Integrovaná strategie území Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj

Integrovaná strategie území Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj Místní akční skupiny Český ráj a střední Pojizeří

2014 - 2020

Obecně prospěšná společnost pro Český ráj Předměstská 286, 507 43 Sobotka IČ: 259 88 417

SRPEN 2014

1 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

1.

Úvod s popisem základních informací ............................................................................................. 4

1.1.

Základní informace o MAS........................................................................................................... 4

1.1.1.

Identifikace Společnosti pro Český ráj..................................................................................... 4

1.1.2.

Organizační struktura .............................................................................................................. 9

1.2.

Historie MAS, zkušenosti s rozvojem území .............................................................................. 16

1.2.1.

Historie Společnosti pro Český ráj ......................................................................................... 16

1.2.2.

Zkušenosti s rozvojem území ................................................................................................ 16

1.3. 2.

Definování odpovědností za realizaci ........................................................................................ 17 Zapojení veřejnosti a členů místního partnerství do přípravy strategie SCLLD ............................ 18

2.1.

Popis postupu realizace SCLLD .................................................................................................. 18

2.2.

Popis zapojení pracovních skupin ............................................................................................. 18

2.3.

Popis zapojení expertů .............................................................................................................. 18

3.

Přehled členů týmu pro přípravu a zpracování strategie .............................................................. 20

4.

Popis způsobu vyhodnocování strategie SCLLD ............................................................................ 21

5.

Analytická část ............................................................................................................................... 22

5.1.

Cíl analytické části ISÚ ............................................................................................................... 22

5.2.

Vyhodnocení stavu území ......................................................................................................... 22

5.2.1.

Poloha území a základní charakteristika obcí........................................................................ 22

5.2.2.

Image regionu........................................................................................................................ 23

5.2.3.

Fyzicko-geografická charakteristika ...................................................................................... 24

5.2.4.

Hlavní závěry kapitoly............................................................................................................ 26

5.3.

Vyhodnocení současného stavu ................................................................................................ 27

5.3.1.

Obyvatelstvo.......................................................................................................................... 27

5.3.2.

Technická infrastruktura ....................................................................................................... 40

5.3.3.

Doprava ................................................................................................................................. 45

5.3.4.

Vybavenost obcí a služby ...................................................................................................... 54

5.3.5.

Bydlení ................................................................................................................................... 56

5.3.6.

Životní prostředí .................................................................................................................... 67

5.3.7. apod.

Život v obcích - spolky, kulturní a sportovní vybavenost a aktivity, sociální, zdravotní služby ............................................................................................................................................... 79

5.3.8.

Podnikání, výroba, zaměstnanost ......................................................................................... 83

5.3.9.

Vzdělávání, školství................................................................................................................ 94

5.3.10.

Řízení obcí, informovanost, spolupráce ................................................................................ 96

5.3.11.

Bezpečnost .......................................................................................................................... 102 2

Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

5.3.12. 5.4.

Turistický ruch ..................................................................................................................... 105 Vyhodnocení rozvojového potenciálu území .......................................................................... 115

5.4.1.

Územní plánování ................................................................................................................ 115

5.4.2.

Rozvojová území .................................................................................................................. 117

5.4.3.

Oblasti s lidským potenciálem ............................................................................................. 120

5.4.4.

Oblasti s rozvojovým potenciálem ...................................................................................... 122

5.4.5.

Využití vlastních prostředků k vícezdrojovému financování ............................................... 124

5.5.

Analýza rozvojových potřeb .................................................................................................... 127

5.6.

SWOT analýza celková ............................................................................................................. 129

5.7.

SWOT analýzy ve vybraných oblastech rozvoje ...................................................................... 132

5.8.

Analýza velkoplošného chráněného území – CHKO Český ráj ................................................ 138

5.8.1.

Analýza území VCHÚ ........................................................................................................... 138

5.8.2.

Problémy území a potenciál rozvoje ................................................................................... 143

5.8.3.

SWOT analýza VCHÚ............................................................................................................ 146

5.9.

Vazba na strategické dokumenty ............................................................................................ 148

5.9.1.

Zmapování relevantních strategií ........................................................................................ 148

5.9.2.

Typologie území podle relevantních strategií ..................................................................... 150

6.

Strategická část ........................................................................................................................... 153

6.1.

Mise ......................................................................................................................................... 153

6.2.

Vize .......................................................................................................................................... 153

6.3.

Strategické oblasti a podoblasti .............................................................................................. 153

6.3.1.

Strategická oblast: Život v obcích ........................................................................................ 154

6.3.2.

Strategická oblast: Hospodářský rozvoj .............................................................................. 159

6.3.3.

Strategická oblast: Životní prostředí a péče o krajinu ......................................................... 166

6.3.4.

Strategická oblast: Infrastruktura v území .......................................................................... 172

6.4.

Návaznost na jiné strategické dokumenty .............................................................................. 181

6.5.

Integrační prvky ....................................................................................................................... 185

6.6.

Inovativní prvky ....................................................................................................................... 186

7.

Zdroj dat ...................................................................................................................................... 188


1. Úvod s popisem základních informací 1.1.Základní informace o MAS 1.1.1. Identifikace Společnosti pro Český ráj Obecně prospěšná společnost pro Český ráj, nebo také Společnost pro Český ráj (dále jen Společnost) – Místní akční skupina Český ráj a Střední Pojizeří (dále jen MAS) je společenství občanů z neziskových organizací, ze soukromé podnikatelské sféry, zemědělců a veřejné správy (obcí, svazků obcí), které spolupracují na rozvoji vymezeného venkovského prostoru. Cílem činnosti MAS je koordinace rozvoje regionu ve všech oblastech, podpora multifunkčního zemědělství a ochrana životního prostředí, propagace regionu a rozvoj jeho turistického potenciálu, posuzování projektů vedoucích k rozvoji regionu, koordinace a administrace projektů a produktů k rozvoji regionu, zajišťování osvěty a příprava informačních, metodických i propagačních materiálů – vytváření nových forem a možností ekonomického a turistického využití krajiny, ochrana krajiny, sídel a jejich hodnot, komunikace s orgány státní správy a samosprávy při spolupráci na rozvoji regionu, činnosti spojené se spoluprací s orgány EU v rámci rozvoje regionu, podpora malého a středního podnikání a další. Přesný název:

Obecně prospěšná společnost pro Český ráj (Společnost pro Český ráj) Místní akční skupina Český ráj a Střední Pojizeří

Právní forma:

Obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností, vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl O, vložka 82 dne 29. dubna 2003; Zakladatelská smlouva podepsána dne 25. 6. 2002 v Hradci Králové

Sídlo:

Předměstská 286, 507 43 Sobotka

IČ:

259 88 417

Kraj:

Královéhradecký

Region NUTS II:

Severovýchod

Web:

www.craj-ops.cz

ID datové schránky:

2rbzcq6

Místní akční skupina Český ráj a Střední Pojizeří - je organizační složka Společnosti bez právní subjektivity a zahrnuje území 40 obcí ležících v jižní části turistického regionu Český ráj na území 3 krajů. Blíže k rozdělení území podle krajů viz kapitola 5.2.1. MAS měla k 31. 12. 2014 celkem 49 partnerů, z nichž 19 reprezentuje soukromý sektor (38,8%), 15 neziskový sektor (30,6%) a 15 partnerů zastupuje veřejný sektor (30,6%). MAS sdružuje obce z Mikroregionů Drábské světničky, Český ráj a Střední Pojizeří, 4 obce z bývalého Mikroregionu Sever 4 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

(Sezemice, Loukov, Koryta, Loukovec) a samostatné obce či města – Dolní Bousov, Přepeře (u Dolního Bousova), Turnov, Rohatsko, Mohelnice nad Jizerou, Všeň, Markvartice, Samšina a Modřišice. Tabulka č. 1: Seznam partnerů Společnosti Název partnera

1

2

3 4 5

6

7

8

9

10

11

12

Město Dolní Bousov T.G. Masaryka 1 294 04 Dolní Bousov Obec Boseň Boseň 45 295 01 Mnichovo Hradiště Sportovní klub Veselá o.s. Křemenská 170 295 01 Mnichovo Hradiště AGRO Český ráj, a.s. Všeň 124, 512 65 Jezdecký oddíl Kněžmost Žantov 17, 294 02 Kněžmost Svazek obcí Střední Pojizeří Klášter Hradiště.nad Jizerou 2, 294 15 Jarmark, o.s. Sobotka Nám.Míru 3 507 43 Sobotka Ing. Petr Hanzl Loukov 28 294 11 Loukov SDH Kacanovy Kacanovy 51 511 01 Turnov Jaroslav Šolc Čálovice 4 507 43 Sobotka AUTOCAMP Sedmihorky Sedmihorky 72 511 01 Turnov Středisko ekologické výchovy Český ráj Sedmihorky 72 511 01 Turnov

IČ/datum narození

Jméno zastupujícího

Kontakt

Zájmová skupina

00237680

Miroslav Boček

326 396 257

Místní rozvoj

Hana Maudrová

606 853489, 326 784 246

Místní rozvoj

00509191

28557751

Dana Bartoňová

739 437 212 326 324 294

Spolková činnost, kultura a sport

25920421

Jiří Drahoňovský

481 329 388, 389

Zemědělství, lesnictví

48682225

PhDr. Petra Černá Rynešová

605 149 473


62450905

Jiří Navrátil

326 771 159

Místní rozvoj

26563461

Bc. Jan Janatka

737 045 709


72864206

Ing. Petr Hanzl

737 105 537

Podnikání, cestovní ruch

62013432

Jiří Richter

603 397 032


43535569

Jaroslav Šolc

777 339 960


25917129

Roman Rákosník

602 168 551


75041332

Vít Preisler

606 704 924


13

Obec Loukov Loukov 81 294 11 Loukov

00509281

Jiří Koťátko

606 267 565

Místní rozvoj

14

Obec Loukovec Loukovec 98 294 11 Loukov

00238244

Naďěžda Kudrnáčová

326 789 040

Místní rozvoj

Ondřej Lochman

777 887 320

15

16

Město Mnichovo Hradiště Masarykovo nám.1 295 21 Mnichovo Hradiště OS Malechovice Malechovice 12 506 01 Jičín

00238309

22678247

Alena Pospíšilová


603 312 766

Místní rozvoj Spolková činnost, kultura a sport

17

18

19 20 21

22

23 24 25 26 27

28

29

30

31

32

33

34

35

Josef Jermář Borovice 23 295 01 Mnichovo Hradiště Mikroregion Český ráj Vyskeř 50 512 64 Vyskeř Obec Ptýrov Ptýrov 19 295 01 Mnichovo Hradiště Obec Sezemice Sezemice 13, 294 11 Loukov Obec Strážiště Strážiště 19 294 13 Mohelnice nad Jizerou ISIS – M o.p.s. Příchvoj 29 507 43 Markvartice Jaroslav Obročník Skalany 25 511 01 Turnov AGROBEN, s.r.o. Kacanovy 83, 511 01 Turnov Obec Modřišice Modřišice 11 511 01 Turnov Spolkové sdružení Všeň Všeň 10, 512 65 Luděk Láska Vyskeř 101 512 64 Vyskeř Město Sobotka Boleslavská 440 507 43 Sobotka Jiří Zakouřil Doubrava 242 294 11 Loukov Hřiště hrou, s.r.o. Sobotecká 810 511 01 Turnov JK Ptýrov Ptýrov 25 295 01 Mnichovo Hradiště Ing. Pavlína Bůžková Ptýrov 47 295 01 Mnichovo Hradiště Život na vsi Arnoštice Žehrov 294 12 Žďár Obec Přepeře Přepeře 12 294 04 Dolní Bousov Obec Rohatsko Rohatsko 15 294 04 Dolní Bousov

48943436

Josef Jermář

725 702 890


69155950

Vlasta Špačková

604 787 141

Místní rozvoj

00509183

Milena Koštejnová

607 818 298

Místní rozvoj

00876259

Josef Černý

736 753 408 326 789 190


00509159

Josef Jindra Kabeš

602 835 426

Místní rozvoj

28819993

Martina Brádlerová

602 277 773

Zdravotnictví, sociální věci

5.8.1947

Jaroslav Obročník

724 302 907


49286234

Ing. Jaroslav Egert

603 257 990 605 912 116


00275921

Michal Smidžár

481 321 575 603 319 549

Místní rozvoj

27030504

Ivan František Herbst

481 329 511


42899818

Luděk Láska

602 104 700

Podnikání a cestovní ruch

00272124

Ing. Lubor Jenček

724 180 937

Místní rozvoj

42703921

Jiří Zakouřil

326 789 140


03673073

Ing. Tomáš Tomsa

731 155 233

Podnikání a cestovní ruch

26663201

Angelika Helzelová

737 149 214 722 260 260


65729595

Ing. Pavlína Bůžková

737 149 214


22813993

Mgr. Doubravka Fišerová

777 231 558


00509311

Eliška Brožová

731 700 470, 321 571 710

Místní rozvoj

00509035

Václav Král

602 436 470 326 396 237

Místní rozvoj


36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

Město Turnov Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Oldřich Loutchan Kacanovy 31 511 01 Turnov Alena Svobodová Rokytnice 26 511 01 Hrubá Skála Jaroslav Pecina Strážiště 4, 294 13 Mohelnice nad Jizerou Farid Comercia, s.r.o. Hradišťská 167 294 02 Kněžmost Spokojený domov, o.p.s. Lhotická 159 Veselá,295 01 Mnichovo Hradiště Bc. Kamila Sedláková Lhotická 159 Veselá,295 01 Mnichovo Hradiště Milada Fohlerová Samšina 64 506 01 Jičín Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj Antonína Dvořáka 294 511 01 Turnov Sdružení Český ráj Markova 311 511 01 Turnov VESELÁ VESNICE o.s. 5.května 46 295 01 Mnichovo HradištěVeselá Barbora Špicarová Stašková M.A., nám. Míru 218 507 43 Sobotka JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR Koňský trh 200 511 01 Turnov Ing. Pavel Pospíšil Malechovice 12 – Libošovice 506 01 Jičín

00276227

Ing. Tomáš Hocke

481 366 223

18.6.1945

Oldřich Loutchan

702 074 920

22.7.1947

Alena Svobodová

606 836 192


8.4.1968

Jaroslav Pecina

732 392 893


61498696

Ing. Adam Pospíšil

605 401 195


29043913

Bc. Kamila Sedláková

606 751 134


40016692

Bc. Kamila Sedláková

606 751 134


605 967 648


8.4.1965

Milada Fohlerová, Jan Zakouřil

Místní rozvoj

Místní rozvoj

Zemědělství, lesnictví, ochrana přírody

62933591

Ing. Jan Mocek

481 363 922

15045838

Ing. Jiří Lukeš

481 540 253


22759778

Ondřej Lochman

777 887 320


2.2.1979

Barbora Špicarová Stašková, M.A.

602 293 968


15045480

Ing. Tomáš Hocke

731 619 653


8.4.1951

Ing. Pavel Pospíšil

728 772 434



Graf č. 1: Složení členů MAS podle jednotlivých sektorů

veřejný sektor 29,40% neziskový sektor 27,50% soukromý sektor 43,10%

Zájmové území Společnosti pro Český ráj MAS Český ráj a Střední Pojizeří


1.1.2. Organizační struktura Nejvyšším orgánem MAS je Plénum, které je tvořeno všemi partnery MAS, z toho je 36 zástupců soukromého nebo neziskového sektoru a 15 zástupců veřejného sektoru. Rozhodovací orgán MAS (Programový výbor) má 7 členů z toho jsou 4 zástupci soukromého nebo neziskového sektoru a 3 zástupci veřejného sektoru. Kontrolní orgán MAS (Výkonný monitorovací výbor) má 3 členy zástupce soukromého, neziskového a veřejného sektoru. Výběrová komise má 7 členů a z toho 4 zástupce soukromého nebo neziskového sektoru a 3 zástupce veřejného sektoru. (Zde je uveden zkrácený výtah z Jednacího řádu Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj, který byl schválen Společností 21.2.2011). Plénum je nejvyšším orgánem Společnosti pro Český ráj a je tvořeno partnery Společnosti nebo jejich statutárními zástupci. Plénum se schází minimálně 1 krát ročně (pokud si situace vyžaduje tak i častěji). Mezi pravomoci Pléna společnosti náleží: - návrh členů Správní rady, - návrh členů Dozorčí rady, - stanovení možnosti příjmu daru a jeho výše, - způsobu a termínu úhrady darů a příspěvků, - rozhodování o přijetí a vyloučení členů, - schvalování rozvojových dokumentů a jejich změn Ředitel je statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Ředitel řídí každodenní činnost Společnosti v souladu s rozsahem pravomocí, vyplývajících ze Statutu společnosti a z pověření Správní rady. Funkce ředitele a manažera MAS jsou spojeny a je v pracovněprávním vztahu ke Společnosti. Náplní práce ředitele/manažera jsou především: - řízení chodu úřadu a rozhodování o personálním obsazení úřadu, - koordinace součinnosti jednotlivých orgánů Společnosti a aktivit MAS, - koordinace činností ostatních pracovníků Společnosti, - vedení seznamu členů MAS, - odpovědnost za konečné zpracování strategie komunitně vedeného místního rozvoje (dále SCLLD), její monitoring a evaluaci, - spoluodpovědnost za implementaci SCLLD, - zajišťování vzdělávání a poradenství, - zajišťování funkce tiskového mluvčího, - vedení ekonomické agendy Společnosti, - zajišťování provozu webových stránek http://www.craj-ops.cz Pravomocí ředitele/manažera MAS je své kompetence dále delegovat na zaměstnance Společnosti, příp. smluvně zajištěné spolupracovníky. Ředitel/manažer je přímo podřízený Správní radě a jeho činnost dále kontroluje Dozorčí rada. Tabulka č. 2: Ředitel Společnosti a manažer MAS Jméno Funkce Adresa trv. bydliště Luděk Ředitel / manažer Vyskeř 101, 512 64 Láska MAS Vyskeř 9 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Tel. kontakt 602 104 700

E-mail [email protected] [email protected]

Úřad ředitele zřizuje ředitel. Úřad provádí a zajišťuje veškerou administrativní činnosti společnosti a může mít maximálně 5 pracovníků v pracovně právním vztahu ke Společnosti. Úřad ředitele dále vede komplexní evidenci projektů (průběh výběru, registraci, administrativní kontrolu apod.) a výsledky jejich schvalování. Archivuje materiály o činnostech Společnosti a projektech. Tabulka č. 3: Zaměstnanci Společnosti k 30.11.2014 Jméno Funkce Adr. tr. bydliště projektový Rokytnice 26, Zdena Svobodová manažer 511 01 Hrubá Skála Robousy 44, Petra Patočková asistentka 506 01 Jičín

Tel. kontakt

E-mail

728 712 362

[email protected]

737 114 316

[email protected]

Hlavním řídícím orgánem Společnosti pro Český ráj je Správní rada jmenovaná zakladateli na základě návrhu vzniklého z volby Pléna společnosti. Správní rada má 3 členy a schází se zhruba 4 krát do roka (pokud si situace vyžaduje tak i častěji). Správní rada volí ze svých členů předsedu, který v případě rovnosti hlasů rozhoduje. Mezi kompetence správní rady patří zejména: - rozhodování o použití finančních prostředků MAS, - schvalování interních předpisů, směrnic, organizačních pravidel, rozpočtu a jeho změn, - jmenování a odvolávání ředitele (manažera) MAS, - zřizování územních pracovišť nebo jiných orgánů MAS, - schvalování organizačního a jednacího řádu společnosti, - schvalování Statutu společnosti a rozhodování o jeho změnách Tabulka č. 4: Seznam členů Správní rady Jméno

Funkce

Vlasta Špačková

předseda SR

Ing. Adam Pospíšil

člen SR

Ing. Petr Neuman

člen SR

Adresa trv. bydliště Radvánovice 75, 511 01 Karlovice K Duním 274, 294 02 Kněžmost Chalupnická 40/14, Hostivař, 102 00 Praha10

Tel. kontakt

E-mail

604 787141

[email protected]

605 401195

pospíš[email protected] [email protected]

603 415486

[email protected]

Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti jmenovaným zakladateli na základě návrhu vzniklého z volby Pléna společnosti. Dozorčí rada má 3 členy a schází se zhruba 4 krát do roka (pokud si situace vyžaduje tak i častěji). Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání dozorčí rady a v případě rovnosti hlasů rozhoduje. Dozorčí rada vykonává činnosti dané zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a Statutem Společnosti pro Český ráj. Tabulka č. 5: Seznam členů Dozorčí rady Jméno Funkce Adresa trv. bydliště Ing. Dagmar Jánská 1770/6, předseda DR Kozderková 466 01 Jablonec n. N. 10 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Tel. kontakt

E-mail

732 167757

[email protected]

Ing. Pavel Pospíšil Alena Svobodová

člen DR člen DR

Malechovice 12, 506 01 Jičín Rokytnice 26, 511 01 Hrubá Skála

728 772 434

[email protected]

606 836 192

[email protected]

Programový výbor je rozhodovací a odborný orgán MAS. Je volen Plénem z partnerů Společnosti a jeho funkční období je tříleté. Programový výbor se schází dle potřeby, min. 4 krát do roka. Ve své náplni práce se věnuje těmto činnostem: - připravuje aktualizace rozvojových dokumentů, - schvaluje výzvy k podávání žádostí, - schvaluje výběrová kritéria pro výběr projektů, - vybírá projekty k realizaci a stanovuje výši alokace na projekty na základě návrhu výběrového orgánu - svolává nejvyšší orgán minimálně 1x ročně, - schvaluje plán činnosti MAS na nadcházející období, - je spoluodpovědný za realizaci SCLLD, - jmenuje členy výběrové komise a členy monitorovacího výboru Tabulka č. 6 - Seznam členů Programového výboru Název subjektu

FO / PO

Mikroregion Český ráj

PO

SK Veselá

PO


FO

Život na vsi o.s.

PO

Sídlo/ adr. tr. bydliště Vyskeř 88, 512 64 Vyskeř Křemenská 170, 295 01 Mnichovo Hradiště Ptýrov 47, 295 01 Mnichovo Hradiště Arnoštice Žehrov, 294 12 Žďár

IČ 69155950

Oblast působení

Funkce v MAS

Veřejný sektor

Předseda PV

28557751

Dana Bartoňová

Neziskový sektor

Člen PV

65729595


Soukromý sektor

Člen PV

Neziskový sektor

Člen PV

Neziskový sektor

Člen PV

Milena Koštejnová

Veřejný sektor

Člen PV

Ing. Tomáš Tomsa

Soukromý sektor

Člen PV

22813993

Náměstí Míru 3, 26563461 507 43 Sobotka Ptýrov 19, Obec Ptýrov PO 295 01 Mnichovo 00509183 Hradiště Tomovy parky Radvánovice 123, PO 47470712 s.r.o. 511 01 Turnov Vysvětlivky: FO – fyzická osoba, PO – právnická osoba Jarmark o.s.

Zástupce subjektu v MAS Vlasta Špačková

PO


Mgr. Doubravka Fišerová Bc. Jan Janatka

Graf č. 2: Sektorové poměry v Programovém výboru (podíly jednotlivých sektorů)

veřejný sektor 28,60%

neziskový sektor 42,80% soukromý sektor 28,60%

Výběrová komise je výkonným orgánem Programového výboru. Funkční období je tříleté. Výběrová komise má 7 členů, z toho 4 zástupce soukromého nebo neziskového sektoru a 3 zástupce veřejného sektoru. Hlavními činnostmi jsou: - výběr projektů podle výběrových kritérií, - sestavení seznamu projektů v pořadí podle bodové hodnoty, - vyznačení projektů navržených ke schválení v rámci limitu a projektů náhradních Členy výběrové komise volí ze zástupců partnerů MAS Programový výbor s tím, že členem výběrové komise musí být vždy jeden zástupce, určený: - bankou, je-li členem místní akční skupiny - svazky obcí - městy nebo obcemi - podnikateli - nevládními neziskovými organizacemi se zaměřením na ochranu přírody jsou-li členy MAS - ostatními nevládními neziskovými organizacemi jsou-li členy MAS Tabulka č. 7: Seznam členů Výběrové komise Název subjektu Jaroslav Šolc

IČ

Zástupce subjektu v MAS

Oblast působení

Funkce v MAS

43535569

Jaroslav Šolc

Soukromý sektor

Předseda VK

Neziskový sektor

Člen VK

Veřejný

Člen VK

FO / PO

Sídlo/ adr. tr. bydliště

FO

Čálovice 4, 507 43 Sobotka

JO Kněžmost

PO

Žantov 17, 294 02 Kněžmost

48682225

Mikroregion

PO

Vyskeř 88,

69155950 12


PhDr. Petra Černá Rynešová Marie

Český ráj SDH Kacanovy Obec Loukovec Jaroslav Obročník Jaroslav Pecina

PO PO FO FO

512 64 Vyskeř Kacanovy 51 511 01 Turnov Loukovec 98 294 11 Loukov Skalany 25, 511 01 Turnov Strážiště 4, 294 13 Mohelnice nad Jizerou

62013432 00238244 5.8.1947 8.4.1968

Drašnarová Oldřich Loutchan Naďa Kudrnáčová Jaroslav Obročník

sektor Neziskový sektor Veřejný sektor Soukromý sektor

Jaroslav Pecina

Soukromý sektor

Člen VK Člen VK Člen VK Člen VK

Graf č. 3: Sektorové poměry ve Výběrové komisi (podíly jednotlivých sektorů)

veřejný sektor 28,60%

neziskový sektor 28,60%

soukromý sektor 42,80%

Výkonný monitorovací výbor (Kontrolní orgán MAS) je výkonným orgánem Programového výboru. Má 3 členy, jež jsou zástupci soukromého, neziskového a veřejného sektoru. Věnuje se těmto činnostem: - aktivně monitoruje realizované projekty (z kontrol pořizuje monitorovací zprávy) - aktivně monitoruje projekty v době udržitelnosti (z kontrol pořizuje monitorovací zprávy) - kontroluje plnění podmínek sjednaných v Dohodě o podpoře a realizaci projektů - kontroluje plnění monitorovacích indikátorů všech projektů i SCLLD jako celku, - provádí dohled nad transparentností financování projektů, - sleduje soulad činnosti MAS se schválenou SCLLD Tabulka č. 8: Seznam členů monitorovacího výboru Název Adresa trv. Jméno Tel. kontakt subjektu bydliště Zdena Zaměstnanec Rokytnice 26, 728 712 362 Svobodová Společnosti 511 01 Hrubá Skála


E-mail [email protected]

Funkce Předseda MV

Petra Patočková Ing. Petr Hanzl

Zaměstnanec Společnosti FO

Robousy 44, 506 01 Jičín Přepeře 181, 512 61 Přepeře

737 114 316

patockova.petra@ema il.cz

Člen MV

737 105 537

[email protected]

Člen MV


Organizační struktura MAS - MAS Český ráj a Střední Pojizeří O.p.s. s právní subjektivitou

Zakladatelé

MAS - Organizační složka bez právní subjektivity

Rámcová partnerská smlouva

Plénum o.p.s.

Místní akční skupina místní partnerství (nejvyšší orgán)

Partneři

jmenují

volí Schvaluje Statut, zřizuje orgány, schvaluje rozpočet a účetní závěrku, jmenuje ředitele

jmenují Dozorčí rada

Kontroluje, navrhuje

SR jmenuje informuje

odpovídá za realizaci Strategie

(odpovídá obsahem Výběrová komise monitorovacímu výboru)

Rozhodovací orgán MAS „PROGRAMOVÝ VÝBOR“ jj

Ředitel

Řídící vedoucí zaměstnanec realizace Strategie

Zástupce ředitele Hlavní účetní

Zajišťují servis MAS v pracovně právním vztahu k o.p.s.

Projektoví manažeři

Kancelář


Výběrová komise MMASMASASRozhodovac í orgán MASMAS Kontrolní orgán

Zodpovídá za realizaci Strategie vč. bodovacích kritérií a výběru projektů

1.2.Historie MAS, zkušenosti s rozvojem území 1.2.1. Historie Společnosti pro Český ráj Obecně prospěšná společnost pro Český ráj vznikla v roce 2003 za účelem koordinace regionálního rozvoje a rozvoje cestovního ruchu, či spolupráce při řešení společných problémů v území. Obecně prospěšná společnost pro Český ráj již od roku 2006 uplatňuje integrované principy místně vedeného komunitního plánování. První společnou strategií byla Integrovaná strategie rozvoje území pro období 2006 – 2013 a z ní vycházel v programovacím období 2007 – 2013 úspěšně realizovaný Strategický plán Leader Společnosti pro Český ráj – „Živý a prosperující Český ráj a Střední Pojizeří“. Zakládajícími členy MAS při vzniku ISRÚ, která vznikla z podpory Mze z Programu „Osvojování zkušeností“ jsou tři mikroregiony – Mikroregion Český ráj, Mikroregion Drábské světničky a Mikroregion Střední Pojizeří. Tyto mikroregiony sdružily svá území za účelem vytvoření Místní akční skupiny, jakožto jednotky regionálního rozvoje tvořené nejen zástupci veřejné správy, ale rovněž podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi a dalšími aktéry. Průběžně se do již vzniklé MAS připojily okolní samostatné obce a města. Společnost pro Český ráj - MAS Český ráj a Střední Pojizeří dnes tedy působí na území 40 obcí a měst Královéhradeckého, Libereckého a Středočeského kraje.

1.2.2. Zkušenosti s rozvojem území V říjnu 2008 byl schválen Strategický plán Leader (SPL) na jehož projednávání se podíleli zástupci všech partnerů místní akční skupiny a veřejnost, která se zúčastnila několika veřejných projednávání. V průběhu prací na SPL proběhlo i dotazníkové šetření pro širokou veřejnost z území. V prvním kole výběru MAS a jejich SPL k financování z Programu rozvoje venkova Společnost pro Český ráj - MAS Český ráj a Střední Pojizeří neuspěla. Ve druhém kole v roce 2009 však byla úspěšná a zařadila se mezi 32 vybraných MAS a zajistila tak dotace do území v řádu desítek mil. korun. Od roku 2009 realizuje svůj SPL na základě implementačních postupů popsaných v SPL. Dále Společnost realizovala 2 projekty spolupráce s MAS z ČR a italské Kalábrie a druhý s MAS z ČR a Švédska. V obou projektech propaguje turistický region Český ráj a hlavně Evropský Geopark Český ráj, který je zapsán na kulturním seznamu UNESCO, jako přírodní památka. Účastní se pravidelně několikrát do roka různých regionálních, nadregionálních i jednoho mezinárodního veletrhu a výstav za účelem propagace území, řemesel a cestovního ruchu. Dvakrát ročně vydává zpravodaj s informacemi o území, o činnosti Společnosti a o příkladech dobré praxe. Pořádá nebo spolupořádá různé kulturní, společenské, ale i neziskové „bohumilé“ akce pro přírodu i pro děti. Vyhodnocení SPL 2009 – 2013 Strategický plán Leader Společnosti pro Český ráj - MAS Český ráj a Střední Pojizeří 2009 – 2013 byl realizován prostřednictvím celkem 9 fichí. Za celé období bylo vyhlášeno 9 výzev. Do roku 2013 bylo podáno 153 žádostí o podporu projektů z území MAS, podpořených bylo celkem 91 a z toho 88 realizovaných projektů v celkové hodnotě více jak 70 mil. Kč s dotací cca 35 mil. Kč. Společnost podala, získala a úspěšně administrovala i žádosti z PRV mimo osu IV a do území získala další prostředky v celkové výši cca 25 mil. Kč. Pravidelně administruje a hospodárně využívá dotace Libereckého a Královéhradeckého kraje, které jsou jí poskytovány na provoz a spoluúčast financování dalších projektů. 16 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

1.3.Definování odpovědností za realizaci Definice konkrétních osob, které jsou odpovědny za realizaci ISÚ: 1. Plénum: – nese zodpovědnost za distribuci veřejných prostředků a provádění SCLLD v území působnosti MAS, – stanoví pravidla příjmu darů, jejich výše a účelu a způsob úhrady darů a provozních příspěvků, – rozhoduje o přijetí a vyloučení partnerů, – schvaluje rozvojové dokumenty a jejich změny, – schvaluje rozpočet MAS 2. Programový výbor: – připravuje a zodpovídá za SCLLD a její aktualizace, – zodpovídá za uzavření a ukončení pracovněprávního vztahu s vedoucím zaměstnancem pro realizaci SCLLD, – zodpovídá za znění jednotlivých opatření vedoucích k naplňování strategie rozvoje, – zodpovídá za definování výběrových kritérií pro výběr projektů, – zodpovídá za výzvy k podávání žádostí, – zodpovídá za výši alokace pro jednotlivé výzvy dle finančního plánu SCLLD 3. Vedoucí pracovník SCLLD: – je zodpovědný za přípravu, podání žádosti o proplacení za realizaci a závěrečné vyúčtování rozvojových projektů na základě dodaných podkladů žadatele, – je zodpovědný za včasné podání hlášení změn na základě požadavku žadatele, – je zodpovědný za podání včasných informací žadatelům o dodržování termínů stanovených samotným žadatelem 4. Výkonný monitorovací výbor (Kontrolní orgán MAS, může suplovat dozorčí rada): – je zodpovědný za kontrolu vedoucího zaměstnance pro realizaci SCLLD, – dozoruje celý proces administrace výběru projektů v dotačních programech respektující principy metody Leader; – je zodpovědný za vyřízení stížnosti partnerů Místní akční skupiny jako odvolací orgán; – zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD (zpracovává a předkládá ke schválení rozhodovacímu orgánu indikátorový a evaluační plán SCLLD)


2. Zapojení veřejnosti a členů místního partnerství do přípravy strategie SCLLD 2.1.Popis postupu realizace SCLLD V průběhu projektu probíhaly aktivity vedoucí k vytvoření komunitně vedené strategie místního rozvoje (SCLLD) pro území OPS pro období 2014-2020 a nastavení a zajištění mechanismů implementace strategie tak, aby v daném území došlo k dalšímu kvalitnímu rozvoji a pozitivní změně. Vznik SCLLD Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj probíhal v širokém zapojení místních aktérů v území. Sběr dat pro analytickou část SCLLD byl složen ze tří částí. Prvním byl dotazník pro starosty a zastupitele obcí, kterým byly zjištěny nejen potřeby v území z pohledů zástupců obcí, ale zjištěny i informace nezbytné pro zpracování strategie, které nelze získat z dostupných statistických informačních zdrojů. Druhou částí byly strukturované rozhovory s vybranými, doporučenými osobnostmi v území, které jsou autoritami v území (ať již formálními nebo neformálními), mají širší rozhled, vnímají souvislosti a reprezentují nějakou odbornost. Třetí nezbytnou částí byl rozsáhlý sběr dat z veřejných informačních zdrojů, nejčastěji z Českého statistického úřadu, ale i z dalších institucí. Kombinace těchto tří informačních zdrojů poskytla základní obraz o stavu území a jeho potřebách.

