Integrovaný plán rozvoje města Mostu (IPRM) „Deprivované mostecké zóny a občanské souţití“ (DEMOS)
Zpracováno pro potřeby ţádostí o podporu z Integrovaného operačního programu
Zpracovatel IPRM : Statutární město Most, Odbor strategií a dotací
Most červen 2009 Příloha č.1
1
Tento dokument vznikl na základě široké diskuse a podnětů z řad politiků, odborníků i občanů.
Samotný text zpracoval tým pracovníků Statutárního města Mostu Vedoucí autorského týmu: Ing. Karel Bořecký (Odbor strategií a dotací) Na tvorbě textu se dále autorsky podíleli: Ing. Linda Hasmanová (Odbor strategií a dotací) Bc. Jakub Verner ((Odbor strategií a dotací) Mgr. Naděţda Krupczová (Odbor péče o dítě, sociální péče a zdravotnictví) Mgr. Jiří Bureš (Odbor péče o dítě, sociální péče a zdravotnictví) Mgr. Jiří Follprecht (Odbor městského majetku) Ing. František Jirásek (Odbor investic a údrţby) Ing.arch. Jiří Harant (Odbor rozvoje a územního plánu) Pracovníci Oddělení GIS MmM a Alena Zieglerová (Úřad práce Most) Dále bylo pouţito těchto zdrojových materiálů: Tomčík M., Vavroch M., Nevyhoštěný P. : „Socioekonomická analýza sociálně vyloučených lokalit na území města Most pro IPRM Most“ (Vysoká škola finanční a správní, Závěrečná zpráva, listopad 2008) Čerňanská I., Jung R. a kol.: „Sociální podnikání v Mostě – studie lokálního podnikatelského prostředí a moţností realizace sociálního podnikání v místních podmínkách“ (Okresní hospodářská komora, listopad 2008) Jochman F. a kol.: „Integrovaný plán rozvoje města Mostu – Centrum“ (Asistenční centrum Most, červen 2008)
2
Obsah 1. Soulad s nadřazenými dokumenty............................................................................ 1.1. Soulad s dokumenty na nadnárodní a národní úrovni........................................... 1.2. Soulad na regionální úrovni.................................................................................. 1.3. Soulad na úrovni města.........................................................................................
5 5 5 6
2. Analýza a SWOT........................................................................................................ 8 2.1. Analýza současné ekonomické a sociální situace................................................. 8 2.1.1. Popis města.................................................................................................. 8 2.1.2. Demografické údaje..................................................................................... 9 2.1.3. Tendence ekonomického vývoje města.......................................................10 2.1.3.1. Podnikání.........................................................................................10 2.1.3.2. Výzkum, vývoj a průmyslový rozvoj............................................. 11 2.1.3.3. Turistický ruch................................................................................ 11 2.1.3.4. Nezaměstnanost.............................................................................. 11 2.1.3.5. Dlouhodobá nezaměstnanost v deprivovaných zónách města Mostu............................................................................................. 14 2.1.4. Stav občanské vybavenosti......................................................................... 17 2.1.5. Stav ţivotního prostředí.............................................................................. 18 2.1.5.1. Vzduch............................................................................................ 18 2.1.5.2. Voda................................................................................................ 18 2.1.5.3. Půda................................................................................................ 18 2.1.5.4. Zeleň............................................................................................... 19 2.1.5.5. Hluk................................................................................................ 19 2.1.5.6. Odpady a ekologické zátěţe............................................................ 19 2.1.6. Přitaţlivost městského prostředí................................................................. 19 2.1.6.1. Kultura............................................................................................ 20 2.1.6.2. Sport................................................................................................ 20 2.1.6.3. Bydlení............................................................................................ 21 2.1.7. Dopravní dostupnost.................................................................................. 23 2.1.7.1. Dopravní infrastruktura................................................................... 23 2.1.7.2. Obsluţnost MHD............................................................................ 24 2.1.7.3. Doprava v klidu (parkovací místa)................................................. 26 2.1.7.4. Alternativní formy dopravy (nemotorová doprava)........................ 26 2.1.8. Správa města............................................................................................... 26 2.1.9. Místní disparity........................................................................................... 27 2.1.10. Sociální integrace v deprivovaných zónách................................................ 27 2.2. SWOT Analýza..................................................................................................... 28 2.3. Vize a cíle (viz kap. 5).......................................................................................... 29 3. Zdůvodnění výběru zóny .......................................................................................... 30 4. Popis zóny .................................................................................................................. 32 5. Popis cílů a opatření .................................................................................................. 35 5.1. Hlavní cíl............................................................................................................... 36 5.2. Specifické cíle a opatření..................................................................................... 36
3
5.3. Pilotní projekty..................................................................................................... 38 5.4. Sociální projekty.................................................................................................. 39 5.5. Indikativní seznam projektů (uveden v příloze).................................................. 41 6. Očekávané výsledky .................................................................................................. 6.1. Indikátory dle výzvy............................................................................................. 6.2. Indikátory dle kritérií výběru zóny....................................................................... 6.3. Ostatní indikátory................................................................................................. 6.4. Udrţitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách ..............................
43 43 43 44 44
7. Harmonogram ........................................................................................................... 46 7.1. Projekty směrované do IOP 5.2............................................................................ 48 7.2. Projekty financované z jiných zdrojů................................................................... 48 7.3. Projekty sociální.................................................................................................... 49 8. Finanční plán.............................................................................................................. 50 8.1. Veřejná podpora.................................................................................................... 52 9. Administrativní řízení .............................................................................................. 54 9.1. Fáze přípravy........................................................................................................ 54 9.2. Fáze realizace a období udrţitelnosti.................................................................... 56 10. Zapojení partnerů ..................................................................................................... 58 10.1. Partnerství v průběhu přípravy a tvorby dokumentu IPRM................................ 58 10.2. Partnerství v průběhu realizace IPRM................................................................. 61 11. Nástroje finančního řízení......................................................................................... 62 12. Způsob výběru projektů............................................................................................ 64 12.1. Projekty podávané městem Most ....................................................................... 64 12.1.1. Oblasti intervence IOP .............................................................................. 64 12.1.2. Oblasti intervence TOP.............................................................................. 65 12.2. Projekty podávané ostatními subjekty............................................................... 65 12.2.1. Projekty podané v rámci výzvy a způsob jejich hodnocení – oblast intervence IOP.................................................................................. 65 12.2.2. Projekty předkládané do tématických operačních programů...................... 67 13. Horizontální témata ................................................................................................... 68 13.1. Rovné příleţitosti................................................................................................ 68 13.2. Udrţitelný rozvoj................................................................................................ 69 14. Analýza rizik .............................................................................................................. 71 15. Jiné projekty .............................................................................................................. 76 16. Obrazová příloha........................................................................................................ 77
4
1. Soulad s nadřazenými dokumenty IPRM DEMOS je v souladu s řadou nadřazených strategických dokumentů na nadnárodní, národní i místní úrovni.
1.1. Soulad s dokumenty na nadnárodní a národní úrovni Lipská charta o udrţitelných evropských městech cíle urbánní politiky EU Ćlánek II. Věnování zvláštní pozornosti deprivovaným/upadajícícm čtvrtím v rámci města jako celku
Národní strategický referenční rámec (NSRR): http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika/nsrr Cíle zaměřené na růst zaměstnanosti a vyváţený a harmonický rozvoj regionů vedoucí ke zvyšování úrovně kvality ţivota obyvatelstva (NSRR, str. 36). Politika územního rozvoje ČR 2008 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-cr-2008 Kapitola 2 Republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území (Podkapitola 2.2. odstavce 28 a 32) Kapitola 4 Specifické oblasti (odstavec 73).
1.2. Soulad na regionální úrovni Program rozvoje Ústeckého kraje 2006 – 2020: http://www2.kr-ustecky.cz/ Priorita B
Priorita C
Priorita E
Průběţně a systematicky vytvářet podmínky pro zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva Ústeckého kraje v souvislosti se zvýšením konkurenceschopnosti na trhu práce. Revitalizace obcí a měst Ústeckého kraje s důrazem na obnovu zastaralého bytového fondu, výstavbu nových bytů a rekonstrukci chátrajících kulturních a technických památek. Posilování sociálního kapitálu Ústeckého kraje. Zlepšení reprodukčního chování, dostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva a omezení výskytu sociálně neţádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje.
Strategie udrţitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006–2020 http://www.kr-ustecky.cz/
Kapitola 4.2 Sociální oblast (rozvoj zaměstnavatelnosti občanů, zvyšování základní vzdělanosti, revitalizace a obnova zastaralého bytového fondu, integrace minoritních skupin, omezení sociálně neţádoucích jevů)
Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v Ústeckém kraji na období 2008 2011 http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1426960&p1=86058
5
Cíl 7.1 Cíl 7.2
Zajistit dostupné sluţby zaměřené na integraci národnostních menšin 7.1.2 Zajištění dostupné sítě nízkoprahových sluţeb v sociálně vyloučených lokalitách Zlepšit informovanost veřejnosti o problematice národnostních menšin 7.2.1 Realizace programů zaměřených na zvýšení informovanosti veřejnosti o problematice národnostních menšin
1.3. Soulad na úrovni města
Program rozvoje statutárního města Mostu: http://www.mumost.cz/informace/dlouhodobe/prm/obsah.htm
IPRM DEMOS naplňuje čtyři specifické cíle (1-4) Programu rozvoje statutárního města Mostu, které jsou naplňovány následujícími opatřeními: Opatření 1.2. Růst vzdělanostní úrovně obyvatel Opatření 2.2. Rozvoj společenských, kulturních a sportovních aktivit s nadregionálním dopadem Opatření 3.2. Rozšíření nabídky moţností pro trávení volného času mládeţe Opatření 3.5. Zvyšování bezpečnosti ve městě Opatření 3.6. Sociální a zdravotní péče o obyvatelstvo Opatření 4.2. Rozvoj spolkového ţivota, dobrovolných a občanských aktivit Integrovaný plán rozvoje města Mostu - Centrum Dokument byl přijat zastupitelstvem města Mostu v červnu 2008. Lze jej povaţovat za komplementární strategický dokument k zde předkládanému IPRM. IPRM Most – Centrum je zaměřen mj. na tyto strategické cíle: o Sociální integrace (Specifický cíl 3, Opatření 2 a 3) o Dostupnost a mobilita občanů (Opatření 4), Tyto cíle jsou naplňovány v rámci opatření vedoucích k rekonstrukci a modernizaci centra města.
Územní plán statutárního města Mostu: http://mapy.mesto-most.cz/tms/html/uzemni_plan/
Strategické cíle, které jsou zaměřeny na tři pilíře řešení rozvoje vybrané zóny : občany, bydlení a prevenci jsou v souladu s Územním plánem města Most. Výjimkou jsou pouze dva pilotní projekty, které nejsou součástí rozpočtu IPRM DEMOS, budou řešeny v dlouhodobém horizontu a předpokládá se u nich změna územního plánu (viz. komentář v kap. 5).
Komunitní plán sociálních sluţeb v Mostě 2006 – 2010 http://www.mesto-most.cz/radnice/index.htm
Opatření 2.1 Opatření 2.2
Podpora rozvoje sociálních sluţeb, zajišťujících ţivot jejich uţivatelů v přirozeném sociálním prostředí Podpora sdruţeného financování sociálních sluţeb z dotačních prostředků
6
Opatření 3.3 Opatření 4.1 Opatření 4.3
Koncepční monitoring potřeb občanů a poptávky uţivatelů sociálních sluţeb Podpora aktivit neziskového sektoru Rozvoj spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli a zadavateli sociálních sluţeb
Výchovně-vzdělávací soustava a koncepce jejího dalšího vývoje ve statutárním městě Most 2004 – 2008 http://www.mesto-most.cz/radnice/index.htm
Postupné sniţování podílu osob pouze se základním vzděláním, aţ na úroveň odpovídající průměru republiky Opatření 1/II/b Zaměřit pozornost na předcházení předčasnému opouštění vzdělávacích zařízení či ukončení vzdělávání ihned po splnění povinné školní docházky. Opatření 1/II/c - Zvýšit podíl dětí procházejících systémem předškolní přípravy s cílem omezit pravděpodobnost následného školního selhávání. Zvláštní pozornost při tom věnovat sociálně handicapovaným skupinám. Priorita 1/II
7
2. Analýza socioekonomické situace a SWOT Podklady pro analýzu socioekonomické situace, disparit a silných a slabých stránek města vycházejí z dostupných dat (ČSÚ, ÚP, odborné odbory města atd.), z rozboru nadřízených a souvisejících dokumentů (např. IPRM Most Centrum). Dále bylo vyuţito dvou specifických studií, které byly provedeny v měsících říjen – listopad 2008 pro účely tohoto dokumentu (sociologická studie a analýza moţností sociálního podnikání) a které jsou zaloţeny na terénních průzkumech. Konenčně bylo vyuţito i výsledků tří průzkumů názorů obyvatel, které byly realizovány v druhé polovině roku 2007 (cca 800 respondentů).
2.1. Analýza současné ekonomické a sociální situace 2.1.1. Popis města Statutární město Most leţí v centrální části severozápadních Čech, při nejzápadnějších výběţcích Českého středohoří (vrchy Hněvín, Široký vrch, Ressl a Špičák), ve střední části Severočeské hnědouhelné pánve. Je druhou největší aglomerací podkrušnohorské oblasti a centrem bývalého okresu. Mostecko je vymezeno ze severu státní hranicí se SRN, z ostatních stran pak navazují Teplicko, Lounsko, Ţatecko a Chomutovsko. Správní území města zaujímá celkovou rozlohu téměř 87 km2 a je administrativně tvořeno osmi částmi obce (Čepirohy, Komořany, Starý Most, Most, Souš, Rudolice, Velebudice a Vtelno), územně-technicky se toto území skládá z 18 katastrálních území, z nichţ je 13 v současné době bez obytné zástavby, a to zejména vlivem rozsáhlých těţebních aktivit v minulosti.
Obr. č.1 sociálně vyloučené lokality Název základní sídelní jednotky byl pro potřeby IPRM DEMOS upraven dle zažitých místních názvů z důvodů lepší orientace: Podžatecká – sever ( Lokalita „Stovky“), sídliště Chanov – ( lokalita „Chanov“)
8
2.1.2. Demografické údaje Ve městě Most ţilo k 31.říjnu 2008 celkem 67 234 obyvatel. Hustota osídlení ve správním obvodu Most činí 332 obyvatel na km2, coţ je zhruba 2 x více, neţ je tomu v Ústeckém kraji a přibliţně 2,5x více, neţ v České republice. Tato skutečnost výrazně negativně ovlivňuje kvalitu ţivota a bydlení ve městě. Vysoká koncentrace obyvatel zejména v satelitních panelových sídlištích je pro město typická a způsobuje řadu problémů sociálních a bezpečnostních. V rozloţitém centru je naopak hustota obyvatel prakticky nulová. To vše má za následek charakteristickou atmosféru ve městě, která sniţuje přirozenou shromaţďovací funkci centra a následně také atraktivitu celého města. Stejně jako u ostatních bývalých okresních měst Ústeckého kraje lze i v Mostě pozorovat v posledních letech pokles počtu obyvatel. Mezi lety 1991 a 2007 se počet obyvatel v Mostě sníţil o cca 4% (tj. 3 127 osob). Hlavní příčinou úbytku obyvatel je stěhování. V roce 2007 ţilo v Mostě 48,7 % muţů a 51,3 % ţen. Město Most je demograficky mladé, má v porovnání s ostatními bývalými okresními městy kraje i v rámci celé ČR nejniţší průměrný věk svých obyvatel. Obyvatelstvo v Mostě je v průměru mladší o 1,4 roku, z toho muţi o 1,4 roku a ţeny o 1,3 roku. Průměrný věk u muţů činil začátkem roku 2007 cca 37 let, u ţen přibliţně 40 let a za obě skupiny pak cca 39 let. Tomu odpovídá členění obyvatel dle věkových skupin. Ve srovnání s ČR je v Mostě nejméně obyvatel v poproduktivním věku (12,1%). V porovnání s Českou republikou je v Mostě o 1,5 % více obyvatel v produktivním věku (rozmezí 15 aţ 64 let). Ve skupině do 14ti let je v Mostě o 0,6 % více obyvatel, neţ je tomu na úrovni České republiky. Charakteristická je nízká úroveň vzdělání definovaná poměrem počtu osob s nejvyšším dosaţeným stupněm vzdělání k celkovému počtu trvale bydlících osob, jak ukazuje následující tabulka, která porovnává situaci v ČR, v Mostě a v některých problematických lokalitách Mostu). Tabulka č. 1: Vzdělanostní struktura - srovnání ZŠ a Bez vzdělání neukončené 0,4 Česká republika 0,8 Most 1,09 Zóna Stovky 10,7 Zóna Chanov Zdroj SLDB 2001; ČSÚ
23,0 28,5 33,7 74,1
Vyučení a Úplné Vyšší SO bez střední s odborné a maturity maturitou nástavba 38,0 24,9 3,5 39,2 21,5 2,6 34,7 19 2,17 7,8 0,0 0,1
VŠ 8,9 5,2 5,9 0,0
Špatná vzdělanostní struktura obyvatel je jednou z příčin ekonomických i sociálních problémů města, kterými jsou např. stále ještě vysoká nezaměstnanost nebo nízká ekonomická výkonnost. Nepříznivé sloţení vzdělanostní struktury je způsobeno více faktory. Mezi ně patří např. nezájem osob s VŠ vzděláním usídlit se ve městě či se sem po studiích vracet z důvodu subjektivního hodnocení nedobré image města (tzv. „špatná“ adresa) a nízké kvality ţivota (kultura, mobilita, ţivotní prostředí, školství). Úbytek obyvatel dokládá, ţe město je pro obyvatele neatraktivní (např. z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe téměř třetina obyvatel města chce změnit bydliště).
9
2.1.3. Tendence ekonomického vývoje města 2.1.3.1.
Podnikání
Z pohledu počtu subjektů je patrné, ţe město Most disponuje druhým největším počtem ekonomických subjektů z měst v Ústeckém kraji. Tabulka č.2: Ekonomické subjekty se sídlem na území okresních měst Ústeckého kraje v tom Města
Celkem Fyzické z toho Právnické osoby ţivnostníci osoby
Děčín 11 752 9 496 8 612 Chomutov 9 844 7 675 6 783 Litoměřice 6 662 5 414 4 901 Louny 4 195 3 502 3 156 Most 12 616 10 266 9 438 Teplice 11 773 8 973 8 097 Ústí nad 21 337 16 023 14 449 Labem Statistická ročenka Ústeckého kraje 2006
2 256 2 169 1 248 693 2 350 2 800 5 314
z toho Obchodní Státní Druţstva společnosti podniky 836 25 5 972 15 3 583 13 5 305 15 1 1 276 88 7 1 692 49 6 2 653 59 12
Vzhledem k tomu, ţe město bylo postaveno v 50-70. letech 20. stol. na „zelené louce“, je zde charakteristická koncentrace firem do zón či objektů: Na území města je registrováno 413 firem, které mají alespoň jednoho zaměstnance. Z nich v centru města sídlí 214 firem (areál Komes – 94, Business centrum – 65, budova VÚHU – 55), tj.52%, coţ představuje vysokou koncentraci ekonomického potenciálu v centru města (co do počtu firem). Graf č.1: Ekonomické subjekty v Mostě dle počtu zaměstnanců 1 až 5 67,0%
1 až 5 66,9%
6 až 19 20,7%
20 až 99 10,1% 1 000 a více 0,1%
500 až 999 0,3%
1 000 a více 0,1%
100 až 499 1,9%
6 až 19 20,0%
20 až 99 10,3% 500 až 999 0,4%
100 až 499 2,2%
Ústecký kraj
Most (SO ORP)
Zdroj: ČSÚ
Stav k: 31. 12. 2005
10
Podle počtu zaměstnanců jsou zastoupeny především malé a střední firmy, jen cca 0,5 % představují velké podniky. Ty však nadále představují největší zaměstnavatele v oblasti. 2.1.3.2.
Výzkum, vývoj a průmyslový rozvoj
Výzkum a vývoj je ve městě institucionalizován třemi typy subjektů. Prvním je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, který poskytuje zázemí i jiným inovačním firmám v regionu, které tvoří druhý typ výzkumných subjektů. Třetím typem subjektů s výzkumným potenciálem jsou vysoké školy na území města. Jedná se o 5 vysokých škol. Výzkum a vývoj tvoří moţný potenciál růstu, ale je limitován nedostatkem kvalifikované pracovní síly, coţ se představitelé města snaţí jiţ dlouhodobě řešit intenzivní podporou umísťování a rozvoje vysokých škol na území města. Rozvojové plochy jsou hlavním faktorem stávajícího postupného sniţování nezaměstnanosti ve městě. Nejvýznamnější průmyslovou plochou pro další rozvoj podnikání je zóna Joseph o rozloze 190 ha, na které jiţ dnes je zaměstnáno cca 680 osob, do roku 2013 se počítá s 2.000 osobami a stále je k dispozici cca 26 ha pro další investory. 2.1.3.3.
Turistický ruch
Jako centrum cestovního ruchu existuje Most dosud spíše potenciálně, nepochybně však jde o odvětví perspektivní, třebaţe zřejmě nikdy nebude v budování celkového profilu města hrát zásadní roli. Jiţ dnes má jistý nadregionální význam nabídka zvláštních forem městské turistiky: Autodrom Most s dobrým jménem i na mezinárodní úrovni; v sezóně (květen – září) 2002 proběhlo 9 hlavních závodů s celkovou návštěvností asi 10 000 diváků; téměř kaţdý týden menší akce v průměru o 250 (zejména zahraničních) účastnících. Hipodrom Most – četné pravidelné i nepravidelné dostihové akce, překračující uţ rámec regionu, vedle nich i četné akce kulturní a zábavné (nejen pro děti). Celková návštěvnost v sezóně 2002 přesáhla 100 000 návštěvníků (při kapacitě areálu asi 20 000 návštěvníků). Aquadrom Most – představuje jeden ze tří mosteckých dromů. Areál kromě moţnosti koupání v několika krytých a třech otevřených bazénech nabízí také saunu, fitness, solárium, minigolf a několik sportovních hřišť. Návštěvnost aquadromu v roce 2007: 272 013 (+ cca 15 000 návštěvníků pravidelných tréninků, plavců a potápěčů a členové rodinného vstupné) V Mostě i jeho okolí je řada ubytovacích i stravovacích zařízení různých kategorií i rozsahu nabízených sluţeb (v roce 2001 zde fungovalo více neţ 150 stravovacích zařízení různého typu a jejich počet má v současné době rostoucí trend. Obecně jsou tato zařízení rozmístěna v rámci města rovnoměrně. 2.1.3.4.
Nezaměstnanost
Otázka nezaměstnanosti je v regionu Mostecka nejdůleţitějším sociálním problémem. Postavení regionu Mostecka v rámci České republiky ilustrujeme pomocí standardních ukazatelů trhu práce. Pro alespoň minimální představu o vývoji uváděných ukazatelů pracujeme s údaji ze tří časových období – jde o 31. 12. 2006, 31. 12. 2007 a poslední údaj v následující tabulce je vztaţen k 31. 9. 2008.
