MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
Interiér pro rekreační bydlení Diplomová práce
Přílohy: Poloţkový plán, pŧdorys domu a výkresová dokumentace zvoleného prvku
Bc. Vendula Vávrová
2011/2012
1
Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma „Interiér rekreačního domu“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním čelům ve shodě s vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů, spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne …………………..
Podpis studenta…………………..
2
Abstrakt Jméno: Vendula Vávrová Název práce: Interiér pro rekreační bydlení Tato práce se zabývá návrhem interiéru rekreačního rodinného domu, dispozičně a výtvarně řešeného tak, aby se interiér pro majitele stal ve všech směrech plně funkčním a přitom byl co nejvíce zachován historický ráz domu. Návrh interiéru byl zpracován v návaznosti na probíhající celkovou rekonstrukci stavby, jíţ bylo nutno v návrhu akceptovat a limity dané dosud nedokončenou přestavbou zohlednit. Protoţe se jedná o dŧm, který má prvky lidové architektury, v teoretické části práce jsou shrnuty poznatky, týkající se této architektury a její historie. Dŧm má dlouholetou tradici, proto je zde zmíněn jeho vývoj a změny, týkající se interiéru, které rovněţ ovlivnily současný vzhled. Součástí práce je i návrh a konstrukční řešení kuchyňské skříňky. Cílem bylo zachovat historický vzhled a propojit jej s moderními prvky. Samotný návrh a konstrukce kuchyňské skříňky je vyobrazena ve vizualizacích a výkresové dokumentaci, doplněné kusovníkem. Klíčová slova: rekreace, bydlení, interiér, historie lidové architektury
Abstract Name: Vendula Vávrová Title: Interior for recreational housing
This thesis describes the design house interior recreational, artistic layout and solved so that the interior for the owner in all directions become fully functional and it has been preserved as much historic character of the house. Interior design was developed in response to the ongoing total reconstruction of the building, which was necessary in the proposal and accept the limits yet unfinished reconstruction into account. Because it is a house that has elements of folk architecture in the theoretical part summarizes the findings relating to this architecture and its history. The house has a long tradition, is mentioned here because its development and changes relating to the interior, which also influenced the
3
contemporary look. The work also includes design and construction of kitchen cabinet. The aim was to preserve the historic look and connect it with modern elements. The actual design and construction of kitchen cabinets is shown in the drawings and visualisations, complete bill of materials. Keywords: recreation, housing, interior, history of folk architecture
4
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................................ 7
2
Cíl práce .......................................................................................................................................... 8
3
Metodika.......................................................................................................................................... 9
4
Analýza historie lidové architektury ............................................................................................. 10 4.1
Lidová architektura................................................................................................................ 10
4.2
Zemědělská usedlost.............................................................................................................. 10
4.3
Materiály ............................................................................................................................... 11
4.4
Základní znaky tradičního vesnického domu na území dnešní České republiky .................. 11
4.5
Regionální typy lidové architektury v České republice......................................................... 13
4.5.1 4.6 5
6
Vývoj pŧdorysného a prostorového uspořádání domu .......................................................... 14
Rekreační chalupy ......................................................................................................................... 18 5.1
Bydlení na venkově ............................................................................................................... 18
5.2
Bydlení v rekreační chalupě .................................................................................................. 18
5.3
Historie bydlení v rekreační chalupě ..................................................................................... 19
5.4
Rekreační bydlení- české specifikum .................................................................................... 20
5.5
Komfort druhého bydlení ...................................................................................................... 21
5.6
Přeměna na trvalé bydlení ..................................................................................................... 21
5.7
Zásady pro úpravy a opravy staveb ....................................................................................... 22
5.8
Ukázky variant rekonstrukcí chalup a jiných domŧ podobného typu ................................... 24
Tvorba obytného prostoru ............................................................................................................. 26 6.1
Interiér privátní ...................................................................................................................... 26
6.1.1 7
Dŧm Českomoravské vysočiny ..................................................................................... 14
Postup zpracování návrhu interiéru ............................................................................... 26
Metody řešení interiéru.................................................................................................................. 29 7.1
Lokalita rekonstruovaného domu .......................................................................................... 29
7.2
Popis rekonstruovaného domu a jeho historie ....................................................................... 32
7.2.1
Popis domu po jeho postavení ....................................................................................... 32
7.2.2
Popis domu před rekonstrukcí ....................................................................................... 33
7.3
Analýza klienta a jeho potřeb ................................................................................................ 36
7.4
Popis pŧvodní dispozice domu .............................................................................................. 37
7.5
Komunikační zóny domu ...................................................................................................... 38
7.6
Popis stavebních změn v domě.............................................................................................. 39
5
7.6.1
Podlahy a zdi ................................................................................................................. 39
7.6.2
Vodoinstalace a elektroinstalace ................................................................................... 41
7.6.3
Okna a dveře .................................................................................................................. 41
7.6.4
Topení............................................................................................................................ 42
7.6.5
Střecha ........................................................................................................................... 43
7.7
Variantní řešení pŧdorysného uspořádání ............................................................................. 43
7.7.1
Varianta A ..................................................................................................................... 44
7.7.2
Varianta B...................................................................................................................... 44
7.8
Definitivní řešení rekonstrukce interiéru ............................................................................... 46
7.8.1
Chodba (předsíň) ........................................................................................................... 48
7.8.2
Obývací pokoj ............................................................................................................... 52
7.8.3
Kuchyně......................................................................................................................... 58
7.8.4
Loţnice .......................................................................................................................... 66
7.8.5
Koupelna ....................................................................................................................... 71
8
Konstrukce a design kuchyňské skříňky ....................................................................................... 78
9
Závěr.............................................................................................................................................. 80
10
Pouţité zdroje ............................................................................................................................ 82
11
Seznam obrázkŧ a tabulek ......................................................................................................... 84
6
1 Úvod Rekreační bydlení zaţilo velký boom v období socialismu, kdy docházelo k masové výstavbě panelových domŧ ve městech a lidé měli potřebu pobývat ve vlastním domě v přírodě, obdělávat zahradu a relaxovat. K tomu tehdy slouţily zejména chaty, vystavěné v chatařských oblastech, případně na polosamotách. K rekreaci byly rovněţ částečně vyuţívány vesnické domy, které stále byly domovem rodičŧ či prarodičŧ. V dnešní době ale dochází spíše k tomu, ţe z domŧ na vesnicích lidé odcházejí. Staří nemocní lidé jsou nuceni se přestěhovat do bytŧ, které vyţadují méně náročnou údrţbu, jiţ ještě sami zastanou a přitom mají dostupnější lékařskou péči či kvalitnější zázemí občanské vybavenosti. Mladí lidé se často stěhují z vesnic z dŧvodŧ nedostatku pracovních míst v blízkém okolí a menší dostupnosti školních, vzdělávacích a zájmových zařízení. Některé domy, které byly pŧvodně postaveny např. jako zemědělské usedlosti, určené k trvalému bydlení i k práci obyvatel venkova se tak přizpŧsobují rekreačnímu bydlení. Rovněţ na tyto objekty jsou kladeny nároky odpovídající poţadavkŧm dnešní doby, tzn., aby jejich součástí byla elektroinstalace, vodoinstalace, moţnost ekonomického vytápění a aby dŧm byl také vyhovující z hlediska bezpečnosti. Je proto u nich nutné provést rozsáhlou a mnohdy zásadní rekonstrukci interiéru a exteriéru. Interiér se u rekreačního bydlení často podceňuje, vybavuje se vyřazeným nefunkčním nábytkem, lidé se nad jeho vzhledem mnohdy ani nezamýšlí a neuvědomují si, ţe si zde mohou vytvořit druhý domov. I na místě, kde lidé pobývají například jen o víkendech, resp. tím spíše, však mohou vyuţívat příjemného interiéru, v němţ se cítí dobře. Vybavení interiéru rekreačního bydlení, se od vybavení trvalého bydlení liší zejména tím, ţe zde není potřeba nákladného vybavení a počet potřebných věcí lze omezit na minimum. Liší se také typ vybavení, je zřejmé, ţe technické místnosti v chalupě budou vybaveny jinak, neţ místnosti v bytě. Tato skutečnost ale nic nemění na tom, ţe by obytné místnosti v chalupě měly být komfortní a kultivované.
7
2 Cíl práce Cílem teoretické části práce, je zpracovat přehledně a stručně historii lidové architektury, se zaměřením na prvky, které obsahuje dŧm, jeţ je hlavním předmětem práce. Dále rozebrat specifika, týkající se rekreačního bydlení na vesnici a popsat jeho výhody a nevýhody a popsat tvorbu obytného prostoru, konkrétně privátního interiéru. Hlavní cíl praktické části je navrhnout interiér rekreačního domu tak, aby vzhled interiéru nebyl v rozporu s historií domu a zároveň plnil poţadavky majitelŧ, jakoţto moderních lidí 21. století. Součástí návrhu by měl být i plán přesně specifikovaných poloţek, které budou v interiéru pouţity a konstrukční návrh konkrétního atypického prvku, který bude plně funkční a praktický a jehoţ design bude zapadat do celého návrhu interiéru.
8
3 Metodika Protoţe dŧm, který je předmětem této práce obsahuje některé prvky lidové architektury, v úvodní části je rozebrána historie této architektury. Dŧleţité byly zejména informace, týkající se historie samotného domu, neboť při návrhu bylo nezbytné brát v potaz historii jednotlivých nábytkových prvkŧ a místností a nezastírat starobylou atmosféru domu. Dŧm by měl ale slouţit lidem moderním, kteří chtějí ţít v komfortu a vyuţívat všech dostupných moderních zařízení, proto je nutné v domě sloučit tyto moderní prvky s prvky pŧvodními. Rekonstruovaný interiér by měl slouţit majitelŧm tak, aby byl praktický a cítili se v něm příjemně. Na prvním místě tedy byla konzultace kaţdého kroku s nimi, aby bylo dosaţeno maximální spokojenosti. Zároveň bylo nutné mít povědomí o moderních technologiích a výrobcích šetrných k ţivotnímu prostředí, a aby interiér nebyl morálně zastaralý co nejdelší dobu a svým uţivatelŧm přinášel i estetickou hodnotu.
9
4 Analýza historie lidové architektury 4.1 Lidová architektura Jedná se o souhrn stavebních děl, která vznikla jako specifický vývojový proud na území dnešní České a Slovenské republiky, převáţně na vesnicích. Tyto stavby byly prováděny buď samotnými stavebníky, nebo místními lidovými stavebními mistry. Konstrukce staveb, dispozice a architektonické ztvárnění vycházelo vţdy z místních podmínek, hospodářských i materiálových a z místní stavební tradice. Na rozdíl od městských stavitelŧ, se vesničtí stavitelé neřídili módou nebo slohem, ale účelem a provozem stavby. Přizpŧsobovali se vţdy okolí a terénu, vyuţívali místní stavební materiály, stavby proto byly stavby s okolím v dokonalém souladu.
