číslo 206 červen 2007

8,- Kč

číslo 206

ZDRÁVI DOŠLI 19. května se konal již 42. ročník legendárního pochodu Praha–Prčice. Na celkem 18 tras se letos vydalo 20 177 pochodníků, čímž se tento ročník zařadil v průběžném pořadí na 10. místo návštěvnosti v historii pochodu vůbec. Sobotní krásné slunečné počasí způsobilo, že si pochodníci vychutnávali přírodní scenérie více, než bývá obvyklé a do cíle docházeli v průměru s dvouhodinovým zpožděním. Ještě v 17 hodin trasoví komisaři zaznamenávali na trasách kolem 9 000 pochodníků. Ti, co do cíle dorazili, pak tvořili každoroční neopakovatelnou kulisu složenou z únavy, potu, spálených zad a puchýřů na patách, ale zároveň radosti a hrdosti na vlastní výkon. Mezi nejčastější problémy, které museli organizátoři řešit, patřila ztráta mapky s razítky (bez čehož nemá pochodník nárok získat tradiční pla-

stovou botičku – letos v barvě červené), zdravotníci ošetřili několik nevolností z důsledku vyčerpání a přehřátí organismu a popraskané puchýře na nohách. Nikdo se během pochodu vážněji nezranil, nikdo nezemřel. V cíli došlo i k několika incidentům, které museli pořadatelé v součinnosti s všudypřítomnými hlídkami policie ČR a členy SDH Prčice řešit. Ztratilo se dítě, poté zase otec, ztratilo se pár klíčů, pár se jich také našlo, a v neposlední řadě vlivem horka, únavy i požití alkoholu došlo v cíli k několika strkanicím a slovním půtkám. Vše se však nakonec vyřešilo domluvou. 42. ročník pochodu Praha–Prčice máme tedy zdárně za sebou. I když ho nenavštívila žádná celebrita, byl nakonec ve všech směrech velmi úspěšný. Tým hlavních pořadatelů si nyní dá na pár týdnů přestávku a pak již začne pomalu při-

červen 2007

pravovat pochod příští. Tak za rok, 17. května 2008, opět „zdrávi došli“. Další informace o pochodu naleznete na str. 5 a 6 Alice Valsová

Vybíráme z obsahu: • Zdrávi došli a Střípky z pochodu ...... 1, 5 • Osud a další vývoj LDN Prčice .............. 3 • Okrsková hasičská soutěž ...................... 9 okrsku Sedlec-Prčice • Týden cyklistiky ...................................... 8 • Derby 2007 ............................................ 10 • Manželství – to je láska i tolerance ..... 12 • Cyklistický závod ................................. 18 Sedlec-Prčice – Monínec

Náš domov

2 strana

Z jednání rady města Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání 25. 4. 2007

Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání 2. 5. 2007

Rozhodla: – o uzamknutí venkovních hydrantů ve městě, aby se předešlo nelegálnímu odběru vody – o opatření hydrantu v Prčici na náměstí tzv. pítkem Schválila: – návrhy pracovnice infocentra na doplnění kulturního programu k 50. výročí spojení Sedlce a Prčice – zavedení řádkové inzerce v periodiku Náš domov a její cenové rozpětí – cenu za inzerci na vývěsce MěÚ – 30,- Kč/měsíc – doplnění 2 nových lamp při rekonstrukci veřejného osvětlení v Dolním Matějově dle požadavků obyvatel – poskytnutí věcných cen v max. výši 3 400,- Kč na pořádání běhu Terryho Foxe 2007 – spoluúčast k dotaci z Ministerstva vnitra, GŘ HZS ČR z rozpočtu města na ve výši 30 000,- Kč na generální opravu hasičského vozidla pro JPO II – CAS 32 T 148 – návrh JPO II na dodavatele generální opravy hasičského vozu od firmy Komet s.r.o. Pečky, zastoupené Milošem Zedníkem, výkonným ředitelem firmy – úhradu z rozpočtu města ve výši 16 000,- Kč na zřízení nové elektrické přípojky pro Služby Sedlec-Prčice, s.r.o. – žádosti o zařazení Prčice a Lidkovic do akce Záchrany památek v havarijním stavu Zamítla: – součinnost města na projektu společnosti EKODOMOV Uložila: – tajemnici požádat Zeos, s.r.o., o uzavření venkovních hydrantů v Sedlci a Prčici Jednala: – o údržbě pozemku za prčickou radnicí – o žádostech na prodej pozemků v Divišovicích – o kanalizačních přípojkách v Jetřichovické ulici Vzala na vědomí: – bližší informace pracovnice infocentra o přípravě kulturní akce k 50. výročí spojení Sedlce a Prčice – informace o konání Běhu Terryho Foxe v našem městě – neděle 3. 6. 2007 od 14,00 hod. – informace tajemnice o provedené kontrole z KÚ – informace P. Kroužila – informace V. Hlaváčka – informace starostky Stanovila: – jednotnou cenu za údržbu zeleně na veřejných prostranství v osadách pro SDH uzavřené na základě smlouvy o dílo ve výši 1,2 Kč/m2 – bližší podmínky k dodatkům ke smlouvám o dílo na údržbu veřejného prostranství pro jednotlivé SDH Doporučila: – postup při jednání s majiteli nemovitostí v Jetřichovické ulici o napojení na kanalizaci – zastupitelstvu schválit přijetí daru – části pozemku na Kvašově

Schválila: – smlouvu na pronájem části obecního pozemku č. 4 v k.ú. Divišovice za stanovených podmínek – žádost MěÚ Sedlčany, odbor dopravy, o souhlas s uzavírkou silnice II/120 a II/121 a návrh na objízdnou trasu po správním území města při pochodu Praha–Prčice – přijetí poskytnuté finanční dotace ve výši 10 000,- Kč od Středočeského kraje na projekt Multikulturní podzimní festival Prčické bábení – uzavření smlouvy na pojištění majetku města s Českou pojišovnou a.s. – cenovou nabídku na rekonstrukci veřejného osvětlení v Dolním Matějově ve výši 64 000,- Kč + DPH – návrh na poražení 2 ks tují na náměstí v Sedlci a tím zahájení správního řízení Jednala: – se SÚ o regulačních plánech území k zastavění a o inženýrských sítích – o žádosti na přípojku k veřejnému vodovodu v Sedlci Vzala na vědomí: – informace tajemnice o činnosti MěÚ – informace starostky – informace J. Slabého – informace P. Kroužila – informace V. Hlaváčka Pověřila: – tajemnici zapojením města do projektu Středočeského kraje k vytvoření zásobníku projektů a projektových záměrů ve spolupráci s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy a s firmou Yaleperry – EU Projekt, a.s.

číslo 206, červen 2007 Zamítla: – nabídku na vytvoření knihy o městě a kraji Vzala na vědomí: – informace MěÚ ve věci legislativního postupu při změně ÚP města – informaci k návrhu smlouvy na zřízení části veř. vodovodu po soukromém pozemku – informace M. Jeřábkové o možnostech získávání dotací na odpadové hospodářství – informace starostky – informace J. Slabého – informace P. Kroužila – informace V. Hlaváčka Pověřila: – tajemnici jednáním se zájemci o pronájem veřejného prostranství na prčické posvícení

–

– – – – – – – – –

Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání 9. 5. 2007 Rozhodla: – o postoupení žádostí na změnu územního plánu města pověřenému úřadu Sedlčany – že zatím nebude zadávat změnu využití pozemku v k.ú. Divišovice z důvodu správy ZVHS Příbram Schválila: – pronájem veřejného prostranství na prčické posvícení, které se bude konat 10. až 12. 8. 2007 za stanovených podmínek – finanční příspěvek z rozpočtu města SDH Vrchotice za účelem opravy kapličky ve Vrchoticích – prodloužení nájemní smlouvy na byt v čp. 329 při splnění všech podmínek stanovených dotačním řízením – poskytnutí finančního příspěvku SDH Sušetice na akci „Putování za večerníčky“ z rozpočtu města – dodavatele na výstavbu sběrného dvora – firmu Služby Sedlec-Prčice, s.r.o. Jednala: – o hospodaření Služeb Sedlec-Prčice, s.r.o. – s firmou Compag Votice s.r.o o odvozu komunálních odpadů

– – – – –

– – –

– – –

Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání 16. 5. 2007 Rozhodla: že obdržená dotace z Ministerstva kultury ČR bude městem postoupena na opravu areálu kostela sv. Vavřince v Prčici Schválila: vystoupení Evy Pilarové na slavnostech města prodej osobního auta zn. Felicie SPZ 2S01087 rozšíření veřejného osvětlení v nově vznikající ulici v Sedlci Stanovila: prodejní cenu u propagačního materiálu – papírové tašky 15,- Kč/ks, prodejní cenu u propagačního materiálu – kovové známky na turistické hole 40,- Kč/ks Jednala: s vedoucím Služeb Sedlec-Prčice, s.r.o., o činnosti, hospodaření a o budoucím rozvoji společnosti o rozpočtu na provoz knihovny v Sedlci o třetím zasedání zastupitelstva města Zamítla: bezplatný pronájem veřejného prostranství Vzala na vědomí: informace starostky informace J. Slabého informace P. Kroužila Pověřila: p. Kroužila a pí. Valsovu jednáním o pronájmu prčického parku na zářijové slavnosti města p. Krále jednat s žadatelem o pronájem veřejného prostranství Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání 23. 5. 2007 Rozhodla: zadat Službám, s.r.o., odstranění havarijního stavu kanalizace v Měšeticích o zadání projektu kanalizačních přípojek v Jetřichovické ulici o poskytnutí finančního příspěvku SBD Benešov na zřízení přípojky na kanalizaci po obecním pozemku Schválila: návrh bytové komise na přidělení bytu v DPS v Sedlci finanční příspěvek SDH Uhřice na setkání Uhřic ČR v letošním roce tisk Sborníku Český Merán č. 11 o nákladu 600 ks

Uzávěrka červencového čísla je ve čtvrtek 28. června 2007 do 11 hodin.

Náš domov

číslo 206, červen 2007

strana 3

Osud a další vývoj LDN Prčice V minulém vydání Našeho domova jsem Vám slíbila, že se ještě k tolik diskutovanému prodeji krajských zdravotnických zařízení, potažmo LDN Prčice, vrátíme. Proto také zveřejňujeme oficiální prohlášení pana primáře MUDr. Jana Zemana, ředitele LDN Prčice v plném znění tak, jak jsme ho obdrželi do redakce měsíčníku. Toto prohlášení bylo učiněno exkluzivně pouze pro náš měsíčník a jsem velice ráda, že si pan primář našel prostor a čas, aby naše čtenáře i širokou pacientskou veřejnost seznámil se stanoviskem LDN Prčice. Alice Valsová Osud a další vývoj LDN Prčice se začal psát 13. června 1843 položením základního kamene panem arcibiskupem Františkem de Paula Pištěkem. Její osud a vývoj do současné doby všichni ti, kteří se o ni upřímně zajímají, znají z tzv. Bulletinu, který jsem poprvé vydal v roce 1993 a od té doby vyšlo již několik typů vydání v mnohatisícových výtiscích. Je již 14 let k dispozici zdarma každému, kdo o něj požádá. Nebudu se tedy opakovat. Snad jen malou faktickou poznámku – LDN v Prčici vedu již 22. rok, jsem tudíž „autorem i odpovědným redaktorem“ všech změn a všeho dění, které se zde za tuto dobu staly. Dále si dovolím upozornit, že od 1. 1. 2003 je LDN Prčice, na základě změny vnitřního státoprávního uspořádání, majetkem Krajského úřadu Středočeského kraje, jehož záměry a postupy jsem jako ředitel nucen respektovat a plnit, právě v zájmu LDN Prčice. Jsem zastáncem tzv. „kelnerovského mediálního stylu“, proto LDN Prčice nikdy mediálně nevystupovala a zásadně nic nekomentovala. Proč tedy po 22 letech píši do NAŠEHO DOMOVA? Důvodem je budoucnost LDN Prčice, kterou zpochybňují v současné době některé články různých, zejména lokálních, pressmédií, v nichž neinformovaní lokální politici a lokální novináři vytvářejí „znejistělé prostředí“, které zneklidňuje pacientskou veřejnost, rádoby hovoří ústy našich zaměstnanců, což v lokálním „méně úspěšném prostředí“, které – zvýšení počtu výtisků periodika Náš domov o 50 ks – vyčistění příkopů u obecní komunikace v osadě Monín – zavedení týdenních svozů komunálního odpadu Stanovila: – výši nájemného v DPS – další podmínky nájemní smlouvy na bytové prostory v DPS – podmínky pro přidělování obecních bytů – prodejní cenu Sborníku Český Merán č. 11 – 89,- Kč/ks Jednala: – o nabídce na opravy obecních komunikací – o možnosti a způsobu stanovení poplatku za připojení se na veřejný vodovod Vzala na vědomí: – stížnost na pořádání diskoték v Přestavkách – informace zástupců obecně prospěšné společnosti Český Merán o přípravách projektů k rozvoji města – informace o změnách v projektu budování SKI AREÁLU Monínec – informace starostky o rozpracovanosti podkladů k žádosti o dotace z MK ČR – informace J. Slabého – informace P. Kroužila Doporučila: – MěÚ jednat ve věci stížností na pořadatele diskoték v Přestavlkách

oni sami zavinili, zbytečně působí lidem existenční stres, který „je samotné drží nad vodou“. Tak tedy všem na vysvětlenou, co se vlastně v tzv. současné době odehrává: Za současnou dobu z hlediska účelu pohledu je nutno považovat roky 2005–2007, kdy se Krajský úřad Středočeského kraje na základě své KONCEPCE ZDRAVOTNICTVÍ rozhodl realizovat privatizaci některých zdravotnických zařízení. Počátek této realizace v létě roku 2005 byl veřejností vnímán převážně pozitivně, trochu zneklidňoval jen některé pracovníky ve zdravotnictví. Porušení tohoto procesu, jeho odklad na „neurčito“, vytvoření tzv. „přechodných akciových společností“ z různých zdravotnických zařízení, bohužel znejistělo nejen zdravotníky, ale již i pacientskou veřejnost, situace se silně zpolitizovala se všemi důsledky. Znovu nastartování tohoto procesu roku 2007 bohužel zřetelně poznamenala zejména pro veřejnost uvedená politizace se všemi průvodními jevy. Všechna zdravotnická zařízení normálně fungovala, ale i to ne vždy a ne všude situaci zklidnilo. Ukončení tohoto procesu, věcně i právně v pořádku dle současných zákonů, naopak bohužel vyvolalo ve „zjistělém prostředí“ prostor pro neadekvátní spekulace „oněch lokálních“ rádoby nyní patriotů. Já nemohu hovořit za ostatní zdravotnická zařízení, ale za LDN Prčici mohu s klidným svědomím zkonstatovat: Výběrové řízení vyhrála společnost EFFECTIVE FINANCE CORPORATION a.s., s jejímž představitelem ing. Přemyslem Gistrem, tedy panem majitelem, jsem již několikrát o LDN Prčice jednal.

