ZPRAVODAJ PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI BOSKOVICE A SVITÁVKA Číslo 07-8 ročník 12
Vyšlo 6. 7. 2014
TO JE VÁLKA! Letos je tomu právě sto let, co začala jedna z největších katastrof světových dějin, kterou způsobil přímo člověk. Byla to Velká válka. Nám je známá spíše jako 1. světová. Název Velká válka se používal v době, kdy ještě nikdo netušil, že bude ještě nějaká další „světová“ válka. Myslím si, že nikdo z vás, kdo čte tento článek, nemůže říci, že ví, o co jde, protože to zažil. Ne. Nezažili jsme to. A přesto je tato událost tak významná, že ovlivnila a ovlivňuje i život náš. Během těch několika málo let války se totiž do značné míry zhroutil hodnotový systém, který byl do té doby obecně přijímaný. Nezhroutil se v teorii, ale v praxi. A od té doby nebyl obnoven. A může nás napadnout otázka: Proč? Proč se to všechno stalo? Proč padl první výstřel? Proč se stal ten druhý nepřítelem? Nemíním hledat odpověď na to, kdo je viníkem této války, ale spíše se chci zamyslet nad tím, co získal člověk tím, že rozpoutal násilí. Ten, kdo první vystřelil, co z toho měl? Nakonec smrt! Ti, kteří byli vůdčí ve válce, měli snad nějaké výhody, pohodlnější život, či něco, co před tím neměli? Nejde tu o drobnosti, o pár okamžiků slávy, o pomíjivý pocit. Jde o to, že zlo přináší vždycky ztrátu. Ať je to zlo v jakékoli formě. My, přestože je tento svět plný válečných konfliktů, dnes neválčíme. Bohu díky! Ale možná – ne „možná“, ale určitě jsou mezi námi jiné války. Přátelé se mezi sebou přestanou stýkat. Řekli si špatné slovo. A já se ptám: Co tím získali? Prachsprosté nic! Manželé se rozvedli. A co tím získali? V důsledku jen bídu a prázdnotu. A mohli bychom ve vyjmenovávání příkladů dneška pokračovat. Popis prvního hříchu v Písmu svatém je dávná informace o tom, jak to dopadne s tím, který si neváží toho, co má. Zůstane nahý. Před Velkou válkou si mnozí nevážili toho, co mají, a přišli... no, možná i o všechno. A tak si važme toho, co máme! Pamatujme: zlo nás nikdy neposune k něčemu lepšímu. Zůstane jenom prázdnota, bída, zničený dům a mrtví přátelé. To je válka! M. Šudoma
NASTAL ČAS... Čas jde dál a mimo jiné nastává v našich farnostech čas výměny kaplanů. Náš současný kaplan Martin Kohoutek odchází na další působiště. (O tom více v další části Zpravodaje.) Rád bych zde poděkoval za dva roky nových zkušeností a společného života ve farnosti. Na jeho místo přichází novokněz Michal Seknička. Ten se nám (doufám) přestaví v dalším čísle Zpravodaje.
Zpravodaj
6. 7. 2014 - strana 2
Z KALENDÁŘE FARNOSTÍ 27. 07. 03.08. 10. 08. 17. 08. 28. 09. 01. 11. 02. 11. 07. 11. 23. 11. 29. 11. 30. 11. 08. 12. 10. 12. 15. 12. 25. 12.
