Intenzita lekcí Bosu Strength a metody Pilates dle srdeční frekvence

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Intenzita lekcí Bosu Strength a metody Pilates dle srdeční frekvence

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Iveta Holá, Ph.D.

Vendula Soukupová

Praha, duben 2015

Abstrakt

Název:

Intenzita lekcí Bosu Strength a metody Pilates dle srdeční frekvence

Cíl práce:

Cílem práce je zjistit úroveň intenzity cvičení lekcí Bosu Strength a metody Pilates prostřednictvím hodnocení dynamiky srdeční frekvence probandů.

Metoda:

Pro naplnění cíle této práce byla použita metoda měření srdeční frekvence prostřednictvím sporttesterů a písemné dotazování (konkrétně zjištění váhy, výšky, věku, pohlaví, případných zdravotních indispozic a četnost sportovních aktivit za týden).

Výsledky:

Daným měřením a dotazováním bylo dosaženo souboru informací, který posloužil v první fázi k zodpovězení vědeckých otázek položených v této práci. Dále jako pracovní nástroj pro autorku práce a pro instruktory skupinových lekcí typu Bosu a metody Pilates, kterým práce poslouží, jako rozšíření vědomostí o reakci organismu (hodnocením srdeční frekvence) na daný typ lekce, především na intenzitu lekce. Práce poslouží také jako základní stavební materiál pro rozšíření v rámci diplomové práce.

Klíčová slova:

Metoda Pilates, Bosu Strength, srdeční frekvence, intenzita, sporttester

Summary

Tittle:

The intensity of the Bosu Strength lessons and Pilates method according to heart rate

Objective:

The objective is to determine the level of exercise intensity of Bosu Strength lessons and Pilates method through assessment of the dynamics of probands´s heart rate.

Method:

Method of measuring heart rate through sport testers and written inquiries (specifically to detect weight, height, age, gender, any health ailments and frequency of sports activities per week) was used to reach the objective of this work

Results:

Set of information was acquired by measurement and questioning. These research data has served in the first phase for answering scientific questions raised in this work. Furthermore, it will be used as a working tool for the author of this work and for instructors of group lessons of Bosu and Pilates type. Conclusions will serve them to extend their knowledge about the reaction of the organism (by evaluating heart rate) for this type of lessons, particularly on the intensity of the lesson. The work will also serve as the basic building material for extension of the researched subject in a dissertation

Keywords:

Pilates method, Bosu Strength, heart rate, intensity, sporttester

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne ……………………………

podpis

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

____________________________________________________________________

Ráda bych poděkovala Mgr. Ivetě Holé, Ph.D. za odborné vedení, vstřícnost, trpělivost a podnětné připomínky, díky kterým jsem mohla zvolené téma zpracovat.

Obsah 1

ÚVOD........................................................................................................................ 9

2

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 10 2.1

Srdeční frekvence ............................................................................................. 10

2.1.1 Srdeční frekvence a cvičení ............................................................................ 11 2.1.1.1 Změny srdeční frekvence při cvičení ...................................................... 13 2.2

Intenzita při sportu/cvičení ............................................................................... 13

2.3 Energetické zajištění při cvičení ........................................................................... 16 2.4

Metoda Pilates .................................................................................................. 17

2.4.1

Joseph Pilates ............................................................................................ 18

2.4.2

Metoda Pilates........................................................................................... 19

2.4.2.1 Koncentrace ............................................................................................ 19 2.4.2.2 Kontrola .................................................................................................. 20 2.4.2.3 Střed těla ................................................................................................. 20 2.4.2.4 Plynulost ................................................................................................. 20 2.4.2.5 Přesnost ................................................................................................... 21 2.4.2.6 Dýchání ................................................................................................... 21 2.4.2.7 Opakování ............................................................................................... 21 2.4.2.8 Individuálnost ......................................................................................... 22 2.4.4 Struktura cvičební lekce metody Pilates......................................................... 22 2.4.3 Intenzita cvičební lekce Pilates ...................................................................... 23 2.5

Bosu.................................................................................................................. 24

2.5.1

Typy cvičení na Bosu ............................................................................... 25

2.5.1.1 Cardio...................................................................................................... 26 2.5.1.2 Strenght ................................................................................................... 26 2.5.1.3 Core ......................................................................................................... 26 2.5.1.4 Rehab ...................................................................................................... 27

2.5.3 Struktura cvičební lekce Bosu strength .......................................................... 27 2.5.2 Intenzita cvičební lekce Bosu strength ........................................................... 28 2.6 Index tělesné hmotnosti......................................................................................... 29 3

CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 30 3.1 Vědecké otázky ..................................................................................................... 30

4

METODIKA PRÁCE .............................................................................................. 30 4.1 Výzkumné metody ................................................................................................ 31 4.2 Charakteristika výzkumného souboru ................................................................... 32 4.3 Rozsah platnosti a omezení studie ........................................................................ 33

5

VÝSLEDKY............................................................................................................ 33 5.1 Vyhodnocení výsledků lekce Bosu ....................................................................... 41 5.2 Vyhodnocení výsledků lekce Pilates ..................................................................... 46 5.3 Porovnání výsledků lekcí Bosu a Pilates .............................................................. 51

6

DISKUZE ................................................................................................................ 52

7

ZÁVĚR .................................................................................................................... 57

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 59 Elektronické zdroje ......................................................................................................... 61 Seznam tabulek ........................................................................................................... 62 Seznam obrázků .......................................................................................................... 62 Seznam grafů ............................................................................................................... 62 Seznam použitých symbolů a zkratek ......................................................................... 63

1

ÚVOD

V dnešní uspěchané době se každý honí za úspěchem a penězi a zapomíná při tom na své zdraví. Stále více lidí má sedavé zaměstnání a téměř žádný čas na pohyb, byť jen na procházku. Pohyb je ale pro náš harmonický život nezbytný. Přirozený pohyb pro lidské tělo je chůze a běh, ale také plavání a skákání. Mnoho lidí, kteří si v dnešní době pohyb dopřávají, chodí raději do fitness center na skupinové lekce, protože mají potřebu být vedeni. Jsem instruktorka skupinových lekcí mnoha druhů, především však lekcí na balanční pomůcce Bosu a lekcí využívající metodu Pilates. Proč zrovna tyto lekce? Zdravotnické organizace neustále varují a upozorňují, že čím dál více lidí trpí civilizačními problémy jako nadváha, revmatická onemocnění, kardiovaskulární onemocnění, atd. Je to způsobené nevhodným životním stylem, stravou a zejména nedostatkem pohybu. V důsledku toho má také většina lidí oslabený střed těla, což má za následek svalové dysbalance, vadné držení těla, bolesti v zádech a kloubech. Proto se více a více lidí zabývá cvičením na zpevňování středu těla, což můžou být cvičení typu Body and Mind, která spojují cvičení fyzické s duševním, např. metoda Pilates, nebo cvičení s balančními pomůckami, např. Bosu. Jelikož vím, že se výzkumy ve sportu neustále posouvají dále, je potřeba se v tomto odvětví neustále vzdělávat. Nejen proto studuji školu, kterou studuji, ale také docházím na mnohá školení, která jsou specializovaná. Jak škola, tak zmiňovaná školení, mě připraví na pochopení lidského těla, na odborné vedení dané lekce, na správné terminologické označení cviků, atd., ale dále si již instruktor lekci přizpůsobí sám sobě a je na ní znát jeho rukopis. Já se snažím své klienty, docházející na mé lekce, lépe poznat, aby cítili, že je poté přístup o něco osobnější. Své skupinové lekce také individuálně přizpůsobuji určitým klientům, jelikož je pro každého jedince správná jiná intenzita, ale také obtížnost cvičení. Proto jsem se také rozhodla zaměřit bakalářskou práci tímto směrem. Ráda bych touto prací zjistila, jak mé lekce na klienty působí z hlediska zátěže. Jedním z možných postupů při výzkumu, z hlediska terénního šetření, je využití 9

monitorování dynamiky srdeční frekvence v průběhu lekcí považováno za vhodný přístup. Dynamika srdeční frekvence je individuálním znakem každého jedince, je ovlivněna např. věkem, pohlavím cvičence, aktuálním zdravotním stavem, ale i jeho předchozí a současnou pohybovou zkušeností. Díky tomu můžu zjistit, zda je cvičení pro klienty dostatečné/nedostatečné. Výsledky následně využiji pro mé vlastní účely a poučím se z nich ve vedení svých lekcí. V teoretické části této bakalářské práce bude teoreticky popsána srdeční frekvence, jejíž přibližné pochopení je důležité pro výzkum v této práci. Dále budou popsány termíny intenzita a zatížení, ale také cvičební programy Bosu a metoda Pilates.

2

TEORETICKÁ ČÁST

2.1

Srdeční frekvence

Srdeční frekvence je frekvence srdce, která se měří pomocí přístrojů, jako je EKG či Sporttester. Tepová frekvence (TF) je aktivita srdce, kdy se přitlačením palce na tepnu zápěstí, vřetenní či spánkovou měří počet tepů jako projevu srdeční frekvence (Kohlíková, 2004). Pro měření frekvence není vhodné využívat krkavici, jelikož může dojít k automatickému zvýšení TF. Při měření se musí také počítat s přirozeně zvýšenou frekvencí u dětí (kolem 120 tepů.min⁻¹) a sníženou u sportovců a tělesně pracujících. „U zdravého člověka činí asi 70 cyklů.min⁻¹. I když je srdeční frekvence nejpřístupnějším a proto nejčastěji měřeným parametrem existuje řada ovlivňujících faktorů jako genetická dispozice, trénovanost, poloha těla, intenzita fyzické zátěže, únava, aj.“ (Bartůňková, 2010, s. 52).

10

2.1.1 Srdeční frekvence a cvičení

Měření srdeční frekvence během cvičení je výhodné zejména proto, že se spoléháme pouze na možnosti svého srdce a na nic jiného. Srdeční frekvence nám podává okamžitou zpětnou vazbu: 

jaká je adaptace na cvičení;



zda je trénink náročný moc nebo málo;



jaká je reakce na určité druhy cvičení/sportu;



jak se tělo zotavuje z případné předchozí aktivity.

Srdce je sval, jako každý jiný sval reaguje na cvičební zátěž tím, že roste a sílí. Pokud člověk ukončí cvičební zátěž je potřeba svaly zásobovat krví pro regeneraci a je také potřeba krví doplnit zásobní látky, proto je po nějakou dobu mírně zvýšená srdeční frekvence. Pokud je známá minimální hodnota srdeční frekvence je možné určit, zda se tělo ještě stále nachází ve stavu zotavení. (Benson, 2011) Pro všeobecný výzkum, ale hodnota minimální srdeční frekvence není důležitá a ani není lehké ji změřit, jelikož její nejpřesnější hodnotu je potřeba zjistit měřením ihned po probuzení. Srdeční frekvenci totiž snižuje centrální útlum, např. spánek. Minimální srdeční frekvenci zvyšují emoce, hluk, pozorování nějaké činnosti, motorický neklid atd.

Pro měření při cvičení je ale velice důležité znát maximální srdeční frekvenci (SFmax). Pro zjištění maximální srdeční frekvence je potřeba znát věk měřeného. Věk je nejdůležitější proměnnou, je rozhodujícím faktorem. Je dokázáno, že s věkem se maximální srdeční frekvence snižuje, existují samozřejmě individuální odchylky, ale minimální srdeční frekvenci věk neovlivňuje, proto je pro výpočet věk tak důležitý. Výpočet je prováděn pomocí rovnice. 

Běžně se využívá vzorec: (Benson, 2011, s. 32) SFmax = 220 – věk

11



Tento postup však dle některých autorů podceňuje maximální hodnotu, proto nová studie prováděná v Coloradu upřesnila tento vzorec (Máček a Radvanský, 2011, s. 38): SFmax = 208 – (0,7 x věk)



Karvonenova formule bere v potaz pohlaví měřeného (Lukášek, 2010, s. 26): SFmax = 220 – věk (pro muže) SFmax = 226 – věk (pro ženy)

Platnost této rovnice však nebyla potvrzena, obzvlášť při studování vzorku, který obsahoval přiměřený počet starších dospělých osob (tj. > 60 let).



