MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta
Michal Pluhař, DiS.
Intoxikace informovanost ţáků 8. a 9. tříd základních škol se zaměřením na alkohol
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Straková Brno, březen 2011
1
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Jany Strakové a v seznamu literatury uvedl všechny pouţité literární a odborné zdroje.
V Brně, dne 20. května 2011
…..................................... podpis
2
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Janě Strakové za rady, metodické vedení a cenné připomínky, které mi poskytla při její tvorbě. Děkuji také ředitelce ZŠ v Němčicích nad Hanou paní Mgr. Matouškové za poskytnutí moţnosti distribuce dotazníků potřebných k vytvoření této práce.
3
Obsah
ÚVOD…………………………………………………………………………… 6 1 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY……………………………. 7 2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA INTOXIKACÍ………………………... 8 2.1 Vstup toxické látky do organizmu………………………………………….
8
2.2 Příčiny intoxikací…………………………………………………………...
8
2.3 Přednemocniční péče o intoxikované……………………………………… 10 2.4 Nemocniční péče o intoxikované…………………………………………..
12
2.4.1 Zabránění vstřebání jedu z gastrointestinálního traktu…………….... 12 2.4.2 Zrychlení eliminace jedu z organismu………………………………
14
3 INTOXIKACE ALKOHOLEM…………………………………………...
18
3.1 Historie alkoholu…………………………………………………………..
20
3.2 Působení alkoholu na organizmus…………………………………………
20
3.3 Akutní intoxikace alkoholem……………………………………………...
22
3.4 Kocovina…………………………………………………………………..
23
3.5 Chronická intoxikace alkoholem……………………………………….. 24 3.6 Stádia „chronické intoxikace alkoholem“……………………………… 24 3.7 Účinky alkoholu na organismus…………………………………………..
26
3.8 Fetální alkoholový syndrom………………………………………………
30
3.9 Terapie závislosti na alkoholu…………………………………………….
31
4 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O INTOXIKOVANÉ ALKOHOLEM ..
34
5 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE …………………………….........
38
6 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A ANALÝZA VÝSLEDKŮ …………………….
39
6.1 Charakteristika respondentů …………………………………………….
39
6.2 Výsledky šetření ………………………………………………………...
39
7 DISKUZE……………………………………………………………………
58
8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ………………….
62
9 ZÁVĚR………………………………………………………………………
63
ANOTACE……………………………………………………………………..
64
ANNOTATION………………………………………………………………..
65
4
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ……………………..
66
SEZNAM ZKRATEK………………………………………………………..
69
SEZNAM TABULEK………………………………………………………..
70
SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ…………………………………………..
71
SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………..
72
5
ÚVOD Intoxikace u dětí v dospívajícím věku nejsou ojedinělé. Vzhledem k mému zaměstnání (zdravotnický záchranář) se s nimi setkávám poměrně často. Po více neţ pěti letech mé praxe zastávám názor, ţe intoxikací (hlavně alkoholem) přibývá a současně se sniţuje věk těchto osob. K intoxikacím dochází z mnoha příčin a jsou způsobeny rozsáhlou škálou látek, které mohou na lidský organizmus působit toxicky. Intoxikace dělíme na náhodné a úmyslné. Mezi náhodné patří převáţně situace, kdy se člověk napije z neoznačené láhve, vezme si jiné léky, sní jedovaté houby, nebo neodhadne mnoţství alkoholu, které je jeho tělo schopno zvládnout apod. Do druhé skupiny patří převáţně suicidální pokusy. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil převáţně na intoxikace alkoholem u dospívajících dětí, navštěvující 8. a 9. třídy základních škol. Dle mého názoru se jedná o věk, kdy by měly být tyto děti edukovány o rizicích intoxikací alkoholu. Právě v tomto věku své první pokusy s alkoholem a ve většině případů to připomíná systém „pokus omyl“ a vůbec nedomýšlí následky. Ve své práci bych rád zjistil, jaké znalosti tihle ţáci mají a jak moc velkou mají zkušenost. Velmi zajímavé bude zjištění, kde dostali první informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích. Můj osobní názor je, ţe většinu prvních informací o alkoholu dostanou od svých podobně starých vrstevníků. Je zcela na místě, aby se na edukaci dětí na téma intoxikace (alkoholem) podíleli zejména rodiče a učitelé na základních školách.
6
1 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Dle zaměření bakalářské práce byly stanoveny následující cíle a k nim adekvátní očekávané výsledky. Cíl: 1. Zhodnotit úroveň znalostí studentů 8. a 9. tříd základní školy na téma intoxikace obecně se zaměřením na alkohol. Očekávaný výsledek: 1. Jako typické příznaky intoxikace alkoholem, označí minimálně 75% respondentů současně nevolnost (zvracení), poruchy vědomí a excitaci. 2. Jako nebezpečné noxy, vzhledem k riziku intoxikace, označí minimálně 75 % respondentů současně alkohol, houby a léky. 3. Minimálně 50% ţáků odpoví správně součastně na všechny vědomostní poloţky týkající se první pomoci při intoxikaci alkoholem. Cíl: 2. Porovnat znalosti mezi chlapci a děvčaty na téma intoxikace alkoholem. Očekávaný výsledek: 4. Očekávám, ţe rozdíl v počtu správných odpovědí mezi oběma pohlavími bude maximálně 10 % z celkového počtu vědomostních poloţek. Cíl: 3. Pojmenovat zdroje informací ţáků 8. a 9. tříd základních škol o problematice intoxikací alkoholem. Očekávaný výsledek: 5. Nejčastěji uváděný zdroj informací o intoxikacích alkoholem budou dle odpovědi respondentů média. Cíl: 4. Objektivizovat subjektivní hodnocení znalostí ţáků 8. a 9. tříd ZŠ na téma intoxikace alkoholem. Očekávaný výsledek: 6. Předpokládám, ţe minimálně 75% respondentů bude svoje znalosti na téma intoxikace alkoholem hodnotit stupněm chvalitebně nebo výborně.
7
2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA INTOXIKACÍ Intoxikace je náhlá příhoda v lidském ţivotě, kdy dojde k proniknutí cizorodé látky, která natolik negativně ovlivní fyziologické procesy, ţe můţe způsobit aţ smrt organismu. Jsou velmi častým důvodem k hospitalizaci, i kdyţ ne vţdy na jednotce intenzivní péče, kde končí maximálně 15 % všech otrav.1
2.1 Vstup toxické látky do organizmu Toxická látka můţe do lidského organizmu vstoupit dvěma různými cestami a to buď enterálně anebo parenterálně. Enterální vstup (ústy) Enterální cesta je nejčastějším vstupem noxy do organizmu (roztoky, potraviny, houby, alkohol, tablety apod.). Parenterální vstup Parenterálním
cestou
se
rozumí
vstup
jiný
neţ
prostřednictvím
gastrointestinálního traktu – inhalační otravy (plyny, těkavá rozpouštědla), otravy jedem vstřebaným přes kůţi, spojivku, intravenózně aplikovaná xenobiotika.2
2.2 Příčiny intoxikací: Příčiny intoxikací lze rozdělit na náhodné a úmyslné. Úmyslné intoxikace rozdělit na experimentální, vraţedné, sebevraţedné a iatrogenní. 1. Intoxikace náhodné – kdy není zřejmý úmysl. Jedná se zejména o náhodné poţití léků při hře, ze zvědavosti. Ze stejného důvodu děti často poţijí kosmetické přípravky, chemické čistící prostředky. Otravy v průmyslu a zemědělství (toxické páry, náhodné poţití postřiků). Dále sem patří taktéţ intoxikace, které nastanou v souvislosti s jinou tragickou událostí – otravy CO
1 2
Srov. ZADÁK, Z., HAVEL, E., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 26 Srov. DRÁBKOVÁ, J., Otravy, předávkování, antidota,referátové výběry z anestezie a resuscitace,s. 5 8
u popálených pacientů zejména v uzavřeném prostoru, otravy CO a jinými plyny u autonehod s hořením, apod. 2. Intoxikace nenáhodné - je zde zřejmý úmysl. Rozlišují se na: Experimentální Otravy v rámci experimentu s drogou, ze zvědavosti nebo jiţ v souvislosti se závislostí. Dříve byl tento typ otrav doménou zejména mladých dospělých, dnes se však hranice posouvá ke stále mladším ročníkům a nejsou výjimkou ani děti staršího školního věku. Vraţedné S úmyslem znehybnět, poškodit, zneškodnit či zavraţdit. V současnosti taktéţ jako součást syndromu zneuţívání dětí. Sebevraţedné Naprostá většina akutních intoxikací u dospělých, jedná se o záměrné sebepoškozování. Nečastěji jsou to však demonstrativní sebevraţedné pokusy, skutečné sebevraţedné pokusy jsou méně časté. Nejčastěji se jedná o intoxikace kombinované s uţitím léků více skupin (často analgetika kombinací s benzodiazepiny, benzodiazepiny
kombinací
s
neuroleptiky,
tricyklickými
antidepresivy,
antihypertenzivy). Prognóza lékových otrav je všeobecně poměrně dobrá, tedy pokud se nejedná o otravu, kdy se příznaky a tedy i léčba opoţďují od poţití o několik hodin – nedobrou prognózu obecně mají otravy paracetamolem a houbami – resp. muchomůrkou zelenou.3 3. Iatrogenní Nejčastěji se jedná o celková anestetika a nedepolarizující i nepolarizující svalová relaxancia, vysoké dávky opioidních analgetik, v určitých koncentracích taktéţ inhalační anestetika. Jsou to preparáty, které vyvolají poruchu vědomí, ale způsobí taktéţ zástavu dechu.
3
Srov. ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, s. 248 9
2.3 Přednemocniční péče o intoxikované Přednemocniční péče o intoxikované se dá rozdělit na laickou a odbornou. Úkoly laické přednemocniční péče jsou dostat nemocného z dosahu toxické noxy, snaţit zajistit základní fyziologické funkce, zhruba zjistit o co se jedná a jak k tomu došlo, zavolat na odbornou lékařskou pomoc a popřípadě potřeby resuscitovat dokud není přítomna odborná lékařská pomoc. Odborná přednemocniční pomoc má svá specifika dle stavu postiţeného. Úkoly laické první pomoci: -
Odstranění postiţeného z dosahu toxické noxy (platí zejména pro otravu plynnými jedy – CO, kyanidy, organofosfáty).
-
Zavolání odborné lékařské pomoci (telefonní číslo 155, popř. 112).
-
Zajištění základních ţivotních funkcí (udrţení průchodných dýchacích cest, zabránění aspiraci, dostatečná ventilace, krevní oběh a perfuze tkání).
Úkoly odborné první pomoci: -
Rychlá diferenciální diagnostika (vyloučení jiných příčin bezvědomí nebo křečových stavů – epilepsie, diabetes mellitus, febrilní křeče, myxedém).
-
Kontrola základních ţivotních funkcí - monitoring základních ţivotních funkcí patří mezi hlavní vyšetření u odborné pomoci. Patří sem: krevní tlak, puls, saturace (SpO2), glykemie.
-
Zajištění nepřímých známek identifikace xenobiotika, které otravu způsobilo (zajištění tablet v místě nálezu dotyčného, dopis na rozloučenou, okolnosti nálezu postiţeného – poţár, autonehoda, apod.).
10
Tabulka č. 1: Diferenciální diagnostika intoxikací 4
Objektivní stav pacienta a jeho posouzení Posuzovaná oblast
Příznaky a příčiny intoxikací
Překrvená - alkohol, atropin, antihistaminika Višňová - kyanidy, CO Cyanotická - anilin, nitráty, chloramin Bledá - olovo, benzen, fluoridy Opocená – organofosfáty Kůţe Zvýšená - salicyláty, atropin, antihistaminika Tělesná Sníţená - barbituráty, opiáty, benzodiazepiny teplota Tachykardie - atropin, barbituráty, amfetamin Bradykardie - opiáty, dioxin, organofosfáty Tepová Nepravidelný - dioxin, tricyklická antidepresiva frekvence Sníţený - opiáty, hypnotika, barbituráty Zvýšený (aţ křeče) - organofosfáty, kyanidy, tricyklická Svalový tonus antidepresiva Mióza - opiáty, organofosfáty Mydriáza - atropin, kokain, nikotin, tricyklická antidepresiva Zornice Zápach z úst alkohol, kyanidy, toluen, ether Pokud je postiţený při vědomí lze se v rámci přednemocniční péče pokusit o vyvolání zvracení (viz. kapitola 2.4.1). Pokud se tak nestane, musí se obsah ţaludku odsát, aby nedošlo k ţivot ohroţující akutní hypernatrémii. Vyvolání zvracení je kontraindikováno u perorálního poţití kyselin, louhů a saponátů, a taktéţ u pacientů s poruchou vědomí. 5 Podávání specifických antidot je doménou především nemocniční péče o intoxikované, nicméně v diferenciální diagnostice poruch vědomí s podezřením na intoxikaci lze uţít Naloxonu (antidotum opioidů) nebo Anexatu (antidotum benzodiazepinů).6 Transport do místa cílového ošetření Transport do zdravotnického zařízení lze rozdělit převoz pozemní nebo vzdušnou cestou. O typu transportu rozhoduje dispečink, který rozhodne podle vzdálenosti od výjezdového stanoviště, urgentnosti případu a terénu, kde k intoxikaci dojde. 4
Srov. JAROŠ, F., HAGARA, L., Praktická toxikológia, s. 124 Srov. Tamtéţ 6 Srov.: ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, s. 249 5
11
2.4 Nemocniční péče o intoxikované Nemocniční péče navazuje bezprostředně na opatření učiněná před transportem a během něj. Je nutné mít zajištěný přístup do cévního řečiště, odebrat a odeslat k toxikologickému rozboru 200 ml ţaludečního obsahu, min. 20 ml moči a min 10 ml krve. Pokud máme podezření na intoxikaci těkavou látkou, je třeba neuţívat před odběrem desinfekční prostředek, protoţe by mohl zkreslit výsledek.
