu, který poukazuje na cíle, jichž se má dosáhnout ve (1) KOM(2006) 592. (2) Rozhodnutí 2006/356/ES (Úř. věst. L 143, 30.5.2006). (3) KOM(2006) 282.

148

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

střednědobém horizontu: politické partnerství a partnerství v oblasti bezpečnosti; hospodářský růst a životaschopné hospodářské reformy; vzdělávání a společensko-kulturní výměny; přistěhovalectví, sociální integrace, spravedlnost a bezpečnost. Další aspekty politiky Evropské unie vůči některým zemím Středomoří a Středního východu jsou uvedeny dále z hlediska přispění Unie k bezpečnosti ve světě. Spolupráce se zeměmi východní Evropy Ukrajina Skutečné provádění akčního plánu EPS z roku 2005 pokročilo zejména díky ročnímu způsobu provádění, který na rok 2006 stanovil rozsáhlou řadu priorit a termínů. Rada pro spolupráci EU-Ukrajina a další příslušné orgány dohody o partnerství a spolupráci zhodnotily provádění akčního plánu. Dosažené úspěchy se staly předmětem obecných hodnocení uskutečněných v měsíci březnu a listopadu. Evropský parlament svým sdělením ze dne 6. dubna uvítal demokratičnost a transparentnost parlamentních voleb, které se konaly v Ukrajině dne 26. března. Komise přijala dne 13. září doporučení s cílem zahájit jednání s Ukrajinou o nové posílené dohodě, která by měla nahradit současnou dohodu o partnerství a spolupráci, jež byla uzavřena v roce 1998 na dobu deseti let. Po setkání obou stran v rámci Rady pro spolupráci v Bruselu dne 14. září se dne 27. října konala v Helsinkách vrcholná schůzka Evropská unie-Ukrajina, již se zúčastnil předseda Komise J. M. Barroso a komisařka B. Ferrero-Waldnerová. Na schůzce se zejména zhodnotily úspěchy společných iniciativ v takových oblastech, jakými jsou např. energetika, otázky hranic, nebo provádění akčního plánu EU-Ukrajina z roku 2005. U příležitosti konání schůzky byly předběžně podepsány i dohody o zjednodušení postupů udělování víz a o zpětném přebírání nelegálních přistěhovalců. Úspěchů bylo dosaženo i v případě transparentní kontroly hranic mezi Ukrajinou a Moldavskem. Se souhlasem obou zemí Unie od července posílila tuto misi pro pomoc na hranicích (EUBAM). V lednu a v listopadu se konaly třístranné schůzky s oběma zeměmi, které se zabývaly otázkou hranic. Při listopadovém schůzce, které se účastnila i komisařka B. Ferrero-Waldnerová, byly s Ukrajinou a Moldavskem podepsány dohody týkající se problematiky hranic a výměny celních informací. Moldavsko Skutečné provádění akčního plánu EPS z roku 2005 pokročilo zejména díky ročnímu způsobu provádění, který na rok 2006 stanovil rozsáhlou řadu priorit a termínů. Rada pro spolupráci EU-Moldavsko a další příslušné orgány dohody o partnerství a spolupráci zhodnotily provádění akčního plánu. Dosažené úspěchy se staly předmětem obecných hodnocení uskutečněných v měsíci březnu a listopadu.

BLÍZKÉ VZTAHY

149

Od 1. ledna Moldavsko využívá systému všeobecných preferencí plus (GSP+). Moldavsko a Komise pokročily na cestě k udělení dalších možných nezávislých obchodních preferencí. Úspěchů bylo dosaženo i v případě transparentní kontroly hranic mezi Moldavskem a Ukrajinou (viz výše). Komise nadále podporuje snahy o urovnání konfliktu s Podněsteřím. V září a v listopadu uspořádala semináře pro podněsterské společnosti, aby jim jasně ukázala možnosti obchodních výměn s Unií a zároveň upozornila na nutnost respektovat v tomto směru oficiální moldavské předpisy. Komise rovněž dokončila přípravy na zahájení jednání s Moldavskem o uzavření dohody o zjednodušení postupů udělování víz a dohody o zpětném přebírání osob. Rada dne 19. prosince přijala za tímto účelem směrnice k vyjednávání. Bělorusko Vztahy mezi Evropskou unií a Běloruskem ochladly po mezinárodním odsouzení prezidentských voleb pořádaných dne 19. března 2006. Přes veškerá varování mezinárodního společenství tyto volby porušily mezinárodní volební normy a Evropská unie reagovala dne 18. května přijetím omezujících opatření vůči některým běloruským představitelům a prezidentu Lukašenkovi (1). Rada tak zmrazila veškeré finanční prostředky a zdroje osob zodpovědných za porušení mezinárodních volebních norem a vypracovala seznam třiceti šesti osob, kterých se tato opatření týkají, mezi kterými je uveden i prezident Lukašenko. Komise dne 21. listopadu předložila dokument, který popisuje výhody, jež by mohla Unie Bělorusku přinést, pokud by se země zavázala k demokratickému procesu, dodržování lidských práv a právního státu. Dokument obsahuje konkrétní příklady výhod, z kterých by mohli těžit běloruští občané při sbližování země s Unií v rámci evropské politiky sousedství. Spolupráce se zeměmi jižního Kavkazu Komisařka B. Ferrero-Waldnerová navštívila oblast jižního Kavkazu ve dnech 16. a 17. února a 2. a 3. října s cílem posoudit akční plány EPS, „dřímající konflikty“ v oblasti a otázky související s bezpečností v oblasti energetiky. U příležitosti návštěvy ministrů trojky ve dnech 2. a 3. října byla vyhotovena závěrečná znění akčních plánů EPS s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií. Tyto texty byly Komisí oficiálně předloženy ve dnech 24., 25. a 26. října a přijaty během zasedání Rady pro spolupráci, které se konalo se všemi třemi zeměmi v Bruselu dne 14. listopadu. Během těchto zasedání se představitelé Unie a další strany vzájemně znovu ujistili o své vůli ke spolupráci, aby mohli plně těžit z výhod nabízených jednotlivými akčními plány EPS. (1) Společný postoj 2006/362/SZBP a nařízení (ES) č. 765/2006 (Úř. věst. L 134, 20.5.2006).

150

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Rada pro spolupráci Evropská unie-Arménie vyhodnotila vývoj situace v oblasti jižního Kavkazu a politických a hospodářských reforem uskutečněných v Arménii. Zabývala se i otázkami energetiky, a to zejména pokročilostí procesu odstavení jaderné elektrárny Mecamor. Evropská unie si také přála zmínit se o problematice lidských práv a řádné správy věcí veřejných, která patří mezi zásadní body dvojstranného dialogu, a zdůraznila nejvyšší význam uspořádání příštích parlamentních voleb v Arménii, jež by se měly konat na jaře roku 2007, v souladu se závazky přijatými v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy. Při zasedání Rady pro spolupráci Evropská unie-Ázerbájdžán vyjádřila Unie své obavy z nedávných událostí v Ázerbájdžánu, zejména v oblasti svobody tisku a dalších ostatních sdělovacích prostředků. Následně po podepsání memoranda o porozumění dne 7. listopadu o partnerství mezi Ázerbájdžánem a Unií v oblasti energetiky předsedou J. M. Barrosem a prezidentem Alijevem došlo k přínosným výměnám názorů týkajících se vztahů mezi stranami v oblasti energetiky. Rada pro spolupráci Evropská unie-Gruzie vyhodnotila vztahy mezi oběma stranami, průběh gruzínských politických a hospodářských reforem a nedávný vývoj vztahů mezi Gruzií a Ruskem.

Strategické partnerství s Ruskem Dne 25. května se za přítomnosti předsedy komise J. M. Barrosa konala vrcholná schůzka Evropské unie a Ruska v ruské Soči. Účastníci se dohodli na postupu rozvíjení nového rámce vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem za účelem nahrazení současné dohody o spolupráci a partnerství. Schůzka dala také nový podnět k provádění čtyř plánů na vytvoření společných prostorů, na nichž se Evropská unie s Ruskem dohodla. Byly také podepsány dohody o zjednodušení postupů udělování víz a o zpětném přebírání osob. Evropský parlament přijal po této vrcholné schůzce dne 15. června usnesení, kterým zdůrazňuje význam silnějšího a vylepšeného partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem na základě vzájemné závislosti a sdílených zájmů na rozvoji všech čtyř společných prostorů. Zdůrazňuje strategický význam spolupráce pro energetiku a nutnost spolupráce s Ruskem za účelem prosazování míru, stability a bezpečnosti a nezbytnost boje proti mezinárodnímu terorismu, násilnému extremismu, drogám, obchodu s lidmi a přeshraniční organizované trestné činnosti. Parlament však vyjádřil své zklamání z nedostatečných úspěchů při řešení konfliktu v Podněsteří a na jižním Kavkaze a z nedostatečné vůle ruských orgánů zahájit opravdový proces demokratizace s Běloruskem. Evropský parlament rovněž vzdal svým usnesením ze dne 25. října poctu práci a zásluhám ruské novinářky Anny Politkovské, která byla zavražděna. Vyzývá Komisi a členské státy k přijetí důsledného postoje během jednání s Ruskem o obnovení dohody o partnerství a spolupráci kladoucího důraz na ochranu svobody tisku a nezávislosti žurnalistiky v souladu s evropskými normami v dané oblasti.

BLÍZKÉ VZTAHY

151

Dne 25. listopadu se za přítomnosti předsedy komise J. M. Barrosa konala druhá vrcholná schůzka Evropské unie a Ruska v Helsinkách. Účastníci zhodnotili provádění plánů na vytvoření společných prostorů a vyměnili si své názory o perspektivách na všeobecnou a hloubkovou hospodářskou integraci Ruska po jeho přistoupení k Světové obchodní organizaci. Bylo podepsáno memorandum o porozumění za účelem postupného zrušení zpoplatnění přeletů přes Sibiř. Po tomto zasedání se na vrcholné schůzce o „severní dimenzi“ k představitelům Unie a Ruska připojili norský a islandský předseda vlády. Schválili politické prohlášení a rámcový dokument o zahájení nové politiky týkající se „severní dimenze“ od 1. ledna 2007. Výsledky této druhé vrcholné schůzky se staly předmětem usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince. Ten dne 16. listopadu vyjádřil své potěšení z vymezení strategie Společenství pro oblast Baltského moře v rámci evropské „severní dimenze“. Stálá rada pro partnerství Evropská unie-Rusko se v březnu sešla v Moskvě a v říjnu v Helsinkách. Tato zasedání se zabývala soudnictvím a vnitřními věcmi (dvakrát), dopravou, životním prostředím, zahraniční politikou a energetikou. Komise dne 22. prosince předložila zprávu, která ocenila usnadnění tranzitu osob mezi kaliningradskou oblastí a zbývající částí Ruska (1). Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy

• • • • • • • •

Generální ředitelství pro rozšíření: http://ec.europa.eu/enlargement/index_en.htm Generální ředitelství pro vnější vztahy: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/index.htm Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii: http://www.un.org/icty/index.html Evropská politika sousedství (EPS): http://ec.europa.eu/world/enp/index_en.htm Země jižního Středomoří a Středního východu: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/med_mideast/intro/index.htm Barcelonský proces: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/euromed/bd.htm Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/russia/intro/index.htm Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/ukraine/intro/index.htm

(1) KOM(2006) 840.

152

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Oddíl 2

Přítomnost EU ve světové ekonomice Mezinárodní obchod Mnohostranná jednání: jednání z Dohá Přetrvávající obavu Evropské unie představovalo v roce 2006 pokračování jednání z Dohá, a to z důvodu rozpačitých výsledků summitu Světové obchodní organizace (WTO), který se konal v prosinci 2005 v Hongkongu. Nutnost urychleně uzavřít ambiciózní, avšak vyváženou a realistickou dohodu byla rovněž předmětem usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna. Na konci června se Rada sešla na mimořádném zasedání trvajícím po celou dobu jednání na ministerské úrovni. Ve svých závěrech ze dne 12. června vyjádřila Rada úmysl sejít se rovněž během jednání v červenci nebo v srpnu. To však trvalo pouze několik hodin, aniž by zaznamenalo nějaký pokrok, což vedlo generálního ředitele WTO Pascala Lamyho k rozhodnutí navrhnout pozastavení jednání na dobu neurčitou. Dne 9. a 10. září se konalo v Riu de Janeiru na pozvání zemí G-20 a za účasti člena Komise Petera Mandelsona zasedání na úrovni ministrů, jehož cílem bylo posoudit důvody tohoto neúspěchu. Peter Mandelson poté odjel na konci září do Spojených států, aby jednal s americkými orgány o možnostech, jak jednání znovu zahájit. Na listopadové generální radě Pascal Lamy oznámil „pružné“ obnovení jednání. Řešení sporů V roce 2006 byla Evropská unie účastnickou stranou v 36 sporech předložených WTO (v 18 případech jako žalující strana a v 18 případech jako žalovaná strana). Ve většině těchto sporů stála Unie proti Spojeným státům (v devíti případech jako žalující strana a v pěti případech jako žalovaná strana). Nejvýznamnějšími případy byly spory „Airbus v. Boeing“ vedené Unií a Spojenými státy z důvodu údajných dotací poskytnutých těmto výrobcům velkokapacitních civilních letadel. Unie předložila aktualizovanou žádost zvláštní skupině dne 20. ledna a Spojené státy dne 31. ledna. Rok 2006 byl poznamenán první žalobou, kterou Unie jako žalující strana podala proti Číně a která se týkala opatření vztahujících se na dovoz automobilových částí a součástí (žádost o ustavení zvláštní skupiny ze dne 15. září). V případech, v nichž byla Unie žalovanou stranou, WTO odmítla velkou většinu argumentů Spojených států týkajících se celního režimu Společenství (zpráva odvolacího orgánu ze dne 13. listopadu) a vydala rozhodnutí v žalobě podané Argentinou, Kanadou a Spojenými státy proti Unii a týkající se údajného faktického moratoria na schválení geneticky modifikovaných organismů (zpráva zvláštní skupiny ze dne 29. září).

PŘÍTOMNOST EU VE SVĚTOVÉ EKONOMICE

153

Nástroje obchodní politiky Ke dni 30. listopadu bylo zahájeno 59 šetření týkajících se antidumpingových, antisubvenčních a ochranných opatření. Celkově probíhalo 76 šetření. K témuž dni bylo v platnosti 134 antidumpingových opatření a 12 vyrovnávacích opatření, jakož i několik závazků pocházejících z 12 zemí. V oblasti antidumpingu bylo celkově uloženo 9 prozatímních opatření a 13 konečných opatření. Dne 6. prosince přijala Komise zelenou knihu nazvanou „Globální Evropa: nástroje Evropy na ochranu obchodu v měnícím se světovém hospodářství“ (1). Cílem této iniciativy ve formě konzultace je definovat spravedlivou rovnováhu při ochraně zájmů jednotlivých hospodářských subjektů Společenství (spotřebitelů, distributorů a maloobchodníků, výrobních odvětví a členských států). Na základě výsledků konzultace hodlá Komise předložit sdělení spolu s legislativními návrhy s cílem přizpůsobit použití nástrojů na ochranu obchodu novým požadavkům globalizovaného hospodářství. Vývozní úvěry V srpnu přijala Komise návrh (2) na nové rozhodnutí, jež má nahradit rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2000, za účelem začlenit do práva Společenství nejnovější verzi dohody Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o státem podporovaných vývozních úvěrech, která vstoupila v platnost v prosinci roku 2005. Dvojí užití Dne 27. února byla přijata změna nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 (hlavní nařízení), kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití (3). Tato změna schválila nejnovější kontrolní seznam zboží a technologií dvojího užití v oblasti vývozu. Dne 18. prosince předložila Komise sdělení o přezkumu režimu Společenství pro kontrolu vývozu v uvedené oblasti (4). Předložila rovněž návrhy za účelem změnit/přeformulovat nařízení (5) tak, aby se začlenila doporučení uvedená ve vzájemném hodnocení z roku 2004 o provádění nařízení v členských státech, a uvést ho do souladu se závazky stanovenými v rezoluci OSN č. 1540 (2004) o kontrole vývozu. Přístup na vnější trhy Komise nadále pokračovala v trvalém rozšiřování informací v interaktivní a bezplatné databázi „Přístup na trhy“ (6) s cílem poskytovat informace, které budou ještě více (1) (2) (3) (4) (5) (6)

KOM(2006) 763. KOM(2006) 456. Nařízení (ES) č. 394/2006 (Úř. věst. L 74, 13.3.2006). KOM(2006) 828. KOM(2006) 829. http://ec.europa.eu/trade/index_en.htm.

154

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

přizpůsobené potřebám uživatelů. Kromě toho byla na podzim roku 2006 zahájena veřejná konzultace zúčastněných stran v souladu se sdělením o globalizovaném hospodářství ze dne 4. října, které vyjadřuje úmysl jasněji zaměřit evropskou strategii přístupu na trhy na klíčové překážky pro vývozce (1). Přístup na trhy Unie Komise vytvořila v roce 2004 novou bezplatnou službu on-line „Export Helpdesk pro rozvojové země“ (2) a ukázala tak svoje odhodlání pomáhat rozvojovým zemím v jejich úsilí integrovat se do světového hospodářství. Od té doby, a především v roce 2006, byly informace poskytované touto službou neustále doplňovány (zejména v oblasti veterinárních a rostlinolékařských předpisů, které jsou zároveň platné na evropské i vnitrostátní úrovni). Byla rovněž vytvořena strategie na podporu služby Export Helpdesk (pořádání prezentací, pracovní semináře, nové brožury v angličtině, španělštině, francouzštině a portugalštině) s cílem ujistit se, že všichni případní uživatelé mohou plně využívat této služby on-line. Ocelářský průmysl Dne 13. listopadu přijala Rada směrnice pro vyjednávání o dohodách s Ruskem, Ukrajinou a Kazachstánem o množstevních omezeních pro některé výrobky z oceli. Jednání o těchto dohodách probíhají. Dne 11. prosince přijala Rada nařízení o autonomních opatřeních stanovících množstevní omezení na dovoz oceli pocházející z těchto tří zemí s cílem pokrýt přechodné období v rozmezí od 1. ledna 2007 do vstupu uvedených dohod v platnost (3). Autonomní opatření rovněž stanoví ustanovení v oblasti rozšíření (přechodná opatření týkající se odeslání). Dne 18. prosince přijala Komise nařízení o pokračování systému předchozí kontroly, pokud jde o některé výrobky ze železa a oceli, do 31. prosince 2009 (4). Textil Dne 14. září Rada zmocnila Komisi, aby jednala o dohodě s Běloruskem o obchodu s textilními výrobky. Na základě dohody dosažené s touto zemí přijala Rada dne 19. prosince rozhodnutí o podpisu a prozatímním provádění dohody ode dne 1. ledna 2007. Obdobný proces byl zahájen, pokud jde o prodloužení dohody o obchodu s textilními výrobky, s Ukrajinou. Na základě dohody dosažené s touto zemí přijala Komise dne 27. listopadu návrh rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním provádění dohody ode dne 1. ledna 2007, aby se zajistila právní jistota takového obchodu až do doby, kdy Ukrajina ukončí proces přistoupení ke Světové obchodní organizaci (5). (1) (2) (3) (4) (5)

KOM(2006) 567. http://exporthelp.europa.eu/. Úř. věst. L 360, 19.12.2006. Nařízení (ES) č. 1915/2006 (Úř. věst. L 365, 21.12.2006). KOM(2006) 730.

PŘÍTOMNOST EU VE SVĚTOVÉ EKONOMICE

155

Dne 4. prosince upravila Rada textilní kvóty na dovozy ze třetích zemí, na něž se vztahují dohody, protokoly nebo jiná dvoustranná ujednání, tak, aby byly vzaty v úvahu potřeby Bulharska a Rumunska v rámci jejich přistoupení k Unii ode dne 1. ledna 2007.

Celní unie Komise předložila dne 17. května Evropskému parlamentu a Radě návrh rozhodnutí, kterým se zavádí akční program pro oblast cel ve Společenství nazvaný „Clo 2013“ (1). Cílem této iniciativy je pomoci celním správám zúčastněných zemí napomáhat legálnímu obchodu, zjednodušit a urychlit celní řízení a přitom zajistit bezpečnost a ochranu občanů a finančních zájmů Společenství. Měla by se zejména projevit rozvojem celoevropského elektronického celního prostředí, prováděním modernizovaného celního kodexu nebo výměny informací a osvědčených postupů s celními správami třetích zemí.

Transatlantické vztahy „Transatlantická ekonomická iniciativa“ se zrodila v roce 2005 při příležitosti schůzky na nejvyšší úrovni Evropská unie-Spojené státy. V roce 2006 se úsilí vyvinuté za tímto účelem týkalo těchto cílů: podporovat spolupráci v oblasti standardů a právních předpisů; napomáhat otevření a konkurenceschopnosti kapitálových trhů; podporovat spolupráci v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu; podporovat inovace a technologický rozvoj; napomáhat obchodu, cestování a bezpečnosti; podporovat energetickou účinnost, práva duševního vlastnictví, investice, politiku hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek a služby. Dne 1. června přijal Evropský parlament důležité usnesení týkající se zlepšení vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nahrazující stávající transatlantický program dohodou o transatlantickém partnerství (DTP), která by měla vstoupit v platnost v roce 2007. Podle Evropského parlamentu by měla DTP rozšířit stávající program v politické a hospodářské oblasti a v oblasti bezpečnosti. V usnesení ze dne 13. června vyjádřil Evropský parlament rovněž své znepokojení nad situací vězňů ve věznici Guantánamo. Dne 21. června se konala ve Vídni schůzka na nejvyšší úrovni Evropská unie-Spojené státy. Unii zastupovali Wolfgang Schüssel, rakouský kancléř a úřadující předseda Rady, Ursula Plassniková, rakouská ministryně zahraničních věcí, José Manuel Barroso, předseda Komise, Benita Ferrero-Waldnerová a Peter Mandelson, členové Komise, jakož i Javier Solana, generální tajemník Rady a vysoký představitel pro SZBP. Spojené státy (1) KOM(2006) 201.