2.2.Popis zapojení pracovních skupin Na základě shrnutí a zpracování získaných dat a informací byly komunitním způsobem navrženy a schváleny „Priority ke komunitnímu projednávání“. Těchto priorit bylo stanoveno 7 a během měsíců dubna a května 2014 se uskutečnila v různých částech území setkání s občany. Tyto veřejné diskuze facilitovali na základě služby p. B. Hušková a K. Vinklátová ze společnosti Labyrinth Pro s.r.o. Témata a místa konání těchto veřejných setkání jsou uvedena v tabulce. Tabulka č. 9: Přehled setkání s občany k prioritám komunitního projednávání Datum Místo Téma diskuse 29.4. Karlovice komunikace, silnice, polní cesty, dopravní značení, dopravní obslužnost 6.5. Klášter Hradiště ostatní infrastruktura, sítě, odpadové hospodářství, veřejné nad Jizerou prostranství, rekonstrukce a výstavba budov ve veřejném zájmu 13.5. Sobotka spolkový život (podpora spolkové a zájmové činnosti v obcích a městech) 15.5. Karlovice životní prostředí, krajina, vodní hospodářství, ochrana biodiverzity, flora i fauna, zemědělství a lesnictví 20.5. Karlovice cestovní a turistický ruch, podnikání a podpora služeb v obcích 22.5. Turnov sociální péče a zdravotnictví 27.5. Turnov školství, sport, kultura a památky

2.3.Popis zapojení expertů Po zpracování informací a námětů získaných při veřejných projednáních vznikl návrh 7 strategických klíčových oblastí, které Plénum MAS na veřejném projednávání dne 23.6.2014 ve Skokovech připomínkovalo, doplnilo a navrhlo spojení některých tematicky blízkých oblastí. Dle návrhu vznikly 4 strategické oblasti.


Správní rada na svém jednání dne 25.6.2014 odsouhlasila 4 strategické oblasti Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj na období 2014 až 2020. Programový výbor dne 20.8.2014 na svém projednávání odsouhlasil navržené 4 strategické oblasti a stanovil ke každé oblasti i strategické podoblasti, které schválil do návrhu SCLLD včetně provedené revize SWOT analýzy. V rámci služby byly veškeré podklady a informace shrnuty a zpracovány do kompletní pracovní verze SCLLD Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj na období 2014 až 2020. Zpracovatelem byla ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. z Liberce.


3. Přehled členů týmu pro přípravu a zpracování strategie V níže uvedené tabulce je uveden přehled členů podílejících se na přípravě a zpracování Strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Tabulka č. 10: Přehled členů týmu pro přípravu a zpracování strategie Jméno Pozice Funkce Luděk Láska Zaměstnanec Společnosti Koordinátor týmu (koordinace týmu, metodické vedení, tvorba a kompletace SCLLD) Mgr. Doubravka Fišerová Partner MAS Vypracování, distribuce, sběr a vyhodnocení dotazníků, sběr a tvorba dalších podkladů Barbora Špicarová Partner MAS Sběr a vyhodnocení statistických dat Stašková M.A. Petra Patočková Zaměstnanec Společnosti Administrativní a terénní spolupráce, letáky, plakáty, pozvánky a zápisy RNDr. Blažena Hušková Externí facilitátor - Labyrinth Strukturované rozhovory v území, Pro s.r.o. facilitace, vyhodnocení, prvotní návrhy strategických oblastí a podoblastí, tvorba SCLLD RNDr. Robert Rölc, Ph.D. Externí zpracovatel podkladů Zpracování veškerých dat, vyhodnocení, - ARR - Agentura prvotní návrhy strategických oblastí regionálního rozvoje, spol. a podoblastí, tvorba a kompletace s r.o. SCLLD


4. Popis způsobu vyhodnocování strategie SCLLD Obecně prospěšná společnost pro Český ráj, Místní akční skupina Český ráj a Střední Pojizeří provádí monitoring realizovaných projektů spolufinancovaných z Programu rozvoje venkova osa IV LEADER na základě vypracovaných a schválených postupů nejen ve Strategickém plánu Leader, ale i ve vnitřních interních předpisech a směrnicích. Monitoring projektů se skládá ze tří fází: a) monitoring realizace projektů, b) monitoring v době udržitelnosti projektů, c) souhrnný monitoring realizace projektů (evaluace realizace strategie) Uplatňované postupy jsou vytvořeny dle dosavadních podmínek Programu rozvoje venkova osy IV LEDAER. Pro další období přibude k monitorování další fáze, a to kontrola projektu před zahájením realizace. Vyhodnocení SCLLD se bude dle Plánu evaluace skládat ze souboru činností (především hodnocení dle předem stanovených ukazatelů), které budou vykonávat Výkonný monitorovací výbor (Kontrolní orgán MAS), kontrolovaný Programovým výborem a vyhodnocování ředitelem/manažerem MAS. Postupy vyhodnocování Pracovníci, kteří budou evaluaci provádět, budou sledovat vybrané ukazatele plnění celého SCLLD, jednotlivých programů, cílů, opatření, indikátorů. V případě, že by hrozilo, že některý ze stanovených cílů, indikátorů by nebyl včas nebo úplně splněn, budou provedena opatření k nápravě (např. dle již vyzkoušených kampaní zacílených na předmětnou skupinu žadatelů před další výzvou, případně osobní jednání s potenciálními žadateli apod.). Zajištění kontroly před realizací: - provádí Monitorovací výbor před realizací (ověří splnitelnost vybraných cílů, pouze s kladným výsledkem) Zajištění kontroly při realizaci: - provádí Monitorovací výbor při realizaci (ověří plnění cílů) Zajištění kontroly v době udržitelnosti projektů: - provádí Monitorovací výbor po realizaci v době udržitelnosti (ověří trvání dosažených cílů, pouze s kladným výsledkem) Vyhodnocení provedených kontrol v době udržitelnosti bude podkladem pro vypracování průběžné evaluace v polovině období a stejným způsobem budou výsledky podkladem i pro závěrečnou evaluaci SCLLD za celé období. V této zprávě budou uvedeny i návrhy na zlepšení plnění monitorovacích ukazatelů již v průběžné zprávě v polovině monitorovacího období (v případě jejich opožděného plnění nebo neplnění). V závěrečné zprávě budou popsány i výsledky změn, co přinesly a co zlepšily. Výsledky evaluace strategie budou zveřejněny na webových stránkách Společnosti, vždy v co nejkratším možném termínu po ukončení a vyhodnocení realizace SCLLD. 21 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

5. Analytická část 5.1.Cíl analytické části ISÚ Cílem analytické části ISÚ je popis území MAS zejména s využitím dostupných statistických dat, údajů od jednotlivých obcí, ale i dalších zdrojů informací. To umožní definovat společné znaky i rozdíly uvnitř MAS v jednotlivých tematických oblastech a porovnat sledované území s vyššími územně správními jednotkami, v nichž se oblast nachází (kraje Liberecký, Královéhradecký a Středočeský a Česká republika). Datová základna je zajištěna v souladu s vydanou metodikou, hodnotiteli proto bude umožněno porovnávat území MAS i s jinými MAS v rámci ČR. Celková SWOT analýza a definování vybraných oblastí rozvoje jsou klíčovými vstupy pro zpracování strategické části dokumentu a navazujícího akčního plánu.

5.2.Vyhodnocení stavu území 5.2.1. Poloha území a základní charakteristika obcí Území MAS Český ráj a Střední Pojizeří se nachází v Libereckém, Středočeském a Královéhradeckém kraji na území okresů Semily, Mladá Boleslav a Jičín a je tvořeno celkem 40 obcemi. V okrese Semily je to 10 obcí (Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Ktová, Modřišice, Olešnice, Troskovice, Turnov, Všeň, Vyskeř), v okrese Mladá Boleslav 24 obcí (Bílá Hlína, Boseň, Branžež, Březina, Dobšín, Dolní Bousov, Horní Bukovina, Chocnějovice, Jivina, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kněžmost, Koryta, Loukov, Loukovec, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Neveklovice, Přepeře, Ptýrov, Rohatsko, Sezemice, Strážiště, Žďár) a v okrese Jičín 6 obcí (Libošovice, Markvartice, Mladějov, Osek, Samšina, Sobotka). Statut města mají pouze 4 největší obce – Turnov v Libereckém kraji, Mnichovo Hradiště a Dolní Bousov ve Středočeském kraji a Sobotka v Královéhradeckém kraji. Sobotka je obcí s pověřeným obecním úřadem (obec II.stupně), Turnov a Mnichovo Hradiště navíc i obcí s rozšířenou působností (ORP-obec III.stupně). Administrativní struktura oblasti je velmi složitá. Obce v území spádují do 3 krajů (viz výše) a 4 ORP – Turnov, Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav a Jičín. K 31.12.2013 žilo ve sledovaném území 41 595 obyvatel. Rozloha území je asi 397 km2. Průměrná hustota zalidnění je téměř 105 obyvatel na km2, což je méně než průměr krajů Královéhradeckého (116 obyvatel) i Středočeského (118) a výrazně méně než průměr Libereckého kraje (138) i České republiky (133). Důvodem je poloha oblasti, kdy značnou plochu území zabírá řídce zalidněné území jádrové oblasti Českého ráje. Tabulka č. 11: Velikostní struktura obcí v regionu Velikostní kategorie 0 - 199 200 - 499 500 - 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 více než 5 000 Zdroj: ČSÚ

počet obcí Celkový počet obyvatel (31.12.2013) 11 1 301 17 5 411 6 3 845 2 3 268 2 5 002 2 22 768


Nejvýznamnějšími sídly oblasti jsou města Turnov a Mnichovo Hradiště, v nichž dohromady žije asi 55 % obyvatel oblasti. Sídelní struktura oblasti je velmi roztříštěná, nejvíce obcí se nachází ve velikostní kategorii 200 – 500 obyvatel, druhou nejpočetnější je skupina nejmenších obcí do 200 obyvatel. Rozptýlené osídlení s převahou populačně malých sídel lze považovat za charakteristický prvek oblasti. Přehledná mapa území je uvedena níže.

Mapa č.1: Území Obecně prospěšné společnosti Český ráj – MAS Český ráj a Střední Pojizeří

Zdroj: http://www.craj-ops.craj.cz/

5.2.2. Image regionu Oblast Českého ráje patří k nejstarším osídleným územím v celé České republice. Historie člověka zde začíná již ve starší době kamenné (paleolitu) s lovci mamutů a jeskynních medvědů před 80 až 100 tisíci lety. V 6. až 5. tisíciletí př. n. l. pak přišli do Českého ráje z úrodných nížin ve středních


Čechách první zemědělci. Doklady osídlení lidu s keramikou volutovou a lidu s keramikou vypíchanou jsou známy z řady lokalit (území dnešních obcí Boseň, Chocnějovice, Karlovice, Sobotka či Turnov). Již ve 2. tisíciletí př. n. l. byla oblast osídlena i lidem popelnicových polí, později zde sídlili i Keltové, Germáni a slovanští Charváti. Moderní osídlení datujeme již od 11.st. Od poloviny 12.st. patřilo celé horní Pojizeří do moci rodu Markvarticů. Nejstarší písemně doloženou obcí v oblasti je Boseň z roku 1057, následovaná Sezemicemi v roce 1115 a Klášterem Hradiště nad Jizerou roku 1144. Zde byl po roce 1150 založen klášter, další pak vznikly v Mnichově Hradišti a Turnově. Kolonizace probíhala i ve 13.st. a významně pokročila ve 14. st., pouze u několika málo obcí se jejich první zmínka datuje později. Nejmladšími obcemi tak jsou Bílá Hlína a Kacanovy. Region je neodmyslitelně spojen s hledáním drahých kamenů, hlavně českých granátů v okolí Turnova. Světoznámou se stala výroba šperků z českých granátů. Dlouhou a bohatou tradici má v oblasti také sklářství, hlavně výroba skelných kompozic především na Turnovsku. Ve 20. století došlo i k rozvoji strojírenství. Dominantním odvětvím hlavně v západní části se stal automobilový průmysl. Společným rysem oblasti je poloha v srdci Českého ráje a v oblasti středního Pojizeří. Západní část oblasti, tedy Pojizeří lze charakterizovat jako nížinnou zemědělskou krajinu s historicky doloženým nejstarším osídlením v celé oblasti. Střední a východní část oblasti tvoří turisticky velmi atraktivní oblast Českého ráje tvořená převážně zalesněnou pahorkatinou i se skalními městy (Příhrazské skály, Hruboskalské skalní město). Typická pro tuto oblast je řada historických památek, především hradů a jejich zřícenin (Kost, Trosky, Valdštejn, Valečov) a zámků (Mnichovo Hradiště, Humprecht, Hrubá Skála, Hrubý Rohozec). Významná je ale i městská architektura, především v Turnově. Zcela zásadní pro celou oblast je tradice cestovního ruchu, který své počátky datuje do 19. století. Mnohé lokality zpřístupnil Klub českých turistů, který založil své odbory v roce 1892 v Turnově a v roce 1903 v Mnichově Hradišti. K rozvoji turistiky přispěly i Lázně Sedmihorky. Turistika a turistické spolky měly v té době rovněž značný národně obrozenecký význam. Zlatá stezka Českého ráje, jakožto nejvýznamnější turistická trasa v oblasti je poprvé zmiňována v roce 1937. Nezpochybnitelnou součástí oblasti jsou i místní kultura a tradice. Je to především lidová architektura, konkrétně roubený dům (např. Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, Kopicův statek u Kacanov), ale i místní kameníci. Významný otisk zanechala tato oblast i v literatuře (K.H.Mácha, F.Šrámek, V.Šolc) a malířství (J.Mánes, M.Aleš, M.Švabinský).

5.2.3. Fyzicko-geografická charakteristika Po stránce geologické stavby náleží území MAS do dvou oblastí. Převážnou část území tvoří mladší druhohory, oblast při řece Jizeře mezi Turnovem a Mnichovým Hradištěm do starších čtvrtohor. MAS geomorfologicky náleží do provincie Česká vysočina a do subprovincie Česká tabule. Převážná většina území MAS leží v geomorfologickém celku Jičínská pahorkatina, nejzápadnější část území v celku Jizerská tabule. Nejvyšším bodem území je vrchol Trosek (488 m), který leží na území obce Troskovice v okrese Semily, nejnižším místo, kde na území obce Ptýrov řeka Jizera opouští území MAS (214 m). Díky své poloze v nížinách a mírných pahorkatinách náleží území MAS především do teplé a mírně teplé klimatické oblasti. Na území MAS nalezneme celkem 5 klimatických oblastí, jak byly vymezeny 24 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

dle Quitta (Quitt, 1971), když v celé ČR je 13 těchto oblastí. Jihozápadní část MAS okolo Dolního Bousova náleží k teplé oblasti T2 (nejteplejší a nejsušší oblast v celých Čechách), naopak obce tvořící nejsevernější výběžek Středočeského kraje (Chocnějovice, Sezemice,..) leží v mírně teplé oblasti MT7. Tabulka č.12: Klimatické oblasti v MAS TEPLÁ T2

MT7

MÍRNĚ TEPLÁ MT9 MT10

MT11

50-60

30-40

40-50

40-50

40-50

160-170

140-160

140-160

140-160

140-160

100-110 30-40

110-130 40-50

110-130 30-40

110-130 30-40

110-130 30-40

pr.teplota v lednu v °C

-2 - -3

-2 - -3

-3 - -4

-2 - -3

-2 - -3

pr.teplota v dubnu v °C pr.teplota v červenci v °C pr.teplota v říjnu v °C počet dnů se srážkami ≥ 1 mm srážky ve vegetačním období srážky v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných Zdroj: Quitt 1971

8-9 18-19 7-9

6-7 16-17 7-8

6-7 17-18 7-8

7-8 17-18 7-8

7-8 17-18 7-8

90-100

100-120

100-120

100-120

90-100

350-400

400-450

400-450

400-450

350-400

200-300

250-300

250-300

200-250

200-250

40-50

60-80

60-80

50-60

50-60

120-140 40-50

120-150 40-50

120-150 40-50

120-150 40-50

120-150 40-50

Parametr počet letních dnů počet dnů s pr.teplotou ≥ 10 °C počet mrazových dnů počet ledových dnů

Dle typů půd převažují v nižších polohách okolo Jizery hnědozemě, ve zbývající části území hnědé půdy nižších poloh. Dle druhů půd jsou to převážně půdy písčité (do 10 % jílnatých částic), na východě území i půdy hlinitopísčité a písčitohlinité (10 – 30 % jílnatých částic) a půdy hlinité (30 - 50 % jílnatých částic). Hydrograficky patří celá oblast k povodí Labe, je odvodňována řekou Jizerou a jejími přítoky, zleva jsou to Libuňka, Žehrovka, Klenice, zprava Mohelka. Jedním z nejvýraznějších znaků území jsou významné přírodní hodnoty. Téměř celá část území MAS mezi Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou leží na území CHKO Český ráj (nejstarší CHKO v ČR). Dále zde nalezneme přírodní rezervace i přírodní památky, evropsky významné lokality v soustavě NATURA 2000, významné krajinné prvky a památné stromy.


5.2.4. Hlavní závěry kapitoly Hlavní závěry kapitoly: převažující charakter oblasti je nížina a pahorkatina poloha na rozhraní 3 krajů – Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského – a z toho plynoucí složitá administrativní struktura oblasti velmi roztříštěná sídelní struktura s velkou převahou malých a nejmenších obcí podprůměrná hustota zalidnění tradiční oblast zemědělství, kamenářství a sklářství velmi významná role cestovního ruchu v jádrové oblasti Českého ráje (severní část území) s dominantní letní sezónou – jedna z hlavní turistických oblastí v ČR velmi bohaté kulturní dědictví – hrady, zámky, historická města, lidová architektura, odraz v literatuře a malířství velká koncentrace přírodních hodnot a přírodních zajímavostí a významná role ochrany přírody


5.3.Vyhodnocení současného stavu 5.3.1. Obyvatelstvo Tabulka č.13: Základní údaje o obcích v MAS Český ráj a Střední Pojizeří Počet Počet obyvatel částí Rozloha Obec k 31.12.2013 obce (ha) Obec 115 Mnichovo Bílá Hlína 1 857 Hradiště 456 Boseň 4 993 Modřišice 220 Mohelnice Branžež 3 670 nad Jizerou 410 Březina 2 562 Mukařov 228 Dobšín 2 353 Neveklovice 2 607 Dolní Bousov 7 2 431 Olešnice 233 Horní Bukovina 2 554 Osek 580 Hrubá Skála 8 1 383 Přepeře 428 Chocnějovice 8 1 334 Ptýrov 450 Jivina 1 507 Rohatsko 208 Kacanovy 1 601 Samšina 738 Karlovice 5 1 021 Sezemice Klášter Hradiště 901 nad Jizerou 1 462 Sobotka 1 957 Kněžmost 15 4 045 Strážiště 83 Koryta 1 166 Troskovice 204 Ktová 1 395 Turnov 502 Libošovice 9 1 983 Všeň 168 Loukov 1 589 Vyskeř 283 Loukovec 2 286 Žďár 457 Markvartice 9 2 308 Celkem 510 Mladějov 8 1 205 Pozn.: Města jsou tučně, Zdroj: ČSÚ

Počet Počet obyvatel částí Rozloha k 31.12.2013 obce (ha) 8 433 12 3 432 418 1 343 95 2 267 165 3 1 102 60 1 351 181 2 528 221 1 381 124 1 319 272 4 491 257 1 192 265 5 674 110 2 440 2 395

9

1 933

100 100 14 335 614 401 1 311 41 595

2 4 13 3 6 6 169

480 829 2 271 561 961 1 481 39 741

Populačně největšími sídly jsou Turnov a Mnichovo Hradiště, s velkým odstupem následují Dolní Bousov a Sobotka, v dalších 2 obcích (Kněžmost a Žďár) žije mezi 1 000 a 2 000 obyvateli. Největší rozlohu má obec Kněžmost, sestávající celkem z 15 částí obce a dále Mnichovo Hradiště a Dolní Bousov. Již byla zmíněna rozdrobená sídelní struktura, kde dominují malé a velmi malé obce. 28 obcí se rovněž skládá z více částí. Tabulka č.14: Administrativní členění obcí v MAS Český ráj a Střední Pojizeří Obec

Bílá Hlína Boseň

Počet Části obce částí obce 1 Bílá Hlína 4 Boseň, Mužský, Zápudov, Zásadka 27


Branžež Březina Dobšín

3 Branžež, Nová Ves, Zakopaná 2 Březina,Honsob 2 Dobšín, Kamenice

Dolní Bousov Horní Bukovina

7 Pole 2 Dolní Bukovina, Horní Bukovina

Hrubá Skála

8 Želejov

Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou

8 1 1 5

Bechov, Dolní Bousov, Horní Bousov, Ošťovice, Střehom, Svobodín, Vlčí

Bohuslav, Borek, Doubravice, Hnanice, Hrubá Skála, Krčkovice, Rokytnice,

Kněžmost Koryta Ktová

Buda, Buřínsko 1., Buřínsko 2., Drahotice, Chocnějovice, Ouč, Rostkov, Sovenice

Jivina Kacanovy Karlovice, Radvánovice, Roudný, Sedmihorky, Svatoňovice

1 Klášter Hradiště nad Jizerou Býčina, Čížovka, Drhleny, Chlumín, Kněžmost, Koprník, Lítkovice, Malobratřice, Násedlnice, Solec, Soleček, Srbsko, Suhrovice, Úhelnice, Žantov

15 1 Koryta 1 Ktová

Dobšice, Libošovice, Malá Lhota, Malechovice, Meziluží, Nepřívěc,

Libošovice Loukov Loukovec

9 Podkost, Rytířova Lhota, Vesec u Sobotky 1 Loukov 2 Hubálov, Loukovec

Markvartice Mladějov Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice

9 Skuřina, Spařence 8 Bacov, Hubojedy, Kozlov, Loveč, Mladějov, Pařízek, Roveň, Střeleč

Hřmenín, Leština, Markvartice, Mrkvojedy, Netolice, Příchvoj, Rakov,

Sobotka Strážiště Troskovice Turnov Všeň Vyskeř Žďár Zdroj: ČSÚ

Dneboh, Dobrá Voda, Hněvousice, Hoškovice, Hradec, Kruhy, Lhotice,

12 Mnichovo Hradiště, Olšina, Podolí, Sychrov, Veselá 1 Modřišice 2 3 1 2 1 1 4 1 5 2 9 2 4 13 3 6 6

Mohelnice nad Jizerou, Podhora Borovice, Mukařov, Vicmanov

Neveklovice Olešnice, Pohoří Osek Přepeře Čihátka, Maníkovice, Ptýrov, Ptýrovec

Rohatsko Betlem, Drštěkryje, Plhov, Samšina, Všeliby Jirsko I.díl, Sezemice Čálovice, Kdanice, Lavice, Sobotka, Spyšova, Staňkova Lhota, Stéblovice, Trní, Zajakury Kozmice, Strážiště Jivina, Křenovy, Tachov, Troskovice Bukovina, Daliměřice, Dolánky u Turnova, Hrubý Rohozec, Kadeřavec, Kobylka, Loužek, Malý Rohozec, Mašov, Mokřiny, Pelešany, Turnov, Vazovec Mokrý, Ploukonice, Všeň Drahoňovice, Lažany, Mladostov, Poddoubí, Skalany, Vyskeř Břehy, Doubrava, Příhrazy, Skokovy, Žďár, Žehrov


Vývoj počtu obyvatel Tabulka č.15: Vývoj počtu obyvatel v obcích MAS v letech 2001 - 2013 obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice Sobotka Strážiště Troskovice Turnov Všeň Vyskeř Žďár CELKEM MAS Liberecká část Středočeská část

2001 98 369 196 341 213 2 308

2002 93 373 205 342 215 2 277

2003 97 386 213 352 218 2 275

2004 100 385 221 362 219 2 320

2005 108 399 214 380 212 2 376

2006 105 402 212 388 214 2 419

2007 101 419 212 390 214 2 491

2008 104 421 213 388 215 2 539

2009 107 434 215 384 210 2 566

2010 114 446 216 388 218 2 575

2011 117 448 213 385 220 2 595

2012 117 449 219 389 227 2 575

2013 115 456 220 410 228 2 607

200 518 395 400 161 673

200 521 390 404 170 689

206 528 399 409 174 694

205 521 405 412 175 700

210 527 407 423 171 701

212 527 410 429 180 712

212 558 412 431 165 710

210 572 407 427 179 715

233 571 408 435 179 738

225 583 412 451 182 740

240 585 418 451 189 743

232 582 435 451 202 748

233 580 428 450 208 738

656 1 520 68 176 454 179 270 444 505

660 1 490 65 174 450 167 260 443 495

658 1 470 70 165 426 163 264 458 479

683 1 616 76 166 418 158 259 460 476

713 1 648 86 174 419 157 254 456 470

744 1 633 88 179 430 149 259 468 490

782 1 661 88 181 441 149 257 466 475

845 1 735 93 179 442 153 275 464 467

863 1 774 93 185 454 157 277 460 467

873 1 837 95 189 457 161 273 460 470

884 1 890 85 196 486 152 262 455 510

886 1 925 81 196 496 164 275 455 509

901 1 957 83 204 502 168 283 457 510

8 397 358

8 382 354

8 368 358

8 380 363

8 411 365

8 481 373

8 575 380

8 589 393

8 507 390

8 439 405

8 320 411

8 384 415

8 433 418

69 168 37 172 143 115 154 140 232 104 2 305 95 130 14 465 508 380 1 169 39 285 17 541 17 661

68 166 37 181 148 112 159 144 237 103 2 288 88 132 14 468 503 384 1 174 39 211 17 576 17 574

67 162 38 184 160 115 163 147 238 99 2 274 86 134 14 507 495 371 1 181 39 251 17 610 17 606

68 172 37 184 157 124 171 158 236 101 2 302 83 131 14 447 508 359 1 207 39 525 17 554 17 922

67 177 38 175 168 130 177 156 238 102 2 337 95 121 14 489 508 365 1 206 39 830 17 596 18 146

73 172 45 171 176 137 173 159 233 107 2 539 94 114 14 517 499 365 1 202 40 280 17 637 18 307

73 175 45 175 177 130 170 170 238 109 2 440 94 112 14 509 523 369 1 232 40 511 17 682 18 592

76 181 43 175 185 133 177 189 262 111 2 548 97 112 14 463 530 365 1 246 40 918 17 683 18 867

74 178 46 177 188 133 199 214 265 113 2 487 100 107 14 445 543 372 1 249 40 997 17 707 18 969

75 173 48 184 191 137 211 218 266 116 2 497 102 108 14 387 554 376 1 252 41 104 17 708 19 055

96 172 58 185 205 141 221 239 260 111 2 428 96 107 14 400 596 399 1 257 41 226 17 811 19 071

98 174 60 184 211 132 258 248 261 108 2 411 100 106 14 342 603 401 1 297 41 406 17 779 19 284

95 165 60 181 221 124 272 257 265 110 2 395 100 100 14 335 614 401 1 311 41 595 17 779 19 466


Královéhradecká část

4 083

4 061

4 035

4 049

4 088

4 336

4 237

4 368

4 321

4 341

4 344

4 343

Pozn.: počet obyvatel se vždy vztahuje k 31.12. daného roku, Zdroj: ČSÚ Většina obcí v MAS, stejně jako celá MAS zaznamenala nárůst počtu obyvatel. Úbytek počtu obyvatel zaznamenaly jen 4 obce – v nepatrné míře největší obec Turnov a 3 z nejmenších obcí – Loukov a Mukařov v okrese Mladá Boleslav a Troskovice v okrese Semily. Do roku 2012 byl mírně negativní vývoj počtu obyvatel i v Mnichově Hradišti, ale v roce 2013 zde přibylo téměř 50 obyvatel. Nejvyšší relativní nárůst zaznamenaly populačně malé obce Rohatsko (u Dolního Bousova, o 84 %!), Ptýrov (u Mnichova Hradiště, o 77 %!) a Neveklovice (ty jsou podle počtu obyvatel nejmenší obcí MAS, o 62 %!), významně vzrostl i Osek (u Sobotky, o 54 %) a Mohelnice nad Jizerou a Klášter Hradiště nad Jizerou (obě u Mnichova Hradiště, o 37 %). V absolutním vyjádření však nejvíce rostly obce Kněžmost a Klášter Hradiště nad Jizerou v zázemí Mnichova Hradiště a Dolní Bousov. Zdá se proto, že populační stagnace až úbytek největších obcí Turnov a Mnichovo Hradiště a naopak výrazný populační nárůst obcí v zázemí těchto měst může značit suburbanizační tendence charakterizované přesunem obyvatel z měst do jejich zázemí i na této měřítkové úrovni systému osídlení. Populační vývoj v MAS byl příznivější než v ČR, když v MAS počet obyvatel za sledované období stoupl o 5,9 %, v ČR asi o 3,0 %. Z jednotlivých částí MAS zaznamenala největší nárůst část ležící ve Středočeském kraji (o 10,2 %!), část v Královéhradeckém kraji populačně vzrostla o 6,5 % a v Libereckém jen o 1,4 % (tento výsledek je ale významně ovlivněn Turnovem).

Graf č.4: Vývoj počtu obyvatel v MAS a jejích částech v letech 2001-2013 a srovnání s kraji a Českou republikou % 120,0

115,0

110,0

105,0

100,0

95,0 2001

2002

2003

2004

CELKEM MAS Královéhradecká část Středočeský kraj

2005

2006

2007

2008

Liberecká část Česká republika Královéhradecký kraj

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty 30 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

2009

2010

2011

2012

Středočeská část Liberecký kraj

2013

4 350

Tabulka č.16: Pohyb obyvatel v obcích MAS od 1.1.2001 do 31.12.2013 obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice Sobotka Strážiště Troskovice Turnov Všeň Vyskeř Žďár CELKEM MAS Liberecká část Středočeská část

20 61 22 51 32 337 23 73 54 66 24 90

15 55 30 37 38 341 30 95 53 38 30 105

Přistěhovalí 54 216 89 209 74 1118 128 267 201 143 124 331

133 263 12 20 60 20 32 58 51 1 023 57 12 23 11 23 27 14 32 36 37 12 302 10 11 1 805 74 48 152 5 211 2 225 2 451

84 192 10 29 150 43 38 81 95 1 322 46 20 41 7 37 22 20 25 30 36 19 336 20 38 2 113 77 48 178 6 024 2 618 2 686

476 952 52 99 242 100 136 190 153 3 225 163 45 73 29 64 104 50 175 165 88 46 1 479 41 61 4 271 273 125 445 16 276 5 778 8 242

Narození Zemřelí


Vystě- Přírůstek Přírůstek Přírůstek hovalí přirozený migrační celkový 41 5 13 18 130 6 86 92 50 -8 39 31 136 14 73 87 48 -6 26 20 801 -4 317 313 99 -7 29 22 186 -22 81 59 151 1 50 51 123 28 20 48 69 -6 55 49 246 -15 85 70 269 583 32 62 125 90 116 148 168 2 722 112 29 58 14 47 35 40 70 46 54 27 1 255 24 65 4 120 200 118 260 12 969 5 225 5 959

49 71 2 -9 -90 -23 -6 -23 -44 -299 11 -8 -18 4 -14 5 -6 7 6 1 -7 -34 -10 -27 -308 -3 0 -26 -813 -393 -235

207 369 20 37 117 10 20 42 -15 503 51 16 15 15 17 69 10 105 119 34 19 224 17 -4 151 73 7 185 3 307 553 2 283

256 440 22 28 27 -13 14 19 -59 204 62 8 -3 19 3 74 4 112 125 35 12 190 7 -31 -157 70 7 159 2 494 160 2 048

Královéhradecká část 535 720 2 256 1 785 -185 471 286 Pozn.: Celkový přírůstek nemusí vždy souhlasit s rozdílem počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2012 (viz předchozí tabulka), protože v souvislosti se sčítáním v roce 2011 byly prováděny korekce počtu obyvatel. Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Výše uvedená tabulka zobrazuje souhrn pohybu obyvatel přirozenou (narození, zemřelí) i migrační (přistěhovalí, vystěhovalí) měnou v jednotlivých obcích. Zcela zřejmých je několik faktů. Obrat migrací je ve srovnání s přirozeným pohybem (narození, zemřelí) více než dvouapůlnásobný. S výjimkou obcí Mladějov a Troskovice zaznamenaly všechny obce nárůst počtu obyvatel migrací. Naopak jen ve 14 obcích ze 40 byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel přirozenou měnou, z toho jen v 5 obcích se jednalo o více než 10 obyvatel (Kněžmost, Klášter Hradiště nad Jizerou, Jivina, Březina a Modřišice). Úbytek přirozenou měnou byl v relativním vyjádření nejvyšší v Libošovicích a Troskovicích (o 20 %), v absolutním vyjádření pak logicky v největších obcích – Mnichově Hradišti a Turnově. Nárůst migrací byl v relativní míře nejvyšší v Rohatsku a Ptýrově (o 85 resp. 68 %!). Všechny 3 části MAS ležící v jednotlivých krajích zaznamenaly úbytek přirozenou měnou a nárůst migrací i celkově, hodnoty se však značně liší. Migrační přírůstek byl výrazně vyšší v částech středočeské a královéhradecké (12,9 % a 11,5 %) než v liberecké (3,2 %). Přirozený úbytek byl naopak největší v části královéhradecké (4,5 %). Srovnání přírůstku obyvatel v různých částech MAS udává následující graf.