4.2 Zemědělská usedlost Zemědělská usedlost představovala stavbu, která byla přizpŧsobena stavebně i provozně zemědělské výrobě. Zabezpečovala jak bydlení, tak obţivu majiteli a jeho rodině. Součástí stavby byl i chlév, který byl přístupný jak přímo ze síně domu, tak z venku ze dvora. Dalšími součástmi byly kolna a drobné chlévy a přístavky pro drŧbeţ. Největším stavebním objektem v usedlosti byla stodola, připojená buď na chlévy a uzavírající tedy hospodářský dvŧr, nebo někdy umístěná uprostřed zahrady či na jejím konci. V poměrně velkém prostoru dvora bylo poloţeno zahloubené místo, slouţící jako hnojiště. Jako součást hlavního prŧčelí usedlosti proti obytnému stavení stála sýpka, která se ve většině oblastí později vyvinula v samostatný stavební útvar. V 19. stol. se od samostatné výstavby sýpky upustilo a vytvářelo se sýpkové polopatro přímo nad obytnou částí domu, coţ se projevovalo řadou menších okének v pŧdní nadezdívce. Funkce jednotlivých místností domu se časem vyvíjely a s nimi i nábytkové vybavení. Síň představovala vstupní část domu, ze které se vcházelo do kuchyně a světnice (dříve jizba). Jizba byla pŧvodně součástí pracovní „černé kuchyně“ a s měnícím se vytápěním se přeměnila v čistou světnici, tedy místo pro odpočinek, do které byl zakomponován i úloţný nábytek. (Staňková, a další, 2005) Podrobnější vývoj jednotlivých místností je uveden v kapitole 7.2.1
10
4.3 Materiály Konstrukce staveb vyuţívaly přírodní místní materiály, přičemţ vývoj směřoval od pouţívání hořlavých a měkkých materiálŧ (dřevo a hlína) k odolným a tvrdým materiálŧm (kámen a pálené cihly). Proces ale znamenal přechod od „teplých“ materiálŧ po „studené“, coţ bylo moţné v souvislosti se zaváděním vyspělejšího zpŧsobu vytápění. Trend byl podmíněn vnitřním i vnějším tlakem- snahou napodobit vzory slohové architektury (uţívané jiţ dříve v sociálně vyšším prostředí) a nástupem školených projektantŧ, dodrţujících legislativní pravidla. Nakonec bylo úplně zakázáno uţívat spalné materiály a konstrukce. (Staňková, a další, 2005)
4.4 Základní znaky tradičního vesnického domu na území dnešní České republiky 1) Obdélný pŧdorys, 2) trojdílné členění pŧdorysu. 3) umístění na parcele kolmo k návesní linii (dŧm se obracel do návsi svou uţší čelní stranou), 4) sedlová střecha se sklonem 45 stupňŧ, 5) vstup do domu vţdy do střední části pŧdorysu, zhruba doprostřed podélné boční strany domu, 6) usazení domu v terénu tak, aby byla komunikace mezi interiérem, obytnou částí domu a exteriérem (dvorem) co nejpohodlnější. Toto propojení mohlo být bezkonfliktní v rovinném terénu, kterému se dávala přednost. Chudším lidem zbývaly nevhodné pozemky ve svaţitém terénu a tak museli vyzdít vyrovnávací podezdívku, na kterou se stavba usadila. 7) Nasazení střechy- základna jejího trojúhelníkového profilu byla totoţná s úrovní stropu v přilehlém spodním podlaţí. 8) Zápraţí- střecha byla širší neţ dŧm a nasazená tak, aby její přesah kryl komunikaci podél vstupní stěny domu. Okraj střechy vynášely konce vysunutých trámŧ stropu. 9) Umístění komína- strana domu, kde vyúsťuje komín, se povaţuje za stranu zadní (vychází ze situace topeniště v pŧdorysu domu). 10) Dvoutraktové řešení. (Škabrada, 1996) 11
Obrázek č. 1 Obdélný půdorys. (Škabrada, 1996)
Obrázek č. 2 Trojdílné členění půdorysu, 1- vstupní síň, 2- obytná místnost, 3- hospodářská část (Škabrada, 1996)
Obrázek č. 3 Sedlová střecha (Škabrada, 1996)
Obrázek č. 4 Konfrontace typického tradičního uspořádání vesnické usedlosti v návesní frontě s dnes běžným usazením rodinného domu do středu parcely (Škabrada, 1996)
12
Obrázek č. 5 Usazení domu v terénu, nasazení střechy (Škabrada, 1996)
Obrázek č. 6 Zápraží (Škabrada, 1996)
Obrázek č. 7 Umístění komína (Škabrada, 1996)
Obrázek č. 8 Dvoutraktové řešení (Škabrada, 1996)
4.5 Regionální typy lidové architektury v České republice Architektura lidových staveb úzce souvisí se základním stavebním materiálem staveb a s jeho zpracováním. Je spjata s krajovým výskytem přírodního stavebního materiálu, vytvořily se tedy rŧzné stavební projevy v jednotlivých územních částech státu. Územní diferenciace se vyvíjela postupně, pod vlivem vnějších vzorŧ a zvyklostí a pod vlivem proměn oficiální panské architektury a civilizačního vývoje. K tomuto jevu docházelo od středověku do poloviny 19. stol. Oblasti lidové architektury rozdělujeme podle uţitého převaţujícího materiálu na oblasti domu
roubeného (dŧm polabský, severočeský, pojizerský, podkrkonošský, slezského pomezí, Českomoravské vrchoviny, podbrdský a rokycanský, šumavský a chodský, volarský, valašský),
hrázděného (dŧm chebský, krušnohorský a frýdlantský),
13
hliněného (dŧm hanácký a slovácký),
zděného (dŧm jihočeský, jihočeského pohraničí, plzeňský, slánskolounský, broumovský, litoměřicko- úštěcký a novodobá zděná výstavba). (Staňková, a další, 2005)
Dělí je pomyslná čára středem Čech a Moravy od východu k západu, na jejíţ severní oblasti se nacházely domy dřevěné a hrázděné a v jiţních oblastech domy zděné a hliněné. 4.5.1 Dům Českomoravské vysočiny Horské pásmo táhnoucí se od České Třebové a Svitav jiţním směrem aţ k Polné a Jindřichovu Hradci bylo po celý středověk neprostupným lesním hvozdem mezi Čechami a Moravou, na jejímţ severu probíhala významná obchodní Trstenická stezka a na jihu stezka Haberská. Podél těchto stezek se rozvinulo zemědělské osídlení s vesnicemi a ostatní plochy se staly předmětem postupné kolonizace a od 16. stol. se jiţ uplatnil princip lánové vesnice. Kvŧli nepříznivým podmínkám pro zemědělství a drsným klimatickým podmínkám zde nevznikla bohatá lidová stavení, jako v jiţnějších oblastech, přesto má zdejší architektura nesporné kvality a významná výtvarná specifika. V severnějších útvarech se lze setkat s usedlostmi jedno a dvoustrannými. V rozvolněnějších skladbách vesnic převaţuje dvorcový typ se čtyřstrannou zavřenou skladbou. Roubený dŧm byl většinou přízemní, úzký se dvěma okénky. Přízemní stěna je od štítu oddělena mělkou stříškou (podlomením). Za domem buď v jedné linii, nebo do úhlu, pokračuje trakt chlévŧ a proti vjezdu je prŧjezdná kolna. Třetí stranu tvoří stodola a stranu čtvrtou uzavírá brána vjezdu, nad kterou se v patře nacházela sýpka. Stavby byly bez jakýchkoli ozdob, pouze štít domu měl typické vysočanské čtyřdělení, které je radiálně vybedněno prkny se spárami krytými lištou. Pro tuto oblast je typické také to, ţe se zde zachovaly mnohoboké (polygonální) stodoly, které byly i v jiných oblastech dříve velmi časté. (Staňková, a další, 2005)
4.6 Vývoj půdorysného a prostorového uspořádání domu Ve 2. pol. 13. stol a v prŧběhu 14. stol. se na vesnicích objevuje dŧm trojdílného pŧdorysu a jeho princip trvá aţ do 20. stol. Pŧdorys tvořily 3 čtvercové místnosti, vstupovalo se do střední místnosti- síně, odtud se pokračovalo do obytné místnosti- jizby. Jizba se nacházela v domě napravo nebo nalevo, podle orientace ke světovým stranám, terénu a vzhledem k veřejným prostorŧm domu. Poslední částí byla komora- nevytápěný 14
víceúčelový prostor. V jizbě bylo v koutě za dveřmi otopné zařízení (podesta s pecí). K běţnému vaření se pouţíval otevřený oheň, nacházející se na podestě před ústím pece. Do prostoru bylo produkováno značné mnoţství kouře, který odcházel volně do jizby, proto musela mít velmi vysoké stropy, kde se drţel kouř. Odtud také pochází název „dymná jizba“. Naproti topeništi byly rozmístěny okolo stěn stoly a lavice. Na lavicích se i spalo, proto jich bylo v jizbě několik. (Škabrada, 1996) V pozdním středověku se nejdříve změnil princip topeniště tak, ţe nad pec byl zavěšen dřevo-hliněný dymník, který zachycoval dým dříve, neţ se stačil rozptýlit po místnosti. Potom se uplatnil radikálnější zásah, který proměnil celou místnost. Pec zŧstala na svém tradičním místě za vstupem v obytné místnosti, ale otočila se o 90 ° (případně o 180°). Ústí se tedy nacházelo v dělící stěně mezi obytnou místností a zadní částí síně, odkud se pec obsluhovala a tam i dýmila, ovšem do obytné části jen hřála. Znamenalo to také změnu ve stavebních parametrech, kdy byla v místnosti zbytečná horní zóna, tudíţ se prostor sníţil, zbavil se rŧzných větracích otvorŧ a změnil typ stropní konstrukce. Z tmavé jizby se stala světlá tzv. světlice, později světnice. S tím souvisela i změna nábytkového vybavení, postupně se zde začala uplatňovat rŧzná úloţná zařízení. (Škabrada, 1996) Od západu k nám začala přicházet inovace- kachlová kamna, díky kterým z prostoru zmizel otevřený oheň. Ta dále slouţila k vytápění a vaření a pec se pouţívala pouze nárazově pro pečení chleba. Od 17. do 19. stol. obě zařízení fungovala současně. K oběma byl přístup k zadní části síně a tím se začala tato část měnit v částečně oddělenou kuchyni. Pokud byl tento prostor zděný a klenutý, říkalo se mu tzv. černá kuchyně. Komín tam začínal širokým dymníkovým ústím, v horní části klenby nad místem, kde se produkovalo nejvíce kouře, tedy nad ústím pece. Klenba (nejčastěji valená), mohla směrem ke komínu stoupat a usnadňovat tak cestu dýmu. Z komory se začala stávat další- zadní světnice. Doprovodný prvek černých kuchyní byl nástěnný osvětlovací krb- nika krbového tvaru, ve stěně mezi vstupními dveřmi a kamny, v níţ se udrţoval malý oheň, zejména pro osvětlování místnosti. (Škabrada, 1996) V 18.
stol.
docházelo
v souvislosti
s tlakem
protipoţárních
nařízení,
k přezdívání komínŧ. Poslední velká inovace vytápění přišla ve 2. pol. 19. stol., kdy se do světnic zavedly tzv. sporáky- kombinované zařízení pro vytápění, vaření, pečení (nikoliv chlebové) a ohřívání jídel. Součástí sporáku byla litinová plotna, která zcela změnila charakter vaření včetně proměny kuchyňského nádobí. Tím se vrátil kuchyňský provoz do světnice,
15
jejíţ obytné kvality se poněkud zhoršily. Kladné stránky byly ale zřejmě silnější, proto systém doţil ve starších vesnických domech aţ do 2. pol. 20. stol. Někde přetrval i dodnes zejména v rekreačních chalupách, přičemţ se uţ ani neví o jeho relativní netradičnosti a návaznosti na historické skutečnosti. Se sporáky s kuchyňským provozem ve světnicích souvisí i dispoziční úpravy, aplikované od poloviny 19. stol. Před světnicí se vydělila ještě jedna ještě jedna obytná, čistá, ale nevytápěná místnost, tzv. parádní světnice. (Škabrada, 1996) Zřejmě v souvislosti se stoupajícím podílem nespalné taškové krytiny na zděných stavbách, dochází v prŧběhu 19. stol. k přeměně orientace domŧ, resp. střech vŧči návsi nebo ulici- pŧvodem středověká štítová orientace se sedlovými střechami kolmými k prŧčelí, se mění na orientaci podélnou, s moţností vzniku prŧběţné řadové zástavby, dělené (jako ve městech) pouze vnitřními protipoţárními štíty. Tato změna orientace střechy ale neměla vliv na tradiční uspořádání interiéru. (Škabrada, 1996) Poslední tradiční variantou pŧdorysu na přelomu 19. a 20. stol. je pŧdorys s úzkou aţ chodbovitou, často prŧchozí síní. V meziválečném období roste příliv „vilkově“ řešených zástaveb, současně se ale uplatňuje nadále tradiční řešení. Tato výstavba se rozvíjela od poslední třetiny 19. stol. do druhé světové války, na celém území dnešní České republiky. Byla inspirována tradičními uměleckými slohy historizujícími slohy (novorenesance), secesní a postsecesní architekturou. Tyto stavby dávají určitý ráz vesnicím a obohacují je, zvlášť při porovnání se stavební produkcí z období socialismu a 90. let 20. stol. (Škabrada, 1996) Spolu s vytyčením nových socialistických ideálŧ od 50. let 20. století, tradiční pojetí stavění zcela vymizelo. Obytná výstavba měla nabýt městského charakteru. Tato typizovaná výstavba neodpovídala dispozicemi i příslušenstvím potřebám venkovského obyvatelstva, usazení vŧči okolní zástavbě bylo nevhodné. Díky kolektivizaci zemědělství byli zlikvidováni soukromí sedláci- nositelé tradiční vesnické stavební kultury a stavby tak byly přizpŧsobeny městským stavbám, pro něţ je charakteristické např. odtrţení bydlení od země do patra, plochá střecha, schody atp. (Škabrada, 1996)
16
Obrázek č. 9 Typická ukázka vstupu nové bytové výstavby do trosek tradičního vesnického prostředí (Škabrada, 1996)
17
5 Rekreační chalupy 5.1 Bydlení na venkově Český venkov je typickým představitelem vlastnického bydlení, podle Výzkumu Současného venkova je z celkového souboru respondentŧ vlastníkem či spoluvlastníkem domu téměř 69 %. Ve venkovských obcích do 2 000 obyvatel se toto vlastnictví týká rodinných domkŧ (83,6 %), zemědělských usedlostí, řadových domkŧ a bytŧ. Celková spokojenost s bydlením na venkově je poměrně vysoká (91,1 %). Jako dŧvody nespokojenosti obyvatel venkova byly uvedeny na prvním místě problémy se současným bydlením, konkrétně málo soukromí (pravděpodobně pramení ze společného souţití s příbuznými, platí zejména v kategorii 25 – 34 let), stáří domu a nemoţnost dŧm opravit. Spokojenost s vybavením domácností (vybavení domácími spotřebiči, automobily a technikou, pozn. autorky) je hodnocena pozitivně, pouhých 5 % dotázaných s vybaveností spokojeno není. (Majerová, a další, 2009)
5.2 Bydlení v rekreační chalupě Jedná se o bydlení v historickém stavebním objektu, který je v souladu s okolím, ve kterém se během prŧběhu svého trvání nacházel. Okolím mŧţe být jak samota, tak vesnice, kolem které je atraktivní příroda se zahradou, jeţ je součástí objektu. V tomto místě majitel zanechal otisk svého pracovního úsilí a má k němu tedy silný vztah. (Hála, 2009) +
-
Historický objekt, který vrŧstá do krajiny i se Úprava na celoroční bydlení je často svými obyvateli.
komplikovaná
nejen
stavebně,
ale
i
z hlediska stavebního zákona. Rekonstrukce
vlastní
rukou
většinou Bydlení s často nízkým komfortem vytápění,
zachovává historický charakter objektu a potřeba fyzické práce pro údrţbu starého stabilizuje obraz krajiny.
objektu.
Běţné vyuţívání nadstandardních funkcí, Občas problematická dostupnost, zvláště spojených s historickou atmosférou objektu.
v zimě pro lékaře.
Tabulka č. 1 Klady a zápory bydlení v rekreační chalupě (Hála, 2009)
18
Bydlení na venkově má svá specifika a ve srovnání s bydlením ve městě má své výhody a nevýhody. Protoţe dŧm, který je předmětem této práce bude v nejbliţších letech slouţit pouze pro rekreaci a nikoliv ke stálému bydlení, jsou zde zmíněny pouze ty vlastnosti vesnického bydlení, které se vztahují i k bydlení rekreačnímu. Výhody
Nevýhody
Bydlení v omezené komunitě lidí, kteří se Doprava za kulturou. znají. Zdravější ovzduší, lepší ţivotní prostředí.
Vzdálená lékařská péče, úřady a obchody.
Pro děti- více svobody pohybu v přírodě.
Neustálá nutnost dopravovat děti.
Blízkost přírody a zeleně.
Starost s nemovitostí.
Moţnost vlastní produkce potravin.
Nutnost péče o dŧm i okolí.