156

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

zastupovali prezident George W. Bush a ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová. Jednání se hlavně týkala čtyř témat: zahraniční politiky, přičemž zvláštní pozornost byla věnována Íránu, Střednímu východu a podpoře demokracie; energetiky, zejména myšlenky posílit strategickou spolupráci mezi Evropskou unií a Spojenými státy v této oblasti a podporovat zavedení osvědčených postupů na trzích s energií; hospodářství a obchodu, kde hlavní diskutovanou otázkou byl pokrok vedoucí k uzavření kola jednání zahájeného v Dohá v rámci Světové obchodní organizace; změny klimatu a nejúčinnějšího způsobu, jak této změně čelit. Tato schůzka na nejvyšší úrovni byla rovněž příležitostí pro zahájení společného akčního plánu Evropské unie a Spojených států o celkovém posílení práv duševního vlastnictví díky užší spolupráci v oblasti celnictví, zejména prostřednictvím výměny údajů. Schůzka na nejvyšší úrovni umožnila také obnovení programu spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Jelikož Soudní dvůr Evropských společenství zrušil dohodu se Spojenými státy o zpracování a předávání osobních údajů o cestujících v letecké dopravě, doporučila Komise dne 16. června (1), aby Rada a Komise postupovaly společně, pokud jde o oznámení vypovězení dohody Spojeným státům. Toto vypovězení nabylo účinku dne 30. září. Dne 27. června přijala Rada směrnice pro vyjednávání s cílem nahradit stávající dohodu novou dohodou založenou na odpovídajícím právním základu. Dohoda, která byla uzavřena 19. října, je prozatímně použitelná od uvedeného dne až do 31. července 2007 s možností jejího prodloužení na základě vzájemného písemného souhlasu obou stran. Kanada a Evropská unie se zaměřily na prohloubení svých hospodářských a obchodních vztahů. V roce 2006 se kolo jednání týkalo dohody o posílení obchodu a investic. V květnu se obě strany na základě vzájemné dohody usnesly dočasně pozastavit jednání až do zveřejnění výsledků rokování o rozvojové agendě z Dohá v rámci WTO (viz výše).

Vztahy se zeměmi východní Evropy O politických a hospodářských vztazích se zeměmi východní Evropy, jakož i se zeměmi Balkánu, jižního Kavkazu a Střední Asie pojednává oddíl 1 této kapitoly.

Vztahy s ostatními průmyslovými zeměmi (2) Obecný přístup V rámci finančního výhledu na období 2007–2013 předložila Komise dne 25. ledna tematický program spolupráce s průmyslovými zeměmi a dalšími zeměmi s vysokými (1) KOM(2006) 335. (2) O vztazích se zeměmi, jako jsou Čína a Indie, pojednává oddíl 3 této kapitoly.

PŘÍTOMNOST EU VE SVĚTOVÉ EKONOMICE

157

příjmy (1). Tito partneři, vůči nimž má Unie strategické zájmy, jsou hlavní země OECD, které nejsou členy Evropské unie, některé asijské země a území a země Rady pro spolupráci v Zálivu. Spolupráce by se měla soustředit na pět priorit: veřejnou diplomacii; podporu hospodářských partnerství, obchodní spolupráce a vědecké a technické spolupráce; podporu vztahů mezi národy, zejména díky rozvoji spolupráce v oblasti vzdělávání; dialog; informační činnost. V červnu během rozpravy mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o balíčku nástrojů, jimiž by se řídila spolupráce s nečlenskými zeměmi Unie, bylo dohodnuto, že se na spolupráci s průmyslovými zeměmi bude vztahovat zvláštní nástroj, který by měl vycházet z obsahu sdělení ze dne 25. ledna. Summit G8 Nejvyšší představitelé států a vlád zasedali od 15. do 17. července v Petrohradě. Zasedání se zúčastnili i José Manuel Barroso, předseda Komise, a Matti Vanhanen, finský premiér a úřadující předseda Rady. Na závěr summitu přijali účastníci zejména prohlášení o boji proti pirátství a padělatelství, která ohrožují udržitelný rozvoj, inovace a zdraví spotřebitelů. Vedoucí představitelé G8 rovněž přijali prohlášení o globální energetické bezpečnosti i přes přetrvávající rozpory ohledně jaderné energie a změny klimatu a ruskou neochotu ratifikovat energetickou chartu. Japonsko Dne 24. dubna se konala v Tokiu patnáctá schůzka na nejvyšší úrovni Evropská unie-Japonsko. Evropskou unii zastupovali předseda Komise José Manuel Barroso a členka Komise Benita Ferrero-Waldnerová a dále Wolfgang Schüssel, rakouský kancléř a úřadující předseda Rady, jakož i Javier Solana, generální tajemník Rady a vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Setkání se hlavně týkalo politických a hospodářských aspektů vztahů Evropská unie-Japonsko, světových problémů, zvláště energetických, i různých mezinárodních otázek, jako je regionální spolupráce ve východní Asii a vztahy s Čínou, korejským poloostrovem, Ruskem, Íránem a Středním východem. Jižní Korea Dne 9. září se konala v Helsinkách schůzka na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Jižní Koreou, jíž se zúčastnili José Manuel Barroso, předseda Komise, Benita Ferrero-Waldnerová, členka Komise, Matti Vanhanen, finský premiér a úřadující předseda Rady, Javier Solana, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a korejský prezident Roh Moo-hyun. Z hospodářského hlediska se jednání týkala způsobů posílení již tak velmi významných obchodních vztahů mezi oběma stranami. Byla vzpomenuta zejména otázka zahájení jednání týkajících se dvoustranné dohody o volném obchodu. Z politického hlediska se rokování zaměřila na vývoj situace na korejském poloostrově, na mezikorejské vztahy, jakož i na další mezinárodní otázky. (1) KOM(2006) 25.

158

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Během schůzky na nejvyšší úrovni byla také podepsána dohoda mezi Evropským společenstvím a Jižní Koreou o rozvoji globálního družicového navigačního systému (GNSS). Švýcarsko Dne 27. února přijala Rada řadu rozhodnutí za účelem uzavřít se Švýcarském různé dohody, které této zemi umožní zapojit se do: programů Společenství MEDIA Plus a vzdělávání MEDIA v audiovizuální oblasti; Evropské agentury pro životní prostředí a evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí; statistické spolupráce s Evropskou unií. Rovněž 27. února podepsali předsedové Rady a Komise memorandum o porozumění týkající se švýcarského příspěvku ve výši jedné miliardy švýcarských franků na období pěti let na financování projektů určených ke snížení sociálně-ekonomických nerovností v deseti nových členských státech Unie. S přihlédnutím k tomuto rozšíření byly rovněž upraveny dvoustranné odvětvové dohody se Švýcarskem, například v oblasti volného pohybu osob nebo veřejných zakázek. Dne 15. května schválila Rada uzavření dohody o vědecké a technické spolupráci se Švýcarskem. Dne 10. srpna schválila Rada dohodu týkající se účasti Švýcarska na vojenské operaci Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během voleb pořádaných v této zemi (operace EUFOR RD Congo). Země Evropského hospodářského prostoru Dne 27. února schválila Rada předlohu správní dohody upravující vztahy mezi Evropskou obrannou agenturou a norským ministerstvem obrany. Dne 21. února (1) uzavřela Rada protokol, který umožňuje, aby byla na Islandu a v Norsku uplatňována ustanovení o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku příslušníkem třetího státu. Dne 27. června schválila Rada podpis dohody o postupu předávání mezi členskými státy Unie a Islandem a Norskem, který se opírá o evropský zatýkací rozkaz. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy

• • •

Generální ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/index_en.htm Světová obchodní organizace: http://www.wto.org/index.htm Rozvojová agenda z Dohá: http://ec.europa.eu/trade/issues/newround/doha_da/index_en.htm http://www.wto.org/english/tratop_e/dda_e/dda_e.htm

(1) Rozhodnutí 2006/167/ES (Úř. věst. L 57, 28.2.2006).

PŘISPĚNÍ K MEZINÁRODNÍ SOLIDARITĚ

• •

159

Generální ředitelství pro vnější vztahy: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/index.htm Vztahy Evropská unie-Spojené státy americké: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/us/intro/index.htm

Oddíl 3

Přispění k mezinárodní solidaritě Ochrana a šíření společných hodnot za hranicemi Evropské unie Cílem Evropské unie v roce 2006 na mezinárodní scéně v oblasti „společných hodnot“ bylo upevnění mezinárodního rámce pro ochranu lidských práv, právního státu a prosazování demokracie, jakož i posílení důvěry v demokratický proces na celém světě, a to zejména prostřednictvím volebních pozorovatelských misí. Komise dne 25. ledna navrhla vytvoření tematického programu na podporu demokracie a lidských práv ve světě v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 (1). Tento program, který je pokračováním Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a jehož právní základ vyprší na konci roku 2006, sleduje dva strategické cíle: jednak zlepšení dodržování lidských práv a základních svobod tam, kde jsou nejvíc ohroženy, a podporu obětí represí a zneužívání; jednak posílení úlohy občanské společnosti při prosazovaní lidských práv a demokratické reformy a podporu rozvoje politické účasti a politického zastoupení. Konkrétně z programu EIDHR bylo v roce 2006 financováno 14 misí EU pro pozorování voleb, a to v celkové výši přibližně 35 milionů EUR. Tyto mise se týkaly následujících zemí a regionů: •

Asie/Tichomoří: Fidži (květen); Aceh – Indonésie (prosinec);

•

Latinská Amerika a Karibik: Haiti (únor–duben); Bolívie (červenec); Mexiko (červenec); Nikaragua (listopad); Venezuela (prosinec);

•

Střední východ: Gaza/Západní břeh Jordánu (leden); Jemen (září);

•

Afrika: Uganda (únor), Konžská demokratická republika (červenec–říjen); Zambie (září); Mauritánie (listopad–prosinec): obecní/parlamentní volby.

(1) KOM(2006) 23.

160

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Evropský parlament a Rada přijaly dne 20. prosince nový nástroj financování na podporu demokracie a lidských práv ve světě (1), s cílem vytvořit právní základ pro uvedený program. Zvláštní funkcí nového nástroje je, podobně jako u programu EIDHR, napomáhat plnění politických cílů EU v oblasti podpory lidských práv a demokracie ve vnějších vztazích, jak je uvedeno v ustanoveních Smlouvy o Evropské unii, ve sděleních Komise, rezolucích Evropského parlamentu a v závěrech Rady přijatých v průběhu posledních let. Tyto cíle mají všeobecnou povahu, která se odráží v hlavních zásadách přijatých Evropskou unií v oblasti lidských práv a nejrůznějšími způsoby nachází odezvu v procesu stabilizace a přidružení, evropské politice sousedství a v evropském konsensu o rozvoji, či v nových regionálních iniciativách, jako je strategie Evropské unie pro Afriku, strategické partnerství Evropské unie s Latinskou Amerikou a politika Unie ve vztahu k Asii. Nový nástroj je, podobně jako EIDHR, vytvořen tak, aby doplňoval různé jiné stávající nástroje politik Unie v oblasti demokracie a lidských práv od politického dialogu a diplomatických postupů až po různé nástroje finanční a technické spolupráce. V rámci nového nástroje stability (viz níže) doplňuje též intervence zaměřené konkrétněji na krizové situace. Rada dne 10. dubna podepsala dohodu o spolupráci a pomoci mezi Evropskou unií a Mezinárodním trestním soudem (2). Unie a Mezinárodní trestní soud budou v případě potřeby úzce spolupracovat v otázkách společného zájmu. S cílem usnadnit tento závazek spolupráce a pomoci se obě strany dohodly, že navážou pravidelné kontakty zejména v následujících oblastech: účast na jednáních, výměna informací, svědecké výpovědi zaměstnanců Evropské unie a spolupráce s prokurátorem Soudu. Podpora Mezinárodní trestního soudu je pro Unii prioritou a Unie je odhodlána podporovat jeho účinné fungování a prosazovat jeho všeobecnou podporu prostřednictvím nejširší možné účasti na Římském statutu. Evropský parlament též pokračoval ve své práci v oblasti lidských práv a systematicky upozorňoval na jednotlivé případy zneužívání na celém světě, v Kambodži, Severní Koreji, na Kubě, v Egyptě, Kazachstáně, Mauritánii, Peru, Somálsku, Sýrii, Čadu, Východním Timoru, Podněsteří, v Tunisku nebo v Guantánamu. V některých rezolucích též upozornil na otázky související s ochranou lidských práv, které vyžadují mimořádnou pozornost. Jde zejména o otázky spojené s homofóbií, rasismem, obchodováním s lidmi a násilím páchaným na ženách a dětech. Parlament také zřídil dočasný výbor, který má zkoumat případy pravděpodobného využití členských států EU ústřední zpravodajskou službou Spojených států (CIA) pro převoz a nezákonné zadržování vězňů. Parlament, podobně jako Rada, přivítal zřízení Rady OSN pro lidská práva. Rada přijala dne 17. října osmou výroční zprávu Evropské unie o lidských právech.

(1) Nařízení (ES) č. 1889/2006 (Úř. věst. L 386, 29.12.2006). (2) Úř. věst. L 115, 28.4.2006.

PŘISPĚNÍ K MEZINÁRODNÍ SOLIDARITĚ

161

Rozvojová politika Finanční výhled na období 2007–2013 V rámci hlavních orientací finančního výhledu na období 2007–2013 přijala Komise dne 25. ledna čtyři sdělení v oblasti rozvoje, jejichž cílem je posílit úlohu Evropské unie ve světě: •

první sdělení navrhuje plán pro budoucí tematický program pro lidský a sociální rozvoj (1) vymezující šest širších oblastí intervence: zdraví pro všechny; vědomosti a kvalifikace; zaměstnanost a sociální soudržnost; rovnost pohlaví; děti a mládež; kultura;

•

druhé sdělení se zaměřuje na strategii (2) pro zvýšení bezpečnosti potravin v rámci dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MRC). Komise navrhuje náplň a směry budoucího programu tematických intervencí, který doplňuje národní programy v oblasti bezpečnosti potravin. Komise navrhuje tři hlavní cíle intervence: podporovat mezinárodní veřejné dodávky, které přímo přispívají k bezpečnosti potravin a k financování globálních programů; řešit nejistou situaci v zemích nebo regionech, kde neexistuje účinná vláda nebo nefunguje žádný strategický rámec; prosazovat inovační politiky a strategie v oblasti bezpečnosti potravin. Tato náplň, která se týká všech úrovní, a to kontinentální, regionální, národní i místní, je zaměřena především na Afriku;

•

třetí sdělení se týká programu, který má nahradit současné rozpočtové linie vztahující se na „společné financování s nevládními organizacemi“ a „decentralizovanou spolupráci“ (3). Nový program „Nestátní subjekty a místní orgány v rozvoji“ podporuje „právo iniciativy“ všech organizací občanské společnosti a místních orgánů Evropské unie a partnerských zemí. Financuje jejich „vlastní iniciativy“, pokud neexistují adekvátní geografické programy nebo doplňuje podporu poskytovanou v rámci jiných tematických sektorových programů. Tři hlavní oblasti intervence jsou: činnosti v terénu, které podporují tvorbu společnosti, zdůrazňující zásady integrace a nezávislosti; akce v Evropě a v přistupujících státech, které mají za cíl zvyšování povědomí o problematice rozvoje, resp. vzdělávání v této oblasti; operace, které usnadňují výměnu a koordinaci mezi sítěmi subjektů;

•

čtvrté sdělení s názvem „Opatření v oblasti vnějších vztahů: tematický program pro životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně energie“ (4) je zaměřeno na posílení ekologického rozměru rozvoje a jiných vnějších politik a chce podporovat environmentální a energetickou politiku Evropské unie v oblasti vnějších vztahů prostřednictvím jednotného programu.

(1) (2) (3) (4)

KOM(2006) 18. KOM(2006) 21. KOM(2006) 19. KOM(2006) 20.

162

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

K financování těchto tematických programů byl použit nástroj všeobecného zaměření, a to nástroj pro financování rozvojové a hospodářské spolupráce, k němuž Komise na základě interinstitucionální dohody podepsané v květnu v rámci nového finančního rámce na období 2007–2013 předložila pozměněný návrh nařízení (1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje tento nástroj, bylo přijato dne 18. prosince 2006 (2). Finanční referenční částka pro provádění tohoto nástroje na období 2007–2013 je stanovena tímto nařízením na 16,897 miliardy EUR. Intervence mají probíhat v rámci dvou vzájemně se doplňujících úrovní. První úroveň je geografická a vztahuje se na Asii, Střední Asii, Latinskou Ameriku, Střední východ a Jihoafrickou republiku; druhá je tematická a je určena na posílení regionálních programů na řešení specifických potřeb, jako například migrace, školství a zdravotnictví. Tematické programy mohou též využívat africké, karibské a tichomořské země (AKT), přičemž pro země AKT, které vyžadují pomoc při adaptaci na důsledky unijní reformy v odvětví cukru, je vyhrazena zvláštní částka. Kromě toho nástroj pro financování rozvojové spolupráce zavádí zjednodušený systém, který nahrazuje celou řadu existujících nástrojů jednotným nástrojem financování a umožňuje tak schvalovat všechny intervence Unie na základě jednotných principů a jednoduššího rozhodovacího postupu. Za účelem řešení krizových situací ve třetích zemích zřídil také Evropský parlament a Rada dne 15. listopadu specifický nástroj stability (3). Prostředky na provádění tohoto nástroje v období 2007–2013 byly stanoveny na 2,062 miliardy EUR. Tento nástroj má přispívat ke stabilitě organizováním účinné reakce a pomáhat udržet, vytvořit, resp. obnovit základní podmínky, které umožňují efektivní vykonávání rozvojových politik a politik spolupráce Společenství. Jeho cílem je také přispět k vytvoření kapacit, které umožní čelit specifickým světovým a transregionálním hrozbám, které mohou mít destabilizační dopad, a zabezpečit přípravu na řešení situace před krizí i po ní. Soulad rozvojových politik Evropská unie, která je největším poskytovatelem pomoci na světě se, s ohledem na odpovědnost, která z toho vyplývá, zaměřila v roce 2006 na zefektivnění své pomoci. V rámci zlepšení účinnosti, souladu a dopadu rozvojové pomoci poskytované EU Komise navrhla akční plán, jehož součástí je devět opatření, která budou provádět členské státy ve spolupráci s Komisí v krátkém čase. Tři sdělení, která Komise přijala dne 2. března tvoří „soubor opatření o účinnosti pomoci“:

(1) Viz oddíl 3 kapitoly I této zprávy. (2) Nařízení (ES) č. 1905/2006 (Úř. věst. L 378, 27. 12. 2006). (3) Nařízení (ES) č. 1717/2006 (Úř. věst. L 327, 24. 11. 2006).

PŘISPĚNÍ K MEZINÁRODNÍ SOLIDARITĚ

163

•

sdělení s názvem „Pomoc EU: Poskytovat více pomoci rychleji a lépe“ předkládá konkrétní akční plán (1). Pro každou akci je stanoven operativní harmonogram na období 2006–2007;

•

sdělení s názvem „Posilování dopadu evropské pomoci: společný rámec pro vytváření strategických dokumentů o zemích a společné víceleté programování“ je jedním z prvních konkrétních uplatňovaní akčního plánu. Navrhuje společný rámec Unie pro programovaní rozvojové pomoci s cílem zlepšit její účinnost;

•

sdělení nazvané „Financování rozvoje a účinnost pomoci – Problémy rozšíření pomoci Evropské unie v letech 2006–2010“ zavádí monitoring plnění závazků EU, a to jak z hlediska objemu poskytnutých prostředků, tak z hlediska účinnosti pomoci.

Na základě těchto tří sdělení Komise revidovala a aktualizovala seznam donorů Společenství za rok 2006. Evropský parlament a Rada v dubnu přivítaly celkové zlepšení účinnosti rozvojové pomoci. Komise nadále pokračovala ve svém úsilí v této oblasti a dne 30. srpna předložila sdělení nazvané „Správa věcí veřejných v evropském konsensu o rozvojové politice: na cestě k harmonizovanému přístupu uvnitř Evropské unie“ (2). Cílem Komise je definovat politické principy a plány konkrétního provádění příslušných nástrojů v souladu s evropským konsensem o rozvojové politice. Sdělení obsahuje tři části. První část, zaměřená na politiku, zohledňuje všechny dimenze správy věcí veřejných (politickou, ekonomickou, environmentální i sociální), které ovlivňují hodnocení situace v této oblasti a podporu procesu demokratické správy věcí veřejných v rozvojových zemích. Druhá část popisuje dvě uplatnění tohoto přístupu v praxi: začlenění pobídkového přístupu ke správě věcí veřejných do plánování desátého Evropského rozvojového fondu prostřednictvím tzv. „pobídkové tranše“ ve výši 2,7 miliardy EUR a podporu afrického mechanismu rovnocenného hodnocení v rámci NEPAD (Nové partnerství pro rozvoj Afriky) a Africké unie. Třetí část pak popisuje přístup Společenství v oblasti demokratické správy věcí veřejných v ostatních rozvojových zemích. Komise také konkretizovala svoji podporu Pařížské deklarace z 2. března 2005 o účinnosti pomoci, kterou podepsalo téměř sto zemí a 25 rozvojových agentur. Při této příležitosti se v roce 2006 delegace Komise v rozvojových zemích zúčastnily průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OCDE), jehož cílem bylo vyhodnotit, prostřednictvím dvanácti ukazatelů, dosažené pokroky.

(1) KOM(2006) 87. (2) KOM(2006) 421.

164

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Sociální a lidský rozvoj Komise zajistila, aby otázky zdravotní péče, školství, rovnosti pohlaví, HIV/AIDS a dětí byly začleněny do oblasti rozvojové spolupráce a zejména do plánování 10. ERF (viz níže). Od července bude Komise po dobu jednoho roku členem předsednictví programu „Vzdělání pro všechny – urychlená iniciativa“, a bude tak v centru světového dialogu o zlepšení harmonizace mezi dárci a o účinnosti pomoci v oblasti vzdělávání. Komise bude v úzké spolupráci s členskými zeměmi pokračovat ve svém úsilí o posílení kolektivní úlohy EU v programu FTI. V roce 2006 Komise též jmenovala jednoho ze svých zástupců místopředsedou správní rady do dubna 2007, aby tak posílila své zastoupení v Globálním fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií (kterému na pětileté období poskytla celkové prostředky ve výši 522,5 milionů EUR). Komise předložila dne 21. prosince sdělení nazvané „Evropský akční program pro řešení kritického nedostatku zdravotnických pracovníků v rozvojových zemích (2007–2013)“ (1). Komise navrhuje vypracovat rámec, který by v budoucnu usnadnil monitoring pomoci Společenství v této oblasti, přičemž odpovídající činnosti plánuje financovat z nedávno zřízeného „nástroje rozvojové a hospodářské spolupráce“ (viz výše). Ve své rezoluci ze dne 30. listopadu Evropský parlament znovu vyjádřil znepokojení nad šířením viru HIV, resp. onemocnění AIDS a jiných epidemií, které postihují nejchudší populace zeměkoule. Mezinárodní spolupráce v protidrogové oblasti V roce 2006 byla posílena protidrogová strategie zaměřená na heroinovou cestu, která byla zahájena v roce 2003 v rámci tzv. „Pařížského paktu“, přičemž došlo ke dvěma významným událostem, kterých se Komise aktivně zúčastnila: do Moskvy byla svolána konference na úrovni ministrů, které se zúčastnila komisařka paní Ferrero-Waldnerová a byla zahájena druhá fáze projektu, který podporuje protidrogovou strategii a je financován především Komisí. Jednou z hlavních otázek bylo zajistit, aby se Pařížský pakt nezaměřoval pouze na obchod s drogami, ale také na poptávku po drogách. Komise se též v rámci Pařížského paktu zúčastnila kulatých stolů na téma Afghánistánu a jeho sousedů a regionu Perského zálivu. Mezi ostatní multilaterální iniciativy, kterých se Komise zúčastnila, patřilo 49. zasedání Komise pro omamné látky OSN (ve Vídni, v březnu), dvě výroční setkání Dublinské skupiny (v Bruselu v únoru a v červenci) a Londýnská konference o sdílené odpovědnosti (v listopadu). V oblasti bilaterálních vztahů Unie zorganizovala dvě výroční konference na vysoké úrovni na téma drog, a sice s Latinskou Amerikou a Karibikem (ve Vídni, v březnu) a s Andským regionem (v Bruselu, v září). Trojice zemí se také zúčastnila jednání se Spojenými státy, Ruskem, zeměmi západního Balkánu a Ukrajinou. (1) KOM(2006) 870.