S potěšením musím konstatovat, že naše názory na další vývoj LDN Prčice se plně kryjí a mohu mít ten dobrý pocit, že zařízení předávám do těch nejlepších a nejpovolanějších rukou. Lze předpokládat, že majitel převezme LDN Prčici od července 2007. Nyní toto právně a ekonomicky připravuje, konzultuje rozvoj a pokračování činnosti tak, aby toto pacienti a veřejnost vůbec nepocítili, a když, tak jen pozitivně. Pan majitel je rozhodnut a připraven spojit s LDN Prčice svůj osobní osud tak, jako jsem to učinil před 22 roky já. Jsem oprávněn sdělit veřejnosti, že do příštího čísla Našeho domova sám sdělí své postoje a plány, ze kterých si ještě dovolím prozradit, že při převzetí chystá obnovu tzv. Křížové cesty v areálu LDN Prčice, včetně jejího vysvěcení a další vydání Bulletinu. Závěrem chci poděkovat redakci tohoto časopisu za zveřejnění tohoto článku, které doufám uklidní neklidné, posílí slabé, obrátí nevěřící a všem pak společně dodá odvahu a sílu pokračovat ve smysluplném konání, aby LDN Prčice po 164 létech své existence úspěšně pokračovala. Prim. MUDr. Jan Zeman Ředitel LDN Prčice

BYDLENÍ PRO KAŽDÉHO

HYPOÚVĚR 500 000 Kč – 2 788 Kč/měs. 1 000 000 Kč – 5 575 Kč/měs. Martina Pejlová Tel.: 728 720 130

Uctění památky obětí nacismu 7. května si každoročně připomínáme tragické události, které se na sklonku 2. světové války odehrály v Sedlci a v Prčici. Také letos jsme si v tento květnový den toto smutné výročí připomněli. V odpoledních hodinách starostka města Marie Kovalová společně s tajemnicí Janou Typtovou položily kytičku k pomníku padlých v Prčici i k jednotlivým pomníčkům obětí nacistické zlovůle, které jsou roztroušeny po městě a jeho okolí. V 19 hodin se pak konala smuteční vzpomínková akce na „popravišti“ v Sedlci, kterou uspořádali SDH Sedlec spolu s Městem Sedlec-Prčice. Po položení věnců u pomníku promluvil člen rady města ing. Vojtěch Hlaváček. Zdůraznil především nutnost neustále si tyto květnové události připomínat a vyzdvihl humanistický odkaz těch, kteří v posledních dnech války položili svůj život. Byli to obyčejní lidé, nechtěli zemřít, chtěli žít. Jejich tragický osud nech je nám stálým mementem i závazkem. Pietní akt byl zakončen dvěmi minutami ticha a rozjímání. Alice Valsová

Náš domov

4 strana


Názory čtenářů

Městské finance Dotace V letošním roce jsme obdrželi státní dotaci ve výši 600 000 Kč. Tato dotace je určena na přestavbu vojenské cisterny, kterou dostali v loňském roce sedlečtí hasiči zdarma od armády a která byla díky jejich práci zprovozněna. Dále z dotací získáme 116 tisíc korun na provoz domu s pečovatelskou službou, 154 tisíc korun na pohotovost našich hasičů, 11 tisíc korun na lesy a 10 tisíc korun na uspořádání Prčického podzimního festivalu. Dále pravděpodobně dostaneme dotaci na obnovu kulturních památek a cca 250 tisíc korun na nákup nádob pro tříděný odpad. Také jsme požádali o dotaci na vybudování sběrného dvora; dnes již víme, že nám byla odsouhlasena částka ve výši 1 400 000 Kč. Hřbitovy Na hřbitovech se v letošním roce bude pokračovat v nastaveném způsobu sekání z loňska. To znamená, že se bude tráva sekat zhruba každé tři týdny, přibližně 9x za rok, při ceně cca 8 500 Kč za jedno kompletní sekání obou hřbitovů. Rozpočet na hřbitovy počítá letos s částkou 120 tisíc korun. Za první 4 měsíce jsme zatím vyčerpali 17 tisíc korun a na poplatcích ze hřbitovního místa vybrali 20 tisíc korun. K článku uveřejněném v Sedlčanském kraji, že naše město netřídí odpady, bych pouze dodal, že ze hřbitovů se v posledních letech odváží pouze nezbytné množství velmi problematicky a finančně náročně vytřiditelného odpadu v řádu několika málo tun. Na rozdíl od minulosti, kdy se ze hřbitovů odváželo více jak dvacet tun všeho možného odpadu včetně nábytku, který tam někdo přidal. Tato informace pravděpodobně chyběla oněm všímavým občanům, kteří tvrdili, že město odpad netřídí. Samozřejmě že ani tento

způsob není dokonalý a děláme maximum pro to, aby zde byly umístěny nádoby na tříděný odpad, kterých máme zatím nedostatek. Tímto vás chci opět požádat, abyste do popelnic na hřbitovech nedávali věnce, trávu, listí a živé květiny. To vše patří v Sedlci do kontejneru a v Prčici na skládku v rohu hřbitova. Výstavba Naše bytová výstavba je v posledních letech, na rozdíl od mnohých měst a vesnic kolem nás, minimální. Za posledních patnáct let bylo na celém našem správním území zkolaudováno 71 rodinných domků. Jednou z příčin je chaotická výstavba bez jakékoliv pomoci obce. To vše by se mělo v nejbližší době změnit. Nyní máme vytipováno několik lokalit v Sedlci, Prčici a Kvasejovicích. Těmto lokalitám chceme dát řád. To znamená: určit, kudy povedou komunikace, všechny přípojky, kde budou parkoviště, hřiště a plochy pro odpočinek. Pak bychom rádi tyto pozemky od majitelů získali a vše zmiňované připravili. Teprve potom zde bude možno stavět. Veřejné hydranty Rozhodnutím rady byly všechny fungující veřejné hydranty zastaveny. Případnému zájemci o odběr vody z těchto hydrantů nic nebrání v uzavření smlouvy s provozovatelem našeho vodovodu. V tom případě mu bude hydrant zpřístupněn a odebrané množství si také zaplatí. Každoročně se tímto způsobem odebralo z městského vodovodu cca 200 000 litrů pitné vody. Veřejná zeleň Z důvodů nespravedlivého způsobu odměňování jednotlivých obcí za údržbu veřejných prostranství jsme vypracovali nový systém. Ten počítá s částkou 1,2 Kč za každý udržovaný čtvereční metr.

Zloděj v našem městečku Nestačí, že vandalové neustále něco ničí na náměstích v Sedlci a v Prčici, ničí a kradou na hřbitovech, oni jdou i přes plot, do zahrad. A většinou se tak děje v době diskoték v Přestavlkách a na Františku. U nás v Táborské ulici v Prčici různé nekalosti pozorujeme již od února. Nejprve nám někdo vyrazil dvě sekce plotu do zahrady a přitom poškodil podezdívku. Pak jsme našli v rybníčku, který je vidět ze silnice, povaleného hastrmana a 21.

dubna k ránu, mohlo být tak kolem 5. hodiny, protože už svítalo, projel naší ulicí několikrát s velkým rámusem automobil. Když jsme se šli podívat, co se děje, zjistili jsme, že zloděj, který musel přelézt plot, nám ze zahrady ukradl dvě solární světla a autem ihned zmizel. Ještě nám k tomu zatroubil! Ty lampy byly ale dárek od syna svým rodičům pro radost. Ta však netrvala dlouho! Ptám se: je toto jediná zábava některých mladých? a.b.

Obec

Přibližná rozloha

Původní částka

Nová částka

v Kč

v Kč

Kvasejovice Divišovice Uhřice Chotětice Vrchotice Jetřichovice Šanovice Dvorce Nové Dvory Přestavlky Sušetice Celkem

9 700 m2 4 500 m2 4 000 m2 3 500 m2 3 500 m2 2 500 m2 2 000 m2 2 000 m2 2 000 m2 1 500 m2 1 200 m2 36 400 m2

10 000,8 000,8 000,3 000,3 000,4 000,2 000,2 500,3 000,1 500,1 000,46 000,-

11 640,5 400,4 800,4 200,4 200,3 000,2 400,2 400,2 400,1 800,1 440,43 680,-

O zbývající plochy (cca 11 500 m2) veřejné zeleně v Sedlci, Prčici a Měšeticích se starají naše Služby, s.r.o., a k tomu ještě pečují o živé ploty, keře a stromy na veřejných plochách. Za to vše nám byla loni vyúčtována částka 229 330 Kč. Pro letošní rok byla tato částka upravena na 90 000 Kč. Odpady Kromě plastů, o kterých jsem informoval v minulém vydání Našeho domova, jsme povinni zajistit sběr papíru, skla a nápojových kartonů. V porovnání s loňským rokem jsme těchto odpadů odevzdali o něco málo více a vcelku logicky by měly jít náklady o něco více nahoru, a to i díky inflaci. Opak je ale pravdou. Možná, že úspora 35 889 korun za první čtyři měsíce (do konce roku to bude cca 100 tisíc korun) bude terčem posměchu lidí, kteří sami nic nedokázali. Ale může se stát, že tyto peníze potěší třeba fotbalisty nebo někoho, komu se objeví před domem nový asfalt nebo nová lampa veřejného osvětlení. V tabulce jsou porovnávány výdaje vynaložené na likvidaci jmenovaných odpadů za první čtyři měsíce loňského a letošního roku. Papír Sklo Nápojový karton Celkem

2006 42 210 Kč 9 840 Kč 12 122 Kč 64 172 Kč

2007 17 965 Kč 7 894 Kč 2 424 Kč 28 283 Kč

Osvětlení Do konce dubna se vynaložená částka na veřejné osvětlení zvýšila na 509 tisíc korun. V Sedlci a Prčici zbývá ještě vyměnit 60 kusů svítidel za zhruba 220 tisíc korun. Redakce samozřejmě neodpovídá za obsah mých článků. Josef Slabý

Slavnostní otevření relaxační zahrady „Ateliéru Prčice“ V sobotu 19. května 2007 od 15.30 hod. se v objektu „Ateliéru Prčice“ na Vítkově náměstí v Prčici konalo slavnostní otevření relaxační zahrady. Relaxační zahrada je součástí historického objektu v centru městské památkové zóny města Sedlec-Prčice a sídlem obecně prospěšné společnosti Český Merán. Úpravy zahrady a výsadba zeleně byly podpořeny brněnskou Nadací Partnerství v rámci jejich programu Zelené stezky Greenways. Doufáme, že nový zelený prostor přispěje ke zvýšení atraktivity kraje Českého Meránu. Slavnostní otevření relaxační zahrady proběhlo v den pochodu Praha–Prčice, součástí byla výstava prací klientů komunitního domu Villa Vallila, žáků Základní umělecké školy Sedlec-Prčice a sedlčanského výtvarníka Petra Sůsy. Zdeněk Sedláček


Náš domov

strana 5

Střípky ze 42. ročníku pochodu PRAHA–PRČICE

Trochu čísel Na 42. ročník pochodu se vydalo 20 177 účastníků včetně 27 vozíčkářů. Od roku 1984 se letos poprvé počet účastníků přehoupl přes 20 000. Zájemci si mohli vybrat z patnácti pěších tras, z nichž jedna – z Votic – dlouhá 23 km, byla dětská, a ze třech cyklotras. 23 km dětská trasa byla letos novinkou a byla určena jednak pro děti do 15 let v doprovodu nejvýše 2 osob starších 18 let, ale také pro osoby starší 60 let. Takže by se mohla spíš jmenovat trasa lehká. Novinkou byla i specielní 15 km dlouhá trasa z Miličína pro vozíčkáře a obdivuhodné bylo, že ji absolvovalo 27 vozíčkářů. Organizace pochodu Málokdo si uvědomuje, že zajištění takovéto akce není žádná legrace, že je třeba zkoordinovat práci asi 400 lidí, kteří se na organizaci pochodu podílí. Hlavnímu štábu můžeme tedy jen děkovat. Stížnosti ze startů nebyly, z tras také ne, i v cíli letos vše klapalo. Jen někteří cyklisté přijeli dříve než v 11 hodin, kdy bylo plánováno otevření cílových stánků, tak museli na botičky trochu počkat. Botičky dostali kolem půlnoci i poslední dorazivší účastníci pochodu. V loňském roce prakticky z nouze, kvůli výkopům pro kanalizaci, bylo stanoveno nové místo odjezdu autobusů směrem na Heřmaničky. A osvědčilo se, takže se odtud odjíždělo i letos a bude tomu tak i v budoucnosti. Počasí bylo letos až příliš hezké, obloha téměř bez mráčku, většina pochodníků by jistě přivítala nějaký ten deštík během pochodu. Pro pořadatele i obyvatele Sedlce-Prčice by byl nejlepší déš odpoledne a navečer, aby spláchl prach zvířený tisícovkami návštěvníků. Zdravotní péče Podle pravidel se pochodu zúčastní každý na vlastní nebezpečí. V cíli zdravotní službu první pomoci letos nezajišovala, tak jako v minulých letech, místní nemocnice (LDN). Informovala o tom tabulkou na svých dveřích se zvýrazněným dodatkem, že samozřejmě v případě akutního ohrožení života ze zákona první lékařskou pomoc poskytnou. Organizátoři letos, i z finančních důvodů, zvolili spolupráci přímo s profesionálními záchranáři. V cíli byl k dispozici plně vybavený zkušený lékař záchranné služby z Prahy-západ. Naštěstí nebylo třeba řešit žádné životu nebezpečné onemocnění. V cíli pochodu bylo nejzávažnějším zása-

hem ošetření 18letého mládence s těžkým podvrtnutím kotníku. Na jedné trase pochodu došlo dále ke zlomenině dolní končetiny, zde zasahovala záchranná služba benešovského okresu za aktivní spolupráce Policie ČR a přítomných účastníků pochodu. Stálí účastníci pochodu Těch je opravdu hodně. Některé bylo možné poznat na první pohled podle řady botiček, které měli všude možně – např. za kloboukem, na šňůrce jako náhrdelník, na batohu či našité na vestě. Věrnými účastníky pochodu jsou už kolikátým rokem 3 děti s tatínkem z Horních Měcholup. Vyzkoušeli společně už několik tras, děti chodí od třech let, maminka se k pochodu zatím zlákat nedala. Tatínek se vydal do Prčice prvně jako 14letý v roce 1976 poměrně dlouhou trasou z Čerčan. A hned v roce 1977 se prý úspěšně vydával za 18letého, aby mohl jít z Prahy 70 km trasu, určitě byl tenkrát nejmladším účastníkem této dlouhé trasy a dost možná, že je v tomto směru dodneška jejím rekordmanem. Tentokrát šla naše rodinka z Olbramovic trasu dlouhou 26 km, ale asi v polovině měli smůlu a trochu zabloudili – nějací nenechavci sebrali totiž několik značek – tak našlapali minimálně o dva kilometry více. Nejmladší 7leté Radce v cíli lékař ošetřil puchýř na noze. 9letý Filip, ani 12letá Petra se ošetřit nenechali, i když říkali, že puchýře mají určitě také. Tatínek se mimo jiné svěřil, že až Radce bude 12 let, všichni vyrazí na pražskou trasu a já mu zapomněla říct, že ta je podle pravidel pochodu určena jen pro zdatné chodce starší 18 let. Ztracení a nalezení I letos se lidé sobě navzájem při pochodu ztráceli a je div, že případů nebylo tolik. Prakticky jen dva, kdy museli zasahovat pořadatelé spolu s Policií ČR. Bylo ale nutné také řešit, co s bezprizorním krásným zlatým retrívrem. Toho se v sobotu večer ujali dobří lidé ze Sedlce, kteří ho nakrmili a hlavně napojili. Nakonec, když už pro něj druhý den vyjeli z útulku pro zvířata, se ukázalo, že pejsek je z Vojkova a šel s veselými pochodníky až do Prčice, zatímco ho usilovně hledala jeho zoufalá majitelka. Příběh to byl až dojemný, zmínila jsem se o něm MF Dnes, když se v pondělí ptali, jak to tady vypadá po pochodu. Redaktorka o tom napsala docela hezký článek, ale moje informace v něm zkreslila, lépe řečeno doplnila svými dojmy. Nejde o život, ale