2.4.1 Zabránění vstřebání jedu z GIT Zabránit vstřebávání jedu z GIT se dá několika způsoby. Patří sem vyvolání zvracení, výplach ţaludku, zrychlení pasáţe GIT a nebo vysoké klyzma. Čím dřív dojde k alespoň jedné z těchto opatření, jsou následky intoxikace niţší. Vyvolání zvracení U pacientů, kteří jsou při vědomí lze vyvolat zvracení (odstraní více xenobiotika neţ výplach ţaludku), a to jednak mechanicky – dávivý reflex nebo uţitím emetik. Příklady uţívaných emetik: - Ipecacuanhový sirup – u dětí 15 ml, u dospělých 30 ml, nutné smíchat s vodou nebo ovocnou šťávou. Je kardiotonický, nesmí být pouţit u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, kardiomyopatií, u dětí do 8 měsíců. - Hypertonický roztok NaCl – 200 ml vody + 2lţíce soli (výsledná koncentrace NaCl je asi 15%). Takto připravený roztok obvykle vyvolá do 5 minut pylorospasmus a zvracení. Pokud k tomuto nedojde, je nutné odsát ţaludeční obsah sondou. Tento postup je kontraindikován u kojenců a malých dětí, které jsou k hypernatremii obzvláště citlivé. - Apomorfin (látka podobná morfinu vyvolávající zvracení) - 0,1mg/kg. Jeho antidotum je Naloxon. Kontraindikováno u kojenců, malých dětí a podezření na intoxikaci látkou tlumící dechové centrum.7 Zvracení nevyvoláváme u poţití louhů a kyselin. Ţaludek je proti různým ţíravinám značně odolný. Jeho vnitřní stěny jsou pokryté speciálním hlenem, který chrání ţaludeční stěny před kyselým prostředím, které v ţaludku normálně je. Ale
7
Srov. DRÁBKOVÁ, J., Otravy, předávkování, antidota, referátový výběr Anestezie a resuscitace, s. 8 12
jícen, hltan a dutina ústní nikoli. Tyto orgány se poleptají při poţití a podruhé pokud vyvoláme zvracení. Výplach ţaludku Doporučuje se do 4h od poţití jedu, pokud ovšem nelze vyloučit, ţe dotyčný poţil látku tlumící peristaltiku (anticholinergika, psychofarmaka, hypnotika, opioidy), lze jej provést i po uplynutí tohoto intervalu.8 Lze jej tedy provést u pacienta při vědomí a spolupracujícího, nebo u pacienta, který má dostatečně zajištěné dýchací cesty proti aspiraci. Jediným takovým spolehlivým zajištěním dýchacích cest je stále orotracheální či nasotracheální intubace, event. tracheostomie s uţitím tracheostomické kanyly s fixačním balonkem. Nelze nikdy provádět laváţ ţaludku u pacienta v bezvědomí, který má zajištěné dýchací cesty laryngeální maskou.9 Postup provedení výplachu ţaludku: - Zavedení ţaludeční sondy s velkým průsvitem – nejlépe v poloze na levém boku. - Kontrola pozice sondy insuflací vzduchu a současným poslechem fonendoskopem nad epigastriem. - Odsátí ţaludečního obsahu se současným odebráním vzorku k toxikologické analýze. - Výplach 200-400 ml FR nebo vlaţné vody (1 lţíce soli/litr), odsát a opakovat aţ 20x, dokud sonda neodvádí čistou tekutinu. U dětí vţdy vyplachujeme vlaţným fyziologickým roztokem v dávce 4 ml/kg v jedné instilaci. - Na závěr podat aktivní uhlí, dospělým 50-100 g do 2 hodin od intoxikace, u těţkých intoxikací aţ 200 g á 4-8 hodin. Pokud se potvrdí intoxikace látkou s enterohepatálním oběhem, je nutné dávku aktivního uhlí opakovat po 2-4 hodinách během prvních 24 hodin pobytu v nemocnici. U některých otrav je podání aktivního uhlí v prevenci vstřebání jedu účinnější neţ výplach ţaludku. Velmi dobře se na aktivní uhlí váţí barbituráty, benzodiazepiny, meprobamat, karbamazepin, antidepresiva, teofylin, dioxin, paracetamol, salicyláty.
8 9
Srov. ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, s. 251 Srov. LARSEN, R., Anestezie, s. 491 13
Mezi látky, které se na aktivní uhlí prakticky nadsorbují patří lithium, ţelezo, arsen, olovo, měď, bor, jod, brom, draslík, alkoholy a glykoly, pesticidy, silné kyseliny a zásady, uhlovodíky (benzín, nafta, petrolej), kyanidy, strychnin, projímadla. Do ţaludku lze podávat taktéţ jiné látky, které zmírní účinek jedu. Uţívá se 2% hydrogenuhličitan sodný při otravě preparáty ţeleza, roztok hypermanganu oxiduje strychnin a kyanidy, vápenná voda nebo mléko vede ke vzniku nevstřebatelných solí při poţití fluoridů nebo kyseliny šťavelové, parafínový olej vyváţe tuková rozpouštědla a fenoly. Při otravě jodem se uţívají mouka a výrobky z mouky, které rovněţ vytvoří nevstřebatelné struktury. Bentonit nebo hlína zabrání vstřebání parquatu a squatu. Při otravě silnými kyselinami se doporučuje okamţitě vypít aţ 300 ml Anacidu, u otrav louhem aţ 200 ml zředěného octa (1%).10 Zrychlení pasáţe GIT Odborná literatura doporučuje jednorázové podání 35-75% Sorbitolu 3-4 ml/kg - maximálně však 150 g. V kombinaci s aktivním uhlím je výsledek vţdy nejistý, protoţe aby se látka na uhlí navázala, je třeba i jistá doba kontaktu s aktivním povrchem, tudíţ navození průjmu by bylo zcela kontraproduktivní. Vysoké klysma Je účinné u otrav muchomůrkou zelenou. Uţívá se slabý roztok kyseliny octové – 2 lţíce octa/litr vody.
2.4.2 Zrychlení eliminace jedu z organismu Tato opatření jsou na místě pouze tehdy, pokud jde o velmi závaţnou otravu, u které lze tímto způsobem odstranit významné mnoţství jedu a lze tak očekávat významné zlepšení stavu pacienta. Před nasazením těchto metod je vhodné konzultovat toxikologické středisko.
10
Srov. ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, s. 252 14
Forsírovaná diuréza Opatření, které zabraňuje resorpci jedu a jeho aktivních metabolitů v ledvinných tubulech zpět do organismu. Není účinná, pokud se jedná o intoxikaci látkou s vysokým podílem frakce vázané na bílkoviny krevní plazmy, jako jsou tricyklická antidepresiva, karbamazepin, fenytoin a nebo v případě, ţe distribuční objem xenobiotika je příliš velký, jako je tomu např. u paracetamolu. Zvýšenou produkci moči dosáhneme jednak vyšším přívodem tekutin – tedy parenterálním podáváním krystaloidů za pečlivého bilancování příjmu a výdeje tekutin a sledování iontogramu. Dále pak můţeme ovlivnit pH moči, čímţ zvýšíme stupeň ionizace některých látek a tím i jejich rozpustnost v tucích. Při otravě některou ze slabých kyselin je s výhodou moč alkalizovat – salicyláty, barbituráty, u otrav zásadami acidifikovat. Acidifikace je indikována výjimečně u těţkých otrav chlorpromazinem a amfetaminy. Forsírovaná diuréza má své úskalí. Rizika z ní plynoucí jsou zejména u pacientů citlivých na přetíţení tekutinami – starší nemocní, pacienti s onemocněním ledvin a kardiaci. Kromě plicního edému je zde riziko edému mozku, poruch elektrolytové rovnováhy a acidobaze.11 Mimotělní eliminační metody Jedná se zejména o hemodialýzu a hemoperfuzi. Je nutné zajistit kvalitní centrální ţilní přístup (vena subclavia a vena jugularis) dialyzačním katetrem. Moţnými komplikacemi jsou krvácení v místě vpichu, vznik pneumotoraxu s následnou nutností hrudní drenáţe, zanesení infekce, iontová dysbalance nebo porucha koagulace v důsledku uţití antikoagulantu nebo heparinu. Absolutní indikace mimotělních eliminačních metod jsou pouze v případě: - kdy účinek jedu je úměrný jeho sérové hladině, - látka snadno přechází přes dialyzační membránu, - mimotělní eliminační metoda významně doplní jinou cestu eliminace, - pacienti s renálním selháváním, - pacienti s refrakterní poruchou acidobaze.
11
Srov. ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, s. 253 15
Hemodialýza Dále jen HD neodstraní látky vysoce rozpustné v tucích s velkým distribučním objemem.
Je
prospěšná
hlavně
u
otrav
barbituráty,
lithiem,
metanolem,
etylenglykolem, salicyláty.12
Hemoperfuze Uţití hemoperfuze (dále jen HP) je vhodné u otrav houbami (Amanita phalloides), fenobarbitalem, karbamazepinem, teofylinem. Je schopna eliminovat z organizmu látky s vysokou molekulovou hmotností a výraznou vazbou na bílkoviny. Vylučování paracetamolu, tricyklických antidepresiv ani paraquata a diquatu není HD ani HP ovlivněno. Specifická antidota Jedná se o látky, které mírní toxický účinek jedu. Mohou působit nejrůznějšími mechanismy: - receptorovým antagonismem (např. Naloxon, Flumazenil), - vytvořením méně toxického komplexu s jedem, který je posléze, buď nevstřebatelný nebo lépe eliminovatelný (např. vápenatá voda, digitalis antidot), - ovlivněním metabolismu jedu, kdy je zamezeno vzniku škodlivých metabolitů (ACC, etanol u otravy metanolem), - náhradou komponent, které jsou účinkem jedu sníţeny ke smrtelným hodnotám (např. glukosa u otravy insulinem, substituce koagulačních faktorů u otravy deriváty kumarinu), - vytěsněním jedu z vazby na bílkovinu a umoţnění jeho lepší eliminace (např. penicilin u otrav muchomůrkou zelenou). Specifických antidot je relativně malé mnoţství a některá z nich mají sama o sobě toxické účinky.13 Přehled známých antidot je uveden v tabulce číslo 2.
12 13
Srov. ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, s. 254 Srov. Tamtéţ, s. 254-255 16
Tabulka č. 2: Specifická antidota14 JEDY
Atropin, rulík (anticholinergika) Benzodiazepiny Beta-blokátory Ca –blokátory Dioxin Etylenglykol Fluoridy Hadí jedy Inzulín, PAD Izoniazid (antituberkulotikum) Karbamáty Kumariny Kyanidy Metanol Opioidy Organofosfáty CO Paracetamol Těţké kovy Ţelezo Nedepolarizijící svalová relaxancia steroidního typu
14
SPECIFICKÁ ANTIDOTA
fyzostigmin (Syntostigmin) flumazenil (Anexate) glukagon, adrenalin, dobutamin glukagon, Ca chlorátům digitalis antidot (specifické ovčí protilátky) Etanol Ca chlorátům, Ca glukonicum specifické koňské protilátky glukosa, glukagon Pyridoxin Atropin vitamín K, mraţená plasma, Prothromplex natrium nitrosum Etanol naloxon (Intrenon) atropin, obidoxim, pralidoxim (aktivátory cholinesterázy) kyslík, včetně hyperbaroxie N-acetylcystein dimerkaptol, penicilamin, EDTA Desferoxamin sugamadex (Bridion)
Srov. ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, s. 254 17
3 INTOXIKACE ALKOHOLEM Z chemického hlediska se jedná o etanol, resp. etylalkohol, organickou látku, jejíţ funkční hydroxylová skupina ji činí vynikajícím rozpouštědlem organických i anorganických látek.15 Jeho chemický vzorec je C2H5OH, také psaný jako C2H6O. Tato čirá bezbarvá kapalina je součástí řady alkoholických nápojů, kde se nachází v různém mnoţství. Alkoholické nápoje jsou dle §1 odst. 2 Zákona č. 37/89 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi lihoviny, destiláty, víno, pivo a jiné nápoje, které obsahují více neţ 0,75 obj. % alkoholu.16
Etanol
se
do
organismu
vstupuje
všemi
cestami,
nejčastěji
však
17
gastrointestinálním traktem. Neporušenou kůţí se vstřebává jen velmi málo. Inhalace alkoholu se dříve uţívala v experimentu na zvířatech, dnes je k ní zcela výjimečně přistupováno při nezvladatelném deliriu z odnětí alkoholu u závislých osob. Intravenosně
podaný
speciální
preparát
má
význam
v léčbě
intoxikace
etylenglykolem.18 Etanol vzniká kvašením cukrů nejrůznějších druhů ovoce a obilovin. Nejčastěji vinných hroznů, ale také datlí, rýţe, agáve, ječmene nebo kukuřice, dokonce z medu. Kvasinky samotné jsou na koncentraci etanolu v roztoku velmi citlivé a při dosaţení koncentrace 14-18 % etanolu samy hynou. Koncentrovanější roztoky se vyrábí destilací zkvašené suroviny. Významným aspektem toxicity etanolu, není jen jeho koncentrace, ale i celkové vypité mnoţství konkrétního nápoje či nápojů. Za relativně bezpečné mnoţství, které můţe bez většího rizika vypít zdravý dospělý, je podle WHO povaţováno 20 g 100% etanolu za den (resp. 16 g pro ţeny, 24 g pro muţe).19 Etanol má malou molekulu a velmi snadno prochází přes biologické membrány. Jeho působením jsou postiţeny prakticky všechny buněčné struktury. Poţitý etanol se dostává do krevního oběhu procesem absorpce a distribuce. Sliznicí dutiny ústní se prakticky neresorbuje, proto není třeba se obávat potíţí v případě uţití 15
Srov. DUCHOŇ, J., a kol., Lékařská chemie a biochemie, s. 54 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Soudní lékařství, s. 529 17 Srov. PLCHOVÁ, D., Nejčastější otravy a jejich terapie, s. 57 18 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Soudní lékařství, s. 205 19 Srov. Tamtéţ s. 232 16
18
ústní vody či tinktury k ošetření dásní s obsahem etanolu před řízením motorového vozidla. 20 % etanolu je vstřebáno ţaludeční sliznicí, zbytek sliznicí tenkého střeva. Rychlost resorbce alkoholu závisí na jeho koncentraci v nápoji, mnoţství a kvalitě předchozí ţaludeční náplně. Po fázi resorpční následuje fáze redistribuce, kdy je etanol krví transportován k jednotlivým orgánům. Nejrychleji jsou tedy zasaţeny mozek, plíce, játra a ledviny. Při vyšetření krve na obsah etanolu se tato hodnota prakticky rovná hodnotě v mozku. Distribuce látky je ukončena 60 - 90 minut od ukončení konzumace. 90 % vstřebaného etanolu se v organismu metabolizuje, zbylých 10 % je beze změny vyloučeno močí, stolicí, potem a dechem. V nepatrném mnoţství je syntetizován bakteriemi ve střevě, ale tato hodnota je v souvislostí s jeho konzumací zcela zanedbatelná. Hlavním orgánem, kde probíhá metabolizmus etanolu jsou játra. Určité mnoţství můţe být oxidováné taktéţ v příčně pruhované svalovině, ale predominantní úlohu jater dokazuje významná porucha jeho metabolismu u jedinců s potro-kaválním zkratem. V jaterní buňce existují 3 hlavní metabolické cesty, které jsou vázány kaţdá na jinou subcelulární strukturu, a význam některých z nich se zvyšuje především za patologických okolností. - Alkoholdehydrogenáza (dále jen ADH) - enzym vázaný na cytosol a solubilní buněčné frakce. Konečným produktem je voda, oxid uhličitý a energie. Tímto způsobem se v organismu metabolizováno se 2/3 aţ ¾ etanolu. Aktivita ADH se s chronickou konzumací nezvyšuje. - Mikrosomální alkohol oxidující systém (dále jen MEOS) - soubor enzymů vázaných na endoplazmatické retikulum. Při občasné konzumaci etanolu je jeho aktivita minimální a 2-3x se zvyšuje s chronickou konzumací. Lze tím vysvětlit přechodnou toleranci vyšší dávek u chronických abuzérů. - Kataláza: skupina enzymů vázaná na peroxizomy, oxiduje max. 2% vstřebaného mnoţství etanolu. Tento enzymový systém je plnohodnotně funkčně vyzrálý aţ v 5 letech věku dítěte, proto jsou děti mladší 5 let vůči etanolu mimořádně citlivé. Aktivita se s chronickým uţíváním nezvyšuje.20 20
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Soudní lékařství, s. 530 19
3.1 Historie alkoholu Alkohol je starý jako lidstvo samo a stejně tak dlouhou dobu jsou známé jeho účinky na lidský organizmus. Od nepaměti byl uţíván jako desinfekční prostředek k čistění ran, později taktéţ k desinfekci nástrojů, byly známy jeho pozitivní účinky na tlumení bolesti, pro které měl své místo při jedněch z prvních chirurgických operací – ještě dříve neţ byl objeven účinek éteru, uţíval se taktéţ k analgesii při trhání zubů.21 Jiţ ve 13. Století př.n.l. hrozil v Číně trest smrti, pokud byl člověk přistiţen na veřejnosti opilý, ve starověkém Řecku i Římě měl manţel právo zabít svoji opilou ţenu, opilý otrok dostal 80 ran holí. Alkohol zakázal Budha, Konfucius i Mohamed. V některých zemích, a to zejména arabských a skandinávských do dnešního dne trvá významná alkoholová prohibice.22
3.2 Působení alkoholu na organizmus Působení alkoholu na člověka je individuální. Existuje taktéţ významný rozdíl mezi abstinenty a chronickými uţivateli. Koncentraci etanolu v krvi vyjadřujeme v gramech absolutního etanolu na kilogram krve (g/kg), nicméně v odborné literatuře staršího data lze stále najít vyjádření pomocí promilí, které jsou ovšem svojí hodnotou s g/kg totoţné. Koncentraci etanolu v krvi lze rozdělit na několik stupňů. (viz. tabulka č. 3).