PŘISPĚNÍ K MEZINÁRODNÍ SOLIDARITĚ

165

Většina projektů spolupráce se sice nadále zaměřuje na Afghánistán a andský region a v menší míře i na východní Evropu, Střední Asii, Kavkaz a Balkán, ale byly zahájeny i některé globální iniciativy (jako podpora nevládních organizací v rozvojových zemích, pomoc při analýze současných mezinárodních aktivit v této oblasti atd.) a iniciativy meziregionální (v Latinské Americe, Karibiku, v muslimském světě, mezi Latinskou Amerikou a Afrikou atd.), které pokrývají aspekty chybějící v národních či regionálních programech.

Humanitární pomoc V rámci politiky humanitární pomoci Komise pomáhá obyvatelstvu třetích zemí postiženému přírodními nebo člověkem způsobenými pohromami, a to pouze na základě humanitárních potřeb. V roce 2006 Komise reagovala na humanitární krize ve více než 60 zemích prostřednictvím 90 rozhodnutí o financování a uvolněním prostředků dosahujících celkové výše 671 milionů EUR. Politika Komise se zaměřuje zejména na „opomíjené“ krizové situace, tj. na situace, jejichž humanitární potřeby nepřitahují dostatečnou pozornost dárců a veřejných sdělovacích prostředků (což se odráží na úrovni obdržené oficiální pomoci). V roce 2006 dosahovala podpora „opomíjených“ krizových situací (uprchlíci ze Západní Sahary v Alžírsku, Čečensko a okolní státy, separatistický konflikt v Jammu a Kašmíru, v Nepálu a v Barmě/ Myanmaru) celkové výše 66,4 milionu EUR, což představuje 11 % částky uvolněné v roce 2006 v rámci geografických rozhodnutí. Zatímco v roce 2005 došlo převážně k přírodním pohromám, v roce 2006 se významným způsobem zhoršily některé dlouhotrvající komplexní krize, např. v Dárfúru, Konžské demokratické republice, na Srí Lance či na okupovaných palestinských územích. Komise rovněž rychle reagovala na náhlé vzplanutí krátké, ale velmi komplexní libanonské krize (červenec–srpen). V takovýchto situacích musí Komise použít prostředků z rezervy Evropské unie na pomoc při mimořádných událostech, což také v minulých letech pravidelně dělala. V roce 2006 se k tomuto opatření musela uchýlit třikrát, v případě Súdánu (Dárfúr), Libanonu a okupovaných palestinských území. Byla uvolněna částka v celkové výši 140 milionů EUR, což vedlo k navýšení původního rozpočtu o 35 % (495 milionů EUR). Hlavní operace humanitární pomoci V roce 2006 přidělila Komise prostřednictvím generálního ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO) částku 670,5 milionu EUR na humanitární pomoc. Následující tabulka 1 uvádí rozpis financovaných operací podle jednotlivých regionů.

166

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

TABULKA 1 Finanční prostředky přidělené na humanitární pomoc (rozpočet na rok 2006) podle zeměpisných oblastí (k 30. listopadu 2006) (v EUR) Afrika, Karibik, Tichomoří Africký roh (1) Africká Velká jezera (2) Západní Afrika (3) Karibik, Tichomoří, Indický oceán Jižní Afrika (4)

322 060 000 161 050 000 84 050 000 56 150 000 1 610 000 19 200 000

Nové nezávislé státy (Kavkaz, Tádžikistán)

33 000 000

Střední východ

134 000 000

Severní Afrika

10 900 000

Asie

86 327 000

Latinská Amerika

18 600 000

Tematická financování a dary

20 500 000

Technická pomoc (odborníci a půjčky)

19 000 000

Dipecho – Operativní podpora a prevence katastrof

19 050 000

Ostatní výdaje (audity, hodnocení, informace a komunikace atd.) Celkem za rok 2006

7 116 852 670 553 852

(1) Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Keňa, Somálsko, Súdán a Uganda. (2) Burundi, Konžská demokratická republika, Rwanda a Tanzanie. (3) Čad, Pobřeží slonoviny, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Mauritánie, Nigerská republika a boj proti regionálním epidemiím. (4) Angola a Zimbabwe.

Připravenost na případné katastrofy Komise podporuje v některých oblastech světa intervence v oblasti připravenosti na případné katastrofy. Tak tomu bylo v roce 2006 v rámci programů Dipecho v oblasti Karibiku, Latinské Ameriky, Střední, jihovýchodní a jižní Asie. V roce 2006 byly zahájeny specifické intervence, jako např. rozhodnutí o připravenosti na období sucha v oblasti Afrického rohu. Cílem Komise je vhodně integrovat a zahrnout připravenost na případné katastrofy do svých asistenčních intervencí a pokračovat ve spolupráci s ostatními útvary Komise a se subjekty, které se podílí na začlenění problematiky snižování rizika katastrof do intervencí v oblasti udržitelného rozvoje. Hodnocení generálního ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO) Během své existence bylo generální ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO) již dvakrát hodnoceno, v roce 2006 proběhlo třetí hodnocení (období 2000–2005). Tentokrát se posuzovalo celé období jeho trvání od založení v letech 1992–1993. Hodnocení, jež potvrzuje významnou úlohu generálního ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO) v rámci mezinárodního humanitárního společenství a společenství

PŘISPĚNÍ K MEZINÁRODNÍ SOLIDARITĚ

167

dárců, se zaměřuje na strukturu generálního ředitelství, jeho způsob činnosti a působení na mezinárodní úrovni. Přestože hodnoticí zpráva obsahuje řadu bodů, nad nimiž je třeba se zamyslet, je zřejmé, že mezi priority patří zkvalitnění operačních a koordinačních možností útvarů Komise poskytujících humanitární pomoc (1).

Regionální přístup Rámec a finanční řízení spolupráce s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ) Rada ministrů AKT-ES se na svém setkání v Port Moresby (Papua-Nová Guinea) ve dnech 1. a 2. června dohodla na celkové částce pomoci, kterou Společenství poskytne státům AKT v období 2008–2013, a sice 21,966 miliardy EUR z 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) a 2 miliardy EUR z vlastních zdrojů Evropské investiční banky (EIB). Podmínky provádění tohoto nového finančního rámce na úrovni Společenství upřesnila vnitřní dohoda mezi zástupci členských států zasedajících v Radě, uzavřená dne 17. července (2). Touto vnitřní dohodou bylo též přiděleno z 10. ERF 286 milionů EUR zámořským zemím a územím (ZZÚ) přidruženým ke Společenství. Komise obdržela též 430 milionů EUR na financování výdajů spojených s plánováním a prováděním ERF. Celkové finanční prostředky vynaložené na 10. ERF tak dosahují částky 22,682 miliardy EUR. V porovnaní s 9. ERF se jedná o celkové zvýšení o 30 % (3). V roce 2006 intervence ERF ve prospěch států AKT a ZZÚ dosahují celkové výšky 3,4 miliard EUR. Rozložení této částky je uvedeno v tabulce 2. TABULKA 2 Intervence ERF ve prospěch států AKT a ZZÚ v roce 2006 Oblast intervence Afrika Karibik Tichomoří ZZÚ Programy mimo geografické rozdělení Celkem

(v EUR)

Částka přiznaná pro rok 2006 2 019 297 729 224 019 564 10 251 728 77 800 813 1 076 490 081 3 407 859 915

(1) Zpráva je k dispozici na http://ec.europa.eu/echo/evaluation/partners_en.htm#echo. (2) Úř. věst. L 247, 9.9.2006. (3) Rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES č. 1/2006 (Úř. věst. L 247, 9.9.2006).

168

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Vztahy se zeměmi AKT V oblasti hospodářské a obchodní spolupráce Komise prezentovala několik regionálních strategií partnerství se zeměmi AKT. Tyto strategie uvádějí vztahy Unie s regiony do souladu s formální deklarací o rozvoji přijatou v prosinci 2005 a s revidovanou dohodou z Cotonou z roku 2005. Přispívají též k plnění závazků Unie v oblasti účinnosti pomoci. Pokud se týká obchodní oblasti, v souladu s dohodou z Cotonou v roce 2006 pokračovala jednání o dohodách o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a šesti regiony zemí AKT. Jednání se týkala zejména obchodu, rozvoje a regionální integrace. Afrika V rámci strategie Evropské unie pro Afriku, která byla přijata v roce 2005, předložila Komise 13. července sdělení nazvané „Propojit Afriku: partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti infrastruktury“. Cílem tohoto partnerství je výrazně zvýšit investice EU do infrastruktury a služeb spojených s dopravou, energií, vodou a informačními a komunikačními technologiemi v Africe. Komise dne 20. října přijala sdělení zaměřené specificky na Africký roh, které v rámci strategie EU pro Afriku navrhuje regionální politické partnerství, jehož cílem je přispět k míru, bezpečnosti a rozvoji v tomto regionu (1). Hlavním cílem této iniciativy je vyřešit hluboké příčiny nestability regionu, obnovit důvěru a podpořit prevenci konfliktů. Komise chce za tímto účelem vytvořit politický rámec, který by zastřešil konkrétní regionální iniciativy a programy. Generální tajemník Rady a vysoký představitel SZBP ve společném postupu s Komisí připravil koncept Evropské unie na posílení afrických kapacit prevence, řízení a řešení konfliktů. Rada ve svých závěrech ze dne 13. listopadu tuto iniciativu podpořila. Ve dnech 22. a 23. listopadu se v Tripolisu (Libye) konala první konference ministrů Evropské unie a Afriky o přistěhovalectví a rozvoji. Zúčastnil se jí také pan Frattini, místopředseda Komise, a komisař pan Michel. První Evropské dny rozvoje, které proběhly v Bruselu ve dnech 13. až 17. listopadu z podnětu Komise, byly věnovány tématu „Měnící se Afrika“. V rámci těchto dnů byly uspořádány různé akce, jako politické fórum, obchodní fórum a umělecké výstavy. Na svém prosincovém zasedání Rada zdůraznila své odhodlání pracovat na vytvoření společné strategie mezi Evropskou unií a Afrikou, která by měla být schválena na druhém euro-africkém summitu v roce 2007. Vyjádřila též potěšení nad průběhem voleb v Konžské demokratické republice. Jednalo se totiž o první demokratické volby po více

(1) KOM(2006) 601.

PŘISPĚNÍ K MEZINÁRODNÍ SOLIDARITĚ

169

než čtyřiceti letech. Rada dále vyjádřila podporu globální mírové dohodě v Súdánu i procesu jednání, který zahájila v červnu Liga arabských států v Somálsku. Vyjádřila však také znepokojení nad skutečností, že stále existují překážky bránící mírovému procesu na Pobřeží slonoviny. Pokud jde o bilaterální vztahy, Komise dne 28. června přijala dvě sdělení týkající se vztahů EU s Jihoafrickou republikou: •

první sdělení (1), nazvané „Směrem ke strategickému partnerství mezi EU a Jihoafrickou republikou“, doporučuje Unii vytvořit trvalý, všeobecný, soudržný a koordinovaný rámec uplatnitelný na vztahy EU s Jihoafrickou republikou. Tento rámec by měl zohledňovat dramatické události, které postihly tuto zemi, ale i vedoucí úlohu, kterou tato země má v jižní části afrického kontinentu a její jedinečné postavení v rámci celé Afriky a na světové scéně a měl by se opírat o opatření přijatá v rámci rozvojových cílů tisíciletí (RCT), o evropský konsensus o rozvoji a o strategii Evropské unie pro Afriku. Toto partnerství bude vytvořené za pomoci spojení členských států, Společenství a Jihoafrické republiky v jednotném a soudržném rámci, který bude sledovat konkrétní cíle založené na společných principech, pokrývat všechny oblasti spolupráce a spojovat všechny dotčené subjekty, za pomoci přechodu od politického dialogu ke strategické politické spolupráci a k naplňování společných cílů v regionálních, afrických a světových otázkách a konečně za pomoci posílení existující hospodářské a obchodní spolupráce a rozšíření spolupráce na sociální, kulturní a environmentální oblast;

•

druhé sdělení přijaté Komisí (2) uvádí přehled jednotlivých otázek, které je třeba přezkoumat vzhledem k plánované změně Dohody o obchodě, rozvoji a spolupráci mezi EU a Jihoafrickou republikou. Rada přijala dne 28. listopadu rámcové pokyny k jednání v tomto smyslu.

Vztahy EU s Konžskou demokratickou republikou (KDR) získaly v roce 2006 na důležitosti v důsledku vývoje této země směřujícího k větší stabilitě a demokratizaci. Tento vývoj potvrdily i červencové prezidentské a říjnové parlamentní volby. Evropská unie též věnuje velkou pozornost politické a humanitární situaci v súdánském regionu Dárfúr. Karibik Komise přijala dne 2. března sdělení, které se týká partnerství pro růst, stabilitu a rozvoj mezi Evropskou unií a Karibikem (3). Komise navrhuje dlouhodobou strategii pro Karibik a zkoumá, jak lépe využívat politiku rozvojové spolupráce Evropské unie a její nástroje, a předejít tak tomu, aby se Karibik stal nebezpečným místem, a naopak umožnit, aby samostatně dosáhl svých dlouhodobých rozvojových cílů. Návrh čerpá z předchozích dokumentů Komise, především z „balíčku“ rozvojových cílů tisíciletí a z „evropského (1) KOM(2006) 347. (2) KOM(2006) 348. (3) KOM(2006) 86.

170

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

konsensu“. Cíle mají být dosaženy díky novému partnerství mezi EU a Karibikem orientovanému na tři okruhy, a sice na vymezení politického partnerství, analýzu silných a slabých stránek v hospodářské oblasti a na podporu sociální soudržnosti a boje proti chudobě. Rada též 10. dubna přijala závěry, ve kterých shrnula zásady, které by měly tvořit základ spolupráce. Tichomoří Komise dne 29. května přijala sdělení s názvem „Vztahy EU s tichomořskými ostrovy – strategie pro posílení partnerství“ (1), které Rada přivítala ve svých závěrech ze dne 17. července. Toto sdělení představuje první formální strategii v třicetileté historii vztahů mezi Evropskou unií a Tichomořím. Jeho cílem je upevnit politický dialog, položit větší důraz na rozvojovou spolupráci a zvýšit účinnost poskytované pomoci. Návrh Komise odráží rostoucí důležitost tichomořské oblasti z ekologického, politického a hospodářského hlediska. Kostrou strategie jsou tři základní okruhy, a to: posílení politických vztahů v oblastech společného zájmu, jako je světová politická bezpečnost, obchod, ekonomický a sociální rozvoj a životní prostředí; upřednostnění rozvojové spolupráce v oblastech, ve kterých má Tichomoří výrazné potřeby a Evropská unie naopak komparativní výhodu a kde vykazuje dobré výsledky (udržitelné řízení přírodních zdrojů, regionální spolupráce a řádná správa věcí veřejných); zvýšení efektivity poskytované pomoci, zejména častějším využíváním přímé rozpočtové pomoci a užší spolupráce s dalšími partnery, zejména Austrálií a Novým Zélandem. Strategie umožní harmonizovat vztahy Evropské unie a Tichomoří s novou deklarací o rozvojové politice EU, kterou orgány Společenství přijaly v prosinci 2005 i s revidovanou dohodou z Cotonou z roku 2005. Přispěje též ke splnění závazků EU v oblasti účinnosti pomoci v tomto regionu. Spolupráce s asijskými zeměmi V závěrech přijatých dne 20. března Rada zdůraznila význam ekonomické spolupráce s Asií. Rada zejména vyzdvihla pozornost, kterou hodlá věnovat provádění odpovídajícího monitoringu a hodnocení poskytované pomoci, jakož i koordinaci této pomoci přímo na místě, která umožní lépe vyhodnotit pomoc EU a zvýšit její účinnost. Podporuje též Komisi v jejím úsilí o další zlepšení a zjednodušení postupů uplatňovaných v rámci akčních programů mimo EU. Rok 2006 byl také rokem desátého výročí tzv. procesu ASEM, který zastřešuje asijsko-evropská setkání. Oslava této události se konala v září u příležitosti šesté vrcholné schůzky Asie-Evropa v Helsinkách, na které se setkali představitelé 25 členských (1) KOM(2006) 248.

PŘISPĚNÍ K MEZINÁRODNÍ SOLIDARITĚ

171

států EU a 13 asijských zemí na nejvyšší státní a vládní úrovni, jakož i předseda Komise Barroso a komisařka Ferrero-Waldnerová. Hlavními body pořadu jednání byla podpora multilateralismu, prohlubování hospodářské spolupráce a zmírňování klimatických změn. Jednání se týkalo také Severní Koreje a demokracie v Myanmaru (Barma). Účastníci přijali „Helsinskou deklaraci“ o budoucím neformálním dialogu. Vrcholná schůzka v Helsinkách poskytla také rámec pro setkání s Čínou. Toto setkání, které proběhlo dne 9. září, bylo důležité z hlediska vývoje bilaterálních vztahů. Účastníci se zabývali zejména možnostmi posílení vzájemné spolupráce, otázkami životního prostředí a klimatických změn, přistěhovalectví a lidských práv, jakož i hospodářskými a obchodními otázkami a otázkami energetické bezpečnosti. Den před touto vrcholnou schůzkou přijal Evropský parlament usnesení, ve kterém vyjádřil znepokojení nad situací v oblasti lidských práv v Číně. Pokračováním politické vrcholné schůzky byl obchodní summit, zaměřený na spolupráci v oblasti inovace. Dne 24. října přijala Komise sdělení s názvem „EU-Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost“ (1). Takto definovaná nová strategie se snaží řešit otázku Číny jako nové mezinárodní hospodářské a politické velmoci. Doporučený globální přístup stanoví následující priority: podpora procesu transformace Číny v otevřenější, pluralistickou společnost; trvale udržitelný rozvoj, zejména v oblasti energetiky, klimatických změn a mezinárodního rozvoje, obchodu a hospodářských vztahů; posilování bilaterální spolupráce, zejména v oblasti vědy a technologie, jakož i přistěhovalectví; a konečně podpora mezinárodní bezpečnosti ve východní Asii a v ostatních regionech i v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení. Sdělení bylo doplněno pracovním dokumentem, který rovněž doporučuje novou strategii jako vhodný základ obchodních a investičních vztahů mezi Unií a Čínou (2). Dne 11. října také začal v Bruselu „Rok vědy a technologie EU-Čína 2007“, který společně zahájili komisař Potočnik a pan Wu Zhongze, čínský náměstek ministra pro vědu a technologie. Cílem této akce je posílit čínsko-evropskou spolupráci v této oblasti. Hospodářské a obchodní vztahy EU s Indií byly předmětem usnesení Evropského parlamentu přijatého dne 28. září. Tento dokument má velký význam pro další provádění společného akčního plánu přijatého v roce 2005 a pro strategické partnerství mezi EU a Indií, které bylo uzavřeno v roce 2004. Dne 13. října se v Helsinkách konala sedmá vrcholná schůzka EU-Indie. V rámci strategického partnerství mezi oběma stranami a na základě zprávy o obchodu, kterou vypracovala odborná skupina na vysoké úrovni a která doporučuje zintenzivnit obchodní vztahy s Indií, jednaly strany o otázce bilaterální dohody o volném obchodu a investicích. Na politické úrovni obě strany potvrdily svoji podporu multilateralismu (1) KOM(2006) 631. (2) KOM(2006) 632.

172

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

a boji proti terorismu. Strany také zdůraznily důležitost opatření proti globálnímu oteplování i význam mezinárodního experimentálního termonukleárního reaktoru (ITER), na kterém se Indie podílí od 21. listopadu, jakož i význam světového navigačního satelitního systému. V rámci plnění rozvojových cílů tisíciletí v Indii Evropská unie nadále podporuje indické zdravotnictví a školství. Vzhledem k choulostivému problému situace v Acehu (Indonésie) a v Myanmaru (Barma), musela Evropská unie sáhnout ke zvláštním opatřením v rámci uplatňovaní společné zahraniční a bezpečnostní politiky (1). Spolupráce s latinskoamerickými zeměmi Novým impulzem v oblasti vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou v roce 2006 bylo nejen uzavření obchodních dohod a dohod o přidružení, ale i vytváření prostoru pro specifický dialog. Rada dne 27. února s uspokojením přivítala sdělení Komise nazvané „Posílené partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou“ (2) a zdůraznila, že cílem EU je nadále úzce spolupracovat s Latinskou Amerikou a prosazovat společné hodnoty a zájmy a pracovat společně ve prospěch míru a bezpečnosti, ochrany a podpory lidských práv, jakož i posilování demokracie a občanské účasti na správě věcí veřejných. Mezi hlavní cíle strategického partnerství s tímto regionem patří zajištění sociální soudržnosti, trvale udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí i posilování kvalitního mezinárodního environmentálního řízení, jakož i podpora regionální integrace a stability. Tento rok byl kromě jiného ovlivněn třemi vrcholnými schůzkami, které se konaly ve Vídni: •

12. května se na čtvrté vrcholné schůzce setkalo 25 nejvyšších státních a vládních představitelů Evropské unie a 33 nejvyšších státních a vládních představitelů z Latinské Ameriky a Karibiku. Tématem vrcholné schůzky bylo „posílení dvouregionálního strategického sdružení“ a na pořadu jednání byly i debaty o některých klíčových politických otázkách, jako je podpora sociální soudržnosti, regionální integrace a multilateralismu. Bilaterální a regionální setkání doplnil prohloubený dialog se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku;

•

vrcholná schůzka mezi EU a Mexikem, která proběhla dne 13. května, byla příležitostí ke zhodnocení pokroku dosaženého od summitu v Guadalajaře v roce 2004 a ke stanovení prostředků dalšího posilování spolupráce EU, Latinské Ameriky a Karibiku. Hlavním přínosem vrcholné schůzky bylo zahájení jednání o dohodě o přidružení se Střední Amerikou a rozhodnutí zahájit v roce 2006 proces směřující k jednání o dohodě o přidružení s Andským společenstvím národů;

(1) Viz oddíl 4 této kapitoly. (2) KOM(2005) 636.

