INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU PŘITAŽLIVÉ MĚSTO

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – PŘITAŽLIVÉ MĚSTO


Zadavatel: Statutární město Frýdek-Místek ul. Radniční 1148 738 22 Frýdek-Místek

……………………………………….

Zpracoval: Technoexport a.s. pro zahraniční obchod Václavské náměstí 846/1 113 34 Praha 1

Listopad 2008

……………………………………….

-2-


I.

ÚVOD ................................................................................................................................................. - 7 -

II.

ANALÝZA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE ........................................................................................ - 8 -

1

VYHODNOCENÍ STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ MĚSTA ........................................ - 8 -

2

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA................................................................................................ - 10 2.1 HISTORIE ................................................................................................................................................ - 11 2.2 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ............................................................................................................................. - 11 2.3 POLOHA.................................................................................................................................................. - 12 2.4 POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI OKRESU A KRAJE ...................................................................................... - 13 2.4.1 Okres Frýdek-Místek, NUTS 4 - CZ0802 ................................................................................ - 13 2.4.2 Moravskoslezský kraj ................................................................................................................. - 14 -

3

OBYVATELSTVO ................................................................................................................................ - 16 3.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL ....................................................................................................................... - 16 3.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL .................................................................................................................. - 19 3.3 NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA ............................................................................................... - 20 3.4 ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA ....................................................................................................... - 21 3.5 BYDLENÍ A DOMÁCNOSTI ........................................................................................................................ - 22 3.5.1 Bydlení ......................................................................................................................................... - 23 3.5.2 Domácnosti.................................................................................................................................. - 23 -

4

EKONOMIKA, EKONOMICKÝ ROZVOJ ................................................................................................ - 26 4.1 STRUKTURA EKONOMICKÉ ZÁKLADNY ................................................................................................... - 26 4.2 INVESTICE .............................................................................................................................................. - 28 4.3 BROWNFIELDS, PRŮMYSLOVÉ ZÓNY, ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY................................................................. - 29 4.3.1 Chlebovice ................................................................................................................................... - 30 4.3.2 Lískovec ....................................................................................................................................... - 30 4.3.3 Frýdek-Místek – Kasárna .......................................................................................................... - 31 4.4 TRH PRÁCE ............................................................................................................................................ - 31 4.5 MZDOVÁ ÚROVEŇ................................................................................................................................... - 34 4.6 NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................................................ - 35 4.6.1 Struktura uchazečů o zaměstnání ........................................................................................... - 36 4.7 DOJÍŽĎKA OBYVATELSTVA ..................................................................................................................... - 40 4.8 ŠKOLSTVÍ ............................................................................................................................................... - 42 4.8.1 Předškolní výchova a základní školství ................................................................................... - 42 4.8.2 Střední a vysoké školství ........................................................................................................... - 42 -

5

SOCIÁLNÍ INTEGRACE - SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SLUŽBY.................................................................... - 44 5.1 ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A VYBAVENOST ...................................................................................................... - 44 5.1.1 Zdravotnická zařízení................................................................................................................. - 44 5.2 ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE ....................................................................................................................... - 46 5.2.1 Péče o seniory ............................................................................................................................ - 50 5.2.2 Péče o osoby se zdravotním postižením ................................................................................ - 51 5.2.3 Péče o osoby v nepříznivé sociální situaci ............................................................................. - 54 5.2.4 Péče o děti a mladistvé.............................................................................................................. - 56 -3-


5.2.5 6

Péče o etnické menšiny ............................................................................................................. - 57 -

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................................................................................... - 63 6.1 KVALITA OVZDUŠÍ ................................................................................................................................... - 63 6.1.1 Měření kvality ovzduší ............................................................................................................... - 63 6.1.2 Imisní limity základních znečišťujících látek ........................................................................... - 63 6.1.3 Vývoj znečištění ovzduší na území města Frýdku-Místku.................................................... - 64 6.1.4 Místní program snižování emisí znečišťujících látek statutárního města Frýdku-Místku. - 65 6.2 KVALITA VODY ........................................................................................................................................ - 65 6.3 ODPADY ................................................................................................................................................. - 65 6.4 OCHRANA PŘÍRODY ............................................................................................................................... - 67 6.4.1 Naučná stezka Frýdecký les ..................................................................................................... - 72 -

7

PŘITAŽLIVÁ MĚSTA – KULTURA, SPORT A CESTOVNÍ RUCH................................................................ - 74 7.1 KULTURA ................................................................................................................................................ - 74 7.2 SPORT .................................................................................................................................................... - 75 7.3 CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................................................... - 78 7.3.1 Turistika a cykloturistika ............................................................................................................ - 79 7.4 PAMÁTKY................................................................................................................................................ - 81 -

8

DOSTUPNOST A MOBILITA, INFRASTRUKTURA.................................................................................. - 82 8.1 DOPRAVA ............................................................................................................................................... - 82 8.1.1 Vnější doprava ............................................................................................................................ - 82 8.1.2 Vnitřní doprava ............................................................................................................................ - 85 8.1.3 Údržba silnic a komunikací ....................................................................................................... - 86 8.2 VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍŤ ............................................................................................................. - 87 8.2.1 Vodovodní síť .............................................................................................................................. - 87 8.2.2 Kanalizační síť ............................................................................................................................ - 88 8.3 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU ..................................................................................................................... - 88 8.4 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM............................................................................................................................. - 89 8.5 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ............................................................................................................................ - 89 8.6 TELEKOMUNIKACE.................................................................................................................................. - 90 -

9

SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH ................................................................................................................. - 91 9.1 ORGÁNY STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU ............................................................................... - 91 9.2 VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ, PARTNERSKÁ MĚSTA ......................................................................................... - 92 9.2.1 Partnerská města ....................................................................................................................... - 92 9.2.2 Euroregion Beskydy ................................................................................................................... - 95 9.3 DALŠÍ INSTITUCE VEŘEJNÉ SPRÁVY NA ÚZEMÍ MĚSTA ........................................................................... - 96 -

10

SWOT ANALÝZA MĚSTA .................................................................................................................... - 97 10.1 SWOT ANALÝZA – VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................ - 97 10.1.1 Silné stránky ................................................................................................................................ - 97 10.1.2 Slabé stránky............................................................................................................................... - 98 10.2 SWOT ANALÝZA – VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ.................................................................................................. - 99 10.2.1 Příležitosti .................................................................................................................................... - 99 -4-


10.2.2 11

Ohrožení ...................................................................................................................................... - 99 -

SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ PODMÍNEK ROZVOJE MĚSTA, ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU TÉMATU ............... - 101 11.1

POSOUZENÍ TRENDŮ SPOJENÝCH S PROBLÉMOVÝMI, RESP. ROZVOJOVÝMI OBLASTMI HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO VÝVOJE MĚSTA ........................................................................................................................... - 101 11.2 DÍLČÍ ZÁVĚRY SOCIOEKONOMICKÉ ANALÝZY ....................................................................................... - 101 11.2.1 Obyvatelstvo .............................................................................................................................. - 101 11.2.2 Ekonomika, ekonomický rozvoj .............................................................................................. - 102 11.2.3 Sociální integrace – sociální a zdravotní služby .................................................................. - 103 11.2.4 Životní prostředí ........................................................................................................................ - 103 11.2.5 Přitažlivá města – kultura, sport a cestovní ruch ................................................................. - 103 11.2.6 Dostupnost a mobilita, infrastruktura ..................................................................................... - 104 11.2.7 Správa věcí veřejných.............................................................................................................. - 104 11.3 VYMEZENÍ TÉMATU NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ ZÍSKANÝCH ANALÝZOU ÚZEMÍ ........................................ - 105 11.4 ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU TÉMATU ............................................................................................................ - 105 III.

POPIS ZÓNY / TÉMATU ................................................................................................................... - 108 -

1

KVANTITATIVNÍ I KVALITATIVNÍ POPIS ZÓNY/TÉMATU ................................................................... - 108 -

2

SWOT ANALÝZA IPRM (TÉMATU) .................................................................................................... - 109 2.1 SWOT ANALÝZA – VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................................. - 109 2.1.1 Silné stránky .............................................................................................................................. - 109 2.1.2 Slabé stránky............................................................................................................................. - 110 2.2 SWOT ANALÝZA – VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................ - 110 2.2.1 Příležitosti .................................................................................................................................. - 110 2.2.2 Ohrožení .................................................................................................................................... - 110 -

3

VIZE, GLOBÁLNÍ CÍL......................................................................................................................... - 110 -

4

STANOVENÍ CÍLŮ, STRATEGIE, SOULAD S NADŘAZENÝMI DOKUMENTY ........................................... - 112 -

IV.

POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT ............................................................................................................ - 119 -

V.

POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ CÍLŮ A INDIKÁTORŮ .................................... - 124 -

VI.

FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM .......................................................................................... - 128 -

VII.

POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRM ................... - 131 -

VIII.

POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM ......................................................... - 134 -

1

POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY................................................................................................ - 134 -

2

ZAJIŠTĚNÍ NAPLNĚNÍ CÍLŮ IPRM – VÝBĚR DÍLČÍCH PROJEKTŮ .......................................................... - 136 -

3

ZPŮSOB ŘÍZENÍ IPRM ...................................................................................................................... - 137 3.1 PŘÍPRAVNÁ FÁZE IPRM ....................................................................................................................... - 138 3.1.1 Organizační struktura a rozhodovací proces........................................................................ - 138 3.1.2 Časový harmonogram.............................................................................................................. - 139 3.2 REALIZAČNÍ FÁZE ................................................................................................................................. - 139 3.2.1 Organizační struktura a rozhodovací proces........................................................................ - 139 -5-


3.2.2 Časový harmonogram.............................................................................................................. - 141 3.3 FÁZE UDRŽITELNOSTI ........................................................................................................................... - 142 3.3.1 Organizační struktura a rozhodovací proces........................................................................ - 142 3.3.2 Časový harmonogram.............................................................................................................. - 142 4

SYSTÉM KOORDINACE A MONITOROVÁNÍ PROJEKTŮ...................................................................... - 142 4.1 4.2 4.3

PRŮBĚŽNÉ SLEDOVÁNÍ REALIZACE IPRM A MONITOROVÁNÍ PROJEKTŮ............................................. - 142 PŘÍPRAVA ROČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVY .......................................................................................... - 142 KOMUNIKACE S PŘEDKLADATELI DÍLČÍCH PROJEKTŮ .......................................................................... - 142 -

IX.

ANALÝZA RIZIK IPRM ...................................................................................................................... - 143 -

1

IDENTIFIKACE RIZIK A JEJICH ELIMINACE V JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH IPRM ......................................... - 143 1.1 1.2 1.3

FÁZE PŘÍPRAVY IRPM ......................................................................................................................... - 143 FÁZE REALIZACE IPRM ....................................................................................................................... - 144 FÁZE NÁSLEDNÉ UDRŽITELNOSTI IPRM .............................................................................................. - 145 -

X.

IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT ............................................................................ - 146 -

XI.

INDIKATIVNÍ SEZNAM PROJEKTŮ .................................................................................................... - 150 -

1

HLAVNÍ PROJEKTY IPRM ................................................................................................................. - 150 -

2

DOPLŇKOVÉ PROJEKTY IPRM.......................................................................................................... - 155 -

XII.

SEZNAM ......................................................................................................................................... - 164 -

1

POUŽITÉ ZKRATKY .......................................................................................................................... - 164 -

2

TABULKY ........................................................................................................................................ - 166 -

3

GRAFY ............................................................................................................................................ - 169 -

4

OBRÁZKY........................................................................................................................................ - 170 -

-6-


I. ÚVOD Statutárnímu městu Frýdek-Místek jakožto i dalším městům v České republice, se naskytla v programovacím období 2007 - 2013 možnost využít pro svůj všestranný a udržitelný rozvoj finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie v návaznosti na své konkrétní a zároveň komplexně integrované rozvojové záměry a projekty. Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) představuje základní koordinační nástroj pro strategický přístup města při čerpání peněz ze strukturálních fondů EU. Jde o koncepční dokument, který je pro města nad 50 tisíc obyvatel povinným dokumentem pro čerpání z některých prioritních os v rámci Operačních programů. Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Frýdek-Místek je zpracován dle „Vademeca pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro regionální operační program pro plánovací období 2007-2013“ vydaného Regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko a bude sloužit pro čerpání financí v rámci oblasti podpory 3.1 Rozvojové póly regionu (v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko). Dokument obsahuje Úvod, Analytickou část (socioekonomická analýza města), SWOT analýzu a Strategickou část (vize, cíle a popis strategie dosažení, strategické členění IPRM). Návrhová část pak definuje prioritní oblast rozvoje města v oblasti „Přitažlivé město“. Poslední část dokumentu obsahuje zásady implementace IPRM a popis očekávaných výsledků a dopadů, postupy při přípravě dokumentu, finanční a časový harmonogram IPRM a indikativní seznam projektů, které svou podstatou přispívají k naplnění cílů IPRM.

-7-


II. ANALÝZA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE 1 Vyhodnocení strategických a programových dokumentů města Základním rozvojovým dokumentem města je Územní plán města vymezující rozsah a způsoby jeho rozvoje z územního hlediska. Dlouhodobým komplexním strategickým rozvojovým dokumentem je Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku na období 2007-2013, který je aktuálně rozpracován do Akčního plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku na rok 2008. Ke strategickým dokumentům týkajícím se rozvoje města patří rovněž Programové prohlášení Rady města FrýdkuMístku na období 2006-2010. Strategický plán rozvoje města je rozdělen na 5 hlavních strategických oblastí rozvoje města, které vymezují hlavní směry zaměření rozvoje města a které se dále člení na strategické cíle a je rozvíjející strategie. Těmito oblastmi jsou: - Kvalita života - Ekonomický potenciál - Lidský potenciál - Technická a dopravní infrastruktura - Image města Strategická oblast Kvalita života obsahuje: Strategický cíl 1 Zlepšení nabídky aktivit zaměřených na využití volného času obyvatel a návštěvníků města Strategie Využití stávající nabídky volnočasových aktivit Strategie Rozšíření stávající nabídky volnočasových aktivit Strategie Budování cyklostezek Strategie Vytváření podmínek k vybudování klidové a rekreační zóny Olešná Strategický cíl 2 Soustavné zlepšování kvality života ve městě Strategie Dokončení regenerace městské památkové zóny Místek Strategie Aktivity v oblasti bytového fondu města Strategie Zvyšování bezpečnosti a čistoty města Strategie Rozvoj oblasti sociální péče

-8-


Strategický cíl 3 Stálé zlepšování životního prostředí ve městě a jeho bezprostředním okolí Strategie Budování ploch veřejného prostranství ve městě Strategie Správa lesů ve vlastnictví města Strategie Nakládání s odpady Strategie Udržitelný rozvoj města včetně propagace. Strategická oblast Ekonomický potenciál obsahuje: Strategický cíl 4 Vytvoření atmosféry spolupráce a komunikace mezi městem, podnikateli a dalšími klienty Strategie Zajistit kvalitní komunikaci mezi místními institucemi, občanem, podnikateli a ostatními klienty Strategický cíl 5 Podpora podnikatelského prostředí ve městě Strategie Propagace a podpora podnikání Strategie Podpora vzniku a rozvoje podnikatelských pozemků a objektů ve městě se zaměřením na využití brownfields Strategie Územní rozvoj města. Strategická oblast Lidský potenciál obsahuje: Strategický cíl 6 Rozvoj vzdělávacích institucí Strategie Podpora projektů rozvoje škol a školských zařízení Strategický cíl 7 Podpora partnerství na lokální, národní i mezinárodní úrovni Strategie Podpora projektů místní, národní i mezinárodní spolupráce. Strategická oblast Technická a dopravní infrastruktura obsahuje: Strategický cíl 8 Realizace obchvatu města dokončením komunikačního koridoru R48 s propojením na R56 v co nejkratším termínu Strategie Aktivní zapojení města do procesu přípravy a realizace Strategický cíl 9 Kvalitní technická infrastruktura ve městě Strategie Vytvoření energetické strategie města Strategie Rozvoj infrastruktury na území města Strategický cíl 10 Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti města a uvnitř města Strategie Napojení města na integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje Strategie Dořešení statické dopravy -9-


Strategie Zkvalitnění dopravy na území města. Strategická oblast Image města obsahuje: Strategický cíl 11 Zkvalitnění propagace města ve vztahu ke všem cílovým skupinám s důrazem na příslušnost k Regionu Beskydy Strategie Propagace města Strategie Rozvoj spolupráce v rámci Euroregionu Beskydy Strategický cíl 12 Pružná, transparentní a vstřícná veřejná správa Strategie Otevřenost Strategický cíl 13 Rozvoj magistrátu Strategie Zlepšování vnitřních procesů magistrátu. Programové prohlášení Rady města Frýdku-Místku na období 2006-2010 zahrnuje konkrétní přehled témat, která jsou v daném období vnímána jako prioritní pro rozvoj města a stanovení potřebných činností a cílů v jednotlivých oblastech jako jsou investice, doprava, bezpečnost města, školství, kultura a sport, územní rozvoj a životní prostředí, hospodaření s majetkem města a sociální oblast. Takto vymezené oblasti, činnosti a investiční akce jsou konkrétním naplněním záměrů, cílů a strategií Strategického plánu rozvoje města, který tak upřesňují, rozvíjejí a aktualizují v závislosti na konkrétních podmínkách platných pro aktuálně zvolený střednědobý horizont.

2 Základní charakteristika města Statutární město Frýdek-Místek je moderní průmyslové město s bohatou bytovou výstavbou, umístěné mezi průmyslovým centrem severní Moravy a podhůřím Moravskoslezských Beskyd. Nabízí mnoho možností kulturního a sportovního vyžití a jeho okolí láká ke sportovním a turistickým pobytům. Stávající potenciál města a jeho výhodná poloha nabízí mnoho příležitostí k dalšímu rozvoji. Statutární město Frýdek-Místek je přirozeným centrem beskydského regionu s necelými 60 tis. obyvateli, jehož historie sahá do 13. a 14. století. Je správním, obchodním, průmyslovým a kulturním centrem stejnojmenného okresu, který se nachází v nejvýchodnější části Moravskoslezského kraje. Statutární město Frýdek-Místek je důležitým dopravním uzlem, prochází jím mezinárodní silniční tah Vídeň - Brno - Krakov do Polska a také důležitý silniční spoj na Slovensko, územím vede i železniční trať - 10 -


Ostrava - Valašské Meziříčí. Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava leží 20 km od města.

2.1 Historie První písemná zmínka o předchůdci dnešního Místku, trhové vsi Friedebergu, pochází z roku 1267. Přesné datum založení Frýdku není z dostupných historických materiálů známé. Zřejmě někdy v období let 1327 – 1335 nahradil svého předchůdce – ves Jamnici. Frýdek-Místek vznikl spojením dvou historicky samostatných měst: města Místku, které leží na moravské straně řeky Ostravice, a Frýdku, který se nachází již ve Slezsku. Obě města se po staletí vyvíjela samostatně a za svůj vznik vděčí existenci důležité obchodní stezky z Olomouce do Krakova. V obou městech se postupně vyvíjela řemesla, zejména soukenictví a plátenictví. V jejich rozvoji sehrály důležitou úlohu cechy. K jejich zániku došlo počátkem 19. století s postupným pronikáním progresivních výrobních postupů. V roce 1832 byla ve Frýdku založena první textilní továrna a v roce 1833 Karlova huť (určená původně k rafinaci železa z Bašky, později přebudována na válcovnu). Velký význam pro další rozvoj měla železnice postavená roku 1871, která vedla z Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí. V historii Frýdku a Místku bylo několik pokusů o sloučení v jeden samostatný celek. Města byla sloučena ke dni 1. 1. 1943. Následně od 1. 1. 1955 bylo město konečnou platností pojmenováno Frýdek-Místek. V poválečných letech nastává rychlý rozvoj již sloučeného Frýdku-Místku. Dochází ke vzniku nových průmyslových podniků, jak na území města, tak i v jeho okolí (doly Paskov a Staříč, papírenský kombinát Celpak) a začíná výstavba nových sídlišť. Během 60. a 70. let byla přestavěna prakticky celá místecká část města a vznikly zde nové obytné celky jako Riviera, Bezručova, Anenská a Kolaříkova. Z původní zástavby zůstalo zachováno jen historické jádro. V letech 1974 - 1978 byla zahájena přestavba Frýdku výstavbou sídliště Slezská I., pak následovala výstavba obytných souborů Nad Lipinou, K Hájku, Růžový pahorek, Nad nemocnicí, Jiráskova, Hasičská a Slezská II.

2.2 Přírodní podmínky Území města náleží k mírně teplé klimatické oblasti. Podnebí města má však vzhledem ke koncentraci průmyslu, hustotě zástavby a značné blízkosti větších vodních ploch určité odchylky. Srážky zde neklesají pod hranici 750 mm/m2 ročně. Nejčastější - 11 -


jsou v létě, a zimním období ve formě sněhu. Poměrně chladné počasí způsobují severovýchodní větry, kterým je město vystaveno.

2.3 Poloha Statutární město Frýdek-Místek leží v severovýchodní části Moravy (cca 20 km jihovýchodně od města Ostravy) na soutoku řek Ostravice a Morávky v průměrné nadmořské výšce 290 m.n.m. Na levém břehu řeky Ostravice leží městské části Místek, Chlebovice, Zelinkovice a Lysůvky, na pravém břehu Frýdek, Lískovec, Panské Nové Dvory a Skalice. Území statutárního města Frýdek-Místek má část městskou - centrální (zástavba Frýdku a Místku) a část venkovskou (venkovská sídla a zemědělská krajina). Z celkové rozlohy statutárního města Frýdek-Místek (5 159 ha) téměř polovinu (48,21 %) představuje zemědělská půda.

Tabulka 1: Charakter území ve Frýdku-Místku (k 31. 12. 2007)

Charakter území

Rozloha (ha)

Podíl na celkové výměře v %

zemědělská půda

2 487

48,21

lesní půda

1 169

22,66

vodní plochy

194

3,76

zastavěné plochy

293

5,68

ostatní plochy

1 016

19,69

Celková rozloha území

5 159

100,0

Zdroj: ČSÚ, Praha

V současné době tvoří městskou (centrální) část města části Frýdek a Místek, venkovskou část tvoří části Lískovec, Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Skalice a Panské Nové Dvory. Jednotlivé městské části se postupně ke statutárnímu městu Frýdek-Místek připojovaly a osamostatňovaly až po dnešní stav.

- 12 -


2.4 Postavení města v rámci okresu a kraje 2.4.1 Okres Frýdek-Místek, NUTS 4 - CZ0802 Okres Frýdek-Místek, NUTS 4 - CZ0802 je nejvýchodnějším okresem České republiky. Na severu okres sousedí s Polskou republikou a na východě se Slovenskou republikou. Rozprostírá se na ploše 1 208,49 km2. K 31.12.2007 bylo v okrese 72 obcí. Okres Frýdek-Místek patří mezi problémové oblasti1, jejichž charakter odpovídá praktickým cílům strukturální politiky EU a to mezi Strukturálně postižené regiony a Hospodářsky slabé regiony. Průmyslová část okresu je představována především Frýdkem-Místkem, Třincem a Paskovem, jež tvoří součást ostravské průmyslové aglomerace. Mohutný vývoj těžkého průmyslu (hutnictví a na něj navazující strojírenství) v okrese je historicky dán bohatými ložisky černého uhlí. V posledních letech však byl zaznamenán značný útlum těžby. Zemědělství okresu je orientováno vzhledem k převažujícímu, v horských oblastech situovanému, půdnímu fondu na chov skotu a ovcí a v adekvátních podmínkách i obilnářství. V okrese jsou významně zastoupeny znevýhodněné zemědělské oblasti (LFA). Klíčová odvětví okresu jsou: • Těžební průmysl - těžba černého uhlí na dolech Paskov a Staříč. Význam těžby v současné době klesá vzhledem k plánovanému útlumu těžby v ostravské části revíru, • Hutní výroba -Třinecké železárny a Válcovny plechu Frýdek-Místek, • Dřevozpracující průmysl - Biocel Paskov, v oblasti Beskyd zůstaly zachovány menší provozy pil, • Textilní průmysl - Frýdek-Místek a okolí (Slezan), • Průmysl potravinářský - Pivovar Nošovice, Seliko, Mlékárny a Masokombinát Frýdek-Místek, Mlýny Šenov a další drobnější provozy, • Strojní a zpracovatelský průmysl - Ferrum, Norma, Rádlo ve Frýdlantě n.O. a další menší podniky.

1

Usnesením vlády ČR č. 560/2006 ze dne 17. května 2006 byla přijala Strategie regionálního rozvoje České republiky a schváleny také typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu.

- 13 -


Okres má dvě důležitá centra, Frýdek-Místek a Třinec. Z hlediska širších vztahů zde převládají jednoznačně vazby na Ostravu, která je jednak zdrojem pracovních příležitostí, jednak centrem občanské vybavenosti vyššího významu. Statutární město Frýdek-Místek naopak pro obyvatele Ostravy představuje jednu z nejbližších rekreačních oblastí, případně výchozí bod do rekreační oblasti Moravskoslezských Beskyd a Palkovických Hůrek. Počtem obyvatel 210 369 (údaj k 31. 12. 2007, zdroj ČSÚ) se okres řadí k největším okresům v České republice. Na přelomu tisíciletí zaznamenal okres trvalý úbytek obyvatel, avšak v posledních letech počet obyvatel opět roste. Je to dáno především růstem počtu nových obyvatel, kteří do okresu přesídlují. Přirozený přírůstek obyvatel je stále záporný. Tabulka 2: Pohyb obyvatel v okrese F-M v letech 2000 – 2007

Pohyb obyvatel

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celková změna počtu obyvatel

-175

-208

-20

271

135

266

582

784

Přirozený přírůstek obyvatel

-332

-421

-367

-394

-397

-222

-98

145

Počet živě narozených

2 009

1 974

2 013

2 054

2 091

2 110

2 199

2 246

Počet zemřelých

2 341

2 395

2 380

2 448

2 488

2 332

2 297

2 101

Přírůstek stěhováním

157

213

347

665

532

488

680

639

Počet přistěhovalých

1 728

1 989

2 382

2 525

2 403

2 646

2 592

2 405

Počet vystěhovalých

1 571

1 776

2 035

1 860

1 871

2 158

1 912

1 766

Zdroj: ČSÚ, Praha

V okrese trvale žije cca 65 % obyvatel v produktivním věku, 15 % obyvatel v předproduktivním věku a 20 % obyvatel poproduktivního věku. Průměrný věk obyvatelstva okresu byl v roce 2007 39,9 let. Národnostní skladba obyvatelstva je poměrně pestrá, i když rozhodující podíl zaujímají národnosti mluvící českým jazykem, jež při sčítání lidu v roce 2001 činil 86,8%, před polskou národností s podílem 8% a slovenskou národností 4,26%. V okrese je soustředěn druhý největší počet občanů polské národnosti (35% z celkového počtu v ČR).

2.4.2 Moravskoslezský kraj Okres Frýdek-Místek je součástí Moravskoslezského kraje, který je situován v severovýchodní části České republiky na severní Moravě a v části Českého Slezska a je vymezen plochami celých okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava - 14 -


a Ostrava. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku. Z historického hlediska se území regionu rozprostírá na severní Moravě, na těšínském a opavském Slezsku. Moravskoslezský kraj se rozprostírá na rozloze 5 445km2 a je počtem necelých 1 250 tis. obyvatel nejlidnatější kraj v ČR, se svými 299 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. V moravskoslezském kraji žije cca 1,25 mil. obyvatel, což představuje 12,1 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Prostorové rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné, v městech nad 10 tis. žije 77 % obyvatel. Moravskoslezský kraj má v rámci střední Evropy výhodnou politicko-zeměpisnou polohu - relativně centrální - poněvadž je zhruba stejně vzdálen od Prahy a Vídně. Navíc má i poměrně dobré dopravní napojení. Prochází jím budovaná severo-jižní evropská dopravní magistrála a existují zde vhodné podmínky pro další propojení železniční sítě a dobudování letecké dopravy (letiště Leoše Janáčka Ostrava). Regionální ekonomika prošla v 90. letech velmi rychlou privatizací. Vysoká zaměstnanost v průmyslu (46 %) svědčila o silně průmyslovém charakteru regionální ekonomiky. Převládal důlní, energetický a hutnický průmysl, ve kterém byla zaměstnána téměř polovina pracovních sil. V důsledku postupného útlumu hutního průmyslu a těžby uhlí byla v roce 2001 zaměstnanost v průmyslu už mnohem nižší (32,2 %) a dnes je již pouze 28%. Dalšími významnými sektory jsou chemický a farmaceutický průmysl, strojírenství a elektrotechnika, sklářský a papírenský průmysl a průmysl výroby piva. Většina podniků je soustředěna v rámci tzv. ostravské aglomerace. Vedle průmyslových kapacit je v regionu rozvinuta i zemědělská výroba a v podhůří Jeseníků a Beskyd lesní hospodářství. Kraj je vybaven kvalitním systémem školního vzdělání. Na širokou škálu učilišť, středních odborných škol a gymnázií navazují čtyři vysoké školy: VŠB - Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Vysoká škola podnikání Ostrava a Slezská univerzita s fakultami v Opavě a Karviné, kde studuje více jak 40 000 studentů. Moravskoslezský kraj představuje svým potenciálem a zdroji dynamický region České republiky, který svým průmyslovým zázemím, výhodnou polohou, kvalifikovaným obyvatelstvem a přírodními krásami nabízí mnoho zajímavých příležitostí budoucího rozvoje. - 15 -


3 Obyvatelstvo Statutární město Frýdek-Místek patří z regionálního hlediska k velkým městům s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí v jižní části Ostravské sídelní aglomerace. Počtem obyvatel se okres Frýdek-Místek řadí na 16. místo v republice. V rámci kraje patří statutární město Frýdek-Místek k pěti nejlidnatějším městům. Ve městě na konci roku 2007 žilo 59 233 obyvatel.

Tabulka 3: Postavení statutárního města Frýdek-Místek v rámci okresu, kraje a ČR

Počet obyvatel k 31. 12. 2006 Území

Podíl města F-M (%)

Celkem

Muži

Ženy

Česká republika

10 287 189

5 026 184

5 261 005

0,58

Moravskoslezský kraj

1 249 290

611 101

638 189

4,76

Okres Frýdek-Místek

227 846

111 731

116 115

26,08

Město Frýdek-Místek

59 416

29 129

30 287

100,00

Zdroj: ČSÚ, Praha

3.1 Vývoj počtu obyvatel V minulosti bylo město poznamenáno ve vývoji počtu obyvatel těmito zásadními vlivy: • výhodná dopravní poloha, • jedno z center Ostravské sídelní aglomerace, • město trpělo důsledky intenzívní činnosti průmyslu a dopravy - snížená atraktivita bydlení. V současné době však potřeba bydlení ve městě a okolí roste z důvodu výstavby automobilky Hyundai v nedaleké obci Nošovice a potřeby ubytování zaměstnanců této automobilky, • v blízkém okolí existují dobré podmínky pro rekreaci.

Počet obyvatel Frýdku-Místku plynule stoupal až do období II. světové války. Mírné zpomalení růstu počtu obyvatel v důsledku války a v padesátých letech vystřídal dosti rychlý růst v šedesátých až osmdesátých letech. Tento růst byl podmíněn růstem průmyslové výroby v samotném Frýdku-Místku, ale i v ostravské průmyslové aglomeraci - 16 -


(růst pracovních příležitostí). Obyvatelstvo se převážně koncentrovalo do vybraných částí vlastního města (převážně Frýdek a Místek). Naopak v ostatních částech, které mají charakter příměstských a vesnických sídel, docházelo v některých případech k poklesu počtu obyvatel (Zelinkovice, Lysůvky).

Tabulka 4: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých částech města

Část obce

Rok 1869

1900

1930

1950

1970

1980

1991

2001

2006

Místek

5 197

7 520

9 947

8 901

23 371

30 334

33 918

24 457

23 538

Frýdek

5 170

9 037

11 889

13 172

15 729

21 445

26 405

33 742

33 288

Panské Dvory

203

248

317

260

-

-

-

-

-

Chlebovice

602

656

684

582

668

659

723

732

730

Lískovec

913

1 755

1 980

2 768

1 328

1 278

1 221

1 316

1 309

Lysůvky

172

141

134

158

542

357

284

293

314

Skalice

1 096

1 253

1 149

864

1 039

978

991

1 110

1 214

264

292

279

297

-

331

266

300

295

13 617

20 902

26 379

27 002

42 677

55 382

63 808

61 950

60 688

Zelinkovice Celkem

Upozornění: uváděné počty obyvatel se mohou lišit od statistiky ČSÚ z důvodu rozdílnosti používané metody při sčítání obyvatel Zdroj: ČSÚ, Ostrava; materiály Magistrátu města Frýdku-Místku

Následující tabulka udává počet trvale bydlících obyvatel za posledních padesát let.

Tabulka 5: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v období let 1960 - 2006

Z toho

Celkový počet obyvatel

počet mužů

počet žen

19601

27 837

13 159

14 678

19651

31 903

15 219

16 684

19701

39 910

19 294

20 616

19751

45 224

21 806

23 418

Rok

- 17 -


19801

58 070

28 214

29 856

19851

63 177

30 877

32 300

1

67 070

33 055

34 015

1995

2

63 049

31 034

32 015

2001

61 018

29 831

31 187

2006

59 416

29 129

30 287

1990

Vysvětlivky: 1) údaje za Staříč, Sviadnov, Frýdek, Místek, Chlebovice, Lískovec, Lysůvky, Skalice, Staré Město 2) údaje za Frýdek, Místek, Chlebovice, Lískovec, Lysůvky, Skalice Zdroj: ČSÚ, Praha, Ostrava; materiály Magistrátu města Frýdku-Místku

Graf 1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v období let 1960 – 2006

80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1960

1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2001

2006

Zdroj: ČSÚ, Praha

Z porovnání počtu obyvatel Frýdku-Místku v období let 1960 - 2006 vyplývá, že růst počtu obyvatel města stagnoval kolem roku 1990. Od této doby počet obyvatel neustále mírně klesá. Toto je důsledek ekonomických změn v regionu. Konkrétněji tento trend úbytku obyvatel (mužů i žen) vykresluje následující tabulka, která mapuje vývoj počtu obyvatel ve Frýdku-Místku za posledních 10 let.

- 18 -


Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel v období let 1996 - 2006

Rok Ukazatel

1996

2000

2001

2005

2006

1996 - 2006

Stav obyvatel ke konci roku

62 809

61 322

61 018

59 682

59 416

- 3 393

- z toho muži

30 904

30 088

29 831

29 213

29 129

- 1 775

- z toho ženy

31 905

31 234

31 187

30 469

30 287

- 1 618

Zdroj: ČSÚ, Praha

Tabulka 7: Struktura obyvatel podle věku

Počet obyvatel Věk 0 – 14 let 15 - 59 let

2001

2002

2003

2004

2005

2006

10 621 41 455

10 220 41 205

9 742 41 019

9 274 40 742

8 915 40 599

n/a n/a

60 a více let

8 942

9 178

9 529

9 881

10 168

n/a

celkem

61 018

60 603

60 290

59 897

59 682

59 416

Vysvětlivky: n/a – údaje nejsou k dispozici 0-14 let - předproduktivní věk 15-59 let - produktivní věk 60 a více let – poproduktivní věk Zdroj: ČSÚ, Praha

Z věkové struktury obyvatel vyplývá, že ve městě převažuje obyvatelstvo v produktivním věku. Tento ukazatel je charakteristický pro mnoho průmyslových měst České republiky, kdy odráží sociální politiku státu v 50. - 70. letech (vytvoření nových podmínek pro bydlení mladých lidí, vysoká porodnost). Zastoupení obyvatel v poproduktivním věku je již delší dobu nepříznivý, neustále jejich počet narůstá, což vyžaduje zvýšené nároky na odpovídající zajištění v sociální a zdravotní oblasti. Příčinou poklesu počtu dětí do 14 let (poklesu porodnosti) je zejména změna životního stylu mladé generace, která se snaží více seberealizovat v profesní kariéře a mění postoje k rodičovství a rodině, a také nepříznivá ekonomická a bytová situace.

3.2 Věkové složení obyvatel Průměrný věk obyvatel statutárního města Frýdek-Místek je 39 let (v roce 2006), což je o rok méně, než průměrný věk obyvatel Ostravy (40,1 let - rok 2006). - 19 -


3.3 Národnostní složení obyvatelstva Při sčítání lidu, domů a bytů už v roce 1991 bylo umožněno občanům, aby se přihlásili k národnostní skupině podle vlastního rozhodnutí. Poprvé tak opět nebyl důležitý pro určení národnosti mateřský jazyk. Bylo tak umožněno sčítaným osobám se přihlásit vedle české národnosti i k národnosti moravské, slezské nebo rómské. Kromě těchto národností je početnou skupinou ve městě i národnost slovenská a polská. Toto je důsledek polohy okresu Frýdek-Místek u hranic se Slovenskou a Polskou republikou. V poslední době ve městě a jeho okolí roste počet obyvatel přicházejících z asijského kontinentu. Jde především o obyvatele vietnamské a korejské národnosti.