nejvíc mne mrzí, že napsala, jak jsem se o pejska starala celou dobu já, což není pravda. Já jsem až pak v neděli sháněla, aby pro něj přijeli z útulku pro zvířata, když si jej nikdo nemohl nechat. Veřejný pořádek nikde narušen nebyl. Na dvou místech, stejně jako loni, se rojily včely a některé lidi dost vyděsily. Stížnost byla večer na hlasitost hudby v parku, kde se konala zábava, ale organizátoři ji pak ztlumili. Policisté, kterých byl dostatečný počet, stáli také m.j. na všech přístupových komunikacích, a zvláště někteří byli nekompromisní. Kdo zde neměl trvalé bydliště nebo propustku od pořadatelů, toho s autem do Prčice nepustili a tím také přispěli k udržení pořádku. Úklid byl pořadatelem zajištěn velmi dobře hned v neděli, provedly ho Služby Sedlec-Prčice, s.r.o. Média Všechny zmínky o pochodu dává později pěkně dohromady formou kroniky tisková mluvčí pořadatele Dana Bakošová. Zde jen krátce: z televizí se tentokrát v cíli objevila jen Prima. Z deníků v pondělním vydání pochodu věnovala nejvíc místa Mladá fronta Dnes. Vrátila se k němu krátkým článkem i v úterý. Krátce se o pochodu v pondělí zmínil Aha. Benešovský deník se zmínil také krátce a kritizoval hlavně policisty, že jejich redaktora nechtěli odpoledne s autem do Prčice pustit – neměl propustku od pořadatelů. Hodně místa pochodu pak ve středu věnoval týdeník Sedlčanský kraj. Marie Kovalová, foto Alice Valsová • Do Sedlce cesta vine tělem plaza, horem dolem, až tam budem… Zdrávi byli, dojeli došli, šumem ticha hvězdy ohromily, nalevo, napravo, dookola přímo vzhůru vinouti, Libenicím Kukačce s Rozchodníkem namlouvají, odměnou Smrkovské království ztraceným tím Čertovým břemenem, kudy cesta očekává Nadějkov, až další přijdou v Prčice. Tak tedy takové a jiné je tam. Váš náš svůj Jaromír Čech

Náš domov

6 strana


Členové SDH Prčice pomáhali s pochodem Mezi pořadateli pochodu Praha–Prčice bylo možné zahlédnout také několik členů SDH Prčice. Proto jsem se zeptala Aleny Šmejkalové, aktivní členky tohoto sboru, na jakých postech pomáhali a jak se jim pochod líbil. „Spolupracujeme s KČT už třetím rokem a pravidelně pomáháme s organizací pochodu. Letos se zapojilo 10 našich členů, kteří byli rozmístěni dle potřeby. Část jich byla u autobusů, kde organizovali zdárné odjezdy a korigovali dav. Další členové byli na hrázi Jezerského rybníka, kde byl ztížený sestup z hráze na cestu, museli zde pomáhat s kočárky, dětem a starším osobám. Já jsem byla k ruce paní Karlovské,

Máme nové zebry Ačkoliv většina našich řidičů respektuje dopravní značky, dopouštěli se v posledních měsících mnozí v Sedlci na náměstí dopravního přestupku tím, že parkovali na přechodu pro chodce. Na vině bylo zcela nečitelné značení přechodu, tak zvaná zebra. To se však od pátku 18. května změnilo. Na silnici se opět objevily krásné bílé čáry a nikdo již nemá pochyb, kudy že přechod přesně vede. Kromě prostoru před samoobsluhou se objevily další přechody ještě v Sedlci u kostela a v Prčici u autobusové zastávky. a.v.

která je v nejužším týmu pořadatelů, a připadl nám nevděčný úkol vybrat peníze za pronájem stánků na náměstí. Oproti loňskému roku došlo k navýšení ceny a to se mnohým nelíbilo. Nicméně v poklidu zaplatili všichni. Trochu nastal chaos s vlaky, musely se posilovat, protože kolem třetí hodiny, kdy dle předpokladů měla nastat „špička“, se do cíle vrátila pouhá 1/5 z celkového počtu pochodníků. Autobusy tak musely čekat na doplnění nebo odjížděly poloprázdné. Největší nápor nastal od 18. do 20. hodiny, pochodníci využívali krásného

počasí a do cíle nechvátali. Poslední autobusy odjížděly v 21 hodin a někteří pochodníci je ani nestihli, ačkoliv byli upozorňováni místním rozhlasem. V 18 hodin jsme posilovali hlídky u autobusů a ve 20 jsme tam byli už všichni. Za celý den toho bylo opravdu dost a ačkoliv jsme pochod neabsolvovali, nohy nás bolely, jako bychom ho šlapali také. Ale organizátoři byli s naší prací spokojeni, dostali jsme pochvalu a příslib, že i v příštím roce bude s námi počítáno.“ Připravila Alice Valsová

Postup prací na tvorbě Rozvojové strategie města Sedlec-Prčice Dovolte, abych zhodnotil postup prací na tvorbě „Rozvojové strategie pro správní území města. Druhá pracovní schůzka na tvorbě strategie se konala dne 25. května od 18 hod v Ateliéru Prčice. Účast byla podstatně nižší, než na schůzce první – 12 osob. Tématem jednání byly zásady členění katalogu projektů. Katalog projektů bude složený nejen ze záměrů města, ale i podnikatelů a zájmových (neziskových) organizací. Jde o to vědět, co se v Českém Meránu chystá, vzájemně si pomoci a zbytečně neplýtvat silami. Každý projekt bude mít svého garanta, který bude zodpovídat za jeho realizaci. Katalog projektů bude využit i pro připravovanou strate-

gii Místní akční skupiny Krajina srdce, kam nedávno město Sedlec-Prčice přistoupilo. Předložení strategie ke schválení zastupitelstvu města je plánováno na konci června. Doufám, že se před ukončením tvorby strategie uskuteční pracovní setkání zastupitelstva se zástupci pracovních skupin. Na toto setkání bude pozván p. Kupsa z odboru fondů Evropské Unie Krajského úřadu Středočeského kraje. Věřím, že se nám společně podaří nalézt cestu pozitivního rozvoje Českého Meránu. Prosím, přispějte k tomu i vy a pošlete mi své náměty, připomínky či projektové záměry. Kontaktní údaje: tel.: 604 14 52, e-mail: [email protected]. Mgr. Zdeněk Sedláček, koordinátor projektu

Ptáme se Jsem velice ráda, že rubrika, v níž každý měsíc oslovíme všechny naše zastupitele s aktuální otázkou, se stala mezi čtenáři tak žádanou a oblíbenou. V červnu se trochu zaměříme na chování části našich dětí a mládeže. Již mnohokrát se na různých úrovních řešila narůstající agresivita, nevychovanost a nezvladatelnost dětí. Na situaci upozornil i při zasedání zastupitelstva ředitel školy Mgr. Miroslav Halló. Zatímco se však o problému diskutuje, další případy přibývají. Ten zatím poslední je z května, kdy si provozovatelka kina stěžovala na hulvátské jednání několika hochů před budovou školy v čase promítání a na poškozování veřejného majetku. Má otázka pro tento měsíc tedy zní: „Jak by se podle vás měly tyto negativní jevy řešit, eventuelně jak jim předcházet? A je vůbec v našich silách něco s tímto problémem udělat?“ Odpovědi (jsou řazeny chronologicky podle toho, jak docházely do redakce): Petr Kroužil: To, že děti zlobí, není nová věc. Tak to bylo, je a bude. Je v první řadě důležité, jak se k tomu postaví rodiče. Pak je možné tyto jevy většinou vyřešit. Zbyněk Kobliha: Je to tedy úkol nás všech. Když se nám povede prevence, nebudeme potřebovat represi. Hlavně nad tím nesmíme jenom mávnout rukou! Marie Kovalová: Když odhlédnu od toho, že současný systém ochrany osobnosti nahrává těm, co ho zneužívají a bylo by třeba ho změnit, je jisté, že to, jaké děti jsou, nejvíce záleží na rodičích. Děti si např. všímají i nenávistných slovních výpadů svých rodičů na adresu druhých a naštěstí se ne vždy s nimi ztotožňují. Jistě i škola by měla žákům stále opakovat, co je dobré a co zlé. Ale hodně je také na osobním přístupu každého z nás. Přes všechna nebezpečenství bychom měli zasáhnout a bránit negativním jevům přímo. Nesmíme rezignovat, říkat, že s tím nelze nic dělat… Lenka Farová: Myslím, že by si měl každý, kdo si pořídí děti, uvědomit, že je především rodičem. Snažíme se o hmotné zabezpečení ro-

diny, nabíráme na sebe četné povinnosti a funkce. Uniká nám, že to nejlepší, co může člověk udělat pro ostatní, je dobře vychovat své děti. Často užíváme onu známou větu: „Uč se, a nemusíš dělat.“ A jak pozoruji, děti se domnívají, že práce je nebezpečnou nakažlivou chorobou, které je třeba se zuřivě bránit. Možná by právě přiměřené množství práce a pomoci v domácnosti bylo tím vhodným lékem na negativní jevy v chování mládeže. Pavel Milčínský: Tento problém je celospolečenský a je podle mého názoru zapříčiněn velmi uvolněnou atmosférou ve společnosti, snadným přístupem dětí k tabáku a alkoholu, sledováním akčních filmů a hraním počítačových her, které vyvádějí naši mládež z reality všedního života. Těmto příčinám můžeme zabránit jen z části. Hlavní důvod je ale jinde. V dnešní „rychlé“ době rodiče nemají čas na své potomky, ti potom nevědí, jak naložit se svým volným časem, a proto se nechají snadno strhnout ostatními kamarády k agresivitě a hulvátství. Tomuto může zabránit každý z nás už svým přístupem. Když se rodiče budou více vě-

novat svým dětem, uloží jim drobné povinnosti (ty jsou tak i tak základní součástí výchovy) a vrátí je z virtuálního světa zpátky do reality, pak bude mít mládež méně času na hlouposti. Část tohoto volného času pak musíme vyplnit mimoškolními aktivitami, jako jsou zájmové a sportovní kroužky. To už ale není jenom záležitost rodičů. Miroslava Jeřábková: O tom, že v posledních letech narůstá agresivita dětí i mládeže se dozvídáme dnes a denně z televize i rádia. Bohužel se dalo čekat, že se tento jev objeví i v menších městech, jako je to naše. Ona však nenarůstá jen agresivita dětí, ale i dospělých, a to je také často vidět. Co se týká prevence, prvotní je určitě výchova v rodině a ve škole. Protože násilí vyvolá jen další násilí, musíme umět přesvědčit děti, že tudy cesta nevede. Žádné dítě se nerodí jako násilník, zloděj, vrah. Pokud se nejedná o psychicky narušeného jedince, lze přirozenou míru agresivity v každém z nás potlačit nebo utlumit. To záleží právě na výchově, okolních vlivech a přístupu každého z nás. A řešení? V našem malém městě je řešením osobní zainteresovanost každého z nás, kdo se staneme svědky násilí nebo nevhodného chování (neplatí jen u dětí a mládeže). Nemůžeme čekat změnu, pokud bude naším heslem: „To se mě netýká“. V celostátním měřítku je nutná změna právního řádu, který nejen malým, ale hlavně velkým násilníkům nahrává. Stačí se podívat na televizi nebo do novin. Násilím stránky přetékají, policie má často svázané ruce nebo nemá páky na potrestání jasných viníků. Pokud bude panovat přesvědčení, že po spáchání jakéhokoliv druhu násilného nebo protizákonného činu nepřijde postih, nemůžeme očekávat změnu.


Náš domov

strana 7

Jak se na to dívají naši zastupitelé? Z posledních komunálních voleb v říjnu loňského roku vzešlo 15 vyvolených. 15 zástupců nás všech, kteří budou čtyři roky usilovat o zkvalitnění života v obci. Dalšími členy zastupitelstva města jsou ženy: Lenka Farová a Miroslava Jeřábková. Lenka Farová Věk: 39 let Trvale žije: Prčice Občanské povolání: učitelka na ZŠ V komunální politice pracuje: od října loňského roku Stav: vdaná, dvě dcery Miroslava Jeřábková Věk: 39 Trvale žije: Sedlec Občanské povolání: administrativní pracovnice, regionální novinářka V komunální politice pracuje: první období Stav: vdaná, dva synové • Jak náročné je pro vás, pracující ženu a zároveň matku, být členkou zastupitelstva, být veřejně činná? L. F.: V komunální politice nezastávám žádné významné funkce, jsem pouze členkou zastupitelstva a tuto práci lze vcelku dobře skloubit s péčí o rodinu i se zaměstnáním. Pokud by tomu tak nebylo, nemohla bych v zastupitelstvu setrvat. Nechci být uštvaná, vynervovaná matka a učitelka. M. J.: Vzhledem k tomu, že oba synové jsou přes týden na internátech, není moje funkce matky členstvím v zastupitelstvu nijak omezena a naopak. • Myslíte si, že by v naší politice, a již státní či komunální, mělo působit více žen? L. F.: Myslím, že by to politice prospělo. Pokud panuje kdekoli mezi mužským a ženským prvkem nerovnováha, není to dobré. Na ženách ale většinou leží větší část péče o rodinu, nemohou se proto tolik věnovat věcem veřejným. Navíc ne každá žena má na politiku žaludek.