PŘISPĚNÍ K MEZINÁRODNÍ SOLIDARITĚ

•

173

na vrcholné schůzce mezi Evropskou unií a Chile, která proběhla dne 13. května, obě strany vyjádřily přání posílit vzájemné vztahy. V této souvislosti se dohodly na jejich prohlubovaní v rámci dohody o přidružení a na předložení žádosti příslušným národním orgánům o přezkoumání a provádění prostředků k zintenzivnění procesu přidružení ve všech odvětvích spadajících do působnosti jejich bilaterálních vztahů.

Evropský hospodářský a sociální výbor vydal dne 5. července stanovisko ke vztahům mezi Evropskou unií a Andským společenstvím národů (1). Domnívá se, že Evropská komise a generální sekretariát Andského společenství národů by měly ve spolupráci s Evropským hospodářským a sociálním výborem a andskými poradními výbory podporovat pravidelné fórum občanské společnosti, na kterém by sociální organizace a sdružení obou regionů mohly vyjádřit svůj názor na tyto vztahy. Projekty a programy, které byly schváleny v roce 2006 v oblasti spolupráce s Latinskou Amerikou se týkaly zejména posilování sociální soudržnosti a regionální integrace, jakož i institucionálních kapacit a hospodářské spolupráce. Finanční závazky na tyto účely dosáhly celkové výše 330 milionů EUR. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy

• • • • • • • • • • •

Generální ředitelství pro vnější vztahy: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/index.htm Úřad pro spolupráci Europe Aid: http://ec.europa.eu/europeaid/index_en.htm Lidská práva: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/human_rights/intro/index.htm Rozvojová spolupráce a generální ředitelství pro rozvoj: http://ec.europa.eu/development/index_en.htm Rozvojové cíle tisíciletí (RCT): http://www.un.org/millenniumgoals/ Generální ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO): http://ec.europa.eu/echo/index_en.htm Vztahy se zeměmi AKT: http://www.acpsec.org/ Dohoda o partnerství z Cotonou: http://ec.europa.eu/development/body/cotonou/index_en.htm Vztahy se středomořskými zeměmi: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/med_mideast/intro/index.htm Vztahy s asijskými zeměmi: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/asia/index.htm http://ec.europa.eu/europeaid/projects/asia/index_en.htm Vztahy s latinskoamerickými zeměmi: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/la/index.htm http://ec.europa.eu/europeaid/projects/amlat/index_fr.htm

(1) Úř. věst. C 309, 16.12.2006.

174

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Oddíl 4

Příspěvek k bezpečnosti ve světě Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Obchod se zbraněmi Rada dne 27. února (1) aktualizovala společný seznam vojenských zařízení Evropské unie, které podléhají kodexu chování Evropské unie při vývozu zbraní. V rámci přípravy konference, na které má být přehodnocen akční program Spojených národů v oblasti prevence, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými zbraněmi a lehkými zbraněmi a vypracována mezinárodní smlouva o obchodě se zbraněmi, vyzval Evropský parlament dne 15. června účastnické státy konference z roku 2006, aby se dohodly na všeobecných zásadách převodu zbraní. Ve svých závěrech ze dne 11. prosince Rada s uspokojením konstatovala, že Valné shromáždění OSN formálně zahájilo proces, který směřuje k vypracování mezinárodní smlouvy o obchodu se zbraněmi. Provádění SZBP Dne 10. dubna přijala Rada obecné zásady, které se týkají jmenování, mandátu a financování zvláštních zástupců Evropské unie. Souhlasí s prodloužením obvyklého mandátu zvláštních zástupců na dobu jednoho roku, avšak chce si zachovat jistou míru flexibility, aby mohla reagovat na specifické potřeby zvláštních mandátů. Od nynějška bude zástupce povinen předkládat pravidelné zprávy o průběhu mandátu a komplexní zprávu o výkonu mandátu. Dne 16. listopadu Rada mimo jiné zdůraznila, že v oblasti SZBP a evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) je třeba na všech úrovních prosazovat rovnost mužů a žen. Vyzvala proto členské státy, aby na pozice zvláštních zástupců a vedoucích mise navrhovaly více žen. Společné akce a postoje, jež Rada během roku přijala v rámci provádění SZBP: •

v oblasti Balkánu: — zrušení společného postoje 96/184/SZBP o vývozu zbraní do bývalé Jugoslávie (2),

(1) Úř. věst. C 66, 17.3.2006. (2) Společný postoj 2006/29/SZBP (Úř. věst. L 19, 24.1.2006).

PŘÍSPĚVEK K BEZPEČNOSTI VE SVĚTĚ

175

— obnovení opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (1), — provádění společného postoje 2004/694/SZBP o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (2), — prodloužení platnosti společného postoje 2004/694/SZBP o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (3), — jmenování zvláštního zástupce EU v Bosně a Hercegovině (4), — mandát zvláštního zástupce EU v Bosně a Hercegovině (5), — jmenování velitele ozbrojených sil Evropské unie pro vojenskou operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině (6), — uzavření dohody mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o účasti této země na vojenské operaci Evropské unie pro řešení krize v Bosně a Hercegovině (operace Althea) (7), — provádění společné akce 2005/824/SZBP o policejní misi Evropské unie (EUPM) v Bosně a Hercegovině (8), — prodloužení mandátu vedoucího mise / policejního komisaře policejní mise Evropské unie (EUPM) v Bosně a Hercegovině (9), — prodloužení a změna společného postoje 2004/133/SZBP o omezujících opatřeních vůči extremistům z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (10); — prodloužení a změna mandátu zvláštního zástupce EU v Bývalé jugoslávské republice Makedonii (11), — zřízení plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo) v souvislosti s možnou operací EU pro řešení krize v Kosovu v oblasti právního státu a v dalších možných oblastech (12), — zřízení týmu EU podílejícího se na přípravách zřízení možné mezinárodní civilní mise v Kosovu, včetně účasti zvláštního zástupce Evropské unie (přípravný tým MCM/ZZEU) (13), (1) Společný postoj 2006/204/SZBP (Úř. věst. L 72, 11.3.2006). (2) Rozhodnutí 2006/205/SZBP (Úř. věst. L 72, 11.3.2006) a 2006/484/SZBP (Úř. věst. L 189, 12.7.2006). (3) Společný postoj 2006/671/SZBP (Úř. věst. L 275, 6. 10.2006). (4) Společná akce 2006/49/SZBP (Úř. věst. L 26, 31.1.2006). (5) Společná akce 2006/523/SZBP (Úř. věst. L 205, 27.7.2006). (6) Rozhodnutí 2006/497/SZBP (Úř. věst. L 196, 18.7.2006). (7) Rozhodnutí 2006/477/SZBP (Úř. věst. L 188, 11.7.2006). (8) Rozhodnutí 2006/865/SZBP (Úř. věst. L 335, 1.12.2006). (9) Rozhodnutí 2006/979/SZBP (Úř. věst. L 365, 21.12.2006). (10) Společný postoj 2006/50/SZBP (Úř. věst. L 26, 31.1.2006). (11) Společná akce 2006/123/SZBP (Úř. věst. L 49, 21.2.2006). (12) Společná akce 2006/304/SZBP (Úř. věst. L 112, 26.4.2006). (13) Společná akce 2006/623/SZBP (Úř. věst. L 253, 16.9.2006).

176

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

— prodloužení mandátu vedoucí Pozorovatelské mise Evropské unie (EUMM) (1), — prodloužení a změny mandátu vedoucí Pozorovatelské mise Evropské unie (EUMM) (2), — změna a prodloužení výše uvedené společné akce 2006/304/SZBP o zřízení plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo) (3), — prodloužení mandátu vedoucího plánovacího týmu Evropské unie (EUPT Kosovo) (4) •

v oblasti jižního Kavkazu: — jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz (5), — uzavření dohody mezi Evropskou unií a vládou Gruzie o postavení zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a jeho podpůrného týmu v Gruzii (6), — dalšího příspěvku Evropské unie k procesu urovnání konfliktu v Gruzii / Jižní Osetii (7);

•

ve Střední Asii: — prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii a změna společné akce 2005/588/SZBP (8), — jmenování nového zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii (9), — prodloužení některých omezujících opatření proti Uzbekistánu (10)

•

v Asii: — prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Afghánistán (11), — prodloužení dohody mezi Evropskou unií a indonéskou vládou o úkolech, postavení, výsadách a imunitách pozorovatelské mise Evropské unie v Acehu (Indonésie) (pozorovatelská mise v Acehu – AMM) a jejího personálu (12), — změna a opakované prodlužení společné akce 2005/643/SZBP o pozorovatelské misi Evropské unie v Acehu (Indonésie) (pozorovatelská mise v Acehu – AMM) (13),

(1) Rozhodnutí 2006/866/SZBP (Úř. věst. L 335, 1.12.2006). (2) Společná akce 2006/867/SZBP (Úř. věst. L 335, 1.12.2006). (3) Společná akce 2006/918/SZBP, (Úř. věst. L 349, 12.12.2006). (4) Rozhodnutí 2006/980/SZBP (Úř. věst. L 365, 21.12.2006). (5) Společná akce 2006/121/SZBP (Úř. věst. L 49, 21.2.2006). (6) Rozhodnutí č. 2006/366/SZBP (Úř. věst. L 135, 23.5.2006). (7) Společná akce 2006/439/SZBP (Úř. věst. L 174, 28.6.2006). (8) Společná akce 2006/118/SZBP (Úř. věst. L 49, 21.2.2006). (9) Rozhodnutí č. 2006/670/SZBP (Úř. věst. L 275, 6.10.2006). (10) Společný postoj 2006/787/SZBP (Úř. věst. L 318, 17.11.2006). (11) Společná akce 2006/124/SZBP (Úř. věst. L 49, 21.2.2006). (12) Rozhodnutí 2006/201/SZBP (Úř. věst. L 71, 10.3.2006), 2006/448/SZBP (Úř. věst. L 176, 30.6.2006) a 2006/666/SZBP (Úř. věst. L 273, 4.10.2006). (13) Společné akce 2006/202/SZBP (Úř. věst. L 71, 10.3.2006), 2006/407/SZBP (Úř. věst. L 158, 10.6.2006) a 2006/607/SZBP (Úř. věst. L 246, 8.9.2006),

PŘÍSPĚVEK K BEZPEČNOSTI VE SVĚTĚ

177

— obnovení omezujících opatření vůči Myanmaru (Barma) (1), — účast Evropské unie v Organizaci pro rozvoj energetiky na Korejském poloostrově (KEDO) (2); — přijetí omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice (3); •

v Africe: — prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast afrických Velkých jezer (4); — změna a prodlužení společné akce 2004/847/SZBP o policejní misi Evropské unie v Kinshase (Konžská demokratická republika) týkající se integrované policejní jednotky (EUPOL Kinshasa) (5), — změna a prodlužení společné akce 2005/355/SZBP o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Konžské demokratické republice (KDR) (6), — vojenská operace Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během volebního procesu (7), — zahájení vojenské operace Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během volebního procesu (operace EUFOR RD Kongo) (8), — zřízení Výboru přispěvatelů na vojenskou operaci Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během volebního procesu (9), — přijetí příspěvků třetích států na vojenskou operaci Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během volebního procesu (10), — změna omezujících opatřeních vůči Konžské demokratické republice (11),

(1) Společný postoj 2006/318/SZBP (Úř. věst. L 116, 29.4.2006). (2) Společný postoj 2006/244/SZBP (Úř. věst. L 88, 25.3.2006). (3) Společný postoj 2006/795/SZBP (Úř. věst. L 322, 22.11.2006). (4) Společná akce 2006/122/SZBP (Úř. věst. L 49, 21.2.2006). (5) Společná akce 2006/300/SZBP (Úř. věst. L 111, 25.4.2006). (6) Společná akce 2006/303/SZBP (Úř. věst. L 112, 26.4.2006). (7) Společná akce 2006/319/SZBP (Úř. věst. L 116, 29.4.2006). (8) Rozhodnutí č. 2006/412/SZBP (Úř. věst. L 163, 15.6.2006). (9) 2006/492/SZBP Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru MONUC SPT/2/2006 (Úř. věst. L 194, 14.7.2006). (10) 2006/499/SZBP Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru MONUC SPT/1/2006 (Úř. věst. L 197, 19.7.2006). (11) Společný postoj 2006/624/SZBP (Úř. věst. L 253, 16.9.2006).

178

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

— příspěvek Švýcarské konfederace k vojenské operaci Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během volebního procesu (operace EUFOR RD Congo) (1), — účast Švýcarské konfederace na vojenské operaci Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během volebního procesu (operace EUFOR RD Congo) (2), — změna společné akce 2004/847/SZBP o policejní misi Evropské unie v Konžské demokratické republice (3), — provádění společného postoje 2005/411/SZBP týkajícího se omezujících opatření proti Súdánu (4), — obnovení a revize mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Súdán (5), — provedení společné akce 2005/557/SZBP o civilně-vojenské akci Evropské unie na podporu mise Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu (6), — jmenování vojenského poradce zvláštního zástupce Evropské unie pro Súdán (7), — jmenování velitele policejního týmu EU / policejního poradce zvláštního zástupce Evropské unie pro Súdán (8), — obnovení omezujících opatření vůči Pobřeží slonoviny (9), — provádění společného postoje 2004/852/SZBP týkajícího se omezujících opatření proti Pobřeží slonoviny (10), — obnovení omezujících opatření vůči Libérii (11), — změny a obnovení některých omezujících opatření vůči Libérii (12), — obnovení omezujících opatření vůči Zimbabwe (13), — uzavření dohody mezi Evropskou unií a Gabunskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie v Gabunské republice (14); (1) Rozhodnutí č. 2006/675/SZBP (Úř. věst. L 276, 7.10.2006) (2) Rozhodnutí č. 2006/676/SZBP (Úř. věst. L 276, 7.10.2006). (3) Společná akce 2006/868/SZBP (Úř. věst. L 335, 1.12.2006) a 2006/913/SZBP (Úř. věst. L 346, 9. 12.2006). (4) Rozhodnutí č. 2006/386/SZBP (Úř. věst. L 148, 2.6.2006). (5) Společná akce 2006/468/SZBP (Úř. věst. L 184, 6.7.2006). (6) Rozhodnutí 2006/486/SZBP (Úř. věst. L 192, 13.7.2006) a 2006/725/SZBP (Úř. věst. L 296, 26. 10.2006). (7) 2006/634/SZBP Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru Darfur/3/2006 (Úř. věst. L 258, 21.9.2006). (8) 2006/756/SZBP Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru Darfur/4/2006 (Úř. věst. L 309, 9. 11.2006). (9) Společný postoj 2006/30/SZBP (Úř. věst. L 19, 24.1.2006). (10) Rozhodnutí 2006/172/SZBP (Úř. věst. L 61, 2.3.2006) a 2006/483/SZBP (Úř. věst. L 189, 12.7.2006). (11) Společný postoj 2006/31/SZBP (Úř. věst. L 19, 24.1.2006). (12) Společný postoj 2006/518/SZBP (Úř. věst. L 201, 25.7.2006). (13) Společný postoj 2006/51/SZBP (Úř. věst. L 26, 31.1.2006). (14) Rozhodnutí č. 2006/475/SZBP (Úř. věst. L 187, 8.7.2006).

PŘÍSPĚVEK K BEZPEČNOSTI VE SVĚTĚ

•

179

v Latinské Americe a Karibiku: — provádění společné akce 2002/589/SZBP s ohledem na příspěvek Evropské unie k boji proti hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní v Latinské Americe a v Karibiku (1);

•

na Středním východě: — prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro mírový proces na Středním východě (2), — změna a prodlužení společné akce 2005/190/SZBP o Integrované misi Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, Eujust lex (3), — zákaz prodeje nebo dodávek zbraní a souvisejícího materiálu a poskytování souvisejících služeb subjektům nebo jednotlivcům v Libanonu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1701 (2006) (4); — dočasné přijetí určitých Palestinců členskými státy Evropské unie (5), — změna a prodloužení společné akce 2005/889/SZBP o zřízení mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EU BAM Rafah) (6), — provádění společné akce 2005/797/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (7);

•

ve východní Evropě: — omezující opatření vůči některým představitelům Běloruska a zrušení společného postoje 2004/661/SZBP (8), — provádění společného postoje 2006/276/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (9), — obnovení omezujících opatření vůči vedení podněsterské oblasti Moldavské republiky (10), — provádění společného postoje 2004/179/SZBP o omezujících opatřeních vůči vedení podněsterské oblasti Moldavské republiky (11), — prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Moldavsko (12);

(1) Rozhodnutí č. 2006/1000/SZBP (Úř. věst. L 367, 22.12.2006). (2) Společná akce 2006/119/SZBP (Úř. věst. L 49, 21.2.2006). (3) Společná akce 2006/413/SZBP (Úř. věst. L 163, 15. 6.2006) a 2006/708/SZBP (Úř. věst. L 291, 21.10.2006). (4) Společný postoj 2006/625/SZBP (Úř. věst. L 253, 16.9.2006). (5) Společný postoj 2006/755/SZBP (Úř. věst. L 308, 8.11.2006). (6) Společná akce 2006/773/SZBP (Úř. věst. L 313, 14.11.2006). (7) Rozhodnutí 2006/807/SZBP (Úř. věst. L 329, 25.11.2006). (8) Společný postoj 2006/276/SZBP (Úř. věst. L 101, 11.4.2006). (9) Společný postoj 2006/362/SZBP (Úř. věst. L 134, 20.5.2006) a rozhodnutí 2006/718/SZBP (Úř. věst. L 294, 25.10.2006). (10) Společný postoj 2006/95/SZBP (Úř. věst. L 44, 15.2.2006). (11) Rozhodnutí 2006/96/SZBP (Úř. věst. L 44, 15.2.2006). (12) Společná akce 2006/120/SZBP (Úř. věst. L 49, 21.2.2006).

180

•

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

jiná témata a jiné regiony: — aktualizace společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (1); — uzavření dohody mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o rámci pro účast Turecké republiky na operacích Evropské unie pro řešení krizí (2); — uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací (3); — podpis dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států (4), — úpravy rozhodnutí 96/409/SZBP o zavedení náhradního cestovního dokladu, s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (5).

Evropská bezpečnostní strategie a evropská bezpečnostní a obranná politika Obecný přístup Dne 11. prosince, po konferenci, která se konala v Bruselu 21. listopadu, přijala Rada akční plán týkající se civilních aspektů SZBP s ohledem na očekávané zlepšení civilních kapacit. Evropský parlament se dne 16. listopadu vyjádřil k provádění evropské strategie bezpečnosti v rámci SZBP, která byla přijata v roce 2003, s tím, že ji považuje za velmi dobrou analýzu ohrožení, kterému je vystaven současný svět. Dle jeho názoru je nejlepší cestou k dosažení stanovených cílů uplatňování „účinné mnohostrannosti“ spočívající na mezinárodních orgánech a mezinárodním právu. Je také přesvědčen, že vzhledem k vývoji geopolitického kontextu bude strategie muset zohlednit nové problémy, jako je rostoucí konkurence v oblasti energetiky, přírodní katastrofy a bezpečnost vnějších hranic Unie. Evropský parlament předložil mimo jiné řadu návrhů, které se týkaly zaměření strategie (orientace kapacit na zeměpisné sousedství, strategický pohyb a přeprava, vytvoření vnitroevropského trhu s výzbrojí, společný zpravodajský systém atd.). Reforma v oblasti bezpečnosti Dne 24. května Komise schválila sdělení s názvem „Pojetí podpory Evropského společenství reformě oblasti bezpečnosti“ (6). Společenství podporuje reformní procesy v oblasti (1) Společný postoj 2006/231/SZBP (Úř. věst. L 82, 21.3.2006), 2006/380/SZBP (Úř. věst. L 144, 31.5.2006) a 2006/1011/SZBP (Úř. věst. L 379, 28. 12.2006). (2) Rozhodnutí č. 2006/482/SZBP (Úř. věst. L 189, 12.7.2006) (3) Rozhodnutí č. 2006/317/SZBP (Úř. věst. L 116, 29.4.2006.) (4) Rozhodnutí 2006/729/SZBP/SVV (Úř. věst. L 298, 27.10.2006). (5) Rozhodnutí č. 2006/881/SZBP (Úř. věst. L 363, 20.12.2006). (6) KOM(2006) 253.

PŘÍSPĚVEK K BEZPEČNOSTI VE SVĚTĚ

181

bezpečnosti ve více než 70 zemích, a to prostřednictvím různých regionálně nebo tematicky zaměřených programů. S cílem zefektivnit zahraniční činnost Evropské unie v této oblasti se proto členské státy a Komise vyslovily pro společné a jednotnější pojetí reformy v oblasti bezpečnosti napříč tzv. třemi pilíři EU. S ohledem na podporu, která je v současnosti poskytována v různých zemích, na regionální situaci a na odpovídající strategické rámce, na jejichž základě Evropské společenství reformní procesy v oblasti bezpečnosti podporuje, Komise připomíná zásady, kterými se tato podpora poskytovaná Evropským společenstvím řídí a nabízí podněty k jejímu celkovému posílení formou vlastní přidané hodnoty. Aby mohlo Evropské společenství účinněji přispět ke globální podpoře reformy v oblasti bezpečnosti, kterou poskytuje Unie, Komise doporučuje: posílit tuto politiku a plánovat dialog, začlenit reformu v oblasti bezpečnosti do strategických dokumentů zemí a regionů, plánů činnosti a nástrojů pro plánování, zajistit koordinované plánování, posílit celkové provádění podpory EU, vypracovat nástroje pro plánování a provádění reformy v oblasti bezpečnosti, rozvíjet odborné způsobilosti a vytvořit tým odborníků pro úkoly a programy na místě, připravit specifické vzdělávací činnosti pro reformu v oblasti bezpečnosti, aby byl posílen její význam a posílit spolupráci s mezinárodními partnery. Sdělení Komise se na zasedání Rady dne 12. června setkalo s příznivým ohlasem. Rada je přesvědčena, že toto sdělení posiluje koncept podpory reformy v oblasti bezpečnosti, kterou Evropská unie poskytuje v rámci EBOP a který byl schválen v listopadu 2005, a že společně vytvářejí orientační rámec. Rada též prohlásila, že takováto reforma by měla být založena na zásadách, které vycházejí z definice reformy formulované Výborem rozvojové pomoci při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Rada i Komise již schválily společný návrh odpovídajícího projektu. Zbraně hromadného ničení V souladu se strategií Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení přijala Rada dne 27. února společnou akci na podporu Úmluvy o biologických a toxinových zbraních (1). Cílem této společné akce je provést s okamžitou platností některé konkrétní prvky evropské strategie přijaté v prosinci 2003. Ve stejný den Rada přijala také akční plán EU pro biologické a toxinové zbraně. Tento akční plán doplňuje společnou akci EU a stanoví opatření, která členské státy přijmou při porušení Úmluvy o biologických a toxinových zbraních na území Unie. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. listopadu vyzval Unii k důraznější podpoře posílení této úmluvy. V rámci přípravy další ženevské konference (konané 20. listopadu – 8. prosince 2006) a jejího přípravného výboru (konaného 26.–28. dubna 2006) Rada dne 20. března předložila stanovisko Evropské unie k aktualizaci a posílení režimu nešíření jaderných zbraní (2).

