STRANA 1
METODIKA PR O UČITELE
INTERKULTURNÍ DÍLNA ZEMĚ A NÁRODY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU Úv od1 Sovětský svaz vznikl v prosinci 1922 po vítězství bolševiků na většině území bývalého carského Ruska, mezi ustavující republiky nové federace patřily Ruská a Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, Ukrajinská a Běloruská sovětská socialistická republika. Později se počet členů SSSR ustálil na patnácti. Dohromady na konci jeho existence zabíraly 22 402 200 km2 Eurasie. Oblasti u Baltského moře dělilo od tichomořského pobřeží 11 časových pásem a více než 10 tisíc kilometrů, v severo-jižním směru byla vzdálenost přibližně poloviční a procházela třemi podnebnými pásmy. Po Číně a Indii byl SSSR nejlidnatějším státem světa s více než čtvrt miliardou obyvatel. Sever a střed země byl převážně rovinatý, úrodné a průmyslové evropské oblasti dělilo od mokřin západní Sibiře na nerosty bohaté pohoří Ural. Přirozenou jižní hranici země vytvářely hory – od Karpat, Krymských vrchů, Kavkazu a za Kaspického moře přes pohoří Střední Asie s nejvyššími vrcholy v oblasti Pamíru a Ťan-šanu až po východní Kamčatku. Dvě třetiny z šedesátitisícové hranice tvořilo moře, voda byla důležitým dopravním prostředkem – a to i na Sibiři, kterou v jiho-severním směru protéká pět obrovských řek: Ob (5 410 km), Amur (4 416 km), Lena (4 400 km), Irtyš (4 248 km) a Jenisej (4 092 km). Největším sovětským jezerem bylo Kaspické moře, následováno Aralským jezerem a Bajkalem. Díky pestré geologické stavbě měla země velké bohatství nerostů – především paliv (Donbas, Pečora, Moskva, Kuzněck, Karagandy, Ural, Tunguzská a Lenská pánev; Volžsko uralská západosibiřská ropná pánev), rud (Krivoj rog, Kursk, Kustanaj, Kola, Altaj, Angara, Ural). Koncem 80. let 20. stol. došlo v souvislosti se snahou o reformu nefunkčního ekonomického systému Sovětského svazu k nárůstu nacionalistických proudů,
které začaly otevřeně usilovat o vystoupení ze společného státu. Jednání o nové svazové smlouvě skončilo v roce 1991 pokusem o puč. Po jeho potlačení se Sovětský svaz rozpadl a byl nahrazen méně pevným, převážně ekonomicky zaměřeným Společenstvím nezávislých států. Obnovené pobaltské státy členství v jakékoliv postsovětské organizaci okamžitě odmítly svými ústavami. V důsledku změn, které rozpad tak velkého státu logicky přinesl, došlo k sérii národnostních nepokojů, na Kavkaze, v Arménii a Ázerbájdžánu dokonce ke krvavým občanským válkám. Znepokojivá byla také hospodářská i politická situace. Řada obyvatel našla východisko ze složitého postavení v odchodu do Evropy – v České republice tvořili od roku 1993 Ukrajinci a Rusové dvě nejpočetnější skupiny žadatelů o azyl.
Seznam svazových republik 1. Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) (dnešní Rusko) – Moskva 2. Ukrajinská sovětská socialistická republika (USSR) (dnešní Ukrajina) – Kyjev 3. Běloruská SSR (dnešní Bělorusko) – Minsk 4. Uzbecká SSR (dnešní Uzbekistán) – Taškent 5. Kazašská SSR (dnešní Kazachstán) – Astana 6. Gruzínská SSR (dnešní Gruzie) – Tbilisi 7. Ázerbájdžánská SSR (dnešní Ázerbájdžán) – Baku 8. Litevská SSR (dnešní Litva) – Vilnius 9. Moldavská SSR (dnešní Moldavsko ) – Kišiněv 10. Lotyšská SSR (dnešní Lotyšsko) – Riga 11. Kyrgyzská SSR (dnešní Kyrgyzstán) – Biškek 12. Tádžická SSR (dnešní Tádžikistán) – Dušanbe 13. Arménská SSR (dnešní Arménie) – Jerevan 14. Turkmenská SSR (dnešní Turkmenistán) – Ašgabat 15. Estonská SSR (dnešní Estonsko) – Tallin
1 Autorka textu: Daniela Kolenovská
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 2
METODIKA PR O UČITELE
INTERKULTURNÍ DÍLNA ZEMĚ A NÁRODY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU Aktivita 1 „Kdo tam patří?“ Cíl: Ujasnit si geografické ohraničení zemí bývalého SSSR, jeho velikost. Doba trvání: 20 minut Pomůcky: nástěnná mapa, tabule, křídy nebo velký papír a fixy Popis aktivity: 1. Napište na tabuli otázku: Jaké země a národy patřily do bývalého SSSR? Zapisují vše, co žáci řeknou. Nekomentujte. 2. Aktivita začíná zahřívacím kolem, kdy si žáci vylosují kartu určité barvy, na které bude napsáno slovo charakterizující určitou zemi. Žáci se rozdělí do čtyř skupin podle barev; každá barva představuje skupinu zemí s kulturní či historickou spojitostí: • Pobaltské země: Litva, Lotyšsko, Estonsko, • Zakavkazské země: Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie, • země střední Asie: Kyrgyzstán, Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán a Turkmenistán, • Východoslovanské země: Bělorusko, Ukrajina, Rusko, Moldávie 3. Lektor či učitel sdělí žákům jen pár nejdůležitějších informací o každém státě. Například, že v Kazachstánu pěstují pšenici a mají kosmodrom. Úkolem žáků je projít ve skupince slova napsaná na lístečcích a prodiskutovat, kterému státu slovo náleží.