Pouť v Boskovicích Odpoledne na Otylce (viz níže) Pouť ve Lhotě Rapotině Pouť ve Vratíkově Slavnost sv. Václava; Farní den v Boskovicích Slavnost Všech svatých Vzpomínka na všechny věrné zemřelé Výročí posvěcení kostela v Boskovicích Slavnost Ježíše Krista Krále Adventní tvoření – možnost vytvořit svůj adventní věnec na faře 1. neděle adventní – začíná nový církevní rok Slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie Adorační den v Boskovicích Adorační den ve Svitávce Slavnost Narození Páně – zasvěcený svátek
KRÁTKÉ ZPRÁVY •
Město Boskovice, Římskokatolická farnost Boskovice, Vatra Boskovice a Orel jednota Boskovice si Vás dovolují pozvat na POUŤ KE KAPLI SV. OTÝLIE u příležitosti 10. výročí opravy a žehnání kaple. Pouť se bude konat v neděli 3. srpna 2014 a u kaple se v 15.00 uskuteční bohoslužba. Po ukončení bohoslužby je pro poutníky připraveno představení významného krajinného prvku a u příležitosti X. ročníku Pochodu po stopách P. Ševčíka budou připraveny hry pro děti a posezení u táboráku. Občerstvení bude zajištěno firmou Orelio s.r.o. Letovice. Na akci zveme širokou veřejnost a rodiny s dětmi z celého regionu. Více informací bude na www.boskovice.cz a plakátech. M. Vítková
•
PĚŠÍ POUŤ NA VELEHRAD. Tak jako každoročně budou přes Boskovice putovat i v letošním roce poutníci na Velehrad. A opět prosí o možnost ubytování v Boskovicích. Jedná se o nocleh z 19. na 20. srpna. Proto prosím vás ochotné se této služby ujmout, abyste nahlásili, kolika lidí se ujmete. To učiňte (nejlépe do konce července) u pí Ludmily Oujeské, tel. 731771043. U ní také získáte všechny ostatní informace. Předem díky za spolupráci na společném díle. M. Šudoma
•
27. ČERVENCE BUDE V BOSKOVICÍCH POUŤ. Není tím myšleno množství atrakcí lunaparku, ale slavnost patrona našeho kostela sv. Jakuba St., apoštola. Mše sv. budou jako obvykle v neděli. Odpoledne od 15.00 hod. jste pak zváni na společné posezení na farním dvoře. Můžete pozvat také své přátele a známé, kteří k Vám přijedou na návštěvu. M. Šudoma
Zpravodaj
6. 7. 2014 - strana 3
Z FARNÍ KNIHOVNY Marie Holková:
MATKA VOJTĚCHA Vyprávění o velké služebnici Boží Antonie Hasmandová se narodila 25. 3. 1914 v Huštěnovicích u Velehradu . V šesti letech jí zemřela matka. Ve třinácti letech vstoupila k boromejkám jako čekatelka. Dostala řeholní jméno Vojtěcha. Vystudovala učitelský ústav, za 2. sv. války ošetřovala nemocné a raněné vojáky ve Slaném, pak byla čtyři roky ředitelkou školy v Brně-Líšni. Po zrušení školy zastávala službu představené řeholní komunity v Prachaticích. Za ukrývání kněze byla odsouzena k osmi letům komunistického žaláře. V roce 1970 byla postavena do úřadu generální představené kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Uváděla do řeholního života výzvy II. vatikánského koncilu. Zemřela 21. ledna 1988 v pověsti svatosti. V současné době probíhá v Římě kanonizační proces. Paní Marie Holková napsala životopisné vyprávění o sestře Vojtěše už 5 let po její smrti. Vydalo nakladatelství Cesta v roce 1992 Hana Pinknerová:
KUCHYŇSKÉ POHÁDKY
Vlídné a vtipné pohádky, kde se obyčejné věci z kuchyně stávají hrdiny. V pohádkových příbězích je kladen důraz na harmonické soužití rodiny a vědomí vlastní jedinečnosti a hodnoty. Některé příběhy obměňují tradiční české pohádky. Ilustrovala Klára Kubešová. Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2011 O DŘEVĚNÉM PANÁČKOVI Poetický příběh starého odloženého panáčka, kterému pomohla dřevěná panenka pochopit, v čem je krásný. Pohádka s důležitým poselstvím pro malé i velké. Ilustrovala Jana Marvánová. Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2014 Připravila Marie Zvěřinová