(1) Společná akce 2006/184/SZBP (Úř. věst. L 65, 7.3.2006). (2) Společný postoj 2006/242/SZBP (Úř. věst. L 88, 25.3.2006).

182

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Rada též zaujala jasné stanovisko v otázce jaderných zkoušek (1). Potvrdila, že bude podporovat činnost Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO). Společná akce sleduje tyto cíle: posílit operativní výkonnost ověřovacího systému přípravné komise, zvýšit kapacitu signatářských států smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) tak, aby mohly plnit své povinnosti v oblasti kontroly dodržování smlouvy a umožnit členským státům plně využít výhod, které vyplývají z účasti v režimu CTBT i společných poznatků ve vědecké a civilní oblasti. S cílem podpořit provádění usnesení Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) (2) se Rada též rozhodla provádět v rámci strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení projekty Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) (3). Dne 11. prosince přijala Rada diskusní zprávu o kontrole a zlepšení provádění strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení, s cílem přispět k intenzivnější spolupráci mezi členskými státy Unie v této oblasti. Evropská obranná agentura (EDA) Tato agentura, vytvořená v roce 2004, začala vykazovat konkrétní výsledky teprve během druhého roku své existence. V oblasti vnitroevropského trhu s obrannou výzbrojí vstoupil dne 1. července v platnost dobrovolný mezivládní režim, který se vztahuje na veřejné zakázky v oblasti obranné výzbroje, přičemž tento režim se rozhodlo zavést 22 členských států. Byl vytvořen elektronický bulletin, ve kterém jsou zveřejňovány poptávky. Byl zaveden kodex osvědčených postupů vztahující se na dodavatelský řetězec a byly uzavřeny smlouvy o bezpečnosti informací a bezpečnosti dodávek. Řídící výbor EDA vypracoval a dne 3. října schválil první dlouhodobé prognózy evropských kapacit a kapacitních potřeb v oblasti obranné výzbroje, které jsou vhodným rámcem pro realizaci střednědobých a dlouhodobých cílů agentury. Pro monitoring plnění těchto cílů bude vytvořen plán vývoje kapacit nutných k uplatňování evropské bezpečnostní a obranné politiky. V souladu s jedním ze závěrů zasedání Evropské rady v Hampton Court v říjnu roku 2005, že na výzkum a technologii v oblasti obrany je třeba „vynakládat prostředky ve větší míře, lépe a kolektivněji“, zahájil řídící výbor EDA první „společný investiční program“ v oblasti obrany, kterého se účastní 19 zemí, tj. 18 účastnických členských států a Norsko, přičemž na program byl vyčleněn rozpočet ve výši 54 milionů EUR na ochranu vojsk. Komise je rovněž zastoupena v orgánech EDA. V rámci posílení vzájemné komplementarity a součinnosti obou orgánů (např. v oblasti softwarově definovaných radioelektrických funkcí) útvary Komise úzce spolupracují s agenturou EDA, přičemž každá strana respektuje své institucionální povinnosti.

(1) Společná akce 2006/243/SZBP (Úř. věst. L 88, 25.3.2006). (2) Společná akce 2006/419/SZBP (Úř. věst. L 165, 17.6.2006). (3) Společná akce 2006/418/SZBP (Úř. věst. L 165, 17.6.2006).

PŘÍSPĚVEK K BEZPEČNOSTI VE SVĚTĚ

183

U příležitosti pololetního vyhodnocení vývoje evropské politiky v oblasti bezpečnosti a obrany Rada s uspokojením konstatovala, že členské státy splnily své závazky v oblasti bojových uskupení, což Evropské unii umožní zajistit plnou operační schopnost do 1. ledna 2007. Ve svých závěrech z 13. listopadu Rada vzala na vědomí zprávu o činnosti, kterou předložil ředitel Evropské obranné agentury a vyjádřila uspokojení nad dosaženými výsledky.

Mírový proces na Středním východě Palestinská území Po stažení izraelských vojsk z pásma Gazy v roce 2005 byly výhledy na řešení izraelsko-palestinské krize a na nastolení trvalého míru v této oblasti nadějné. Situace v regionu se však bohužel v roce 2006 zhoršila a zdá se, že perspektiva trvalého míru se znovu vzdálila. Volby do Palestinské legislativní rady, které proběhly 25. ledna, byly svobodné a spravedlivé. Rada vyzvala vítěze voleb Hamás a všechna ostatní politická uskupení, aby vyjádřili souhlas se třemi zásadními principy, a sice že je nutné vzdát se násilí, uznat právo Izraele na existenci a přijmout existující dohody. Zdůraznila nutnost závazku všech stran neustále pokračovat v mírovém řešení konfliktu s Izraelem a zdůraznila, že násilí a teror jsou neslučitelné s demokratickým procesem. Nová palestinská vláda vedená Hamásem odmítla tyto tři principy, což mělo za následek humanitní, ekonomickou a finanční krizi na území. Rada dne 15. května podpořila zřízení dočasného mezinárodního mechanismu vytvořeného za účelem poskytování humanitní pomoci přímo palestinskému obyvatelstvu. Tento mechanismus, který schválila Evropská rada na svém červnovém zasedání, je zaměřen na oblast zdravotnictví, veřejných služeb a sociálních dávek. Na svém zasedání ze dne 15. května Rada mimo jiné požádala izraelského premiéra a předsedu palestinské samosprávy, aby se oba předběžně zavázali k tomu, že budou jednat o urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. Evropský parlament přijal dne 1. června rezoluci, ve které vyjádřil znepokojení nad zhoršenou situací na západním břehu Jordánu a v Gaze a vyzval izraelskou vládu, aby obnovila proces převodu palestinských daní a celních příjmů, který je od ledna 2006 zablokován. Dne 17. července Rada vyzvala k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění izraelského vojáka zajatého v pásmu Gazy a naléhala na Izrael, aby se vyhnul nepřiměřené reakci, nedopustil ničení civilní infrastruktury a osvobodil vězněné členy palestinské vlády a parlamentu. Vzhledem ke stále se prohlubující humanitní krizi na palestinském území Rada dne 15. září uvítala tříměsíční prodloužení dočasného mezinárodního mechanismu pomoci. Komise vyčlenila na tento mechanismus dalších 100 milionů EUR a zvýšila tak celkovou částku přidělenou z rozpočtu Společenství za rok 2006 na pomoc palestinským územím na 329 milionů EUR. Ve své rezoluci ze dne 16. listopadu vyjádřil Evropský parlament opět znepokojení nad situací v Gaze.

184

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

Libanon Po únosu dvou izraelských vojáků ozbrojenými silami Hizballáhu, ke kterému došlo na izraelsko-libanonské hranici v polovině července, žádala Rada o jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění a o zastavení veškerých útoků na izraelská města. V reakci na zhoršení situace Rada dne 1. srpna vyjádřila hluboké znepokojení nad libanonskými a izraelskými civilními oběťmi, nad lidským utrpením, ničením civilních infrastruktur a přesunem velkého počtu osob v rámci země. Zároveň odsoudila raketové útoky Hizballáhu proti Izraeli a smrt nevinných civilistů, především žen a dětí, kterou způsobily izraelské letecké zásahy. Rada zdůraznila vůli Evropské unie podpořit suverenitu Libanonu i jeho dlouhodobé politické a hospodářské partnerství s Evropou. Komise použila mechanismus rychlé reakce, aby tak reagovala na apel rozvojových zemí, které nabídly repatriaci svým občanům žijícím v Libanonu. Poskytla na tento účel částku 11 milionů EUR a umožnila tak evakuaci nejohroženější části populace. V návaznosti na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1701(2006) Rada 25. srpna přivítala ochotu členských států přispět k posílení dočasných ozbrojených jednotek OSN v Libanonu (UNIFIL), zřízených na podporu zachování příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Znovu připomenula, že je pevně rozhodnuta poskytnout libanonskému lidu nezbytnou humanitní pomoc a vyzvala v této souvislosti Izrael ke zrušení letecké a námořní blokády Libanonu. Rada dne 15. září přivítala nasazení libanonské armády v jižním Libanonu. Přijala společný postoj (1), který v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1701(2006) zakazuje prodej a dodávky zbraní a souvisejícího vybavení i poskytování souvisejících služeb všem subjektům i jednotlivcům v Libanonu. Dne 25. září přijala také nařízení o některých omezujících opatřeních vůči Libanonu (2). Po ozbrojeném konfliktu, ke kterému došlo v létě, Komise společně s členskými státy provedla několik pozorovacích misí za účelem vyhodnocení rozsahu škod a stávajících potřeb a předběžného stanovení aktuálních priorit v Libanonu. Zavázala se, že přispěje k úsilí o hospodářské oživení a obnovu země. V rozpočtu na rok 2006 bylo na tento účel vyčleněno 42 milionů EUR. Írán Vztahy mezi Evropskou unií a Íránem byli v průběhu roku 2006 poznamenány řešením jaderné otázky. Rada dne 30. ledna vyzvala Írán, aby zastavil veškeré činnosti spojené s obohacováním a zpracováváním uranu, dokud mezinárodní společenství opět nenabude důvěry v mírový charakter jeho jaderného programu. Zdůraznila, že Evropská unie nezpochybňuje právo Íránu na rozvoj jaderné energie pro mírové účely. (1) Společný postoj 2006/625/SZBP (Úř. věst. L 253, 16.9.2006). (2) Nařízení (ES) č. 1412/2006 (Úř. věst. 267, 27.9.2006).

PŘÍSPĚVEK K BEZPEČNOSTI VE SVĚTĚ

185

Po četných neúspěšných výzvách Evropské unie i mezinárodního společenství, aby Írán zahájil jednání o této otázce, se nejvyšší rada Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) rozhodla postavit Írán před Radu bezpečnosti OSN. Dne 20. března Rada vyslovila politování nad tím, že Írán plně neprovedl opatření, která Nejvyšší výbor MAAE považoval za nezbytná, a opětovně požádala Írán o úplné zastavení veškerého obohacovaní a dalšího zpracovávání uranu. Rada vyjádřila též konsternaci nad situací v oblasti lidských práv v Íránu a odsoudila násilí, které bylo použito v této zemi proti pokojným manifestacím na Mezinárodní den žen. Generální tajemník Rady a nejvyšší představitel společné zahraniční a bezpečnostní politiky Javier Solana předložil řadu návrhů v otázce Íránu, včetně návrhu na pomoc Evropské unie zaměřené na rozvoj civilního jaderného programu se souhlasem Německa, Číny, Spojených států, Francie, Spojeného království a Ruska. Poté, co íránská strana tento návrh odmítla, Rada 17. července prohlásila, že íránská vláda bude nucena se znovu dostavit před Radu bezpečnosti OSN, která jí uloží povinnost řídit se rozhodnutími nejvyšší rady MAAE.

Proces obnovy Irák Přestože po celý rok 2006 v Iráku nadále panovalo klima značné nejistoty, došlo k jistému pokroku ve vytváření vlády národní jednoty. Rada pozorně sledovala situaci a opakovaně se vyjadřovala k jejímu vývoji. Dne 15. září tak zejména přivítala pokrok dosažený v procesu „Kompakt“ zahájeném 27. července. Potvrdila pomoc Unie na podporu tohoto procesu, který má sjednotit mezinárodní společenství v podpoře Iráku při realizaci jeho vlastní národní představy obnovy země. V současnosti se též jedná o dohodě o obchodování a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Irákem. Dne 17. října (1) Rada prodloužila do 31. prosince 2007 mandát Integrované mise Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, „Eujust Lex“, která byla zřízena za účelem řešení naléhavých potřeb v oblasti odborného vzdělávání členů iráckého systému trestního soudnictví. Komise dne 7. června předložila sdělení s názvem „Doporučení pro obnovenou angažovanost Evropské unie v Iráku“ (2). Přestože cíle uvedené v předešlém sdělení, které bylo přijato v červnu 2004 (3), jsou nadále aktuální, Komise doporučuje další cíle pro zvýšení angažovanosti Evropské unie, a sice: pomoc při upevňování bezpečnosti podporou právního státu a rozvoje kultury dodržování lidských práv; pomoc státním orgánům (1) Společná akce 2006/708/SZBP (Úř. věst. L 291, 21. 10.2006). (2) KOM(2006) 283. (3) KOM(2004) 417.

186

EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER

zlepšit poskytování základních služeb; podpora vytváření fungující státní správy; podpora mechanismů napomáhajících k oživení hospodářství a prosperitě. Komise považuje spolupráci Evropské unie a ostatních dotčených regionálních a mezinárodních subjektů a stran za zásadní. Ve dnech 12. července a 21. listopadu Komise schválila dva soubory opatření na podporu obnovy Iráku, které si vyžádaly zvýšení celkové pomoci Společenství ve prospěch této země za rok 2006 na 200 milionů EUR. Obnova oblastí zasažených tsunami Evropská unie má velkou zásluhu na reakci a angažovanosti mezinárodního společenství při odstraňování škod způsobených vlnou tsunami, která v prosinci 2004 zasáhla několik asijských zemí. Sama Komise vyčlenila 123 milionů EUR na humanitární pomoc a 350 milionů EUR na rekonstrukci a obnovu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Pomoc Společenství byla zaměřena především na tři nejpostiženější země: Indonésii, Srí Lanku a Maledivy. V Indonésii proces obnovy po tsunami úspěšně pokračuje. Konsolidace mírového procesu v Acehu, který Evropská unie intenzivně podporovala, je pevným politickým základem trvalé obnovy. Speciálnímu fondu na podporu rekonstrukce indonéské provincie, jehož založení iniciovala Evropská unie, se podařilo shromáždit cca 520 milionů EUR, přičemž 85 % příspěvků pochází ze Společenství a z členských států. I přes nedávné zhoršení bezpečnosti na Srí Lance Komise ve spolupráci s ostatními donory přislíbila této zemi přes 100 milionů EUR, které jsou určeny na obnovu komunit, rekonstrukci základní infrastruktury a environmentální management. Nejvíce zasaženou zemí z hlediska nákladů na odstraňování vzniklých škod na jednoho obyvatele jsou Maledivy, kterým Unie poskytla pomoc ve výši 17 milionů EUR, a sice na okamžitou obnovu základních existenčních potřeb na zasažených atolech a na podporu strategie dlouhodobějšího regionálního rozvoje (program „Safe Island“ – „bezpečný ostrov“), ale zejména na obnovu ekologických infrastruktur a posílení služeb v rámci komunit. Komise rovněž zahájila ve všech zemích Indického oceánu (zejména v Indii a Thajsku) sérii regionálních programů (27 milionů EUR), jejichž cílem je předávání know-how a osvědčených postupů v zájmu trvalé obnovy životního prostředí a místních komunit. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy

• • • •

Vnější vztahy: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/index.htm Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP): http://ec.europa.eu/comm/external_relations/cfsp/intro/index.htm Organizace spojených národů: http://www.un.org/ Mezinárodní agentura pro atomovou energii: http://www.iaea.org/

PŘÍSPĚVEK K BEZPEČNOSTI VE SVĚTĚ

• • • • • •

Stránky Rady věnované evropské bezpečnostní a obranné politice (EBOP) http://www.consilium.europa.eu/cms3_fo/showPage.asp?id=261 Evropská obranná agentura: http://eda.europa.eu/ Civilní operace: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/cfsp/fin/pja.htm Problematika obnovy Iráku: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/iraq/intro/index.htm Mezinárodní fond pro obnovu Iráku: http://www.irffi.org/ Mírový proces na Středním východě: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/mepp/index.htm

187

Kapitola VI

Činnost orgánů a institucí Evropský parlament Složení Evropského parlamentu Ke dni 31. prosince bylo 732 křesel rozděleno mezi parlamentní politické skupiny takto: •

• • • • •

• •

skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů (PPE-DE), předseda pan Poettering skupina Sociálních demokratů v Evropském parlamentu (PSE), předseda pan Schulz

264

200

skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ADLE), předseda pan Watson

90

skupina „Unie pro Evropu národů“ (UEN), předsedové paní Muscardiniová a pan Crowley

44

skupina Zelených / Evropské svobodné aliance (Verts/ALE), předsedové paní Frassoniová a pan Cohn-Bendit

42

skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL), předseda pan Wurtz

41

skupina nezávislých/demokracie (ID), předsedové pan Bonde a pan Farage

23

nezařazení (NI)

28

190

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

Status poslanců Dne 6. července přijal Evropský parlament usnesení o změně protokolu o výsadách a imunitách, ve kterém připomněl závazek Rady projednat žádost o přezkum tohoto protokolu, jakmile bude přijat právní nástroj, který upraví postavení poslanců Evropského parlamentu a obecné podmínky pro výkon jejich funkce. Parlament se v souladu se svým usnesením ze dne 23. června 2005 domnívá, že tento přezkum musí být součástí celkového kompromisu o postavení poslanců Evropského parlamentu a vyzývá Radu, aby Evropský parlament přizvala k mezivládní konferenci svolané za tímto účelem. Parlament se mimo jiné rozhodl změnit ustanovení svého jednacího řádu, která upravují chování evropských poslanců, aby se vyloučily některé extrémní podoby veřejných demonstrací v prostorách samotného Parlamentu. Parlament rovněž schválil změny článků 3 a 4 svého jednacího řádu a upřesnil ustanovení, která mu umožňují reagovat v případech, v nichž by poslanci vykonávali další funkci, jasně neslučitelnou s funkcí člena Parlamentu. Parlamentní činnost Pro rok 2006 se činnost Parlamentu rozdělovala tak, jak je uvedeno v tabulce 3. V roce 2006 položil Parlament Komisi 6 075 dotazů: 5 327 písemných dotazů, 87 ústních dotazů s diskusí a 661 dotazů během doby pro ně vyhrazené. Radě Parlament položil 1 024 dotazů: 549 písemných dotazů, 45 ústních dotazů s diskusí a 430 dotazů během doby pro ně vyhrazené. V oblasti petic přijal Evropský parlament zprávu o své činnosti za celé období od rozšíření v roce 2004. Ve zprávě je zdůrazněna skutečnost, že projednávání petic evropských občanů je pro Parlament cenným prostředkem, který mu umožňuje velice konkrétně sledovat, případně i kontrolovat, správné uplatňování práva Společenství. V roce 2006 Parlament obdržel přibližně tisíc nových peticí, v nichž opět narostl podíl petic věnovaných ochraně životního prostředí, která se tak stala hlavním projednávaným tématem. Pouze ve třetině nových případů Parlament požádal Komisi, aby podrobněji prostudovala situace popsané v peticích. V ostatních případech se jednalo o petice, které nebyly přijatelné, nebo které Parlament mohl vyřešit sám. Nicméně stovky případů, které petiční výbor projednává spolu s Komisí, často opakovaně, jedná-li se o oblasti, v nichž se právo Společenství rychle vyvíjí, svědčí o rozsáhlé interinstitucionální spolupráci. V souvislosti se strategickým cílem prosperita se Parlament vyjádřil k tak různorodým tématům, jako jsou: hlavní směry hospodářských politik na rok 2006 a hlavní zásady politik zaměstnanosti členských států; zavedení nového partnerství pro podnikání a růst, zpracovatelský průmysl Unie, zejména situace evropského obuvnického průmyslu; informační společnost pro růst a zaměstnanost; evropský sociální model pro

EVROPSKÝ PARLAMENT

191

budoucnost; reforma státních podpor v období 2005 až 2009; partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a právo Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí; služby obecného zájmu; budoucí vývoj v oblasti patentů; dopady podpisu Haagské úmluvy o cenných papírech; evropské smluvní právo a revize acquis; veřejné finance v hospodářské a měnové unii; rozšíření eurozóny a výroční zpráva o eurozóně za rok 2006; finanční a burzovní odvětví; hypotéky; slučování podniků na vnitřním trhu; strategie udržitelného rozvoje; uplatňování poštovní směrnice a uplatňování směrnice 96/71/ ES o vysílání pracovníků; program Galileo; nanověda a nanotechnologie (2005–2009); evropský integrovaný akční program pro podporu vnitrozemské vodní dopravy „Naïades“; opatření ve prospěch cestovního ruchu; vytváření evropského rámce kvalifikací. V letošním roce se diskuse zaměřily na problémy související s energií, jednalo se zejména o zajištění dodávek elektrické energie v Evropské unii; o energetické účinnosti, selhání evropské elektrické sítě, využívání obnovitelných zdrojů energie k vytápění a chlazení, o Smlouvě o Energetickém společenství; o evropské strategii pro bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energii (zelená kniha) a o strategii ve prospěch biomasy a biopaliv. Z legislativního pohledu byla klíčovými momenty roku druhá čtení (postup spolurozhodování), na nichž se uzavřela dvě rozsáhlá témata šestého legislativního období – nařízení REACH (chemické produkty) a směrnice o službách, a přijetí sedmého rámcového programu pro výzkum, včetně pravidel pro účast a konkrétních programů. Na druhou stranu však plenární zasedání odmítlo návrh Komise o přístupu k přístavním službám (Komise poté tento návrh stáhla) a návrh nepovinné modulace přímých plateb v rámci společné zemědělské politiky (návrh byl předán k přezkoumání příslušnému parlamentnímu výboru). V souvislosti se strategickým cílem solidarita se Parlament zabýval hlavně: demografickými problémy a solidaritou mezi generacemi; politikou soudržnosti vedoucí k růstu a zaměstnanosti (strategické obecné zásady Společenství na období 2007 až 2013); hospodářskými a společenskými dopady restrukturalizace podniků v Evropě (zejména v automobilovém průmyslu); sociální ochranou a sociálním začleňováním; dopady globalizace na vnitřní trh; homofobií a nárůstem homofobního a rasistického násilí v Evropě; bojem proti obchodování s lidmi a nucenou prostitucí v rámci mistrovství světa ve fotbale v roce 2006; právem na svobodu vyjadřování a úctou k náboženské víře; rámcovou strategií pro nediskriminaci a rovné příležitosti pro všechny; rovností mezi ženami a muži v Evropské unii a budoucností Lisabonské strategie v oblasti genderové perspektivy; postavením žen v mezinárodní politice; situací postižených osob v rozšířené Evropské unii (evropský akční plán na období 2006–2007); přechodným režimem, který omezuje volný pohyb pracovníků na trzích práce v EU; novým strategickým rámcem pro mnohojazyčnost a podporou mnohojazyčnosti a výuky jazyků v Evropské unii; Parlament se mimo jiné svým usnesením ze dne 18. ledna rozhodl zřídit vyšetřovací komisi, která se bude zabývat údajným porušením práva Společenství nebo chybami při uplatňování práva Společenství po krizi společnosti Equitable Life Society; změnou klimatu; systémem výměny kvót pro emise skleníkových plynů