11
Tabulka č.3: Míra registrované nezaměstnanosti ve srovnávaných lokalitách Česká republika Okres Most Město Most Zdroj: MPSV, ÚP Most
31.12.2006 7,7 19,5 18,5
31.12.2007 6,0 15,5 13,6
30.9.2008 5,3 12,2 10,8
Jak je patrné z uvedených údajů, hodnoty míry nezaměstnanosti jsou vzhledem k celorepublikovému průměru, v kaţdém ze sledovaných období, vţdy minimálně dvojnásobné. Jak okres Most, tak mikroregion Most opakovaně překračují desetiprocentní hranici ukazatele (ta nebyla překročena v rámci České republiky ani jednou). Ve vývoji ukazatele lze zaznamenat pozitivní trend – hodnoty míry registrované nezaměstnanosti v posledních letech stabilně klesají. Popisovaný vývoj je společný všem uváděným lokalitám. Podle dokumentů ÚP se situace zlepšuje zejména v souvislosti s ekonomickou konjunkturou v ČR, která přinesla i hospodářské oţivení a s ní související větší nabídku pracovních příleţitostí. 1 Jak vyplývá z nejčerstvějších dat, tento příznivý vývoj se však nepravděpodobněji z důvodu celosvětové krize zastavil. V listopadu 2008 činila míra nezaměstnanosti opět 12,06 % (7 739 osob). Navzdory příznivým tendencím v posledních měsících musíme dodat, ţe z hlediska míry nezaměstnanosti je okres Most stále na nelichotivém prvním místě v rámci ČR. Srovnání s ostatními okresy v České republice je zaznamenána na následující mapce. Obr. č. 2 – Míra registrované nezaměstnanosti v okresech České republiky – k 31. 12. 2007
Zdroj: MPSV (2008)
1
ÚP Most: 2008. Správa o situaci na trhu práce za rok 2007. ÚP Most: Most
12
Okres Most byl k 31. 12. 2007 jediným okresem v republice s vyšší neţ patnáctiprocentní mírou nezaměstnanosti. Na mapce je dobře vidět, ţe celý Ústecký kraj vykazoval v průměru vyšší míry nezaměstnanosti neţ okolní regiony České republiky. Hlavním zdrojem nezaměstnanosti jsou občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací. Významný podíl na nezaměstnanosti mají dále občané starší 50 let. Dalším ukazatelem je počet volných pracovních míst (VPM), respektive počet evidovaných uchazečů na 1 VPM. Opět uvádíme hodnoty pro Českou republiku, okres Most i samotné město Most. Sledujeme stavy ke konci roku 2006, 2007 a k poslednímu dni měsíce září 2008. Data jsou uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 4: Počet evidovaných uchazečů na 1 VPM ve srovnávaných lokalitách 31.12.2006 4,8 18,7 10,3
Česká republika Okres Most Město Most Zdroj: MPSV, ÚP Most
31.12.2007 6,0 15,5 13,6
30.9.2008 2,3 6,9 3,7
Lze konstatovat, ţe okres i město Most výrazně překračují zjištěné celorepublikové průměry. Nejméně příznivá byla situace na trhu práce v roce 2006, kdy se o 1 VPM v okrese Most ucházelo 18,7 nezaměstnaných, coţ bylo třikrát více neţ pro zbytek republiky (průměr pro Českou republiku měl hodnotu 4,8). Od té doby se poptávka po volných pracovních místech na všech sledovaných úrovních sníţila (díky poklesu nezaměstnanosti nebo zvýšení nabídky VPM). Největší nepoměr mezi uchazeči o zaměstnání a odpovídající nabídkou jejich pracovního uplatnění lze zaznamenat v případě lidí s niţším středním a se základním vzděláním. Nárůst počtu hlášených VPM v okrese Most je zřetelný. Mezi lety 2006 a 2007 se jejich počet téměř zdvojnásobil (695 v roce 2006, 1119 o rok později). Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala zlepšovat ekonomická situace v České republice. Bohuţel vzhledem k ekonomické krizi, která postihla světové hospodářství, můţeme očekávat zbrţdění příznivého vývoje. Poptávka po kvalifikacích Následující tabulka dává podklady pro analýzu poptávky na trhu práce v mosteckém okrese v závislosti na klasifikaci zaměstnání. Tabulka ukazuje, ţe relativně největší poptávka (44,83 %) je po řemeslnících a kvalifikovaných výrobcích, zpracovatelích a opravářích (kromě obsluhy strojů a zařízení). Dále jsou poptáváni pracovníci obsluhující stroje a zařízení (19,38 %) a techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech (13,05 %). Tomuto stavu na straně poptávky ovšem neodpovídá nabídka, která je strukturována odlišně.
13
Tabulka č. 5: Poptávka po pracovní síle Poptávka po pracovní síle (volná pracovní místa) S povolením Normální APZ Celkem zaměstnávat cizince Relativně Třída Absolutně Absolutně Absolutně Absolutně (v %) 0 0 0,00 0 0 0 1 16 1,49 0 16 0 2 77 7,18 2 79 3 3 140 13,05 8 148 1 4 23 2,14 8 31 0 5 42 3,91 8 50 0 6 4 0,37 1 5 0 7 481 44,83 21 502 36 8 208 19,38 15 223 12 9 82 7,64 11 93 5 Celkem 1 073 74 1 147 57 Stav k 31. 12. 2007 KZAM
2.1.3.5.
Dlouhodobá nezaměstnanost v deprivovaných zónách města Mostu
Významným kritériem charakterizujícím ekonomickou dimenzi sociálního vyloučení je vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Udává počet nezaměstnaných déle neţ 12 měsíců jako procento z počtu všech ekonomicky aktivních obyvatel dané lokality (EA obyvatelstvo). Obecně je dlouhodobá nezaměstnanost povaţována za jeden z hlavních faktorů sociálního vyloučení. Zaznamenané hodnoty tohoto ukazatele pro sledovaná území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 6: Poměr dlouhodobě nezaměstnaných k EA obyvatelstvu počet dlouhodobě % dlouhodobě nezaměstnaných nezaměstnaných 5 544 625 136 913 2,5 Česká republika 38 917 3 059 7,9 Most 919 130 14,1 Zóna „Stovky“ 858 269 31,4 Zóna Chanov Průměr - zóna 889 200 23,0 Stav k 31. 12. 2007; zdroje: ČSÚ, ÚP Most, MPSV ČR, Magistrát města Most EA obyvatelstvo
14
V obou případech jsou stanovené „limity“ hodnot kritéria překročeny: průměrná hodnota dlouhodobé nezaměstnanosti činí 23 %, coţ je trojnásobek oproti městu Most a devítinásobek oproti průměru České republiky). Spíše neţ o reálném stavu míry nezaměstnanosti ve sledovaných lokalitách svědčí uvedené údaje o neschopnosti tyto ukazatele institucionálně evidovat. Pokusy o oficiální statistické zmapování stavu nezaměstnanosti naráţejí na několik zásadních překáţek:
neustálá a velmi výrazná fluktuace obyvatel na daném území – počty fakticky nezaměstnaných a fakticky ţijících obyvatel (tj. podíl EA obyvatel) obou lokalit se mění doslova kaţdým dnem vysoká míra tzv. sankčního vyřazení – vzhledem k nedisciplinovanosti, nezájmu či neochotě spolupracovat, jsou mnozí registrovaní nezaměstnaní nad 6 měsíců vyřazováni z evidence ÚP. Značné mnoţství se zpětně do evidence nehlásí celkový objem EA obyvatelstva (a tím míru dlouhodobé nezaměstnanosti) obou lokalit ovlivňují osoby na rodičovské dovolené (tuto skupinu zohledňujeme) osoby ve výkonu trestu, osoby přicházející z výkonu trestu stejně jako počty osob s plným invalidním důchodem nezohledňujeme, protoţe tyto údaje jsme neměli k dispozici.
Registrované míry nezaměstnanosti se z uvedených důvodů mohou od skutečného stavu lišit aţ o desítky procent a je vhodné povaţovat je pouze za ilustrativní. V podmínkách obou sledovaných lokalit je zcela oprávněné mluvit o tzv. skryté nezaměstnanosti – velké mnoţství EA obyvatel je v současnosti mimo registraci Úřadu práce. Jinými slovy, fakticky nepracují, ani nejsou nikde evidováni. Zjištěné (a zkreslené) statistiky je proto nezbytné doplnit o expertní odhady pracovníků oslovených institucí působících ve sledovaných lokalitách. V roce 2005 realizovali zaměstnanci Komunitního centra Chanov vlastní terénní šetření (sčítání) zaměřené mj. na problematiku nezaměstnanosti. Výsledná míra nezaměstnanosti dosahuje podle tohoto šetření hodnoty 73,8%. V tomto případě není bohuţel rozlišena dlouhodobá nezaměstnanost. Podrobná zjištění chanovského „mikrocensu“ lze dohledat v následující tabulce. Tabulka č. 7: Struktura nezaměstnanosti v Chanově - rok 2005 Počet obyvatel Počet EA obyvatelstva Počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti – v % Stav k 31. 12. 2005; zdroj: Komunitní centrum Chanov
celkem muţi 1 635 872 787 581 225 73,8
ţeny 763 256
Podobným způsobem odhadují míru dlouhodobé nezaměstnanosti zaměstnanci obecně prospěšné společnosti Dům romské kultury. 2 Podle jejich odhadu se míra dlouhodobé nezaměstnanosti pohybuje okolo 70 %.
2
V lokalitě Chanov působí toto sdruţení od roku 2002. Cílovou skupinou společnosti jsou nezaměstnaní v lokalitě a jeho aktivity jsou zaměřeny na realizaci rekvalifikačních (do-kvalifikačních) kurzů a následného asistovaného vzdělávání nejúspěšnějších frekventantů. V průběhu šesti let se společnosti podařilo realizovat 19 rekvalifikačních kurzů, kterými prošlo celkem 178 frekventantů.
15
Na reálnou míru (dlouhodobé) nezaměstnanosti v lokalitě „Stovky“ je moţné odkazovat pouze z provedených rozhovorů s experty. Podle odhadů terénních pracovnic Klubu národnostních menšin je míra nezaměstnanosti v lokalitě Stovky 50 %. Legálně v této lokalitě pracuje kolem 1/3 obyvatel, další 2/3 pracují neoficiálně – načerno. Míra hospodářské aktivity Dalším kritériem, které odkazuje na ekonomický rozměr, je míra hospodářské aktivity. Je vyjádřena počtem ekonomicky aktivních obyvatel v poměru k celkovému počtu obyvatel sledované oblasti. Zaznamenané hodnoty ukazatele pro sledovaná území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 8: Míra hospodářské aktivity Obyvatelstvo celkem Počet EA obyvatel 10 381 130 5 544 625 Česká republika 67 543 38 917 Most 1 529 919 Lokalita „Stovky“ 1 492 858 Lokalita Chanov 1 511 889 Průměr – zóna Stav k 31. 12. 2007; zdroj: ČSÚ, Magistrát města Most
% EA obyvatel 53,4 57,6 60,1 57,5 58,8
Z tabulky je patrné, ţe hodnoty sledovaného kritéria jsou pro obě lokality srovnatelné s referenčními správními celky. Poměrně zvýšené míry hospodářské aktivity jsou ovlivněny příznivou demografickou strukturou obyvatelstva v obou lokalitách. Je nutné poznamenat, ţe kritérium míra hospodářské aktivity poukazuje pouze na potenciál ekonomických aktivit ve sledované lokalitě. Jeho hodnoty nemusí vzhledem ke stavu lokálních pracovních trhů a zjištěným mírám nezaměstnanosti odpovídat skutečné hospodářské aktivitě obyvatel.
16
2.1.4. Stav občanské vybavenosti Přehled objektů občanské vybavenosti uvádí následující tabulka. Tabulka č. 9 Vybavení města vybranými druhy zařízení k 31.12. 2006 Druh zařízení
Počet Školství
Mateřská škola Základní škola Základní umělecká škola Střední škola Vyšší odborná škola Vysoká škola*
4 12 2 15 2 0 Sociální oblast
Domy s pečovatelskou sluţbou Domov důchodců Domov s pečovatelskou sluţbou Úřad práce
3 2 5 1
Zdravotnictví Nemocnice Ordinace praktického lékaře pro dospělé Ordinace praktického lékaře pro děti Jesle Další dětská zařízení Středisko záchranné sluţby Kultura Kino Divadlo Muzeum Knihovna Galerie Kulturní zařízení Středisko pro volný čas dětí a mládeţe Sport Koupaliště a bazény Tělocvična Hřiště, stadion * 5 dislokovaných pracovišť VŠ Zdroj ČSÚ, MmM
2 34 16 3 1 1 3 2 1 1 2 3 2 8 26 24
Objekty školských zařízení jsou ve městě zastoupeny v kapacitně dostatečném počtu, nicméně v zóně IPRM je umístěna pouze 1 základní škola. Bývalá budova mateřské školy v Chanově je vyuţívána základní školou pro přípravné a 1. třídy. Co se týká zařízení v sociální oblasti, je vedle vymezené zóny IPRM umístěn jeden objekt, a to domov pro seniory v ulici Barvířská (Astra). V zóně Stovky je v nájmu Klub národnostních menšin. Přímo v sídlišti Chanov se nachází kulturní středisko a dvě hřiště, další
17
sportovní zařízení např. sportovní hala nebo zimní stadion se nalézají v docházkové vzdálenosti od vymezené zóny. V kulturním domě v Chanově mají sídlo neziskové organizace a probíhají zde i rekvalifikační kurzy. V roce 2006 bylo na území města Mostu 360 vybraných provozoven s převaţujícím sortimentem. V současné době na sídlišti Chanov není ani jedna provozovna. Co se týká zóny jako celku, nachází se v ní několik provozoven, mezi které patří i větší nákupní střediska. 2.1.5. Stav ţivotního prostředí 2.1.5.1.
Vzduch
Stav ovzduší je v Mostě průběţně monitorován dvěma měřicími stanicemi. Evidované velké zdroje znečišťování ovzduší na území města jsou dva : Teplárna Komořany a MUS, a.s. (před rozdělením). Středních zdrojů znečišťování ovzduší je na území města evidováno 97 a patří mezi ně např. čerpací stanice PHM (Shell, Pap Oil), kotelny (v Rudolicích, První mostecká v Chanově), lakovny (Krušnohorské strojírny Komořany, firma VANAP aj.), a také zemědělské podniky (chov hospodářských zvířat). Mnoţství emisí se kaţdoročně sniţuje a je srovnatelné s ostatními obdobně velkými městy. 2.1.5.2.
Voda
Jediným významným tokem je řeka Bílina, která protéká kolem sídlišť Chanova a Stovky na S a SZ města. Podle „Ekologické studie povodí Bíliny” je podstatný úsek toku Bíliny na Mostecku hodnocen jako část s extrémně nepříznivými ekologickými poměry. Kvalita vody pod přítokem z ČOV Chemopetrolu výrazně klesá. Tomu odpovídá sloţení fauny v toku – ryby v úseku neţijí vůbec, sloţení bentosu je druhově velmi chudé. Zejména v oblasti lokality Chanov je koryto řeky silně znečištěné komunálním odpadem. Půda
2.1.5.3.
Vyuţití půdy na správním území města je uvedeno v následující tabulce: Tabulka č.10: Struktura výměry pozemků k 31.12.2001 a 2006 (v ha) Město
Most
zeměd. půda
lesní půda
vodní půdy
zastav. plochy
ostatní plochy
2001
2006
2001
2006
2001
2006
2001
2006
2001
2006
1076
1103
903
971
198
197
259
256
6257
6167
Zdroj: ČSÚ, 2007
18
Tabulka č.11: Bilance zemědělské půdy k 31. 12. 2005 (v ha) Města
Zemědělská půda
Most Zdroj: ČSÚ, 2006
Orná půda
1 104
482
z toho Zahrady, ovocné sady 292
Trvalé travní porosty 260
Podíl úbytků zemědělské půdy pro těţební účely je postupně vyrovnáván převodem rekultivovaných ploch po těţbě. 2.1.5.4.
Zeleň
Celková rozloha městské zeleně ve městě je cca 220 ha. V rámci města je poměrně hodnotný centrální park Šibeník s přírodě blízkou dřevinnou skladbou (duby, lípy, javory, habr, hrušňová stromořadí) a se svou západní lučně-stepní částí. 2.1.5.5.
Hluk
Na hlukovou zátěţ ve městě má značný a rozhodující vliv autodoprava a provoz autodromu, místního letiště a uhelných dolů. Podle vyhodnocení hlukové situace v roce 2001 se hladina hluku ze silniční dopravy na území města Mostu pohybuje mezi 20 – 65 dB(A). Měření hluku provádí Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Oblastní pracoviště Most (bývalá Okresní hygienická stanice). 2.1.5.6.
Odpady a ekologické zátěţe
Za rok 2007 bylo na území města Mostu samotným městem vyprodukováno celkem 48 891,55 t komunálních odpadů a 134,29 t nebezpečného odpadu. Pokud bychom do zdrojů odpadu zahrnuli také fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání, které jsou dislokovány na území města, bylo by to 519 067,08 t odpadů včetně nebezpečných. Pro ukládání tuhého komunálního (TKO) a nebezpečného odpadu je určena skládka Celio v Kopistech u Mostu. Z ekonomických důvodů je TKO zčásti odváţen také na skládku Jirkov. 2.1.6. Přitaţlivost městského prostředí Most leţí v tradiční průmyslové oblasti s povrchovou těţbou uhlí a chemickým průmyslem, nicméně jeho jiţní část je také významným centrem zemědělství a v rekultivovaných oblastech po těţbě uhlí se dnes pěstuje vinná réva. Jihovýchodní část správního obvodu spadá do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří s národní přírodní památkou Jánský vrch. Přestoţe je město Most nově vystavěno, je oblast Mostecka bohatá i na kulturní památky (přesunutý vzácný kostel Nanebevzetí panny Marie, hrad Hněvín). Další významné památky (mající i další funkce) jsou např. barokní špitál a kostel sv. Ducha (restaurace, galerie), secesní budova krematoria (Mezinárodní památník obětem 2. světové války), bývalé Reálné gymnázium – dnes Oblastní muzeum v Mostě aj. Významná je nabídka zvláštních forem městské turistiky města Mostu, které představují především krátkodobé návštěvy sportovních akcí (Autodrom, Hipodrom, Aquadrom).
19
Zavedenými společenskými akcemi s potenciálem nadměstského významu jsou např. Vánoční trhy a Velikonoční jarmark, Den magistra Kelleyho, Mostecké slavnosti, Běh Terryho Foxe, Cyklomaraton aj. 2.1.6.1.
Kultura
PŘEHLED KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ Městské divadlo Most – kapacita 480 osob; stálá scéna, výstavy a další kulturní akce Divadlo rozmanitostí Most – součástí Městského divadla Most, 138 osob; loutková představení především pro děti Městský dům zábavy Most (MEDUZA) – společenské a obchodní akce, koncerty Městská knihovna Most – 230 000 svazků, 8 000 drţitelů čtenářských průkazů, tematické výstavy. Správa městských kin Most – zřizovatel statutární město Most – je součástí Městské knihovny Most, kapacita sálů: 625 osob; mimo svůj měsíční program pořádá dětská představení pro mateřské a základní školy. Oblastní muzeum Most – zřizovatel Ústecký kraj; stálá expozice, mimo této jsou zde pořádány výstavy děl výtvarných umělců, výstavy zaměřené k aktuálním tématům apod. Památník obětem 2. světové války – zařízení Oblastního muzea v Mostě, pietní síň, expozice z dokumentů II. světové války; v současné době z technických důvodů uzavřeno. Centrum volného času – zřizovatel statutární město Most, CVČ pořádá řadu různých kulturních a sportovních akcí, organizuje významné kulturní akce pro občany města, spolupracuje se ZŠ,ročně se pořádaných akcí zúčastní cca 9 000 dětí i dospělých. Dům dětí a mládeţe – zřizovatel Ústecký kraj; zabezpečuje zájmovou činnost pro děti a mládeţ ve městě. Kulturní dům REPRE – zřizovatel statutární město Most, nájemce firma Junek – R, s.r.o; zabezpečuje smluvní formou kulturní Galerie výtvarného umění v Mostě – zřizovatel Ústecký kraj; pořádá výstavy výtvarného umění českých i zahraničních umělců, návštěvnost za rok 2002 cca 8 000 návštěvníků. Dům romské kultury Chanov – obecně prospěšná společnost zajišťuje vzdělávací programy (rekvalifikace), působí zde hudební soubor, apod. 2.1.6.2.
Sport
Zimní stadion – celoroční provoz, vyuţíván pro výkonnostní lední hokej a bruslení pro veřejnost. Provoz je zajišťován z rozpočtu města Technickými sluţbami města Mostu, a. s.
20
Aquadrom Most – celoroční provoz (kromě venkovních bazénů), rekonstruovaný areál vznikl přestavbou koupaliště v ul. Topolové a byl otevřen v červnu r. 2003. Provoz zajišťují TSmM, a. s., z příspěvku města Mostu. Koupaliště pod Resslem – sezónní areál, provozovatel S a S Most, spol.s r.o. Městský sportovní areál Benedikt – celý sportovně rekreační areál zahrnuje hřiště na hokejbal, malou kopanou, basketbal, volejbal, ovál pro kolečkové brusle, kola, stoly na stolní tenis. Sportovní hala ul. Albrechtická – provozována převáţně mládeţnická kopaná, provoz zajišťován z rozpočtu města, spol. FC SIAD Most a FŠ Most. Areál Ovčín – v majetku města Mostu jsou pozemky ve sportovním areálu, sportovní hřiště má v nájmu odd. softballu. Areál netradičních sportů – bývalý zimní stadion, v areálu umístěna skateparková zařízení, vyuţíván pro in-line hokej, provoz zajišťuje Sportovní hala, a. s. Sportovní hala Most, a.s., Most, Budovatelů – město Most je 100% akcionářem zařízení. Ve sportovní hale jsou vyuţívány 2 sportovní sály, herna pro stolní tenis. Letní stadion Most – stadion je vyuţíván pro lehkou atletiku a kopanou. Majoritním vlastníkem fotbalového klubu je od r. 2003 společnost SIAD Czech, s. r. o., město Most vlastní 10,18 %. Autodrom Most, a. s. – sezónní zařízení, hlavní sportovní program od března do října. Volné termíny kalendáře automobilových, motoristických a truckových závodů tvoří doplňkový program kulturními a společenskými akcemi (škola smyků, koncerty, prezentační dny společností). Hipodrom Most, a. s. – sezónní zařízení (hlavní sezóna: duben – listopad), zaměřeno na dostihové jezdectví a parkurové skákání. Společnost v rámci vyuţití areálu pořádá kulturní a společenské akce. Město Most vlastní podíl 0,76 % společnosti. 2.1.6.3.