Graf 2 - Národnostní složení obyvatel statutárního města Frýdek-Místek (2001)

moravská 3%

slezská 0%

slovenská 4%

jiná 4%

česká 89%

Zdroj: SLDB 2001, okres Frýdek-Místek

Pokud jde o religiozitu, převažující skupinou je obyvatelstvo bez vyznání (40,9 %) Druhou nejpočetnější skupinu tvoří obyvatelé, kteří se hlásí k římskokatolickému vyznání - 36,8 % (údaje ze SLDB 2001). - 20 -


3.4 Úroveň vzdělání obyvatelstva Vzdělanostní struktura obyvatel odráží dřívější zaměření ekonomické výroby ve městě a okolí, kdy převládalo obyvatelstvo zaměstnáno v dělnických profesích. Ze SLDB 2001 vyplývá, že největší zastoupení ve vzdělanostní struktuře má obyvatelstvo s učňovským vzděláním bez maturity, následuje základní vzdělání a na třetím místě figurují občané se středoškolským vzděláním. V porovnání s celou republikou vykazuje město vyšší zastoupení u obyvatel se základním vzděláním. U zbývajících skupin obyvatel je zastoupení nižší než v ČR. Vzdělanostní úroveň občanů je o něco nižší než celostátní hodnoty. Vzhledem k vyššímu postavení města v rámci sídelní hierarchie není jejich rozdíl v závislosti na možnostech sociálního rozvoje města zásadní. Vzhledem k funkčně velikostnímu významu statutárního města Frýdku-Místku by ale bylo zapotřebí vzdělanost občanů zvýšit. Tabulka 8: Struktura obyvatel podle dosaženého stupně vzdělání

Celkem Nejvyšší dosažené vzdělání

Muži

Ženy

Absolventi

V%

základní

5 522

9 018

14 540

29,2

učňovské - bez maturity

9 608

6 505

16 113

32,4

odborné školy

789

1 518

2 307

4,6

učňovské - s maturitou

502

182

684

1,4

střední školy

4 831

6 347

11 178

22,5

vysoké školy

2 213

1 374

3 587

7,2

bez škol. vzdělání

45

87

132

0,3

bez údaje o vzdělání

676

528

1 204

2,4

Úhrn

24 186

25 559

49 745

100,0


- 21 -


Graf 3 - Srovnání počtu obyvatel F-M a ČR podle dosaženého vzdělání

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

Pozn. ke kapitole Obyvatelstvo: Údaje o obyvatelstvu v tabulkách jsou uváděny k 31.12.2006. Údaje k 31.12.2007 nejsou k datu zpracování IPRM v takové šíři, jakou uvádíme, k dispozici.

3.5 Bydlení a domácnosti Ve Frýdku-Místku má většina území převážně monofunkční charakter (sídliště bytových domů, vilové čtvrti, průmyslové zóny), což je důsledkem radikální přestavby jádrové části města (části Frýdek a Místek) provedené v 70. a 80. letech minulého století, která z původní zástavby ponechala v podstatě jen obě historická jádra. Z hlediska charakteru obytné a občanské zástavby města je nutno posuzovat samostatně městskou část, tvořenou Frýdkem a Místkem, a venkovské části Lískovec, Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Panské Nové Dvory a Skalice.

- 22 -


3.5.1 Bydlení Podle výsledku sčítání lidu, domů a bytů bylo v roce 2001 ve Frýdku-Místku 23 110 trvale obydlených a 1 119 neobydlených bytů. V rodinných domcích bylo 3 587 trvale obydlených bytů.

Tabulka 9: Vývoj počtu trvale obydlených bytů

Rok celkem bytů z toho RD Zdroj:

1970

1980

1991

2001

14 339

18 759

23 036

23 110

-

3 648

3 421

3 587

SLDB 2001, okres Frýdek-Místek

Z trvale obydlených bytů bylo ve městě nejvíce 3-pokojových a 2-pokojových bytů. U domů se 4 a více místnostmi převažují domy rodinné.

Tabulka 10: Obydlené byty v rodinných a bytových domech podle počtu místností

Celkem

1

2

3

4

5a více

Podíl členů v domácnostech podle typu domu (v %)

Rodinné domy Bytové domy

3 590 19 438

226 3 498

691 6 322

1 155 8 812

841 698

642 34

15,59 % 84,41 %

Úhrn

23 028

3 724

7 013

9 967

1 539

676

100,00 %

Počet členů domácnosti podle počtu místností

Typ domu

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, Praha

Obyvatelé Frýdku-Místku bydlí převážně v bytových domech (84,41 %). Tyto domy jsou soustředěny v městských částech Frýdek a Místek. Ve Frýdku se nacházejí převážně na sídlišti Slezská, Jiráskova a U Nemocnice, v Místku na sídlištích Riviéra, Kolaříkova a Anenská.

3.5.2 Domácnosti Podle výsledku sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 tvořili obyvatelé města Frýdku-Místku 25 754 censových domácností. Průměrný počet členů censových domácností byl 2,36.

- 23 -


Tabulka 11: Censové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti – SLDB 2001

Censové

Počet členů censové domácnosti Celkem

1

2

3

4

5+

Prům. počet členů

13 606 3 685

-

4 437 2 224

3 735 1 178

4 394 239

1 040 44

3,15 2,49

297

-

270

23

3

1

2,11

CD jednotlivců

8 166

8 166

-

-

-

-

1,00

Úhrn

25 754

8 166

6 931

4 936

4 636

1 085

2,36

domácnosti (CD) úplné rodiny neúplné rodiny nerodinné domácnosti


Graf 4 - Složení censových domácnosti


Počet bytů ve vlastnictví statutárního města Frýdku Místku k 31. 12. 2007 - 1982 • z toho: - I. kategorie

1824

- II. kategorie

81

- III. kategorie

76

- IV. kategorie

1

• průměrné stáří bytového fondu SMFM 40 let • nájemné z bytů od 1. 1. 2008 (Kč /m2/měsíc ) : - I. kategorie

25,60 - 24 -


- II. kategorie

22,16

- III. kategorie

18,55

- IV. kategorie

15,65

- ekonomické nájemné (tj. neregulované)

31,72

- věcně usměrňované

31,46

Statutární město Frýdek-Místek pokračuje v privatizaci domů s byty a nebytovými prostory. Prodej je realizován jednak do podílového spoluvlastnictví nájemců bytů, jednak dle zák. č.74/1994 Sb. (prodej po jednotkách - byty, nebyty). Rada města schválila záměr prodat některé domy s byty a NP. Předpoklad ukončení prodeje je v r. 2010. Po realizaci prodeje by ve vlastnictví města mělo zůstat cca 1 400 bytů a dále nebytové prostory. Ve vlastnictví města je 80 domů s nebytovými prostory vlastní + areál bývalých kasáren v Místku a 45 domů jen s nebytovými prostory. Jedná se zejména o domy s pečovatelskou službou, domy s vysokým počtem bytů, domy, které nelze prodat z důvodu dříve poskytnuté dotace nebo zástavy, domy s byty nižší kategorie, domy s byty a NP, domy jen s NP. Domy jsou lokalizovány zejména v sídlištní zástavbě, část pak v městské památkové zóně (náměstí ve Frýdku a Místku, tř. T. G. Masaryka). Z domů, které zůstanou v majetku města, vyžadují největší investice věžové domy.

Systém správy budov: Do r. 1999 byla správa bytového a nebytového fondu ve vlastnictví SMFM zajišťována na základě mandátních smluv fyzickými či právnickými osobami (realitní kanceláře). Poté je správa zajišťována prostřednictvím odboru správy obecního majetku. Opravy, údržba, investice, některé služby jsou zajišťovány dodavatelským způsobem. Odbor správy obecního majetku eviduje veškerý movitý a nemovitý majetek SMFM, přičemž správu vykonává pouze u části tohoto majetku. Dále pak spravuje pozemky, na nichž se nenachází místní komunikace, veřejná zeleň, lesy a zabezpečuje veškeré dispozice s majetkem (pronájem, prodej, atd). V okrese Frýdek-Místek, tak jako v jiných podobných okresech ČR, je zřejmý růst zájmu o bydlení v menších obcích, v okolí větších měst, vyvolaný klidnějším a čistějším prostředím a podporovaný výhodnějšími cenami pozemků i dopravní dostupnosti. - 25 -


4 Ekonomika, ekonomický rozvoj 4.1 Struktura ekonomické základny Z ekonomického pohledu je statutární město Frýdek-Místek průmyslové s rozvíjejícími se službami. Samotné město i celý okres Frýdek-Místek je možné charakterizovat jako oblast s výrazným potencionálem růstu, díky lokalizačním faktorům, jako jsou výhodná poloha, kvalifikovaná pracovní síla i hospodářská tradice. Statutární město Frýdek-Místek má dlouholetou tradici v hutnickém a textilním průmyslu. Základ této tradice byl položen už v dávné historii. Ostatní obory mají jen doplňkový charakter. Z hlediska blízkého okolí se ke statutárnímu městu Frýdku-Místku pojí doly Staříč a Paskov, které provozuje společnost Ostravsko-karvinské doly, jejichž těžba je postupně utlumována a také celulózka Biocel v Paskově, která představuje jeden z nejmodernějších závodů této oblasti. V oblasti průmyslové výroby jsou na území města nejvýznamněji zastoupeny: • hutnictví - Válcovny plechu, a.s. - výrobce plechů a pásů za studena, • textilní průmysl - Slezan,a.s. - výrobce technických tkanin, • dále podniky stavebního, potravinářského a dřevařského průmyslu. Vývoj posledních let byl ovlivněn zejména privatizací v 90. letech, která zapříčinila podstatné strukturální změny u podniků na území města a pronikavé změny v zaměstnanosti. Byl zastaven provoz Mostárny Vítkovice a stavy zaměstnanců v největších průmyslových podnicích města se snížily o více jak 50 %. To vyvolalo na druhé straně růst nových podnikatelských subjektů zejména ve službách.

Tabulka 12: Počet zaměstnavatelských subjektů v odvětvích NH

Počet zaměstnavatelů k

Odvětví 1996

1998

2000

2003

zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl

230 829

248 990

269 1 197

263 1 388

stavebnictví

454

547

706

814

doprava, spoje

215

260

316

357

obchod, prodej, opravy

2 989

3 875

4 651

4 746

ostatní obchodní služby

1 463

1 813

2 210

2 709

veřejná správa, obrana školství, zdravotnictví

- 26 -

7

12

7

9

344

379

411

433


ostatní

518

685

750

855

Celkem

7 049

8 809

10 517

11 574

Zdroj: ČSÚ, divize Ostrava

Tabulka 13: Struktura zaměstnavatelských subjektů podle právní formy (počty)

Rok

Právní forma

1996

2000

2003

2006

státní organizace

20

22

n/a

59

akciové společnosti obchodní společnosti

41 451

62 796

58 880

59 997

družstevní organizace

18

21

24

25

peněžní organizace

9

1

-

-

počet podnikatelů - fyz.osoby

5 636

7 923

8 599

8 558

samostatně hospodařící rolníci

174

208

211

139

svobodná povolání

292

917

931

942

Ostatní

416

567

n/a

922

Celkem

7 057

10 517

11 616

11 701

Zdroj: ČSÚ, divize Ostrava

Z hlediska intenzity a podmínek výrobních oblastí se zemědělská půda nachází 29,2 % v řepařské oblasti (nejvíce v okresech Opava a Ostrava), 50,5 % v bramborářské oblasti a 20,3 % v horské oblasti (statutární město Frýdek-Místek a město Bruntál). Zaměstnanost v zemědělství a lesnictví v kraji v roce 1999 činila 2,7 % (v roce 1998 činila 3,2 %) ve srovnání s celostátním průměrem 5,7 %. Podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnotě kraje v roce 1997 činil 2,7% (v roce 1996 byl 2,7 %) . Význam sektoru zemědělství je v regionu poměrně velký a to především díky zaměstnanosti v navazujících odvětvích, kterou lze odhadovat až na 25 % celkové zaměstnanosti ekonomicky aktivních pracovních sil. V kraji je dostatečná kapacita zpracovatelského a potravinářského průmyslu, který se postupně modernizuje, nicméně vyžaduje investice do nových technologií. Odběratelské a zpracovatelské subjekty v regionu představující nákupní podniky rostlinné produkce, sklady (zelenina, ovoce), bramborárny, mrazírny, míchárny a výrobny krmiv, zpracovatelský průmysl (jatka a menší zpracovatelé masa včetně drůbeže, řezníci, uzenáři, mlékárny především Mlékárna Kunín, Cukrovar Opava, mlýn - 27 -


Herber Opava, lihovary, vinařské závody - Virena Ostrava, a dále zpracovatelé speciálních plodin - lnu, léčivých a aromatických rostlin - IVAX Opava). Na zemědělské půdě nyní hospodaří něco málo více než 2000 fyzických osob, kteří obhospodařují 34,3 % výměry při průměru 40 ha na farmu, ale s velkými rozdíly ve výměrách farem od několika hektarů po 700 a více ha. K největší atomizaci (rozdrobení) došlo v okrese Frýdek-Místek, kde průměrná výměra farmy hospodařící fyzické osoby je pouze 25 ha. Právnických osob hospodaří na půdě 120, průměrná výměra jejich farem činí 1.320 ha a průměrná výměra všech zemědělských podniků v regionu dohromady činí 110 ha zemědělské půdy. Celkem pracuje v zemědělství přes 18.000 osob, z toho je registrováno přes šest tisíc jako samostatně hospodařící rolníci, avšak 2/3 z nich má minimální výměru a zemědělství nemají jako hlavní výdělečnou činnost.

4.2 Investice Vzhledem k dostatečnému počtu kvalifikované pracovní síly, relativně nízkým mzdovým nákladům i vyšší míře nezaměstnanosti ve srovnání s ostatními regiony České republiky, je oblast Moravskoslezského kraje velmi výhodným místem pro investování. Finanční vyjádření přímých zahraničních investic je uvedeno v krajské ročence za územní jednotku Moravskoslezský kraj. Údaje jsou použity z České národní banky. Ta vede statistiku přímých investic podle definice OECD, kde se mezi přímé investice počítají vklady do základního kapitálu, reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Z tohoto hlediska bylo v letech 2000 – 2002 realizováno v kraji okolo 6 % celkových přímých zahraničních investic v České republice. Pochopitelně tyto údaje jsou silně ovlivněny nárazovými investicemi (např. do velkých projektů).

- 28 -


Graf 5 - Celkový objem investic, kterým byla udělena podpora a počty nových pracovních míst v regionech (1998-2004)

Zdroj: ČNB

4.3 Brownfields, průmyslové zóny, zemědělské plochy Lokality typu brownfields jsou pozemky a budovy v urbanizovaném území, které ztratily svoje původní využití nebo jsou podvyužité. Často mají, nebo se předpokládá, že mají, ekologické poškození a zdevastované výrobní a jiné budovy. Zásadním výstupem projektu Národní strategie regenerace brownfieldů, který byl realizován v období let 2003 – 2004 a jehož zadavatelem a příjemcem byla agentura CzechInvest, je dokument Národní strategie regenerace brownfieldů pro Českou republiku. Strategie nabízí rámec, jehož prostřednictvím bude moci vláda spolu s agenturou CzechInvest řešit široké spektrum problémů souvisejících s regenerací brownfieldů a zároveň by měl přispět ke vzniku regionálních strategií. V Moravskoslezském kraji bylo identifikováno celkem 216 lokalit o celkové rozloze 2 269 ha, z čehož bývalé průmyslové lokality představují 43 %. Ve statutárním - 29 -


městě Frýdku-Místku patří k nejvýznamnějším následující lokality brownfields: kasárna Palkovická, lokalita Rybníky a objekt staré teplé válcovny VÁLCOVNY PLECHU, a.s., lokalita Panské Nové Dvory (bývalý objekt armády), areály nevyužitých objektů a pozemků Slezan Frýdek-Místek a.s. V následujícím textu je uvedena stručná charakteristika stávajících, případně potenciálních průmyslových zón nacházejících se na území města.

4.3.1 Chlebovice Jedná se o území o rozloze cca 12 ha. V roce 2004 zde zahájila výstavbu haly firma BLANCO CZ, spol. s r.o., která je ve 100% vlastnictví německého kapitálu a která zde přemístila svoji výrobu ze zóny ve Starém Městě. Postupně firma BLANCO CZ, spol. s r.o. navýšila stav svých zaměstnanců z asi 70 osob k 31. 12. 2004 na asi 110 osob k 30. 6. 2007. Vyrábí především výrobky z nerezových materiálů pro zdravotnictví a gastronomii. Na ploše cca 1 ha připravuje svou investici společnost LIJA, a.s., která zde hodlá produkovat kovové výrobky. Na zbývající ploše (cca 3,5 ha) bude svou investici realizovat společnost Hanwha L&C Czech, s.r.o., která vyrábí pro automobilový průmysl interiérové komponenty z plastů. Její produkce by měla směřovat především do automobilek Hyundai v nedalekých Nošovicích a KIA ve slovenské Žilině. Společnost předpokládá, že zde v počátku zaměstná asi 100 osob.

4.3.2 Lískovec Území má rozlohu 8,2 ha. V zóně v roce 2004 započala výstavbu haly italská firma VIROPLASTIC CZ, s.r.o., která zde koncem téhož roku zahájila výrobu plastových uzávěrů lahví s asi 20 zaměstnanci a k 30. 6. 2007 zaměstnávala 25 osob. Zbývající pozemky byly pronajaty společnostem KWACZEK, a.s. (výroba lihovin) - asi 20 zaměstnanců a MIKO INTERNATIONAL, s.r.o. (výroba medových dortů) asi 80 zaměstnanců. Tyto společnosti v současné době zahajují výstavbu svých výrobních objektů. Jedná se o místní podnikatelské subjekty. Posledním investorem, který do průmyslové zóny přišel, je slovenská firma IMET CZ, s.r.o. (distribuce hutních materiálů a uceleného sortimentu valivých ložisek). V současné době již v této zóně není volná plocha.

- 30 -


4.3.3 Frýdek-Místek – Kasárna Jedná se o potencionální rozvojovou zónu, která se nachází v bývalém objektu vojenských kasáren v lokalitě Místek – Bahno. Aktuálně byla větší část pozemků na základě směnné smlouvy převedena z vlastnictví Vojenských lesů a statků ČR, s.p. do vlastnictví statutárního města Frýdku-Místku. Větší část z celkové rozlohy 26 ha je zalesněna a na 8 ha jsou objekty bývalých kasáren. V roce 2004 přešly stávající objekty od armády ČR do vlastnictví statutárního města Frýdek-Místek. V roce 2004 statutární město Frýdek-Místek začalo některé ze stávajících objektů pronajímat. Statutární město Frýdek-Místek chce využít tuto zónu jako kombinaci podnikatelsko-rekreačně oddychových aktivit, ale není dosud provedena změna územního plánu, stále se jedná o vojenský prostor. O záměru celkového využití zóny se vedou další úvahy a probíhá proces zpracovávání nového územního plánu, který by měl být schválen v průběhu roku 2008. Zemědělská půda ve městě zaujímá 2 492 ha, což představuje 48,3 % celkové výměry města. Zemědělská produkce se však vytváří především v okolí města v rámci okresu Frýdek-Místek.

4.4 Trh práce Při sčítání lidu v roce 2001 bylo ve městě Frýdku-Místku evidováno 31 183 ekonomicky aktivních obyvatel (EAO). Ekonomicky aktivní tvořili 52,4 % z celkového počtu obyvatel. Z toho bylo 16 780 mužů (53,8 %) a 14 403 žen (46,2 %).

Tabulka 14: Počet a struktura obyvatel a počet ekonomicky aktivních obyvatel Frýdku-Místku (k 1.3. 2001)

Počet obyvatel před produktivní

produktivní

po produktivní

Celkem

Ekonomicky aktivní

muži

5 617

20 866

3 573

30 056

16 780

ženy

5 385

18 861

7 121

31 367

14 403

celkem

11002

39 727

10 694

61 423

31 183

Ukazatel

Vysvětlivky: předproduktivní věk: produktivní věk: poproduktivní věk:

0-14 let 15-59 let (muži), 15-54 let (ženy) 60+ let (muži), 55+ let (ženy)


- 31 -


Nepříznivý trend vývoje ekonomiky v ČR, jehož výraznější příznaky se projevily již v polovině 90. let, měl logicky odezvu i v hospodářské situaci řady organizací ve městě a vliv na celkový vývoj zaměstnanosti. V poslední době proběhla řada organizačních změn v různých organizacích, které byly dány snahou o zvýšení efektivity a produktivity práce s větším nebo menším dopadem na úroveň zaměstnanosti. Největší dopad měla tato organizační opatření v oblasti hutnictví železa, kde dlouhodobé odbytové potíže vedly k racionalizaci činnosti ve větších měřítcích, a to i mimo okres, především u organizací okresu Ostrava-město. Toto se z hlediska spádovosti dotklo i obyvatel statutárního města Frýdek-Místek dojíždějících za prací. V následujících tabulkách je uváděna zaměstnanost a její vývoj ve statutárním městě Frýdku-Místku. V současnosti však stále neexistují relevantní statistické údaje, které by daný stav zaměstnanosti ve městě přesně popsaly. Analyzovaná statistická jednotka, tedy město, je příliš malá. K dispozici jsou pouze vybrané vzorky zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají 26 a více zaměstnanců.

Tabulka 15: Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích

k 30.06.2006

k 30.06.2007

06/2006 – 06/2007

Kategorie abs.

v%

abs.

v%

abs.

v%

1 až 49

1 611

12,7

1 674

13,4

+ 63

+ 3,9

50 až 249

6 361

50,3

6 264

50,4

- 97

- 1,5

250 a více

4 688

37,0

4 495

36,2

- 193

- 4,1

Celkem

12 660

100,0

12 433

100,0

- 277

- 1,8

Poznámka: kategorizace zaměstnavatelských subjektů odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (dále ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední (50-249 pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Zdroj: Úřad práce Frýdek-Místek

Tabulka 16: Zaměstnanost v organizacích města F-M podle odvětví (OKEČ)

Zaměstnanost v organizacích města F-M podle odvětví (OKEČ) počet firem

počet zaměstnanců

Lesnictví a související činnosti Výroba potravinářských výrobků a nápojů

1 9

34 880

Výroba textilií a textilních výrobků

2

1210

OKEČ1

- 32 -


Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin

2

227

Výroba pryžových a plastových výrobků

1

30

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

1

78

Výroba základních kovů a hutních výrobků

1

627

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)

9

710

Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.

3

237

Výroba elektrických strojů a zařízení j. n.

1

48

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů

1

42

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n.

1

36

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie

1

86

Shromažďování, úprava a rozvod vody

2

332

Stavebnictví

4

496

Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot

2

106

Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)

2

144

Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

5

533

Ubytování a stravování

3

123

Pozemní a potrubní doprava

2

518

Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur

1

108

Spoje

2

615

Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování

1

67

Činnosti v oblasti nemovitostí

1

62

Činnosti v oblasti výpočetní techniky

1

37

Ostatní podnikatelské činnosti

3

293

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

5

872

Vzdělávání

33

1891

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

8

1514

Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti

2

286

Rekreační, kulturní a sportovní činnosti

4

153

Ostatní činnosti

1

38

celkový součet

115

12433

1OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností Zdroj: Úřad práce Frýdek-Místek

Pro vykreslení zaměstnavatelského sektoru ve statutárním městě Frýdku-Místku je v následující tabulce uveden seznam nejvýznamnějších zaměstnavatelů s udáním zaměření činnosti firem. - 33 -


Tabulka 17: Hlavní zaměstnavatelé ve Frýdku-Místku

Největší zaměstnavatelé ve Frýdku-Místku

Hlavní činnosti

Česká pošta, s.p.

Spoje

ČSAD Frýdek-Místek a.s.

Vnitrostátní a mezinárodní nákladní a osobní doprava

Lesostavby Frýdek-Místek a. s.

Přípravné práce pro stavbu

Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o.

Zdravotnické zařízení

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

Výroba a dodávka vody, odvádění a čištění odpadních vod

SLEZAN Frýdek-Místek a. s.

Tkaní bavlnářských tkanin

Statutární město Frýdek-Místek

Veřejná správa

Tesco Stores ČR a.s.

Obchodní řetězec

Úřad práce ve Frýdku-Místku

Státní správa

VÁLCOVNY PLECHU, a.s.

Výroba kovů, hutní zpracování

Zdroj: Úřad práce Frýdek-Místek

4.5 Mzdová úroveň Odměňování v okrese Frýdek-Místek a v Moravskoslezském kraji je pod průměrnou úrovní mezd v České republice. Přesto jsou průměrné mzdy v Moravskoslezském kraji čtvrté nejvyšší mezi kraji ČR a v okrese Frýdek-Místek druhé nejvyšší mezi okresy Moravskoslezského kraje. Rozdíl mezi průměrnou mzdou v ČR a v okrese Frýdek-Místek se neustále zvětšuje (pouze v roce 2004 rozdíl zaznamenal mírný pokles). V roce 2004 činila průměrná mzda v okrese F-M 89,8 % průměru ČR.

Tabulka 18: Vývoj celkové průměrné měsíční mzdy (w) v daných lokalitách

Správní jednotka

Rok (údaje k 31.12.) 2002 2003

2000

2001

okres F-M

12 768

13 818

14 301

15 156

16 688

MS kraj

13 096

14 284

14 923

15 837

17 311

ČR

13 484

15 125

15 857

16 920

18 582

94,7

91,4

90,2

89,6

89,8

Podíl w v okrese F-M k w v ČR (v %)

Zdroj: Program rozvoje Moravskoslezského kraje – Sociálně-ekonomická analýza

- 34 -

2004


Graf 6 - Srovnání celkové průměrné měsíční mzdy

Zdroj: Program rozvoje Moravskoslezského kraje – Sociálně-ekonomická analýza

4.6 Nezaměstnanost Ve statutárním městě Frýdku-Místku bylo k 30. 4. 2008 evidováno na úřadu práce celkem 2 313 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti ve statutárním městě Frýdku-Místku činila k tomuto datu 7,4 %. Nezaměstnanost ve statutárním městě Frýdku-Místku byla ovlivněna především restrukturalizací průmyslových podniků na počátku nového století. Její vrchol dosáhl v roce 2003, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 17,2 %. Pozitivní dopad vstupu ČR do EU a nastavení příznivých podmínek pro zahraniční investory znamenal pro město poměrně rychlý pokles míry nezaměstnanosti, zřejmý v letech 2005, 2006, a především v roce 2007, kdy za deset měsíců poklesla hladina míry nezaměstnanosti o 3,25 %. Očekává se, že tento trend vývoje nezaměstnanosti bude i v následujících měsících pokračovat, avšak pokles již nebude pravděpodobně tak výrazný.

- 35 -


Tabulka 19: Vývoj nezaměstnanosti ve Frýdku-Místku

Dosažitelní obyvatelé Ve městě F-M

EAO

Míra nezaměstnanosti v %

10/2007

2699

31175

8,7

430

11/2007

2711

31175

8,7

463

Údaje k

Volná místa

12/2007

2768

31175

8,9

410

1/2008

2779

31175

8,9

375

2/2008

2679

31175

8,6

435

3/2008

2456

31175

7,9

403

4/2008

2313

31175

7,4

411

Zdroj: Úřad práce Frýdek- Místek

4.6.1 Struktura uchazečů o zaměstnání Ve statutárním městě Frýdku-Místku bylo k 30. 4. 2008 evidováno celkem 2 313 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti ve statutárním městě Frýdku-Místku činila k tomuto datu 7,4 %. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání byl zaznamenán v roce 2003, kdy počet vzrostl až na 5 363 uchazečů. Od té doby však tento počet neustále klesá, v letošním roce poklesl skoro o 1000 uchazečů. Dá se očekávat, že tento trend bude pokračovat i v následujících měsících. Příznivý vývoj je dán především vzestupem atraktivity Moravskoslezského kraje pro investory, kteří v současnosti vytvářejí nejvíce nových pracovních míst.

Tabulka 20: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání ve Frýdku-Místku

Počet uchazečů o zaměstnání Údaje k celkem

z toho muži

ženy

20011) 20021)

4 855 5 169

2 680 2 840

2 175 2 329

20031)

5 363

2 951

2 412

20041)

5 266

2 858

2 408

1)

2005

4 663

2 448

2 215

20061)

3 986

2 051

1 935

30.6.2007

3 257

1 628

1 629

31.10.2007

2 940

n/a

n/a

Poznámky: 1) Údaje k 31. 12. n/a – údaje nejsou k dispozici Zdroj: Úřad práce Frýdek-Místek

- 36 -


Graf 7 - Vývoj míry nezaměstnanosti ve statutárním městě a okresu Frýdek-Místek


Mezi uchazeče o zaměstnání převažují lidé vyučení bez maturity, následují osoby se základním vzděláním a středoškoláci s maturitou. Nejméně zastoupeny jsou osoby s vyšším vzděláním.

Tabulka 21: Struktura uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání

Počet uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání Dosažené vzdělání

Údaj k 31.12.2001

31.12.2003

31.12.2005

31.12.2006

30.6.2007

30.9.2007

bez vzdělání základní

8 1 215

4 1 330

4 1 128

2 994

1 851

2 753

vyučen

2 296

2 552

2 281

1 969

1 602

1 477

SŠ bez maturity

31

27

32

26

20

21

vyučen s maturitou

200

198

169

146

108

133

ÚSV (gymnázium)

178

152

120

106

86

91

ÚSO (s maturitou)

740

878

761

602

470

495

vyšší

35

25

22

23

15

13

vysokoškolské

152

197

146

118

104

116

4 855

5 363

4 663

3 986

3 257

3 101

Celkem


- 37 -


Tabulka 22: Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné prac. místo (okres F-M)

Uchazeči

Volná místa

Uchazeči na 1 volné pracovní místo

07/2004 12/2004

16 735 16 856

357 323

46,88 52,19

06/2005

14 644

411

35,63

12/2005

14 757

705

20,93

06/2006

12 982

875

14,84

12/2006

12 771

991

12,89

06/2007

9 696

1 577

6,15

10/2007

8 863

1 475

6,00

Období

Zdroj: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí

Graf 8 - Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo

Zdroj: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí

Z tabulek a grafu, popisujících vývoj počtu uchazečů, vyplývá, že počet evidovaných uchazečů o zaměstnání klesá a počet volných pracovních míst roste. Mezi nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaných patří ve Frýdku-Místku: • osoby se zdravotním postižením (ZP), • absolventi a mladiství, • uchazeči evidováni na Úřadu práce déle než 6 měsíců. - 38 -


Nejohroženější skupinou osob hledajících práci jsou ve statutárním městě Frýdku-Místku osoby, které jsou evidovány na Úřadu práce déle než 6 měsíců. Jejich počet sice neustálé klesá, ale nadále tvoří asi 60 % všech uchazečů o zaměstnání. Naopak pozitivní je pokles u osob se ZP a také u absolventů a mladistvých. Tabulka 23: Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání

Počet uchazečů o zaměstnání Rok celkem

osoby se ZP

absolventi a mladiství

v evidenci déle než 6 měsíců

1)

2001 1) 2002

4855 5169

902 929

477 531

2874 3136

1)

5363

909

474

3496

1)

5266

893

434

3363

1)

4663

837

335

2881

2006

3986

780

285

2426

30.9.2007

3 101

676

276

1834

2003 2004 2005

1)

1)

Údaje k 31. 12.;

zdroj: Úřad práce Frýdek-Místek

Graf 9 - Vývoj počtu nejvíce ohrožených skupin uchazečů o zaměstnání ve F-M


- 39 -


4.7 Dojížďka obyvatelstva Do statutárního města Frýdek-Místek k 1. 3. 2001 dojíždělo za prací celkem 8376 osob. Denně dojíždělo do města 7587 osob, což představovalo 90,6 % z celkového počtu dojíždějících. Z pohledu pohlaví dojíždějí více muži 56,0 % z celkového počtu dojíždějících. Z obcí okresu dojíždělo do města 19,6 % z celkového počtu dojíždějících, z obcí mimo okres 20,4 % z celkového počtu dojíždějících. Za nejvýznamnější dojížďkový proud lze považovat dojížďku z Ostravy, která představovala 697 osob (8,3 % z celkového počtu dojíždějících). Další významné dojížďkové proudy směřují z města Frýdlant nad Ostravicí (639 osob), z obcí Baška (497 osob), Palkovice (428 osob) a Dobrá (419). V tomto případě se jedná převážně o denní dojížďku z obcí ne příliš vzdálených od města. Významné dojížďkové proudy do města jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 24: Dojížďka osob do statutárního města Frýdek-Místek za prací k 1. 3. 2001

Celkem Obec vyjížďky

Muži

Ženy

Denně

abs.

podíl z počtu dojíždějících %

abs.


abs.


abs.


z obcí v okrese

6668

79,6

3449

51,7

3219

48,3

6210

93,1

z obcí mimo okres

1708

20,4

1239

72,5

469

27,5

1377

80,6

Celkem

8376

100,0

4688

56,0

3688

44,0

7587

90,6

z toho nad 50 dojíždějících Ostrava

697

8,3

490

70,3

207

29,7

624

89,5

Frýdlant nad Ostravicí

639

7,6

346

54,1

293

45,9

593

92,8

Baška

497

5,9

228

45,8

269

54,1

475

95,6

Palkovice

428

5,1

233

54,4

195

45,6

405

94,6

Dobrá

419

5,0

206

49,2

213

50,8

397

94,7

Staříč

277

3,3

114

41,1

163

58,9

258

93,1

Kozlovice

263

3,1

149

56,7

114

43,3

241

91,6

Staré Město

206

2,5

86

41,7

120

58,3

197

95,6

Janovice

202

2,4

114

56,4

88

43,6

187

92,6

Sviadnov

200

2,4

94

47,0

106

53,0

187

93,5

Havířov

194

2,3

120

61,9

74

38,1

173

89,2

- 40 -


Paskov

175

2,1

84

48,0

91

52,0

165

94,3

Raškovice

174

2,1

88

50,6

86

49,4

166

95,4

Metylovice

170

2,0

95

55,9

75

44,1

155

91,2

Fryčovice

168

2,0

95

56,5

73

43,5

159

94,6

Brušperk

159

1,9

88

55,3

71

44,7

147

92,5

Sedliště

154

1,8

69

44,8

85

55,2

147

95,5

Hukvaldy

136

1,6

60

44,1

76

55,9

128

94,1

Lučina

127

1,5

61

48,0

66

52,0

122

96,1

Čeladná

126

1,5

69

54,8

57

45,2

116

92,0

Třinec

123

1,5

64

52,0

59

48,0

109

88,6

Dobratice

121

1,4

58

47,9

63

52,1

111

91,7

Nošovice

107

1,3

49

45,8

58

54,1

103

96,3

Pražmo

104

1,2

52

50,0

52

50,0

97

93,3

Ostravice

101

1,2

65

64,4

36

35,6

92

91,1

Vratimov

96

1,1

62

64,6

34

35,4

89

92,7

Vyšní Lhoty

80

1,0

38

67,5

42

52,5

74

92,5

Bruzovice

79

0,9

46

58,2

33

41,7

75

94,9

Hnojník

79

0,9

42

53,2

37

46,8

72

91,1

Morávka

78

0,9

46

59,0

32

41,0

66

84,6

Horní Domaslavice

72

0,9

45

62,5

27

37,5

69

95,8

Kunčice p.O.

68

0,8

47

69,1

21

30,9

54

79,4

Český Těšín

67

0,8

47

70,1

20

29,9

55

82,1

Kopřivnice

66

0,8

53

80,3

13

20,0

62

93,9

Frenštát p.R.

64

0,8

43

67,2

21

32,8

51

79,7

Pržno

62

0,7

29

46,8

33

53,2

56

90,3

Šenov

61

0,7

37

60,7

24

39,3

49

80,3

Žabeň

60

0,7

26

43,3

34

56,7

55

91,7

Karviná

59

0,7

45

76,3

14

23,7

45

76,3

Soběšovice

55

0,7

29

52,7

26

47,3

52

94,5

Vojkovice

53

0,7

29

54,7

24

45,3

51

96,2

Příbor

53

0,7

35

66,0

18

34,0

50

94,3

Zdroj: Sociodemografická analýza obyvatel ve statutárním městě Frýdek-Místek, listopad 2006

- 41 -


4.8 Školství V posledních letech klade město na rozvoj školství i ve vztahu k objektům škol, jejich vybavení a možnosti sportovního vyžití, veliký důraz. Finanční částky v řádu desítek milionů korun putují do městem zřízených základních škol a mateřských škol na jejich opravy i rozsáhlé rekonstrukce (elektroinstalace na Základní škole Frýdek-Místek, Pionýrů 400, Základní škole a mateřské škole Frýdek-Místek, Jana Čapka 2555, celková výměna oken a nová fasáda dvou objektů Základní školy Frýdek-Místek, Komenského 402). Díky velkým přístavbám přibyly u základních škol dvě tělocvičny a velmi hezký areál s malým bazénem u Základní školy a mateřské školy Frýdek-Místek, Jiřího z Poděbrad 3109. Téměř na všech základních školách a mateřských školách byla modernizována sociální zařízení. Novým předpisům musí odpovídat i školní jídelny, většina ZŠ a některé MŠ dnes již vaří v prostorách, které odpovídají nejnáročnějším hygienickým požadavkům.

4.8.1 Předškolní výchova a základní školství Předškolní výchova a základní školství ve Frýdku-Místku je řízeno odborem školství, kultury, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Frýdku-Místku. Tento odbor plní rovněž úkoly obce, vykonává státní správu pro dalších 34 základních škol a mateřských škol okolních obcí. Ve Frýdku-Místku je celkem 12 mateřských, 12 základních a 2 základní umělecké školy. Statutární město Frýdek-Místek je zřizovatelem 12-ti základních škol, 6-ti mateřských škol a jedné základní umělecké školy na území města. Na jaře roku 2007 navštěvovalo na území města základní školy 5 653 žáků a mateřské školy 1 576 dětí (mezi nimi jsou zahrnuty i děti s nepravidelnou docházkou). V posledních letech se počet žáků ve školách snižuje, a to jednak z důvodu poklesu počtu dětí ve městě a jednak díky zvyšujícímu zájmu učit děti doma.

