Investiční oddělení Září 2011
ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ
MAKR OE KONOM I CK Ý VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny v září vykázaly pokles o 0,2 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny rostly o 1,8 procenta oproti 1,7 procentnímu růstu v srpnu. Inflace byla mírně vyšší než očekávala většina analytiků, nicméně stále zůstává pod dvouprocentním cílem centrální banky. Cenový růst byl o 0,4 procenta nižší oproti prognóze ČNB, a to především díky nižšímu růstu cen potravin a regulovaných cen. Měnověpolitická inflace v září také dosáhla hodnoty 1,8 procenta. Potvrzuje se fakt, že v domácí ekonomice prakticky neexistují poptávkové inflační tlaky, což umožňuje centrální bance setrvat ve vyčkávacím módu. V následujících měsících by se měla inflace postupně přibližovat dvouprocentní úrovni. Míra registrované nezaměstnanosti v září poklesla na 8 procent z 8,2 procenta v srpnu. Pokles nezaměstnanosti byl lehce větší oproti očekáváním, přičemž hlavními důvody byly nižší než očekávaný příliv absolventů na trh práce a naopak větší zájem o předčasné důchody. Pozitivní vývoj byl také trochu zkalen poklesem volných pracovních míst, jejichž počet oproti srpnu klesl o více než 2 procenta. S očekávaným zpomalením ekonomiky, koncem sezónních prací, dalším přílivem absolventů a postupným odezněním odchdů do předčasných důchodů se dá v příštích měsících očekávat spíše růst míry nezaměstnanosti. Relativně vysoká míra nezaměstnanosti, minimální růst reálných příjmů a vysoká míra nejistoty se projevuje ve slabém růstu domácí spotřeby. Maloobchodní tržby za srpen vykázaly růst o 2,3 procenta meziročně po červencovém poklesu o 1,7 procenta. Po očištění o různý počet pracovních dní pak meziroční růst činí pouze 0,5 procenta. Hlavním zdrojem růstu zůstávají prodeje motorových vozidel, jejichž přínos do celkového výsledku činil 1,9 procenta. Uvedené údaje potvrzují slabost domácí spotřebitelské poptávky, která tak nevytváří prakticky žádné inflační tlaky. Podobný stav se dá očekávat i v následujících měsících. Tempo růstu domácího průmyslu v srpnu sice zrychlilo na 5,9 procenta meziročně z červencových 4,4 procenta, po očištění o různý počet pracovních dní však tento údaj klesá na 3,5 procenta. Negativní zprávou je navíc pokles nových objednávek o 3,4 procenta. Celkový objem nových objednávek klesl poprvé po jednadvaceti měsících, přičemž hlavním důvodem byl dramatický pokles domácích objednávek o více než 14 procent. Objem objednávek ze zahraničí rostl o 3,3 procenta. Vzhledem k probíhajícímu oslabování globální ekonomiky je evidentní riziko dalšího poklesu výkonnosti domácího průmyslu a celé ekonomiky. Srpnová výkonnost zahraničního obchodu byla poměrně velkým zklamáním. Přebytek obchodní bilance dosáhl v tomto měsíci pouhých 1,7 miliardy korun. Hlavním důvodem byl větší než očekávaný růst dovozů, jejichž objem vzrostl meziročně o 10,3 procenta. Exporty pak rostly meziročně o 10,8 procenta. Relativní zhoršení vývoje obchodní bilance by mohlo mít negativní vliv na domácí měnu. V září ponechala centrální banka sazby na současné úrovni. Pod vlivem globálního zpomalení ekonomiky a eskalace dluhové krize se navíc dva členové bankovní rady, kteří v minulosti hlasovali pro zvýšení sazeb, tentokrát také přiklonili ke stabilním sazbám. Celkové vyznění zasedání pak bylo více „holubičí“, což znamená, že se zvýšení sazeb v letošním roce téměř určitě nedočkáme.