21
Srov. LARSEN, R., Anestezie, s. 70 Srov.: Z historie alkoholu I. - Starověké civilizace, [ONLINE],dostupné z http://www.destillo.cz/michane-napoje/zpravy/z-historie-alkoholu-i-staroveke-civilizace [cit. 2011 -0225] 22
20
Tabulka č. 3: Vliv etanolu na člověka dle koncentrace v krvi23 Hladina etanolu v krvi v g/kg
VLIV ETANOLU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS
do 0,20 g/kg
tato hladina je povaţována za neprůkaznou
0,21-0,30 g/kg
není významné pro silniční provoz
0,31-0,49 g/kg poţití alkoholického nápoje, ale jedince nelze označit za podnapilého 0,50-0,99 g/kg
2,0-2,99 g/kg
PODNAPILOST MÍRNÁ OPILOST - mírné sníţení pozornosti, soudnosti, zvýšení sebedůvěry, mnohomluvnost, prodlouţení reakční doby OPILOST - porucha koordinace, zpomalení tělesného výkonu TĚŢKÁ OPILOST - psychické poruchy, blábolivá řeč, těţká porucha koordinace pohybů, neschopnost samostatné chůze
3,0-3,99 g/kg
OTRAVA ALKOHOLEM - obluzení, stupor
4,0 a více g/kg
SMRTELNÁ OTRAVA ALKOHOLEM
1,0-1,49 g/kg 1,5-1,99 g/kg
Hladinu etanolu v krvi lze zjišťovat orientačně – detekční dechové trubičky ALTEST (změna ţlutého dvojchromanu draselného reakcí s etanolem na zelený), ALCOTEST nebo ALCOMAT (dechové analyzátory, které měří koncentraci etylalkoholu ve vydechovaném plynu infračerveným nebo elektrochemickým detektorem. Z legislativního hlediska nemá ţádná dechová zkouška průkaznou hodnotu. Z forenzních důvodů je často nutné, aby se dotyčná osoba podrobila odběru krve a její následné analýze nejlépe plynovou chromatografií. Plynová chromatografie je přesná metoda určení hladiny etylalkoholu v krvi, která ještě navíc odliší etanol od ostatních těkavých látek, jako je aceton, metanol, propanol nebo toluen. Následně je krev ještě kontrolně analyzována Widmarkovou metodou zaloţenou na principu redukce dvojchromanu draselného – ta ovšem prokáţe obecně těkavou látku v krvi a neodliší, zda se skutečně jedná pouze o etanol nebo o smíšenou intoxikaci. Průkaz etanolu v moči a následný přepočet na hladinu v krvi je komplikovaný a orientační, proto není rutinně uţíván.24 V soudně lékařské a kriminalistické praxi se ukázaly být velmi důleţitými také tzv. Zpětné propočty, neboť určená hladina etanolu nás informuje o hodnotě, která byla aktuální v době odběru, nicméně nic neříká o hodnotě, kterou měl dotyčný v krvi 23 24
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Soudní lékařství, s. 532 Srov. Tamtéţ s. 533 21
v okamţiku dopravní nehody nebo trestného činu. Zpětný propočet pracuje s faktem, ţe za kaţdou hodinu klesne koncentrace etanolu v krvi o 0,12-0,20 g/kg.25 Pokud není odběr krve z nějakého důvodu moţný, lze pro orientační zjištění hladiny etanolu v určitém okamţiku od ukončení konzumace zjistit tzv. Bilančním propočtem. Je třeba znát hmotnost osoby, mnoţství zkonzumovaných alkoholických nápojů a jejich koncentraci. 26
3.3 Akutní intoxikace alkoholem Alkohol je sociální droga, a jako taková je všeobecně vnímána lidmi jako relativně neškodná. Je to prostředek, bez kterého si spousta lidí nedokáţe představit zábavu, mnohdy mají pocit, ţe pokud se mají bavit, je naprosto nezbytné k tomu nápoj s obsahem etanolu uţít. „Opilost“ je přijímána jako stav veselosti, jako něco běţného a neškodného.
Stádia intoxikací alkoholem Účinek etanolu závisí na jeho koncentraci v krvi, ale taktéţ na aktuálním psychickém rozpoloţení jedince. K akutní intoxikaci dochází bezprostředně, maximálně do jedné hodiny, po poţití alkoholu. Rozpoznáváme stádia: Euforické – do 1 promile (do 1 g/kg) V malých dávkách vystupují do popředí spíše jeho pozitivní účinky, pro které je tak často vyhledáván. Jedná se hlavně o odstranění psychického napětí, uvolnění, potenciaci pocitu radosti, podporu sebedůvěry a vlastního ega. Alkohol působí jako anxiolytikum. Nicméně je nutné zdůraznit to, ţe v této fázi má etanol nejen pozitivní účinky na osobnost a sebevnímání, ale taktéţ můţe zesilovat negativní vlastnosti člověka, které mohou být následně nebezpečné, jako např. agresivita, a to hlavně ve spojitosti se sníţením sebereflexe.
25 26
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Soudní lékařství, str. 534 Srov. Tamtéţ str. 534 22
Hypnotické – 1-2,5 promile (1 – 2,5 g/kg) Stádium charakterizované setřelou mluvou, významnou poruchou koordinace pohybů, rovnováhy, poruchou zrakově pohybové souhry, zpomalením zpracování zrakových a sluchových vjemů. Typické je taktéţ sníţené vnímání bolestivých vjevů a z toho rezultující nebezpečí poranění. Přidává se amnézie. Narkotické – 2,5-3.5 promile (2,5 – 3,5 g/kg) Velmi těţká porucha koordinace pohybů, závaţné postiţení kognitivních funkcí. Postupně porucha vědomí. Hrozí pády, zvracení, aspirace. Asfyktické – nad 3,5 promile (nad 3,5 g/kg) Nastupuje stupor, který provází zpomalené a namáhavé dýchání, ztráta čití, sníţení reflexů. Hladiny etanolu nad 4 promile představují tak závaţnou metabolickou poruchu, která vede k areflexii, zástavě dechu, oběhu a smrti.27 Obecně platí, ţe hladina etanolu v krvi a její projevy jsou striktně individuální. Abstinent se 4 promile má podstatně niţší šanci na přeţití neţ chronický uţivatel. Je to dáno, jak je uvedeno výše, zvýšenou aktivitou MEOS u abuzérů. Průběh akutní etanolové intoxikace můţe být modifikován přítomností nejrůznějších dalších látek. Je smutnou pravdou, ţe naprostá většina intoxikovaných přivezených na urgentní příjem jsou intoxikace smíšené, nejčastěji alkohol v kombinaci s amfetaminem, alkohol v kombinaci s amfetaminem a kanabinoidy, alkohol v kombinaci s benzodiazepiny a alkohol v kombinaci s TCA (tricyklická antidepresiva). 28
3.4 Kocovina Soubor psychických, ale hlavně fyzických příznaků dostavujících se po alkoholovém excesu. Zahrnuje nadměrnou únavu, bolesti hlavy, pocity podráţdění, depresivní ladění, nevolnost, ale i zvracení.29 Proţitek je ryze individuální, ale vţdy způsobený toxickými metabolity etanolu jako je acetaldehyd a kyselina mravenčí. Jsou 27
Srov. BYDŢOVSKÝ, J., První pomoc, s. 41 Srov. JAROŠ, F., HAGARA, L., Praktická toxikológia. s. 145 29 Srov. Kocovina,[ONLINE], dostupné z http://www.celostnimedicina.cz/kocovina.htm [cit. 2011 -0301] 28
23
to buněčné jedy působící na všech subcelulárních úrovních. K jejich vyloučení je třeba vysoké mnoţství vody, iontů a vitamínů především vitamíny skupiny B a C.30 Důsledkem nevolnosti je dehydratace, iontová dysbalance a acidosa různého stupně, jeţ jsou zodpovědné za veškeré projevy „postintoxikačního syndromu“. Neboť játra bývají metabolismem etanolu aktuálně vysoce vytíţená a vkládají do této detoxikace maximální energii, bývají deficitní glukoneogenetické děje jaterní, proto tedy sklon intoxikovaných k hypoglykémii.31
3.5 Chronická intoxikace alkoholem Stav, který vzniká pravidelným, nadměrným a dlouhodobým uţíváním alkoholických nápojů. Lze jej charakterizovat jako závislost, která má dvě základní sloţky fyzickou a psychickou. Fyzická závislost Lze charakterizovat jako stav, kdy při odnětí látky dochází ke vzniku nejrůznějších abstinenčních příznaků, které způsobí jedinci takové potíţe (bolesti hlavy, trávicí potíţe, třes apod.), ţe jej donutí ji znovu uţít. Psychická závislost Lze charakterizovat jako stav, jeţ můţeme popsat jako baţení (carving) po určité látce.
3.6 Stádia chronická intoxikace alkoholem Na alkoholu je v České republice 700 tisíc závislých osob (statistika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze k březnu 2010) a co je ještě více alarmující – narůstající procento závislých v kategorii do 18 let a u ţen v produktivním věku. Chronická intoxikace alkoholem má 4 stádia: Poznávací stádium Stádium, ve které je etanol uţíván pro svoje „pozitivní účinky“, k navození pocitu radosti, ke zvýšení sebevědomí, k relaxaci. Nicméně je třeba uţití stále vyšších dávek k dosaţení tohoto cíle. 30 31
Srov.: DUCHOŇ, J., a kol., Lékařská chemie a biochemie, s. 54 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Soudní lékařství, s. 535 24
Varovné stádium Charakterizované častou opilostí. Je to období, ve kterém si závislý ani jeho okolí obvykle neuvědomují, ţe se jedná o vznik reálného nebezpečí. Dochází k přechodu z méně koncentrovaných alkoholických nápojů (pivo, víno) k lihovinám. Stádium rostoucí tolerance Opilost je čím dál tím častější, objevuje se amnézie na dobu pití, zvyšuje se tolerance k dávkám etanolu. Často jsou takto postiţené osoby schopné dlouhé doby abstinence, ale po nějakém čase do závislosti znovu upadají. Typická je vysoká aktivita MEOS. Konečné stádium Vyčerpání funkčních rezerv organismu, sníţená tolerance k dávkám alkoholu, vznik těţkých onemocnění jater, ledvin, plic, těţká porucha imunitního systému. Významné jsou taktéţ neuropsychické změny ústící často aţ do projevů psychózy včetně deliria. 32 Dle kanadského lékaře Dr. Jellineka lze rozlišit 40 varovných příznaků alkoholismu. Českou modifikací tohoto sytému je 6 základních příznaků, z nichţ alespoň 3 se musí objevovat po dobu ne kratší neţ 12 měsíců. Definoval je Dr. Nešpor, český psychiatr, ve své knize Návykové chování a závislost. Jedná se o: -
carving – tzv. baţení,
-
zhoršené sebeovládání v souvislosti s poţíváním alkoholických nápojů,
-
zvyšování tolerance,
-
zanedbávání osobních zájmů,
-
stav, kdy osoba ví, ţe má s pitím problém a je si vědoma reálného nebezpečí, ale přesto pije dál. K diagnostice při podezření na problémy s pitím alkoholu lze uţít i dotazník
TWEAK (Tolerance, Worry, Eye openner, Amnesia, Cut down) – jedná se o zkratku počátečních písmen jednotlivých otázek, který s poměrně vysokou účinností můţe alkoholismus odhalit (viz. tabulka č. 4).33 32
Srov. Stádia závislosti, [ONLINE], dostupné z http://paveldanko.com/alkohol/index.htm#stadia_zavislosti [cit. 2011-02-02] 33 Srov. HRAZDÍRA, L., Speciální neurologie, s. 236 25
Tabulka číslo 4: Dotazník TWEAK SLEDOVANÁ OBLAST Tolerance Obavy Ranní pití Amnézie Přestat
OTÁZKA
BODY
Kolik alkoholu musíte pít, abyste se cítil v více neţ dva „drinky“ „povznesené náladě“? = 2 hody Máte blízké přátele, kteří dali v poslední době ano = 1 bod najevo znepokojení z vašeho pití? Dáte si někdy „sklínku po ránu“? ano = 1 bod Měla jste někdy na dobu pití tzv. „okno“? ano = 1 bod Přemýšlíte někdy o tom, ţe byste měla přestat ano = 1 bod pít?
Dosaţené skóre 3 a více bodů znamená, ţe se u dané osoby jedná o alkoholizmus. Uvedené však ještě nic neříká o fázi a závaţnosti závislosti.34
3.7 Účinky alkoholu na organismus Etanol je významný buněčný jed. Způsobuje poškození na všech subcelulárních úrovních. Mění kinetiku a dynamiku enzymatických reakcí, způsobuje významné změny v poměru cytokinových řad a poruchy v replikaci DNA, z čehoţ rezultují výrazné dysfunkce celých orgánových systémů, včetně mutagenního a teratogenního efektu. Podrobně jsou informace o účincích etanolu uvedeny níţe. 1) Poškození orgánů a orgánových systémů Játra Hlavní orgán, kde se etanol oxiduje, i kdyţ v menší míře je metabolicky zpracováván i svalstvem. Při chronickém uţívání dochází k destrukci jaterních buněk, jejich anatomické i funkční dyskoordinaci, která postupem času vyústí aţ v jaterní cirhosu. V prvních fázích postiţení jaterní buňky dochází k elevaci transamináz, později s rostoucí fibroproliferací taktéţ k nárůstu sérového bilirubinu. Díky těmto změnám dochází k poruše ostatních jaterních funkcí, jako je metabolismus lipoproteinů, syntéza koagulačních faktorů, sníţená schopnost detoxikovat jiná xenobiotika.35
34
Srov. Dotazník Tweak, [ONLINE], dostupné z http://www.anamneza.cz/moduly/clanek.php?id=751&sekce=18 [cit. 2011-02-02] 35 Srov. Alkohol a játra, [ONLINE], dostupné z http://drogy.doktorka.cz/jatra-alkohol [cit.2011-02-02] 26
Kardiovaskulární systém V důsledku změny lipoproteinového spektra dochází ke vzniku nebo akcentaci aterosklerotických změn v srdci a cévách, a to se všemi jejími důsledky. Podílí se na vzniku hypertenze, ischemické choroby srdeční. Typický je taktéţ vznik dilatační kardiomyopatie, s typickým nálezem velmi nízké ejekční frakce a zmnoţením vazivové tkáně v bioptických nálezech z myokardu. S tím souvisí taktéţ celá řada komplikací, jako je infarkt myokardu, tvorba aneurysmat na velkých i malých cévách, včetně rizika jejich ruptury, vyšší incidence krvácivých i ischemických cévních mozkových příhod.36 Plíce a ventilace V důsledku poškození funkcí pneumocytů II. řádu produkujících surfaktant je nasnadě sníţená plicní compliance a sklon ke vzniku ventilačních poruch. Navíc ruku v ruce s alkoholem jde velmi často kouření, ať jiţ aktivní či pasivní, přidávají se tedy také škodlivé vlivy zplodin spalování tabáku a cigaretového papíru. Výsledkem tak často bývá kombinovaná obstrukční choroba plic. Pokud se na proces respirace podíváme hlouběji, nesmíme opomenout taktéţ poruchu ventilace související s alkoholickou myopatií a sníţení obranných reflexů dýchacích cest ve spojitosti s neuropathií. V konečném důsledku jsou tedy závislí na alkoholu vysoce ohroţeni aspirací a následnou pneumonii, všeobecně zhoršenou očišťovací schopností respiračního systému.37 Trávicí systém Alkohol se nevstřebává sliznicí dutiny ústní, není proto při uţití v ústní vodě nebo tinktuře k hygieně v této oblasti nebezpečný. Ve vyšších koncentracích však můţe být dráţdivý a způsobovat pálení. V ţaludku se vstřebává a je příčinou jeho zvýšené sekrece, včetně sekrece kyseliny, a můţe tak zapříčinit nebo zhoršit vznik vředové choroby. Stimuluje taktéţ sekreci pankreatickou, vystupňovaná konzumace můţe vést aţ ke vzniku akutní pankreatitidy. Chronická konzumace poškozuje slinivku ve smyslu chronických zánětlivých změn s moţností akutní exacerbace. Alkohol má stimulující vliv na motilitu celého GIT, jeţ můţe vyústit aţ v malabsorpci a deficit
36 37
Srov. CHEITLIN, M., SOKOLOW, M., Mc LLROY, M., Klinická kardiologie, s. 282 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ, Soudní lékařství, s. 254 27
základních ţivin. Někteří abuzéři mají sklon jiţ nic jiného nekonzumovat a být podvyţivení, jiní naopak tloustnou, typicky „pivaři“. V kaţdém případě je vţdy přítomen nedostatek vitaminů, hlavně thiaminu a vitaminu C, významných faktorů v enzymatických buněčných dějích, a taktéţ deficit proteinový. Imunitní systém Je taktéţ závaţně poškozen. Významná je zejména změna spektra a poměru cytokinových řad, jejich vzájemné spolupráce a koordinace. Je porušena buněčná i humorální imunita, sníţena syntéza protilátek. Změna exprese HLA antigenů na povrchu buněk vede ke zvýraznění autoimunity. Důsledkem je závaţný kombinovaný imunodeficit
alkoholiků, který je příčinou
častých nehojících se defektů,
komplikovaných infekcí v populaci ne zcela běţnými mikroorganismy (MRSA Methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus, bakterie produkující širokospektrou betalaktamázu, rezistentní kvasinky…), prodlouţeného pobytu v případě hospitalizace, komplikující sekundárních infekcí ran a operačních ran. Pohybový aparát Zahrnující svaly, klouby a kosti trpí stejně jako ostatní orgánové systémy nedostatkem ţivin a minerálů. Zvyšuje se riziko osteoporosy s nebezpečím následně se špatně hojících fraktur, myofibrosu a svalovou atrofii, v důsledku proteinového deficitu taktéţ velmi často úbytek svalové hmoty. Nervový systém Je taktéţ závaţně poškozen. Dochází k poruše syntézy neurotransmiterů, nepoměru v expresi jejich receptorů, abnormalitám receptorových funkcí, na kterých se podílí nejen samotný cytotoxický účinek etanolu, ale taktéţ nedostatek některých vitaminových řad. Z toho posléze rezultující polyneuropathiea poruchy kognitivních funkcí, poruchy chování a koordinace pohybů, v extrémních případech manifestující se jako psychózy.
