ISBN EAN





Vývoj

veejné správy

na území eských zemí a Slovenska

Karel SCHELLE

 1



2









Autor: © Doc. JUDr. Karel SCHELLE, CSc.

Recenzenti: Prof. JUDr. Ladislav VOJÁEK, CSc. JUDr. Renata VESELÁ, Ph.D. Grafická úprava: PhDr. Jana VITOVSKÁ

ISBN 978-80-970836-0-1 EAN 9788097083601 © VÝCHODOEURÓPSKA AGENTÚRA PRE ROZVOJ n.o. Podhájska EASTERN EUROPEAN DEVELOPMENT AGENCY n.o. Podhájska

 3

Obsah



OBSAH ÚVOD....................................................................................................................7 KAPITOLA1...........................................................................................................8 1 POÁTKYFORMOVÁNÍMODERNÍVEEJNÉSPRÁVY(1620–1848)..............8 1.1

Ústedníspráva ................................................................................................................ 8

1.2

Zánikspolenýchorgánzemíeskékoruny................................................................. 10

1.3

eskádvorskákancelávletech1620–1749................................................................ 11

1.4

Správajednotlivýchzemí................................................................................................ 11

1.5

Krajskáspráva................................................................................................................. 13

1.6

Vrchnostenskáspráva .................................................................................................... 13

1.7

Správamst.................................................................................................................... 14

1.8

Vojenskáspráva ............................................................................................................. 15

1.9

Církevníspráva ............................................................................................................... 15

KAPITOLA2.........................................................................................................17 2 VÝVOJVEEJNÉSPRÁVYVOBDOBÍHABSBURSKÉMONARCHIE (1848–1918) ...............................................................................................17 2.1

Poátkyorganizaceokresnípolitickésprávy.................................................................. 17

2.2

Pokusyovytvoeníkrajskésprávy(krajskéúady–krajskévlády)................................ 22

2.3

Poátkyorganizacezemsképolitickésprávy.................................................................. 23

2.4

Poátkyúzemnísamosprávy .......................................................................................... 27

2.5

Poátkyobecnísamosprávy ........................................................................................... 31

2.6

Poátkyokresnísamosprávy .......................................................................................... 36

2.7

Poátkyzemskésamosprávy.......................................................................................... 38

2.8

Poátkyuherskéveejnésprávy..................................................................................... 41

KAPITOLA3.........................................................................................................48 3 VÝVOJVEEJNÉSPRÁVYVMEZIVÁLENÉMESKOSLOVENSKU (1918–1938) ...............................................................................................48 3.1

4

Vzniksamostatnéhoeskoslovenskaaveejnáspráva ................................................. 48



Obsah 3.1.1

Vyhlášeniprvníhozákonastátu ..................................................................................... 49

3.1.2

VznikSRarecepcerakouskéauherskésprávy............................................................ 53

3.1.3

OdrazvznikueskoslovenskéhostátunaMorav ......................................................... 54

3.1.4

OdrazvznikueskoslovenskéhostátuveSlezsku .......................................................... 57

3.1.5

SituacenaSlovenskupovyhlášeníMartinskédeklarace ............................................... 62

3.1.6

Vznikaorganizaceokresníchamístníchnárodníchvýborveskýchzemíchamístních národníchradnaSlovensku ........................................................................................... 69

3.1.7

Rozsahpsobnostinárodníchvýboranárodníchrad.................................................. 81

3.1.8

Pokusnmeckýchnacionalistiredentistickýpu ......................................................... 90

3.1.9

Likvidacenárodníchvýboranárodníchrad ................................................................. 96

3.1.10

Územnísamosprávaveskýchzemíchvprvníchletecheskoslovenskérepubliky.... 105

3.1.11

Samosprávatzv.statutárníchmst .............................................................................. 124

3.1.12

KomplikacevoblastistátnísprávyveSlezsku.............................................................. 139

3.1.13

SituacevoblastistátnísprávynaSlovensku ................................................................ 144

3.1.14

OrganizacepolitickésprávynaPodkarpatskéRusipojejímpipojeníkeskoslovenské republice....................................................................................................................... 150

3.2 3.2.1

Vývojveejnésprávyvedvacátýchletech ................................................................... 152 Vývojústednísprávy ................................................................................................... 152

3.2.1.1 Ministerstva.................................................................................................................. 152 3.2.1.2 Ostatníústedníúady ................................................................................................. 176 3.2.2