Graf č.5: Pohyb obyvatel v různých částech MAS v letech 2001-2013 a 2008-2013 %

14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 2001-2013 -2,00

2008-2013

2001-2013

Přírůstek přirozený

2008-2013

Přírůstek migrační

2001-2013

Přírůstek celkový

-4,00 -6,00 CELKEM MAS

Liberecká část

Středočeská část

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty


2008-2013


Věková struktura Tabulka č.17: Struktura obyvatel podle hlavních věkových skupin a vývoj mezi lety 1991 a 2011, index stáří a průměrný věk v roce 2013 1991 název obce

0-14

Bílá Hlína

13,00

Boseň

16,48

Branžež

15-64

změna 1991-2011 (%) 15-64

65+

Index stáří

67,00

20,00

18,45

68,93

12,62

41,90

2,88

-36,89

38,3

69,6

64,25

19,27

14,38

72,36

13,03

-12,73

12,63

-32,38

39,1

79,2

14,58

70,31

15,10

13,15

69,48

17,37

-9,86

-1,18

15,01

42,9

168,0

Březina

21,28

66,87

11,85

14,32

70,29

15,12

-32,68

5,12

27,55

39,9

92,1

Dobšín

24,27

61,65

14,08

12,72

68,86

18,42

-47,60

11,69

30,85

42,0

109,4

Dolní Bousov

18,71

63,12

18,17

15,90

66,94

16,80

-15,04

6,06

-7,51

40,6

103,0

Horní Bukovina

21,57

60,29

18,14

15,56

71,11

12,89

-27,88

17,94

-28,94

42,1

112,9

Hrubá Skála

13,70

62,67

23,63

16,24

63,59

20,17

18,55

1,47

-14,64

43,1

149,4

Chocnějovice

20,38

61,87

17,75

15,93

66,06

18,02

-21,86

6,77

1,52

41,0

115,2

Jivina

26,72

61,71

11,57

15,87

73,24

10,88

-40,60

18,69

-5,93

38,4

68,5

Kacanovy

21,67

58,89

19,44

17,32

68,72

13,97

-20,07

16,69

-28,17

38,3

63,8

Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou

19,40

64,36

16,24

13,46

65,92

20,06

-30,59

2,42

23,49

43,5

149,0

21,06

62,71

16,22

18,01

70,79

10,62

-14,47

12,87

-34,52

37,5

57,1

Kněžmost

21,01

64,41

14,58

16,60

68,50

14,63

-20,98

6,35

0,34

39,5

85,0

Koryta

17,91

58,21

23,88

20,45

65,91

13,64

14,20

13,23

-42,90

40,2

78,6

Ktová

17,71

63,02

19,27

10,75

68,82

20,43

-39,28

9,20

6,02

45,0

160,0

Libošovice

13,92

62,53

23,55

13,83

64,82

20,95

-0,61

3,67

-11,06

42,9

147,3

Loukov

14,14

70,16

15,71

12,36

71,35

16,29

-12,57

1,70

3,73

43,7

133,3

Loukovec

18,65

66,67

14,68

14,00

66,40

19,60

-24,94

-0,40

33,49

41,6

128,9

Markvartice

18,44

57,38

24,18

11,80

69,71

18,26

-36,00

21,50

-24,47

43,0

137,5

Mladějov

19,30

62,26

18,43

9,24

69,75

20,38

-52,12

12,03

10,54

44,9

201,8

Mnichovo Hradiště

20,84

66,77

12,39

12,32

70,07

17,40

-40,88

4,94

40,49

43,0

136,4

Modřišice

20,99

65,74

13,27

17,91

67,16

14,68

-14,66

2,17

10,59

40,2

77,9

8,64

56,79

34,57

19,10

57,30

23,60

121,03

0,90

-31,74

42,1

150,0

Mukařov

13,22

62,07

24,71

13,71

66,29

19,43

3,75

6,79

-21,38

44,6

217,6

Neveklovice

18,52

48,15

33,33

16,13

67,74

16,13

-12,90

40,69

-51,61

40,1

91,7

Olešnice

15,85

64,48

19,67

12,07

63,22

24,14

-23,84

-1,96

22,70

44,3

191,7

Osek

17,50

61,88

20,63

16,58

70,47

12,44

-5,26

13,88

-39,71

38,0

53,3

Přepeře

19,31

64,14

16,55

11,81

68,75

19,44

-38,86

7,19

17,48

45,7

246,2

Ptýrov

16,15

62,73

21,12

15,84

69,23

13,57

-1,93

10,36

-35,72

37,4

58,8

Rohatsko

16,78

58,04

25,17

20,93

66,51

12,56

24,71

14,59

-50,12

35,5

46,8

Samšina

19,75

59,66

20,59

15,73

68,15

16,13

-20,37

14,22

-21,66

42,7

120,5

Sezemice

14,81

62,04

23,15

15,60

66,06

18,35

5,28

6,48

-20,73

43,1

152,9

Sobotka

18,45

67,03

14,52

13,47

67,68

18,36

-27,01

0,96

26,47

42,3

127,8

Strážiště

14,89

65,96

19,15

12,37

65,98

21,65

-16,94

0,03

13,06

46,5

183,3

Troskovice

21,25

53,75

25,00

4,00

68,00

27,00

-81,18

26,51

8,00

50,5

300,0

Turnov

19,08

68,17

12,75

13,50

66,91

19,26

-29,27

-1,85

51,02

43,1

147,5

33

0-14

Prům. věk

0-14


65+

31.12.2013

65+

Mohelnice nad Jizerou

15-64

2011

Všeň

18,46

64,91

16,63

13,14

70,31

16,21

-28,81

8,32

-2,53

40,9

103,1

Vyskeř

18,18

59,24

22,58

13,45

67,01

19,04

-26,02

13,11

-15,70

43,9

154,0

Žďár

18,16

64,26

17,58

15,26

67,75

16,92

-15,98

5,42

-3,76

41,7

123,0

CELKEM MAS

65,96 67,21

14,74 13,88

13,88 13,61

68,03 66,89

17,79 19,16

-28,09 -28,01

3,15 -0,48

20,65 38,04

42,2

127,2

Liberecká část

19,30 18,91

43,0

143,6


19,97

65,15

14,88

14,29

69,14

16,33

-28,42

6,13

9,73

41,5

112,3


18,10

64,15

17,75

13,14

67,93

18,48

-27,42

5,90

4,15

42,6

131,7

Česká republika

21,01

66,34

12,65

14,27

69,63

15,76

-32,09

4,96

24,58

41,5

115,7

Liberecký kraj

21,60

66,43

11,97

14,94

69,67

15,02

-30,85

4,87

25,51

41,1

109,1

Středočeský kraj

20,42

66,18

13,40

15,46

69,42

14,81

-24,28

4,90

10,48

40,6

98,8

Královéhradecký kraj

20,76

65,99

13,24

14,44

68,42

16,79

-30,45

3,68

26,84

42,0

123,6

Pozn.: Věková struktura se za léta 1991 a 2001 vztahuje obyvatelům podle místa trvalého pobytu, za rok 2011 pak k obyvatelům podle obvyklého pobytu. Index stáří = počet obyvatel 65+/ počet obyvatel 0-14 * 100 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Mezi jednotlivými obcemi existují obrovské rozdíly ve věkové struktuře obyvatel. To potvrzují jak hodnoty průměrného věku, tak i indexu stáří (podíl seniorské a dětské složky v populaci). V roce 2013 měly nejmladší obyvatelstvo obce Rohatsko (u Dolního Bousova), Klášter Hradiště nad Jizerou a Ptýrov na Mnichovohradištsku. Naopak nejstarší obyvatelstvo žilo v Troskovicích na Semilsku, Strážišti a Přepeřích na Mnichovohradištsku. Zatímco tedy v Rohatsku připadaly na jednoho seniora téměř 3 děti, v Troskovicích byla situace přesně obrácená, neboť na jedno dítě zde připadají 3 senioři! Ve srovnání s Českou republikou i kraji, v nichž MAS leží (Středočeský, Liberecký, Královéhradecký) má MAS celkově starší obyvatelstvo, menší podíl dětské složky a větší podíl seniorské složky v populaci. Nejstarší obyvatelstvo žilo v obcích v liberecké části MAS, nejmladší ve středočeské. V roce 2013 převažovala dětská složka populace nad seniorskou jen ve 13 obcích ze 40. V souladu s celostátním i krajskými trendy se mezi lety 1991 a 2011 významně snížil podíl dětské složky v populaci (o více než 28 %!). Je zároveň pravdou, že většina tohoto poklesu byla zaznamenána mezi lety 1991 a 2001 (téměř dvaapůlkrát více než mezi lety 2001 a 2011). Naopak vzrostl podíl obyvatel v produktivním věku a především seniorů. I v těchto trendech lze zaznamenat mezi obcemi velké rozdíly. Nejvíce se podíl seniorů zvýšil v největších obcích – Turnov a Mnichovo Hradiště- a rovněž v malé obci Loukovec. Podíl dětské složky vzrostl pouze v 7 obcích, podíl seniorů v 18 obcích, podíl obyvatel v produktivním věku v 36 obcích ze 40. Lze tedy prohlásit, že vzhledem ke stárnutí populace se podíl dětské složky snižuje na úkor podílu obyvatel v produktivním věku a v budoucnu lze naopak očekávat významnější přesun obyvatel mezi produktivní a seniorskou složkou populace. Proti obecnému trendu stárnutí populace však v 7 obcích došlo k „omlazení“ věkové struktury. Jedná se o Bílou Hlínu, Koryta, Mohelnici nad Jizerou, Mukařov, Rohatsko a Sezemice ve Středočeském kraji a Hrubou Skálu v Libereckém kraji. V těchto obcích obyvatel přirozenou měnou většinou ubývalo, přírůstek přirozenou měnou byl jen nepatrný, zlepšení věkové struktury je tedy způsobeno migrací mladších obyvatel do obcí (všechny obce zaznamenaly migrační přírůstek). Z jednotlivých částí MAS je v části středočeské největší podíl dětské složky a nejmenší podíl seniorské složky. V liberecké části je největší podíl seniorů – jejich podíl se za 20 let zvýšil o 38 %, tento výsledek je opět hodně ovlivněn samotným Turnovem.


Graf č.6: Vývoj věkové struktury v MAS a jejích částech a srovnání s kraji a Českou republikou v letech 1991 a 2011 %

80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 0-14

15-64

65+

0-14

15-64

1991 CELKEM MAS Česká republika

65+

2011 Liberecká část Liberecký kraj

Středočeská část Středočeský kraj

Královéhradecká část Kálovéhradecký kraj

Vzdělanostní struktura Tabulka č.18: Struktura obyvatel v roce 2011 podle nejvyššího dokončeného stupně vzdělání úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné (vč.nástavbového) Σ M Ž

základní vč. neukončeného

střední vč.vyučení (bez maturity)

Σ

M

Ž

Σ

M

Ž

Bílá Hlína

22,62

17,07

27,91

38,10

46,34

30,23

34,52

31,71

Boseň

21,00

18,69

23,50

39,90

44,95

34,43

28,87

Branžež

20,00

11,36

27,84

36,22

45,45

27,84

Březina

16,72

11,25

22,09

40,56

48,75

32,52

Dobšín

25,63

18,45

33,33

37,69

49,51

Dolní Bousov

17,78

12,13

23,29

41,04

Horní Bukovina

16,84

13,27

20,65

Hrubá Skála

19,39

13,47

Chocnějovice

19,25

Jivina

vysokoškolské

bez vzdělání

Σ

M

Ž

37,21

3,57

2,44

27,78

30,05

6,56

31,35

27,27

35,05

34,37

30,63

38,04

25,00

28,64

24,27

49,67

32,62

29,39

47,89

51,02

44,57

25,31

40,20

48,57

13,61

25,49

50,31

14,02

12,37

15,68

Kacanovy

8,11

8,00

Karlovice

14,75

8,74

Klášter Hradiště

16,90

15,57

18,31

obec

Σ

M

Ž

4,65

0,00

0,00

0,00

5,05

8,20

0,00

0,00

0,00

8,65

11,36

6,19

2,16

2,27

2,06

6,19

6,88

5,52

0,31

0,00

0,61

33,33

5,53

3,88

7,29

0,50

0,97

0,00

24,17

34,47

5,99

6,54

5,45

0,33

0,28

0,37

20,53

16,33

25,00

6,84

8,16

5,43

1,05

0,00

2,17

31,84

31,02

28,16

33,88

7,55

7,76

7,35

0,00

0,00

0,00

58,58

41,18

20,81

18,34

23,53

7,45

7,10

7,84

0,31

0,00

0,65

43,94

47,85

40,00

33,15

30,11

36,22

7,28

8,06

6,49

0,00

0,00

0,00

8,22

43,24

50,67

35,62

28,38

26,67

30,14

14,86

12,00

17,81

1,35

0,00

2,74

20,78

43,27

50,16

36,36

31,28

28,16

34,42

6,81

7,12

6,49

0,32

0,32

0,32

39,30

47,27

30,81

29,30

22,40

36,63

8,03

7,10

9,01

0,70

0,55

0,87


nad Jizerou Kněžmost

17,35

11,54

22,77

39,50

48,41

31,19

31,50

27,85

34,90

8,19

7,82

8,54

0,19

0,27

0,12

Koryta

25,71

22,86

28,57

34,29

34,29

34,29

30,00

31,43

28,57

5,71

5,71

5,71

0,00

0,00

0,00

Ktová

16,87

8,75

24,42

46,39

55,00

38,37

27,71

25,00

30,23

4,82

6,25

3,49

1,20

0,00

2,33

Libošovice

21,33

15,32

27,57

39,45

51,80

26,64

26,15

18,02

34,58

7,80

8,11

7,48

1,38

1,35

1,40

Loukov

19,87

11,54

28,21

42,31

50,00

34,62

32,05

32,05

32,05

3,85

5,13

2,56

0,00

0,00

0,00

Loukovec

21,86

16,51

27,36

37,21

41,28

33,02

33,02

32,11

33,96

4,65

5,50

3,77

0,00

0,00

0,00

Markvartice

23,74

17,07

30,89

44,44

54,15

34,03

22,73

19,51

26,18

5,05

4,39

5,76

0,51

0,49

0,52

Mladějov Mnichovo Hradiště

18,06

11,93

24,30

43,98

53,21

34,58

28,70

22,94

34,58

5,09

6,42

3,74

0,23

0,00

0,47

16,57

11,92

21,06

36,63

42,07

31,39

32,48

30,32

34,57

9,06

9,04

9,08

1,16

1,44

0,90

Modřišice Mohelnice nad Jizerou

14,55

9,15

19,88

40,91

51,22

30,72

30,61

24,39

36,75

10,00

9,76

10,24

0,61

1,22

0,00

22,22

14,29

29,73

43,06

54,29

32,43

29,17

28,57

29,73

4,17

2,86

5,41

1,39

0,00

2,70

Mukařov

26,49

17,19

33,33

41,72

50,00

35,63

25,17

28,13

22,99

5,30

3,13

6,90

0,00

0,00

0,00

Neveklovice

15,38

11,54

19,23

46,15

50,00

42,31

23,08

23,08

23,08

13,46

11,54

15,38

0,00

0,00

0,00

Olešnice

20,92

9,59

31,25

45,10

67,12

25,00

23,53

10,96

35,00

7,19

9,59

5,00

0,00

0,00

0,00

Osek

21,74

23,53

19,74

36,02

41,18

30,26

28,57

21,18

36,84

8,70

8,24

9,21

0,00

0,00

0,00

Přepeře

18,11

13,24

23,73

40,94

51,47

28,81

27,56

22,06

33,90

6,30

2,94

10,17

0,00

0,00

0,00

Ptýrov

12,37

8,99

15,46

35,48

42,70

28,87

34,41

29,21

39,18

11,29

13,48

9,28

0,54

0,00

1,03

Rohatsko

17,06

15,73

18,52

35,88

41,57

29,63

38,24

32,58

44,44

7,06

7,87

6,17

0,00

0,00

0,00

Samšina

20,10

15,32

25,51

39,71

45,05

33,67

33,97

30,63

37,76

4,78

7,21

2,04

0,48

0,90

0,00

Sezemice

20,65

13,64

27,08

44,57

56,82

33,33

28,26

22,73

33,33

4,35

4,55

4,17

0,00

0,00

0,00

Sobotka

18,49

14,38

22,53

37,60

44,69

30,61

29,12

24,23

33,94

7,90

8,98

6,84

0,34

0,19

0,48

Strážiště

12,94

9,52

16,28

36,47

50,00

23,26

37,65

26,19

48,84

11,76

11,90

11,63

0,00

0,00

0,00

Troskovice

27,08

25,00

29,55

25,00

32,69

15,91

37,50

32,69

43,18

7,29

7,69

6,82

0,00

0,00

0,00

Turnov

15,55

11,68

18,97

33,67

39,01

28,96

34,61

31,65

37,23

12,09

13,76

10,60

0,24

0,24

0,24

Všeň

13,95

7,23

20,38

42,24

51,00

33,85

31,24

28,51

33,85

8,06

8,43

7,69

0,59

0,80

0,38

Vyskeř

15,54

12,92

18,40

41,64

48,31

34,36

28,74

25,84

31,90

10,26

9,55

11,04

0,00

0,00

0,00

Žďár

16,88

13,33

20,29

39,93

46,86

33,27

33,58

28,95

38,03

6,81

7,62

6,03

0,09

0,00

0,18

CELKEM MAS

16,84

12,40

21,05

37,27

43,93

30,95

32,11

28,63

35,41

9,33

9,97

8,72

0,48

0,51

0,45

Liberecká část Středočeská část Královéhradecká část

15,64

11,44

19,42

35,17

41,24

29,68

33,81

30,65

36,67

11,38

12,72

10,17

0,27

0,26

0,27

17,36

12,67

21,93

38,79

45,57

32,18

31,38

28,10

34,58

7,89

7,93

7,85

0,69

0,77

0,61

19,56

14,97

24,23

39,33

47,42

31,11

28,29

23,07

33,60

7,12

7,94

6,29

0,46

0,37

0,54

Česká republika

17,56

13,32

21,57

32,99

39,19

27,14

31,18

27,62

34,55

12,46

13,29

11,67

0,47

0,45

0,49

Liberecký kraj

18,62

14,67

22,35

35,92

42,25

29,95

29,83

26,34

33,12

9,64

10,19

9,13

0,55

0,51

0,59

Středočeský kraj

16,91

12,75

20,91

33,61

40,23

27,23

32,45

28,51

36,25

11,46

12,12

10,82

0,45

0,44

0,45

Kálovéhradecký kraj

17,64

13,54

21,53

35,48

41,58

29,70

31,70

28,42

34,81

10,13

10,87

9,42

0,47

0,45

0,49

Vysvětlivky: Σ – celkem, M – muži, Ž – ženy Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Podobně jako u věkové struktury, existují i ve vzdělanostní struktuře obyvatel značné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva byl v roce 2011 zaznamenán v malých obcích Neveklovice a Kacanovy, ale rovněž v největší obci v MAS – Turnově. V Rohatsku byl nejvyšší podíl obyvatel s úplným středním vzděláním. Naopak nejnižší podíl 36 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

vysokoškoláků byl v malých středočeských obcích Bílá Hlína, Loukov a Mohelnice nad Jizerou. Nejvyšší podíl obyvatel se základním vzděláním pak byl v Troskovicích na Semilsku a v Dobšíně, Korytech a Mukařově na Mnichovohradištsku. Ve srovnání s Českou republikou žije v MAS více obyvatel se středním vzděláním (s i bez maturity), a naopak méně obyvatel pouze se základním vzděláním a vysokoškoláků. Z jednotlivých částí MAS je díky výsledkům Turnova vzdělanost nejlepší v části ležící v Libereckém kraji. Evidentní je v souladu s celkovými trendy růst podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním mezi lety 1991 a 2011. Podíl těchto obyvatel se zvýšil ve všech obcích MAS, v celé MAS asi o 90 %, ale v královéhradecké části MAS o téměř 170 % a ve středočeské o 120 %! Stejně tak se ve všech obcích zvýšil podíl obyvatel se středním vzděláním s maturitou (celkově asi o 45 %) a poklesl podíl obyvatel se základním vzděláním (celkově o polovinu). Z krajských a celostátních průměrů se nijak nevymyká ani rozdíl mezi vzdělaností mužů a žen. Muži jsou silněji zastoupeni v kategorii vysokoškoláků a obyvatel se středním vzděláním bez maturity a ženy v kategoriích základního vzdělání a středního vzdělání s maturitou. Podíl obyvatel bez vzdělání zůstává nevýznamný, přesto je zajímavé, že se podíl těchto obyvatel za 20 let v MAS i Libereckém kraji zvýšil asi na dvojnásobek. V rámci ČR podíl této kategorie vzrostl asi o 40 %. Pouze v Branžeži podíl osob bez vzdělání přesahuje 2 %, celkově se ale jedná jen o 4 osoby. Samostatnou kapitolou, která by si zasloužila zvláštní studii a jíž nemůžou data z ČSÚ postihnout, je srovnání požadavků na dosažení určitého stupně vzdělání dříve a nyní. Graf č.7: Vývoj podílu obyvatel se základním vzděláním v MAS a jejích částech v letech 1991 - 2011 a srovnání s kraji a Českou republikou %

60,00

50,00

40,00

30,00

20,00

10,00

0,00 celkem

muži

ženy

celkem


muži

ženy

2011

Liberecká část Liberecký kraj




Královéhradecká část Královéhradecký kraj

Graf č.8: Vývoj podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním v MAS a jejích částech v letech 1991 2011 a srovnání s kraji a Českou republikou % 14,00

12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 celkem

muži

ženy

celkem


muži

ženy

2011

Liberecká část Liberecký kraj


Královéhradecká část Královéhradecký kraj

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Graf č.9: Srovnání vzdělanostní struktury v MAS v letech 1991 a 2011 (podíly v %)

9,33

0,48 16,84 0,24 4,85

22,16

33,87

32,11

základní vč.neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) vysokoškolské bez vzdělání

37,27

38,16


Pozn.: Vnitřní prstenec představuje rok 1991, vnější prstenec rok 2011 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Hlavní závěry kapitoly Hlavní závěry lze shrnout takto: - atraktivní území – přírůstek počtu obyvatel migrací - negativní rysy demografického chování – horší věková struktura, stárnutí obyvatelstva, pokles počtu obyvatel přirozenou měnou - výrazně pozitivnější demografické chování ve středočeské části MAS - obrovské rozdíly mezi obcemi ve věkové struktuře - významné zvýšení úrovně vzdělanosti od roku 1991 - vzdělanostní struktura srovnatelná s vyššími územními celky


5.3.2. Technická infrastruktura Tabulka č.19: Vybavenost obcí základní technickou infrastrukturou Obec kanalizace vodovod plynofikace Bílá Hlína 1 Boseň 1 1 Branžež 1 Březina 1 1 Dobšín 1 Dolní Bousov 1 1 1 Horní Bukovina 1 1 Hrubá Skála 1 1 Chocnějovice 1 Jivina 1 Kacanovy 1 Karlovice 1 1 1 Klášter Hradiště nad Jizerou 1 1 Kněžmost 1 1 1 Koryta 1 Ktová 1 Libošovice 1 Loukov 1 1 Loukovec 1 1 Markvartice 1 Mladějov 1 Mnichovo Hradiště 1 1 1 Modřišice 1 1 Mohelnice nad Jizerou 1 Mukařov 1 Neveklovice 1 Olešnice 1 Osek 1 1 Přepeře 1 Ptýrov 1 Rohatsko 1 1 1 Samšina 1 Sezemice 1 Sobotka 1 1 1 Strážiště 1 Troskovice 1 Turnov 1 1 1 Všeň 1 1 Vyskeř 1 Žďár 1 1

Zdroj: ČSÚ Vybavenost technickou infrastrukturou je do značné míry odrazem velikosti obce, neboť malé obce mají omezené rozpočtové možnosti pro budování nákladné infrastruktury a dodavateli se vzhledem k malému počtu zákazníků rovněž nevyplatí technické sítě budovat. To platí hlavně pro kanalizaci a plynovody.


Vodovody a kanalizace Jedinou obcí, která nemá vybudován vodovod je obec Březina. Obyvatelé využívají ke svému zásobování pitnou vodou domovní a obecní studny. Vydatnost a kvalita vody v těchto studnách je vyhovující. V případě zhoršení kvality vody se v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje připojení na vodovod Dneboh z části obce Olšina, patřící pod obec Mnichovo Hradiště. Za kanalizaci je v tomto přehledu považována splašková kanalizace, nikoli dešťová nebo jednotná. Podle této definice je kanalizací vybaveno 11 obcí. Téměř výhradně se však jedná vždy jen o hlavní část obce. Pouze u obce Boseň je kanalizace vybudována i v části obce Zásadka, v obci Karlovice jen v části Karlovice – Sedmihorky. V obci Rohatsko byla čistírna odpadních vod dokončena v roce 2010. Odkanalizována jsou největší sídla – Turnov, Mnichovo Hradiště, Dolní Bousov a Sobotka. Při nedávném odkanalizování Oseka a Rohatska bylo využito blízkosti čistíren odpadních vod v Sobotce resp. Dolním Bousově, kam je kanalizace zaústěna. Nejvýznamnější investiční akcí posledních let v této oblasti byla akce Čistá Jizera, v jejímž rámci došlo k rekonstrukci a rozšíření kanalizace v Turnově. Akce byla dokončena v roce 2011. V lokalitách, jež nejsou vybaveny kanalizací, odtékají odpadní vody po individuálním předčištění v septicích přímo do podmoků nebo mají domy bezodtoké jímky, jež jsou vyváženy na nejbližší ČOV nebo na pole. Poměrně častá bývá jednotná kanalizace zaústěná dále do vodoteče. Problémem je i zastaralá a nekvalitní vodohospodářská infrastruktura u některých obcí (úniky, poruchy) a nedostatek finančních prostředků na budování těchto sítí. Negativně je obyvatelstvem vnímána vysoká cena vodného a stočného, což mj. souvisí s klesající spotřebou vody. Dne 25.5.2010 byl usnesením zastupitelstva Libereckého kraje č. 148/10/ZK zřízen fond ochrany vod Libereckého kraje, který je určen pro poskytování investičních dotací obcím do 2000 obyvatel nebo svazkům obcí v působnosti Libereckého kraje na rekonstrukci a modernizaci stávajících a výstavbu nových vodních děl (ČOV, kanalizací, vodovodů a náhradních zdrojů pitné vody) v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací LK. Dotace však činí max. 70 % a 2 mil.Kč. V Královéhradeckém kraji schválilo dne 9.10.2008 Zastupitelstvo kraje (usnesení č.j.: 31/2259/2008) procesní pravidla upravující postup pro poskytování finančních prostředků z rozpočtu Královéhradeckého kraje na opatření k odstranění závažných znečištění povrchových a podzemních vod. Předmětem financování je úhrada nezbytně nutných nákladů přímo souvisejících s opatřeními k nápravě havárií nebo dlouhodobě závadného stavu. Kraj rovněž poskytuje dotace na kofinancování projektů, které jsou dotovány z jiných programů. Roční rozpočet kraje na tyto účely činí 10 mil.Kč. Vlastníkem vodohospodářské infrastruktury v západní části MAS je společnost Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. V obcích na Turnovsku (Kacanovy, Ktová, Olešnice, Troskovice, Turnov, Vyskeř) je to Vodohospodářské sdružení Turnov. V některých obcích na Jičínsku (Libošovice, Osek, Sobotka) je majitelem vodohospodářské infrastruktury Vodohospodářská a obchodní společnost, a.s. Ta zajišťuje i provoz vodovodů v Dobšíně. V ostatních obcích (Branžež, Dobšín, Dolní Bousov, Hrubá Skála, Karlovice, Kněžmost, Markvartice, Mladějov, Modřišice, Přepeře, Samšina, Všeň a Žďár) jsou vodovody a kanalizace ve vlastnictví samotných obcí. Provozovatelem vodohospodářské infrastruktury je většinou vlastník. Výjimkou jsou obce Dobšín (provozuje Vodohospodářská a obchodní společnost, a.s.), Hrubá Skála a Karlovice (AQUA TURNOV, spol. s r.o.) a Všeň (Severočeské vodovody a kanalizace a.s.).


Plyn Plyn je zaveden v celkem 15 obcích, kromě těch nejvýznamnějších i v obcích, kde bylo využito blízkosti vysokotlakého plynovodu (např. Loukov, Loukovec, Modřišice, Karlovice, Hrubá Skála). V Turnově je plyn s výjimkou několika okrajových lokalit rozveden po celém zastavěném území. Míra plynofikace je velmi různorodá. Podle údajů přímo z obcí, které v anketárním šetření vyplnily tento údaj, je zasíťovanost 60 - 100 %. Maximální zasíťovanosti dosahují podle údajů v dotaznících Březina, Dolní Bousov, Loukovec a Modřišice. Dodávku plynu na území okresu Semily a Jičín (bývalý Východočeský kraj) zajišťuje Východočeská plynárenská, a.s., na území okresu Mladá Boleslav pak Středočeská plynárenská a.s. Obě společnosti patří do koncernu RWE Česká republika. Vzhledem k ceně tohoto média se i lidé v plynofikovaných obcích začínají od plynu odvracet a začínají opět topit uhlím nebo dřívím. Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je standardní součástí technické infrastruktury. Zasíťovanost udávají všechny obce s výjimkou Olešnice (70 %) a Koryt (80 %) vždy více než 90 %. Problematické je stáří některých sítí veřejného osvětlení, nosných prvků a velké množství typů svítidel, které prodražuje náklady na provoz a údržbu. Ze strany občanů se objevují požadavky na osvětlení dalších prostor, především některých komunikací v extravilánu, jež spojují jednotlivé zastavěné oblasti. V některých obcích dochází z důvodu úspory k vypínání části veřejného osvětlení v pozdních nočních hodinách. Energetika Na území MAS se nachází 1 významný zdroj CZT – v Turnově Městská teplárenská s.r.o. s instalovaným tepelným výkonem 36,3 MW a roční dodávkou tepla celkem 92 648 GJ/rok. Území je plně elektrifikováno. Dodávku elektřiny zajišťuje společnost ČEZ Distribuce, a.s., jež patří do koncernu ČEZ, a.s. Projevuje se zájem o připojování stále nových odběrných míst, roste množství přenášené elektřiny, v některých lokalitách může být současná kapacita sítí do budoucna nedostatečná. Lze proto očekávat pokračování trendu výstavby dalších vedení a posilování stávajících. V zastavěném území je žádoucí kabelizace vedení. U některých odlehlých sídel lze předpokládat možný přechod některých domácností na ohřev teplé vody aspoň částečně za pomoci elektrické energie (např. i ve spolupráci se slunečním ohřevem). To bude znamenat navýšení spotřeby elektrické energie, proto je nutné při projektování sítí a jejich rekonstrukci s tímto faktorem počítat. V území se vyskytují instalace malých obnovitelných zdrojů energie. Nejvýznamnější jsou malé vodní elektrárny na řece Jizeře, které udává následující tabulka. Tabulka č. 20: Seznam malých vodních elektráren na Jizeře Roční MVE Výkon výroba Turbíny MVE Svijany 225 kW 0,726 GWh 2 MVE Březina 250 kW ? 1 MVE Hubálov 220 kW 1,089 GWh 2 MVE Hněvousice 610 kW 3,147 GWh 3 x Kaplan MVE Ptýrov 480 kW 2,572 GWh 42 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

obec Loukov Březina Loukovec Mnichovo Hradiště 2 Ptýrov

Zdroj: http://www.tv-adams.wz.cz/jizera-mve.html

V oblasti se vyskytuje i mnoho solárních elektráren, v drtivé většině ve formě panelů na střechách domů. Významnější zdroje jsou uvedeny níže v tabulce. Je nutné zabránit zřizování lokalit solárních panelů na zemědělské půdě. Zdaleka nejvýznamnější potenciál lze spatřovat v úsporách energie (zateplování nemovitostí, energetická účinnost zařízení). Tabulka č.21: Seznam významnějších solárních elektráren v MAS instalovaný název výkon (MW) obec Fotovoltaická elektrárna 101,2 Horní Bousov 0,101 Dolní Bousov FVE Dolní Bousov 3,220 Dolní Bousov Artefa s.r.o. 1,900 Kněžmost FVE KOPRNÍK 1 0,999 Kněžmost FVE Koprník II. 0,100 Kněžmost Sychrov 1,027 Mnichovo Hradiště Zdroj: http://www.elektrarny.pro/seznam-elektraren.php

provozovatel ROBO CZ s.r.o. UNO NS spol.s.r.o. Artefa s.r.o. FVE Kněžmost s.r.o. Solar Systems Projekt s.r.o. Photon SPV 7 s.r.o.

Komunikační systémy Signál mobilních sítí je na území všech obcí aspoň od dvou operátorů (vždy o2 a buď T-Mobile nebo Vodafone), byť je někdy slabý a není s ním pokryto celé území. Obce Kacanovy a Samšina uvedly, že mají signál jen od o2. Signálem o2 je až na nepatrné výjimky (okolí Chocnějovic) pokryto celé území. Signál T-Mobile nedosahuje do údolí pravostranných přítoků Jizery a Mohelky na Mnichovohradištsku, oblastí okolo Branžeže a poměrně rozsáhlých oblastí Podtroseckých údolí od Borku až po Mladějov, údolí Čertoryje apod. Pokrytí signálem Vodafone je podobné pokrytí signálem o2, nepokryto zůstává Podtrosecké údolí od údolí Žehrovky k Mladějovu. Celkem 24 obcí má k dispozici obecní rozhlas (problematické je stáří rozvodů a tlampačů), 3 obce (Dolní Bousov, Mnichovo Hradiště a Ptýrov) kabelovou televizi. 5 obcí (Klášter Hradiště nad Jizerou, Kněžmost, Loukovec, Mnichovo Hradiště a Turnov) disponuje kamerovým systémem. V obci Klášter Hradiště nad Jizerou je kamerový systém ve zkušebním provozu. Obecní SMS informační systém provozuje 11 obcí. Místní obyvatelé kritizují nedostatečné pokrytí internetem. Rozvojové záměry Ze 36 obcí MAS, jež vyplnily dotazník, jich chce vodovod dále budovat 12. Většinou jde o rozšíření do dalších sídel (8 obcí) nebo v rámci hlavního sídla, např. k nové zástavbě. Kanalizaci chce dále budovat 18 obcí. Většinou jde o vybudování či rozšíření sítě v hlavním sídle, rozšiřování do dalších sídel v obci je spíše výjimečné (záměry 3 obcí). O plynofikaci má zájem pouze 6 obcí (z toho rozšíření do dalších sídel uvedly 2 obce). Problémem všech existujících sítí je chybějící pasportizace, není známo přesné vedení jednotlivých sítí, což je rovněž aktéry v území negativně vnímáno. V oblasti energetiky lze potenciál spatřovat v energii z biomasy, vodní energii a malých instalací solárních panelů na střechách domů.