ING Investment Management (C.R.), a.s. Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Czech Republic
Tel.: +420 2 510 91 711 Fax: +420 2 510 91 720 www.ingfondy.cz
Slovenská republika Pády akciových trhů v září oproti srpnu ještě dokonce zrychlily. Příčinou byly, jako v poslední době, tradičně špatná reálná makročísla v USA i v Evropě. Hlavní silou tlačící ceny akcií dolů a v případě dluhopisů rizikové přirážky nahoru však byla situace v Řecku. Na trzích se v jednu chvíli šířily zvěsti, že Řecko zkrachuje, což způsobilo ohromný výprodej všech rizikovějších investic (od akcií, korporátních dluhopisů po státní dluhopisy více zadlužených států). Zároveň s tím, jak nikdo neví, kdo má řecké dluhopisy (které rychle ztrácely hodnotu) si přestaly navzájem věřit i banky a z trhů zmizela likvidita. Většina uvolněných peněžních aktiv se přesouvala do „bezrizikových„ státních dluhopisů Německa, případně mimo euro do USA, jejichž ceny rekordně rostly (výnosy klesaly). Rizikové přirážky (nutnost více platit investorům) rostly také opět Itálii a Španělsku. A proto, než dopustit zhroucení dluhopisových trhů, pokračovala ECB v jejich výkupech. Protože centrální banky dělají co mohou, čeká se hlavně, jak zareagují politické špičky, ale jejich neochota provádět reformy či zachraňovat pořádně slabší členy jen zvyšuje nervozitu na trzích a ceny dál klesají. Evropská centrální banka měla opět velice perný měsíc. Na svém zasedání potvrdila svým snížením odhadovaného růstu ekonomiky v budoucích letech, že zpomalení je opravdu zde. Navíc smetla ze stolu možnost dalšího zvyšování refi-rate s tím, že v současné situaci je riziko inflace zanedbatelné. Vedle pokračujících nákupů italských a španělských státních dluhopisů se ECB pustila i do záchrany bankovního sektoru. Tam vzrostla extrémně vzájemná nedůvěra mezi bankami, protože nikdo si není jistý, která banka má kolik jakých státních dluhopisů, jejichž ceny v současnosti padají. A nejedná se jen o řecké, ale jak jsme zmínili, pod tlakem jsou i dluhopisy daších evropských států včetně těch velkých. ECB proto začala lít likviditu do bankovního sektoru, aby se nezasekl, jako před několika lety. Tyto bezprecedentní akce prozatím dokáží trhy trochu uklidnit. Nicméně, bez pomoci politiků, kteří by připravili pořádnou akci na straně fiskálu a podpořili vytvoření záchranného fondu, se trhy budou v nejbližší době dál potácet a riziková aktiva nebudou mít na růžích ustláno. Makroekonomická situace Slovenska je na tom oproti jiným v EU relativně dobře, ale i zde se začíná projevovat zpomalující růst HDP v Evropě. Velká výhoda v době konjunkce se v případě recese stává rychle nevýhodou. Slovensko je malá otevřená exportní ekonomika, což znamená, že když zmizí zahraniční poptávka, o to rychleji se přestane na Slovensku vyrábět. Naštěstí, hlavním exportním partnerem je Německo, které se prozatím většímu zpomalení víceméně ubránilo. Očekávané zpomalení potvrdilo i Ministerstvo financí SR, které odhaduje růst HDP pro rok 2011 kolem 3,3 procenta (původně 3,8 procenta). Poslední známý růst je z 2. čtvrtletí a dosáhl 3,3 procenta. Zpomalení očekávaného růstu by mohlo ohrozit plánované snižování deficitu státního rozpočtu, který je na rok 2011 plánován na ambiciózních 4,9 procenta HDP. Do roku 2013 by měl deficit klesnout pod 3 procenta HDP. Z makroekonomických dat zmíníme především průmysl, který se meziročně zvýšil o 5,0 procent, což je stále slušný výkon. Harmonizovaná inflace se aktuálně pohybuje kolem 4,1 procenta meziročně. Asi nejvíce negativní zprávou je nezaměstnanost, která se drží kolem 13-ti procent. Zklamaly opět maloobchodní tržby, které zůstávají meziročně v záporném teritoriu a potvrzují pokračující slabou poptávku ze strany domácích koncových spotřebitelů navzdory rostoucí ekonomice, což je také důsledkem neklesající nezaměstnanosti. Relativně dobrý růst HDP, nízké zadlužení Slovenska, proreformní vláda s jasným cílem snižování deficitu dělají ze Slovenska a jejích dluhopisů relativně bezpečný cíl a není tak řazeno k tzv. periferním státům, které mají problém s financováním. Dalším pozitivním faktorem je, že Slovensko je zaměřené exportně a navíc směrem na Německo, které se krizi zatím úspěšně brání. Slabinou je slabší domácí poptávka.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH
A) D E V IZ OV É T R H Y Česká republika Odliv investorů z rizikových aktiv tentokrát ovlivnilo také českou korunu, i když v relativně menší míře ve srovnání s jinými měnami v regionu. Ještě více koruna oslabovala vůči americkému dolaru, který těžil z další eskalace dluhové krize v eurozóně. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak)
Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika V průběhu září se na kurzu USD/EUR projevila naplno dluhová krize v EU a útěk investorů do bezpečnějšího dolaru. Dolar proto posílil za jediný měsíc vůči euru skoro o 7 procent (z 1,44 na 1,33 USD/EUR). Následný vývoj bude hodně záviset na síle EU poprat se se svými dluhy a na druhu a síle opatření, které Evropa a USA použijí na podporu ekonomiky. Liknavost evropských politiků situaci nějak razantně řešit nahrává spíše dolaru. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak)
B) PENĚ Ž N Í T R H Y Česká republika Tržní sazby peněžního trhu zůstaly během měsíce prakticky beze změny. ČNB ponechala sazby na stávajících úrovních a meziroční inflace se oproti srpnu zvýšila o 0,10 procenta.
Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB, inflace a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících:
Slovenská republika Vyjádření ECB, že další zvyšování základní sazby není na programu dne, mělo potenciál snížit krátkodobé sazby. Ale bohužel, stres na mezibankovním trhu a následné vyschnutí likvidity udržely krátkodobé sazby takřka nezměněny. Roční EURIBOR se dál pohyboval nad 2 procenty. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená) a 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) za posledních 12M:
C ) D L U H O P I S O V É T R HY Česká republika Po výrazném růstu cen domácích státních dluhopisů došlo v září k určité stabilizaci. Český trh v tomto směru prakticky kopíruje vývoj na trhu německých bundů. Kratší výnosy se posunuly o zhruba 10 bazických bodů níže, zatímco výnosy na dlouhém konci křivky zaznamenaly zhruba stejný posun opačným směrem. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc:
Následující graf ukazuje vývoj čtrnactidenní REPO sazby spolu s dvouletými, pětiletými a desetiletými swapovými sazbami v české koruně. V září došlo ke korekci propadu sazeb z minulých měsíců po celé délce výnosové křivky. Relativně největší byl růst dlouhodobých sazeb.
Slovenská republika Negativní zprávy a útěk investorů mimo riziková aktiva pomohl opět zvýšit cenu bezrizikových aktiv. Mezi ty se řadí především německé státní dluhopisy, jejichž ceny rostly závratným tempem (výnos 10tiletého německého státního dluhopisu klesl až na 1,64 procenta!). Růst cen německých dluhopisů (pokles jejich výnosů) je krásně vidět z grafu. Mírně poklesly výnosy i u slovenských státních dluhopisů, které se naštěstí neřadí po bok dluhopisů států s dluhovými problémy. Graf změny výnosové křivky slovenských resp. německých státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak)
Výnos 10-ti letého německého státního dluhopisu v průběhu září prudce klesal. Na druhou stranu výnosy slovenských státních dluhopisů se pohnuly pouze nepatrně. Riziková prémie Slovenska nad Německem se tak zvýšila na cca 220 b.b. U silně zadlužených evropských států však rostla tato přirážka mnohem více.