V současné době se už používá přesnější vzorec pro stanovení maximální tepové frekvence,

který

byl

uveřejněn

v

časopise

Medicine&Science

in

Sports&Exercise (Pavel Baběrád, Sportsite, [online]). 206,9 - (0,67 x věk) Touto rovnicí se bude tato práce řídit. Měření srdeční frekvence při cvičení je nejefektivnější za pomoci přístroje s názvem Sporttester1. Pro měření jsou důležité fyziologické předpoklady cvičence, tzn. dva cvičenci, kteří cvičí při stejné srdeční frekvenci, mohou mít rozdílné subjektivní pocity. V srdeční frekvenci dvou lidí mohou vznikat veliké rozdíly vlivem mnoha faktorů. Tyto faktory mohou být genetické (zastoupení rychlých a pomalých svalových vláken), anatomické (velikost srdce), atd.

1

Sporttester = zařízení v podobě hodinek, které dokáže pomocí svých čidel měřit tepovou frekvenci. Většina sporttesterů využívá k měření hrudní pás. Hrudní pás je umístěn na holé kůži na hrudníku, u žen těsně pod prsy. Pro správnou vodivost je dobré měřící plošky předem navlhčit. Najdou se však i takové sporttestery, které dokážou měřit tep pomocí dotykových plošek na hodinkách (Pavel Tajduš, Sporttester.info. [online]).

12

2.1.1.1 Změny srdeční frekvence při cvičení

Dle Bartůňkové (2013) má srdeční frekvence při zatížení tři fáze: 1. Fáze úvodní – zvýšením svalového napětí i metabolické aktivity může SF vystoupat až na 150–170 tepů/min. 2. Fáze průvodní – SF má na počátku zátěže strmý růst, později ale klesá, až se ustálí na hodnotě odpovídající danému výkonu. SF a intenzita zátěže je shodná do hodnoty anaerobního prahu2. 3. Fáze následná – je návrat ke klidovým hodnotám, začíná opět strmým poklesem, později klesá pozvolně.

2.2

Intenzita při sportu/cvičení

Intenzitu můžeme chápat jako rychlost či frekvenci pohybu. Jakýkoliv pohyb může být prováděn různým stupněm úsilí a dle toho se dělí intenzita na různé stupně – nízké až hraniční. „V tréninku se používá podle potřeby cvičení nejrůznější intenzity, obvykle se uvažuje např. o maximální, střední či nízké intenzitě“ (Perič, Dovalil, 2010, s. 34). Pro vyjádření intenzity se hojně využívá srdeční frekvence. Čím vyšší intenzita tím obecně vyšší srdeční frekvence. Obecně platí pravidlo, že pro zvýšení aerobní kapacity netrénovaných osob by se měla intenzita cvičení pohybovat v rozmezí 55-65 % (Máček, 2011), která se vypočítá dle vzorců v předchozí kapitole.

Příklad: Věk: 24 let Vzorec: 206,9 - (0,67 x věk) 2

Anaerobní prah = je definována jako maximální intenzita, při které stále tělo dokáže udržet stabilní hladinu laktátu v krvi (Marian Pažický, Mudr.Marian Pažický. [online]).

13

206,9 – (0,67 x 24) = 190,82 tepů/min (zaokrouhleno na 191 tepů/min) 191 tepů/min je maximální srdeční frekvence jedince. Při měření jsou používány procenta z SFmax. 50–60 % = 95,5–114,6 tepů/min 60–70 % = 114,6–133,7 tepů/min 70–80 % = 133,7–152,8 tepů/min 80–90 % = 152,8–171,9 tepů/min

Obr. 1 (obrázek nebyl nalezen v digitální podobě a kvůli přesným hodnotám tabulky na obrázku ji není možné bez daných výsledků vytvořit, proto se jedná o fotografii) senzitivní zóna SF pro trénink

„Věkový pokles maximální a střední SF na různých úrovních intenzity zátěže a průběh senzitivní zóny, kdy při cvičení v této intenzitě vzniká adaptace na zátěž“ (Máček, 2011, s. 44). Stále ale není jasné, která intenzita cvičení je nejvhodnější. Jasné ale je, že volbu intenzity cvičení určuje zdravotní stav jedince. Pokud je toho jedinec, ze zdravotního hlediska, schopen, je dle Máčka brána jako vhodná oblast pro cvičení u starší osoby 14

nejnižší hodnota intenzity tedy 50-60 %. Pokud se jedná o mladšího cvičence, může dosahovat intenzity až 90 %, která by již měla být hraniční (viz obr. 1). Cvičení by nemělo vyvolávat pocit dušnosti nebo bolesti lýtek a jak se říká, cvičení by nemělo zabránit schopnosti konverzovat. „Obecně sice platí, že čím vyšší intenzita, tím větší úspěch, ale není jisté, že vyšší intenzita vyvolá vždy rychleji potřebný efekt, protože její prudký vzrůst u předtím neaktivního jedince může vyvolat předčasnou únavu, bolesti svalů i známky přetížení. Metabolické studie také ukazují, že využití tuků jako energetického zdroje klesá již od zhruba 60 % SF max“ (Máček, 2011, s. 45). Benson (2012) oproti tomu rozděluje intenzitu, jako čtyři složky zdatnosti, které se sice využívají v rámci sportovního tréninku, ale ukazatel srdeční frekvence a určení zdatnosti prozradí další důležité informace (viz tabulka 1): 

Základní vytrvalost – rozvíjí se při srdeční frekvenci nižší než 75 % maximální srdeční frekvence. Tato fáze cvičení je způsob, jakým se dostat do formy.



Tempová vytrvalost – rozvíjí se při srdeční frekvenci 75 – 85 % maximální srdeční frekvence. Trénuje se a adaptuje dýchací a srdečně-cévní systém.



Speciální vytrvalost – rozvíjí se při srdeční frekvenci 85 – 95 % maximální srdeční frekvence. Tato vytrvalost se trénuje krátkou, rychlou činností, která spotřebuje minimálně energie a kyslíku.



Rychlostní vytrvalost a rychlost – velká rychlost v krátkém časovém úseku, při které je srdeční frekvence 95 – 100 % maximální srdeční frekvence, tzv. výbušná síla.

Tab. 1: Fáze srdeční frekvence dle Bensona (2012, s. 16)

15

2.3 Energetické zajištění při cvičení

„Fyziologický základ intenzity primárně souvisí s energetickým zabezpečením cvičením. Na buněčné úrovni se stupeň úsilí projevuje energetickým výdejem. Čím je intenzita vyšší, tím vyšší musí být intenzita energetického výdeje“ (Dovalil, 2005, s. 85). Dle Dovalila (2005) lze kvantitativně rozlišit nízkou až maximální intenzitu cvičení, čemuž odpovídá i energetické krytí činnosti (viz tabulka 2): 

maximální intenzita = anaerobní alaktátové krytí (ATP-CP)



submaximální intenzita = anaerobní laktátové krytí (LA)



střední intenzita = aerobně-anaerobní krytí (LA-O₂)



nízká intenzita = aerobní krytí (O₂)

Tab. 2: Aktivace energetického systému z hlediska srdeční frekvence (Dovalil, 2005, s. 86)



Maximální intenzita je zastoupena anaerobně laktátovým krytím, které je využíváno při krátké pohybové činnosti vykonané maximální intenzitou, jejíž trvání je jen do 15 vteřin činnosti, jelikož tak dlouho vystačí zdroje pro tuto činnost potřebné. Energii získává z energeticky bohatých fosfátů, které jsou v každé živé buňce.



Submaximální intenzita je o tepové frekvenci přes 180 tepů/min, energetický systém má zastoupen aerobně laktátovým krytím a délku trvání má dle Máčka,

16

Radvanského (2011) 45–90 vteřin Jelikož je dodávka kyslíku nedostatečná, zvýší se koncentrace kyseliny mléčné, která je produktem anaerobní glykolýzy. 

Střední intenzita je dle Máčka, Radvanského (2011) o tepové frekvenci 150–180 tepů/min, energetický systém má zastoupen aerobně-anaerobním krytím a délku trvání od 90 vteřin do 2 minut. Je pouze jakýmsi přechodem mezi nízkou intenzitou a submaximální intenzitou, jelikož stále dochází ke zvýšené koncentraci kyseliny mléčné, ale postupně se snižuje vzhledem k dostatečnému přísunu kyslíku.



Nízká intenzita cvičení znamená tepovou frekvenci do 150 tepů/min, energetický systém činnosti je aerobní krytí a délku trvání má dle Máčka, Radvanského (2011) více jak 2 minuty. „Systém funguje při štěpení cukrů, tuků a bílkovin za přítomnosti kyslíku“ (Dovalil, 2005, s. 58). Fungování systému je ekonomické, ale díky tomu může být pohybová činnost delšího trvání.

Výše uvedené energetická krytí nepracují izolovaně. V průběhu pohybové činnosti se vzhledem k srdeční frekvenci a délce trvání aktivují různé energetické systémy. Díky tomu může být svalům dodávána potřebná energie (Dovalil, 2005).

2.4

Metoda Pilates

Je velice moderní cvičební program typu Body and Mind3. Spojuje východní tradice dbající o tělesnou kondici s důrazem na strečink a soustřeďující se na klid a svobodnou mysl, a západní přístupy k fitness, převážně z Německa a Řecka, který se zaměřuje na silné a pevné svaly. Kombinací západních a východních stylů cvičení vznikl originální cvičební program rozvoje těla a mysli – metoda Pilates, která je také nazývána jako „myslící“, jelikož je při cvičení v jednotě fyzický i psychický trénink. Fyzickým tréninkem se zlepšuje úroveň fitness, za to psychickým tréninkem se myslí

3

„Jsou veškerá tělesná cvičení, určená k rozvoji zdravého a výkonného těla, posilují současně také duševní a emocionální pohodu. Z praxe již známe mnoho cvičení jako je rehabilitace a doporučené cvičení po vzniklých úrazových či jiných situací s bolestivostí daných svalových řetězců. Všechny tyto druhy tělesných aktivit jsou jako léčebné, nikoliv jako preventivní, jako je tomu u skupiny tělesných aktivit body & mind, která má právě onen preventivní charakter, který lidem chybí“ (Pilates Clinic. IQ Pohyb. [online]).

17

soustředěnost na dýchání, koncentraci, představivost a sebeovládání. Cvičení napomáhá lepší cirkulaci a nabudí pocit duševní svěžesti (Blahušová, 2004). Přestože metoda Pilates vznikla před více než 90 lety, stává se více a více populárnější. Za její popularitou stojí zajisté celebrity, které cvičení bezmezně prosazují, ale také její prokazatelná účinnost, kterou každý pocítí již po první lekci. „Řada lidí trpí chronickou bolestí zad, která může mít několik příčin například: věk, dýchací problémy, předchozí zranění, ochablé svalstvo, které naruší správné držení těla, stres nebo životní styl“ (Blahušová, 2004, s. 6). Za velkým procentem těchto bolestí stojí atrofované svaly, které se touto metodou posilují. Týká se to zejména malých svalových skupin, které tvoří oporu velkým svalům. Po více hodinách se zlepší držení těla, svaly jsou silnější a klouby volnější a ohebnější (Herdman, 2007). Lidé se po lekci narovnají, a proto se zdají být vyšší, což je důsledek posilování oslabených svalových skupin a protahování zkrácených svalových skupin.

2.4.1 Joseph Pilates

Narodil se v roce 1880 v Německu jako velmi často nemocné dítě, které trpělo astmatem, křivicí a revmatickou horečkou. Od svého mládí posiloval a věnoval se mnoha sportům jako gymnastice, boxu, lyžování a skokům do vody. Díky tomu se již ve 14 letech stal modelem pro anatomické obrazy a velice pozitivně tak bojoval se svými neduhy. Za první světové války byl internován v Anglii, kde se věnoval práci ošetřovatele. Jeho pacienti byli často ležící a velmi omezeni v pohybu, proto vyvinul z pružin systém, který pacientům odlehčoval poraněné končetiny a díky tomu s nimi mohli pohybovat a posilovat je. Ukázalo se, že pacientům se opravdu velmi daří a jejich zdravotní stav se rychle zlepšoval. Po válce se vrátil do Německa, kde začal vyvíjet program pro rozvoj tělesné zdatnosti. V roce 1926 se Joseph přesunul do New Yorku, kde otevřel své první studio, které si získalo velikou oblibu zejména u tanečníků. Studio bylo plné přístrojů, které by nyní představovaly spíše středověkou mučírnu než posilovací stroje.