Tabulka č. 2 Výhody a nevýhody vesnického bydlení (Hála, 2009)
Bydlení v rekreační chalupě je jeden ze zpŧsobŧ bydlení, který se bude nadále rozvíjet a přispěje tak k zachování rázu a historických souvislostí v krajině a menších sídelních útvarech, ze kterých by se mladší generace přesouvala do míst s větším pracovním uplatněním. Stát by měl podporovat tento trend pro zachování kulturního dědictví a uvědomit si, ţe toto dědictví se netýká jen několika vybraných zámkŧ. (Hála, 2009) Z hlediska estetiky bydlení nalezneme velké rozdíly mezi bydlením na vesnici a bydlením ve městě. Jde například o rozdíly ve vybavení bytu, vedlejších a technických prostorŧ. Na větší ploše bytu (i kdyţ jde o plochu uţitkovou, nikoli obytnou) lze zohlednit rŧzné domácí činnosti, které v městském bytě provozovat nelze. To samozřejmě ovlivní dispozici bytu a jeho estetickou úroveň. Rekonstrukcí domu a reorganizací funkcí technického zázemí se dají získat další uţitné prostory. Při stavebním zásahu domu na vesnici je třeba ctít lokalitu, v níţ se obydlí nachází a dále vzít na vědomí, ţe to co se vybuduje, není jen přístřeší majitele, ale součást veřejného prostoru, či krajinného obrazu. (Hála, 2009)
5.3 Historie bydlení v rekreační chalupě Velké počty historických staveb byly u nás vyuţity (a často zachráněny) jako
19
rekreační chalupy. Majitelé měli potřebu se usadit ve starém objektu, vyuţívat jeho starobylost, líbila se jim určitá atraktivita a romantika tohoto bydlení. To ovšem zároveň přinášelo také problémy, související s individuálním přístupem uţivatelŧ k objektŧm. Mnozí, upřednostňující vnější vzhled a dekorativní úpravu, tak bez ohledu na historickou věrnost nevhodně zasahovali do zajímavých částí stavby. Jiné vlastníky zase historický charakter stavby vŧbec nezajímal a tak domy „překopali“ k obrazu městských socialistických staveb a snaţili se tak setřít rozdíly mezi městem a vesnicí. Dŧleţitý byl vztah k autentickým doplňkŧm stavby, po jejichţ odstranění pŧsobila stavba zcela mrtvě. Přitom u dřívějších staveb bylo běţné a samozřejmé, ţe obsahovaly jak staré, tak nové prvky. Rŧzné stavební části jen výjimečně spadaly do jedné stavební etapy, naopak lze na nich dobře rozpoznat „mladší“ prvky. Případné zastarání části stavby se totiţ neřešilo likvidací, ale částečným přidáním nové části (např. u zámkŧ a dveřního kování, kde je zřejmý i několikasetletý vývoj objektu). (Škabrada, 1996) Druhým trendem byla zbytečná likvidace autentických doplňkŧ stavby, ne kvŧli nutnosti odstranění, ale proto, ţe se stavebník obával nestejnorodosti starých a nových prvkŧ. Snahou o výtvarnou celistvost se ničilo vše, co ke stavbě historicky prostě patřilo. Mimo jiné mohly také autentické prvky, vedle „pseudohistorických“ vypadat příliš zastarale a chudě. (Škabrada, 1996) Do stavby se logicky musely vkomponovávat také nové stavební doplňky (schody, hygienická zařízení), coţ se snaţili majitelé mnohdy maskovat. To, ţe se stíral rozdíl mezi historickými a novými částmi, vedlo pouze k tomu, ţe se uţivatel přestal v takové stavbě orientovat a přestal vidět rozdíly mezi pŧvodními částmi a napodobeninami. Poţadavek na to, aby nové zásahy byly střídmé, neokaté, zároveň nezastíraly dobu svého vzniku, byl velmi často ignorován. (Škabrada, 1996)
5.4 Rekreační bydlení- české specifikum Mnoţstvím individuálních rekreačních objektŧ - chat a chalup - drţíme celosvětové prvenství. Je to dŧsledkem několika faktorŧ, jeţ se na našem území náhodně sešly. Pomineme-li předválečnou epizodu rozvoje chat a trampingu, prvním faktorem byl poválečný odsun Němcŧ, který uvolnil velké mnoţství objektŧ v Sudetech, dalšími pak kolektivizace a centrální plánování. Český venkov zasáhl útlum, lidé se stěhovali do větších obcí a měst a opouštěli
20
tak své chalupy na venkově. V době normalizace byla moţná pouze „individuální seberealizace“ a tak byla započata doba stavění chatových osad, kde byla moţnost „kutit“ (ozvěna předešlého trampingu). Předpokládalo se, ţe se změnou reţimu tento fenomén zanikne, ale tyto obavy se nenaplnily, naopak do dnešní doby realitní kanceláře disponují velkým mnoţstvím nabídek rekreačních staveb, stejně tak i poptávka se víceméně nemění. Velkou roli hraje sentiment k objektŧm, kde ţilo několik generací, které se zde postupně realizovaly a budovaly svŧj domov, popř. druhý domov. Stáří domu nese sebou i výhody, týkající se přírody okolo nemovitosti. Novostavba kolem sebe logicky nemŧţe mít takové mnoţství vzrostlých stromŧ, jako domy staré, nemá tedy nikdy takovou atmosféru, není jí poskytnut přirozený stín a zábrana apod. (www.realit.cz)
5.5 Komfort druhého bydlení Druhé bydlení mohlo být ohroţeno několika faktory, které v tomto století pominuly. Chalupáři měli přirozeně obavu o svou bezpečnost, strach ţe jim v nepřítomnosti chalupu někdo vykrade, pobyt jim komplikovala nedostatečná hygiena a teplo, mladí lidé postrádali telekomunikační média jako telefon a internet. To vše je dnes eliminováno rozvojem nových technologií, nainstalováním bezpečnostních alarmŧ, mobilními telefony, notebooky a mobilním internetem. Elektrické topení a elektrospotřebiče se dají jednoduše ovládat pomocí GSM zařízení a mobilního telefonu. Dále existují i rŧzné větrací systémy, fungující na principu solární energie, tudíţ není nutné se v delší nepřítomnosti starat o výměnu vzduchu v nevyvětrané chalupě. V neposlední řadě má uţ většina druhých domácností vybudovaná kvalitní hygienická zařízení a jsou napojeny na vodovody a studny.
5.6 Přeměna na trvalé bydlení Na objekty pro trvalé bydlení se přeměňují jednak objekty v blízkosti měst a jednak v případě, ţe majitelé nejsou vázáni svým zaměstnáním na určité pracoviště. Oba případy se jeví jako velmi vhodné varianty, majitel bydlí ve svém domě s pozemkem a stavební materiál je často léty prověřen. Oproti novostavbě ale vyvstává spousta problémŧ:
dŧm má uţ hotovou dispozici a není ji moţné radikálně změnit,
nekonečné mnoţství stavebních úprav, které stojí spoustu času a peněz,
vyvstává mnoho předem neurčených problémŧ,
náklady mohou být v některých případech i vyšší, neţ u novostavby
21
problémy s izolací, kanalizací, rozvody vody a elektřiny.
Na druhou stranu ale, jak je jiţ naznačeno výše, starý dŧm resp. jeho rekonstrukce má oproti stavbě tyto výhody:
niţší pořizovací cena stavby,
zahrada se vzrostlými stromy,
je moţné opravovat „za plného provozu“, tedy v domě zároveň bydlet,
starobylý vzhled domu a jeho syrová atmosféra (subjektivní),
ekologická výhoda. (Hála, 2009)
5.7 Zásady pro úpravy a opravy staveb Hlavní příčinou negativního vztahu k historickým objektŧm je v naprosté většině případŧ jejich zanedbaný stav, spojený s nedostatečným technickým zařízením budov. Vlhké, studené zdi s opadanými omítkami pŧsobí velice špatným dojmem a vyvolávají pocity nelibosti. Na druhou stranu se podařilo u některých objektŧ v blízkosti významných měst dosáhnout kvality prostředí, srovnatelné s novostavbami a navíc mají přidanou historickou hodnotu. Zejména na vesnicích kvŧli finančním dŧvodŧm, se vlastní opravy objektŧ (sníţení vlhkosti, tepelných ztrát atp.) a vybavování novými rozvody (kanalizace, vodovod, vzduchotechnika, elektroinstalace atd.) neprovádějí vŧbec, nebo v ne odpovídající kvalitě a rozsahu. Přestavby by měly zachovávat pŧvodní charakter stavby, zvaţovat materiálově i konstrukční varianty (plastová okna versus dřevěná apod.). Novotvar by měl být v harmonickém celku s pŧvodní zástavbou. (Škabrada, 1996) Kritéria, která by měl splňovat vesnický dŧm:
Vstupní část domu větší neţ ve městech. Ve vstupní síni lavice na přezutí, sušák oděvu i několika osob najednou. Vstup v podélné části objektu.
Obývací pokoj propojený s kuchyní, obytný prostor propojen co nejjednodušeji s exteriérem.
Podstřeší – venkovní prostor, krytý před deštěm, hodící se k posezení či práci (vytvořeno například většími přesahy střechy či přístavkem kolmo na podélnou osu domu).
Uţší a delší dispozice – obdélný pŧdorys obytné části 1:2 a více.
22
Nasazení střechy bez nadezdívek v podkroví (všeobecně vzato je nadezdívka pro vesnickou architekturu cizorodá, i kdyţ se u staveb z pozdější doby vyskytuje).
Umístění domu na parcele – při kraji parcely tak, aby před podélnou stranou se vstupem leţela co největší plocha dvora. Pozemky na vesnicích mají být větší neţ ve městech (800 – 1200 m2 pro samostatné domy). Respektovat orientaci štítu dle starší zástavby. (www.tzb.info)
23
5.8 Ukázky variant rekonstrukcí chalup a jiných domů podobného typu
Obrázek č. 10 Chalupa v Tupadlech (www.archiweb.cz)
Obrázek č. 11Chalupa v Tupadlech- ponechání původních kamen (www.archiweb.cz)
Obrázek č. 12 Rekonstrukce stodoly (www.archiweb.cz)
Obrázek č. 13 Ponechání původní podlahy ve vilce na Květné ulici v Brně (www.archiweb.cz)
24
Obrázek č. 14 Interiér bytu v domě z roku 1935, Brno, (www.archiweb.cz)
Obrázek č. 15 Rekonstrukce měšťanského domu, Loket (www.archiweb.cz)
Obrázek č. 16 Ukázka použití starožitných nábytkových prvků v pestrobarevném interiéru (Macarena San, 2008)
Obrázek č. 17 Ukázka použití starožitné skříně a postele (Macarena San, 2008)
25
6 Tvorba obytného prostoru Obytný prostor je soukromý interiér, ve kterém se člověk cítí příjemně a který jej chrání před zimou nebo teplem, deštěm, i ostatními lidmi a který umoţňuje lidem vykonávat privátní činnosti. Činnosti vykonávané v tomto prostoru, nazýváme bydlení. Protoţe tyto činnosti – bydlení, většinou lidé nechtějí dělat sami, ale s blízkými osobami, řeší se problém jak prostor pro bydlení navrhnout tak, aby splnil to, co se od něj očekává. Aby dával soukromí, chránil a umoţňoval bezkonfliktní ţivot s lidmi. Interiér je vnitřní prostor stavebního objektu, vyhrazený prostor pro činnost lidí, pro které je navrţen. Interiér mŧţe být jednak veřejný a jednak soukromý. (Hála, 2009)
6.1 Interiér privátní Interiér privátní je určen pro pobyt a činnosti určitého člověka nebo určitou skupinu osob. Slouţí pro vlastní bydlení a pro další činnosti, doprovázející ţivot člověka, jako je sport a práce. Zároveň je to prostor, který odpovídá poţadavkŧm pro bydlení, stanoveným příslušnými právními normami. (Hála, 2009) Řešení privátního interiéru je tvořeno dvojím zpŧsobem. a. Tvorbou tohoto typu interiéru se sleduje naplnění osobních potřeb klienta Zadavatelem je určitá osoba a předmětem zadání je vyřešení jeho konkrétních potřeb. Osobní potřeby do určité míry nahrazují obecně platné principy. Ovšem i velmi atypický interiér nesmí negativně ovlivňovat své okolí hlukem, světlem, pachy, technickými a technologickými řešeními, které negativně ovlivní celkový výsledek a musí zároveň odpovídat daným předpisŧm a normám. Architekt zde funguje jako poradce, pomáhající klientovi najít správnou formu pro uskutečnění investice a klient má zde velmi velký vliv na konečný výsledek práce. U architekta, který řeší takový konkrétní projekt, se proto očekává schopnost přesně analyzovat potřeby klienta, schopnost empatie, pochopení a sociální inteligence. (Hála, 2009) 6.1.1 Postup zpracování návrhu interiéru Obvykle probíhá pět fází zpracování návrhu interiéru. Zadání a definice činností Klient si definuje, co od architekta očekává. Výběr správného architekta či designéra se potom odehrává na základě referencí či portfolia.
26
Výtvarná variantní studie S klienty je potřeba projednat klady a zápory variantních řešení. Varianty jsou moţné buď v dispozičním (prvotní), nebo výtvarném řešení (druhotné). Definitivní souborné výtvarné, barevné a dispoziční řešení, výběr katalogových zařizovacích předmětů Předloţení vizualizace, kde je náhled na tvarové, barevné, materiálové, světelné a pŧdorysné řešení. Dokumentace pro provedení atypických prvků a technologií Upřesňuje a doplňuje předchozí fáze projektu. Detailně propracovaná dokumentace včetně kótování, slouţící pro zadání výroby atypických prvkŧ, provedení povrchŧ, podlah, podhledŧ, osazení osvětlovadel a vypínačŧ, popř. dokumentace elektrických rozvodŧ, vody, plynu atp. Nedílná součást je i rozpočet. Definitivní výběr zařizovacích předmětů Probíhá většinou za přítomnosti klienta, klient musí mít v prŧběhu prací pocit, ţe se na výsledku podílí, prvky si osobně vyzkouší a odsouhlasí jejich výběr, neboť takové prvky bude po dlouhou dobu svého ţivota vyuţívat. Spolupráce při výběru realizátora Klient buď vykonává práci svépomocí, nebo vyuţívá funkci projekt manaţera, který organizuje prŧběh realizace a předává dokončený interiér tak, aby byly dodrţeny všechny předpisy, nařízení a vyhlášky. Autorský a technický dozor nad realizací Autorský dozor je dohled autora nad realizací, která by měla být v souladu se schválenou dokumentací a celkovým dodrţením záměru. Autor mŧţe navrhnout i jiné řešení v případě, ţe toto řešení je v reálné situaci provádění vhodnější, neţ pŧvodní, musí při tom ale zachovat cíl. Děje se to například v případě, kdy se teprve při realizaci objeví nové skutečnosti. Technický dozor klade dŧraz zejména na technickou stránku věci a kontrolu dodrţení parametrŧ, uvedené v dokumentaci. Dozory se vyuţívají zejména u realizací veřejných interiéru. (Hála, 2009) b. Interiér
je
zpracováván
jako
typová
nabídka
pro
obecně
vytyčenou
marketingovou skupinu osob Interiér je obvykle zpracováván na zadání developera a jeho marketingových
27
prŧzkumŧ potřeb budoucích klientŧ. Řešení pak splňuje parametry stavby a veškeré normy a předpisy pro daný druh stavby a interiéru. Výsledkem návrhu je předem dohodnutý počet variant pŧdorysu včetně vizualizace prostoru, ze kterého lze vyčíst dispozice, vztahy mezi zařizovacími předměty a jejich velikost. Současně by měla být moţnost dotvoření prostoru přímo klientem. Toto řešení se tedy pohybuje v obecné rovině, jak po stránce funkční, tak výtvarné. (Hála, 2009)
28
7 Metody řešení interiéru Cílem této diplomové práce, je navrhnout bydlení v rekonstruovaném rodinném domě, určenému k rekreaci, pro manţelský pár a jeho rodinu. Poţadují kompletní zpracování všech místností, tzn. kuchyně, koupelny, dvou pokojŧ a předsíně. Jeden z pokojŧ by měl být multifunkční, ideální by bylo, aby slouţil pro manţelský pár jako obývací pokoj a zároveň místo k přespání pro ostatní členy rodiny, kteří chalupu navštěvují sporadicky. Postup řešení: 1. Informace o lokalitě a historii objektu, 2. zjištění poţadavkŧ klienta na bydlení, 3. zjištění dispozic interiéru, 4. vlastní návrhy dispozičního řešení ve formě vizualizací, 5. design vybraného nábytkového prvku- kuchyňská skříňka, 6. výkresová dokumentace skříňky, 7. propočet celkových parametrŧ skříňky.
7.1 Lokalita rekonstruovaného domu Rekonstruovaný dŧm se nachází v obci Radňoves, ve které ţije 105 obyvatel a která se nachází na území Křiţanovské vrchoviny v nadmořské výšce 540 m. n. m, 12 km na sever od Velké Bíteše. Poloha domu ve vesnici je velice dobrá, nachází se zhruba uprostřed vesnice, u prŧjezdové silnice. Za domem je velká zahrada, plná vzrostlých ovocných stromŧ a přilehlý dvorek s posezením. Vesnice je na tomto území známá sborem dobrovolných hasičŧ, vlastnící ruční čtyřkolovou zápřahovou stříkačku, která je často k vidění v rŧzných filmech a reklamních spotech. Kromě toho Radňoves disponuje sice krásnou okolní přírodou, jejíţ součástí jsou lesy a rybník, ovšem ţádné přírodní ani jiné dominanty v okolí nejsou. Velkým nedostatkem v obci je, ţe nemá zázemí v podobě malého obchodu či občerstvení, místo pro setkávání slouţí jen místní hřiště. Na malé návsi je drobná kaplička a kamenný kříţ, kde se však lidé téměř nescházejí.