Bydlení
Naprostá většina bytů byla postavena v bytových domech a město Most mělo v roce 2001 pouze 1 468 bytů v rodinných domech, coţ je cca pouze 5 % bytů. Tento sídlištní charakter bydlení negativně ovlivňuje kvalitu bydlení ve městě. Z toho důvodu také po roce 1990 došlo prakticky k zastavení výstavby bytů v bytových domech (mimo jednoho případu) a naopak se intenzivně rozvíjí výstavba rodinných domů. Likvidace starého Mostu a rychlá výstavba nových sídlišť poznamenala město navíc na jedné straně výrazným zlepšením kvalitativní struktury bytů, na druhé straně však významně znesnadňuje např. vystěhování neplatičů nájemného – není kam.Charakter bydlení (převáţně sídlištní panelové domy) a restrukturalizace důlního průmyslu po roce 1990 se promítly do velmi nízké úrovně (v porovnání s průměrem ČR) výše nájemného i cen bytů. Mezi hlavní důvody nespokojenosti občanů s bydlením ve městě na základě provedené ankety patří vandalismus, málo hřišť pro děti, nízký stupeň bezpečnosti a málo parkovacích míst. 21
Dále občanům vadí velký nepořádek a nedostatečný úklid, nevhodné chování nepřizpůsobivých občanů a málo zeleně. Z výše uvedených důvodů je město Most povaţováno za město neatraktivní pro bydlení, coţ se odráţí ve velmi nízké prodejní ceně bytů a rovněţ v postupném úbytku obyvatel (viz předchozí kapitoly) a malému počtu dokončených bytů. Lokalita Chanov Sídliště vzniklo na konci 70. let (kolaudace probíhala na přelomu 70. a 80. let 20. století, viz tabulka č.12) se zcela jiným záměrem – jako běţné sídliště situované do poměrně klidného prostředí za městem, s vlastním kinem, kulturním domem, samoobsluhou, kadeřnictvím atd., kde by vedle sebe ţila majorita s minoritou. Tabulka č. 12: Lokalita Chanov Číslo bloku
Značka kolaudační listiny
1 Úp 283, 401/78/Kr. - 332/1 2,3,4 Úp 737/77,195/78 - 332/1Kr/Vá 5,6 Úp 383/78/Kr. - 332/1 7 Úp 283/78/Kr. - bl. č. 7 - 332/1 8 Úp 283/78/Kr. - bl. č. 8 - 332/1 9 Objekt strţen v r. dubnu 202 10,11,12 Úp 283,401/78/Kr. - 332/1 13 Úp 1141/80/Kr. - 332/1 Zdroj: Archiv stavebního úřadu Magistrátu města Mostu
Datum kolaudace 4.5.1978 10.3.1978 5.4.1978 13.4.1978 13.4.1978 4.5.1978 7.11.1980
Oficiálně obydlených bytů je v současnosti cca 250, přičemţ tento počet se rychle a často mění, obývaných bytů však spíše ubývá. Vlastníkem sídliště je město Most, respektive Mostecká bytová, a.s., jejímţ je město akcionářem. Pro lokalitu je charakteristická destrukce budov, někdy vedoucí aţ k nutnosti jejich strţení. Nájemní smlouvy jsou uzavírány na 3-6 měsíců dopředu. Pokud nájemník plní své povinnosti, je mu smlouva prodlouţena na další období. Typický projev sociálně vyloučených lokalit představují dluhy na sluţbách (tj. nikoli na nájmu jako takovém) a Chanov není výjimkou. Lokalita „Stovky“ Lokalita se nalézá v širším centru města. Tato lokalita je součástí širší čtvrti PodţateckáSever. Díky rozvoji panelové výstavby ji od 70. let začali původní obyvatelé opouštět, neboť nová sídliště slibovala komfortnější bydlení. Kvalita jednotlivých bytů je v současnosti různá, v závislosti na péči nájemníků. V kaţdém ze dvorů se nalézá travnaté prostranství v různé míře neudrţované. Nevzhledné, neupravené prostředí působí značně depresivně. Současnými majiteli je několik bytových druţstev, včetně Mostecké bytové, a.s., a realitních kanceláří (nejen mosteckých), které sem sestěhovávají nájemníky vytlačené z lukrativních míst z celé republiky. Realitních kanceláří v lokalitě funguje přibliţně patnáct.
22
Nájmy některých pronajímaných bytů v této lokalitě jsou vzhledem ke kvalitě bydlení poměrně vysoké. V lokalitě jsou obvykle nájmy uzavírány na jeden rok, v případě oboustranné spokojenosti je nájemní smlouva prodluţována kaţdé dva roky. Tabulka č. 13: Lokalita „Stovky“ Číslo bloku
Značka kolaudační listiny 95 Výst. 2363/58-Ko/Pí 96 Výst. 8028/58-Ko/S 97 Výst. 2363/58-Ko/Pí 98 Výst. 6073/58-Ko/L. 99 Výst. 10002/58-Ko/Va 100 Výst. 7824/58-Ko/S 95/96 Výst. 507/59-Ko/Va 96/97 Výst. 507/59-Ko/Va 98/99 Výst. 824/59-Ko/Va 99/100 Výst. 626/59-bl.99/100-Ko/Va Pozn.: Čísla bloků s lomítkem představují „spojky“ mezi bloky Zdroj: Archiv stavebního úřadu Magistrátu města Mostu
Datum kolaudace 28.3.1958 10.10.1958 28.3.1958 30.7.1958 16.12.1958 24.9.1958 19.1.1959 19.1.1959 30.1.1959 23.1.1959
Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí je vyjádřena počtem domů s byty postavenými před rokem 1991 jako podíl na celkovém počtu domů s byty nacházejícími se na území sledované lokality. Zdroje vyuţité při hodnocení kritéria: Zjištěné údaje jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka č. 14: Bytové domy postavené před rokem 1991 - podíl v % % Česká republika 90,1 Most 96,8 Lokalita „Stovky“ 100,0 Lokalita Chanov 100,0 Průměr - zóny 100,0 Zdroj: MMR ČR, Archiv stavebního úřadu Magistrátu města Mostu Z uvedených údajů je patrné, ţe veškeré obývané budovy ve sledované zóně jsou starší roku 1991. 2.1.7. Dopravní dostupnost 2.1.7.1.
Dopravní infrastruktura
Silniční síť na Mostecku je tvořena silnicemi I., II. a III. třídy. Celková délka silnic je 273 km, z čehoţ je 58 km silnic I. třídy, 59 km silnic II. třídy a 156 km silnic III. třídy. V současné době je v majetku města Mostu 141 km silnic a 174 km chodníků. Technický stav komunikační sítě ve městě se v posledních třech letech poměrně výrazně zhoršil, a to zejména
23
stav chodníků, neboť povrchy a podloţí jsou jiţ dávno za hranicí ţivotnosti (přes 70 % chodníků je starších 30 let a převáţně nebyly od doby výstavby opravovány). V některých okrajových částech města chodníky zcela chybí. Chybějící pěší spojení se zbytkem města je např. dlouholetým problémem lokality Chanov. Toto připojení je technicky i finančně náročné. Důsledkem je ţivelná migrace obyvatel přes dvouproudou silnici I třídy a zelené plochy na okraji města, která vedla v minulosti k četným úrazům, včetně smrtelných (celková nehodovost úseku v posledních 5 letech je 25 nehod včetně účasti chodců). 2.1.7.2.
Obsluţnost MHD
Ve městě Most je celkem 23 dopravních linek MHD. Jedná se o 5 tramvajových linek (čtyři z nich spojují města Most a Litvínov) a 18 autobusových. Autobusové linky MHD vyjíţdí také do okolních obcí Obrnic, Českých Zlatníků a Korozluk, nejnověji do Havraně a průmyslové zóny Joseph, ve které je zaměstnáno cca 650 lidí.Téměř 70% dopravních linek prochází středem města, který je dopravním uzlem jak z hlediska MHD, tak i z hlediska osobní dopravy, neboť jím prochází páteřní komunikace Budovatelů. Městská hromadná doprava ve městě Most je zajišťována a.s. Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova (DPMMaL). Existuje trvalá snaha městskou hromadnou dopravu v Mostě stále více zpřístupňovat tělesně postiţeným spoluobčanům a ekologizovat – v roce 2002 byly zakoupeny dvě nízkopodlaţní tramvaje v celkové hodnotě téměř 60 milionů Kč a v roce 1992 byla zahájena plynofikace autobusů. Tato plynofikace byla ukončena v roce 1999 a celkem bylo přestavěno 89 autobusů. Od roku 2003 bylo zakoupeno celkem 28 nízkopodlaţních ekologických autobusů.Pro další zpřístupnění městské hromadné dopravy imobilním občanům, matkám s kočárky či starším občanům je zpracován projekt na přestavbu autobusových zastávek MHD pro nízkopodlaţní autobusy, včetně rekonstrukce přístupových chodníků. Projekt nese název „Most – město bez bariér“ a jedná se o jednu z největších investičních akcí v oblasti dopravy v našem městě, na jejíţ realizaci budou třeba finanční prostředky ve výši cca 57 milionů Kč. Pouze jediná z výše uvedených dopravních linek je vedena lokalitou Chanov, kde má dvě zastávky. Obsluţnost MHD v Chanově je tak minimální. Řeší se to pěšky nebo taxíkem. Dopravní obsluţnost lokality „Chanov“ Sídliště Chanov s přilehlým okolím je jiţ od svého vzniku v 70. letech obsluhováno výlučně autobusovou linkou č. 10. Ta slouţí jako napájecí linka, tj. spojuje obec Obrnice a mostecké městské části Chanov a Rudolice s významným přestupním uzlem u ţelezniční stanice v Mostě. Aţ do začátku 90. let zajíţděly autobusy přímo do sídliště Chanov, kde byla zřízena autobusová zastávka. Jednotlivé spoje zde byly ukončeny nebo pokračovaly dále po své trase aţ do Obrnic. Pravděpodobně kvůli zhoršeným podmínkám pro bezpečný průjezd a pobyt autobusů na sídlišti začala od 90. let pro obsluhu této lokality slouţit jen okrajová zastávka „Chanov, čisticí stanice“ v Chanovské ulici na rozcestí přímo pod sídlištěm. Tímto opatřením nebyla rozhodně zhoršena dopravní obsluţnost sídliště; vţdyť několik panelových domů doslova sousedí s tímto rozcestím. Zastávka je v běţné, moţná i kratší pěší dostupnosti neţ jsou zastávky v jiných lokalitách města. Linka č. 10 je z pohledu zákona o silniční dopravě provozována jako linka městské autobusové dopravy. Z ekonomického pohledu, tj. kdo svými dotacemi kryje ztrátu z provozování linky, jde o linku kombinovanou. Linka je totiţ provozována nejen na území statutárního města Mostu (Rudolice a Chanov), ale zajíţdí i do
24
sousední obce Obrnice. Spoje, jedoucí za hranice města, jsou dotovány z prostředků Ústeckého kraje. Proto nejsou všechny spoje linky č. 10 vedeny aţ do Obrnic a jsou ukončeny v zastávce „Chanov, otočka“ v tzv. starém Chanově. Tyto spoje jsou v plné výši dotovány z rozpočtu města. V polovině listopadu 2008 byl pro účely této studie proveden zjednodušený dopravní průzkum na lince č. 10. Jeho cílem bylo zjistit, zda jsou spoje vyuţité, je-li zajištěna dostatečná kapacita apod. Z průzkumu vyplynulo, ţe u ţádného spoje nebyla překročena kapacita autobusu. Přesto byly některé spoje plně vytíţeny. Jednalo se o situace, kdy autobusem cestovalo více jak 55 cestujících. U všech spojů jedoucích z/do Obrnic, cestovala do Chanova maximálně ¼ ze všech cestujících. Naopak v sobotu a neděli byla většina spojů minimálně vyuţita aţ na spoje, jedoucí z/do Obrnic. Jednotlivé spoje jsou silně vytíţeny zejména v době, kdy obyvatelé z lokality Chanov, kteří jsou většinou závislí na dávkách státní sociální podpory, obdrţí výplatu těchto dávek. Postupně jim ale ubývají peněţní prostředky a tak část těchto lidí jiţ nevyuţívá autobusového spojení a vypravuje se do města pěšky. Na lince č. 10 byl jako na první lince v systému městské hromadné dopravy na Mostecku zaveden usměrněný nástup cestujících předními dveřmi. Důvodem byla velmi nízká platební morálka cestujících. Tento způsob odbavování cestujících se plně osvědčil. Pěší doprava mezi Chanovem a Mostem Chanovskou ulici, spojující Most s Chanovem, vyuţívají velmi často také chodci. Jsou to výhradně obyvatelé lokality Chanov. Jejich rozhodnutí k pěší dopravě z/do Mostu vychází zřejmě z nedostatku hotovosti na zakoupení jízdních dokladů. Z prováděného dopravního průzkumu vyplynul i tento závěr: od 8 hod. aţ do večera míjel autobus při kaţdém spoji minimálně jednoho chodce. Během krátké jízdy jedním spojem bylo v Chanovské ulici napočítáno neuvěřitelných 15 chodců. Podmínky pro pohyb chodců nejsou dobré. Chanovská ulice je poměrně úzká bez souběţného chodníku. Autobusy zde mají často problémy vyhnout se i osobním automobilům. Přitom tuto místní komunikaci vyuţívají hojně i nákladní automobily, které zajíţdějí do areálů Technických sluţeb Most a Četrans v Rudolicích a areálů čisticí stanice a keramických závodů v Chanově. Alarmující je nejen absence chodníků, ale i pouličního osvětlení. To je vybudováno pouze k začátku areálu čisticí stanice, ale v dalším úseku ulice aţ k zastávce pod chanovským sídlištěm panuje v nočních hodinách absolutní tma. Návrhy moţných změn vyplývající z analýzy:
zajistit garanci přestupu na některé linky MHD – nejlépe na tramvajovou linku č. 2 prodlouţit veřejné osvětlení v Chanovské ulici aţ k autobusové zastávce „Chanov, čisticí stanice“ vybudovat chodník pro chodce podél místní komunikace – Chanovské ulice pokusit se zrealizovat cílenou reklamní kampaň na vyuţití čipových karet, zaměřenou právě na obyvatele Chanova. Zároveň je nutno zdůraznit, ţe na podzim 2008 jiţ probíhala poměrně masivní reklamní kampaň DP měst Mostu a Litvínova, a.s. na čipové karty vytvořit systém garantovaných návazností na páteřní linky MHD v Mostě
25
2.1.7.3.
Doprava v klidu (parkovací místa)
Ze studie dopravy v klidu provedené v roce 2007 vyplývá, ţe město Most jako celek vykazuje dramatický deficit stání vozidel.. V některých částech města jiţ byly postupně realizovány nové plochy, které jsou však kapacitně omezeny a většinou řeší pouze některé nejpalčivější problémy v daném místě. Na základě studie byly určeny potřeby na parkovací místa v celém městě a jen v centru města je třeba vybudovat cca přes 2 000 nových míst ke stání. 2.1.7.4.
Alternativní formy dopravy (nemotorová doprava)
Ve městě jsou tři dílčí samostatné cyklistické okruhy, na kterých je moţno na jedné či více trasách provozovat cyklistiku. Jde o cykloareál Ressl, víceúčelovou rekreační lokalitu Benedikt a rekreační areál vodní nádrţe Matylda. V budoucnosti se předpokládá vyuţití vnějšího cyklistického okruhu (Mostecký turistický okruh) vedeného mimo vlastní město i přes okolní obce. Po komunikaci podél lokality Chanov vede samostatná cyklistická trasa Most – Doksy. Pro další podporu cyklistické dopravy nechalo město Most v roce 2001 zpracovat studii vybudování nových městských cyklistických stezek. Studie byla koncipována se záměrem vytvoření uceleného vnitřního městského okruhu, ale dosud nebyla v úplnosti realizována. 2.1.8. Správa města Magistrát města Mostu jako obec s rozšířenou působností vykonává náročné agendy státní správy, a to i za malé obce ve své působnosti (např. ţivnostenský úřad, sociální péče, matrika, stavební úřad apod.) Pokračující trend zvyšujícího se podílu kapitálových výdajů a nutnost splácet přijatý úvěr by vzhledem k předpokládanému vývoji příjmů, omezené moţnosti navyšování kapitálových příjmů (rozsah majetku schopného prodeje, politická vůle majetek zpeněţit, situace na trhu nemovitostí) a prakticky vyčerpaným prostředkům minulých let znamenal nutnost zapojení dalších cizích zdrojů a zvyšování dluhové zátěţe nebo absolutní sníţení běţných výdajů. Magistrát města zatím nedisponuje kompletními elektronickými agendami. Chybí systém elektronické evidence písemností (spisová sluţba), moderní archivní systémy, bezdrátové spojení v rámci úřadu, modernizace systému GIS pro účely územního plánování, evidence majetku pomocí čárových kódů v rámci hospodářské správy apod. Město vyuţívá elektronické hlasovací zařízení. Ze stavebního hlediska je potřebné zmodernizovat obřadní síň, jednací a školící místnost, sluţba CzechPoint je provozována v provizorních podmínkách, kapacitně budova jiţ nedosahuje potřebných dimenzí. Agendy pro obyvatele jsou rozděleny do dvou budov. Jedna se nachází přímo v hlavním sídle magistrátu v centru města. Druhá budova, která je majetkem státu, je umístěna v okrajové části města (ulice Pionýrů). Tento objekt bude muset město uvolnit, a proto se plánuje přenesení a centralizace veškerých agend do jedné hlavní budovy v centru města, která bude poskytovat kompletní sluţby občanům na principu jednotné recepce a jednoho místa k vyřízení veškerých agend. K tomuto ovšem bude muset projít budova magistrátu rekonstrukcí.
26
2.1.9. Místní disparity
dostupnost a mobilita (bezpečnost v oblasti Chanova, bezbariérové přístupy, parkovací plochy, nemotorové způsoby dopravy, pohyb pěších), špatná vzdělanostní struktura, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, nepříznivé sociální klima (struktura), vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných , vysoký počet ekonomicky a ekologicky nevhodných budov, špatná image průmyslového, znečištěného a sociálně problematického města, satelizace ţivota ve městě v okrajových anonymních panelákových sídlištích , úbytek obyvatel stěhováním. 2.1.10. Sociální integrace v deprivovaných zónách
Lokality sociálního vyloučení identifikované Gabalovou studií (sídliště Stovky a Chanov) jsou jiţ delší dobu předmětem poměrně intenzivních snah o zlepšení jak materiální tak sociální. Na území obou lokalit působí město samotné, které dlouhodobě pečuje o bytový fond i sociální potřeby občanů instituce, neziskové organizace i instituce státní správy. Působí zde např. Klub národnostních menšin, který je zařízením města umístěným v nebytovém prostoru Mostecké bytové a.s., vlastněné ze 100 % městem. V klubu jsou realizovány od roku 2005 aktivity na podporu sociálního začleňování osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Aktivity je moţno rozdělit na aktivity na podporu národnostních menšin (např. setkávání maďarské menšiny, pravidelná setkávání koordinační skupiny národnostní a etnické menšiny fungující v rámci komunitního plánování sociálních sluţeb) a aktivity na podporu osob ze sociálně vyloučené romské lokality. Aktivity jsou realizovány v rámci konkrétních projektů (Terénní práce, Romský klub pro děti ZŠ). Tyto projekty město připravuje a zpracovává, řídí i administruje. Byly a jsou od počátku vícezdrojově financovány - ESF (Phare, OP RLZ), MŠMT, Rada vlády pro záleţitosti romské komunity, Úřad práce Most, Statutární město Most. V projektu Terénní práce se terénní pracovnice znalé lokality orientují na mapování specifických problémů komunity (problémy spojené s nezaměstnaností, s nízkou kvalitou bydlení, s problematickými nájemními vztahy, s dluhy, kriminalitou, záškoláctvím apod.). Terénní pracovnice ve většině případů seznamují své klienty s nabídkou pracovišť psychosociální sítě, dle potřeby doprovázejí klienty do odborných institucí, kde jednají v zájmu klienta apod. Projekt Romský klub pro děti ZŠ byl vyhodnocen jako jeden z příkladů zvláště dobré praxe v rámci projektů podpořených z OP RLZ. Zaměřuje se na podporu dětí (ţáků ZŠ) uvedené lokality (aktivity vzdělávací a volnočasové). Průměrná denní návštěvnost dětí převáţně mladšího školního věku se pohybuje kokem 35 dětí. Součástí nabídky jsou také aktivity z oblasti prevence sociálně patologických jevů. Město v rámci svého komunitního plánu, kromě realizace vlastních projektů (viz výše) významným způsobem podporuje realizaci projektů neziskových organizací, působících v daných lokalitách a zaměřených na práci s místním obyvatelstvem (Dům romské kultury, o.p.s., Komunitní centrum Chanov ). Práce je realizována na základě jedno i víceletých projektů jejichţ obsahem jsou např.: komplexní poradenství, vzdělávání a asistované umístění v zaměstnání, specializované na příslušníky romské národnostní menšiny, předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků („otevřená škola“), „laboratoře“ zaměřené na podporu vzdělávání, zvyšování motivace pro vzdělávání,
27
vyrovnávání jazykových bariér a dalších aspektů podporujících efektivitu vzdělávání, cyklus komponovaných vystoupení a koncertů, výstavní expozice mapující historii Romů nebo rekvalifikační kurzy, kterými prošly desítky frekventantů, z nichţ cca třetina našla nové zaměstnání. Významnými projekty jsou dále projekt komunitní školy (Dţivas Jekhetane), realizovaný od roku 2002, nebo projekty eliminace sociálního a společenského vyloučení Romů v Chánově. Nezastupitelná je role Úřadu práce. Prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti podporuje kaţdoročně projekty nestátních neziskových organizací realizované např. v lokalitě Most – Chanov. Úřad se tak podílí na vytváření psychosociální sítě a posilování absorpční kapacity poskytovatelů sociálních sluţeb.