Hlavní závěry kapitoly Hlavní závěry lze shrnout takto: - slabá vybavenost kanalizací a plynovodem - vysoké stáří a špatný technický stav některých sítí vodohospodářské infrastruktury - jednotná kanalizace často zaústěna přímo do vodoteče - značný zájem obcí o další rozvoj sítě kanalizací i vodovodů - nedostatek finančních prostředků na budování sítí technické infrastruktury - lze očekávat zájem o další posílení sítí vysokého i nízkého napětí - nezájem obcí o plynofikaci - z obnovitelných zdrojů energie využívána vodní (řeka Jizera) a solární (hlavně panely na střechách domů) - špatný signál mobilních telefonních operátorů v některých lokalitách - chybějící pasportizace jednotlivých sítí technické infrastruktury


5.3.3. Doprava Silniční doprava Hlavními komunikacemi, které procházejí územím, jsou rychlostní silnice R10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov a silnice I.třídy I/35 Turnov – Jičín – Hradec Králové, I/16 Mladá Boleslav – Sobotka - Jičín. Významné jsou i silnice II.třídy II/277 Mnichovo Hradiště – Český Dub, II/268 Mimoň – Mnichovo Hradiště – silnice I/16, II/279 Příšovice – Žďár – Dolní Bousov, II/281 Dolní Bousov – Újezd pod Troskami a II/276 Bakov nad Jizerou – Kněžmost. Dle očekávání je doprava nejintenzivnější na rychlostní komunikaci R10 a na silnicích I.třídy I/16 a I/35 a také na hlavních silnicích procházejících Turnovem a v menší míře Mnichovým Hradištěm. Tuto základní kostru doplňuje hustá síť silnic III.třídy, které propojují všechny obce a místní komunikace. Stav hlavních silnic I.třídy je většinou velmi dobrý, přesto jsou úseky silnic I/16 a I/35 řazeny k silnicím se středně vysokým rizikem (2.nejhorší stupeň). Dlouhodobým problémem je průchod silnice I/35 sídly na trase (hluk, vibrace, nehodovost), který by se vyřešil realizací nové komunikace. Velkým problémem nadále zůstává stav silnic nižších tříd – především III.třídy, kde je velké množství z nich ve špatném až havarijním stavu. Permanentně sleduje stav svých komunikací pouze Liberecký kraj. I v něm je zřejmé zařazení velkého množství komunikací III.třídy v kategoriích nevyhovující a havarijní, i když některá významná silniční spojení jižně od Turnova: spojení Turnov – Všeň a Turnov – Kacanovy – Vyskeř jsou z hlediska kvality povrchu naopak hodnocena jako dobrá. Přestože opravy na silniční síti probíhají každý rok, celkový stav silniční sítě nižších tříd se zhoršuje. Havarijní stav komunikací vede k omezením provozu. Problémem je i nedostatečná šířka a nevhodné směrové poměry některých komunikací III.třídy (velmi komplikovaná je situace na silnici Doubravice –Hrubá Skála – Krčkovice – Pleskotský mlýn). Řada obcí se potýká i s problémem špatného stavu místních komunikací, na jejichž údržbu jim schází finanční prostředky. Někdy jde i o pouhé polní cesty, které ale zajišťují jedinou možnou obsluhu některých lokalit, což může mít vážné důsledky např. i pro dostupnost složek integrovaného záchranného systému. Výrazným problémem je stav doprovodných objektů silničních staveb, jako jsou mosty, propustky a příkopy. Při zimní údržbě se na silnice I. a II.třídy aplikuje chemické ošetření, silnice III.tříd se ošetřují zdrsňujícím posypem, případně jen pluhováním. Vlastníky silnic I.třídy je stát (správu a údržbu zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic), II. a III.třídy jednotlivé kraje (Středočeský, Liberecký a Královéhradecký), u nichž správu a údržbu zajišťují příslušné krajské správy a údržby silnic. Vlastníky místních komunikací jsou většinou obce. Samostatným problémem je doprava v klidu, tedy parkování. Z údajů, jež obce uvedly v dotaznících, a z mapových podkladů vyplývá, že pouze 14 obcí ze 40 má na svém území vyznačeny parkovací plochy. Jde o největší obce a obce, na jejichž území se nachází nějaká turistická zajímavost. Největší parkovací plochy uvádí město Turnov – na 19 parkovištích celkem 769 míst, v Mnichově Hradišti existuje na 4 parkovištích 240 míst. V ostatních obcích parkování probíhá na odstavných plochách, např. před obecním úřadem, u kostela apod. Problémem bývá nedostatečná kapacita některých parkovišť u nejvýznamnějších turistických atraktivit. Tato parkoviště bývají v hlavní turistické sezóně zcela přeplněna. Týká se to především parkovišť u zámku Hrubá Skála, v Lázních Sedmihorky, pod hradem Trosky (Sčítání turistů ve skalních městech a dalších turistických lokalitách v Českém ráji 6.7. 2002). Auta často parkují i mimo vyhrazené plochy. K parkovacím plochám u turistických atraktivit blíže viz kapitola 5.3.12. 45 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Tabulka č.22: Intenzita provozu na hlavních komunikacích MAS podle sčítání dopravy v roce 2010 silnice úsek počet vozidel R10 Bakov nad Jizerou - hranice Libereckého kraje 19560 I/16 Obrubce (křiž. s III/27938) - Horní Bousov - Sobotka (křiž. s II/291) 10117 I/35 Turnov (vyúst. Z R10) - Turnov (křiž. s II/283) 16283 I/35 Turnov (křiž. S II/283) - Turnov konec zástavby 9588 I/35 Turnov konec zástavby - Karlovice - Újezd pod Troskami 6771 II/268 Horní Bousov - Kněžmost 2680 II/268 Kněžmost - Mnichovo Hradiště (křiž. s R10) 3527 II/268 Mnichovo Hradiště (křiž. s R10) - Mnichovo Hradiště (křiž. s II/610) 5948 II/268 Mnichovo Hradiště (křiž. s II/610) - Klášter Hradiště nad Jizerou 4842 II/268 Klášter Hradiště nad Jizerou - Bílá Hlína - hranice Libereckého kraje 3351 II/276 Bakov nad Jizerou (křiž. s R10) - Kněžmost 1811 II/277 Mnichovo Hradiště (vyústění z II/610) - Mnichovo Hradiště (křiž. s III/26815) 4291 II/277 Mnichovo Hradiště (křiž. s III/26815) - hranice Libereckého kraje 1195 II/279 Břehy (vyúst. z II/610)- Žďár - Horní Bousov (křiž. s I/16) 666 II/279 Horní Bousov (křiž. s I/16) - Dolní Bousov 1161 II/281 Dolní Bousov (křiž. s II/279) - Sobotka (křiž. s I/16) 1133 II/283 Turnov (křiž. s I/35) - Turnov (křiž. s III/2831) 10915 II/610 Turnov (zaúst. III/2797) - Turnov (křiž. s I/35) 11472 III/2687 Kněžmost - křiž. s II/279 699 III/2761 Malá Bělá - Klášter Hradiště nad Jizerou 797 III/26817 Klášter Hradiště nad Jizerou - Jivina 922 III/27920 Všeň - Mašov 1572 III/27926 Turnov (křiž. s I/35) - Mašov 3305 III/27938 Dolní Bousov - Obrubce (křiž. s I/16) 1552 Pozn.: Některé výsledky jsou vypočteny jako prostý aritmetický průměr více na sebe navazujících úseků na stejné silnici. Zdroj: www.rsd.cz, vlastní výpočty Železniční doprava Územím MAS procházejí tratě 070 Turnov – Mladá Boleslav – Praha, která je tratí celostátní, dále trať 041 Turnov – Jičín – Hradec Králové, jež je rovněž tratí celostátní, ale je navrženo její přeřazení mezi tratě regionální. Na obou tratích je provozována i dálková osobní doprava rychlíky. Územím prochází i tratě 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov a 064 Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Libuň – Stará Paka. Na tratích 063 a 064 jezdí pouze osobní vlaky. Význam tratě 063 je pro obsluhu území okrajový, protože zde jezdí denně pouze 3 páry spojů v pracovní dny. Trať 070 má ze všech zdejších tratí nejlepší návrhové parametry (větší poloměr oblouků, vyšší cestovní rychlost), přesto zůstává ve srovnání se silniční dopravou nekonkurenceschopná. Cestovní časy na vozebním ramenu Liberec – Praha zůstávají stejné jako ve 30.letech 20.století. Problémem všech tratí proto zůstává nízká cestovní rychlost a nedostatečné technické vybavení (zastaralé zabezpečovací zařízení), do budoucna jsou nutné investice do železničních tratí. Dopravu na všech tratích zajišťují České dráhy, a.s. Vlastníkem tratí je stát, který je zastupován Správou železniční dopravní cesty, s.o. V posledních letech se zlepšila kvalita vozového parku. Příležitostí do budoucna je vznik konkurenčního prostředí 46 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

na železnici. Tento krok však musí být legislativně dobře zakotven, aby nedošlo k rozbití dopravní obsluhy mezi vzájemně nespolupracující dopravce.

Letecká doprava V MAS existuje jedno významné letiště u Mnichova Hradiště - Hoškovic. Má statut veřejného mezinárodního letiště, disponuje betonovou i travnatou drahou. Provozována je i letecká doprava aerotaxi. Zrušení celní a pasové kontroly po vstupu ČR do Schengenského prostoru vedlo k několikanásobnému zvýšení mezinárodního leteckého provozu, hlavně aerotaxi. Majitelem letiště je soukromý investor. Dalším nejbližším letištěm již za hranicí MAS je letiště v Jičíně, které má statut veřejného vnitrostátního letiště a disponuje travnatou drahou.

Dopravní obslužnost veřejnou dopravou Tabulka č.23: Přehled dopravní obslužnosti autobusy v MAS v dubnu 2013 Autobus počet spojů Obec

Po 22.4.

Čt 25.4.

Pá 26.4.

So 27.4.

Bílá Hlína

15

13

15

0

Boseň

28

28

28

0

2 MB, MH, Mimoň, Rokytá MH, Kněžmost, Dolní Bousov, 0 Sobotka

Branžež

10

10

10

0

0 MB, Kněžmost, Dobšín-Kamenice

Březina

31

31

30

4

7 MB, MH, TUR, LB, Žďár-Žehrov

Dobšín

8

8

8

0

Dolní Bousov

51

51

51

3

Horní Bukovina

12

12

10

0

0 MB, Dolní Bousov, Sobotka MB, JC, Sobotka, MH, Kopidlno, 5 Libáň MH, Mukařov, Cetenov-Hrubý 2 Lesnov

Hrubá Skála

27

27

27

0

Chocnějovice

26

26

28

0

Jivina

14

14

13

0

Kacanovy

4

4

3

0

Karlovice

30

30

30

0

Klášter Hradiště n.Jiz.

46

44

44

0

0 TUR TUR, JC, Rovensko pod Troskami, LB, 0 HK MH, MB, Mimoň, Mukařov, 4 Cetenov- Hrubý Lesnov

Kněžmost

55

55

55

0

0 MB, MH, Sobotka, JC, TUR, Přepeře

Koryta

21

21

21

0

Ktová

39

38

40

7

0 TUR, MH, Loukov, Příšovice TUR, JC, Hrubá Skála -Borek, LB, HK, PU, BM, Luhačovice, Lomnice nad 10 Popelkou


Ne 28.4.

hlavní cíle

0 TUR, JC, LB, HK, Troskovice-Křenovy MH, TUR, Loukov, Český Dub, Příšovice, Osečná - Lázně 2 Kundratice, Praha MH, Mukařov, Cetenov-Hrubý 2 Lesnov, MB

Libošovice

18

18

18

0

Loukov

37

37

36

6

Loukovec

15

15

15

0

Markvartice

25

23

24

0

Mladějov

12

12

12

0

144

141

148

33

Modřišice

25

23

25

0


25

25

27

0

4 TUR, Vyskeř MH, TUR, Český Dub, Loukov, Praha, 2 Lázně Kundratice

Mukařov

8

8

7

0

2 MH, Cetenov- Hrubý Lesnov

Neveklovice

8

8

8

0

2 MH, Cetenov- Hrubý Lesnov

Olešnice

16

14

16

0

4 TUR, Vyskeř

Osek

13

13

13

0

0 MB, Sobotka, JC

Přepeře

28

28

28

0

Ptýrov

16

16

16

0

Rohatsko

12

12

12

0

0 MB, Sobotka, JC, MH, Dolní Bousov MB, MH, Klášter Hradiště nad 0 Jizerou MB, MH, Sobotka, Dolní Bousov, 0 Libáň

Samšina

32

32

32

1

4 JC, Sobotka, MB, Praha, HK

Sezemice

9

9

9

0

0 MH, TUR, Příšovice

Sobotka

69

67

71

24

Strážiště

8

8

8

0

Troskovice

4

4

4

0

251

246

260

48

18

16

18

0

4 TUR, Vyskeř

8

7

8

0

2 TUR

Mnichovo Hradiště

Turnov Všeň Vyskeř

0 TUR, MB, Sobotka, Dobšín-Kamenice MH, MB, TUR, LB, Žďár-Žehrov, Příšovice, Praha, Rokytnice nad 10 Jizerou 0 MH, TUR, Loukov, Příšovice 0 JC, Libáň, Sobotka, MB, Kopidlno JC, Sobotka, Újezd pod Troskami 0 Hrdoňovice MB, Praha, TUR, Mimoň, Kněžmost, Žďár, LB, Český Dub, Bělá pod Bezdězem, Hlavice, Cetenov, 45 Harrachov, Špindlerův Mlýn

24 TUR, MB, Jičín, MH, Praha, Krkonoše 0 MH, Cetenov- Hrubý Lesnov 0 TUR, Hrubá Skála - Borek JN, LB, ŽB, Praha, Český Dub, MH, 65 Ohrazenice, Lomnice nad Popelkou

Žďár 14 14 14 0 0 MB, MH, TUR, Sobotka Vysvětlivky: BM - Brno, HK – Hradec Králové, JC – Jičín, JN- Jablonec nad Nisou, LB- Liberec, MB- Mladá Boleslav, MH- Mnichovo Hradiště, PU - Pardubice, TUR –Turnov, ŽB- Železný Brod; Zdroj: www.idos.cz, vlastní výpočty

Tabulka č.24: Přehled dopravní obslužnosti vlaky v MAS v dubnu 2013 Vlak počet spojů Obec

Po 22.4.

Čt 25.4.

Pá 26.4.

So 27.4.

Březina

22

22

22

21

19 MB, TUR, Praha

Dolní Bousov

32

32

32

19

Hrubá Skála

25

25

25

18

17 MB, Dolní Bousov, Mladějov TUR, JC, HK, Rovensko pod 18 Troskami


Ne 28.4.

hlavní cíle

Karlovice

25

25

25

18

Kněžmost

6

6

6

0

Ktová

25

25

25

18

TUR, JC, HK, Rovensko pod 18 Troskami Dolní Bousov, Bakov nad Jizerou, 0 MB TUR, JC, HK, Rovensko pod 18 Troskami

Libošovice

24

24

24

19

17 Mladějov, MB, Stará Paka

Loukov

22

22

22

21

Mladějov

15

15

15

13

19 MB, TUR, Praha MB, Lomnice nad Popelkou, 12 Stará Paka

Mnichovo Hradiště

34

34

34

32

Rohatsko

29

29

29

19

Sobotka

24

24

25

19

75

75

67

Turnov 74 Vysvětlivky: viz předchozí tabulka Zdroj: www.idos.cz, vlastní výpočty

30 MB, TUR, Praha, Tanvald MB, Mladějov, Dolní Bousov, 17 Stará Paka MB, Mladějov, Dolní Bousov, 17 Stará Paka LB, MB, Praha, JC, HK, PU, ŽB, 65 Semily, Stará Paka

Dopravní obslužnost veřejnou dopravou je v obcích MAS velmi variabilní a odráží se v ní poloha jednotlivých obcí (na hlavních komunikacích, u větších měst), sídelní struktura (obec sestávající z více sídel vs. obec tvořená jedním sídlem) a rovněž spádovost za službami vyšší vybavenosti, jež obec nenabízí. Výraznou výhodou pro obce po stránce dopravního spojení je existence železnice. Nejlepší dopravní spojení z obcí MAS mají logicky největší sídla – Turnov a Mnichovo Hradiště – z nichž je zajišťována dopravní obsluha území. Především Turnov lze považovat za hlavní dopravní uzel pro celou oblast na pomezí Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Pro území MAS jsou významnými cíli dojížďky i Mladá Boleslav a Jičín. Dobré dopravní spojení po všechny dny v týdnu má kromě Turnova a Mnichova Hradiště i Sobotka. Lepší dopravní dostupnosti veřejnou dopravou pomáhá i přítomnost železnice, existují však výjimky. Pro obsluhu Kněžmostu má železnice téměř nulový význam, neboť nádraží je vzdáleno 2,5 km od obce a frekvence spojů je minimální. Podobně Loukov je vzdálen od nádraží asi 2,5 km, i když frekvence spojů na trati Turnov – Praha je dobrá. Zhruba 1 km je nádraží vzdáleno i od Hrubé Skály a Ktové, v obci Karlovice má vlakové spojení význam spíše jen pro část obce Sedmihorky. Výhodou je i poloha obce na hlavní silnici, kde lze pro obsluhu použít i dálkové autobusové spoje provozované i o víkendech. To platí pro obce Ktová a Loukov. U autobusových spojů je zřejmý zcela diametrální rozdíl v počtu spojů ve všední dny a o víkendech. V sobotu není zavedena autobusová doprava do 33 (!!) a v neděli do 20 obcí! Občané, jež nemají možnost využívat individuální dopravu, tak jsou o víkendech v těchto obcích prakticky odříznuti od světa. Nejhorší je v tomto směru situace v obcích náležejících do okresu Mladá Boleslav (z 24 obcí není obsluhováno autobusy v sobotu 20, v neděli 11). V okrese Semily není z 10 obcí obsluhováno v sobotu 8, v neděli 4, v okrese Jičín z 6 obcí v sobotu i v neděli 4. Započítáme-li obslužnost vlakem, tak v okrese Mladá Boleslav zůstává zcela bez spojení v sobotu 19 a v neděli 11 obcí, na Semilsku 6 a 2 obce, na Jičínsku v sobotu i neděli 2 obce. Problém nastává rovněž ve všední dny večer. Poslední spoje přijíždějí do některých obcí již okolo 18.hodiny, do některých obcí i výrazně dříve – např. do Kacanov již okolo 14:30, do Troskovic okolo 17.hodiny. V nejmenších a nejhůře obsluhovaných obcích je tak veřejná doprava redukována na několik párů spojů ve všední dny v ranních a odpoledních 49 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

hodinách, které primárně zajišťují dojíždění dětí do škol. Spoje jsou většinou trasovány do nejbližšího většího města, tedy především Turnova, Mnichova Hradiště, Mladé Boleslavi, Jičína. V letních měsících (červen, červenec a srpen) jsou v oblasti Českého ráje provozovány turistické autobusy celkem na 5 linkách – 3 linky jsou v provozu od začátku června, 2 od začátku července, všechny končí na konci srpna. Negativem je jejich slabá vytíženost. Mapa č.2: Trasování letních turistických autobusů v Českém ráji v sezóně 2014

Zdroj: http://www.cesky-raj.info/cs/ubytovani-a-sluzby/doprava/turisticke-autobusy/ Autobusovou dopravu zajišťuje na Mladoboleslavsku z většiny společnost Transcentrum Bus s.r.o., která od roku 2007 patří společnosti Arriva. V Libereckém kraji zajišťuje většinu spojů společnost Busline a.s. Tyto dva majoritní přepravce doplňuje několik dalších, např. Dopravní podnik Kněžmost s.r.o., jež zajišťuje několik linek v okolí Kněžmostu, ČSAD Liberec a.s. na linkách Liberec – Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště – Český Dub nebo CAR-TOUR spol. s r.o. na lince Hradec Králové – JičínSobotka – Mladá Boleslav. Existence konkurenčního prostředí v regionální autobusové dopravě je pozitivním jevem, stejně jako růst kvality vozového parku. Aktéry v území je poukazováno na malou efektivitu v nasazování vozidel (malá obsazenost klasických autobusů). Nevýhodou je rozdělení území po stránce dopravní obslužnosti do 3 krajů. Obce v Libereckém kraji jsou začleněny do integrovaného systému IDOL, obce v Královéhradeckém kraji do systému IREDO a u obcí ve Středočeském kraji se integrovaný systém SID teprve rozvíjí. Nejvíce je místními obyvateli tento problém pociťován ve špatné návaznosti vlaků v Libuni.


Problémem je rovněž špatný stav některých železničních a autobusových stanic a zastávek (problém vandalismu a chybějícího vybavení). Neexistuje zde infrastruktura umožňující realizovat koncept kombinované dopravy ve vztahu kolo – veřejná doprava i auto – veřejná doprava (absence parkovišť park and ride (prostor pro odstavení aut v návaznosti na veřejnou dopravu), kiss and ride (prostory pro krátkodobé stání s návazností na veřejnou dopravu), místa pro uložení jízdních kol na nádražích). Celkem 27 obcí z 36, které vyplnily dotazník, prohlásilo, že dopravní spojení veřejnou dopravou je dostatečné. Nespokojeny s dopravní obslužností byly Boseň, Branžež, Horní Bukovina, Jivina, Koryta, Libošovice, Mladějov, Mukařov a Vyskeř. Do budoucna je nezbytné aspoň zachovat současnou úroveň dopravní obslužnosti. Nabízí se i alternativní způsoby veřejné dopravy (mikrobusy, svoz seniorů na nákupy apod.).

Cyklistická doprava Alternativou k výše popsaným druhům dopravy je cyklistická doprava, která nabízí značnou flexibilitu a částečně řeší i dopravní obsluhu v regionech. Tomu nahrává i charakter území s malým převýšením. Pro smysluplné využití cyklodopravy je nutné zajistit pro návštěvníky kvalitní a turisticky zajímavé cyklistické trasy. Jednotlivé trasy musí být vybaveny značením a na jednotlivých významných místech i stručnými popisky k lokalitě. Stejně významné je i zajištění základního servisu pro jednotlivé návštěvníky. Co se týká cykloslužeb (půjčovny a úschovny kol, cykloservisy), tak tyto jsou většinou poskytovány ve větších městech Českého ráje (Turnov, Jičín, Mladá Boleslav). Na sledovaném území působí minimum firem poskytujících služby v této oblasti. V posledních letech se významně rozšířily možnosti přepravy kol po železnici. Celá oblast je protkána hustou sítí cyklotras, které jednotlivé významné turistické zajímavosti přímo napojují, nebo vede cyklotrasa v bezprostřední blízkosti. Přehled cyklotras procházejících v MAS udává následující tabulka. Většina cyklotras vede po silnicích III.třídy, cyklopruhy na silnicích neexistují. Některé úseky jsou vedeny i po nezpevněných cestách, někdy i v souběhu s pěšími trasami, kde tak hrozí kolize s pěšími turisty. Za zmínku stojí realizace projektu „Greenway Jizera v úseku Dolánky – Líšný“, jehož součástí je vybudování cyklostezky v úseku Dolánky – Rakousy – Malá Skála – Líšný. Úsek má celkovou délku 9,6 km, nově bude vybudováno cca 2,6 km nových stezek pro cyklisty a chodce, včetně stavby dvou nových mostů přes řeku Jizeru a rekonstrukce stávající lávky pro pěší na železničním mostě.

Tabulka č.25: Přehled cyklotras v MAS Číslo 14 223 241 3044 3047 3048

Trasa (Hrádek n.N. – Liberec – Český Dub – Sychrov) – Turnov – Kacanovy – Vyskeř – Libošovice – Mladějov – (Zámostí-Blata – Jičín – Libáň – Dětenice – Rožďalovice) Klášter Hradiště nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Březina – Loukov – (Svijany – Příšovice – Přepeře) (Praha – Benátky n.J. – Mladá Boleslav – Bakov n.J.) – Maníkovice – Mnichovo Hradiště – Mukařov – (Mimoň – Lemberk – Petrovice CZ/D) Chocnějovice – (Kobyly – Sychrov – Hodkovice nad Mohelkou - Dlouhý Most) Loukov – (Svijany – Sychrov – Žďárek – Jílové – Rychnov u Jablonce n.N.) (Na Pince – Cetenov – Hlavice– Soběslavice – Svijanský Újezd – Svijany – Příšovice) – 51


Ploukonice (Č. Dub – Trávníček – Vlastibořice – Pěnčín – Čtveřín) – Daliměřice – Malý Rohozec (Sychrov – Jenišovice – Ondříkovice) – Dolánky Turnov – (Rakousy – Zbirohy – Besedice – Koberovy – Kozákov – Bačov) Turnov – Dolánky – (Záborčí – Frýdštejn – Kopanina – Sněhov – Malá Skála) Kacanovy – Příhrazy – Branžež – Kost Turnov – Doubravice – Borek – Troskovice – Věžický rybník – Libošovice – Kost Svitačka – Troskovice – Trosky Bukovina – Kacanovy – Všeň – Mokrý – (Přepeře – Turnov) Pod Žehrovkou – Čížovka (Sekerkovy Loučky) – Karlovice – Doubravice – Hrubá Skála – Želejov Turnov – Valdštejn – zámek Hrubá Skála – Vidlák – Troskovice – (Újezd pod Troskami) (Jičín – Ostružno) – Příchvoj – Samšina – Sobotka – torzo Semtínské lípy Sedmihorky – Valdštejn Turnov – (Podchloumek – Sekerkovy Loučky – Kvítkovice – Volavec – Rovensko pod Troskami – Lomnice nad Popelkou) 8147 (Lipník – Jabkenice – Petkovy) – Svobodín – Obruby – Přepeře 8148 (Mladá Boleslav – Březno – Dlouhá Lhota) – Svobodín – Dolní Bousov 8150 Sobotka – Dobšín – Kněžmost – Boseň – Mnichovo Hradiště – Klášter Hradiště nad Jizerou – Maníkovice – (Doksy) 8153 (Mladá Boleslav-Debř – Kosmonosy – Studénka) – Násedlnice – Kněžmost 8161 Sobotka – Kdanice – Dolní Bousov TC Turnov – Dolánky – Malý Rohozec – (Ohrazenice – Přepeře) – Nudvojovice – Turnov Pozn.: V závorce je uvedena část trasy mimo území MAS, Zdroj: http://www.mapy.cz , http://www.cykloserver.cz 3049 3051 4006 4007 4009 4010 4011 4012 4014 4015 4078 4079 4089 4172

Pěší trasy Značení pěších turistických tras v oblasti Českého ráje dosáhlo největšího rozmachu v 1. polovině 20.st. Celé území je protkáno hustou sítí pěších tras. Největší je hustota tras logicky v místech s nejvíce turistickými zajímavostmi, tedy v „srdci Českého ráje“ – mezi Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Jičínem. Naopak nejnižší je hustota pěších tras na hranicích Středočeského a Libereckého kraje na pravém břehu Jizery. Nejznámější je bezpochyby červená trasa, zvaná Zlatá stezka Českého ráje, která v celkové délce 103 km vede z Mladé Boleslavi přes Turnov do Jičína a spojuje nejvýznamnější místa Českého ráje. Na území MAS překonává dlouhou trasu od Kláštera Hradiště nad Jizerou přes Kost až po Turnov. Pro běžnou obsluhu v území slouží pěší trasy v sídlech. Významným hendikepem je zde neexistence chodníků podél některých frekventovaných komunikací. Tabulka č.26: Přehled pěších tras v MAS Barva Trasa Červená (Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Klokočka) – Maníkovice - Klášter Hradiště nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Valečov – Drábské světničky – Příhrazy – Kost – Nebákov – Dolní Mlýn – Trosky – Hrubá Skála – Valdštejn – Turnov – (Frýdštejn – Malá Skála – Besedice – Kozákov – Tábor – Železnice – Jičín) Modrá (Ještěd – Kotel – Hlavice – Vrtky) – Ouč – Mohelnice nad Jizerou – Klášter Hradiště nad Jizerou – Mnichovo Hradiště Zelená (Letařovice – Kobyly) – Buda – Chocnějovice – Mukařov – Klášter Hradiště nad Jizerou Zelená Mnichovo Hradiště – Mohelnice nad Jizerou – Březina Modrá Zásadka – Drábské světničky – Krásná vyhlídka – Hynšta – Skalka 52 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Modrá Žlutá Zelená Žlutá Zelená Žlutá Modrá Zelená Žlutá Modrá Žlutá Modrá Modrá Zelená

Březina – Příhrazy Březina – Studený průchod (Drábské světničky) Skalka – Mužský – Krásná vyhlídka Valečov – Kněžmost – Drhleny – Příhrazy – Skokovy – Údolí Žehrovky – Vidlák – Borek Valečov – Nová Ves – Chrby (Příšovice) –Ploukonice – Všeň – Kozlov – Valdštejn – Hrubá Skála Vysoké Kolo – Kacanovy – U Kavčin – Sedmihorky – Svatoňovice – (Kvítkovice – Kozákov) Turnov – Pelešany – Valdštejn – Radeč – Čertoryje – Pekařova brána – Kost Pod Hlavaticí – Pelešany Kost – Dobšice – Vyskeř – Arboretum Bukovina – zámek Hrubá Skála – Hrubá Skála Sobotka – hradiště Poráň – Kost – Libošovice – Sobotka Libošovice – hradiště Poráň – Dolní Bousov – Vlčí Pole – (Domousnice – Mladá Boleslav) Sobotka, žst. – Humprecht – Sobotka, hřbitov (Libáň – Staré Hrady) – Skuřina – Markvartice - Sobotka – Trosky – Ktová – (Rovensko pod Troskami) Červená Dolní Mlýn – Mladějov – Loveč – (Prachovské skály – Holín – Jičín) Zelená Mladějov, žst. – Mladějov, bus Modrá Malechovice – Nebákov – Trosky – Borek – (Rovensko pod Troskami – Košov) Zelená (Svatojiřský les – Domousnice – Petkovy) – Svobodín Pozn.: V závorce je uvedena část trasy mimo území MAS, Zdroj: www.mapy.cz

Hlavní závěry kapitoly Hlavní závěry lze shrnout takto: -

dobrá dopravní poloha území - dostupnost Prahy, Liberce značná rizikovost hlavních silničních tahů vysoká intenzita dopravy na hlavních tazích – R10, I/16, I/35 špatná kvalita krajských silnic II. a III.třídy a místních komunikací nedostatek finančních prostředků obcí na údržbu komunikací nedostatečná kvalita železničních tratí rozdělení dopravní obsluhy území do integrovaných dopravních systémů různých krajů (IDOL, IREDO, SID) špatná až velmi špatná dopravní obslužnost nejmenších obcí veřejnou dopravou význam letních turistických autobusů nedostatek parkovacích míst hlavně v nástupních místech cestovního ruchu chybějící chodníky podél některých frekventovaných komunikací hustá síť cyklotras a pěších tras, příhodné terénní podmínky vedení většiny cyklotras po silnicích a často i v souběhu s pěšími trasami


5.3.4. Vybavenost obcí a služby Vybavenost obcí je velmi rozdílná a v některých obcích schází i nejzákladnější služby. Pouze 3 obce uvádí, že se na jejich území nenachází žádné stravovací zařízení. Jde o nejmenší obce Bílá Hlína, Koryta a Neveklovice. Nejčastějším typem stravovacího zařízení je hospoda/restaurace bez kuchyně i s kuchyní (shodně ve 20 obcích), restaurace jako součást ubytovacího zařízení v 17 obcích, rychlé občerstvení ve 13 obcích. Cukrárna je přítomna jen ve 4 největších obcích – Turnov, Mnichovo Hradiště, Sobotka a Dolní Bousov, kavárna ve 3 (Turnov, Mnichovo Hradiště, Sobotka), čajovna je jen na Hrubé Skále. Ubytovací zařízení se nachází v celkem 24 obcích MAS z 36, které se zúčastnily dotazníkového šetření. Z obcí, které se nezúčastnily dotazníkového šetření (Mohelnice nad Jizerou, Strážiště, Všeň a Žďár) neexistuje dle veřejně dostupných zdrojů ubytovací zařízení jen v Mohelnici nad Jizerou. Nejčastější je dle údajů z obcí ubytování v soukromí, které existuje v 19 obcích. Největší kapacity dosahuje v obcích Karlovice (11 zařízení s celkem 175 lůžky), Hrubé Skále (14 zařízení se 114 lůžky) a Ktové (6 zařízení se 104 lůžky). Lze předpokládat, že ne všichni pronajímatelé plní beze zbytku svoji ohlašovací povinnost a skutečný počet ubytovacích zařízení bude proto vyšší (aspoň co do počtu lůžek). Druhým nejčastěji zastoupeným typem ubytování je penzion v 15 obcích. Největší lůžkové kapacity existují v Kněžmostu (3 penziony s 200 lůžky), opět Karlovicích (4 zařízení s celkem 180 lůžky) a v Turnově (6 zařízení se 165 lůžky). Ubytovna je v 8 obcích s největší kapacitou v Turnově (104 lůžek) a Troskovicích (100 lůžek). Kemp existuje v 8 obcích a tábořiště v 7. Největší lůžková kapacita v kempech je v Mukařově s celkem 450 lůžky (polovina kapacity celé MAS!) a Mladějově se 150 lůžky. Kapacita tábořišť je největší v Kněžmostu. Hotely se nacházejí jen v 7 obcích – Hrubé Skále, Kacanovech, Libošovicích, Mnichově Hradišti, Sobotce, Troskovicích a Turnově. Největší lůžková kapacita je dle předpokladů v Turnově (4 hotely s 252 lůžky), Hrubé Skále (2 hotely se 177 lůžky) a Libošovicích (3 hotely se 110 lůžky). Celkem bylo dle údajů z obcí zjištěno v území MAS 4 020 lůžek, 497 míst pro stany a 207 míst pro karavany. Největší ubytovací kapacita se nachází v Karlovicích – 562 lůžek, 120 míst pro stany a 40 pro karavany, kde jsou ubytovací zařízení převážně lokalizována v části Sedmihorky. Následuje Turnov s 521 lůžkem, Mukařov se 450 lůžky a Hrubá Skála s 334 lůžky. V 9 obcích neexistuje žádný obchod s potravinami, z toho do 5 – Branžeže, Březiny, Kacanov, Koryt a Modřišic aspoň zajíždí pojízdná prodejna potravin. Obyvatelé 4 obcí v MAS – Dobšína, Kláštera Hradiště nad Jizerou, Neveklovic a Oseku tak musí i za základními nákupy dojíždět. Z dalších služeb lze jmenovat autoservis ve 13 a pneuservis v 10 obcích, často je pneuservis součástí autoservisu. Kadeřnictví existují v 9 obcích, nejvíce jich je v Turnově (10 provozoven) a v Mnichově Hradišti (7 provozoven). Celkově je problémem většiny obcí slabá maloobchodní síť a nejistá ekonomická situace mnoha ekonomických subjektů. Celkem 23 obcí v dotazníkovém šetření uvedlo, že se v jejich obci nachází nějaký řemeslník. V 10 obcích působí výrobci regionálních produktů, nejvíce v Turnově (10 výrobců). 12 obcí uvedlo, že na jejich území se nachází zemědělský podnik, 17 obcí uvedlo soukromé zemědělce. Ekologický zemědělský podnik a ekologické soukromé zemědělce uvádí na svém území vždy 4 obce. Výrobce potravin uvedla na svém území pouze Sobotka a výrobce biopotravin Libošovice. 54 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Pobočka České pošty funguje ve 14 obcích. Na území Turnova fungují 2 pošty. Mateřské centrum existuje jen v Ptýrově, Sobotce a Turnově. Domovy dětí a mládeže existují v Turnově a Mnichově Hradišti, obce Ktová a Markvartice tak označily i místnosti pro setkávání dětí. Hlavní závěry kapitoly Hlavní závěry lze shrnout takto: -

vysoká vybavenost stravovacími zařízeními v ubytovacích zařízeních převažují ta pro méně náročnou klientelu absence obchodů s potravinami v nejmenších obcích poměrně dobrá vybavenost obcí různými řemeslníky průměrná vybavenost sítí pošt