4.8.2 Střední a vysoké školství Střední školy Ve Frýdku-Místku je celkem 11 státních a 5 soukromých středních škol. Studenti si mohou vybrat z odborných i obecných středních škol. Ve městě je možno studovat na třech gymnáziích – čtyřletém, šestiletém i osmiletém.

- 42 -


Vyšší odborné a vysoké školy Ve městě se nacházejí dvě vyšší odborné školy – Vyšší odborná škola požární ochrany a Goodwill - vyšší odborná škola, s. r. o., která je zaměřena na cestovní ruch a zahraniční obchod. Nově je ve městě i možnost denního vysokoškolského studia. Jedná se o studium na soukromé vysoké škole J. A. Komenského, která nabízí denní i distanční formu studia, např. žurnalistiku, andragogiku, či speciální pedagogiku. Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání představuje oblast, které je již delší čas věnována zvýšená pozornost ze strany odborné i laické veřejnosti. Potřeba celoživotního vzdělávání vystupuje do popředí zejména ve spojitosti se změnami na trhu práce a zaváděním nových technologií. Sféra celoživotního vzdělávání, resp. potřeba zvýšení účasti na dalším vzdělávání, je rovněž jednou z pěti hlavních priorit vzdělávací politiky EU formulované v roce 2000 na Lisabonské konferenci. Významnou podporou je využívání programů Evropského sociálního fondu. Záleží především na aktivitě a připravenosti samotných škol, které se musí naučit vypracovávat kvalitní projekty a jasně definovat své potřeby a cíle vzdělávací politiky.

- 43 -


5 Sociální integrace - sociální a zdravotní služby 5.1 Zdravotní služby a vybavenost 5.1.1 Zdravotnická zařízení Nemocnice ve Frýdku-Místku je nemocnicí středně velkou. Roční obrat nemocnice však odpovídá velkému průmyslovému podniku. Zřizovatelem nemocnice je Moravskoslezský kraj. Je určena pro pacienty v oblasti v níž žije 150 tis. obyvatel a v některých odbornostech i pro pacienty z celé ČR. Jedná se o kardiologii, gastroenterologii, oftalmologii, hematologii a nukleární medicínu. V současné době je nemocnice zařízením s 485 lůžky akutní péče a 32 lůžky následné péče. Nemocnice poskytuje znalosti a dovednosti 18-ti lékařských odborností, které zahrnují široké spektrum medicínských výkonů a specializací. Doplňkovou činnost (praní prádla, pořádání odborných kurzů, ubytovací služby, nájem a pronájem nebytových prostor včetně poskytování služeb apod.) provozuje nemocnice z důvodu lepšího využití svěřených věcných prostředků a z důvodu získání doplňujícího zdroje pro financování hlavní činnosti nemocnice.

Obrázek 1 – Nemocnice ve Frýdku-Místku

- 44 -


Tabulka 25: Počty pracovníků nemocnice a lůžkový fond

Oddělení

Lůžkový fond Počet lékařů Počet sester

ARO

9

14

40

Chirurgie a traumatologie

70

17

75

Interna

89

26

82

Neurologie

44

9

18

Ortopedie

21

10

13

Gynekologie a porodní oddělení

44

11

32

Dětské

61

10

47

TRN

31

6

19

ORL

12

6

12

Urologie

20

5

15

Zdroj:www.nemfm.cz

• Beskydské oční centrum ve Frýdku-Místku je moderně vybavené zařízení s nadregionální působností. Kvalitou diagnostické a léčebné péče, přístrojovým vybavením a personálním obsazením je přirozeným střediskem oftalmologické péče dolní poloviny Moravskoslezského kraje. Jako jediné oftalmologické zařízení v této oblasti zajišťuje specializovanou odbornou pohotovostní péči 24 hodin po celý rok. • Hematologicko-transfuzní oddělení poskytuje odbornou péči pacientům s krevními chorobami, zajišťuje odběry krve od bezpříspěvkových dárců krve a provádí specializovaná laboratorní vyšetření. • Oddělení klinické biochemie poskytuje laboratorní výsledky klinikům, které jim napomáhají při stanovení diagnózy, posouzení zdravotního stavu pacienta a vedení účinné terapie. Jedná se o diagnostický komplement nepřetržité služby nejen nemocnici, ale i části spádové oblasti. V současné době pracují na oddělení 3 vysokoškoláci, 1 bakalář, 13 zdravotních laborantů a pomocný zdravotnický personál. • Oddělení nukleární medicíny využívá otevřených radioaktivních zářičů k diagnostickým účelům. Jedná se to hlavně o vyšetřování dynamických procesů, které jsou nezachytitelné jinými statickými vyšetřeními CT, sonografie (vyšetření ledvin, jater, diagnostika ICHS, aplikace paliace při infaustních malignitách). V současné době pracují na oddělení 2 lékaři, 2 odborní vysokoškolští - 45 -


pracovníci, 6 středních zdravotnických pracovníků a pomocný zdravotnický personál. • Oddělení patologie má funkci jednak klinicko - patologickou, kde patří bioptická a cytologická vyšetření a jednak nezastupitelnou funkci kontrolní - pitvy zemřelých. V současné době pracují na oddělení 3 lékaři, 5 středních zdravotnických pracovníků a pomocný zdravotnický personál. • Oddělení radiodiagnostické zajišťuje rentgenovou a ultrazvukovou diagnostiku jak pro pacienty lůžkových oddělení či ambulancí nemocnice, tak pro pacienty praktických či odborných lékařů ve městě či jeho okolí. V současné době na radiodiagnostickém oddělení pod vedením prim. MUDr. Pastrňáka pracuje 6 lékařů. Provoz dále zajišťuje 13 laborantů, 3 zdravotní sestry a 2 administrativní pracovnice. • Rehabilitační oddělení zajišťuje diagnostiku a léčbu pohybového aparátu jednak v ambulantní složce a jednak na lůžkových odděleních nemocnice. V současné době pracují na oddělení 2 lékaři, 19 fyzioterapeutů, 1 ergoterapeut, 2 SZP, 1 PZP, 1 NZP a 2 maséři.

Tabulka 26: Přehled nestátních zdravotnických zařízení (stav k 30. 11. 2007)

Druh zdravotnického zařízení

Okres F-M

Město F-M

PL pro dospělé PL pro děti a dorost

93 37

28 13

Ostatní NZZ

379

157

z toho lékárny

41

12

Lůžková ZZ

9

1

Celkem ZZ

518

198

Zdroj:Krajský úřad MS kraje, odbor zdravotnictví Údaje za okr. Frýdek-Místek jsou za celý okres, včetně údajů za město ostatní NZZ jsou všechna ostatní zdrav. zařízení včetně stomatologických laboratoří, stacionářů Pozn.: jedná se o počty NZZ, ne o počty úvazků lékařů

5.2 Zařízení sociální péče Oblast sociálních služeb ve Frýdku-Místku v posledních letech zaznamenala období prudkého rozvoje. Došlo ke značnému rozšíření sítě poskytovaných sociálních služeb, a to nejen ze strany samotného statutárního města Frýdku-Místku a jeho poskytovatelů, ale i řady neziskových organizací se sociálním a sociálně zdravotním zaměřením. - 46 -


Snahou statutárního města Frýdku-Místku je vytvořit propojený systém sociálních služeb, které by svým obsahem byly provázány natolik, aby na sebe navazovaly, vzájemně se doplňovaly a splňovaly tak standardy kvality sociálních služeb. Cílem statutárního města je poskytovat služby sociální péče v co nejvyšší kvalitě jak v pobytových zařízeních (domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou, penzion pro seniory), tak inovováním ambulantních (poradenská činnost) a terénních (pečovatelská služba, osobní asistence, dobrovolnická činnost) služeb, které umožňují lidem žít s kvalitní péčí tam, kde jsou doma nebo kde si sami zvolí. Svou pozornost obrací také na zájmovou činnost a volnočasové aktivity seniorů a mládeže (kluby důchodců, nízkoprahová zařízení), prevenci kriminality, drogovou problematiku, osoby se zvláštními potřebami (mentálně postižení, lidé s duševním onemocněním), osoby vyžadující zvláštní pomoc (azylové domy, péče o navrátilce z výkonu trestu), národnostní menšiny. Pomocná ruka je podána těm, kteří se přechodně ocitli v situaci, kterou neumí či nemohou sami zvládnout. Statutární město Frýdek-Místek v oblasti sociálních služeb je zřizovatelem pěti příspěvkových organizací: 1. Domov pro seniory Frýdek-Místek, příspěvková organizace ul. 28. října 2155, Frýdek-Místek www.dsfm.cz Celková kapacita domova je 196 lůžek nacházejících se ve dvou budovách, a to na ulici 28. října a na ulici Školská. Tento druh poskytované péče je určen především lidem, kteří jsou vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu převážně či zcela odkázáni na pomoc jiné osoby. 2. Penzion pro seniory Frýdek-Místek, příspěvková organizace Lískovecká 86, Frýdek-Místek www.penzion-fm.cz Umožňuje bydlení ve 168 samostatných bytových jednotkách s patřičným zázemím vytvořeným odborným personálem, sítí poskytovaných služeb a zájmovými aktivitami. 3. Pečovatelská služba Frýdek-Místek, příspěvková organizace Sadová 604, Frýdek-Místek www.psfm.cz Zajišťuje služby a péči přímo v domácnostech klientů. Tato nejžádanější služba byla z potřeb občanů rozšířena do večerních hodin a na soboty a neděle. 4. ŽIRAFA-Integrované centrum Frýdek-Místek, příspěvková organizace Fibichova 469, Frýdek-Místek www.centrummpm.cz V denním pobytu je dětem a mládeži s různým stupněm mentálního postižení poskytována komplexní péče včetně pracovní výchovy a vzdělání.

- 47 -


5. Jesle Frýdek-Místek, příspěvková organizace Brožíkova 40, Frýdek-Místek www.jesle-fm.cz Poskytuje výchovnou a zdravotní péči 30 dětem ve věku od 1 do 4 let a působí jako doplněk rodinné péče. V rámci komunitního plánování sociálních služeb ve statutárním městě Frýdek- Místek bude v letošním roce vydán ucelený adresář poskytovatelů sociálních služeb.

Z důvodu systémového zabezpečení a zkvalitnění sociální a zdravotní péče vypracovalo statutární město Frýdek-Místek Komunitní plán rozvoje sociálních služeb na léta 2007-2010. Hlavním cílem komunitního plánování sociálních služeb je, aby lidé měli k dispozici takové sociální služby, které potřebují. Jde tedy jak o rozšíření nabídky různých druhů služeb, jejich místní dosažitelnost, tak i prohloubení jejich kvality. Komunitní plánování je definováno jako stále se opakující proces, při kterém jsou zjišťovány potřeby a zdroje a hledána taková řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám lidí. Jednotlivé cíle a opatření byly vytvářeny pro následující nejpotřebnější cílové skupiny: • Senioři • Nezaměstnaní • Osoby se zdravotním postižením • Děti a mladiství • Osoby v nepříznivé sociální situaci • Etnické menšiny Nejčastěji jsou poskytovány služby dětem a mládeži (51%) a seniorům (47%). Dále pak tělesně postiženým, lidem s mentálním postižením, lidem se zrakovým postižením, lidem s jiným zdravotním postižením, lidem v přechodné krizi, lidem s duševním postižením, lidem se sluchovým postižením, etnickým skupinám, nepřizpůsobivým občanům, lidem s jinými závislostmi, lidem závislým na alkoholu a závislým na drogách. Služby jsou poskytovány zejména rodinám, žadatelům o azyl, zákonným zástupcům dětí, pedagogům, ženám a dívkám v tíživé životní situaci a ženám na mateřské dovolené.

- 48 -


Tabulka 27: Formy sociálních služeb poskytovaných v zařízeních sociální péče a formy poskytování těchto služeb

Forma sociální služby Cílová skupina

Počet zařízení

Sociální poradenství

Služby sociální péče

Služby sociální prevence

Forma poskytování

Forma poskytování

Forma poskytování

pobytová ambulantní terénní pobytová ambulantní terénní Osoby zrakově postižené

2

x

Osoby sluchově postižené

1

x

Osoby s tělesným a komb.p.

4

x

Osoby duševně nemocné

2

Osoby mentálně postižené

3

x

Osoby v nepřízniv é soc. situaci

6

x

Děti a mladiství

9

Péče o seniory

17

Etnické menšiny

2

pobytová

x

ambulantní

terénní

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Tabulka 28: Souhrnný přehled údajů v oblasti sociálních služeb a sociálně-zdravotnických služeb na území statutárního města Frýdek-Místek za rok 2005

Počet uživatelů

Počet zařízení

Počet Zaměstnanců (fyzický)

Počet externistů

Počet dobrovolníků

Neinvestiční náklady/výdaje v Kč

Osoby zrakově postižené

127

2

10

0

0

673 589

Osoby sluchově postižené

52

1

0

0

6

3 060

3 372

4

90

5

36

14 049 679

67

2

28

1

6

5 971 375

Cílová skupina

Osoby s tělesným a kombinov.post. Osoby duševně nemocné

- 49 -


Osoby mentálně postižené

99

3

28

0

0

10 257 505

Osoby v nepříznivé soc. situaci

2 225

6

21

4

22

7 527 693

Děti a mladiství

2 870

9

72

20

150

23 570 271

Péče o seniory

3 048

17

254

3

152

87 079 539

380

2

4

2

7

617 093

12 240

46

507

35

379

149 749 804

Etnické menšiny Celkem

5.2.1 Péče o seniory Nárůst počtu seniorů a rostoucí potřeba sociální péče a služeb musí vést k rozvoji sociálních systémů tak, aby reflektovaly různost sociální situace seniorů a efektivně bojovaly s rizikem sociálního vyloučení a závislosti. Pro seniory je třeba zajistit takový systém sociálních služeb, který jim umožní setrvat v přirozeném domácím prostředí co možná nejdéle (nebo po celý jejich život), podpoří udržení jejich soběstačnosti a aktivity, zajistí prožití této fáze života důstojně a současně pomůže rodinám, které o seniory pečují. Péči o seniory je třeba chápat jako nabídku komplexních služeb, které se dotýkají všech sfér jejich života. Při poskytování služeb je třeba respektovat individualitu seniora a jeho právo rozhodovat o službě. Z přehledu výdajů na sociální služby za rok 2005 vykazuje největší podíl výdajů na oblast seniorů, celkem 87 079 tis. Kč, tj. 58 %. Vysoké výdaje se týkají hlavně financování ústavních zařízení Domova důchodců Frýdek-Místek, příspěvkové organizace a Domu pokojného stáří Charity Frýdek-Místek, provozu Penzionu pro důchodce Frýdek-Místek, příspěvkové organizace, provozu Pečovatelské služby Frýdek–Místek, příspěvkové organizace (včetně Domovinky). Dále se výdaje na péči o seniory týkaly pečovatelské a ošetřovatelské služby Charity Frýdek-Místek, Svazu důchodců ČR, městské organizace – Centra sociální pomoci a služeb Frýdek-Místek, klubů důchodců města.

Tabulka 29: Přehled organizací poskytující služby v dané oblasti

Název subjektu

Popis služby

Kapacita

Dobrovolnické centrum ADRA

Získávání, výchova a zajišťování dobrovolníků pro organizace a zařízení poskytující sociální služby

60

ADRA

Půjčovna polohovacích postelí

Agentury zdravotních sester

Ošetřovací služby

- 50 -


Domov pro seniory Frýdek-Místek, p.o.

Poskytování komplexní péče seniorům v ústavním zařízení s celoročním pobytem

Penzion pro seniory Frýdek-Místek, p. o.

Podporované bydlení seniorů, jejichž zdravotní stav nevyžaduje komplexní péči a umožňuje jim vést poměrně samostatný způsob života.

Pečovatelská služba Frýdek-Místek, p.o.

Poskytování péče seniorům v jejich domácnosti.

Domovinka-zařízení Pečovatelské služby Frýdek-Místek

Poskytování péče seniorům v denním pobytu.

Středisko osobní hygieny-zařízení Pečovatelské služby Frýdek-Místek

Poskytování hygienické péče příjemcům pečovatelské služby

Půjčovna kompenzačních pomůcekzařízení Pečovatelské služby FrýdekMístek

Půjčováním rehabilitačních a kompenzačních pomůcek vytvoření vhodných ošetřovatelských a pečovatelských podmínek v domácnostech seniorů.

Svaz důchodců ČR, městská organizace

Volnočasové aktivity seniorů, vzdělávací kurzy pro seniory (např. obsluha PC, internet).

Svaz důchodců ČR, městská organizace – Středisko sociální pomoci a služeb Frýdek-Místek

Doplňkové pečovatelské služby včetně osobní asistence, sociálně zdravotní a právní poradenství.

Kluby důchodců města Frýdku-Místku

Volnočasové aktivity seniorů

Charita Frýdek-Místek-pečovatelská a ošetřovatelská služba+půjčovna pomůcek

Nepřetržité poskytování domácí zdravotní péče zdravotními sestrami v domácnostech seniorů na základě doporučení praktického lékaře.

Charita - Dům pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké, Oáza pokoje

Poskytování péče seniorům

Podané ruce- Projekt OsA Frýdek-Místek

Osobní asistence v domácím prostředí klienta, případně všude tam, kde službu potřebuje; canisterapie v ústavech soc. péče

196 lůžek

168 bytových jednotek, 202 obyvatel

18 míst

84 obyvatel

5.2.2 Péče o osoby se zdravotním postižením • Osoby se zrakovým postižením • Osoby se sluchovým postižením • Osoby s tělesným a kombinovaným postižením • Osoby duševně nemocné • Osoby mentálně postižené Prostřednictvím sociálních služeb pro zdravotně postižené je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro - 51 -


osobní hygienu, pomoc s výchovou a vzděláním, poskytnutí informací, aktivizační činnost, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie a pomoc při prosazování práv a zájmů. Výdaje pro osoby se zdravotním postižením činily 30 955 tis. Kč, tj. 21 % z celkových výdajů na oblast sociálních služeb. Výdaje byly poskytnuty: na provoz ústavního zařízení Centra pro mentálně postiženou mládež Frýdek-Místek, přísp.org., pro Sdružení pro pomoc mentálně postiženým - Škola života Frýdek-Místek, Oázu pokoje - ústav pro psychicky nemocné a Denní centrum sv. Josefa pro psychicky nemocné, jehož provozovatelem je Charita Frýdek-Místek, pro občanské sdružení Podané ruce – Projekt OsA Frýdek-Místek na mzdy osobních asistentů, kteří poskytují služby osobní asistence zdravotně postiženým a starým občanům, pro neziskovou organizaci Centrum pro zdravotně postižené MSK, na Dobrovolnické centrum – ADRA Frýdek-Místek a pro Sportovní klub vozíčkářů Frýdek-Místek. Dále se výdaje týkají organizací, které poskytují služby pro slabozraké a nevidomé občany, občanské sdružení Kafira a Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Cílem služeb bývá mimo jiné: • podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu • rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život • snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů • podpora zaměstnanosti zdravotně handicapovaných • integrace a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím


Název subjektu

Popis služby

Kapacita

Speciální pedagogické centrum při Speciálních školách pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí, detašované pracoviště Frýdek-Místek

Speciálně pedagogická diagnostika, individuální logopedická a surdopedická péče, poradenství, integrace sluchově postižených dětí do běžných MŠ, ZŠ, SŠ a učilišť.

50 klientů

SONS ČR, oblastní

Organizace sdružující zrakově postižené-

100 členů

- 52 -


organizace Frýdek-Místek

poradenství v této oblasti.

Sdružení Kafira

Poradenství v oblasti pracovního uplatnění, sociálních otázek, psychologické poradenství a speciálně pedagogické poradenství zaměřené na možnosti a způsoby dalšího vzdělávání. Počítačové kurzy na PC se speciálním SW pro zrakově postižené akreditované MŠMT. Volnočasové aktivity.

35

Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR klub Míša

Zajišťování, provozování, realizace a ochrana práv, zájmů a potřeb dětí a mládeže se zdravotním postižením a jejich rodičů.

14 členů a 25 dětí

Sportovní klub vozíčkářů Frýdek-Místek

Sportovní činnost zdravotně postižených, vzdělávání TZP osob, alternativní doprava TZP osob a dětí, servisní centrum invalidních vozíků, úpravy automobilů pro převoz TZP osob, minirehabilitace

Podané ruce –Projekt OsA Frýdek-Místek

Osobní asistence v domácím prostředí klientů, případně všude tam, kde službu potřebuje; canisterapie v ústavech soc. péče.

Sdružení pro pomoc mentálně postiženým ČR Škola života

Denní centrum pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením.

Centrum pro zdravotně postižené MSK

Podpora integrace osob TZP do běžného života, jejich seberealizace a nezávislost. Výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, sociální intervence, poradenství v oblasti rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, služby osobní asistence

neomezená

Centrum pro mentálně postiženou mládež FrýdekMístek, příspěvková organizace

Zařízení denního pobytu včetně ústavních dílen pro mentálně postiženou mládež.

39 klientů denního pobytu

Charita Frýdek-MístekDenní centrum sv. Josefa pro psychicky nemocné

Denní centrum pro psychicky nemocné

10 klientů

Charita Frýdek-MístekÚstav pro psychicky nemocné-Oáza pokoje

Poskytování komplexní péče duševně nemocným v ústavním zařízení s celoročním pobytem

30 lůžek

Středisko rané péče Ostrava

Služby a programy poskytované ohroženým dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám - spolupráce se statutárním městem Frýdek-Místek na základě smluvních dohod

VKUS, v.d.i.

Zaměstnávání a zprostředkování zaměstnání osob se změněnou pracovní schopností

ZŠ a MŠ Naděje

Péče o děti předškolního a mladšího školního věku se zdravotním postižením

Speciálně pedagogické centrum pro tělesně postižené

Poradenství a pomoc lidem s tělesným postižením, diagnostika

- 53 -

61 klientů

16 dětí

4

60


5.2.3 Péče o osoby v nepříznivé sociální situaci Jedná se o poměrně širokou vnitřně strukturovanou skupinu osob, do které zahrnujeme: • obtížně zaměstnatelné osoby a osoby s výrazným omezením pracovních návyků o stálé zvyšování počtu nezaměstnaných vede ke zvyšování rizik spojených s krizovými situacemi, největším problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, která vyžaduje rozvíjení nových sociálních služeb a motivačních programů zejména pro osoby, jejichž snížené dovednosti jsou doprovázeny neexistencí pracovních návyků nebo o práci neusilují vůbec • osoby bez přístřeší o zajištění ubytovacího zařízení azylového typu pro osoby, které přišly o stávající bydlení a kterým je v rámci zařízení poskytována intenzivní sociální práce s motivací klienta ke změně života vlastními silami • osoby žijící nedůstojným způsobem života o cílem služeb je snížit sociální rizika související se způsobem života lidí vedoucích neutěšený způsob života a vytvořit jim motivující podmínky k řešení nepříznivé životní situace • osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody o motivace k reintegraci do občanského života, znovuobnovení rodinných a partnerských vztahů, pomoc při zajištění ubytování a orientaci v každodenním životě • osoby (a jejich rodiny) s problémy se závislostí o poskytování krizové intervence osobám závislým a jejich rodinám, zejména formou poradenských a terapeutických činností • oběti (domácího) násilí; ženy a dívky v tíživé životní situaci a oběti trestných činů o poskytování poradenské a terapeutické péče v rodinných, manželských, partnerských a jiných mezilidských vztazích, zajištění krizových lůžek v azylovém zařízení • osoby zletilé po ukončení ústavní výchovy (dětské domovy, výchovné ústavy pro mládež)

- 54 -


o motivace k samostatnému způsobu života, orientace ve společnosti, pomoc při řešení složitých životních situací, materiální pomoc a řešení bydlení

Výdaje na cílovou skupinu jsou poskytovány na azylový dům BETHEL FrýdekMístek (noclehárna-26 klientů nebo dlouhodobý pobyt- 36 klientů), ve kterém jsou umístění občané, kteří se ocitli v situaci, kdy z vážných důvodů nebyli schopni zabezpečovat své základní životní potřeby a byli bez přístřeší. Další výdaje jsou spojeny se sociálním poradenstvím, které nabízí ve statutárním městě Frýdek-Místek občanské sdružení Centrum nové naděje, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Frýdek-Místek, Sdružení ochrana nenarozeného života – Poradna pro ženy a dívky Frýdek-Místek, Renarkon, o.p.s., Kontaktní street centrum Frýdek-Místek. Tabulka 31: Přehled organizací poskytující služby v dané oblasti

Název subjektu

Popis služby

ADRA

Sociální šatník

Azylový dům BETHEL Frýdek-Místek

Pomoc lidem, kteří se ocitli v krizové situaci (osoby bez přístřeší) formou ubytovny, noclehárny a denního centra

Denní centrum a noclehárna

Kapacita

36 míst

26 míst

Poradna pro ženy a dívky Frýdek-Místek

Poradenství v oblasti vztahů, prenatálního vývoje, těhotenství, porodu, interrupcí, antikoncepce a sociálně právní

60-120 měsíčně

Centrum nové naděje, o.s.

Ambulantní poradenské služby – krizová intervence, psychosociální poradenství, vzdělávání soc. pracovníků

400 klientů ročně

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, p.o.

Výchovná a poradenská péče v rodinných, manželských, partnerských i jiných mezilidských vztazích

RENARKON, o.p.s.

Poradenství, zprostředkování léčby drogově závislých, minimalizace zdravotních rizik u drogově závislých

Integra Opava, o.s.

Dům na půli cesty-spolupráce se statutárním městem Frýdek-Místek na základě smluvních dohod

Probační a mediační služba ČR

Příprava podkladů pro rozhodování orgánů činných v trestním řízení, sociální poradenství, sociální rehabilitace, výkon alternativních trestů a opatření

- 55 -

18 klientů denně

1



5.2.4 Péče o děti a mladistvé Při utváření osobnosti mladého člověka hraje významnou roli volný čas dětí a mládeže a jeho naplňování pozitivními aktivitami. Jestliže společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeže, může tím do určité míry kompenzovat případné nedostatky rodinného prostředí a zamezit nežádoucím sociálně patologickým jevům. Základním principem strategie prevence nežádoucích sociálně patologických jevů je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, k osvojení si pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti, k odmítání všech forem sebedestrukce a porušování zákona. Důležitým prvkem strategie prevence jsou volnočasové programy a aktivity, které podporují všestranný rozvoj dítěte, prohlubují sociální schopnosti dítěte a výrazně přispívají k prevenci nežádoucích jevů a výchovných problémů dětí a mládeže. Z tohoto důvodu statutární město Frýdek-Místek podporuje zejména volnočasové programy a aktivity, dobrovolnické programy pomoci dětem a mládeži ohrožené nebo vykazující rizikové chování, poradenskou práci s rodinou a existující nízkoprahové a volnočasové aktivity pro děti a mládeže včetně navazujících programů. Výdaje v sociálních službách na cílovou skupinu děti a mladiství se týkají především nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, např. Klub Nezbeda (provozovatel Charita), Klub Kosťa a Klub Pramínek, Klub Prostor, zařízení města Frýdku-Místku, Filadelfie, občanské sdružení. Ostatní výdaje jsou na poradenskou činnost pro děti a mládež v rámci prevence, kterou provádí především občanské sdružení Centrum nové naděje.


Název subjektu

Popis služby

Kapacita

Dětský domov

Zařízení s celoročním pobytem pro děti, které mají soudem nařízenou ústavní výchovu

48 dětí

Výchovný ústav

Zařízení s celoročním pobytem pro mládež s poruchami chování s nařízenou ústavní a ochrannou výchovou ve věku 15-18 let

16 klientů

Charita Frýdek-MístekKlub Nezbeda

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

12-15 míst

Diagnostický ústav pro mládež

Speciálně pedagogická diagnostika klienta

Středisko výchovné péče

Speciálně pedagogická diagnostika klienta, konzultace s klientem, rodiči, školou, skupinové terapie

- 56 -



Stanice mladých turistů Frýdek-Místek

Práce s dětmi a mládeží ve volném čase

35 osob

Pedagogicko psychologická poradna Frýdek-Místek

Školské poradenské zařízení

Jesle Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Poskytování výchovy a zdravotní péče dětem do 4 let věku

Filadelfie

Volnočasové aktivity (nízkoprahový klub U-kryt)

Základní škola a mateřská škola Naděje

Vzdělávání, rehabilitace zdravotně postižených dětí předškolního a mladšího školního věku

Dům dětí a mládeže, p.o.

Volnočasové aktivity, vzdělávací programy, kurzy, prázdninové pobyty

Probační a mediační služba ČR

Příprava pokladů pro rozhodování orgánů činných v trestním řízení, sociální poradenství, sociální rehabilitace, výkon alternativních trestů a opatření

80 klientů týdně

Renarkon, o.p.s. Kontaktní street centrum

Nízkoprahové služby pro drogově závislé

25 klientů denně

Nemocnice ve FrýdkuMístku - sociální služba

Sociální poradenství poskytované pacientům hospitalizovaným v nemocnici

Nízkoprahové kluby Prostor, Kosťa, Pramínek

Volnočasové aktivity pro mládež od 15 do 26 let, pořádání vzdělávacích, společenských a kulturních akcí, hudební zkušebna

30 dětí 125 osob 60 dětí

45 denně

5.2.5 Péče o etnické menšiny Vzhledem k tomu, že při oslovení různých etnických menšin v rámci komunitního plánování vyplynulo, že pouze skupina Romů cítí potřebu se zapojit, zástupci organizací pomáhajících Romům sdělily své potřeby a zájmy Romského etnika. Do pracovní skupiny docházejí jak pravidelní členové, tak externí pracovníci z organizací zabývajících se rovněž problematikou cizinců, azylanty aj., kteří jsou na skupinu zváni, pokud vyvstane individuální potřeba. Většina výdajů je určena pro romskou etnickou menšinu, která patří ve statutárním městě Frýdek-Místek k nejpočetnějším. Výdaje byly použity na projekty města Frýdek-Místek „Podpory terénní sociální práce“ z programu Podpory sociální inkluze příslušníků romských komunit a na dotaci pro Společnost Romů na Moravě, o.p.s. Tabulka 33: Přehled organizací poskytující služby dané skupině

Název subjektu

Popis služby

Společenství Romů na Moravě, o.p.s.

Sociální poradenství pro romské etnikum v komunitním centru


Kontaktní centrum pro romské etnikum

- 57 -

Kapacita 20 klientů týdně 15-20 klientů týdně



Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

25 dětí

Přijímací středisko Vyšní Lhoty

Poskytování ubytování, zdravotních, sociálních, psychologických a dalších nezbytných služeb pro žadatelé o azyl

580 lůžek

Městská policie

Graf 10 - Počet uživatelů sociálních služeb a sociálně-zdravotnických služeb ve skupině

Etnické menšiny 3,10%

Osoby zrakově postižené 1,04%

Péče o seniory 24,90%

Osoby sluchově postižené 0,42%

Osoby s tělesným a kombinov.post. 27,55%

Osoby duševně nemocné 0,55% Osoby mentálně postižené 0,81%

Děti a mladiství 23,45%

Osoby vyžadující zvláštní pomoc 18,18%

Podle údajů poskytovatelů sociálních služeb a sociálně-zdravotnických služeb je nejvíce uživatelů v cílové skupině osob s tělesným a kombinovaným postižením. Tuto cílovou skupinu tvoří občané jakéhokoliv věku s tělesným handicapem (mobilní či imobilní) a s druhotnými vzniklými problémy. Převážnou část osob s tělesným a kombinovaným postižením tvoří senioři. Mezi potřeby těchto uživatelů patří terénní sociální služby osobní asistence. Druhou největší skupinou jsou Senioři, kteří tvoří velmi nehomogenní skupinu, neboť senioři vyžadují jakoukoliv sociální službu v terénu či v zařízení a mají zcela jiné požadavky vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, sociální situaci a věku. Obecně se za seniory považují osoby ve věku 60 let a více. - 58 -


Poskytovatelé sociálních služeb určených pro cílovou skupinu Děti a mladiství poskytují i služby osobám ve věku 18 – 26 let („mladým dospělým“). Tato skupina využívá i volnočasové aktivity v nízkoprahových zařízeních. Pro děti a mládež v rámci snižování výskytu sociálně-patologických jevů se realizují preventivní programy a poradenská činnosti, podporují se sportovní a vzdělávací činnosti. Velké množství uživatelů je také v cílové skupině osob vyžadujících zvláštní pomoc (bezdomovci, nezaměstnaní, oběti násilí, osoby závislé na drogách a jiných návykových látkách, osoby v nepříznivé sociální situaci).

Graf 11 - Počet zařízení v cílových skupinách (v procentech) Osoby zrakově postižené 4% Osoby sluchově postižené 2%

Etnické menšiny 4%

Osoby s tělesným a kombinov.post. 9% Osoby duševně nemocné 4%

Péče o seniory 37%

Osoby mentálně postižené 7%

Osoby vyžadující zvláštní pomoc 13%

Děti a mladiství 20%

- 59 -


Graf 12 - Počet uživatelů služeb a náklady na danou cílovou skupinu

Počet uživatelů

v milionech Kč

4 000

100,000

3 500

90,000 80,000

3 000

70,000

2 500

60,000

2 000

50,000

1 500

40,000 30,000

1 000

20,000

500

10,000

0

0,000

počet uživatelů

neinvestiční náklady/výdaje

Ústavní zařízení: • Osoby s mentálním postižením: Centrum pro mentálně postiženou mládež Frýdek-Místek, příspěvková organizace města • Osoby duševně postižené: Charita Frýdek-Místek, Ústav sociální péče pro psychicky nemocné „Oáza pokoje“ • Děti a mladiství: Dětský domov a Školní Jídelna, Frýdek-Místek, příspěvková organizace MSK • Péče o seniory: Domov důchodců Frýdek-Místek, příspěvková organizace města - 60 -


Struktura financování nákladů sociálních a sociálně-zdrav. služeb v roce 2005 Zdroje finančních nákladů sociálních služeb byly rozčleněny na: • Úhrady od uživatelů • Dotace z veřejných zdrojů (z ministerstev, např. MPSV, Úřad vlády ČR, Úřad práce) • Dotace z kraje • Dotace z obce • Zdravotní pojišťovny • Dotace z fondu EU • Vlastní neveřejné zdroje (výdělečná činnost, úroky) • Jiné zdroje (např. sponzorské dary)

Graf 13 - Zdroje finančních prostředků

Dotace z fondu EU 2%

Vlastní neveřejné zdroje 1%

Jiné zdroje (sponz.dary, atd.) 3%

Zdravotní pojišťovny 0%

Úhrady od uživatelů 23%

Dotace z obce 32%

Dotace z veřejných zdrojů 15%

Dotace z kraje 24%

- 61 -


Tabulka 34: Souhrnné informace o zařízeních na území města F-M (stav k 30. 11. 2007)

Zařízení

Počet

Jesle Domov pro matky s dětmi

1 1

Denní stacionář pro mentálně postiženou mládež

2

Stacionář pro psychicky nemocné

1

Domov důchodců

2

Penzion pro důchodce

1

Dům s pečovatelskou službou

5

Pečovatelská služba

3

Osobní asistence

1

Domovinka

2

Středisko osobní hygieny

1

Kluby důchodců

8

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

1

Poradna pro ženy a dívky

1

Služby pro osoby vyžadující zvláštní pomoc

4

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

2

Zdroj: materiály Magistrátu města Frýdku-Místku, odbor SSaSP

Jednotlivá opatření v průběhu realizace Komunitního plánu není možno vždy beze zbytku naplnit. Cykličnost plánování sociálních služeb, tedy opakování celého procesu v určitých časových úsecích zaručuje, že to, co se nepodařilo realizovat, se po analýze důvodů neuskutečnění stává součástí následujícího plánovacího cyklu nebo se posoudí, zda a nakolik je určitá potřeba stále aktuální. Vzhledem k tomu, že potřeby občanů se mění a vyvíjí, je nadále soustavná spolupráce mezi zadavatelem, poskytovateli a uživateli sociálních služeb nezbytná, neboť nové poznatky a potřeby utvářejí kvalitnější a efektivnější systém poskytování sociálních služeb. Je důležité proces realizovat takovým způsobem, aby bylo možné zachovat jeho kontinuitu. Zdroj kapitoly 5 Sociální integrace - sociální a zdravotní služby: materiály Magistrátu města Frýdku-Místku, odbor SSaSP, Komunitní plán města Frýdek Místek a socioekonomická analýza

- 62 -


6 Životní prostředí 6.1 Kvalita ovzduší 6.1.1 Měření kvality ovzduší Kontinuální měření kvality ovzduší zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ), který je pověřenou organizací pro získávání primárních dat o kvalitě ovzduší. Měřící stanice kvality ovzduší je umístěna v areálu někdejšího dopravního hřiště, na ulici 28. října v Místku. Na této stanici, která je v provozu od 1. ledna 1994, se měří koncentrace pevných částic frakce PM10, koncentrace oxidu siřičitého a oxidu dusičitého. Aktuální stav kvality ovzduší lze vyhledat na internetových stránkách statutárního města www.frydekmistek.cz nebo stránkách ČHMÚ www.chmi.cz .

