Investiční oddělení Duben 2012
ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ
MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu meziročně o 3,5% po růstu 3,8% v březnu. Vývoj inflace byl o trochu lepší, než všeobecná očekávání. Její snížení bylo způsobeno především poklesem cen potravin, čímž se vyrovnal jejich podstatný nárůst v uplynulých měsících. V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny téměř beze změny. Měnově-politická inflace vzrostla meziročně o 2,3% a jádrová inflace zůstala v mírně negativním teritoriu. Na základě těchto údajů je zřejmé, že nárůst cen je dán výhradně externími položkami; neexistují prakticky žádné poptávkové tlaky ze strany spotřebitelů. Registrovaná míra nezaměstnanosti klesla v dubnu na 8,4% z 8,9% zaznamenaných v předchozím měsíci. Vývoj nezaměstnanosti v dubnu byl o něco lepší než všeobecná očekávání, přičemž pokles byl dán především sezónními faktory. S ohledem na nadcházející zpomalení ekonomiky je mírné zlepšení situace na pracovním trhu pozitivní zprávou. Další dobrou zprávou je růst počtu volných pracovních míst, který se zvýšil o téměř 4,5 procent v porovnání s únorem. Relativně vysoká míra nezaměstnanosti, minimální růst reálných mezd a velká nejistota se i nadále projevují ve slabém růstu domácí spotřeby. V dubnu poklesly sezónně neočištěné maloobchodní tržby o 0,3 procent meziročně po růstu o 1,6 procent v březnu. Stejně jako v minulých měsících byl zaznamenán solidní růst v sektoru motorových vozidel. Sezónně očištěné maloobchodní tržby vzrostly meziročně o 0,4 procent. Uvedené údaje potvrzují slabost domácí spotřebitelské poptávky, která tím nevytváří prakticky žádné inflační tlaky. Tempo růstu domácího průmyslu kleslo v dubnu meziročně o 0,7 procent, což se dá pokládat za zklamání. Objednávky průmyslového zboží v dubnu meziročně klesly – domácí o 2,2% a zahraniční o 0,5%, což je po jejich nárůstu v minulém měsíci nepříjemné překvapení. Růst domácího průmyslu je i nadále tažen především výrobou motorových vozidel, která i nadále slušně roste. Nadcházející měsíce ukáží, zda je současná situace v průmyslovém sektoru jen mírnou odchylkou od jinak zdravého vývoje či začátek nového trendu. Značný rozdíl mezi domácí a zahraniční poptávkou se velmi pozitivně odráží na vývoji obchodní bilance. Ta v dubnu dosáhla přebytku ve výši 37,5 miliard korun, což je mnohem lepší výsledek, než očekávalo mnoho analytiků a zároveň největší přebytek v historii. Na druhou stranu, pohlédneme-li na dynamiku zahraničního obchodu, už takto uspokojivé výsledky nenajdeme. Vývoz meziročně vzrostl o 6,9 procent zatímco objem dovozů se o 1,4 procent snížil, což jsou nejnižší výsledky od prosince 2009. V dubnu se nekonalo žádné zasedání týkající se měnové politiky. Nicméně, vzhledem k současnému makroekonomickému vývoji se předpokládá, že ČNB zachová základní úrokové sazby beze změny a to alespoň do konce letošního roku.