5.3.5. Bydlení Domovní fond Tabulka č.27: Domovní fond v MAS v roce 2011 počet domů

Σ Obec Bílá Hlína

RD

BD

47

47

Boseň

209

Branžež Březina

neobydlené domy s byty

podíl

RD

BD

podíl z celkového Σ počtu domů 15 31,91

obydlené domy - počet

Σ

RD

BD

0 100,00

0,00

204

2

97,61

0,96

70

33,49

139

133

1

95,68

0,72

65

46,76

142

137

4

96,48

2,82

25

17,61

Dobšín

115

114

0

99,13

0,00

37

32,17

78

77

0

Dolní Bousov

923

884

26

95,77

2,82

181

19,61

742

706

25

Horní Bukovina

32

32

0

139

135

1

74

69

1

117

112

4

86

82

2

95,35

2,33

21

24,42

65

61

2

Hrubá Skála

335

325

2

97,01

0,60

138

41,19

197

190

2

Chocnějovice

219

214

4

97,72

1,83

100

45,66

119

114

4

Jivina

145

139

6

95,86

4,14

28

19,31

117

111

6

Kacanovy

93

91

1

97,85

1,08

32

34,41

61

59

1

Karlovice

278

267

7

96,04

2,52

69

24,82

209

199

6

Klášter Hradiště nad Jizerou

301

286

6

95,02

1,99

46

15,28

255

243

6

Kněžmost

632

594

19

93,99

3,01

124

19,62

508

471

19

Koryta

41

40

0

97,56

0,00

15

36,59

26

25

0

Ktová

118

114

1

96,61

0,85

43

36,44

74

72

1

Libošovice

308

301

4

97,73

1,30

143

46,43

165

159

4

Loukov

85

79

3

92,94

3,53

27

31,76

58

54

3

Loukovec

107

101

3

94,39

2,80

34

31,78

73

67

3

Markvartice

332

328

2

98,80

0,60

176

53,01

156

153

2

Mladějov

284

276

3

97,18

1,06

136

47,89

148

141

3

Mnichovo Hradiště

2 005

1 803

165

89,93

8,23

253

12,62

1 748

1 554

165

Modřišice

165

164

0

99,39

0,00

38

23,03

127

126

0

50

49

1

98,00

2,00

22

44,00

28

28

0

114

111

2

97,37

1,75

54

47,37

60

57

2

Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice

39

39

0 100,00

0,00

19

48,72

20

20

0

106

104

1

98,11

0,94

45

42,45

61

59

1

Osek

84

83

1

98,81

1,19

19

22,62

65

64

1

Přepeře

54

52

1

96,30

1,85

12

22,22

42

40

1

2

Olešnice

Ptýrov

106

102

Rohatsko

87

87

Samšina

156

154

Sezemice

63

63

Sobotka

882

822

44

Strážiště

67

66

0

Troskovice Turnov

96,23

1,89

32

30,19

74

70

2

0 100,00

0,00

15

17,24

72

72

0

1

98,72

0,64

83

53,21

73

71

1

0 100,00

0,00

21

33,33

42

42

0

93,20

4,99

231

26,19

651

595

43

98,51

0,00

27

40,30

40

39

0

96,43

1,79

65

58,04

47

45

0

85,21 11,37

362

11,82

2 697

2 269

343

112

108

2

3 062

2 609

348


Všeň

236

232

2

98,31

0,85

51

21,61

185

181

2

Vyskeř

224

218

3

97,32

1,34

91

40,63

132

127

3

Žďár

539

529

6

98,14

1,11

130

24,12

409

401

5

13090 12151 675 Liberecká část 4 729 4 232 367 Středočeská 6 315 5 955 253 část Královéhradecká 2 046 1 964 55 část Česká republika 2 158 119 1 901 126 214 760

92,83

5,16

89,49

7,76

3095 934

23,64 19,75

9986 3 790

9110 3 327

662 359

94,30

4,01

1 373

21,74

4 938

4 600

249

95,99

2,69

788

38,51

1 258

1 183

54

88,09

9,95 356 933

16,54 1 800 075 1 554 794 211 252

Liberecký kraj

86,03 11,34 18 900 92,69 5,63 66 126

20,47 73 380 61 122 10 240 18,73 286 780 262 703 19 444

89,36

19,86 109 736

CELKEM MAS

Středočeský kraj

92 345 79 441 10 471 353 037 327 239 19 892

Královéhradecký 137 051 122 465 11 724 kraj

8,55 27 218

96 055 11 466

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011 Vzhledem k převažujícímu venkovskému charakteru MAS není překvapující vysoký podíl rodinných domů na celkovém domovním fondu, který převyšuje průměr za Českou republiku i všechny kraje, ve kterých MAS leží. Středočeský kraj je v tomto směru specifický, neboť jeho přirozené centrum Praha je samostatným krajem a nemůže proto výsledky ovlivnit. Pouze Turnov a Mnichovo Hradiště mají podíl rodinných domů nižší než 90 %, ve 4 malých obcích ve Středočeském kraji – Bílá Hlína, Neveklovice, Rohatsko a Sezemice - existují pouze rodinné domy. Výsledky Turnova ovlivňují výsledky za část MAS ležící v Libereckém kraji, středočeská a královéhradecká část MAS dosahují hodnot okolo 95 %. Vyšší než celorepublikový i krajské průměry je i podíl neobydlených domů na domovním fondu. V Markvarticích, Samšině a Troskovicích dokonce přesahuje 50 %, v královéhradecké části MAS dosahuje 38 %, naopak v částech MAS náležejících do zbylých dvou krajů je to okolo 20 %. Jako neobydlené jsou deklarovány domy, v nichž v době sčítání lidu nikdo nedeklaroval obvyklý pobyt. V území MAS více než 2/3 takovýchto domů je využíváno k rekreaci, ve výše zmíněných obcích vždy více než 75 %. Nejnižší podíl neobydlených domů na domovním fondu je opět v největších obcích – Turnově a Mnichově Hradišti.

Tabulka č.28: Stáří a technická vybavenost domovního fondu v MAS obydlené domy - období výstavby nebo rekonstrukce

obydlené domy - technická vybavenost

podíl z celku (%) počet celkem obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy

32 139 74 117 78 742 65 197 119 117 61

1919 a dříve 18,75 19,42 10,81 11,11 10,26 12,94 16,92 19,29 17,65 12,82 14,75

podíl z celku (%)

1920 1970

19711980

19811990

19912000

53,13 27,34 31,08 29,06 21,79 27,49 36,92 25,38 31,09 26,50 32,79

9,38 9,35 16,22 8,55 12,82 14,96 9,23 16,24 14,29 17,09 8,20

12,50 5,04 16,22 12,82 17,95 13,34 13,85 11,68 11,76 21,37 14,75

6,25 13,67 5,41 11,11 19,23 12,40 9,23 13,20 11,76 7,69 6,56


přípoj na 2001 kanalizační vodovod 2011 síť 0,00 22,30 12,16 24,79 10,26 16,44 12,31 10,66 10,08 14,53 19,67

0,00 69,06 0,00 49,57 0,00 66,17 16,92 0,00 0,00 0,00 0,00

93,75 92,09 86,49 91,45 80,77 90,30 92,31 90,86 97,48 98,29 91,80

ústřední topení

plyn 3,13 5,04 6,76 71,79 3,85 35,71 1,54 43,15 8,40 1,71 4,92

71,88 65,47 72,97 80,34 66,67 75,47 73,85 77,66 70,59 81,20 68,85

Karlovice

209

7,66

36,36

16,27

12,44

11,00

13,40

26,32

92,34

32,06

72,73


255

16,86

23,53

9,80

11,76

9,80

26,67

0,00

90,20

58,04

80,39

Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov

508 26 74 165 58 73 156 148

10,83 30,77 22,97 19,39 17,24 10,96 25,64 10,81

27,95 23,08 33,78 26,06 46,55 35,62 33,33 36,49

13,78 15,38 13,51 9,09 8,62 19,18 12,82 13,51

12,60 3,85 9,46 15,76 8,62 16,44 14,10 10,81

9,45 11,54 10,81 8,48 5,17 8,22 7,05 14,86

19,88 15,38 9,46 15,15 12,07 8,22 5,77 10,81

43,90 0,00 0,00 18,18 0,00 0,00 22,44 22,30

87,40 92,31 87,84 92,73 87,93 91,78 82,69 86,49

47,05 3,85 4,05 5,45 44,83 56,16 8,97 4,73

75,00 53,85 54,05 62,42 68,97 78,08 62,82 63,51

Mnichovo Hradiště

1 748

11,56

31,81

20,88

14,19

9,84

10,35

70,71

93,02

75,74

79,00

Modřišice

127

18,11

32,28

13,39

8,66

8,66

18,11

0,00

94,49

64,57

81,10

28

28,57

28,57

7,14

10,71

7,14

14,29

0,00

89,29

0,00

67,86

60 20 61 65 42 74 72 73 42 651 40 47 2 697 185 132 409 9986

3 790

18,33 50,00 18,03 16,92 21,43 17,57 5,56 9,59 26,19 16,74 22,50 27,66 10,86 18,92 11,36 10,76 13,37 12,40

38,33 20,00 22,95 26,15 45,24 16,22 36,11 34,25 40,48 25,81 27,50 12,77 38,56 27,03 29,55 33,50 32,24 35,91

1,67 10,00 21,31 13,85 9,52 10,81 0,00 13,70 9,52 21,35 12,50 10,64 17,06 13,51 17,42 17,60 16,22 16,46

10,00 5,00 8,20 9,23 9,52 13,51 5,56 6,85 14,29 15,51 15,00 8,51 12,05 16,76 12,88 13,20 12,89 12,08

8,33 10,00 14,75 12,31 2,38 13,51 8,33 17,81 7,14 9,37 10,00 14,89 9,94 4,32 10,61 9,54 10,11 9,97

13,33 5,00 9,84 20,00 11,90 24,32 43,06 15,07 2,38 8,14 12,50 14,89 8,90 14,59 12,12 13,69 12,48 10,21

0,00 0,00 0,00 70,77 0,00 0,00 69,44 9,59 0,00 64,36 0,00 0,00 83,76 35,68 29,55 0,00 51,61 63,83

93,33 100,00 93,44 89,23 97,62 90,54 90,28 87,67 95,24 91,09 85,00 87,23 93,70 88,65 87,88 93,64 91,52 92,82

3,33 5,00 1,64 6,15 14,29 2,70 56,94 2,74 4,76 10,29 0,00 4,26 77,01 53,51 3,79 55,01 49,69 63,96

61,67 50,00 63,93 67,69 52,38 66,22 76,39 60,27 52,38 65,90 65,00 59,57 79,76 74,59 59,85 79,95 74,70 77,18

4 938

13,16

30,36

15,86

13,22

10,19

14,82

43,84

91,66

49,33

75,86

1 258

17,09

28,54

16,93

13,99

10,25

10,10

45,31

89,43

8,19

64,55

1 800 075

73 380 286 780

12,83 22,57 13,32

34,65 28,11 31,96

14,96 13,20 13,15

11,87 12,31 10,31

10,94 10,02 11,10

12,19 10,83 17,12

61,11 46,66 57,79

92,00 91,16 90,08

60,47 45,57 47,85

80,57 74,22 79,57

109 736

15,01

33,12

15,72

12,87

10,56

10,42

55,20

92,17

48,20

74,66

Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice Sobotka Strážiště Troskovice Turnov Všeň Vyskeř Žďár CELKEM MAS Liberecká část Středočeská část Královéhradecká část Česká republika Liberecký kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj

Zdroj: ČSÚ Stáří domovního fondu v MAS je plně srovnatelné s průměrem za celou Českou republiku. Ve srovnání s Libereckým krajem je zde výrazně nižší podíl nejstarších domů postavených do roku 1919. V obci Rohatsko je průměrné stáří trvale obydlených domů jen 31,8 roku, protože 43 % domovního fondu bylo postaveno až po roce 2001! Naopak v obci Neveklovice je průměrné stáří domů 79,5 roku, protože 50 % domů bylo postaveno do roku 1919. Nejvyšší podíl domů, postavených v posledních 20 letech nalezneme v malých obcích blízko Mnichova Hradiště – Ptýrov, Klášter Hradiště nad Jizerou, Boseň, Březina, a dále ve 3 obcích na Jičínsku - v Rohatsku (u Dolního Bousova), Oseku (u Sobotky) a Samšině. 58 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Graf č.10: Věková struktura domovního fondu v MAS a jejích částech v roce 2011 a srovnání s kraji a Českou republikou 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1919 a dříve 1920 - 1970

1971 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2000

2001 - 2011

období výstavby nebo rekonstrukce

CELKEM MAS

Liberecká část



Česká republika

Liberecký kraj

Středočeský kraj



Technická vybavenost domovního fondu je nejlepší v největších obcích – Turnově a Mnichově Hradišti, kde je nejvíce domů napojených na kanalizaci a plyn. Ve všech obcích je na vodovod napojeno aspoň 80 % obydlených domů. V Turnově a Mnichově Hradišti společně s několika malými obcemi nalezneme nejvíce domů připojených na ústřední topení. Plynofikováno je celkem 15 obcí, v některých dalších obcích jsou některé domy zásobovány plynem ze zásobníků. Podíl domů připojených na vodovod, kanalizaci, plyn a ústřední topení je srovnatelný s kraji, v nichž MAS leží, ale vždy nižší, než je průměr za celou Českou republiku. Připojenost na kanalizaci je zcela srovnatelná ve středočeské a královéhradecké části MAS, vyšší je díky Turnovu v liberecké části. Připojení na plynovod je v královéhradecké části MAS velmi malé, i v největším sídle Sobotce je jen 10 %. Důležité je poznamenat, že počty domů připojených na vodovod a kanalizaci nemusí souhlasit s obcemi, jež jsou vybaveny vodovodem a kanalizací v kapitole 5.3.2. Jako připojené byly totiž v rámci sčítání lidu, domů a bytů deklarovány i domy připojené vodovodní přípojkou na domovní studnu nebo kanalizační přípojkou na domovní čistírnu odpadních vod. V případě vodovodu to platí pro obec Březina, v případě kanalizace pro obce Libošovice, Markvartice, Mladějov, Všeň a Vyskeř.


Bytový fond Tabulka č.29: Charakteristiky bytového fondu v MAS počet obydlených bytů

podíl

rodinné domy

rodinné bytové domy domy

celkem obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice Sobotka Strážiště Troskovice Turnov Všeň Vyskeř Žďár CELKEM MAS

bytové domy

z kotelny mimo dům

energie k vytápění uhlí, koks, plyn elektřina dřevo uhelné brikety 52,78 2,78 16,67 16,67 40,12 1,85 18,52 25,31 47,13 2,30 11,49 22,99 5,56 65,97 12,50 10,42 41,86 0,00 13,95 26,74 27,00 31,22 18,35 11,39 46,15 1,28 10,26 29,49 30,67 27,56 6,67 23,56 50,64 2,56 10,26 31,41 61,84 0,66 15,13 17,76 41,43 1,43 11,43 40,00 26,28 23,89 18,09 18,43

36 162 87 144 86 948 78 225 156 152 70 293

36 154 78 118 85 765 71 217 140 129 65 229

0 4 4 25 0 138 5 3 15 23 4 60

100,00 95,06 89,66 81,94 98,84 80,70 91,03 96,44 89,74 84,87 92,86 78,16

0,00 2,47 4,60 17,36 0,00 14,56 6,41 1,33 9,62 15,13 5,71 20,48

5,56 1,85 0,00 0,00 2,33 0,84 1,28 0,89 0,00 1,32 0,00 1,71

302 679 27 81 190 72 100 171 192

270 546 27 74 176 62 79 165 157

25 106 0 6 13 8 17 5 31

89,40 80,41 100,00 91,36 92,63 86,11 79,00 96,49 81,77

8,28 15,61 0,00 7,41 6,84 11,11 17,00 2,92 16,15

1,99 8,84 3,70 0,00 0,00 0,00 4,00 2,34 1,56

10,26 18,41 37,04 40,74 45,79 16,67 19,00 52,05 46,88

50,66 39,76 0,00 0,00 0,00 36,11 37,00 1,17 0,52

10,60 9,13 7,41 28,40 14,74 13,89 6,00 7,60 15,10

16,56 12,22 40,74 19,75 28,95 22,22 23,00 28,07 25,52

3 219 154

1 774 153

1 408 0

55,11 99,35

43,74 0,00

19,20 2,60

5,75 11,69

57,53 58,44

4,19 10,39

3,63 11,04

33 66 21 74 73 52 84 81 83 43 927 46 50 6 048 223 165 477 16 170

33 60 21 69 68 47 78 81 77 43 681 45 48 2 762 211 151 457 10 502

0 5 0 4 5 4 4 0 5 0 205 0 0 3 183 9 11 17 5 352

100,00 90,91 100,00 93,24 93,15 90,38 92,86 100,00 92,77 100,00 73,46 97,83 96,00 45,67 94,62 91,52 95,81 64,95

0,00 7,58 0,00 5,41 6,85 7,69 4,76 0,00 6,02 0,00 22,11 0,00 0,00 52,63 4,04 6,67 3,56 33,10

0,00 0,00 4,76 1,35 0,00 1,92 3,57 4,94 1,20 0,00 3,56 4,35 2,00 30,87 0,90 0,61 0,84 16,36

42,42 28,79 57,14 39,19 53,42 61,54 25,00 17,28 34,94 41,86 39,37 32,61 42,00 4,51 21,97 33,94 26,00 16,31

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,85 1,19 38,27 2,41 2,33 6,69 0,00 2,00 47,64 47,53 0,00 42,35 38,69

12,12 12,12 9,52 16,22 19,18 17,31 21,43 8,64 16,87 18,60 25,35 4,35 20,00 4,63 4,93 16,36 10,48 8,91

30,30 51,52 23,81 32,43 15,07 11,54 39,29 17,28 36,14 30,23 15,64 45,65 18,00 3,01 14,80 36,97 14,47 10,09


Liberecká část Středočeská část Královéhradecká část Česká republika Liberecký kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj

7 383 7 151

3 280 1 808

53,89 72,70

44,43 25,28

25,50 10,10

8,86 17,97

43,49 41,64

6,16 9,12

6,46 11,42

1 636 1 324 264 4 104 635 1 795 065 2 257 978 171 328 73 080 95 032 482 860 292 325 184 092

80,93 43,73 42,66 60,54

16,14 55,01 55,47 38,13

2,51 33,26 30,91 21,79

42,73 8,19 12,20 16,32

4,10 34,59 28,48 32,84

20,35 6,21 8,71 10,64

20,66 6,95 7,88 6,89

52,07

46,41

26,35

13,24

31,81

10,71

8,25

215 277

3 979 5 199

112 087

99 915

Zdroj: ČSÚ I u obydlených bytů se vzhledem k venkovskému charakteru oblasti projevuje vysoký podíl bytů v rodinných domech na celkovém bytovém fondu. Nejvyšší podíl bytů v bytových domech je zcela logicky v největších obcích – v Turnově přes 52 % a v Mnichově Hradišti téměř 44 %. Přes pětinu bytového fondu tvoří byty v bytových domech i v Sobotce a Karlovicích. Pouze v 11 obcích MAS je podíl bytů v bytových domech větší než 10 %. Významné rozdíly existují nejen mezi obcemi, ale i mezi částmi MAS v jednotlivých krajích. Graf č.11: Vývoj podílu trvale neobydlených bytů využívaných k rekreaci mezi lety 2001 a 2011 %

80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2001

2011

CELKEM MAS

Liberecká část



Česká republika

Liberecký kraj

Středočeský kraj


Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Nadprůměrné je v MAS využití neobydlených bytů k rekreaci (43,8 %), v České republice to bylo 26 %, v krajích Středočeském a Královéhradeckém 33 resp. 34 %, v Libereckém 42 %. V roce 2001 byl však v MAS tento podíl 67 %! Podíl neobydlených bytů využívaných k rekreaci se v průběhu 10 let významně snížil ve všech sledovaných územích. Mezi jednotlivými obcemi ale existují velké rozdíly. V Branžeži a Troskovicích je podíl neobydlených bytů využívaných k rekreaci přes 80 % (!), naopak v Samšině jen 6 %. Nízké jsou podíly i v Turnově a Mnichově Hradišti (21 resp. 24 %), což není vzhledem k městskému charakteru těchto sídel překvapivé. 61 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Nejvýznamnějším zdrojem vytápění v MAS je plyn, významné pozice mají ale i centrální vytápění (zdroj z kotelny mimo dům) a uhlí. Mezi jednotlivými obcemi ale existují významné rozdíly. Vysoký podíl bytů vytápěných plynem je opět v největších obcích – Turnově a Mnichově Hradišti, ale i v menších dobře plynofikovaných obcích – Březina, Modřišice, Klášter Hradiště nad Jizerou apod. Vytápění z kotelny mimo dům má větší význam pouze v Turnově a Mnichově Hradišti (30 resp. 19 %), kde je naopak mizivé množství bytů vytápěno uhlím. Vytápění uhlím, jakožto nejméně ekologický způsob vytápění nadále zůstává dominantní v mnoha venkovských obcích, když ve 24 obcích MAS ze 40 jde o nejrozšířenější způsob vytápění. V Jivině a Přepeřích je uhlím vytápěno více než 60 % bytů. V 6 obcích je nejrozšířenější vytápění dřevem, nejvýrazněji v Mukařově a Strážišti (51 resp. 45 %).

Tabulka č.30: Právní důvod užívání bytu a průměrná plocha bytu na osobu Průměrná plocha bytu na osobu s obvyklým 2 pobytem (m )

právní důvod užívání bytu

obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek

ve vlastním domě 88,89 77,78 71,26 68,75 74,42 66,24 66,67 74,67 66,67 73,68 77,14 61,43

jiné v osobním bezplatné nájemní družstevní vlastnictví užívání bytu 0,00 5,56 2,78 0,00 0,00 7,41 6,79 0,00 4,60 8,05 3,45 0,00 6,25 6,25 4,86 7,64 0,00 8,14 1,16 0,00 7,59 4,64 10,02 2,74 3,85 5,13 10,26 0,00 0,44 9,78 4,89 0,00 0,64 14,10 10,90 1,28 5,92 7,24 3,95 5,92 1,43 5,71 5,71 2,86 3,07 11,95 16,72 2,05

jiný důvod rodinné bytové celkem užívání domy domy bytu 38,8 38,8 0,00 34,2 34,6 13,2 0,62 45,7 44,1 22,3 2,30 37,5 39,7 26,8 1,39 34,0 34,0 1,16 35,0 36,4 29,5 0,95 37,8 38,8 26,6 5,13 37,3 37,3 56,9 3,11 41,2 43,8 16,6 3,85 35,6 38,2 20,4 1,32 37,3 37,3 33,9 2,86 36,5 38,9 27,2 0,34

73,84 66,13 88,89 71,60 71,05 65,28 67,00 73,68 68,23

0,99 5,15 0,00 0,00 3,16 0,00 0,00 2,34 7,81

7,28 7,95 7,41 8,64 9,47 11,11 7,00 8,19 7,29

9,27 6,92 0,00 7,41 4,74 13,89 16,00 5,85 2,08

0,33 5,01 0,00 6,17 1,58 0,00 2,00 0,00 6,25

0,99 1,18 0,00 0,00 1,58 0,00 0,00 1,75 0,00

46,60 82,47

13,39 0,00

3,79 8,44

19,04 2,60

10,03 0,00

1,18 1,30

81,82 81,82 85,71 70,27 78,08

0,00 4,55 0,00 0,00 2,74

9,09 4,55 14,29 10,81 5,48

6,06 1,52 0,00 5,41 2,74

0,00 0,00 0,00 1,35 2,74

0,00 0,00 0,00 0,00 1,37


34,4

35,7

23,3

35,1 35,5 36,7 39,4 44,0 35,8 34,8 36,1

37,1 35,5 37,2 40,4 46,1 37,2 34,9 35,5

23,3 34,2 21,6 30,7 32,8 35,3 39,9

33,5

36,3

30

37,9

37,9

-

35,1

35,1

-

43,3 41,0 35,5 37,9

43,8 41,0 35,6 37,6

35,7 34 42,7

Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice Sobotka Strážiště Troskovice Turnov Všeň Vyskeř Žďár CELKEM MAS Liberecká část Středočeská část Královéhradecká část Česká republika Liberecký kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj

76,92 79,76 82,72 80,72 74,42 60,63 78,26 72,00 36,03 78,48 69,70 80,50 52,79 42,58

7,69 0,00 0,00 6,02 0,00 8,41 0,00 0,00 17,72 2,24 4,24 1,05 11,03 14,83

9,62 8,33 6,17 4,82 6,98 7,12 8,70 8,00 5,04 5,83 7,27 8,81 5,88 5,73

5,77 4,76 2,47 0,00 9,30 13,92 0,00 8,00 21,76 6,73 4,24 3,14 15,26 19,23

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,16 0,00 0,00 11,67 0,00 0,00 0,00 7,20 9,75

0,00 3,57 0,00 0,00 2,33 1,73 0,00 0,00 1,03 0,45 4,24 1,89 1,20 1,11

60,33

8,10

5,71

12,50

5,71

1,24

65,89 35,82 34,24 49,80

6,72 20,08 18,23 16,75

7,33 3,42 3,67 3,93

9,41 22,42 24,35 14,72

2,26 9,39 10,18 5,52

1,41 1,09 1,18 1,12

42,11

19,19

4,73

18,87

7,38

1,09

39,8 40,1 36,0 33,8 39,7 36,0 42,3 41,5 33,0 35,6 37,1 37,8

42 40,4 36,0 34,7 39,7 38,1 42,3 42,6 36,7 35,9 38,2 38,5

18,1 36,4 19,8 30,4 29,7 33,9 23,2 24,2

32,5 32,7 34,3

36,1 36,5 38

29,6 29,9 28,5

32,8

35,6

29,6

Zdroj: ČSÚ Vzhledem k venkovskému charakteru oblasti a vysokému podílu rodinných domů je logický vysoký podíl bytů ve vlastním domě (v 9 obcích více než 80 %, v celé MAS téměř 53 %). Průměr ČR přitom je 35 %, Libereckého kraje 34 %, ale Středočeského kraje téměř 50 %. Nájemní bydlení je nejvýznamnější v největších obcích – Turnově a Mnichově Hradišti - kde tvoří pětinu bytového fondu. Zároveň bylo v těchto městech významné množství bytů převedeno do osobního vlastnictví. Družstevní bydlení má opět kromě Turnova a Mnichova Hradiště málo významnou roli. Průměrná plocha bytu na osobu opět do značné míry odráží rozdíly v bydlení mezi městem a venkovem. Vzhledem k vyšší obytné ploše rodinných domů je proto logické, že největší je obytná plocha na osobu v obcích, kde je podíl bytů v bytových domech nulový či nepatrný – Branžež, Loukov, Mukařov, Strážiště, Troskovice. Naopak nejmenší je obytná plocha na osobu v Turnově a Mnichově Hradišti, kde je také největší podíl bytů v bytových domech. Bytová výstavba Tabulka č.31: Bytová výstavba v obcích MAS v letech 2001 - 2013

počet nově postavených bytů obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina

2008

2009 0 7 1 4

2010 0 6 2 3

2011 0 2 3 5

2012 0 3 3 4

2013 0 2 0 3


0 5 0 2

20012013 0 41 12 36

20082013 0 25 9 21

počet bytů v roce 2001 52 206 147 150

podíl nově postavených bytů na stavu z roku 2001 (%) 2001-2013

2008-2013

0,00 19,90 8,16 24,00

0,00 12,14 6,12 14,00

Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice Sobotka Strážiště Troskovice Turnov Všeň Vyskeř Žďár CELKEM MAS Liberecká část Středočeská část Královéhradecká část Česká republika Liberecký kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj

0 13 1 1 2 5 1 3

0 12 0 3 1 2 0 4

0 10 2 1 0 5 1 1

0 5 1 3 1 2 2 5

0 8 2 2 1 3 3 5

3 13 0 3 0 1 0 3

14 116 11 34 17 30 11 35

3 61 6 13 5 18 7 21

118 1 064 88 356 249 166 100 333

11,86 10,90 12,50 9,55 6,83 18,07 11,00 10,51

2,54 5,73 6,82 3,65 2,01 10,84 7,00 6,31

6 12 0 1 2 1 0 1 0

6 15 0 1 6 1 1 1 1

6 12 0 0 2 1 1 0 1

6 17 0 3 3 2 0 1 0

4 21 0 2 2 3 1 0 5

3 12 0 0 1 2 1 0 1

76 157 0 12 30 11 8 5 16

31 89 0 7 16 10 4 3 8

301 687 43 121 325 96 135 348 332

25,25 22,85 0,00 9,92 9,23 11,46 5,93 1,44 4,82

10,30 12,95 0,00 5,79 4,92 10,42 2,96 0,86 2,41

24 3

18 2

37 4

33 1

30 0

24 0

294 21

166 10

3 447 175

8,53 12,00

4,82 5,71

1 3 0 0 1 1 1 2 3 0 9 0 0 45 0 1 10 165 55 94

1 0 0 1 3 0 12 7 0 0 3 0 1 18 0 5 5 141 35 92

0 0 0 2 2 0 4 2 0 1 2 1 5 48 0 2 3 166 64 95

0 0 0 0 2 0 5 5 1 0 14 1 2 14 0 0 7 146 30 95

0 1 0 0 1 0 4 0 0 0 5 1 1 13 0 1 9 133 27 93

0 0 0 3 1 0 2 1 0 0 2 2 0 10 2 1 6 104 22 77

4 7 0 10 19 2 38 28 9 3 100 10 14 466 7 16 75 1 795 626 990

2 4 0 6 10 1 28 17 4 1 35 5 9 148 2 10 40 855 233 546

53 108 39 115 82 67 90 77 163 65 1 116 64 115 6 429 258 242 590 18 712 8 244 8 102

7,55 6,48 0,00 8,70 23,17 2,99 42,22 36,36 5,52 4,62 8,96 15,63 12,17 7,25 2,71 6,61 12,71 9,59 7,59 12,22

3,77 3,70 0,00 5,22 12,20 1,49 31,11 22,08 2,45 1,54 3,14 7,81 7,83 2,30 0,78 4,13 6,78 4,57 2,83 6,74

16 38 380 1 355 8 041

14 38 473 1 480 7 421

7 36 442 1 256 7 405

21 28 630 957 6 376

13 29 467 1 252 5 900

5 179 76 2 366 25 238 412 776 196 630 4 366 293 774 14 740 7 074 189 241 5 295 78 752 40 438 498 271

7,57 9,45 7,79 15,81

3,21 4,50 3,74 8,12

1 919

1 516

1 807

1 320

1 384

7,91

3,72

1 046

19 111

8 992

241 699

Zdroj: ČSÚ Nejvíce bytů bylo v letech 2001 – 2013 postaveno v Turnově a Mnichově Hradišti, dále pak v Kněžmostě, Dolním Bousově a Sobotce. Porovnáváme-li počet postavených bytů s původním 64 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

početním stavem bytů při sčítání v roce 2001, pak nejintenzivnější byla bytová výstavba v Ptýrově a Rohatsku, kde se počet bytů takto zvýšil o 42 resp. 36 %. Naopak v obcích Bílá Hlína, Koryta a Neveklovice nebyl v daném období postaven žádný byt, v Přepeřích 2 byty a v Sezemicích 3 byty. Velmi nízká byla intenzita bytové výstavby i v Markvarticích a Všeni. Nová bytová výstavba souvisí především s dostupností pozemků pro výstavbu, jak po stránce právní, finanční, tak i dostupností sítí. Mezi jednotlivými i sousedícími obcemi existují v intenzitě bytové výstavby značné rozdíly. Celkově lze prohlásit, že nejintenzivnější byla bytová výstavba v prstenci obcí okolo Mnichova Hradiště, naopak nejméně bytů se stavělo v některých obcích severně a západně od Mnichova Hradiště (za zmíněným prstencem s nejintenzivnější výstavbou) a východně a jižně od Sobotky. Intenzita bytové výstavby byla o něco vyšší než v Libereckém kraji a téměř stejná jako v České republice. Průměr za Středočeský kraj je deformován vysokou intenzitou výstavby okolo Prahy. Intenzita bytové výstavby v obcích ve středočeské části MAS (okres Mladá Boleslav) byla asi o 60 % vyšší než v okresech Semily a Jičín. Graf č.12: Intenzita bytové výstavby v MAS v letech 2001 - 2013 %

2000

14,00

1800 12,00 1600 10,00

1400 1200

8,00

1000 6,00

800 600

4,00

400 2,00 200 0

0,00

CELKEM MAS počet bytů

Liberecká část Středočeská část Královéhradecká část podíl bytové výstavby na stavu bytového fondu z roku 2001


Závěry kapitoly Hlavní závěry lze shrnout takto: -

vysoký podíl rodinných domů a trvale neobydlených domů na domovním fondu velké rozdíly v podílu neobydlených domů mezi jednotlivými obcemi velké rozdíly ve stáří domovního fondu mezi obcemi průměrná technická vybavenost domovního fondu 65


-

vysoké využití neobydlených bytů k rekreaci dominantním topným médiem je celkově plyn, ale v malých obcích uhlí druh vlastnictví bytů výrazně ovlivňuje vysoký podíl rodinných domů nejintenzivnější bytová výstavba v obcích okolo Mnichova Hradiště přírůstek počtu obyvatel do značné míry v souladu s intenzivní bytovou výstavbou


5.3.6. Životní prostředí Ochrana přírody Jedním z nejvýraznějších znaků území jsou zde významné přírodní hodnoty. Určující je zde hlavně existence CHKO Český ráj. CHKO se rozkládá na území 22 obcí MAS, z toho 4 obce (Branžež, Kacanovy, Libošovice, Vyskeř) leží celé na území CHKO. V rámci oblasti nalezneme i maloplošná chráněná území – 9 přírodních rezervací (Apolena, Bažantník, Bažantnice u Loukova, Hruboskalsko, Na hranicích, Podtrosecká údolí, Příhrazské skály, Údolí Plakánek a Žabakor) a 8 přírodních památek (Borecké skály, Dubolka, Libuňka, Tachovský vodopád, Trosky, V Dubech, Vrch Káčov a Vústra ). Přírodní památka Meziluží byla zrušena v roce 2013, neboť zde zanikl předmět ochrany. Na území MAS se rovněž nacházejí lokality NATURA 2000. Jsou to evropsky významné lokality Drhleny, Podtrosecká údolí, Průlom Jizery u Rakous, Příhrazské skály a Údolí Plakánek. Ve sledované oblasti rovněž existují významné krajinné prvky a památné stromy.