M. J.: Nejsem zcela přesvědčena o tom, zda je nejpodstatnější, kolik je v zastupitelstvu žen nebo mužů. Důležitější než pohlaví jsou určitě znalosti, schopnosti a lidské vlastnosti. Těžko můžeme obecně tvrdit, že ženy jsou lepší než muži nebo naopak. Určitě jsou rozdílní a mají rozdílné pohledy na některé problémy. Kvalitních žen by v politice (nejen regionální) mělo být víc. To ale platí i u mužů. • Proč jste se rozhodla kandidovat do městského zastupitelstva? Čím konkrétním chcete přispět k rozvoji obce? L. F.: Nebylo to z mé vlastní iniciativy. Spíš zkouším, zda bych nemohla být našemu městu nějak prospěšná. Jedním z mých osobních cílů je prosazovat zájmy školy a jejích žáků. M. J.: Byla jsem přesvědčena, že se některé problémy neřeší, že naše město zůstává oproti jiným pozadu. Pracovně jsem ve spojení se starosty obcí na Sedlčansku a Voticku, takže mám srovnání. Bohužel většinou i menší obce jsou lépe připravené než my na vyhlašované dotační tituly a granty. Žádná obec nemá dostatek prostředků ve vlastním rozpočtu, takže nutně musí mít snahu čerpat peníze ze státních či evropských zdrojů, což je oblast, ve které bych chtěla pomoci. • Co podle Vás našemu městu nejvíce chybí? Myslíte si, že znáte dobře jeho problémy? L. F.: Samozřejmě nejvíce chybí finanční prostředky, (ale věřím v získání dalších dotací) a pracovní příležitosti. A navíc neochota většiny z nás vzít za práci i za hranicí vlastního pozemku nebo za dveřmi svého bytu. Co se týče druhé části otázky, domnívám se, že některé problémy našeho města znám, žiju tady od narození, ale každopádně si nemyslím, že bych znala všechny. M. J.: Když pominu rozbité silnice, neopravené chodníky, neupravené domy, nepořádek, nezametené ulice, zanedbanou zeleň… a budu se soustředit na celek, pak určitě základní výhled, kam naše město směřuje. V současné době se znovupřistoupilo ke zpracování strategie rozvoje, která by měla zakotvit výhled do budoucna. Musíme zajistit rozvoj regionu, tedy podporovat a re-

alizovat projekty, které zvýší zaměstnanost, zatraktivní naši lokalitu, budou přínosem pro občany i podnikající subjekty. Jiné kraje, města či obce dokáží využít svou jedinečnost a přilákat návštěvníky či podnikatele. I my máme na čem stavět. Český Merán není neznámým pojmem, Prčici zná každý, chce to nápad, jít za ním a dotáhnout věc do konce. Co se týče mé znalosti problémů našeho města, myslím, že jsou dostatečné. • Jste spokojena s dosavadní prací zastupitelstva? L. F.: Ne. Mám pocit, že se neustále řeší pouze to, kdo za co může a ne to, co je třeba udělat. M. J.: Ke spokojenosti mi chybí hlavně lepší organizace, více aktivity a někdy i informace k projednávaným tématům. • Obnova městské památkové zóny, jste pro a proč? L. F.: Jsem pro to, abychom se co nejlépe starali o to nejlepší, co jsme zdědili po našich předcích. Vše, co má historickou hodnotu a co činí naše město krásným, bychom se měli snažit uchovat i pro naše potomstvo. Ovšem šíře památkové zóny a často nesmyslná omezení ze strany památkářů se mi nelíbí. M. J.: Památková zóna je – ta se nemusí obnovovat. Je nutné obnovit objekty a prostranství v památkové zóně. A tady jsem pro. Například prčické náměstí s dominantou kostela sv. Vavřince je chloubou našeho dvouměstí. Určitě by se město mělo snažit o získání prostředků na opravy jednotlivých památek i revitalizaci celého náměstí. To samé se týká náměstí sedleckého. • Máte nějaký osobní sen, tužbu, myšlenku, kterou byste si rád během svého působení ve vedení města splnil? L. F.: Přála bych si, aby naše obec byla místem, ve kterém naše děti budou chtít dále žít. M. J.: Nepoužiji frázi, že chci, aby se nám všem tady žilo lépe. Je to sice pravda, ale hodně obecná. Mám dojem, že mohu být prospěšná v oblasti odpadového hospodářství, v případě, že bude chu využít mých profesních znalostí. S tím souvisí i příprava případných žádostí o dotace a granty. Připravila Alice Valsová

Občané, dávejte si na své věci lepší pozor! Přestože lidé vědí, že si na své věci mají dávat pozor, stále je dost těch, kteří se tímto pravidlem neřídí. Toho pak využívají zloději a různá individua, a člověk díky nim přijde o peněženky, doklady a také o tašky uložené v nákupních vozících. Policisté na benešovském okrese by o takových případech mohli vyprávět. Každoročně jich prošetřují několik desítek. Jenom za první čtyři měsíce letošního roku jich šetřili dvacet čtyři. Způsobená škoda se vyšplhala na téměř sto čtyřicet tisíc korun. Nejvíc oznámených případů v letošním roce však policisté měli 19. a 20. května. Bylo jich celkem šest. V Bystřici stál 19. května ve frontě na zmrzlinu čtyřiašedesátiletý muž. Aniž si něčeho všiml, z opasku u kalhot mu zmizel mobilní telefon v hodnotě sedmi tisíc korun. V jednom baru v Benešově si zase v odpoledních hodinách odložila na barovou stoličku osmnáctiletá dívka kabelku. Později zjistila, že jí v ní chybí peněženka, doklady a platební karta. Škodu vyčíslila na šest set korun. Ten den jeden případ šetřili také vlašimští policisté. Poškozená čtyřiačtyřicetiletá žena naku-

povala v dopoledních hodinách v samoobsluze ve Vlašimi. Z nákupního vozíku jí někdo odcizil volně položenou igelitovou tašku s peněženkou, penězi, platební kartou a mobilním telefonem. Způsobil jí škodu v hodnotě tří tisíc korun. Další poškozenou, která přišla o svoje věci, byla starší žena. Dvaašedesátiletá důchodkyně stála 20. května v poledních hodinách u stánku se suvenýry na nádvoří zámku Konopiště. I ta později zjistila, že jí v kabelce, kterou měla pověšenou přes rameno, chybí peněženka, doklady, platební karta a další věci za třináct tisíc korun. Velké zklamání rovněž zažil osmatřicetiletý muž, který ve večerních hodinách nakupoval v prodejně Plus v Benešově. Při manipulaci s nakoupeným zbožím přišel o peněženku s penězi, doklady, platební kartu a další věci. Škodu vyčíslil na jedenáct tisíc korun. Rovněž tak nepozornosti sedmnáctileté dívky kdosi využil. V nočních hodinách se pohybovala v Kulturním domě Na Karlově v Benešově. Přišla zde o mobilní telefon v hodnotě čtyř tisíc korun, který měla zasunutý v zadní kapse kalhot.

Ve stejný den, ale už v dopoledních hodinách, byli benešovští policisté přivoláni k případu krádeže na parkovišti u supermarketu Kaufland. Sedmapadesátiletý muž si při přendávání zboží z košíku do auta položil peněženku na odkládací plochu zavazadlového prostoru svého vozu. Poté k němu přijelo auto a řidič chtěl vědět, jak se dostane na náměstí. Muž mu ochotně vysvětlil cestu. Později ale zjistil, že peněženka už na svém místě neleží. Spolu s ní mu neznámý pachatel odcizil doklady, platební karty a další věci za více jak sedm tisíc korun. Co mají všechny tyto případy společného? Lidé podceňují pravidla bezpečného chování a na své věci si nedávají dobrý pozor. Odkládají je na místo, odkud není problém je odcizit. Například kabelky a tašky odložené v nákupních vozících zloděje přímo vyzývají, aby si pro ně sáhli. Blíží se čas dovolených, čas prázdnin. Nepokazte si dny svého právem získaného volna nepříjemným zážitkem. Policisté varují: chovejte se zodpovědně a nedávejte zlodějům příležitost ani šanci. nprap. Zuzana Stránská

8 strana

Náš domov


Studie obnovy nádvoří „Ateliéru Prčice“ dokončena Obecně prospěšná společnost Český Merán pořádala v sobotu 12. května druhé plánovací setkání k projektu obnovy nádvoří Ateliéru Prčice. Přítomné opět přivítala Mirka Jeřábková v roli moderátora setkání a Adam Vízek v roli architekta projektu. Svou přítomností podpořila akci také starostka města Marie Kovalová. A. Vízek představil varianty architektonické studie využití nádvoří „Ateliéru Prčice“, kde byly zapracovány připomínky účastníků prvního setkání. Prostor je funkčně rozčleněn do 4 oblastí. Dětský koutek s tabulí na malování, posezení s venkovním krbem, podium s hledištěm a pítko se žulovým korytem. Velká diskuse se týkala umístění stromu, který bude v budoucnu tvořit dominantu nádvoří. Některé ze stěny nádvoří jsou navrženy k tvůrčí činnosti během letních výtvarných dílen. Vlastní realizace navržených aktivit bude prováděna převážně o prázdninách v rámci mezinárodních pracovních táborů mládeže, které se zde uskuteční prvních 14 dní v červenci a srpnu. Dovolte, abych jménem Český Merán, o.p.s., poděkoval všem účastníkům obou plánovacích setkání, Mirce Jeřábkové a Adamovi Vízkovi. Pevně doufám, že realizace obnovy nádvoří proběhne v souladu se studií, což budete mít možnost posoudit na slavnostním otevření v měsíci září. Zdeněk Sedláček

Týden cyklistiky Také v letošním roce se v měsíci květnu uskutečnil Týden cyklistiky, který pod záštitou hejtmanů Středočeského kraje, Jihočeského kraje a Jihomoravského kraje každoročně pořádá Nadace Partnerství a podporuje ji Nadace České spořitelny. Týden cyklistiky byl poprvé organizován v roce 2005 ve spolupráci s lékařským klubem Meding, Nadací Patrnerství, občanským sdružením Greenways Praha–Vídeň, rakouským klubem Kautzen a za podpory České spořitelny, a.s., a Všeobecné zdravotní pojišovny. Mezi účastníky jízdy byl tehdy i MUDr. Pavel Pafko a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Zahajovacího pelotonu se účastní i několik osobností veřejného života a řada místních cyklistů z měst a obcí na trase. Každoročně jsou v pelotonu také cyklisté a starostové z Rakouska.

„Pohyb na kole je prevencí proti mnoha civilizačním chorobám, zlepšuje celkovou odolnost organizmu, snižuje obezitu a mění náš vztah k životnímu stylu i přírodě kolem nás. Kdo se hýbe, žije zdravě. Proto jezděte na kole.“ Tak zní výzva lékařů široké veřejnosti. Česká republika vyniká nad evropským průměrem v počtu vlastníků kol. Zaostáváme však v používání kola k denním dojíž kám a zaostáváme v budování bezpečných cyklistických stezek a cyklotras. Cílem Týdne cyklistiky je tento nelichotivý stav změnit, apelovat na stát, kraje i jednotlivá města, aby na podporu cyklistické infrastruktury vydávaly více prostředků. Chce také upozornit na vyšší bezpečnost, snižovat úrazovost a upozornit na nezbytnost více respektovat práva cyklistů. Týden cyklistiky 2007 byl zahájen v sobotu 26. 5. v Praze, poté se vydal cca 30 členný pelo-

ton složený z lékařů sportovců, podnikatelů, politiků a dalších osobností na trasu dlouhou 500 km a během devíti dnů dorazil až do rakouské metropole Vídně. Na trase absolvoval zastávky v jednotlivých obcích a městech. Již tradičně se peloton zastavuje také v našem městě a je více než sympatické, že starostka obce RNDr. Marie Kovalová se k němu přidává. Letošní rok nebyl výjimkou. Hosty jsme přivítali v prostorách Ateliéru Prčice a ačkoliv mají účastníci na Sedlec-Prčici vždy vyhrazen jen krátký časový interval, naše pohostinství je pokaždé zdrží mnohem déle. Mezi účastníky jsou již během těch tří let trvání akce dobří známí, kteří se k nám očividně těší. A tak i letos se nad Vítkovo náměstím v Prčici neslo při loučení přátelské ahóóój za rok… Foto i text Alice Valsová


Náš domov

strana 9

Okrsková hasičská soutěž okrsku Sedlec-Prčice Za teplého a slunečného počasí se v sobotu 26. května konala na pozemcích před budovou základní školy v Sedlci Okrsková soutěž hasičských družstev okrsku Sedlec-Prčice. Soutěž uspořádal SDH Sedlec v rámci oslav 130. výročí založení svého sboru. A svého úkolu se zhostil skvěle. V devět hodin se v prostorách hasičské zbrojnice v Sedlci konala prezentace jednotlivých soutěžních družstev, letos se celkem zúčastnilo 23 týmů z 12 sborů okrsku. Všichni účastníci soutěže se seřadili do slavnostního průvodu a v čele s vlajkonoši a čestnými hosty společně došli až na závodiště, kde velitel okrsku pan Jiří Stibor předal hlášení starostce města RNDr. Marii Kovalové. Ta pak hasičskou soutěž prohlásila za zahájenou. A jak celé soutěžení nakonec dopadlo? Mezi ženami byly nejúspěšnější hasičky z Prčice, těsně za nimi se stejným počtem bodů se umístily ženy ze Sedlce. Třetí byly vrchotické ženy a čtvrté přestavlcké. Z mužů nad 35 let cvičení nejlépe zvládli hasiči ze Sedlce, druhé byly Nové Dvory a třetí Chotětice. Čtvrtá skončila Prčice a na pátém místě se umístily Šanovice. Muži do 35 let si rozdělili pořadí takto: první byl Sedlec I, druhá Prčice a třetí Přestavlky I. Mezi jednotlivci byli nejúspěšnější tito hasiči: Soutěž žen – na prvním místě se umístila Iva Sedláčková, na druhém místě Adéla Dvořáková a na třetím Martina Hemrová. Z mužů vystoupili na pomyslné stupně vítězů tito borci – zlatý stupeň

Martin Chocholoušek, stříbrný Martin Benda a bronzový stupeň Michal Davídek. Všichni jednotlivci jsou členy pořadatelského SDH Sedlec. Vítězové byli odměněni poháry a čestnými me-

dailemi, ale i dary od sponzorů. Vítězné družstvo žen obdrželo basu šampusu, nejlepší žena pak ještě láhev švestičky a vítězné mužské družstvo si odvalilo soudek piva.

V následující tabulce uvádíme jednotlivé výsledky

SDH Sedlec děkuje sponzorům za poskytnutí sponzorského příspěvku na Okrskovou hasičskou soutěž, která se konala 26. května 2007 v Sedlci. Zvláště děkujeme firmě Hejhal manager KB car Nissan Mladá Boleslav, Milan Kaňka – restaurace Přestavlky, Karel Pištěk – nápoje Dobrošovice, Jan Daneš – Dandy bar.

Závěrem bych chtěla pochválit SDH Sedlec za vynikající organizaci soutěže, výborně připravené závodiště i odpovídající zázemí. Alice Valsová

Náš domov

10 strana


F O T B A L – časový rozpis utkání v kategoriích 13.00 hod. 13.50 hod. 14.40 hod.

ml. + st. žáci ženy dorost

2 x 20 minut 2 x 20 minut 2 x 20 minut

15.30 hod. 16.40 hod.

muži internacionálové

2 x 30 minut 2 x 30 minut

Náš domov


Derby: Co nového? Do začátku Derby nám zbývají pouhé dny a my pevně věříme, že vás již začíná chytat ta správná předsoutěžní nálada. Největší tíha v těchto dnech spočívá především na bedrech kapitánů jednotlivých disciplín. Na nich záleží, zda jimi sestavený tým potáhne za jeden provaz a jeho členové do soutěže vloží veškeré své umění i srdce. Proto držme našim kapitánům palce. Na poslední chvíli se podařilo uspořádat další dvě nové disciplíny. Milovníci luštění se mohou těšit na zcela novou soutěž v SUDOKU, což by se dalo volně přirovnat ke křížovkám s čísly. Sudoku je krásná hra, která si již získala řadu příznivců i mezi našimi občany a zajisté nadchne i vás. S druhou disciplínou se tak trochu vrátíme do dětských let, kdy jsme si mezi sebou rozdávali KÁMEN-NŮŽKY-PAPÍR. Právě tato hra se stane součástí letošního, a věřme, že i dalších ročníků, klání. Obě soutěže se budou odehrávat v prostorách Ateliéru Prčice a pokud byste měli chu stát se součástí soutěžního týmu, můžete se hlásit těmto kapitánům: v sudoku je pro Prčici kapitánem Petr Müller a v Sedlci Josef Halík, v kámen-nůžky-papír pro Prčici Pavel Müller a pro Sedlec Jakub Trnobranský. Závěrem mi dovolte, abych vás všechny pozvala 30. června na VIII. ročník Derby, popřála všem soutěžícím radost ze hry, kapitánům dobrou ruku při výběru svých týmů a všem dohromady pak příjemný den, pěkné počasí a nezapomenutelné zážitky. Za všechny, kdo pro vás letos Derby připravují, Alice Valsová a Pavel Dejmalík.