Smysly Poruchy zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu jsou rovněţ u závislých velmi časté, zejména v souvislosti s poškozením funkce nervových drah.
28
Ledviny a vylučovací systém Poškození renálních funkcí alkoholem je časté. Moč se v důsledku alkoholu stává kyselou, tudíţ nebezpečnou pro krystalizaci některých typů chemických látek jako jsou zejména uráty a oxaláty, které mohou následně být zdrojem litiasy, stagnace moči a infekce. Dále je prakticky vţdy přítomna chronická intersticiální nefritidida vedoucí k postupné redukci funkčního parenchymu, retenci dusíkatých látek a urémii. Pohlavní orgány V důsledku mutagenního účinku klesá mnoţství a kvalita pohlavních buněk se všemi jejich důsledky jako jsou poruchy plodnosti, koncepce a gestace. 2) Karcinogenní účinek Etanol v tomto kontextu přestavuje několikeré nebezpečí. Zásah do metabolismu DNA můţe vést ke vzniku mutací de novo, a v jejich důsledku k nádorovému bujení. Dále na základě poruchy imunity je pro organismus typická sníţená ostraţitost k porušeným a atypickým buňkám. Zvýšení kyselosti ţaludečního obsahu vede často ke vzniku peptické ulcerace a následně karcinomu ţaludku či duodena. Polyneuropatie způsobí poruchu koordinace motility GIT, gastroezofageální refluxní onemocnění s nebezpečím vytvoření Barethova jícnu, který jiţ sám o sobě je prekancerosou. Chronická pankreatitida je přímo ţivnou půdou pro adenokarcinom slinivky, stejně tak strukturální změny v cirhotických játrech jsou rizikové pro vznik hepatocelulárnímu karcinomu. Kombinovaná etiologie účinků alkoholu taktéţ přispívá k patogenezi kolorektálního karcinomu, karcinomu ledvin a vývodných cest močových, karcinomu vývodných cest ţlučových a ţlučníku. 3) Teratogenní účinek Alkohol je jedním z nejnebezpečnějších teratogenů. Negativně ovlivňuje buněčné dělení, organizaci replikace všech nukleových kyselin, porušuje proteosyntézu, a tak významně zasahuje do vývoje jednotlivých orgánů a orgánových systému v procesu embryogeneze a následného vývoje plodu. Uţívání alkoholu nese rozsáhlá rizika pro plod v průběhu celého těhotenství. Matka a dítě jsou spojeni placentárním oběhem a pro alkohol je placentární bariéra propustná. Mnoţství alkoholu v krvi matky se tedy
29
rovná mnoţství alkoholu v krvi dítěte. Hladina etanolu vztaţená na kilogram tělesné hmotnosti je i při poţití poměrně malých dávek u plodu alarmující. Navíc plod se vyznačuje extrémně nezralým systémem jaterních detoxikačních mechanismů, ve kterých je plně závislý na matce. Opilá ţena v těhotenství a v průběhu porodu je tedy smrtelným nebezpečím pro své dítě. Jiţ v roce 1968 byly u dětí matek alkoholiček definovány jisté společné znaky, jejichţ soubor byl posléze v r. 1973 Američany Jonesem a Smithem popsán jako klinická jednotka nazvaná fetální alkoholový syndrom.38
3.8 Fetální alkoholový syndrom Fetální alkoholový syndrom byl jako samostatná klinická jednotka popsán aţ v roce 1973. Matka takového dítěte musí být nutně chronickou uţivatelkou etanolu, ale následně bylo zjištěno, ţe stačí i jediný masivní exces ke značnému poškození plodu. Obecně lze říci, ţe neexistuje ţádná bezpečná dávka etanolu pro těhotnou a ţe v průběhu těhotenství není definováno ţádné období, kdy bychom se neţádoucích účinků etanolu na plod neobávali. Platí tedy absolutní zákaz alkoholu po celou dobu těhotenství. Alkohol u plodu způsobuje soubor příznaků: -
abnormality růstu - typická je intrauterinní růstová retardace, následné neprospívání, častá nezralost dolního jícnového svěrače a následný gastroezofageální reflex a ublinkávání, děti jsou i v dalším vývoji pomalejší, drobnější, mívají poruchy trávení,
-
typické znaky kraniofaciální dysmorfie – typická je celkově menší hlava k proporcím těla, malá brada, úzké rty, vyhlazené filtrum, krátký nos, malé zapadlé oči, často s epikanty a balónovité čelo (viz. obr. č. 1),
38
Srov. Teratogenní účinek alkoholu, [ONLINE], dostupné z http://www.levret.cz/texty/casopisy/pg/files/praktgyn3_01gregor.htm [cit. 2011-02-02] 30
Obrázek č. 1: Typické znaky kraniofaciální dysmorfie39
-
poškození CNS – mentální retardace různého stupně, poruchy kognitivních funkcí, poruchy chování, poruchy učení,
-
poruchy organogeneze – vrozené vady srdce, vrozené vady urogenitálního traktu. Kostní malformace, sníţená pohyblivost v kloubech.40
U matek alkoholiček je riziko poškození plodu nebo jeho intrauterinního úmrtí 3040 %.41
3.9 Terapie závislosti na alkoholu Terapii alkoholové závislosti můţeme rozdělit z různých hledisek. Na dobrovolnou a nařízenou (v rámci soudního rozhodnutí o detenčním řízení). Dále na léčbu ambulantní a ústavní, a to buď v psychiatrické nebo protialkoholní léčebně. Terapeutická strategie se dělí na psychoterapie a medikamentosní léčbu. Většinou se ovšem jedná o kombinaci jednotlivých.42 39
Srov. Fetální alkoholový syndrom, [ONLINE], dostupné z http://www.alkoholik.cz/zavislost/tehotenstvi_a_alkohol/piti_alkoholu_v_tehotenstvi_a_fetalni_alkoholi cky_syndrom_fas.html [cit. 201-02-02] 40 Srov. Viz. tamtéţ 41 Srov. Fetální alkoholový syndrom, [ONLINE], dostupné z http://www.alkoholik.cz/zavislost/tehotenstvi_a_alkohol/piti_alkoholu_v_tehotenstvi_a_fetalni_alkoholi cky_syndrom_fas.html [cit. 201-02-02] 42 Srov. Terapie alkoholizmu, [ONLINE], dostupné z http://nemoci.vitalion.cz/alkoholismus/ [cit. 201102-02] 31
Základním předpokladem pro zahájení léčby je souhlas nemocného. V případě soudního nařízení, není souhlas pacienta nutný. Jak ambulantní psychoterapie, tak psychoterapie za hospitalizace jsou velmi důleţitou součástí léčby. Existuje určitá nemalá skupina závislých, u kterých to můţe být jediný způsob léčby. Během terapie se alkoholik musí vyrovnat s několika nepříjemnými skutečnostmi. Jednak je to odejmutí látky a následný syndrom z odnětí, nicméně daleko těţší bývá vyrovnat a zbavit se psychické sloţky závislosti tzv. ratingu. Ke zvládání syndromu z odnětí slouţí celá škála preparátů, nejvíce z lékové skupiny neuroleptik – např. Haloperidol, Tiapridal, Buronil, Heminevrin. U některých pacientů je nastavena anticipační terapie Antabusem. Antabus = disulfiram, je látka, která vyuţívá znalostí oxidace etanolu v organismu a neţádoucích účinků jeho metabolitů, zejména acetaldehydu. Dochází k blokádě aldehydreduktázy, nahromadění acetaldehydu a velice nepříjemným somatickým vedlejším účinkům. Dochází k tachykardii, zčervenání kůţe, hypotenzi, kterou můţe provázet nauzea a zvracení. Poţití alkoholu při antabusové terapiii můţe být nebezpečné, jsou popisovány případy vedoucí aţ k zástavě dechu a oběhu. Pacient před zařazením do antabusového programu musí být pečlivě interně vyšetřen včetně hematologické a biochemické analýzy krve, aby bylo moţné předejít potenciálně nebezpečným situacím. Antabus se podává se formě tablet, 2x týdně, vydává se v antabusové ambulaci příslušné protialkoholní léčebny či psychiatrického oddělení 2x do měsíce – tzv. Antabus days. Léčba není hrazena pojišťovnou, pacient za jedno balení doplácí okolo 500 Kč. Existují také léky proti carvingu (baţení po látce). Na českém trhu jsou k dostání 2 naprosto rozdílné preparáty. Campral (acaprosat) ordinovaný v prvních fázích léčby k udrţení abstinence. Je ordinován obvykle po prvních 5 dnech bez alkoholu. Campral je nutné uţívat nepřetrţitě 3-9 měsíců, přičemţ jeho finanční náročnost pro klienta je nezanedbatelná, asi 900 Kč na jedno balení. Dalším anticravingovým preparátem na našem trhu je preparát Revia (Naltrexon), jedná se o kombinovaného agonistu antagonistu na ovoidních receptorech. Alkoholici obvykle vyhledávají alkohol pro pocit štěstí, který jim navozuje, dochází k němu prostřednictvím stimulace ovoidních receptorů alkoholem indukovanou produkcí endogenních opioidl typů endorfinů a enkefalinů. Pokud je receptor zablokován,
32
dotyčnému odpadá vyhledávání tohoto pocitu, a tím méně touţí po alkoholu. Tato léčba je vysoce účinná, trvá 3 - 12 měsíců. Nicméně podobně jako předchozí preparát je finančně náročná a není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pacient zaplatí za jedno balení okolo 3000 Kč.43
43
Srov. Terapie alkoholizmu, [ONLINE], dostupné z http://nemoci.vitalion.cz/alkoholismus/ [cit. 201102-02] 33
4 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O INTOXIKOVANÉ ALKOHOLEM Intoxikace je náhlou příhodou, která akutně ohroţuje člověka na ţivotě. Zajištění a udrţení základních ţivotních funkcí, (dech, oběh, perfuze a oxygenace tkání) je důleţitým úkolem všeobecné sestry, na kterém spolupracuje v akutní fázi s lékařem.44 Do hranice 2,5 g/kg alkoholu v krvi existuje riziko zvracení a aspirace, ale obvykle jsou dýchací cesty průchodné. Úkolem všeobecné sestry je polohování pacienta, tak aby při zvracení neaspiroval (stabilizovaná poloha), kontrola základních ţivotních funkcí, zajištění ţilního vstupu, plnění ordinací lékaře (odběry, podávaní léků, kurtace apod.). Nad hranici 2,5 g/kg alkoholu v krvi je přítomno zvýšené riziko aspirace do dýchacích cest a následné poruchy ventilace, takţe je nutné pacientovy dýchací cesty zajistit. To znamená zajištění efektivní ventilace, ale taktéţ ochrany dýchacích cest před aspirací, kdy jedinou moţno variantou je intubace. V případě neočekávané obtíţné intubace lze jako v zajištění dýchacích šest akceptovat laryngální masku s drenáţním tubusem. Úkolem všeobecné sestry je převáţně asistence lékaři při intubaci, asistence při zajištění centrálního ţilního vstupu, zajištění periferního ţilního vstupu, plnění ordinací lékaře, monitoring základních ţivotních funkcí, zajištění bezpečí pacienta, apod.45 Kompetencí všeobecné sestry je i ošetřovatelská diagnostika, tzn. určení ošetřovatelských diagnóz (problémů). U intoxikovaných alkoholem jsou nejčastěji diagnostikovány ošetřovatelské diagnózy, které jsou uvedené níţe. Před kaţdou ošetřovatelskou diagnózou je uveden číselný kód, pod kterým je uvedena v souboru diagnóz NANDA International (2009 – 2011). Kaţdá diagnóza má své určující znaky (příznaky podle kterých lze určitá diagnóza určit), související faktory (důvody vzniku jistého problému), cíl a intervence (soubor opatření, které povedou k vytyčenému cíly).
44 45
Srov. ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, s. 250 Srov. ŠTÍPEK, S., Stručná toxikologie, s. 45 34
Frekventované ošetřovatelské diagnózy dle NANDA International (2009 – 2011) u klientů s intoxikací alkoholem 00027 - Sníţení objemu tekutin v organizmu (dehydratace) Doména 2: výţiva, Třída: hydratace Určující znaky: slabost, sníţená ţilní náplň, sníţený koţní turgor, suchá kůţe a sliznice, ţízeň, zvýšený hematokrit, zrychlený puls, sníţený krevní tlak. Související faktory: účinek alkoholu. Cíl: kompenzace vnitřního prostředí. Intervence: infůzní terapie, odběry krve, sledování bilance tekutin. 00022 - Riziko urgentní inkontinence moči Doména 3: vylučování a výměna, Třída: funkce močového systému Určující znaky: kvantitativní porucha vědomí různého stupně. Související faktory: účinky alkoholu, mimovolná relaxace sfinkterů. Cíl: zabránění močové inkontinence. Intervence: zavedení permanentního močového katetru.