Odpadové hospodářství Na území MAS se nachází jediná skládka odpadů na katastru obce Klášter Hradiště nad Jizerou s projektovanou kapacitou 120 000 m3. Skládka není určena k ukládání nebezpečných odpadů. Provozovatelem je společnost Skládka Klášter s.r.o., která je v majetku obce. Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje uvádí jako předpokládané datum ukončení skládkování rok 2015. V Branžeži existovala nedokončená skládka tuhých domovních odpadů, která byla dle informací z Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje již odstraněna. Již za hranicí MAS leží významná skládka odpadů na katastru obce Košťálov, která má kapacitu 2 800 000 m3. Skládka je provozována společností Marius Pedersen a.s. Na tu se sváží komunální odpad z velké části Libereckého kraje. Rovněž za hranicí MAS leží skládka v Popovicích u Jičína, kterou provozují Technické služby města Jičína. Skládka má projektovanou kapacitu 435 000 m3. Na území MAS se nenachází žádná spalovna. Nejbližší spalovna komunálních odpadů je v Liberci s kapacitou 96 000 tun odpadu za rok. Provozovatelem je společnost Termizo a.s. vlastněná německým akcionářem MVV ENERGIE AG. V Liberci existuje rovněž spalovna nebezpečných odpadů v areálu krajské nemocnice a v Jablonci nad Nisou v areálu průmyslové zóny v Rýnovicích. Databáze kompostáren, kterou provozuje Centrum pro hospodaření s odpady, uvádí na území MAS 3 kompostárny. Kompostárnu v Březině provozuje společnost BIO-FERM s.r.o., zařízení zpracovává biologicky rozložitelné odpady a kaly z ČOV. V Dolním Bousově byla kompostárna otevřena v červnu 2013. Vybudována byla s pomocí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Odpady zde mohou odkládat pouze občané obce Dolní Bousov. Kompostárna existuje i v Turnově – Malém Rohozci, kterou provozuje firma Ing. Jan Švejkovský. Zemědělské družstvo Sever Loukovec provozuje od roku 2012 bioplynovou stanici, která vyrábí 716 kW elektřiny za hodinu. Zpracovává se chlévská mrva, kukuřičná siláž, senáž. Odpadní teplo je částečně využíváno v areálu živočišné výroby v Chocnějovicích.


Na území MAS se nachází další zařízení na likvidaci dopadů. V Mnichově Hradišti je to sběrný dvůr, v Turnově sběrný dvůr a překladiště, v turnovské části Nudvojovice je další sběrna a autovrakoviště. Z dotazníkového šetření v obcích vyplývá, že sběrné dvory existují v 8 obcích. Ve všech obcích standardně probíhá svoz odpadů buď na skládku, nebo do spalovny nejčastěji prostřednictvím velkých svozových společností. Rovněž ve všech obcích probíhá sběr nebezpečných odpadů, případně je v obci k tomuto účelu zřízen sběrný dvůr. Rozvinutý je rovněž sběr tříděného odpadu. Sklo a plasty se třídí ve všech obcích, papír v 31 obcích z 36, nápojové kartony ve 24, drobné elektro v 19 obcích a textil v 8 obcích. Velká většina obcí dotuje svoz směsného odpadu ze svého rozpočtu. Obec Troskovice vyhrála v roce 2012 8.ročník soutěže měst a obcí Libereckého kraje v třídění odpadů Zlatá popelnice. Z vyjádření aktérů v území v rámci veřejných projednání ale rovněž plyne, že v území je nedostatek sběrných dvorů a jako žádoucí se jeví posílit kapacitu a dostupnost nádob na tříděný odpad. Jako problém je spatřováno i problematické vymáhání poplatků za odpad od rekreantů, existence černých skládek, problematika velkoobjemového odpadu a vysoké poplatky za svoz odpadu (většina obcí dotuje ze svého rozpočtu). S tím souvisí i nedostatečné ekologické povědomí některých obyvatel.

Staré ekologické zátěže Plány odpadového hospodářství všech 3 krajů evidují na území MAS staré ekologické zátěže. Problémem je stáří dokumentů, které byly schváleny již v roce 2004. Ve středočeské části MAS jsou jako prioritní pro odstranění uváděny staré ekologické zátěže v Mnichově Hradišti – čistírna oděvů Jan Pícha – Beneš a v Klášteře Hradiště nad Jizerou Pivovar Klášter. Obce ve svých vyplněných dotaznících tyto zátěže neuvádí. Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje uvádí ve své databázi jako prioritní k sanaci v Turnově staré ekologické zátěže v Sklostroji (dříve Sklářské strojírny) a v Preciose. Ani město Turnov ve vyplněném dotazníku tyto zátěže neuvádí. Královéhradecký kraj vede ve své databázi tyto zátěže: Tabulka č.32: Seznam starých ekologických zátěží v části MAS v Královéhradeckém kraji Obec Dolní Bousov

Lokalita Malý Pivák

Stupeň rizikovosti 2 (vysoká)

Informace o zátěži Skládka velkého rozsahu, nebyla k dispozici žádná dokumentace. Skládka v nevhodných hydrogeologických odmínkách, nezabezpečená, nezrekultivovaná. V blízkosti skládky domovní studny. Předběžná opatření: Hydrogeologický průzkum (vč. monitorovacích vrtů), monitoring vod . Finální opatření: podle výsledků předběžné etapy Libošovice Stéblovice 3 (střední) skládka je uzavřena, ukládají se na ní kaly, probíhá monitoring Sobotka Lavice 3 (střední) skládka je rekultivována, monitoruje se Mladějov Bora 4 (nízká) zavezeno zeminou a zarovnáno, bez dalších prací Hřmenín Lom ponechání v současném stavu (stávající úpravy vyhovují) Zdroj: Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje 68 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Tabulka č.33: Seznam evidovaných starých ekologických zátěží – skládek v části MAS v Libereckém kraji Obec Karlovice

Název Lázně Sedmihorky – U lázní

Popis Skládka velmi nevhodně umístěna a je stále aktivní, bez úprav a technického zabezpečení. Info OÚ: Skládka je zavážena zeminou.

Karlovice

U Janova koutu

Skládka je po rekultivaci, ale není dokumentace, zda sanace nebo ne, na povrchu jílovitá zemina, čelo upraveno jen částečně, rizika snížena, ale nedostatek informací (není postsanační monitoring) o výsledku sanace. Nejsou k dispozici podrobnější informace.

Karlovice

Vystrkálov

Skládka svou velikostí nevýznamná, ale aktivně dochází k ukládání odpadu z dřevozpracujícího podniku v nezanedbatelné míře, možnost nebezpečí hoření a požáru, skládka nevhodně umístěna v lese. Info OÚ: Skládka je údajně zlikvidována. Nejsou k dispozici podrobnější informace.

Modřišice

Podháj

Skládka významného rozsahu, ukončena před více než 30ti lety, skládka nemá žádné technické zabezpečení a rekultivace nesplňuje platné právní normy. Nelze vyloučit, že nedochází ke kontaminaci studní. Info OÚ: Skládka je zarostlá náletovými rostlinami. Nejsou k dispozici podrobnější informace

Turnov

Pod hřbitovem

Skládka na břehu potoka, možnost rozplavování. Info MěÚ: Skládka zřejmě zlikvidována. V současné době se zde staví.

Turnov Bukovina u Turnova

Bukovina – Chocholouš, Dolánky

Skládka bezvýznamná, bylo doporučeno zabránit dalšímu černému skládkování.

Turnov – Daliměřice

Vesecko – Březový háj

Skládka vzhledem k předpokládanému vojenskému odpadu potencionálně nebezpečná.

Nejsou k dispozici podrobnější informace.

Nejsou k dispozici podrobnější informace. Turnov – Daliměřice

Vesecko – Za areálem

Skládka vzhledem k tomu, že byla používaná sovětskou armádou, potencionálně nebezpečná. Nejsou k dispozici podrobnější informace.

Turnov – Daliměřice

Vesecko – U Vepřína

Skládka potencionálně nebezpečná vzhledem k tomu, že ji využívala Sovětská armáda.


Nejsou k dispozici podrobnější informace. Turnov Mašov u Turnova

Na skládce je prokázána kontaminace podzemní vody i vody v domovních studních (od roku 1999 by již neměly být využívány jako zdroje pitné vody, neboť byl vybudován vodovod), byl doporučen podrobný HG průzkum.

Kadeřavec

Info MěÚ: Skládka byla zavezena zeminou. Zalesněna. Není provedena rekultivace dle platných norem. Rozloha cca 15 000 m2. Všeň

Lom Bořčice, U Olešnice

Skládka potencionálně vysoce riziková vzhledem k tomu, že byla používaná sovětskou armádou. Skládka je založena v bývalém pískovcovém lomu, údaje o geologických podmínkách jsou v dokumentaci ke skládce rozdílné. Info OÚ: Skládka není rekultivována. Nejsou k dispozici podrobnější informace.

Vyskeř

Stádla

Info MěÚ Turnov: Skládka údajně zlikvidována.

Zdroj: Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje

Ochrana ovzduší Tabulka č.34: 5 leté průměry z let 2007-2011 pro hlavní znečišťující látky v MAS Znečisťující látka Oxid siřičitý

Oxid dusičitý

Způsob měření Imisní limit (μg.m-3) 4.nejvyšší 24 125 hodinová koncentrace roční průměr 40

Nejvyšší hodnota (μg.m-3) Strážiště 20,7

Turnov 23,6 Mnichovo Hradiště 20,9 polétavý prach PM 10 roční průměr 40 Mnichovo Hradiště 26 Turnov 25,5 Dolní Bousov 24 polétavý prach PM 2,5 roční průměr 25 Turnov 18,9 Mnichovo Hradiště 18,6 -3 Benzopyren roční průměr 1 ng.m Mnichovo Hradiště 1,2 ng.m-3 Turnov 1,17 ng.m-3 -3 Olovo roční průměr 500 ng.m Turnov 13,3 ng.m-3 Mnichovo Hradiště 12,5 ng.m-3 -3 Arsen roční průměr 6 ng.m Turnov 1,5 ng.m-3 Mnichovo Hradiště 1,34 ng.m-3 Kadmium roční průměr 5 ng.m-3 Strážiště 0,8 ng.m-3 Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/2007-11mapy/index_CZ.html Z hlediska úrovně znečištění ovzduší patří oblast Českého ráje k místům s poměrně dobrou kvalitou ovzduší. Nejproblematičtějším polutantem je benzopyren, který vzniká jako produkt nedokonalého spalování především z automobilové dopravy ze vznětových motorů a má karcinogenní účinky. Průměrná hodnota v letech 2007-2011 překročila v Turnově a Mnichově Hradišti imisní limit. Významné negativní zdravotní účinky má rovněž polétavý prach frakce PM10 (částice do velikosti 10 mikronů = 10-5 m), který na sebe váže mnohé nebezpečné látky (těžké kovy, organické látky), které se 70 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

pak snadněji dostanou do dýchacího ústrojí. Hlavně kvůli koncentraci polétavého prachu je oblast Mnichova Hradiště a jeho nejbližšího okolí (Kněžmost, Ptýrov) řazena k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, jak ji každoročně vymezuje Ministerstvo životního prostředí. Tato oblast však zahrnuje široký pás severně od Prahy, táhnoucí se z Ústecka přes okres Mělník až na Mladoboleslavsko a Nymbursko. Ostatní škodliviny nepřekročily v letech 2007-2011 v oblasti své imisní limity.

Tabulka č.35: Hlavní místní zdroje znečištění ovzduší Zdroj znečištění Tuhé emise Stavmek s.r.o. Mnichovo Hradiště Behr Czech s.r.o. Mnichovo Hradiště

0,475

0,742

SO2 0,002

0,003

NOx

látky CO TOC

0,53 0,034 0,022

2,589

6,47 0,091

VOC

F

další

4,475 Cr – 0,006 Ni – 0,007 Zn – 18,261 0,137 0,003 HCl – 0,004

Kautex Textron Bohemia spol. s r.o. 0,005 0,005 0,573 0,095 0,019 9,241 0,032 Kněžmost PRECIOSA, a.s. - závod 0,000 0,008 0,376 0,789 0,014 0,613 04, Přepeřská, Turnov Městská teplárenská Turnov, s.r.o. - Teplárna 0,004 0,003 1,528 2,93 0,029 Výšinka 1, Turnov NEMPRA s.r.o. - kotelna 0,016 0,014 1,595 0,784 0,102 Vysvětlivky: SO2 – oxid siřičitý, NOx – oxidy dusíku, CO – oxid uhelnatý, TOC - organické látky vyjádřené jako TOC (celkový organický uhlík), VOC – těkavé organické látky, F –fluor a jeho anorganické sloučeniny, Cr- chrom a jeho sloučeniny, Ni- nikl a jeho sloučeniny, Zn – zinek a jeho sloučeniny, HCl- plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/plants/index_CZ.html Největším znečišťovatelem, ležícím přímo v území je podnik firmy Behr Czech s.r.o. v Mnichově Hradišti, který se zabývá výrobou chladičů, klimatizací a topení. Z hlediska těkavých organických látek jsou významnými znečišťovateli i podniky Kautex Textron Bohemia spol. s r.o. v Kněžmostě, který se zabývá zpracováním plastů pro automobilový průmysl a Stavmek s.r.o. z Mnichova Hradiště, který montuje zemní stroje. V Turnově jsou největšími znečišťovateli městská teplárna na Výšince a výtopna Panochovy nemocnice. Ve znečištění ovzduší se však výrazně uplatňuje i dálkový přenos emisí z nejvýznamnějších zdrojů mimo území MAS. Zásadní roli v emisích však hrají i malé zdroje znečištění, především lokální topeniště (spalování nekvalitního uhlí, případně i různých druhů odpadů) a automobilová doprava, které jsou u tuhých látek, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek zodpovědné za více než polovinu emisí.


Ochrana vod Tabulka č.36: Hodnocení povrchových vod Vodní tok

Chemický stav

Stebenka

Nevyhovující parametr Vyhovující

Libuňka

Vyhovující

Žehrovka

Vyhovující

Jizera od soutoku s Kamenicí po soutok s Mohelkou Mohelka od soutoku s Oharkou po ústí Kněžmostka

Klenice

Jizera od soutoku s Mohelkou po ústí do Labe

Nevyhovující kadmium; PNnikl, rtuť, olovo, benzopyren, indenopyren Vyhovující

Vyhovující

Potenciálně nevyhovující Olovo

Potenciálně nevyhovující nikl, benzopyren, indenopyren

Ekologický stav Fyzikálně- chemické Biologické složky složky Nevyhovující parametr Nevyhovující parametr Vyhovující Nevyhovující Celkový fosfor Vyhovující Vyhovující

Nevyhovující Bentos Nevyhovující Bentos; PN - ryby Nevyhovující Bentos; PN - ryby Nevyhovující Bentos

Významný problém nakládání s vodami

NE ANO Nedostatečné odkanalizování ANO ANO Nedostatečné čištění průmyslových odpadních vod

Nevyhovující Dusík dusičnanový

Nevyhovující Bentos; PN- ryby

NE

Nevyhovující BSK 5 Dusík dusičnanový Kyslík rozpuštěný Sírany Nevyhovující

Nevyhovující Bentos; PN - ryby

ANO Nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin

Nevyhovující

BSK 5 Dusík dusičnanový Sírany

Bentos, fytoplantkon; PN - ryby

Vyhovující

Nevyhovující

ANO Nedostatečné číštění průmyslových odpadních vod Eutrofizace Nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin ANO Nedostatečné čištění průmyslových odpadních vod

Bentos; PN - ryby

Vysvětlivky: BSK 5 – biochemická spotřeba kyslíku, PN – potenciálně nevyhovující, bentos - biocenóza zahrnující všechny živočišné (zoobentos) a rostlinné (fytobentos) organizmy obývající břeh a dno vod Zdroj: http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/files/navrhpop/WEB/index.html Z tabelárního přehledu hodnocení povrchových vod publikovaného v Plánu oblasti povodí horního a středního Labe je zřejmé, že většina vodních toků v oblasti vyhovuje z hlediska chemického stavu. Výjimkou je řeka Jizera mezi ústím Kamenice a Mohelky, která je znečištěná hlavně těžkými kovy a polycyklickými aromatickými uhlovodíky, což je způsobeno hlavně nedostatečným čištěním průmyslových odpadních vod. V tomto parametru patří tento úsek k nejznečištěnějším v celé oblasti povodí horního a středního Labe (spolu s některými úseky samotného Labe, Stěnavou na Broumovsku nebo Výrovkou na Nymbursku). Naopak z hlediska biologické složky nevyhověl žádný ze sledovaných vodních toků, což má negativní dopady hlavně na vodní biocenózu a částečně i na 72 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

ryby. Z hlediska fyzikálně- chemického složení jsou ve vodních tocích překračovány hlavně hladiny dusíku, někdy i síranů a rozpuštěného kyslíku. Jako nejproblematičtější lze hodnotit stav říček Kněžmostka a Klenice, což vyplývá hlavně z ekologicky nevhodných postupů v zemědělství v oblastech, jimiž tyto vodní toky protékají. Zároveň je však třeba poznamenat, že s nevyhovujícím ekologickým stavem (jak po stránce fyzikálně-chemického, tak po stránce biologického složení) se musí vyrovnávat většina vodních toků v povodí horního a středního Labe.

Tabulka č.37: Hodnocení podzemních vod Útvar podzemních vod

Jizerská křída pravobřežní

Chemický stav Plošné zdroje Bodové zdroje znečištění znečištění Nevyhovující Nevyhovující parametr parametr Nevyhovující Nevyhovující dusík, kys. neutral. kapacita do pH 4,5, atrazin, desethylatrazin

Jizerský coniak

Jizerská levobřežní

křída

Vyhovující

benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranthen, benzo(g,h,i)perylen, benzo(k)fluoranthen, indeno(1,2,3c,d)pyren, tetrachlorethen, kyanidy, jiné Potenciálně nevyhovující benzo(a)pyren, fluoranthen

Nevyhovující

Nevyhovující

dusík, chloridy

benzen, benzo(g,h,i)perylen, olovo, tetrachlorethen, jiné

Kvantitativní stav

Nevyhovující parametr Potenciálně nevyhovující výstavba geotermálních vrtů

Potenciálně nevyhovující těžba, výstavba geotermálních vrtů Potenciálně nevyhovující poměr odběrů k zdrojům, výstavba geotermálních vrtů

Významný problém nakládání s vodami

ANO Plošné znečištění z atmosférické depozice Staré ekologické zátěže

ANO Nevhodné využívání území

ANO Odběry a vypouštění za podmínek nízkých průtoků/nepříznivý poměr mezi odběry a základním odtokem Nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin

Zdroj: http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/files/navrhpop/WEB/index.html Rovněž stav podzemních vod nelze hodnotit jako příznivý. Problémy jsou především v útvarech jizerské křídy levobřežní i pravobřežní z důvodu znečišťování těchto podzemních vod dusíkem a různými druhy uhlovodíků. V Jizerské křídě pravobřežní byl rovněž zaznamenán významný stoupající trend znečištění kyanidy. Jako vyhovující z hlediska kvality podzemních vod lze proto hodnotit jen útvar Jizerský coniak. V oblasti čištění vod je splaškovou kanalizací vybaveno 11 obcí v oblasti. Téměř výhradně se však jedná vždy jen o hlavní část obce. K tomuto blíže viz kapitola 5.3.2. Téměř celé území leží v CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod) Severočeská křída.


Záplavová území Záplavová území jsou v MAS logicky nejvíce lokalizována podél největšího vodního toku – Jizery. V hranicích 100 leté vody leží významné části Turnova, jedná se většinou o průmyslové a sportovní plochy. V dalších lokalitách záplavové zóny 100 leté vody z Jizery, Mohelky, Kněžmostky a Mukařovského potoka někdy zasahují větší oblasti, ale nikoli obytnou zástavbu. V rámci veřejných projednání byla zmíněna nedostatečná údržba vodotečí, absence retenčních nádrží a poldrů.

Čištění vod Tabulka č.38: Čištění vod v obcích splašková kanalizace Obec Bílá Hlína

Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice

Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost

-

ANO (2002) ANO (2002) ANO ANO (2006) ANO

ANO

Koryta

-

Ktová

-

V které části obce je; Plány v krajských PRVK - ; návrh celá obec, ČOV vlastní nebo na ČOV Pivovar Klášter Boseň, Zásadka; - ; návrh Branžež, Nová Ves, ČOV vlastní část Březina ; návrh celá Březina a svoz z Honsobi - ; návrh svoz do D.Bousov D.Bousov, H.Bousov; část Horní Bukovina ; návrh ČOV vlastní - ; návrh Hrubá Skála, Doubravice, ČOV vlastní - ; návrh celá obec, ČOV vlastní Lázně Sedmihorky, autokemp, Radvánovice; Karlovice, Radvánovice, Svatoňovice, na ČOV Hrubá Skála ČOV Pivovar Klášter; návrh celá obec, ČOV vlastní Kněžmost; návrh rozšíření Kněžmost i ČOV, návrh Žantov - ; návrh celá obec, na ČOV Loukovec - ; návrh celá obec, na ČOV 74


ČOV

Q BSK 5 (m3/den) (kg/den) -

ANO

NE

52,6

23,3

ANO ANO ANO

Zájem obce budovat kanalizaci

ANO ANO

36

297

12

NE

132

NE NE ANO

-

ANO

-

ANO NE

-

NE ANO

-

ANO

ANO

375

90

NE

-

ANO

-

NE

Mnichovo Hradiště

ANO

Modřišice

-

Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek

-

Rovensko - ; návrh celá obec a ČOV vlastní - ; návrh Loukovec a ČOV vlastní - ; návrh Mladějov, Loveč, Roveň, Střeleč, ČOV vlastní Mnichovo Hradiště; návrh Veselá a rekonstrukce a intenzifikace ČOV -; návrh celá obec, na ČOV Turnov -

ANO

Celá obec;

Přepeře Ptýrov Rohatsko

ANO

Celá obec;

Samšina Sezemice Sobotka Strážiště Troskovice Turnov

ANO ANO

Libošovice Loukov

-

Loukovec

-

Markvartice Mladějov

-

-

NE NE

-

ANO

-

NE ANO

ANO

13 550 EO

813

-

ČOV Sobotka ČOV Dolní Bousov ČOV ANO

Jak již bylo zdůrazněno v kapitole 5.3.2, pouze v menší části obcí je vybudovaná kanalizační síť a vody jsou čištěny v čistírnách odpadních vod. Poměrně častá bývá existence jednotných kanalizačních sítí, které jsou ale zaúsťovány dále do vodoteče. V Plánech rozvoje vodovodů a kanalizací jsou definovány poměrně rozsáhlé plány na vybudování nových kanalizačních sítí a rozšíření těch stávajících. Tyto 75

ANO

-

Sobotka; 830 3 150 EO Turnov, Daliměříce, Hrubý 4 445 955 Rohozec, Malý Rohozec, Mašov, Nudvojovice, Pelešany; návrh Bukovina, Dolánky, Kobylka, Vazovec Všeň -; návrh celá obec a ČOV vlastní Vyskeř -; návrh Vyskeř a ČOV vlastní Žďár - -; návrh Žďár, Doubrava a ČOV vlastní Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, dotazníkové šetření


ANO

NE ANO ANO NE ANO ANO NE

NE NE ANO

NE

ANO

plány ale často naráží na omezené rozpočtové možnosti obcí. Zajímavé je, že spolu příliš nekorespondují plány uvedené v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a záměry obcí na budování kanalizace (viz tabulka výše). Návrhy a přání obcí lze často považovat jen za stadium úvah. Před realizací výstavby kanalizace musí být takový záměr obsažen v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.

Ochrana půdy Graf č.13: Rozdělení půdy v MAS a jejích částech v roce 2013 a srovnání s Českou republikou MAS KHK část SČK část LK část ČR

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

Trvalé travní porosty Lesní pozemky

Vysvětlivky: MAS – Obecně prospěšná společnost pro Český ráj- MAS Český ráj a Střední Pojizeří, KHK část – část MAS ležící v Královéhradeckém kraji, SČK část- část MAS ležící ve Středočeském kraji, LK část – část MAS ležící v Libereckém kraji, ČR – Česká republika Do zemědělské půdy se řadí orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty, do nezemědělské půdy lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy. Chmelnice a vinice nejsou vzhledem k jejich neexistenci v MAS a nepatrným podílům v Libereckém kraji a ČR (do 0,25 %) do sledování zahrnuty. Zdroj: ČSÚ

Území MAS má celkově větší podíl zemědělské půdy (62,5 %) a nižší podíl lesní půdy (26,7 %), než činí průměr za celou ČR. Orná půda zabírá asi 45 % celkové rozlohy území, což je asi o pětinu více než celostátní průměr 38 %. Vyšší je rovněž podíl ovocných sadů (2,5 %, v ČR 0,6 %) a zahrad (2,8 %, v ČR 2,1 %). Mezi jednotlivými obcemi však existují obrovské rozdíly, které vyplývají z charakteru krajiny, v níž obce leží. Obce Bílá Hlína a Kacanovy mají podíl orné půdy nižší než 5 %, neboť velká většina rozlohy připadá na lesní půdu (u Bílé Hlíny více než 90 %!) bývalého vojenského prostoru Ralsko resp. Českého ráje v případě Kacanov. Vysoký podíl lesní půdy mají i další obce ležící na okraji těchto velkých lesních komplexů.


Naopak největší podíl orné půdy nalezneme u obcí Rohatsko a Přepeře v okolí Dolního Bousova, tedy v úrodné zemědělské krajině. Nejvyšší podíl ovocných sadů mají obce Boseň a Koryta na Mnichovohradišťsku (19 resp. 11 %). Významný je podíl vodních ploch u obcí Březina (rybník Žabakor) a Branžež (Komárovský rybník). Nejvyšší podíl zastavěných a ostatních ploch (ostatní dopravní plochy, sídelní zeleň, sportoviště, hřbitovy, plochy pro kulturu, manipulační plochy) nalezneme logicky u největších sídel – Turnova a Mnichova Hradiště, ale poněkud překvapivě i u obcí Březina (část plochy letiště) a Mladějov. Podíl trvalých travních porostů v oblasti je mírně podprůměrný, největší podíl těchto ploch nalezneme v obcích Olešnice, Loukov a Mohelnice nad Jizerou. V poslední době stále více diskutovaným problémem se dnes rovněž stává celkový úbytek zemědělské půdy ve prospěch zastavěných ploch. Ze srovnání rozdělení půdy v jednotlivých obcích i celé MAS mezi lety 1995 a 2013 vyplývá, že i zde k tomuto trendu dochází, ale naštěstí nemá takovou dynamiku, jako v jiných oblastech. Zemědělské půdy zde mezi sledovanými lety ubylo o 0,51 procentního bodu, orné půdy o 1,08 procentního bodu, v absolutním vyjádření jde o 207 ha u zemědělské a 432 ha u orné půdy. Jen za rok 2013 ale ubylo 19 ha zemědělské a 22 ha orné půdy. Mezi jednotlivými obcemi však existují obrovské rozdíly. Orné půdy přibylo pouze v 6 obcích, ubylo v 33 obcích. Zcela se zde vymyká obec Přepeře na Mnichovohradištsku, kde podíl orné půdy stoupl z 65 % na téměř 85 % (nárůst o 62 ha). Nárůst podílu orné půdy u obce Březina je způsoben změnou celkové rozlohy obce, kde 100 ha půdy bylo převedeno do obce Mnichovo Hradiště, což má na sledování změn zásadní vliv. Největší úbytek orné půdy proběhl ve Všeni a Korytech (okolo 6 procentních bodů). Pozitivním zjištěním je, že největší nárůst nebyl u půdy zastavěné (absolutně o 40 ha) ani u ostatních ploch (o 35 ha). Nejvíce vzrostla plocha lesní půdy (o 124 ha), následují louky a pastviny (o 106 ha) a ovocné sady (o 104 ha). Tento vývoj má řadu příčin, nejvýznamnějšími jsou zřejmě přesuny půdy související s dotacemi z Programu rozvoje venkova (agroenvironmentální opatření, zalesňování zemědělské půdy), ale i se situací po rozpadu JZD (Jednotných zemědělských družstev), kdy některé plochy půdy zůstaly ležet ladem, protože se o ně neměl kdo starat a postupně tak byly přeřazeny z kategorie orné půdy např. do kategorie trvalých travních porostů (louky a pastviny). Poněkud překvapivý je růst rozlohy ovocných sadů, je však třeba dodat, že významnější nárůst těchto ploch se týká jen 5 obcí – Kněžmostu, Sobotky, Libošovic, Bosně, Mnichova Hradiště. V rámci veřejných projednání byly zmíněny některé problémy související s hospodařením v krajině. Těmi jsou nešetrná těžba dřeva v lesích, jež ničí lesní cesty. Nevyhovující je rovněž věková a druhová skladba hospodářských lesů. Negativně je rovněž vnímán rozvoj intenzivního sadovnictví. Údržba krajiny se ale postupně zlepšuje. Špatný je v některých případech stav sídelní zeleně. Pozitivní je zavádění environmentální výchovy a osvěty do školní výuky a činnost dalších subjektů v této oblasti (především Středisko ekologické výchovy Český ráj v autokempu Sedmihorky).

Energetika Dle celkového počtu připojených bytů je nejvýznamnějším zdrojem vytápění plyn, který hraje nejvýznamnější roli v největších sídlech. V malých venkovských obcích zůstává nejvýznamnějším zdrojem nadále uhlí. Blíže viz kapitola 5.3.5.


V oblasti se nenachází žádný významný energetický zdroj, oblast je závislá na dodávkách elektřiny. Existuje zde ale řada obnovitelných zdrojů energie, blíže viz kapitola 5.3.2. Nejbližší transformovnou z napětí 400 kV a 220 kV je transformovna Bezděčín, ležící u Hodkovic nad Mohelkou mimo území MAS. Přes území prochází dvě hlavní větve elektrického vedení o napětí 110 kV – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – Bezděčín a Bezděčín – Staré Město u Jičína.

Hlavní závěry kapitoly Hlavní závěry lze shrnout takto: - významné přírodní hodnoty na značné části území - existence CHKO Český ráj (ochrana přírody, ale i určitá omezení pro rozvoj obcí) - požadavek na rozšíření infrastruktury pro odpadové hospodářství, vč. třídění odpadů - existence starých ekologických zátěží, míra negativního vlivu ale není známa - poměrně dobrá kvalita ovzduší, zhoršují ji lokální topeniště a spalování nekvalitních tuhých paliv - nevyhovující kvalita povrchových i podzemních vod (těžké kovy, uhlovodíky, dusík, sírany, kyanidy) - nedostatečná údržba vodotečí, absence retenčních nádrží a poldrů - nedostatečné odkanalizování obcí - plány na rozvoj vodohospodářské infrastruktury v Plánech rozvoje vodovodů a kanalizací nekorespondují se skutečnými přáními a potřebami obcí - znatelný převod orné půdy na půdu lesní, louky a pastviny a ovocné sady


5.3.7. Život v obcích - spolky, kulturní a sportovní vybavenost a aktivity, sociální, zdravotní služby apod. Kultura Nejdostupnějším kulturním zařízením je knihovna, která je v provozu ve 26 obcích ze 36, které vyplnily dotazník. Ze 4 zbylých obcí není knihovna ve Strážišti a ve Žďáru, který je tak největší obcí bez knihovny. Ze 40 obcí v MAS tak knihovna není ve 12 obcích, což lze považovat za vysoký počet, byť v sídelní struktuře MAS převažují velmi malé obce. Dle vyjádření aktérů v území je zde málo aktivních knihovníků. Zcela bez kulturních zařízení je 5 obcí – Boseň, Branžež, Neveklovice, Osek a Rohatsko. V Horní Bukovině, Korytech, Loukově, Samšině a Olešnici je jediným kulturním zařízením knihovna. Poměrně běžná jsou kulturní zařízení typu kulturní/společenský dům/společenský sál, kterými disponuje 23 z 36 obcí. Tato zařízení jsou většinou hlavním místem pro setkávání občanů a pořádání různých kulturních a sportovních akcí. V Bílé Hlíně, Loukovci a Mukařově je kulturní dům jediným zařízením pro kulturní vyžití v obci. Muzea, expozice a arboreta nalezneme v 8 obcích. Jediným arboretem je Bukovina v části Karlovic Sedmihorky.

Tabulka č.39: Přehled muzeí v MAS Obec Hrubá Skála Klášter Hradiště nad Jizerou Mnichovo Hradiště Sobotka

Název muzea Motomuzeum Borek Malé pivní muzeum pivovaru Klášter Muzeum města Muzeum a archiv Fráni Šrámka Zdroj: internetové stránky obcí

Obec Název muzea Troskovice Muzeum panenek a medvídků Turnov Muzeum Českého ráje Galerie Granát

Kino hraje pouze v Turnově a Mnichově Hradišti, v Turnově je i letní kino. Divadelní sál existuje v Turnově, Mnichově Hradišti a Sobotce. Multikino neexistuje v oblasti žádné. Střediska pro volný čas dětí a mládeže existují jen v Turnově a Mnichově Hradišti. Podobného typu jsou prostory určené dětem a mládeži v Markvarticích v částích Příchvoj, Rakov a Markvartice. Celkově lze říci, že vybavenost kulturními zařízeními je hlavně v malých obcích nedostatečná, schází prostory pro setkávání občanů. Do oblasti kultury a společenského vyžití lze zařadit i církev. Ta se ale většinou na kulturním životě v obcích nepodílí dostatečně, míra zapojení často závisí na konkrétní osobě faráře. Hendikepem je rovněž špatný až havarijní technický stav některých kostelů. Z kulturních spolků jsou nejčastější organizace myslivců (v 19 obcích). Vyskytují se i organizace rybářů, zahrádkářů. Dechové kapely nebo jiná hudební uskupení existují v 6 obcích, divadelní spolek a pěvecký spolek ve 4 obcích. V Turnově a Mnichově Hradišti existují všechny 3 druhy těchto kulturních 79 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

spolků. Sdružení dobrovolných hasičů neexistují pouze v nejmenších obcích Bílá Hlína, Neveklovice a Ptýrov. Prakticky všechny obce pořádají pravidelně kulturní akce místního významu. Mezi nejčastější patří plesy, různé zábavy a sousedská posezení, diskotéky, pořádání dětských dnů, pálení čarodějnic, mikulášská nadílka, masopustní průvody, akce pro seniory. Přesto je možnost kulturního vyžití v malých obcích nízká. Některé akce svým významem přesahují hranice regionu. K takovým bezesporu patří festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. V Turnově mívá zastávku hudební Dvořákův festival, původně existující pod názvem Dvořákův Sychrov (konal se již 58.ročník!). Do Dolánek u Turnova se z Frýdštejna přesunul festival Folková noc (již 28 ročníků), v novém působišti došlo k rozšíření o další žánry. Oblibu u návštěvníků si za 4 ročníky získal festival Sedmihorské léto, kdy se v několika termínech od května do srpna představují hudební interpreti různých žánrů. V přírodním amfiteátru v předhradí hradu Valečova na území obce Boseň se pravidelně pořádá Valečovské kulturní léto, což je cyklus koncertů různých interpretů.