2.2. SWOT Analýza Silné stránky města
Silná hospodářská a průmyslová základna Otevřenost pro příchod investorů, dostatek ploch pro rozvoj – průmyslové zóny Dopravní infrastruktura (napojení na velká města) Geografická poloha – pohraniční oblast, křiţovatka cest, letiště Existující potenciál pro cestovní ruch – Hipodrom, Autodrom, Aquadrom Podpora zájmových činností, volnočasových aktivit Fungující MHD Zkušenosti se sociálními programy, zvládání vysoké nezaměstnanosti Působnost NNO v deprivovaných lokalitách Nízkoprahové kluby v deprivovaných lokalitách Přípravné ročníky na chanovské škole Dostatek vzdělávacích příleţitostí pro mládeţ ze sociálně vyloučených lokalit Vzdělávání TSP a asistentů (dříve romských asistentů) přímo ve městě Ochota vedení města řešit situaci Podpora terénní sociální práce ze strany města Existence KPSS Bytový fond v lokalitě Chanov je v majetku města Existence SPS a PPP ve městě Existence Azylového domu Existence ubytoven pro neplatiče
Slabé stránky města
Vysoká nezaměstnanost (výrazný podíl dlouhodobé nezaměstnanosti) Nízká atraktivita města pro studenty i pro obyvatele Nízká vzdělanostní struktura obyvatel Nepříznivá sociální struktura obyvatelstva Klesající počet obyvatelstva Přetrvávající image špatného ţivotního prostředí Vysoká koncentrace obyvatel v sídlištních komplexech Malý podíl malého a středního podnikání 28
Není zajištěna bezbariérovost všech objektů ve městě Málo parkovacích míst v centru a na sídlištích Negativní postoj veřejnosti k romské menšině Chybí dlouhodobý a systematický monitoring v obou lokalitách (migrace, sociokulturní specifika) Neorganizovaná mládeţ (zahálka jako příčina sociopatologického chování) Vysoké dluhy na nájemném Rivalita mezi jednotlivými organizacemi uvnitř neziskového sektoru Izolace lokality Chanov Velmi špatný stav nemovitostí v Chanově
Příleţitosti pro rozvoj města
Rozšíření nabídky volnočasových aktivit Vyuţití opuštěných ploch a objektů Vyuţití koncentrace ekonomických subjektů Zkvalitnění vzdělanostní struktury obyvatelstva Rozvoj komunitních programů Realizace IPRM Most Moţnost čerpat finance na podporu aktivit z dotačních titulů EU (do 2013) Osvěta mezi majoritou – pořádání více kulturně-společenských akcí pro veřejnost Rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro mládeţ Rozšířit kapacity sluţeb připravujících děti na školní vzdělávání Zavedení pravidelných supervizí pro zaměstnance MmM (především TSP) Angaţování profesionálních preventistů rizikového chování ve školách Minimální segregace lokality „Stovky“ – příleţitost k normalizaci Posílit přítomnost stráţníků na ulicích – zejména v lokalitě Chanov
Ohroţení pro rozvoj města
Nízká míra vymezení města vůči kraji, státnímu aparátu Zvyšování počtu dlouhodobě nezaměstnaných Úbytek kvalifikované pracovní síly vystěhováním Omezení rozvoje města důlní činností ve svých hranicích Prohlubování sociálních disparit Zvýšení nezaměstnanosti v regionu (v důsledku současné ekonomické krize) Přesun nepřizpůsobivých obyvatel do regionu v důsledku spekulací na trhu s nemovitostmi Není zajištěna kontinuita poskytovaných sluţeb (neexistuje systém dlouhodobého financování sluţeb ze strany města) Vznik dalších sociálně vyloučených lokalit (bloky 700) 2.3. Vize a cíle (viz kap. 5)
29
3. Zdůvodnění výběru zóny Jako problematická zóna pro účely podpory z Integrovaného operačního programu byla vybrána ucelená souvislá oblast na severovýchodním okraji města Mostu s dvěma problematickými aglomeračními těţišti – lokalitou Chanov a lokalitou „Stovky“ včetně jejich komunikačního propojení (viz mapová příloha a podrobný popis zóny v následující kapitole). Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohroţených romských lokalit, která vychází z analýzy vyloučených lokalit, provedené v roce 2006 (tzv. „Gabalova studie“), uvádí v rámci města Mostu 3 lokality, které vykazují parametry sociálně vyloučených lokalit. Jedná se o Chanov, sídliště Stovky a sídliště Sedmistovky. Studie uvádí celou řadu důvodů, pro které lze povaţovat všechny tři lokality za jednoznačně problematická sídliště s vysokou mírou deprivace. Ať uţ se jedná o jasné prostorové vyloučení, špatný stav domů, veřejných prostranství nebo občanské vybavenosti, vzdělanostní struktury, nezaměstnanosti anebo míry chudoby a vyloučení. Výběr zóny byl zaloţen na porovnání vybraných kritérií dle čl. 47 Nařízení ES 1828/2006. Aby bylo moţno posoudit aktuální stav, byla v období říjen-listopad 2008 provedena aktualizační socioekonomická studie v lokalitách Chanov a Stovky za účelem porovnání parametrů deprivace s aktuálními hodnotami ve městě Most. Výsledky studie vztaţené k předepsaným kritériím jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 15: Srovnání hodnot kritérií ve vybrané zóně s referenčními hodnotami Srovnávací hodnota – město Most
Skutečná hodnota
Kritérium
Popis kritéria
Zdroj dat
Vysoká míra chudoby a vyloučení
výše příspěvku hmotné nouze na 1 občana v Kč
MmM OSV
1490,- Kč
3928,- Kč
163,6 %
ÚP Most, MPSV ČR a MmM
13,4 %
21%
56,7%
ČSÚ, SLDB 2001
27,9%
53,9%
93,2%
MmM
91,5%
100%
9,3%
Vysoká míra dlouhodobé nezaměstna nosti
Nízká úroveň vzdělání
Nízká úroveň hodnoty nemovitostí
počet nezaměstnaných déle neţ 12 měsíců jako procento z počtu všech ekonomicky aktivních obyvatel dané lokality poměr počtu osob s nejvyšším dosaţeným stupněm základního vzdělání k celkovému počtu osob trvale bydlících ve sledovaných lokalitách počet domů postavených do roku 1990 jako procento z celkového počtu domů v dané lokalitě
30
Odchylka
Dle metodiky přípravy IPRM musí být negativní odchylka od srovnávacích (referenčních) hodnot alespoň 3 kritérií větší neţ 3 %, aby bylo moţno tuto odchylku povaţovat za významnou. Jak je patrné z tabulky, vybraná zóna vysoce překračuje tuto hodnotu minimálně ve 4 kritériích. Tento fakt lze povaţovat za nejpádnější důvod výběru zóny Chanov-Stovky. Jsou zde však ještě další důvody: V důsledku povrchového dobývání uhlí v 70. letech minulého století bylo město Most přestěhováno do nové lokality. Součástí hlubokých urbanistických změn bylo také vybudování dopravního koridoru zahrnujícího dvouproudovou silnici, ţelezniční trať a tramvajový pás. Tímto koridorem byla prakticky „odříznuta“ severovýchodní část města (lokality Chanov, Rudolice a bývalý „starý“ Most), do které je přístup pouze jediným přemostěním. To má nepochybně vliv na dlouhodobý rozvoj koridorem izolovaných městských částí a zvyšuje to míru jejich odloučení. Město se zabývá strategickými úvahami a projekty, jak tuto nepříznivou situaci zlepšit. Jedním z významných kroků je právě zapojení této části města jako deprivované zóny do struktury IPRM. Mnohaletým problémem je prostorové odloučení sídliště Chanov od zbytku města Mostu, sídliště se nachází cca 2 km za městem. To má za následek fyzickou izolaci obyvatel, kteří jsou nuceni překonávat tuto vzdálenost přes řadu bariér autem, taxíkem, jedinou linkou MHD nebo pěšky. Cílem jejich cest jsou nejen nákupní centra na témţe okraji Mostu, ale také lékař (ve vybrané zóně sídlí obvodní lékař pro danou lokalitu) nebo dopravní uzel MHD (tramvaje a autobusy v blízkosti mosteckého nádraţí). Podobné problémy řečí i obyvatelé sídliště Stovky, které je však situováno na samém okraji města, a tak spojení je o něco příznivější. Prostorové odloučení má mj. za následek zejména pohyb chodců po dvouproudovém dopravním koridoru, coţ vede ke zvýšenému ohroţení chodců i projíţdějících řidičů a následným úrazů, které zde v minulosti byly i smrtelné. Vybudování vhodného pěšího koridoru je více neţ ţádoucí.Ve vybrané zóně se nachází zcela obsazený Dům pro seniory s kapacitou 429 lůţek. Podíl zdravotně postiţených občanů v této skupině je 75-80 %. Realizace pěšího bezbariérového koridoru v rámci vybrané zóny povede k lepšímu zpřístupnění obchodních, dopravních a lékařských sluţeb zejména těmto zdravotně postiţeným občanům, o zvýšení jejich bezpečnosti nemluvě. Vzhledem k výsledkům socioekonomické analýzy a výše uvedeným skutečnostem lze povaţovat řešení celé vybrané zóny za pilotní projekt ve smyslu Příručky pro předkladatele IPRM v IOP (Verze 02), kap.E a její Přílohy č. 3 – Indikativní seznam lokalit pro pilotní projekty 5.2c) IOP.
31
4. Popis zóny Zónu lze vymezit dvěma aglomeračními těţišti (lokality Chanov a Stovky), která jsou propojena komunikačním pásem lemujícím SV okraj města Mostu. Lokalita Chanovské sídliště se nachází u čtyřproudé silnice I/13, poblíţ východního okraje zastavěného území města Mostu, kde sousedí s obcí Obrnice. Leţí cca 4 km od centra Mostu a přibliţně 1 km od jeho okraje. Prostorově je Chanov od města oddělen čtyřproudovou komunikací z jedné strany a ţeleznicí z druhé. Ve směru na Most se přibliţně v půli cesty nachází odbočka (směr Rudolice), za níţ sídlí dopravní firma. Často tudy proto projíţdí nákladní vozy a cesta je pro chodce nebezpečná. Kratší cesta vedoucí přes silnici na Chomutov není o nic bezpečnější (viz kapitola Dopravní obslužnost). Míra prostorového vyloučení je tedy dosti značná. V současné době je v Chanově 12 panelových domů s 355 byty, z nichţ je více jak třetina vybydlena. K nejzničenějším domům patří bl. 12 s 8 NP, který je zcela prázdný, dále bl. 7 rovněţ s 8 NP, kde je obsazen pouze jeden vchod, a bl. 8 s 4 NP, který je obsazen méně jak z poloviny. Lze konstatovat, ţe se osvědčila rekonstrukce bl. 13 a poloviny bl. 5 na malometráţní byty, které jsou plně obsazeny a nájemníci o ně mají největší zájem. Obecně pak lze říci, ţe jsou preferovány niţší domy se 4 NP před domy 8 NP. Niţší domy jsou také méně finančně náročné na údrţbu a odpadá problém s nefunkčními výtahy. Pokud se týká budov občanské vybavenosti v Chanově, všechny budovy byly stavěny zároveň se sídlištěm, tzn. koncem 70.let. Krom budovy bývalé Jednoty jsou všechny majetkem města:
čp.186-5.ZŠ, běţná ZŠ (povolena výjimka - menší počet ţáků v ostatních ZŠ ve městě)
čp.188-bývalá MŠ a jesle, nyní je provozována 5.zš, jsou zde umístěny přípravné třídy, 1.třídy a v nájmu lékař
čp.184-kulturní dům, sídlí zde v nájmu NNO, konají se tu kulturní akce, rekvalifikační kurzy
čp.187-bývalá Jednota, nyní ruina připravená na rekonstrukci, vlastníkem je Dům romské kultury, o.p.s.
Dominantu tvoří devítipatrový blok číslo 13, který je zvnějšku zrekonstruovaný a nachází se v něm pobočka České pošty, nedostatečně vyuţívaná policejní sluţebna a kancelář firmy, která v současnosti sídliště spravuje. Tento dům byl původně určen pro mostecké neplatiče, ale v současnosti v něm ţijí i obyvatelé z celého Chanova. V lokalitě se nalézá budova ZŠ Zlatnická, budova bývalé MŠ a jeslí. Zde nyní ZŠ provozuje přípravné třídy a první třídy, v jiné části budovy je umístěna lékařská ordinace. V bývalém kulturním domě sídlí Komunitní centrum Chanov a Dům romské kultury, o.p.s. Druhý jmenovaný subjekt vlastní ještě budovu bývalé Jednoty, nyní v dezolátním stavu. Zde by mělo v následujících letech vzniknout Polyfunkční centrum, které by mělo zahrnovat výukové místnosti a pracovní dílny pro účely rekvalifikací a zázemí novým sluţbám. Blok číslo 9 byl v minulosti strţen, a totéţ čeká blok číslo 12. Z pohledu nestranného pozorovatele by si stejný osud zaslouţily i další bloky (č. 1, 3, 10) ačkoli se zde ještě bydlí. Kromě toho se za sídlištěm nachází zrekonstruovaná ubytovna UNO.
32
Centrum sídliště, tzv. „ryneček“, tvoří prostor ohraničený budovou ZŠ, budovou Komunitního centra, zříceninou Jednoty a silnicí. Stejně jako celé sídliště působí nadmíru depresivně. Zejména chybí travnaté plochy a stromy, které by prostředí zlidšťovaly. Respondenti z řad místních jednoznačně poţadují zřizování dětských hřišť a atrakcí. Obytné panelové bloky 112 s 312 byty byly kolaudovány v letech 1978 – 1979. Do devíti bloků byli stěhováni převáţně romští občané, tři bloky byly obsazeny jak z pořadníku města Mostu, tak z podnikových pořadníků (např. Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, Okresní podnik sluţeb Most, Severočeská energetika). Postupem času zůstali na sídlišti převáţně romští občané.Blok 13 s 63 byty byl zkolaudován v roce 1982. V tomto bloku byla zpočátku přizpůsobena 2 podlaţí pro zvláštní skupiny obyvatel. Vznikla tzv. resocializační jednotka pro nepřizpůsobivé občany, občany s nízkou úrovní bydlení, neplatiče nájemného, občany po návratu z výkonu trestu apod. Vzhledem k obsazení bloku těmito skupinami obyvatel došlo postupem času v roce 1994 ke kompletnímu zdevastování. V roce 1996 byl blok 13 rekonstruován na malometráţní byty o velikosti 1+1, kam je dodávána pouze studená voda. Teplo si zajišťují nájemníci vlastními přímotopy, teplou vodu pak elektrickými ohřívači. Tento způsob rekonstrukce domu se osvědčil a byl pouţit i v roce 2001 při opravě poloviny bl. 5. Náklady na rekonstrukci činily 11,9 mil. Kč a byly kryty převáţně ze státního rozpočtu. Kvůli další naprosté devastaci bytových jednotek došlo v letech 1993 a 1994 k zakonzervování bloku 9 s 8 NP a v roce 2002 byla provedena jeho demolice. Náklady na demolici činily 2,6 mil. Kč a byly kryty z rozpočtu města. V roce 1996 byla vybudována ubytovna pro nepřizpůsobivé občany (UNO) s 10 bytovými jednotkami a 28 samostatnými místnostmi se společným sociálním zázemím. Do objektů byla zavedena pouze studená voda, vytápění bylo zajišťováno pevnými palivy. Nájemníky tvořili zejména exekučně vystěhovaní neplatiči z ostatních částí města Mostu. To mělo za následek devastaci objektů a jejich následnou rekonstrukci v letech 2003 aţ 2005. Náklady na rekonstrukci činily 7,7 mil. Kč a byly hrazeny z rozpočtu města. Udrţitelnost celého objektu je zajišťována zejména díky 24 hodinové ostraze. Na sídlišti bylo původně zřízeno zdravotní středisko pro děti, prodejna JEDNOTY s restaurací a kadeřnictvím. Dále zde byly jesle, školka, základní škola, kulturní dům včetně kina a na sídliště zajíţděl autobus MHD. V současné době jsou v provozu pouze dvě prodejny smíšeného zboţí v bl.11, základní škola a kulturní středisko. To bylo v roce 2005 díky finančním prostředkům EU (program SROP) rekonstruováno. Dlouhodobě jej úspěšně uţívá Dům romské kultury, o.p.s. a další neziskové organizace. Náklady na rekonstrukci činily 8,8 mil. Kč.Ve výškových domech (s 8 NP) byly z důvodu bezpečnosti postupně odstaveny výtahy. Výjimkou je pouze bl. 13, kde je výtah i přes časté opravy ještě funkční. V nerekonstruovaných domech je dodávka tepla zajišťována z nedaleké kotelny. Plyn na sídliště není zaveden. Z těchto důvodů je v této lokalitě stanoveno niţší regulované nájemné neţ v ostatních částech města, a to 16,14 Kč/m2 v domech vytápěných z kotelny a 12,38 Kč/m2 v domech, kde si vytápění zajišťují nájemníci přímotopy (pro rok 2009 je v ostatních částech města stanovena cena 21,24 Kč/m2).
33
Podle cenové mapy pozemků se jedná o nejlevnější lokalitu města, cena za 1m2 přímo na sídlišti činí 50 Kč, v nejbliţším okolí pak 100 Kč. Tyto hodnoty ukazují na extrémně nízkou hodnotu nemovitostí v dané lokalitě. Tabulka č. 16: Bytový fond v Chanově blok.č.
čp.
ulice
byty celkem
1 204,205 Ţelezná 2 176,177 Zlatnická 3 178,179 Zlatnická 4 174,175 Zlatnická 5 180,181 Zlatnická 6 182,183 Zlatnická 7 190,191 Zlatnická 8 192,193,194 Zlatnická 10 197,198,199 Zlatnická 11 200,2001 Kovářská 12 202,203 Kovářská 13 206 Zlatnická Celkem Červeně zvýrazněné jsou ty, které jsou částečně nebo úplně vybydlené.
16 16 48 16 20 16 48/24 24/10 24 16 48/0 63 355
Lokalita kolem bloku 100 („Stovky“) je tvořena obytnými domy z počátku II. pol. 20. století, které jsou v majetku bytových druţstev, soukromých vlastníků či v majetku společnosti MOSTECKÁ BYTOVÁ, a.s., coţ je společnost 100% vlastněná městem Most. Cena pozemků podle cenové mapy činí 600 Kč/m2, regulované nájemné pro rok 2009 pak 21,24 Kč/m2). Bytový fond je v podstatně lepším stavu neţ v lokalitě Chanov. Některé byty v přízemí jsou vyuţívány jako nebytové prostory (Klub národnostních menšin provozovaný městem v bloku 98/99, čp.2407, prodejny, příleţitostná sluţebna PČR). Lokalitu tvoří šest šestipatrových cihlových bytovek situovaných na konci třídy Budovatelů směrem k Děkanskému kostelu. Z druhé strany je vymezena ulicí W.A. Mozarta. Domy tvoří čtyři samostatné dvory (blok 95/96, bl. 96/97, bl. 98/99 a nakonec bl. 99/100) postavené v polovině 60. let 20. století (viz tabulka č. 2). Zdejší byty jsou první i druhé kategorie o velikosti 1+1 aţ 3+1. Celkově jde o cca 546 bytových jednotek. Podrobný popis hranice vybrané zóny U bl. 100 oblast začíná tř. Budovatelů, vede podél OD Kaufland a TESCO (ul. Svatopluka Čecha) směrem k Penny marketu (ul. Josefa Hory a Rudolická), přes ul. Moskevská podél sídla společnosti Mostecká uhelná a.s. k bloku 518, kde sídlí obvodní lékařka pro chanovské sídliště, dále přes kruhový objezd na silnici I/13 směr Teplice a na sídliště Chanov. Z chanovského sídliště zpět do města přes ulici Zlatnická, podél ČOV (ul. Chanovská) směrem k autobusovému a dále vlakovému nádraţí. Od něj přes lávku nad silnicí I/13 a po ulici Rudolická, podél domova pro seniory „ASTRA“ a zimního stadionu zpět k bl. 100.
34
5. Popis cílů a opatření IPRM DEMOS má za svůj hlavní cíl nejen zlepšení prostředí a kvality ţivota v problémových okrajových sídlištích města Mostu, které představují dlouhodobě řešený a stále nedořešený problém, ale také zlepšení společenských vztahů a souţití občanů města Mostu. Nejedná se tedy jen o pasivní investování do bytového fondu a veřejných prostranství, ale také o soustavnou a promyšlenou práci s obyvateli těchto sídlišť, spojenou s prevencí a ochranou majetku pořízeného z veřejných prostředků. K dosaţení hlavního cíle IPRM se postup člení na 3 strategické cíle, které jsou zaměřeny na tři pilíře řešení rozvoje dané zóny : občany, bydlení a prevenci. Naplnění těchto cílů je zaloţeno na realizaci celkem šesti opatření. Tři z nich jsou zaměřena na občany a sociální aspekty ţivota v problémových sídlištích (sociální sluţby, vzdělání a zaměstnání), dvě opatření pokrývají oblast bydlení a společných veřejných prostranství a jedno opatření je zaměřeno na bezpečnost ţivota v daných sídlištích, dodrţování práva a zákonů a ochranu veřejného majetku. Tento IPRM je chápán jako pilotní strategický dokument, který můţe ukázat cestu jak řešit i další problémové obytné zóny, a tak úspěšná realizace IPRM můţe mít významný pozitivní vliv na rozvoj nejen vybraných obytných zón, na něţ se nyní soustředí intervence z operačních programů, ale skutečně na rozvoj celého města. Zásadní důraz je kladen na integrované, tj. komplexní řešení problematiky deprivované zóny, a proto IPRM obsahuje také aktivity, které nejsou bezprostředně spolufinancovatelné z Integrovaného operačního programu v rámci Oblasti intervence 5.2. (zóna sociálního podnikání, specifické typy bydlení). Je však nutné je nejen uvést, ale také připravovat k realizaci, byť z jiných neţ programových prostředků, neboť bez nich by řešení nebylo úplné. Specifickým předpokladem úspěšnosti IPRM je konsenzus občanů ţijících v problémových sídlištích ve smyslu plnění podmínek, za kterých můţe občan vyuţívat příleţitostí a moţností, které mu nabízí z veřejných prostředků regenerovaná obytná zóna a programy v sociální oblasti. Tento konsenzus je zaloţen na plnění následujících poţadavků:
ochota spolupracovat na občanském spoluţití pracovat nebo alespoň o práci usilovat plnit své závazky vůči městu a společnosti posílat své děti do školy eliminovat konflikt se zákonem
Předkládaný IPRM řeší pět funkčních sloţek problémové obytné zóny: 1. bydlení (rekonstrukce a opravy celkem 12 bytových domů) 2. veřejná prostranství (4 vnitrobloková prostranství a centrální shromaţďovací prostor) 3. občanská vybavenost (vzdělávání a výchova, sociální sluţby, zdravotní sluţby, kultura) 4. výroba (experimentální zóna specifického sociálního podnikání) 5. doprava (řešení pozemních komunikací, doprava v klidu, MHD, bezbariérový pohyb pěších – centrální chodník a lávka přes dvouproudový koridor)
35
5.1. Hlavní cíl Hlavním cílem IPRM DEMOS je zlepšení kvality ţivota a souţití občanů v rámci vybrané deprivované zóny města Mostu, která představuje sloţitý komplex sociálních, společenských a technických problémů. Smyslem je realizovat taková opatření, která by vedla ke zklidnění sociálního napětí, zvýšení kvality ţivota, a to nejen občanů ţijících v problémových sídlištích, ale také majoritní části obyvatelstva, coţ lze povaţovat za významný sekundární dopad realizace hlavního cíle IPRM. Podstatným aspektem v rámci plnění hlavního cíle IPRM je také stránka ekonomická – zefektivnění a prodlouţení dopadů vynaloţených veřejných prostředků, případně dosaţení alespoň minimální návratnosti.