strana 11

Chystáme „Prčické kulturní léto“ Organizace prvního „Prčického kulturního léta“ je zatím v plenkách. Ještě neznáme konkrétní termíny ani účinkující. Vše se rodí za pochodu a jedinou stabilitou je prostor Ateliéru Prčice na Vítkově náměstí v Prčici, kde by se vše mělo odehrát. Ateliér Prčice bude otevřen celé prázdniny, přijedou sem na dva mezinárodní pracovní tábory studenti z celého světa, budou zde různé výstavy, možnost občerstvení, expozice historických pohlednic našeho kraje, mož-

nost odpočinku v relaxační zahradě, dětské hřiště pro nejmenší a mnohé další. Prvním jasnějším termínem bude malý festiválek ve dnech 5.–8. 7. 2007. Účast zatím přislíbil nadějkovský ochotnický spolek FIKAR, který zde vystoupí s dětským loutkovým divadlem. Vítáme jakékoliv návrhy, nabídky, inspiraci. Kontaktovat můžete: Jakub Trnobranský, tel.: 732 629 198, Zdeněk Sedláček, tel.: 604 15 14 52

Zámecký park opět v provozu V okamžiku, kdy budete číst tyto řádky, bude mít již zámecký park v Prčici první letošní akce za sebou. Když jsem se zde však byla podívat já (ve středu 16. května), probíhaly tu ještě důkladné úklidové práce. Areál si pronajali dva soukromí podnikatelé, Jiří Tůma a Milan Kaňka. Mají zde v plánu pořádat různé akce, koncerty a hudební vystoupení nejrůznějších žánrů. „Park jsme si pronajali zatím jen na tuto sezónu, pak uvidíme. Měl by sloužit skutečně všem. Budeme se snažit zajistit takové programy, aby si každý přišel na své. Od velkých zábav až po posezení při dechovce. Rádi bychom, aby se park stal opět kulturním centrem ve městě a lidé si sem rádi přišli posedět, poslechnout oblíbenou muziku nebo i zatančit. Uděláme vše, co bude v našich silách, aby prostředí parku bylo opět příjemné, uklizené a bezpečné,“ řekl mi jeden z podnikatelů – Jiří Tůma. A že svá

slova myslí vážně, dokazuje i názorným příkladem: „Právě te po celém areálu sekáme trávu. Není to vůbec jednoduché. Ačkoliv máme od technických služeb ze Sedlčan zapůjčen výkonný stroj, v trávě se válí množství popadaných větví, které by ho mohly poškodit. Nejdříve je proto musíme ručně vysbírat. Již jsme také natáhli nové rozvody elektrického proudu k osvětlení a ozvučení prostoru, nechali jsme opravit zastřešení pódia a vyčistili jsme zde i boční místnost, která by měla nadále sloužit jako sklad.“ Svou generálku si park pod novými provozovateli odbyl v den pochodu, tedy 19. května a ačkoli účast nebyla taková, jakou si asi představovali, oba podnikatelé srší energií a nápady. Proto nezbývá, než jim popřát šastnou ruku při výběru pořadů, plno spokojených návštěvníků a samozřejmě také pěkné počasí. Alice Valsová

Vzácní a tajuplní V posledním čísle Našeho domova jsme informovali o výskytu vzácných druhů ptáků v našem kraji. Požádali jsme Pavla Křížka z nevládní organizace Ochrana fauny ČR Votice o bližší informace. Je orel mořský náhodným obyvatelem v našem kraji? V letošním roce je to poprvé, kdy zde takto dlouhodobě žije. Občasné výskyty jsou zaznamenány za asi poslední 3–4 roky. Nejbližší hnízdiště se nacházejí u Vltavy, na Želivce a v Brdech. Jedná se o postupné šíření tzv. Třeboňské populace tohoto druhu. Co tento druh nejvíce ohrožuje? Je to především člověk. Negativní vliv na úspěšnost vyhnízdění má rušení na hnízdišti v době snůšky vajec, kdy by měla být omezena i lesnická činnost. Velkým problémem je rušení od fotografů a riziko vykradení mlá at. Největší riziko v současnosti však představuje kladení otrávených návnad v krajině tzv. spasiteli zvěře. Jedná se o velmi nebezpečnou záležitost, která hraničí s obecným ohrožením. Těchto případů i v našem kraji přibývá a jsou předávány k šetření Policii ČR. Jaké jiné vzácné druhy můžeme v našem kraji potkat? Díky rozmachu pastvy skotu ve volné krajině je možné zahlédnout na těchto místech např. dudka chocholatého a bělořita šedého. V ovocných sadech můžete zastihnout krutihlava. V lesích Jistebnické vrchoviny hnízdí tajuplný čáp černý, ale také dvě malé sovy kulíšek nejmenší a sýc rousný. V lukách je možné v nočních hodinách zaslechnout hlasité grrr, grrr jako když řeže pila, tento tajuplný hlas vydává vzácný chřástal polní. Co byste řekl na závěr? Aby si lidé vážili svého okolí a chránili ho před nešvary. Aby měli ohled vůči živočichům, kteří žijí vedle nás. Jelikož tento kraj patří pod naší Stanici pro zraněné živočichy, prosím obyvatele, aby nesahali na mlá ata. A už se jedná o srnčata či zajíce. Samice si je pouze odkládají a v noci se k nim vracejí. Odebrat mlá ata poté, co se k nim přiblížil Váš pes, také není nutné! Zároveň si dovoluji pozvat všechny do našeho zařízení, kde můžete zhlédnout mnoho druhů našich zvířat a výstavy. Jsme zde pro Vás od pondělka do neděle v době od 13 do 16 hodin, vyjma pátku. V naléhavých případech volejte naše pohotovostní číslo: 603 259 902.

Ke slovům Pavla Křížka se připojuji i já. V den, kdy jsem navštívila Stanici pro zraněné živočichy ve Voticích, zde právě umíralo malé srnče. Bylo velké asi jako dospělý jezevčík a zatímco jeho kamarád, který se do stanice dostal spolu s ním, již vesele pobíhal po areálu, on doplatil na „outlocitnost“ lidí. Ne vždy se podaří „spaseného“ tvorečka zachránit a vrátit do přírody. Člověk mu nemůže dát to, co by mu poskytla matka. A v případě srnců je to pak i jejich ortel smrti. I když se je podaří vypiplat do dospělosti, do volné přírody se již nemohou vrátit. Jejich fixace na lidi je již velká a oni se nedokáží přizpůsobit, nejsou však vhodní ani pro život v zajetí. Člověka pokládají za svůj druh a bojují s ním o dominanci. A v okamžiku, kdy srnec napadne člověka, bývá utracen. Proto v případě, že objevíte opuštěné mládě, informujte nejbližší organizaci mysliveckého svazu nebo přímo Stanici pro zraněné živočichy ve Voticích. Ti budou pohyb kolem mláděte monitorovat, a pokud by skutečně šlo o osamělého tvorečka, až pak účinně zasáhnou. Ne dříve. Pavel Křížek a Alice Valsová

Náš domov

12 strana


Manželství – to je láska i tolerance Francouzský básník, spisovatel a filozof Voltaire kdysi řekl: Manželství je jediné dobrodružství dostupné i zbabělým. Popravdě nevím, zda si uvědomoval ženich Zdeněk Říha z Řikova, když před padesáti lety vstupoval do manželství s Marií Heráňovou z Radíče, že nastupuje dráhu „dobrodruha“, a jestli nevěsta Marie v okamžiku, když se oblékala do svatebního kostýmku a do rukou brala kytici bělostných kal, pociovala nějaké obavy. Oba pocházeli z velkých selských rodin a ačkoli by se to na první pohled mohlo i zdát, jejich sňatek byl vyvrcholením vzájemné velké lásky, nikoliv dohodnutým spojením majetků. Navzdory všemu dobrému i zlému, co je pak na společné cestě životem potkalo, oslavili ti dva na sklonku dubna zlatou svatbu. Jejich velký den s nimi sdíleli jejich nejbližší, dcery Alena a Eva s manžely a vnučky Denisa, Kristýna a Simona se svými partnery. Jako před padesáti lety, i tentokrát si své ano řekli v kostele svatého Šimona a Judy v Arnoštovicích. Domov se jmenuje Řikov Zdeněk Říha se narodil v Praze a asi by se jeho život odvíjel zcela jinak, kdyby mu ve čtyřech letech nezemřela maminka. Pro otce bylo velkým problémem postarat se o tři syny zároveň, dohodl se proto s příbuznými. Malý Zdeněk se tak dostal do rodiny otcova bratra do Řikova. A protože strýc s tetou neměli žádné děti, malého Zdeňka přijali za svého. Prožil tak nádherné dětství na statku uprostřed přírody. V dobách největšího rozkvětu hospodářství Říhových čítalo 19,5 ha polností, 9 ha lesa, měli 3 koně a v chlévě 14 kusů hovězího dobytka. Mladému Zdeňkovi se rýsovala skvělá budoucnost. Vystudoval chemickou průmyslovku, chtěl se dostat na vysokou. Se statkem měl již také své plány. V té době se začalo rozvíjet „koníčkaření“ ze sportu, on chtěl předběhnout dobu a zřídit z rodinné usedlosti koňský ranč, založit nový ovocný sad a intenzivně pěstovat ovoce. Poloha Řikova, krásná příroda v okolí i rodinné zázemí pro ten nápad byly jako stvořené. Po návratu z vojny v listopadu 1956 měl převzít usedlost. Události ho však předběhly. Vládní nařízení 50/55 Sb., které nařizovalo boj proti kulakům, znělo zcela jasně. 27. srpna 1956 jim byl ONV Votice během jediné hodiny zabrán veškerý majetek, jen díky dobré vůli směli ve svém domě zůstat bydlet, museli však za to platit až do roku 1958 nájemné státnímu statku. Jako majitel se pan Říha do Řikova vrátil až po úplné rehabilitaci 2. 8. 1991. Dodnes se mu však ještě nepodařilo získat zpět všechen majetek. Mařenka Heráňová z Radíče Jen 2 kilometry vzdušnou čarou od Řikova leží osada Radíč. Tady se do selské rodiny narodila Mařenka Heráňová, obklopena láskou, bohatstvím, ale také velkou dřinou, jak už to v zemědělství bývalo. I ona chtěla studovat. Ale může v lidově-demokratickém zřízení do společné lavice usednout dcera kulaka, nepřítele státu, s dcerou soudruha? Nemůže. Pro kulakovu dceru byly dveře ke vzdělání nadobro zavřené. Pro dceru kulaka tu byla jen práce. Aby pomohla rodičům udržet statek, musela se vzdát vysněné zemědělské školy. Začala pracovat na rodinném statku a zastávala veškeré potřebné práce v hospodářství. Bratra povolali k PTP, nechvalně známým Černým baronům, za nelidských podmínek rubal černé uhlí na dole Československé armády na Ostravsku. Jako mnohým jiným selským rodům, i Heráňovům hrozilo vystěhování z rodinné chalupy. Naštěstí tehdejší ješetický předseda MNV pan Josef Koreš z Ješetic č.p. 8 se za ně postavil a vystěhování zabránil. Láska jako trám Jemu bylo 18, jí také tolik, když se spolu potkali na taneční zábavě v Heřmaničkách. Byla z toho láska jako trám a po 5 letech známosti se vzali. Své ano si řekli 27. dubna 1957, a to hned dvakrát. Církevní sňatek nebyl v té pohnuté době uznáván, a tak se museli vzít i před zraky státu na radnici ve Smilkově.

Nejprve bydleli každý zvláš, a protože pan Zdeněk pracoval v Praze u ČSD, sháněl pro sebe a svou mladou ženu bydlení někde poblíž. Jenže dívce, která byla zvyklá na přírodu, volnost, zvířata a konec konců i těžkou manuální práci, se do velkoměsta nechtělo. Až se podařilo sehnat malý byteček 1+1 v Říčanech. Zde spolu strávili krásných 8 let a narodily se jim dvě dcery. Od samého začátku byla paní Marie v domácnosti, do práce ji její manžel nechtěl pustit. „Vydělávám dost, abych nás všechny uživil a ještě aby se holčičky toulaly po ulicích!“, řekl rezolutně mladý manžel. Pravda je, že živobytí to bylo skromné, přesto však postačilo, aby si mladý pár postavil družstevní byt na okraji Prahy 5. Prostředí zde ještě zdaleka nebylo městské, připomínalo spíše venkov, a tak si i mladá maminka začas zvykla. Věnovala se dětem a manželovi, vyšívala, háčkovala, pletla. Chodili spolu do divadla, na koncerty, navštěvovali výstavy… Chyběl jí jen kousek zahrádky, kde by mohla hospodařit. Mít pár slepiček, husy, kachny a nějaký ten záhonek… Dcery postupně odrůstaly a svým rodičům dělaly jen radost. Když odrostly, nastoupila paní do zaměstnání jako pomocná technická pracovnice u Školské zprávy ONV Prahy 5, kde byla značně oblíbená pro pořádek a přesnost v plnění uložených úkolů. Pracovala zde až do důchodu. Obě dcery vystudovaly, provdaly se a přišla vnoučata, respektive vnučky. I ty úspěšně studují. Návrat do Řikova Tak plynul čas a najednou tu byl revoluční kvas, který vyústil 17. listopadu 1989 v sametovou revoluci. Na hrad usedl chartista Havel a o svůj majetek se začali hlásit ti, kterým byl kdysi násilím sebrán. Bohužel, tohoto zadostiučinění se již mnozí nedočkali. A dost možná, že je to i lepší. Jen

těžko by asi snášeli pohled na to, co jim leckde z jejich udržovaných dvorů a po generace pečlivě obdělávaných gruntů soudruzi dokázali vrátit. Statek Říhových byl panu Zdeňkovi vrácen až po úplné rehabilitaci 2. srpna 1991. Na majetku Heráňovu v Radíči dnes hospodaří synovec paní Marie Jan. Zrestituovaného majetku v Řikově se ujal pan Říha sám. Je to však náročné. Domek, který byl po dlouhá léta obýván pouze rekreačně, již dávno nesplňoval ideální podmínky k celoroč-

nímu bydlení, proto jej bylo nutné v 90. letech zrekonstruovat. Navíc Říhovi stále vlastní pěkný byt v Praze, kterého se nechtějí zbavit. Proto občas pendlují mezi Prahou a Řikovem. Vánoce však tráví v Praze se svými nejbližšími. Co nám udělá stáří, když jsme dva? Mohli by si již dávno dopřávat zasloužený odpočinek. Ale člověk, který vyrůstal v hospodářství, asi ani odpočívat neumí. Když pan Zdeněk není v lese, kde ještě donedávna ležely polámané kmeny po ničivém orkánu, nevěnuje se svým králíkům (kdysi jich měl i 120, dnes chov výrazně omezil), nesadaří a ovocnaří (v sadě za domem je několik desítek ovocných stromů a keřů), pak starostuje. Po třetí volební období působí ve funkci starosty Ješetic, své ženě však slíbil, že toto volební období je již definitivně poslední. Paní Marie se těšila, že se konečně bude moci věnovat své lásce – zahradě a chovu drůbeže všeho druhu. Ale i tentokrát k ní osud nebyl milostivý. Přišly nemoci, přidaly se komplikace s kyčlemi. Podrobila se dvěma operacím a nyní je ráda, že se může těšit z pobytu v Řikově, na těžkou práci to však již není. Padesát let jsou spolu. „Nebylo vždy vše ideální,“ jak oba připouští, „ale ani jeden z nás se neumíme hněvat. V manželství je nutná vzájemná úcta a značná dávka tolerance.“ Asi měli obojího dostatek. Nyní myslí na to, že by se rádi podívali do ciziny, ještě jednou vyrazit k moři. Vybráno už mají. Letovisko v Černé Hoře. Nádherné pláže, tyrkysové teplé moře a večerní procházky za zvuku cikád. Co dodat závěrem? Lépe než já to již kdysi dávno přede mnou vystihl Johan Wolfgang von Goethe: „Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.“ Alice Valsová