6.1.2 Imisní limity základních znečišťujících látek Imisní limity znečišťujících látek jsou vyhlašovány nařízením vlády Ministerstva životního prostředí České republiky. Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. a č. 597/2006 Sb. došlo k výraznému zpřísnění imisních limitů, které platily v minulosti. Například v roce 2001 byl imisní limit pro roční průměrnou roční koncentraci pevných částic PM10 stanoven na hodnotu 60 µg/m3, avšak od roku 2005 již platí hodnota 40 µg/m3. V následující tabulce je uveden přehled průměrných ročních koncentrací sledovaných škodlivin za období 1995 až 2006. Grafické zobrazení vývoje imisní situace znázorňuje graf č. 14. Tabulka 35: Průměrné roční koncentrace sledovaných škodlivin a imisní limity (v µg.m-3) v letech 1995 - 2006

Znečišťující látka

Přípustný Imisní limit

Rok 1995

1996

1997

2000

2001

SO2 NOx

60 80

30,0 39,5

35,8 46,8

24,9 37,9

8,6 26,1

12,3 30,1

Prašný aerosol

60

69,9

59,3

36,6

36,4

45,3

Znečišťující látka

Přípustný imisní limit

Rok 2002

2003

2004

2005

2006

SO2 NO2

50 40*

10,4 25,3

11,7 23,3

9,2 20,2

9,2 23,0

10,2 23,7

PM10**

40

45,0

51,7

43,6

48,7

43,8

Zdroj: OŽPaZ MMFM * Imisní limit bez započtení meze tolerance

** Frakce PM10 se měří od roku 1996

- 63 -


Graf 14 - Vývoj znečištění ovzduší za období 1995-2006 na území města Frýdku-Místku

Koncentrace (µg/m3)

80 70 60 50

PM10

40

oxid siřičitý oxid dusičitý

30 20 10 0 1996

1998

2000

2002

2004

2006

Rok Zdroj: OŽPaZ MMFM

6.1.3 Vývoj znečištění ovzduší na území města Frýdku-Místku Na základě nařízení vlády č. 597/2006 Sb. a dále na základě Věstníku Ministerstva životního prostředí České republiky č. 3/2007 patří území statutárního města Frýdku-Místku mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na tomto území je překračován imisní limit pro pevné částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Od roku 1994 do roku 2000 došlo k výraznému poklesu emisí znečišťujících látek, kdy se situace zlepšila v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomiky a s legislativními požadavky. Provozovatelé velkých stacionárních zdrojů museli investovat značné finanční prostředky do instalace látkových filtrů, aby splnili emisní limity pro tuhé znečišťující látky. Účinnost látkových filtrů je vysoká a dosahuje hodnoty až 99,95 %. Nejvýznamněji se pokles projevil u emisí tuhých znečišťujících látek (o více než 85 %) a oxidu siřičitého (o více než 65 %). Přibližně o polovinu se snížily emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého vypouštěné stacionárními zdroji. Příznivě také působila změna palivové základy malých zdrojů, včetně rodinných domů. Přesto se však malé zdroje stále významně podílí na znečišťování ovzduší statutárního města FrýdkuMístku. Mezi velké zdroje znečišťování ovzduší patří Dalkia Česká republika a.s., - 64 -


Válcovny plechu a.s., Slezan a. s., závod 02 a 04. Za zmínku ovšem stojí, že tyto zdroje zdaleka neprodukují takové množství emisí, jako jiné významné zdroje (např. Elektrárna Dětmarovice, ArcelorMittal Ostrava a.s.). Ostravské zdroje mají až 50 % podíl na celkovém znečištění Moravskoslezského kraje.

6.1.4 Místní program snižování emisí znečišťujících látek statutárního města Frýdku-Místku Dne 26. 9. 2006 Rada města Frýdku-Místku rozhodla vydat Nařízení města č. 2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí znečišťujících látek statutárního města Frýdek-Místek (dále jen „program“). Povinnost zpracovat program vyplývá z ustanovení § 6 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Na základě závěrů programu se nyní statutární město zaměřuje na omezování sekundární prašnosti z dopravy. Předpokladem pro snížení sekundární prašnosti je zvýšení četnosti strojního čištění komunikací.

6.2 Kvalita vody Ve všech městských částech Frýdku-Místku je vybudován veřejný vodovod. Zdrojem pitné vody je z cca 91,5 % beskydská část Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Z vodárenské nádrže Šance na Ostravici je voda přes úpravnu vody v Nové Vsi dodávána přivaděči OOV Nová Ves-Baška DN 1200, Baška-Bruzovice DN 1000, a Baška-Zelinkovice DN 800. Zbývajících cca 8,5% pitné vody je získáváno z místních zdrojů v Chlebovicích a z přebytků vody ze zdrojů Zimný a Prašivá. Zdroje vody mají vyhlášena pásma hygienické ochrany. Akumulace pitné vody pro Frýdek-Místek je zajišťována v centrálních vodojemech OOV – Zelinkovice 2 x 2000 m3, který tvoří akumulační prostor pro Místek a vodojem OOV Frýdek na ul. Bruzovská 2 x 5000 m3 a vežový vodojem o obsahu 500 m3, které tvoří akumulační prostory pro Frýdek. Na veřejný vodovod je napojeno cca 97 % obyvatel města i většina průmyslových a zemědělských podniků a objektů občanské vybavenosti.

6.3 Odpady Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů včetně systému nakládání se stavebním odpadem na území statutárního města Frýdku-Místku stanoví obecně závazná vyhláška č. 15/2005, kterou vydalo Zastupitelstvo města Frýdku-Místku na svém zasedání dne 12. 12. 2005. Pro komplexní nakládání s odpady byla v roce 1992 městem založena Frýdecká skládka, a.s. Je to dynamicky se rozvíjející společnost s 94 zaměstnanci, ročním - 65 -


obratem 79 mil. Kč a své služby poskytuje pro cca 150 000 obyvatel žijících na území s rozlohou 250 km2. Řízená skládka odpadů se nachází na Panských Nových Dvorech. Sběrný dvůr pro nebezpečné odpady, především z TKO a průmyslu, má halu, dílnu a venkovní plochy v areálu bývalých kasáren Panské Nové Dvory. Shromážděný nebezpečný odpad se třídí dle konzistence a druhu. Následně je dočasně uskladněn ve skladech střediska NO. Při dostatečném množství jsou odpady dále expedovány firmám oprávněným k jejich zneškodnění. V roce 1994 byl zaveden separovaný sběr odpadů (papír, sklo, plasty) nákladem 18,5 mil. Kč. Dotřiďovací linka se nachází v Lískovci. Aerobní kompostování zeleně a biologických odpadů vlastní technologií zajišťuje kompostárna v areálu ZD Bruzovice. V roce 2002 bylo zřízeno středisko BETONY A SUTĚ v areálu skládky na Pánských Nových Dvorech, kde jsou dočasně shromažďovány demoliční odpady, ze kterých jsou vyráběny certifikované výrobky (např. drtě pro stavebnictví, drenážní vrstvy, zpevněné plochy apod.).

Graf 15 - Složení odpadů v roce 2006

plasty 1.39%

kompostovatelný odpad 7.00%

objemný odpad 5.49%

sklo 2.12%

papír 4.29%

ostatní odpady 9.88%

uliční smetky 8.77% nebezpečné odpady 0.20%

směsný komunální odpad 60.86%

Zdroj: OŽPaZ MMFM

- 66 -


Množství v tunách

Graf 16 - Vývoj množství odpadů ve městě Frýdku-Místku

882.70 370.41

900

436.29 374.26 359.41 334.68 321.02 315.06 313.34

800 700 600

213.56 181.10 168.00 193.18

275.74 285.34 244.58 211.95 193.4 178.79

189.25

500 400 286.13

300 200 100 0 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006

papír 189.25 193.18 168.00

sklo 315.06 334.68 313.34

plasty 178.79 193.45 211.95

181.10 213.56

321.02 359.41

244.58 275.74

370.41 882.70

374.26 436.29

285.34 286.13

Zdroj: OŽPaZ MMFM

6.4 Ochrana přírody Zvláště chráněná území (ZCHÚ) - národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP) jsou území s přísnějším režimem ochrany, který řeší konkrétní území s přesným plošným vymezením. Dle rozlohy jsou dělena na velkoplošná (NP, CHKO) a maloplošná chráněná území. Vyhlašují se individuálními zřizovacími právními předpisy a jejich ochranný režim je určován jednak základními ochrannými podmínkami zákona, jednak bližšími podmínkami ochrany. Tyto bližší podmínky ochrany jsou stanoveny ve zřizovacích předpisech a zohledňují se jimi speciální požadavky na zabezpečení objektů a jevů, jimiž je zvláštní ochrana motivována. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn (ZCHÚ), zřizuje orgán ochrany přírody obecně závazným předpisem přírodní park a stanovuje omezení využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné - 67 -


introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. V roce 2004 byla dokončena příprava lokalit soustavy Natura 2000 – ptačích oblastí (podle směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků) a evropsky významných lokalit (podle směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). V konečné fázi bylo navrženo a vyhlášeno zřízení 10 evropsky významných lokalit (EVL) zasahujících na území okresu Frýdek-Místek a 2 ptačích oblastí (PO). Přímo na katastrální území statutárního města Frýdku-Místku zasahují 2 ELV: Řeka Ostravice CZ0813462 a Niva Morávky CZ0810004 (viz. Popis níže). EVL: • Beskydy

CZ0724089

• Hukvaldy

CZ0813447

• Mokřad u Rondelu

CZ0813455

• Niva Morávky

CZ0810004

• Olše

CZ0813516

• Paskov

CZ0813463

• Poodří

CZ0814092

• Řeka Ostravice

CZ0813462

• Štěrbův rybník a Malý Bystrý potok

CZ0813470

• Václavovice - pískovna

CZ0813475

• Žermanický lom

CZ0813477

PO: • Beskydy

CZ0811022

•

CZ0811020

Poodří

- 68 -


CZ0813462 - Řeka Ostravice Rozloha:

47,5950 ha

Poloha:

Úsek řeky Ostravice od Bašky po Vratimov v ř. km cca 15,0 – 29,9.

Kvalita a význam:

Tok Ostravice v ř. km cca 15,0–29,9, tj. od ústí Olešné ve Vratimově proti toku po jez v Bašce, představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné (Cottus gobio) v povodí Odry.

Management: V zájmovém úseku je nutné omezit či zcela vyloučit vodohospodářské aktivity, které by vedly k poškození biotopu druhu. Jsou to zejména zásahy do morfologie dna a břehů v neupravených úsecích. Za velmi škodlivý zásah je nutné považovat odstraňování štěrkových sedimentů z koryta. Vzhledem k nízké mobilitě druhu je rovněž nežádoucí budování migračně neprostupných příčných staveb. Negativně působí rovněž vzdutí nad stupni, které mění charakter proudění v toku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat stávajícím i zamýšleným odběrům vody, kdy hrozí ovlivnění průtokového režimu a následně změna ekologických podmínek. Veškeré případné zásahy do koryta musí probíhat mimo období tření a raného vývoje jedinců (březen – duben). Rovněž je v tomto období nutné omezit práce v úsecích situovaných proti proudu, při nichž vzniká zákal.Vhodnými opatřeními jsou naopak koncepčně realizované revitalizace v zájmovém úseku toku, ale také v úsecích navazujících. CZ0810004 - Niva Morávky Rozloha:

367.3621 ha

Poloha:

Niva řeky Morávky se nachází v blízkosti vesnic Nošovice a Nižní Lhoty.

Kvalita a význam:

Jedná se o úsek původního neupraveného toku Morávky - typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky v oblasti západokarpatského flyše - a na něj vázáné, tokem vytvářené doprovodné poříční ekosystémy. Území je významné jedním z posledních výskytů kriticky ohroženého druhu židoviníku německého (Myricaria germanica). Na této lokalitě se také vyskytují dvě vzácná sarančata Tetrix tuerki a Chorthippus pullus. Tetrix tuerki, který žije na štěrkových náplavech se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě.

- 69 -


Flóra: Kriticky ohrožené druhy: židoviník německý (Myricaria germanica), cídivka peřestá (Hippochaete variegata). Silně ohrožené druhy: cídivka zimní (Hippochaete hyemalis), třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites). Ohrožené druhy: cídivka větevnatá (Hippochaete ramosissima), vrba šedá (Salix elaeagnos) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides). Fauna: Kriticky ohrožené druhy: mihule potoční (Lampetra planeri), rak říční (Astacus fluviatilis). Management: Likvidace invazních druhů rostlin. Zabránění těžbě štěrku. Na katastrálním území města Frýdek-Místek se nenachází žádná zvláště chráněná území. Pro dokreslení je uváděn seznam těchto lokalit v nejbližším okolí – okrese Frýdek-Místek.

Tabulka 36: Seznam chráněných území v okolí statutárního města Frýdek-Místek

Kód

Název

Kategorie

82 Beskydy

Chráněná krajinná oblast

85 Poodří

Chráněná krajinná oblast

3375 Skalická Morávka

Národní přírodní památka

1067 Čantoria

Národní přírodní rezervace

1138 Kněhyně - Čertův mlýn


238 Mazák


244 Mionší


382 Salajka


1341 Byčinec

Přírodní památka

1331 Filipka


2080 Hradní vrch Hukvaldy


1569 Kamenec


1337 Kamenná


1346 Kněhyňská jeskyně


185 Koryto řeky Ostravice


1345 Kyčmol


217 Lišková


1347 Motyčanka


1343 Obidová


1344 Ondrášovy díry


- 70 -


Kód

Název

Kategorie

1342 Podgrúň


1332 Pod hájenkou Kyčera


1333 Pod hukvaldskou oborou


607 Pod Lukšincem


1334 Profil Morávky


1365 Rohovec


2222 Stará řeka


3376 Vodopády Satiny


1570 Žermanický lom


2269 Bučací potok

Přírodní rezervace

1068 Bukovec


2063 Čerňavina


2270 Draplavý


172 Klíny


2108 Les Na Rozdílné


2271 Malenovický kotel


2272 Malý Smrk


237 Mazácký Grúnik


2146 Novodvorský močál


297 Palkovické hůrky


317 Plenisko


331 Poledňana


1336 Rybníky


388 Skalka


1883 Smrk


2273 Studenčany


2107 Travný


448 Travný potok


1338 Velké doly


2060 Velký Polom


485 V Podolánkách


1335 Vřesová stráň


2274 Zimný potok


Statutární město Frýdek-Místek leží v blízkosti území těchto velkoplošných chráněných území CHKO Beskydy a CHKO Poodří. Dále se na území okresu Frýdek- 71 -


Místek nachází celkem 51 maloplošných chráněných území. Do kategorie Národní přírodní rezervace spadá 5 lokalit, do kategorie Přírodní rezervace 24 oblastí a do kategorie Přírodní památka 21 lokalit. Přímo na území města se nachází 4 Památné stromy: • Buk lesní (Fagus sylvatica) červenolistý roste ve Frýdku pod knihovnou na ulici Jiráskova v zahradě u obytného domu čp. 488, • Dub letní (Quercus robur) se nachází ve Frýdku za stavením čp. 1842, v místní části Vršavec, • Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) roste na pozemku parcela č. 310/1 v Místku u mateřské školy na ulici Svatopluka Čecha nedaleko nákupního střediska Ještěr, • Tis červený (Taxus baccata) roste v Chlebovicích na travnatém nádvoří u domu čp. 251.

6.4.1 Naučná stezka Frýdecký les Frýdecký les má rozlohu 158 ha. Naučná stezka má celkem 10 zastavení a je dlouhá 3,5 km. Nejvýznamnější je jeho rekreační funkce a tomu by se také mělo podřizovat hospodaření v něm. Zatím zde převažují pozůstatky vysázených porostů s převahou jehličnanů. Místy jsou to smrkové monokultury, někdy se objevuje modřín, borovice lesní a vejmutovka. Část porostů je listnatých, s hlavní dřevinou bukem. Příměs tvoří další listnáče - lípa srdčitá, javor klen, dub letní, habr a bříza, vidět můžete i třešně ptačí. Vzácně lze narazit na jilmy, roste zde jilm habrolistý a drsný. V západní části jsou také výsadby severoamerického dubu červeného. Na podmáčených plochách rostou olše a jasany. V průměru se stáří lesa pohybuje od 40 do 70 let. Na území města se nenachází žádná zvláště chráněná území (jak velkoplošná, tak maloplošná). Tabulka č. 45 uvádí přehled parků (bez zvláštní ochrany) na území města.

- 72 -


Tabulka 37: Parky na území Statutárního města Frýdek-Místek

název parku

část města

parc. č. *

rozloha **

dětské hřiště

rekonstrukce parku

Komenský park

Frýdek

2941

12 183

není

celková v r. 1996

Puškinův park

Frýdek

239/34

5 594

nově zbudované v r. 2002-2003

nebyla

Park pod zámkem

Frýdek

3350/1, 3350/12

23 767

není

nově vybudován v r. 2003

Centrální park

Frýdek

3186,3187

17 984

není

nově vybudován v r. 1998-1999

Sady Svobody

Frýdek

1499

20 724

rekonstruované v r. 2006

reko zeleně a výstavba nového děts. hřiště v r. 1991

Park u KB

Frýdek

2824,2834

4 314

není

nebyla

Koloredovský park

Místek

2155/27,2158,2160

9 509

není

reko zeleně v r. 1991

Sady B. Smetany

Místek

155/1

65 447


reko 2 krajních částí parku v r. 1994-1996

Malý park

Místek

886

7 291

není

celková v r. 1998-1999

Janáčkův park

Místek

3428

21 821


celková v r. 1992

Zdroj: Magistrát města Frýdek-Místek, zpracoval: Šárka Gilarová, Petr Kulatý Pozn.: * … parky se většinou rozkládají na více parc. č., v tabulce uvedena pouze část ** … v m2

- 73 -


7 Přitažlivá města – kultura, sport a cestovní ruch 7.1 Kultura Kulturu ve Frýdku-Místku zajišťuje z velké části příspěvková organizace města Národní dům, která na území města provozuje zařízení Národní dům, Novou scénu Vlast, kino Petra Bezruče a divadélko Čtyřlístek. V zařízení Národní dům lze spatřit koncerty a divadla, dále zabezpečuje pohybové, taneční a jazykové kurzy. V zařízeních Nová scéna Vlast a Čtyřlístek lze spatřit divadelní a ochotnické soubory, koncerty a provozují Filmový klub. K dalším důležitým kulturním zařízením patří Městská knihovna, jejíž místecká pobočka tvoří spolu s Novou scénou Vlast jeden objekt. Nejvýznamnější architektonickou historickou památkou a centrem kulturního života ve městě je frýdecký zámek ze 17. století (v dnešní podobě od 18. století). V zámku lze navštívit Muzeum Beskyd s rozsáhlou stálou expozicí celého beskydského a pobeskydského regionu, dokumentující historii a kulturu beskydské oblasti. V objektu zámku se pravidelně konají nejrůznější výstavy, koncerty a dramatické pořady. Nejvýznamnější kulturní akcí z hlediska nadregionálního dopadu je bezesporu Mezinárodní folklórní festival, jehož poslední ročníky byly velmi úspěšné. Ve FrýdkuMístku se pořádá celá řada letních akcí pod hlavičkou Beskydské VESELÉTO. Za hlavní kulturní akce, které nemalou měrou přispívají k obohacení kulturního života, můžeme považovat: Velikonoční jarmark (březen), již zmiňovaný Mezinárodní folklórní festival (červen), Indiáni ve Frýdku (červenec), Jazz ve městě (červenec), Beskydy sound 08 (srpen), Muzikántské zně (srpen), Frýdecké historické slavnosti (srpen). Zajímavé bylo vystoupení irského souboru Lord of the dance (březen 2008). Jen za období leden – duben vystoupilo na území města na 16 divadelních souborů z celé ČR, například divadelní soubory Karlovy Vary, Havlíčkův Brod, Opava, Liberec. Zájem občanů nejen z Frýdecko-Místecka o aktivity výše uvedených typů je velký a z tohoto hlediska je nutná rekonstrukce některých zařízení. Na území města působí cca 100 zájmových organizací pro děti a mládež. Oblast práce s dětmi a mládeží je ve Frýdku-Místku velmi široká – od pravidelné zájmové kulturní a sportovní činnosti, přes různé spolky až po práci s rizikovými skupinami a neorganizovatelnými dětmi. Poslední aktualizace v této oblasti proběhla v roce 2005.

- 74 -


Tabulka 38: Nejvýznamnější zájmové organizace

Název

Nabízené aktivity

Počet členů

Dům dětí a mládeže

Netradiční i tradiční výtvarné aktivity, šachy, deskové hry, výpočetní technika, modelářství, tělovýchova, různé druhy tanců, akreditované kurzy, atd.

1250

FAMUS – Frýdeckomístecké umělecké sdružení

Divadelní herecké i technické aktivity.

1250

Stanice mladých turistů

Výchova, vzdělávání a formování osobnosti.

500

Basketbalový klub Frýdek-Místek

Sportovní činnost, turnaje, soustředění, kempy, atd.

224

Zdroj: materiály Magistrátu města Frýdku-Místku, odbor ŠKMaT

Tabulka 39: Kulturní zařízení na území města F–M (stav k 30. 11. 2007)

Zařízení

Počet

Kina Divadla

2 2

Muzea

1

Galerie

9

Veřejné knihovny (vč. poboček)

2

Hudební kluby

2

Filmové kluby

1

Domy dětí a mládeže

1

Kulturní domy

1

Zdroj: materiály Magistrátu města Frýdku-Místku, odbor ŠKMaT

Ve Frýdku-Místku je dostatečná nabídka kulturních zařízení, některé z nich, jako například kino Petra Bezruče, jsou však poměrně zastaralé a vyžadují rozsáhlou rekonstrukci.

7.2 Sport Statutární město Frýdek-Místek je zakladatelem společnosti Sportplex spol. s r.o., která provozuje na území samotného města včetně okrajových částí řadu sportovních zařízení. Nejmodernějším je Aquapark Olešná, který patří mezi největší a nejmodernější nerezové aquaparky v České republice. Nabízí prostor pro rekreaci a relaxaci občanům města i blízkého okolí. Je umístěn v příjemném prostředí přehrady Olešná ve FrýdkuMístku s výhledem na panorama Beskyd a Lysou horu.

- 75 -


Areál je vybaven velkým relaxačním bazénem, plaveckým bazénem, dětským bazénem, dvěma tobogány, čtyřdráhovou skluzavkou a spoustou dalších atrakcí. Pro další sportovní aktivity jsou k dispozici hřiště pro volejbal a plážový volejbal. Součástí komplexu Aquaparku Olešná je i krytý Aquapark, který může být dětmi i dospělými využíván celoročně. Hlavní nerezový bazén je cíleně navržen pro rekreační a relaxační účely, mezi nejzajímavější atrakce patří obří tobogán, divoká řeka, houpací bazén, proudový kanál a další. Relaxace je v areálu krytého aquaparku rovněž zajištěna prostřednictvím parní lázně, finské sauny a infrasauny, nově i solária, masáží a kosmetiky. Společnost Sportplex také provozuje na území města Víceúčelovou sportovní halu. Tento sportovní stánek s kvalitní ledovou plochou orientovaný na lední sporty je multifunkčním zařízením, které velmi dobře slouží i pro jiné sporty, jako volejbal, házenou nebo box, a kde je možno provozovat celou řadu společenských, kulturních a zábavných akcí.

Obrázek 2 - Víceúčelová sportovní hala

- 76 -


Fotbalové stadiony jsou ve vlastnictví soukromých subjektů a v okrajových částech města je provozují tělovýchovné jednoty. U každé základní školy a dalších škol jsou tělocvičny. Od ledna 2007 slouží všem sportovním nadšencům nový moderní hokejbalový areál, který je umístěn v těsné blízkosti Víceúčelové sportovní haly.

Tabulka 40: Sportovní zařízení na území města F-M (stav k 30. 11. 2007)

Zařízení

Objekt

Plavání a vodní sporty

Aquapark Olešná Krytý Aquapark Olešná Krytý plavecký bazén SOU technické Plavecký bazén v areálu ZŠ ul Jiřího z Poděbrad

Sportovní areály a haly

Víceúčelová sportovní hala Hala pro míčové sporty při ZŠ Sportovní haly v areálu SOU technické Hokejbalový areál Skateboard areál Stadion Stovky TJ Válcoven plechu, a.s. Stadion TJ Slezan Tenisový areál v sadech B. Smetany Sportovní areál a tělocvična v Sokolovně ve Frýdku – Místku Sokolík – sportovní areál Squash relax club Travnaté hřiště na Nové Osadě Travnaté hřiště na Nových Dvorech Travnaté hřiště ve Skalici Travnaté hřiště Sokol Lískovec + travnaté hřiště Sokol Chlebovice

Fittness

Fitpoint – sportovní klub Frýdek-Místek MAJA – studio moderní ženy

Školní hřiště a tělocvičny

školní hřiště a tělocvičny při všech ZŠ

Dětská hřiště

Slezská - Robinzonáda Sady Svobody Janáčkův park Anenské centrum

Zdroj: materiály Magistrátu města Frýdku–Místku, odbor ŠKMaT

Přestože stávající nabídka sportovních zařízení ve městě je poměrně dostatečná, v rámci neustálého zlepšování kvality života obyvatel Frýdku-Místku je nutné rozšiřovat tuto nabídku a podporovat tak aktivní využívání volného času. - 77 -


7.3 Cestovní ruch Důležitou úlohu v oblasti rozvoje cestovního ruchu ve Frýdku-Místku sehrává Beskydské informační centrum (BIC) a sdružení Region Beskydy. Beskydské informační centrum je příspěvkovou organizací statutárního města Frýdku-Místku. Zajišťuje propagaci města a celého beskydského regionu a na základě smluvních vztahů spolupracuje s mnoha dalšími obcemi, městy a podnikatelskými subjekty. Zajišťuje pro své klienty a partnery informační servis služeb cestovního ruchu v regionu, propaguje své partnery na výstavách a veletrzích cestovního ruchu u nás i v zahraničí, zpracovává a realizuje rozvojové projekty cestovního ruchu. Sdružení Region Beskydy je součástí česko-slovensko-polského Euroregionu Beskydy. Vzájemná spolupráce všech tří zemí se datuje od června 2000, kdy došlo k podepsání trojdohody mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem. Cílem je přeshraniční spolupráce, vedoucí k rozvoji všech oblastí regionu. Statutární město Frýdek-Místek se společně s BIC a Regionem Beskydy prezentuje na veletrzích cestovního ruchu doma i v zahraničí. Statutární město Frýdek-Místek je pro svou výhodnou geografickou polohu ideálním výchozím bodem pro turistické výpravy do blízkých Beskyd. Stávající turistická infrastruktura ve městě nabízí vhodné podmínky k provozování aktivit, významných pro rozvoj cestovního ruchu. Výborné sportovní i rekreační zázemí je k dispozici vyznavačům rekreace u vodních ploch - jachtingu, surfingu či rybolovu je možné se věnovat na blízké přehradě Olešná. Velkým lákadlem je nyní přímo v areálu přehrady nově vybudovaný letní i krytý aquapark, s řadou atrakcí a půvabným výhledem na panorama Beskyd. Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá síť kvalitních ubytovacích zařízení. V následující tabulce jsou uvedena ubytovací zařízení nacházející se ve Frýdku-Místku.

Tabulka 41: Ubytovací zařízení ve Frýdku-Místku

Název

Druh objektu

Kapacita ubytování

Hotel Centrum

hotel

222 lůžek

EA Hotel Terasa Hotel & Caffe Silesia Hotelový dům Paskov Hotelový dům Permon

hotel hotel hotel hotel

49 lůžek 47 lůžek 75 lůžek 50 lůžek

- 78 -


Penzion Hrad Penzion Pod kašnou Penzion U křivého psa Penzion Veranda Penzion La Rosa Penzion U lesa Penzion Muroňka

penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion

16 lůžek 20 lůžek 10 lůžek 8 lůžek 12 pokojů 36 lůžek 14 lůžek

Zdroj: materiály Magistrátu města Frýdku-Místku

7.3.1 Turistika a cykloturistika Cyklistům jsou k dispozici zajímavé městské cyklotrasy, na které pak navazují cyklotrasy v Beskydech. Ti, kteří raději chodí pěšky, najdou oddech a poučení na 3,5 km dlouhé naučné stezce ve Frýdeckém lese. V roce 1999 byl zpracován Generel cyklistické dopravy pro statutární město Frýdek-Místek, výstupy byly následně zapracovány do územního plánu města. V roce 2006 byl vypracován koncepční materiál, který doporučuje další etapy výstavby cyklostezek. V současné době je ve městě vybudováno cca 12,5 km značených cyklostezek: • Statutární město Frýdek-Místek, průtah městem (v celkové délce 3,103 km). Stezka je vedena v souběhu se silnicí I/48, která prochází centrem města. Pro vedení cyklistické stezky je využita část chodníku, který byl zbudován v šířce 3,5 až 5,0 m a je silně frekventovaným pěším i cyklistickým tahem. • Ostrava – Beskydy (v celkové délce 4,031 km). Stezka je vedena po levém břehu podél řeky Ostravice, zprovozněna na katastru města v celé délce jako stezka pro chodce a cyklisty. • Palkovická – Olešná (v celkové délce 3, 804 km). Tato stezka je navázána na dálkové cyklistické trasy č. 6004 a 6006, které jsou součástí trasy Brána Beskyd. • Statutární město Frýdek-Místek – Staré Město (v celkové délce 2,2 km). Jedná se o propojení cyklistické stezky Ostrava-Beskydy se sídlištěm Slezská a areálem zdraví Staré Město. Cyklostezka je vedená po pravém břehu řeky Ostravice a od soutoku po pravém břehu řeky Morávky, s lávkou do Starého Města a vazbou na probíhající cyklotrasy 6003, 6004, 6005 a 502. • Cyklostezka za frýdeckým hřbitovem (v celkové délce 280 m). Stezka obchází kolizní místo mezi ploty zahrádkářské osady a přilehlých domů.

- 79 -


Obrázek 3 - Cyklostezka vedoucí po levém břehu Ostravice (Frýdek-Místek)

Pro podporu rozvoje městské poznávací turistiky ve Frýdku-Místku hovoří poměrně velké množství historických památek a dostatečné množství kulturního a společenského vyžití. Blízké okolí města nabízí řadu příležitostí pro pěší turistiku a cykloturistiku. Procházky dobře značenými příměstskými trasami vedou atraktivními místy s přírodními zajímavostmi, příkladem je 3,5 km dlouhá naučná stezka ve frýdeckém lese. Nabízí se i řada vyhlídek na město. Nad úpatím kopce Kabátice v Chlebovicích se vypíná 22 metrů vysoká rozhledna Panorama. Město si uchovává svůj starobylý ráz díky městským památkovým zónám v opravených historických jádrech obou měst – okolo Zámeckého náměstí ve Frýdku a náměstí Svobody v Místku. Vyhledávaný je frýdecký zámek, původně gotický hrad s jádrem z první poloviny 14. století. V současné době má v zámku sídlo Muzeum Beskyd, které nabízí stálou expozici beskydského a pobeskydského regionu dokumentující dějiny a kulturu této oblasti.

- 80 -


7.4 Památky Statutární město Frýdek-Místek se rozkládá na návrší nad řekou Ostravicí a bylo založeno v 1. polovině 14. století. V nepravidelně oválném půdorysu je situováno rozlehlé obdélníkové náměstí. Hlavními dominantami města jsou původně gotický kostel s vysokou věží a goticko-renesanční zámek s věží. Dodnes se dochovaly zbytky městského opevnění a zástavba města je dokladem jednotlivých přestaveb od renesance. Na území historického jádra Frýdku je vyhláškou ministerstva kultury České republiky čís. 476/1992 ze dne 10. září 1992, o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, vyhlášena městská památková zóna. Hranice památkové zóny začíná na severním rohu parcely čís. 2652/1, pokračuje po břehu Ostravice k mostu a po vnější hranici ulice Nová revoluční, vnějším okrajem ulice Husovy parc.čís. 1003 ke třídě T.G.Masaryka parc.čís. 7608, po jejím vnějším okraji na vnější okraje ulice J. Švermy a J. Žižky, dále po vnějších hranicích parc.čís. 1106 a parc.čís. 1117, v okolí historických vil, po severním okraji komunikace I/48, vnějších okrajích parc.čís. 1100, 1098, 1097, 1096, 1094, po jižním okraji Komenského sadu, vnějším okrajem ulice Těšínské parc.čís. 2985 k parc.čís. 3028 a dále po vnější hranici TJ Slezanu parc.čís. 3059/1, a končí severní hranicí u železniční tratě Ostrava – Frýdek-Místek parc.čís. 7652/1, kde se hranice uzavírá. Na území statutárního města Frýdek-Místek se dle Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek nachází velké množství památek – 7 kostelů, 5 kaplí, přes 80 městských domů a nepočítaně soch, pomníků a památníků.

- 81 -


8 Dostupnost a mobilita, infrastruktura 8.1 Doprava Statutární město Frýdek-Místek leží na důležité dopravní křižovatce a plní také funkci nástupního centra pro rekreační oblast Beskyd a obslužného centra pro široké spádové území. Pro zajištění těchto funkcí slouží systém silničních sítí a místních komunikací.

8.1.1 Vnější doprava 8.1.1.1 Silniční doprava

Statutární město Frýdek-Místek protínají silnice první, druhé a třetí třídy. Na území města se nachází přes 180 km komunikací a cca 170 km chodníků a přes 2100 dopravních značek, na jejichž údržbu se ročně vynaloží nemalé finanční prostředky. Tato čísla nejsou konečná, protože síť komunikací se neustále rozrůstá.

Silnice první třídy: • silnice I/48, Nový Jičín – Příbor – Český Těšín (Polsko). Realizuje se na něm vysoký podíl tranzitní a z části mezinárodní dopravy. • silnice I/56 ve směru Ostrava – Frýdlant n/O Silnice druhé třídy: • silnice II/473 (Olešná – Havířov) • silnice II/477 (Lískovec – Staré Město) Silnice třetí třídy: • silnice III/48411 (od křižovatky „U Rady“ směrem na Ostravu) • silnice III/4848 (Pod Puklí – Palkovice) V současnosti nejpalčivějším problémem města je tranzitní doprava centrem, resp. neexistence obchvatu. Tento problém bude dále prohlouben po zahájení výroby v továrně Hyundai v Nošovicích v roce 2009. Výstavba obchvatu (silnice R48) je naplánována na období do roku 2011. Dalším závažný problém existuje v oblasti statické dopravy, nedostatek parkovacích míst je jak na sídlištích (obzvláště Slezská), tak v obou centrech města. - 82 -


Obrázek 4 – Sčítací úseky silnic a komunikací; popis

- 83 -


8.1.1.2 Železniční doprava

Frýdkem - Místkem prochází železniční trať číslo 323 Valašské Meziříčí Hostašovice - Veřovice - Frýdlant nad Ostravicí - Frýdek-Místek - Ostrava, od které se zde odpojuje trať 322 do Českého Těšína. Obě tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované. Po trati číslo 323 jsou vedeny kromě osobních vlaků i vlaky spěšné a rychlíky. Významné je zejména železniční spojení s Ostravou. Statutární město Frýdek Místek sice leží v rozlehlém Ostravském dopravním integrovaném systému (ODIS), ve kterém tvoří zónu 50, integrace se ale týká pouze vlaků, autobusových linek nikoli.

Obrázek 5 – Vlakové nádraží

- 84 -


8.1.2 Vnitřní doprava 8.1.2.1 Městská hromadná doprava

Městskou hromadnou dopravu (MHD) na území statutárního města FrýdekMístek i příměstskou osobní dopravu (POD) zajišťuje ČSAD Frýdek-Místek a.s. Na počátku prosince (9. 12. 2007) bylo zprovozněno nové autobusové nádraží ve frýdecké lokalitě Na Poříčí. Jeho přestěhování z Místku do Frýdku má dopad na většinu obyvatel města. Reagovat na tuto skutečnost proto musely spoje městské hromadné dopravy. Byla vypracována optimalizace MHD a to s cílem vyhovět požadavkům občanů a přitom minimalizovat náklady na provoz. Po této optimalizaci MHD je v provozu 9 linek, které jsou zajišťovány 25 autobusy, z toho jsou 4 autobusy nízkopodlažní. K datu 9. 12. 2007 provozovalo ČSAD Frýdek-Místek 38 linek příměstské osobní dopravy (POD), od 9. 12. 2007 přibyla linka do Nošovic – Hyundai. Linky POD jsou zajišťovány 65 vozidly.

Tabulka 42: Počty přepravených osob ČSAD Frýdek-Místek a.s.

Počet přepravených osob

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

5.145.000

5.110.000

4.950.000

4.810.000

4.650.00

4.456.000

4.534.000

Zdroj: ČSAD Frýdek-Místek, a.s.

8.1.2.2 Taxislužba

Statutární město Frýdek-Místek vydalo Obecně závaznou vyhlášku č. 2/2007 o stanovení podmínek provozování taxislužby na území statutárního města Frýdku– Místku, kterou upravuje prokazování oprávněnosti řidičů taxi na území města.