Vývojmístnísprávy ...................................................................................................... 178

3.2.2.1 Župnízákon(1920)....................................................................................................... 178 3.2.2.1.1Pípravaavydánížupníhozákona................................................................................ 178 3.2.2.1.2Organizacesprávypodležupníhozákona .................................................................... 193 3.2.2.1.3Khodnocenízákonaožupnímzízení .......................................................................... 204 3.2.2.2 Vývojpolitickésprávyaúzemnísamosprávyvletech1920–1927 ............................ 207 3.2.2.2.1Vývojsprávníorganizaceveskýchzemích ................................................................. 207 3.2.2.2.2VývojstátnísprávynaSlovenskuvletech1920–1923............................................... 220 3.2.2.2.3PípravarealizacežupníhozákonaajehozavedenínaSlovensku............................... 226 3.2.2.2.4VývojsprávynaPodkarpatskéRusi.............................................................................. 237 3.2.2.3 Píprava,pijetíarealizacezákonaoorganizacipolitickésprávy(1927–1928)......... 239 3.2.2.3.1Pípravaapijetíorganizaníhozákona ....................................................................... 239 3.2.2.3.2Realizaceorganizaníhozákona................................................................................... 251 3.3 3.3.1

Veejnásprávaveticátýchletech ............................................................................... 263 Státníspráva................................................................................................................. 263 5

Obsah 3.3.2 3.4

Obecnísamospráva ...................................................................................................... 269 Specializovanáveejnáspráva...................................................................................... 273

3.4.1

Finannípráva .............................................................................................................. 273

3.4.2

Vojenskáspráva ........................................................................................................... 310

KAPITOLA4.......................................................................................................314 4 STÁTNÍSPRÁVAAÚZEMNÍSAMOSPRÁVAVDRUHÉESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE(1938–1939) ...........................................................................314 KAPITOLA5.......................................................................................................317 5 STÁTNÍSPRÁVAVPROTEKTORÁTUECHYAMORAVA(1939–1945)......317 KAPITOLA6.......................................................................................................323 6 STÁTNÍSPRÁVAVOSVOBOZENÉMESKOSLOVENSKU(1945–1948)......323 KAPITOLA7.......................................................................................................337 7 STÁTNÍSPRÁVAVSOCIALISTICKÉMESKOSLOVENSKU(1948–1990)......337 7.1

Národnívýboryvletech1948–1954 .......................................................................... 337

7.2

Národnívýboryvletech1954–1960 .......................................................................... 338

7.3

Národnívýboryvletech1960–1967 .......................................................................... 344

7.4

Národnívýboryvletech1967–1990 .......................................................................... 348

VÝB RZLITERATURY ........................................................................................370 RESUME............................................................................................................373 ZUSAMMENFASSUNG ......................................................................................375

6

Úvod

ÚVOD Publikace Vývoj veejné správy na území eských zemích a na Slovensku vychází z ady autorových publikací knižní nebo asopisecké podoby, které byly za více jak ticet let publikovány. Pedložená uebnice je psána tak, aby zejména uspokojila zájemce o problematiku organizace veejné správy a správního práva a umožnila jim souasné problémy zkoumat v historických souvislostech. Hlavní draz je, stejn jako v pedchozích vydáních, kladen na období vývoje demokratické veejné správy, zejména v první eskoslovenské republice. Proto práv toto období je zpracováno nejpodrobnji, kdežto ásti obsahující výklad o období pedcházejícím (správa v období feudálního absolutismu) a o období následujícím (protektorátní správa a období socialistické státní správy – národní výbory) tvoí jen doplkový výklad. Autor knihy vychází z poznání, že souástí státního mechanismu každého státu je vedle orgán státní moci, justiních orgán a orgán pímého donucení veejná správa. Organizace a charakter správní soustavy bývá vždy pesným odrazem politické situace dané vývojové etapy státu. Z toho dvodu, pi studiu politických a právních djin, je zcela nezbytné se podrobn seznámit práv s vývojem veejné správy. K tomu také smuje pedložená publikace.