192

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

(národní alokační plány na období 2008–2012); trestněprávní ochranou životního prostředí a dopady rozsudku Soudního dvora ze dne 13. září 2005 (Komise v. Rada); financováním ochrany životního prostředí (LIFE+ a Natura 2000); tematickou strategií pro městské prostředí a pro ochranu mořského prostředí; zlepšením hospodářské situace v odvětví rybolovu; odvětvím cukru a mléka a řízením rizik a krizí v zemědělství. I v oblasti solidarity přinesl uplynulý rok významné legislativní výsledky, mezi nimiž je možné jmenovat: zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (kompromis ve druhém čtení v prosinci); zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dohoda v prvním čtení v prosinci) a zřízení Agentury pro základní práva. V souvislosti se strategickým cílem bezpečnost se Parlament vyjadřoval k aktuálním tématům, mezi něž patřily zejména: pokroky při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v roce 2005; zachycení údajů o bankovních převodech v systému SWIFT americkými tajnými službami; využívání/ochrana osobních údajů cestujících, včetně dohody mezi EU a USA o využívání údajů jmenné evidence cestujících a rámcové rozhodnutí Rady o ochraně údajů v rámci soudní a policejní spolupráce v trestních věcech; vyhodnocení evropského zatykače (doporučení Radě); ochrana finančních zájmů Společenství a boj proti podvodům (2004); plánování přípravy a zásahu ES v případě pandemické chřipky; padělání léků; poučení pro budoucnost dvacet let po Černobylu; revizní konference OSN v roce 2006 o ručních palných a lehkých zbraních; úmluva o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC), tříštivých bomb a konvenčních zbraní; videohry obsahující násilí; silniční bezpečnost: zpřístupnění systému eCall občanům; ve svém usnesení ze dne 18. ledna se Parlament mimo jiné rozhodl zřídit dočasný výbor, který se zabývá údajným využíváním evropských zemí pro dopravu a ilegální zadržování vězňů americkou službou CIA; opatření pro zvýšení bezpečnosti na silnicích a bezpečnostní opatření v odvětví dopravy, včetně jejich financování; zavedení evropského systému železniční signalizace ERTMS/ETCS; zahraniční politika v oblasti letectví; světový den zdraví; AIDS („přejděme k činům“); rakovina prsu; strategie pro zlepšení mentálního zdraví evropské populace; otázky související s přistěhovalectvím (společná imigrační politika, integrace přistěhovalců v Evropské unii, postup vzájemného informování v oblasti azylu a přistěhovalectví, úloha a místo žen, které se přistěhovaly do Evropské unie); přírodní pohromy (požáry, sucha a záplavy) a nástroje pro přípravu a rychlou reakci na mimořádně vážné události / evropská iniciativa v oblasti civilní ochrany. V souvislosti s tématem Unie jakožto globální partner Parlament přezkoumal perspektivy společné zahraniční politiky pro rok 2006. Důležitá jednání se týkala různých zemí a oblastí světa, mimo jiné: situace na Blízkém východě; situace v Kongu a kritérií pro mírové operace Evropské unie; situace v Dárfúru, jihovýchodním Turecku, Moldavsku (Podněsteří) a v Gruzii (Jižní Osetii); voleb v Bělorusku a na Ukrajině; vztahů se Spojenými státy, včetně dohody o transatlantickém partnerství; vztahů s Ruskem, Čínou a Indií; posíleného partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou; hospodářských a obchodních vztahů s Mercosurem s ohledem na uzavření meziregionální dohody o přidružení; evropské politiky sousedství; euro-středomořské politiky; strategie pro

EVROPSKÝ PARLAMENT

193

Baltské moře, tedy pro severní dimenzi; vízové politiky vůči západobalkánským zemím; vyhlídek pro Bosnu a Hercegovinu; přípravy Unie na její budoucí úlohu v Kosovu; uzavření dohody o stabilizaci a přidružení s Albánií; konfrontace Íránu s mezinárodním společenstvím ohledně jaderného zařízení; postoje Unie vůči kubánské vládě; jaderné zkoušky Severní Koreje; provádění evropské bezpečnostní strategie v rámci EBOP. Jednalo se rovněž o různých aspektech témat souvisejících s rozvojovou politikou a vnějším obchodem, zejména o systému všeobecných celních preferencí Evropské unie; ministerské konferenci WTO v Hong Kongu a pozastavení jednání o rozvojové agendě z Dohá; strategickém přezkumu Mezinárodního měnového fondu; přezkumu dohody z Cotonou a stanovení částky pro 10. ERF; novém mechanismu financování rozvoje v rámci cílů tisíciletí; dopadu dohod o ekonomickém partnerství na rozvoj; účinnosti podpory a korupci v rozvojových zemích; spravedlivém obchodu a rozvoji; vztazích mezi rozvojem a migrací a rozvojem a sdělovacími prostředky. Na pořadu jednání se často objevovala lidská práva, jednalo se zejména o ustanovení o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie; o výroční zprávě Evropské unie o lidských právech za rok 2005 a 2006; o 62. zasedání Komise OSN pro lidská práva; stavu lidských práv v Tunisku; situaci vězňů na Guantánamu; povolební situaci v Čečensku; občanské společnosti v Rusku a o vztazích s Ruskem po vraždě ruské novinářky Anny Politkovské. Evropský parlament se v tomto roce rovněž intenzivně zabýval tématem rozšíření, jeho obecnými zásadami i konkrétními problémy. Pokud jde o celkový kontext, přijal usnesení ke strategickému dokumentu Komise pro rozšíření za rok 2005, ke sdělení Komise o strategii rozšiřování a hlavních výzvách pro období 2006 až 2007 i k institucionálním stránkám kapacity Evropské unie integrovat nové členské státy. Přijal rovněž usnesení (v červnu a v listopadu) o přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii a několikrát (v dubnu, květnu a září) projednával vývoj v těchto zemích. V souvislosti s Tureckem Parlament přijal (v září) usnesení o pokroku Turecka na cestě k přistoupení. Pokud jde o Chorvatsko, Parlament (v lednu) schválil změnu nařízení Rady, kterou se upravoval název partnerství s Chorvatskem z „evropského partnerství“ na „partnerství pro přistoupení“, aby toto partnerství mělo stejný název jako partnerství s Tureckem, protože se v obou případech jedná o kandidátské země, které zahájily přístupová jednání. Vztahy Evropského parlamentu s ostatními orgány V rámci vztahů s ostatními orgány a institucemi Unie Parlament jednal o pracovních programech a o výsledcích rakouského a finského předsednictví Rady a také o přípravě a výsledcích zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 15. a 16. června a 14. a 15. prosince. Parlament rovněž jednal o přípravě a výsledcích jarního zasedání Evropské rady (23. a 24. března) v rámci Lisabonské strategie; o příspěvcích, které Komise předložila Evropské radě v červnu 2006 (program pro občany, přinést výsledky pro Evropu,

194

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

období reflexe a plán D); o výsledcích neformálního zasedání Rady ve složení ministrů zahraničních věcí ve dnech 10. až 11. března 2006; o výsledcích neformálního zasedání Evropské rady v Lahti dne 20. října; o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2005; o výroční zprávě o činnosti Evropského veřejného ochránce práv v roce 2005, a to za jeho přítomnosti (pan Diamandouros); i o výroční zprávě Účetního dvora za rok 2005 předložené jeho předsedou (pan Weber). V oblasti rozpočtu Evropský parlament schválil rozpočet na rok 2007 a udělil absolutorium za rok 2004. Hrál rovněž hlavní úlohu při uzavírání interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (finanční výhled na období 2007 až 2013). Parlament mimo jiné schválil nařízení Rady, kterým se mění finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství a přijal usnesení o zpětném získávání finančních prostředků Společenství. V politicko-institucionální oblasti se Parlament vyjádřil k vysokému počtu aktuálních témat s velkým politickým významem, například k období reflexe (usnesení o struktuře, tématech a rámci pro hodnocení diskuse o Evropské unii; usnesení pro červnové zasedání Evropské rady o dalších etapách období reflexe); k evropské komunikační strategii; evropským politickým stranám; vedení evropských regulačních agentur; iniciativě „zlepšení tvorby právních předpisů“ (usnesení k výroční zprávě „zlepšení tvorby právních předpisů“ za rok 2004; ke kontrole uplatňování práva Společenství; strategii zjednodušení právního prostředí; výsledkům posuzování dosud projednávaných návrhů právních předpisů a k provádění, důsledkům a dopadům platné legislativy na vnitřní trh); k opatřením zaměřeným na vyšší transparentnost a otevřenost, zejména pokud jde o zveřejnění zasedání Rady, jedná-li jako legislativní orgán, a o přístup k textům orgánů; vyjadřoval se i k postupu projednávání ve výborech (rozhodnutí Evropského parlamentu o uzavření interinstitucionální dohody ve formě společného prohlášení a následná úprava článku 81 jeho jednacího řádu). Na prosincovém plenárním zasedání byla předána Sacharovova cena panu Milinkievičovi, významné osobnosti běloruské opozice. Na slavnostních zasedáních k Evropskému parlamentu promluvili: pan Fischer, prezident Rakouska, v únoru; pan Köhler, prezident Německa, v březnu; pan Fenech-Adami, prezident Malty, v dubnu; pan Morales Ayma, prezident Bolívie, pan Abbas, prezident palestinské samosprávy, a pan Papoulias, prezident Řecka, v květnu; paní Halonen, prezidentka Finska, a paní Sirleaf, prezidentka Libérie, v září; pan Sólyom, prezident Maďarska, v říjnu, a pan Saakašvili, prezident Gruzie, a šejch Hamad Bin Khalifa Al-Thani, emír Kataru, v listopadu. Kromě toho si v rámci konference předsedů, která se v září konala ve sněmovně a byla přístupná všem poslancům, Parlament vyměnil názory s panem Siniorou, předsedou vlády Libanonu. Evropský parlament rovněž pozval několik členů Evropské rady na diskusi o budoucnosti Evropy. V květnu pana Verhofstadta, předsedu vlády Belgie, a v listopadu pana Aherna, předsedu vlády Irska. Evropský parlament formou prohlášení předsedy Evropského parlamentu a předsedů parlamentních politických skupin vyslovil silná politická

6

16

2

9

11

Květen I

Květen II

Červen

Červenec

0

4

3

Duben I

Duben II

26

Prosinec 73

22

5

3

3

34

10

1

1

7

1

5

2

2

2

1

1

1

2. čt. ( 3)

10

1

2

2

1

2

2

3. čt.

13

1

1

2

2

1

1

3

2

Souhlas

(1) Z toho 72 případů, v nichž Evropský parlament navrhl změnu návrhů Komise. (2) Z toho 52 případů, v nichž Evropský parlament navrhl změnu návrhů Komise. (3) Z toho 18 případů, v nichž Evropský parlament změnil společný postoj Rady.

158

12

Listopad II

Celkem 2006

12

Listopad I

6

Říjen II

5

3

7

17

Září II

2

4

5

3

5

9

Říjen I

Září I

3 1

8

2

Březen I

Březen II 1

2

5

1

1. čt. (2)

Únor II

0

2. čt.

1

7

1. čt.

Spolurozhodování

Únor I

Leden

Konzultace ( 1)

Spolupráce

Legislativní návrhy

40

2

5

4

1

2

25

1

Rozpočty a absolutoria

140

5

4

11

9

3

13

8

12

7

8

11

6

9

5

9

8

4

8

Z vlastního podnětu

Parlamentní procedury od ledna do prosince – Přijatá usnesení a rozhodnutí

TABULKA 3

90

7

2

3

11

2

4

9

5

9

1

1

1

5

4

7

5

4

10

Usnesení (podle čl. 103 a 108)

32

3

3

3

3

3

3

3

3

3

2

3

Lidská práva

Jiné postupy

18

4

1

3

2

1

1

1

2

1

1

1

Ostatní

608

80

25

36

47

28

34

33

45

35

17

43

41

28

15

31

26

11

33

Celkem

EVROPSKÝ PARLAMENT 195

196

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

poselství u příležitosti sedmdesáti let, které uplynuly od převratu generála Franka ve Španělsku (v červenci), a výročí maďarského povstání v roce 1956 (v říjnu). Třetím významným tématem prohlášení Evropského parlamentu (předsedy a vedoucích politických stran), Komise a Rady se v říjnu stal mírový proces ve Španělsku. Počet zaměstnanců Ke dni 31. prosince čítal sekretariát Parlamentu 4 883 stálých pracovních míst a 116 dočasných pracovních míst. Spolupráce mezi Evropským parlamentem a Komisí V prosinci Evropský parlament přijal velmi silnou většinou dvě usnesení, jimiž schválil jmenování dvou nových členů Komise designovaných Rumunskem a Bulharskem, jmenovitě pana Orbana a paní Kunevové. V oblasti legislativního plánování Parlament na svém prosincovém zasedání velkou většinou hlasů schválil usnesení o legislativním a pracovním programu Komise na rok 2007. Usnesení klade důraz na zlepšení navržená Komisí a obsahuje celou řadu návrhů.

Evropský veřejný ochránce práv Na základě článku 195 Smlouvy o ES Evropský veřejný ochránce práv, pan Diamandouros, zahájil zhruba 170 šetření v souvislosti s údajnými případy nesprávného úředního postupu Komise. Tyto případy se týkaly transparentnosti (přístupu k dokumentům), sporů ohledně veřejných zakázek a přidělených prostředků, záležitostí týkajících se zaměstnávání a zaměstnanců, úlohy Komise jako strážkyně smluv a „klasických“ problémů nesprávného úředního postupu, např. případů nezákonného prodlení nebo neposkytnutí odpovědi. V průběhu posledních let vedlo zhruba 15 % šetření ke kritickým připomínkám formulovaným veřejným ochráncem práv. Veřejný ochránce práv navrhuje u čím dál tím vyššího počtu stížností smírné urovnání sporu mezi občany a Komisí. Pro zvýšení politické odpovědnosti již veřejnému ochránci práv neposkytuje odpovědi generální tajemnice Komise, ale příslušný komisař.

Rada a Evropská rada Rada V prvním pololetí roku 2006 Rada pracovala pod předsednictvím Rakouska a ve druhém pololetí pod předsednictvím Finska. Konalo se celkem 62 formálních zasedání v různém složení. Rada pozměnila svůj jednací řád:

RADA A EVROPSKÁ RADA

197

•

dne 23. ledna aktualizovala tabulku počtu obyvatel členských států v Evropské unii v roce 2006 za účelem vážení hlasů při přijímání rozhodnutí v Radě kvalifikovanou většinou;

•

dne 15. září za účelem usnadnění přístupu občanů k informacím o její činnosti, zejména díky zveřejňování jednání a veřejných debat na internetu v souladu s kodexem chování vyhlášeným Evropskou radou na jejím zasedání ve dnech 15. a 16. června (1).

Ke dni 31. prosince čítaly útvary Rady 3 461 stálých pracovních míst a 340 dočasných pracovních míst. Evropská rada Evropská rada zasedala v roce 2006 čtyřikrát: Zasedání ve dnech 23. a 24. března Evropská rada se sešla v Bruselu pod předsednictvím rakouského kancléře Schüssela. Jednání se zaměřila především na: zahájení budoucí evropské energetické politiky; zařazení konkrétních číselných cílů do závěrů o Lisabonské strategii a na podporu přístupu Parlamentu ke směrnici o službách. Evropská rada mimo jiné přijala pakt pro rovnost mezi ženami a muži. Diskuse o budoucnosti Evropy se týkaly zejména rozšíření Unie. Zasedání ve dnech 15. a 16. června Evropská rada se sešla v Bruselu pod předsednictvím rakouského kancléře Schüssela. Velká část tohoto zasedání byla věnována ratifikaci Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Evropská rada přijala kalendář, podle něhož by měla být v červnu 2007 předložena zpráva, která bude vycházet z podrobných konzultací s členskými státy a bude se týkat možného budoucího vývoje. Evropská rada rovněž vyzvala Komisi a Radu k vypracování souboru opatření v oblasti energetické politiky, aby mohla na svém jarním zasedání v roce 2007 přijmout akční plán, který pro tuto oblast vymezí priority. Neformální setkání v Lahti (20. října) Hlavy států nebo předsedové vlád Evropské unie se na pozvání finského předsednictví setkali v Lahti (ve Finsku). Jednali především o třech tématech: energii, inovaci a imigraci. V případě energie vyzvali Rusko, aby začalo okamžitě používat zásady energetické charty, které by měly být zařazeny do nové dvoustranné dohody, kterou si Unie a Rusko přejí dojednat v roce 2007. V oblasti inovace účastníci neformálního summitu zdůraznili, že Evropská unie naléhavě potřebuje celkovou strategii, díky níž by posílila svou (1) Viz část „Transparentnost“ v kapitole I této zprávy.

198

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

konkurenceschopnost na světovém trhu. V otázce imigrace se dospělo k závěru, že se jedná o téma, které se týká celé Evropské unie a vyžaduje solidaritu všech. Zasedání ve dnech 14. a 15. prosince Evropská rada se sešla v Bruselu pod finským předsednictvím. Jednání se zaměřila na dvě hlavní témata: na celkovou strategii rozšíření, na základě zprávy Komise o integrační kapacitě Unie, a na otázky migrace, zejména na legální a nelegální přistěhovalectví, kontroly na hranicích a mechanismy solidarity, tedy na oblasti, v nichž byla Komise vyzvána k předložení návrhů. Komisi byla rovněž svěřena řada konkrétních mandátů v oblasti inovace, jmenovitě ohledně práv duševního vlastnictví, společných iniciativ pro technologii a normalizace. Evropská rada mimo jiné zmínila klíčové priority pro zajištění dodávek energie v Evropské unii. Jednala rovněž o otázkách vnějších vztahů, přičemž se zaměřila zejména na Střední východ, Afriku a evropskou politiku sousedství.

Komise Syntéza výsledků za rok 2005 Komise informovala o svých výsledcích za rok 2005 ve dvou sděleních: •

dne 14. března, zároveň s vydáním své roční politické strategie na rok 2007 (viz níže) přijala zprávu nazvanou „Výsledky politik v roce 2005“ (1). Tato zpráva stručně shrnuje, jakým způsobem Komise v roce 2005 přispěla k uskutečňování pětiletých strategických cílů: podporovat prosperitu, solidaritu, bezpečnost a posilovat místo Evropy ve světě;

•

dne 7. června přijala zprávu nazvanou „Shrnutí výsledků řízení Komise za rok 2005“ (2). Shrnula v ní, do jaké míry se v roce 2005 podařilo zlepšit využívání kontrolních a řídících systémů Komise v oblastech, mezi něž patří: zvyšování odpovědnosti Komise díky koherentnějšímu přístupu podle skupin útvarů; používání zásad akruálního účetnictví na rozpočet Unie; posílení účinného řízení výkonnosti, zavedení nové metodiky pro řízení rizik v celé Komisi; posílení monitorovacích prostředků Komise, díky opatřením vedoucím ke zjednodušení a zlepšení strategií interní kontroly.

Revize legislativního a pracovního programu na rok 2006 v polovině období Dne 30. srpna (3) Komise zveřejnila stručnou bilanci iniciativ přijatých během prvních osmi měsíců roku v rámci legislativního a pracovního programu na rok 2006, který byl (1) KOM(2006) 124. (2) KOM(2006) 277. (3) SEK(2006) 1052.

KOMISE

199

vypracován v říjnu 2005 (1). Konstatovala v ní, že bylo uskutečněno 39 % plánované činnosti, zejména kvůli velkému počtu odkladů na poslední čtvrtletí roku, a zdůraznila, že je rozhodnuta vynaložit zvláštní úsilí, aby byly všechny iniciativy, které mají být přijaty do konce roku 2006, předloženy včas. Strategické plánování a stanovení programů pro rok 2007 Komise jako první krok v ročním programovacím cyklu přijala dne 14. března roční strategii politiky pro rok 2007 (2). Tato strategie nazvaná „Posilování důvěry prostřednictvím opatření“ vymezuje politické priority u každého ze čtyř strategických cílů Komise (viz níže). Dne 24. října Komise předložila svůj legislativní a pracovní program na rok 2007 (3). Při přípravě tohoto programu využila připomínky Evropského parlamentu, Rady a dalších orgánů k roční strategii politiky na rok 2007. Komise poprvé vymezila soubor 21 strategických iniciativ, které budou v roce 2007 v centru její pozornosti. Kromě toho vymezila soubor prioritních iniciativ, které budou muset být přijaty v následujících dvanácti až osmnácti měsících. Tento přístup kromě toho podpořily dvě další novinky: v souladu se závazkem přijatým vůči Evropskému parlamentu tento program plně přihlíží k iniciativám souvisejícím s cílem „zlepšení tvorby právních předpisů“ a obsahuje seznam priorit pro komunikaci s občany. Kontinuita činnosti Komise Dne 12. července se Komise rozhodla zavést rámec pro řízení kontinuity vlastní činnosti (4). Tato iniciativa jí umožní, aby se připravila na případné závažné mimořádné události, například teroristický útok, hrozbu pandemie chřipky na celosvětové úrovni nebo na ohrožení zaměstnanců, budov nebo informační technologie. Sledují se tyto cíle: rozvinout schopnost Komise ubránit se takovým hrozbám, například tím, že se zavedou nezbytné postupy a plány, případně se posílí infrastruktura; dosáhnout toho, aby Komise a její útvary mohly pokračovat ve výkonu své činnosti vymezením klíčových funkcí, služeb a infrastruktury, které musejí být obnoveny v určité lhůtě, a identifikací zaměstnanců, kteří budou za takových okolností nezbytní; upozornit zaměstnance na nároky vyplývající z potřeby kontinuity činnosti; zavést a zlepšit řízení kontinuity. Legislativní činnost Komise se během roku sešla k 43 zasedáním. Předložila 482 návrhů směrnic, nařízení a rozhodnutí a 7 doporučení. Rovněž předložila 324 sdělení a zpráv, 10 zelených knih (1) (2) (3) (4)

KOM(2005) 531. KOM(2006) 122. KOM(2006) 629. SEK(2006) 898.