8.1.2.3 Zklidňování dopravy

Ve statutárním městě Frýdek-Místek je realizován soubor opatření a nástrojů, sloužících ke zvýšení užitné hodnoty komunikací, zlepšení životního prostředí a bezpečnosti zejména chodců a cyklistů na úkor dosud nadřazeného postavení automobilové dopravy. Cílem je sladit charakter uličního prostoru s funkcemi příslušné komunikace, která jím prochází. Typickými příklady jsou ostrůvky pro chodce, zužování

- 85 -


jízdních pruhů, okružní křižovatky, nasvětlování přechodů pro chodce, značkovací oka, přednost chodců na semaforech, příčné prahy, šikany apod. Obrázek 6 – Ostrůvek pro chodce

8.1.3 Údržba silnic a komunikací O údržbu silnic II. a III. třídy se stará Správa silnic Moravskoslezského kraje, středisko Frýdek-Místek. Údržbu místních komunikací zajišťují TS a.s. Frýdek-Místek. Každý rok je vypracován „Operační plán zimní údržby“, který je schvalován Magistrátem statutárního města Frýdku-Místku, z kterého vyplývá provozní plán zimní údržby a zahrnuje zejména plužení chodníků a vozovek, jejich inertní (struska, škvára) a chemický posyp. Pro zimní údržbu je vyhrazeno období 1. listopadu – 31. března. Čištění komunikací obecně zahrnuje mytí vozovek, chodníků, silničních vpustí a veřejných prostranství. Specifikum této činnosti je „jarní úklid“, kdy se provádí sběr zimního posypového materiálu a odrnování krajnic vozovek a chodníků. K této činnosti patří také čištění žlabů a příkop. Na ty to práce jsou pravidelně přijímáni nezaměstnaní, evidovaní na Úřadu práce.

- 86 -


8.2 Vodovodní a kanalizační síť 8.2.1 Vodovodní síť Ve všech městských částech Frýdku-Místku je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s. - regionální správa Frýdek–Místek. Vodovodní síť má celkovou délku 166 884 m, 5110 ks přípojek a 28 755 m délky přípojek. Tabulka 43: Přehled vodovodní sítě (stav k 30. 11 2007)

Ukazatel

FrýdekMístek

Lískovec

Zelinkovice, Lysůvky

Chlebovice

Skalice

délka vodovodní sítě (m)

133 466

7 286

7 010

8 064

11 058

délka přípojek (m)

16 141

3 309

2 149

2 620

4 536

počet přípojek (ks)

3 755

366

233

272

484

Zdroj: SmVaK - regionální správa F-M

V současné době je na veřejnou vodovodní síť napojeno zhruba 97 % obyvatel města Frýdku-Místku. Zbývající část obyvatel (obyvatelstvo z okrajových částí města a obcí příslušející k městu), se zásobuje pitnou vodou z vlastních studní. Z vodovodní sítě města jsou zásobováni nejen obyvatelé, ale i průmyslové objekty a objekty občanské vybavenosti. Zdrojem pitné vody je z cca 93,5 % beskydská část Ostravského oblastního vodovodu. Voda, která je odebírána z vodárenské nádrže Šance, je přes úpravnu vody Nová Ves dodávána do vodojemu ulice Bruzovská (10 000 m3) a vodojemu Zelinkovice (4 000 m3). Tabulka 44: Skutečná dodávka a spotřeba pitné vody ve městě F-M

Dodávky vody - skutečnost v tis. m3 2002

2003

2004

2005

2006

3 547,718

3 587,608

3 531,342

3 454,144

3 428,233

181,111

154,658

182,69

0

0

- převzatá

3 935,833

3 974,372

3 882,414

3 963,05

3 926,977

Voda fakturovaná

2 970,162

2 952,394

2 886,916

2 789,753

2 746,336

z toho

1 898,816

1 879,847

1 836,023

1 753,085

1 735,282

1 071,346

1 072,547

1 050,893

1 036,668

1 011,054

5 111

5 175

5 241

5 298

5 400

3

Voda určená k realizaci (tis. m ) z toho

- z vlast. zdrojů

- obyvatelstvo

- ostatní Počet vodoměrů

Zdroj: SmVaK - regionální správa Frýdek-Místek, stav k 31. 12. 2006

- 87 -


8.2.2 Kanalizační síť Město je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí v délce 128,195 km. Pro účely čištění splaškových vod byla ve městě v roce 1967 uvedena do provozu mechanickobiologická ČOV Frýdek-Místek. V roce 1995 došlo k výstavbě nové ČOV, která zahrnovala i část původních rekonstruovaných objektů. V letech 2006-2007 proběhla rekonstrukce, která spočívala ve změně stávající technologie biologického čištění ČOV na kaskádovou aktivaci s doplněním tzv. postdenitrifikace. ČOV má kapacitu 38 541 m3.den-1 s účinností dle BSK5 92,5 % s tím, že je počítáno i s napojením přilehlých širších příměstských oblastí Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec, Palkovice, Metylovice, Baška, Staré Město, Skalice, Dobrá, Nošovice, Vyšní Lhoty a Nižní Lhoty. Na ČOV Frýdek-Místek dochází rovněž k likvidaci dovážených předčištěných splaškových vod ze žump a septiků rodinných domků. V městských částech Frýdku-Místku, a to Skalici, Lískovci, Chlebovicích a Lysůvkách není vybudována soustavná kanalizační síť.

Tabulka 45: Kanalizační síť na území města Frýdku-Místku

Rok Ukazatel 2001

2002

2003

2004

Délka kanalizační sítě (km)

121,14

124,83

124,83

126,855

Počet přípojek

2 754

2 595

2 607

4 501 718

4 084 685

4 043 585

Množství vypouštěných odp. vod celkem (m3)

2005

2006

2 619

127,255 2 619

128,195 3 089

3 828 175

4 152 000

3 211 123

Zdroj: SmVaK - regionální správa Frýdek-Místek, stav k 31. 12. 2006

8.3 Zásobování elektřinou Zásobování elektrickou energií na území statutárního města Frýdek-Místek provádí firmy skupiny ČEZ. Tyto procesně řízené firmy zajišťují celý řetěz činností od transportu elektrické energie, přes její prodej, měření, fakturaci, údržbu a provoz distribučních zařízení, rozvoj energetické distibuční soustavy a to dle své specializace a kompetence. Potřeba elektrického příkonu města je kryta z rozvoden Lískovec, Riviéra a distibučních sítí VVN, VN, NN.

- 88 -


Firma Válcovny plechu Frýdek-Místek je napojena na vedení 110 kV a má vlastní rozvodnu a transformaci VVN/VN. Na území města nejsou relevantní zdroje elektrické energie (2 malé vodní elektrárny a několik dieselagregátů sloužících odběratelům jako náhradní zdroje při výpadku distribuční sítě). Stávající distribuce elektřiny ve městě probíhá na hladinách 22 kV a 0,4 kV. Rozsah zařízení narůstá s rozvojem bytové výstavby a podnikatelských aktivit ve městě. Ve městské části města jsou zařízení pod zemí (kabely) v částech venkovních a okrajových jsou vedení nadzemní. Nárůst spotřeby je kryt rozšiřováním elektrizační soustavy, zejména dostavbou trafostanic a distribučních vedení.

8.4 Zásobování teplem Distep, a.s. je téměř z devadesáti procent dodavatelem tepelné energie ze soustavy centrálního zásobování teplem na území města Frýdku-Místku. Společnost byla založena statutárním městem Frýdek-Místek v roce 1995. Tepelnou energii pro ústřední vytápění (ÚT) a teplou užitkovou vodu (TUV) dodává společnost zákazníkům sekundárními rozvody tepla do 1139 odběrných míst, z nichž 939 je převážně bytového charakteru a 200 míst má převážně nebytový charakter. Jsou to především školy, školky, obchody, restaurace apod. Nejvýznamnější místo zaujímají tedy domácnosti, kdy v roce 2007 bylo zásobováno teplem 18.350 bytových jednotek. Základní kapitál společnosti k 31. 12. 2006 činil 355 240 tis. Kč a je tvořen především 57 předávacími stanicemi, 148 objektovými předávacími stanicemi, 23 automatickými tlakovými stanicemi, sekundárními rozvody tepla a teplé užitkové vody v délce cca 38 km a vodovodním řádem.

8.5 Zásobování plynem Zásobování plynem zajišťuje na území města Frýdku-Místku Severomoravská plynárenská, a.s. Ostrava. Město je v současné době napojeno na systém dálkových VTL plynovodů, přivádějících zemní plyn (zemní plyn naftový) do Ostravské aglomerace. Jedná se o plynovody: • DN 500, PN 40

Příbor-Suchá

(612 041) - 89 -


• DN 300, PN 25

Rychaltice-Přemyšov

• DN 500, PN 25

Příbor-Suchá

(613 071) (613 054)

Z těchto plynovodů jsou pro statutární město Frýdek-Místek provedeny následující odbočky: • DN 300, PN 25

Rychaltice-Místek

(613 057)

• DN 200, PN 40

Propoj ZP Sviadnov

(612 025)

• DN 200, PN 25

VÚHŽ Dobrá

(613 014)

• DN 300/150, PN 25 Staříč-Lískovec

(613 002)

8.6 Telekomunikace Statutární město Frýdek-Místek telekomunikačně spadá do středového místního telefonního obvodu (MTO) Frýdek-Místek jako součást uzlového telefonního obvodu (UTO) Frýdek-Místek a tranzitního obvodu (TTO) Ostrava. Provozovateli veřejných telekomunikačních služeb na území města FrýdkuMístku jsou: • Společnost Telefonica O2 Czech Republic (pevné a mobilní linky) • České Radiokomunikace, a.s. (pevné a mobilní linky) Mobilní operátoři: • U:fon • Vodafone • T-Mobile • Telefónica O2. Na území města Frýdku-Místku jsou v provozu 2 sítě – analogová a digitální, které pracují ve vzájemném překryvu. Analogové ústředny byly budovány od 60-tých let a poslední rozšíření analogové ústředny bylo realizováno v roce 1991. Výstavba digitálních ústředen byla ve městě započata v roce 1995 uvedením řídící ústředny HOST do provozu. V roce 1997 byly digitální ústředny doplněny o nový software, který umožňuje ve městě Frýdku-Místku poskytovat služby se souhrnným názvem euro ISDN (Integrated Services Digital Network). - 90 -


9 Správa věcí veřejných Frýdek-Místek je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, statutárním městem. Je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

9.1 Orgány statutárního města Frýdku-Místku Orgány statutárního města Frýdku-Místku jsou zastupitelstvo města, rada města, primátor a magistrát města. Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo města. Současné čtyřicetičlenné zastupitelstvo bylo zvoleno v listopadu 2006 na čtyřleté období. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva svolává a zpravidla řídí primátor města. Zastupitelstvo je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Zasedání zastupitelstva města jsou veřejná, magistrát města Frýdku-Místku informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání. Aktuální program nejbližšího jednání zastupitelstva je zveřejňován stejně jako další plánované termíny zasedání na stránkách statutárního města Frýdku-Místku (www.frydekmistek.cz). Výkonným orgánem města v samostatné působnosti je Rada města FrýdkuMístku, která je volena z řad členů zastupitelstva a je mu odpovědná. Rada města má na základě rozhodnutí ustavujícího zasedání zastupitelstva následující složení: primátorka Ing. Eva Richtrová (ČSSD), náměstci Mgr. Petr Cvik (ČSSD), Mgr. Michal Pobucký, DiS. (ČSSD) a JUDr. Miroslav Dokoupil (KSČM), a dále Mgr. Ivan Vrba (KSČM), MUDr. Miroslav Adam, Mgr. Jarmila Kožušníková, Ing. Petr Rafaj a Jiří Zaoral (všichni ČSSD). Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné, harmonogram zasedání je zveřejněn na stránkách statutárního města Frýdku-Místku. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva města a jiné osoby. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejich členů. Primátor zastupuje město navenek. Primátora a jeho náměstky volí do funkcí zastupitelstvo města z řad svých členů. Primátorkou je Ing. Eva Richtrová (ČSSD). Magistrát města Frýdku-Místku má 15 odborů: - 91 -


Odbor dopravy a silničního hospodářství Odbor finanční Odbor informačních technologií Odbor investiční Odbor kancelář primátora Odbor právní Odbor sociální péče Odbor sociálních služeb Odbor správy obecního majetku Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy Odbor územního rozvoje a stavebního řádu Odbor vnitřních věcí Odbor životního prostředí a zemědělství Živnostenský úřad Útvar kvality a auditu Zvláštním orgánem dle zákona o obcích je Městská policie Frýdek-Místek, která plní úkoly při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku na území statutárního města Frýdku-Místku:

9.2 Výměna zkušeností, partnerská města 9.2.1 Partnerská města Statutární město Frýdek-Místek má následující partnerská města: 1) Ames – Iowa, USA - Dohoda o družebních vztazích z 1.10.1993. - Návštěva amerických zástupců ve F-M v roce 1995. - Česká delegace v USA v roce 1996. - Deklarace partnerství měst F-M a Ames z 30.11.1996. - Předmětem deklarace jsou různé formy výměny a spolupráce v oblasti: - školství; - zdravotnictví; - cestovního ruchu; - 92 -


- podnikání; - kultury; - sportu a dalších odvětvích, která mohou být vzájemně prospěšná. - V roce 1996 první kontakty v oblasti školství. - Česká delegace v USA v roce 2000. - Návštěva amerických zástupců v roce 2001. - Česká delegace v USA v květnu 2006. - Návštěva amerických zástupců ve Frýdku-Místku 25.9. - 30.9.2008. 2) Gradačac – Bosna a Hercegovina - Dne 23.2.2004 získán kontakt z české ambasády, zájem spolupracovat. - Deklarace o partnerství a spolupráci mezi městy F-M a Gradačac z 21. 2. 2006. - Strany budou prohlubovat kontakty hlavně v oblastech: - kultury a vzdělávání; - spolupráce mezi školami a sportovními kluby; - rozvoje turistiky a cestovního ruchu; - partnerství ve společných projektech, které budou směrované na programy v rámci Evropské unie; - konzultace odborníků v oblasti řízení a samosprávy; - rozvoje drobného podnikání. 3) Bielsko-Biala – Polsko - Smlouva o vzájemné spolupráci mezi městy F-M a Bielsko-Biala z 14. 7. 1999. - Strany budou podporovat a prohlubovat kontakty hlavně v oblastech: - rozvíjení vztahů v duchu vzájemné úcty porozumění a partnerství; - zabezpečení optimalizace podmínek pro spolupráci na úrovni měst, jako i na úrovni podniků a podnikatelů z obou měst a jejich okolí; - Aktivní napomáhání rozvoji spolupráci v oblasti podnikání, vzdělávání, kultury, umění, sportu a cestovního ruchu; - spolupráce v oblasti cestovního ruchu s cílem nabídnout Region MoravskoSlezských Beskyd; - konzultace odborníků zejména v oblasti řízení a samosprávy. 4) Myslowice – Polsko - 93 -


- Deklarace o partnerství mezi městy F-M a Myslowice z 14.6.2004. - Strany budou podporovat a prohlubovat kontakty hlavně v oblastech: - kultury, vzdělávání, osvěty; - rozvoje spolupráce mezi školami; - rozvoje turistiky a sportu; - partnerství ve společných projektech, které budou směrované na programy technické pomoci v Evropské unii. - Dohoda o partnerství a spolupráci mezi městy F-M a Myslowice z 2. 12. 2004. 5) Nikaia – Řecko - Protokol o sbratření města F-M a Nikea – 6.10.1987 (není podepsán). - Dodatek č. 1 protokolu o přátelství a spolupráci mezi městy F-M a Nikea z 4.5.1988. - Návrh dohody o přátelství a spolupráci mezi městy Frýdek-Místek a Nikea na období 1987-1990 - není podepsán. - Deklarace vzájemné spolupráce mezi Frýdek-Místek a Nikaia - (rozjednáno od r. 2005), mělo by se jednat o prohlubování vztahů v oblasti podnikání, vzdělávání, kultury, umění, sportu a cestovního ruchu). 6) Urjupinsk – Ruská federace - V červnu 2003 obdržela Kancelář Senátu PČR žádost o obnovení spolupráce města Urjupinsk s městem Frýdek-Místek. - 15.9.2003 byla tato zpráva předložena zastupitelstva města s tím, že bylo dohledáno jen pár dokumentů o spolupráci, která vznikla v roce 1966 podepsáním dohody oběma okresy. Zastupitelstvo uložilo svým usnesením jednat s představiteli města o možnostech pokračování spolupráce. - Existuje Dohoda o přátelství a vzájemné spolupráci mezi pracujícími okresu FrýdekMístek Severomoravského kraje ČSSR a pracujícími okresu Urjupinsk Volgogradské oblastí SSSR. - Smlouva o družební spolupráci mezi městy Urjupinsk a F-M nebyla zatím podepsána (pouze rozjednána). 7) Jalta – Ukrajina - Delegace F-M navštívila Jaltu v roce 2001. - Protokol Záměr uzavřít smlouvu o spolupráci mezi městem Jaltou a městem FrýdekMístek – podepsáno 12.2. 2002. - 94 -


- Ukrajinskou delegaci jsme přijali v roce 2002. 8) Žilina – Slovensko - Deklarace o partnerství a spolupráci mezi městy Žilina a F-M podepsána 18. 7. 2008. - Obě strany budou podporovat a prohlubovat kontakty hlavně v těchto oblastech: - Kultura a vzdělávání; - Spolupráce mezi školami a sportovními kluby; - Rozvoj turistiky a cestovního ruchu; - Partnerství ve společných projektech, které budou směřovat na programy v rámci Evropské unie, Euroregionu Beskydy; - Konzultace odborníků v oblasti řízení samosprávy; - Rozvoj malého podnikání.

9.2.2 Euroregion Beskydy Euroregion Beskydy vznikl jako historicky první euroregion spojující hranice tří postkomunistických zemí – Polska, Česka a Slovenska. Podporuje na regionální úrovni všechny činnosti, které vedou k prohlubování spolupráce těchto tří členských zemí Evropské unie. Hlavním cílem tohoto česko–polsko–slovenského společenství jsou společné aktivity za účelem rovnoměrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech. Centrem euroregionu jsou města: na české straně statutární město FrýdekMístek, na polské straně Bielsko-Biala a na slovenské straně Žilina. Euroregionem prochází hlavní tah spojující severní, jižní a východní Evropu. Z hlediska státní správy zahrnuje euroregion v ČR okres Frýdek-Místek a příhraniční část okresu Karviná, v Polsku vojvodství Bielsko-Biala a na Slovensku města a obce Žilinského kraje. Na české straně je členy Euroregionu Beskydy sedm sdružení: Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice, Sdružení obcí povodí Morávky, Sdružení obcí Slezská brána, Zájmové sdružení Frýdlantsko–Beskydy, Sdružení obcí povodí Stonávky, Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady, Sdružení obcí Frýdecko–Místecka.

- 95 -


9.3 Další instituce veřejné správy na území města Finanční úřad ve Frýdku-Místku Na poříčí 3208 738 01 Frýdek-Místek 558 605 111 [email protected] Úřad práce ve Frýdku-Místku Na Poříčí 3510 738 01 Frýdek-Místek 950 113 111 [email protected] Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj Katastrální pracoviště Frýdek-Místek T.G.Masaryka 453 738 01 Frýdek-Místek 558 622 376 [email protected] OSSZ Frýdek-Místek Palackého 115 738 01 Frýdek-Místek 558 604 700 [email protected] Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje - územní pracoviště Frýdek-Místek Palackého 121 738 01 Frýdek-Místek 558 418 111 [email protected]

- 96 -


10 SWOT analýza města 10.1 SWOT analýza – vnitřní prostředí 10.1.1 Silné stránky Doprava • Výhodná poloha města z hlediska blízkosti příhraničí a města Ostravy, dobré silniční spojení v těchto směrech (R48, I/56, R56) • Rozvinutá a optimalizovaná síť Městské hromadné dopravy • Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí Ekonomika • Klesající míra nezaměstnanosti • Vybudované průmyslové zóny na území města Cestovní ruch, kultura, památky a sport • Atraktivní geografická poloha z hlediska rozvíjení cestovního ruchu (blízkost Beskyd) • Rozvinutá síť kvalitních ubytovacích zařízení • Existence velkého množství sportovních a kulturních spolků • Aktivní role Beskydského informačního centra • Síť cyklostezek Životní prostředí • Fungující systém odpadového hospodářství • Efektivní lesní hospodářství na území statutárního města Frýdek-Místek • Existence lokalit (již existujících parků a veřejných prostranství) vhodných pro vytvoření oddychových zón v zastavěné části města • Blízkost CHKO, EVL, PO Beskydy Školství • Široká základna základního a předškolního vzdělávání • Přítomnost středoškolského a učňovského vzdělávání - 97 -


• Přítomnost vyšších odborných škol na území města Sociální služby • Široká nabídka a dostatečná kapacita sociálních a zdravotních služeb

10.1.2 Slabé stránky Doprava • Zvýšená tranzitní doprava přes centrum města • Nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města • Nedostatečné a nepřímé napojení na železniční síť TEN-T • Nepřímé napojení na dálniční síť České republiky • Nedostatečně uzpůsobená infrastruktura místních komunikací pro klidný život obyvatel ve městě Ekonomika • Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel Cestovní ruch, kultura, památky a sport • Nedostatečná kapacita a nabídka kvalitních sportovních a kulturních zařízení na území města • Zastaralost současné infrastruktury pro volnočasové aktivity Životní prostředí • Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) • Zatížení životního prostředí dopravou • Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města Bydlení • Bytový fond ze 70. a 80. let Sociální služby • Nedostatečná bezbariérovost města • Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory

- 98 -


10.2 SWOT analýza – vnější prostředí 10.2.1 Příležitosti Oblast Doprava • Zaměstnávání nezaměstnaných při úklidu a čištění sítě komunikací • Realizace obchvatu města Oblast Ekonomika • Zvyšující se atraktivita oblasti pro investory – vytváření nových pracovních míst • Využití prostředků Strukturálních fondů v období 2007 - 2013 Oblast Cestovní ruch, kultura, památky a sport • Realizace výstavby dalších cyklostezek a podpora památkové péče • Rekonstrukce kulturních zařízení ve městě • Výstavba polyfunkčního zařízení Bydlení • Přísun investic na rozvoj bydlení Sociální služby • Lepší spolupráce mezi poskytovateli • Nový zákon o sociálních službách • Zapojení cílových skupin do komunitního s financováním z rozpočtu města FM

plánování

a

provázanost

10.2.2 Ohrožení Oblast Doprava • Nedostatečná aktivita při řešení nedostatečného a nepřímého napojení na železniční síť TEN-T • Možný odklad napojení na dálniční síť České republiky • Možný odklad elektrifikace a rozšíření Ostrava – Frýdek-Místek - Český Těšín

- 99 -


Oblast Ekonomika • Zvyšující se počet obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity – snižování mzdové úrovně • Růst cen nemovitostí Oblast Cestovní ruch, kultura, památky a sport • Zhoršující se stav kulturních zařízení ve městě Bydlení • Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách • Migrace obyvatelstva za prací zejména v důsledku nevytváření nových pracovních míst • Rostoucí ceny bytů Sociální služby • Neochota uživatelů podílet se na financování služeb • Rasová diskriminace • Změna politického klimatu po komunálních volbách

- 100 -


11 Souhrnné zhodnocení podmínek zdůvodnění výběru tématu

rozvoje

města,

11.1 Posouzení trendů spojených s problémovými, resp. rozvojovými oblastmi hospodářského a sociálního vývoje města Trendem dnešní doby v oblasti udržitelného rozvoje regionů je všestranné zkvalitnění prostředí měst a obcí v souladu s jejich rozvojem a potřebami obyvatelů. To bylo i předmětem zhodnocení statutárního města Frýdku-Místku, který se zaměřil na výběr tématu potřebné intervence. Předpokladem pro podporu zdravého životního stylu obyvatel města je vytvoření všech podmínek, které mají vliv na kvalitu jejich bydlení, dostupnost zdravotních a sociálních služeb, služeb občanské vybavenosti, na podporu vytváření odpovídajících pracovních příležitostí a zejména na jejich volnočasové aktivity. Statutární město Frýdek-Místek má obrovský potenciál, který je nezbytný pro rozvoj a zvýšení atraktivity města a to zejména v oblasti kulturních, společenských a sportovních zařízení, které jsou jedním z důležitých předpokladů pro vytvoření požadovaného zázemí města. To má být zárukou pro smysluplné trávení volného času, rozvoj vzdělanosti a informovanosti a podporu soudržnosti místních komunit. Jedině tím se město stává pro své obyvatele a okolí přitažlivější a atraktivnější.

11.2

Dílčí závěry socioekonomické analýzy

11.2.1 Obyvatelstvo Statutární město Frýdek-Místek patří k velkým městům s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí v jižní části Ostravské sídelní aglomerace. Ve Frýdku-Místku žije necelých 60 000 obyvatel. Počet obyvatel stále mírně klesá a to zejména z důvodu ekonomických změn v regionu. Předpokládá se, že se tento trend zastaví a počet obyvatel bude stagnovat a dojde k jejich růstu. Průměrný věk obyvatel města Frýdku-Místku je 39 let zejména pak převažuje obyvatelstvo v produktivním věku. Zastoupení obyvatel v poproduktivním věku je již delší dobu nepříznivé, neustále jejich počet narůstá, což odpovídá současnému trendu stárnutí populace, jehož důsledkem je předpoklad zvýšených nároků na odpovídající kapacitu sociálních a zdravotních zařízení a služeb. - 101 -


Úroveň vzdělanosti občanů je o něco nižší než celostátní hodnoty a proto je důležité snažit se tuto úroveň vzhledem k funkčně velikostnímu významu Frýdku-Místku, zvýšit. Území Frýdku-Místku se vyznačuje převážně monofunkčním charakterem, tj. sídliště bytových domů, vilové čtvrti, průmyslové zóny. Většina obyvatel Frýdku-Místku, tj. 84,41 % bydlí převážně v bytových domech, které jsou soustředěny v městských částech Frýdek a Místek. Ve Frýdku se nacházejí převážně na sídlišti Slezská, v Místku na sídlištích Riviéra a Kolaříkova. Současným problémem sídlišť je nedostatek parkovacích míst a to z důvodu zvyšující se životní úrovně obyvatel, kteří vlastní více než jeden automobil, které nestačí stávající parkoviště absorbovat.

11.2.2 Ekonomika, ekonomický rozvoj Statutární město Frýdek-Místek i celý okres Frýdek-Místek lze charakterizovat vzhledem k jeho vhodné poloze, hospodářské tradici i kvalifikované pracovní síle, jako oblast s výrazným potencionálem růstu. Z průmyslové výroby je nejvýznamněji zastoupeno hutnictví a textilní průmysl. Zemědělská produkce je založena především na pěstování pšenice, kukuřice a brambor. Hojně je také rozšířeno pěstování ovoce a zeleniny. Na vesnicích a v okrajových částech města se chová skot, ovce a prasata. Ve srovnání s ostatními regiony České republiky, je oblast Moravskoslezského kraje velmi výhodným místem pro investování. Je zde vyšší míra nezaměstnanosti, dostatečný počet kvalifikované pracovní síly a relativně nízké mzdové náklady. Vhodné pro investory jsou tři průmyslové zóny, které jsou se nachází ve městě, tj. průmyslová zóna Chlebovice, Lískovec a potencionálně rozvojová zóna Frýdek-Místek – kasárna. V posledních letech klade město velký důraz na rozvoj školství a vzdělanosti. To souvisí s kvalitou výuky ve školských zařízeních, s rozvojem volnočasových aktivit a zejména s modernizací objektů školských, kulturních a sportovních zařízení. Město si rovněž uvědomuje důležitou roli celoživotního vzdělávání a jeho nutnou podporu. Míra nezaměstnanosti ve Frýdku-Místku neustále klesá a k 31. 10. 2007 činila již pouze 8,66%. Jde o nejnižší míru nezaměstnanosti za posledních 10 let. Očekává se, že pokles nezaměstnanosti bude i v následujících měsících pokračovat nebo nebude tak výrazný.

- 102 -


Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání ve Frýdku-Místku je rovněž příznivý, počet uchazečů klesá a počet volných pracovních míst naopak roste. Nejohroženější skupinou osob hledající práci jsou ve Frýdku-Místku osoby, které jsou evidovány na Úřadu práce déle než 6 měsíců. Jejich počet sice neustálé klesá, ale nadále tvoří asi 60% všech uchazečů o zaměstnání. Naopak pozitivní je pokles u osob se zdravotním postižením, absolventů a mladistvých.

11.2.3 Sociální integrace – sociální a zdravotní služby Ve Frýdku-Místku v posledních letech tato oblast zaznamenala období prudkého rozvoje. Vzhledem k tomu, že potřeby občanů se mění a vyvíjí bylo zahájeno komunitní plánování sociálních služeb a v roce 2007 zpracován Komunitní plán, který je založen na zapojení všech cílových skupin do komunitního plánování sociálních služeb, vychází ze soustavné spolupráce mezi zadavatelem, poskytovateli a uživateli sociálních služeb a vede k utváření kvalitnějšího a efektivnějšího systému poskytování sociálních a zdravotních služeb.

11.2.4 Životní prostředí Stav životního prostředí se ve městě Frýdku-Místku se za posledních 10 let výrazně zlepšil. Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. a č. 597/2006 Sb. došlo k výraznému zpřísnění imisních limitů pro vypouštěné látky znečišťující ovzduší, které platily v minulosti, a tím došlo k poklesu jejich množství v ovzduší. Nejvýznamněji se pokles projevil u emisí tuhých znečišťujících látek a to o více než 85 %, dále pak o pokles o více než 65 % oxidu siřičitého. O polovinu byly sníženy emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého.

11.2.5 Přitažlivá města – kultura, sport a cestovní ruch Stávající nabídka sportovních, kulturních a společenských zařízení ve městě je dostatečná, ale vzhledem k neustálému nárůstu požadavků na kvalitu života a zvyšujícímu se trendu aktivního využívání volného času je nutné je rozšiřovat a zkvalitňovat požadované a odpovídající úrovni. V oblasti rozvoje cestovního ruchu ve Frýdku-Místku hrají nejdůležitější roli Beskydské informační centrum a sdružení Region Beskydy. Stávající turistická infrastruktura ve městě nabízí vhodné podmínky k provozování aktivit, významných pro rozvoj cestovního ruchu. Blízké okolí města - 103 -


nabízí řadu příležitostí pro pěší turistiku a cykloturistiku. V současné době je ve městě vybudováno cca 12,5 km značených cyklostezek, v následujících letech bude realizována výstavba dalších cyklostezek.

11.2.6 Dostupnost a mobilita, infrastruktura Ve městě existuje složitý systém technické infrastruktury, který zahrnuje dopravní zařízení a sítě. Mezi sítě patří síť vodovodní a kanalizační, elektrická a teplovodní síť včetně zásobování plynem, a telekomunikace. Město leží na důležité dopravní křižovatce, která plní funkci nástupního centra pro rekreační oblast Beskyd a obslužného centra pro široké spádové území. Město protínají silnice první, druhé a třetí třídy. V současnosti je hlavním problémem města je tranzitní doprava centrem a to z důvodu neexistence městského obchvatu. Dalším závažný problém je oblast statické dopravy, která se vyznačuje zejména nedostatkem parkovacích míst na sídlištích, nejvíce na sídlišti Slezská a v obou centrech města Frýdku a Místku. Ve všech městských částech Frýdku-Místku je vybudován veřejný vodovod. Vodovodní síť má celkovou délku 166 884 m a má celkem 5 110 ks přípojek. Město je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí v délce 128,195 km. V letech 2006-2007 proběhla rekonstrukce ČOV. V budoucnu město počítá s napojením přilehlých širších příměstských oblastí Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec, Palkovice, Metylovice, Baška, Staré Město, Skalice, Dobrá, Nošovice, Vyšní Lhoty a Nižní Lhoty.

11.2.7 Správa věcí veřejných Orgány statutárního města Frýdku-Místku jsou zastupitelstvo města, rada města, primátor a magistrát města. Magistrát města Frýdku-Místku má 15 odborů. Zvláštním orgánem dle zákona o obcích je Městská policie Frýdek-Místek, která plní úkoly při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku. Město má v současnosti 8 partnerských měst: Ames – Iowa, USA, Gradačac – Bosna a Hercegovina, Bielsko-Biala – Polsko, Myslowice – Polsko, Nikaia – Řecko, Urjupinsk – Ruská federace, Jalta – Ukrajina, Žilina – Slovensko. Město je součástí Euroregionu Beskydy, který je nástrojem spolupráce příhraničních regionů Polska, Česka a Slovenska. - 104 -


11.3 Vymezení tématu na základě výsledků získaných analýzou území Vymezení tématu je výsledkem, který vychází z analýzy území na základě stávajících dokumentů, socio-ekonomické a SWOT analýzy spolu se souhrnným zhodnocením podmínek rozvoje. Tyto analýzy napomohly určit potřebnost intervence daného tématu v souvislosti s aktivitami, které bude nutné v rámci „Přitažlivého města“ pro občany uskutečnit.

11.4 Zdůvodnění výběru tématu Téma Přitažlivého města, které je předmětem Integrovaného plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku je v souladu s nadřazenými strategiemi a je zvoleno na základě výše uvedených analýz. Je nutné uskutečnit aktivity, které s tímto tématem bezprostředně souvisí a budou mít vliv na stabilizaci a nárůst populace měst z hlediska zlepšování jejího věkového a sociálního profilu. To je jedním z předpokladů pro zvýšení atraktivity a zájmu o město pro rodiny s malými dětmi a mladé lidi. S tím souvisí i otázka lidské sounáležitosti ve vztahu ke starým lidem. Město si uvědomuje potřebnost reagovat na nastupující trend stárnutí populace. To na sebe váže potřebnost vytvoření bezbariérového města a důležitost pomoci potřebným při překonávání bariér a snahu o snížení rizika sociálního vyloučení a závislosti. Z tohoto důvodu musí dojít ke zklidnění dopravy uvnitř města. Statutární město Frýdek-Místek chce usilovat o pozitivní image, která je zajímavá jak pro jeho obyvatele, tak i pro turisty a návštěvníky. Toto úsilí je zaměřeno na kvalitu života v obou částích města a zejména pak v jeho okrajových čtvrtích. Velký důraz je kladen na občanskou vybavenost v souvislosti s rozvojem a modernizací kulturního, společenského a sportovního zázemí, které jsou místem pro trávení volného času. Ty musí být zárukou kvality a pestrosti nabízených volnočasových aktivit. Město disponuje obrovským potenciálem zázemí pro volnočasové aktivity a to se odráží zejména na zájmu občanů o akce kulturního, společenského a sportovního charakteru. Statutární město Frýdek-Místek zvolilo téma, které nejvíce ovlivní dostupnost a kvalitu těchto akcí s důrazem na zvýšení kvality města jako místa, které se stává pro jeho obyvatele a návštěvníky přitažlivé a atraktivní.

- 105 -


Kulturní zázemí města zajišťují z velké části příspěvková organizace města, tj. Národní dům s.r.o., která provozuje zařízení Národní dům, Novou scénu Vlast, kino Petra Bezruče a divadélko Čtyřlístek. V Národním domě se pořádají koncerty, divadla, pohybové, taneční a jazykové kurzy. V zařízeních Nová scéna Vlast a Čtyřlístek vystupují divadelní a ochotnické soubory. Koncerty jsou pořádány ve Filmovém klubu. Dále pak je ve městě Městská knihovna a frýdecký zámek ze 17. století, který je nejvýznamnější architektonická památkou a zároveň centrem kulturního života města. V zámku je umístěno Muzeum Beskyd s rozsáhlou stálou expozicí celého beskydského a pobeskydského regionu. V objektu zámku se pravidelně konají nejrůznější výstavy, koncerty a dramatické pořady. Nejvýznamnější kulturní akcí z hlediska nadregionálního dopadu je bezesporu Mezinárodní folklórní festival, jehož poslední ročníky byly velmi úspěšné. Ve FrýdkuMístku se pořádá celá řada letních akcí pod hlavičkou Beskydské VESELÉTO. Další kulturní akce, které jsou pro obyvatele pravidelně pořádány jsou: Velikonoční jarmark (březen), Mezinárodní folklórní festival (červen), Indiáni ve Frýdku (červenec), Jazz ve městě (červenec), Beskydy sound 08 (srpen), Muzikántské zně (srpen), Frýdecké historické slavnosti (srpen). Jen za období leden – duben vystoupilo na území města na 16 divadelních souborů z celé ČR, například divadelní soubory Karlovy Vary, Havlíčkův Brod, Opava, Liberec. Zájem občanů nejen z Frýdecka-Místecka o volnočasové aktivity je velký a proto je nutné v souvislosti s náročností doby zrekonstruovat stávající zařízení tak, aby vyhověla těmto požadavkům. Na území města působí cca 100 zájmových organizací pro děti a mládež. Oblast práce s dětmi a mládeží je ve statutárním městě Frýdku-Místku velmi široká – od pravidelné zájmové kulturní a sportovní činnosti, přes různé spolky až po práci s rizikovými skupinami a neorganizovatelnými dětmi. Statutární město Frýdek-Místek je zakladatelem společnosti Sportplex spol. s r.o., která provozuje na území samotného města včetně okrajových částí řadu sportovních zařízení. Ve městě jsou v provozu 4 objekty pro vodní sporty, 16 sportovních areálů a hal. Ty jsou doplněny i menšími zařízeními pro fitness, dětská hřiště a tělocvičny při školských zařízeních.