7

Výbrzliteratury

VÝBR Z LITERATURY Publikované právní památky, dokumenty a sbírky dokument SCHELLE, K.: Vývoj státní správy v dokumentech I., II. Brno, 1992 SCHELLE, K.: eskoslovenské djiny státu a práva v dokumentech II. Ústavní systém (1918 1938). Brno, 1993 SCHELLE, K.: eskoslovenské djiny státu a práva v dokumentech III. Státní správa (19181938). Brno, 1993 SCHELLE, K.: eskoslovenské djiny státu a práva v dokumentech V. Druhá republika (1938 - 1939). Brno, 1993 SCHELLE, K.: eskoslovenské djiny státu a práva v dokumentech VI. Období nesvobody (1939 - 1945). Brno 1993 SCHELLE, K.: Dokumenty z ústavních a správních djin první eskoslovenské republiky I. Ústavní právo. Brno, 1994 SCHELLE, K.: Dokumenty z ústavních a správních djin první eskoslovenské republiky II. Státní správa. Brno, 1994 SCHELLE, K. - VLEK, E.: Dokumenty z eskoslovenských djin státu a práva 1937 - 1949. Brno, 1994

Ostatní literatura ECHÁK, V.: Vývoj veejné správy v eskoslovensku a eské republice. Praha, VŠFS, 2004 ECHÁK, V.: Vývoj veejné správy v eskoslovensku a eské republice v letech 1945-2004. Praha, EUPRESS, 2004 Dejiny štátu a práva na území eskoslovenska v období kapitalizmu 1848-1945. I. (19181945), Bratislava, 1973 JANÁK, J. - HLEDÍKOVÁ, Z. – DOBEŠ, J.: Djiny správy v eských zemích do roku 1945. Praha, 2005 KADLEC, K.: Pehled ústavních djin Moravy. Praha, 1926 KALOUSEK, J.: eské státní právo. Praha, 1892 KAPRAS, J.: Právní djiny zemí Koruny eské. I. - III., Praha, 1913-37 KAPRAS, J.: Pehled právních djin zemí eské koruny. I., II., Právní prameny a djiny státního zízení do roku 1848. Praha, 1930

370

Výbrzliteratury

MALÝ, K.: Vývoj správní organizace v eskoslovensku od nejstarších dob do roku 1945. Praha, 1969 MALÝ, K. a kol.: Djiny eského a eskoslovenského práva do roku 1945. Praha, 1997 PRAŽÁK, J.: Rakouské právo veejné. Díl I.: Právo ústavní. ást I. - IV., Praha, 1895, 1901, 1898, 1899 PRAŽÁK, J.: Rakouské právo veejné. Díl II.: Právo správní. Praha, 1905 RAUSCHER, R.: O vzniku popravc a opravc. Lwów, 1930 RIEGER, B., KADLEC, K.: íšské djiny rakouské. Praha, 1912 ROUBÍK, F.: K vývoji zemské správy v echách v letech 1577 - 1749. In: Sborník archivních prací XIX, 1969 ROUBÍK, F.: K vývoji zemské správy v echách v letech 1749 - 1790. In: Sborník archivních prací XIX, 1969 SCHELLE, K. a kol.: eskoslovenské djiny státu a práva (1918 - 1945). Brno, 1991 SCHELLE, K.: Vývoj správy v pedváleném eskoslovensku I. ást (1918 - 1927). Brno, Masarykova univerzita 1991 SCHELLE, K.: Vývoj správy v pedváleném eskoslovensku II. ást (1928 - 1939). Brno, Masarykova univerzita 1991 SCHELLE, K.: Vývoj správy na Morav a ve Slezsku. Brno, Masarykova univerzita 1991 SCHELLE, K.: Kapitoly z djin státní správy. Brno, Masarykova univerzita 1992 SCHELLE, K.: Organizace veejné správy v letech 1848 - 1948. Brno, Masarykova univerzita 1993 SCHELLE, K. - FILIP, J.: Právní úprava voleb do obecních zastupitelstev. Zlín, Živa 1994 SCHELLE, K. - PRUCHA, P.: Základy místní správy. Brno, Iuridica Brunensia 1995 SCHELLE, K.: Úvod do studia djin veejné správy. Brno, Dokal 2001 SCHELLE, K.: Vývoj veejné správy v letech 1848 – 1948. Praha, Eurolex Bohemia 2002 SCHELLE, K.: Vývoj veejné správy v letech 1848 – 1990. Praha, Eurolex Bohemia 2005 SCHELLE, K. – SVOBODA, I.: Základy organizace veejné správy. Ostrava, KEY Publishing 2006; 2. vyd. 2007