Sport Pouze obce Boseň, Dobšín, Koryta a Neveklovice neuvádí na svém území žádné sportovní zařízení. Nejrozšířenější jsou dětská hřiště ve 24 obcích, víceúčelová hřiště v 21 obcích, fotbalová hřiště a tenisové kurty v 16 obcích, tělocvičny a nohejbalová hřiště ve 12 obcích. Hřiště mohou sloužit pro více druhů sportů (volejbal, nohejbal, tenis), mohou tedy být řazeny do více kategorií. Koupaliště uvádí v dotaznících 7 obcí, kluziště 3 obce. Krytý bazén je jen v Turnově, stadion v Turnově, Mnichově Hradišti a Sobotce. Negativně je veřejností vnímán špatný technický stav některých sportovišť (týká se i sportovišť u škol) a jejich nedostatek v některých obcích. Nejběžnějšími sportovními oddíly v obcích jsou místní sdružení Sokola, které se věnují různým druhům sportů. Na území Turnova jsou 3 sdružení Sokola. Sportovní oddíly nebo Sokol nejčastěji hrají fotbal (v 9 obcích) a tenis (v 6 obcích). Florbal a hokej se hraje ve 3 obcích. K tradičním sportovním akcím patří hasičské soutěže, turnaje ve fotbale, nohejbale, volejbale, stolním tenise, tenise až po různé turistické pochody a běžecké závody, pořádají se i soutěže v jezdectví. Nejvýznamnější sportovní akcí v MAS je atletický Memoriál Ludvíka Daňka v Turnově. Tradici 21 ročníků má za sebou běžecký závod Mnichovohradišťská pětadvacítka. Zajímavostí je pořádání Mistrovství ČR v autokrosu v Dolním Bousově a Mistrovství ČR v parkurovém skákání v Ptýrově.

Problémy a trendy v kulturním, sportovním a společenském vyžití Na veřejných besedách byly uvedeny i některé negativní trendy, jimiž jsou nedostatek volnočasových aktivit (kulturních i sportovních) pro děti a mládež a malá podpora jejich rodičů, nedostatek sponzorů a s tím související i nedostatek financí na pořádání různých akcí. Negativně je hodnocena nepřehlednost finančních zdrojů a administrativní složitost jejich využití. Jednotlivé spolky nemají dostatek kvalifikovaných osob pro tuto činnost. Jednotlivé obce však přispívají na provoz spolkům na


svém území. Dle vyjádření občanů v území se rovněž organizaci volnočasových aktivit věnuje většinou na dobrovolné nezištné bázi stále stejný omezený okruh osob, některé akce doslova stojí a padají s jednou konkrétní osobou. Většina občanů zůstává pasivní. Někde tak dochází i k paradoxní situaci, kdy zázemí pro pořádání akcí existuje, ale náplň schází. Na druhé straně se postupně obnovuje pořádání některých tradičních akcí. S občanskou pasivitou souvisí i někdy nedostatečná propagace regionu, jeho kulturních, sportovních a společenských akcí. Řada budov ve veřejném zájmu (netýká se jen kulturních zařízení, ale i např. budov obecních úřadů, škol) trpí značnou podinvestovaností (zchátralé vnitřní vybavení a rozvody) a jejich provoz je značně nehospodárný, budovy jsou rovněž nedostatečně využity. Není dostatečně řešeno správcovství budov a při rekonstrukcích budoucí vysoké náklady na provoz. Stav některých veřejných prostranství je často výsledkem zanedbané údržby, ale i chybějícího koncepčního řešení jejich rozvoje. Problémem jsou nedostatečné nebo poničené vybavení, vandalismus, znečišťování veřejných prostor, nekontrolovaný výlep plakátů a reklam. Součástí návsí řady obcí jsou betonové požární nádrže, které jsou rovněž poničené. Na druhou stranu řada veřejných budov i prostranství prošla v minulých letech rekonstrukcí.

Sociální oblast Zařízení v oblasti sociální péče jsou logicky umisťována do největších sídel. Z tohoto trendu se vymykají 2 domy s pečovatelskou službou v Karlovicích a domov pro seniory v Libošovicích. Domy s pečovatelskou službou jsou kromě Karlovic i v 5 největších obcích oblasti (Turnov, Mnichovo Hradiště, Sobotka, Dolní Bousov, Kněžmost). Mateřské či rodinné centrum nalezneme ve 4 obcích – Turnově, Mnichově Hradišti, Sobotce a Ptýrově. V Turnově je navíc i denní stacionář pro seniory a domácí hospic a sociální poradna (ta je i v Mnichově Hradišti). 9 obcí udává, že na jejich území funguje rozvoz obědů, dá se ale předpokládat, že tato služba je rozšířena mnohem více. V celé MAS neexistuje žádný dětský domov, nízkoprahové centrum nebo ústav sociální péče pro mládež. Slabou vybavenost sociálními službami je možné do budoucna kompenzovat poskytováním terénních služeb přímo v domácnostech klientů, což je i dnešní trend rozvoje sociálních služeb. Dle vyjádření aktérů v území se sociální služby v oblasti potýkají s některými problémy a nedostatky. Významným problémem je nastavení systému sociálních služeb, neboť financování i poskytování služeb je roztříštěno do více zdrojů. Zákon rovněž umožňuje zřizování nových poskytovatelů i u dostatečně pokrytých služeb. V území chybí pobytová i terénní odlehčovací péče a terénní sociální služby pro rodiny s dětmi. Rovněž zde není dostatek prostředků na dopravní náklady na terénní pečovatelskou službu. Jako hendikep je pociťována absence některých sociálních zařízení. Těmi jsou domov se zvláštním režimem (pro psychotiky, osoby se závislostmi a demencí), azylové bydlení, nízkoprahová centra a kapacity pro umístění bezdomovců (hlavně mužů). Pociťován je i nedostatek sociálních bytů a nedostatečná je informovanost o službách pro závislé a jejich rodiny. Péče o drogově závislé je ale územně pokrytá. Pozitivní je existence Komunitních plánů sociálních služeb (Plánů rozvoje sociálních služeb) pro jednotlivé ORP, kterými se plánování sociálních služeb řídí. V souvislosti s legislativními změnami přechází podstatná část financování sociálních služeb ze státu na kraje.


Zdravotnictví Vybavení obcí zdravotními službami je nedostatečné. Ordinace praktického lékaře pro dospělé najdeme jen v největších obcích oblasti – Turnově, Mnichově Hradišti, Dolním Bousově, Sobotce, Kněžmostu a Žďáru a dále v Karlovicích (Radvánovicích, umístění zřejmě souvisí s lokalizací domova s pečovatelskou službou), v Ktové a Troskovicích ordinuje lékař jednou měsíčně. Ordinace dětského lékaře, gynekologa a stomatologa existují v 5 největších obcích - Turnově, Mnichově Hradišti, Dolním Bousově, Sobotce a Kněžmostu. Lékaři specialisté ordinují jen v Turnově, Mnichově Hradišti a Dolním Bousově. Rovněž lékárny najdeme jen v největších obcích. V Turnově je nemocnice (není v ní porodnice a dětské oddělení), transfuzní stanice a výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje, v Mnichově Hradišti poliklinika, léčebna dlouhodobě nemocných a výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. V Turnově existuje i zařízení pro osoby se zdravotním postižením – porucha autistického spektra. Chybí ale některé lékařské specializace např. oční lékař, dětský psychiatr a dětský klientský psycholog. Většina obyvatel oblasti proto musí i za nejzákladnějšími zdravotními službami dojíždět do lépe vybavených obcí. V terénu navíc pracují jen někteří lékaři. Za specializovanými zdravotními službami musí občané vyjíždět mimo území, nejčastěji do Liberce, Mladé Boleslavi a Jičína.


špatná vybavenost kulturními a částečně i sportovními zařízeními v malých obcích špatná kvalita některých kulturních a sportovních zařízení zajištění volnočasových aktivit závisí na úzkém okruhu stále stejných, dobrovolně se angažujících osob nadmístní význam některých akcí, obnova tradičních akcí absence některých zařízení sociálních služeb nedostatek financí na zajištění odpovídající šíře a kvality terénní péče existence komunitních plánů (plánů rozvoje) sociálních služeb očekávaný tlak na růst počtu i kvality zařízení sociálních služeb slabá síť základních zdravotních služeb existence nemocnice v Turnově


5.3.8. Podnikání, výroba, zaměstnanost Rozdělení firem podle odvětví národního hospodářství Český statistický úřad evidoval v oblasti k 31.12.2013 celkem 5 449 aktivních ekonomických subjektů. Nejvíce jich bylo v Turnově (2 087 tedy 38,3 %) a Mnichově Hradišti (1 081 tedy 19,8 %). Nejvíce bylo firem z oblasti Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, podíl této skupiny je téměř totožný jako v rámci celé ČR (asi 18,5 %). Největší je podíl těchto firem v obcích Loukov a Dobšín (38 resp. 32 %). Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou jsou firmy z oblasti průmyslu a jejich podíl (15,5 %) je asi o třetinu vyšší než v ČR. Největší je podíl těchto firem v Přepeřích a Mohelnici nad Jizerou (28,5 resp. 27 %). Třetí nejpočetnější jsou ekonomické subjekty ve stavebnictví (11,2 %, v ČR 12,4 %), které mají nejvyšší podíl v Mladějově (31 %) a Oseku (28 %). 4.nejpočetnější je skupina ekonomických subjektů se zaměřením na profesní, vědecké a technické činnosti. Ve srovnání s ČR nadprůměrné je zastoupení firem v oblasti ubytování, stravování a pohostinství a dále zemědělství, podprůměrné v činnostech z oblasti nemovitostí. Podnikatelská aktivita měřená počtem ekonomických subjektů na 100 obyvatel se svou hodnotou 13,1 velmi blíží průměru za ČR (14,0) i za kraje, v kterých MAS leží (Liberecký 13,0; Středočeský 13,7; Královéhradecký 13,6). Mezi obcemi existují vysoké rozdíly. Nejvyšší hodnoty dosáhl Loukov (20,2), nejnižší pak Neveklovice (6,7), tedy asi třikrát méně. Podrobné údaje za všechny obce jsou uvedeny v příloze. Graf č. 14: Skladba aktivních ekonomických subjektů v MAS k 31.12.2013 (v %) a srovnání s ČR a kraji 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00

10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 OPS pro Český ráj

Česká republika

Liberecký kraj

Středočeský kraj


A Zemědělství, lesnictví, rybářství C Zpracovatelský průmysl F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel I Ubytování, stravování a pohostinství K Peněžnictví a pojišťovnictví M Profesní, vědecké a technické činnosti

Zdroj: ČSÚ 83 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Nezaměstnanost Tabulka č.40: Podíl nezaměstnaných osob v MAS od března do října 2014 obec březen duben květen červen červenec srpen září říjen Bílá Hlína 0,0 1,3 1,3 0,0 1,3 1,3 2,6 2,6 Boseň 6,7 5,4 4,1 4,1 4,4 5,0 5,3 3,1 Branžež 7,1 5,8 4,6 4,6 5,2 5,2 4,6 5,2 Březina 4,8 4,8 2,8 2,1 2,4 1,7 2,1 3,1 Dobšín 5,8 3,2 3,7 3,1 3,1 4,3 4,3 5,0 Dolní Bousov 5,3 4,6 4,3 4,0 4,0 4,1 4,1 4,0 Horní Bukovina 7,8 6,6 4,8 5,4 5,4 4,8 3,6 3,6 Hrubá Skála 8,7 8,7 8,4 8,7 7,8 7,3 6,7 6,4 Chocnějovice 5,1 5,1 4,9 4,9 5,6 5,2 4,9 4,9 Jivina 4,2 3,9 2,8 3,1 3,4 3,7 3,4 4,6 Kacanovy 6,0 6,8 6,1 6,1 6,1 6,9 6,1 5,3 Karlovice 4,8 5,4 4,8 4,5 4,5 4,1 3,9 4,8 Klášter Hradiště nad Jizerou 5,1 4,6 4,4 3,0 3,1 3,0 2,7 2,5 Kněžmost 3,7 3,7 3,4 3,0 3,0 2,9 3,3 2,9 Koryta 15,5 6,9 5,2 6,9 6,9 5,2 3,4 3,4 Ktová 9,8 8,3 5,0 4,3 4,3 4,3 4,3 5,8 Libošovice 5,7 4,4 4,7 5,3 5,0 4,4 3,4 2,5 Loukov 11,6 9,8 9,8 7,1 8,0 7,1 7,1 6,3 Loukovec 6,7 5,6 4,4 4,4 3,9 3,3 2,2 2,8 Markvartice 6,3 5,7 7,2 4,6 3,9 3,9 3,0 3,3 Mladějov 5,2 4,9 3,8 3,5 4,4 3,5 4,1 4,1 Mnichovo Hradiště 4,8 4,5 4,2 4,0 4,0 3,8 3,8 3,6 Modřišice 6,1 6,1 5,3 6,0 4,6 5,0 6,4 6,4 Mohelnice nad Jizerou 3,4 3,4 3,6 1,8 0,0 0,0 0,0 0,0 Mukařov 7,8 7,8 9,0 8,1 8,1 7,2 6,3 5,4 Neveklovice 10,8 8,1 8,1 8,1 8,1 5,4 2,7 5,4 Olešnice 6,7 5,0 3,6 3,6 3,6 3,6 5,4 4,5 Osek 6,6 5,3 5,9 4,6 4,6 5,9 5,3 3,9 Přepeře 3,3 3,3 3,8 3,8 3,8 5,1 5,1 3,8 Ptýrov 2,8 2,8 3,1 2,1 1,0 1,0 2,6 2,6 Rohatsko 5,4 6,0 6,0 6,0 6,6 6,6 6,0 4,8 Samšina 6,0 5,4 4,5 3,9 4,5 4,5 5,6 3,9 Sezemice 7,5 4,5 4,5 3,0 3,0 3,0 3,0 0,0 Sobotka 5,3 3,9 3,6 3,6 3,8 4,5 3,8 3,9 Strážiště 6,0 6,0 4,5 4,5 9,1 9,1 9,1 7,6 Troskovice 16,7 15,2 15,0 15,0 15,0 13,3 15,0 15,0 Turnov 7,8 7,1 6,7 6,6 6,9 7,0 6,9 7,0 Všeň 6,6 6,8 6,3 5,5 5,5 6,0 5,5 5,3 Vyskeř 12,3 13,0 10,9 11,7 10,9 11,3 11,3 10,9 Žďár 5,4 4,8 4,7 4,7 3,8 3,7 4,2 4,2 84 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

CELKEM MAS 6,2 5,7 Liberecká část 7,7 7,2 Středočeská část 5,1 4,6 Královéhradecká část 5,6 4,4 Česká republika 8,3 7,9 Liberecký kraj 8,8 8,4 Středočeský kraj 7,1 6,8 Královéhradecký kraj 7,4 6,9 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

5,3 6,7 4,2 4,3 7,5 8,1 6,5 6,5

5,1 6,6 3,9 3,9 7,4 7,9 6,4 6,3

5,1 6,8 3,9 4,1 7,4 7,9 6,4 6,3

5,2 6,9 3,8 4,4 7,4 7,8 6,4 6,2

5,1 6,8 3,8 3,9 7,3 7,7 6,3 6,2

5,0 6,9 3,7 3,7 7,1 7,5 6,2 5,9

Pro sledování míry nezaměstnanosti se od 1.1.2013 používá nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Dříve sledovaná míra registrované nezaměstnanosti poměřovala dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Tyto dva údaje proto nejsou porovnatelné. V podílu nezaměstnaných osob existují mezi obcemi velké rozdíly. Nejvyššího podílu nezaměstnaných tak v říjnu 2014 dosáhly Troskovice a dále Vyskeř. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných si udržují některé malé obce na Mnichovohradištsku – Bílá Hlína, Mohelnice nad Jizerou a Ptýrov. Evidentní je vyšší podíl nezaměstnaných v části MAS v Libereckém kraji, části MAS ležící v krajích Středočeském a Královéhradeckém mají podíl nezaměstnaných výrazně nižší. Projevuje se tak zde hlavně pozitivní efekt podniku Škoda Auto a na něj navázaných subdodavatelů. Zřejmé jsou rovněž významné výkyvy v podílu nezaměstnaných u jednotlivých obcí. Týká se to výhradně malých obcí, kde i jednotlivá osoba může způsobit významnou změnu. Extrémním případem tak je obec Koryta, kde v březnu bylo nezaměstnaných 9 osob a v dubnu již jenom 4. Podíl nezaměstnaných osob v celé MAS je významně nižší než je průměr za celou ČR a i jednotlivé kraje.

Ekonomická aktivita a zaměstnanost v hlavních ekonomických odvětvích Níže uvedený graf zobrazuje ekonomickou aktivitu obyvatelstva v celé MAS a její srovnání s celostátním i krajskými průměry v roce 2011 (údaj se zjišťuje pouze při sčítání lidu, domů a bytů). Celkově má MAS průměrnou hodnotu ekonomické aktivity, trochu se vymyká část MAS v Královéhradeckém kraji. Míru ekonomické aktivity kromě podílu produktivní složky (15-64 let) v populaci samozřejmě ovlivňují i další faktory, hlavně podíl důchodců, žáků, studentů a učňů. Mezi jednotlivými obcemi existují vysoké rozdíly, z rozdílů však nelze určit žádnou územní souvislost. Nejvyšší ekonomické aktivity dosahují některé obce blízko Mnichova Hradiště – Jivina, Loukov a Ptýrov, naopak nejnižší Mohelnice a Přepeře, které leží rovněž na Mnichovohradištsku. Hodnoty za jednotlivé obce jsou uvedeny v příloze. Podle počtu zaměstnaných osob je nejdůležitějším odvětvím v MAS průmysl, s velkým odstupem následovaný velko a maloobchodem a opravami motorových vozidel. Podíl průmyslu na zaměstnanosti významně překračuje celostátní průměr a je rovněž vyšší než u všech 3 sledovaných krajů. Nejvýznamnější postavení má ve středočeské části MAS, což není vzhledem k orientaci této oblasti na automobilový průmysl překvapující. V královéhradecké části MAS má významnější pozici zemědělství.


Hendikepem je dosud nedostatečná spolupráce škol a zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé by měli zájem o delší spolupráci, aby mohli poznat schopnosti žáků a studentů pro případné budoucí zaměstnání. S tím úzce souvisí i malá provázanost požadavků pracovního trhu a vzdělávání. Obecně platnými negativními rysy jsou i nepružný pracovní trh a nízká pracovní mobilita související s celým legislativním nastavením politiky zaměstnanosti. Částečnou pomoc nabízí dnes moderní trend sociálního podnikání, které může být i jedním z klíčů k řešení problémů místních komunit a pomůže najít zaměstnání osobám obtížně uplatnitelným na pracovním trhu.

Graf č. 15: Míra ekonomické aktivity v roce 2011 v MAS a jejích částech a srovnání s ČR a kraji % 50,00 49,50

49,00 48,50 48,00 47,50 47,00 46,50 46,00 45,50 45,00 44,50

Zdroj: http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home


Graf č. 16: Zaměstnanost v hlavních ekonomických odvětvích v roce 2011 v MAS a jejích částech a srovnání s ČR a kraji %

40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

zemědělství, lesnictví, rybářství stavebnictví doprava a skladování činnosti v nemovitostech, profesní, věd. a techn. vzdělávání

průmysl obchod, opravy mot.vozidel ubytování, stravování veřejná správa a obrana zdravotní a sociální péče


Vyjížďka za prací a do škol Tabulka č.41: Počty vyjíždějících do zaměstnání a škol a podíl vyjíždějících do zaměstnání na ekonomicky aktivních k datu sčítání v roce 2011 vyjíždějící do škol vyjíždějící celkem obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina

22 155 65 152 58 541 62 138 160 194

vyjíždějící do zaměstnání

v tom celkem

7 48 26 41 15 140 11 48 47 46

v rámci obce 2 39 4 12

v tom

mimo celkem obec 7 48 24 41 15 101 11 44 47 34

v rámci obce

15 107 39 111 43 401 51 90 113 148


5 3 10 54 1 2 2 10

do jiné obce okresu 14 95 32 81 39 296 46 57 96 123

do jiného okresu kraje 1 2 6 12 4

do jiného kraje

do zahraničí 7 4 17 4 42 3 16 15 8

1 3 1 3 3

podíl vyjíždějících do zam. mimo obec / počet zaměst. 34,09 49,51 40,45 53,16 39,09 31,18 47,17 38,43 66,07 61,33

Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice Sobotka Strážiště Troskovice Turnov Všeň Vyskeř Žďár CELKEM MAS Liberecký kraj Královéhradecký kraj Středočeský kraj Česká republika

57 146

10 33

-

10 33

47 113

13

29 69

8 11

9 19

1 1

55,29 30,96

228

52

8

44

176

5

149

1

19

2

540 34 51 112 46 71 107 117

143 13 14 34 7 22 25 37

39 2 -

104 13 14 34 7 20 25 37

397 21 37 78 39 49 82 80

73 2 6 3 8 12 7

287 14 23 19 28 27 35 31

3 4 1 1 1

32 7 8 52 8 13 34 40

2 1 1

42,54 36,53 53,85 44,30 33,33 42,86 36,28 37,04 36,68

2 033

494

195

299

1 539

575

792

14

143

15

117

27

-

27

90

6

57

17

10

-

32

8

-

8

24

1

20

-

3

-

65 26 43 60 35 62 67 65 29 590 46 17 3 548 200 104 397

16 7 8 9 9 13 14 16 6 157 11 3 1 016 48 25 101

52 505 19

16 7 8 9 9 13 14 16 6 105 11 3 511 48 25 82

49 19 35 51 26 49 53 49 23 433 35 14 2 532 152 79 296

3 5 1 82 3 2 1 520 4 10 20

33 18 23 11 20 40 42 31 14 53 24 6 178 92 41 157

6 1 2 2 2 2 2 439 25 5 5

13 1 6 39 4 2 9 15 8 288 6 4 368 28 21 113

2 1 8 2 27 3 2 1

25,58 44,44

10 592 102 415

2 807 877 1 930 29 121 12 300 16 821

7 785 2 448 3 242 73 294 31 989 23 150

577 7 953

1 438 9 130

80 1 072

76,67 61,33 63,33 53,85 54,26 48,15 39,29 50,96 40,34 51,11 33,59 66,67 28,57 15,81 52,67 38,33 46,94 29,06 22,21

134 112 367 980

38 763 13 654 25 109 95 349 36 927 37 726 96 602 26 416 70 186 271 378 57 680 78 688

9 181 25 861

10 414 106 645

1 101 2 504

24,45 36,37

2 846 076 783 952 354 218 429 734 2 062 124 924 948 596 686

254 617

248 625

37 248

24,83

Zdroj: http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home

Výše uvedená tabulka udává celkové počty vyjíždějících osob do zaměstnání a do škol k datu sčítání lidu v roce 2011. Zároveň udává i podíl vyjíždějících do zaměstnání mimo obec na celkovém počtu zaměstnaných. Podíl vyjíždějících do zaměstnání mimo obec k celkovému počtu zaměstnaných je výrazně vyšší než průměr za Liberecký kraj i za celou ČR a naopak nižší než průměr za Středočeský kraj. To souvisí s charakterem osídlení v MAS, kde neexistují velká města s dostatkem pracovních příležitostí. Známá je přitom obecná zákonitost, kdy s rostoucí velikostí obce (a tedy obecně i počtu 88 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

pracovních příležitostí) klesá podíl vyjíždějících za prací mimo obec na celkovém počtu zaměstnaných. Největšího podílu vyjíždějících v MAS tak logicky dosahují nejmenší obce Mohelnice nad Jizerou, Strážiště a Jivina, naopak nejnižší podíl vyjíždějících mimo obec byl zaznamenán v největších obcích v MAS – Turnově a Mnichově Hradišti, nízkých hodnot ale dosahují i některé malé obce, např. Bílá Hlína nebo Libošovice. Dojížďka do škol je zcela závislá na dostupnosti škol v jednotlivých obcích. Z obcí, které nemají školu, proto musí vyjíždět všechny děti (blíže viz kapitola 5.3.9). Tabulka č.42: Hlavní směry vyjížďky a saldo dojížďky k datu sčítání v roce 2011 vyjíždějící do zaměstnání obec Bílá Hlína Boseň Branžež

celkem hlavní centra dojížďky 15 MH 8 MH 33, MB 32, 102 Kněžmost 15 36 MB 13, Kněžmost 10

Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště nad Jizerou

98 43 342 50 84 111 138 47 100

Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec

322 21 35 70 36 41


Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek

MH 38, MB 22, TUR 8 MB 23 MB 225, Praha 17 MB 18, MH 17 TUR 38, LIB 7 MH 37, MB 32 MH 58, MB 30 TUR 26 TUR 60, LIB 5

171 MB 67, MH 58

66 73

958 84 23 45 19 34 49

MB 188, MH 45 MB 6 TUR 14 MB 20, Sobotka 11 MB 11, MH 9 MH 10, MB 7, TUR 6 MB 17, JIC 16, Sobotka 10 MB 21, JIC 9 MB 540, Praha 66, Bakov n.J. 51, Kosmonosy 40, TUR 20 TUR 49, LIB 11 MH 11 MH 14, MB 11 TUR 20 MB 21, Sobotka 10

vyjíždějící do školy hlavní centra celkem dojížďky 7 MH 5 MH 16, MB 10, 48 Kněžmost 9 MB 13, Kněžmost 24 9

dojíždějící do zaměstnání 0

saldo dojížďky v % do školy zaměstnání do školy 0 -100,0 -100,0

21

1

-79,4

-97,9

1

0

-97,2

-100,0

MH 23, MB 5 MB 6 MB 58, LIB 11 MH 4, MB 3 TUR 14, LIB 13 MH 21, MB 8, LIB 6 MH 17 TUR 3 TUR 13, LIB 8

33 2 71 1 10 9 7 5 84

0 0 31 0 3 0 5 0 0

-66,3 -95,3 -79,2 -98,0 -88,1 -91,9 -94,9 -89,4 -16,0

-100,0 -100,0 -69,0 -100,0 -93,2 -100,0 -85,3 -100,0 -100,0

44 MH 17, MB 11 MB 42, MH 22, 102 Praha 12 13 MB 4 14 TUR 5 34 Sobotka 16, MB 6 7 MB 3, MH 1 20 MH 5, MB 4, TUR 4

36

0

-78,9

-100,0

267 0 14 15 108 45

27 0 0 0 6 74

-17,1 -100,0 -60,0 -78,6 200,0 9,8

-73,5 -100,0 -100,0 -100,0 -14,3 270,0

25 Sobotka 8, MB 5 37 JIC 10, Sobotka 6

10 35

0 0

-84,8 -52,1

-100,0 -100,0

MB 87, Praha 63, 297 LIB 43, TUR 24 27 TUR 11, LIB 8

1456 16

279 0

52,0 -81,0

-6,1 -100,0

3 1 2 4 3

0 0 0 0 0

-87,0 -97,8 -89,5 -88,2 -93,9

-100,0 -100,0 -100,0 -100,0 -100,0

41 15 100 11 44 47 34 9 33

8 16 7 8 9

MH 7 MH 11 TUR 6 Sobotka 5


Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice

26 43 53 48 23

MB 15 MB 16, MH 10 MB 32 JIC 22

9 13 14 16 6

MB 3 MB 7 MB 9 JIC 7

5 6 2 2 0

0 0 0 0 0

-80,8 -86,0 -96,2 -95,8 -100,0

MB 155, JIC 37, Praha MB 43, JIC 21, 335 18 104 Praha 12 113 49 -66,3 32 MH 13 11 MH 7 3 0 -90,6 12 3 2 0 -83,3 LIB 207, MB 99, Praha LIB 155, Praha 105, 95, MH 52, SEM, JN, SEM 36, MB 28, HK Turnov 994 Příšovice 39 509 26 2777 966 179,4 Všeň 147 TUR 88, LIB 12 48 TUR 33, LIB 6 14 4 -90,5 Vyskeř 69 TUR 33, Praha 8 25 TUR 15 2 2 -97,1 MH, TUR 55, MB 51, MH 30, TUR, MB Žďár 272 Loukov 20 80 11 22 0 -91,9 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/23051-13-n+k3077_2013-25 http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/23052-13-n+k3085_2013-15 http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/23020-13-n+k3026_2013-16, vlastní výpočty Vysvětlivky: JIC- Jičín, JN – Jablonec nad Nisou, LIB – Liberec, MB – Mladá Boleslav, MH – Mnichovo Hradiště, TUR – Turnov Pozn.: saldo dojížďky = (počet dojíždějících – počet vyjíždějících) / počet vyjíždějících Sobotka Strážiště Troskovice

Z přehledu dojížďky je zřejmé, že dominantním centrem pracovní dojížďky je Mladá Boleslav (pro 16 obcí), ke které spádují nejen obce v jižní části MAS náležející do Středočeského kraje, ale s výjimkou Samšiny i všechny obce v MAS ležící v okrese Jičín. Pro dalších 7 obcí je Mladá Boleslav 2. centrem dojížďky. Projevuje se tak významný vliv Škoda Auto a.s. kde v roce 2013 pracovalo dle údajů Výroční zprávy v závodě v Mladé Boleslavi asi 19 500 kmenových zaměstnanců. 10 obcí pracovní dojížďkou spáduje k Mnichovu Hradišti a 8 k Turnovu. Poměrně významná je přes značnou vzdálenost i pracovní vyjížďka do Prahy. Největší proud vyjížďky byl zaznamenán z Mnichova Hradiště do Mladé Boleslavi – 540 osob. Dojížďka do škol je více orientována na kratší vzdálenosti (do nejbližší školy), přesto i zde má Mladá Boleslav významné postavení, kdy je nejvýznamnějším centrem dojížďky pro 10 obcí, Mnichovo Hradiště pro 13 obcí a Turnov pro 8 obcí. Obce v okrese Jičín spádují buď k Sobotce, nebo přímo k Jičínu. Kladné saldo pracovní dojížďky (více obyvatel za prací do obce přijíždí, než vyjíždí) má pouze Turnov a Mnichovo Hradiště a rovněž malá obec Loukov, což souvisí s existencí rozsáhlého areálu u železniční stanice, kde má několik firem velké skladovací prostory. Tento fakt je v souladu i se zjištěními od aktérů v území, kteří negativně vnímají velmi malé množství pracovních příležitostí v malých obcích. Kladné saldo dojížďky do školy má pouze Turnov a obec Loukovec, kde sídlí v místní části Hubálov střední odborné učiliště.


-100,0 -100,0 -100,0 -100,0 -100,0 -52,9 -100,0 -100,0

89,8 -91,7 -92,0 -100,0

Nejvýznamnější ekonomické subjekty Tabulka č.43: Přehled významných firem v MAS

firma

obor

výroba

ZD Březina nad Jizerou

zemědělská výroba

Březina

50-99

PROCLIMA -SVAMP spol. s r. o.

Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení

Dolní Bousov

100-199

DOBOS spol. s r.o.

Skladování

Dolní Bousov

50-99

ZEA Sedmihorky, spol. s r.o.

výroba krmných směsí a konzervantů

Karlovice

Tomovy parky s. r. o.

výroba dětských hřišť

Karlovice

25-49

Pivovar Klášter, a.s.

výroba piva


25-49

Kautex Textron Bohemia, spol. s r.o.

výroba palivových nádrží

Kněžmost

TYRES KNĚŽMOST a.s.


Kněžmost

100-199

FARID COMERCIA s.r.o.

autorizovaný prodejce a servis vozů IVECO

Kněžmost

25-49

VRABEC a VRABEC, s.r.o.

výroba spojovacího materiálu - sklad

Loukov

Praha

50-99

MASTER TRUCK s.r.o.

údržba a opravy nákladních vozidel

Loukov

Liberec

25-49

Zemědělské družstvo Sever Loukovec


Loukovec

MAHLE Behr Mnichovo Hradiště s.r.o.

výroba, prodej a servis chladicí techniky pro automobilový průmysl

Mnichovo Hradiště

zahraniční vlastník

1000-1499

HBPO Czech, s.r.o.

vývoj a montáž modulových systémů pro osobní automobily

Mnichovo Hradiště


50-99

COOP Mnichovo Hradiště, družstvo

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách

Mnichovo Hradiště

Kofola a. s.

výroba nápojů

Mnichovo Hradiště

JaP – Jacina, s.r.o.

Mnichovo Hradiště

STAVMEK, s.r.o.

Ostatní stavební instalace Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví

PROF SVAR s.r.o.

výroba tažných zařízení pro automobily

Mnichovo Hradiště

HEINEKEN Česká republika, a. s.

výroba piva - distribuční centrum

Modřišice

zahraniční vlastník Krušovice

500-999

Tiskárna Polygraf, s.r.o.

tiskárna

Modřišice

Praha

25-49

AGROCHOV SOBOTKA a.s.


Sobotka

50-99

NOVA, a.s.

Zpracování ovoce a zeleniny

Sobotka

50-99

OKAY PLAST s.r.o.

výroba oken

Sobotka

50-99

Preciosa a.s., závod 4

Turnov

Jablonec nad Nisou

2500-2999

GRUPO ANTOLIN TURNOV, s.r.o.

sklářská výroba - vakuové pokovení výroba plastových, pryžových a čalounických výrobků

Turnov


500-999

KAMAX, s.r.o.

výroba vysokopevnostních spojovacích dílů pro automobilový průmysl

Turnov


250-499

ONTEX CZ, s.r.o. Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov

výroba hygienických potřeb

Turnov


500-999

výroba šperků s českými granáty

Turnov

250-499

Sklostroj Turnov CZ, s.r.o.

Výroba sklářských strojů

Turnov

200-249

TREVOS, a.s.

Výroba průmyslových a kancelářských svítidel

Turnov

200-249

CoorsTek Advanced Materials Turnov

Výroba ostatních potrubních armatur

Turnov


Mnichovo Hradiště

Sídlo (je-li odlišné)

kategorie počtu zaměstnanců

Turnov


50-99

250-499

50-99

200-249 Krnov

500-999 100-199


100-199 50-99


100-199

s.r.o. NADOKO s.r.o.