- 106 -


Stávající nabídka sportovních zařízení ve městě je poměrně dostatečná. V rámci neustálého zlepšování kvality života obyvatel je nutné tuto nabídku neustále rozšiřovat. Jedině tak může být zaručena kvalita a rozmanitost aktivního využívání volného času dospívající mládeže a dětí, na které je nutné pozitivně působit v době, kdy se utváří a formují jejich osobnosti. Město postrádá víceúčelové zařízení určené nejen ke sportu, ale i oddechu a rekreaci. Navíc ve frýdecké části města vzhledem k hustotě jejího osídlení chybí moderní tělocvična, kterou by mohly děti a mládež využívat pro míčové sporty. Řešením je realizace Víceúčelového sportoviště v areálu Střední školy strojírenské a dopravní a Revitalizace areálu bývalých kasáren ve frýdeckém lese. V případě rekonstrukcí a dostavby stávajících objektů určených pro volnočasové aktivity, dojde ke zvrácení trendu, kdy jinak prostory věkem postupně ztrácejí své původní poslání a nenabízejí plnohodnotné kulturně-sportovní vyžití. Neoptimální stav objektů může mít za následek omezení provozu, snížení bezpečnosti a z toho plynoucí úbytek návštěvníků. Modernizací a rekonstrukcí objektů dojde ke snížení tlaku na výstavbu nových objektů v dané lokalitě. Ty budou plně využity ke svým účelům a jejich provoz se zefektivní. Realizací výše uvedených aktivit dojde k naplnění cíle prioritní osy, která je zaměřena na všestranný rozvoj, zvelebení a zlepšení kvality města v rámci jeho udržitelného rozvoje. To pozitivně ovlivní zejména jeho občanskou vybavenost, kvalitu a nabídku volnočasových aktivit. Dojde ke zhodnocení již existujících kulturních a sportovních zařízení a k doplnění chybějící infrastruktury. Na druhé straně jednou z největších slabin města je nedostatečná kvalita životního prostředí ve smyslu estetické ale i ekologické hodnoty urbanizované krajiny, proto se logicky nabízí druhá skupina aktivit zaměřených právě na zlepšení stavu městského prostředí a to jak regenerací zelených ploch ve městě, tak i obnovou kulturně historické části centra města. Obě opatření se vzájemně velice vhodně doplňují a v souvislosti s výše uvedeným popisem jsou právě takovými skupinami aktivit, které budou po realizaci přispívat k atraktivitě města jak pro místní občany, tak i pro návštěvníky.

- 107 -


III. POPIS ZÓNY / TÉMATU 1 Kvantitativní i kvalitativní popis zóny/tématu Statutární město Frýdek-Místek je historicky vnímáno spíše jako průmyslové centrum a díky tomu, že je de facto součástí Ostravské sídelní aglomerace, je tento obraz dále posilován. Díky tomu, že situace v národním, ale i evropském kontextu je zcela odlišná od druhé poloviny 20. století, pociťuje město potřebu postupné změny v moderní sídlo, které odpovídá nárokům občanů i návštěvníků na plnohodnotný život i vyžití. Přitažlivost města může být hodnocena z více hledisek a nároků na kvalitu života, ale dva hlavní směry hodnocení jsou přitažlivost města z hlediska občana ve městě nebo jeho bezprostřední blízkosti bydlícího a přitažlivost z hlediska turisty či náhodného návštěvníka. Zatímco turisté (návštěvníci) ve městě kladou větší důraz na aktivní vyžití ve smyslu sportů, zajímavostí v jiných místech neopakovatelných (kulturní či přírodní památky) a okamžitě dostupného vyžití, z hlediska dělení služeb tedy spíše krátkodobého charakteru, obyvatelé města mají potřeby v některých ohledech odlišné. Obyvatelé města hodnotí přitažlivost svého bydliště na jednu stranu podle vlastní kvality prostředí (tj. hlučnost, prašnost, zápachy), bezpečnosti (kriminalita, doprava, stavebnictví) což je vnímání shodné s návštěvníky. Na stranu druhou z hlediska služeb je kladen větší důraz na služby ve směru každodenních potřeb (zdravotnictví, obchod, sociální oblast atd., tedy obecně služby občanské vybavenosti) a to ve smyslu průběžné kvality a stálosti těchto služeb, což je parametr, který turista nebo náhodný návštěvník nemůže vnímat, tudíž jej ani nehodnotí. Dále pak i sektor dopravy a to ve všech základních podobách, tj. soukromá osobní doprava (osobní automobily, prostupnost města pro ně), hromadná doprava osob, doprava v klidu (parkoviště a odstavné plochy) a nakonec doprava ve smyslu pěšího pohybu po městě (chodníky, přechody pro chodce, pochozí plochy v parcích a dalších veřejných prostranstvích). Samozřejmě, že standardní turistické zajímavosti (nemovité památky, muzea, přírodní zajímavosti apod.) jsou občany města vnímány také pozitivně, nemají zcela zásadní vliv na jejich hodnocení města, stávají se tzv. přidanou hodnotou až v okamžiku, kdy jsou splněny předchozí požadavky na služby občanské vybavenosti. V přímém protikladu pak působí turistické atraktivity pro aktivní vyžití, kterými jsou například sportovní akce, velké festivaly či lokalitou neomezované adrenalinové - 108 -


více či méně sportovní zábavy. Zatímco pro turistu je to zajímavý fenomén či služba, kterou rád využije, pro občana se může jednat i o prvek, který díky velké koncentraci návštěvníků či vytvářením hlukových a světelných kulis může stát obtěžujícím faktorem. Zvláště občané ve středním a vyšším věku, jejichž podíl v populaci narůstá, vnímají velká množství návštěvníků ve městě jako nepřímý způsob „narušení soukromí“. Z tohoto ohledu není jednoduché vytvořit soubor opatření, která by uspokojovala obě hlavní cílové skupiny a současně měla reálný vliv na rozvoj statutárního města Frýdku-Místku, které si s sebou stále nese punc možná průmyslového, možná zajímavého pro podnikání, ale jistě ne přitažlivého sídla. Po zhodnocení nejsilnější stránky v tomto ohledu, kterou je zcela jistě nabídka sportovních areálů a objektů byla proto vybrána opatření směřující na posílení této silné stránky, tj. zkvalitnění nabídky kapacit pro volnočasové aktivity. Na druhé straně jednou z největších slabin města je nedostatečná kvalita životního prostředí ve smyslu estetické ale i ekologické hodnoty urbanizované krajiny, proto se logicky nabízí druhá skupina aktivit zaměřených právě na zlepšení stavu městského prostředí a to jak regenerací zelených ploch ve městě, tak i obnovou kulturně historické části centra města. Obě opatření se vzájemně velice vhodně doplňují a v souvislosti s výše uvedeným popisem jsou právě takovými skupinami aktivit, které budou po realizaci přispívat k atraktivitě města jak pro místní občany, tak i pro návštěvníky.

2 SWOT analýza IPRM (tématu) 2.1 SWOT analýza – vnitřní prostředí 2.1.1 Silné stránky •

Geografická poloha města, atraktivní město v podhůří Beskyd

•

Velké množství sportovních a volnočasových organizací

•

Zájem občanů o sportovní a kulturní aktivity

•

Vysoký počet kulturních akcí

•

Kulturní památky ve městě

•

Vysoký podíl zeleně

- 109 -


2.1.2 Slabé stránky •

Dopravní situace ve městě

•

Neuspokojivý technický památkových objektů

•

Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu

•

Pomalé odstraňování bariér pro handicapované

•

Nevyužitý potenciál pro cestovní ruch

•

Některá nedostatečně využívaná veřejná prostranství

stav

některých

kulturních,

sportovních

zařízení,

2.2 SWOT analýza – vnější prostředí 2.2.1 Příležitosti •

Vybudování obchvatu města, zlepšení dopravní dostupnosti

•

Obnova a rekonstrukce kulturních a sportovních zařízení, kulturních památek

•

Výstavba a rekonstrukce veřejných prostranství (hlavní ulice, pěší zóny, parky)

•

Účinná propagace města

•

Zlepšení podmínek života handicapovaných

•

Rozšíření nabídky služeb pro seniory a rodiny s dětmi

•

Prohloubení spolupráce s podnikatelskými subjekty na území města

2.2.2 Ohrožení •

Chátrání historických památek, kulturních a sportovních zařízení

•

Útlum sportovních a kulturních aktivit ve městě

•

Snižování počtu obyvatel města

•

Zhoršení bezpečnostní situace ve městě (např. v souvislosti se spuštěním výroby v Hyundai)

3 Vize, globální cíl Vize přichází s dlouhodobým záměrem vybudovat z města přitažlivé a příjemné místo pro život všech obyvatel města a vytvářet předpoklady pro zajištění jejich kulturních, sociálně-společenských a ekonomických potřeb. Tohoto cílového stavu by mělo být dosaženo také s využitím prostředků ze Strukturálních fondů EU v rámci - 110 -


Regionálního operačního programu, resp. dalších operačních programů. Smyslem realizace IPRM, který je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi rozvoje města, bude koncentrace finančních zdrojů do vybraných částí nebo budov města a komplexní řešení existujících problémů. Globálním cílem IPRM, který vymezuje základní směřování rozvojových aktivit ve vybrané sféře města, je rozvoj kulturního a společenského prostředí ve statutárním městě Frýdek-Místek v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby se stalo přitažlivým místem pro život obyvatel. Proto statutární město Frýdek-Místek předkládá tuto svou strategickou vizi. Příjemné město pro život Statutární město Frýdek-Místek je odhodláno učinit maximum pro stabilizaci resp. nárůst své populace a o zlepšování jejího věkového a sociálního profilu. Jako základ zde vidí zvýšení své atraktivity pro mladé lidi. Chce proto zlepšit dostupnost kulturních, sportovních a společenských akcí pro trávení volného času. Stejně tak chápe, že je nutno reagovat na zvyšující se podíl starších spoluobčanů podporou revitalizace místních komunikací a parků a zklidňování dopravy uvnitř města. Město bude také usilovat o to, aby se kvalita života v centru města postupně sbližovala s okrajovými částmi. V zájmu zlepšení životního prostředí ve městě se bude dále podporovat optimalizovaný a funkční systém městské hromadné dopravy. Při zlepšování údržby a pořádku na místních komunikacích se bude počítat se zapojením nezaměstnaných obyvatelů města. Statutární město Frýdek-Místek bude v úhrnu usilovat o to, aby pozitivní image města neoslovovala jen jeho návštěvníky, ale i stálé obyvatele. Komunikující a dobře spravované město Statutární město Frýdek-Místek chce budovat svou správu jako službu občanům i podnikatelům. Pro dosažení tohoto záměru hodlá svůj rozvoj postavit na strategickém základě, a to prostřednictvím rozvoje projektového řízení na bázi Strategického plánu. Jako trvalý úkol chápe město v této souvislosti optimalizaci hospodaření se svým veřejným majetkem a rozpočtem. Důvěryhodnost tohoto počínání chce podepřít důsledným bojem s riziky korupce ve vlastní správě. Město bude dbát o růst podílu občanů na tvorbě a kontrole dalšího rozvoje města, o rozvoj partnerství soukromého a veřejného sektoru ve městě. V tomto duchu - 111 -


bude vytvářet podmínky pro plnou informovanost občanů o dění ve městě, o rozvoj společenského dialogu ve městě i pro rozvoj aktivit občanských organizací. Smyslem těchto aktivit je posilovat v občanech pocit sounáležitosti s městem a odpovědnosti za jeho osud, vzhled i veřejné dění a budovat tak prostředí pro růst politické kultury při správě věcí veřejných.

Statutární město Frýdek-Místek bude místo se zdravým a kvalitním životem všech obyvatel, spokojeným bydlením, dostupnými zdravotními a sociálními službami pro seniory, nabízející kvalitní a odpovídající pracovní příležitosti, vzdělání, kulturní a sportovní vyžití pro místní obyvatele. Statutární město Frýdek-Místek bude rozvíjet a podporovat kulturní, společenské a sportovní zázemí pro zajištění sounáležitosti místních obyvatel s územím mikroregionu. Statutární město Frýdek-Místek bude využívat územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu zájmů ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje.

4 Stanovení cílů, strategie, soulad s nadřazenými dokumenty Cílový stav IPRM Frýdek-Místek Přitažlivé město je vyjádřen globálním cílem:

„Všestranně zkvalitnit prostředí města a jeho občanskou vybavenost pro spokojený život obyvatel v souladu s potřebami jeho udržitelného rozvoje.“ Tohoto cíle bude dosaženo rekonstrukcí sportovní infrastruktury, revitalizací veřejných prostranství a nevyužívaného území. Naplnění tohoto cíle povede k silnějšímu propojení a soudržnosti mezi obyvatelstvem a domovským městem a vytvoření funkčního rozvojového pólu regionu. Globální cíl IPRM Frýdek-Místek Přitažlivé město naplňuje tyto prioritní oblasti a aktivity Metodického pokynu MMR:

- 112 -


Přitažlivá města [projekty, kterými je naplněno]: • Zvýšení kvality ekonomicky a sociálně exponovaných území, aby plnila reprezentativní, kulturní, sociální a další městské funkce (modernizace, výstavba a rekonstrukce objektů občanské vybavenosti, bezbariérové přístupy do veřejných budov). [Revitalizace ul. 8. pěšího pluku] • Rekonstrukce zanedbaných nebo nedostatečné využívaných veřejných prostranství, zejména v centrech měst a na sídlištích. [Revitalizace ul. 8. pěšího pluku, Obnova Zámeckého parku a nový park Jižní svahy – mobiliář parku včetně cestní sítě] • Zvýšení kvality zón pro bydlení a veřejné služby, včetně modernizace objektů zdravotnických zařízení. [Revitalizace ul. 8. pěšího pluku] • Regenerace lokalit typu brownfields s převážným využitím pro veřejné služby, veřejná prostranství, obchod, služby – regenerace bude podpořena pouze v souvislosti s novým nebo změněným funkčním využitím území. [Revitalizace areálu bývalých kasáren ve frýdeckém lese] • Zkvalitnění a rozšíření infrastruktury pro kulturu a volný čas, podpora zdravého způsobu života. [Rekonstrukce fotbalového areálu Stovky, Víceúčelová sportoviště v areálu Střední školy strojírenské a dopravní, Frýdek-Místek, Revitalizace areálu bývalých kasáren ve frýdeckém lese] • Revitalizace zanedbaných a upadajících částí měst [Revitalizace areálu bývalých kasáren ve frýdeckém lese] V rámci globálního cíle byly stanoveny dva specifické cíle rozvoje statutárního města Frýdek-Místek v rámci IPRM Přitažlivé město:

Globální cíl 1

Všestranně zkvalitnit prostředí města a jeho občanskou vybavenost pro spokojený život obyvatel v souladu s potřebami jeho udržitelného rozvoje

A) Specifický cíl 1.1 Vytváření podmínek pro zlepšení aktivit volnočasového vyžití obyvatel • Specifický cíl IPRM je zároveň cílem opatření. Tím je zatraktivnit Statutární město Frýdek-Místek pro bydlení, podnikání i trávení volného času vytvořením lepších podmínek volnočasového vyžití obyvatel. - 113 -


• Realizací aktivit naplňující dotčené opatření dojde ke zvýšení kvality a rozšíření poskytované nabídky volnočasových služeb. Jedná se především o zhodnocení již existujících sportovních, popř. kulturních zařízení a doplnění chybějící infrastruktury. •

Vhodnou rekonstrukcí stávajících objektů pro volnočasové aktivity dojde ke zvrácení trendu, kdy prostory věkem postupně ztrácejí své původní poslání a nenabízejí plnohodnotné kulturně-sportovní vyžití místních obyvatel. Neoptimální stav objektů může mít za následek omezení provozu, snížení bezpečnosti a z toho plynoucí úbytek návštěvníků.

B) Specifický cíl 1.2 Obnova a údržba charakteru krajiny a vzhledu města • Veřejná prostranství – ulice, parky, bulváry apod. – plní kromě funkce pobytové (obytná, veřejné vybavení, sociální kontakty) také odvozené funkce – estetická, ozdravná, prostorotvorná a hygienická (zvyšování vlhkosti vzduchu, produkce kyslíku, zachytávání prachu a tlumení hluku). Tyto prostory mají občanům sloužit také jako místo pro setkání, obchod, relaxaci a prostor, kde je možné v klidu postát v příjemném prostředí. Je tedy nutné tato místa udržovat, vybavovat je zelení či drobnou architekturou. Tyto prostory zvyšují jak kvalitu života občanů, tak atraktivitu měst a obcí pro návštěvníky.

ad A) Specifický cíl 1.1 navazuje na výstupy SWOT analýzy města: S

W

O

Existence velkého množství sportovních a kulturních spolků

ROZVINUTÍ

Zastaralost současné infrastruktury pro volnočasové aktivity

ODSTRANĚNÍ

Nedostatečná kapacita a nabídka kvalitních sportovních a kulturních zařízení na území města

NEUTRALIZACE

Zlepšení podmínek pro kulturní vyžití občanů a návštěvníků města

ROZVINUTÍ

Tento cíl rozvíjí následující strategické cíle „Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku na období 2007-2013“: Strategický cíl 1

Strategie:

Zlepšení nabídky aktivit zaměřených na využití volného času obyvatel a návštěvníků města

Využití stávající nabídky volnočasových aktivit - 114 -


Strategie:

Rozšíření stávající nabídky volnočasových aktivit

Způsob naplnění strategického cíle integrovaným plánem: rekonstrukce sportovního areálu SŠSD a fotbalového areálu umožní využití potenciálu stávající infrastruktury volného času, revitalizací areálu bývalých kasáren dojde k jejímu rozšíření. Strategický cíl 5

Podpora podnikatelského prostředí ve městě.

Strategie:

Podpora vzniku a rozvoje podnikatelských pozemků a objektů ve městě se zaměřením na využití brownfields

Projekt:

5.3 zpracování projektů regenerace a rozvoje brownfields na území města - zaměření zejména na tyto lokality: Bývalá místecká kasárna – směr Palkovice, Lokalita Rybníky a objekt staré teplé válcovny VÁLCOVNY PLECHU, a.s., Lokalita Panské Nové Dvory (bývalý objekt armády), areály nevyužitých objektů a pozemků Slezan Frýdek-Místek a.s.

Strategie:

Územní rozvoj města

Projekt:

5.14 rekonstrukce veřejných prostranství

Způsob naplnění strategického cíle integrovaným plánem: revitalizací areálu bývalých kasáren dojde k využití brownfields ve městě, bude podpořen územní rozvoj města. ad B) Specifický cíl 1.2 navazuje na výstupy SWOT analýzy města: S

W

Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí

ROZVINUTÍ

Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města

ODSTRANĚNÍ

Nedostatečně uzpůsobená infrastruktura místních komunikací pro klidný život obyvatel ve městě

NEUTRALIZACE

Tento cíl rozvíjí následující strategické cíle „Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku na období 2007-2013“: Strategický cíl 2

Soustavné zlepšování kvality života ve městě

Strategie:

Dokončení regenerace městské památkové zóny Místek

Projekty:

2.1 revitalizace obvodové komunikace ul. 8. pěšího pluku na místní komunikaci s pěší zónou 2.2 vyřešení parkování osobních automobilů při MPZ Místek - rozšíření parkovací kapacity

Strategie:

Zvyšování bezpečnosti a čistoty města

Projekt:

2.7 úpravy přechodů pro chodce se zřetelem na zvýšení dopravní bezpečnosti a přístup pro tělesně a zdravotně postižené - 115 -


Způsob naplnění strategického cíle integrovaným plánem: revitalizací ul. 8. pěšího pluku bude dokončena regenerace MPZ Místek, dojde ke zvýšení bezpečnosti a čistoty. Obnovou Zámeckého parku bude rovněž regenerována MPZ Frýdek. Strategický cíl 3

Stálé zlepšování životního bezprostředním okolí.

prostředí

ve

městě

a

jeho

Strategie:

Budování ploch veřejného prostranství ve městě

Projekt:

3.1 budování ploch veřejně přístupné zeleně v souladu s Generelem zeleně města Frýdku-Místku

Strategie:

Udržitelný rozvoj města včetně propagace

Projekt:

3.10 realizace Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Způsob naplnění strategického cíle integrovaným plánem: obnova Zámeckého parku a vybudování nového parku Jižní svahy včetně naučné stezky přispěje k rozšíření ploch veřejných prostranství a k udržitelnému rozvoji města. Strategický cíl 10 Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti města a uvnitř města. Strategie:

Zkvalitnění dopravy na území města

Projekt:

10.10 řešení bezpečnosti dopravy a chodců budováním bezpečných přechodů a kruhových objezdů

Způsob naplnění strategického cíle integrovaným plánem: revitalizací ul. 8. pěšího pluku dojde k dopravnímu zklidnění lokality a vyřešení nepříznivé situace statické dopravy.

Integrovaný plán rozvoje statutárního města Frýdek-Místek „Přitažlivé město“ je dále v souladu s Programem rozvoje Moravskoslezského kraje. V následujícím přehledu jsou vyznačeny prioritní oblasti, strategické cíle, opatření a aktivity, které IPRM statutárního města Frýdek-Místek naplňuje:

Prioritní oblast 3 – Dynamická společnost Strategický cíl 1. Vytváření podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného času, jako důležité součásti podporující zdravý životní styl a prevenci sociálně negativních jevů. Opatření 1.1 Podpora rozvoje aktivit využití volného času • Vytváření podmínek pro rozšíření zájmové činnosti ve školách • Využívání školských zařízení pro volnočasové aktivity - 116 -


Způsob naplnění opatření integrovaným plánem: Aktivity budou naplněny realizací víceúčelového sportoviště v areálu SŠSD. Opatření 1.2 Podpora rozvoje sportovních aktivit podporujících zdravý životní styl • Programy neorganizované sportovní činnosti jako součást péče lidí o vlastní zdraví • Podpora aktivit vedoucích k širšímu zapojení mládeže do sportovních klubů • Propagace zdravého životního stylu, rekreačního sportu, pohybových aktivit Způsob naplnění opatření integrovaným plánem: Aktivity budou naplněny rekonstrukcí fotbalového areálu, realizací víceúčelového sportoviště v areálu SŠSD a revitalizací areálu bývalých kasáren. Strategický cíl 2. Rozvoj kulturního života v kraji. Uchování a využití kulturního dědictví. Opatření 2.2 Rozvoj kulturních aktivit a využití památek a sbírkových fondů Aktivity v souladu s IPRM:

• Zkvalitnění ochrany hmotného i nehmotného kulturního dědictví kraje • Zlepšení současné prostorové, technické a personální situace významných vybraných kulturních zařízení. Způsob naplnění opatření integrovaným plánem: Aktivity budou naplněny realizací doplňkových projektů zaměřených na rekonstrukci památek. Prioritní oblast 5 – Vzkvétající území Strategický cíl 3. Regenerace měst jako center ekonomického rozvoje regionu Opatření 3.1 Regenerace prostředí ve městech, zejména historických center, sídlištních celků a deprivovaných částí měst Aktivity v souladu s IPRM:

• Využití brownfieldů pro rozšiřování veřejných prostor a prostor pro podnikání • Regenerace veřejných prostranství, rozšiřování zelených ploch Způsob naplnění opatření integrovaným plánem: Aktivity budou naplněny revitalizací areálu bývalých kasáren, revitalizací ul. 8. pěšího pluku a obnovou Zámeckého parku.

- 117 -


Dále je IPRM Frýdek-Místek v souladu s koncepčním dokumentem „Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska“. Dle „Akčního plánu turistického regionu Severní Morava a Slezsko“ Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Frýdek-Místek pomáhá naplňovat tyto strategické rozvojové oblasti turistické oblasti Beskydy a Valašsko: Strategická rozvojová oblast

1. Primární rozvoj

1.1 Budování nových multifunkčních areálů a atraktivit s podporou celoročního využití 1.2 Vytváření nových zábavních a volnočasových atraktivit pro rodiny s dětmi Způsob naplnění opatření integrovaným plánem: Aktivity budou naplněny revitalizací areálu bývalých kasáren. Strategická rozvojová oblast

2. Sekundární rozvoj

2.2 Rozvoj sportovních a zábavních areálů pro rozšíření programové nabídky s podporou celoročního využití Způsob naplnění opatření integrovaným plánem: Aktivity budou naplněny rekonstrukcí fotbalového areálu, realizací víceúčelového sportoviště v areálu SŠSD. Strategie dosažení specifických cílů IPRM Vedení statutárního města Frýdek-Místek chce specifických cílů IPRM dosáhnout pomocí realizace nosných prioritních projektů, na které budou navazovat další přidružené projekty. Nosné projekty způsobí tzv. „lavinový efekt“ a iniciují další investice z veřejných i privátních zdrojů. Vzhledem k předpokládaným finančním objemům je nezbytnou podmínkou pro dosažení specifických cílů spolufinancování nosných projektů z ROP NUTS II Moravskoslezsko.

- 118 -


IV. POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT Celý mechanismus naplňování cílů IPRM je vzhledem ke zdrojům financování a časovému rozvrhu realizace poměrně složitý. Specifické cíle IPRM definují jednotlivá opatření, která jsou naplňována aktivitami a dílčími projekty. Ve skutečnosti však existují nosné prioritní projekty, které jsou v rámci IPRM nenahraditelné a bez nichž nemohou být specifické cíle naplněny. IPRM není jen strategickým dokumentem, ale i taktickým nástrojem k řešení zcela konkrétních problémů města. V tabulce níže je znázorněna struktura IPRM Statutárního města Frýdku-Místku Přitažlivé město včetně vazeb jednotlivých cílů, opatření a aktivit:

Prioritní oblast 1 Přitažlivé město Cíl 1:


Opatření 1.1

Vytváření podmínek pro zlepšení aktivit volnočasového vyžití obyvatel

Aktivita 1.1.1

Opatření 1.2 Aktivita 1.2.1 Aktivita

Zkvalitňování sportovní a kulturní infrastruktury

Obnova a údržba charakteru krajiny a vzhledu města Výstavba a úprava veřejných prostranství, náměstí, ulic bulvárového typu Řízení a implementace IPRM

Specifické cíle IPRM, opatření a aktivity vycházejí z výsledků SWOT analýzy města. Jejich rozsah je však limitován zdrojem spolufinancování, kterým je oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu, prioritní osy 3 – Rozvoj měst, ROP NUTS II Moravskoslezsko. Propojení jednotlivých částí dokumentu ilustruje tabulka provázanosti SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a ROP.

- 119 -


Tabulka 46: Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a ROP

Prioritní oblast

Přitažlivé město

Cíl 1:


Opatření 1.1

Vytváření podmínek pro zlepšení aktivit volnočasového vyžití obyvatel

Aktivita 1.1.1

Zkvalitňování sportovní a kulturní infrastruktury Zastaralost současné infrastruktury pro volnočasové aktivity

řešení slabé stránky

Nedostatečná kapacita a nabídka kvalitních sportovních a kulturních zařízení na území města

rozvíjení silné stránky

Existence velkého množství sportovních a kulturních spolků

primárně rozvíjená oblast ROP

Oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu, Oblast podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb

Opatření 1.2

Obnova a údržba charakteru krajiny a vzhledu města

Aktivita 1.2.1

Výstavba a úprava veřejných prostranství, náměstí, ulic bulvárového typu Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města

řešení slabé stránky Nedostatečně uzpůsobená infrastruktura místních komunikací pro klidný život obyvatel ve městě rozvíjení silné stránky

Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí

primárně rozvíjená oblast ROP

Oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu

Aktivita

Řízení a implementace IPRM

Popis jednotlivých cílů, opatření a aktivit: Prioritní oblast 1


CÍL 1.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život obyvatel města POPIS CÍLE: Cílem je všestranně zkvalitnit prostředí města a jeho občanskou vybavenost v souladu s potřebami jeho udržitelného rozvoje. Tohoto cíle bude dosaženo rekonstrukcí sportovní infrastruktury, revitalizací veřejných prostranství a nevyužívaného území. Tyto cíle povedou k silnějšímu propojení a soudržnosti mezi obyvatelstvem a městem. OPATŘENÍ: Vytváření podmínek pro zlepšení aktivit volnočasového vyžití obyvatel VÝCHOZÍ STAV: Kulturu ve Frýdku-Místku zajišťuje z velké části příspěvková organizace města Národní dům, - 120 -


která na území města provozuje zařízení Národní dům, Novou scénu Vlast, kino Petra Bezruče a divadélko Čtyřlístek. V zařízení Národní dům se provozují koncerty a divadla, dále zabezpečuje pohybové, taneční a jazykové kurzy. V zařízeních Nová scéna Vlast a Čtyřlístek se provozují hlavně představení divadelních a ochotnických souborů, koncerty a Filmový klub. K dalším důležitým kulturním zařízením patří Městská knihovna, jejíž místecká pobočka tvoří spolu s Novou scénou Vlast jeden objekt. Nejvýznamnější architektonickou historickou památkou a centrem kulturního života ve městě je frýdecký zámek ze 17. století (v dnešní podobě od 18. století). V zámku lze navštívit Muzeum Beskyd s rozsáhlou stálou expozicí celého beskydského a pobeskydského regionu, dokumentující historii a kulturu beskydské oblasti. V objektu zámku se pravidelně konají nejrůznější výstavy, koncerty a dramatické pořady. Nejvýznamnější kulturní akcí z hlediska nadregionálního dopadu je bezesporu Mezinárodní folklórní festival, jehož poslední ročníky byly velmi úspěšné. Ve Frýdku-Místku se pořádá celá řada letních akcí pod hlavičkou Beskydské VESELÉTO. Za hlavní kulturní akce, které nemalou měrou přispívají k obohacení kulturního života, můžeme považovat Velikonoční jarmark (březen), již zmiňovaný Mezinárodní folklórní festival (červen), Indiáni ve Frýdku (červenec), Jazz ve městě (červenec), Beskydy sound 08 (srpen), Muzikántské žně (srpen) a Frýdecké historické slavnosti (srpen). Zajímavé také bylo vystoupení irského souboru Lord of the dance (březen 2008). Jen za období leden – duben vystoupilo na území města na 16 divadelních souborů z celé ČR, například divadelní soubory Karlovy Vary, Havlíčkův Brod, Opava, Liberec. Zájem občanů nejen z Frýdecko-Místecka o aktivity výše uvedených typů je velký a z tohoto důvodu by bylo prospěšné zkvalitnění kulturní infrastruktury. Na území města působí cca 100 zájmových organizací pro děti a mládež. Oblast práce s dětmi a mládeží je ve Frýdku-Místku velmi široká – od pravidelné zájmové kulturní a sportovní činnosti, přes různé spolky až po práci s rizikovými skupinami a neorganizovatelnými dětmi. Statutární město Frýdek-Místek je zakladatelem společnosti Sportplex s.r.o., která provozuje na území samotného města včetně okrajových částí řadu sportovních zařízení. Ve městě jsou v provozu 4 objekty pro vodní sporty, 16 sportovních areálů a hal. Tyto hlavní sportovní objekty jsou doplněny menšími objekty pro fitness, dětská hřiště a tělocvičny při školských zařízeních. Přestože stávající nabídka sportovních zařízení ve městě je poměrně dostatečná, v rámci neustálého zlepšování kvality života obyvatel Frýdku-Místku je nutné rozšiřovat tuto nabídku a podporovat tak aktivní využívání volného času. ZDŮVODNĚNÍ OPATŘENÍ: Cílem opatření je zatraktivnit statutární město Frýdek-Místek pro bydlení, podnikání i trávení volného času vytvořením lepších podmínek volnočasového vyžití obyvatel. Realizací aktivit naplňující dotčené opatření dojde ke zvýšení kvality a rozšíření poskytované nabídky volnočasových služeb. Jedná se především o zhodnocení již existujících kulturních a sportovních zařízení a doplnění chybějící infrastruktury. Vhodnou rekonstrukcí stávajících objektů pro volnočasové aktivity dojde ke zvrácení trendu, - 121 -


kdy prostory věkem postupně ztrácejí své původní poslání a nenabízejí plnohodnotné kulturněsportovní vyžití místních obyvatel. Neoptimální stav objektů může mít za následek omezení provozu, snížení bezpečnosti a z toho plynoucí úbytek návštěvníků. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: • Zkvalitňování sportovní a kulturní infrastruktury ZDROJ FINANCOVÁNÍ: ROP NUTS II Moravskoslezsko 2007 – 2013 Prioritní osa 3 Rozvoj měst Oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu ČASOVÝ PLÁN REALIZACE: 2009 - 2013 OPATŘENÍ: Obnova a údržba charakteru krajiny a vzhledu města VÝCHOZÍ STAV: Na území statutárního města Frýdek-Místek se nachází 10 parků: • Komenského park • Puškinův park • Park pod Zámkem • Centrální park • Sady Svobody • Park u KB • Koloredovský park • Sady B. Smetany • Malý park • Janáčkův park Stav těchto parků je neuspokojivý. Sedm z nich bylo částečně rekonstruováno kolem roku 1990, 2 nebyly rekonstruovány vůbec a pouze jeden byl zrekonstruován v roce 2003. Na území většiny parků nejsou zbudovány prostory pro trávení volného času malých dětí a maminek. Rovněž další veřejná prostranství (náměstí, hlavní ulice) v centrech města jsou postupně revitalizována, stále však zbývají některá prostranství, která je potřeba upravit tak, aby lépe plnila svou funkci. ZDŮVODNĚNÍ OPATŘENÍ: Veřejná prostranství – ulice, parky, bulváry apod. – plní kromě funkce pobytové (obytná, veřejné vybavení, sociální kontakty) také odvozené funkce – estetická, ozdravná, prostorotvorná a hygienická (zvyšování vlhkosti vzduchu, produkce kyslíku, zachytávání prachu a tlumení hluku). Tyto - 122 -


prostory mají občanům sloužit také jako místo pro setkání, obchod, relaxaci a prostor, kde je možné v klidu postát v příjemném prostředí. Je tedy nutné tato místa udržovat, vybavovat je zelení či drobnou architekturou. Tyto prostory zvyšují jak kvalitu života občanů, tak atraktivitu měst a obcí pro návštěvníky. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: • Výstavba a úprava veřejných prostranství, náměstí, ulic bulvárového typu ZDROJ FINANCOVÁNÍ: ROP NUTS II Moravskoslezsko 2007 – 2013 Prioritní osa 3 Rozvoj měst Oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu ČASOVÝ PLÁN REALIZACE: 2009 - 2011 CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.1: • statutární město Frýdek-Místek • obyvatelé statutárního města Frýdek-Místek • podnikatelské subjekty zabývající se přímo či nepřímo kulturou, sportem, cestovním ruchem • turisté GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce, města a sdružení obcí, jednotlivá ministerstva, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Evropská unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty. DOBA TRVÁNÍ: 2008 – 2013 VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 • Tematické operační programy • Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku • Akční plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku • Ekonomicko-sociální analýza statutárního města Frýdku-Místku • Strategie rozvoje cestovního ruchu v Regionu Beskydy • Územní plán města Frýdku-Místku

• Plán odpadového hospodářství města Frýdku Místku - 123 -


V. POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ CÍLŮ A INDIKÁTORŮ Tato kapitola je věnována popisu očekávaných výstupů, výsledků a dopadů, kterých bude dosaženo prostřednictvím realizace konkrétních aktivit a opatření IPRM Frýdek-Místek - Přitažlivé město. Indikátory jsou koncipovány tak, aby poskytovaly klíčové agregované údaje za jednotlivá opatření. Každé opatření je ve vazbě na indikátory hodnoceno samostatně. Obecně lze říci, že indikátory jsou měřitelnými veličinami (dají se objektivně ověřit a zmapovat) a indikátory dopadů jsou údaji těžko měřitelnými. Pro zhodnocení jejich naplnění bude nutno zpracovat v průběhu realizace IPRM a po jeho ukončení evaluační studii. Vyhodnocení a monitorování IPRM je složitou a časově náročnou činností. Tyto činnosti budou vykonávat členové řídícího výboru IPRM ve spolupráci s partnery.