5.2. Specifické cíle a opatření Struktura operací vedoucích k dosaţení hlavního cíle IPRM je následující: Specifický cíl 1 „Lidé“ Opatření 1.1 Vzdělávání Opatření 1.2 Zaměstnávání Opatření 1.3 Sociální sluţby Specifický cíl 2 „Bydlení“ Opatření 2.1 Obytné domy Opatření 2.2 Veřejná prostranství Specifický cil 3 „Prevence“ Opatření 3.1 Bezpečnost, právo a udrţitelnost V následujícím textu se věnujeme bliţšímu popisu jednotlivých cílů, opatření a dílčích konkrétních aktivit, které budou navrţená opatření naplňovat. Specifický cíl 1 „Lidé“ Jedná se o dosaţení dlouhodobě udrţitelných změn v sociálním klimatu jak na problémových sídlištích, tak i v chápání těchto sídlišť a jejich obyvatel ze strany majoritní části obyvatelstva. Opatření navrţená v rámci tohoto cíle vycházejí z dlouhodobých zkušeností specializovaných odborů magistrátu města, úřadu práce i širokého zázemí neziskových organizací a dalších institucí, z nichţ některé působí přímo v problémové zóně. Jsou uspořádána tak, ţe pokrývají podstatné oblasti ţivota občana v problémovém sídlišti, od vzdělávání přes zaměstnávání aţ po sociální sluţby. Opatření 1.1 Vzdělávání Toto opatření je povaţováno za naprosto zásadní pro dlouhodobě udrţitelné řešení problematické sociální situace v deprivované zóně. Vzdělávací aktivity jsou rozloţeny a navazují na sebe v rámci celého ţivotního cyklu jedince – od prenatálního období přes školní a studijní věk aţ po vzdělávání dospělých. Zahrnují výchovu k rodičovství, předškolní výchovu, doučování nebo specifické vzdělávací kurzy. Na měkké vzdělávací projekty smysluplně navazují projekty investic do rekonstrukce školních budov a hřišť a budovy
36
„polyfunkčního centra“, které by mělo slouţit jak specifickým druhům vzdělávání tak poradenství a sociální práci. Opatření 1.2 Zaměstnávání Toto opatření organicky navazuje na Opatření 1.1 Vzdělávání, tj. aktivity, které obsahuje, lze povaţovat za cílové pro oblast vzdělávání. Nejedná se jen o projekty zprostředkování pracovních příleţitostí popř. rekvalifikace, ale také o pracovní motivační poradenství a specifické druhy podporovaného zaměstnávání. Pilotně je k tomuto opatření řazen i investiční projekt zóny sociálního podnikání, o němţ je pojednáno níţe. Opatření 1.3 Sociální sluţby Souborem doplňkových aktivit jsou projekty zaměřené na volný čas a zdraví a poskytování registrovaných sociálních sluţeb (raná péče, sociální poradenství). Tyto sluţby budou doplněny sociálními sluţbami neregistrovanými, jako jsou mateřská centra nebo nízkoprahová zařízení (volnočasové kluby pro neorganizovanou mládeţ) . Opatření bude doplněno projekty sociální a zdravotní sluţebny. Specifický cíl 2 „Bydlení“ Tento strategický cíl je zaměřen na poskytnutí důstojného a přijatelného zázemí pro ţivot v zóně tak aby se postupně stala zónou nikoli deprivovanou. Jedná se jak o péči o stávající bytové domy, tak o úpravy, modernizaci a racionální uspořádání veřejných prostranství ve smyslu specifických potřeb, typických pro problémová sídliště. Opatření 2.1 Obytné domy Opatření bude realizováno na 12 panelových obytných domech postavených před rokem 1991 v Chanově. Jedná se především o rekonstrukce společných prostor včetně technologických rozvodů a sníţení energetické náročnosti budov (zateplení střechy, zateplení fasády, výměna oken a dveří). Tyto aktivity by měly být doplněny o rekonstrukci interiérů bytových jednotek, která je v daném případě logická a racionální, byť se nejedná z hlediska dotačního programu o způsobilé výdaje. Byty v rekonstruovaných bytových domech budou představovat standardní bydlení. Specifickým projektem bude sníţení pater vybraném panelovém domě ubouráním horních pater, včetně nástavby nové střechy (sníţení počtu pater vychází vstříc sociálním potřebám obyvatel a je zaloţeno na dlouhodobé zkušenosti, která ukazuje na lepší udrţitelnost niţších domů bez výtahů). V tomto bytovém domě bude vybudováno sociální bydlení. Integrovaný plán také předpokládá vznik pilotní zóny specifického bydlení, jejíţ projekt je popsán níţe. Opatření 2.2 Veřejná prostranství Opatření pokrývá rekonstrukci a zvýšení hodnoty veřejných prostranství dvou urbanistických celků – Chanov a lokality Stovky. V případě Chanova se bude jednat o vytvoření centrálního prostoru pro shromaţďování a volný čas (výškové členění prostoru, oddělení komunikačních a oddechových ploch, otevřený, částečně zastřešený centrální amfiteátr včetně grafitti stěny, multifunkční a fotbalové hřiště, sektorizace veřejného prostranství na samosprávné celky), rekonstrukci komunikací a parkovišť. V případě Stovek se bude jednat o vybudování 37
odcloněných parkovišť pro nájemníky a majitele přilehlých bytových domů (25 % plochy), rekonstrukci a opravu chodníků, parkové úpravy (60% plochy) a volnočasové projekty (místa oddechu - altán, fontána, sportoviště a dětská hřiště - 15% plochy). Specifickým projektem bude stabilizace bývalých podzemních kotelen, na nichţ budou volnočasové plochy vybudovány. Významnou aktivitou v rámci tohoto opatření bude v rámci zvýšení mobility, dostupnosti a bezpečnosti vybudování centrálního spojovacího chodníku a lávky. Tento dlouhodobě plánovaný projekt bude hmotným základem sociální integrace obyvatel dvou okrajových částí města mezi sebou i vůči městu samotnému. Specifický cil 3 „Prevence“ Opatření 3.1 Bezpečnost, právo a udrţitelnost Toto opatření bude zaměřeno na dlouhodobé systematické působení v oblasti dodrţování zákonů a plnění závazků vůči městu i společnosti (placení zákonných poplatků, nájmů popř. dluhů apod.). Nedílnou součástí bude i zvýšená ostraha a ochrana majetku pořízeného z veřejných prostředků (města, Strukturálních fondů, národních programů). Jedná se např. o aktivity specifického vzdělávání (kurzy, přednášková činnost) a projekty prevence (preventista/stráţník). Doplňkovými investičními aktivitami bude rekonstrukce a vybavení policejních sluţeben a instalace kamerových systémů. Významnou aktivitou v rámci tohoto opatření bude zapojení místních občanů do samosprávných struktur tak, aby se ochrany majetku účastnili i jeho uţivatelé.
5.3. Pilotní projekty: Integrované řešení rozvoje vybrané problémové deprivované zóny v sobě zahrnuje také dva pilotní projekty, které byly jiţ zmíněny výše (Opatření č. 1.2 a 2.1), a které svojí povahou a experimentálním charakterem představují reakci na zcela specifické podmínky rozvoje vybrané zóny. Jedná se o projekty „Zóna sociálního podnikání“ a „Zóna specifického bydlení“. Tyto projekty nespadají svým charakterem pod oblast podpory IOP 5.2, nejsou tedy součástí rozpočtu IPRM. Nicméně jejich realizace je velmi důleţitá pro udrţení integrity celkového řešení. I kdyţ nyní nejsou přesně známy zdroje financování, lze předpokládat finanční podporu ze strany státu (specifické národní zdroje prostřednictvím MMR), popř. některá z jiných intervencí OP. Je moţné i financování formou PPP projektů. Pilotní projekt A „Zóna sociálního podnikání“ Projekt je umístěn do území mezi sídlištěm Chanov a stávajícím sběrným dvorem podél centrálního spojovacího chodníku a mezi dvěma komunikacemi. Předpokládá zasíťování a přípravu základů produkčních objektů pro jednoduchou výrobu (demontáţní práce, výroba palet, separace odpadů, ekologická likvidace autovraků apod.). Bude přímo navazovat na aktivity v rámci vzdělávání a zaměstnávání (Opatření č. 1.1 a 1.2). Protoţe v zóně budou vznikat pracovní příleţitosti nejen pro obyvatele problémové zóny, jedná se o významný a aktivní prvek sociální integrace. V současné době není územní umístění projektu v souladu s Územním plánem ani majetkovými vztahy (obec vlastní jen část pozemků). Vzhledem k plánované době realizace (2012-13) se předpokládá, ţe soulad s Územním plánem i majetkové poměry budou do doby zahájení projektu vyřešeny.
38
Pilotní projekt B „Zóna specifického bydlení“ Jedná se o novou výstavbu přízemních bytových jednotek ve formě levných malých nízkoenergetických domů s malometráţními byty s originálním architektonickým a technickým řešením, zohledňujícím sociální a kulturní specifika nájemníků (příklad : lehce opravitelné dvojdomky, řadové buňky nebo sektorové buňkové bydlení v počtu závislém na finančních zdrojích, zájmu a moţnostech obyvatel (přijatelný nájem) a technických mezích). Výstavba v sektorech s oplocením, vlastní údrţbou a ostrahou vychází z dobrých zkušeností s jiţ existujícími objekty (UNO). Jedná se o významnou součást systému sociálně prostupného bydlení. Projekt by měl být umístěn na území mezi sídlištěm Chanov, zónou sociálního podnikání a přístupovou komunikací do sídliště, v blízkosti sektorového objektu UNO. Toto umístění je v souladu s Územním plánem města Mostu.
5.4. Sociální projekty Charakteristickým rysem IPRM DEMOS je významný důraz na „měkké“ neinvestiční projekty podporující sociální integraci obyvatel deprivované zóny (zjednodušeně „sociální projekty“). Nositeli těchto projektů jsou samo město Most, dále pak úřad práce a neziskové organizace působící přímo na místě. Obsahová náplň moţných projektů je patrna ze seznamu projektových záměrů uvedeného v příloze. U řady uvedených aktivit/projektů jsou jiţ zkušenosti s individuální realizací z minulých let (viz kap. 2.1.10). IPRM DEMOS však poskytuje ojedinělou příleţitost pro hlubokou provázanost a komplexnost zacílení těchto projektových záměrů. Časové propojení s realizací investičních aktivit a celého IPRM je patrné z harmonogramu uvedeného v kapitole 7. Sociální projekty budou zahájeny v době projekčních příprav investičních projektů a v následujících letech pak budou projekty realizovány paralelně, přičemţ realizační postupy budou v pravidelném čase monitorovány a vyhodnocovány. Výstupy z jednotlivých projektů a aktivit budou sdíleny a jejich efekt přenášen do úrovně dalších partnerů. Předpokládaná doba realizace uvedených projektů a aktivit je proto nastavena kontinuálně po celé období realizace IPRM. Témata sociálních projektů jsou a budou volena tak, aby projekty oslovily celé spektrum uţivatelů z vybraných lokalit. zahrnující děti předškolního a školního věku, mládeţ i dospělé osoby. Zapojení cílových skupin bude uskutečňováno prostřednictvím specifické nabídky, která bude v souladu s kompetencemi konkrétního realizátora a přitom bude odpovídat potřebám zvolené cílové skupiny. Tematicky se projekty zaměří na oblasti : vzdělávání/volný čas; vzdělávání/zaměstnávání; vzdělávání/sociální sluţby se snahou vytvořit propojený systém, který by umoţnil zájemcům vyuţívat všemi partnery nabízené sluţby souběţně, či dle motivace či potřeb přecházet z jedné nabídky do druhé (partneři jiţ nyní působí v jednom společném prostoru, vzájemně se znají a jsou ochotni a schopni o nabídkách svých kolegů/dalších partnerů zástupce cílových skupin informovat). Investiční projekty umoţní zapojit další zájemce či potenciální účastníky z řad uchazečů o zaměstnání (Polyfunkční centrum), dají šanci na individuálnější přístup při práci s uţivateli sociálních sluţeb (Dům romské kultury a bl. 5) a vytvoří podmínky pro sport, hraní a kaţdodenní seberealizaci (hřiště, veřejná prostranství). Realizace měkkých projektů bude mj. také garantována podporou města prostřednictvím programu „Spoluúčast obce na dotačních titulech neziskových organizací“ v rámci komunitního plánování sociálních sluţeb. Předpokládá se, ţe podpora bude poskytována i
39
prostřednictvím zdrojů Lokálního partnerství, jehoţ organizátorem je Agentura pro sociální začleňování. Konkrétní formou podpory úspěšné realizace sociálních projektů tak bude poskytování finanční spoluúčasti města při realizaci projektů, pomoc při vyhledávání vhodných zdrojů a poradenství v oblasti řízení a projektového managementu. Role Úřadu práce v aktivitách IPRM DEMOS Úřad práce v Mostě je aktivním partnerem města Mostu, úzce spolupracuje v oblasti komunitního plánování a podpory nestátních sociálních sluţeb a je od počátku zapojen do tvorby IPRM-DEMOS. Je připraven spolupracovat s nestátními neziskovými organizacemi i místní samosprávou na programech sociálního začleňování, pracovního poradenství, motivací, rekvalifikací a zprostředkování zaměstnání na volném i chráněném trhu práce pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit formou partnerství v projektech navázaných na IPRM-Demos. Úřad práce v Mostě se bude podílet na začleňování obyvatel sociálně vyloučených lokalit na trh práce prostřednictvím vyuţívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti dle moţností daných výší prostředků přidělených kaţdoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Kromě těchto zdrojů bude úřad práce vyuţívat prostředky Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti. Bude realizovat národní individuální projekty „Veřejně prospěšné práce“, „Společensky účelná pracovní místa“ a „Rekvalifikace a poradenství“, krajské projekty řízené z úrovně Úřadu práce v Ústí nad Labem (předloţeno 5 projektů) a také projekty na úrovni okresu Most. Dva z vlastních projektů mosteckého úřadu práce jiţ byly doporučeny k financování – „Rodina a práce na Mostecku“ a „Práce na Mostecku pro kaţdého“. Jmenované projekty jsou z velké části zaměřeny na osoby nízkokvalifikované, ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností a vyčleněním z trhu práce z důvodu nedostatečné, nevhodné či zcela chybějící kvalifikace, popř. z důvodu rodinných vazeb bránících bezproblémovému nástupu na trh práce. Obsahují širokou škálu doprovodných opatření, jejichţ účelem je odstraňovat bariéry a vyrovnávat příleţitosti k plnohodnotnému pracovnímu i sociálnímu ţivotu znevýhodněných osob. Úřad práce v Mostě předloţil rovněţ projekt „Terénní práce v romských lokalitách Mostecka“ v oblasti podpory 3.2 OP LZZ zaměřený primárně na rozvoj terénních sociálních sluţeb. Ačkoli klíčové aktivity tohoto projektu budou realizovány v jiných lokalitách neţ je Chanov a Stovky, lze předpokládat, ţe přenos zkušeností bude probíhat také do lokalit IPRM-Demos. Návaznou aktivitou na tento projekt je tzv. „Komunikace obrazem“ – projekt předloţený Agentuře pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR, který byl Agenturou doporučen k financování jako aktivita doprovodná a podpůrná k projektu „Terénní práce v romských lokalitách Mostecka“. Jde o šíření informací o sluţbách terénní práce v romských lokalitách formou fotodokumentace a reportáţí. V oblasti podpory 3.2 OP LZZ je Úřad práce v Mostě partnerem ve dvou dalších projektech, a sice v projektu „Budoucnost pro Janov“ předloţený městem Litvínov a „Restart“ předloţený obcí Obrnice. V obou těchto partnerských projektech jde o začleňování obyvatel sociálně vyloučených lokalit na trh práce a úřad práce počítá s tím, ţe postupy uplatňované v jiných lokalitách Mostecka budou uplatňovány také v Chanově či ve Stovkách. Jedná se zejména o způsoby navazování kontaktů s tamní komunitou, principy motivace, sociálně-právní poradenství, zapojení do rekvalifikací a dotované zaměstnávání.
40
5.5. Indikativní seznam projektů (uveden v příloze) Tabulka č.17: Provázanosti cílů a opatření IPRM s operačními programy IPRM IOP TOP č. cíle IPRM
č. oblasti č. opatření IPRM intervence č.aktivity OP OP 1.1 Vzdělávání
1 Lidé
2 Bydlení
1.2 Zaměstnávání
3.1
3.1
3.1.b
3.1.b
1.3 Sociální sluţby
3.1
3.1.b
2.1 Obytné domy
5.2.
5.2.c
2.2 Veřejná prostranství
5.2
5.2.a,c
5.2 3.4
5.2.c 3.4.d
Bezpečnost a 3 Prevence 3.1 právo
41
č. oblasti intervence č.aktivity OP OP 3.1 OPLZZ 3.2 OPLZZ 3.2 OPŢP
3.1. II 3.2. II 3.2
2.1 OPLZZ 3.1 OPLZZ
2.1. 3.1. II
3.3 OPLZZ
3.3.
3.1 OPLZZ 3.2 OPLZZ
3.1. II 3.2. II
3.1 OPLZZ 3.2 OPLZZ
3.1. II 3.2. II
ROP č. oblasti č.akti intervence vity ROP ROP
Obr. č.3:
IPRM Hlavní cíl „Souţití občanů v deprivovaných zónách města Mostu“
Cíl 1 „Lidé“
Opatření 1.1 „Vzdělávání“
Aktivity: výchova k rodičovství předškolní výchova specifické vzdělávání
Opatření 1.2 „Zaměstnávání“
Opatření 2.1 „Obytné domy“
Opatření 2.2 „Veřejná prostranství“
Opatření 3.1 „Bezpečnost, právo, udrţitelnost“
Aktivity
Aktivity
Aktivity
Aktivity
zóna sociálního podnikání
Terénní práce
reko obytných budov (standardní bydlení)
Policejní ostraha (program preventista/stráţník)
reko obytných budov (sociální bydlení)
volnočasové plochy hřiště u školy hřiště Stovek parkové úpravy městský mobiliář
reko objektů občanské vybavenosti
páteřní chodník lávka přes koridor
Domovníci (samospráva)
zóna specifického bydlení
chodníky komunikace parkoviště sanace podzemních kotelen
Volný čas zprostředkování zaměstnání pracovní poradenství a motivace rekvalifikace
polyfunkční centrum
Opatření 1.3 „Sociální sluţby“
Cíl 3 „Prevence“
Aktivity:
doučování reko školní budovy a hřiště
Cíl 2 „Bydlení“
podporované zaměstnávání
Registrované sociální sluţby: - raná péče - sociální poradenství
Pořádková sluţba (rekvalifikanti)
Kurzy, přednášky, osvěta Neregistrované sociální sluţby - mateřská centra
Samosprávné struktury Policejní sluţebna
Nízkoprahové zařízení
inţenýrské sítě Kamerový systém
Zdraví
42
6. Očekávané výsledky Výsledky, které by měla realizace IPRM DEMOS přinést, jsou vyjádřeny prostřednictvím dále uvedených měřitelných indikátorů (ukazatelů). Ty jsou rozděleny do tří skupin : indikátory předepsané výzvou, kritéria pouţitá k výběru deprivované zóny a skupina vlastních indikátorů, které si město stanovilo samo, spolu s indikátory popisujícími intervence ostatních operačních programů.
6.1. Indikátory dle výzvy Tabulka č.18: Indikátory dle výzvy Kód nár. číselníku 331200 331300 331500
Indikátor
Měrná jednotka
Zdroj
Hodnota 2005
Počet
ŘO IOP
0
Indikativ. cíl 2015 – Cíl Konvergence 331
ŘO IOP
0
17 000
Počet regenerovaných bytů (5.2c) Plocha revitalizovaného území (5.2a,c) Úspora spotřeby energie bytových domů (5.2c)
m
2
%
ŘO IOP
0
50
6.2. Indikátory dle kritérií výběru zóny Tabulka č.19: Indikátory dle kritérií výběru zóny Kritérium vysoká míra chudoby a vyloučení vysoká míra dlouhodobé nezaměstnano sti
nízká úroveň vzdělání
nízká úroveň hodnoty nemovitostí
Popis kritéria
Zdroj dat
Srovnávací hodnota – město Most
Skuteč ná hodnot a
Odchylka
výše příspěvku hmotné nouze na 1 občana v Kč
MmM OSV
1490,- Kč
3928,Kč
163,6 %
počet nezaměstnaných déle neţ 12 měsíců jako procento z počtu všech ekonomicky aktivních obyvatel dané lokality poměr počtu osob s nejvyšším dosaţeným stupněm základního vzdělání k celkovému počtu osob trvale bydlících ve sledovaných lokalitách
ÚP Most, MPSV ČR a MmM
13,4 %
21%
56,7%
počet domů postavených do roku 1990 jako procento z celkového počtu domů v dané lokalitě
ČSÚ, SLDB 2001
27,9%
MmM
91,5%
43
53,9%
100%
93,2%
9,3%
Odhad zlepšení Sníţení odchylky řádově o jednotky procent. Sníţení skutečné hodnoty řádově o jednotky procent. Sníţení skutečné hodnoty řádově o jednotky procent, nejvýše však o 10 % Z 18 bytových domů bude min. 12 nově regenerováno. (tj. 67 % BD). Skutečná hodnota parametru za zónu se sníţí na 33 %
6.3. Ostatní indikátory Tabulka č.20: Ostatní indikátory Indikátor IOP Rekonstruované bytové domy Centrální chodník Přemostění koridoru (silnice I/13) jiné TOP Pracovní poradenství a rekvalifikační sluţby Volnočasové aktivity Vzdělávací aktivity Sociální sluţby a terénní práce Podpořené projekty
definice
výchozí hodnota
kvantifikovan ý cíl
způsob měření
zdroj informací
Cílová hodnota
Dokončená rekonstrukce bytového domu Vybudování pěšího koridoru Chanov Most Vybudování pěšího přemostění přes koridor
0
ks
kontrola na místě
Stavební úřad
0
m
geodézie
MmM
0
přemostění
kolaudační rozhodnutí
Stavební úřad
Počet podpořených osob klienti/uchazeči o zaměstnání/ absolventi kurzu
0
počet klientů počet absolventů kurzu
Prezence
1000
Počet podpořených osob – klienti sluţeb Počet podpořených osob, absolventů kurzů
0
počet dětí
Prezence
Projektová dokumentac e Domu romské kultury, ÚP Most MmM, 5. ZŠ Most
0
počet podpořených osob
evidence docházky
15
Počet podpořených osob klienti/absolventi kurzů počet podpořených projektů
0
počet podpořených osob
Prezence, interní evidence
0
počet podpořených projektů
rozhodnutí o přidělení dotace
5 ZŠ Most, Komunitní centrum Chanov MmM, Komunitní centrum Chanov OP LZZ
12
2 800
1
50
800
2
6.4. Udrţitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách Jiţ nyní jsou v předmětných lokalitách umístěny dvě policejní sluţebny, které slouţí jak Městské policii, tak i Policii České republiky pro styk s občany a prevenci kriminálních jevů. Jejich vybavení (1 kamera) a operační moţnosti jsou však zatím značně omezené. Je třeba konstatovat, ţe udrţitelnost investic v rámci IPRM DEMOS je jednou ze stěţejních priorit celého plánu. Důkazem toho je, ţe jeden ze tří strategických cílů IPRM (Cíl 3) je směrován právě na „Bezpečnost, právo a udrţitelnost“. V rámci tohoto cíle se předpokládá:
realizace investičních projektů zaměřených na zabezpečení investic o policejní sluţebna o bezpečnostní a kamerový systém o propojení s operačním střediskem Městské policie realizace projektů neinvestičních zaměřených na udrţitelnost a bezpečnost o intenzivní program policejní ochrany o víceletý projekt preventista/stráţník 44
o o o o
zavedení pořádkové sluţby (zaměstnání osob z řad rekvalifikantů) projekt Domovníci vytvoření samosprávných struktur osvětové kurzy, přednášky
Předpokládá se také uzavření specifických pojistných smluv na pojištění majetku pořízené z veřejných prostředků. Tabulka č.21: Rozdělení indikátorů dle aktivit OP Kód indikátor u /Dle národního číselníku/ 331200 075712
Povinné indikátory výsledku /Název dle OP/
Operační program/aktivita OP IOP 5.2.b
Počet regenerovaných bytů. Počet rekonstruovaných, nebo vybudovaných zařízení. Proškolené osoby. Počet regenerovaných veřejných prostranství.