00134 Nauzea Doména: 12. Komfort; Třída: Tělesný komfort Určující znaky: zvýšená salivace, nevolnost. Související faktory: alkohol. Cíl: Pacient pocítí úlevu. U pacienta se jiţ neprojeví další nauzea. Intervence: Nachystej k ruce emitní misku a buničinu. Informuj lékaře a podej léky dle jeho ordinace. 00088 Zhoršená chůze Doména 4: aktivita/odpočinek, Třída: aktivita/cvičení Určující znaky: zhoršená koordinace pohybu. Související faktory: ovlivnění alkoholem, zhoršená rovnováha, ztráta kondice. Cíl: zabránění pádu a případného poranění. Intervence: edukace pacienta o případných rizicích, pouţití omezujících prostředků proti pádu pacienta (postranice, kurtace neklidného pacienta).
35
00038 Riziko traumatu Doména 11: bezpečnost/ochrana, Třída: fyzické poškození Určující znaky: motorický neklid pacienta. Související faktory: sníţená koordinace rukou a očí, nedostatečná bezpečnostní opatření, potíţe s rovnováhou. Cíl: zabránění úrazu. Intervence: edukace pacienta o případných rizicích, pouţití omezujících prostředků proti pádu pacienta (postranice, kurtace neklidného pacienta). 00005 Riziko nerovnováhy tělesné teploty Doména 11: bezpečnost/ochrana, Třída: termoregulace Určující znaky: bledost kůţe, ztuhlost, špatné prokrvení tkání. Související faktory: dehydratace, vystavení teplotním extrémům v prostředí, změněný metabolismus, nečinnost. Cíl: stabilizace tělesné teploty. Intervence: měření tělesné teploty, zahřívání pacienta.
00039 Aspirace Doména 11: bezpečnost/ochrana, Třída: tělesné poškození Určující znaky: poruchy vědomí. Související faktory: zvracení, křeče. Cíl: zabránit aspiraci. Intervence: při zvracení a křečích pacienta sleduj a uveď do polohy na boku, u pacienta v bezvědomí zaveď dle ordinace lékaře nazogastrickou sondu pro odvod ţaludečního obsahu do sběrného sáčku.46
46
Srov.: NANDA International, NANDA – ošetřovatelské diagnózy – Definice a klasifikace 2009-2011, s. 76 - 225 36
Ošetřovatelská péče zahrnuje řadu úkonů, mezi které patří: -
sledování základních fyziologických funkcí (krevní tlak, puls, saturace krve kyslíkem, tělesná teplota),
-
sledování stavu vědomí,
-
hodnocení bilance tekutin,
-
odběry biologického materiálu dle ordinace lékaře,
-
při neklidu pacienta pouţití omezovacích prostředků (postranice, kurtace),
-
aplikace léků dle ordinace lékaře,
-
dopomoc a zajištění komfortu a soukromí při hygieně a vyprazdňování,
-
asistence lékaři při vizitě,
-
asistence lékaři při invazivních výkonech (kanylace artérie, kanylace centrálních ţil a katetrizace močového měchýře u muţů)
Omezovací prostředky všeobecná sestra realizuje pouze po písemné ordinaci lékaře. Tyto pomůcky pouţíváme většinou u pacientů, kteří ohroţují buď sebe sama, nebo osoby v okolí (zdravotnický personál, návštěvy, pacienti, apod.). Poté musí dojít k zápisu do ošetřovatelské dokumentace. Je nutné pravidelně kontrolovat stav pokoţky pod úvazky, zdali nedochází k poškození kůţe nebo k ischemii končetin.
37
5 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Bakalářská práce s názvem „Intoxikace – informovanost ţáků 8. a 9. tříd základní školy se zaměřením na alkohol“, se zaměřuje na zjištění informovanosti o intoxikacích alkoholem u ţáků základní školy. Kritériem pro zařazení do dotazníkového šetření bylo navštěvování 8 a 9 třídy základní školy. Pro získání informací ke své práci byla zvolena metoda dotazníku. Dotazník byl sloţen z 18 poloţek a byl zcela anonymní. Forma dotazníku má své výhody, mezi které patří rychlé shromaţďování dat od velkého počtu respondentů během krátké doby. Mezi nevýhody dotazníkové formy se dá zařadit limitovaná motivace k vyplnění dotazníku a omezená moţnost konzultace poloţek dotazníku. Tyto negativa se dají částečně eliminovat jednoznačnými formulacemi pokynů k vyplnění a osobní účastí při vyplňování odpovědí. Dotazník je rozčleněn do tří částí. První část se zaměřuje na identifikační údaje a to věk, pohlaví a třídu, kterou ţáci navštěvují (poloţka 1 – 3). Druhá část se věnovala míře informovanosti v oblasti jak intoxikací obecně, tak intoxikací alkoholem. Zde byla poloţena otázka s volnou odpovědí (poloţky 5 a 6), nebo moţnostmi, kde byla moţná jedna správná odpověď (7,8, 10,11,12,13 a 14) nebo více správných odpovědí (9 poloţka). Cílem druhé části bylo zjistit, do jaké míry jsou ţáci v téhle problematice orientovaní a kde mají mezery ve znalostech. Třetí část dotazníku se věnovala osobním zkušenostem s intoxikací alkoholem, zdrojům informací, z kterých získali informace o intoxikacích alkoholem subjektivní hodnocení svých znalostí. Výsledky jednotlivých poloţek z dotazníku jsem vyjádřil pomocí absolutní (n) a relativní (%) četnosti. Dotazníkové šetření proběhlo v období leden 2011. Jako způsob distribuce bylo zvoleno rozdání dotazníků ţákům 8. a 9. tříd na základní škole v Němčicích nad Hanou prostřednictvím jejich třídních učitelů. Pro zpracování byl zvolen program Microsoft Excel a Word.
38
6 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A ANALÝZA VÝSLEDKŮ 6.1 Charakteristika respondentů Distribuováno bylo 97 dotazníků, navrátilo se 97 dotazníků (návratnost 100 %). Z 97 respondentů bylo 46 chlapců (47,4 %) a 51 dívek (52,6 %) ve věkovém rozmezí 13 aţ 15 let. Průměrný věk respondentů byl 14,1 roků. Chlapci měli průměrný věk 14,2 roku a dívky 14,0 let. 6.2 Výsledky šetření V poloţkách 7 aţ 14 (vědomostní poloţky) byla zjišťovány znalosti na dané téma. Pro přehlednost je v následujících tabulkách tučným písmem označena správná odpověď. U analýzy poloţek 13 a 14 je zmíněn pojem „panák“, pod kterým si je potřeba představit skleničku na 0,05 l alkoholu. Analýza poloţky číslo 2 Tab. 5 – Věk respondentů Věk 13 let 14 let 15 let Celkem
Chlapci Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%) 6 6,20 26 26,80 14 14,40 46 47,40 %
Dívky Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%) 13 13,40 24 24,70 14 14,40 51 52,60 %
Věk 26 24
30 25 20 10
14 14
13
15
6
chlapci dívky
5 0 13 let
14 let
15 let
Graf č. 1 – Věk
39
Z celkového počtu 97 respondentů, bylo 19 (19,6 %) 13letých a to 6 (6,2 %) chlapců a 13 (13,4 %) děvčat, 14letých respondentů bylo 50 (51,5 %) a to 26 (26,8 %) chlapců a 24 (24,7 %) děvčat a 15letých respondentů bylo 28 (28,9 %) z čehoţ bylo 14 (14,4 %) chlapců a 14 (14,4 %) děvčat (viz. tabulka č. 5 a graf č. 1).
Analýza poloţky 3: Tab. č. 6 – Ročník základní školy Třída respondentů Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 8. třída 55 56,7 9. třída 42 43,3 Celkem 97 100 %
Třída respondentů
43,30%
8. třída
56,70%
9. třída
Graf č. 2 – Třída respondentů Osmou třídu základní školy navštěvuje 55 respondentů (56,7 %) a 9 třídu navštěvuje 42 (43,3 %) respondentů (viz. tabulka č. 6 a graf č. 2).
40
Analýza poloţky 4: Tab. č. 7 – Osobní setkání s intoxikací alkoholem. Setkání s intoxikací alkoholem Ano Ne Nevím, nepamatuji si Celkem
Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 18 18,6 68 70,1 11 11,3 97 100 %
Setkání s intoxikací alkoholem 80,00%
70,10%
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00%
18,60%
11,30%
10,00% 0,00% Ano
Ne
Nevím, nepamatuji si
Graf č. 3 – Setkání s intoxikací alkoholem Z celkového počtu 97 respondentů odpovědělo 68 dotázaných (70,1 %), ţe se nikdy na vlastní oči s intoxikací alkoholem nesetkali. Osobní zkušenost uvedlo 18 (18,6 %) respondentů. Jedenáct (11,3 %) dotázaných uvedlo odpověď -
nevím,
nepamatuji si (viz. tabulka č. 7 a graf č. 3).
41
Tab. č. 8: Charakter osobní zkušenosti s alkoholem Ano - u koho Kamarád Známý Soused U sebe Celkem
Absolutní hodnota (n) 12 3 2 1 18
Relativní hodnota (%) 66,7 16,7 11,1 5,5 100 %
Charakter zkušenosti s alkoholem 80,00% 70,00%
66,70%
60,00% 50,00% 40,00% 30,00%
16,70%
20,00%
11,10%
10,00%
5,50%
0,00% Kamarád
Známý
Soused
U sebe
Graf č. 4: Charakter zkušenosti s alkoholem U odpovědi: „Ano“ bylo volné pole, kde měli respondenti uvést, charakter jejich zkušenosti s alkoholem. Ze všech 18 (100 %) dotázaných, kteří uvedli moţnost „ano“, označilo 12 (66,7 %) respondentů kamaráda, 3 (16,7 %) respondenti uvedli známou osobu, 2 (11,1 %) respondenti souseda a 1 (5,5 %) respondent označil sám sebe (viz. tabulka č. 8 a graf č. 4).
42
Analýza poloţky 5: Tab. č. 9 – Látky, díky kterým se můţe člověk otrávit Látky Absolutní hodnota (n) Alkohol 79 Drogy (ilegální) 66 Cigarety 20 Houby 18 Plyny 17 Léky 16 Chemické látky 16 Jed 13 Nevím 6 Celkem 251
Relativní hodnota (%) 31,4 26,3 8,0 7,2 6,8 6,4 6,4 5,1 2,4 100%
Látky vyvolávající intoxikaci 90 80
79 66
70 60 50 40 30
20
20
18
17
16
16
13
10
6
0 Alkohol
Drogy
Cigarety Houby
Plyny
Léky
Chemické látky
Jed
Nevím
Graf č. 5 – Látky vyvolávající intoxikaci Alkohol byl nejčastěji uváděn jako látka, která můţe vyvolat intoxikaci. Alkohol byl označen 79 x (31,4 %) ze všech odpovědí, drogy byly označeny 66 x (26,3 %), 20 x (8,0 %) byly označeny cigarety, 18 x (7,2 %) houby, 17 x (6,8 %) plyny, 16 x (6,4 %) léky a chemické látky, 13 x (5,1 %) jedy a 6 x (2,4 %) nebyla v dotazníku uvedena ani jedna látka (viz. tabulka č. 9 a graf č. 5).
43
Tab. č. 10: Současné označení – alkohol, léky a houby Současné označení: Alkohol + léky + houby Ano Ne Absolutní Relativní Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) Počet respondentů
4
4,10 %
93
95,90 %
Celkem (n)
(%)
97
100 %
Z celkového počtu označili 4 (4,1 %) respondenti současně alkohol, léky a houby jako látky, které můţou způsobit intoxikaci organizmu aţ jeho smrt a 93 (95,9 %) uvedlo jiné nebo nesoučasně moţnosti alkohol, léky a houby. Analýza poloţky 6: Tab. č. 11: Typické příznaky u intoxikace alkoholem Absolutní Relativní hodnoty (n) hodnota (%) 63 41,4 Nevolnost (zvracení) Neuvedl(a) odpověď 39 25,7 Bolesti hlavy 17 11,2 12 7,9 Poruchy vědomí Bolesti břicha 10 6,6 Halucinace 7 4,6 Spánek 2 1,3 2 1,3 Excitace Celkem 152 100 % Příznaky
Příznaky intoxikace alkoholem (typické) 70 60 50 40 30 20 10 0
63 39 17
12
10
7
2
2
Graf č. 6 - Příznaky u intoxikace alkoholem (typické) 44
Za typické příznaky intoxikace alkoholem dle odborné literatury47 je povaţována ztráta koordinace, neadekvátní veselost, točení hlavy, špatná artikulace, agresivita a v těţších stádiích nevolnost, zvracení, ospalost, závaţné poruchy vědomí aţ zástava dechu. Nejčastěji uvedeným příznakem intoxikace alkoholem byla nevolnost (zvracení) a to bylo uvedeno 63 x (41,4 %). 39 respondentů (25,7 %) neuvedlo ţádnou odpověď. Bolest hlavy se objevila 17x (11,2 %), bezvědomí 12x (7,9 %), bolesti břicha 10x (6,6 %), halucinace 7x (4,6 %), spánek 2x (1,3 %), agresivita 2x (1,3 %) (viz. tabulka č. 10 a graf č. 6).
Tab. č. 12: Současné označení: nevolnost (zvracení), poruchy dýchání a excitace Současné označení: Nevolnost (zvracení), poruchy vědomí a excitace Ano Ne Absolutní Relativní Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) Počet respondentů 2 2,10 % 95 97,90 % Z celkového počtu 97 respondentů označili 2 (2,1 %) současně nevolnost (zvracení), poruchy vědomí a excitaci a jako příznaky intoxikace alkoholem a 95 (97,9 %) respondentů uvedlo jiné nebo ne všechny tři příznaky.
47
Srov. JAROŠ, F., HAGARA, L., Praktická toxikológia, s. 124 45
Analýza poloţky 7: Tab. č. 13 – Smrtelná dávka alkoholu v krvi pro dospělého člověka Hladina alkoholu v krvi (‰)
Chlapci Dívky Absolutní Relativní Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%)
Víc jak 1 ‰ Víc jak 2 ‰ Víc jak 3 ‰ Alkohol nemůţe dospělého člověka zabít Celkem
0 4 41
0 4,1 42,3
0 0 46
0 0 47,4
1 46
1 47,4%
5 51
5,2 52,6%
Smrtelná dávka alkoholu v krvi - dospělý člověk 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
47,40% 42,30%
Chlapci
4,10%
1%
0%
Víc jak 2 promile
Víc jak 3 promile
5,50%
Dívky
Alkohol nemůže dospělého člověka zabít
Graf č. 7 - Smrtelná dávka alkoholu v krvi - dospělý člověk 87 (89,7 %) respondentů uvedlo správnou moţnost, tedy víc jak 3 ‰. Z tohoto počtu bylo 41 (42,3 %) chlapců a 46 (47,4 %) dívek. Moţnost víc jak 2 ‰ zvolili 4 (4,1 %) respondenti, moţnost víc jak 1 ‰ označilo 0 (0 %) respondentů. 6 (6,5 %) respondentů uvedlo, ţe alkohol nemůţe zdravého člověka zabít (viz. tabulka č. 11 a graf č. 7).
46
Analýza poloţky 8: Tab. č. 14 – Smrtelná dávka alkoholu v krvi pro osobu v pubertě Chlapci Dívky Hladina alkoholu v Absolutní Relativní Absolutní Relativní krvi ‰ hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) Víc jak 1 ‰ 15 15,5 4 4,1 Víc jak 2 ‰ 21 21,6 41 42,3 Víc jak 3 ‰ 7 7,2 5 5,2 Alkohol nemůţe dítě do 15 let zabít 3 3,1 1 1 Celkem 46 47,4 % 51 52,6 %
Smrtelná dávka alkoholu v krvi - osoba v pubertě 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
42,30%
21,60% 15,50% 4,10%
chlapci 7,20% 5,20%
3,10%
dívky 1%
Víc jak 1 promile Víc jak 2 promile Víc jak 3 promile Alkohol nemůže dítě do 15 let zabít
Graf č. 8 - Smrtelná dávka alkoholu v krvi – osoba v pubertě 62 (63,9 %) respondentů zvolilo správně moţnost Více jak 2 ‰. Z toho bylo 21 (21,6 %) chlapců a dívek 41 (42,3 %). Odpověď Více jak 1 ‰ si zvolili převáţně chlapci a to 15 x (15,5 %) a pouze 4 x (4,1 %) dívky. Odpověď více jak 3 ‰ zvolilo 7 (7,2 %) chlapců a 5 (5,2 %) dívek. Odpověď alkohol nemůţe dítě do15 let zabít povaţovalo za správnou 4 (4 %) dotázaných. 3 (3,1 %) chlapci a 1 (1 %) dívka (viz. tabulka č. 12 a graf č. 8).