29
Obrázek č. 18 Letecký pohled na obec Radňoves (Trojan, a další, 2008)
Obrázek č. 19 Letecký pohled na rekreační chalupu v Radňovsi (archiv autorky)
30
Obrázek č. 20 Fotografie rekonstruovaného domu (autorka práce)
Obrázek č. 21 Fotografie rekonstruovaného domu (autorka práce)
31
Obrázek č. 22 Fotografie rekonstruovaného domu (autorka práce)
7.2 Popis rekonstruovaného domu a jeho historie 7.2.1 Popis domu po jeho postavení Dŧm byl postaven v roce 1929 místním stavitelem, za pomoci majitelŧ. Ke stavbě nebyl přizván ţádný odborník, proto není dispozičně zcela dobře proveden. Majitelem byl krejčí, který vykonával svou ţivnost přímo v domě, kde i bydlel, jeho ţena se starala o dobytek a ostatní zvířata v domě. Těmto činnostem byl dŧm zcela přizpŧsoben. Jedna místnost v domě slouţila jako pracovna pro krejčího, kuchyně a zároveň jako místo pro odpočinek, v druhé místnosti bydlela manţelka s dětmi a v místnosti třetí přebývala matka majitele. Dlouhou dobu tedy obývalo relativně malé prostory (dohromady asi 45m2) pět lidí. V poslední části byl chlév s dobytkem, který byl přístupný jak ze dvora, tak z chodby v domě. Většinovou část dvora tvořil hnojník pro zvířata.
32
Obrázek č. 23 Vizualizace půdorysu domu, 1929-1985
7.2.2 Popis domu před rekonstrukcí Po smrti manţelŧ zdědil chalupu jeden ze synŧ, který ji přetvořil do podoby, před rekonstrukcí. Funkce jednotlivých místností se zcela přeměnily, staroţitný nábytek se zachoval a doplnil se vyřazeným sektorovým nábytkem. Chalupa slouţila pouze pro rekreaci, proto přítomnost jakýchkoliv zvířat uţ nebyla moţná. Pracovna krejčího se přetvořila na místnost, která byla sice plná nábytku, ale slouţila pouze jako prŧchozí místo do loţnice. V loţnici pobývali potomci nynějšího majitele, podél stěny stála manţelská 33
postel a samostatná postel a dále velký úloţný sektorový nábytek, ve kterém se pouze skladovaly věci, které jiţ nebyly potřebné v trvalém bydlišti majitele. Místnost, fungující dříve jako místo pobytu pro babičku nynějšího majitele, se přetvořila na kuchyni. Vařilo se na sporáku, jako úloţný prostor fungoval sekretář (taktéţ sektorový) a protoţe místnost slouţila také jako místo pro odpočinek majitele a jeho manţelky, nacházely se tam také dvě postele. Z kuchyně se vstupovalo do komory, jejíţ funkce zŧstala po celou dobu stejná. Z chléva se stala druhá komora, ve které se skladovaly potravinové zásoby, přípravky na zahradu apod. Od vchodu, který je situovaný do ulice, vede napříč celým domem dlouhá úzká chodba ústící do dvora. Uprostřed chodby stála velká skříň a spousta nábytkových prvkŧ, které prakticky nebyly vyuţívané. Změna byla také v principu otopného zařízení, v celém domě byla zrušena obě kachlová kamna a místo nich se postavil sporák a kamna pro uhlí. Dispozice domu nevyhovovala. Prŧchozí chodba oddělovala obě části domu (místnosti pro rodinu majitele a loţnici pro matku), ale zcela zbytečně zabírala velký prostor, do kterého se ani nevešel nábytek bez toho, aby překáţel při prŧchodu domem. V chodbě se netopilo a tak byly vytopené místnosti ochlazované jak z venkovní části, tak z chodby. Vstup do loţnice přes jinou místnost také nebyl ideální. Právě tyto a jiné nedostatky by měly být eliminovány po rekonstrukci.
34
Obrázek č. 24 Půdorys domu před rekonstrukcí
Obrázek č. 25 Kuchyně před rekonstrukcí (autorka práce)
Obrázek č. 26 Chodba před rekonstrukcí (autorka práce)
35
Obrázek č. 27 Ložnice před rekonstrukcí (autorka práce)
Obrázek č. 28 Komora před rekonstrukcí (autorka práce)
7.3 Analýza klienta a jeho potřeb Je velmi dŧleţité seznámit se nejen dŧkladně s objektem, jeho historií,
36
dispozicemi, dosavadním
nábytkovým
vybavením
a stavebními
podklady,
včetně
vodoinstalace a elektroinstalace, ale také se samotnými klienty a brát v úvahu jejich potřeby a vkus. Vzhledem ke známosti s majiteli nebylo těţké vybrat styl návrhu. Popis klientŧ: Padesátiletý manţelský pár, z něhoţ ţena je dcerou bývalého majitele domu. Pŧvodní majitel jiţ kvŧli zdravotnímu stavu chalupu nenavštěvuje, proto se manţelé rozhodli řešit špatný stav chalupy a přizpŧsobit si interiér k obrazu svému. Chlupa by měla slouţit nejen jim, ale také ostatním členŧm rodiny. Jejich poţadavkem bylo komplexní zařízení všech patřičností, související s rekonstrukcí domu, zajištění řemeslníkŧ a spolupráce s nimi, časové naplánování, návrh interiéru- vše od výběru podlah, barev, aţ po nábytkové vybavení a zakomponování pŧvodního nábytku do nového interiéru. Interiér by tedy měl mít zachovalé „lidové prvky“, zároveň by ale neměl pŧsobit příliš zastarale. Prostor by měl pŧsobit útulně a zároveň vzdušně a díky tomu, ţe se jedná o rekreační chalupu, by neměl být přeplněn mnoţstvím zbytečného nábytku a věcmi v nich, které uţ se v trvalém bydlišti nepouţívají. Konkrétně specifikovali jen některé náleţitosti, například přání majitelky bylo, aby byla v interiéru pouţita její oblíbená červená barva. Kvŧli finanční situaci, byla nutná konzultace kaţdého kroku s majiteli objektu, pro zachování částky, která byla pro kaţdou etapu rekonstrukce vymezena.
7.4 Popis původní dispozice domu Celý dŧm má cca 11 metrŧ na šířku a 11 metrŧ na délku. K obytné části patří stodola a chlév. Na dvorku se nachází studna, nad níţ stojí dřevěné stavení, slouţící jednak pro zabránění zmrznutí vody ve studni a jednak pro úschovu sena (v nynější době jiţ nepotřebného). Dŧm je opatřen elektroinstalací, vodoinstalace chyběla, absence koupelny a toalety byl pro klienty velký problém. Zděný dŧm z pálených cihel, je postaven na svaţitém terénu, proto je pod domem kamenná podezdívka. Dŧm je jednoposchoďový, obytná část je pouze v přízemí, na pŧdě na kterou vedou schody, postavené nad kuchyňskou komorou, je pouze staré seno a několik málo věcí po pŧvodních majitelích domu. Střechu tvoří staré betonové tašky ve špatném stavu, a tak je nutné tašky v nejbliţších měsících vyměnit za pálené. Chalupa se potýkala v posledních osmi letech s vysokou vlhkostí, která
37
vzlínala ze země a pokračovala po obvodech zdí. Na zdech se tvořily mapy, na některých utěsněných místech se dokonce tvořila plíseň. Toto prostředí bylo pro bydlení, byť rekreační, velmi nevhodné. Stejně tak podlaha absolutně nevyhovovala hygienickým poţadavkŧm. Tvořila ji dřevěná prkna, která byla na některých částech přikryta buď linoleem, nebo plechem (pod nábytkem) a právě na těchto místech se taktéţ tvořila plíseň, dřevo hnilo a podlaha se tak postupně celá propadala. Například postele v kuchyni, musely být kvŧli propadající se podlaze, podepřeny dřevem nebo jinými provizorními částmi. Pŧvodní dlaţba pokrývající celou chodbu zŧstala neporušena. Dvě místnosti v domě byly vytápěny sporákem a kamny na uhlí. Obě topidla byla svedena do jednoho komína, sporák byl ale od komína vzdálen několik metrŧ, proto musel být kouř sveden pomocí hliníkové trubky. Komín tedy samozřejmě téměř netáhl.
Obrázek č. 29 Přikrytá podlaha pod nábytkem (autorka práce)
Obrázek č. 30 Stav podlahy, fotografováno při rekonstrukci (autorka práce)
7.5 Komunikační zóny domu Při vstupu do úzké dlouhé chodby pŧlící dŧm, je prostor k odloţení bot a vrškŧ, coţ umoţňuje pohodlně a bez vnášení nečistot pokračovat do společenské části domukuchyně. Ke kuchyni je přidruţena také malá místnost pod schody na pŧdu, slouţící jako komora. S kuchyní přes chodbu sousedí druhá společenská místnost- obývací pokoj, který slouţí zároveň jako místo pro občasné spaní. Odtud lze pokračovat opět přes chodbu do zbývajících částí domu- po schodech na pŧdu, dále do koupelny a loţnice. Druhý vchod
38
z chodby vede na dvŧr a zahradu. Pokoje nejsou dispozičně vhodně rozmístěny, koupelna a toaleta se nachází relativně daleko od části domu, kde se bude nejvíce pobývat. Toto rozmístění ale jiţ bylo dáno a nešlo jej měnit.
Obrázek č. 31 Komunikační schéma
7.6 Popis stavebních změn v domě 7.6.1 Podlahy a zdi V první řadě bylo nutné provést stavební úpravy. Dřevěná shnilá podlaha musela být ve všech třech místnostech nejdříve odstraněna. V mezičase mezi likvidací podlahy a nanesením betonu, byla v domě provedena sanace zdí podřezáním. Po té se uvaţovalo, jak kompletně zamezit vlhnutí zdí, po odborné konzultaci bylo totiţ zjištěno, ţe podřezání není vţdy stoprocentním řešením. Řešení bylo nalezeno v podobě sanačních desek „Desan“, vyuţívající tzv. air izolaci. Jedná se o vzduchovou vlhkostní izolaci staveb, pracující na principu, kdy je umoţněna vzduchovou mezerou stále odvádět vlhkost z konstrukce stavby, z oblasti nad základovou spárou do ovzduší. Tento výrobek byl poloţen na
39
vyrovnanou plochu, opatřenou geotextílií, vyplněn 5 cm betonu, čímţ se vytvořila nosná podlaha a po té se zbytek podlahy opět vyplnil betonem. Úpravy z vnější části domu byly provedeny na stejném principu. Ve zbývajících částech domu byla udusaná hlína taktéţ zlikvidována, kvŧli pokládce nové podlahy. Jediná dlaţebná podlaha v chodbě zŧstala netknuta a počítá se s ní i do budoucna. Co se týká stěn, byly na mnoha místech natolik zničeny vzlínající vlhkostí, ţe musela být odstraněna barva i s omítkou. Velkou dispoziční změnou k lepšímu bylo zastavění vchodu do obývacího pokoje a proraţením otvoru pro nové dveře, vedoucí do pokoje z chodby. Z postradatelné prŧchozí místnosti se tedy mohl stát relevantní pokoj pro další členy rodiny a obývací pokoj je dnes plně přístupný ze společenské části domu.
Obrázek č. 32 Kuchyně po odstranění podlahy (autorka práce)
Obrázek č. 33 Kuchyně po vybetonování podlahy (autorka práce)
40
Obrázek č. 34 Chodba po částečné rekonstrukci (autorka práce)
Obrázek č. 35 Koupelna po částečné rekonstrukci (autorka práce)
7.6.2 Vodoinstalace a elektroinstalace Současně s těmito pracemi byla do domu přivedena také vodoinstalace, s přívodem jednak ze studny a jednak z obecního vodovodu. Protoţe ve vesnici není zavedena kanalizace, bylo nutné vybudovat v předzahrádce domu betonovou jímku. Kvŧli bezpečnosti a praktičnosti byla také vybudována nová elektroinstalace. Ve většině místností byla k dispozici jen jediná zásuvka, coţ neodpovídá dnešním poţadavkŧm majitelŧ.
7.6.3 Okna a dveře Okna zŧstala kvŧli svému vyhovujícímu stavu pŧvodní, avšak v budoucnu se předpokládá jejich rekonstrukce. Dveře byly v neporušeném stavu, včetně mosazných klik. Ponechaly se tedy ve všech místnostech. Problém byl, ţe v místě koupelny byl pŧvodně chlév,
41
a tak se zde nacházely velmi nevzhledné chlévní dveře. Po několika týdnech se ale podařilo sehnat dveře, v přesně takové podobě, jako dveře ostatní. Lehké obroušení a natření lakem bylo dostačující pro pěkný vzhled. Stejně tak byla nalezena i stejná mosazná klika. Starobylá atmosféra domu tak mohla být zachována. 7.6.4 Topení Protoţe obytné místnosti se nachází v sousedství chodby, která dŧm pomyslně pŧlí, je nutné kaţdou část domu vytápět samostatným topidlem. Nepostradatelnou další částí přestavby byla tedy výstavba nového komínu, do kterého by ústil sporák v kuchyňské části. V druhé části domu byla zrušena kamna na uhlí a vystavěl se krb, vytápějící hlavně obývací místnost, současně i loţnici a chodbu. Tento zpŧsob topení má své výhody a nevýhody. Nevýhodou je samotná spjatost krbu a palivo s popelem, palivo je nutné někde skladovat a popel vţdy práší. Krb potřebuje správnou dimenzi komínu 150 x 300 mm, obvyklý rozměr 150 x 150 mm je pro krb, oproti kamnŧm, nedostačující. Minimální výška komínu je cca 7000 mm nad horní hranou vstupního otvoru. (Hála, 2009) V konkrétním případě chalupy v Radňovsi, je místa pro skladování dostatek. Nedostatečný byl ovšem rozměr komínu, proto musel být přebudován v komín nový. Na tomto zpŧsobu topení bylo totiţ nalezeno více výhod, neţ nevýhod. Zmíněnou výhodou krbu je například to, ţe funguje na principu přenosu tepla sáláním, čímţ je zamezeno víření prachu. Dále rovnoměrně rozkládá teplo po celé místnosti a umoţňuje, na rozdíl od krbových kamen, nad kterými bylo také uvaţováno, vytápět současně i několik místností naráz, coţ představovalo výhodu hlavní. (Pod okny v loţnici jsou přesto, kvŧli rychlému přitopení, ponechány elektrické radiátory, které se budou vyuţívat sporadicky.) V neposlední řadě, je toto topení relativně levná varianta, neboť dřeva mají majitelé zatím dostatek a na provoz tedy není nutné vynakládat velké finanční prostředky.
42
Obrázek č. 36 Krb v obývacím pokoji (autorka práce)
7.6.5 Střecha V nejbliţší době se předpokládá realizace výměny střešních tašek, coţ je nad rámec této diplomové práce. Na ţádnou ze stavebních prací nebylo nutné ţádat o stavební povolení. Zaţádalo se pouze o povolení k připojení k obecnímu vodovodu a o revizi ke komínu. Všechny stavební práce prováděli soukromí řemeslníci a rodina majitele.