IOP 3.1.b
OP LZZ 3.1.
IOP 5.2.c
IOP 5.2.a
331 2 800 2
45
1
7. Harmonogram Tabulka č. 22: Harmonogram Aktivita PD - Projektová dokumentace VP PD – Projektová dokumentace BD BD - Bytové domy Chanov I. (bl. 1, 7, 8, 10, 11, 12) BD - Bytové domy Chanov II. (bl. 2, 3, 4, 5, 6, 13)
2008
2009 4
2010 4
3
3
14
46
2011
38 16
VP - Úprava veřejných prostranství II. (Stovky)
13,5
2
VP - Pěší propojení Chanov/Stovky/Most
16 2
2014
2015
Náklady Podíl (mil.Kč) města 8,00
1,20
6,00
6,00
92,00
55,20
75,00
45,00
32,00
4,80
27,00
4,05
4,00
0,60
12,5
12,5
25,00
3,75
23,5
23,5
47,00
7,05
5,00
0,75
5,00
3,00
VP - Komunální technika
2,5
RI - Reko interiérů byt. jednotek – sociální bydlení
37
13,5
VP - Bezpečnostní systém VP - Lávka pro pěší přes komunikaci I/13
2013
32
VP - Úprava veřejných prostranství I. (Chanov)
Celkem IPRM DEMOS do IOP 5.2 a)c)
2012
2,5
5 21
107,5
102
58,5
37
20
20
40
10
10
20
326 131,37
Projekty financované z jiných zdrojů : OV - Občanská vybavenost - 5. ZŠ Chanov OV - Obč.vybavenost - Polyfunkční centrum Chanov ZSB – Zóna specifického bydlení ZSP - Zóna sociálního podnikání
46
10
10
20
5
5
10
Celkem projekty z jiných zdrojů (investiční)
30
30
15
15
IPRM - Zaměstnávání
1,6
1,6
IPRM - Vzdělávání
1,6
1,6
1,6
1,6
1,4
11
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
0,6
IPRM - Sociální sluţby a volný čas
3
1,6
1,6
1,6
1,6
1,6
1,6
1,4
11
Plošné projekty Úřadu práce
20,9
20,9
20,9
20,9
20,9
20,9
20,6
146
Celkem sociální projekty (neinvestiční)
24,5
24,5
24,5
24,5
24,5
24,5
24,0
171
90
Projekty sociální
Vysvětlivky: financování z IOP 5.2 a,c (VP + BD + pilotní projekty) jiné operační programy (IOP 3.1, OP ŢP, ...), není součástí rozpočtu IPRM další zdroje financování (alternativně i z prostředků města), není součástí rozpočtu IPRM financování 100 % z jiných programů (OPLZZ, APZ), není součástí rozpočtu IPRM zesvětlená barva
... příprava projektové dokumentace
47
Harmonogram řešení IPRM DEMOS je rozdělen do tří obsahových bloků – projekty směrované do IOP 5.2, projekty financované z jiných zdrojů a projekty sociální (měkké). 7.1. Projekty směrované do IOP 5.2 Investiční projekty zaměřené na regeneraci všech 12 bytových domů v lokalitě Chanov, úpravy veřejných prostranství v Chanově a v lokalitě „Stovky“ a na pěší propojení v rámci deprivované včetně doplňkových projektů (bezpečnostní systém, místa pro sběr odpadů) budou realizovány v jednotlivých letech takto: 2009 Celý rok bude věnován projektové přípravě vč. případných studií. Je důleţité, ţe tento rok bude vyuţit také k zahájení dílčích projektů v oblasti sociální. 2010 Bude zahájena první dvouletá etapa regenerace poloviny bytových domů v Chanově včetně rekonstrukce interiérů (sociální byty). Zároveň budou zahájeny práce na úpravách veřejných prostranství v lokalitě „Stovky“ a práce na centrálním pěším propojení obou aglomerací s městem. Všechny tyto aktivity jsou plánovány jako dvouleté (jsou zde započítány i odhadnuté časové rezervy). 2011 Rok dokončení výše uvedených aktivit (polovina bytových domů, veřejná prostranství ve „Stovkách“ a pěší propojení). Zahájení úprav veřejných prostranství v Chanově včetně komunální techniky (zabudované kontejnery na sběr domovního odpadu) a instalace bezpečnostního systému včetně sluţeben. 2012 Dokončení předchozích etap (veřejná prostranství Chanov a bezpečnostní systémy). Zahájení poslední etapy – regenerace druhé poloviny bytových domů v Chanově. 2013 Dokončení regenerace bytových domů v Chanově 7.2. Projekty financované z jiných zdrojů Jedná se o objekty občanské vybavenosti – komplex základní školy v Chanově a budova Polyfunkčního centra rovněţ v Chanově. Tyto projekty jsou jiţ částečně projektově připraveny k realizaci, která je předpokládána v letech 2009-10 v závislosti na výsledcích procesu ţádání o dotace z jiných dotačních zdrojů. Jako zdroje dotačního spolufinancování se předpokládá zejména IOP 3.1 b – Sluţby v oblasti sociální integrace, aktivita zaměřená na investiční podporu pro zajištění dostupnosti sluţeb v sociálně vyloučených romských lokalitách. Doplňkově lze vyuţít i OP Ţivotní prostředí (Prioritní osa 3 - Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie). Dále se jedná o dva pilotní projekty zón specifického bydlení a sociálního podnikání. V případě těchto projektů nejsou známy zdroje financování, a proto je jejich realizace zařazena aţ na konec programového období (projekční příprava v roce 2011, realizace v letech 2012-13). Protoţe se nicméně jedná o významné proaktivní projekty, které představují završující integrační součást celého IPRM, předpokládá se zvýšená pozornost a
48
podpora ze strany státu buď prostřednictvím specifických národních programů, nebo cestou stávajících programů operačních. 7.3. Projekty sociální Neinvestiční projekty zaměřené na vzdělávání, zaměstnanost, sociální sluţby a prevenci (dodrţování bezpečnosti a práva) budou nasazovány v průběhu celého období realizace IPRM DEMOS. Protoţe navazují na jiţ probíhající projekty, je v harmonogramu uveden jako rok zahájení jiţ rok 2008. Nicméně v roce 2009 se předpokládá spuštění dalších projektů, spolufinancovaných z OP LZZ a Aktivní politika zaměstnanosti, které rozšíří aktivity v oblasti sociální práce. Dílčí projekty, které budou realizovány v letech 2010-2015 (počítá se s udrţením těchto projektů i po ukončení investičních aktivit v deprivované zóně), jsou naznačeny blíţe v kapitole 5.4.
49
8. Finanční plán Podrobné rozdělení aktivit IPRM DEMOS do etap a příslušné alokace finančních prostředků jsou uvedeny v předchozí kapitole v tabulce harmonogramu (Tab.č.22). Z tabulky je patrné ţe převaha výdajů v rámci IPRM je směrována do oblasti intervence IOP 5.2. (téměř 57%). Dále je patrný významný podíl prostředků plánovaný na neinvestiční projekty (téměř 29 %). V rámci aktivit směrovaných do IOP 5.2 je 54 % prostředků alokováno na regeneraci bytových domů a 46 % na úpravy veřejných prostranství. Tyto skutečnosti dokládají dodrţení základních poměrových limitů kladených na rozpočet IPRM. Tabulka č. 23: Finanční zdroje Rok
2009
2010
2011 2012
1,6
32,2
30,6
5.2.c)
7,4
33,7
41,7
32,6
14,8
OP LZZ
24,5
24,5
24,5
24,5
24,5
20
20
22
51,6
29,7
40,9
37,2
75,5
162
126,5
98
76,5
5.2a) IOP
2008
2013
2014
2015
Celkem 64,4
5.2b) 130,2 24,5
24
171,0
T O P OP ŢP OP PI IOP (mimo 5.2)
40
ROP Město
181,4
Kraj Soukromé zdroje Celkem
Zajištěnost prostředků a schopnost spolufinancování městem Objem rozpočtu města v roce 2007 činil cca 1 mld. Kč (výdaje celkem).
50
24,5
24
587
Vývoj příjmů a výdajů a salda v období 2003 – 2010 je uveden v následující tabulce a grafu: Tabulka č. 24:Vývoj příjmů a výdajů a salda města Mostu v letech 2003–2010 (tis. Kč) Rok Příjmy
2003 1 669 732
2004 2005 2006 2007 2008 2009 1 638 977 2 127 166 1 832 850 1 345 494 1 178 696 823 800
2010 821 450
Výdaje Saldo
1 680 319 -10 587
1 644 744 1 500 589 2 009 019 1 077 423 1 136 288 794 470 -5 767 626 577 -176 169 268 072 42 408 29 330
807 847 13 603
Údaje o příjmech a výdajích za období 1998 – 2007 byly upraveny dle moţností na podmínky zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozpočtová období lze rozdělit z hlediska vývoje příjmů a výdajů do tří částí: a) 1998 – 1999, kdy příjmy byly ovlivněny prodejem bytového fondu a akcií distribučních firem a hospodaření bylo přebytkové b) 2000 – 2002, kdy výdaje trvale převyšují příjmy a schodek představuje cca 10 % objemu rozpočtu. c) 2003-2007, kdy výdaje vyjma roku 2005 trvale převyšují příjmy. Pokračující trend zvyšujícího se podílu kapitálových výdajů a nutnost splácet přijatý úvěr by vzhledem k předpokládanému vývoji příjmů, omezené moţnosti navyšování kapitálových příjmů (rozsah majetku schopného prodeje, politická vůle majetek zpeněţit, situace na trhu nemovitostí) a prakticky vyčerpaným prostředkům minulých let znamenal nutnost zapojení dalších cizích zdrojů a zvyšování dluhové zátěţe nebo absolutní sníţení běţných výdajů. Schopnost realizovat investiční projekty (nejvýznamnější investice města Mostu mimo IRPM za období 2005 – 2010): realizované 1) Transformovna 110/22 kV, Most Havraň 2) Aquadrom Most – reko venkovních bazénů 3) Rekonstrukce mostu Rico 4) Úpravy centrálního parku Šibeník 5) II. náměstí v Mostě 6) Multifunkční areál 10. ZŠ 7) Multifunkční areál 14. ZŠ 8) Komunikace ul. Sportovní a Okrajová 9) Multifunkční sportovní areál ul. Topolová
2006 - 2007 2006 - 2007 2006 – 2007 2005 – 2006 2005 - 2006 2006 2006 2006 2005
108 mil. Kč 80 mil. Kč 25 mil. Kč 28 mil. Kč 23 mil. Kč 40 mil. Kč 28 mil. Kč 28 mil. Kč 259 mil. Kč
plánované 10) Rekonstrukce městské knihovny Most 11) Rekonstrukce mostu v ul. Nádraţní
2009 – 2010 2009 – 2010
200 mil. Kč 70 mil. Kč
Z výše uvedených údajů je patrné, ţe město disponuje potřebnými zdroji a spolufinancování realizace IPRM včetně vlastního podílu je v silách města, neboť se 51
odhaduje vlastní podíl ve výši max. cca 140 mil. Kč rozloţený na 5 let, tedy cca 30 mil. Kč ročně, coţ je pouze cca 4 % stávajících ročních výdajů města. Město je schopno i při případném sníţení výše podpory z IOP naplnit plánované cíle IPRM kombinací úměrné redukce obsahu a objemu jednotlivých dílčích aktivit a projektů s navýšením vlastního podílu spolufinancování.
Město počítá se spolufinancováním projektů předkládaných městem v rámci IPRM. 8.1. Veřejná podpora IPRM DEMOS respektuje v rámci reálných moţností pravidla N+2 a N+3. Z níţe uvedené tabulky, která ukazuje průběh čerpání dotačních prostředků z IOP 5.2, vyplývá, ţe v prvním roce realizace IPRM (2009), který bude věnován především projekční přípravě a realizaci prvních projektů, u nichţ je jiţ projektová dokumentace předpřipravena, bude čerpáno necelých 5 % alokovaných prostředků. Čerpání dotačních prostředků bude kulminovat v letech 2010-11, coţ odpovídá reálnému stavu připravenosti investičních projektů. V posledních dvou letech období realizace IPRM pak bude čerpáno jiţ jen cca 25 % plánovaných dotačních prostředků. Tabulka č. 25: Srovnání čerpání prostředků IPRM a IOP IOP % alokace v jednotlivých letech IPRM % z celkové dotace IOP kumulace % alokace IPRM kumulace % čerpání
2008
2009
2010
2011
2012
2013
10,2 0,0
13,0 4,6
14,8 32,9 12,5
15,8 37,2 22,7
16,5 17,6 35,7
17,3 7,7 50,5
4,6
37,5
74,7
92,3
2014
100
Respektování pravidel finančního plánu čerpání alokace pro IOP je patrné z následujícího grafu, který ukazuje souslednost čerpání v rámci IPRM DEMOS s plánovaným čerpáním alokací pro IPRM 5.2 v jednotlivých letech. Čerpání v kumulaci by jiţ na přelomu let 20102011 mělo výrazně překročit (37,5 %) plánovanou kumulaci v rámci programu, která musí být minimálně alespoň 22,7 %, coţ lze povaţovat za uspokojivý vývoj v čerpání.
52
Graf č. 2: Srovnání kumulativního čerpání prostředků IOP a IPRM DEMOS Kumulativní čerpání v % 120 100 80 60 40 20 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Roky IOP kumulace
IPRM kumulace
Dodrţení plánovaného čerpání alokací dotačních prostředků bude zajištěno přísnou kontrolou dodrţení harmonogramu realizace jednotlivých investičních projektů, která je součástí standardních postupů řešení investičních zakázek, které zajišťuje Odbor investic a údrţby města Mostu. Protoţe se jedná v naprosté většině o investiční projekty řízené a financované městem, lze předpokládat, ţe časová kázeň při realizaci a čerpání prostředků bude dodrţena.
53
9. Administrativní řízení Organizace administrativních kapacit a řízení IPRM jsou koncipovány tak, aby byly zajištěny veškeré činnosti jak v průběhu zpracování a předkládání IPRM Most, tak v průběhu realizace jeho opatření, tak i po dobu udrţitelnosti IPRM.
9.1. Fáze přípravy Na úrovni řízení přípravy IPRM jsou ustanoveny následující orgány: Řídící výbor IPRM Tento orgán projednává základní strategické směřování IPRM Most, schvaluje výběr zóny, vyjadřuje se k souboru dílčích projektů a zaujímá stanovisko k přípravě rámcového rozpočtu integrovaného plánu. Sloţení výboru respektuje princip partnerství s významnými institucemi ovlivňujícími ţivot města.Vazba Řídícího výboru IPRM na ostatní orgány města je patrná z níţe uvedeného schématu. Vzhledem k tomu, ţe mezi členy Řídícího výboru jsou také všichni členové vedení města (primátor a jeho náměstci), kteří jsou zároveň členy Rady města Mostu, je zajištěna maximální provázanost mezi strategickým/operativním řízením IPRM a řídícími a administrativními strukturami města (zastupitelstvo, odborné odbory a další útvary organizační struktury) včetně příslušných kompetencí a odpovědností. Řídící pracovní skupina Tento orgán operativně řídí přípravu IPRM a připravuje podklady pro rozhodnutí Řídícího výboru. Provádí vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů města Mostu (Program rozvoje města Mostu na roky 2004-2010, Komunitní plán ad.), navrhuje vize, globální cíle a opatření včetně jejich náplně. Dále zajišťuje z pozice vedení města operativní rozhodovací činnost o obsahu a formě jednotlivých opatření IPRM ve fázi přípravy, vybírá a navrhuje priority a nejvhodnější varianty řešení, navrhuje jednotlivá opatření IPRM a posuzuje dílčí projekty tato opatření naplňující. Předkládá svá rozhodnutí a návrhy schvalujícím orgánům města (rada/zastupitelstvo) a Řídícímu výboru IPRM. Členy Řídící pracovní skupiny jsou:
primátor města (zároveň předseda Řídícího výboru) náměstek primátora pro rozvoj, majetek a městské sluţby náměstek primátora pro ekonomiku, investice a informatiku náměstek primátora pro školství, kulturu, sociálních věcí a zdravotnictví tajemník Magistrátu města Mostu manaţer IPRM (vedoucí odboru strategií a dotací)
Manaţer IPRM Administrativně a organizačně zajišťuje přípravu a zpracování IPRM, koordinuje činnost pracovních skupin a formuluje výstupy jejich práce, komunikuje s externími poradci a s Regionálním pracovištěm MMR, které zastupuje řídící orgán programu IOP. Je jím vedoucí Odboru strategií a dotací.
54
Pracovní skupiny Jsou ustaveny dvě pracovní skupiny – technicko-investiční a pro sociální integraci (přesný název je Pracovní skupina pro národnostní a etnické menšiny). Skupiny jsou sloţeny z vedoucích pracovníků odborných odborů Magistrátu města Mostu a z přizvaných externích expertů tak, aby byly pokryty hlavní odborné oblasti připravovaných opatření (územní rozvoj, architektura, vzdělávání, sociální problematika, ţivotní prostředí, komunální hospodářství, bezpečnost, doprava, administrativní činnosti). Pracovní skupiny jsou odpovědné za přípravu věcného obsahu dílčích opatření IPRM a provedení výpočtu nebo odborného odhadu nákladů na realizaci opatření popř. dílčích projektů. Na následujícím obrázku je uvedeno funkční uspořádání řídících orgánů přípravy IPRM Most včetně komunikačních toků: Obr. č.4: Organizační schéma řízení IPRM Most
Řídící pracovní skupina IPRM Most
Řídící výbor IPRM Most
Rada města Mostu
Manaţer IPRM Zastupitelstvo
PS Sociální integrace (koordinátor) pilotního projektu)
PS Technicko investiční
55
Na úrovni administrativní kapacity je pro přípravu IPRM Most vyuţito odborných útvarů v rámci stávajícího organizační schématu. Tyto útvary jsou pro přípravnou fázi vybaveny dostatečnou personální i technickou kapacitou a navíc je moţno vyuţít zkušeností s přípravou jiných strategických rozvojových dokumentů města (Program rozvoje města, Komunitní plán, Územní plán apod.), a to při zachování stávajících funkčních komunikačních toků. Hlavní sloţkou administrativní kapacity je Odbor strategií a dotací tvořený 3 specialisty na problematiku operačního programování a tvorby strategických plánů. Ti jsou podporováni týmem odboru rozvoje a územního plánu v počtu 6 pracovníků. Administrativní zajištění na dalších odborných úrovních (investice, výběrová řízení, ekonomika) je zabezpečováno vyčleněním příslušných pracovníků (zpravidla vedoucích odborů) pro komunikaci a provádění úkolů spojených s přípravou a podáním IPRM. Analytické práce ve fázi přípravy IPRM (analýza současné sociálně ekonomické situace města, SWOT) je zajišťováno externími specializovanými subjekty (Vysoká škola finanční a správní, Okresní hospodářská komora).
9.2. Fáze realizace a období udrţitelnosti Pro období realizace a zajišťování udrţitelnosti výsledků (výstupů) IPRM se předpokládá jak vyuţití stávajících administrativních kapacit, tak i jejich rozšíření o specializované pozice plně začleněné do administrativního a řídícího zabezpečení IPRM. V rámci plánovaných organizačních změn je počítáno s tím, ţe realizace IPRM bude organickou součástí administrativního zabezpečení dotační politiky města tak, aby došlo k integraci, synchronizaci a ţádoucím synergiím dotačních a rozvojových projektů města a jeho partnerů uvnitř i vně IPRM (návaznosti na tematické operační programy, národní podpůrné programy, regionální rozvojové programy, komunitární programy). Na řídící úrovni zůstane zachována organizační struktura, která se osvědčila v období přípravy IPRM, tj. Řídící výbor spolu s Řídící pracovní skupinou, a to v nezměněném sloţení. Řídící výbor Funkce řídícího výboru budou rozšířeny o projednávání a schvalování dílčích projektů naplňujících jednotlivá opatření IPRM a kontrolu výsledků jejich projednávání v jednotlivých orgánech města a v Pracovních skupinách jednotlivých opatření IPRM (viz níţe). Dále bude Řídící výbor navrhovat kritéria pro výběr projektů pro schválení radou a zastupitelstvem města. Významným úkolem je projednávání monitorovacích zpráv o průběhu realizace IPRM a projednávání a doporučování případných změn a aktualizací IPRM před jejich předloţením ke schválení radou a zastupitelstvem města. Řídící výbor nese hlavní odpovědnost za strategické řízení IPRM. Řídící pracovní skupina Funkce z fáze přípravy IPRM zůstanou úměrně zachovány, nově přibude operativní řízení a rozhodování o strategických otázkách věcné a finanční náplně a projektové přípravy dílčích projektů naplňujících jednotlivá opatření IPRM. Řídící pracovní skupina nese hlavní odpovědnost za operativní řízení realizace IPRM.