POUŤ DO KŘTIN Křtiny jsou známé poutní místo, do křtinského chrámu Panny Marie putují lidé už od 13. století a my jsme se tam vydali v letošní sobotu před svatodušní nedělí - ve Valchově jsme se přidali k poutníkům z Boskovic, se kterými jsme dál putovali přes Němčice, Sloup, Balcarku a Jedovnice až do Křtin, což je od nás přibližně 30 kilometrů, necelých devět hodin i se všemi pauzami a přestávkami na sváču či na růženec (z Boskovic to měli o 5 kilometrů dál a o hodinu a desátek víc), v pěkném počasí a teple, až jsme došli do údolí, kde podle legendy křtili v 9. století ve Křtinském potoce pohany svatí Cyril a Metoděj – teď v těch místech stojí krásný barokní kostel navržený Janem Santinim a dostavěný v roce 1750, cíl naší pouti, kde jsme byli na mši a prošli jsme si také ambity s kaplí svaté Anny, no a potom jsme jeli zpátky autobusem – zastavili nám skoro u domu. Adéla Ženatová, Marek Ženata
Zpravodaj
6. 7. 2014 - strana 4
JEDEN DEN NA PETROVĚ - 29. KVĚTEN 2014 Setkání dětí, které navštěvují náboženství s panem biskupem. Den plný her, soutěží a poznávání našich svatých přímluvců. Obrovský zážitek určitě všech dětí, ale i nás dospělých, kteří jsme děti doprovázeli. Z Boskovic jely dvě skupiny. Jedna skupina menších dětí jela autobusem, kde byly děti z Knínic, a starší děti jely vlakem. Ráno šedivé, obloha zatažená, každý jel s obavami, jak to bude probíhat, jestli bude pršet. A ono pršelo celý den. Žádný déšť nemůže zkazit náladu nikomu, kdo se chce setkat s Bohem. Když jsme dojeli do Brna a došli na Petrov, dostali jsme plán cesty a průvodce. Potom byla sloužena mše svatá, kterou celebroval biskup Vojtěch Cikrle. Katedrála byla narvaná k prasknutí. Úžasná atmosféra a nad námi náš Pán. Po mši svaté jsme se vydali plnit úkoly. Starší děti zůstaly na Petrově a mladší šly na Špilberk. A s námi chodil stále déšť. Byla různá stanoviště, kde byl vždy jeden svatý a ten nám vyprávěl o svém životě. Potom děti plnily úkoly a byly moc šikovné. Perfektně zorganizovaná akce pro necelých 2 000 dětí. Vše probíhalo hladce, bez nějakých tlačenic a zmatků. Velký dík patří organizátorům a dobrovolníkům. Na konci celé akce jsme se všichni shromáždili v Denisových sadech, kde nám byli představeni všichni svatí, kteří s námi tuto cestu sdíleli. Na cestu domů jsme dostali požehnání od otce biskupa. A den na Petrově byl na konci. Každý z nás si odvážel nádherný pocit z toho, že ať prší a je zima, my celý den chodíme po venku, v srdci s naším Pánem je teplo a je nám moc dobře. Náš veliký Pán nás vždy vede a je naše naděje. Děkujeme ti, Pane Bože, za tento den a vše ostatní. Alena Nevědělová
VĚDA A VÍRA Podvečer první červnové neděle byl v našem kostele věnován přednášce P. Marka O. Váchy „Tvůrce tvoří tvůrce“. O její uskutečnění se zasloužilo vedení místní karmelitánské prodejny knih a místní farnost. Zcela zaplněný kostel, především střední a mladší generací, svědčil o tom, že P. M. O. Vácha je velmi známou osobností. Přesto o něm něco bližšího. Narodil se v Brně v roce 1966. Na přírodovědecké fakultě MU vystudoval obor molekulární biologie a genetika. V Olomouci a Bruselu vystudoval teologii a na kněze byl vysvěcen v roce 1996. Na Biskupském gymnáziu v Brně učil biologii a náboženství (o svých přednáškách v biologii a vývojové biologii napsal knihu „Tančící skály“), na 3. lékařské fakultě KU je přednostou Ústavu etiky. Na Fakultě sociálních studií v Brně vede seminář zaměřený na vztah křesťanství a ekologie. Je farářem v Lechovicích u Znojma. Publikuje v řadě odborných i populárních periodik a vydal také několik knih. Svou přednáškou s jednotlivými kapitolami (Bible – kniha Genesis, podobenství o marnotratném synovi, příběh Josefa Egyptského, podobenství o hřivnách, příběh Jákoba a Ráchel) nás přesvědčil, že Tvůrce vše, co od počátku stvořil, stvořil s určitým úkolem a posláním. Vody pro živočichy ve vodě, oblaka a pevninu pro ptáky a ostatní živočichy, a konečně člověka – obraz Boží – pro další tvoření a zároveň zodpovědnost za všechno stvořené.