Cvičilo se pomocí ocelových pružin, kožených řemenů

a dřevěných posuvných desek (Vysušilová, 2002). O cvičení stoupal zájem, ale omezená kapacita strojů znemožňovala přijmout všechny potenciální klienty. Joseph proto začal cvičit na žíněnkách, kterých bylo možné dát to místnosti více a mohlo cvičit 18

více lidí najednou. Tento nápad měl skvělý výsledek, jelikož se cvičení stalo lidem finančně dostupnější, atraktivnější a praktičtější třeba pro cvičení doma. Před svou smrtí v roce 1967 vyškolil Joseph několik instruktorů jako cvičitele své metody (Herdman, Wood, 2007). Joseph Pilates vždy chtěl, aby byla jeho metoda známá a mezi lidmi rozšířená, což se stalo spíše až několik let po jeho smrti, ale nyní metoda Pilates patří mezi nejoblíbenější fitness programy.

2.4.2 Metoda Pilates

Za úspěchem této metody stojí také vhodnost pro každého bez ohledu na věk, pohlaví nebo fitness úroveň. Spolupracuje v ní duševní i tělesná stránka cvičence, což, jak je vědecky prokázáno, je velice důležitá vlastnost správného cvičení, zejména v dnešní uspěchané době jednadvacátého století. Metoda je stará téměř sto let, přesto se díky ní rodí stále nové fitness programy, které vycházejí s principu metody Pilates. Medicína a věda přichází stále s novými poznatky o lidském těle, co tělu prospívá a naopak, metoda Pilates je přes to vše lékaři stále velmi doporučována. Jedinečnost tohoto programu je v tom, že se skládá z určitých principů, které se musejí dodržovat, jelikož působí jako celek a bez jeho jednotlivých částí by tato metoda nebyla účinná (Blahušová, 2005).

2.4.2.1 Koncentrace

Nejzásadnější princip, bez něhož by metoda neexistovala. Člověk cvičící dle metody Pilates musí být stále myšlenkami při cvičení, musí kontrolovat každý pohyb, který provede. Některé cviky vypadají velmi jednoduše, ale není tomu tak a u všeho je potřeba řádné soustředění, kterým se spojuje mysl a tělo. Je potřeba se soustředit na dýchání, postupné zapojování svalových skupin, na polohu hlavy a na celý průběh pohybu. K tomuto principu je také potřeba opakování, jelikož každý cvik provází mnoho potřebných myšlenek. Při prvních pokusech není možné myslet na všechny potřebné 19

záležitosti, proto je potřeba zkušeného instruktora, který postupně cvičence cvikem provází. Pokud je cvik zautomatizovaný je i přesto koncentrace důležitá, jelikož může dojít třeba ke svalové dysbalanci.

2.4.2.2 Kontrola

Joseph Pilates tuto metodu vytvořil na principu neustálé svalové kontroly. Jen kontrolovaný pohyb nepřivodí zranění. Při cvičení je potřeba se pohybovat plynulostí tanečníka, i když se několik částí těla pohybuje jiným směrem. Je potřeba kontrolovat nejen pohyby (žádná část těla si nemůže dělat „co chce“), ale také je potřeba kontrolovat dýchání. Pohybuje se několika částmi těla současně, k tomu se určitým způsobem dýchá a vše se musí plně vnímat a mít pod kontrolou.

2.4.2.3 Střed těla4

Všechny pohyby vycházejí a začínají v tzv. středu těla, což zajišťuje podporu páteře, vnitřních orgánů a správné držení těla. Silný střed těla určuje, jak se člověk pohybuje, jak stojí, jak nosí věci, i jaké má bolesti zad. Se silným středem těla jsou pohyby účelnější.

2.4.2.4 Plynulost

Cviky a cvičební sestavy je nutné provádět plynule jako celek. Cviky jsou prováděny bez odpočinku a zadržování dechu, ale také bez zpomalování a zrychlování. Veškeré cviky začínají zpevněním středu těla, až poté se může tělo začít pohybovat.

4

Střed těla = „Existuje mnoho definic, ale nejrozumnější se zdá tta, která se odvolává na svaly, jež jdou od hrudního koše k pánevnímu dnu. Zahrnuje musculus transversus abdominis, musculi obliquus internus a externus abdominis, pánevní dno a bránici. Vedle toho ještě musculus quadratus lumborum a velký a střední sval hýžďový. Ke stabilizaci středu přispívají také adduktory kyčlí a takzvané druhotné stabilizátory středu, jimiž jsou svaly stabilizující lopatku“ (Blahušová, 2010, s. 6).

20

Opakováním se z tohoto procesu stane plynulé cvičení, bez trhavých, švihových nebo statických poloh.

2.4.2.5 Přesnost

Přesnost je u této metody velmi důležitá. Každý milimetr je u poloh jednotlivých cviků velmi důležitý. Proto je potřeba věnovat zezačátku větší čas na daný cvik, stihnout méně cviků za daný čas, ale technicky a účelně správně. Tento princip vyžaduje mnoho času, úsilí a tréninku. Není možné hned na první lekci vstřebat veškeré pokyny, které jsou cvičenci předávány, proto není cvičení ze začátku tolik účinné, ale pravidelným opakováním přesnost jednotlivých cviků přejde do krve.

2.4.2.6 Dýchání

Druhý velmi podstatný princip této metody. Tělo potřebuje pro svůj život dostatek kyslíku. Dá se říct, že nesprávné dýchání je téměř populační problém, jelikož většina lidí přežívá s minimálním přísunem kyslíku, z čehož vzniká únava a podrážděnost. Metoda Pilates učí efektivního dýchání nejen při cvičení, ale také v běžném životě. Lidé mají tendence zadržovat dech ve fyzicky náročnějších chvílích nebo dýchat do horní části plic, což u této metody znemožňuje přesnost pohybu a takové cvičení i dýchání je nevýkonné. Při této metodě se nadechuje nosem, vydechuje ústy a využívá se pouze spodní část žeber a břicho, při čemž snaha je dýchat více do stran než vzhůru, takže tzv. laterální dýchání, které se ukázalo jako velmi efektivní.

2.4.2.7 Opakování

Aby byla možnost do cvičení opravdu proniknout a obeznámit se s ním je důležité nejen cvik několikrát zopakovat, ale také celou metodu pravidelně opakovat. Správným,

21

vědomě a s lehkostí zvládnutým cvikem se můžeme posunout na náročnější verzi cviku, to se ale stane pouze opakováním.

2.4.2.8 Individuálnost

Jelikož má každý jiný tvar těla, jinak silné svaly, atd. je nezbytná, ke správnému zvládnutí cviků, určitá míra individuality.

Mnoho fitness programů nerespektuje rozvoj všech pohybových schopností5, zejména je zapomínáno na rovnováhu6. Při posilování se jedná o rozvoj svalové síly, při aerobním cvičení se zlepšuje obecná vytrvalost, metoda pilates se soustředí na rozvoj rovnováhy celého tělesného systému. Tělo se dostává do stavu lability snížením plochy opory, čímž se zapojují hluboké svalové skupiny středu těla, následně prováděnými cviky v labilních polohách se ovlivňují svaly povrchové, čímž se zlepšuje držení těla, síla i flexibilita (Blahušová, 2006).

2.4.4 Struktura cvičební lekce metody Pilates

Lekce může začínat na podložce na zemi, ale také ve stoje. Většinou záleží na teplotě v místnosti, pokud je místnost chladnější začíná se ve stoje, kde dojde většími pohyby k lepšímu zahřátí organismu. Pokud je místnost teplejší je možné začít lehem na zemi dýchacím cvičením. Začíná se vždy základními informacemi o dýchání, středu těla a základní poloze. Následují úvodní, jednoduché pohyby, jakými jsou ve stoje např. vzpažení (přes upažení i předpažení), záklon, mírný předklon, hluboký předklon, úklon, rotace.

5

Pohybové schopnosti = Vrozené schopnosti jedince, které ale jde určitým tréninkem rozvíjet. Patří mezi ně vytrvalostní, silové, rychlostní, pohyblivostní, koordinační schopnosti (Dovalil, 2005) 6 Rovnováha = je schopnost udržet tělo v daných stabilních polohách, což je statická rovnováha nebo se udržet v průběhu pohybu, což je dynamická rovnováha (Fyzikální web. CUNI – Karlova Univerzita. [online]).

22

Začátek je náročný na uvědomění si, co vše se musí dodržovat, proto se začíná jednoduchými pohyby. Pohyby se stávají náročnějšími hlavně koordinačně, např. se může stále dělat rotační pohyb, ale v jiném postoji s přidaným pohybem dolních končetin. Jakmile je organismus zahřátý, přechází se ze stoje na zem, kde je prováděna naprostá většina cviků. Pro plynulost cvičení je potřeba jít do takových poloh, aby na sebe navazovali a příliš často se člověk nepřetáčel. Posloupnost může být například následující: vzpor klečmo, leh na břiše, rotací a mobilizací páteře postupné přetočení do lehu na zádech, zakončení lekce. V každé poloze se udělá několik cviků s různým počtem opakování, je možné je také opakovat a třeba i v různých obtížnostech. Jelikož je každý cvik učen postupně od základního pohybu až po různé kombinace, je možné i ve velké skupině lidí odlišit různé výkonnostní skupiny. V průběhu celé lekce probíhající dle metody Pilates (dále jen Pilates, jelikož se takto lekce pro jednoduchost nazývají) jsou na odpočinek zapojovány protahovací a mobilizační cviky, proto je na konci strečink jen velmi krátký, zaměřený především na techniku vydýchání a protažení nejčastěji zkrácených svalových skupin (zadní strana stehen, prsní svaly, krční svaly).

2.4.3 Intenzita cvičební lekce Pilates

Intenzita cvičení Pilates dle Blahušové (2010) závisí na několika faktorech: 

Cviky na sebe navazují a nedělají se přestávky mezi jednotlivými cviky, čímž se také zvyšuje intenzita,



intenzita se zvyšuje také, pokud se jeden cvik víckrát zopakuje,



pokud je velká rychlost pohybu, je také větší intenzita (nesmí být na úkor správného provedení),



jakmile se ke cvičení přidá náčiní, zvýší se intenzita cvičení.

Intenzita cvičení Pilates je velice individuální, při tomto cvičení totiž nezáleží na vysoké intenzitě, nejedná se o aerobní cvičení, záleží na kontrole vlastních pohybů a na správné 23

technice. Ve cvičení Pilates se nevyužívají žádné poskoky, švihy nebo složité skladby cviků. Na skupinové lekci, která není rozdělená dle výkonnosti, je potřeba neustále říkat dostupné lehčí a obtížnější varianty cviků. Na zdravém rozumu každého jedince by mělo být se opravdu své výkonnosti přizpůsobit. Jak nám bohužel lidská vlastnost ve většině určuje, tak nikdo nechce vyčnívat z davu, proto se většinou všichni přizpůsobí většině, což bývá ten nejtěžší cvik. Na instruktorovi poté je, zabránit alespoň tomu, aby si cvičenec svým jednáním neubližoval. Pokud je technika špatná, nekoordinovaná, ale zdravotně nezávadná, je lepší při tom člověka nechat, nechat ho ať si na to časem přijde sám.

2.5

Bosu

Bosu je velmi moderní a oblíbená balanční pomůcka, která přišla na svět v roce 2000. Za názvem Bosu7 se skrývá měkká, gumová kopule, která bývá nafouknuta do výšky přibližně 22 cm a pevná část která má průměr přibližně 63,5 cm. Převážně se pomůcka využívá pevnou částí dolů, poté se dá cvičení připodobnit cvičení na stepu či v lehu na fitballu8, ale dá se otočit a cvičit i kopulí dolů, což bývá pro mnohé náročnější, jelikož se jedná o menší plochu opory. Tato balanční pomůcka je velmi známá a rozšířená pro zvýšení flexibility, poskytuje i výborné vytrvalostní pohybové cvičení a hlavně zajišťuje rovnovážné cvičení, což vede k lepší koordinaci a uvědomění si vlastního těla. Je využívána ve sportech jako hokej, fotbal, tenis, cyklistika, atd. pro svoji schopnost budování síly a specifického tréninku. Bosu ale není jen pro sportovce, je pro každého, jelikož se jedná o jednu z nejefektivnějších cest ke zvýšení základní stabilizace páteře a neutrálního postoje, z nichž oba jsou stavebními kameny pro lepší pohyb ve sportu i v životě. Samotná balanční pomůcka zajišťuje zpevnění a stabilizaci malých vnitřních svalových skupin. Provádění cviků na balanční plošině nadále zpevňuje velké svalové skupiny.