56
Pracovní skupiny pro jednotlivá opatření IPRM Pro kaţdý ze tří strategických cílů (Lidé, Bydlení, Prevence) bude ustanovena zvláštní pracovní skupina z odborných pracovníků města. Úkolem pracovních skupin bude odborná příprava a sledování realizace jednotlivých opatření - technické řešení projektových záměrů, příprava studií a projektové dokumentace, monitoring realizace dílčích projektů a harmonogramu naplňování daného opatření). Pracovní skupiny budou řízeny manaţerem IPRM a výsledky jejich práce budou reportovány Řídící pracovní skupině a následně Řídícímu výboru. Manaţer IPRM Je kontaktní osobou pro řídící orgány IPRM na úrovni města a řídící orgány jednotlivých operačních programů (ROP, IOP, TOP) – konzultace, monitoring, reporting. Manaţer IPRM je také odpovědný za komunikaci s veřejností o průběhu a výsledcích realizace IPRM. Manaţerovi IPRM bude organizačně podřízen Odbor strategií a dotací. Jádrem tohoto útvaru je oddělení dotací, které bude podle vyvíjející se náročnosti prací na IPRM kapacitně rozšířeno o 2-3 pracovníky zaměřené na realizaci, monitoring a udrţitelnost výsledků realizace IPRM. Pracovníci útvaru budou v pozicích projektových manaţerů s rozdělením specializovaných odpovědností (ekonomika, výběrová řízení, monitoring a reporting, evidence). Odbor strategií a dotací nese hlavní odpovědnost za administrativní řízení IPRM. Pro potřeby realizace pilotní části IPRM (pilotního projektu), především pak koordinace projektů partnerů z neziskového sektoru při spolupráci na realizaci neinvestičních projektů v rámci IPRM DEMOS je ustanoven koordinátor pilotního projektu, který je znalý práce s neziskovými organizacemi ve vybrané zóně a problematice. Je specializovaným pracovníkem Odboru péče o dítě, sociální prevence a zdravotnictví. Tento koordinátor je také členem Pracovní skupiny pro národnostní a etnické menšiny při ŘV IPRM. Metodicky je přímo odpovědný manaţerovi IPRM. Je pověřen následujícími úkoly: koordinace realizace projektových záměrů, koordinace partnerů, organizace komunitního plánování v deprivované zóně, monitoring výsledků neinvestičních projektů. Manaţer IPRM můţe na základě pokynu Řídícího výboru nebo Řídící pracovní skupiny ještě dále svolávat také ad hoc specializované pracovní skupiny, zaměřené na řešení dílčích realizačních nebo organizačních úkolů (realizace dílčích projektů). Podpůrnou administrativní kapacitou budou jmenovaní vyčlenění pracovníci odborných odborů města (investice a údrţba, finance, kontrola), kteří se budou dlouhodobě věnovat problematice dotačních projektů na daném odborném poli. Tento způsob organizační podpory se v současné době testuje s cílem zavedení do pravidelné organizační praxe. Pro vysoce specializované a odborné administrativní zabezpečení se předpokládá také vyuţití externích expertních sluţeb specializovaných institucí a agentur na základě výběrového řízení.Finanční zabezpečení administrativní podpory realizace IPRM bude zajištěno spojením prostředků z rozpočtu města s dotačními prostředky určenými na administrativní podporu v rámci dotací projektů realizovaných v rámci přijatého IPRM. Organizační schéma řízení realizace a udrţitelnosti IPRM Most bude stejné jako při přípravě integrovaného plánu.
57
10. Zapojení partnerů Princip partnerství byl uplatňován jiţ od prvních kroků přípravy základních ideové struktury IPRM DEMOS. Statutární město Most oznámilo tiskem a prostřednictvím web veřejnosti svůj záměr a oslovilo potenciální partnery, kteří by se mohli do jednání zapojit. Jednalo se o subjekty, které by se mohly podílet jak na přípravě tak i na realizaci IPRM.
10.1. Partnerství v průběhu přípravy a tvorby dokumentu IPRM Ve fázi přípravy a tvorby IPRM spolupracovali partneři s městem na zpracování socioekonomické analýzy a SWOT analýzy. Byly vyuţity výsledky tří rozsáhlých průzkumů názorů veřejnosti, které byly realizovány v období 9-11/2007. Úkolem partnerů byla mj. iniciace projektových záměrů, které přispějí k řešení problémových okruhů ve vybrané lokalitě. V rámci přípravy a tvorby dokumentu byl princip partnerství realizován v následujících krocích: Účast partnerů v pracovní skupině IPRM V průběhu měsíce července oslovilo statutární město Most vybrané subjekty ve městě s moţností jejich zapojení do přípravy Integrovaného plánu rozvoje města. Z těchto subjektů a dále ze zástupců odborů magistrátu města Mostu byla vytvořena Pracovní skupina pro národnostní a etnické menšiny při Řídícím výboru IPRM Most. Tato pracovní skupina má dvě hlavní funkce – poradní a odborný orgán Řídícího výboru IPRM, dále pak zastává funkci projektového týmu pro tvorbu IPRM. Činnost pracovní skupiny byla koordinována a řízena manaţerem IPRM, její práce se pravidelně zúčastňovali zástupci vedení města vč. primátora. Pracovní skupina se podílela na vytvoření základní struktury IPRM a definování cílů, opatření a jednotlivých aktivit integrovaného plánu. Cílem této skupiny bylo vytipování projektových záměrů pro definované aktivity integrovaného plánu a sestavení indikativního seznamu projektů včetně poskytnutí podkladů pro jejich další rozpracování. Kromě zástupců statutárního města Mostu se jednání pracovní skupiny účastnili následující partneři:
Úřad práce v Mostě Dům romské kultury, o.p.s. Komunitní centrum Chanov, o.p.s. Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách, Úřad vlády ČR (Agentura) Základní škola v Chanově Most k naději, o.s. Městská policie Ministerstvo pro místní rozvoj, pobočka Chomutov
58
Zejména účast institucí kaţdodenně operujících přímo v deprivované oblasti (NNO, škola, ÚP) lze povaţovat za vysoce významný přínos pro definování vhodných opatření a aktivit ve vybrané zóně. Účast partnerů v Řídícím výboru IPRM Řídící výbor IPRM je sloţen z představitelů významných institucí působících na území města. Svoji práci zahájil v březnu 2008 přípravou IPRM do ROP. Zkušenosti z této práce byly pak s výhodou vyuţity dále pro přípravu IPRM DEMOS, pro niţ bylo sloţení Řídícího výboru nepatrně modifikováno. Tento orgán projednává základní strategické směřování IPRM Most, rozhoduje a schvaluje výběr zóny, konkrétní naplnění jednotlivých opatření, vyjadřuje se k souboru dílčích projektů a zaujímá stanovisko k přípravě rámcového rozpočtu integrovaného plánu. Sloţení výboru respektuje princip partnerství s významnými institucemi ovlivňujícími ţivot města, jak je patrno z následující tabulky: Tabulka č.26: Řídící výbor IPRM Most Instituce Řídící orgán IOP Orgány státní správy
Subjekt Pozice Ministerstvo pro místní rozvoj, regionální pracoviště vedoucí region. pracoviště Chomutov Úřad práce Most
Vysoké školy
VŠB VŠFS
Významné podnikatelské subjekty
MUS a.s. Unipetrol s.r.o. United Energy a.s. Česká rafinérská a.s. Dům romské kultury K-Centrum Oblastní charita Most primátor náměstek (rozvoj, majetek) náměstek (ekonomiku, investice) náměstek (školství, kulturu) manaţer IPRM Euroregion Krušnohoří ČS obchodní banka Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. Hospodářská a sociální rada Mostecka
Neziskové organizace
Město Most
Další významné instituce
59
ředitel úřadu vedoucí detašovaného pracoviště ředitel studijního střediska výkonný ředitel jednatel generální ředitel tiskový mluvčí ředitel výkonný ředitel ředitelka předseda Řídicího výboru
jednatel ředitel ředitelka předsedkyně
Řídící výbor vykonává svou činnost dle schváleného jednacího řádu. Kromě stálého zastoupení partnerů v Řídícím výboru a pracovní skupině na přípravě IPRM DEMOS spolupracovaly další organizace, zejména v oblasti zpracování podkladových studií:
Vysoká škola finanční a správní - studijní středisko Most Okresní hospodářská komora Most
V případě lokality „Stovky“ probíhala komunikace (představení a diskuse záměru a struktury IPRM) s dvěma majoritními vlastníky bytového fondu, kteří vyjádřili souhlas a podporu plánovaným aktivitám v rámci úprav a regenerace veřejných prostranství (viz nepovinná příloha tohoto dokumentu). Komunikace probíhala na úrovni představenstev a jednalo se o tyto subjekty:
Stavební bytové druţstvo Krušnohor Mostecká bytová a.s.
U těchto subjektů se předpokládá další průběţná spolupráce při přípravě a podrobném řešení jednotlivých konkrétních projektů úprav veřejných prostranství během realizace IPRM DEMOS včetně případných vlastních návrhů a modifikací navrţených řešení. Komunikace s veřejností Byly vyuţity následující nástroje komunikace s veřejností:
veřejné projednání o otevřené projednání avizované 2 týdny předem prostřednictvím tisku, plakátů a internetových stránek města se konalo dne 3. 12. 2008 za účasti laické i odborné veřejnosti a médií (viz příloha), projednání bylo pojato tak, aby občané získali základní představu o plánovaných aktivitách IPRM, byl pořízen zvukový záznam, veřejné projednání proběhlo bez pozměňujících připomínek. o v rámci principu transparentnosti je zápis a fotodokumentace z veřejného projednání zveřejněn na internetových stránkách města Mostu (www.mestomost.cz)
lokální média o místní noviny (Mostecký deník, Mostecké listy) – informace o struktuře a záměrech IPRM, inzerce veřejného projednání Integrovaného plánu rozvoje města Mostu informační tiskoviny vydané městem: o Mostecké listy o leták pouţitý při veřejném projednávání webové stránky o základní informace o problematice IPRM o byla vytvořena moţnost pro občany i instituce podávat projektové záměry formou elektronických formulářů (projektové listy) o moţnost e-mailové diskuse (adresy 3 zaměstnanců odboru strategií a dotací) další projednávání:
60
o Komise regionálního rozvoje – informace o postupu prací na IPRM o schůzky představitelů politických klubů Informování o průběhu přípravy a tvorby IPRM Během celé přípravy integrovaného plánu rozvoje města Mostu byli partneři a veřejnost průběţně informováni především prostřednictvím internetových stránek města. Na webových stránkách města bude moţno po celou dobu procesu zpracování a realizace IPRM získávat informace o probíhajících pracích v rámci IPRM. Informovanost občanů a partnerů probíhala a bude nadále probíhat také prostřednictvím místního tisku (Mostecké listy).
10.2. Partnerství v průběhu realizace IPRM Důraz na dodrţení principu partnerství bude kladen i ve fázi realizace integrovaného plánu a je počítáno s aktivní účastí všech partnerů, kteří se na přípravě IPRM podíleli. Zapojení partnerů při výběru dílčích projektů Jednotliví partneři zapojení do přípravy IPRM byli členy pracovní skupiny nebo Řídícího výboru. Kaţdý ze zapojených partnerů tak mohl přinášet nové náměty na doplnění nebo upřesnění konkrétních projektů. Realizace dílčích projektů musí být schválena Řídícím výborem IPRM, kde jsou partneři zastoupeni. Zapojení partnerů ve fázi monitorování a hodnocení IPRM Zapojení partnerů do procesu monitorování a hodnocení IPRM bude spočívat především ve sledování naplňování cílů, monitorování a vyhodnocování realizace aktivit ve vazbě na opatření a dosaţených výsledků IPRM a schvalování případných změn oproti plánu Řídícím výborem, který je sloţen ze zástupců města a partnerů.
61
11. Nástroje finančního řízení Termínem nástroje finančního inţenýrství se rozumí kombinace různých finančních nástrojů (dotačních, úvěrových), které umoţňují plnění cílů IPRM. Finanční nástroj můţe být uplatněn i v jiné zóně neţ v zóně IPRM. Není však moţný souběh těchto nástrojů s dotací z IOP na tutéţ aktivitu. Statutární město Most v rámci zlepšení úrovně bydlení, ţivotního prostředí a vzhledu města zřídilo „Fond rozvoje bydlení“ (dále jen „Fond“) k aktivnímu ovlivňování územních potřeb na území statutárního města Mostu, jehoţ účelem je poskytování půjček na zvelebení obytných budov na území města, podle stanovených pravidel. Město tohoto nástroje vyuţívá jiţ od roku 1994, doba vyuţívání Fondu a poskytování půjček není nijak časově omezena. Prostředky fondu je moţno pouţívat k poskytování půjček vlastníkům obytných budov a bytů k úhradě nákladů na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu. Ţadateli o půjčku z Fondu mohou být pouze fyzické a právnické osoby, které vlastní obytné budovy a byty na území města a které přijmou závazek poskytnutou půjčku podle stanovených a ve smlouvě uvedených pravidel ve prospěch těchto obytných budov a bytů nebo jejich staveb pouţít. Z Fondu rozvoje bydlení se poskytují tyto druhy půjček : Pol. č. Účel půjčky půjčky
Lhůta splatnosti Úrok Horní hranice (roky)
01 02 03
04
05 06 07 08 09 10
11 12
obnova střechy (krytina i konstrukce starší 10 let) 3-6 dodatečná izolace domu proti spodní vodě (stáří domu nad 10 let) 3-6 obnova fasády domu včetně oplechování (stáří domu nad 10 let) rodinný dům 3-6 bytový dům 3-6 zateplení obvodového pláště (stáří domu nad 10 let) rodinný dům 3-6 bytový dům 3-6 rekonstrukce vnitřních rozvodů vody 3-6 rekonstrukce elektroinstalace dle ČSN 3-6 rekonstrukce výtahů 3-6 revitalizace neobyvatelných bytů 3-6 rekonstrukce komínových těles dle ČSN (stáří domu nad 10 let) 3-6 výměna výplní otvorů (dveře,okna) za lépe tepelně izolující (stáří domu nad 10 let) rodinné domy 3-6 bytové domy 3-6 přestavba sociálního zařízení nebo jeho vybudování v bytě, kde dosud není 3-6 rekonstrukce ústředního vytápění domu 62
(%)
(v tisících)
4
do 200 tis na 1 č. p.
4
do 50 tis. na 1 č. p.
4 4
do 100 tis na 1 č. p. do 20 tis. na b. j.
4 4 4 4 4 4
do 150 tis. na 1 č. p. do 30 tis. na b. j. do 4 tis. na b. j. do 20 tis. na b. j. do 200 tis. na výtah do 250 tis na b. j.
4
do 50 tis na 1 č. p.
4 4
do 100 tis. na 1 č. p. do 40 tis. na b. j.
4
do 100 tis. na b. j.
Pol. č. Účel půjčky půjčky
Lhůta splatnosti Úrok Horní hranice (roky)
51 52 53
54
rodinné domy 3-6 bytové domy 3-6 při půdní nástavbě bytů rušící ploché střechy 8 při vestavbě bytu do půdního prostoru 8 zřízení domovní čistírny odpadních vod a kanalizační přípojky rodinný dům 6 bytový dům 6 zřízení alternativního zdroje vytápění domu 6
(%)
(v tisících)
4 4
do 100 tis. na 1 č. p. do 15 tis. na b. j.
6 6
do 250 tis. na b. j. do 200 tis. na b. j.
6 6 4
do 100 tis. na b. j. do 30 tis. na b. j. do 250 tis. na č. p.
Jednotlivé druhy půjček lze kumulovat s výjimkou: - pol. č. 03 obnova fasády s pol. č. 04 zateplení obvodového pláště, - pol. č. 05 rekonstrukce vnitřních rozvodů vody s pol. č. 08 revitalizace neobyvatelných bytů, - pol. č. 06 rekonstrukce elektroinstalace s pol. č. 08 revitalizace neobyvatelných bytů, které nemohou být poskytnuty na jeden objekt. V letech 1995 aţ 2008 byla poskytnuta z tohoto finančního nástroje částka více neţ 99 mil. Kč celkem 160 uţivatelům. Z toho je patrno, ţe tento finanční nástroj můţe být s výhodou pouţit v jiné zóně města neţ je vybraná zóna IPRM a poslouţit tak jako vhodná kompenzace pro nepřijatelné projekty případně neúspěšné ţadatele v rámci IPRM.
63
12. Způsob výběru projektů Statutární město Most bude provádět výběr projektů transparentním a nediskriminačním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva a řídit se zásadou maximální efektivity čerpání peněz ze strukturálních fondů. Předběţný sběr projektových záměrů pro indikativní seznam projektů v IPRM DEMOS proběhl nejprve oslovením odborných úseků magistrátu. Dále prostřednictvím Pracovní skupiny pro národnostní a etnické menšiny při Řídícím výboru IPRM Most byly osloveny neziskové organizace působící na poli sociální integrace. Na internetových stránkách města Mostu (www.mesto-most.cz) byl uveřejněn projektový list pro moţnost podávání návrhů ze strany veřejnosti. Projektové záměry zařazené do indikativního seznamu byly opakovaně diskutovány na jednáních Řídícího výboru IPRM. V rámci podporovaných opatření IPRM DEMOS jsou předpokládány zejména investiční projekty podávané městem (bytové domy, veřejná prostranství) a projekty sociální integrace podávané orgány státní správy (Úřad práce), městem Most, jím zřízenými institucemi (ZŠ) a neziskovými organizacemi.
12.1. Projekty podávané městem Most 12.1.1. Oblasti intervence IOP Dílčí projekty byly během přípravné fáze formulovány jednotlivými odbory magistrátu, projektové záměry pak byly dále doplňovány náměty partnerů z řad Řídícího výboru a pracovní skupiny. Statutární město Most vytvořilo zásobník projektových záměrů, který můţe být průběţně doplňován jak partnery, tak danými odbory (prostřednictvím projektového listu), tak manaţerem IPRM na základě podnětů veřejnosti nebo členy Řídícího výboru. Jednotlivé předkládané a doplňované projektové záměry budou shromaţďovány na Odboru strategií a dotací vţdy k předem stanovenému datu (kaţdé 3 měsíce), kde je následně posoudí manaţer IPRM na základě územního vymezení zóny IPRM a dále na základě souladu záměru s opatřeními a aktivitami IPRM a naplnění cílů integrovaného plánu. Posouzené projektové záměry, splňující soulad s integrovaným plánem, předloţí manaţer IPRM Řídící pracovní skupině a následně Řídícímu výboru (viz organizační schéma administrativního zabezpečení realizace IPRM v kap. 9). Lhůta pro posouzení a předloţení projektových záměrů Řídící pracovní skupině je stanovena na 30 kalendářních dnů od limitního data pro předkládání projektových listů. Na základě odsouhlasení projektových záměrů řídící pracovní skupinou bude výběr projektů předloţen na nejbliţším zasedání Řídícího výboru. Řídící výbor doporučuje výběr dílčích projektů vhodných k zařazení do IPRM Radě města Mostu k projednání. Rada města tyto projekty doporučí Zastupitelstvu města ke schválení. Zastupitelstvo schválením těchto projektů uděluje souhlas k realizaci projektů v rámci IPRM. Projekty doporučené Řídícím výborem a radou a schválené Zastupitelstvem města budou předloţeny ve formě ţádosti Řídícímu orgánu IOP. Ţadatel doloţí usnesením orgánů města, ţe projekt je v souladu s IPRM, tj. ţe je v souladu s některým z opatření a aktivit a jejich rozpočtem, jak jsou definovány v IPRM, a ţe byl schválen orgány města k realizaci.
64
12.1.2. Oblasti intervence TOP Projekty předkládané do jiných (tématických) operačních programů budou předkládány v rámci standardních podmínek příslušných operačních programů na základě standardních výzev (nebudou vyhlašovány zvláštní výzvy pro projekty IPRM). Projektové záměry posoudí manaţer IPRM na základě územního vymezení realizace projektu v zóně IPRM popř. dopadů jednotlivých projektů na zónu a na základě souladu záměru s opatřeními a aktivitami IPRM a naplnění cílů integrovaného plánu. Posouzené projektové záměry splňující soulad s integrovaným plánem budou předloţeny Řídící pracovní skupině a po jejich schválení, obdrţí potvrzení, ţe projekt naplňuje cíle IPRM.
12.2. Projekty podávané ostatními subjekty 12.2.1. Projekty podané v rámci výzvy a způsob jejich hodnocení – oblast intervence IOP Statutární město Most předpokládá průběţné vyhlašování výzev na základě realizace a vyhodnocování IPRM minimálně 1x ročně. Veřejnost bude na web stránce města s dostatečným předstihem informována o podmínkách výběru dílčích projektů a o samotné realizaci IPRM a jeho dílčích projektů. Do výběru dílčích projektů budou zapojeni také externí partneři (členové pracovní skupiny, pracovníci Agentury pro sociální začleňování apod.), kteří se budou podílet na transparentním způsobu výběru projektových záměrů, případně dílčích projektů. Proces výběru a realizace projektů bude prováděn v těchto krocích:
vyhlášení výzvy, příjem projektů a jejich kontrola, hodnocení projektů, výběr projektů, schválení projektů zastupitelstvem, smlouva o partnerství, realizace jednotlivých dílčích projektů.
Vyhlášení výzvy se předpokládá 1x ročně, doba trvání výzvy bude 9 měsíců.V dalších 3 měsících bude probíhat hodnocení projektů, po tomto období se plánuje vyhlášení další výzvy. Výzva bude zveřejněna na úřední desce města, na internetových stránkách města a v místním tisku. Ve výzvě bude podrobně rozpracován způsob příjmu a výběru projektů. Vyhlášení výzvy schvaluje Řídící výbor IPRM, připravuje ji specializovaný útvar magistrátu, který ji předkládá řídícímu výboru, ten následně radě města a zastupitelstvu. Výzva bude vţdy v souladu s některým z opatření a aktivit popsanými ve strategii IPRM (kap. 5). Bodové hodnocení jednotlivých kriterií stanoví ŘV na svém zasedání. Je pravděpodobné, ţe pro jednotlivé výzvy budou bodová kritéria upravena, na základě řešení určitého opatření a aktivit v rámci dané výzvy. Řídící výbor je odpovědný za nastavení transparentního systému výběru projektů v souladu s platnou legislativou EU a ČR.
65
Tabulka č. 27: Harmonogram výzev v rámci IPRM DEMOS Číslo výzvy 1. 2. 3. 4. 5. -
Období 05/09 - 01/10 05/10 - 01/11 05/11 - 01/12 05/12 - 01/13 04/13 - 07/13 -
Hodnocení projektů 02/10 - 04/10 02/11 - 04/11 02/12 - 04/12 02/13 - 04/13 08/13 - 10/13
Pro zajištění souladu výzvy města pro předkládání projektů a výzvy vyhlášené řídícím orgánem některého z operačních programů je moţné zahájit mimořádné hodnocení projektů předloţených do určitého data ještě před ukončením výzvy vyhlášené městem pro předkládání projektů. Příjem projektů a kontrola formálních náleţitostí ve výzvě bude prováděna specializovaným útvarem magistrátu - Odborem strategií a dotací. Lhůta pro kontrolu formálních náleţitostí bude stanovena na 15 kalendářních dnů po ukončení výzvy. Vlastní hodnocení projektů bude probíhat dle bodovacích kritérií po ukončení výzvy, a to v případě, ţe projekt splní formální náleţitosti uvedené ve výzvě. To znamená, ţe bude posuzována kompletnost a formální správnost předloţených ţádostí. Hodnocení přijatelnosti a kontrolu formálních náleţitostí zajišťuje specializovaný útvar magistrátu – Odbor strategií a dotací. Vlastní hodnocení dle bodovacích kritérií budou provádět zaměstnanci Magistrátu města Mostu s moţným vyuţitím externích hodnotitelů z řad pracovní skupiny nebo Řídícího výboru IPRM. Kaţdý projekt budou hodnotit min. dva hodnotitelé. V případě významných rozdílů v hodnocení bude projekt předán třetímu hodnotiteli (externímu). Výsledné hodnocení projektu je aritmetickým průměrem bodového ohodnocení jednotlivými hodnotiteli. Kaţdá ţádost o zařazení projektu do IPRM bude obodována a bude sestaven seznam projektů pro zařazení do IPRM dle dosaţeného počtu bodů. V rámci výzvy bude stanovena i minimální hranice bodového hodnocení pro zařazení do integrovaného plánu města. Seznam seřazených projektů bude předloţen ŘV, který následně projekty doporučí (případně nedoporučí) Radě města Mostu pro zařazení do IPRM. Lhůta pro hodnocení projektů a předloţení seznamu projektů pro zařazení do IPRM Řídícímu výboru je stanovena na 45 kalendářních dnů ode dne provedení kontroly formálních náleţitostí a předání projektů jednotlivým hodnotitelům. Rozhodnutí o zařazení projektu do IPRM provádí Rada města Mostu, která si můţe vyţádat souhlas Zastupitelstva. S úspěšnými ţadateli uzavře město jako zodpovědný subjekt za realizaci IPRM Smlouvu o partnerství, která bude mimo jiné obsahovat název a číslo cíle a opatření, se kterými je vybraný dílčí projekt v souladu. Dále bude obsahovat přesnou kvantifikaci indikátorů a rozpočet projektu. Přesné znění smlouvy bude připraveno ve spolupráci s právními poradci nejpozději v den vyhlášení příjmu projektů.