Zpravodaj
6. 7. 2014 - strana 5
Bůh natolik člověku věří, že mu svěřil a svěřuje celou další budoucnost světa a je na něm, jak bude zodpovědný a bude dále pokračovat spolu s Bohem v díle tvoření. Nedá se svádět na Boha, v jaké situaci se celý svět nachází v současné době, jestli civilizace spěje k rozkvětu, nebo k dekadenci. Vše záleží jenom na nás, jak si dovedeme Země a života na ní vážit. Svět a všechno kolem se neustále vyvíjí. Co se dnes posuzuje jako největší objev, bude se za 50 – 100 let zdát samozřejmé. „Tvůrce tvoří tvůrce“ - jak jednoduché. Celá přednáška P. Váchy ukázala, že veškeré poznatky z biologie, genetiky a všech vědních oborů nejsou vůbec v rozporu s vírou v Boha. (Tak jsem přednášku pochopila já.) Mohla dát odpověď mnohým přítomným, kteří hledají odpovědi na některé otázky z oblasti víry a vědy. Mnohé z přítomných jistě oslovila a některým ukázala, že katolická církev není jen „spolek tmářů“, žijící ve své ulitě. Těm, kdo přednášku zorganizovali a umožnili, patří velký dík. „Pod čarou“ přece jedna chybička. Na přednášce byli i ti, kdo si stěžovali na špatnou slyšitelnost a buď dříve odcházeli, nebo neměli z přednášky plné uspokojení. A to je škoda. M. Dvořáčková
SPOLEČNÉ PĚVECKÉ SBORY BYLY HOSTEM NA KALVARII O Slavnosti Seslání Ducha svatého konala se pouť na Kalvarii u Jaroměřic. Na tuto byly pozvány dva pěvecké sbory, a to chrámový od sv. Jakuba z Boskovic a Svatojánský pěvecký sbor ze Svitávky. Sboristé společně s hudebníky ZUŠ přijeli autobusem, aby zazpívali a hudbou okrášlili hlavní poutní mši svatou. Tato začala v 10.30 hod. Jejím hlavním celebrantem byl P. Leoš Ryška, ředitel TV NOE z Ostravy. Sbor spolu s orchestrem uvedli mši od Jiřího Pavlici MISSA BREVIS v částech Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus a Agnus. Sbor řídil Jiří Pohl, na varhany doprovázela Lenka Fojtová. Ve své promluvě v homílii se Otec Ryška zmínil o vzniku a původu poutního místa Kalvarie. Připomenul 300 let od vzniku tohoto poutního místa a pravidelném putování poutníků vždy o svátcích Ducha svatého a na podzim o Povýšení svatého Kříže. Zmínil se o loňských oslavách 300 let od založení tohoto poutního areálu a loňské návštěvě primase českého a kardinála P. Dominika Duky na Kalvárii. Ocenil velké úsilí poutníků a stavbařů, kteří po několik let pracovali na generální opravě celého areálu Kalvarie. V homílii dále uvedl tři případy zázračného uzdravení. Závěrečným požehnáním všem přítomným poutníkům byla slavná poutní mše zakončena. Konečné slovo k poutníkům ještě přednesl správce poutního místa Kalvarie, poděkoval všem za hojnou účast na první letní pouti, pozval všechny na odpolední poutní požehnání, ale též na návštěvu Kalvarie po celý rok až do půlnoční mše na Štědrý den. Sbor pak na úplný závěr přednesl radostné „Chvalte radostně Krále“ od skladatele J. Clarka. Z tohoto místa je mou povinností poděkovat představenému otci Kalvarie za pozvání k vystoupení, za pohoštění, velké díky sbormistru Jiřímu Pohlovi, velké poděkování hlavní organizátorce celého vystoupení paní Leontině Koryčánkové, varhanici paní Lence Fojtové, sólistům paní Janě Chocholaté, Pavlu Klevetovi a také velké díky jaroměřickým hasičům za převoz techniky k podiu! Velké díky Vám všem! Miroslav Holík