Náš domov


strana 13

SDH Sedlec slaví v tomto roce 130. výročí založení díl pátý Před 130 lety, 16. září 1877, byl založen v Sedlci pokrokovými občany Sbor dobrovolných hasičů. „Za život a majetek.“ dali si tehdy jako své heslo. V roce 1951 se mění název Sboru dobrovolných hasičů na Místní jednotu Českého hasičstva. Dlouho však nevydržel, roku 1953 dochází na základě zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně k další změně názvu organizace, a to na Československý svaz požární ochrany. Tak jsme ho znali až do roku 1991. Bylo mnoho těch, kteří si na slovo požárník nemohli zvyknout a dlouho jim nešlo „do pusy“, avšak výraz „hasič“ byl jako buržoazní termín na indexu a nesměl se používat. Ve funkcích starostů se postupně vystřídali Václav Šourek (1948–1962) a Josef Michálek (1962–1966). Velitelem byl Jiří Fara (1945–1965), po jeho smrti byl zvolen V. Vandělík a v roce 1966 ho nahradil Jaroslav Vodrážka. Do sboru vstoupili též noví členové: František Míka, Petr Mánik, Jiří Kubka, Stanislav Kouba, Václav

Pilík, Jaroslav Vodrážka, Josef Vostřák, Jiří Chomát, František Havel, František Heran, Bohumil Janů, Miroslav Kabíček, Antonín Lindauer, Josef Zavadil. Roku 1960 byl zrušen okres v Sedlčanech a Sedlecko bylo připojeno k okresu Benešov. Roku 1966 se obec Sedlec-Prčice zapojila do soutěže o titul Vzorná obec. Požárníci slíbili pomoc, odpracovali 100 brigádnických hodin v rámci akce Z (zadarmo) na zvelebení města. V témže roce byl do závodů zaveden poplachový systém – telefonické oznamování požárů. V těch závodech, kde pracovalo více požárníků, byla utvořena výjezdová družstva. Jedno družstvo bylo v podniku Labora a druhé v oblastních dílnách Zemědělského zásobování. Byla to léta rozmachu, i když ideologicky utvářená vládnoucí KSČ. Činnost požárnického svazu měla být ukázkou vyspělosti socialistického zřízení, jeho péče o občana a socialistický majetek. Pro sedlecké hasiče, či chcete-li požárníky, to byly roky aktivní činnosti. Zapojily se nejen ženy, ale také mládež. Pořídilo se značné množství moder-

nější techniky, vybudovalo se kvalitní zázemí. Pro sbor byla pořízena Tatra 805, zvaná Kačena, se kterou se vyjíždělo k požárům i na soutěže. Na ty většinou delegovali 2 družstva mužů a jedno družstvo žen. Vedle tradičních hasičských plesů se pořádaly také různé koncerty, například koncert požárnické kapely Václava Polaty ze Sušice či Kmochova dechového orchestru. Rok co rok se v zápisech kroniky objevuje výčet úspěchů, vyhraných soutěží, získaných odznaků. Vedle toho jsou však seznamy těch, kteří sbor opustili navždy. V září roku 1965 tragicky umírá velitel Jiří Fara. Chtěl pomoci při hašení požáru v Malkovicích, doběhl ještě k hasičské zbrojnici, zde ale padl, selhalo mu srdce. Ve funkci velitele působil plných 20 let. (Zpracováno za pomoci podkladů příručky 100 let požárního sboru Sedlec, vydané v roce 1977 a Knihy požárů založené v roce 1878.) Zpracovala Alice Valsová, foto archiv SDH Sedlec

Divotvorný hrnec Karhany Ladislav Amairgill Míšek, bard Vrchotický Jsi tu od počátku světa, vůně Tvá s větrem přilétá, vyvěrá z Tebe pramen života, Tvá náruč je svatá, svatá, svatá. Ti, co na tobě žijí, Tebe volají, s párem koní, s jarem, Tebe orají, s mladým stromkem vsazeným zmlazují, s knězem ve svatyni modlitbou ctí a vzývají. Z Tvého poprsí s létem přilétá svatý duch našeho skrytého světa, tvá svatba nám zvěstuje příchod léta, zpívejte, děti Karhany, naše Matka je oseta.

Oslava výročí 100 let trvání hasičského sboru v Sedlci

Sun, suin, kosy zvoní a zpívají, Ječmínka s klasy zlatými skládají, jeho zlaté vlasy cepníci ve stoje stloukají, tělo jeho, chléb náš vezdejší, ženy připravují. Na Tvém těle, na poli rodném, v jabloňovém sadě tak plodném, sklízejí s radostí v údělu dědičném Tvé děti, Karhano, Tebou živeném. Když pak pláštěm svým mlhavým, zahalíš se magickým oparem stříbrným, požehnání všem zní světem trojjediným, k večeři spolu s minulými za stolem prostřeným. Tvá koruna vztyčených kamenů, voda Tvá živá, co vytéká z pramenů, ty jsi Ta, která nás živí ve svém jménu, potom, co Tvá hlava zbělá, dáš Boha světu našemu. Královno kotle zrození, znáš tajemství všeho klíčení, vřeteno třímáš věčného proměnění, Panno, Matko a Stařeno… … v divotvorném kotli Karhany naleznu tři kapky vědění.

Pohřeb Jiřího Fary

Věnováno na výstavu Lughnasad 2007

Náš domov

14 strana


Malováno háčkem a paličkami Malováno háčkem a paličkami – tak zní název další výstavy, kterou jsme pro vás připravili v Informačním centru v Sedlci-Prčici. A jak již sám název napovídá, budeme tentokrát obdivovat zručnost a trpělivost tvůrce, který si za svůj pracovní nástroj nevybral štětec a malířskou paletu, nýbrž přízi, háček, pletací jehlice a paličky na paličkování. A samozřejmě také pořádnou dávku trpělivosti, zručnosti a fantazie. Tím tvůrcem je paní Jana Vojtová z Prahy, ale raději prý mám napsat z Měšetic. Odmalička ráda vyšívala, pletla, háčkovala, používala vzory a předlohy z různých časopisů, později si je i sama vymýšlela. Proto, když se rozhodovala, kam dál po základní škole, volba zcela jasně padla na oděvní průmyslovku. Chtěla

se stát módní návrhářkou či designérkou. Ale osud rozhodl jinak. Nakonec vystudovala ekonomii a na dlouhá léta byla zaměstnaná jako asistentka ředitele jednoho významného pražského podniku. Přišly rodinné povinnosti a milované ruční práce načas ustoupily do pozadí. Až po onemocnění nohy a následné několikanásobné operaci, když jí byl téměř znemožněn pohyb, se ke svému koníčku vrátila. Začala háčkovat pro radost nejen pro sebe a své známé, ale i na prodej. Jak sama říká: Z koníčka se stal velký kůň. Před 25 lety s manželem zakoupili chaloupku na návsi v Měšeticích, a zvláště nyní, když je již rok v důchodu, pobývá zde poměrně často. Na výstavě vám Jana Vojtová předvede, že fantazii se meze nekladou. Že háčkem, jehlicemi či

Pošlete nám pozdrav z cest Jak ten čas letí! Ani jsme se nenadáli a ejhle, ono tu už bude léto. Pravda, letní teploty nás provázely již v průběhu května, ale to pravé léto přece jen začíná až v červenci – s nástupem prázdnin a dovolených. Mnozí se jistě chystáte navštívit zajímavá místa u nás i v zahraničí. Vyrazit za hranice všedních dnů – k moři, do hor či jen tak, toulat se přírodou, sbírat houby, relaxovat. Vždy všude je tak krásně, pokud jste tu se svými blízkými a máte čas na ně i na sebe. Proto i letos vy-

hlašujeme letní soutěž Našeho domova, která spočívá v jediném: nenechte si své zážitky jen pro sebe. Podělte se o ně s námi. Jak? Pošlete nám svůj pozdrav z cest. A již formou fotografie ze zajímavého místa, nebo stále oblíbeného pohledu. Nezapomeňte také připsat, kde byl snímek pořízen a pokud zbude kousek místa na hřejivou letní historku, pak jedině dobře. Všechny došlé pozdravy rádi zveřejníme a nejhezčí na konci léta odměníme zajímavou knihou. Alice Valsová

paličkami na paličkování lze vytvořit ledacos – jen mít nápad a trochu zručnosti. Uvidíte háčkovaný čajový servis, růžový porcelán, sklenici sektu – jen, jen prásknout špunt, střevíček pro Popelku, ptačí klícku, šperkovnici, paličkované brože, náhrdelníky, dečky, podložky, obrázky na ze a další. Pokud jste i vy zkusili vzít do rukou přízi a uháčkovat, uplést či upaličkovat nějaký zajímavý výtvor, jistě víte, jak náročné to je. Proto přij te obdivovat práci člověka, který tuto zručnost posunul na umění. Výstava na Informačním centru potrvá od 6. června do 8. července. Alice Valsová

Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat manželům Hemrovým z Přestavlk, kteří na sklonku dubna našli mou peněženku před pekárnou ve Voticích a odevzdali ji i s velkým finančním obnosem, který jsem v tu dobu v peněžence měla. Chtěla bych vyzdvihnout jejich nezištný čin, nebo ona finanční částka byla určena na úhradu svatební hostiny mé dcery. Jsem velice ráda, že i v dnešní době se najdou poctiví lidé, kteří ctí majetek druhého a jeho zájmy staví nad zájem vlastní. Přeji manželům Hemrovým mnoho pevného zdraví a jsem velkým dlužníkem. M. Voříšková z Votic

Zdeněk Šperlink – šofér s romantickou duší Pokud někdy zavítáte do Stuchanova, jistě vaší pozornosti neujde malá chaloupka na návsi. Již na první pohled je patrné, že zde přebývá hravý člověk se smyslem pro humor. Kdo jiný by si do niky v zídce u branky postavil skřítka a na střechu coby korouhvičku nainstaloval čarodějnici na koštěti?! To pravé překvapení vás však čeká až za bariérou dřeva naskládaného zvenčí u plotu. Když přes ní nahlédnete do malé zahrádky, jakoby se s vámi vrátil čas. Tak nějak to u nás vypadalo za časů našich babiček. Zápraží vydlážděné kameny, v předzahrádce roste zelenina i kytičky a na nízkém dřevěném plůtku sedí staré rozpraskané krajáče a kameňáky. Nejinak je to potom uvnitř, v sednici. Starý selský nábytek, malovaná postel, poctivá pec a za záclonkou v okně muškát… A nad tím vším se line typická vůně dřeva. Místní vědí, že v této chalupě žije a tvoří umělec Zdeněk Šperlink a už dávno na něj nepohlíží jako na „náplavu z Prahy“. Když se Zdeňka Šperlinka zeptáte, kterou výtvarnou školu vystudoval, směje se. „Já jsem šofér. Celý život jsem proseděl za volantem.“ A právě to sezení za volantem se mu nakonec stalo osudným, začala ho zlobit páteř. Když už neudržel ani volant, požádal o invalidní důchod. Nakonec mu byl přiznán, nejprve částečný, později i úplný. Jenže doma byly děti, které studovaly, musel se platit nájem a také bylo potřeba z něčeho žít. Pomohla náhoda a nezlomný podnikavý duch. Psal se rok 1988 a na našem trhu nebyly nikde k sehnání vánoční betlémy. A jelikož v té době v sobě pan Šperlink čirou náhodou objevil skrytý talent, nápad byl na světě. Vždy

tíhl k přírodě, proto jeho materiálem musí být dřevo. Bude tedy vyrábět dřevěné hračky a betlémky. Na nutné vybavení, truhlářský soustruh a brusku, padla za obě jeho doposud největší záliba – hadi. Z jejich prodeje si v jednom z pokojů pražského bytu vybavil malou dílničku. V prvním patře na Letné se tak zrodila první dílka. Ještě neumělá, jak sebekriticky své prvotiny Zdeněk Šperlink hodnotí. Od samého začátku ho lákaly pohyblivé hračky. Vznikla bába s dědkem, co řežou pilou poleno, dva kováři bušící do kovadliny či líbající se milenci. K pohybu stačí jen několik ohnutých hřídelek, dřevěné kolíky coby dobře zapadající

soukolí. Práce ho těší a nápady se jen hrnou. Občas se ozve i nějaký zákazník, který potřebuje originální dárek pro svého kamaráda, kolegu či člena rodiny. Tak přišli na svět kupříkladu dřevění hasiči, i s hadicí. Ačkoliv jeho manželka, paní Monika, tvůrčí úsilí svého muže od začátku podporovala a s kompletací jednotlivých dílků vypomáhá dodnes, dílnička v pokoji pražského bytu za čas začala nevyhovovat. Bylo zapotřebí poohlédnout se po nějakém jiném bydlení. „V době, kdy jsem šoféroval, sjezdil jsem křížem krážem celou republiku. I tady jsem to znal. Sháněli jsme s manželkou nějakou chalupu na vsi, ale měli jsme ur-

číslo 206, červen 2007 čité představy a z těch jsme nechtěli slevit. Hlavně, aby tam byla hezká příroda v okolí. Do Stuchanova jsme dorazili až jako na poslední místo a hned se nám tu líbilo. Chaloupka přesně odpovídala našim představám.“ A tak v roce 1991 dal pan Šperlink Praze vale. Nejprve přechodně, před třemi lety již definitivně. Dílna se po menších úpravách zřídila z chlívku – kdysi v něm býval obecní kanec. Práce bylo dost, takže nakonec i paní Monika opustila zaměstnání a začala manželovi pomáhat na plný úvazek. To má několik výhod. „Já jsem od přírody společenský člověk a nedokážu být pořád sám. Když tu je moje žena se mnou, mám to s úplným servisem. Ráno mi udělá snídani a kafíčko, pak oběd, div že mi nos neutře,“ směje se Zdeněk Šperlink. Ale je to společné podnikání výhodné? Uživí vás to? „Jsou období, že vůbec nestíhám vyrábět a pak přijde zase doba, jako kupříkladu nyní, kdy volám do prodejen a všude mi říkají to samé: že ještě mají všeho dost a že se prodej nějak zastavil. Když to jde, jsem rád, ale musím myslet také na to, že zítra a pozítří budu potřebovat zaplatit složenky.“ Zvláště v devadesátých letech, kdy nebyl trh s vánočními betlémy ještě tak nasycen a cizinci začali objevovat Prahu, dílka pana Šperlinka šla doslova na dračku. V té době také začal shánět nějakého pomocníka, někoho, kdo vlastní soustruh a pomáhal by mu jednotlivé dílky vytáčet. „Podal jsem si několik inzerátů, oslovil pár sousedů. Každý, kdo uviděl, jak to dělám, se ale chytil za hlavu a řekl, že tohle by tedy nedělal, že je to hrozná piplačka. Je pravda, že jsem náročný. Chci, aby výsledek také nějak vypadal. Jednotlivé dílky musí být pěkně hladké a souměrné.“ A tak zatímco pan Šperlink ve své dílničce vytáčí tělíčka figurek, paní Monika je doma maluje, lepí, obléká. Zužitkuje se přitom kdejaké prkénko, kdejaký hadřík… Z materiálů má pan Šperlink nejraději olši či břízu, z toho se figurky nejlépe vyřezávají na elektrické lupínkové pilce a následně brousí. Dřeva z ovocných stromů, dubu, buku, ořechu se zase výborně soustruží a jsou přírodně barevná, proto poslouží k barevným detailům. S tvorbou Zdeňka Šperlinka se setkáte v Praze, Českém Krumlově, Telči, vyváží i do Švýcarska, Belgie. Cizinci by za dřevěné figurky a betlémky trhali ruce. Pro kvasejovské hasiče vyzdobil svými cedulemi jejich „kulturák“ Eden, dřevěný nápis Afrika na hasičské klubovně ve Stuchanově je také od něj Jeho styl je zcela osobitý. Jednotlivé postavičky jsou až primitivně jednoduché, přesto, nebo právě proto, jsou velmi půvabné. Oč jednodušší jsou však figurky, o to více překvapí zajímavé detaily – veselá očka postaviček, puntíkatý šátek babky, truhla plná pokladů… Zajímavá je i hra s barevností použitých druhů dřev. Ostatně pan Šperlink si rád hraje, říká o sobě, že je věčný romantik. Své řemeslné zručnosti se ale přesto celkem nepokrytě podivuje, jinak je, dle svých slov, celkem nešikovný a rozhodně prý není technický typ. Český Merán se stal manželům Šperlinkovým druhým domovem. Pokud zrovna nepracuje ve své dřevem prosycené dílně, podniká pan Zdeněk výpravy po našich lesích, které ukrývají mnoho tajemných důkazů o pobytu dávných Keltů. Magické kameny – menhiry – jsou i v okolí Kvasejovic a lidí, kteří s ním tuto zálibu sdílí, se tu také pár najde. Když dojde řeč na toto téma, rozsvítí se mu obličej. O menhirech, tajemných kamenech s vnitřní silou a vůbec, o zá-