371

Výbrzliteratury

SCHELLE, K.: Organizace eskoslovenského státu (1918 – 1938). Praha, Eurolex Bohemia 2006 SCHELLE, K. – SVOBODA, I. a kol.: Základy správního práva a veejné správy. Ostrava, KEY Publishing 2008 SCHELLE, K.: Vývoj eské veejné správy. Ostrava, KEY Publishing 2008 VANEK, V.: Djiny státu a práva v eskoslovensku do roku 1945. Praha, 1975 VOJÁEK, L. – SCHELLE, K.: eské právní djiny do roku 1945. Ostrava, 2007 VOJÁEK, L. – SCHELLE, K.: Právní djiny na území Slovenska. Ostrava, 2007

372

Resume

RESUME 1. When looking for the roots of the organizational structure of administration in the Czech lands, one has to look as far as to the end of feudal absolutism, because a need for new authorities that would be able to secure all the reforms being tackled by the monarchy occurred in those days. However, the crucial milestone of the development of the Austrian state administrativ took place in 1848 when the consequences of revolution hit all the areas of public life. Judiciary detached from administration and the Land Offices moved the decision making process from committees to referents who the vice-regent was responsible for. The following development of the state administration was very complicated. Especially, the changes in the constitutional system appeared. The crucial event came about during the Austro-Hungarian Compromise of 1867. The official authority of first instance was the District Hetman office. The second instances of political administration were Vice-Regents in Bohemia and Moravia and Land Government led by Land President in Silesia. Ministry of the Interior was in charge of the whole agenda of political administration as the top instance. This organizational structure of political administration outlasted the existence of the Habsburg monarchy and witnessed even the establishment of Czechoslovakia. 2. As of 1848, a new idea regarding administration took place; an idea of establishing a new line of public administration - a local (territorial) self-government. For the first time, the idea to form Village Self-government was transformed into law in 1849. Following the February Constitution of 1861, a new Act of March 5, 1862, No. 18 was passed. This law outlined the fundamental rules that were to set up a ground for self-governing local issues. In 1863-1864, new land laws regarding such issues were enacted. The lowest entities that were subjects to self-governing were villages and districts made the middle level. However, it is important to emphasize that self-government on distrikt level was formed only in Bohemia. The land administration had a special position; its top authority was Land Assembly that, next to being an administrative authority, served as a law-making body too. The organization structure that was formed in the beginning of 1860’s remained unchanged until the establishment of Czechoslovakia. 3. On October 28, 1918, independent Czechoslovakia was announced by presidium of National Committee. One of its first objectives was to secure a failure-free course of public administration and it was to be achieved via so-called “Adoption Norm” – Act No 11/1918 Coll., which was enacted on the day of declaration of independence. This act secured continuity with Austrian and Hungarian legal order and public administration. Thus, there were Austrian authorities and considerably paralyzed self-governments. 4. The very first important reform of public administration was done on the level of village self-government. The Act No 76/1919 Coll. revised the village organization. The reform brought with it a process of democratization of village self-governments and its unification throughout all the Czech lands. Next to that, it is important to highlight that the code was just partially new and its purpose was to deal with the most important changes and amendments to the outdated and insufficient provisions of the then current village organization. 5. The adoption of the Austrian and Hungarian public administration was, however, just a temporary adjustment. Hence, a crucial reform of public administration was tackled in