Zpravodaj
6. 7. 2014 - strana 6
ROZHOVOR Od srpna letošního roku bude P. Martin Kohoutek ustanoven na nové místo v některé z farností Brněnské diecéze. Protože tím v červenci také skončí jeho kaplanské období v naší farnosti, požádal jsem ho o rozhovor. Už víte, do které farnosti zamíříte? Byl jsem ustanoven jako kaplan do farnosti Brno – Židenice a jako duchovní administrátor do farnosti Brno – Obřany. Když se stěhujeme do nového prostředí, jsme mnohdy naplněni smíšenými pocity, jako je očekávání, zvědavost, výzva, ale i obavy z nového. Jak je to u vás? Už když jsem přicházel do Boskovic, tak to bylo s vědomím, že to nebude na moc dlouho, že se nemohu až příliš zabydlovat. Nevěděl jsem jistě, jestli to bude rok nebo dva. Byl jsem rád, když vloni v červnu vyplynulo, že zde zůstanu ještě další rok. Po předchozím častém stěhování jsem se mohl trochu stabilizovat, zopakovat si ještě jednou, co se zde za ten rok odehraje, v čem jsem se třeba už trochu zaběhl. Letos od ledna jsem se už v myšlenkách připravoval na to, že v druhé půli roku budu už někde jinde. Chyběla jen konkrétní představa. Nyní, když už znám budoucí místo působení, tak přemýšlím, jací tam budou lidé, ke komu budu vlastně poslán, jak se budou tvořit nové vztahy. Také se připravuji na nové prostředí rušného města. Na novém místě budou zase jiné povinnosti, ale i možnosti. Máte již nějakou konkrétní představu nebo snad plány pro působení v nové farnosti? Myslím si, že pracovní náplň nebude nějak zvlášť odlišná od současného působení. Budu vypomáhat při bohoslužbách, přibude mi asi více samostatnosti v rozhodování jako duchovního administrátora. Nevím ještě, jaké budou s tímto místem plány do budoucna, ale z počátku půjde spíše o seznámení se s prostředím a tím, co je již na tomto novém místě zaběhlé, a nějak zajistit, aby to pokračovalo. Pokud vím, tak na těchto místech působí i další duchovní, tak půjde také o vzájemnou spolupráci. Když se nyní ještě ohlédnete zpět na ty dva roky strávené ve farnostech v Boskovicích, Knínicích a Svitávce, co vás napadne? První, co mě napadne z takových specifických věcí mimo to hlavní, co dělá farnost farností, to jsou farní dny a plesy, které se konávají v Boskovicích a v Knínicích a do kterých se zapojuje hodně farníků. Dále jednotlivé rodiny, které vytváří jádro farnosti. Potom také, co se týká Knínic, kam jsem hodně jezdil, dětské mše svaté a početná skupina ministrantů. V Boskovicích zase třeba domov důchodců nebo prostředí farního dvora s občasnými setkáními. A s tím jsou