- 124 -


Tabulka 47: Přehled závazných a indikativních částí popisu opatření a aktivit IPRM

Prioritní oblast 1


Cíl 1:

Všestranně zkvalitnit prostředí města a jeho občanskou vybavenost pro spokojený život obyvatel v souladu s potřebami jeho udržitelného rozvoje Závazná část

Opatření 1.1 Vytváření podmínek pro zlepšení aktivit volnočasového vyžití obyvatel

Indikátory opatření (název indikátoru, číslo indikátoru, jednotka indikátoru)

Indikativní část Financování opatření

- počet podpořených projektů (51 15 31; počet)

ROP NUTS II Moravskoslezsko

- plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě (65 01 01; ha)

- celkový finanční objem opatření je 120 000 000 Kč

- plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městě (65 11 00; m2)

- harmonogram čerpání 2009 až 2013

Aktivity Aktivita 1.1.1 Zkvalitňování sportovní a kulturní infrastruktury

Indikátory

51.15.31 - 3 projekty; 65.01.01 - 1,5 ha 65.11.00 - 2 500 m2 (z toho plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy 65.11.04 - 2 500 m2); 65.20.01 - 0,5 ha

Indikativní seznam projektů Rekonstrukce fotbalového areálu Stovky

Víceúčelová sportoviště v areálu Střední školy strojírenské a dopravní, Frýdek-Místek

- plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (65 11 04; m2) - plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) ve městech (65.20.01; ha)

Revitalizace areálu bývalých kasáren ve frýdeckém lese

- 125 -

Finanční objem aktivity 120 000 000


Opatření 1.2 Obnova a údržba charakteru krajiny a vzhledu města


Financování opatření

- počet podpořených projektů (51 15 31; počet)

ROP NUTS II Moravskoslezsko

- plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě (65 01 01; ha)

- celkový finanční objem opatření je 125 000 000 Kč

- délka nových a rekonstruovaných místních komunikací (61.01.05; km)

- harmonogram čerpání 2009 až 2011


Financování opatření ROP NUTS II Moravskoslezsko

Aktivity Aktivita 1.2.1 Výstavba a úprava veřejných prostranství, náměstí, ulic bulvárového typu

Aktivity Aktivita Řízení a implementace IPRM

- celkový finanční objem opatření je 916 500 Kč - harmonogram čerpání 2008 až 2013

- 126 -

Indikátory 51.15.31 - 2 projekty; 65.01.01 - 0,85 ha (v tom rekonstrukce místních komunikací 61.01.05 - 0,4 km)

Indikátory

Indikativní seznam projektů Revitalizace ul. 8. pěšího pluku

Finanční objem aktivity 125 000 000

Obnova Zámeckého parku a nový park Jižní svahy - mobiliář parku včetně cestní sítě

Indikativní seznam projektů Zajištění řízení a implementace IPRM

Finanční objem aktivity 916 500


Tabulka 48: Specifikace indikátorů IPRM

Indikátory z ROP OPATŘENÍ 1.1. Indikátory opatření

Číslo indikátoru

Jednotka

Původní hodnota

Cílová hodnota

Způsob měření

Zdroj měření

Periodicita měření

- počet podpořených projektů

51.15.31

počet

0

3

monitorovací hlášení, závěrečné monitorovací zprávy

monitorovací systém

čtvrtletní

- plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě

65.01.01

ha

0

1,5



čtvrtletní

- plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů 65.11.00 ve městě

m2

0

2 500



čtvrtletní

- z toho plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy

65.11.04

m2

0

2 500



čtvrtletní

- plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) ve městech

65.20.01

ha

0

0,5



čtvrtletní

OPATŘENÍ 1.2 Indikátory opatření

Číslo indikátoru

Jednotka

Původní hodnota

Cílová hodnota

Způsob měření

Zdroj měření

Periodicita měření

- počet podpořených projektů

51.15.31

počet

0

2



čtvrtletní

- plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě

65.01.01

ha

0

0,85



čtvrtletní

- délka nových a rekonstruovaných místních komunikací

61.01.05

km

0

0,4



čtvrtletní

- 127 -


VI. FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM Níže uvedená tabulka udává rozložení projektů v čase a s tím související finanční harmonogram. Rozložení projektů v čase je definováno připraveností jednotlivých projektových záměrů a současně důležitostí pro naplnění společného cíle „Přitažlivé město“. Další faktor definující rozložení dílčích projektů v čase je nutnost sladit finanční možnosti města a dalších partnerů v rámci IPRM a požadavky na spolufinancování. Finanční rozložení projektů vychází z předpokladu, že v prvním roce realizace je plánovaná přibližně 6ti měsíční časová rezerva (podání projektu, hodnocení a vybrání projektu k podpoře z ROP NUTS II Moravskoslezsko, výběrové řízení na dodavatele stavebních prací, kontrola předložených faktur k proplacení atd.). Zapracování této časové rezervy do finančního harmonogramu znamená nižší realizační náklady na začátku každého dílčího projektu a s tím související nárůst v dalším roce, kdy se předpokládá největší podíl přímých investičních nákladů projektů. V prvním roce se tak u některých dílčích projektů počítá s podáním žádosti o proplacení nákladů spojených s přípravnou fází projektů (projektová dokumentace ke stavebnímu povolení, výdaje související s přípravou žádosti o dotaci a část přímých stavebních nákladů).

Tabulka 49: Propojení finančního a časového harmonogramu IPRM

Opatření / Aktivita Opatření 1.1 Vytváření podmínek pro zlepšení aktivit volnočasového vyžití obyvatel

Aktivita 1.1.1 Zkvalitňování sportovní a kulturní infrastruktury

Termín Termín zahájení ukončení

Dílčí projekty

Finanční alokace

2009

2013

2010

2012

Rekonstrukce fotbalového areálu Stovky

65 000 000

2009

2011


15 000 000

2012

2013


40 000 000

- 128 -


Opatření 1.2 Obnova a údržba charakteru krajiny a vzhledu města

2009

2011

2009

2011

Revitalizace ul. 8. pěšího pluku

Aktivita 1.2.1 Výstavba a úprava veřejných prostranství, náměstí, ulic bulvárového typu

2009

2010

Obnova Zámeckého parku a nový park Jižní svahy – mobiliář parku včetně cestní sítě

Aktivita Řízení a implementace IPRM

2008

2013

Zajištění řízení a implementace IPRM

106 000 000

19 000 000

916 500

Tabulka 50: Rozložení finančních toků IPRM v čase

Dotace %

AKTIVITA / PROJEKT

2008

2009

92,50% projekt 1 92,50% projekt 2

3 750 000

2010

2011

16 250 000

32 500 000

7 500 000

3 750 000

92,50% projekt 3

2012

2013

2008-2013

16 250 000

65 000 000 15 000 000

20 000 000 20 000 000

92,50% projekt 4

25 000 000

53 000 000

92,50% projekt 5

13 000 000

6 000 000

416 500

100 000

100 000

100 000

100 000

100 000

CELKEM 1.1

0

3 750 000

23 750 000

36 250 000

36 250 000

20 000 000

CELKEM 1.2

0 38 000 000

59 000 000

28 000 000

0

0

92,50% projekt 6

28 000 000

106 000 000 19 000 000

CELKEM projekt 6

416 500

100 000

100 000

100 000

100 000

100 000

CELKEM

416 500 41 850 000

82 850 000

64 350 000

36 350 000

20 100 000

Pozn.: projekt 1


projekt 2


projekt 3


projekt 4


projekt 5

Obnova Zámeckého parku a nový park Jižní svahy - mobiliář parku včetně cestní sítě

projekt 6

Zajištění řízení a implementace IPRM

- 129 -

40 000 000

916 500

245 916 500


Tabulka 51: Finanční harmonogram IPRM Dotace Projekt

2008

2009

2010

Spolufinancování celkem

2011

2012

2013

2008-13

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2008-13

projekt 1

0

0

15 031 250

30 062 500

15 031 250

0

60 125 000

0

0

1 218 750

2 437 500

1 218 750

0

4 875 000

projekt 2

0

3 468 750

6 937 500

3 468 750

0

0

13 875 000

0

281 250

562 500

281 250

0

0

1 125 000

projekt 3

0

0

0

0

18 500 000

17 559 738

36 059 738

0

0

0

0

1 500 000

2 440 262

3 940 262

projekt 4

0

23 125 000

49 025 000

25 900 000

0

0

98 050 000

0

1 875 000

3 975 000

2 100 000

0

0

7 950 000

projekt 5

0

12 025 000

5 550 000

0

0

0

17 575 000

0

975 000

450 000

0

0

0

1 425 000

projekt 6

385 262

92 500

92 500

92 500

92 500

0

755 262

31 238

7 500

7 500

7 500

7 500

100 000

161 238

celkem finance

385 262

38 711 250

76 636 250

59 523 750

33 623 750

17 559 738

226 440 000

31 238

3 138 750

6 213 750

4 826 250

2 726 250

2 540 262

19 476 500

2013

2008-13

Dotace

město SŠ strojírenská a dopravní, FrýdekMístek, Lískovecká 2089, příspěvková organizace

2008

2009

2010

385 262

35 242 500

69 698 750

0

3 468 750

6 937 500

2011

Spolufinancování 2012

2013

2008-13

2008

2009

2010

56 055 000

33 623 750

17 559 738

212 565 000

31 238

2 857 500

5 651 250

4 545 000

2 726 250

2 540 262

18 351 500

3 468 750

0

0

13 875 000

0

281 250

562 500

281 250

0

0

1 125 000

- 130 -

2011

2012


VII. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRM

ZAPOJENÍ

Princip partnerství je jedním ze základních principů, jenž musí být dodrženy při tvorbě strategických dokumentů, aby bylo možné využít finanční prostředky z Evropského Regionálního Rozvojového Fondu. Partnerství je realizováno formou zapojení partnerů do řídícího výboru. Výběr partnerů proběhl v době, kdy ještě nebylo vybráno téma IPRM, proto bylo osloveno široké spektrum subjektů. Subjekty, které souhlasily, se staly partnery města. Lze tvrdit, že i po zúžení na téma „přitažlivé město“ se jedná o partnery, kteří byli a budou pro IPRM přínosem. Rovněž nadále existuje otevřená možnost zapojení se do práce řídícího výboru dalšími subjekty, jenž se budou chtít partnery stát. Řídící výbor IPRM je tak složen ze zástupců města, zástupců podnikatelských subjektů, organizací poskytujících veřejné služby, členů reprezentujících místní veřejnou správu a dalších (viz kapitola VIII.). Dále je zastoupen manažer IPRM a zástupce ÚRR. Partnerství je budováno na základě zahrnujícím relevantní spektrum ekonomických, samosprávných, sociálních, vzdělávacích, kulturních, společenských a dalších subjektů: Typ subjektu

Název partnera

Přínos partnera pro IPRM

Ekonomický

TS, a.s.

Předávání připomínek a podnětů v oblasti veřejných prostranství – zeleň, veřejné osvětlení, parkování, údržba komunikací

Frýdecká skládka, a.s.

Předávání připomínek a podnětů v oblasti nakládání se vzniklými odpady

Distep a.s.

Předávání informací o potřebách v oblasti zásobování objektů teplem

ČSAD Frýdek-Místek, a.s.

Předávání připomínek a podnětů z hlediska dopravy, dopravní obslužnosti

Samosprávný Statutární město F-M

Celková koordinace IPRM

Sociální

Domov pro seniory F-M

Předávání připomínek a podnětů z hlediska seniorů

Vzdělávací

Goodwill - VOŠ, s.r.o.

Předávání informací o cestovním ruchu, kultuře a sportu ve městě - 131 -


Kulturní

Národní dům F-M

Předávání připomínek a podnětů v oblasti kulturní infrastruktury

Společenský

Římskokatolická farnost Frýdek

Předávání informací o potřebách v oblasti rekonstrukce kulturních památek

Další

BIC

Předávání informací o potřebách v oblasti infrastruktury z hlediska cestovního ruchu

Úřad práce ve F-M

Předávání informací ohledně situace a trendů na trhu práce

Partneři během zpracování předkládali své projekty, z nichž některé byly do dokumentu zařazeny. Významné je také jejich zapojení při výběru tématu IPRM. Tím, že je ŘV složen nejen ze zástupců města, ale také z externích subjektů (partnerů IPRM), bude všech 11 partnerů přítomno ve všech fázích – při zpracování a řízení IPRM, výběru dílčích projektů, monitorování a hodnocení. Počátkem roku 2008 město zveřejnilo na svých webových stránkách sekci Integrovaný plán rozvoje města. Na této sekci město zveřejnilo podrobnosti o chystaném záměru zpracovat Integrovaný plán rozvoje města a současně představilo tento záměr veřejnosti. Prostřednictvím webových stránek města a Zpravodaje rady města Frýdku-Místku (č. 8, duben 2008) město vyzvalo veřejnost k předkládání projektových záměrů. Z této iniciativy byl zásobník doplněn o desítky projektových námětů. Dne 19. 5. 2008 se ve Velké zasedací místnosti Magistrátu města Frýdku-Místku uskutečnilo veřejné projednání katalogu projektů a projektových záměrů zařazených do Integrovaného plánu rozvoje města Frýdek-Místek - Přitažlivé město. Způsob komunikace s partnery a veřejností je doložen zápisem z veřejného projednání, zápisy a prezenčními listinami z Řídícího výboru, screen shoty webových stránek a zápisy vypořádání připomínek. Role partnerů bude růst při vlastní realizaci IPRM Frýdek-Místek - Přitažlivé město a dále se rozvine po ukončení „investiční“ části projektu. Partneři budou hrát významnou úlohu při zajištění udržitelnosti projektů. Transparentní výběr projektů je zajištěn zapojením všech relevantních partnerů do přípravy a realizace IPRM. Od počátku příprav byly na webových stránkách města zveřejněny informace o IPRM, včetně veřejné výzvy k předkládání projektových záměrů. - 132 -


Zároveň byl zveřejněn formulář Projektový list IPRM Frýdek-Místek, téma „přitažlivé město“, do kterého mohl kdokoli vyplnit svůj projektový záměr. Sběr projektových záměrů nebyl časově uzavřen a náměty na projekty je možné předkládat i nadále. Žádný z projektů nebyl definitivně vyřazen. Ty záměry, které se neuplatní v rámci IPRM, budou moci být realizovány jako individuální projekty v případě, že to bude umožňovat příslušný dotační program (jiný OP). Selekce projektových záměrů probíhala v několika stupních. Nejprve byly ze zásobníku odděleny projektové záměry, které nepřispívají k naplnění cílů a opatření IPRM a nejsou v souladu s jeho aktivitami. Mezi těmito záměry byly např. ty, které nevyhovovaly řešenému tématu (Přitažlivé město). V dalším kole selekce rozhodovaly příslušné podmínky (ROP, PD ROP, Postupy pro vypracování IPRM, Metodický pokyn MMR – minimální objem projektu, vhodnost žadatele apod.). O prioritizaci těch záměrů, které vyhovovaly všem podmínkám, rozhodl Řídicí výbor. V případě, že se v budoucnu objeví další záměry, manažer IPRM posoudí vhodnost projektu z hlediska výše uvedených podmínek a z hlediska souladu s opatřeními IPRM (a míry naplnění indikátorů) a projektový záměr společně se svým stanoviskem předloží k projednání Řídicímu výboru. Doplňkové záměry financované z jiných OP nebyly ze zásobníku vyřazeny, a pokud budou konkrétní individuální projekty předkládané v rámci výzev příslušných OP v souladu s některým z opatření IPRM (posouzení manažerem IPRM), budou potvrzeny Řídicím výborem (a v případě, že to bude konkrétní OP vyžadovat, také schváleny Radou města) jako doplňkové projekty vhodné pro bonifikaci, které přispívají k synergickým efektům IPRM jako celku.

- 133 -


VIII. POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM 1 Popis administrativní kapacity Od počátku příprav Integrovaného plánu rozvoje města se statutární město Frýdek-Místek řídilo jedním ze základních principů Strukturální politiky Evropské unie – principem partnerství. Již na prvním jednání Řídícího výboru byli pozváni zástupci partnerských subjektů. Byli to představitelé města, Beskydského informačního centra, ČSAD FrýdekMístek, a.s., Domova pro seniory Frýdek-Místek, Úřadu práce ve Frýdku-Místku a další subjekty na území Statutárního města Frýdek-Místek. Konkrétní složení Řídícího výboru IPRM Frýdek-Místek „Přitažlivé město“ a výtah z jeho jednacího řádu je uveden níže:

Řídící výbor Předseda: Mgr. Michal Pobucký, DiS.

statutární město F-M, náměstek primátora

Členové: Ing. Petr Rafaj

statutární město F-M, člen rady města, poslanec

Ing. Petr Šabrňák

statutární město F-M, vedoucí odboru územního rozvoje a staveb. řádu

Ing. Miroslav Hronovský

statutární město F-M, vedoucí odboru dopravy a siln. hospodářství

Ing. Richard Žabka

Beskydské informační centrum

Ing. Jaromír Kohut

TS, a.s.

Ing. Luděk Žáček

Frýdecká skládka, a.s.

Ing. Petr Jonas

Distep, a.s.

Vladimír Pavlásek

ČSAD Frýdek-Místek, a.s.

Ing. Milan Novák

Domov pro seniory Frýdek-Místek

Ing. Libor Černý

Úřad práce ve Frýdku-Místku

Ing. Mgr. Miroslav Přikryl

Římskokatolická farnost Frýdek - 134 -


Jan Opěla

Národní dům Frýdek-Místek

Ing. Alena Votoupalová

Goodwill - VOŠ, s.r.o.

Ing. Petr Hartmann

statutární město F-M, zastupitel

Členové bez hlasovacího práva: Ing. Pavel Osina

manažer IPRM, vedoucí oddělení ekonomického rozvoje

Ing. Kateřina Hlostová

Úřad regionální rady NUTS II Moravskoslezsko

Řídící výbor Integrovaného plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku (dále jen „řídící výbor“) je zřízen usnesením rady města ze dne 18. 2. 2008 v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích a je radě města ze své činnosti odpovědný. Jednací řád stanoví podrobnosti zasedání řídícího výboru. Řídící výbor se schází podle potřeby, nejméně jedenkrát za tři měsíce. Přípravu zasedání řídícího výboru organizuje předseda řídícího výboru v součinnosti s manažerem IPRM. Zasedání řídícího výboru řídí předseda řídícího výboru. Řídící výbor je usnášeníschopný, jestliže je přítomna minimálně polovina všech jeho členů. Zápis, podkladové materiály, písemné návrhy usnesení, písemné dotazy, podněty a připomínky se uchovávají po dobu realizace IPRM. Kompetence řídícího výboru: • Volí předsedu a schvaluje jednací řád řídícího výboru (dále jen ŘV). • Navrhuje manažera IPRM (zaměstnance magistrátu, zpracovatele IPRM či jinou osobu) ke schválení v radě města. • Schvaluje složení pracovních skupin a jejich členy na základě doporučení manažera IPRM, schvaluje změny ve složení pracovních skupin. • Informuje radu města o činnosti pracovních skupin, rozhoduje o zapracování připomínek vzešlých z jednání rady města. • Posuzuje závěry veřejných projednání a předkládá je radě města k projednání. • Schvaluje výběr dílčích projektů a předkládá je radě města ke schválení. • Schvaluje monitorovací zprávy podepsané statutárním zástupcem města a závěrečnou monitorovací zprávu pro ÚRR a město. - 135 -


• Schvaluje konečnou koncepci IPRM a předává jej ke schválení radě a zastupitelstvu města. • Posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení radě města. • Předseda ŘV informuje radu města a ÚRR o procesu výběru a schvalování dílčích projektů.

2 Zajištění naplnění cílů IPRM – výběr dílčích projektů Vzhledem k tomu, že Integrovaný plán rozvoje statutárního města Frýdek-Místek je systém propojených projektů, které budou realizovány ve spolupráci s partnery a se zapojením veřejnosti je nutná koordinace k zajištění naplnění cílů IPRM. Od počátku příprav byla na webových stránkách města zveřejněna veřejná výzva k předkládání projektových záměrů. Zároveň byl zveřejněn formulář Projektový list IPRM Frýdek-Místek, téma „přitažlivé město“, do kterého mohl kdokoli vyplnit svůj projektový záměr. Sběr projektových záměrů nebyl časově uzavřen a náměty na projekty je možné předkládat i nadále. Selekce projektových záměrů probíhala v několika stupních. Nejprve byly ze zásobníku odděleny projektové záměry, které nepřispívají k naplnění cílů a opatření IPRM a nejsou v souladu s jeho aktivitami. Mezi těmito záměry byly např. ty, které nevyhovovaly řešenému tématu (Přitažlivé město). V dalším kole selekce rozhodovaly příslušné podmínky (ROP, PD ROP, Postupy pro vypracování IPRM, Metodický pokyn MMR – minimální objem projektu, vhodnost žadatele apod.). O prioritizaci těch záměrů, které vyhovovaly všem podmínkám, rozhodl Řídicí výbor. V případě, že se v budoucnu objeví další záměry, manažer IPRM posoudí vhodnost projektu z hlediska výše uvedených podmínek a z hlediska souladu s opatřeními IPRM (a míry naplnění indikátorů) a projektový záměr společně se svým stanoviskem předloží k projednání Řídicímu výboru. V realizační fázi bude v souvislosti s naplněním indikátorů aktivit Řídícím výborem IPRM s půlroční periodicitou monitorována připravenost dílčích projektů do jednotlivých aktivit zvoleného tématu „Přitažlivé město“. Na základě toho bude zhodnoceno, zda je dílčí projekt z indikativního seznamu připraven k naplnění cílů a opatření v rámci IPRM.

- 136 -


Pokud v přípravné fázi dílčí projekt nebude dostatečně připraven k realizaci, či se vyskytnou okolnosti, které přímo zabrání realizaci projektu bude vybrán projekt náhradní. Vybrání náhradního projektu bude podléhat přísným kritériím, která zaručí kvalitní nahrazení dílčího projektu, který vypadl. Hlavním kritériem bude míra naplňování cílů IPRM. Při doplňování projektů v rámci IPRM bude zveřejněna výzva zahrnující nezbytné kritéria zajišťující naplnění cílů IPRM a tím bude vyzvána široká veřejnost k podávání projektových záměrů. Řídící výbor následně vybere projektový záměr, který nejlépe bude odpovídat podmínkám výzvy, a tento projekt bude posléze předložen Úřadu Regionální rady.

3 Způsob řízení IPRM Níže uvedené skutečnosti a pravidla budou mít obecnou platnost pro celé trvání Integrovaného plánu rozvoje města Frýdek-Místek ve všech jeho fázích. Jedná se především o základní pojetí řídících struktur a to jak na strategické, tak taktické, popř. operativní úrovni. Dále budou vymezena základní pravidla toku informací, účetních dokladů a finančních prostředků. Protože se jedná o projekt s regionálním významem, je nutno pro jeho hladké fungování nastavit pevnou a jasnou organizační strukturu, která především ve vyšších úrovních bude dlouhodobě neměnná a natolik stabilní, aby změny článků projektového týmu na operativních úrovních neměly zásadní vliv na přípravu popř. realizaci projektu. Řízení takto rozsáhlého projektu jako celku je nutné podřídit také stabilním řídícím strukturám Statutárního města Frýdek-Místek a protože se jedná o projekt financovaný z velké části z veřejných prostředků, je nutné zajistit stabilní průběh a informovanost kompetentních orgánů (RR NUTS II Moravskoslezsko). Projekty řešící rozvoj velkých měst na komplexní úrovni jsou v České republice novinkou a je tedy nutné vytvořit fungující propojení všech partnerů zapojených do celého projektu. Jedná se o systém propojení časových, organizačních a finančních harmonogramů jak na úrovni celého IPRM, tak na úrovni každého dílčího projektu. Pro optimální fungování všech partnerů v rámci IPRM je založena nová organizační struktura na lokální úrovni – Řídící výbor IPRM. Organizační struktura celého IPRM Frýdek-Místek a její hierarchie bude následující:

- 137 -


MMR

RR NUTS II Moravskoslezsko

Zastupitelstvo města Frýdek-Místek

Řídící výbor IPRM Statutárního města Frýdek-Místek

Management IPRM

Zpracovatel IPRM

3.1 Přípravná fáze IPRM V přípravné fázi, která nyní probíhá, bude zpracován konkrétní obsah strategického dokumentu, který stanoví základní cíle a prioritní směry rozvoje města ve zvoleném tématu „Přitažlivé město“. Tento koncepční dokument bude schválen Řídícím výborem IPRM a následně i Radou a Zastupitelstvem města Frýdku-Místku. Schválená verze IPRM bude spolu s kompletní žádostí o dotaci předložena Úřadu Regionální rady Regionu soudržnosti Moravskoslezsko.

3.1.1 Organizační struktura a rozhodovací proces Projektový tým v přípravné fázi je přímo zapojen do tvorby IPRM. Je tvořen zástupci města, partnerů a zpracovatele IPRM. Jeho organizační struktura a rozhodovací proces je následující:

- 138 -


Zástupce vedení Statutárního města Frýdek-Místek

Manažer IPRM

Veřejnost

Zpracovatel IPRM

Účetní / finanční manažer IPRM

P.R. Manažer IPRM

3.1.2 Časový harmonogram Řídící výbor se v této fázi schází podle potřeby, minimálně jednou za tři měsíce. Jsou mu předávány podklady od manažera IPRM a zpracovatele IPRM. Zastupitelstvu města je předložen zpracovaný dokument IPRM ke schválení.

3.2 Realizační fáze 3.2.1 Organizační struktura a rozhodovací proces V rámci realizační fáze budou existovat dva typy projektového týmu: A) projektový tým pro řízení celého IPRM B) projektový tým pro každý dílčí projekt Ad A) Projektový tým pro řízení celého IPRM Manažer IPRM – zajišťuje metodické vedení celého týmu, vyhodnocuje výstupy od jednotlivých členů, určuje další postup prací v návaznosti na finanční a materiálové toky v celém projektu. Komunikuje s předkladateli dílčích projektů, vypracovává zprávy - 139 -


o postupu prací na projektech pro Řídící výbor, zajišťuje řízení změn a navrhuje úpravy rozpočtů, harmonogramů a návaznosti jednotlivých prací podle potřeb jednotlivých dílčích projektů. Na základě získaných podkladů zpracovává roční monitorovací zprávu, kterou po projednání řídícím výborem předkládá Úřadu Regionální rady. V případě výrazného odchýlení od naplánované realizace některého z dílčích projektů navrhuje předsedovi řídícího výboru mimořádné zasedání Řídícího výboru. Ten pak projedná návrhy opatření. Zajišťuje základní administrativní agendu, zpracovává zápisy z jednání, zajišťuje účast jednotlivých členů projektového týmu na jednáních a poradách, organizuje schůzky a jednání Řídícího výboru. Účetní/finanční manažer IPRM – zakládá analytické účty a účtuje dle požadavků implementační agentury a dle pokynů manažera IPRM, průběžně informuje manažera IPRM o toku financí a očekávaných výdajích všech dílčích projektů. Zpracovává finanční plány a kontroluje toky financí v projektu. Připravuje žádosti o platbu a zajišťuje vyplnění formulářů a přípravu nezbytných příloh. P.R. Manažer IPRM – zajišťuje základní publicitu projektu dle požadavku EU, kontroluje veškerou dokumentaci, zda splňuje požadavky na publicitu, navrhuje plán propagace IPRM a spolupracuje s manažery / vedoucími dílčích projektů v souvislosti s povinnou publicitou dílčích projektů. Informuje o postupu manažera IPRM. Ad B) Projektový tým pro každý dílčí projekt Manažer/vedoucí dílčího projektu – Připravuje žádosti o dotace pro dílčí projekty, přímo spolupracuje s dodavateli stavebních dodávek a se stavebním dozorem. Kontroluje oprávněnost vynaložených nákladů ve vazbě na plán projektu. Kontroluje harmonogram a vypracovává zprávy o průběhu stavebních prací. Včas oznamuje změny v dodávkách a harmonogramech oproti původnímu plánu, předává stavebním dodavatelům a stavebnímu dozoru informace a požadavky manažera IPRM. Zajišťuje metodické vedení týmu u dílčího projektu, vyhodnocuje výstupy od jednotlivých členů, určuje další postup prací v návaznosti na finanční a materiálové toky v celém projektu, vypracovává zprávy o postupu prací na projektu pro manažera IPRM. Účetní/finanční manažer dílčího projektu – zakládá účet pro projekt a účtuje dle požadavků implementační agentury a dle pokynů manažera/vedoucího dílčího projektu a průběžně informuje manažera IPRM o toku financí a očekávaných výdajích. Zpracovává finanční plány a kontroluje toky financí v dílčím projektu. - 140 -


Tiskové zprávy, články

Informace pro partnery IPRM

Informace pro politické zástupce Statutárního města FrýdekMístek

Strategická rozhodnutí

Řídící výbor IPRM

Pokyny pro projektový tým IPRM

Informace od politické reprezentace Statutárního města Frýdek-Místek

Manažer IPRM

Informace od partnerů IPRM (dílčích projektů)

3.2.2 Časový harmonogram Řídící výbor se v této fázi schází již méně často, minimálně však jednou za šest měsíců. Jsou mu předávány podklady od manažera IPRM, který je získává od projektových týmů. S roční periodicitou schvaluje řídící výbor roční monitorovací zprávu a předkládá zastupitelstvu města informaci o postupu realizace IPRM. - 141 -


3.3 Fáze udržitelnosti 3.3.1 Organizační struktura a rozhodovací proces Ve fázi udržitelnosti IPRM již neexistují projektové týmy z předchozích fází, nadále však existuje řídící výbor. Řídícímu výboru jsou předávány podklady od manažera IPRM, který komunikuje s realizátory dílčích projektů a získává podklady od nich. V případě vzniku situace ohrožující udržitelnost IPRM navrhuje předsedovi řídícího výboru mimořádné zasedání řídícího výboru. Ten pak projedná návrhy opatření.

3.3.2 Časový harmonogram Řídící výbor se v této fázi schází jednou ročně tak, aby projednal roční monitorovací zprávu o udržitelnosti. Jsou mu předávány podklady od manažera IPRM, který komunikuje s realizátory dílčích projektů a získává podklady od nich.

4 Systém koordinace a monitorování projektů 4.1 Průběžné sledování realizace IPRM a monitorování projektů Manažer IPRM komunikuje s předkladateli dílčích projektů, od manažerů dílčích projektů dostává v půlročních intervalech zprávy o postupu prací na projektech. Vypracovává zprávy o postupu prací na projektech pro Řídící výbor, zajišťuje řízení změn a navrhuje úpravy rozpočtů, harmonogramů a návaznosti jednotlivých prací podle potřeb jednotlivých dílčích projektů. V případě výrazného odchýlení od naplánované realizace některého z dílčích projektů navrhuje předsedovi Řídícího výboru mimořádné zasedání Řídícího výboru. Ten pak projedná návrhy opatření.

4.2 Příprava roční monitorovací zprávy Na základě podkladů získaných od manažerů dílčích projektů zpracovává manažer IPRM roční monitorovací zprávu, kterou po projednání řídícím výborem předkládá Úřadu Regionální rady.

4.3 Komunikace s předkladateli dílčích projektů Jak již bylo popsáno v předchozích kapitolách, za komunikaci s předkladateli dílčích projektů je zodpovědný manažer IPRM. Ten průběžně sleduje postup prací na jednotlivých projektech, minimálně v půlročních intervalech od nich dostává písemnou zprávu. O situaci informuje ŘV. V případě nutnosti jsou přijata nápravná opatření. - 142 -


IX. ANALÝZA RIZIK IPRM Analýza rizik specifikuje, klasifikuje a vyhodnocuje rizika ohrožující nebo narušující realizaci IPRM. U závažnějších rizik stanovuje jejich možný dopad a předkládá návrh opatření k eliminaci jejich negativního vlivu na přijatelnou míru. Standardním postupem minimalizace rizik je kvalitní zpracování přípravné a projektové dokumentace, prezentace IPRM s cílem získat pro jeho realizaci veřejné mínění a kvalitní management po celou dobu životního cyklu IPRM. Cílem analýzy je proto upozornit na rizika a poskytnout nástroje k rozhodnutí, zda budou provedena opatření k omezení rizik a jejich dopadů, či zda bude riziko, které bezprostředně neohrožuje realizaci programu, akceptováno.

1 Identifikace rizik a jejich eliminace v jednotlivých fázích IPRM 1.1 Fáze přípravy IRPM Nedostatečné zapojení partnerů do přípravy Míra dopadu:

střední

Pravděpodobnost výskytu: nízká Eliminace rizika:

oslovení širokého spektra partnerů, předchozí dobré zkušenosti se spoluprací s většinou těchto partnerů.

Nereálné nastavení monitorovacích indikátorů, časového harmonogramu a finančního plánu Míra dopadu:

vysoká

Pravděpodobnost výskytu: střední Eliminace rizika:

stanovení indikátorů, harmonogramu a plánu na základě podrobné analýzy situace a potřeb.

- 143 -


Nechválení IPRM Výborem Regionální rady Určitým ohrožením je neschválení Integrovaného plánu rozvoje měst a jeho nedoporučení k financování. Míra dopadu:

vysoká


pravidelné konzultace na ÚRR, pečlivé zpracování dokumentu IPRM.

1.2 Fáze realizace IPRM Finanční riziko, nezajištění spolufinancování projektů Míra dopadu:

vysoká


po schválení IPRM zastupitelstvem města je nepravděpodobné, že by spolufinancování na projekty v něm uvedené nebylo v rozpočtu vyčleněno, jedná se o strategické záměry. V případě jiných subjektů bude k předložení schválen pouze projekt, který prokáže zajištění spolufinancování.

Personální změny, rozpad projektových týmů Míra dopadu:

vysoká


kvalitní výběr členů týmu, nastavení pravidel pro komunikaci, zkušenosti členů s realizací srovnatelných činností.

Neplnění monitorovacích indikátorů v důsledku nerealizování či zpožďování realizace projektů Míra dopadu:

vysoká


vytvoření zkušených projektových týmů, pravidelné monitorování postupu projektů. - 144 -


1.3 Fáze následné udržitelnosti IPRM Nezajištění prostředků na provoz a udržitelnost výstupů IPRM Míra dopadu:

vysoká


provoz a údržba bude převážně zajištěna subjekty založenými městem, prostředky jsou vyčleňovány v rozpočtu každoročně.

Nedostatečná poptávka po výstupech IPRM Míra dopadu:

střední


na základě předchozích analýz je zřejmé, že poptávka po srovnatelných výstupech je dlouhodobě stabilní.

Poškození či zničení výstupů IPRM (vandalismus, živelné pohromy) Míra dopadu:

vysoká


pojištění majetku, případné opravy a obnova budou zajištěny z rozpočtu města prostřednictvím městských organizací.

Řízením, vyhodnocováním a prevencím rizik se budou zabývat členové Řídícího výboru IPRM, hlavně však manažer IPRM, jehož zodpovědností je komunikace s předkladateli dílčích projektů, předávání informací a příprava podkladů pro Řídící výbor. Ačkoli vytipovaná rizika mají na IPRM většinou vysoký či střední dopad, pravděpodobnost jejich výskytu je střední či nízká. Všechna tato rizika však mohou být velmi efektivně eliminována.

- 145 -


X. IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které se prolínají všemi tematickými a regionálními operačními programy. Obecné nařízení Rady č. 1083/2006 definuje dvě horizontální témata: UDRŽITELNÝ ROZVOJ A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Evropská unie považuje tato dvě témata za své zásadní politiky a principy a také Česká republika považuje tato témata za strategická. Stejně jako řídící orgány operačních programů, které jsou povinny zajistit sledování vlivů těchto programů na udržitelný rozvoj a rovné příležitosti, tak i žadatelé jsou povinni zajistit při realizaci svých projektů v rámci IPRM minimálně neutrální vliv na životní prostředí a rovné příležitosti. Integrovaný plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku bude z těchto priorit rozvoje přímo vycházet.

a) Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj lze chápat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí. Naplňování tohoto horizontálního tématu se nejvíce projeví zejména odstraněním územních rozdílů ve městě a umožněním celkového harmonického rozvoje. Dále se projeví v environmentální oblasti, konkrétně kladnými dopady na vzhled krajiny a města, a také doplňováním zeleně v rámci jednotlivých dílčích projektů. Průřezovost této problematiky se projeví v zohlednění této oblasti i u těch intervencí, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí. Projekty, které hodlá statutární město Frýdek-Místek realizovat, jsou zaměřeny na regeneraci a podporu využívání brownfields a regeneraci veřejných prostranství, kde dojde ke zlepšení životního prostředí. Dále pak dojde k revitalizaci místní komunikace a bude zklidněna doprava uvnitř města, čímž bude zvýšena bezpečnost samotných obyvatel a návštěvníků města. Tyto projekty působí na životní prostředí nepřímo pozitivně. IPRM statutárního města Frýdku-Místku je na udržitelný rozvoj cíleně zaměřen. Cílené zaměření IPRM na udržitelný rozvoj je patrné z jednotlivých aktivit a projektů:

- 146 -


Aktivita / Projekt

Konkrétní vliv na udržitelný rozvoj

1.1.1 Zkvalitňování sportovní a kulturní infrastruktury Rekonstrukce fotbalového areálu Stovky

snížení energetické náročnosti objektů, využívání obnovitelných zdrojů energie, eliminace záborů půdy a fragmentace krajiny, podpora zdravého životního stylu.


snížení energetické náročnosti objektů, eliminace záborů půdy a fragmentace krajiny, podpora zdravého životního stylu.


rozvoj ekonomického potenciálu s důrazem na šetrnou formu rozvoje, využití brownfields, eliminace záborů půdy a fragmentace krajiny, vytvoření nové cyklostezky.

1.2.1 Výstavba a úprava veřejných prostranství, náměstí, ulic bulvárového typu Revitalizace ul. 8. pěšího pluku

zklidnění dopravy uvnitř města, zkvalitnění statické dopravy, snížení dopravní náročnosti města, zlepšení podmínek pro fungování MHD


revitalizace veřejných prostranství, zlepšení vzhledu krajiny a města, snižování hluku, doplnění zeleně, podpora environmentálního vzdělávání, osvěty a výchovy – informační systém v parku, zkvalitnění pěšího spojení obou center města.

Princip udržitelného rozvoje v IPRM statutárního města Frýdku-Místku zahrnuje oblasti dopravy, životního prostředí, spotřeby energie, ekonomického potenciálu a výchovy k udržitelnému rozvoji, které jsou naplňovány tímto způsobem: Doprava

zklidnění dopravy uvnitř města, zkvalitnění statické dopravy, snížení dopravní náročnosti města, zlepšení podmínek pro fungování MHD, vytvoření nové cyklostezky, zkvalitnění pěšího spojení obou center města.

Životní prostředí

revitalizace veřejných prostranství, brownfields, zlepšení vzhledu krajiny a města, snižování hluku, doplnění zeleně.

Spotřeba energie

snížení energetické náročnosti objektů, využívání obnovitelných zdrojů energie.

Ekonomický potenciál

rozvoj ekonomického potenciálu s důrazem na šetrnou formu rozvoje, využití brownfields, eliminace záborů půdy a fragmentace krajiny.

Výchova k udržitelnému rozvoji

podpora environmentálního vzdělávání, osvěty a výchovy – informační systém v parku.