47
Analýza poloţky 9: Tab. č. 15 – Znalosti první pomoci u intoxikace alkoholem
Odpovědi studentů Správná odpověď Špatná odpověď Částečná odpověď Celkem
Chlapci Dívky Absolutní Relativní Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) 15 5 26 46
15,5 5,1 26,8 47,4 %
22 2 27 51
22,7 2 27,9 52,6 %
Znalosti první pomoci - intoxikace alkoholem 26,80%27,90%
30,00% 25,00% 20,00%
22,70% 15,50%
15,00%
chlapci
10,00%
dívky
5,10%
5,00%
2%
0,00% Správná odpověď
Špatná odpověď
Částečně správná odpověď
Graf č. 9 - Znalosti první pomoci - intoxikace alkoholem Správnou odpověď na otázku: „Co musíš udělat při podezření na otravu alkoholem?“ uvedlo správně všechny tři moţnosti (vyvolat zvracení, volat záchrannou sluţbu a zjistit stav vědomí) 37 respondentů (38,2 %). Z toho bylo 15 (15,5 %) chlapců a 22 (22,7 %) dívek. Částečně správná odpověď, kdy ţáci uvedli dvě správné odpovědi, nebo se mezi správné odpovědi vmísila jedna odpověď špatná a to v počtu 53 respondentů (54,6 %). Z tohoto počtu bylo 26 (26,8 %) chlapců a 27 (27,9 %) děvčat. 7 (7,2 %) respondentů si vybralo pouze špatné moţnosti a to pouze z osmé třídy (viz. tabulka č. 13 a graf č. 9).
48
Analýza poloţky 10: Tab. č. 16 – Poloha pacienta intoxikovaného alkoholem
Poloha Poloha na zádech Poloha na břiše Poloha na boku (stabilizovaná) Poloha v sedě Poloha na kolenou Celkem
Chlapci Dívky Absolutní Relativní Absolutního Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) 15 15,5 5 5,2 3 3,1 0 0 22 4 2 46
22,7 4,1 2 47,4 %
29 16 1 51
29,9 16,5 1 52,6 %
Poloha při intoxikaci alkoholem 35,00%
29,90%
30,00%
22,70%
25,00% 20,00%
16,50%
15,50%
15,00% 10,00%
chlapci
5,20%
5,00%
4,10%
3,10% 0%
dívky
2%1%
0,00% Poloha na zádech
Poloha na břiše
Poloha na Poloha v sedě boku (stabilizovaná)
Poloha na kolenou
Graf č. 10 - Poloha při intoxikaci alkoholem Nejčastěji uváděná a zároveň správná byla odpověď poloha na boku (stabilizovaná). Správně odpovědělo 51 (52,6 %) respondentů, z toho bylo 22 (22,7 %) chlapců a 29 (29,9 %) dívek. Odpověď poloha na zádech byla označena 20 x (20,6 %) z čehoţ 15 (15,5 %) chlapců a 5 (5,2 %) děvčat. Poloha vsedě byla označena 20 x (20,6 %) z čehoţ 4 (4,1 %) chlapci a 16 (16,5 %) dívek. Moţnosti poloha na břiše a na kolenou získaly po 3 (3,1 %) respondentech (viz. tabulka č. 14 a graf č. 10).
49
Analýza poloţky 11: Tab. č. 17 – Resuscitace (poměr vdechů a stlačení hrudníku) u dospělého člověka Poměr
Chlapci Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%)
2:1 5:2 10:3 15:5 30:2 Celkem
5 5 6 8 22 46
5,2 5,2 6,1 8,2 22,7 47,4 %
Dívky Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) 5 8 9 6 23 51
5,2 8,2 9,3 6,2 23,7 52,6 %
Znalost resuscitace 23,70% 22,70%
25,00% 20,00% 15,00% 10,00%
8,20% 5,20% 5,20%
5,20%
9,30% 6,10%
chlapci 8,20% 6,20%
dívky
5,00% 0,00% 2:1
5:2
10:3
15:5
30:2
Graf č. 11 – Znalost resuscitace Nejčastěji uváděná a zároveň správná byla odpověď 30:2. Správně odpovědělo 45 respondentů (46,4 %), z toho bylo 22 (22,7 %) chlapců a 23 (23,7 %) dívek. Odpověď 15:5 volilo 14 (14,4 %) respondentů (8 (8,2 %) chlapců, 6 (6,2 %) dívek), odpověď 10:3 volilo 15 (15,5 %) respondentů (6 (6,1 %) chlapců, 9 (9,3 %) dívek), odpověď 5:2 volilo 13 (13,4 %) respondentů (5 (5,2 %) chlapců, 8 (8,2 %) dívek) a odpověď 2:1 volilo 10 (10,3 %) respondentů (5 (5,2 %) chlapců, 5 (5,2 %) dívek) (viz. tabulka č. 15 a graf č.11).
50
Analýza poloţky 12: Tab. č. 18 – Znalost telefonního čísla na rychlou záchrannou sluţbu Číslo na rychlou záchrannou sluţbu 150 155 156 158 112 Celkem
Chlapci Dívky Absolutní Relativní Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) 1 1 0 0 39 40,2 41 42,3 0 0 0 0 2 2,1 0 0 4 4,1 10 10,3 46 47,4 % 51 52,6 %
Telefonní číslo na rychlou záchrannou službu - znalost 42,30% 40,20%
45% 40% 35% 30% 25%
Chlapci
20% 15%
10,30%
10% 5%
2,10% 0%
1% 0%
Dívky
4,10%
0% 150
155
158
112
Graf č. 12 – Telefonní číslo na rychlou záchrannou sluţbu - znalost Nejčastěji uváděná a zároveň správná byla odpověď číslo 155. Správně odpovědělo 80 (82,5 %) respondentů, z toho bylo 39 (40,2 %) chlapců a 41 (42,3 %) dívek. Odpověď 112 volilo 14 (14,4 %) respondentů (4 (4,1 %) chlapci, 10 (10,3 %) dívek), tahle odpověď byla brána jako špatná, protoţe tohle telefonní číslo se má volat pouze v případě potřeby více sloţek záchranného systému. Odpověď 158 volili 2 (2,1 %) respondenti (2 (2,1 %) chlapci), odpověď 150 volil 1 (1 %) respondent (1 (1 %) chlapec) a odpověď 156 neuvedl nikdo (viz. tabulka č. 16 a graf č. 12).
51
Tab. č. 19 – Zhodnocení znalostí o první pomoci Znalosti o první pomoci 100 % znalosti Neúplné znalosti Absolutní Relativní Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) Počet respondentů 11 11,30% 86 88,70% Z celkového počtu 97 respondentů odpovědělo současně na všechny 4 poloţky správně (9,10, 11 a 12), které obsahovali dotazy na první pomoc pouze 11 (11,3 %) dotázaných. 86 (88,7 %) respondentů mělo vţdy minimálně jednu poloţku špatně.
Analýza poloţky 13: Tab. č. 20 – Ohroţení dospělé osoby na ţivotě intoxikací alkoholem Chlapci Dívky Mnoţství alkoholu Absolutní Relativní Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) Víc jak 5 panáků Víc jak 10 panáků Víc jak 15 panáků Víc jak 20 panáků Víc jak 25 panáků
1 16 8 12 9
1 16,5 8,2 12,4 9,3
1 9 11 17 13
1 9,3 11,3 17,6 13,4
Celkem
46
47,40 %
51
52,60 %
Ohrožení na životě intoxikací alkoholem - dospělý člověk 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
17,60%
16,50% 11,30% 9,30%
12,40%
13,40% 9,30%
8,20%
chlapci dívky
1% 1% Víc jak 5 panáků
Víc jak 10 panáků
Víc jak 15 panáků
Víc jak 20 panáků
Víc jak 25 panáků
Graf č. 13 – Ohroţení na ţivotě intoxikací alkoholem – dospělý člověk 52
Správná odpověď: Víc jak 10 panáků 40 % alkoholu označilo 25 (25,8%) respondentů z čehoţ bylo 16 (16,5 %) chlapců a 9 (9,3 %) dívek. Víc jak 20 panáků 40 % alkoholu si vybralo 29 (30 %) respondentů, z toho 12 (12,4 %) chlapců a 17 (17,6 %) dívek. Moţnost, kde se domnívají, ţe člověk můţe být v ohroţení ţivota, aţ po 25 panácích 40 % alkoholu si myslí 22 (22, 7%) respondentů, z čehoţ je 9 (9,3 %) chlapců a 13 (13,4 %) dívek. Víc jak 15 panáků zvolilo 19 (19,6 %) respondentů a moţnost víc jak 5 panáků zvolili jen 2 (2,1 %) ţáci (viz. tabulka č. 17 a graf č. 13).
Analýza poloţky 14: Tab. č. 21 – Ohroţení osoby v pubertě na ţivotě intoxikací alkoholem Chlapci Dívky Mnoţství alkoholu Absolutní Relativní Absolutní Relativní hodnota (n) hodnota (%) hodnota (n) hodnota (%) Víc jak 5 panáků Víc jak 10 panáků Víc jak 15 panáků
19 15 2
19,6 15,5 2
9 18 17
9,3 18,5 17,5
Víc jak 20 panáků Víc jak 25 panáků Celkem
3 7 46
3,1 7,2 47,40 %
5 2 51
5,2 2,1 52,60 %
Ohrožení na životě intoxikací alkoholem - osoba v pubertě 25,00% 20,00%
19,60%
18,50%
17,50%
15,50% 15,00% 10,00%
9,30% 7,20%
5,00%
2,00%
5,20% 3,10%
chlapci dívky
2,10%
0,00% Víc jak 5 panáků
Víc jak 10 panáků
Víc jak 15 panáků
Víc jak 20 panáků
Víc jak 25 panáků
Graf č. 14 - Ohroţení na ţivotě intoxikací alkoholem – osoba v pubertě 53
Respondenti označili správnou odpověď: „Víc jak 5 panáků“ v počtu 28 (29 %) respondentů z čehoţ bylo 19 (19,6 %) chlapců a 9 (9,3 %) dívek. 33 (34 %) respondentů označilo moţnost, ţe mladého člověka v pubertě ohrozí na ţivotě víc jak 10 panáků 40 % alkoholu, z čeho bylo 15 (15,5 %) chlapců a 18 (18,5 %) dívek. Třetí moţnost (15 panáků) si vybralo 19 (19,6 %) respondentů (17 (17,5 %) dívek a jen dva (2,1 %) chlapci. Moţnost (víc jak 20 panáků) označilo 8 (8,3 %) respondentů (3 (3,1 %) chlapci a 5 (5,2 %) dívek) a moţnost (víc jak 25 panáků) označilo 9 (9,3 %) respondentů (7 (7,2 %) chlapců a 2 (2,1 %) dívky) (viz. tabulka č. 18 a graf č. 14). Tab. č.22 - Přehled vědomostních poloţek s ohledem na rozdíly mezi chlapci a děvčaty Vědomostní poloţky Poloţka 7 Poloţka 8 Poloţka 9 Poloţka 10 Poloţka 11 Poloţka 12 Poloţka 13 Poloţka 14 Celkem - Absolutní hodnota (n) Celkem - Relativní hodnota (%)
Počet správných odpovědí Počet špatných odpovědí Chlapci Dívky Chlapci Dívky 41 21 15 22 22 39 16 19 195 53 %
46 41 22 29 23 41 9 9 220 54 %
5 25 31 24 24 7 30 27 173 47 %
5 10 29 22 28 10 42 42 188 46 %
Dotazník obsahoval 8 vědomostních poloţek, kde jsem porovnával znalosti mezi chlapci a děvčaty. Po sečtení výsledků měli děvčata 220 (54 %) správných odpovědí a chlapci 195 (53 %) správných odpovědí.
54
Analýza poloţky 15: Tab. č. 23 – První informace o rizicích intoxikace alkoholem Zdroj
Absolutní hodnota (n)
Relativní hodnota (%)
Média Škola Rodiče Kamarádi
36 23 22 16
37,1 23,7 22,7 16,5
Celkem
97
100 %
První informace o intoxikacích alkoholem 40,00%
37,10%
35,00% 30,00% 25,00% 20,00%
23,70%
22,70% 16,50%
15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Média
Škola
Rodiče
Kamarádi
Graf č. 15 - První informace o intoxikacích alkoholem 36 (37,1 %) respondentů uvedli jako první zdroj informací o intoxikacích alkoholem média (televize, rádio, internet a reklama). 23 (23,7 %) respondentů uvedlo školu, 22 (22,7 %) respondentů označilo rodiče a 16 (16,5 %) dotázaných označilo kamarády (viz. tabulka č. 19 a graf č. 15).
55
Analýza poloţky 16: Tab. č. 24 - Nejčastěji uváděný zdroj informací o intoxikacích alkoholem Zdroj informací Média Škola Rodiče Kamarádi Celkem
Absolutní hodnota (n) Relativní hodnota (%) 85 44,3 45 23,4 36 18,8 26 13,5 192 100 %
Nejvíce informací o intoxikacích akoholem 100,00%
87,60%
80,00% 60,00%
46,40%
40,00%
37,10%
26,80%
20,00% 0,00% Média
Škola
Rodiče
Kamarádi
Graf č. 16 – Nejvíce informací o intoxikacích alkoholem Média (televize, rádio, internet a reklama) byly označeny 85 x coţ je 44,3 % všech odpovědí jako nejčastější zdroj informací o intoxikacích, 45 x (23,4 %) byla označena škola, 36 x (18,8 %) byli uvedeni rodiče a 26 x (13,5 %) byli označeni kamarádi (viz. tabulka č. 20 a graf č. 16).
56
Analýza poloţky 17: Tab. č. 25 – Hodnocení znalostí o intoxikacích Hodnocení znalostí Absolutní hodnota (n) Relativní hodnota (%) Výborně 7 7,2 Chvalitebně 18 18,6 Dobře 50 51,5 Dostatečně 17 17,5 Nedostatečně 5 5,2 Celkem 97 100 %
Hodnocení vlastních znalostí o intoxikacích 60,00%
51,50%
50,00% 40,00% 30,00%
18,60%
20,00% 10,00%
17,50%
7,20%
5,20%
0,00% Jednička
Dvojka
Trojka
Čtverka
Pětka
Graf č. 17 – Hodnocení vlastních znalostí o intoxikacích Znalosti o intoxikacích známkou výborně hodnotí 7 (7,2 %) respondentů, chvalitebné vědomosti si přisuzuje 18 (18,6 %) respondentů, 50 (51,5 %) respondentů si myslí, ţe má dobré znalosti, 17 (17,5 %) respondentů si myslí, ţe má znalosti dostatečné a 5 (5,2 %) dotázaných hodnotí své znalosti o intoxikacích nedostatečně (viz. tabulka č. 21 a graf č. 17).