200

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

a 2 bílé knihy. Kromě nových iniciativ, zahájení diskusí, programů a akčních plánů, stejně jako pokračování v zahájených akcích, které Komise přijala v rámci svého pracovního programu pro rok 2006, zahrnují tato obecná čísla také návrhy aktů běžného řízení (zejména v oblastech zemědělství, rybolovu, cel a obchodní politiky) a také návrhy na kodifikaci stávajících právních aktů. Spolupráce s vnitrostátními parlamenty V souhlasu s jedním z deseti hlavních cílů pro tento rok, které v únoru 2005 představila místopředsedkyně Komise paní Walströmová, Komise dne 22. března 2006 přijala svou první roční zprávu o vztazích s vnitrostátními parlamenty (1). Analyzovala v ní dosažení hlavních cílů v průběhu roku 2005, například návštěvy členů Komise v parlamentech nebo větší ohled na názory parlamentů při výkonu jejich institucionálních kompetencí. V roce 2006 Komise dále pokračovala v plnění těchto cílů, například díky účasti na zasedáních stálých zástupců vnitrostátních parlamentů, účasti na vysoké úrovni na zasedáních Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC) parlamentů Evropské unie a účasti na zasedáních vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, které posledně jmenovaný uspořádal, publikací informačního zpravodaje atd. Kromě toho Komise ve svém sdělení Evropské radě nazvaném „Program pro občany přinášející výsledky pro Evropu“, přijatém 10. května (2), projevila přání přímo předávat všechny své nové návrhy a konzultační dokumenty vnitrostátním parlamentům a požádat je o jejich názory s cílem zlepšit postup přípravy politik. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16. června tuto iniciativu Komise uvítala. Vyzvala ji, aby věnovala náležitou pozornost připomínkám vnitrostátních parlamentů, zejména v oblastech subsidiarity a proporcionality. Útvary Komise pak zavedly pravidla pro předávání dokumentů všem parlamentům a Komise přijala zásady pro zpracování stanovisek vnitrostátních parlamentů (3). Od října zaslaly vnitrostátní parlamenty Komisi 50 stanovisek k 27 jejím návrhům, zejména pokud jde o subsidiaritu a proporcionalitu. Personální politika a řízení lidských zdrojů V roce 2006 čítaly útvary Komise 18 205 stálých pracovních míst a 366 dočasných pracovních míst v rámci provozního rozpočtu a 3 792 stálých pracovních míst v rámci rozpočtu na výzkum. Kromě toho existuje 1 913 stálých pracovních míst a 120 dočasných pracovních míst v úřadech spadajících pod Komisi, 679 pracovních míst v decentralizovaných orgánech a 2 559 pracovních míst ve výkonných agenturách. (1) SEK(2006) 350. (2) KOM(2006) 211. Viz oddíl 3 kapitoly I této zprávy. (3) SEK(2006) 1252.

SOUDNÍ DVŮR A OSTATNÍ SOUDY

201

V rámci výměny pracovníků je momentálně 11 úředníků Komise umístěno u vnitrostátních orgánů a mezinárodních organizací, zatímco 1 134 národních odborníků pracuje u útvarů Komise. V roce 2006 se dalších 214 úředníků z členských států mohlo seznámit s fungováním Komise díky jejímu vzdělávacímu programu pro tzv. „strukturální“ stážisty. V souvislosti s novým rozšířením Unie k 1. lednu 2007 Komise navrhla zvláštní opatření pro nábor zaměstnanců z Bulharska a Rumunska. Rada přijala příslušné nařízení dne 28. listopadu (1). Dne 26. dubna přijala Komise balíček opatření pro dobré pracovní podmínky svých zaměstnanců. Stěžejní částí těchto opatření je víceletý akční program na období 2006 až 2009, který má: zlepšit hygienické a bezpečností podmínky ve všech budovách Komise; zvýšit pomoc rodinným příslušníkům zaměstnanců; umožnit lepší sladění profesního a rodinného života; více zaměřit politiku lidských zdrojů na podporu jednotlivých zaměstnanců a na zlepšování pracovního prostředí. Další opatření tohoto balíčku se týkají: •

politiky řízení absencí z důvodů nemoci nebo invalidity;

•

harmonizované politiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance Komise;

•

politiky v oblasti ochrany lidské důstojnosti a boje proti morálnímu a sexuálnímu obtěžování v Komisi.

Soudní dvůr a ostatní soudy Jmenování k Soudnímu dvoru V roce 2006 byli k Soudnímu dvoru jmenováni: •

do funkce soudce: pan Tizzano, pan Bay Larsen, paní Lindhová, pan Bonichot a pan von Danwitz ;

•

do funkce generálních advokátů: paní Sharpstonová, paní Trstenjaková, pan Mengozzi, pan Bot a pan Mazák.

Judikatura Soudního dvora V roce 2006 měl Soudní dvůr ve věci Cresson (2) poprvé příležitost připomenout povinnosti členů Komise vyplývající z článku 213 Smlouvy o ES. Soudní dvůr konstatoval, že zaměstnání určité osoby jako vědeckého pozorovatele, aby přitom ve skutečnosti (1) Nařízení (ES, Euratom) č. 1760/2006 (Úř. věst. L 335, 1.12.2006). (2) Věc C-432/04.

202

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

vykonávala funkci osobního poradce, do níž ji není možné jmenovat, představuje obcházení pravidel upravujících tuto oblast. Kvůli své osobní úloze při zaměstnání dané osoby by paní Cressonová měla být považována za odpovědnou za obcházení pravidel a zkreslování jejich účelu. V oblasti sociální politiky vynesl Soudní dvůr dva významné rozsudky: •

ve věci Sarah Margaret Richards (1) Soudní dvůr upřesnil používání zásady rovného zacházení s muži a ženami, což je základní zásada práva Společenství. V tomto případě se jednalo o odchod do důchodu v 60 letech pro osobu, která po operaci změnila pohlaví. Soudní dvůr připomněl, že členské státy si ponechávají pravomoc upravovat své systémy sociálního zabezpečení, avšak zdůraznil, že při tom musejí dodržovat právo Společenství. Soudní dvůr tak nakonec dospěl k názoru, že porovnání situace transsexuála, který se stal ženou, se situací žen, „které byly vždy ženami“, je diskriminující.

•

ve věci Yvonne Watts (2) Soudní dvůr připomněl, že je nutné najít rovnováhu mezi problémy řízení a politiky poskytování zdravotní péče, s nimiž se členské státy potýkají, a mezi požadavky vyplývajícími ze svobod stanovených ve Smlouvě o ES. V této souvislosti připomněl přísná kritéria pro odmítnutí proplacení finančních nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě.

Ve věci, která se týkala továrny na přepracování jaderného paliva v Sellafieldu (3), se Soudní dvůr ve svém rozhodnutí mimo jiné poprvé odvolal na článek 292 Smlouvy o ES. Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr má výhradní pravomoc rozhodovat o sporech týkajících se výkladu a uplatňování práva Společenství, konstatoval, že Irsko nedostálo svým povinnostem, když se ve sporu se Spojeným královstvím, který se ve své velké části týkal otázek práva Společenství, obrátilo na soud zřízený Úmluvou o mořském právu. Soudní dvůr rovněž vydal dva důležité rozsudky, které se týkaly volebního práva při volbách do Evropského parlamentu (4). V těchto věcech se zabýval otázkou, za jakých okolností mohou členské státy udělit (v prvním rozsudku) nebo odebrat (ve druhém rozsudku) určitým kategoriím občanů (v prvním případě státním příslušníkům třetích zemí a ve druhém případě státním příslušníkům Nizozemska s bydlištěm v zámořském teritoriu) právo volit ve volbách do Evropského parlamentu. V první věci Soudní dvůr konstatoval, že Spojené království mělo právo rozšířit za určitých podmínek volební právo na občany třetích zemí. Ve druhém rozsudku Soudní dvůr rozhodl, že vynětí z volebního práva není dostatečně odůvodněné. Věc Traghetti del Mediterraneo SpA (5) poskytla Soudnímu dvoru příležitost upřesnit podmínky mimosmluvní odpovědnosti členských států. Členský stát může nést mimosmluvní (1) (2) (3) (4) (5)

Věc C-423/04. Věc C-372/04. Věc C-459/03. Věc C-145/04 a C-300/04. Věc C-173/03.

ÚČETNÍ DVŮR

203

odpovědnost při porušení práva Společenství některým jeho vnitrostátním soudem. Právní předpisy členského státu nemohou tento typ odpovědnosti obecně omezit, jak tomu bylo v případě, který byl předložen Soudnímu dvoru. V rámci policejní spolupráce vydal Soudní dvůr dva rozsudky, ve kterých osvětlil zásadu „ne bis in idem“ podle článku 54 úmluvy k provedení schengenské dohody (1). Soudní dvůr upřesnil obsah této zásady a použil ho v případě zproštění z důvodů uplynutí promlčecí lhůty a také v případě ukončení stíhání pro nedostatek důkazů. Jmenování k Soudu prvního stupně V roce 2006 byli soudci Soudu prvního stupně jmenováni: pan Moavero Milanesi, pan Wahl a pan Prek. Zaměstnanci soudů Útvary Soudního dvora, Soudu prvního stupně a Soudu pro veřejnou službu čítaly k 31. prosinci 1 346 stálých pracovních míst a 411 dočasných pracovních míst.

Účetní dvůr Výroční zpráva Dne 24. října předložil předseda Účetního dvora Evropskému parlamentu výroční zprávu za rozpočtový rok 2005 (2). Tato zpráva se zmiňuje o podstatném pokroku, kterého dosáhla Komise při zavádění svého nového účetního systému vycházejícího z akruálního účetnictví. Účetní dvůr nicméně upozornil na nedostatečné vnitřní kontroly u většiny výdajů Evropské unie, a to jak v členských státech, tak v Komisi, a na vysoký podíl chyb v podkladových operacích. Zvláštní zprávy Zvláštní zprávy, které v roce 2006 Účetní dvůr zveřejnil, se týkaly: •

příspěvku Evropského sociálního fondu k boji proti předčasnému ukončení školní docházky;

•

výsledků projektů financovaných v Rusku v rámci programu Tacis;

•

humanitární pomoci, kterou Komise poskytla po tsunami;

•

investičních projektů v rámci programu Phare v Bulharsku a Rumunsku;

•

provádění programu MEDA;

(1) Věc C-150/05 a C-467/04. (2) Úř. věst. C 263, 31.10.2006.

204

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

•

otázek životního prostředí v oblasti rozvojové spolupráce Komise;

•

investic určených na rozvoj venkova;

•

účinnosti podpory, kterou Evropská unie poskytla operačním programům ve prospěch pěstitelů ovoce a zeleniny;

•

nákladů na překlad v Komisi, Evropském parlamentu a v Radě;

•

ex post hodnocení programů, spadajících do cílů 1 a 3 strukturálních fondů za období 1994 až 1999.

Zvláštní výroční zprávy Zvláštní výroční zprávy vypracované Účetním dvorem v roce 2006 se týkaly účetních závěrek různých orgánů a agentur Evropské unie za rozpočtový rok 2005. Stanoviska V roce 2006 vydal Účetní dvůr stanoviska k různým legislativním návrhům s finančním dopadem, například k návrhu rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Evropských společenství nebo návrhu změny finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

Evropský hospodářský a sociální výbor Rok 2006 byl pro Výbor velice rušný, v říjnu došlo mimo jiné k obnově jeho členů a byl rovněž jmenován jeho nový předseda, pan Dimitriadis, který má řeckou státní příslušnost a patří do skupiny zaměstnavatelů. Výbor se jako obvykle prostřednictvím svých hojných stanovisek (více než 170) vyjadřoval ke všem společným politikám. Zvláštní pozornost však věnoval tématům, která skutečně stojí v centru evropského programu. Je proto třeba upozornit na jeho stanoviska k Lisabonské strategii, která vydal před jarním zasedáním Evropské rady, stanoviska k politicky významnému tématu „spojení flexibility a sociálních jistot“, v němž doporučuje správnou rovnováhu mezi flexibilitou podniků a sociálními jistotami, které je nutno poskytnout pracovníkům. Výbor se rovněž vyjádřil ke strategii udržitelného rozvoje, k problémům se změnou klimatu a k televizi bez hranic. Kromě toho je třeba zmínit intenzivní úsilí Výboru o užší spolupráci s hospodářskými a sociálními výbory členských států a jeho významný příspěvek ke strategii zaměřené na „lepší komunikaci o Evropě“ (1). (1) Viz oddíl 2 kapitoly I této zprávy.

VÝBOR REGIONŮ

205

Na činnosti Výboru se aktivně podíleli předseda Komise i její ostatní členové. Například předseda Barroso se účastnil březnového plenárního zasedání a zaměřil svůj příspěvek na Lisabonskou strategii, ústřední téma programu Evropské unie. Místopředsedkyně Wallströmová na červencovém plenárním zasedání představila komunikační politiku Komise, zatímco pan Almunia na únorovém plenárním zasedání hovořil o hlavních bodech přezkumu Paktu o stabilitě a růstu. Pan Špidla na dubnovém zasedání hovořil o nejvýznamnějších iniciativách, které Komise hodlá přijmout v sociální oblasti, například o plánu pro rovnost mužů a žen, novém Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, reakcích na hlavní problémy související s demografickým vývojem a o zelené knize o vývoji pracovního práva. Spolupráce mezi Komisí a Výborem probíhala na dvou úrovních: na běžné úrovni institucionálních konzultací stanovených ve Smlouvě, podle níž má Komise povinnost konzultovat Výbor v případě značného počtu témat, a na úrovni vyplývající z protokolu o spolupráci, který dne 7. listopadu 2005 podepsali pan Barroso, předseda Komise, a paní Sigmundová, předsedkyně Výboru. V roce 2006 se Komise a Výbor zvláště zaměřily na dopracování ústředních bodů protokolu z roku 2005, a to v tomto pořadí: •

velké úsilí bylo věnováno sestavení programu: program byl vypracován na základě pracovního programu Komise na rok 2007. Komise předala Výboru seznam spisů, které s ním není povinna konzultovat, což Výboru usnadní sestavení jeho programu. Výbor přitom musí více dodržovat zásadu selektivity;

•

v oblasti sledování dopadu stanovisek Výboru Komise ve své čtvrtletní zprávě ještě více zdůraznila význam hlavních stanovisek Výboru a především význam jeho průzkumných stanovisek.

V roce 2006 Komise a Výbor rovněž připravily podmínky pro to, aby mohla být na začátku roku 2007 podepsána další kapitola protokolu o spolupráci z roku 2005, která se bude týkat komunikační politiky Evropské unie.

Výbor regionů Pro Výbor regionů byl rok 2006 velice intenzivní. Již od února zahájil výměnu svých členů a zvolil si nového předsedu, pana Delabarre, starostu města Dunkerque za socialistickou stranu. Výbor při této příležitosti rovněž přijal usnesení o svém politickém směřování v období 2006 až 2008. V průběhu roku se pak Výbor vyjádřil k velkému počtu společných politik, mezi jeho stanovisky lze upozornit například na stanoviska k územním paktům, Haagskému programu, provádění evropského paktu pro mládež a ke službám obecného zájmu. Činnosti výboru se účastnilo několik členů Komise, což potvrzuje význam, který Komise Výboru přikládá. V tomto ohledu je třeba zmínit především účast předsedy Barrosa na

206

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

„strukturovaném dialogu“, jehož prostřednictvím Výbor v prosinci intenzivně a s kladnými výsledky diskutoval s regionálními a místními sdruženími. Pan Barrot a paní Hübnerová se účastnili dubnového plenárního zasedání. Pan Barrot hovořil na téma mobility ve městech a paní Hübnerová o nutnosti spolupráce mezi Komisí a Výborem při provádění politiky soudržnosti. Paní Hübnerová byla první členkou Komise, která souhlasila s návrhem Výboru odpovědět na jeho otázky, podrobně tak zodpověděla dvanáct položených otázek. Místopředsedkyně Komise, paní Wallströmová, vystoupila na červnovém plenárním zasedání a zaměřila se přitom na období reflexe o budoucnosti Evropské unie. Výbor v letošním roce rovněž uspořádal ve spolupráci s Komisí čtvrtý ročník „Dnů otevřených dveří“. Tato akce se již stala nepřehlédnutelnou událostí s regionálním a místním rozměrem. O úspěch této iniciativy se ve velké míře zasloužila i Komise: zasedání zahájil sám předseda Barroso a účastnili se ho tři místopředsedové a sedm komisařů. V oblasti spolupráce mezi Komisí a Výborem měl v roce 2006 největší význam podpis protokolu o spolupráci dne 17. listopadu 2005. Důraz byl položen na dva následující body: •

pokud jde o sestavování programu, Komise a Výbor vymezily na základě pracovního programu pro rok 2007 témata společného zájmu;

•

v oblasti sledování dopadu stanovisek byl zdůrazněn význam průzkumných stanovisek. Předseda Barroso přímo politicky reagoval během prosincového jednání „strukturovaného dialogu“ na dvě stanoviska Výboru, která se týkala partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a situací nedoprovázených nezletilých osob.

Komise a Výbor v roce 2006 rovněž zahájily jednání, která by na začátku roku 2007 měla vést k podpisu dodatečné kapitoly protokolu o spolupráci z roku 2005, která se bude týkat komunikační politiky Evropské unie.

Evropská centrální banka Evropská centrální banka (ECB) pokračovala ve vedení měnové politiky směřující k udržení stability cen v eurozóně. V období od ledna do prosince 2006 Rada guvernérů ECB zvýšila referenční sazby o 125 základních bodů, nejnižší sazba nabídky ECB pro hlavní operace refinancování dosahovala v prosinci úrovně 3,5 %. Zajištěním stability cen měnová politika přispívá k podpoře růstu a zaměstnanosti v eurozóně. Růst reálného hrubého domácího produktu v roce 2006 významně posílil v porovnání s výsledky za rok 2005. V období vysoké volatility, zejména ve druhém pololetí roku 2006, zůstaly ceny, v průměru, většinou vysoké. ECB nadále vedla svou měnovou politiku transparentně a vysvětlovala ekonomická a měnová hodnocení, o něž opírá svá strategická rozhodnutí, na pravidelných tiskových konferencích prezidenta ECB,

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

207

v Měsíčním zpravodaji ECB a v dalších publikacích a projevech členů Rady guvernérů. V souladu s právními požadavky pro předkládání zpráv byl prezident ECB vyslechnut Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu a vystoupil na plenárním zasedání Parlamentu. ECB vypracovala dvě konvergenční zprávy (1), které se zabývaly otázkou, zda by členské státy, které nejsou členy eurozóny, splnily podmínky pro přijetí eura. První zpráva, která byla zveřejněna v květnu, se na žádost orgánů Litvy a Slovinska zabývala situací v těchto dvou zemích. Druhá zpráva, zveřejněná v prosinci, se věnovala ostatním členským státům, které nejsou součástí eurozóny (s výjimkou Dánska a Spojeného království). Na základě květnové konvergenční zprávy BCE a konvergenční zprávy Komise a na návrh Komise Rada dne 11. července přijala rozhodnutí, kterým se ruší výjimka pro Slovinsko a umožňuje se mu přijmout euro ke dni 1. ledna 2007. ECB pak společně se Slovinskou bankou připravily vstup země do Eurosystému a zorganizovaly společnou komunikační kampaň o bankovkách a mincích eura. Target, jeden z největších platebních systémů na světě, nadále přispíval k integraci trhu s eurem a hrál důležitou roli v harmonickém provádění jednotné měnové politiky. V současné době se připravuje další generace tohoto systému, Target2, která by měla začít fungovat v listopadu 2007. ECB rovněž studuje možnost vytvořit novou službu, která by umožňovala harmonizované úhrady operací prováděných u cenných papírů vystavených v eurech v měně „centrální banky“ (Target2 – Securities). ECB kromě toho nadále úzce spolupracovala s Komisí na vytváření jednotného prostoru pro platby v eurech (Sepa) a pobízela evropské bankovní odvětví a další zúčastněné strany k vytváření podmínek, které by umožnily zavést prostor Sepa od roku 2008 a plně ho zprovoznit do konce roku 2010. ECB nadále působila v oblasti obezřetnostního dohledu a finanční stability, mimo jiné zajišťovala sledování a analýzu hlavních událostí, které mají vliv na bankovní a finanční odvětví, vytvářela nové oblasti spolupráce mezi centrálními bankami a orgány dohledu a přispívala k rozvoji finančního regulačního rámce. Centrální banky, které jsou součástí Eurosystému, provedly simulaci krize, aby vyzkoušely reakční schopnost mechanismu pro zachování finanční stability v případě finanční krize, která by mohla mít dopad na systémy v několika zemích eurozóny. Tato simulace byla přínosná a přispěla ke zlepšení současných mechanismů pro řešení finančních krizí v Unii. ECB dále sledovala pokrok finanční integrace v eurozóně a zveřejnila druhé výroční hodnocení o stupni integrace finančních trhů v této zóně. Hodnocení proběhlo na základě souboru ukazatelů finanční integrace, které se každého půl roku zveřejňují na internetové stránce ECB (2).

(1) Viz rovněž část „Hospodářská a měnová unie“ v oddíle 1 kapitoly II této zprávy. (2) http://www.ecb.eu/.

208

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

ECB ve spolupráci s centrálními bankami členských států pokračovala v rozvoji, sběru, sestavení a šíření rozsáhlé řady statistik. V květnu poprvé spolu s Eurostatem zveřejnila evropské účetní závěrky rozdělené podle institucionálního sektoru. V září začala na internetu nabízet novou službu nazvanou „Statistical Data Warehouse“, jejímž prostřednictvím poskytuje široké škále uživatelů statistické údaje o eurozóně (1). Po úspěšném zavedení euro bankovek v roce 2002 ECB pokračovala v plánování druhé série, která by měla být postupně vydávána ke konci tohoto desetiletí. ECB se rovněž dále účastnila činností značného počtu evropských a mezinárodních institucí a organizací. Prezident Euroskupiny a člen Komise se účastnili zasedání Rady guvernérů. Prezident a viceprezident ECB se účastnili zasedání Euroskupiny, která si uchovala svou významnou úlohu fóra umožňujícího vést otevřený a neformální strategický dialog mezi ECB, ministry financí zemí eurozóny a Komisí. ECB také vydávala stanoviska k legislativním návrhům Komise a členských států, které spadají do její oblasti působnosti. Činnost ECB je podrobně popsána ve zprávách, které ECB zveřejňuje v souladu se svými statutárními povinnostmi.

Evropská investiční banka V roce 2006 Evropská investiční banka (EIB) poskytla úvěry ve výši 45,8 miliard EUR: 39,9 miliard v členských státech Evropské unie a 5,9 miliard v partnerských zemích EU.

Agentury Regulační agentury V roce 2006 legislativní činnost umožnila zřídit dvě nové regulační agentury, které začnou fungovat hned na začátku roku 2007. Jedná se o: •

Evropskou agenturu pro chemické látky, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince (2) v souvislosti s projektem REACH o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (3). Její sídlo bude v Helsinkách (Finsku);

•

Evropský institut pro rovnost žen a mužů, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. prosince (4). Jeho sídlo bude ve Vilniusu (Litvě).