7 8

Název Bosu je zkratkové slovo pocházející z anglického BOth Side Up, neboli obě strany nahoru. Fitball = gymnastický míč

24

Autorem je David Weck, který o myšlence, díky které přišla tato pomůcka na svět, řekl „Pochopil jsem, že rovnováha je základ, na němž jsou vystavěny všechny složky výkonu. Rovnováha je základem a podstatou všech pohybů. Také jsem pochopil, že zdokonalení fyziologické rovnováhy může působit i jako katalyzátor přeměny smyslu pro rovnováhu do stavu mysli“ (WECK, David. Bosu Fitness. [online]). Jelikož se jedná o velmi moderní pomůcku, nebyla o ní napsána žádná knížka, k dispozici jsou pouze manuály k použití a informace z webových stránek. Prototypy Bosu byly představeny na podzim 1999 vybrané skupině profesionálů a olympijským týmům. Představeny byly samotným Davidem Weckem, který se celý život věnoval vrcholovému sportu a díky svému tréninku přišel na to, že rovnováha ho zlepšuje, rovnováha ho učí lepší koordinaci, rovnováha ho nejvíce učí, jak si uvědomovat pohyby částí svého těla. Reakce na Bosu byla skvělá. Slovní reklama v nejvyšších atletických kruzích o Bosu vedla k početným objednávkám od dalších profesionálů a olympijských týmů. Naprostá shoda názorů mezi předními trenéry, trenéry v posilovně, kondičními trenéry a jejich elitními atlety byla ta, že Bosu je opravdové unikátní balanční, stabilizační tréninkové zařízení, které navždy změní sportovní a fitness průmysl. (Kratochvílová, 2012) Cvičení na této balanční pomůcce vede ke stabilizaci páteře, což je důležité celkové pro pohyb. Zpevňuje svaly středu těla, které jsou zapojovány při pohybech jak dolní tak horní části těla a propojuje je. Tímto balančním cvičením dochází k harmonické práci kloubů, svalů a nervové soustavy.

2.5.1

Typy cvičení na Bosu

„Ať jste začátečník nebo zkušený sportovec, Bosu je navržen dostatečně všestranně a nabízí cvičení, které není jen efektivní, ale i zábavné“ (Weck, 2007).

25

Rozdělení dle Davida Wecka (Face Fitness. [online]): 2.5.1.1 Cardio9

Jedná se o dynamickou formu cvičení, při které dochází jak k redukci tuku, tak k posílení zejména svalů, které mají tendenci k ochabování (dolní a horní končetiny a břišní svaly). Lekce je značnou zátěží pro naše srdce, jelikož dosahuje i vyšších hodnot srdeční frekvence, proto není lekce vhodná pro kardiaky nebo lidi s vysokým krevním tlakem.

2.5.1.2 Strenght10

Styl cvičení na Bosu dynamického charakteru, při kterém se zaměřuje především na zpevňování problémových partií. Opět dochází k redukci tuku, posílení svalů, ale také se dostáváme k méně náročným prvkům a k protažení a odpočinku i v průběhu posilování.

2.5.1.3 Core11

Již se jedná o lekci typu Body and Mind, tedy pomalejšího charakteru. Na tuto lekci může opravdu každý, jelikož se jedná především o hodinu protahování, dýchání a posílení svalů zejména hlubokého stabilizačního systému12

9

Cardio = z anglického jazyka, znamenající: dynamická aktivita pro zlepšení kondice Strenght = z anglického jazyka, znamenající: dynamická aktivita posilovacího charakteru 11 Core = z anglického jazyka, znamenající: nedynamická aktivita, zaměřující se na střed těla 12 „Hluboký stabilizační systém trupu a páteře jsou svaly, které se podílejí na udržení trupu vůči gravitační síle Země ve vzpřímeném postavení a během všech aktivit při chůzi, běhu, stoji a sedu. Funkcí Hlubokého stabilizačního systému je přesném postavení hlavy, páteře a jejích kloubů a pánve vůči sobě.“ (Bílková, Fyzioklinika. [online]) 10

26

2.5.1.4 Rehab13

Lekce typu Body and Mind, tedy pomalejšího charakteru. Na tuto lekci může opravdu každý, jelikož se jedná především o hodinu protahování, dýchání a posílení svalů zejména hlubokého stabilizačního systému. Od lekce Core se liší pouze dodržováním principů dle vývojové kineziologie.

2.5.3 Struktura cvičební lekce Bosu strength

Lekce začíná výstupy a sestupy na balanční pomůcku Bosu, pro bezpečné našlapování nohou na měkkou gumovou část pomůcky. Organismus se zahřívá základními kroky z aerobiku, jako je chůze na Bosu, „step knee up“14, „step tap“15, atd. + pohyby paží pro mobilizaci horních končetin. Stojem na Bosu a pohybem jedné končetiny, se nejen zapojuje hluboký stabilizační systém, ale také se mobilizují dolní končetiny. Po zahřátí organismu se zapojují úklony, rotace a také stabilní protažení dolních končetin na zemi, aby došlo k řádnému protažení bez balancování. Hlavní část lekce je vždy ve stoje, kdy dochází k naučení a následnému opakování sestavy cviků, lekce poté dává větší logiku, ale přitom není sestava nijak náročná, tempo hudby je pomalé, takže se dá říct, že je to pro každého, kdo nemá žádná zdravotní omezení. Do sestavy cviků je zapojeno cca 4-8 cviků posilovacího a balančního nebo po vzoru aerobiku, také různé druhy výstupů a sestupů. Je možné udělat cvičení koordinačně i fyzicky náročnější, přidáním doprovodných pohybů paží nebo manipulací s náčiním (posilovací guma, činky, atd.). Na konci této části dochází ke zklidnění organizmu, aktivitou o nízké intenzitě, jakou může být stoj na obráceném Bosu, takže tvrdou platformou vzhůru. Dochází k velmi specifickému a celkem technicky náročnému cvičení na Bosu.

13

Rehab = z anglického jazyka, znamenající: nedynamická aktivita, zaměřující se na rehabilitační účinek Step knee up = základní krok v aerobiku, vycházející z anglické odborné terminologie, lze ho gymnastickým názvoslovím popsat jako krok se skrčením přednožmo 15 Step tap = základní krok v aerobiku, vycházející z anglické odborné terminologie, lze ho gymnastickým názvoslovím popsat jako krok P/L a přinožením L/P „ťuknout“ špičkou L/P u chodidla P/L (bez přenesení váhy) 14

27

Posilovací část pokračuje na zemi, kde se můžou střídat polohy a cvičení je zde po počtech opakování čistě posilovacího charakteru. Je možné začít vzpory ležmo, kliky, posilováním hýžďových svalů ve vzporu klečmo, posilováním břišních svalů v lehu na zádech. Otočení Bosu, platformou dolů či nahoru, a výchozí poloha pro cvičení, je čistě v kompetenci instruktora, který lekci vede. Závěrem

dochází

ke

zklidnění

organismu,

k závěrečnému

strečinku

všech

nejen namáhaných svalů v hodině, ale také obecně zkrácených svalů. Lekci doprovází hudební doprovod, část ve stoje je v tempu 125 BPM16, pro dostatek času našlapování do měkkého povrchu pomůcky. Část na zemi je v tempu 130 BPM, tzv. posilovací tempo. Závěr je na protažení v tempu 100 BPM, ale zde už se hudbou cvičenci neřídí. V průběhu lekce dochází, pravidelně cca po 15 minutách, k možnosti napít se, pro instruktora například změnit tempo nebo styl hudby.

2.5.2 Intenzita cvičební lekce Bosu strength17

Cvičební lekce je vedená hromadně i přes různé úrovně výkonnosti cvičenců. Trvá 60 minut a vzhledem k proběhnutým měřením se v rámci srdeční frekvence pohybuje v nízké a střední intenzitě. Srdeční frekvence může být zvýšená také vlivem balanční pomůcky. Při neznámém cviku je tělo uvedeno do balanční polohy, ve které je vlivem strachu z nepovedení cvik udělat či dokonce pádu, srdeční frekvence o něco vyšší. Ale na druhou stranu nebývá intenzita cvičení tak vysoká, jelikož je potřeba se soustředit na zvládnutí cvičení na dané balanční pomůcce. Jakmile je cvičení na pomůcce zvládnuto, technika je zlepšena, zvětšuje se také intenzita cvičení, jelikož již není vyvoláván pocit strachu. V této lekci je na každém cvičenci individuálně, aby si případně přizpůsobil intenzitu cvičení vzhledem k zdravotnímu stavu. K přizpůsobení ale většinou dochází pouze v případě, kdy člověk není schopen daný cvik udělat např. vzhledem k minulosti

16

BPM = angl. Beat per minute, v překladu počet úderů za minutu, určuje hudební tempo V této bakalářské práci se jedná o výzkum z lekce Bosu Strength, ale dále bude použit pouze termín „Bosu“ 17

28

proběhnuté operaci kolene. Jakmile ale člověka jen něco bolí, většinou to pro něj není důvod s cvikem přestat, i když jsou na to před lekcí upozorňováni.

2.6 Index tělesné hmotnosti

Index tělesné hmotnosti (BMI18) je ukazatel stavu tělesné hmotnosti vůči výšce. U běžné populace dospělých (neprofesionální sportovci, netěhotné ženy, atd.) je výpočet BMI přibližný ukazatel zdravotního stavu, z hlediska váhy (viz tabulka 3). 

Výpočet BMI dle Quetelet index19 hmotnost [kg] / výška [m] ²

Příklad: jedinec vážící 65 kg a měřící 170 cm 65 / 1,7 ² = 22,5 Tab. 3: Vyhodnocení výsledku BMI dle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization. [online]) BMI < 18,5

klasifikace podváha

18,5 - 24,99 optimální váha 25 - 29,99

nadváha

30 - 34,99

obezita prvního stupně

35 - 39,99

obezita druhého stupně

> 40

obezita třetího stupně

Záporem tohoto výpočtu je, že nerespektuje objem a hmotnost svalů, které tvoří při daném objemu také svoji váhu. Člověk provádějící kulturistiku může mít výsledek BMI – obezita prvního stupně, i když má minimální procento tuků v těle. Proto je tento výpočet jen pro běžnou populaci a z přibližného hlediska. 18 19

BMI = Zkratka z angl. Body Mass Index, doslovný překlad je Index tělesné hmotnosti Quetelet index (Body mass index. Wikipedia. [online])

29

Pro některé jedince může být ale výsledek BMI jako ukazatel a varováním před zhoršujícím se zdravotním stavem a donucením začít s pohybem nebo navýšit množství vykonaného pohybu za týden.

3

CÍL PRÁCE

Cílem práce je zjistit, jaká je intenzita lekcí Bosu a Pilates, prostřednictvím hodnocení dynamiky srdeční frekvence klientek. Jedná se o celkem 30 klientek z běžné populace docházející na komerční lekce typu Bosu a Pilates. Klientky docházejí na běžné lekce do fitness center, nejedná se o aktivní či profesionální sportovce.

3.1 Vědecké otázky

Pro naplnění cíle práce, jsou položeny tyto vědecké otázky, kterými se bude následná diskuze zabývat: 1. Jaké úrovně intenzity cvičení dosahují klienti na lekcích Bosu a Pilates dle srdeční frekvence? 2. Lze definovat rozdíl mezi lekcemi Bosu Strength a Pilates díky zjištěným výsledkům?

4

METODIKA PRÁCE

Předkládaná práce dílčím způsobem řeší problematiku intenzity cvičebních lekcí. Z pohledu možností přístupu k řešení práce se nabízí možnost využít kombinaci metod kvalitativního i kvantitativního výzkumu.