66
12.2.2. Projekty předkládané do tématických operačních programů Projekty předkládané do jiných (tématických) operačních programů budou předkládány v rámci standardních podmínek příslušných operačních programů na základě standardních výzev (nebudou vyhlašovány zvláštní výzvy pro projekty IPRM). Projektové záměry budou předkládány průběţně Odboru strategií a dotací, následně je posoudí manaţer IPRM na základě územního vymezení realizace projektu v zóně IPRM popř. dopadů jednotlivých projektů na zónu a na základě souladu záměru s opatřeními a aktivitami IPRM a naplnění cílů integrovaného plánu. Posouzené projektové záměry, splňující soulad s integrovaným plánem, obdrţí potvrzení, ţe projekt naplňuje cíle IPRM. Projekty podané do tématických operačních programů, které splní podmínky formálních náleţitostí, přijatelnosti a případně další podmínky stanovené příslušným operačním programem, obdrţí na základě doloţení souladu s IPRM bonifikaci ve výši 10 % dosaţeného bodového hodnocení. S takto upraveným bodovým hodnocením budou soutěţit se všemi projekty předloţenými v dané výzvě. O výběru projektů rozhoduje ŘO příslušného (tématického) operačního programu. Tab. č. 28: Návrh hodnotících kritérií Hodnotící kritéria Územní vymezení projektu Realizace projektu v zóně IPRM Realizace projektu na hranici zóny IPRM Realizace projektu mimo zónu IPRM Soulad projektu s opatřením, aktivitou Projekt je v souladu s opatřením IPRM Projekt není v souladu s opatřením IPRM Potřebnost projektu Projekt je potřebný pro rozvoj dané lokality a významně přispěje k jejímu rozvoji Projekt je potřebný pro danou lokalitu Projekt dostatečně nepřispěje k rozvoji lokality Vliv na horizontální kritéria Vliv na udrţitelný rozvoj Projekt má pozitivní vliv na udrţitelný rozvoj Projekt má neutrální vliv na udrţitelný rozvoj Vliv na rovné příleţitosti Projekt má pozitivní vliv na rovné příleţitosti Projekt má neutrální vliv na rovné příleţitosti Zkušenost ţadatele s řízením a realizací obdobných projektů Ţadatel má zkušenost s řízením a realizací obdobných projektů Ţadatel nemá zkušenost s řízením a realizací obdobných projektů Kvalita a rizika projektu Projekt je kvalitní, bezrizikový projekt nebo s riziky neohroţujícími dokončení projektu
Body max 10 10 5 0 max 20 20 0 max 10 10 5 0 max 20 max 10 10 5 max 10 10 5 max 10 20 5 max 10 10
Projekt není kvalitní, rizikový projekt se značnými riziky nedokončení projektu Udrţitelnost výstupů po finanční stránce Ţadatel v ţádosti jasně uvádí, z jakých zdrojů bude financovat provoz a údrţbu
0 max 10 10
Ţadatel v ţádosti neuvádí dostatečné informace o zajištění provozu a údrţby Udrţitelnost výstupů po organizační stránce Ţadatel v ţádosti jasně deklaruje organizační a personální zajištění provozu a údrţby výstupů projektu Ţadatel v ţádosti nepodává o provozu, údrţbě a personálním zajištění dostatečné informace
0 max 10
67
10 0
13. Horizontální témata Integrovaný plán rozvoje města DEMOS byl od svého začátku při diskuzích v pracovních skupinách koncipován tak, aby jeho dopady, výstupy a výsledky směřovaly k naplňování horizontálních témat na plánovací období 2007 – 2013. V celé koncepci IPRM DEMOS je silně akcentována rovnost příleţitostí i dlouhodobě udrţitelný rozvoj deprivovaných částí města, jak je patrno i z rozdělení specifických cílů a jednotlivých opatření. Pro období realizace IPRM DEMOS byla v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství definována dvě horizontální témata: -
rovné příleţitosti udrţitelný rozvoj
13.1.
Rovné příleţitosti
Principy zachování rovných příleţitostí, které jsou zejména vztaţitelné k předmětnému IPRM DEMOS, jsou potírání diskriminace na základě pohlaví, etnického původu, zdravotního postiţení a věku znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtíţně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol). Cílem IPRM je zajištění a zlepšování kvality ţivota, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. Rovné příleţitosti v rámci IPRM DEMOS lze rozdělit do následujících kategorií: Specifické potřeby obyvatel - na specifické potřeby určitých skupin obyvatel ohroţených sociálním vyloučením se zaměřují opatření 1.1 a 1.3, která řeší vzdělávání a sociální sluţby. Jsou v nich zahrnuty aktivity, které se soustředí na rovnoprávné začlenění cílové skupiny do majoritní společnosti (zvyšování kvalifikace, řádné ukončení základní školní docházky apod.). Rovné pracovní podmínky - zajištění rovnosti na trhu práce, bezbariérové přístupy, podpora zaměstnávání osob z etnických menšin, absolventů, ţen, obyvatel nad 50 let, aj. Významným příspěvkem IPRM je pilotní záměr zóny sociálního podnikání, který by měl přinést rovné pracovní podmínky pro nízkokvalifikované občany nejen z deprivované zóny, ale i z celého města. Informovanost a komunikace - v rámci Cíle 1 dojde k posílení komunikace mezi jednotlivými subjekty působícími nejen v zóně, ale i ve městě, zároveň je v rámci IPRM zřízena webová stránka, která průběţně informuje o dění v IPRM a nadále bude informovat o realizaci projektů. Mezi navrhovanými realizačními projekty jsou i akce zaměřené na výměnu informací a odstraňování informačních bariér a předsudků. Vzdělávání a práce - na rovný přístup obyvatel ke vzdělávání, motivaci znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce se zaměřují opatření 1.1 a opatření 1.2, které řeší vzdělávací aktivity, pracovní poradenství a zprostředkování zaměstnání. Zvláštní důraz je kladen právě na propojení vzdělávacích aktivit s „měkkými“ projekty zaměřenými na zaměstnávání a
68
s projekty investičního charakteru (zvýšení dostupnosti a mobility – centrální pěší koridor, zóna sociálního podnikání). Kvalita ţivota – hlavním cílem IPRM co do objemu věnovaných finančních prostředků, který se prolíná všemi opatřeními, je skutečné zvýšení kvality ţivota v deprivované zóně města Mostu. V rámci jednotlivých opatření by mělo dojít nejen ke zlepšení stavu bytových domů a originálnímu řešení zanedbaných veřejných prostranství, ale také ke zkvalitnění příleţitostí pro trávení volného času či dostupnosti jiných sluţeb s ohledem na všechny kategorie obyvatel. Realizací opatření IPRM by mělo dojít k zastavení ghettizace okrajové části města, připojení nejen deprivované zóny, ale i dalších okrajových částí k městskému dopravnímu uzlu a fyzickému zpřístupnění obchodních lokalit, lékařské sluţby apod. Prevence sociálně patologických jevů – opatření č. 3.1 je přímo zaměřeno na prevenci sociálně patologických jevů a na zvýšení bezpečnosti ve městě. Obsahuje jak investiční sloţky (bezpečnostní kamerový systém), tak komplex aktivit zaměřených na prevenci, občanskou kázeň, dodrţování zákonů a plnění společenských závazků včetně sniţování kriminality. Další aktivity zaměřené na zkvalitňování sociálních sluţeb, vzdělání či trávení volného času jsou obecně i v rámci IPRM povaţovány za prostředek prevence sociálně patologických jevů a mají na ně nepřímý vliv. Jedním ze základních kritérií pro výběr konkrétního projektu bude z hlediska rovných příleţitostí prokázání, ţe k výstupům projektu bude umoţněn přístup všech sloţek obyvatelstva, a ţe realizace projektu nebude mít negativní dopad na ţádnou sloţku obyvatelstva (viz výběrová kritéria v předchozí kapitole). Na jaké kategorie intervencí by se měly projekty zaměřovat je uvedeno výše. Ţadatelé budou deklarovat vliv jejich projektů na rovné příleţitosti a následně v hodnocení projektů budou bodově zvýhodněny projekty s prokazatelně pozitivním přínosem před neutrálními. Projekty s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti.
13.2. Udrţitelný rozvoj Jedná se o ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním ţivotního prostředí. Princip udrţitelného rozvoje zahrnuje oblasti dopravy, ţivotního prostředí, spotřeby energie, ekonomického potenciálu a výchovy k udrţitelnému rozvoji. Udrţitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním ţivotního prostředí. Ţadatelé budou deklarovat vliv jejich projektů na ţivotní prostředí, následně v hodnocení projektů budou bodově zvýhodněny projekty s prokazatelně pozitivním přínosem před neutrálními. Na jaké kategorie intervencí by se měly projekty zaměřovat je uvedeno v následujícím odstavci. Projekty s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti. Případné negativní dopady jsou detailně sledovány v souladu s platnou legislativou.
69
Udrţitelný rozvoj v rámci IPRM DEMOS lze rozdělit do následujících kategorií: Doprava - v rámci IPRM je opatření č. 2.2, které se zaměřuje na dopravní propojení zóny a zároveň na zvýšení mobility, dostupnosti a bezpečnosti vybudováním centrálního spojovacího chodníku a lávky přes koridor, na úpravu místních komunikací a dále na úpravu a výstavbu parkovacích míst. Významné zlepšení pro pěší se dotýká nejen občanů z okrajových částí města, ale i např. starších občanů (dům pečovatelské sluţby a jeho připojení na obchodní a dopravní sluţby). Ţivotní prostředí – projekty v rámci opatření 2.2 jsou přímo zaměřené na zlepšení stavu ţivotního prostředí, tj. na regeneraci veřejných prostranství, jejichţ součástí je nejen zachování stávající vzrostlé zeleně, ale i její rozšíření. V rámci opatření budou také realizovány aktivity v rámci moderního a udrţitelného sběru odpadů a sanace zchátralých technických součástí budov. Spotřeba energie – projekty v opatření 2.1 rekonstrukce obytných budov se zaměřují přímo na sníţení energetické náročnosti budov. Zateplením budov dojde k úsporám energie a tím i ke zlepšení stavu ţivotního prostředí. Ekonomický potenciál – na rozvoj ekonomického potenciálu se zapojením problémových skupin obyvatelstva se zaměřuje opatření 1.2, kde je v rámci rozvoje vybrané zóny počítáno s pilotním projektem - Zóna sociálního podnikání, která by v rámci rovných příleţitostí měla poskytnout pracovní moţnosti nejen občanům deprivované zóny. Výchova k udrţitelnému rozvoji – podpora environmentálního vzdělávání a osvěty není v opatřeních konkrétně řešena, ale předpokládá se, ţe v rámci opatření 1.1 Vzdělávání budou specifické vzdělávací aktivity obsahovat i moduly zaměřené na osvětu v environmentální oblasti a návycích zdravého ţivota. Rovněţ v rámci Opatření 3.1 jsou obsaţeny aktivity zaměřené na samosprávnou údrţbu a společenskou kontrolu zachování zdravého a kvalitního ţivota.
70
14. Analýza rizik Cílem analýzy je upozornit na moţná rizika při přípravě, realizaci a udrţitelnosti výsledků realizace. Dále poskytnout nástroje k rozhodování, zda a jaká budou provedena opatření k eliminaci těchto rizik a jejich případných negativních dopadů. Je také zkoumána ovlivnitelnost daného rizika ze strany nositele IPRM (města) nebo konkrétního projektu (ţadatel – město, NNO). Je třeba počítat s riziky ovlivnitelnými (vnitřními) a neovlivnitelnými (vnějšími). Vzniku rizik je třeba čelit trvalou kontrolou na všech stupních řízení IPRM i dílčích projektů. Kontrola významně eliminuje negativní dopady identifikovaných rizik. Pro hodnocení daného rizika je pouţita kombinace: pravděpodobnosti výskytu rizika (ve smyslu četnosti výskytu) 3 – vysoká 2 – střední 1 – malá míry závaţnosti rizika (ve smyslu následku) 3 – vysoce závaţné riziko 2 – závaţné riziko 1 – zanedbatelné riziko Způsob (opatření) řízení rizik - vazby na řízení IPRM a monitoring realizace IPRM Opatření mají silnou vazbu na systém řízení IPRM. Jejich monitoring bude náplní činnosti specializovaného útvaru magistrátu (Odbor strategií a dotací) a současně bude na kaţdém zasedání řídícího výboru sledován vývoj v oblasti rizik. Specializovaný útvar magistrátu bude mít za úkol identifikovaná rizika preventivně řešit. Rizika budou v průběhu realizace sledována a budou operativně přijímána opatření k omezení jejich negativního dopadu. Tato opatření však nebudou v další části analýzy blíţe specifikována, neboť jsou součástí operativního manaţerského rozhodování. Rizika jsou označena dle fází realizace IPRM, kyd přicházejí v úvahu: P – příprava R – realizace U – udrţitelnost)
71
Rizika ohroţující realizaci IPRM Tabulka č.29: Rizika ohroţující realizaci IPRM Fáze
Míra závaţnosti
Riziko
Pravdě podobnost rizika
Komentář (okolnosti, prevence)
Opatření k eliminaci rizika
Nositel rizika
P
Odmítnutí IPRM veřejností
2
2
Nesouhlas veřejnosti s cíli a opatřeními IPRM, odpor majoritní části obyvatelstva, nespolupráce obyvatel deprivované zóny.
Dostatečná prezentace IPRM s cílem získat pro jeho realizaci veřejné mínění, vysvětlení nutnosti realizovat a výhody finanční pomoci ze Strukturálních fondů. Dosaţení shody všech politických subjektů eliminuje riziko podstatných změn IPRM. Zapojení veřejnosti, opozice a nepolitických partnerů do přípravy IPRM. Vycházet z analýzy potřeb.
město
R
Organizační kolaps realizace IPRM
3
1
Nedostatečné personální a materiální zajištění, nekvalitní management, špatná komunikace s vedením).
Kvalitní management po celou dobu ţivotního cyklu plánu, včasné organizační zásahy (posílení týmu), zastupitelnost funkcí projektového týmu, pravidelný (častější) reporting.
město, Odbor SaD
R
Nedostatek finančních prostředků
3
2
Město nebude mít dostatek vlastních prostředků pro spolufinancování nebo předfinancování projektů IPRM
Vyjednání úvěru, vnitřní přeskupení harmonogramu realizace projektů,
město
R
Neplnění časového harmonogramu
2
2
Projekční nebo realizační fáze projektů se zpozdí, dojde k posunu výzev u jiných TOP
Připravenost, vícestupňové řízení, kvalitní tým, zkušenosti, pečlivá příprava výběrových řízení, plynulá komunikace s partnery.
město, ŘO OP
U
Špatný odhad budoucího socioekonom. vývoje ve vybrané zóně i ve městě.
3
1
Data a závěry zjištěné při socioekonomické analýze nebyly správné, předpokládaný účinek realizace etap IPRM se nedostavuje.
Provedení krizového (opakovaného) měření socioekonomických dat, analýza rozdílů a příčin, přeskupení realizačních projektů.
město, dodavatelé socioekonomi ckých dat
U
Změna politické situace ve městě
2
1
Zastupitelstvo zásadním způsobem změní strategické směřování městských investic. Změna priorit ve vedení města.
Politická jednání za účelem dosaţení kompromisu z důvodu udrţitelnosti jiţ zainvestovaných projektů. Podrobně analyzovat cíle a priority IPRM a dílčích projektů napříč politickým spektrem zastupitelstva města.
město ŘO
R
Změny pravidel a podmínek IOP
2
1
Dojde k zásadní aktualizaci podmínek realizace IPRM, které se stanou pro město nepřijatelnými.
Včasné varování ze strany ŘO. Projednání aktualizace IPRM a kroků k zajištění udrţitelnosti IPRM
ŘO
72
R
Změna dotační politiky EU a ČR
3
1
Globální vlivy (např. hospodářská krize) způsobí změnu priorit a pozastavení podpory.
Krizové řízení IPRM – včasná příprava minimalistické varianty řešení IPRM tak aby bylo dosaţeno alespoň základních plánovaných parametrů řešení, vyjednávání s ŘO o změně obsahu etapa a harmonogramu.
EU
RU
Ţivelné pohromy
1
1
Projekty IPRM budou zasaţeny přírodními katastrofami
Pojištění produktů IPRM
město
RU
Sociální otřesy
3
3
Zvýšená politická a informační kampaň, vyuţití preventivních prostředků, komunikační plán s místní komunitou
město a ČR
U
Udrţitelnost výsledků realizace IPRM
3
3
Projekty IPRM budou ohroţeny radikalizací sociálních vztahů v lokalitě i ve městě, import extremistických akcí Udrţitelnost je nutná min. 5 let (ochrana majetku pořízeného z veřejných prostředků)
Zvýšená ostraha, pojištění specifické zabezpečení (sluţebna, kamerový systém, preventisté, domovnictví, samosprávné zabezpečování pořádku z řad rekvalifikovaných, romská pořádková sluţba)
město
2
1
Měkké projekty se budou rozcházet s investičními akcemi (naplnění bytových domů, vyuţití veřejných prostranství, nenaplnění školních prostor apod.)
Technická podpora partnerům v oblasti vyhlášených relevantních výzev; podpora při zpracovávání ţádostí.
město, NNO
Významným rizikem můţe být vrácení dotace v případě nesplnění podmínek udrţitelnosti a nesplnění plánovaných hodnot indikátorů. Práce se budou neúměrně prodraţovat a protahovat.
Ke stanovení a kvantifikaci indikátorů programu i dílčích projektů v ţádostech o dotaci přistupovat realisticky. Zpřesňovat odhady v průběhu řešení IPRM.
město ŘO
Kontrola zpracování a dodrţení rozpočtů. V případě překročení výdajů moţnost řešení pomocí úvěru. Moţnost snadného získání úvěru je reálná vzhledem k nízké zadluţenosti města. Mimořádná podpora ze strany MMR, moţné vyuţití PPP financování, spolufinancování úvěrem.
město, dodavatelé
U
Nízká provázanost investičních akcí s neinvestičními projekty partnerů
R
Nesplnění indikátorů
2
2
R
Překročení investičních výdajů
2
1
2
3
U
Realizace pilotních projektů (zóny bydlení a sociálního podnikání)
Realizace je závislá na legislativní i finanční podpoře ze strany státu. Jedná se o pilotní projekty strategicky završující integrovanost IPRM.
73
město, MMR, ŘO
Tabulka č. 30: Rizika ohroţující realizaci individuálních projektů Fáze
Riziko
Míra závaţnosti
Pravděpodobnost rizika
Opatření na eliminaci rizika
Nositel rizika
P
Odmítnutí projektu řídícím orgánem (nekvalitně připravený projekt)
2
1
Kvalitní zpracování přípravné a projektové dokumentace včetně ţádosti a jejích příloh
Ţadatelé (město, NNO)
P
Majetkoprávní vztahy k předmětu realizace projektu
3
1
NNO
R
Nízká míra zájmu a angaţovanosti cílových skupin pro vstup do sociálního projektu
3
3
R
Finanční rizika v průběhu projektu opoţděné uvolňování finančních prostředků na plnění plánovaných aktivit
2
2
Při přípravě dílčích projektů věnovat zvýšenou pozornost majetkoprávním vztahům Intenzivní propagací projektových aktivit a dobrou přípravou metodiky výběru vhodných cílových skupin podpořit motivaci cílových skupin pro vstup do programu Dočasné pokrytí vlastními zdroji ţadatele
U
Finanční rizika po ukončení projektu 2 - nejistá úroveň prostředků APZ v dalších letech
2
Hledat další zdroje financování (účelové, národní či regionální granty, fondy EU, prostředky regionálních donátorů)
NNO, město
74
NNO město
ŘO město
Nedostatečný počet příslušníků cílových skupin, kteří se odstěhují (hromadné odchody do Anglie apod.) vlivem situace ve společnosti (extrémisté) Realizace pilotních projektů (zóny bydlení a sociálního podnikání)
3
1
Intenzivní propagací podpořit motivaci cílových skupin pro vstup do projektu
NNO město
2
3
Realizace je závislá na legislativní i finanční podpoře ze strany státu. Jedná se o pilotní projekty strategicky završující integrovanost IPRM. Realizace je podmíněna mimořádnou podporou např. ze strany MMR, moţné vyuţití PPP financování, spolufinancování úvěrem.
město
RU
Existenční problémy partnerských NNO
2
12
NNO
P
Problémy s vlastníky pozemků u liniových staveb
1
2
Město má kapacity na pokrytí sociálních projektů vlastními silami (přijetí nouzového plánu popř. oslovení dalších NNO) Alternativní vedení jinou trasou
R
U
75
město
15. Jiné projekty Viz indikativní seznam investičních a neinvestičních projektů, příloha dokumentu IPRM.
76
16. Obrazová příloha Obr.č. 5 Celkový pohled na umístění zóny v rámci města
77
reko bytových domů a prostranství
Obr.č.6: Vymezení deprivované zóny pro „IPRM - DEMOS“
zóna sociálního podnikání
centrální chodník
lávka pro pěší
zóna specifického bydlení
hranice zóny IPRM
hranice zóny IPRM
reko veřejných prostranství
78
Obr.č.7: Lokalita Chanov – Úpravy veřejných prostranství Podrobný popis aktivit je uveden v příloze č. 9
79
Obr.č.8: Lokalita „Stovky“ – úpravy veřejných prostranství Podrobný popis aktivit je uveden v příloze č. 9
80
Obr.č.9: Lokalita „Stovky“ – detail úprav veřejných prostranství
81