(1) (2) (3) (4)

http://sdw.ecb.eu/. Nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 396, 30.12.2006). Viz část „Výrobková politika“ v oddílu 2 kapitoly II této zprávy. Nařízení (ES) č. 1922/2006 (Úř. věst. L 403, 30.12.2006). Viz rovněž část „Rovnost mužů a žen“ v oddíle 1 kapitoly II této zprávy.

LEGISLATIVNÍ ČINNOST

209

K návrhu na zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva se Evropský parlament vyjádřil v jediném čtení dne 30. listopadu. Předpokládá se, že Rada přijme příslušné nařízení na konci ledna 2007. Dne 15. listopadu 2006 se Rada a Komise na plenárním zasedáním Evropského parlamentu společně vyjádřily k návrhu interinstitucionální dohody o vytvoření rámce pro regulační agentury, který Komise předložila v roce 2005 (1). Rada se domnívá, že se jedná o závažnou otázku a že je v této oblasti třeba přijmout právní nástroj se skutečnou přidanou hodnotou. Komise vyjádřila svůj souhlas se zahájením jednání, když uvedla, že je připravena prostudovat všechny návrhy Rady na toto téma. Podle názoru Komise je však právní forma interinstitucionální dohody nejvhodnějším právním nástrojem pro stanovení horizontálních pravidel řízení, která by vytvořila rámec pro zřizování, činnost a kontrolu regulačních agentur. Výkonné agentury Dne 26. října Komise zřídila výkonnou agenturu pro „Transevropské dopravní sítě“. V roce 2006 byly rozšířeny funkce výkonné agentury pro „Vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“ zřízené v roce 2005 (2).

Legislativní činnost Spolurozhodování V roce 2006 Komise vypracovala 109 návrhů spadajících do procesu spolurozhodování. K části z nich Parlament a Rada připojily svůj podpis nebo došly k předběžné shodě o podpisu. Jedná se o 91 dokumentů, z nichž se většina projednávala před 1. lednem. S rostoucím počtem návrhů (54, což představuje více než polovinu) byl vysloven souhlas v prvním čtení. Přestože mezi návrhy, které nemusely být postoupeny do druhého čtení, převládají návrhy technické povahy, kodifikace a návrhy, které se týkají vztahů se třetími zeměmi, jsou mezi nimi i návrhy na témata, která veřejnost zná mnohem lépe – například akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropský nástroj sousedství a partnerství pro posílení spolupráce a ekonomické integrace mezi Unií a partnerskými zeměmi a v oblasti znečištění životního prostředí plavidly Evropská agentura pro námořní bezpečnost.

(1) KOM(2005) 59. (2) Rozhodnutí 2005/56/ES (Úř. věst. L 24, 27.1.2005).

210

ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

Třetina legislativních návrhů (31 dokumentů) byla schválena ve dvou čteních. Toto konstatování opět svědčí o politické vůli zákonodárců shodnout se na důležitých a citlivých dokumentech a vyhnout se tak dohodovacímu řízení. Je třeba se zmínit rovněž o tom, že za finského předsednictví, přičemž některá jednání byla zahájena už za rakouského předsednictví, byly uzavřeny významné dokumenty, jakými jsou například směrnice o službách na vnitřním trhu nebo nařízení o Evropské agentuře pro chemické látky a registraci, hodnocení a povolování těchto látek (REACH). Také není možné opomenout význam, který mělo pro evropskou vědu přijetí sedmého rámcového programu Společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007–2013). Dohodovací řízení se použilo v 6 případech, většinou v oblasti životního prostředí. Jednalo se o přístup veřejnosti k informacím a k soudům při uplatňování Aarhuské úmluvy, zpracování a likvidaci baterií a akumulátorů, ochranu podzemních vod a právní rámec pro evropskou geoinformační infrastrukturu (Inspire) sloužící k pozorování životního prostředí. Je rovněž třeba zmínit dva dokumenty, jejichž projednávání spolu souvisí: první se týká změn klimatu způsobených fluorovanými skleníkovými plyny a druhý znečištění ovzduší z klimatizačních systémů motorových vozidel. Interinstitucionální spolupráce se v tomto roce dále prohloubila díky dokončení jednání o přezkumu společného prohlášení o praktickém provádění postupu spolurozhodování z roku 1999. Díky kladným výsledkům tohoto jednání bylo možné kodifikovat určitý počet postupů, vnést do uzavírání dohod v prvním a druhém čtení více transparentnosti a efektivity a posílit loajální spolupráci všech třech institucí během celého spolurozhodování. Jednání ve výborech Dne 17. července (1) Rada pozměnila rozhodnutí stanovující postupy pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2) a přidala nový postup: regulativní postup s přezkumem. Díky tomuto postupu budou moci zákonodárci vystoupit proti přijetí „kvazilegislativních“ opatření, tj. opatření obecného významu, která „mění“ jiné než podstatné prvky základních aktů přijatých postupem spolurozhodování, pokaždé, když se budou domnívat, že návrh neodpovídá zásadě subsidiarity či proporcionality nebo přesahuje prováděcí pravomoci stanovené v základním nástroji nebo je co do účelu či obsahu s tímto nástrojem neslučitelný. Evropský parlament, Rada a Komise rovněž přijaly společné prohlášení (3) se seznamem platných nástrojů, které musejí být tomuto nově zavedenému postupu prioritně přizpůsobeny. Komise dne 22. prosince přijala dvacet pět odpovídajících návrhů (4). (1) (2) (3) (4)

Rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006). Rozhodnutí 1999/468/ES (Úř. věst. L 184, 17.7.1999). Úř. věst. C 255, 21.10.2006. KOM(2006) 902, KOM(2006) 903, KOM(2006) 904, KOM(2006) KOM(2006) 908, KOM(2006) 909, KOM(2006) 910, KOM(2006) KOM(2006) 914, KOM(2006) 915, KOM(2006) 916, KOM(2006) KOM(2006) 920, KOM(2006) 921, KOM(2006) 922, KOM(2006) KOM(2006) 926.

905, 911, 917, 923,

KOM(2006) KOM(2006) KOM(2006) KOM(2006)

906, 912, 918, 924,

KOM(2006) KOM(2006) KOM(2006) KOM(2006)

907, 913, 919, 925,

LEGISLATIVNÍ ČINNOST

211

Dne 9. srpna Komise předložila svou výroční zprávu o činnosti výborů v roce 2005 (1). V této zprávě je poprvé jedna část věnována jurisdikci Soudního dvora související s projednáváním ve výborech. Statistické údaje Údaje o právních aktech, které byly v roce 2006 přijaty, zrušeny nebo pozbyly platnosti, mohou být vyčísleny vyhledáním aktualizovaných údajů v EUR-Lexu (2). Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy

• • • • • • • • • • • • • • • •

Evropský parlament: http://www.europarl.europa.eu/ Rada Evropské unie: http://www.consilium.europa.eu/ Evropská rada: http://www.consilium.europa.eu/cms3_fo/showPage.asp?id=432 Evropská komise: http://ec.europa.eu/index_cs.htm Stránky komisařů: http://ec.europa.eu/commission_barroso/index_cs.htm Roční politická strategie Komise: http://ec.europa.eu/atwork/programmes/index_en.htm Evropský veřejný ochránce práv: http://ombudsman.europa.eu/home/cs/default.htm Soudní dvůr, Soud prvního stupně a Soud pro veřejnou službu: http://curia.europa.eu/ Účetní dvůr: http://eca.europa.eu/ Evropský hospodářský a sociální výbor: http://eesc.europa.eu/ Výbor regionů: http://cor.europa.eu/ Evropská centrální banka: http://www.ecb.eu/home/html/index.en.html Evropská investiční banka: http://www.bei.org/ Agentury: http://europa.eu/agencies/community_agencies/index_cs.htm Stránky věnované „postupu spolurozhodování“: http://ec.europa.eu/codecision/index_en.htm Stránky věnované „postupu projednávání ve výborech“: http://ec.europa.eu/transparency/regcomitology/registre.cfm

(1) KOM(2006) 446. (2) http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm.

Kapitola VII

Rozpočet a finanční činnosti Plnění rozpočtu v roce 2006 Evropský parlament schválil dne 15. prosince 2005 (1) rozpočet na rok 2006, tj. na poslední rok finančního rámce na léta 2000–2006. Položky závazků dosáhly hodnoty 120,6 miliard EUR, což představuje 1,08 % hrubého domácího příjmu (HDP) 25 členských států. Položky plateb celkem představují 107,4 miliard EUR, tj. 0,96 % HDP. Rozpočet na rok 2006 byl v rámci svého plnění šestkrát pozměněn. Přehled prostředků zohledňující tyto změny rozpočtu je uveden v příloze k této zprávě (barevné stránky).

Příprava rozpočtu na rok 2007 Příprava rozpočtu Evropské unie na rok 2007 byla v roce 2006 předmětem: •

předběžného návrhu rozpočtu, který Komise schválila dne 3. května;

•

návrhu rozpočtu, který vypracovala Rada dne 17. července;

•

prvního čtení v Evropském parlamentu dne 26. října;

•

druhého čtení v Radě dne 30. listopadu.

Parlament s konečnou platností schválil rozpočet dne 14. prosince při druhém čtení na své úrovni. Rozpočet na rok 2007 je prvním rozpočtem finančního rámce na roky 2007–2013 (2). (1) Úř. věst. L 78, 15.3.2006. (2) Viz část „Finanční výhled“ v kapitole I této zprávy.

214

ROZPOČET A FINANČNÍ ČINNOSTI

Finanční nařízení Komise v květnu předložila pozměněný návrh (1) na přezkum finančního nařízení z roku 2002, které se uplatňuje na souhrnný rozpočet Evropských společenství (2). Po úspěšné spolupráci mezi Radou a Evropským parlamentem, k níž došlo v průběhu listopadu, Rada dne 13. prosince s konečnou platností schválila revidované znění tohoto nařízení (3). Tato revize představuje významný krok směrem k dalšímu zjednodušení pravidel umožňující přístup k finančním prostředkům Unie, zvýšení transparentnosti a posílení kontroly rozpočtu. Podle nových pravidel musí být zveřejňována jména příjemců prostředků ze strukturálních fondů a zemědělských fondů. Díky vytvoření centrální databáze organizací vyloučených z financování Unie bude mít Komise rovněž k dispozici nový nástroj pro předcházení podvodům a korupci. Vnitrostátní orgány se navíc zavázaly, že zavedou systémy účinné vnitřní kontroly a že budou provádět nezbytné kontroly finančních prostředků Unie, které spravují. Každoroční shrnutí kontrol provedených členskými státy poskytnou Komisi nejlepší ujištění o řádném plnění rozpočtu Unie. Přezkum doplnila řada návrhů, jejichž cílem je změna prováděcích pravidel (4) k finančnímu nařízení. Některé z těchto změn, které mají samostatnou povahu, nabyly účinnosti od srpna (5). Pokud jde o změny závisející na revizi vlastního finančního nařízení, Komise schválila příslušný návrh dne 4. července (6).

Rozhodnutí o vlastních zdrojích Komise v březnu 2006 předložila na základě závěrů zasedání Evropské rady z prosince 2005 nový návrh rozhodnutí o vlastních zdrojích (7). Tento návrh především upravuje změny v metodách výpočtu a vybírání DPH, zdrojů z HND a úlevy pro Spojené království. Toto rozhodnutí Rady vstoupí v platnost se zpětným účinkem ke dni 1. ledna 2007, jakmile bude jednomyslně schváleno Radou a ratifikováno všemi členskými státy.

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

KOM(2006) 213. Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 na léta 2007–2013 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002). Nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006). Nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 (Úř. věst. L 357, 31.12.2002). Nařízení (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006). SEK(2006) 865. KOM(2006) 99.

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

215

Roční účetní závěrka Komise předložila své první finanční výkazy vycházející ze zásady akruálního účetnictví pro rok 2005. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy

•

Stránky věnované „rozpočtu“: http://ec.europa.eu/budget/index_en.htm

Seznam orgánů a institucí Evropský parlament Generální sekretariát Centre européen, plateau du Kirchberg L-2929 Luxembourg Tel. (352) 43 00-1 Rada Evropské unie Generální sekretariát Rue de la Loi 175 B-1048 Bruxelles Tel. (32-2) 285 61 11 Evropská komise Rue de la Loi 200 B-1049 Bruxelles Tel. (32-2) 299 11 11 Soudní dvůr, Soud prvního stupně a Soud pro veřejnou službu Boulevard Konrad Adenauer L-2925 Luxembourg Tel. (352) 43 03-1 Evropský účetní dvůr 12, rue Alcide De Gasperi L-1615 Luxembourg Tel. (352) 43 98-1

218

Evropský hospodářský a sociální výbor Rue Belliard 99 B-1040 Bruxelles Tel. (32-2) 546 90 11 Výbor regionů Rue Belliard 101 B-1040 Bruxelles Tel. (32-2) 282 22 11 Evropská investiční banka 100, boulevard Konrad Adenauer L-2950 Luxembourg Tel. (352) 43 79-1 Evropská centrální banka Kaiserstraße 29 D-60311 Frankfurt am Main Tel. (49-69) 13 44 -0 Evropský veřejný ochránce práv 1, avenue du Président-Robert-Schuman BP 403 FR F-67001 Strasbourg Cedex Tel. (33) 388 17 23 13 Evropský inspektor ochrany údajů Rue Wiertz 60 B-1047 Bruxelles Tel. (32-2) 283 19 00

SEZNAM ORGÁNŮ A INSTITUCÍ

Decentralizované subjekty Evropské unie http://publications.europa.eu/code/en/en-390500.htm

Agentury Společenství (1. pilíř) Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Evropská agentura pro chemické látky (ECA) Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA) Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) Evropská agentura pro obnovu (EAR) Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (Frontex) Evropská agentura pro železnice (ERA) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMDC) Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDPC) Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC) Evropský institut pro rovnost žen a mužů Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)

220

DECENTRALIZOVANÉ SUBJEKTY EVROPSKÉ UNIE

Odrůdový úřad Společenství (CPVO) Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT) Úřad pro dohled nad evropským globálním družicovým navigačním systémem (GNSS) Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Agentury Společenství navrhované v roce 2006 (1. pilíř) Evropská agentura pro základní práva (EFRA)

Agentury Evropské unie (2. a 3. pilíř) Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust) Evropská obranná agentura (EDA) Evropská policejní akademie (CEPOL) Evropský policejní úřad (Europol) Satelitní středisko Evropské unie (EUSC) Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti (ISS)

Výkonné agentury Výkonná agentura pro inteligentní energii Výkonná agentura pro program veřejného zdraví Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Evropská unie v roce 2006

Členské státy Evropské unie Kandidátské země

Zdroj: GŘ Komunikace

PŘÍLOHY

222

Souhrn položek závazků (dle oblasti politiky) Titul

Rozpočet 2005 (1) Závazky EUR

Rozpočet 2006 (1)

Lidské zdroje (2)

Závazky EUR

Lidské zdroje (2), (3)

01 Hospodářské a finanční věci

400 201 998

538

468 476 353

572

02 Podniky

381 316 768

1 045

399 828 648

1 052 900

03 Hospodářská soutěž

89 127 373

867

98 657 766

04 Zaměstnanost a sociální věci

11 427 816 628

909

11 938 359 782

926

05 Zemědělství a rozvoj venkova

53 184 651 245

1 243

54 595 078 891

1 320

06 Energie a doprava

1 415 885 043

1 161

1 467 018 844

1 165

07 Životní prostředí

325 818 542

694

346 198 192

701

08 Výzkum

3 307 806 914

1 779

3 525 524 298

1 736

09 Informační společnost

1 375 250 095

1 146

1 425 305 907

1 189

366 418 287

2 347

330 209 495

2 356

1 019 875 616

366

1 073 914 748

386

73 581 959

584

75 206 248

614

27 295 029 985

692

28 735 564 828

707

14 Daně a cla

120 565 947

564

130 398 219

607

15 Výchova a kultura

943 498 200

661

1 007 494 882

638

16 Tisk a komunikace

187 460 083

959

205 327 888

1 014

17 Zdraví a ochrana spotřebitele

480 756 056

946

558 930 694

967

18 Prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti

596 866 914

443

608 476 896

505

3 332 510 399

2 734

3 476 284 050

2 705

82 796 875

634

10 Přímý výzkum 11 Rybolov 12 Vnitřní trh 13 Regionální politika

19 Vnější vztahy 20 Obchod

76 103 566

857

21 Rozvoj a vztahy se státy africké, karibské a tichomořské oblasti (AKT)

1 230 912 686

1 943

1 300 607 197

2 094

22 Rozšíření

2 002 707 239

570

2 325 171 524

611

23 Humanitární pomoc

643 832 369

176

515 103 476

190

24 Boj proti podvodům

57 967 048

418

65 745 124

417

213 065 957

1 709

214 995 745

1 722

25 Koordinace politiky Komise a právní poradenství 26 Administrativa

646 475 623

4 037

660 329 166

4 105

1 369 627 564

657

1 159 929 327

692

10 746 818

104

11 547 110

105

29 Statistika

131 264 213

797

132 987 886

811

30 Důchody

899 771 000

40 Rezervy

13 000 000

27 Rozpočet 28 Audit

Celkem (Komise) Ostatní orgány (bez důchodů) Celkem

113 619 912 135

945 245 000 229 000 000 30 946

118 109 715 059

2 336 205 081

2 460 056 437

115 956 117 216

120 569 771 496

31 441

Zdroj: GŘ Rozpočet

(1) Včetně opravných rozpočtů. (2) Vztahuje se na stálé zaměstnance i pomocný personál. (3) Předběžný návrh rozpočtu na rok 2006.

PŘÍLOHY

223

Číselné údaje podle položek finančního výhledu, v položkách závazků (souhrn) Položky závazků

Rozpočet na rok 2005

1. ZEMĚDĚLSTVÍ Rozpětí O Zemědělské výdaje (bez rozvoje venkova) 2. STRUKTURÁLNÍ OPERACE Rozpětí O Strukturální fondy

EUR

EUR

EUR

52 618 000 000

50 190 720 000

44 847 000 000

42 419 720 000

2 412 550 000

O 3. VNITŘNÍ POLITIKY Rozpětí O 4. VNĚJŠÍ AKCE

6 841 000 000

7 771 000 000

7 771 000 000

44 617 000 000

44 555 004 990

38 523 000 000

38 522 922 880

20 702 556

Rozpětí

5 131 932 989

6 094 000 000

6 032 082 110

9 385 000 000

9 399 462 774

5 269 000 000

5 544 000 000

6 708 000 000

6 656 924 362

458 000 000

458 000 000

223 000 000

229 000 000

229 000 000

13 000 000

229 000 000

229 000 000

2 081 000 000

3 566 000 000

2 692 159 038

–138 458 408

Rozpětí Rozpětí O Rezerva na mimořádnou pomoc 7. PŘEDVSTUPNÍ STRATEGIE Rozpětí

–275 000 000

67 077 632 236 000 000

O Rezerva na záruky

–14 462 774

–325 000 000 6 292 922 368

6. REZERVY

61 995 010

9 150 458 408 5 444 000 000

O 5. ADMINISTRATIVA

2 427 280 000

42 420 297 444 37 288 364 455

O Fond soudržnosti

Rozpočet 2006

49 026 450 000 42 185 450 000

O Rozvoj venkova a doprovodná opatření

Finanční výhled na rok 2006

51 075 638

210 000 000

0

1 391 000 000

873 840 962

O Předvstupní nástroj Sapard

250 300 000

300 000 000

O Předvstupní nástroj ISPA

525 700 000

585 000 000

O Předvstupní nástroj Phare

898 800 000

977 300 000

O Turecko

286 200 000

479 500 000

O Fond solidarity Evropské unie O Hospodářský rozvoj společenství tureckých Kypřanů O 8. VYROVNÁVACÍ PLATBY

0

91 559 038

120 000 000

258 800 000

1 304 988 996 Rozpětí

Celkem položky závazků

115 956 117 216 Rozpětí

Povinné výdaje Nepovinné výdaje

1 074 000 000

1 073 500 332

123 695 000 000

120 569 771 496

11 004

499 668

3 637 882 784

3 125 228 504

45 078 212 878

45 006 877 332

70 877 904 338

Celkem položky závazků

105 684 514 081 Rozpětí

73 102 837 727 119 292 000 000

107 378 469 621

8 550 485 919

11 913 530 379

Povinné výdaje

45 119 231 878

45 023 454 332

Nepovinné výdaje

60 565 282 203

Položky závazků jako % HND

1,00 %

59 894 958 852 1,07 %

0,96 % Zdroj: GŘ Rozpočet

PŘÍLOHY

224

Členění podle druhu příjmů (v milionech EUR)

Rozpočet 2005

Zemědělské dávky a dávky z cukru

Rozpočet 2006

Cla

Zdroje založené na DPH

Zdroje založené na HND („čtvrtý zdroj”)

Různé plus přebytek z předchozího roku

Druh příjmů

Rozpočet 2005 (v milionech EUR)

Zemědělské dávky a dávky z cukru Cla

Rozpočet 2006 %

(v milionech EUR)

%

1 913,20

1,8

1 014,00

0,9

12 030,80

11,4

13 874,90

12,9

Zdroje založené na DPH

15 556,05

14,7

17 200,28

16,0

Zdroje založené na HND (,,čtvrtý zdroj”)

68 884,10

65,2

68 921,21

64,3

Různé plus přebytek z předchozího roku

7 299,90

6,9

6 368,08

5,9

105 684,05

100,0

107 378,47

Celkem

100,0 Zdroj: GŘ Rozpočet

Evropská komise Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie – 2006 Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2007 — 224 stran — 16,2 x 22,9 cm ISBN 92-79-02096-X Cena (bez DPH) v Lucembursku: 25 EUR

Evropská komise zveřejňuje každý rok Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie podle článků 212 Smlouvy o ES a 125 Smlouvy o ESAE. Tato zpráva předkládaná Evropskému parlamentu poskytuje celkový přehled o činnosti EU v průběhu uplynulého roku.

Jak získat publikace EU Publikace vydávané Úřadem pro úřední tisky, jež jsou určeny k prodeji, lze objednat na stránkách EU Bookshop http://bookshop.europa.eu/ u prodejce, kterého si zvolíte. Můžete také zažádat o seznam prodejců z celosvětové sítě prostřednictvím faxu: (352) 2929-42758.

2006-3003 CS.indd 2

30/1/07 16:40:05

Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie — 2006

KA-AD-07-001-CS-C

Cena (bez DPH) v Lucembursku: 25 EUR

ISSN 1725-6895

Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie

ISBN 92-79-02096-X

EVROPSKÁ KOMISE

2006-3003 CS.indd 1

CS

>

30/1/07 16:40:04