Náš domov

hadných přírodních silách a úkazech by dokázal hovořit hodiny a hodiny. Splnil si tak svůj dávný sen – mít jednou svou chalupu. A Český Merán byl obohacen o další

strana 15

zajímavou osobnost známou i za humny. Člověka, jehož dílo těší řadu lidí u nás i v zahraničí. Foto i text Alice Valsová

Náš domov

16 strana


PO STOPÁCH MISTRŮ KLASICISMU Když nám naše paní učitelka Jarka Přasličáková řekla, že pojedeme na výlet do Prahy, měli jsme velkou radost. Byli jsme zvědavi na místa, kudy chodili a kde bydleli mistři klasicismu – Mozart a Beethoven, protože jsme si letos hodně povídali o životě v 18. století a připravovali koncert zaměřený na hudbu tohoto období. Těšili jsme se na Kouzelnou flétnu do Stavovského divadla, kde někteří z nás ještě nikdy nebyli a žádnou operu zde neviděli, a také jsme se moc těšili na Adélu, naši starší kamarádku, se kterou jsme užili hodně legrace již na minulém výletu a která na nás čekala v Praze. Společně s ní jsme se vydali naslouchat příběhům z 18. století. Ze všech míst, která jsme navštívili, se nám nejvíc líbilo na Bertramce. Je to krásný dům s nádhernou zahradou, která nám připadala něčím záhadná, tajemná. Obklopila nás atmosféra těch dob, kdy zde bydlel a komponoval Mozart a napadaly nás myšlenky, že stojíme na tom samém místě, kde stál před mnoha lety sám velký mistr. Podobně zvláštní pocit jsme měli i v domě U Tří zlatých lvů (dnes restaurace Wolfgang). Mozart zde bydlel, když připravoval premiéru své opery Don Giovanni a pro nás byl v tomto domě v salónku připraven prostřený stůl a mohli jsme zde poobědvat. Asi největším zážitkem byla pro většinu z nás návštěva Stavovského divadla. Kouzelná flétna je nádherná opera, líbila se nám krásná hudba i povedená choreografie. Ještě dlouho budeme vzpomínat také na výstavu Orbis Pictus v Muzeu hudby, kde jsme hráli na zvláštní „hudební nástroje“, vyrobené z neobvyklých materiálů. Bavilo nás zkoumat podivné předměty, které vydávají zvláštní zvuky a světla, a hrou na „bublající varhany“ jsme připravili dokonce malý koncert pro ostatní návštěvníky. Také se nám líbilo v campu, kde byla největší legrace, když jsme ve skupinách připravovali vystoupení na téma Kouzelná flétna, hráli hry a zpívali s Adélou při kytaře. Nejraději bychom zde zůstali ještě déle. Bylo

to všechno super a moc bychom si přáli, aby pro nás paní učitelka zase brzy nějaký výlet připravila. Klavíristé ze ZUŠ Sedlec-Prčice

V Nedrahovicích se připravovalo a ochutnávalo suši Mgr. Čestmír Sosnovec a jeho japonská zahrada již nejsou mezi našimi čtenáři ničím neznámým a novým. I to, že jednou do roka připraví pro všechny milovníky bonsají nádhernou výstavu, kterou se pokaždé snaží doplnit zajímavým doprovodným programem. Zatímco loni nás při prohlídce jeho zahrady, vystavených exponátů i výstavy keramiky svou hudební produkcí doprovázely Sestry Steinovy, letos pro své návštěvníky pan Sosnovec přichystal překvapení úplně z jiného soudku. Zemi vycházejícího slunce, samurajů a bonsají jsme měli možnost poznat i z gastronomického hlediska. V neděli 27. května se přímo v areálu zahrady odehrávala kulinářská předváděcí akce, na které dva kuchaři oblíbené japonské restaurace Miyabi v Praze návštěvníky výstavy seznámili s historií, přípravou, druhy i konzumací snad nejzná-

mějšího japonského jídla – suši. Mnozí návštěvníci tento pokrm znali pouze z televize či časopisů, ale ještě nikdy jej neochutnali. Naproti tomu byli zde i tací, kteří suši již stačili zařadit do svého jídelníčku a dokonce se ho i pokusili sami doma připravit. Z vyprávění hochů – kuchařů – i z ohlasu z publika to ale vůbec není snadná, a koneckonců ani levná, záležitost. Většinu ingrediencí zakoupíte pouze ve specializovaných obchodech. K výrobě suši je zapotřebí kvalitní čerstvé maso z mořských ryb či čerstvé dary moře, známé či méně známé druhy zeleniny speciálně upravené a samozřejmě produkt nejdůležitější – plát z mořské řasy nori, speciální zelená a velmi pálivá pasta wasabi a rýže nishiki. A pak již jen značnou dávku trpělivosti a zručnosti a možná, že se vám po několika nezdarech podaří jakž takž suši vyrobit.

Sympatičtí kuchaři před očima diváků připravovali jeden lákavý kousek suši vedle druhého a přitom podávali zasvěcené informace. A protože jim ruce jen hrály, za chvíli byl na světě nádherně obložený tác s mnoha rozličnými kousky. Pak již zbývalo jen vybrat si na talířek a ochutnávat. Někdo rukama, znalci použili hůlky. Japonská kultura je vyhlášená svou tendencí vše minimalizovat, samozřejmě, že ani suši nemůžete přirovnat k plně naloženému talíři s rajskou omáčkou či řízku s bramborovým salátem, jak to známe z našich domácností a hospod, přesto doporučuji každému, kdo rád ochutná zajímavé a jiné, zajděte si do kvalitní japonské restaurace a tradiční japonské jídlo suši ochutnejte. Je to skutečně zážitek. Alice Valsová


Náš domov

strana 17

Květen v Základní a mateřské škole Sedlec-Prčice Dne 27. dubna se téměř 40 chlapců, ale i několik děvčat 2.–5. tříd zúčastnilo na místním stadioně (za což patří dík TJ Sedlec-Prčice) již tradičního turnaje v kopané mladších žáků Mc Donald’s Cup. Byla tvořena 4 družstva. V prvním zápase porazila 5. třída 3. třídu. Ve druhém zápase porazila 4. A 4. B. Poražené celky si to pak rozdaly v boji o 3. místo. Vyrovnané utkání vyhráli těsně čtvráci – 4. B. Stejně vyrovnané bylo i finále mezi 4. A a 5. třídou, které i po prodloužení skončilo remízou a celkového vítěze určily až pokutové kopy. V těch byla úspěšnější 4. A. Všichni účastníci dostali sladké odměny od ZŠ a slevové kartičky od sponzora turnaje. Vybraní fotbalisté reprezentovali 3. 5. naši školu na okrskovém turnaji mladších žáků v kopané – Mc Donald’s Cup v Benešově. Tentokrát

KALENDÁRIUM † 2. 6. 1982, Jiří BRDEČKA – režisér, scenárista a spisovatel. * 7. 6. 1882 Čáslav, Rudolf TĚSNOHLÍDEK – básník, prozaik, publicista a redaktor Lidových novin. Stal se redaktorem Lidových novin v Brně. V nich spolu s Edvardem Valentou a Bedřichem Golombkem tvořili pevný tým brněnských Lidovek. Rád a často cestoval, zvláště po severní Evropě, ale byl i veřejně činný: podílel se na řadě dobročinných akcích a mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromků republiky. Těsnohlídkova tvorba byla spjatá s publicistikou, v níž díky svému živému stylu a důvěrné znalosti prostředí představoval špičkového fejetonistu a soudničkáře. Pro noviny vznikla i nesmrtelná lyrická pohádka Liška Bystrouška. Příběhu lišky žijící u revírníka a jejích milostných avantýr se ujal L. Janáček a jeho opera přinesla světovou proslulost i autorovi libreta. Velmi blízko k proslulé Lišce Bystroušce má i jiné Těsnohlídkovo vyprávění o antropomorfizované přírodě Čimčirínek a chlapci. V roce 1928 zvolil R. Těsnohlídek dobrovolnou smrt. 10. 6. 1955 byl zřízen Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, středisko domácího atomového výzkumu. V roce 1957 zde byl uveden do provozu první československý jaderný reaktor. * 13. 6. 1595 Lanškroun, Jan Marek MARCI z KRONLANDNU – český filozof a přírodovědec doby pobělohorské. Stal se polyhistorem váženým v celé vědecké Evropě, který navíc do všech oborů, jimiž se zabýval, dovedl přinést nové poznatky a pohledy, a už se jednalo o lékařství, fyziku, filosofii či astronomii. Původní profesí lékař, profesor lékařské fakulty pražské univerzity. Byl natolik ceněný, že byl zván Hippokratem Čech. Vynikl věcnými výklady mozkových příčin epilepsie, požadavkem klinické diagnózy, přirozené terapie apod. Věnoval se matematice, astronomii, fyzice. Své fyzikální poznatky dovedl zpětně aplikovat v medicíně (mechanický přístroj na měření tepů, výklad mechanismu zlomenin). Svou práci poslal Galileovi a osobně se setkal s objevitelem krevního oběhu Williamem Harveyem, který navštívil roku 1636 Prahu. Roku 1654 se Marci stal dokonce osobním lékařem císaře Ferdinanda III. a je pravděpodobné, že proslulá anglická Královská společnost (Royal Society) mu hodlala nabídnout své členství. Než se tak mohlo stát, Jan Marek Marci zemřel. * 18. 6. 1903 Praha, Josef MALEČEK – český hokejista. Populární střední útočník Pepa Maleček

jsme měli štěstí při losu a dostali jsme lehčí soupeře. Ve skupině jsme postupně porazili družstva ZŠ Chocerady 4:0, ZŠ Pyšely 3:0, ZŠ Vrchotovy Janovice 2:0. V rozhodujícím utkání jsme však prohráli s družstvem ZŠ Poříčí 0:2, a tím jsme nepostoupili mezi nejlepší 4 mužstva a současně jsme se nedostali do okresního kola turnaje ve Vlašimi. V posledním utkání jsme prohráli ještě se ZŠ Čerčany 0:4. Příslibem do dalšího roku je to, že jsme měli velmi mladé mužstvo a 8 z 10 chlapců mohou jet na tento turnaj i příští rok. Všichni dostali občerstvení od sponzora turnaje Mc Donald a drobné ceny. Naši školu reprezentovali: 5. tř. – Mařík V., Müller P., 4. tř. – Hájek M., Luzum P., Švagr J., Jankovský, Pech, Kabíček, 3. tř – Dřevojan, 2. třída – O. Vaverka.

15. května vyjely první třídy a druhá třída na školní výlet do zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou, o týden později 22. 5. šesté třídy navštívily indiánské městečko v Jaroticích, Muzeum M. Alše a M. Kopeckého v Miroticích a historické památky v Písku. 22. května se žáci osmých a devátých tříd rozjeli do táborského divadla na představení „Maryša“. Velmi pěkné zpracování tohoto známého díla, o kterém se učili v českém jazyce, se všem líbilo a vrátili se spokojení domů. 30. 5. se zúčastnily deváté třídy v rámci výuky fyziky exkurze do jaderné elektrárny Temelín. Vlídné přijetí, zajímavé povídání, zhlédnutí filmu v projekci 3D a zajímavé expozice naše žáky velmi zaujaly.

hrával za Spartu Praha i za náš tehdy nejlepší klub LTC Praha. Od roku 1943, kdy odešel z Protektorátu na Slovensko, za ŠK Bratislava. V roce 1948 emigroval. Až do roku 1952 působil jako hrající trenér v HC Davos a v roce 1955 se stal redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. ČSR reprezentoval 107krát a vstřelil 114 gólů. Zúčastnil se šestnácti mistrovství Evropy a světa, řady z nich vítězných. V době své největší popularity před odchodem do Bratislavy měl v Praze známý obchod se sportovními potřebami. Stejně jako řada dalších vynikajících hokejistů (V. Zábrodský, J. Drobný) hrál výborně tenis, kromě toho však provozoval i atletiku a pozemní hokej.

vojenské školy ve Francii a po službě v generálním štábu působil v letech 1932–37 jako vojenský přidělenec v Rumunsku. Po okupaci se doma podílel na činnosti vojenské odbojové organizace Obrana národa, z jejíhož pověření odešel do exilu. Po vypuknutí války jej E. Beneš vyslal na Balkán, kde z Istanbulu řídil odbojovou a zpravodajskou činnost. V květnu 1941 odejel do Moskvy se skupinou důstojníků, která se po vstupu SSSR do války stala v Moskvě oficiální čs. vojenskou misí. H. Píka jako její vedoucí byl podřízen prezidentu Benešovi a ministru S. Ingrovi, a protože prosazoval politickou linii londýnské exilové vlády, byl od počátku nenáviděn představiteli komunistické emigrace. Po skončení války se Píka stal zástupcem náčelníka generálního štábu, ale krátce po únoru 1948 byl zatčen, obviněn ze špionáže a velezrady a v lednu 1949 odsouzen k trestu smrti provazem. Rozsudek byl vykonán v trestnici na Borech a Píka se stal jednou z prvních obětí justičních vražd komunistického režimu. Roku 1968 byl rehabilitován.