57
7 DISKUZE Bakalářská práce s názvem „Intoxikace - informovanost ţáků 8. a 9. tříd základních škol se zaměřením na alkohol“ je zaměřena na problematiku informovanosti dospívajících v rizikovém věku od 13 do 15 let. Specificky se zaměřuje na informovanost o intoxikacích alkoholem, dále obecné vědomosti o intoxikacích, orientaci v první pomoci, apod. Zajímavé poznatky vycházeli i z nevědomostních poloţek, kde bylo zjišťováno, jaké mají zkušenosti s alkoholem, kde sbírali informace o intoxikacích a jak hodnotí své znalosti na tohle téma. Cílová skupina byli ţáci základní školy 8 a 9 tříd. Obecná charakteristika výsledků: Dotazníkového šetření se zúčastnilo 97 respondentů, z čehoţ bylo 46 chlapců a 51 dívek ve věkovém rozmezí 13 aţ 15 let. Průměrný věk respondentů byl 14,1 roků. Po distribuci 97 dotazníků se vrátilo 97 vyplněných, z čehoţ plyne 100 % návratnost. Očekávaný výsledek č. 1: V očekávaném výsledku č. 1 (Jako typické příznaky intoxikace alkoholem, označí minimálně 75 % respondentů současně nevolnost (zvracení), poruchy vědomí a excitaci), označilo pouze 2,1 % respondentů současně všechny tyto příznaky a 97,9 % respondentů odpovědělo částečně, uvedli jiné odpovědi, nebo neuvedli nic. Nejčastější uvedený typický příznak uvedený respondenty byla nevolnost (zvracení). Tuto moţnost si zvolilo 41,4 % dotázaných. Jako další odpovědi respondenti uvedli bolesti hlavy (11,2 %), poruchy vědomí (7,9 %), bolesti břicha (6,6 %), halucinace (4,6 %), spánek (1,3 %) a excitovanost (1,3 %). U 25,7 % odpovědí, nebyl napsán ani jeden příznak intoxikace alkoholem. Hlavní příčinou neuspokojivých výsledků bude dle mého názoru to, ţe ţáci nemají dostatek validních informací. Stav excitovanosti (např. veselá nálada) neberou jako negativní příznak intoxikace alkoholem. Pouze dva respondenti označili jako jeden z příznaků intoxikace agresivitu, coţ lze zařadit mezi excitovanost, jakoţ to příznak intoxikace alkoholem. Z těchto výsledků jednoznačně vyplývá, ţe má vybraná skupina nemá ucelenou představu, jak intoxikovaný alkoholem vypadá, jak se chová a podle čeho by tento stav mohli poznat. Očekávaný výsledek č. 1 se nepotvrdil.
58
Očekávaný výsledek č. 2: V očekávaném výsledku č. 2 (Jako nebezpečné noxy, vzhledem k riziku intoxikace, označí minimálně 75 % respondentů současně alkohol, houby a léky), označilo pouze 4,1 % respondentů současně všechny tyto látky a 95,9 % odpověděla neúplným výčtem nox, nebo uvedli jiné a nebo neuvedli ţádnou noxu (6,2 %). Nejčastěji uváděnou noxou byl alkohol, který označilo 31,4 % respondentů. Drogy (ilegální) uvedlo 26,3 % respondentů. Ostatní noxy se pohybovali v četnosti od 8 % do 2,4 % (cigarety (8 %), houby (7,2 %), plyny (6,8 %), léky a chemické látky (obě noxy 6,4 %) a jedy (5,1 %). Ţákům chybí validní informace, ze kterých by mohli čerpat. Z těchto výsledků opět jednoznačně vyplývá, ţe i zde by edukace na téma intoxikace byla jednoznačně významná. Očekávaný výsledek č. 2 se nepotvrdil. Očekávaný výsledek č. 3: V očekávaném výsledku č. 3 (Minimálně 50 % žáků odpoví správně současně na všechny vědomostní položky týkající se první pomoci při intoxikaci alkoholem). Tenhle výsledek jsem si v dotazníku ověřil ve 4 vědomostních poloţkách (9, 10, 11 a 12) zaměřené na problematiku první pomoci pří intoxikacích alkoholem. Odpovědět správně současně na všechny poloţky dokázalo 11,3 % respondentů a 88,7 % odpovědělo minimálně u jedné poloţky špatně. Nejlépe hodnocená byla poloţka č. 12 (telefonní číslo na rychlou záchrannou sluţbu), kde odpovědělo 82,5 % respondentů správně. U poloţky č. 10 (poloha intoxikovaného alkoholem) byla úspěšnost správných odpovědí 52,6 %, poloţka č. 11 (znalost resuscitace) měla 46,4 % úspěšnost a poloţka 9 (znalost první pomoci u intoxikovaného alkoholem) měla 38,2 % úspěšnost. Z těchto výsledků vyplývá, ţe představa, jak probíhá první pomoc u intoxikovaných alkoholem není na takové úrovni jakou jsem předpokládal. Vzhledem k tomu, ţe znalost první pomoci rozhoduje o tom jestli postiţený přeţije, nebo v jakém stavu se dostane do péče odborníků, je stěţejní jaké znalosti zachránci mají. Tyto výsledky dokazují, ţe je nutné zlepšit informovanost dospívajících v této oblasti. Očekávaný výsledek č. 3 nepotvrdil. Očekávaný výsledek č. 4: V očekávaném výsledku č. 4 (Očekávám, že rozdíl v počtu správných odpovědí mezi oběma pohlavími bude maximálně 10 % z celkového počtu vědomostních položek). Dotazník obsahoval 8 vědomostních poloţek (poloţka č. 7 - 14), u kterých byly porovnávány výsledky mezi chlapci a dívkami. Po sečtení výsledků u
59
jednotlivých poloţek vyplynulo, ţe chlapci měli 53 % úspěšnost v odpovědích na vědomostní otázky a dívky 54 % (viz tabulka č. 22). Ze všech osmi poloţek byly úspěšnější dívky a to u poloţek 7, 8, 9, 10, 11 a 12 a chlapci měli vyšší procento správných odpovědí u poloţek 13 a 14. Přehled odpovědí u jednotlivých poloţek je zobrazen v tabulce č. 23. Očekávaný výsledek č. 4 se potvrdil. Očekávaný výsledek č. 5: V očekávaném výsledku č. 5 (Nejčastěji uváděný zdroj informací o intoxikacích alkoholem jsou dle odpovědí respondentů média). V poloţce č. 16 (nejčastější zdroj informací o intoxikacích), kde byla moţnost více odpovědí, označilo 44,3 % respondentů jako nejčastější zdroj informací o intoxikacích média. Do téhle skupiny se řadí televize, rádio, internet a reklama. 23,4 % respondentů označilo jako zdroj informací školu, rodiče označilo 18,8 % respondentů a kamarády označilo 13,5 % respondentů. To, ţe nejčastější zdroj informací o intoxikacích jsou média, není tak úplně dobrá zpráva. Dle mého názoru, by děti měli být informovány převáţně od rodičů a ve škole, protoţe informace které dostanou z televize nebo od kamarádů, můţou být dost zkreslené. Důleţitá je hlavně spolupráce mezi školou a rodiči. Očekávaný výsledek č. 5 se potvrdil. Očekávaný výsledek č. 6: V očekávaném výsledku č. 6 (Minimálně 75 % respondentů bude svoje znalosti na téma intoxikace alkoholem hodnotit stupněm chvalitebně nebo výborně). Znalosti na výbornou udává 7,2 % respondentů, stupněm chvalitebně se ohodnotilo 18,6 %, 51,5 % respondentů zhodnotila svoje znalosti známkou dobře, stupněm dostatečně 17,5 % a nevyhovující znalosti přiznalo 5,4 % respondentů. Po sečtení respondentů, kteří hodnotí své znalosti na výbornou nebo chvalitebnou, vychází hodnota 25,8 %, coţ nesplňuje můj očekávaný výsledek. Vzhledem k výsledkům celého dotazníku, lze říci, ţe ţáci zhodnotili své znalosti realisticky. Očekávaný výsledek č. 6 se nepotvrdil. Výsledky šetření všech poloţek plně nenaplnili mé očekávání. Bohuţel z analýzy výsledků vyplývá, ţe u některých poloţek jsou znalosti relativně dostatečné (poloţky 7, 8, 10, 11 a 12), ale u některých jiných ty znalosti významně nesplňují očekávání (poloţky 5, 6, 13 a 14). Například u poloţky 13 a 14 (kolik si myslíš, ţe
60
musí dospělý člověk (poloţka č. 13)/ mladý člověk v pubertě (poloţka č. 14) vypít panáků 40 % alkoholu (nebo půl litrových 12 stupňových piv) během jedné hodiny, aby mohl být ohroţen na ţivotě otravou alkoholem?) se představy respondentů významně odlišují od reality. U poloţky 13 vědělo správnou odpověď 25,8 % a u poloţky 14 odpovědělo správně 28,9 % dotázaných. Ostatní se domnívají, ţe jejich tělo, nebo tělo dospělého člověka je schopno snést během jedné hodiny, aniţ by jim to ublíţilo, aţ o 100 % víc neţ jsou schopni přeţít (např. u poloţky č. 13: 30 % respondentů si myslí, ţe dospělí člověk je schopen vypít během jedné hodiny 19 (1 litr) panáků 40 % alkoholu a nemůţe ho to ohrozit na ţivotě.) Podobných případů je v dotazníku více (viz. graf č. 13 a 14). Dle mého názoru je hlavní důvod nepřesvědčivých znalostí, ţe ţáci k těmto informacím dostávají díky médiím (převáţně z televize). Veliký vliv na vývoj, vztah k alkoholu a chuť zkusit pít alkohol má reklama. Pokud tyto děti vidí, jak se všichni baví, kdyţ vypijí láhev alkoholu, tak není divu, ţe to chtějí vyzkoušet. Dále své znalosti o intoxikacích získávají od kamarádů (26,8 %), kteří jim podají zkreslené záţitky a jistě se tyto informace nedají brát jako validní zdroj. U otázek, kde nejčastější odpověď byla nesprávná, dokazuje, ţe nemají ţádnou představu pro sebe sama, kolik jejich tělo je schopno vydrţet.
61
8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NESTATKŮ Z předcházející analýzy a z výsledků šetření vyplývá, ţe velká část dětí ve věku 13 aţ 15 let nemá dostatečné vědomosti o intoxikacích alkoholem, tak o intoxikacích obecně. Myslím si, ţe základní prvky první pomoci (telefonní číslo na záchrannou sluţbu, poloha intoxikovaného, apod.), nebo představa jaké látky nejčastěji vyvolávají intoxikaci organizmu a jak a díky jakým příznakům to poznáme, ţe to by mělo být jednoznačně součástí znalostí dospívajících. Na edukaci by se měli zaměřit hlavně škola a rodiče, kteří by měli děti v tak rizikovém věku nabádat a hlavně utvořit nějakou jasnou představu o tom jaké nebezpečné látky se nachází jak doma (chemické látky, plyn, apod.), tak venku (po cestě do školy, apod.), aby se jim dokázali vyvarovat a popřípadě i pomoct. Jednoznačně největší vliv na tuto věkovou skupinu mají rodiče. Ti by měli svým dětem odmalička vštěpovat, jak upevňovat vlastní zdraví, čemu se vyvarovat, jak předejít intoxikacím obecně, tak intoxikacím alkoholem a dalším návykovým látkám a jak se zachovat v kritické situaci do které se dostanou buď oni sami, nebo někdo z okolí. Bylo by zajímavé zjistit, jak jsou v téhle problematice informovaní rodiče a jak by dopadli výsledky zjištěných vědomostí u nich. Nicméně všechny potřebné informace, které se děti nedozví od rodičů, by měla doplnit škola, tak aby riziko intoxikace bylo do budoucnosti co nejmenší. Dle mého názoru by měli na základních školách probíhat kurzy první pomoci prováděné erudovanými pracovníky ze zdravotnického oboru, kteří by na názorných ukázkách, praktických cvičeních, apod., dokázali poutavým způsobem podat tyto základní informace, aby se předešlo tragickým příhodám, které se poslední dobou objevují čím dál tím častěji. Edukovat by se měli i rodiče aby podané informace svým dětem byly co největší validitu. Edukace rodičů by mohla probíhat například pomocí letáků, které by dostali na třídních schůzkách. Rodiče by taky měli dohlíţet na obsah reklam, které jejich děti pozorují a dávat jim reálný náhled na tuhle problematiku a ţe ne vše co vidí v reklamě je skutečně tak, jak to vypadá.
62
9 ZÁVĚR Bakalářská práce s názvem „Intoxikace – informovanost ţáků 8 a 9 tříd se zaměřením na alkohol“ se věnuje jak obecným intoxikacím, tak intoxikacím alkoholem. Teoretická část byla rozdělena na tři základní segmenty. První segment se věnoval intoxikacím obecně a to vstupy toxické látky do organizmu, příčinami intoxikací, přednemocniční a nemocniční péči o pacienty, kteří se dostali do styku s látkami, které je ohroţovali na ţivotě. V druhý segment se věnovala specificky intoxikacím alkoholem. Zde jsem se zaměřil na působení alkoholu na organizmus, akutní a chronickou intoxikaci, stádia intoxikací a terapie. Třetí segment se věnoval pohledu na intoxikovaného jedince očima zdravotnického personálu. Zde bylo nezbytné zmínit ošetřovatelskou péči o intoxikované alkoholem. V praktické části se pracovalo s výsledky vyplněného dotazníku. Výsledky dotazníku nelze jednoznačně označit za pozitivní. Z očekávaných výsledků se potvrdil pouze výsledek číslo 4 (rozdíl mezi oběma pohlavími bude maximálně 10 %) a výsledek číslo 5 (nejčastější zdroj informací o intoxikacích alkoholem), kde byly nejčastěji označena média, coţ nemusí být vţdy zdroj validních informací. U ostatních očekávaných výsledků se moje předpoklady nepotvrdily. Ţáci nedokázali dostatečně dobře určit příznaky intoxikací alkoholem, noxy, které intoxikaci organizmu způsobují a i orientace v první pomoci nebyla vůbec podle představ, které jsem měl, coţ se ukázalo i na sebehodnocení, které jsem očekával taky lepší. Z výsledků dosaţených v praktické části bakalářské práce jasně vyplývá, ţe by měl být kladen větší důraz na edukaci převáţně od rodičů a ve škole, protoţe řada ţáků v téhle věkové skupině nemá moc dobré představy o tom, co jim můţe hrozit. Na závěr si troufám říci, ţe všechny cíle bakalářské práce byly splněny.
63
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Pluhař Michal, DiS.
Instituce:
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Intoxikace - informovanost ţáků 8. a 9. tříd základních škol se zaměřením na alkohol
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Straková
Počet stran:
79
Počet příloh:
2
Rok obhajoby:
2011
Klíčová slova:
ţáci základních škol, alkohol, intoxikace, edukace, informovanost
Bakalářská práce se věnuje problematice informovanosti o intoxikacích se zaměřením na intoxikace alkoholem. Teoretická část se zaměřuje na intoxikace obecně, intoxikace alkoholem a ošetřovatelské péči o osoby intoxikované alkoholem. Praktická část se zaměřuje na zpracování a vyhodnocení vyplněných dotazníků, které byly rozdány skupině dětí navštěvujících 8. a 9. třídu základní školy (ve věku 13 aţ 15 let). Zaměřuje se na zjištění reálných znalostí na téma intoxikace alkoholem.
64
ANNOTATION
Name and surname of the author: Michal Pluhař, DiS. Working compartment:
Department of Nursing, Faculty of Medicine, Masaryk University, Czech Republic
Name of the bachelor’s thesis:
Intoxication - information for students 8 and 9 classes with a focus on alcohol
Bachelor’s thesis supervisor:
Jana Straková, Mgr.
Number of pages:
79
Number of attachements:
2
Year of bachelor’s thesis defense: 2011 Key words:
elementary school students, alcohol intoxication, education, awareness
The thesis deals with the issue of awareness of intoxications with a focusing on alcohol intoxication. The Theoretical part is focused on the general intoxication, alcohol intoxication and nursing care of persons intoxicated by alcohol. The Practical part is focused on the processing and evaluation of questionnaires that were distributed to a group of children attending the 8th and 9th year of primary school (aged 13-15 years). Thesis are focusing on evaluation of real knowledge on theme alkohol intoxication.