30

4.1 Výzkumné metody

„Jednou z nejdůležitějších otázek metodologie je problém volby vhodné metody. Metoda je cílevědomý, záměrný postup, přesně vymezené myšlení a jednání, jímž se dosahuje určitého cíle, poznání či řešení“ (Štumbauer, 1989, s. 19). Ve smyslu naplnění cíle práce použijeme následující metody výzkumu: 

písemné dotazování

Dle Rambalové (2011) je písemné dotazování metoda, při které je probandům předkládán papír s otázkami, na který odpovídají převážně pravdivě, jelikož nepřichází do přímého kontaktu s řešitelem projektu. Vždy je lepší pokud je řešitel při zodpovídání nablízku, popř. pokud má na něj proband kontakt, aby se mohl zeptat, pokud otázkám nerozumí. Nevýhodou je, že pokud si řešitel hned odpovědi nepřečte je možné, že bude nějaká odpověď špatně zodpovězená a tím je dotazník nepoužitelný (Hendl, 1999). Pro řešení této práce byl předložen dotazník pro zjištění váhy, výšky, věku, pohlaví, případných zdravotních indispozic, četnost sportovních aktivit za týden a minimální tepová frekvence (viz obr. 2). Obr. 2: Dotazník



Měření

Předmětem měření bylo sledování odezvy srdeční frekvence v průběhu lekce. K monitorizaci odezvy organismu a záznamu tepové frekvence bylo zvoleno měření 31

pomocí sport-testerů Polar Vantage NV. Získaná data jsou z doby před začátkem lekce až do doby skončení lekce. Proband, který souhlasil s měřením a vyplněním krátkého dotazníku svých somatických údajů (váha, výška, věk, pohlaví, příp. zdravotní indispozice a četnost sportovních aktivit za týden), byl seznámen s manipulací digitálních přístrojů a s vlastním zadáváním osobních údajů (výška, váha, datum narození atd.) do paměti sporttesteru. Před zahájením lekce došlo ke spuštění sporttesterů a bezprostředně po ukončení lekce k opětovnému vypnutí. Získaná data jsou zpracována a vyhodnocena programem Polar Precision Performance 2.0 a Microsoft Excel. Záznamy pořízené měřením SF slouží jako hlavní podklady pro vyhotovení bakalářské práce. Na základě pořízených dat ze sporttesterů jsou u každého měřeného probanda graficky znázorněny křivky SF a následně porovnávány mezi sebou.

4.2 Charakteristika výzkumného souboru20

Výzkumný soubor pro výzkum tvoří klientky (ženy) navštěvující lekce Pilates a Bosu, které souhlasily s instalací sporttesteru a s vyplněním krátkého dotazníku s doplňujícími otázkami, jako věk, váha, výška, zdravotní indispozice a frekvence cvičení/sportování za týden. Měření proběhlo ve Fitness centru Piggy fit, ve sportcentru EDEN a ve Fitness centru NEJ Fitness. Měření probíhalo v průběhu lekcí Pilates a Bosu. Každá klientka mohla být změřena jen jednou a nesměla být změřena, jak na lekci Pilates, tak na lekci Bosu. Cílem bylo získat celkem 30 grafů – 15 grafů z každé lekce. Vždy jsou min. 2 grafy z jedné lekce, aby se zamezilo případným omylům v měření. Výzkumný soubor je záměrný, dostupný a dobrovolný. Změřeno bylo tedy celkem 30 žen, jelikož kapacita sálu, ve kterém cvičíme, je velice omezena a klienti, kteří mé lekce navštěvují, se příliš nemění. Z kapacitních důvodů není možné udělat více jak 30 měření. Jediné omezující kritérium pro výběr je věk, který musí být v rozpětí 20 – 60 let.

20

V této bakalářské práci je použito termínu probandky, který není příliš běžný, ale vystihuje skutečnost, že se jedná pouze o ženy.

32

Výzkum byl proveden po schválení etickou komisí FTVS UK (viz příloha 1) a každou probandkou byl dán k přečtení informovaný souhlas (viz příloha 2), pod který se také podepsala. Originální dokument informovaného souhlasu se všemi podpisy, je uložen u etické komise.

4.3 Rozsah platnosti a omezení studie

Získané záznamy dynamiky srdeční frekvence se vztahují ke konkrétním typům kondičních gymnastických programů a tvrzení budou platná pouze pro běžnou populaci docházející na lekce mnou vedené. Dosažené výsledky nelze generalizovat pro každé sportovní odvětví i pro všechny věkové kategorie a výkonnostní úrovně. Zvolená metoda výzkumu má své nedostatky v počtu měření. Každá lekce je originál a tím pádem, i kdybych stále měřila jen jednu osobu, graf by byl pokaždé jiný. Mění se intenzita lekce, cviky, ale i počasí nebo nálada jedince. Proto mohou být grafy zkresleny a je potřeba s tímto omezením počítat.

5

VÝSLEDKY

Na základě plnění cílů bakalářské práce byla provedena měření ve skupinových lekcích v různých Fitness centrech. Všechna měření dynamiky srdeční frekvence byla provedena s využitím přístroje POLAR VANTAGE NV zapůjčenými z UK FTVS na katedře gymnastiky. Měření byla provedena pod vedením autorky této bakalářské práce Venduly Soukupové a s hudebním doprovodem. Měření se účastnilo celkem 30 žen (probandek), které sportují na komerční úrovni. Na základě písemného dotazování, vyplnila každá probandka dotazník (viz obrázek 2). Dotazník vyplnilo a měření se účastnilo na lekci Bosu 15 probandek (viz tabulka 4) a na lekci Pilates 15 probandek (viz tabulka 6).

33

Tab. 4:

Charakteristika probandek (Bosu) z dotazníku

BOSU - VÝZKUMNÝ SOUBOR probandka věk [r] výška [cm]

hmotnost [kg]

pohyb - typ

1B

48

172

70

2-3x týdně - skupinové lekce, procházky

2B

26

169

53

1-2x týdně - skupinové lekce

3B

34

163

66

1x týdně - skupinové lekce

4B

28

162

62


5B

53

168

64


6B

43

183

78

2x týdně - skupinové lekce, cyklistika

7B

30

160

60


8B

35

170

74

2x týdně - Bosu, Strollering

9B

30

160

68


10B

25

162

55


11B

43

178

75

2x týdně - skupinové lekce, horolezectví

12B

24

162

85


13B

24

169

73


14B

20

158

53

4x týdně - skupinové lekce, sportovní tréninky aerobiku

15B

33

175

80

3x týdně - skupinové lekce, posilovna

Průměr

33,1

167,4

67,7

Věkový průměr probandek je přibližně 33 let. Z výběru klientek je vidět, že žen mezi 20 – 29 rokem je 6, mezi 30-39 rokem je 5, mezi 40 – 49 rokem jsou 3 a nad 50 let je 34

ve výběru žena 1. I když byl výběr náhodný, dalo by se toto věkové rozdělení interpretovat tak, že čím je žena starší, tím má menší zájem o tuto cvičební lekci nebo pro ni není ze zdravotního a jiného hlediska vhodná. Z hlediska typu pohybu/kolikrát týdně ho ženy vykonávají a věkem, není vidět žádná spojitost (že by starší ženy cvičily více či méně). Jako možné určující hledisko se vztahem ke cvičení, může být snižování tělesné hmotnosti nebo její udržení (viz tabulka 5).

Tab. 5: Vypočítání indexu tělesné hmotnosti probandek z lekce Bosu

BOSU - INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI probandka

výška [cm]

hmotnost [kg]

výsledek

1B

172

70

23,7

2B

169

53

18,8

3B

163

66

24,4

4B

162

62

23,8

5B

168

64

22,9

6B

183

78

23,6

7B

160

60

23,4

8B

170

74

25,6

9B

160

68

26,6

10B

162

55

21,2

11B

178

75

23,4

12B

162

85

32,7

13B

169

73

25,2

14B

158

53

21,2

35

15B

175

80

25,8

Průměr

24,2

Vzhledem k průměrné hodnotě indexu je stav probandek v normální váhové hodnotě (viz tabulka 2), ale v její téměř nejvyšší možné hodnotě. 5 probandek je již ve stavu nadváhy. Dle výsledků BMI by se dalo říci, že klienti docházející na lekce Bosu chtějí snížit svou tělesnou hmotnost nebo si ji popřípadě udržet.

Tab. 6: Charakteristika probandek (Pilates) z dotazníku

PILATES - VÝZKUMNÝ SOUBOR probandka věk [r]

výška [cm]

hmotnost [kg]

pohyb - typ

1P

23

178

68

2x týdně - skupinová lekce

2P

24

169

61


3P

30

164

52

2-3x týdně - skupinová lekce

4P

29

170

55


5P

43

183

78

2x týdně - skupinová lekce, procházky

6P

28

165

70


7P

56

158

63


8P

35

169

75


9P

33

168

59

2x týdně - skupinová lekce (Jóga, Pilates)

10P

30

163

66

2x týdně - Posilovna, skupinová lekce

11P

38

160

58


12P

25

165

70

1x týdně skupinová lekce, 4x týdně - sportovní trénink

36

(Baseball)

13P

23

183

80

2-3x týdně - skupinová lekce

14P

45

170

65

2x týdně skupinová lekce

15P

50

165

59

1x týdně skupinová lekce, 2x týdně - procházka

Průměr

34,1

168,7

65,3

Věkový průměr probandek je přibližně 34 let, což není oproti lekci Bosu významný rozdíl. Z výběru klientek je vidět, že žen mezi 20 – 29 rokem je 6, mezi 30-39 rokem je 5, mezi 40 – 49 rokem jsou 2 a nad 50 let jsou ve výběru ženy 2. Opět není významný rozdíl oproti lekci Bosu, což se dá interpretovat, tak že zájem o skupinové cvičení projevuje určitá věková kategorie, která se příliš nemění. Z hlediska typu pohybu/kolikrát týdně ho ženy vykonávají a věkem, není opět vidět žádná spojitost. Jako možné určující hledisko se vztahem ke cvičení, může být snižování tělesné hmotnosti nebo její udržení (viz tabulka 7).

Tab. 7: Vypočítání indexu tělesné hmotnosti probandek z lekce Pilates

PILATES -INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI probandka

výška [cm]

hmotnost [kg]

výsledek

1P

178

68

21,25

2P

169

61

21

3P

164

52

19,3

4P

170

55

19

5P

183

78

23,6

6P

165

70

26

37

7P

158

63

25,2

8P

169

75

25,9

9P

168

59

21,1

10P

163

66

24,4

11P

160

58

22,7

12P

165

70

26

13P

183

80

24,2

14P

170

65

22,5

15P

165

59

21,9

Průměr

22,9

Vzhledem k průměrné hodnotě indexu je stav probandek v normální váhové hodnotě (viz tabulka 2), dokonce nižší než u lekce Pilates. 4 probandky jsou již ve stavu nadváhy. Dle výsledků BMI by se dalo říci, že klienti docházející na lekce Pilates chtějí snížit svou tělesnou hmotnost nebo si ji popřípadě udržet. Jelikož je ale z předchozích výsledků patrné, že výsledky z lekce Bosu, mají nepatrně vyšší výsledek BMI, dá se říci, že právě z hlediska snižování tělesné hmotnosti je zájem o fyzicky náročnější hodinu.

Pro další vyhodnocení výsledků je důležitý výpočet maximální srdeční frekvence probandek (viz tabulky 8 a 9). Rovnice pro výpočet je dle Medicine&Science in Sports&Exercise (Pavel Baběrád, Sportsite, [online]). 206,9 - (0,67 x věk)

38

Dle výsledku bude vyhodnoceno, v jakých hodnotách se daný jedinec na lekci udržoval a jakou intenzitu to pro něj znamenalo (Benson, 2011).