* 20. 6. 1848 v Praze, Josef Václav MYSLBEK – český sochař. Vůdčím světlem na jeho umělecké dráze mu bylo především dílo Josefa Mánesa. Od počátku se snažil vytvořit sochařský protějšek jeho obrazů. Patřil ke generaci Národního divadla, byl nadšený buditel a své náměty čerpal v duchu doby z romanticky pojaté české historie, uměleckým projevem však nad své současníky vynikal. Jeho životním, nerozlučným přítelem se mu stal V. Hynais. Druhou stranou jeho díla, ještě výraznější, byl monumentální realismus, do té doby v českém sochařství v takové síle neznámý. Každé jeho soše předcházely stovky náčrtů, studií, modelů. Na svém vrcholném díle – jezdecké soše sv. Václava na Václavském náměstí v Praze – pracoval plných 30 let. Václavova jezdecká socha byla doplněna sochami českých patronů (Ludmila, Vojtěch, Prokop, Anežka). Poslední socha pomníku (sv. Vojtěch) byla osazena až po Myslbekově smrti v roce 1924. Myslbek se stal zakladatelem novodobého českého sochařství. Jeho sochy ozdobily nejen Národní divadlo, ale i vídeňský parlament, Palackého most v Praze, nalezneme je také v chrámu sv. Víta v Praze, na pražských hřbitovech a v parcích (například Pomník Karla Hynka Máchy na Petříně). Jeho busty předních osobností své doby – F. Palacký, J. Hlávka, B. Smetana, či jeho vlastní podobizna a řada dalších – dokazují, že byl i vynikajícím portrétistou. Na Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii výtvarných umění (1896 až 1919) vychoval několik generací českých sochařů. V jeho díle však nepokračovali jen jeho přímí žáci, např. Bohumil Kafka a Jan Štursa, ale české sochařství čerpá z Myslbekova odkazu dodnes. † 21. 6. 1949 Plzeň, Heliodor PÍKA – československý generál. V 1. světové válce se přihlásil do čs. legií, s nimiž se účastnil mnoha bojů, mimo jiné i legendárních bitev u Zborova (1917) a Bachmače (1918), domů se vrátil jako poručík. Absolvoval pak

* 24. 6. 1863 Sedlčany, Karel BAXA – český advokát a politik. Do českého politického života vstoupil po roce 1893, kdy v době vyhlášeného výjimečného stavu v Praze byl obhájcem ve většině procesů vedených proti redaktorům českého tisku. Od roku 1895 do roku 1913 byl nepřetržitě poslancem českého sněmu, od roku 1901 až do vzniku republiky i poslancem říšské rady. V roce 1919 byl zvolen pražským starostou, po vytvoření Velké Prahy v roce 1922 jejím prvním primátorem. Tento úřad zastával až do roku 1937. Od roku 1921 byl i předsedou ústavního soudu, od roku 1923 předsedou správní rady České banky a členem řady kulturních a společenských spolků, mj. předsedou Českého ski klubu. * 24. 6. 1855, Jan DEYL – profesor očního lékařství na Univerzitě Karlově, zakladatel moderní české oftalmologie. Zabýval se zejména oftalmoneurologickými výzkumy, angiosklerózou sítnice, tuberkulózou oka a jinými očními infekčními chorobami. Všeobecně je znám svou obětavou sociální péčí o nevidomé – jako zakladatel slavného Deylova ústavu v Praze na Malé Straně v roce 1910. 26. 6. je OSN vyhlášen Světovým dnem boje proti zneužívání drog a jejich nezákonnému rozšiřování, a to od roku 1988. 27. 6. je od roku 1991vyhlášen Mezinárodní federací diabetu a Světovou zdravotnickou organizací Světovým dnem diabetu.

Náš domov

18 strana

Kam na výstavu? Praha – Výstaviště Holešovice: 14. 6. – 24. 6. 2007 PRAŽSKÉ QUADRIENNALE 2007 – mezinárodní výstava divadelní techniky a architektury. 12. 7. – 15. 7. 2007 RETRO PRAGUE 2007 – mezinárodní rallye automobilových veteránů, veterán salon. Praha – výstaviště Letňany: 14. 6. – 17. 6. EFTEX – 1. ročník světové výstavy rybářských potřeb. Zahrada Čech Litoměřice: 15. 6. – 16. 6. 2007 hasičské slavnosti – IV. celorepublikový sraz dobrovolného hasičstva s výstavou historické hasičské techniky. Výstaviště České Budějovice: 8. 6. – 9. 6. 2007 SLAVNOSTI PIVA, ANTONÍNSKÝ JARMARK – 11. ročník Výstaviště Lysá nad Labem: 12. 7. – 15. 7. 2007 KVĚTY 2007 – 11. celostátní výstava květin a velké zahradnické trhy.


Lidové pranostiky na červen 1. 6. Pohoda na Nikodéma – čtyři týdny dešů za nima. 5. 6. Svatý Bonifác Norbert a Robert jsou malí ledoví muži. 7. 6. Na Boží tělo den jasný – celý rok šastný. Když o Božím těle zmoknou na oltářích věnečky, zmoknou na lukách děvečky. O Božím těle – do vody směle. 8. 6. Pláče-li Medard, i ječmen zapláče. 11. 6. O sv. Barnabáši bouřky často straší. 15. 6. O svatém Vítu půl zrna v žitu. Svatý Vít káže síct, svatý Jan seče sám. 19. 6. Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jána si pospěš. 21. 6. Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! 22. 6. Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly. 23. 6. Na svatou Agripinu odpočívej jen ve stínu. 24. 6. Na svatého Jana otvírá se létu brána. 26. 6. Svatí Jan a Pavel mlátí bez cepů (krupobití).

27. 6. Pro déš na den Ladislava dlouhým mokrem bolí hlava. 29. 6. Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub. Svítí-li slunce na Petra a Pavla, bude požehnaný rok. • Netřeba v červnu o déš prositi, přijde sám, jak začnem kositi. • V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno. • Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá. • Rýma v červnu lidi nejvíce posedá. • Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní. • Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný. • V červnu se ukáže, co dá Pán Bůh na daře. • Po měsíčním úplňku před letním slunovratem očekávej několik dnů teplého a slunného počasí.

Cyklistický závod Sedlec-Prčice – Moninec V sobotu 26. 5. 2007 se v pěkné krajině Českého Meránu uskutečnil 3. ročník cyklistického závodu zařazeného do Extraligy veteránů. Pěkné teplé a slunečné počasí, cyklisticky atraktivní okruh ze Sedlce přes Sušetice, Malý Nosetín, Chválov, Dražka, Ředice a Kvasejovice a velmi atraktivní dojezd do cíle u hotelu Relax na Moninci, přilákalo na závod rekordní počet závodníků, kterých přijelo 105. Kategorie A1 (19–29 let) 1. 3:03:10 Živný Miroslav 1982 2. 3:03:23 Novák Petr 1978 3. 3:06:11 Bradna Václav 1980 Kategorie A2 (30–39 let) 1. 3:02:38 Zahrádka Petr 1975 2. 3:03:09 Zárybnický Aleš 1974 3. 3:03:18 Mikulášek Jiří 1976 Kategorie B (40–49 let) 1. 3:05:17 Drahoš Petr 1959 2. 3:05:35 Rychetský Vladisl. 1958 3. 3:05:46 Dix Petr 1967 Kategorie C (50–59 let) 1. 2:24:34 Šastný Jiří 1955 2. 2:24:48 Burgr Josef 1952 3. 2:24:53 Kasal Jiří 1948 Kategorie D (60–69 let) 1. 1:44:01 Novák Lubomír 1947 2. 1:44:05 Šustr Miloslav 1945 3. 1:44:30 Bečka Václav 1946

K úspěchu závodu a bezpečnosti závodníků přispěly i opravené a vyčištěné silnice, po kterých závod probíhal. Organizátorem závodu byl cyklistický oddíl RICOH IMPROMAT TÁBOR pod vedením Ing. Miloslava Šustra. Tradičně se na organizaci závodu podílela starostka Městského úřadu Sedlec-Prčice RNDr. Marie Kovalová, která

závod odstartovala a po jeho vyhodnocení předala ceny nejlepším závodníkům. Ani tentokrát neměla paní MUDr. Jana Šárová, která závod zabezpečovala po zdravotní stránce, žádnou práci. Pan Krejčí a kolektiv hotelu Relax Moninec vytvořili kvalitní prostředí pro organizátory i závodníky při prezenci i po skončení závodu. Nejlepšími závodníky v jednotlivých kategoriích byli:

Stevens Bike KC Nové Strašecí I KC Kooperativa 2 I HIC Markus I KC Kooperativa 3 I HIC Markus I Family Team Hlinsko AXIOM OrBiTt I HIC Markus I Kerda Colnago HIC Markus I KC Kooperativa 3 I Cyklo Klub Kučera Znojmo RICOH Impromat Tábor Loko Pardubice

Kategorie E (70 a více let) 1. 1:07:27 Karásek Zdeněk 2. 1:09:50 Opavský Jiří 3. 1:14:30 Biskup Jindřich

1937 AXIOM OrBiTt I 1931 CK Revanche 1935 SK Cyklosport Kern I Michal Gromovský

ZVEME VÁS NA FOTBAL Jaro 2007 Rozlosování „A“ mužstva v okresním přeboru II. třída 25. kolo 10. 6. Ne 17:00 Sokol Maršovice 26. kolo 16. 6. So 17:00 Jawa Divišov

doma venku

Rozlosování družstva dorostu v krajské I. A třídě skupiny D 25. kolo 10. 6. Ne 10:15 Spartak TOS Žebrák venku 26. kolo 17. 6. Ne 10:15 FK Králův Dvůr doma

Rozlosování „B“ mužstva okresní soutěže IV. třídy, oddíl B 21. kolo 9. 6. So 17:00 Sokol Velíš B venku 22. kolo 17. 6. Ne 17:00 Sokol Heřmaničky doma Rozlosování krajské I. A. tř. starších žáků C a mladších žáků C Začátky žákovských zápasů 9:30 hod. (starší) a 11:10 hod. (mladší) 25. kolo 9. 6. So 9:30/11:10 SK Český Brod venku 26. kolo 16. 6. So 9:30/11:10 FK Říčany doma

Přij te podpořit naše týmy. Další informace a tabulky naleznete na internetových stránkách ČMFS www.fotbal.cz.


Náš domov

strana 19

Řádková inzerce Našeho domova Nabízím • Palivové dříví za odvoz a úklid. Tel.: 603508195. Různé • Články a fotografie ze Sedlce-Prčice a jeho okolí naleznete i na www.pete.cz.

Vážení čtenáři. V Našem domově rozšiřujeme nabídku služeb o řádkovou inzerci. Pro zadání textu použijte prosím přiložený kupón. Text vpisujte tiskacími písmeny, pro každé písmeno je určeno jedno políčko. Políčko je vyhrazeno i pro interpunkční znaménka a mezery mezi jednotlivými slovy.

Způsob placení řádkové inzerce: vyplněný kupón spolu s dokladem o zaplacení složenkou typu A zašlete na adresu MěÚ Sedlec-Prčice. Inzerci můžete platit také přímo na IC v Prčici a na pokladně MěÚ v Sedlci. I nadále je všem inzerentům k dispozici plošná forma inzerce v Našem domově, a to za daných cenových podmínek.

Náš domov

20 strana


Citát na tento měsíc: Bez činu zůstává i nejkrásnější myšlenka bezcennou. Móhándás Karamčand Gándhí

Co se kde koná? Rádi bychom vás upozornili na tyto akce Zahradní slavnost ve Ville Vallile Villa Vallila v Červeném Újezdě vás co nejsrdečněji zve na zahradní slavnost, která se koná 9. června 2007 od 14 hodin. Program: od 14 hodin předvede divadelní soubor Červený Újezd hru Napálený manžel, v 16 hodin proběhne slavnostní otevření hřiště, které bude hned pokřtěno fotbalovým zápasem. Na 18. hodinu je připraven koncert, na kterém se představí Mário Bihári, slovenský zpěvák, klarinetista, akordeonista a klavírista působící v Česku, který je od osmi let slepý. V 19,30 se zahřejeme při volejbale a posedíme u ohně. Všichni jste srdečně zváni.

Setkání fotbalistek po 40 letech 23. června 2007 se od 14 hodin uskuteční v klubovně a na hřišti TJ Sokol Sedlec-Prčice setkání fotbalistek po 40 letech. V rámci setkání bude od 16 hodin sehráno poslední historické utkání proti mládí Sedlce-Prčice. Bude se hrát 2 x 20 minut o prasátko od pana Miloty. Večer bude zakončen posezením u muziky. Za přípravný výbor všechny zve Stanislav Rataj.

v údolí Českého Meránu. Startovné je 150,- Kč na dvojici. Ve startovném je zahrnuto občerstvení v hodnotě 50,- Kč/osobu. Přihlásit se můžete v cukrářství u p. Dejmalíka, nebo na telefonu 317 834 486, 732 348 177, nejpozději však do neděle 15. 7. 2007. Zároveň tímto sdělujeme všem, zejména dětem, že v sobotu 28. 7. 2007 bude areál Na Starce vyhrazen od 10 hodin pouze turnaji v pétanque.

IV. ročník turnaje dvojic v petangue o pohár Českého Meránu SPOLDRŽIV – Spolek drobných živnostníků ze Sedlce – v sobotu 28. 7. 2007 pořádá IV. ročník turnaje dvojic v petangue o pohár Českého Meránu. Účastnit se mohou zájemci starší 18 let, kteří žijí, pracují, případně se pravidelně rekreují

Zájezd do moravských Uhřic SDH Uhřice pořádá autobusový zájezd do Uhřic okres Vyškov na pravidelné setkání obcí nesoucích jméno Uhřice, které se uskuteční v sobotu dne 30. června 2007. Odjezd je naplánován na 5 hodin ráno z návsi v Uhřicích. Cena je 300,- Kč pro dospělou osobu, děti zdarma. Návrat do 23 hodin. Program setkání: turnaj v malé kopané, požární útok, soutěže pro ženy a děti. Občerstvení zajištěno po celý den. Kontaktní adresa: pí. Fialová, Uhřice 7.

Rád bych tímto poděkoval LDN Prčice za velmi dobrou péči a zajištění důstojného dožití paní Marie Peterkové. Zvláště pak děkuji panu primáři MUDr. Janu Zemanovi. Syn s rodinou

Dne 18. května uplynul jeden dlouhý smutný rok, kdy nás navždy opustil

Důležitá telefonní čísla • Hasiči ............................................................................ 150 místní pohotovost 602 666 150 • Lékařská záchranná služba ............................................. 155 • Policie ČR...................................................................... 158 Obvodní odděl. Votice ........................................ 317 812 275 • Univerzální – Pro hlášení nehod všeho druhu .................... 112 • Středočeská energetická – pohotovost .............. 840 850 860 • Středočeská plynárenská – pohotovost .............. 317 814 513 • Centrální ohlašovna poruch – plyn ................................. 1239 • Služby s.r.o..................................317 834 514, 731 406 450 • Zeos – vodovod ....................... (Po-Pá 6-15 hod) 317 834 320 mobil: 603 812 698 • Veterinář – MVDr. Šonka.............. 317 834 422, 603 817 898

pan Jaroslav Dvořák z Kvasejovic. Stále vzpomínají manželka, děti, vnoučata a ostatní rodinní příslušníci. Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi.

Dne 27. června uplynou tři roky od smrti

pana Jiřího Košaře, rodáka z Prčice. Kdo ho znal, vzpomene. Kdo ho miloval, nezapomene. Stále vzpomínají maminka a bratři Kája a Petr s rodinami.

Náš domov, měsíčník Města Sedlec-Prčice, šéfredaktor – Alice Valsová, informace a příspěvky na čísle tel. 317 834 328, mobil: 603 201 583, e-mail: [email protected] nebo přímo na Infocentrum, cena 8 Kč, evidenční číslo MK ČR E 10761, náklad 700 výtisků, redakční uzávěrka příštího čísla: 28. 6. 2007 do 11 hodin, tiskne tiskárna Tria Olbramovice Cena inzerce: titulní strana - 15,- Kč, zadní strana - 12,- Kč a vnitřní strany - 8,- Kč/1 cm2 Redakce neodpovídá za obsah příspěvků od externích přispěvatelů a za názory čtenářů.

číslo 206 červen 2007

Recommend Documents