7.7 Variantní řešení půdorysného uspořádání Pŧvodně bylo spolu s majiteli navrţeno několik variant, po konzultaci s nimi ale byly nalezeny velké nedostatky, týkající se nedostatečného prostoru mezi jednotlivými kusy nábytku. Velký problém byl s umístěním místa pro spaní v obývacím pokoji. Jedna z variant, představující špatné umístění, je předloţena jako „varianta A“.
43
7.7.1 Varianta A
Obrázek č. 37Varianta A
Obývací pokoj v tomto případě slouţí spíše jako loţnice, část postele, která je umístěna u zdi, je pro spícího člověka na tomto místě velmi nedostupná. Zejména pro starého člověka, je vstup na lŧţka z čela postele velmi nevhodný. Pro sedací soupravu zbývá velmi málo místa. Po hlubší konzultaci s majiteli bylo naznáno, ţe v místnosti se bude spát minimálně, proto by měl pokoj slouţit spíše jako společenská místnost. Je zde také problém s nedostatkem úloţných prostor.
7.7.2 Varianta B Nedostatky varianty A jsou zde eliminovány. Pro spaní bude slouţit loţnice a pro občané spaní, v případě návštěvy, je v obývacím pokoji umístěna rozkládací větší sedací souprava. Místo postele v rohu pokoje je místo pro úloţný nábytek. Prostor se tak stal vzdušnějším a prostornějším.
44
Obrázek č. 38 Varianta B
45
7.8 Definitivní řešení rekonstrukce interiéru
Obrázek č. 39 Půdorys domu
Poţadavkem klientŧ bylo, aby bylo zachováno co největší mnoţství staroţitného nábytku a byl zakomponován do nábytku nového. Protoţe se jedná o rekreační chalupu, která bude celoročně obydlena jen o víkendech, majitelé nechtěli investovat do vybavení příliš mnoho finančních prostředkŧ. Nebylo šetřeno na materiálech, spíše na mnoţství nového nábytku. Velké mnoţství úloţného nábytku nutí majitele, tyto prostory doplňovat nepotřebnými věcmi z trvalého bydliště, proto by úloţných prostorŧ mělo být minimální, ale dostatečné mnoţství. Nové nábytkové vybavení bylo vybráno čisté, jednoduché, zároveň hodící se k nábytku staroţitnému. Z pŧvodního nábytku byl pouţit ten, který byl v chalupě uţ od jejího postavení, zbylý sektorový nábytek byl vyřazen. Pŧvodní nábytek patřil manţelce majitele domu, která ho dostala jako svatební dar. Vyrobil jej místní truhlář, který při výrobě pouţil i některé secesní prvky z jiného nábytku, který si dovezla příbuzná manţelky z Vídně. Komplexně pŧsobí nábytek stroze, při detailním zkoumání je ale poznat kvalita těchto prvkŧ.
46
Všechen nábytek je z masivního modřínového dřeva. Výjimkou je věšákč.1firmy Thonet, pocházející z první čtvrtiny 20. stol. z Vídně. Věšák je z ohýbaného bukového tmavě mořeného dřeva. K věšáku je přidruţena i pŧvodní ţidle č. 14 taktéţ od firmy Thonet, která byla do chalupy přivezena spolu s věšákem. Mezi vybrané kusy patří stŧl, ţidle, příborník, šatní skříň a věšák. Vzhledem k tomu, ţe se některé vybrané prvky nachází na nedostupném místě pro focení, jsou pořízeny fotografie jen některých z nich. Doplňky jsou vybrány tak, aby byly v souladu s nábytkem. Některé doplňky jsou záměrně vybrány v „retro“ stylu (úchytky na některém nábytku, rolety), nebo jsou dokonce pŧvodní a dříve nebyly vyuţívány. Jiné jsou spíše jednoduchého modernějšího charakteru (některá svítidla).
Obrázek č. 41 Detail sedáku židle (autorka práce)
Obrázek č. 40 Původní skříň, která bude použita v novém interiéru (autorka práce)
47
Řešení jednotlivých místností interiéru: 7.8.1 Chodba (předsíň) Předsíň je vstup do bytu, není povaţována za obytný prostor, nemusí mít proto přímé větrání a denní osvětlení. Podle normy ČSN 73 4301 slouţí předsíň jako stavebně oddělený prostor bytu, odlučující přímou návaznost obytného prostoru a venkovní komunikace. Obytné místnosti totiţ nesmějí být přístupné přímo z venkovní části. Tuto místnost lze kombinovat s šatním prostorem. (Hála, 2009) Předsíň je jediná místnost v bytě, pokud je ovšem zpočátku dostatečně vybavená, která nemusí dlouhá léta měnit svou podobu. Nároky na funkčnost jsou stále stejné a nemění se s vývojem, tak jak je tomu u obytných místností. Vybavení má být účelné a z hygienických materiálŧ, nenáročných na údrţbu. Prŧchozí chodba je v tomto případě vstupní částí do bytu, zároveň ústící na venkovní dvŧr. Pŧlí dŧm přesně v polovině. Vzhledem k tomu, ţe chodba je první část domu, se kterou se návštěvník při vstupu setká, měla by navozovat atmosféru celého domu. Snahou bylo vyuţít maximálně její funkčnost, vybavit ji nepostradatelným nábytkem a zároveň nezastřít starobylou atmosféru domu.
48
Dispozice chodby
Obrázek č. 42 Půdorys chodby
Rozměry chodby 798,5 cm x 143 cm jsou dosti nevhodné pro vybavení úloţnými prostory. Je tedy zařízena velmi jednoduše, obsahuje jen pár vybraných prvkŧ pro ukládání bot, klíčŧ a svrchních šatŧ, celá je sladěna do světlých barev, nekontrastující s ţádnou z místností, do kterých se z chodby vstupuje. Interiér chodby Kvŧli špatnému stavu dveří, byly vyrobeny na zakázku dveře nové, dřevěné, tmavě mořené. Jejich tvar zŧstal stejný, dveře do ulice zŧstaly částečně prosklené a dveře do dvora celé dřevěné.
49
Chodba slouţí pouze jako prŧchozí místo mezi kuchyní, obývacím pokojem, loţnicí a koupelnou a dále mezi vchodem z ulice a vchodem ze dvora. Není uzpŧsobena dalším aktivitám. Kvŧli malému přísunu denního světla byla zvolena bílá barva stěn, která je v souladu i s pŧvodní podlahou. Tu tvoří mozaikovitě sloţená dlaţba, jejíţ základní barva je šedá a dekorativní prvky jsou černé a cihlové barvy. Kvŧli jejímu neporušenému stavu a kvŧli zachování starobylé atmosféry domu, zŧstala v domě netknuta po celou dobu rekonstrukce a počítá se s ní i do budoucna. Nepostradatelnou součástí chodby je zrcadlo, umístěné na stěně naproti věšáku. Na ostatních místech na stěně jsou umístěny fotografie pŧvodní podoby domu. Při vstupu lze na fotografiích vidět rŧzné náměty, týkající se domu, jako například rodinné snímky či fotografie denních činností v interiéru. Obrázky jsou seřazeny směrem od vchodu od nejstarších, pocházející z roku 1950, po nové fotografie z roku 2011. Poslední místa jsou vyhrazena pro obrázky, které se teprve pořídí, aţ bude rekonstrukce dokončena a majitelé budou plně vyuţívat dŧm pro svou kaţdotýdenní rekreaci. Nábytek Jako doplněk pro odkládání svrškŧ byl vybrán věšák č.1 od firmy Thonet, který byl v natolik zachovalém stavu, ţe nebyly nutné restaurátorské práce. Na věšáku zbude prostor i pro odkládání jiných potřebností, jako klíčŧ, deštníkŧ apod., neboť se v chalupě budou nacházet ojediněle více neţ čtyři osoby. Protoţe se majitelé dosud v domě nepřezouvali, pŧvodní botník není k dispozici a tak bylo nutné vybrat botník, který by příliš nekontrastoval s uvedeným doplňkem. Byl vybrán tedy naprosto jednoduchý ratanový lakovaný botník, s odkládací plochou medové barvy, výborně se hodící k pŧvodnímu věšáku. Osvětlení Chodba je osvětlena z obou stran denním světlem z prosklené části dveří. Ve dne je toto světlo dostačující, ale jiţ před západem slunce je nutné svítit světlem umělým. Byla proto vybrána dvě stejná bílá svítidla, zářící rozptýlené světlo.
50
Obrázek č. 43 Vizualizace chodby, pohled z vchodu ulice
51
Obrázek č. 44 Vizualizace chodby, otevřené dveře do obývacího pokoje
7.8.2 Obývací pokoj V novějších typech dispozičních řešení se promítá změna zpŧsobu ţivota tak, ţe se spojují jednotlivé prostory do jednoho celku. Jedná se např. o propojení obývacího pokoje a kuchyně, zejména kvŧli začlenění vařícího člověka do běţného ţivota v obývacím pokoji. (Hála, 2009) Snahou bylo, aby byl obývací pokoj propojen, byť přes chodbu, s kuchyní. Proto byl změněn vchod do pokoje, pŧvodní vchod z loţnice byl zazděn a vybudován nový vchod z chodby tak, aby byly dveře přesně naproti dveřím z kuchyně. Pro pomyslné propojení obou místností jsou oba dva prostory vybaveny podobným typem nábytku, je v nich pouţita stejná podlaha, stejné nebo podobné doplňky, stejné barevné ladění. Společenský ţivot rodiny a případné návštěvy, se tedy bude odehrávat v obou místnostech zároveň. Obývací pokoj bude slouţit taktéţ jako místo pro občasné spaní.
52
Dispozice
Obrázek č. 45 Půdorys obývacího pokoje
Sedací rozkládací souprava je umístěna na strategickém místě tak, aby při posezení bylo vidět na krb, televizi i vchod. Na odkládání slouţí konferenční stolek, který se v interiéru pouţíval i před rekonstrukcí. Ostatní nábytek – křeslo a komoda, umístěný v rohu místností, je také pŧvodní. Interiér Kvŧli kvalitnímu zateplení podlahy nebylo nutné pod svrchní vrstvu pokládat ještě vrstvy izolační. Na betonu a podkladovém materiálu je poloţena vinylová podlaha, dokonale imitující dřevěnou podlahu, ve vzoru přírodního javoru. Dřevěná podlaha se do chalupy neumístila z jediného dŧvodu, a to proto, ţe v domě byla sice provedena kvalitní sanace, nicméně vlhkost v interiéru je stále natolik vysoká, ţe by u těchto podlah hrozila deformace.
53
Vinylová podlaha je vysoce odolná proti opotřebení a vlhkosti, hodí se tedy i do koupelen a kuchyní. Je rozměrově i tvarově stálá. Jednotlivé kusy jsou k sobě nainstalovány plovoucím zpŧsobem pomocí zámkŧ, coţ umoţňuje nepouţití lepidel k lepení k povrchu. Skládají se z několika vrstev, na spodu podlahy je korková vrstva, zajišťující zvukovou a tepelnou izolaci, dále HDF vrstva se zvýšenou odolností proti vlhkosti, vinylová designová vrstva a povrch je chráněn polyuretanovou ochrannou vrstvou. Oproti jiným podlahám mají příjemnou akustiku. Uvedené vinylové podlahy mají certifikát o zdravotní nezávadnosti. (www.fatrafloor.cz) Pro niţší cenovou náročnost byla zvolena podlaha o niţší tloušťce. Co se týče barevnosti, předem bylo počítáno s červenou barvou, aby bylo respektováno přání majitelky domu. Pro celou místnost byly pouţity tři barvy, kromě červené ještě bílá a modrá. Stěny a strop byly ponechány bíle, koberec, nacházející se jen na části pod sedací soupravou, byl vybrán modrý čtvercovaný a celému pokoji dominuje červená sedací souprava. Nad ní je na zdi namalován červený dekorativní pruh ve dvou řadách tak, aby navazoval na polici s knihami. Pŧvodně bylo navrţeno pro pokoj několik jiných barevných variant a dekorativních prvkŧ na stěně, po dohodě s majiteli domu byla ale naznána popsaná varianta jako nejvhodnější. „Červená je barva vzrušující, povzbuzující, dráždivá zdůrazňuje teplou atmosféru domova a náklonnost, věci dojmově přibližuje. Modrá je ze všech barev nejstudenější a nejhlubší. V prostoru zdánlivě ustupuje, prolamuje uzavření, rozšiřuje objemy. Modrá uklidňuje, je projevem citlivosti, věrnosti, tradice a vyrovnanosti. Tato barva vytváří dobré pozadí pro teplé barvy. Bílá působí plošně, je střízlivá, rozšiřuje, vylehčuje prostor a tlumí podněty. Vlivem své jasnosti zvětšuje povrchy a na ostatní barvy má neutralizační vliv. Jako malba stěn je odstíněna do šeda a působí příznivě zejména v kombinaci s jinými brvami.“ (Brunecký, a další, 1995) Na stěně visí velká fotografie přírodního motivu ze zdejšího kraje, pořízena autorkou této práce. Krb je do místnosti zakomponován tak, aby nebudil příliš mnoho pozornosti, naopak do stěn zapadl a příliš nevyčníval. Jeho tvar je proto naprosto jednoduchý, nejsou na něm pověšeny ţádné poličky na ukládání drobností, je záměrně ponechán tak, aby dominoval pouze zapálený oheň. Bílá dřevěná okna jsou částečně zakryta látkovými roletami. Rolety byly
54
vybrány kombinované, částečně bílé a částečně prŧsvitně červené. Vlastností takových rolet je, ţe při stáhnutí po parapet není do místnosti z ulice vidět, ale při stáhnutí jen jedné části mohou být prŧsvitné a mají tedy podobnou funkci jako záclona.
Obrázek č. 46 Roleta použitá v interiéru (www.myrolo.cz)
Nábytek Protoţe bude obývací pokoj slouţit jako multifunkční prostor pro setkávání rodiny a přátel, ale také jako místo pro odpočinek, kdyţ bude loţnice obsazena ostatními členy rodiny, bylo nutné do pokoje zakomponovat takovou sedací soupravu, která se dá v případě potřeby rozloţit a slouţit pro spaní. Záměrně byla vybrána křiklavá červená barva, pro oţivení celého prostoru. Svým tvarem je jednoduchá, aby se hodila k pŧvodnímu nově očalouněnému křeslu. V obývacím pokoji by neměl chybět nábytek pro ukládání knih. Pro to slouţí policový systém z masivního tmavě mořeného dřeva, tvarem podobný písmenu „S“, podobný kuchyňské skříňce. Obě místnosti mají tedy podobný tvar nábytkového prvku a pomyslně jsou tak propojeny. Ostatní nábytek v interiéru je pŧvodní. Křeslo, které se dřív nacházelo v kuchyni, se nově očalounilo stejným potahem látky, jakou má nová sedací souprava. V rohu stojící komoda z modřínového dřeva, bude slouţit jako ukládací prostor pro lŧţkoviny a ostatní textilie. Stolek k pŧvodnímu příborníku nebyl nijak poničen, byl proto pouze obroušen a znovu natřen bezbarvým lakem. Získal tak pěkný vzhled a mŧţe tak v budoucnu slouţit jako
55
odkládací stolek. Osvětlení Pokoj je orientován na jih, je tedy teplý a světlý, ale slunce do něj přímo nesvítí, coţ je v letních měsících ţádoucí. Kromě přirozeného světla, je pokoj osvětlen hlavním světlem uprostřed stropu a dalším přímým světlem, nacházející se nad sedací soupravou. Intimní osvětlení dodává pokoji hořící krb. Svítidla jsou stejného designového typu, bílá barva stínidla a jednoduchý tvar nekontrastuje s ţádným z doplňkŧ.