Tab. 8: Výpočet maximální srdeční frekvence probandek z lekce Bosu BOSU - VÝPOČET MAXIMÁLNÍ SRDEČNÍ FREKVENCE PROBANDEK probandka

věk [r]

rovnice

výsledek

1B

48

206,9 - (0,67 x 48)

174,74

2B

26

206,9 - (0,67 x 26)

189,48

3B

34

206,9 - (0,67 x 34)

184,12

4B

28

206,9 - (0,67 x 28)

188,14

5B

53

206,9 - (0,67 x 53)

171,39

6B

43

206,9 - (0,67 x 43)

178,09

7B

30

206,9 - (0,67 x 30)

186,8

8B

35

206,9 - (0,67 x 35)

183,45

9B

30

206,9 - (0,67 x 30)

186,8

10B

25

206,9 - (0,67 x 25)

190,15

11B

43

206,9 - (0,67 x 43)

178,09

12B

24

206,9 - (0,67 x 24)

190,82

13B

24

206,9 - (0,67 x 24)

190,82

14B

20

206,9 - (0,67 x 20)

193,5

15B

33

206,9 - (0,67 x 33)

184,79

39

Tab. 9: Výpočet maximální srdeční frekvence probandek z lekce Pilates PILATES - VÝPOČET MAXIMÁLNÍ SRDEČNÍ FREKVENCE PROBANDEK probandka věk [r]

rovnice

výsledek

1P

23

206,9 - (0,67 x 23)

191,49

2P

24

206,9 - (0,67 x 24)

190,82

3P

30

206,9 - (0,67 x 30)

186,8

4P

29

206,9 - (0,67 x 29)

187,47

5P

43

206,9 - (0,67 x 43)

178,09

6P

28

206,9 - (0,67 x 28)

188,14

7P

56

206,9 - (0,67 x 56)

169,38

8P

35

206,9 - (0,67 x 35)

183,45

9P

33

206,9 - (0,67 x 33)

184,79

10P

30

206,9 - (0,67 x 30)

186,8

11P

38

206,9 - (0,67 x 38)

181,44

12P

25

206,9 - (0,67 x 25)

190,15

13P

23

206,9 - (0,67 x 23)

191,49

14P

45

206,9 - (0,67 x 45)

176,75

15P

50

206,9 - (0,67 x 50)

173,4

V této bakalářské práce se nabízí možnost pracovat se směrodatnou odchylkou, která ale dle autorky neposkytne tolik informací jako průměr, proto je využito pouze této funkce.

40

5.1 Vyhodnocení výsledků lekce Bosu

Výsledky měření probandek z lekce Bosu. Jedná se o měření, která byla využita do výpočtů v tabulkách a jsou to povedené a zajímavé grafy. Zbylé grafy jsou zobrazeny a krátce shrnuty v přílohách (viz příloha 3).

Graf 1: Graf probandky 2B

U probandky 2B se srdeční frekvence dostala až na hodnotu 187 tepů za minutu, což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená submaximální až maximální intenzitu, která zvyšuje hladinu kyseliny mléčné v krvi, ale v těchto hodnotách nesetrvávala dlouho, nejdéle jednu minutu (viz graf 1). Dle výpočtu je maximální hodnota této ženy 189,48 tepů za minutu, takže se během cvičení dostala téměř na hodnotu své maximální srdeční frekvence. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 138 tepů za minutu, což je přibližně 72,6 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky. Dosažená průměrná srdeční frekvence odpovídá dle Dovalila (2005) nízké intenzitě, která je svým aerobním krytím pro pohybovou činnost delší než dvě minuty a při které fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. V grafu je znát, že probandce byl sporttester nainstalován několik minut před začátkem lekce, takže čekala. Okolo 8. minuty lekce začala a probandce prudce stoupla SF, která má nadále stálé až intervalové hodnoty. V 53. minutě (v 45. minutě lekce) je znát

41

pokles, kdy se zřejmě cvičení dostalo do fáze pomalejší intenzity a k závěrečnému strečinku.


U probandky 3B se srdeční frekvence dostala až na hodnotu 182 tepů za minutu, což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená submaximální až maximální intenzitu, která zvyšuje hladinu kyseliny mléčné v krvi, ale v těchto hodnotách nesetrvávala dlouho, nejdéle jednu minutu (viz graf 2). Dle výpočtu je maximální hodnota této ženy 184,12 tepů za minutu, takže se během cvičení dostala téměř na hodnotu své maximální srdeční frekvence. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 147 tepů za minutu, což je přibližně 81,7 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky. Dosažená průměrná srdeční frekvence odpovídá dle Dovalila (2005) nízké intenzitě, která je svým aerobním krytím pro pohybovou činnost delší než dvě minuty a při které fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Probandka má BMI 24,4 což je na hranici normální váhy, takže je možné, že lekce navštěvuje z důvodu snižování tělesné hmotnosti. V grafu je znát, že když lekce začala, probandce prudce stoupla SF, která má nadále stálé až intervalové hodnoty. Přibližně v 30. minutě je znát pokles, kdy se cvičení dostalo do posilovací fáze v poloze lehu či sedu a následně k závěrečnému strečinku.

42


U probandky 6B se srdeční frekvence dostala až na hodnotu 178 tepů za minutu, což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená submaximální až maximální intenzitu, která zvyšuje hladinu kyseliny mléčné v krvi, ale v těchto hodnotách nesetrvávala dlouho, nejdéle jednu minutu (viz graf 3). Dle výpočtu je maximální hodnota této ženy 178,09 tepů za minutu, takže se během cvičení dostala téměř na hodnotu své maximální srdeční frekvence. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 135 tepů za minutu, což je přibližně 75 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky. Dosažená průměrná srdeční frekvence odpovídá dle Dovalila (2005) nízké intenzitě, která je svým aerobním krytím pro pohybovou činnost delší než dvě minuty a při které fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Probandka má BMI 23,6 což je ve vyšších hodnotách normální váhy, takže je možné, že lekce navštěvuje z důvodu snižování tělesné hmotnosti. V grafu je znát, že probandce byl sporttester nainstalován několik minut před začátkem lekce, takže čekala. Okolo 10. minuty lekce začala a probandce prudce stoupla SF, která má nadále stálé až intervalové hodnoty. V 45. minutě (v 35. minutě lekce) je znát pokles, kdy se zřejmě cvičení dostalo do fáze pomalejší intenzity nebo se přešlo na posilování v nižších polohách a následně k závěrečnému strečinku.

43


U probandky 8B se srdeční frekvence dostala až na hodnotu 190 tepů za minutu, což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená submaximální až maximální intenzitu, která zvyšuje hladinu kyseliny mléčné v krvi, ale v těchto hodnotách nesetrvávala dlouho, nejdéle jednu minutu (viz graf 4). Dle výpočtu je maximální hodnota této ženy 183,45 tepů za minutu, takže se probandka dostala nad tuto hodnotu, což může být způsobeno chybou měření, chybou technologie nebo to nemusí být chyba, takže se během cvičení dostala téměř na hodnotu své maximální srdeční frekvence. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 145 tepů za minutu, což je přibližně 76 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky. Dosažená průměrná srdeční frekvence odpovídá dle Dovalila (2005) nízké intenzitě, která je svým aerobním krytím pro pohybovou činnost delší než dvě minuty a při které fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Probandka má BMI 25,6 což je již v hodnotách nadváhy, takže je pravděpodobné, že lekce navštěvuje z důvodu snižování tělesné hmotnosti. Graf je hodně „vrásčitý“, což může být důsledkem špatně přidělaného hrudního pásu, který se jí vlivem poskoků posouval. V grafu je znát, že probandce byl sporttester nainstalován několik minut před začátkem lekce, takže čekala. Okolo 12. minuty lekce začala a probandce pomalu stoupala SF, která má nadále stálé až intervalové hodnoty. V 60. minutě (v 48. minutě lekce) je znát pokles SF, který je ale vzhledem k ostatním grafům a k sestavení lekce v dost pozdní minutě. Vysvětlením by bylo, že cvičení mohlo být pro probandku nové a i posilování v nižších polohách a nižší intenzitou ji mohlo způsobovat značné problémy.

44


U probandky 14B se srdeční frekvence dostala na hodnotu 161 tepů za minutu, což je oproti ostatním probandkám značně nižší hodnota. Dle Máčka a Radvanského (2011) znamená střední intenzitu, která stále zvyšuje hladinu kyseliny mléčné v krvi, ale v těchto hodnotách nesetrvávala dlouho nejdéle jednu minutu (viz graf 5). Dle výpočtu je maximální hodnota této ženy 193,5 tepů za minutu, a jelikož probandka v dotazníku uvedla, že dochází na tréninky sportovního aerobiku, tak dosažené hodnoty odpovídají tomu, že je sportovkyní, která je adaptována21 na tělesnou zátěž. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 129 tepů za minutu, což je přibližně 67,9 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky. Dosažená průměrná srdeční frekvence odpovídá dle Dovalila (2005) nízké intenzitě, která je svým aerobním krytím pro pohybovou činnost delší než dvě minuty a při které fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Probandka má BMI 21,2 což je normální váha, takže je pravděpodobné, že lekce navštěvuje z důvodu udržení tělesné hmotnosti. V grafu je znát, že probandce byl sporttester nainstalován několik minut před začátkem lekce, takže čekala. Okolo 12. minuty lekce začala a probandce náhle vystoupala SF, která má nadále stálé až intervalové hodnoty. V 50. minutě (v 38. minutě lekce) je znát pokles SF, což je opět důsledkem přesunu do nižších poloh a snížení intenzity lekce a následnému strečinku.

21

Adaptace = přizpůsobení

45

5.2 Vyhodnocení výsledků lekce Pilates

Výsledky měření probandek z lekce Pilates. Jedná se o měření, která byla využita do výpočtů v tabulkách a jsou to povedené a zajímavé grafy. Zbylé grafy jsou zobrazeny a krátce shrnuty v přílohách (viz příloha 4).

Graf 6: Graf probandky 3P

U probandky 3P se srdeční frekvence dostala na hodnotu 125 tepů za minutu (viz graf 6) což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená nízkou intenzitu a dle Dovalila (2005) je zastoupena aerobním krytím, při kterém fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Dle Blahušové (2005) je také potvrzeno, že lekce Pilates jsou prováděny nízkou intenzitou. Výpočet maximální hodnoty SF této ženy je 186,8 tepů za minutu. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 129 tepů za minutu, což je přibližně 67,9 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky, což stále odpovídá nízké intenzitě. Probandka má BMI 19,3 což je optimální váha, takže je pravděpodobné, že lekce navštěvuje ze zdravotního hlediska, které lekce Pilates určitě splňuje. V grafu je čitelné, že již od začátku je SF vyšších hodnot, takže mohla být probandka nervózní. Okolo 35. minuty je teprve znám pokles SF, což může být zapříčiněno, změnou polohy, která je probandce příjemná (např. leh), zapojením cviků, které jsou probandce známé nebo je možné, že si teprve zvykla na sporttester, který jí byl nainstalován. 46


U probandky 6P se srdeční frekvence dostala na hodnotu 120 tepů za minutu (viz graf 7) což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená nízkou intenzitu a dle Dovalila (2005) je zastoupena aerobním krytím, při kterém fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Dle Blahušové (2005) je také potvrzeno, že lekce Pilates jsou prováděny nízkou intenzitou. Výpočet maximální hodnoty SF této ženy je 188,14 tepů za minutu. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 92 tepů za minutu, což je přibližně 48,4 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky, což stále odpovídá nízké intenzitě. Probandka má BMI 26, což je již nadváha, takže je pravděpodobné, že lekce navštěvuje, protože jsou pro ni jako jediné ze zdravotního hlediska optimální a chce snižovat svou tělesnou hmotnost. Je zvláštní, že i přes vyšší hodnotu BMI má tak nízkou SF, pro tuto skutečnost jsou dvě možná vysvětlení: 1. Dle váhy a počtu vykonaného pohybu za týden je znát, že probandka není zvyklá na tělesnou zátěž. Vysvětlením může být, že je pro probandku cvičení z hlediska zdravotního nevhodné, přizpůsobovala si jej a třeba také spoustu cviků nemohla uskutečnit. 2. Je možné, že byla probandka v době měření těhotná (což nebylo předmětem písemného dotazníku) a dle Herdmana (2007) je cvičení vhodné i v době těhotenství. Hodnoty BMI by se v tomto případě na probandku nevztahovaly, takže by se nejednalo o nadváhu. Cvičení by si musela buď sama přizpůsobovat, nebo by ji individuálně lektorka naváděla, jak si má cvičení přizpůsobit.