373

Výbrzliteratury

1919. Consequently, along with the Czechoslovakian Constitution, the Act on Regional and District Offices, No 126/1920 Coll., known as Region Act, was passed. 6. The Region Act was, however, following 1923, being used just in Slovakia, because its application was rejected in the Czech lands. Thus, Political Administration Organization Act No. 125/1927 Coll. (often called Organizational Act) provided way out of the difficult situation within the scope of public administration of Czech lands during the first half of the twenties. The main principles of the Organizational Act were as follows: the land offices being led by Land President, who was to be appointed by President of Czechoslovakia, were strictly political and had a general competence. The self-governmental element was represented by Land Boards of Representatives, whose two thirds were elected and one third (specialists) appointed and the Land Boards elected (out of their members) an authority called Land Committee. The Land President was a top authority. He was not only head of Land Office, but also chaired the Land Board of Representatives against whom he had vast powers. There were analogous authorities on the district level. The district administration was represented by District Office, which was led by District Hetman. The District Boards became the body of representatives and, same as in the abovementioned case, two thirds of these boards were elected and one third appointed. The District Boards elected (out of thein members) District Committee. The District Hetman in Czech lands and District Leader in Slovakia were the heads of their District Offices and of the District Board of Representatives. The Organizational Act created a final system of public administration, which lasted till the World War II. In the post-war period, it was replaced by a system on People’s Committees, which is to be impartially analyzed. 7. The post-war Czechoslovakia did not adapt the system of public administration from the inter-war period and it created a brand new system based on the People’s Committees. In the Czech lands and Slovakia, the People’s Committees started their formation in the era of fighting for liberation. Following the final liberation, legal arrangements of People’s Committees were needed. However, such arrangements had to comply with the Kosice Governmental Program. These goals were reached by passing a governmental order No 4/1945 (later amended by order No 44/1945 Coll.), which implemented the presidential decree No 18/1944. This order created, in compliance with the decree, a three-scale organizational structure: People’s Committees on local, district and land levels. These committees were to be bodies of representatives and public administration authorities being in charge of all the relevant issues. 8. Following the communist overturn in February 1948, position of People’s Committees got strengthened and they got even anchored into the Czechoslovakian Constitution of 1948 and, later, into the Constitution of 1960. A system of county, district and local People’s Committees was established and their existence outlasted the whole era of socialist Czechoslovakia. 9. The last stage of the development of the public administration is intertwined with the process of democratization of all the components of the state mechanism following the year 1989. In 1990, the newly enacted village organization dissolved People’s Committees and, consequently, the new way of forming modern democratic public administration order got started.

374

Zusammenfassung

ZUSAMMENFASSUNG 1. Es ist nötig, die Anfänge der Organisation moderner Verwaltung auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik schon am Ausgang des feudalen Absolutismus zu suchen. In der Habsburger Monarchie begann sich damals im Rahmen des Staatslebens ein Bedarf neuer Organe zu äußern, die fähig wären, die vom absolutistischen Staat schrittweise durchführenden Reformen sicherzustellen. Ein entscheidender Markstein in der Entwicklung der österreichischen Staatsverwaltung tellte jedoch erst das Jahr 1848 dar, als die Konsequenzen der Revolution in alle Bereiche des öffentlichen Lebens eingriffen. Die Gerichtsbarkeit trennte sich von der Verwaltung ab und die Referenten begannen unter der Verantwortung des Statthalters in den Landesämtern zu entscheiden. Kollegiale Entscheidungen wurden abgeschafft. Die weitere Entwicklung der Staatsverwaltung war besonders schwierig, denn in dieser spiegelten sich vor allem die Änderungen des Verfassungssystems wider. Ein entscheidendes Ereignis stellte erst der österreichisch-ungarische Ausgleich aus dem Jahre 1867 dar. Die Bezirkshauptmannschaft wurde zum regelmäßigen Organ der ersten Instanz. Die Statthalterei mit dem Statthalter an der Spitze stellten die zweite Instanz der politischen Verwaltung in Böhmen und Mähren dar. In Schlesien bildete die Landesregierung mit dem Landespräsidenten an der Spitze die zweite Instanz. Das Innenministerium mit dem Innenmister an der Spitze erledigte die sämtliche Agenda der politischen Verwaltung in der obersten Instanz. Die Organisation der politischen Verwaltung überdauerte in dieser Gestaltung bis Ende der Habsburger Monarchie und der Entstehung der Tschechoslowakischen Republik. 2. Nach dem Jahre 1848 begann auch die Idee der Errichtung der Zweigleisigkeit der öffentlichen Verwaltung – der territorialen Selbstverwaltung. Die territoriale Selbstverwaltung war schon im Allgemeinen Reichsgesetzblatt im Jahre 1849 gesetzlich verankert. Die Erlassung des Reichsgemeindegesetzes Nr. 18 RGBl. vom 5. März 1862 war eine Konsequenz der Februarverfassung aus dem Jahre 1861. Dieses Gesetz enthielt die Grundregeln für die Gestaltung der Gemeindesachen. In den Jahren 1863 – 1864 wurden dann die entsprechenden Landesgesetze erlassen, die die Gemeindeordnung im entsprechenden Land regelten. Die Gemeinden waren die untersten Selbstverwaltungskörper. Die mittlere Stufe der territorialen Selbstverwaltung stellten die Bezirke dar. In diesem Zusammenhang ist es nötig darauf Aufmerksam zu machen, dass die Bezirksverwaltung nur in Böhmen errichtet wurde. Eine Sonderstellung genoss die Landesverwaltung. Ihr oberstes Organ war der Landtag, dem nicht nur die Verwaltungskompetenz sondern auch die Gesetzgebung zustand. Die Organisation der Selbstverwaltung entstand am Anfang der sechziger Jahre des 19. Jahrhunderts und blieb bis Entstehung der Tschechoslowakischen Republik in der unveränderten Form erhalten. 3. Am 28. Oktober 1918 wurde die selbständige Tschechoslowakische Republik vom Präsidium des Nationalausschusses ausgerufen. Eine der wichtigsten Aufgaben des neuen Staates war es, ein störungsfreies Funktionieren der öffentlichen Verwaltung sicherzustellen. Die Lösung brachte die sog. Rezeptionsnorm - Gesetz Nr. 11/1918 Slg., das am Tag der Unabhängigkeitserklärung erlassen wurde. Das Rezeptionsgesetz übernahm also die österreichisch-ungarische Rechtsordnung und die öffentliche Verwaltung. Es übernahm zwei