ING Investment Management (C.R.), a.s. Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Czech Republic
Tel.: +420 2 510 91 711 Fax: +420 2 510 91 720
www.ingfondy.cz
Slovenská republika Volatilita na trzích v dubnu rostla a nálada investorů byla spíše negativní. Důvodem byl především fakt, že pozitivní vlivy druhé půjčky ECB bankovnímu sektoru (tzv. LTRO) začaly postupně odeznívat a téměř žádné další dobré zprávy na trhy již nepřišly. Naopak těch relativně špatných bylo více. Jako příklad můžeme uvést snížení kreditního ratingu Španělska agenturou S&P na hodnocení BBB+, horší vývoj zaměstnanosti v USA, index vnímání ekonomické situace (tzv. Economic Sentiment Index) na úrovni recese či velmi slabé pokroky v řešení dluhové krize eurozóny. Jedinou pozitivní zprávou byla německá makro-data, jež jsou stále velmi daleko od hodnot značících recesi – jak dlouho ale takto dobré výsledky mohou vydržet? Za takových podmínek rizikové prémie v periferních státech EU vzrostly, zejména v případě španělských a italských dluhopisů. Eskalace problémů v těchto dvou velkých zemích by mohla způsobit další výkyvy na trzích. Není proto divu, že evropské akciové trhy poklesly a nejlepší výkonnost zaznamenaly téměř bezrizikové německé státní dluhopisy. Výnos desetiletého německého bundu klesl na nevídané minimum 1,6 % zatímco výnos desetiletých španělských státních dluhopisů se vyšplhal na 6,0 %. Naštěstí je Slovensko stále považováno za relativně bezpečný stát v rámci EU a tak výnosy státních dluhopisů mírně poklesly. V průběhu dubna jsme viděli vzrůstající tlaky politiků na ECB, aby opět zaintervenovala ve prospěch dluhopisů periferních států. Nicméně zástupci ECB se nechali slyšet, že obnovená nervozita a vyšší volatilita na trzích není důvod pro další kolo LTRO či opětovné nakupování dluhopisů problémových států. Podle jejich názoru udělala ECB co měla a nyní je čas pro evropské politiky, aby začali jednat rozhodněji. Bohužel, země EU jsou čím dál tím méně ochotné šetrně hospodařit, zvyšovat úspory a dále snižovat zadlužení. Tvrdá fiskální omezení a téměř neefektivní měnová expanse negativně působí na růst HDP, který se tak v EU propadl do záporných čísel. Prozatím tak očekáváme hospodářský růst okolo nuly, což samozřejmě není to, co by si investoři přáli. V porovnání s ostatními členy EU je ekonomická situace Slovenska relativně dobrá, nicméně zpomalující tempo růstu HDP začíná být evidentní i zde. Nejvíce se to projevuje na vývoji rozpočtového deficitu, na který má neočekávané zpomalení ekonomiky silný vliv. Na konci loňského roku dosáhl deficit 4,8 %, což mírně překročilo původně plánovanou výši. Nicméně, nedávno zveřejněný růst slovenského HDP za rok 2011 velmi příjemně překvapil, jelikož dosáhl hodnoty 3,1 %, což je v rámci EU výjimečný výsledek. Co se týká aktuálních makroekonomických dat, za zmínku především stojí průmysl, který meziročně vzrostl o 10 %. Harmonizovaná inflace se aktuálně pohybuje docela vysoko, okolo 3,9 % v meziročně. Asi nejvíce nepříjemnou zprávou je vývoj nezaměstnanosti (aktuálně dosahuje 13,7 procent) a maloobchodní tržby, které se sice vymanily ze záporných hodnot, ale růst 0,1 procenta nenaznačuje ochotu domácností více utrácet. Velmi dobrý růst HDP, nízké státní zadlužení (43 % HDP ke konci roku 2011) a stabilní vládní prostředí dělá ze Slovenska a jeho dluhopisů relativně „bezpečný přístav“. Z toho důvodu Slovensko nepatří mezi tzv. periferní státy eurozóny, které mají problémy splácet své dluhy. Dalším pozitivním faktorem je zaměření slovenského vývozu na Německo, které se zdá zatím úspěšně vyhýbá této krizi. Slabou stránkou je aktuálně nízká domácí poptávka.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH
A) D E VIZ O VÉ T RH Y Česká republika Česká koruna v měsíci dubnu pokračovala v oslabování. Důvodem byla přetrvávající averze vůči riziku na světových trzích. Graf vývoje české koruny vůči euru za poslední 3 měsíce: (růst křivky znamená oslabování koruny vůči euro a opačně)
Graf vývoje české koruny proti dolaru za poslední 3 měsíce: (růst křivky znamená oslabování koruny vůči dolaru a opačně)
Slovenská republika V současné době nevidíme na devizových trzích žádný výraznější trend. Evropská dluhová krize se po zásahu Evropské centrální banky zdála být určitým způsobem vyřešená, ale ukázalo se že není, protože je těžké očekávat jasné řešení ze strany evropských politiků. Dolar se vůči euru obchodoval v rozmezí USD/EUR 1.30 to 1.34. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 6 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak)
B ) P E N Ě Ž N Í T RH Y Česká republika V průběhu měsíce se sazby peněžního trhu posunuly směrem vzhůru jen nepatrně a to navzdory podstatně vyšší inflaci, než byla všeobecná očekávání. Očekávání týkající se vývoje úrokových sazeb zůstávají beze změny. Vývoj dvoutýdenní repo sazby CNB, inflace a roční tržní sazby PRIBOR za posledních 12 měsíců:
Slovenská republika / Evropská unie Zpomalení růstu HDP Evropské unie a 2 tranše neomezené likvidity poskytnuté bankovnímu sektoru Evropskou centrální bankou způsobily postupný pokles sazeb peněžního trhu, což lze očekávat i v dalším období. Roční EURIBOR již vyklesal na hodnotu kolem 1,30 procenta. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená), 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) a 3-leté swapové sazby (žlutá) za posledních 12M:
C) D L U H OPISO VÉ TRHY Česká republika Poněkud negativní nálada na globálních trzích způsobila vyšší výnosy domácích dluhopisů převážně ve střední části výnosové křivky. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů v posledním měsíci:
Následující graf znázorňuje vývoj čtrnáctidenní REPO sazby spolu s dvou-, pěti- a desetiletými swapovými sazbami v české koruně. V dubnu se úrokové sazby podél celé křivky prakticky nezměnily.