47

V grafu je čitelné, že pro probandku byla náročnější spíše druhá část lekce, která se převážně odehrává již v poloze ležmo (na zádech, na boku i na břiše). Je možné, že probandce tyto polohy nebyly příjemné.


U probandky 7P se srdeční frekvence dostala na hodnotu 137 tepů za minutu (viz graf 8) což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená nízkou intenzitu a dle Dovalila (2005) je zastoupena aerobním krytím, při kterém fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Dle Blahušové (2005) je také potvrzeno, že lekce Pilates jsou prováděny nízkou intenzitou. Dle výpočtu je maximální hodnota této ženy 169,38. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 90 tepů za minutu, což je přibližně 52,9 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky. Probandka má BMI 25,2 což je již nadváha, která může být důsledkem vyššího věku probandky, ve kterém se již špatně udržuje optimální tělesná váha. Takže snižování tělesné hmotnosti i zdravotní hledisko můžou být důvody navštěvování lekcí Pilates. V grafu je čitelné, že celá lekce byla pro klientku shodně náročná a velmi podobné intenzity. Že měnící se polohy a cviky jí nedělaly větší problém než ten předchozí, ale že i přesto vykonává určitou pohybovou a tělesnou zátěž.

48


U probandky 11P se srdeční frekvence dostala na hodnotu 159 tepů za minutu (viz graf 9), což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená submaximální intenzitu, která zvyšuje hladinu kyseliny mléčné v krvi, ale v těchto hodnotách nesetrvávala déle než jednu minutu. Výpočet maximální hodnoty SF této ženy je 181,44 tepů za minutu. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 110 tepů za minutu, což je přibližně 61,1 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky, což odpovídá nízké intenzitě. Dle Dovalila (2005) je nízká intenzita zastoupena aerobním krytím, při kterém fungují systémy pro štěpění cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Dle Blahušové (2005) je také potvrzeno, že lekce Pilates jsou prováděny nízkou intenzitou. Probandka má BMI 22,7 což je optimální váha, takže je pravděpodobné, že lekce navštěvuje ze zdravotního hlediska, které lekce Pilates určitě splňuje nebo pro udržení tělesné hmotnosti. Sporttester byl probandce nainstalován několik minut před začátkem lekce. Takže přibližně v 8. minutě je znát začátek lekce mírným vzrůstem SF, která je nadále buď na velmi shodných hodnotách nebo je v grafu několik prudkých vzrůstů. Tyto prudké vzrůsty mohou být způsobeny náročnějším nebo novým cvikem, který byl do lekce zařazen.

49


U probandky 13P se srdeční frekvence dostala na hodnotu 150 tepů za minutu (viz graf 10), což dle Máčka a Radvanského (2011) znamená nízkou intenzitu a dle Dovalila (2005, s. 58) je zastoupena aerobním krytím, při kterém fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek na hodinách zajisté docílit. Dle Blahušové (2005) je také potvrzeno, že lekce Pilates jsou prováděny nízkou intenzitou. Výpočet maximální hodnoty SF této ženy je 191,49 tepů za minutu. Průměrná hodnota srdeční frekvence byla během lekce 121 tepů za minutu, což je přibližně 63,7 % z napočítané maximální srdeční frekvence probandky, což stále odpovídá nízké intenzitě. Probandka má BMI 24,2 což je normální váha, ale na hranici s nadváhou, takže je možné že klientka navštěvuje lekci z důvodu snižování tělesné hmotnosti, ale také ze zdravotního hlediska. Probandce byl sporttester nainstalován několik minut před začátkem lekce. V přibližně 5. minutě lekce začala a dle grafu to vypadá, jako by se počátečním rozdýcháním klientka uklidňovala. Počátek hodiny byl dle grafu probandce příjemný a možná i blízký, další změny poloh již byly pro probandku náročnější nebo nepříjemné.

50

5.3 Porovnání výsledků lekcí Bosu a Pilates

Porovnání lekcí Bosu a Pilates může být z několika hledisek: 

z hlediska věkového

Lekce Bosu a lekce Pilates navštěvují shodné věkové kategorie, takže z tohoto hlediska k žádnému zajímavému porovnání nedochází. 

z hlediska indexu tělesné hmotnosti

Průměr BMI probandek docházející na lekci Bosu je o něco vyšší než probandek z lekce Pilates. Tuto vyšší hodnotu můžeme přisuzovat tomu, že je cvičení o vyšší intenzitě přisuzováno snižování tělesné hmotnosti. Samozřejmě index tělesné hmotnosti nepočítá s rozdílnou váhou/množstvím svalů a tuků, takže je možné, že některé probandky byly bývalé sportovkyně a jejich vyšší váha, je převážně stanovena váhou svalů. Na lekci Pilates tedy chodí klientky převážně z hlediska zdravotního, ale hledisko snižování tělesné hmotnosti, může hrát také znatelnou roli. 

z hlediska maximální dosažené SF

Na lekci Bosu dosáhly probandky průměrné hodnoty maximální SF 173,7 tepů za minutu a na lekci Pilates probandky dosáhly hodnoty 146,8 tepů za minutu. Z čehož vyplývá, že lekce Bosu je celkově o vyšší intenzitě, zatímco lekce pilates je o nižší intenzitě. Dle Blahušové (2005) je metoda Pilates prováděna nízkou intenzitou, což tyto dané lekce splňují a tedy naplňují očekávání klienta. Vyšší intenzita lekce Bosu značí dle Máčka a Radvanského (2011) střední intenzitu, která stále zvyšuje hladinu kyseliny mléčné v krvi a zvyšuje výkonnost jedince. 

z hlediska dosažené průměrné SF

Na lekci Bosu dosáhly probandky průměrné SF 129,8 tepů za minutu a na lekci Pilates probandky dosáhly hodnoty 107,3 tepů za minutu. Na obou lekcích jsou ale dosaženy průměrné srdeční frekvence do 150 tepů za minutu, což odpovídá dle Dovalila (2005) nízké intenzitě, která je svým aerobním krytím pro pohybovou činnost delší než dvě minuty a při které fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků, čehož chce většina klientek

51

na hodinách zajisté docílit. Takže z tohoto hlediska také k žádnému výraznému rozdílu nedochází.

Obecně se dá tedy zhodnotit, že lekce Bosu je prováděna na dynamickou hudbu, převážně ve vertikální poloze, dynamickým a svižným charakterem, s využitím prvků aerobiku a s náčiním a celkově na této lekci dochází k vyšší SF. Lekce Pilates je nižší intenzity, za doprovodu hudby jen jako kulisy, převážně v horizontální poloze, se zdravotním aspektem a individuálním přístupem.

6

DISKUZE

Všechny grafy byly získány na celkem 20 lekcích (10 lekcí Bosu a 10 lekcí Pilates). Měření se účastnilo celkem 50 probandek, ale již během lekce bylo 10 sporttesterů nějakou chybou vypnuto u dalších 10 měření byly grafy neúplné nebo nečitelné, takže nebyly vůbec využity. Byla snaha o bezchybné získání všech dat, ale vzhledem k velikosti tělocvičny a relativně dlouhé délce lekce, se několik chyb v grafech vyskytuje. Měření probíhala ve 3 různých fitness centrech, kde jsou podmínky ke cvičení velmi podobné, co se týče stejně vhodného náčiní, velikosti prostorů, atd. Ale je možné, že faktor teploty vnějšího prostředí mohl ovlivňovat záznamy SF. Měření probíhala v období od 1. 9. 2014 do 30. 11. 2014 ve večerních hodinách, kdy byla pokaždé jiná teplota. Lekce trvaly ve všech případech 60 minut, ale pokaždé probíhala, jak lekce Bosu, tak lekce Pilates, mírně rozdílným způsobem. V každé lekci probíhala jiná skladba cviků nebo také jiné počty opakování. Lekce Bosu začala vždy 15minutovým zahřátím a protažením, následuje vždy hlavní část ve stoje, která je různě dlouhá, dále je posilování v horizontálních polohách a lekce je zakončena 5minutovým strečinkem. Lekce Pilates začala vždy rozdýcháním a zahřátím svalů ve vertikální poloze, ve které se setrvávalo různě dlouho, následovalo cvičení v horizontálních polohách a lekce je zakončena 5 minutovou relaxací. Nic zajímavého, co by narušilo lekci nebo co by změnilo průběh lekce a tím graf SF, se nestalo. Probandky ani neodcházely na toaletu, jen měly 3-4 pauzy na pití. 52

Pro odpověď na první vědeckou otázku

22

byly pečlivě prostudovány všechny grafy.

Bylo zjištěno, že na lekci Bosu probandky dosáhly několikrát téměř své maximální srdeční frekvence zjištěné výpočtem. Všechny probandky během lekce, dosáhly dle Máčka, Radvanského (2011) střední intenzity (viz graf 11) o tepové frekvenci 150– 180 tepů/min, energetický systém má zastoupen aerobně-anaerobním krytím, která zvyšuje hladinu kyseliny mléčné v krvi, ale v těchto hodnotách nesetrvávaly déle než jednu minutu. Na lekci Pilates probandky dosahovaly ve většině případů hodnot nízké intenzity (viz obr. 13), znamenající tepovou frekvenci do 150 tepů/min (Máček, Radvanský, 2011) a dle Dovalila (2005) je zastoupena aerobním krytím, při kterém fungují systémy pro štěpení cukrů a tuků.

Graf 11: Průměr maximální dosažené SF probandek

Průměr maximální dosažené SF probandek 180 175 170 165 160 155 150 145 140 135 130 Bosu

Pilates

Pro odpověď na třetí vědeckou otázku23 bylo z grafů zjištěno, že vzhledem k průměrným hodnotám SF probandek, jsou lekce Bosu i Pilates v nízké intenzitě (viz graf 12), znamenající dle Máčka, Radvanského (2011) frekvenci do 150 tepů za minutu.

22 23

Jaké úrovně intenzity cvičení dosahují klienti na lekcích Bosu a Pilates dle srdeční frekvence? Lze definovat rozdíl mezi lekcemi Bosu Strength a Pilates díky zjištěným výsledkům?

53

Lekce Pilates je dle Blahušové (2010) o nízké intenzitě, jelikož se jedná o cvičení, při kterém se jedinec soustředí na techniku cvičení a techniku dýchání, což při náročné aktivitě a aktivitě o vyšší intenzitě není možné. Takže lekce Pilates naplňuje očekávání klientů, dle toho jak je Pilates prezentován. Cvičební lekce Bosu je sice rychlejší, svižnější a náročnější aktivita, ale průměrná hodnota SF, dosahuje také nízké intenzity, což odpovídá tomu, že fungování systému je ekonomické a díky tomu může být pohybová činnost delšího trvání. Náročnější intenzita by nebyla vzhledem k energetickému krytí možná po celých 60 minut.

Graf 12: Průměrná SF probandek

Průměrná SF 140 120 100 80 60 40 20 0 Bosu

Pilates

Výše zjištěnou, naměřenou hodnotou, která stanovuje, že na lekci Bosu se dosahuje značně vyšší srdeční frekvence, je možné říci, že tato lekce bude atraktivnější pro mladé jedince, zatímco zdravotní aspekt cvičení bude lákavý a důležitý pro starší jedince. Náš náhodný výběr probandek je vskutku malý na zobecňování faktu, které věkové kategorie cvičení navštěvují, ale náš výzkumný soubor měl v obou lekcích cvičení velmi shodné věkové zastoupení (viz graf 13). Z čehož se dá určit, že jedinci navštěvující lekce vedené Vendulou Soukupovou jsou podobného věkového rozpětí. Pro tuto práci z toho ale neplyne žádný výsledek, který by určoval rozdíl mezi oběma lekcemi. 54

Graf 13: Průměrný věk probandek

Věkový průměr probandek 34,2 34 33,8 33,6 33,4 33,2 33 32,8 32,6 Bosu

Pilates

Dle Bensona (2012) jsou při aerobních aktivitách spalovány převážně tuky. Aerobní aktivita ale musí trvat po delší souvislou dobu (více jak 40 minut) a SF by mělo být v rozpětí 60-75 % maximální srdeční frekvence. Z průměrné SF z maximální srdeční frekvence bylo zjištěno (viz graf 14), že lekce Bosu má tuto hodnotu 70,2 %, takže splňuje podmínky, dle kterých jsou při cvičení spalovány tuky. To může být také kritérium pro klienty těchto lekcí z hlediska snižování tělesné hmotnosti. Některé probandky se během lekce také dostaly dle Bensona (2012) do pásma tempové až speciální vytrvalosti, při které jsou již jako energetické zdroje využívány cukry, ale v těchto pásmech má cvičení dopad na dýchací a srdečně-cévní systémy. Lekce Pilates má tuto hodnotu 58,4 %, takže se dá říci, že jen některé probandky, které byly do průměru započítány, se dostaly do pásma, ve kterém se spalují tuky, jiné cvičily ze zdravotního hlediska a přílišná energetická náročnost na cvičení nebyla vynaložena.