375

Zusammenfassung

ganz unterschiedliche Rechtssysteme und Systeme der öffentlichen Verwaltung. In den böhmischen Ländern waren also österreichische Behörden und Selbstverwaltung weiterhin tätig. 4. Zu der ersten wichtigeren Reform im Bereich der öffentlichen Verwaltung kam es auf der Ebene der Gemeindeselbstverwaltung. Das Gesetz Nr. 76/1919 Slg. novellierte die Gemeindeordnung. Einerseits bedeutete die Reform eine gewisse Demokratisierung der Gemeindeselbstverwaltung und ihre Unifizierung in allen böhmischen Ländern, andererseits ist es nötig zu betonen, dass es sich nur um eine neue Teilkodifizierung handelte, die durch die notwendigsten Änderungen und Ergänzungen auf die veralteten und unzureichenden Bestimmungen der bisherigen Gemeindeordnungen reagierte. 5. Die Rezeption der österreichischen und ungarischen öffentlichen Verwaltung stellte jedoch nur eine provisorische und zeitlich begrenzte Maßnahme dar. Aus diesem Grunde wurde gleich im Jahre 1919 mit der Vorbereitung einer grundlegenden Reform der öffentlichen Verwaltung angefangen. Das Ergebnis dieser Bemühungen die im Jahre 1920 in Kraft getretene tschechoslowakische Verfassung und das Gesetz Nr. 126/1920 Slg., über die Gau- und Bezirksbehörden, das als sog. Gaugesetz bekannt ist. 6. Seit dem Jahre 1923 wurde jedoch das Gaugesetz nur in der Slowakei realisiert und seine Realisierung in den böhmischen Ländern wurde abgelehnt. Das Gesetz Nr. 125/1927 Slg., über die Organisation der politischen Verwaltung (genannt als sog. Organisationsgesetz) sollte ein Ausgangspunkt aus der schwierigen Situation sein, die sich in der ersten Hälfte der zwanziger Jahre herausbildete. Dieses Gesetz führte eine neue und definitive Verwaltungsreform ein. Die Hauptgrundsätze des Organisationsgesetzes waren folgende: Die Landesbehörden wurden zu den politischen Behörden mit allgemeiner Kompetenz. An deren Spitze stand der Landespräsident, der vom Präsidenten der Republik ernannt wurde. Die Landesvertretungen stellten einen Selbstverwaltungskörper auf der Länderebene dar. Zwei Drittel der Landesvertretungen wurden gewählt und ein Drittel aus den Reihen der sog. „Fachleute“ ernannt. Die Landesvertretungen wählten aus ihrer Mitte den Landesausschuss. Die oberste Stellung aus den oben erwähnten Organe hatte der Landespräsident, der nicht nur Leiter der Landesbehörde war, sondern auch führte er den Vorsitz in der Sitzung der Landesvertretung. Gegenüber der Landesvertretung standen ihm umfangreiche Kompetenzen zu. Wie auf der Länderebene wurden die Organe in den Bezirken analogisch errichtet. Die Bezirksverwaltung stellte die Bezirksbehörde mit dem Bezirkshauptmann an der Spitze dar. Das vertretende Organ war die Bezirksvertretung, deren zwei Drittel ihrer Mitglieder gewählt und ein Drittel ernannt wurde. Die Bezirksvertretungen wählten aus ihrer Mitte den Bezirksausschuss. Die wichtigste Stellung hatte der Bezirkshauptmann (in der Slowakei – der Bezirksobmann), der an der Spitze der Bezirksbehörde und der Bezirksvertretung stand. In der Tschechoslowakei in der Zwischenkriegszeit bildete das Organisationsgesetz ein endgültiges System der öffentlichen Verwaltung, das bis den Zweiten Weltkrieg überdauerte. Nach seinem Ende wurde es vom System der Nationalausschüsse ersetzt. Dieses System wartet noch auf eine objektive Bewertung. 7. Die Nachkriegstschechoslowakei übernahm das System der öffentlichen Verwaltung aus der Zwischenkriegszeit nicht, sondern bildete das neue System der Nationalausschüsse. Die Nationalausschüsse begannen in der Zeit des Befreiungskampfes in den böhmischen Ländern und in der Slowakei zu entstehen. Unmittelbar nach der Befreiung