Obrázek č. 47 Vizualizace obývacího pokoje, pohled od vchodu
56
Obrázek č. 48 Vizualizace obývacího pokoje, pohled z pohovky
57
Obrázek č. 49 Vizualizace obývacího pokoje, pohled z žabí perspektivy
7.8.3 Kuchyně Stručné principy, které je vhodné dodržovat při projektování kuchyně Pŧvodní názor na kuchyni, jakoţto „přízemní“ doménu kuchařek a sluţebnictva se vytratil a kuchyně je v dnešní době víceúčelový prostor, kde se vykonává spousta činností, odpočinek, vaření, práce, atp., tudíţ zmizela izolovaná pracovní část a vznikla funkční zóna v prostoru, kde se schází několik rŧzných činností. Není tomu tak ale ve všech oblastech světa, například ve Spojených státech je otevřený prostor kuchyně- jídelnyobývacího pokoje uţ dlouho populární, naopak ve Velké Británii se udrţuje spíše konzervativnější zpŧsob bydlení, s oddělenou kuchyní. Pro mnohé ale kuchyně funguje jako srdce domova, tedy prostor, kde se nejen konzumují jídla, ale také schází rodina, a kde je moţné vykonávat určité interní rodinné rituály. (Conran, 2005) Lidé hlavně chtějí, aby byla kuchyně příjemným místem, musí dobře fungovat, měla by tedy mít dobře rozmístěny spotřebiče, poskytovat dostatek úloţného prostoru a plochy na přípravu jídel, správné osvětlení a samozřejmě vyhovovat bezpečnostním poţadavkŧm. 58
Při projektování kuchyně je dŧleţité odpovědět si na tyto otázky: -
Jak často se kuchyně pouţívá,
-
jaké činnosti se v kuchyni budou provozovat (konzumace potravin, praní, sledování televize)
-
kdo pouţívá kuchyni,
-
jaká je velikost kuchyně a co velikost umoţňuje,
-
jaké je umístění dveří a jejich otevírání,
-
jestli lze navrhnout kuchyni tak, aby nebyl porušen charakter domova,
-
jaké je osvětlení místnosti a zda je dostatečné přirozené větrání. (Conran, 2005) Dále je dŧleţité, aby si klienti stanovili své priority. Obdobné otázky by si měl
člověk zodpovědět i při navrhování jiných místností. Většina úrazŧ v domácnosti se stává dětem v kuchyni, proto je při projektování dŧleţité brát toto nebezpečí v úvahu. -
Jako podlahová krytina by měl být zvolen neklouzavý materiál.
-
Těţké předměty, jako hrnce a malé spotřebiče by měly být umístěny v dolních skříňkách. Lehké předměty v nástěnných skříňkách.
-
Plochy pracovních desek by měly být teplovzdorné a jejich rohy by měly být zaoblené.
-
Dobře osvětlená pracovní plocha. (Conran, 2005) Jednou z klíčových úvah by měla být ergonomie. Kuchyni lze rozdělit do
několika sektorŧ- oblast pro skladování potravin, obsahující úloţné systémy a chladničku, oblast vaření kde je umístěno varné centrum, pracovní plocha vhodná k odstavení horských nádob. V oblasti dřezu by se měl nacházet úloţný prostor pro nádobí. Mezi dřezem a sporákem se odehrává nejvíce pracovních činností, proto se zde situuje místo pro přípravu pokrmŧ. Co se týče rozměrŧ, výška pracovní plochy se doporučuje mezi 850 – 900 mm (popř. v několika rŧzných výškách, pro jemnější práce vyšší, pro činnosti vyţadující větší sílu a pro umístění varné desky niţší okolo 750 mm). Hloubka pracovní desky by měla být 600 mm, prostor mezi pracovní deskou a vrchní skříňkou okolo 500 mm (pŧda vrchní skříňky maximálně 2000 mm). Spodní skříňky by měly být opatřeny soklem výšce 100 – 150 mm s odstupem od přední hrany 50 mm. (Brunecký, a další, 1995)
59
Dispozice
Obrázek č. 50 Půdorys kuchyně
Relativně prostorná kuchyně 3950 x 4000 mm umoţňuje umístění částečně rohové kuchyňské linky, i zakomponování pŧvodního příborníku, který na linku volně navazuje. Aby byl zachován uprostřed místnosti velký prostor, kde nic nepřekáţí a mohly zŧstat volné komunikační cesty mezi vchodem, kuchyňskou linkou, komorou a stolem, je stŧl pro čtyři osoby umístěn svou kratší stranou u stěny. Toto umístění umoţňuje také volné otevření dveří bez toho, aby naráţely do nějakého předmětu. V rohu místnosti na svém pŧvodním místě zŧstává kachlový sporák, ústící do nově vybudovaného komínu. Sporák zŧstal pŧvodní, neboť na něm majitelé shledali mnohé výhody. Je to spotřebič, který nabízí plnohodnotnou funkci tepelné úpravy potravin a zároveň vytápění. Majitelé mají velmi dobrou zkušenost s vytápěním tímto zpŧsobem z minulých let, v letních i zimních měsících. Díky konstrukci sporákového topeniště je moţné dosáhnout
60
kvalitního běţného kuchyňského provozu. Sporák je vybaven i pečící troubou, která po dobu pouhého topení (bez vaření a pečení) zŧstává otevřená, takţe sálá do místnosti ještě více tepla. Samozřejmě má své nevýhody, např. oproti krbovým kamnŧm má niţší akumulační schopnost a krátký interval přikládání, funkce vaření stojí ale maximálně v popředí. Další malou nevýhodou je nutnost rozdělávání ohně a přikládání i v případě lehkého přitopení v letních měsících. Taková nutnost ale k pobytu na chalupě patří a dotváří spíše příjemnou atmosféru. Navíc jak jiţ bylo řečeno, topení pevnými palivy zŧstává stále nejlevnější variantou. Některé pokrmy (maso) se mohou v troubě péct bez problému i celou noc kvŧli rozpálenosti celého tělesa, náklady zŧstávají minimální a chuť je zcela nezaměnitelná. Mezi kamny a kuchyňskou linkou se dveřmi vstupuje do komory, slouţící jako zásobovací místnost. Je zde umístěn policový systém pro ukládání potravin, dále lednice a bojler, poskytující teplou vodu do kuchyně a koupelny. Komora je natolik prostorná, 1180 x 4000 mm, ţe veškeré zásoby jídla se budou nacházet právě zde a ve skříňkách kuchyňské linky nebude nutné vymezovat prostor pro potraviny. Interiér Aby byla zachovaná částečná propojenost mezi kuchyní a obývacím pokojem, na podlaze je poloţen opět vinyl ve stejném dezénu. Konceptem této místnosti bylo, sladit pŧvodní starý nábytek s novým a doplnit jej vhodnými obklady a barevnými doplňky. Aby kuchyň pŧsobila čistě a vzdušně, jako hlavní byla zvolena barva bílá. V bílé barvě je lamino na nové kuchyňské lince i atypickém prvku – nástěnné kuchyňské skříňce a dále je to hlavní barva obkladŧ okolo linky a kachlového sporáku. Jako doplňková barva obkladŧ, náhodně rozmístěných mezi bílými kachličkami, byla zvolena modrá a nejméně je pouţita taktéţ náhodně rozmístěna, barva červená. Zvolení barev bylo záměrné, sporák je obloţen modrými kachlemi a červená funguje k těmto barvám jako ideální doplněk, oţivující celý prostor (stejně tak jako u jejího pouţití v obývacím pokoji), který by mohl bez této barvy pŧsobit příliš chladně. Modře natřeny jsou zárubně dveří. V červené barvě se zde nachází i některé doplňky, jako spotřebiče (varná konvice a toustovač), stolní ubrousky a hlavně koberec, umístěný jen pod stolem.Protoţe se jedná o kuchyni, není zde potřeba příliš mnoho doplňkŧ. Stejně jako v obývacím pokoji, okna zde částečně zakrývá roleta, tentokrát bílé barvy. Na stěně je pro zpestření umístěna autorská fotografie z místní přírody.
61
Nábytek Na této místnosti je nejdŧleţitější právě nábytek. Předem bylo počítáno s pouţitím pŧvodního nábytku, jako příborníku, stolu a čtyř ţidlí, tvořící set. K tomuto setu je nově vybraná pouze kuchyňská linka a nepostradatelné spotřebiče. Kuchyňská linka je sloţena z laminovaného korpusu v dřevěném dekoru a dvířka má laminovaná bílá. Aby byla linka vizuálně propojena s příborníkem, pracovní deska byla zvolena laminovaná stejného dekoru, jako korpus a ostatní pŧvodní nábytek. Spodní kuchyňské skříňky jsou vţdy opatřeny soklem. Úchytky byly zvoleny naprosto totoţné s úchytkami na pŧvodním nábytku, v chalupě se nacházely některé náhradní a zbytek úchytek byl dokoupen. Nová linka bude mít prostor pro kuchyňské potřeby, nádobí jako hrnce a talíře, v příborníku budou umístěny příbory, talířky, šálky na kávu, káva, cukr apod. Veškeré potraviny se budou nacházet v komoře, úloţného prostoru tedy bude dostatek. Spotřebiče (mikrovlnná trouba, varná konvice aj.) byly nakoupeny jiţ před rekonstrukcí, nebylo tedy potřeba nakupovat všechny spotřebiče vestavěné. Výjimkou je vestavěná myčka, pro majitele velmi nepostradatelná součást kuchyně. Z dŧvodu sporadičtějšího pobytu na chalupě a z hlediska úspory místa byla zvolena myčka o šířce 450 mm. Mycí centrum dále doplňuje nerezový dřez s odkapávačem. Spodní skříňka pod dřezem je vyčleněna pro umístění odpadkového koše. Stejně jako myčka byla zvolena i menší chladnička o výšce necelých 900 mm, umístěna v zásobovací části- komoře. Protoţe se ve sporáku přes léto většinou netopí nebo jen lehce přitápí, bylo nutné do linky umístit i sklokeramickou varnou desku, z nerezové oceli. Postačující je deska s pouhými dvěma zónami. Oproti starším provedením nabízí sklokeramické varianty několik výhod. Vaří se zde na absolutně rovném povrchu, lze ho tedy snadno vyčistit, přenos tepla je téměř bezztrátový. Spoustu z nich disponují rŧznými elektronickými ukazateli, pojistkami apod. (4) Neodmyslitelnou součástí kuchyně je digestoř, umístěna v prostoru 650 mm nad varnou deskou. Design byl vybrán tak, aby byl dodrţen koncept celého interiéru, tedy v hranatém tvaru. Jedná se o digestoř s přímým odtahem, páry a pachy jsou tedy odvedeny ven. Součástí digestoře je i vestavěné svítidlo. „Výkon digestoří neustále stoupá, tak jak se zvyšují nároky spotřebitelů na kvalitu vzduchu v obytném prostoru. Platí, že vzduch by se měl vyměnit 10 krát, lépe však 16 krát za hodinu“ (Hála, 2009) Jako atypický prvek byla vybraná kuchyňská skříňka, v podobném vzhledu
62
jako zbylá kuchyňská linka, ale inspirovaná sektorovým nábytkem, který na tomto místě stál před rekonstrukcí (viz. kapitola 8). Osvětlení Nad pracovní deskou je vhodné umístit dva světelné zdroje, pokud by se pouţil zdroj jen jeden přímo nad plochou, člověk by vrhal stín na pracovní plochu při kaţdém naklonění. Ideální tedy je nainstalovat dvě světla cca 450 mm od sebe, světelné zdroje se navzájem vybalancují. Velmi zde záleţí na vzdálenosti mezi plochou a místem instalace světla. Svítidla se zde nacházejí pod horní skříňkou a na digestoři. Konkrétně byla zvolena dvě zářivková svítidla, jednak kvŧli větší úspornosti oproti klasickým ţárovkám a jednak kvŧli plošnému osvětlení, čímţ jsou potlačeny vrhající stíny. Centrem místnosti je jídelní stŧl, nad jehoţ středem je umístěno tlumenější ale natolik dostatečně silné svítidlo, aby na sebe a na pokrm lidé dobře viděli a zároveň nebyli oslňováni. Vhodné je, pokud lze se světlem manipulovat do rŧzné výšky. Svítidlo je stejného designu jako svítidlo v obývacím pokoji. Aby byla celá kuchyně osvětlena opravdu dostatečně, uprostřed stropu je umístěno ještě svítidlo, osvětlující svým rozptýleným světlem celou místnost.
63
Obrázek č. 51 Vizualizace kuchyně, pohled od vchodových dveří na dveře od komory
64
Obrázek č. 52 Vizualizace kuchyně, pohled od dveří do komory na jídelní stůl
65
Obrázek č. 53 Vizualizace kuchyně, pohled na stůl a vchodové dveře
7.8.4 Ložnice Loţnice je místnost, kde lidé tráví nejvíce času v bytě. Pro spaní dvou osob by měla mít minimálně 12 m2, šířka místnosti je stanovena na 2400 mm, ale doporučuje se 2700 mm, neboť umoţňuje obejití čela manţelského lŧţka. Prostor pod lŧţkem lze vyuţít jako úloţný prostor pro ukládání lŧţkovin. Lŧţko je určeno i k jiným činnostem, neţ ke spaní (sex, pobyt po dobu nemoci, odpočinek), proto je vyţadována přítomnost odkládacích ploch v dosahu lŧţka. (Hála, 2009) Jediným opravdu dŧleţitým vybavením loţnice je postel. Lŧţko má svou tisíciletou tradici, postupně procházelo malými tvarovými změnami, ale přesto lŧţko zŧstalo bez podstatných změn. Lehací nábytek by měl splňovat ergonomické potřeby uţivatele – správné podepření spící osoby, dostatečná volnost pohybu, udrţování mikroklimatu, zdravotní a hygienická nezávadnost. Lŧţko by nemělo být umístěno v dráze prŧvanu, mělo by být
66
v dostatečné výšce nad zemí, cca 400 mm od země pro zdravého mladého člověka. Vedle lŧţka by měl být prŧchodný prostor minimálně 700 mm, prostor mezi lŧţkem a skříní minimálně 800 mm, odkládací stolek ve výšce 350 mm. (Brunecký, a další, 1995) Dŧleţité jsou matrace, jeţ by měly zajišťovat zdravotně správnou polohu leţícího člověka. Lehací plocha se přizpŧsobuje tlaku vyvolanému leţící osobou. Měla by dobře drţet teplo, ale neměla by příliš zahřívat, přijímat a propouštět tělesný pot a v neposlední řadě poskytovat pocit komfortu. Pro pocit bezpečí a jistoty by měly být okraje lehací plochy zpevněny. Dále by měla být čistitelná, vhodně rozkládat tělesné tlaky do plochy, podporovat svalové funkce při obracení. Mezi další poţadavky na lŧţko patří: nosný rošt s regulací tuhosti podle podpíraných oblastí, prací pokrývka, čistitelné textilie, pouţití nealergizujících materiálŧ, nehlučný provoz lŧţka atd. Doporučuje se umístění lŧţka směrem na jih – sever s tím, ţe hlava má být směrem na jih, nevhodné je umístění u topidel nebo pod okny. Člověk by měl mít pocit klidu a bezpečí. Dŧleţitou podmínkou odpočinku je dobrá zvuková izolace loţnice. (Brunecký, a další, 1995) Loţnice je orientovaná na západ, nachází se v klidné části domu v blízkosti koupelny a WC. Představuje ideální klidnou, ničím nerušenou místnost, s výhledem na zahradu. Její rozměry 3560 x 3950 mm odpovídají doporučovaným rozměrŧm.