Aktivita 2 „Jakými jazyky se tam mluví?“ Cíl: Upozornit na jazykovou pestrost regionu. Podobnost nebo naopak odlišnost jednotlivých jazyků. Používání azbuky a latinky. Doba trvání: 15 minut Pomůcky: CD s nahrávkami dětských písniček v různých jazycích, texty hymen Popis aktivity: 1. Učitel nebo lektor se nejprve zeptá všech žáků, jakými jazyky se v zemích bývalého SSSR hovořilo. Vysvětlí, že dorozumívacím a úředním jazykem všech zemí náležejících k Sovětskému svazu byla ruština, ale přesto používala a používá každá země svůj vlastní jazyk. Lektor usměrňuje odpovědi, odpovídá. 2. Potom dětí mohou zkusit přečíst pár slok hymny. Lze povídat o tom, jakými jazyky se tam mluví, podobnost a odlišnost jazyků. 3. Na závěr aktivity je možné pustit nahrávky dětských písní v různých jazycích a děti mohou zkusit je zařadit do skupiny zemí či pokusit se určit přímo zemi.
Aktivita 3 „Co máme společného? Čím se lišíme?“ Cíl: Uvědomit si, co máme společného. Odlišnosti života na vesnici a ve městě, dříve x dnes.
4. Dále každá skupina dostane jednu složku s kartami všech patnácti postsovětských zemí. Na kartě je vždy zobrazena vlajka státu, erb a první sloka hymny. Skupina má za úkol vybrat erb, vlajku těch států, které patří do jeho skupiny zemí (např. pobaltské) a správně přiřadit k jednomu ze států, kterému patří.
Doba trvání: 45 minut
5. Pak svou volbu musí zdůvodnit. Pokud budou pozorní, pomohou jim informace, které jim sdělí učitel ve zkratce o každém státě. Tak například, že v Uzbekistánu pěstují bavlnu (bavlník je ve znaku Uzbekistánu) atp.
2. Žáci nadále pracují v 5 – 6 skupinkách.
Pomůcky: tabulka pro každého, pomůcky pro pantomimu, dobové fotografie, obrázky národních krojů atd. Popis aktivity: Jak se žije… 1. Rozdejte žákům prázdné tabulky.
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 3
METODIKA PR O UČITELE
INTERKULTURNÍ DÍLNA ZEMĚ A NÁRODY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU Doplň následující tabulku: ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Jsi průměrný třináctiletý Jste průměrný třináctiletý český běloruský chlapec nebo dívka. chlapec nebo dívka. Ve skupině se dohodněte, aby byly odpovědi reprezentativní za vás všechny. –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Jak vypadáš? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Kolik členů má vaše domácnost? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Kolik pokojů má byt, ve kterém bydlíš? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Do jaké chodíš školy? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– V kolik hodin začíná škola? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Jak dlouhá je povinná školní docházka? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Jak chodíš oblečený do školy? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Jsi věřící? Pokud ano, jaké náboženství vyznáváš? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Jak dlouho máš letní prázdniny? –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Kam jezdíš na prázdniny? ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Pozn.: Po této části může následovat vyprávění o životě dětí v zemích bývalého SSSR dříve a nyní. Je možné využít i zdroje přímo ze třídního kolektivu (např. pokud je žákem Rus apod., lze požádat i rodiče…).