65
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ALKOHOL A JÁTRA, [ONLINE], [cit.2011-02-02], Dostup. z: http://drogy.doktorka.cz/jatra-alkohol BERÁNKOVÁ, M. a kol.: První pomoc, 1. vydání, Informatorium Praha 2002, 199 s., ISBN 80-86073-99-8 DARK L., Alkohol-trauma Kindheit, 1. vydání, LULU 2008, ISBN 978-1-4092-054637 DOTAZNÍK TWEAK, [ONLINE], [cit. 2011-02-02] Dostupné z: http://www.anamneza.cz/moduly/clanek.php?id=751&sekce=18 DRÁBKOVÁ J. Otravy, předávkování a antidota, Referátový výběr Anestezie a resuscitace, 1996/43 (supl. 6), s. 2-23 DUCHOŇ J., a kolektiv, Lékařská chemie a biochemie, 1. vydání, Avicenum 1985, 716 s., ISBN 08-004-85 FETÁLNÍ ALKOHOLOVÝ SYNDROM, [ONLINE], [cit. 201-02-02], dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/tehotenstvi_a_alkohol/piti_alkoholu_v_tehotenstvi_ a_fetalni_alkoholicky_syndrom_fas.html GRIFFITH E., GRANT M., 1. vydání, Alcoholism: new knowledge and new responses. Croom helm 1977 ISBN 0-85664-479-X HRAZDÍRA Č. L. Speciální neurologie, 1. vydání, Avicenum 1980, 236 s., ISBN 08036-80 CHEITLIN M., SOKOLOW M., McLLROY M., Klinická kardiologie, 1. vydání, Egon 2005, 847 s., ISBN 80-7319-009-2 JAROŠ F., HAGARA L. Praktická toxikológia, 1. vydání, Osveta 1988, 200 s., ISBN 00-059-78-43
66
KLENER, Pavel a kol.: Vnitřní lékařství, 2. vydání, Galén, Praha 2001, 949 s., ISBN 8072621017 KOCOVINA, [ONLINE], [cit. 2011 -03-01] Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/kocovina.htm KOLEKTIV AUTORŮ, Soudní lékařství, 1. vydání, Grada 1999, 598 s., ISBN 807169-728-1 KOPEČNÁ, L. – ČECHOVÁ, J. Otravy u dětí,1. vydání, Causa Subita 1999, 126 s., ISSN 1212-0197 LARSEN R., Anestezie, 1. vydání, Grada 1998, 935 s. ISBN 8071691798 NANDA International, NANDA – ošetřovatelské diagnózy – Definice a klasifikace 2009-2011, 1. České vydání, Grada 2010, 480 s., ISBN 978-80-247-3423-1 NEŠPOR, K.: Návykové chování a závislost,1.vydání, Portál. 2000, 150 s., ISBN 807178-831-7 NIESSEN, HEINZ. K., a kol.: Pediatrie, 1. vydání, SCIENTIA MEDICA, spol. s r. o., Praha 1996, 602 s., ISBN 80-85526-29-8 PELCOVÁ D. et al. Nejčastější otravy a jejich terapie, 2. vydání, Galén 2009, 163 s., ISBN 978-80-7262-603-8 REJMAN, L.: Slovník cizích slov, 2. vydání, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1971, 414 s., ISBN 14-190-71 SINGER, M., V.: Alkohol und Alkoholfolgekrankheiten: Grundlagen - Diagnostik – Therapie.2. vydání, Springer 1999 - 2005 IBSN 3–540–22552-8 STÁDIA ZÁVISLOSTI, [ONLINE], [cit. 2011-02-02] Dostupné z: http://paveldanko.com/alkohol/index.htm#stadia_zavislosti SRNSKÝ, P.: První pomoc u dětí,. 2. vydání, Grada 2007,111 s., ISBN 978-80-2471824-8 ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína, 2 vydání, Galén, 2003, 458 s., ISBN 807262203X, 9788072622030 67
ŠTÍPEK, S. Stručná toxikologie, 1. vydání, Medprint, Cheb 1997, 87 s., ISBN 80902036-4-77 ŠTORK, A, a kol.: Lékařské repetitorium – svazek I a II, 4. vydání, Avicenum, Praha 1982, 990 s., ISBN 08-001-82 TERAPIE ALKOHOLIZMU, [ONLINE], [cit. 2011-02-02], Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/alkoholismus/ TERATOGENNÍ ÚČINEK ALKOHOLU, [ONLINE], [cit. 2011-02-02] Dostupné z: http://www.levret.cz/texty/casopisy/pg/files/praktgyn3_01gregor.htm [cit. 2011-02-02] VOKURKA, M., HUGO, J. a kol: Velký lékařský slovník, 4. vydání, MAXDORF s r. o., Praha 2004, 966 s., ISBN 80-7345-037-2 WASSERBAUER, S. a kol.: Výchova ke zdraví, 2. vydání, Státní zdravotní ústav Praha, Praha 1999, 47 s., ISBN 80-7071-129-9 Z HISTORIE ALKOHOLU I. – STAROVĚKÁ CIVILIZACE, [ONLINE], [cit. 2011 02-25] Dostupné z: http://www.destillo.cz/michane-napoje/zpravy/z-historie-alkoholui-staroveke-civilizace ZADÁK Z., HAVEL E. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, 1. vydání, Grada 2007, s. 335, ISBN 978-80-247-2099-9
68
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK CO
oxid uhelnatý
SpO2
saturace krve kyslíkem
NaCl
chlorid sodný
GIT
gastrointestinální trakt
Fr
fyziologický roztok
HD
hemodialýza
HP
hemoperfuze
ACC
kyselina acetylsalicyová
EDTA
organická sloučenina kyselina ethylendiamintetraoctová
WHO
světová zdravotnická organizace
ADH
alkoholdehydrogenáza
MEOS
mikrosomální alkohol oxidující systém
TCA
tricyklická antidepresiva
TWEAK
dotazník na odhalení alkoholizmu
DNA
deoxyribonukleová kyselina
HLA
lidský hlavní histokompatibilní komplex
MRSA
methicilin-rezistentní staphyloccocus aureus
69
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 – Diferenciální diagnostika intoxikací ….………………………………
11
Tab. 2 – Specifická antidota ……………………………..…………………….
17
Tab. 3 – Vliv etanolu na člověka dle koncentrace v krvi ..…………………..
21
Tab. 4 – Dotazník TWEAK ……………………………………………………
26
Tab. 5 – Věk respondentů
39
……………………………………………………
Tab. 6 – Ročník základní školy
…………………………………………….
Tab. 7 – Osobní setkání s intoxikací alkoholem …………………………… Tab. 8 – Charakter osobní zkušenosti s alkoholem
40 41
..………………………...
42
Tab. 9 – Látky, díky kterým se můţe člověk otrávit ………………………
43
Tab. 10 – Současné označení – alkohol, léky a houby ……………………….. Tab. 11 – Typické příznaky u intoxikace alkoholem ………………………
44 44
Tab. 12 – Současné označení: nevolnost (zvracení), poruchy dýchaní a excitace
45
Tab. 13 – Smrtelná dávka alkoholu v krvi pro dospělého člověka ………….
46
Tab. 14 – Smrtelná dávka alkoholu v krvi pro osobu v pubertě ……….…….
47
Tab. 15 – Znalosti první pomoci u intoxikace alkoholem ..…………………
48
Tab. 16 – Poloha pacienta intoxikovaného alkoholem ……………………….
49
Tab. 17 – Resuscitace (poměr vdechů a stlačení hrudníku) u dospělého člověka
50
Tab. 18 – Znalost telefonního čísla na rychlou záchrannou sluţbu ………….....
51
Tab. 19 – Zhodnocení znalostí o první pomoci ……………..……………….
52
Tab. 20 – Ohroţení dospělé osoby na ţivotě intoxikací alkoholem …………
52
Tab. 21 – Ohroţení osoby v pubertě na ţivotě intoxikací alkoholem ………
53
Tab. 22 – Přehled vědomostních poloţek s ohledem na rozdíly mezi chlapci a děvčaty ……………………………………………………………….
54
Tab. 23 – První informace o rizicích intoxikace alkoholem ………………….....
55
Tab. 24 – Nejčastější uváděný zdroj informací o intoxikacích alkoholem ……...
56
Tab. 25 – Hodnocení znalostí o intoxikacích …………………………………..
57
70
SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ
Obr. 1 – Typické znaky kraniofaciální dysmorfie
…………………… 31
Graf 1 – Věk …………………………………………………………..
39
Graf 2 – Třída respondentů …………………………………………... 40 Graf 3 – Setkání s intoxikocí alkoholem ………………………… ……. 41 Graf 4 – Charakter zkušenosti s alkoholem …………………………...
42
Graf 5 – Látky vyvolávající intoxikaci
…………………………...
43
Graf 6 – Příznaky u intoxikace alkoholem (typické)………………....
44
Graf 7 – Smrtelná dávka alkoholu v krvi – dospělý člověk………….. 46 Graf 8 – Smrtelná dávka alkoholu v krvi – osoba v pubertě ………. Graf 9 – Znalosti první pomoci – intoxikace alkoholem
47
……………. 48
Graf 10 – Poloha při intoxikaci alkoholem ...………………………..
49
Graf 11 – Znalost resuscitace ………………………………………..
50
Graf 12 – Telefonní číslo na rychlou záchrannou sluţbu – znalost …
51
Graf 13 – Ohroţení na ţivotě intoxikací alkoholem – dospělý člověk
52
Graf 14 – Ohroţení na ţivotě intoxikací alkoholem – osoba v pubertě
53
Graf 15 – První informace o intoxikacích alkoholem ………………
55
Graf 16 – Nejvíce informací o intoxikacích alkoholem .……………. 56 Graf 17 – Hodnocení vlastních znalostí o intoxikacích ……………. 57
71
SEZNAM PŘÍLOH
Příl. 1 - Dotazník
………………………………………………………..
Příl. 2 - Ţádost o umoţnění dotazníkové akce ……..………………………
72
77
72
Příloha 1. : Dotazník
Váţení ţáci, jsem studentem třetího ročníku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně obor Všeobecná sestra. Předkládaný dotazník je podkladem pro moji bakalářskou práci na téma „Intoxikace alkoholem - Znalosti ţáků 8. a 9. tříd základních škol.“ Odpovězte prosím pravdivě na níţe uvedené otázky. Dotazník je anonymní a bude pouţit pouze k účelu vypracování mé bakalářské práce. Správné odpovědi zakrouţkujte. Pokud není u konkrétní otázky uvedeno jinak, je správná pouze jedna odpověď. Děkuji za pochopení a za pravdivé vyplnění.
1) Jsi chlapec nebo dívka? a) Chlapec b) Dívka 2) Kolik Ti je roků? ………………………………………………….. 3) Do jaké chodíš třídy? a) 8. třída b) 9. třída 4) Setkal(a) jsi se někdy s otravou alkoholem? a) Ano (u koho?) …………………………………………………………….. b) Ne c) Nepamatuji si
73
5) Vyjmenuj co nejvíc látek, díky kterým se můţeš otrávit a) . . . . .. . . . .. . . .. . . . b) . . . . . . . . . .. . . . . .. . . c) . . . . . . .. . .. . . .. . .. . .. d) .. . . . . . .. . . . .. . .. . . . e) . . . .. . . . . .. . . . . .. . . . . . f) . . . .. . . . .. .. . .. . . .. . . . g) . . . . . . .. . .. . . . . . .. . . … . h) . . .. . .. . . .. . . . .. . . .. . . .. . 6) Vyjmenuj typické příznaky otravy alkoholem (bez rozlišení stupně opilosti): a) . . . . . .. . . . . . . .. b) . . . . . . . . .. . . . . . . . c)
. . . . .. . . .. . . . . .. . .
d) . . . . .. . . .. . . . . . . .. . e) . . . . .. . . .. . . . .. . .. . . . . f) . . . . . .. . .. . .. . . .. . .. . . g) . . . . .. . . . .. . . . .. . . . .. . h) . . . . .. . . . . .. . . .. . . .. . . . 7) Jaká dávka alkoholu v krvi v promilích můţe být smrtelná pro dospělého člověka (18 a víc let)? a) Víc jak 1 promile b) Víc jak 2 promile c) Víc jak 3 promile d) Alkohol nemůţe zdravého člověka zabít
74
8) Jaká dávka alkoholu v krvi v promilích můţe být smrtelná pro mladého člověka v pubertě? a) Víc jak 1 promile b) Víc jak 2 promile c) Víc jak 3 promile d) Alkohol nemůţe dítě do 15 let zabít 9) Co musíš udělat při podezření na otravu alkoholem (moţnost více správných odpovědí)? a) Vyvolat zvracení b) Nevyvolávat zvracení c) Volat záchrannou sluţbu d) Nevolat záchrannou sluţbu e) Pokusit se postiţeného probrat f) Nechat ho spát
10) Do jaké polohy je nejlepší uloţit člověka otráveného alkoholem (postiţený dýchá a bije mu srdce)? a) Poloha na zádech b) Poloha na břiše c) Poloha na boku (stabilizovaná poloha) d) Poloha vsedě e) Poloha na kolenou 11) Jaký je poměr vdechů a stlačení hrudníku při laické první pomoci u dospělého člověka? a) 2:1 b) 5:2 c) 10:3 d) 15:5 e) 30:2
75
12) Jaké je číslo na rychlou záchrannou sluţbu? a) 150 b) 155 c) 156 d) 158 e) 112 13) Kolik si myslíš, ţe musí dospělí člověk vypít panáků 40% alkoholu (nebo půl litrových 12 stupňových piv) během jedné hodiny, aby mohl být ohroţen na ţivotě otravou alkoholem? a) Víc jak 5 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) b) Víc jak 10 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) c) Víc jak 15 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) d) Víc jak 20 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) e) Víc jak 25 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) 14) Kolik si myslíš, ţe musí mladý člověk v pubertě vypít panáků 40% alkoholu (nebo půl litrových 12 stupňových piv) během jedné hodiny, aby mohl být ohroţen na ţivotě otravou alkoholem? a) Víc jak 5 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) b) Víc jak 10 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) c) Víc jak 15 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) d) Víc jak 20 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) e) Víc jak 25 panáků 40% alkoholu (půl litrových 12 stupňových piv) 15) Odkud jsi poprvé slyšel(a), co je to otrava? a) Rodičů b) Škola c) Televize d) Rádio e) Internet f) Kamarádi g) Reklama h) Z jiného zdroje – napiš .. . . .. . .. . . . . . .. . . . . 76
16) Odkud jsi získal(a) nejvíce informací o otravách (moţno označit více moţností současně)? a) Rodiče b) Škola c) Televize d) Rádio e) Internet f) Kamarádi g) Reklama h) Z jiného zdroje – napiš . .. . . . .. . . . .. . . . . . . .. . . . . 17) Jakou známkou by jsi ohodnotil(a) své znalosti o otravách (hodnocení známkami jako ve škole)? a) Jednička b) Dvojka c) Trojka d) Čtverka e) Pětka 18) Co by Tě na téhle problematice zajímalo a co by jsi si chtěl(a) objasnit? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………....... .......................................................................................................................................
77
Příloha 2.: Ţádost o umoţnění dotazníkové akce
Váţená paní ředitelko, ţádám tímto o Vaše laskavé povolení k výzkumu k mé bakalářské práci, kterou letos uzavřu své 3leté studium oboru ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Téma mé bakalářské práce je „Intoxikace alkoholem – znalosti ţáku 8. a 9. tříd základních škol“. Rád bych na Vaší škole rozdal svůj dotazník a podrobněji zpracoval tuhle problematiku. Děkuji za pochopení
Michal Pluhař, DiS.
Mgr. Hana Matoušková Ředitelka základní školy
78
Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
V Brně dne 20. 5. 2011
…………………………………… podpis autora práce
79