D ) AKC I OV É T R H Y Bohužel v měsíci září akciové trhy pokračovaly v negativních trendech nastolených v předchozích měsících. Vývoj opětovně jednoznačně ukázal přetrvávající obavy investorů, kteří se nejvíce obávají následujících událostí, které můžou významným způsobem ovlivnit vývoj na finančních, ale zejména na akciových trzích. Největší obavy investorů v současné době vzbuzuje další eskalace dluhové krize v eurozóně, které se může transformovat do systémového rizika pro celý finanční sektor, a kdy může dojít k ohrožení stability evropského bankovního sektoru. Další obavou pro investory je, že současné ekonomické zpomalení může být dlouhodobějšího trvání a ne pouze přechodnou krátkodobou záležitostí, jak byl prozatím všeobecný konsensus. Tato obava je prozatím podpořena publikovanými makro ekonomickými čísly, která jsou horší než je všeobecné očekávání. Další velmi negativní zprávou pro akciové trhy byla rezignace člena vedení ECB Jürgena Starka. Objevily se spekulace, že hlavním důvodem pro jeho krok byl nesouhlas s nákupy státních dluhopisů jižních států eurozóny ze strany ECB, což by mohlo signalizovat rozkol v samotné ECB a obavy o další řešení této krize. Z těchto důvodů nadále mezi investory přetrvávala zvýšená averze vůči rizikových aktivům, což se projevilo ve velmi opatrném přístupu investorů k akciovým trhům, kdy nižší ceny komodit také nepůsobily jako faktor podpory pro růst akciových trhů. K pozitivnímu náhledu nepřispěla ani série snížení odhadů růstu jednotlivých světových ekonomik. Výkonnost jednotlivých středoevropských trhů v měsíci září ve svých lokálních měnách opětovně kopírovala negativní výkonnost vyspělých akciových trhů. Žádnému středoevropskému akciovému indexu se nedařilo ve výkonnosti a všechny středoevropské akciové indexy skončily v uplynulém měsíci s negativním výsledkem. Nejlepší výkonnost v minulém měsíci mezi středoevropskými akciovými trhy v lokální měně ukázal polský akciový trh následovaný českým akciovým trhem a výrazně nejnižší výkonnost vykázal maďarský akciový trh, který skončil s výrazným odstupem za polským a českým indexem.
Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá)
Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index
MSCI World index
Měsíc
-10,92%
-13,10%
-18,85%
+1,99%
-1,45%
+0,15%
Od 1.1.2011
-23,75%
-28,80%
-30,70%
-11,82%
-18,21%
-15,46%
V ÝH L E D
Klíčovým faktorem, který bude i nadále ovlivňovat trhy v nejbližší budoucnosti, bude způsob řešení dluhové krize (nejen) periferních států eurozóny. Makroekonomické ukazatele v poslední době navíc potvrzují výrazné zpomalení tempa růstu globální ekonomiky, což řešení dliuhové krize ještě více komplikuje. Zároveň se podstatnou měrou zvyšuje riziko opětovného sklouznutí klíčových ekonomik do recese. V důsledku přetrvávající nejistoty na finančních trzích a obavy z možného návratu globální ekonomiky do recese logicky pokračuje odklon investorů od rizikovějších aktiv a jejich orientace na více bezpečná aktiva. Hlavním motorem evropské ekonomiky zůstává především Německo. Pod vlivem výrazného zhoršení makroekonomického výhledu došlo ke změně v rétorice ECB, která jednoznačně přerušila proces zvyšování úrokových sazeb ve snaze nebrzdit již tak velmi slabé oživení. V případě dalšího zhoršení situace se dá očekávat obrat v nastavení měnové politiky a případné snížení úrokových sazeb ze strany ECB. Vzhledem k významnému nárůstu nejistoty ohledně budoucího vývoje očekáváme zvýšenou volatilitu na globálních trzích a pokračující přesun finančních prostředků z rizikových aktiv do bezpečí nejkvalitnějších státních dluhopisů. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.