- 147 -


b) Rovné příležitosti Rovné příležitosti jsou založeny na principu potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením, tj. migranty, nezaměstnané, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislé, propuštěné vězně, absolventy škol. Naplňování tohoto horizontálního tématu se projeví obecně tím, že k výstupům projektů bude umožněn přístup všech složek obyvatelstva, a že realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou složku obyvatelstva, ba právě naopak v některých aspektech bude mít na rovné příležitosti pozitivní dopad. Projekty v rámci IPRM by měly vést zejména k vyšší míře bezbariérovosti města (přechody pro chodce, zastávky MHD), a tedy posílení rovných příležitostí osob s omezenou schopností pohybu. Rozšířením kapacit volnočasových zařízení pro děti a mládež lze dále předpokládat pozitivní vliv na skupiny ohrožené sociálním vyloučením v rámci prevence sociálně patologických jevů. Rovněž posílení nabídky pracovních příležitostí pomůže ohroženým skupinám nezaměstnaných a osob s nízkou kvalifikací. IPRM statutárního města Frýdku-Místku má pozitivní vliv na rovné příležitosti. Pozitivní vliv IPRM na rovné příležitosti je patrný z jednotlivých aktivit a projektů:

Aktivita / Projekt

Konkrétní vliv na rovné příležitosti

1.1.1 Zkvalitňování sportovní a kulturní infrastruktury Rekonstrukce fotbalového areálu Stovky

realizace bezbariérových úprav, rozšíření nabídky volnočasových aktivit jako alternativa k patologickým činnostem.


rozšíření nabídky volnočasových aktivit jako alternativa k patologickým činnostem.


zpřístupnění lokality osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, rozšíření nabídky volnočasových aktivit jako alternativa k patologickým činnostem.

- 148 -


1.2.1 Výstavba a úprava veřejných prostranství, náměstí, ulic bulvárového typu Revitalizace ul. 8. pěšího pluku Obnova Zámeckého parku a nový park Jižní svahy – mobiliář parku včetně cestní sítě

zlepšení bezbariérovosti a zklidnění dopravy, zpřístupnění lokality osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. zlepšení bezbariérovosti, zpřístupnění lokality osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.

Princip rovných příležitostí v IPRM statutárního města Frýdku-Místku zahrnuje specifické potřeby obyvatel, vzdělávání a pracovní příležitosti, kvalitu života a prevenci sociálně patologických jevů, které jsou naplňovány tímto způsobem: Specifické potřeby obyvatel

promítnutí a respektování potřeb sociálně ohrožených skupin v infrastruktuře města – zlepšení bezbariérovosti města a zklidnění dopravy.

Vzdělávání a práce

posílení nabídky pracovních příležitostí - podpora ohrožených skupin nezaměstnaných a osob s nízkou kvalifikací.

Kvalita života

revitalizace prostranství, která nejvíce pomůže např. seniorům a zdravotně postiženým.

Prevence sociálně patologických jevů

rozšíření nabídky volnočasových aktivit jako alternativa k patologickým činnostem.

- 149 -


XI. INDIKATIVNÍ SEZNAM PROJEKTŮ 1 Hlavní projekty IPRM Projekt č. 1


Rozpočet:

65 mil. Kč (45 mil. Kč na objekty + 20 mil. Kč na hřiště)

Realizace:

2010 - 2012

Investor:

Statutární město Frýdek-Místek Radniční 1148, 738 01 Frýdek - Místek

Popis současného stavu: Současný areál má dvě travnatá a jedno škvárové fotbalové hřiště včetně okolních tribun a budov souvisejících s areálem. Škvárové hřiště nevyhovuje dnešním požadavkům, je potřeba nahradit ho hřištěm s umělým povrchem. Popis projektu: Vybudování přečerpávací stanice a kanalizační přípojky v délce cca 600m, resp. vybudování čističky odpadních vod před vlastním vybudováním hřiště s umělým povrchem. Oprava a modernizace stavebně technického stavu tribuny a budov. Odstranění havarijního stavu jednotlivých částí sportovního zařízení. Cíl projektu: Optimalizace a zlepšení stavu hřiště a budov určených k užívání.

Projekt č. 2


Rozpočet:

15 mil. Kč

Realizace:

2009 - 2011

Investor:

Střední škola strojírenská a dopravní, Frýdek-Místek, Lískovecká 2089, p.o. Lískovecká 2089, 738 01 Frýdek-Místek

Popis současného stavu: V areálu střední školy se nachází sportoviště s antukovým povrchem, které je používáno pro tenis. V těsné blízkosti sportoviště se nachází nevyužitý prostor, vhodný k zástavbě v podobě rozšíření sportovního areálu. Popis projektu: - 150 -


Využití stávající plochy tenisových kurtů k maximálnímu využití dostupných prostor. Na výše položené úrovni se bude nacházet fotbalové hřiště vybudované technologií „trávník 3. generace“, který je možnost využít ve všech ročních obdobích. V nižší úrovni bude vybudována plocha s umělým povrchem pro míčové sporty. Cíl projektu: Realizace moderního víceúčelového sportovního areálu, který je zaměřen na studenty střední školy a členy fotbalového klubu v rámci zkvalitnění sportovního zázemí.

Projekt č. 3


Rozpočet:

40 mil. Kč

Realizace:

2011 - 2013

Investor:

Statutární město Frýdek-Místek Radniční 1148, 738 01 Frýdek – Místek

Popis současného stavu: Bývalá kasárna se nachází ve frýdeckém lese v rekreačně a ekologicky cenné lokalitě, která slouží k rekreaci obyvatel města. Je využívána především obyvateli sídliště Slezská, obyvateli okrajové části města Panské Nové Dvory a oblasti Pod Zámečkem. V současnosti jsou kasárna ve zdemolovaném stavu, většina budov je zřícena. Oblast není příliš bezpečná a je nutno ji upravit. Popis projektu: Vytvoření dopravního napojení silniční komunikace z Panských Nových Dvorů a cyklostezkou z oblasti Pod Zámečkem. Okolo cyklostezky budou v lese vybudovány sportovně-rekreační prvky a amfiteátr. Část prostoru bude zrevitalizováno pro sportovně bojové aktivity. Cíl projektu: Zkvalitnění a revitalizace oblasti, která je využívána nejen obyvateli statutárního města Frýdek-Místek (např. sídliště Slezská – cca 10 tis. obyvatel).

Projekt č. 4


Rozpočet:

106 mil. Kč

Realizace:

2009 – 2011

Investor:

Statutární město Frýdek-Místek, Radniční 1148, 738 01 Frýdek - Místek - 151 -


Popis současného stavu: Ulice 8. pěšího pluku tvoří propojení mezi ul. Hlavní (silnice I/48) a ulicí Ostravskou (silnice III/4805). Jedná se o čtyřproudou komunikaci, která je vedena zástavbou převážně bez obytné funkce, ale kde je situována poliklinika, podnikatelské centrum a supermarkety. Komunikace zajišťuje kromě přístupu k těmto objektům i jejich zásobování a zásobování na místecké náměstí Svobody, kde jsou vybudovány další supermarkety a obchody. Část krajních jízdních pruhů je využíváno k podélnému stání automobilů, vedle ul. 8. pěšího pluku je i několik centrálních parkovišť. Postupnou dostavbou nových objektů na těchto plochách ubývá parkovacích míst, kterých již nyní je citelný nedostatek a rovněž je ztíženo zásobování a dopravní obsluha náměstí Svobody a přilehlých komunikací. Zároveň komunikace slouží dopravní obsluze MHD na 2 autobusových zastávkách. Proto se v souladu s územním plánem města počítá s celkovou přestavbou této komunikace. Popis projektu: Komunikace je navržena jako 2 samostatné jednosměrné dopravní pruhy se středním pásem, kolem dopravních prvků budou kolmá, příp. podélná parkovací stání. Pro každý jízdní pruh bude zřízen i zastávkový záliv pro 1 autobus MHD. Úprava komunikace si vyžádá nutnost přeložek a úprav podzemních inženýrských sítí, výměnu celého systému venkovního osvětlení, řešení bezbariérových osvětlených přechodů, úpravy vstupů do objektů a přilehlých ploch. Rekonstrukce počítá i s možností propojení ulic J.V. Sládka, U Staré pošty, Pivovarské a nově i prostoru pod stávajícím tržištěm. Dále i napojení sídliště Spořilov a řešeno bude i propojení pěších tras. V rámci této stavby bude nutné prakticky zrušit vzrostlou zeleň, Jedná se o vykácení cca 100 listnatých stromů (převážně jeřáby, javory, lípy, jasany, břízy a třešně) a cca 30 jehličnanů (převážně smrky a borovice). Nově bude vysazeno cca 180 stromů (4 řady aleje o vzdálenosti stromu 6-8m) a dále proběhne výsadba okrasných keřů a osetí zelených ploch trávou. Stromy budou situovány mimo podzemní sítě (umístění do kontejnerů, použití omezovačů kořenového systému, atd.). Kolem stromů budou umístěny lavičky. Cíl projektu: Cílem projektu je úprava komunikace a ulice bulvárového typu, což přispěje ke zklidnění této části města, zvýší bezpečnosti chodců, zajistí bezbariérové řešení přechodů pro chodce s osvětlením ZEBRA a vytvoří oddělené prvky.

- 152 -


Částečně se docílí snížení tranzitní dopravy a omezení rychlosti dopravy. Přímým důsledkem bude zvýšení kapacity míst pro parkování a jejich přímé napojení na chodníky.

Projekt č. 5


Rozpočet:

19 mil. Kč

Realizace:

2009 - 2010

Investor:


Popis současného stavu: Provoz v řešeném území je omezen na původní cestu vedoucí při jižní hranici parku, kde ve formě úzké pěšiny redukované novou stavbou železniční opěrné zdi posléze ústí na úrovňový přechod přes kolejovou trať. Na výše popsanou komunikaci je napojen úzký těžko schůdný nezpevněný chodník, který vychází z lokality výše položené Hasičské ulice, navazující na historické centrum města. V důsledku naprosté absence zpevněných komunikací a provozní bariéry přilehlé železnice je území obtížně průchodné. I přes výše popsané nehostinné podmínky slouží jako poměrně frekventovaná spojnice mezi historickými jádry souměstí. V dosti komplikovaném dynamickém terénu jsou patrná podmáčená místa s vývěry vody, které narušují stávající nezpevněné cesty. Popsaná místa bude potřebné asanovat a zajistit bezproblémový odtok do blízkého recipientu. Popis projektu: Do prostoru jižních svahů původní části zámecké zahrady bude navrácena historická komunikační síť vycházkového okruhu, který je propojen s vyhlídkou a spodní stávající cestou sestupující k železniční trati. Obnovené trasy původních chodníků maximálně využívají příznivý terén a původní terén a původní modelace terénních zářezů a násypů, čímž se minimalizují náklady spojené s náročnými terénními modelacemi. Nosným kompozičním a provozním prvkem zahrady je obnovená vyhlídka při západním okraji řešeného území. Nefunkční schodiště spojující jižní přístupovou cestu s návrším vyhlídky bude přestavěno a rozšířeno. Při východním úpatí svahu vyhlídky bude obnoveno odpočívadlo se sezónním zastřešením (plachta proti slunci a dešti). Na místech výraznějších zářezů obnovovaných parkových chodníků jsou situovány linie opěrných zídek z gabionů (pozinkované drátokoše s výplní ze - 153 -


skládaného lomového kamene), které následně podporují půdní erozi. Do místně rozšířených linií chodníků budou situovány parkové lavičky s odpadkovými koši. Podél tří větví obnovených chodníkových tras zámecké části parku bude vybudováno nové stožárové osvětlení. Východní polovinu řešeného území tvoří jižní svahy přiléhající k chodníku, který lemuje liniovou zástavbu bytových domů při ulici Hasičské. Málo funkční odpočívadla s betonovými opěrnými zdmi a původními herními prvky budou odstraněna. Původní umělá trasa, kterou tvoří rekultivované násypy stavebního odpadu, vytváří prudký terénní zlom, tvořící komunikační i kompoziční bariéru mezi horní sadovou úpravou a přilehlými jižními svahy původních zahrad. V důsledku toho je nutné tento uměle vytvořený zlom upravit terénními modelacemi, které zajistí plynulý přechod dramatického terénu svahů na horní rovinatou část území. Terasa lemující jižní frontu obytných domů je koncipována jako vyhlídková promenáda s četnými odpočívadly, atraktivními trvalkovými záhony a novým dětským hřištěm. Na výhledově plánovaný přechod přes železní trať je směřována nová trasa chodníku, která v horních partiích ústí na promenádní chodník. Velmi komplikovaný terén v místě nové komunikační křižovatky při západním koncovém domu přiléhající k ulici Hasičské podmiňuje výstavbu opěrné zdi z gabionů, která vytvoří terasu s komunikačním koridorem, na který bude ústit hlavní vstupní schodiště spolu s rampou.

Cíl projektu: Cílem projektu je rekonstrukce infrastrukturní části Zámeckého parku a výstavba infrastrukturního základu pro nový park Jižní svahy. Výsledným cílem projektu bude rekonstrukce a nová výstavba parkové plochy tak, aby po realizaci druhé části zahrnující výsadbu zeleně, parky plně plnily svou funkci v kvalitě životního prostředí ve městě Frýdku-Místku. V rámci projektu budou v parcích vybudovány cestní sítě, budou vybaveny odpovídajícím mobiliářem a zpřístupněny osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Zrekonstruovaný areál přispěje ke zkvalitnění využití zmíněné lokality.

- 154 -


2 Doplňkové projekty IPRM Projekt č. 1

Rekonstrukce a revitalizace horního úseku třídy TGM

Rozpočet:

70 mil. Kč

Investor:


Popis současného stavu: Třída T. G. Masaryka je místní komunikace, která spojuje důležité objekty jako magistrát nebo vlakové nádraží. Popis projektu: Vybudování autobusových zálivů, rekonstrukce komunikace a chodníků, řešení nepřehledné křižovatky u magistrátu, doplnění středových ostrůvků a přechodu pro chodce u vstupu do parku naproti budově ČSOB. Délka rekonstruované části je cca 400 m. Cíl projektu: Cílem projektu je revitalizace a rekonstrukce úseku třídy TGM (úprava a rekonstrukce místní komunikace a přilehlých veřejných prostranství), která přispěje ke zklidnění dopravy ve městě a zvýší „účelnost“ a „přitažlivost“ veřejných prostranství.

Projekt č. 2

Rekonstrukce divadla Čtyřlístek

Rozpočet:

20 mil. Kč

Investor:


Popis současného stavu: Technický stav divadla je havarijní a neodpovídá současným normám. Zároveň je ve špatném stavu i vnější část budovy. Popis projektu: Rekonstrukce bude obsahovat odvodnění stěny ze strany parku, zaústění střešních svodů a vyřešení odvodu do kanálu, dokončení fasády na zateplení části budovy, výměnu stávajícího kovového potrubí rozvodu vody za plastový, výměnu rozvodu tepla po celé budově, vytápění sálu, výměnu podlahy v hledišti, obnovení

- 155 -


akustického obložení stěn sálu, generální opravu střechy hlavní budovy vč. opravy podkrovních místností, výměnu všech oken a opravu omítky na celé hlavní budově. Cíl projektu: Zkvalitnění kulturního a společenského života ve městě. Zatraktivnění a zvýšení využitelnosti divadla pro kulturní a společenské akce nejen pro obyvatele města. Zajištění kvalitního zázemí pro vystupující umělce.

Projekt č. 3

Výstavba haly pro asijské bojové sporty (BUDO hala)

Rozpočet:

50 mil. Kč

Investor:

CBU SATORI o.s. Na Drahách 247, Sviadnov

Popis současného stavu: Ve Frýdku-Místku chybí centrum pro každodenní využití zájmovými skupinami hlavně v oblasti bojových sportů a centrum zajišťující přípravu reprezentantů na soutěže. Popis projektu: Výstavba haly k provozování bojových sportů vč. příslušného interiéru. Cíl projektu: Realizace moderního sportovního areálu, který je zaměřen na podporu tělovýchovy a sportu, což je alternativa k pasivní zábavě a negativním činnostem. Areál pro bojové sporty není zaměřen primárně jen na mladé, ale na obyvatele města každého věku.

Projekt č. 4

Obnova Zámeckého parku a nový park Jižní svahy - doplnění, založení a údržba parkové zeleně

Rozpočet:

6 mil. Kč

Investor:


Popis současného stavu: Na území Frýdku-Místku je v současnosti evidováno 10 parků. Stav těchto parků je neuspokojivý. Sedm z nich bylo částečně rekonstruováno kolem roku 1990, 2 nebyly

- 156 -


rekonstruovány vůbec a pouze jeden byl zrekonstruován v roce 2003. Na území většiny parků nejsou zbudovány prostory pro trávení volného času malých dětí a maminek. Popis projektu: V celém prostoru řešeného území budou stávající dřeviny určené k odstranění ze zdravotních a provozně-technických důvodů vykáceny. Jedná se o stromy zdravotně poškozené, stromy náletové situované v ochranném pásmu VVN a v omezené míře o stromy, které jsou v průměrném zdravotním stavu, ale nevyhovují polohou navržené koncepci úprav. Návrh výsadeb stromů a keřů vychází ze současného charakteru území, v jeho rámci dojde k prosvětlení a pročištění porostů. Po vyčištění stávajícího přehoustlého porostu bude následovat jeho doplnění solitérními dřevinami při respektování kompozičních vazeb a průhledů na architektonickou dominantu zámku. Výsadby ve svažitém terénu jsou navrženy z dřevin druhově blízkých stávajícím porostům, konkrétně se jedná o druhy listnatých stromů - javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides), dub letní (Quercus robur), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus) a hloh jednosemenný (Crataegus monogyna). Na východní straně u vstupu na řešené území a před přechodem k lesní části parku jsou umístěny dva neplodící okrasné sady tvořené třešní ptačí (Prunus avium ´Plena´). Návrh výsadeb půdopokryvných dřevin bude v některých místech doplněn a rozšířen o břečťan obecný (Hedera helix) a k docílení podzimního barevného efektu i o přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia). Výsadby se provádí na svahu 1:2 a 1:1. Podél komunikační trasy před obytnými domy jsou umístěny pobytové, herní a rekreační plochy. Dětské hřiště je lemované živým plotem z habru obecného (Carpinus betulus). Je použito 254 kusů ve dvou řadách s rozestupem 0,7 m. Na hřišti jsou vysazeny dva solitérní jasany úzkolisté (Fraxinus angustifolia ´Roywood‘). Cíl projektu: Cílem projektu je doplnění, založení a údržba parkové zeleně na území Zámeckého parku a parku Jižní svahy. Jedná se o jednu etapu projektu, jehož další etapa bude realizována projektem spadajícím do aktivity 1.2.1 Výstavba a úprava veřejných prostranství, náměstí, ulic bulvárového typu, Projekt: Obnova Zámeckého parku a nový park Jižní svahy - mobiliář parku včetně cestní sítě. - 157 -


Pro projekt bude podávána žádost do tematického OP Životní prostředí. Výsledným cílem projektu bude revitalizace zelené plochy Zámeckého parku a výsadba zeleně v prostoru nového parku Jižní svahy. Jedná se o výsadbu dřevin, ošetření dřevin, založení nové plochy zeleně a výsadbu trvalek a keřů. Zrekonstruovaný areál přispěje ke zkvalitnění využití zmíněné lokality.

Projekt č. 5

Obnova barokně-klasicistního areálu kolem baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku

Rozpočet:

27 mil. Kč

Investor:

Římskokatolická farnost Frýdek Mariánské náměstí 145, 738 01 Frýdek-Místek

Popis současného stavu: V průběhu roku 2007 byla vypracována projektová dokumentace, která byla odsouhlasena orgánem státní památkové péče a na akci byl stavebním úřadem vydán územní souhlas a stavební povolení. Popis projektu: Rozsah projektu zahrnuje změření stávajícího stavu, průzkumy stavu jednotlivých částí areálu a projekt kompletní obnovy areálu (ohraničení areálu, obnovu křížové cesty a tzv. Římské kaple, obnovu zeleně, zpevněné plochy, dokončení obnovy opěrné zdi, restaurování soch, vybavení areálu mobiliářem). Cíl projektu: Zpřístupnění areálu široké veřejnosti a zlepšení vzhledu okolí kostela.

Projekt č. 6

Obnova kulturní sv. J. Křtitele

památky

Rozpočet:

3,8 mil. Kč

Investor:

Římskokatolická farnost Frýdek

–

Střecha

a

fasáda

kostela

Mariánské náměstí 145, 738 01 Frýdek-Místek

Popis současného stavu: Kostel sv. J. Křtitele se nachází v samém centru historické části města a je významnou kulturní dominantou ze 14. stol. Popis projektu: - 158 -


Rekonstrukce tohoto objektu zahrnuje opravu střechy (výměna krytiny), tesařské opravy, výměnu klempířských prvků, opravu štukových říms, lokální opravu fasády a celkový nátěr fasády. Cíl projektu: Podstatné zlepšení vzhledu kostela sv. J. Křtitele a tím k zatraktivnění historické části města.

Projekt č. 7

Statické zajištění kostela sv. Šimova a Judy v Lískovci

Rozpočet:

2 mil. Kč

Investor:

Římskokatolická farnost Frýdek Mariánské náměstí 145, 738 01 Frýdek-Místek

Popis současného stavu: Stav kostela je havarijní zejména z hlediska statického zabezpečení, což je nebezpečné nejen pro návštěvníky kostela, ale i pro kolem chodící obyvatele města. Popis projektu: Rekonstrukce vnější části objektu bude probíhat sepnutím obvodového zdiva, sanací trhlin, podchycením pilotami, zabudováním základových manžet a obnovou fasády. V interiéru proběhne instalace mikropilotů. Cíl projektu: Zpřístupnění objektu pro širokou veřejnost, pravidelné konání bohoslužeb, kulturní dominanta dané lokality. Rekonstrukce zajistí plnohodnotné a hlavně bezpečné užívání.

Projekt č. 8

Dostavba kaplí křížové cesty kolem kostela sv. Jana a Pavla v Místku, Janáčkova ulice

Rozpočet:

3 mil. Kč

Investor:

Římskokatolická farnost Místek Farní náměstí 56, 738 01 Frýdek-Místek

Popis současného stavu: Při budování průtahu města byla jedna strana křížové cesty se 7 kaplemi a ohradní zdí nenávratně zničena a areál je tímto znehodnocen. Popis projektu: - 159 -


Opětovné vybudování ohradní zdi s kaplemi křížové cesty v místě současného provizorního oplocení. Celý vzácný areál bude uveden do stavu, blížícího se autentické podobě z konce 18. století. Cíl projektu: Obnova areálu v původním vzhledu zatraktivní celé okolí kostela.

Projekt č. 9

Obnova kopule věže a střechy kostela p. Marie Sněžné na Lysůvkách

Rozpočet:

3 mil. Kč

Investor:


Popis současného stavu: Od začátku 90. let až do současnosti probíhají na kostele rozsáhlé opravy, hrazené ze sbírek místních obyvatel. Pro dokončení celé dlouholeté obnovy zbývá provést opravu věže a krytin. Popis projektu: Výměna celé kopule věže, vč. krytiny v havarijním stavu a provedení nové střešní krytiny lodi kostela. Cíl projektu: Podstatné zlepšení vzhledu kostela Jména P. Marie a tím k zatraktivnění místní části Lysůvky, která se nachází při příjezdu do města Frýdek-Místek.

Projekt č. 10

Obnova krovu a výměna střešní krytiny kostela Všech svatých v Místku, Frýdlantská ulice

Rozpočet:

4,2 mil. Kč

Investor:


Popis současného stavu: V 90. letech byla značným nákladem provedena celková obnova fasády, interiéru, byl pořízen nový zvon a odvodnění. Obnova krovu a střešní krytina je ale pouze provizorní. Popis projektu: - 160 -


Obnova krovu, který je ve velmi havarijním stavu a výměna střešní krytiny z provizorní asfaltové za původní tvrdou krytinu. Cíl projektu: Podstatné zlepšení vzhledu památky a tím i celého okolí kostela. Projekt č. 11

Zlepšení a dovybavení Hudebního klubu Stoun

zvukového

Rozpočet:

320 tis. Kč

Investor:

Klub angažovaných muzikantů, občanské sdružení

a

světelného

parku

Jiřího z Poděbrad 3109, 738 01 Frýdek-Místek

Popis současného stavu: Světelné a zvukové vybavení klubu začíná morálně a technicky zastarávat a přestává vyhovovat požadavkům hostujících skupin a zpěváků. Snižuje se úroveň kulturního života ve Frýdku-Místku z hlediska nemožnosti splnit nároky hostujících umělců. Popis projektu: Obměna a doplnění světelného zvukového vybavení, kdy bude klub schopen nabídnout svoje prostory kvalitním interpretům domácím i zahraničním a stane se atraktivním nejen pro vystupující umělce, ale též pro návštěvníky města. Cíl projektu: Zvýšit technickou úroveň a spolehlivost světelné a zvukové techniky klubu. Projekt č. 12

Vybudování, vybavení a provozování zkušebny pro tvorbu taneční elektronické hudby v HK Stoun

Rozpočet:

130 tis. Kč

Investor:

Klub angažovaných muzikantů, občanské sdružení Jiřího z Poděbrad 3109, 738 01 Frýdek-Místek

Popis současného stavu: Současný vývoj moderní taneční hudby směřuje stále více k elektronické reprodukované hudbě, kdy DJ-ové tvoří taneční série (sety) pomocí smaplů z vinylových desek mixováním přímo „naživo na pódiu“. Tento trend je stále výraznější a oslovuje čím dál více mladých lidí.

- 161 -


Popis projektu: Realizace projektu, který bude kontinuálně pokračovat, přinese především rozvoj schopností zájemců o tento způsob prezentace hudby a „zrození“ nových DJ-ů. Tento projekt zajistí technické zázemí jako gramofony, mixážní pult, reprosoustavu, atd. Cíl projektu: Nabídka smysluplného využití volného času pro mladé lidi v rámci prevence negativních jevů zejména problémového sídliště Slezská.

Projekt č. 13

Rekonstrukce modlitebny na Slezské ulici a úprava okolního areálu v prostorách židovského hřbitova

Rozpočet:

4,75 mil. Kč

Investor:

Sbor Církve adventistů sedmého dne Slezská 1982, 738 01 Frýdek-Místek

Popis současného stavu: Modlitebna vznikla přestavbou židovské kaple na místě židovského hřbitova, který je v současné době kulturní památkou. V objektu se konají kulturní akce, společné bohoslužby místních církví a akce oddílu Skautu. Dále se zde pořádají zdravotní přednášky a další akce pro kvalitnější život obyvatel města. Popis projektu: V objektu Modlitebna se počítá s rekonstrukcí střechy, zateplením, izolací stěn a stropů, opravou fasády a úpravou sociálního zařízení. Revitalizace okolního areálu spočívá v dokončení výsadby zeleně, vybavení lavičkami, úpravou pro volnočasové aktivity a konečným zabezpečením celého areálu kamerovým systémem a alarmem. Cíl projektu: Zachování objektu, který je součástí historie židovské komunity a jeho úprava pro kvalitnější pořádání kulturních a sociálních akcí. Zpřístupnění celého areálu veřejnosti, zvláště starým lidem a maminkám s dětmi a nabídka tzv. oázy klidu pro obyvatele města.

Projekt č. 14

Revitalizace evangelického kostela ve Frýdku-Místku

Rozpočet:

20 mil. Kč

Investor:

Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Frýdku-Místku Husova 377, 738 01 Frýdek-Místek - 162 -


Popis současného stavu: Současný stav kostela je nevyhovující jak z hlediska pořádání pravidelných mší a kostelních akcí, tak z hlediska pořádání kulturních akcí. V roce 2011 bude kostel slavit 100. výročí svého vysvěcení. K tomuto výročí budou připravovány série kulturních akcí (přednášky, koncerty, výstavy, publikace o historii objektu, atd.). Popis projektu: Rekonstrukce kostela obnáší opravu vnějšího cihlového pláště kostela a věže, oprava plechové krytiny střechy kostela, zabezpečení ozdobných architektonických prvků na věži, sanace zavlhlého zdiva a podlahy v interiéru kostela, oprava stávajícího topení v kostele. Důležitou částí rekonstrukce je vybudování chybějícího bezbariérového přístupu do hlavní lodi kostela. Revitalizace areálu spočívá v obnově zeleně a prostranství okolo kostela. Cíl projektu: Zachování a revitalizace kulturní památky a významné dominanty města. Zatraktivnění a zvýšení využitelnosti kostela pro multikulturní a společenské akce, zpřístupnění interiéru handicapovaným osobám. Zvýšení kvality zeleného prostranství okolo kostela.

Projekt č. 15

Revitalizace zámku ve Frýdku včetně obnovy expozice

Rozpočet:

68 mil. Kč

Investor:

Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 Ostrava

Popis současného stavu: Stávající expozice je již zastaralá, zámek není v dobrém stavebně-technickém stavu, není přístupný pro lidi s pohybovým handicapem. Popis projektu: Rekonstrukce objektu předního zámeckého křídla, dostavba nouzového schodiště, výstavba výtahové věže a rekonstrukce půdních prostor. Realizace nové vlastivědné expozice za použití moderních prostředků. Cíl projektu: Zatraktivnění památky, která je dominantní stavbou Zámeckého náměstí, bude mít pozitivní dopad na rozvoj cestovního ruchu ve Frýdku-Místku a v regionu. Nová obsahová náplň a moderní prostředky uplatněné ve vlastivědné expozici přispějí ke zvýšení návštěvnosti z řad mladé generace. - 163 -


XII. SEZNAM 1 Použité zkratky BIC

– Beskydské informační centrum

ČHMÚ

– Český hydrometeorologický ústav

ČOV

– Čistírna odpadních vod

ČSÚ

– Český statistický úřad

EAO

– Ekonomicky aktivní obyvatelé

CHKO

– Chráněná krajinná oblast

ILO

– Mezinárodní organizace práce

IPRM

– Integrovaný plán rozvoje měst

LFA

– Znevýhodněné zemědělské oblasti

MHD

– Městská hromadná doprava

MMFM

– Magistrát města Frýdku-Místku

MMR

– Ministerstvo pro místní rozvoj

MPSV

– Ministerstvo práce a sociálních věcí

MTO

– Místní telefonní obvod

NPP

– Národní památková rezervace

NRP

– Národní přírodní rezervace

NUTS

– Statistická územní jednotka

ODIS

– Ostravský dopravní integrovaný systém

OECD

– Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

OKEČ

– Odvětvová klasifikace ekonomických činností

OOV

– Ostravský oblastní vodovod

OŽPaZ

– Odbor životního prostředí a zemědělství

POD

– Příměstská osobní doprava

PR/PP

– Přírodní rezervace/památka

ROP

– Regionální operační program

ŘV

– Řídící výbor

SLBD

– Sčítání lidu, domů a bytů

SMFM

– Statutární město Frýdek-Místek - 164 -


TKO

– Tuhý komunální odpad

TOP

– Tematický operační program

TTO

– Tranzitní telefonní obvod

ÚRR/RR

– Úřad regionální rady/Regionální rada

UTO

– Uzlový telefonní obvod

ZCHÚ

– Zvláště chráněné území

- 165 -


2 Tabulky Tabulka 1: Charakter území ve Frýdku-Místku (k 31. 12. 2007) .................................................. - 12 Tabulka 2: Pohyb obyvatel v okrese F-M v letech 2000 – 2007 ...................................................- 14 Tabulka 3: Postavení statutárního města Frýdek-Místek v rámci okresu, kraje a ČR ..............- 16 Tabulka 4: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých částech města .....................................................- 17 Tabulka 5: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v období let 1960 - 2006 .................................- 17 Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel v období let 1996 - 2006.............................................................- 19 Tabulka 7: Struktura obyvatel podle věku .........................................................................................- 19 Tabulka 8: Struktura obyvatel podle dosaženého stupně vzdělání ..............................................- 21 Tabulka 9: Vývoj počtu trvale obydlených bytů ................................................................................- 23 Tabulka 10: Obydlené byty v rodinných a bytových domech podle počtu místností..................- 23 Tabulka 11: Censové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti – SLDB 2001 ...........- 24 Tabulka 12: Počet zaměstnavatelských subjektů v odvětvích NH ................................................- 26 Tabulka 13: Struktura zaměstnavatelských subjektů podle právní formy (počty) ......................- 27 Tabulka 14: Počet a struktura obyvatel a počet ekonomicky aktivních obyvatel Frýdku-Místku (k 1.3. 2001) ...............................................................................................................................................- 31 Tabulka 15: Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích ........................................- 32 Tabulka 16: Zaměstnanost v organizacích města F-M podle odvětví (OKEČ) ...........................- 32 Tabulka 17: Hlavní zaměstnavatelé ve Frýdku-Místku ...................................................................- 34 Tabulka 18: Vývoj celkové průměrné měsíční mzdy (w) v daných lokalitách .............................- 34 Tabulka 19: Vývoj nezaměstnanosti ve Frýdku-Místku .................................................................- 36 Tabulka 20: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání ve Frýdku-Místku ...........................................- 36 Tabulka 21: Struktura uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání ..............................- 37 Tabulka 22: Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné prac. místo (okres F-M)........................- 38 Tabulka 23: Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání .................................................. - 39 -

- 166 -


Tabulka 24: Dojížďka osob do statutárního města Frýdek-Místek za prací k 1. 3. 2001 ..........- 40 Tabulka 25: Počty pracovníků nemocnice a lůžkový fond .............................................................- 45 Tabulka 26: Přehled nestátních zdravotnických zařízení (stav k 30. 11. 2007)..........................- 46 Tabulka 27: Formy sociálních služeb poskytovaných v zařízeních sociální péče a formy poskytování těchto služeb ...................................................................................................................- 49 Tabulka 28: Souhrnný přehled údajů v oblasti sociálních služeb a sociálně-zdravotnických služeb na území statutárního města Frýdek-Místek za rok 2005 ................................................. - 49 Tabulka 29: Přehled organizací poskytující služby v dané oblasti ................................................- 50 Tabulka 30: Přehled organizací poskytující služby v dané oblasti ................................................- 52 Tabulka 31: Přehled organizací poskytující služby v dané oblasti ................................................- 55 Tabulka 32: Přehled organizací poskytující služby v dané oblasti ................................................- 56 Tabulka 33: Přehled organizací poskytující služby dané skupině................................................. - 57 Tabulka 34: Souhrnné informace o zařízeních na území města F-M (stav k 30. 11. 2007) .....- 62 Tabulka 35: Průměrné roční koncentrace sledovaných škodlivin a imisní limity (v µg.m-3) v letech 1995 - 2006 ................................................................................................................................- 63 Tabulka 36: Seznam chráněných území v okolí statutárního města Frýdek-Místek..................- 70 Tabulka 37: Parky na území Statutárního města Frýdek-Místek .................................................. - 73 Tabulka 38: Nejvýznamnější zájmové organizace ..........................................................................- 75 Tabulka 39: Kulturní zařízení na území města F–M (stav k 30. 11. 2007) ..................................- 75 Tabulka 40: Sportovní zařízení na území města F-M (stav k 30. 11. 2007)................................- 77 Tabulka 41: Ubytovací zařízení ve Frýdku-Místku ..........................................................................- 78 Tabulka 42: Počty přepravených osob ČSAD Frýdek-Místek a.s. ................................................- 85 Tabulka 43: Přehled vodovodní sítě (stav k 30. 11 2007) ..............................................................- 87 Tabulka 44: Skutečná dodávka a spotřeba pitné vody ve městě F-M..........................................- 87 Tabulka 45: Kanalizační síť na území města Frýdku-Místku .........................................................- 88 Tabulka 46: Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a ROP................................- 120 - 167 -


Tabulka 47: Přehled závazných a indikativních částí popisu opatření a aktivit IPRM .............- 125 Tabulka 48: Specifikace indikátorů IPRM .......................................................................................- 127 Tabulka 49: Propojení finančního a časového harmonogramu IPRM ........................................- 128 Tabulka 50: Rozložení finančních toků IPRM v čase ....................................................................- 129 Tabulka 51: Finanční harmonogram IPRM .....................................................................................- 130 -

- 168 -


3 Grafy Graf 1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v období let 1960 – 2006 .....................................- 18 Graf 2 - Národnostní složení obyvatel statutárního města Frýdek-Místek (2001) ......................- 20 Graf 3 - Srovnání počtu obyvatel F-M a ČR podle dosaženého vzdělání....................................- 22 Graf 4 - Složení censových domácnosti...........................................................................................- 24 Graf 5 - Celkový objem investic, kterým byla udělena podpora a počty nových pracovních míst v regionech (1998-2004).........................................................................................................................- 29 Graf 6 - Srovnání celkové průměrné měsíční mzdy ........................................................................- 35 Graf 7 - Vývoj míry nezaměstnanosti ve statutárním městě a okresu Frýdek-Místek ..............- 37 Graf 8 - Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo ...................................- 38 Graf 9 - Vývoj počtu nejvíce ohrožených skupin uchazečů o zaměstnání ve F-M ....................- 39 Graf 10 - Počet uživatelů sociálních služeb a sociálně-zdravotnických služeb ve skupině .....- 58 Graf 11 - Počet zařízení v cílových skupinách (v procentech) ......................................................- 59 Graf 12 - Počet uživatelů služeb a náklady na danou cílovou skupinu .......................................- 60 Graf 13 - Zdroje finančních prostředků ............................................................................................- 61 Graf 14 - Vývoj znečištění ovzduší za období 1995-2006 na území města Frýdku-Místku .....- 64 Graf 15 - Složení odpadů v roce 2006 .............................................................................................- 66 Graf 16 - Vývoj množství odpadů ve městě Frýdku-Místku ...........................................................- 67 -

- 169 -


4 Obrázky Obrázek 1 – Nemocnice ve Frýdku-Místku ......................................................................................- 44 Obrázek 2 - Víceúčelová sportovní hala ...........................................................................................- 76 Obrázek 3 - Cyklostezka vedoucí po levém břehu Ostravice (Frýdek-Místek) ..........................- 80 Obrázek 4 – Sčítací úseky silnic a komunikací; popis ....................................................................- 83 Obrázek 5 – Vlakové nádraží..............................................................................................................- 84 Obrázek 6 – Ostrůvek pro chodce ..................................................................................................... - 86 -

- 170 -

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU PŘITAŽLIVÉ MĚSTO

Recommend Documents