67
Dispozice
Obrázek č. 54 Půdorys ložnice
Celkem velký prostor umoţnil postavení postele naproti dveřím, ke zdi doprostřed místnosti. Lidé se tedy mohou dostat ke své straně postele pohodlně, aniţ by měli překonávat překáţky. Na svém pŧvodním místě u dveří zŧstala šatní skříň. Loţnice sice slouţí pouze pro spaní, občas se ale naskytne potřeba být v kontaktu s médii, poslouchat hudbu či mluvené slovo před spaním, proto je na malé komodě naproti posteli postavena malá hi-fi věţ v jednoduchém designu bílé barvy. Televize není pro umístění v loţnici vhodná. Interiér Na podlaze je opět poloţena vinylová podlaha, liší se ale ve svém designu oproti podlahám v kuchyni a obývacím pokoji. Byl zvolen vzor „dub tmavý“, který pokoji dodává intimnější atmosféru. V místnosti tentokrát nedominují ţádné kontrastní barvy, stěny u oken a dveří jsou ponechány bíle, zbytek je ve světle ţlutých odstínech. Na stěně nad postelí je opět namalován dekorativní prvek dvou pruhŧ, navazujících na zvětšenou autorskou fotografii, na níţ je zachycena květina z místní přírody. Fotografie vypadá na první pohled spíše abstraktně, 68
opravdový vyfocený objekt v ní najde pouze člověk nadmíru všímavý. Tím ţe je pokoj orientován na západ, ţlutá barva vytváří při západu slunce v pokoji velmi příjemnou hřejivou atmosféru. Potahová látka lŧţkovin je zvolena v barvě bílé se ţlutými květy, doplňkové dekorační polštáře jsou v barvě modré. Dominantnější prvek v pokoji lze najít na podlaze, kde je poloţen modrý koberec. Barva byla zvolena ze dvou dŧvodu, jednak proto, aby v pokoji byla pouţita některá z barev předchozích místností a jednak proto, ţe se s vybranou ţlutou ideálně doplňuje. Pokoj je barevně sladěn tak, aby pŧsobil neagresivně, příjemně, intimně a teple. Nábytek V chalupě je nutné mít také dostatek úloţných prostor, pro tuto potřebu slouţí šatní skříň v loţnici, která byla umístěna do rohu loţnice na místo, kde stojí uţ desítky let. Skříň je velmi prostorná a praktická a dá se vyuţít pro ukládání sezónních či pracovních oděvŧ. Pro ukládání potahŧ na lŧţkoviny, ostatních textilií i dalších předmětŧ byla vybrána komoda se čtyřmi zásuvkami, ve stejném designu jako skříň. Za vhodnou postel, vyhovující materiálově, ergonomicky, rozměrově i designově bylo zvoleno dvoulŧţko od firmy Jelínek - výroba nábytku s.r.o. Je vyrobeno z masivního dubu, v rozměru 2000 x 1800 mm. K posteli jsou přidruţeny také dvě komody v rozměru 530 x 480 x 440 mm, pro ukládání knih, nápojŧ atp. a hlavně pro umístění nastavitelného světla. Korpusy komod jsou vyrobeny z rozměrově stabilní masivní laťovky. Výrobek získal v roce 2007 ocenění „Česká kvalita nábytek“. Osvětlení Na straně domu, kde se nachází loţnice a koupelna je vystavěno zápraţí, které místnosti lehce zastiňuje, takţe se zde dostatek denního světla dostává spíše v pozdějších odpoledních hodinách. Svítidlo vrhající rozptýlené světlo je nezbytné, dokonce bylo vybráno světlo s největším prŧměrem ze všech místností. Barva stínidla zŧstala neutrální bílá. Pro večerní četbu jsou na malých komodách u postele postaveny stojací lampy jednoduchého klasického tvaru, podobného tvarŧm starších osvětlení, ovšem jejich inovace spočívá v tom, ţe stínidla lze natočit dle potřeby člověka. Oproti svým předchŧdcŧm se vyznačují svou velkou praktičností.
69
Obrázek č. 55 Vizualizace ložnice
70
Obrázek č. 56 Vizualizace ložnice, pohled z postele
7.8.5 Koupelna Koupelna je součástí téměř kaţdého bytu. Má slouţit k očistě, relaxaci, hygieně, k praní prádla atp. Musí splňovat řadu poţadavkŧ, a protoţe je poměrně drahou záleţitostí, měla by majitelŧm vyhovovat po všech stránkách. Následují nejdŧleţitější poţadavky.
Bezpečný provoz – předcházení uklouznutí a úrazŧm. Řešení lze najít v poloţení protiskluzových koberečkŧ.
Dostatečný vyhovující prostor. Doporučuje se ale mít vybudováno víc koupelen, neţ jednu o příliš velké rozloze.
Vhodné umístění. Poloha v domě by měla být taková, aby vyhovovala z hlediska návaznosti na další místnosti a na potřebu větrání koupelny. Vhodné je pokud navazuje na loţnici.
Dlouhodobé uţívání – uspořádání z dlouhodobého hlediska.
71
Ukládání prádla, kosmetiky a čisticích prostředkŧ – vhodná velikost a počet poliček.
Hygienický koutek – prostor pro hygienu s dobrým osvětlením.
Výměna vzduchu. Při hygieně se tvoří pára, která se usazuje na obkladech a ostatních částech koupelny. Zpŧsobuje plísně a korozi kovŧ, proto je nutné větrání a odsávání vzduchu.
Dostatečné teplo – vhodná teplota v prostoru koupelny je 24°C. Vytápět koupelnu lze rŧznými zpŧsoby, klasickými radiátory, koupelnovými ţebříky, podlahovým vytápěním atp.
Vhodné osvětlení – dostatek světla pro osobní hygienu. (Dufka, 2005) Koupelna by měla vyhovovat všem věkovým kategoriím a jejich nárokŧm,
rovněţ by měla být vyhovující při nemoci člověka. Prostor by měl umoţnit svlékání a oblékání svrškŧ. Co se týká poţadavkŧ na zařizovací předměty v koupelně, na prvním místě je čistota a čistitelnost povrchu (neporézní povrch, hladký., mechanicky a chemicky odolný). Dále odolnost matriálu proti vlhkosti a příjemnost povrchu na dotek, zpŧsob konstrukce a zpŧsob umístění předmětŧ, umoţňující udrţovat čistotu. Jako nejvhodnější se jeví materiály jako kov, sklo, kámen, popř. dřevo a korek. Pokud je součástí koupelny i záchod, je vhodné osazení záchodové mísy na stěnu, které umoţňuje dobře udrţovat čistotu podlahy. Vzhledem k poţadavkŧm na prostor, umyvadlo by mělo být usazeno ve výšce cca 860 mm, nejméně 150 mm od stěny a prostor 600 mm před umyvadlem by měl zŧstat volný. (Brunecký, a další, 1995)
72
Dispozice
Relativně prostorná místnost zahrnuje koupelnu a toaletu dohromady, samostatné vystavění toalety bylo vzhledem k rozměrŧm a umístěním místnosti v domě velmi obtíţné. Rozmístění sanitárních zařízení bylo nutné přizpŧsobit vodovodním rozvodŧm. U vchodu je na zdi připevněn policový systém pro ukládání čisticích prostředkŧ a kosmetických výrobkŧ. Pod oknem je umístěna závěsná toaleta a bidet dohromady, umoţňující udrţování čistoty podlahy pod toaletou. Okno poskytuje bezprostřední větrání místnosti, jako přídavné větrání je vedle okna vybudovaný ventilátor. V rohu naproti dveřím je umístěn čtvrtkruhový sprchový kout. Byl vybrán kvalitní kout s velmi odolným kováním jednoduchého tvaru. Naproti oknu je na zdi připevněna skříňka se zrcadlem a osvětlením, ve stejném designu je ke skříňce vybrána spodní skříňka s umyvadlem a přídavná skříňka. Pračka je usazena v rohu místnosti, vzhledem k jejímu sporadickému pouţívání v rekreačním domě, spolu s košem na špinavé prádlo. Interiér Pro koupelnu byly vybrány obklady, imitující dřevo. Podlahu koupelny tvoří dlaţba v téměř stejném designu, jako vinylová podlaha v loţnici, na loţnici tak pomyslně navazuje. Konkrétně se jedná o dlaţbu Kaliva Cherry čtvercového tvaru. Koupelna je osvětlena přirozeným světlem jen z okna a světlovodu, pro optické osvětlení prostoru byly tedy vybrány obklady na stěnu ve stejném designu jako dlaţba na podlaze, ale ve světlé barvě.
73
Stěny jsou po obvodu olemovány pásem tmavších obkladŧ, čímţ se zvýraznil celý tvar místnosti. Místnost se sice opticky zmenšila, vzhledem k velkým rozměrŧm místnosti to ale není na závadu. Pro ozvláštnění jsou místa okolo zrcadla a sprchového koutu obloţena obklady se vzorem. Koupelna je zajímavá svým stropem. Pŧvodní klenba zde ještě zŧstala z dob, kdy místnost slouţila jako chlév pro dobytek. Kovová traverza uprostřed stropu musela být kvŧli moţné korozi zakryta a omítnuta. Klenba je ponechána v bílé barvě. Nábytek Do koupelny byla vybrána skříňka s umyvadlem, ve vzoru dřeva. Je postavena na nohách, čímţ je umoţněno čištění podlahy pod umyvadlem. Ke skříňce je přidruţena další skříňka pro ukládání ručníkŧ a textilií potřebných v koupelně a poličky na kosmetiku. Čisticí prostředky jsou umístěny v rohu místnosti vedle dveří, na policovém systému, který je vloţen do výklenku, v němţ byly kdysi dveře do chléva. Osvětlení Místnost je osvětlena přirozeným světlem jednak skrz malé okno a jednak skrz nově vybudovaný světlovod. Světlovod se pouţívá pro prosvětlení domŧ přirozeným denním světlem. Denní světlo proniká přes prŧhlednou kupoli umístěnou na střeše do světlovodného tubusu s vysoce reflektivní vrstvou, která světlo dále odráţí do stropního difuzéru světlovodu. Stropní difuzér rovnoměrně rozptyluje denní světlo do místnosti, nedochází tak k oslňování, rozptýlené světlo je příjemně měkké. Světlovod efektivně osvětlí místnosti s nedostatkem denního světla, zatraktivní prostory, je to ekologické osvětlení a do osvětlení není nutné investovat provozní náklady. (www.allux.cz)
74
Obrázek č. 57 Světlovodný tubus (www.allux.cz)
Obrázek č. 58 Umístění světlovodu (www.allux.cz)
Kromě přirozeného světla je koupelna osvětlena také hlavním světlem, umístěným na stropě a menším zářivkovým světlem, které je součástí zrcadla, umístěného nad umyvadlem. U vybírání světla do koupelny se musí brát v úvahu místo, ve kterém bude světlo nainstalováno. Normy, předepisující technické specifikace koupelnových svítidel jsou velmi přísné. Koupelnová svítidla jsou značena pomocí stupně ochrany IP (první číslice určuje stupeň ochrany proti vniknutí pevných předmětŧ na obnaţenou část svítidla, druhá číslice určuje ochranu proti vniknutí vody). Svítidlo umístěné nad umyvadlem má IP krytí 44, stejně jako hlavní stropní světlo. Design tohoto světla je téměř totoţný, jako design světlovodu.
Obrázek č. 60 Světlo, (www.svitidla.com)
Obrázek č. 59 Schéma zón v koupelně (www.svitidla.com)
použité
v
koupelně
Koupelna je pro tuto chvíli jediná téměř dokončená místnost v domě, tudíţ je
75
doloţena reálnými fotografiemi dokončeného interiéru. Zatím neobsahuje všechny zařizovací předměty.
Obrázek č. 61 Vizualizace koupelny
76
Obrázek č. 62 Téměř dokončená koupelna po rekonstrukci (autorka práce)
77
8 Konstrukce a design kuchyňské skříňky Před rekonstrukcí stál v kuchyni sekretář ze 70. let 20. stol., který byl pro svŧj nevzhledný design a opotřebovanost vyřazen. Místo něj je umístěna klasická kuchyňská linka bez horních skříněk. Snahou bylo takovou horní skříňku navrhnout tak, aby plnila svŧj účel a zároveň měla podobný „retro“ vzhled, jako starý sekretář. Skříňka by měla slouţit pro ukládání kuchyňského nádobí či rŧzných dochucovadel, koření, cukru apod. Shoda se sekretářem byla nalezena v principu posuvných kuchyňských dvířek ze zápustnou úchytkou. Design jednoduché úchytky v kovovém provedení Borgoa Hettich doplňuje ostatní úchytky, umístěné na zbylých částech kuchyňské linky. Je zde pouţito posuvné kování Slide Line 55 taktéţ od firmy Hettich, u kterého není nutností pouţití vodící lišty (pro podobnost s pŧvodním nábytkem, u kterého nebylo kování pouţito vŧbec, neboť dvířka byla skleněná). Plastové kování je vyrobeno pro dřevěné a DTD dveře o hmotnosti 15 kg. Je univerzálně pouţitelné a má jednoduchou konstrukci, předpokládající kaţdodenní pouţití. Jeho předností je také snadná montáţ, do dveří nahoře a dole se vyvrtají otvory pro montáţ vozíkŧ a vodících dílŧ, které se namontují na dveře. Vrchní odpruţený jazyk se zamáčkne a nasadí do horního profilu. Demontáţ se provádí stejným zpŧsobem v opačném pořadí. Součástí vodícího dílu je také součástka proti vypadnutí. Kuchyňská dvířka jsou provedena z bíle laminovaného dřevotřískového materiálu tloušťky 16 mm. Korpus skříňky je z laminované dřevotřísky, v dezénu dub, tloušťky 22 mm, spojený na pevno kolíky. Se zády z DTD 16 mm je korpus spojen pomocí lamel. Ke zdi je celá skříňka uchycena pomocí vrutŧ a hmoţdinek. Hrany jsou vţdy ošetřeny pomocí ABS hrany, ve stejném vzoru, jako lamino. Tvar skříňky, podobný písmenu „S“ umoţňuje, aby místo bez kuchyňských dvířek bylo rozměrově navrţeno pro umístění samostatné mikrovlnné trouby, ale lze zde umístit jakýkoliv jiný kuchyňský spotřebič, či jiné kuchyňské doplňky, koření atp. V tomto tvaru je téţ navrţena skříňka pro knihy v obývacím pokoji, která je ale spíše policového systému, bez zad a dvířek a není vyrobena z DTD - L, ale z masivního dubového dřeva.