55

Graf 14: Průměrná SF v % z maximální srdeční frekvence

Průměrná SF v % ze SF max 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Bosu

Pilates

Průměrný index tělesné hmotnosti probandek (viz graf 15), který byl dle WHO vyhodnocen tak, že průměrná hodnota probandek je v tzv. normální váze (viz tabulka 3), dá se říci, že pokud probandky navštěvovaly dané lekce delší dobu, opravdu splňují intenzity dle Bensona (2012) a v převážné většině případů využívají jako energetické zdroje tuky. Dále se dá výsledek BMI prezentovat tak, že je populace seznámena s tím, jaké cvičení je vhodné pro snižování tělesné hmotnosti a proto je výsledek BMI vyšší u Bosu – klientky přišly z důvodu toho, že chtějí svou tělesnou hmotnost snížit.

56

Graf 15: Průměr indexu tělesné hmotnosti probandek

Průměr indexu tělesné hmotnosti probandek 24,5 24 23,5 23 22,5 22 Bosu

Pilates

Vyhodnocením výsledků z lekce Pilates bylo zjištěno, že intenzita je nízká. V grafu nejsou žádné zajímavé, různorodé chvíle zřetelné, proto by se dalo říci, že cvičení lidskému organismu nic nepřináší. Proto by mělo být ještě jednou řečeno, že cvičení Pilates je koncipováno zdravotním hlediskem, na který je kladen velký důraz, proto zjištěné výsledky nejsou překvapením a spíše by se dalo říci, že ne příliš velkou náročností lekce je možné, aby se klienti více soustředili na kvalitu provedení jednotlivých cviků.

7

ZÁVĚR

Zkoumanou problematikou práce bylo sledování intenzity lekcí Bosu a Pilates pomocí měření SF digitálními sporttestery. Z měření vzešlo 30 povedených a použitelných grafů, vhodných pro další zpracování. Zbylé grafy obsahovaly chyby, které znemožňovaly jejich využití. Některé chyby vzešly ze špatně a nedostatečně nasazeného hrudního pásu, který neměl poté přímý styk s pokožkou. Další chyby byly z nedostatečné vzdálenosti zapínání jednotlivých sporttesterů, které se poté vzájemně 57

rušily. A poslední větší chybou bylo, že při změnách polohy probandky nedávaly pozor, na hodinkách něco zmáčkly a někdy je dokonce i vypnuly. V průběhu zpětného vyhodnocování několikrát nastala situace, při které by se hodily další doplňující informace pro úplné pochopení grafu. V lekci Pilates je graf, ve kterém se spekuluje a je možné, že měla probandka buď zdravotní indispozice nebo byla těhotná, což se již ze zpětného vyhodnocování nedozvíme a zůstane to na úrovni spekulací. Pro příští měření bych doporučila okamžité vyhodnocení na místě, ukázání pro zajímavost grafy probandům a zjištění případných nesrovnalostí. Toliko k závěru využití těchto digitálních přístrojů, což může sloužit pro jiná výzkumná měření nebo práci se sporttestery. Po prozkoumání a porovnání grafických znázornění je zřejmé, že lekce Bosu dosahuje vyšších hodnot SF, což pro lidský organismus znamená několik důležitých parametrů, které jsou v diskuzi zmíněny. Přestože lekce Pilates takovýchto parametrů nedosahuje, má tato lekce důležitý zdravotní aspekt, který je tímto způsobem neměřitelný. Tato práce je pro mé vlastní účely zajímavým a příhodným poznatkem o lekcích mnou vedených. Jelikož byl výzkumný soubor menšího rozměru a některé aspekty nejde brát příliš v potaz (jako průměrný věk jedinců docházející na lekce), ze zvědavosti budu nyní klienty sledovat a tipovat jaký věkový průměr opravdu lekce navštěvuje. Výsledky mě posunuly dále, co se týče znalostí vedení lekcí a možnosti odborněji odpovídat na zvídavé dotazy klientů. Proto je testování podobného typu dle mého důležité, naplňující a uspokojující.

58

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Fyziologie člověka a tělesných cvičení: učební texty pro studenty fyzioterapie a studia tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2010. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 9788024618173. BENSON, Roy a Declan CONNOLLY. Heart rate training. Champaign, IL: Human Kinetics, c2011, x, 212 p. ISBN 07-360-8655-2. BLAHUŠOVÁ, Eva. Pilatesova metoda. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2004. Wellness současný životní styl. ISBN 8070338415. BLAHUŠOVÁ, Eva. Pilatesova metoda: péče o páteř. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2005. Wellness současný životní styl. ISBN 8070339004. BLAHUŠOVÁ, Eva. Pilates pro rehabilitaci: zdravé cvičení bez bolesti. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-3307-4. BLAHUŠOVÁ, Eva. Pilates jóga: kombinace umocňuje výsledek. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2006. ISBN 8070339519. DOVALIL, Josef. Výkon a trénink ve sportu. 2. vyd. Praha: Olympia, c2005. ISBN 8070339284. HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-2460030-7. HERDMAN, Alan. The Pilates directory. Edison, NJ: Chartwell Books, 2004. ISBN 978-078-5817-963. HERDMAN, Alan a Jo Godfrey WOOD. Pilates: simple routines for home, work,. London: Gaia Books, 2003. ISBN 18-567-5104-X. BARTŮŇKOVÁ, Staša a kolektiv. Fyziologie pohybové zátěže: učební texty pro studenty tělovýchovných oborů. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2013. ISBN 978-808-7647-066.

59

KOHLÍKOVÁ, Eva. Fyziologie člověka: učební texty pro trenérskou školu FTVS UK v Praze. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2004. ISBN 80863-1731-5. KRATOCHVÍLOVÁ, Tereza, Charakteristika balančních cvičení - Pilates, Bosu a na velkých míčích, Brno, 2012. Bakalářská práce, vedoucí práce: Mgr. Alena Pokorná, Ph.D., Masarykova Univerzita, Fakulta sportovních studií, Centrum univerzitního sportu. LUKÁŠEK, Robin, Srdeční frekvence jako odraz zatížení ve volejbalu a beachvolejbalu, Brno, 2010. Bakalářská práce, vedoucí práce: PaedDr. Miloš Lukášek, Ph.D., Masarykova Univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. MÁČEK, Miloš. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén, 2011, ISBN 978-80-7262-695-3. PERIČ, Tomáš a DOVALIL, Josef. Sportovní trénink. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Fitness, síla, kondice. ISBN 9788024721187. RAMBALOVÁ, Hana, Marketingový výzkum, Brno, 2011. Bakalářská práce, vedoucí práce: Ing. Klára Kašparová, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Studijní obor: Management. ŠTUMBAUER, Jan. Základy vědecké práce v tělesné kultuře. 1.vyd. České Budějovice: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, 1990. ISBN 80-7040-018-8. VYSUŠILOVÁ, Helena. Pilates - balanční cvičení. 1. vyd. Praha: Arsci, 2002. ISBN 8086078221.

60

Elektronické zdroje

BABĚRÁD, Pavel. Beh.sportsite.cz [online]. [cit. 2015-04-01]. Maximální tepová frekvence a intenzita zatížení. Dostupné z: http://www.beh.sportsite.cz/treninkove-tipya-rady/maximalni-tepova-frekvence-a-intenzita-zatizeni FACE

FITNESS.

Bosu

Manuál. [online].

[cit.

2015-03-02].

Dostupné

z: http://www.facefitness.cz/files/goods/3-bosu-balance-trainer-3/2007-bosu-manualpdf.pdf BÍLKOVÁ, Iva. Hluboký stabilizační systém. Fyzioklinika. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.fyzioklinika.cz/telo/hluboky-stabilizacni-systém CUNI – Karlova Univerzita. Fyzikální web. [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://fyzweb.cuni.cz/dilna/sily/tezist/stabil.htm PAŽICKÝ, Marian. Mudr.Marian Pažický. [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.pazicky.cz/anaerobni.html PILATES

CLINIC. IQ

Pohyb. [online].

[cit.

2015-03-02].

Dostupné

z: http://www.pilatesclinic.cz/clanky/reportaz/co-to-je-cviceni-body-mind-19/ TAJDUŠ,

Pavel. Sporttester.info. [online].

[cit.

2015-03-20].

Dostupné

z: http://sporttester.info/2012/jak-vybrat-sporttester/#1 WECK,

David.

Bosu

Fitness.

[online].

[cit.

2014-05-26].

Dostupné

z: http://www.bosufitness.cz/cviceni-na-bosu/slovem-autora-bosu/ WIKIPEDIA. Body mass index. [online]. 29.3.2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Body_mass_index WORLD HEALTH ORGANIZATION. Health Topics – BMI. [online]. [cit. 2015-0320].

Dostupné

z: http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-

prevention/nutrition/a-healthy-lifestyle/body-mass-index-bmi

61

Seznam tabulek

Tab. 1: Fáze srdeční frekvence………………………………………………….… 15 Tab. 2: Aktivace energetického systému z hlediska srdeční frekvence ………….. 16 Tab. 3: Vyhodnocení výsledku BMI ……………………………………………... 29 Tab. 4: Charakteristika probandů (Bosu) z dotazníku …………………………… 34 Tab. 5: Vypočítání indexu tělesné hmotnosti probandů z lekce Bosu………….… 35 Tab. 6: Charakteristika probandů (Pilates) z dotazníku ………………………..... 36 Tab. 7: Vypočítání indexu tělesné hmotnosti probandů z lekce Pilates………….. 37 Tab. 8: Výpočet maximální srdeční frekvence probandů z lekce Bosu………….. 39 Tab. 9: Výpočet maximální srdeční frekvence probandů z lekce Pilates………… 40

Seznam obrázků

Obr. 1: Senzitivní zóna SF pro trénink…………………………………………… 14 Obr. 2: Dotazník ………………………………………………………………….. 31

Seznam grafů

Graf 1: Graf probandky 2B………………………………………………………… 41 Graf 2: Graf probandky 3B………………………………………………………… 42 Graf 3: Graf probandky 6B………………………………………………………… 43 Graf 4: Graf probandky 8B………………………………………………………… 44 Graf 5: Graf probandky 14B……………………………………………………….. 45 62

Graf 6: Graf probandky 3P………………………………………………………… 46 Graf 7: Graf probandky 6P………………………………………………………… 47 Graf 8: Graf probandky 7P………………………………………………………… 48 Graf 9: Graf probandky 11P……………………………………………………….. 49 Graf 10: Graf probandky 13P……………………………………………………… 50 Graf 11: Průměr maximální dosažené SF probandek……………………………… 53 Graf 12: Průměrná SF probandek…………………………………………………. 54 Graf 13: Průměrný věk probandek………………………………………………… 55 Graf 14: Průměrná SF v % z maximální srdeční frekvence………………………. 56 Graf 15: Průměr indexu tělesné hmotnosti probandek……………………………. 57

Seznam použitých symbolů a zkratek

SF

srdeční frekvence

SF max

maximální srdeční frekvence

TF

tepová frekvence

max

maximální

EKG

elektrokardiografie

min

minuta

ATP-CP

anaerobní alaktátové krytí

LA

anaerobní laktátové krytí

LA-O₂

aerobně-anaerobní krytí 63

O₂

aerobní krytí

BPM

Beat Per Minute (počet beatů za minutu)

BMI

Body Mass Index (index tělesné hmotnosti)

Obr.

Obrázek

Tab.

Tabulka

WHO

Světová zdravotnická organizace

64

Intenzita lekcí Bosu Strength a metody Pilates dle srdeční frekvence

Recommend Documents