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 4
METODIKA PR O UČITELE
INTERKULTURNÍ DÍLNA ZEMĚ A NÁRODY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU Aktivity s pantomimou 1. Dětí si vylosují kartičky s aktivitou za života dětí v Kazachstánu. • • • • • • • • • • •
Osedlat koně Rozdělat oheň Utkat koberec Podojit krávu Vyprat prádlo ve škopku Vykopat záhon a zasadit Ostříhat ovci Pást ovce Upříst vlnu Pást husy Stlouct máslo
2. Jedna skupina bude předvádět a ostatní musí hádat. Pozn. Při této aktivitě lze využít i dobové fotografie, a to nejen pocházející z území bývalého SSSR, ale připojit i z českých zemí. Lze se bavit o tom, jak se kdysi žilo, že spoustu denních činností museli lidé provádět v různých částech světa… Některé z nich přetrvávají dodnes. Při práci s fotografiemi neodhalujte jejich původ hned zpočátku. Nechte žáky hádat a ptejte se, z čeho usuzují. Poté teprve sdělte, odkud foto (či obrázek) pochází a z jaké doby. Aktivita 4 „Národní ornamenty“ Popis aktivity: Rozdejte dětem obrázky s ornamenty a zeptejte se jich, co jim připomínají a ke kterému státu by mohly patřit. U této aktivity se dá vyprávět o tom, jak důležitou roli hrály ornamenty a vzory v životě lidí. Některé vzory směli mít na oblečení pouze bohatí lidé, také z ornamentu na šatech se dalo „vyčíst“, ze kterého kraje, rodu člověk pochází, kolik mu je let, jestli je bohatý nebo chudý, má děti nebo nemá atp. Podobně jako u předchozí aktivity lze napojit na naše území (tradice krojů na Moravě, Valašsku a jenom provést určitou paralelu).
Pozn.: Pokud máte příležitost předvést nějaké kroje, je možné; žáci si je mohou osahat, vyzkoušet. Lze využít i fotografií nebo obrázků.
ktivita 5 „Bělorusko, země politického A pronásledování“ Cíl: Prostřednictvím metody hraní rolí se vžít do situace obyvatel země, kde jsou porušována lidská práva. Porozumět obavám, obtížnosti rozhodování. Uvědomit si, čím si prošli lidé, které možná potkávám ve škole nebo na ulici. Doba trvání: 30 minut Pomůcky: kopie příběhů Popis aktivity: Kostra příběhu: V Bělorusku jsou potlačována lidská práva. Proto probíhá jedna protistátní demonstrace za druhou. Příběh tří rodin: • Manželé, kteří jsou aktivní v boji proti režimu A. Lukašenka. Za to jim hrozí vězení. Chtějí proto emigrovat. Roli mámy a táty budou hrát děti, ale lektor jim bude pomáhat a děti, syn a dcera, kteří nechtějí emigrovat a mají k tomu své důvody: nechtějí opustit rodinu – babičku, tetu, dědečka, své přátele, paní učitelku, pejska atp. • Manželé, kteří jsou aktivní v boji proti režimu A. Lukašenka. Emigrovat nechtějí, zůstávají v zemi, protože věří, že jen tak mohou proti režimu efektivně bojovat. A konfrontují se se svými dětmi, které naopak mají strach a chtějí se odstěhovat. Například protože mají kamaráda, který emigroval a moc se mu v nové zemi líbí; část rodiny emigrovala a chtějí za nimi atp. • Rodiče, kteří bydlí v domě na hlavním náměstí, kde se většina demonstrací odehrává. S režimem nesouhlasí, ale demonstrací se neúčastní, protože se bojí následků, které by jim to přineslo. Dětí se za rodiče stydí a konfrontují je. Rodiče říkají své důvody a dětí své.
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
METODIKA PR O UČITELE
STRANA 5
INTERKULTURNÍ DÍLNA ZEMĚ A NÁRODY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU Argumentujte, přesvědčujte. Necháte se přesvědčit? Proč? Pozn.: K aktivitě užívejte reálné příběhy. A to takové, po jejichž poslechu či přečtení, si budou žáci schopni situaci představit. Pokud nebudou chtít hrát role, lze nahradit diskusí (co si myslí, jak by se cítili oni atd.). Mnoho postsovětských zemí funguje na totalitním či diktátorském základu, je vhodné to zmínit a bavit se o tom, co pro děti znamená demokracie…
Autorka metodiky: Anargul Kadrnochová (2008)
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