spojeni jednotliví lidé, kteří se do těchto aktivit zapojují, kteří si je berou na starost, kteří jim dávají tvář. Poznal jste zde něco, co budete chtít použít i v nové farnosti? Zaujala mě pravidelná společná nedělní četba Písma svatého. Toto bych se chtěl pokusit tam, kde budu duchovním správcem také nabídnout. Děkuji vám za rozhovor a přeji vám, ať vám Bůh žehná i v nové farnosti a posílá vám dostatek pilných spolupracovníků. ptal se Antonín Klíč
Zpravodaj
6. 7. 2014 - strana 7
PRO ZVÍDAVÉ Doplníš-li vždy zvíře z daného verše, v tajence se dozvíš, co řekla Matka Tereza: „Když lidi soudíte, ... Daniel 8,20 Exodus 16,13 2. Samuelova 18,9 Exodus 8,2 Přísloví 26,2 Žalmy 78,52
Sírachovec 11,3 Píseň písní 5,11 Přísloví 26,11
Izajáš 38,14 Marek 10,25
Skutky apoštolů 28,3 Lukáš 2,24 Žalmy 22,14 Deuteronomium 28,38 Lukáš 14,5 Kazatel 10,11 Jeremiáš 8,7 Řešení –
ve kvízu se objevují tato zvířata: beran, had, havran, hrdličky, kobylky, křepelky, lev, mezek, ovce, pes, rorejs, včela, velbloud, vlaštovka, vůl, zmije, žáby
Připravila Alena Kubínová
Zpravodaj
6. 7. 2014 - poslední strana
VTÍPEK PRO ZASMÁNÍ •
Řeknu vám skvělý vtip o České poště, ale je možné, že vám nedojde.
•
Letuška: „Klid prosím, uklidněte se, to byla jen vzdušná jáma, naprostá normálka, no tak, můžete se klidně pustit těch opěradel, už je všechno v pořádku, dýchejte zhluboka. Táák, no, už je dobře? Výborně chlapci, a já teď zajdu i za pasažéry, ano?“
•
Ptá se paní učitelka Pepíčka: „On už ti otec nepomáhá s úkoly?“ „Ne, po poslední pětce se zhroutil!“
•
Přijde učitel do třídy a říká: 2 „Tak děti, tato místnost má 12 m a slunce sem svítí pod úhlem 20 stupňů. Otázka zní, kolik je mi let?“ Udivené děti otevřou pusu dokořán a nevědí. Přihlásí se Pepíček a říká: „48 let.“ „Ano, správně Pepíčku a řekneš nám, jak jsi na to přišel?“ „No jednoduše, já mám bratrance, kterému je 24 let, a náš táta říká, že je napůl blbec.“
•
Přijde Slovák do baru: "Jednu whisky!“ „Skotskou?“ „Nie, bez kocky!“
• •
Proč nosí smrtka kosu? Protože neudělala papíry na kombajn.
... s radostí vybral Klusy
POUŤ DO SLOUPU Začalo to v kostele, ale my z Čížovek jsme čekali pod Valchovským kopcem. Společně jsme se pomodlili a vyrazili na cestu. Když jsme konečně vyšlapali kopec, všude rostly borůvky a pak i lesní jahody. Já a Majda jsme vezly kočárek s Tomáškem a Eliška mu podávala kamínky, které se mu moc líbí. Pak jsme dorazili do Sloupu a tam už nás vítaly zvony. Za chvíli začala mše, to jsme se konečně posadili. Po mši šli všichni okolo oltáře, tak jsem šla taky. Nakonec přijel autobus, který nás odvezl do Boskovic. Tím skončila naše pouť do Sloupu a já už se teď těším na příště. Veronika Staňková ZPRAVODAJ pro římskokatolické farnosti Boskovice a Svitávka. Vydává Římskokatolická farnost Boskovice, Masarykovo nám. 20, 68001 Boskovice, tel.: 608755273; e-mail:
[email protected]; http://boskovice.farnost.cz/