78
Obrázek č. 63 Vizualizace kuchyňské skříňky
79
9 Závěr Před samotným návrhem bylo nutné získat teoretické informace o historii lidové architektury a relativně rozsáhlé znalosti o historii rekonstruovaného objektu. Návrh se tak mohl ubírat směrem, jenţ zaručoval, ţe historie objektu a jeho současný vzhled nebudou v rozporu. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout dispoziční a výtvarné řešení interiéru rekreačního domu. Toto řešení splňuje poţadavky na funkčnost, bezpečnost, ergonomii a estetickou stránku a hlavně očekávání majitelŧ domu, se kterými byly návrhy prŧběţně konzultovány. Kuchyně a obývací pokoj jsou, byť přes chodbu, částečně propojeny, jsou v nich pouţity stejné materiály, tvary, barvy i dekorativní prvky. Chodba je spíše v minimalistickém stylu, jsou zde umístěny pouze nejdŧleţitější nábytkové prvky. Loţnice má více intimnějšího charakteru, je zbarvena do tlumených nekontrastujících barev a minimálně obsazena nábytkovým vybavením, pro dostatek úloţných prostor je zde umístěna pouze šatní skříň a malá komoda. Jediná téměř dokončená místnost dle návrhu je koupelna, navazující na loţnici. Součástí práce bylo i konstrukční řešení atypické kuchyňské skříňky, včetně vizualizace výrobku, výkresové dokumentace a kusovníku. Skříňka by měla slouţit pro ukládání malého kuchyňského nádobí a domácích spotřebičŧ, rozměrově je navrţena pro umístění mikrovlnné trouby.
80
Summary Before the proposal was necessary to obtain theoretical information about the history of folk architecture and relatively extensive knowledge of the history of the reconstructed object. Accordingly, it could take direction, which guarantees that the history and the present appearance of the building do not conflict. The aim of this thesis was to design a layout and artistic design interior recreation building. This solution meets the requirements for functionality, safety, ergonomics and aesthetics, and especially the expectations of homeowners, with which the proposals were regularly consulted. Kitchen and living room are, even across the hall, partly linked, they are used the same materials, shapes, colors and decorative elements. The hall is rather minimalist in style, there are only placed the most important elements of furniture. The bedroom is more intimate character, is colored in muted colors and a minimum nekontrastujících filled furniture equipment for ample storage space is located only a small wardrobe and chest of drawers. The only nearly complete according to the draft room has a bathroom, connected to the bedroom. The work was also atypical design kitchen cabinet including product visualization, drawings and parts lists. The cabinet should be used to store kitchen utensils and small household appliances, is dimensionally designed to accommodate a microwave oven.
81
10
Použité zdroje
Literatura BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interiér - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s. ISBN 80-7157-157-1. CONRAN, Terence. Kuchyně: srdce domova. 1. vyd. V Praze: Slovart, c2005, 223 s. ISBN 80-251-0535-0. ČERNÍKOVÁ, Helena. Atraktivní bydlení: tradiční i netradiční bytová architektura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2953-1. DUFKA, Jaroslav. Koupelny: návrhy, vybavení a modernizace. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, 158 s. ISBN 80-251-0535-0. HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. MAJEROVÁ, Věra a Irena HEROVÁ. Český venkov 2008: proměny venkova. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, c2009, 187 s. ISBN 978-802-1319-110. MARTIN, Macarena San. Interiors by color = Interieurs und Farben = Intérieurs par couleur = Interieurs op kleur. Barcelona: Loft, 2008. ISBN 978-84-96936-20-1. Moravské noviny Rovnost. Brno: Moravské novinové nakladatelství, a.s, 2008, roč. 2008. ISSN Rovnost. STAŇKOVÁ, Jaroslava, Radomíra SEDLÁKOVÁ, Rudolf POŠVA a Svatopluk VODĚRA. Architektura v proměnách tisíciletí: architektonická kompozice: dějiny stavebního umění od pravěku dodnes: lidová architektura: životní prostředí a památková péče. Praha: Sobotáles, 2005, 303 s. ISBN 80-868-1710-5.
82
SÝKORA, Jaroslav. Územní plánování vesnic a krajiny: urbanismus 2. 2., přeprac. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 226 s. ISBN 80-010-2641-8. ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 246 s. ISBN 80-720-3082-5.
Internetové zdroje
světlovody
Allux:
[online].
2012
[cit.
Dostupné
2012-04-18].
z:
http://www.allux.cz/cz/svetlovod-oproduktu.php
Archiweb
[online].
2010
[cit.
Dostupné
2012-04-18].
z:
http://archiweb.cz/buildings.php?type=36
Fatra
floor.
Fatra
floor
[online].
2012
[cit.
2012-04-18].
Dostupné
z:
http://www.fatrafloor.cz/cz/podlahove-krytiny/fatraclick/charakteristika-fatraclick/ Myrolo: rolety [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.myrolo.cz/cz/galerie Rekreační bydlení zŧstane i nadále českým specifikem. In: Realit: zdroj informací z realitního a stavebního trhu [online]. Praha: Mladá fronta [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.realit.cz/clanek/rekreacni-bydleni-zustane-i-nadale-ceskym-specifikem Svítidla.com: Svítidla a prodej osvětlení [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.svitidla.com/koupelnova-svitidla/katalog-svitidel-a-osvetleni.html?id=7
Tzb
info
[online].
14.6.2011
[cit.
2012-04-18].
Dostupné
info.cz/architektura-staveb/7562-o-architekture-naseho-venkova
83
z:
http://stavba.tzb-
11
Seznam obrázků a tabulek
OBRÁZEK Č. 1 OBDÉLNÝ PŦDORYS. (ŠKABRADA, 1996) .................................................................................................................................. 12 OBRÁZEK Č. 2 TROJDÍLNÉ ČLENĚNÍ PŦDORYSU, 1- VSTUPNÍ SÍŇ, 2- OBYTNÁ MÍSTNOST, 3- HOSPODÁŘSKÁ ČÁST (ŠKABRADA, 1996)............. 12 OBRÁZEK Č. 3 SEDLOVÁ STŘECHA (ŠKABRADA, 1996) .................................................................................................................................... 12 OBRÁZEK Č. 4 KONFRONTACE TYPICKÉHO TRADIČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ VESNICKÉ USEDLOSTI V NÁVESNÍ FRONTĚ S DNES BĚŢNÝUSAZENÍM RODINNÉHO DOMU DO STŘEDU PARCELY (ŠKABRADA, 1996) .................................................................................................. 12
OBRÁZEK Č. 5 USAZENÍ DOMU V TERÉNU, NASAZENÍ STŘECHY (ŠKABRADA, 1996)......................................................................................... 13 OBRÁZEK Č. 6 ZÁPRAŢÍ (ŠKABRADA, 1996)
OBRÁZEK Č. 7 UMÍSTĚNÍ KOMÍNA (ŠKABRADA, 1996) ........................................................ 13
OBRÁZEK Č. 8 DVOUTRAKTOVÉ ŘEŠENÍ (ŠKABRADA, 1996) ............................................................................................................................ 13 OBRÁZEK Č. 9 TYPICKÁ UKÁZKA VSTUPU NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY DO TROSEK ............................................................................................ 17 OBRÁZEK Č. 10 CHALUPA V TUPADLECH (WWW.ARCHIWEB.CZ)..................................................................................................................... 24 OBRÁZEK Č. 11CHALUPA V TUPADLECH- PONECHÁNÍ PŦVODNÍCH KAMEN (WWW.ARCHIWEB.CZ) .................................................................. 24 OBRÁZEK Č. 12 REKONSTRUKCE STODOLY (WWW.ARCHIWEB.CZ) ................................................................................................................... 24 OBRÁZEK Č. 13 PONECHÁNÍ PŦVODNÍ PODLAHY VE VILCE NA KVĚTNÉ ULICI V BRNĚ (WWW.ARCHIWEB.CZ).................................................. 24 OBRÁZEK Č. 14 INTERIÉR BYTU V DOMĚ Z ROKU 1935, BRNO, (WWW.ARCHIWEB.CZ)...................................................................................... 25 OBRÁZEK Č. 15 REKONSTRUKCE MĚŠŤANSKÉHO DOMU, LOKET (WWW.ARCHIWEB.CZ)................................................................................... 25 OBRÁZEK Č. 16 UKÁZKA POUŢITÍ STAROŢITNÝCH NÁBYTKOVÝCH PRVKŦ V PESTROBAREVNÉM INTERIÉRU (MACARENA SAN, 2008)............ 25 OBRÁZEK Č. 17 UKÁZKA POUŢITÍ STAROŢITNÉ SKŘÍNĚ A POSTELE (MACARENA SAN, 2008) ........................................................................... 25 OBRÁZEK Č. 18 LETECKÝ POHLED NA OBEC RADŇOVES (TROJAN, A DALŠÍ, 2008) .......................................................................................... 30 OBRÁZEK Č. 19 LETECKÝ POHLED NA REKREAČNÍ CHALUPU V RADŇOVSI (ARCHIV AUTORKY) ...................................................................... 30 OBRÁZEK Č. 20 FOTOGRAFIE REKONSTRUOVANÉHO DOMU (AUTORKA PRÁCE) ............................................................................................... 31 OBRÁZEK Č. 21 FOTOGRAFIE REKONSTRUOVANÉHO DOMU (AUTORKA PRÁCE) ............................................................................................... 31 OBRÁZEK Č. 22 FOTOGRAFIE REKONSTRUOVANÉHO DOMU (AUTORKA PRÁCE) ............................................................................................... 32 OBRÁZEK Č. 23 VIZUALIZACE PŦDORYSU DOMU, 1929-1985 ........................................................................................................................... 33 OBRÁZEK Č. 24 PŦDORYS DOMU PŘED REKONSTRUKCÍ .................................................................................................................................... 35 OBRÁZEK Č. 25 KUCHYNĚ PŘED REKONSTRUKCÍ (AUTORKA PRÁCE) ............................................................................................................... 35 OBRÁZEK Č. 26 CHODBA PŘED REKONSTRUKCÍ (AUTORKA PRÁCE) ................................................................................................................. 35 OBRÁZEK Č. 27 LOŢNICE PŘED REKONSTRUKCÍ (AUTORKA PRÁCE) ................................................................................................................. 36 OBRÁZEK Č. 28 KOMORA PŘED REKONSTRUKCÍ (AUTORKA PRÁCE) ................................................................................................................. 36 OBRÁZEK Č. 29 PŘIKRYTÁ PODLAHA POD NÁBYTKEM (AUTORKA PRÁCE) ....................................................................................................... 38 OBRÁZEK Č. 30 STAV PODLAHY, FOTOGRAFOVÁNO PŘI REKONSTRUKCI (AUTORKA PRÁCE) ............................................................................ 38 OBRÁZEK Č. 31 KOMUNIKAČNÍ SCHÉMA .......................................................................................................................................................... 39 OBRÁZEK Č. 32 KUCHYNĚ PO ODSTRANĚNÍ PODLAHY (AUTORKA PRÁCE)........................................................................................................ 40 OBRÁZEK Č. 33 KUCHYNĚ PO VYBETONOVÁNÍ PODLAHY (AUTORKA PRÁCE) .................................................................................................. 40 OBRÁZEK Č. 34 CHODBA PO ČÁSTEČNÉ REKONSTRUKCI (AUTORKA PRÁCE) .................................................................................................... 41 OBRÁZEK Č. 35 KOUPELNA PO ČÁSTEČNÉ REKONSTRUKCI (AUTORKA PRÁCE)................................................................................................. 41 OBRÁZEK Č. 36 KRB V OBÝVACÍM POKOJI (AUTORKA PRÁCE) .......................................................................................................................... 43 OBRÁZEK Č. 37VARIANTA A ............................................................................................................................................................................ 44 OBRÁZEK Č. 38 VARIANTA B ........................................................................................................................................................................... 45 OBRÁZEK Č. 39 PŦDORYS DOMU ...................................................................................................................................................................... 46 OBRÁZEK Č. 40 PŦVODNÍ SKŘÍŇ, KTERÁ BUDE POUŢITA V NOVÉM INTERIÉRU (AUTORKA PRÁCE) ................................................................... 47 OBRÁZEK Č. 41 DETAIL SEDÁKU ŢIDLE (AUTORKA PRÁCE) .............................................................................................................................. 47 OBRÁZEK Č. 42 PŦDORYS CHODBY .................................................................................................................................................................. 49 OBRÁZEK Č. 43 VIZUALIZACE CHODBY, POHLED Z VCHODU ULICE .................................................................................................................. 51 OBRÁZEK Č. 44 VIZUALIZACE CHODBY, OTEVŘENÉ DVEŘE DO OBÝVACÍHO POKOJE ........................................................................................ 52 OBRÁZEK Č. 45 PŦDORYS OBÝVACÍHO POKOJE ................................................................................................................................................ 53
84
OBRÁZEK Č. 46 ROLETA POUŢITÁ V INTERIÉRU (WWW.MYROLO.CZ) ............................................................................................................... 55 OBRÁZEK Č. 47 VIZUALIZACE OBÝVACÍHO POKOJE, POHLED OD VCHODU ....................................................................................................... 56 OBRÁZEK Č. 48 VIZUALIZACE OBÝVACÍHO POKOJE, POHLED Z POHOVKY ........................................................................................................ 57 OBRÁZEK Č. 49 VIZUALIZACE OBÝVACÍHO POKOJE, POHLED Z ŢABÍ PERSPEKTIVY .......................................................................................... 58 OBRÁZEK Č. 50 PŦDORYS KUCHYNĚ ................................................................................................................................................................ 60 OBRÁZEK Č. 51 VIZUALIZACE KUCHYNĚ, POHLED OD VCHODOVÝCH DVEŘÍ NA DVEŘE OD KOMORY ............................................................... 64 OBRÁZEK Č. 52 VIZUALIZACE KUCHYNĚ, POHLED OD DVEŘÍ DO KOMORY NA JÍDELNÍ STŦL ............................................................................ 65 OBRÁZEK Č. 53 VIZUALIZACE KUCHYNĚ, POHLED NA STŦL A VCHODOVÉ DVEŘE ............................................................................................ 66 OBRÁZEK Č. 54 PŦDORYS LOŢNICE .................................................................................................................................................................. 68 OBRÁZEK Č. 55 VIZUALIZACE LOŢNICE ............................................................................................................................................................ 70 OBRÁZEK Č. 56 VIZUALIZACE LOŢNICE, POHLED Z POSTELE ............................................................................................................................ 71 OBRÁZEK Č. 57 SVĚTLOVODNÝ TUBUS (WWW.ALLUX.CZ)
OBRÁZEK Č. 58 UMÍSTĚNÍ SVĚTLOVODU (WWW.ALLUX.CZ) ........................ 75
OBRÁZEK Č. 59 SCHÉMA ZÓN V KOUPELNĚ (WWW.SVITIDLA.COM) .................................................................................................................. 75 OBRÁZEK Č. 60 SVĚTLO, POUŢITÉ V KOUPELNĚ (WWW.SVITIDLA.COM) ........................................................................................................... 75 OBRÁZEK Č. 61 VIZUALIZACE KOUPELNY ........................................................................................................................................................ 76 OBRÁZEK Č. 62 TÉMĚŘ DOKONČENÁ KOUPELNA PO REKONSTRUKCI (AUTORKA PRÁCE) ................................................................................. 77 OBRÁZEK Č. 63 VIZUALIZACE KUCHYŇSKÉ SKŘÍŇKY ....................................................................................................................................... 79 TABULKA Č. 1 KLADY A ZÁPORY BYDLENÍ V REKREAČNÍ CHALUPĚ (HÁLA, 2009) .......................................................................................... 18 TABULKA Č. 2 VÝHODY A NEVÝHODY VESNICKÉHO BYDLENÍ (HÁLA, 2009) ................................................................................................... 19
85