376

Zusammenfassung

war es in Anknüpfung auf das Kaschauer Regierungsprogramm nötig, die Rechtsregelung für die Nationalausschüsse vorzubereiten. In den böhmischen Ländern wurden sie vor allem in der Regierungsverordnung Nr. 4/1945 Slg. (in der Fassung der Verordnung Nr. 44/1945 Slg.) durchführend das Dekret des Präsidenten der Republik Nr. 18/1944 Ver.Bl. enthalten. Diese Verordnung bildete im Einklang mit dem Dekret eine dreistufige Struktur – örtliche, Bezirksund Landesnationalausschüsse. Sie wurden als Vertretungsorgane und Organe der effentlichen Verwaltung für alle Bereiche bezeichnet. 8. Nach dem kommunistischen Umsturz im Februar 1948 festigte sich die Position der Nationalausschüsse und sie wurden in der tschechoslowakischen Verfassung aus dem Jahre 1948 und später auch in der Verfassung vom 1960 verankert. Es wurde ein System der Kreis-, Bezirks- und örtlichen Nationalausschüsse gebildet. Ihre Existenz überdauerte die ganze Zeit der sozialistischen Tschechoslowakei. 9. Die letzte Etappe der Entwicklung der öffentlichen Verwaltung ist mit der Demokratisierung aller Bestandteile des Staatsmechanismus nach dem Jahre 1989 verbunden. Im Jahre 1990 wurde die neue Gemeindeordnung erlassen, die die Nationalausschüsse auflöste. Sie beschritt den Weg zum Aufbau einer modernen demokratischen öffentlichen Verwaltung.

377

Zusammenfassung

378

Názov:

Vývoj verejnej správy na území eských zemí a Slovenska Monografia

Autor:

doc. JUDr. Karel SCHELLE, CSc.

Vydavate :

Východoeurópska agentúra pre rozvoj n.o. Eastern European Development Agency n.o. Za humnami 508/28 941 48 Podhájska, Slovenská republika

Náklad:

30 výtlakov

Poet strán:

379

Vydanie:

Prvé

Formát:

A5

Tlaiare:

IRIS – Vydavate stvo a tla, s. r. o., Bratislava, SR

Rok vydania:

2011

ISBN 978-80-970836-0-1 EAN 9788097083601

379

Doc. JUDr. Karel SCHELLE, CSc. (1952) Od roku 1977 psobí jako pedagog na Právnické fakult Masarykovy univerzity (díve Univerzity J. E. Purkyn v Brn). V roce 1986 získal titul CSc. a v roce 1991 se habilitoval. Krom Právnické fakulty Masarykovy univerzity pedagogicky psobil na nkolika dalších vysokých školách – Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Podnikatelská fakulta VUT v Brn, Vysoká škola Karla Engliše v Brn, Brno International Business School (zde je v souasné dob koordinátor právnických program). Od roku 1991 je lenem eské advokátní komory. Dále je lenem nkolika domácích i zahraniních profesních organizací jako Sdružení historik eské republiky, Moravskoslezská akademie pro vzdlávání, vdu a umní, The American Institute for Central European Legal Studies (USA), The European Society for History of Law a dalších. Je autorem nkolika desítek monografií i uebnic a nkolika stovek studií a lánk publikovaných v eské republice i v zahranií (USA, Velká Británie, SRN, Rusko, Ukrajina, Polsko, Maarsko, Kazachstán a další). Vnuje se zejména novjším eským právním djinám.

ISBN 978-80-970836-0-1 EAN 9788097083601

380