Slovenská republika Evropa na hraně recese, neinflační prostředí a hledání aktiv s relativně nízkým rizikem způsobily další pokles výnosových křivek. Naštěstí se s tímto trendem svezly i slovenské státní dluhopisy. Slovenská výnosová křivka mírně klesla (ceny dluhopisů rostly), podobně jako „bezrizikové“ německé státní dluhopisy.
Graf změny výnosové křivky slovenských resp. německých státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak)
Porovnání výnosů 10tiletých státních dluhopisů Německa a Slovenska ukazuje nezměněnou rizikovou přirážku slovenských dluhopisů v průběhu dubna. Prémie Slovenska nad Německem je v současné době na úrovni 200 b.b., tzn. že Slovensko vydává dluhopisy s výnosem o 2,0 procenta vyšším než Německo, které je bráno jako bezriziková investice.
D ) AK C I O VÉ T R H Y Stejně jako v předchozím měsíci, byl vývoj akciových trhů v dubnu ovlivňován zejména zveřejněnými makroekonomickými daty po celém světě a také vývojem dluhové krize v eurozóně. Globální akciové trhy klesly z letošních maximálních hodnot, kterých dosáhly v předcházejících měsících po uveřejnění pozitivních ekonomických dat. Hlavním důvodem poklesu akciových trhů byl zvýšený zájem o evropskou dluhovou krizi (Španělsko, Itálie), který se mezi investory opětovně objevil (a zvýšil tak výnosy z dluhopisů). Poslední uveřejněná makroekonomická data opět vzbuzují obavy ohledně růstu globální ekonomiky. Zájem o ekonomický růst v Číně je také vnímán negativně. Nejlepší výkonnost v uplynulém měsíci mezi středoevropskými akciovými trhy v lokální měně dosáhl maďarský akciový trh, následovaný polským akciovým trhem a českým akciovým trhem. Všechny tři středoevropské akciové trhy skončily v měsíci dubnu se zápornou výkonností. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá)
Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Český PX index
Polský WIG Maďarský BUAmerický S&P Index Index 500 index
Západoevropský MSCI World Eurotop 100 index index
Měsíc
-3,54%
-2,69%
+0,35%
+0,59%
-1,87%
-0,04%
Od 1.1.2011
+3,03%
+12,29%
+14,89%
+6,81%
+0,52%
+5,14%
VÝHLED Klíčovým faktorem, který bude i nadále ovlivňovat trhy v blízké budoucnosti, bude způsob, jakým se (nejen) periferní státy eurozóny vypořádají s dluhovou krizí. Makroekonomické indikátory v poslední době potvrdily mírné oživení globální ekonomiky a to především v USA, neboť naznačují, že by americká ekonomika nemusela upadnout do recese. Tato pozitivní očekávání se odráží na zájmu investorů znovu investovat do rizikovějších aktiv s vyšším výnosem než ta bezpečná. Hlavním motorem evropské ekonomiky zůstává i nadále především Německo. Pod vlivem významného zhoršení makroekonomického výhledu došlo ke změně politiky ECB, která snížila úrokové sazby a nalila do trhů obrovský objem likvidity. Další uvolňování měnové politiky ECB není aktuálně na pořadu dne, ale nelze vyloučit, že se ekonomika ještě zhorší. Tato publikace má pouze informativní charakter a její text není právně závazný. Nejedená o investiční doporučení, nabídku nebo výzvu k nákupu nebo prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s maximální pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, naprostou spolehlivost údajů v něm uvedených nelze zaručit. ING Investment Management nenese odpovědnost za ztrátu, která může čtenáři vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci.