Silniční nákladní doprava

Turnov

100-199

Šroubárna Turnov, a.s.

Výroba spojovacích materiálů a spojovacích výrobků se závity

Turnov

100-199

AGBA, v.o.s.

Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla

Turnov

50 - 99

CRYTUR, spol. s r.o.

Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

Turnov

50 - 99

ČSAD Turnov s.r.o.

Silniční nákladní doprava

Turnov

50 - 99

Turnov

50 - 99

Turnov

50 - 99

Turnov

50 - 99

Turnov

50 - 99

D n'D, společnost s ručením omezeným Výroba klenotů a příbuzných výrobků Výroba lékařských a dentálních nástrojů a Dioptra, a.s. Turnov potřeb

TRIMA spol. s r.o.

Výroba spojovacích materiálů a spojovacích výrobků se závity Výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n.

Turnovský obchodní podnik spol. s r.o.

Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky

Turnov

50 - 99

U N I P R E S S spol. s r.o.

Tisk ostatní, kromě novin

Turnov

50 - 99

VYVA PLAST, s.r.o.

Výroba plastových obalů

Turnov

50 - 99

ZIKUDA - vodohospodářské stavby spol. s r.o.

Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny

Turnov

50 - 99

SFS intec s.r.o.

Zdroj: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4350, dotazníkové šetření na obcích, www.firmy.cz, internetové stránky firem, internetové stránky obcí Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že největší firmy v oblasti jsou převážně orientovány na automobilový průmysl (Mahle Behr Mnichovo Hradiště s.r.o.; Grupo Antolin Turnov, s.r.o.; Kautex Textron Bohemia, spol. s r.o.; KAMAX, s.r.o.), jsou zde ale i významné firmy z oblasti sklářství a bižuterie (Preciosa, a.s. a Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov). U některých velkých firem v oblasti sídlí jen pobočka, ale počet zaměstnanců se vztahuje na celý podnik (Kofola a.s.; Heineken Česká republika, a.s.; Preciosa, a.s.). Největší ekonomické subjekty mají většinou zahraničního vlastníka. Zatím slabé je zastoupení firem s inovačním potenciálem. Z významných zemědělských podniků lze jmenovat Agrochov Sobotka (chov jatečných zvířat), ZD Sever Loukovec, TYRES Kněžmost, ZEMA Markvartice a.s. (chov skotu) a Farma Ptýrov s.r.o. (farma pro sportovní koně). Celkově ale převažují drobně hospodařící zemědělci. Celá oblast má příhodné podmínky pro zemědělství. Podle kategorizace vytvořené bývalým Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky (VÚZE) patří většina MAS do oblasti obilnářské, jihozápadní část pak i do oblasti řepařské. Pěstují se převážně obiloviny, hlavně pšenice, dále i řepka, kukuřice a krmné plodiny, skladba plodin je v některých lokalitách dosti omezená (ve prospěch řepky a kukuřice). Po roce 1989 se snížily stavy hospodářských zvířat, zejména skotu a také se snížil prodej živočišných produktů jako jatečných zvířat a mléka. V živočišné výrobě je nejvýznamnější chov skotu, hlavně na maso. Významné postavení v oblasti zaujímají i ovocné sady. V posledních letech se hlavně na Sobotecku zřizují intenzivní oplocené sady na velkých plochách. Občané v území negativně vnímají skutečnost, že malá část podniků zpracovává místní produkty. Tak jako v jiných částech České republiky jsou problematické zpožďování plateb za dodané zboží a finanční tlak zahraničních obchodních řetězců na výrobce a zpracovatele, obtížná finanční situace zemědělských podnikatelů a doposud slabé povědomí zákazníků o místních produktech. 92 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020


velký význam průmyslu – počtem firem i zaměstnaností celkově průměrná podnikatelská aktivita, ale velké rozdíly mezi obcemi nižší nezaměstnanost primárním centrem pracovní dojížďky je Mladá Boleslav dojížďka do škol spáduje do Mnichova Hradiště, Mladé Boleslavi a Turnova velké firmy orientovány převážně na strojírenství a dále sklářství příznivé přírodní podmínky pro zemědělství nejistá ekonomická situace zemědělců a drobných podnikatelů


5.3.9. Vzdělávání, školství Dostupnost a kvalitu školství lze považovat za jednu ze základních složek občanské vybavenosti, která je klíčovým faktorem pro budoucí rozvoj moderní společnosti. Školství má v oblasti dlouhou tradici, historické prameny dokládají existenci školy v Turnově nejpozději v 16.st. Již roku 1884 byla založena Odborná škola pro zpracování kovů a kamenů, nynější Střední uměleckoprůmyslová škola v Turnově. Podobně jako u kulturních zařízení je i rozmístění škol silně závislé na velikosti obcí. Nejlépe jsou obce vybaveny mateřskými školami (18 obcí). Zajímavostí je mateřská škola - Lesní školka v autokempu Sedmihorky. Základní školy se všemi 9 třídami již existují jen v 6 populačně největších obcích (Turnov, Mnichovo Hradiště, Dolní Bousov, Sobotka, Kněžmost a Žďár). S výjimkou Mnichova Hradiště, kde sídlí gymnázium a obce Loukovec, kde je střední odborné učiliště, existují střední školy pouze v Turnově, vysoká škola neexistuje v oblasti žádná. Základní umělecké školy existují pouze v Turnově a Mnichově Hradišti (s detašovaným pracovištěm v Kněžmostě) a v Sobotce je detašované pracoviště ZUŠ, která sídlí v Jičíně. Velká část žáků a studentů proto musí do školy dojíždět, a to i mimo území MAS, do Mladé Boleslavi, Jičína, Liberce, na vysoké školy pak i do Prahy. Celkový přehled všech škol je uveden v příloze. V souvislosti s úbytkem počtu dětí lze předpokládat další tlak na redukci počtu škol. Především vesnické základní školy mají malý počet žáků a jejich existence je nejistá. Všechny školy pouze s 5 postupnými ročníky s výjimkou školy v Turnově – Mašově jsou malotřídkami, kde existují jen 2-3 třídy. V současné době dochází sice k tlaku na nárůst počtu míst v mateřských školách a tento trend se postupně přesouvá na základní školy, což souvisí s dosažením školního věku u dětí narozených silné generaci z poloviny 70.let, ale tento trend je pouze dočasný. V následujících letech lze očekávat postupný úbytek počtu narozených dětí a tím i pokles počtu žáků. Úbytek počtu dětí se postupně přenese i na střední stupeň škol. V této souvislosti je především nutné zajistit dojíždění žáků ze vzdálenějších obcí do škol. Z veřejného projednání vyplývá, že veřejnost v oblasti vnímá i další problémy se školstvím související. Existují velké rozdíly ve vybavení jednotlivých škol, někde chybí u škol sportovní zázemí. Finanční prostředky plynoucí do škol jsou velmi omezené, což je způsobeno hlavně omezenými rozpočty měst a obcí, ale i krajů. Finance jsou často primárně investovány do počítačového vybavení, málo do ostatního vybavení. Překážkou je rovněž složitá administrativa, která zbytečně zatěžuje vedení škol. V oblasti rovněž existují problémy s inkluzí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (týká se nadaných i zaostávajících dětí). Problematika redukce sítě škol je veřejností vnímána velmi citlivě. V té souvislosti je nutné konstatovat, že dostupnost škol (především nižších stupňů – mateřské a základní 1.stupně) je jedním z klíčových ukazatelů atraktivity venkova. Zároveň školy hrají významnou roli v kulturním životě obcí. V případě jejich uzavření proto může hrozit emigrace mladých rodin do měst. Nabídka různých vzdělávacích kurzů je v MAS velmi omezená. Počítačové kurzy se nabízí jen v Turnově, jazykové v Turnově, Mnichově Hradišti a Ptýrově a řemeslné a umělecké v Turnově a Mnichově Hradišti.


Hlavní závěry kapitoly Hlavní závěry lze shrnout takto: - poměrně hustá síť mateřských škol - slabá síť základních, středních a základních uměleckých škol - významná vyjížďka na školy mimo MAS (hlavně Mladá Boleslav, Jičín a Liberec) - velmi malý počet žáků ve vesnických základních školách - očekávaný tlak na redukci sítě škol - slabá nabídka vzdělávacích kurzů


5.3.10.

Řízení obcí, informovanost, spolupráce

Hospodaření obcí Tabulka č.44: Hospodaření obcí v MAS v letech 2011-2012 2012

obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov

celkové ukazatel příjmy (tis. dluhové Kč) služby (%) 1 552,05 4,82 6 618,46 0,00 2 967,08 12,55 3 475,45 0,00 1 987,80 0,00

2011

podíl cizích zdrojů k celkovým zadluženost aktivům (tis.Kč) (%) 75,20 1,82 0,00 1,52 1 849,48 10,35 0,00 0,66 0,00 0,80

celkové celková příjmy (tis. likvidita Kč) 11,50 1 619,45 5,06 5 821,62 5,53 2 657,21 21,07 5 432,76 7,05 2 255,13

ukazatel dluhové zadluženost služby (%) (tis.Kč) 4,78 146,00 0,00 0,00 14,47 2 133,99 0,00 0,00 0,00 0,00

podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (%) 7,85 0,85 16,36 1,43 3,05

celková likvidita 4,10 6,84 2,63 11,09 5,17

59 799,80

5,68

8 294,75

2,51

2,69

57 773,43

8,45

11 304,01

7,47

1,89

Horní Bukovina

3 594,18

0,00

0,00

1,02

9,31

3 470,63

0,00

0,00

1,28

7,02

Hrubá Skála

7 819,48

0,00

0,00

2,25

2,88

11 317,74

0,00

0,00

3,16

3,11

Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice

5 475,59 4 541,54 3 229,33 14 678,28

0,00 0,00 30,49 10,27

0,00 0,00 225,00 6 560,10

3,58 7,22 1,73 7,36

0,73 2,03 8,33 2,00

4 711,84 4 215,28 2 287,14 12 671,14

0,00 0,00 0,28 12,37

0,00 0,00 1 200,00 7 817,70

1,81 1,31 12,80 10,62

1,62 8,89 0,00 1,84

Klášter Hradiště nad Jizerou Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec

13 095,48 35 217,24 868,01 2 381,50 6 423,79 2 148,86 10 943,05

0,00 6,65 0,00 0,00 11,80 0,00 19,11

0,00 7 720,93 0,00 0,00 0,00 0,00 2 250,51

5,59 4,12 1,47 1,55 1,68 0,91 56,63

2,29 2,04 7,95 19,93 2,80 15,44 0,41

13 176,14 29 346,44 889,33 1 791,84 5 470,08 2 177,47 5 797,84

0,00 6,84 0,00 0,00 7,34 0,00 0,19

0,00 6 931,58 0,00 0,00 246,50 0,00 3 581,63

4,26 10,81 0,42 0,67 5,32 0,88 38,18

1,95 0,47 38,49 30,26 1,98 23,18 1,07


8 906,65 7 986,90

5,66 0,00

3 356,42 0,00

3,77 1,02

4,11 5,44

52 576,14 8 279,12

91,31 0,00

3 764,42 0,00

5,17 1,45

1,98 4,09

Mnichovo Hradiště Modřišice

184 328,68 3 962,46

3,70 0,00

80 000,00 0,00

13,06 0,74

6,67 168 940,64 35,01 4 798,77

3,95 0,00

45 550,10 0,00

10,84 0,91

1,59 31,94

Mohelnice nad Jizerou Mukařov

961,16 2 854,34

0,00 5,94

0,00 0,00

0,88 2,88

13,35 3,99

973,50 2 545,22

0,00 13,81

0,00 169,60

5,52 3,08

1,26 6,57

Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov

1 820,30 2 655,76 2 683,69 2 168,44 2 244,49

0,00 4,34 0,00 0,00 0,00

0,00 176,00 0,00 0,00 0,00

0,11 9,35 0,57 2,85 0,42

68,06 1,12 20,73 6,82 29,80

1 548,02 1 998,41 1 836,94 1 464,39 3 429,19

0,00 8,39 0,00 0,00 0,00

0,00 284,00 0,00 0,00 0,00

0,11 14,17 0,62 0,88 0,16

54,57 1,37 32,75 22,35 72,91


Rohatsko 1 952,93 12,17 724,00 2,95 2,03 1 721,89 5,08 931,00 4,22 Samšina 3 572,84 0,00 0,00 1,57 0,89 5 053,92 0,00 0,00 1,60 Sezemice 1 365,95 0,00 0,00 0,63 31,52 2 559,55 0,00 0,00 0,50 Sobotka 41 966,45 11,25 13 070,77 16,64 1,53 84 337,61 5,84 13 397,90 19,20 Strážiště 1 679,72 0,00 0,00 0,17 19,60 2 140,04 0,00 0,00 0,12 Troskovice 2 573,12 0,00 0,00 2,84 3,34 2 225,00 0,00 0,00 2,87 Turnov 296231,12 16,60 83 768,48 7,33 0,96 429 536,16 11,78 129 467,63 10,10 Všeň 6 500,72 5,80 1 029,40 3,70 0,71 7 035,47 10,09 761,40 5,80 Vyskeř 6 021,12 0,00 0,00 0,39 10,81 4 198,81 0,00 0,00 0,16 Žďár 12 354,08 0,00 0,00 0,44 14,37 82 391,93 0,00 0,00 2,29 Vysvětlivky: Ukazatel dluhové služby – poměr mezi dluhovou službou (součet úroků, splátek jistin, dluhopisů a leasingu) a dluhovou základnou (součet daňových a nedaňových příjmů a přijatých dotací) Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům – poměr zadlužení k celkovému majetku obce, za rizikovou hodnotu je považován ukazatel 25 procent a víc. Celková likvidita - poměr, kterým je obec schopna krýt své krátkodobé závazky, porovnávají se především prostředky na bankovních účtech a hotovost s krátkodobými závazky, za rizikovou hodnotu se považuje hodnota menší než 1 Zdroj: http://data.blog.ihned.cz/c1-58868120-mapa-dluhu-vsech-6-246-obecnich-uradu-hrozi-vasemu-mestu-ci-vesnicikrach data převzata z http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufismon/index.pl - ÚFIS - Monitoring hospodaření obcí Ministerstva financí

Problematika hospodaření obcí je složitá záležitost a výše příjmů a výdajů podléhá mezi lety značným výkyvům, jež souvisí např. s realizací různých investičních akcí a příjmy z dotací na tyto akce. Z mnoha ukazatelů proto lze za nejdůležitější považovat ty, které každoročně sleduje Ministerstvo financí ČR v Monitoringu hospodaření obcí. Těmi jsou především výše uvedené podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a celková likvidita. Ze 40 obcí MAS jich celkem 26 hospodařilo v roce 2012 bez dluhů, v roce 2011 bylo takových obcí 24. Jako rizikové hodnotí Ministerstvo financí obce, u nichž celková likvidita je menší než 1 (tedy, že krátkodobé likvidní prostředky – peníze na bankovních účtech a hotovost - ani nepokryjí krátkodobé závazky) a zároveň, že podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (tedy de facto poměr zadlužení k celkovému majetku obce) je vyšší než 25 %. Jako riziková je podle těchto kritérií hodnocena obec Loukovec. U jejího hospodaření lze předpokládat postupný obrat k lepšímu, neboť meziročně splatila asi třetinu svých dluhů a v roce 2012 měla zhruba dvojnásobné příjmy oproti předchozímu roku. Ukazatel celkové likvidity měly pod hodnotou 1 v roce 2012 kromě Loukovce další 4 obce – Chocnějovice, Samšina, Turnov a Všeň. Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům byl nejvyšší v Loukovci – téměř 57 %. Žádná další obec nepřekročila v roce 2012 rizikovou hranici 25 %, byť v Sobotce byl tento ukazatel necelých 17 % a v Mnichově Hradišti 13 %. Ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům může podléhat velkým meziročním výkyvům, což může být způsobeno postupným splácením starých a naopak uzavíráním nových bankovních úvěrů. U obce Všeň tak byl podíl cizích zdrojů v roce 2010 téměř 72 % (!), o rok později jen necelých 6 %. Podobně v Markvarticích v roce 2010 39 %, v roce 2011 pak 5 %, ve zmíněném Loukovci necelých v roce 2010 5 %, v roce 2011 38 % a o rok později téměř 57 %. Níže uvedený graf ukazuje přehled finančních toků všech obcí v MAS. Podrobné finanční toky jednotlivých obcí jsou v příloze. Z grafu i přílohy plyne několik zjištění. Běžné výdaje si i přes určitou kolísavost zachovávají dlouhodobě nejvyšší finanční objem a mírně rostou. Jde o prostředky použité


1,38 2,24 55,56 0,78 30,43 4,36 1,10 0,95 21,89 3,02

hlavně na každodenní provoz obce. Dlouhodobě se zvyšují i daňové příjmy, jejich dynamický nárůst v roce 2013 způsobil, že jejich objem stoupl během let 2000 – 2013 o více než 80 % a téměř se vyrovnal běžným výdajům. Ty stouply za stejné období asi o 40 %. Naopak přijaté dotace a kapitálové výdaje, což jsou finanční transfery spojené hlavně s realizací různých investičních akcí, podléhají velkým meziročním výkyvům. Nedaňové příjmy, které představují příjmy z vlastní činnosti, příjmy z prodeje nekapitálového majetku apod. se za 13 sledovaných let zvýšily jen asi o 23 %. Výrazně nepříznivá hodnota kapitoly Financování v roce 2013 (-210 mil. Kč) je způsobena jejími zápornými hodnotami u 35 obcí ze 40!

Graf č. 17: Přehled finančních toků všech obcí sdružených v MAS v letech 2000-2013 1 100 000 000 Kč

900 000 000 Kč

700 000 000 Kč

500 000 000 Kč

300 000 000 Kč

100 000 000 Kč

-100 000 000 Kč

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-300 000 000 Kč Daňové příjmy Přijaté dotace Kapitálové výdaje

Nedaňové příjmy Příjmy celkem Výdaje celkem

Kapitálové příjmy Běžné výdaje Financování

Zdroj: www.rozpocetobce.cz

Informovanost Z 36 obcí, které se zúčastnily dotazníkového šetření, nemá obecní kroniku pouze Dobšín, pravidelně vedena je kronika ale jen ve 26 obcích. Významným informačním zdrojem pro obyvatele je obecní zpravodaj, který existuje pouze v 15 obcích, z toho ve 13 zdarma. Frekvence vydávání je různá, od frekvence jednou ročně až po dotovaný 14deník v Turnově. Jak již bylo uvedeno v kapitole 5.3.2, celkem 24 obcí má k dispozici obecní rozhlas.


Tabulka č.45: Internetové stránky obcí MAS obec Bílá Hlína Boseň Branžež Březina Dobšín Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina Kacanovy Karlovice Klášter Hradiště n.Jiz. Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov Mnichovo Hradiště Modřišice Mohelnice nad Jizerou Mukařov Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko

internetové stránky http://www.bilahlina.cz/ http://www.bosen-obec.cz/ http://www.branzez.cz/ http://www.brezina.e-obec.cz/ http://www.dobsin.cz/ http://www.dolni-bousov.cz/ http://www.hornibukovina.e-obec.cz/ http://www.obechrubaskala.cz/ http://www.obecchocnejovice.eud.cz/obec/zastupitelstvo/ http://www.jivina.cz/ http://www.kacanovy.cz/ http://www.karlovice-sedmihorky.cz/ http://www.klasterhradiste.cz/ http://www.knezmost.cz/ http://www.obeckoryta.eud.cz/aktuality/ http://www.ktova.cz/ http://libosovice.cz/ http://www.loukov.e-obec.cz/ http://www.loukovec.cz/ http://markvartice.wz.cz/ http://mladejov.e-obec.cz/ http://www.mnhradiste.cz/ http://www.modrisice.cz/ http://www.mohelnice.unas.cz/ http://www.obecmukarov.cz/ http://www.obec-neveklovice.cz/ http://www.olesnice.sph.cz/ http://www.osek.sph.cz/ http://www.obec-prepere.cz/ http://www.obec-ptyrov.cz/ http://www.rohatsko.cz/uvod http://samsina.onas.cz/ Samšina http://www.samsina.nasweb.eu/obec/ Sezemice http://www.sezemice.e-obec.cz/ Sobotka http://www.sobotka.cz/ Strážiště http://www.strazistemb.wz.cz/ Troskovice http://www.troskovice.sph.cz/ Turnov http://www.turnov.cz/ Všeň http://www.vsen.cz/ Vyskeř http://www.vysker.e-obec.cz/ Žďár http://www.obec-zdar.eu/ Zdroj: internetové stránky obcí 99 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Všechny obce v MAS mají své internetové stránky. Obec Samšina přechází na nové stránky, proto jsou uvedeny obě.

Spolupráce Na území MAS existuje několik sdružení obcí zřízených především za účelem rozvoje mikroregionu a vzájemné spolupráce.

Tabulka č.46: Existující sdružení obcí na území MAS Název sdružení Dobrovolný svazek obcí - Drábské světničky Svazek obcí Střední Pojizeří Mikroregion Český ráj

Členské obce Boseň, Březina, Mnichovo Hradiště, Ždár

Bílá Hlína, Horní Bukovina, Chocnějovice, Jivina, Klášter Hradiště nad Jizerou, Mukařov, Neveklovice, Ptýrov, Stražiště Branžež, Dobšín, Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Kněžmost, Ktová, Olešnice, Troskovice, Vyskeř, Libošovice, Mladějov, Sobotka, Osek Zdroj: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/mikroregiony 3 z obcí MAS ležících v Libereckém kraji - Modřišice, Troskovice, Turnov - jsou členy Sdružení obcí Libereckého kraje, jehož cílem je napomáhat vzájemné informovanosti, hájit společné zájmy ale např. i zaujímat stanoviska k legislativním návrhům a dalším aktivitám týkajícím se obcí. Celkem 16 obcí ze 40 – jmenovitě Boseň, Branžež, Březina, Dolní Bousov, Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Kněžmost, Ktová, Mnichovo Hradiště, Modřišice, Přepeře, Sobotka, Troskovice, Turnov a Vyskeř – jsou členy Sdružení Český ráj (SČR). Jde o zájmové sdružení měst, obcí a dalších právnických osob, jehož účelem je spolupráce členských obcí, měst a dalších právních subjektů na rozvoji cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj, který je jedním z 16 oficiálních turistických regionů České republiky, které byly vymezeny Českou centrálou cestovního ruchu - CzechTourism. Tabulka č.47: Partnerská města obcí v MAS obec partnerské město Mnichovo Hradiště Erzhausen (Německo) Incisa in Val d´Arno (Itálie) Sobotka Wadern (Německo) Sobótka (Polsko) Turnov Jawor (Polsko) Niesky (Německo) Keszthely (Maďarsko) Murska Sobota (Slovinsko) Alvesta (Švédsko) Idar-Oberstein (Německo) Všeň Tiarno di Sotto (Itálie) Zdroj: internetové stránky obcí


Největší obce mají uzavřené smlouvy s partnerskými městy. Nejaktivnější je v tomto směru město Turnov s 8 partnerskými městy. Zajímavostí je partnerství obce Všeň s italskou obcí Tiarno di Sotto v oblasti Valle di Ledro, jehož původ se datuje až do let 1.světové války, kdy obyvatelé italské obce našli útočiště před válečnou vřavou až v obci Všeň. Závěry kapitoly Závěry lze shrnout takto: -

jako rizikové je podle Ministerstva financí hodnoceno hospodaření jedné obce (Loukovec) dvě třetiny obcí hospodaří bez dluhů zajištění prostředky pro informování občanů variabilní (lepší u rozhlasu, horší u zpravodaje) partnerské obce mají většinou jen největší sídla


5.3.11.

Bezpečnost

Tabulka č.48: Rizikovost obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v roce 2012 počet trestných činů v index kriminality (na 10 ORP roce 2012 000 obyvatel) umístění v rámci ORP Mnichovo Hradiště 604 155,1 112 Jičín 643 112 172 Turnov 506 111,2 173 Mladá Boleslav 1836 94,2 192 Poznámka: ORP je celkem v ČR 206. Byly seřazeny od nejrizikovějšího k nejméně rizikovému Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR Statistika kriminality se sleduje po okresech, obvodech obcí s rozšířenou působností a nově též obvodních odděleních Policie ČR. Všechny ORP, v nichž MAS leží, patří k těm, které mají podprůměrnou úroveň kriminality. Nejhorší v tomto směru situace v ORP Mnichovo Hradiště, naopak ORP Mladá Boleslav patří z hlediska kriminality obecně k vůbec nejméně rizikovým ORP v celé ČR. Na území MAS existují pouze 3 obvodní oddělení Policie ČR – v Mnichově Hradišti, Turnově a Sobotce, které vykonávají působnost i pro obce ve svém okrese. Zvlášť územní působnost obvodního oddělení Mnichovo Hradiště je velmi rozsáhlá, neboť zahrnuje celou severní část okresu Mladá Boleslav. Server mapakriminality.cz, provozovaný Otevřenou společností, o.p.s. udává pro rok 2013 pro obvodní oddělení Mnichovo Hradiště, Turnov a Sobotka tato základní data. Celková statistika je uvedena v příloze. Tabulka č. 49: Základní statistika trestných činů v roce 2013 na obvodních odděleních Mnichovo Hradiště, Turnov a Sobotka

druh trestného činu Vraždy Násilné činy Loupež Mravnostní činy Znásilnění Krádeže vloupáním Krádeže vloupáním do víkendových chat soukromých osob Krádeže vloupáním do rodinných domů Krádeže vloupáním do ostatních objektů Krádeže prosté Krádeže motorových vozidel dvoustopých Krádeže věcí z automobilů Krádeže jízdních kol Majetkové činy celkem Ostatní činy Maření výkonu úředního rozhodnutí Zbývající činy

Mnichovo Hradiště Turnov Sobotka Zjištěno Objasněno Zjištěno Objasněno Zjištěno Objasněno Počet Index Počet % Počet Index Počet % Počet Index Počet % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 31 11,9 14 45 28 11,5 22 79 11 19,2 4 36 3 1,1 1 33 2 0,8 2 100 0 0 0 2 0,8 2 100 3 1,2 1 33 2 3,5 2 100 0 0 0 2 0,8 1 50 1 1,7 1 100 135 51,7 27 20 137 56,4 42 31 30 52,4 12 40 29 11,1 36 13,8 61 23,4 256 98,0 68 26,0 72 27,6 28 10,7 432 165,4 52 19,9 37 14,2 69 26,4

2 7 10 28 15 25 42 16 5 7 11 15 6 21 82 19 47 90 37 100 63 91


22 9,1 15 6,2 65 26,8 155 63,8 32 13,2 35 14,4 18 7,4 313 128,9 75 30,9 43 17,7 88 36,2

6 2 14 37 7 5 5 86 66 41 76

27 13 22 24 22 14 28 27 88 95 86

8 14,0 6 10,5 16 27,9 28 48,9 5 8,7 7 12,2 3 5,2 62 108,3 15 26,2 8 14,0 17 29,7

3 38 2 33 7 44 8 29 3 60 0 0 1 33 22 35 14 93 8 100 14 82

Ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství Dopravní nehody silniční z nedbalosti Zanedbání povinné výživy Hospodářské činy Neoprávněné držení platebního prostředku Trestné činy celkem Česká republika Liberecký kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj

20 7,7 19 7,3 24 9,2 30 11,5 13 5,0 616 235,9 325366 13 963 37 350 10 787

20 100 16 84 24 100 15 50 1 8 223 36

306,5 129181 318,9 6 195 294,3 14 036 194,7 5 526

40 16,5 19 7,8 25 10,3 42 17,3 14 5,8 549 226,1

33 83 16 84 25 100 20 48 2 14 271 49

5 8,7 5 8,7 3 5,2 9 15,7 1 1,7 116 202,5

40 44 38 51

Vysvětlivky: Majetkové činy celkem jsou součtem krádeží vloupáním, krádeží prostých a některých dalších činů (podvod, zpronevěra, poškozování cizí věci apod.) Index označuje počet trestných činů na 10 000 obyvatel. Zdroj: www.mapakriminality.cz Jak je z tabulky výše zřejmé, obvodní oddělení Policie ČR Mnichovo Hradiště, Turnov a Sobotka patří k oblastem s nižší mírou kriminality ve srovnání s Libereckým a Středočeským krajem i Českou republikou. Z 518 hodnocených obvodních oddělení je Mnichovo Hradiště mírou kriminality na 261. místě (počítáno od oddělení s nejvyšší kriminalitou), Turnov na 277.místě a Sobotka na 321.místě. V roce 2013 se v MAS nestala žádná vražda, což je velmi pozitivní fakt. V územní působnosti zmíněných obvodních oddělení byly ale bohužel zaznamenány jiné druhy závažných trestných činů, jako jsou loupeže a znásilnění, byť ze statistiky nelze přesně určit, zda k těmto činům došlo na území MAS. Nejčastějšími druhy násilných trestných činů jsou úmyslná ublížení na zdraví a porušování domovní svobody. Z majetkových trestných činů jsou nejčastější krádeže motorových vozidel a věcí a součástek z nich a vloupání do objektů. Násilná kriminalita byla nejvyšší na Sobotecku, majetková na Mnichovohradištsku. Tabulka č.50: Statistika kriminality v okresech na území MAS v letech 2011 - 2013 Kriminalita Obecná Hospodářská Loupeže Vloupání Znásilnění celkem kriminalita kriminalita do bytů a rodinných domů

Vraždy

2011 Mladá Boleslav Semily Jičín

3 306

2 570

254

48

112

4

5

1 365 1 634

975 1 270

148 143

6 13

27 59

2 7

-

3 459

2 774

248

37

167

3

3

1 338 1 572

920 1 215

128 139

14 7

39 59

4 3

2

3 855

3 188

303

38

189

4

3

1 422 1 402

1 039 1 078

143 123

6 9

41 60

6 5

1

2012 Mladá Boleslav Semily Jičín 2013 Mladá Boleslav Semily Jičín

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ - http://vdb.czso.cz/vdbvo/


5 100 4 80 3 100 7 78 0 0 63 54

V tabulce výše je uveden i vývoj kriminality v okresech Mladá Boleslav, Semily a Jičín v letech 2011 – 2013. Ze srovnání vyplývá, že počet trestných činů v okrese Jičín postupně klesá, v okrese Semily stoupl asi o 4 % a v okrese Mladá Boleslav stoupl o více než 16 %. Městská policie byla již v roce 1992 zřízena ve dvou největších městech - Mnichově Hradišti a Turnově. V Mnichově Hradišti slouží 10 a v Turnově 18 strážníků, v obou městech je zřízen městský kamerový dohlížecí systém – v Mnichově Hradišti sestává z 6 kamer a v Turnově z 10 kamer. Městská policie Turnov má uzavřenu i veřejnoprávní smlouvu s dalšími 10 obcemi v okolí Turnova, z nichž v území MAS leží pouze obec Ktová. S problematikou bezpečnosti souvisí i nedostatečné a zastaralé vybavení jednotek sboru dobrovolných hasičů. Závěry kapitoly Závěry lze shrnout takto: -

nižší míra kriminality ve srovnání s Českou republikou u násilné trestné činnosti nejčastější úmyslná ublížení na zdraví a porušování domovní svobody u majetkové trestné činnosti nejčastější krádeže aut a jejich vybavení a vloupání do objektů vyšší úroveň majetkové trestné činnosti na Mnichovohradištsku, násilné na Sobotecku na rozsáhlém území jen 3 obvodní oddělení Policie ČR Městská policie v Turnově a Mnichově Hradišti nedostatečné vybavení jednotek sboru dobrovolných hasičů


5.3.12.

Turistický ruch

Oblast Českého ráje je tradičním turistickým regionem, jednou z turisticky nejatraktivnějších oblastí v České republice. Kromě zachovalého přírodního prostředí se celá oblast vyznačuje značným množstvím kulturních památek. Ty nejvýznamnější z nich - např. hrady Trosky, Kost a zámky Humprecht, Hrubý Rohozec a Mnichovo Hradiště – jsou symboly, jež reprezentují oblast Českého ráje a jsou s ním bytostně spojovány. Kromě toho je zde ale i vysoký potenciál lidové architektury (roubenný dům - např. Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, Kopicův statek u Kacanov). Soupis nejvýznamnějších památek udávají následující tabulky. Kompletní soupis všech 320 památkově chráněných objektů je v příloze. Vedle velkého množství památkově chráněných objektů existuje i značné množství objektů, které památkovou ochranu nemají, přesto je jejich role pro zachování historického a kulturního dědictví místa důležitá (objekty lidové architektury, drobná církevní architektura – křížky, boží muka apod.). Přes pokračující obnovu i drobných památek zůstává stav některých památek (sakrálních, technických, lidové architektury) špatný a je ohrožena jejich existence. Tabulka č.51: Nejvýznamnější nemovité kulturní památky Památka Národní kulturní památky Zámek Mnichovo Hradiště Hrad Kost Zámek Humprecht Zřícenina hradu Trosky Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova Zámek Hrubý Rohozec Městské památkové zóny Mnichovo Hradiště Sobotka Turnov Vesnické památkové rezervace Mužský Vesec u Sobotky Vesnické památkové zóny Loukov Střehom Zdroj: monumnet.npu.cz

Obec Mnichovo Hradiště Libošovice Sobotka Troskovice Turnov Turnov Mnichovo Hradiště Sobotka Turnov Boseň Libošovice Loukov Dolní Bousov

Tabulka č.52: Další významné památky Obec Boseň

Památka hrad Valečov, zřícenina a archeologické stopy

Branžež Hrubá Skála Kacanovy Klášter Hradiště nad Jizerou

výšinné opevněné sídliště - hradiště Hynšta, archeologické stopy zámek Kopicův statek klášter



zámek rovinné opevněné sídliště Hrada a Klamorna, hrad Drábské světničky, zřícenina a archeologické stopy bývalý kapucínský klášter vč. kostela sv. Tří králů a kaple sv. Anny

kostel sv. Maří Magdalény venkovský dům - rodný dům V. Šolce hrad Valdštejn, zřícenina Dlaskův statek v Dolánkách Turnov synagoga židovský hřbitov Kamenářský dům – replika původní zaniklé roubené stavby františkánský klášter chrám Narození Panny Marie kostel sv. Františka z Assisi děkanský kostel sv. Mikuláše kostel Nanebevzetí Panny Marie Vyskeř kostel sv. Jakuba a Filipa Všeň Zdroj: monumnet.npu.cz Sobotka

Oblast je díky svým přírodním i kulturním hodnotám a typickému idylickému krajinnému rázu s roztroušeným osídlením turisticky velmi atraktivní nejen pro jednodenní návštěvnost, ale i z hlediska druhého bydlení. To bylo umožněno existencí velkého množství objektů, které dříve sloužily k trvalému bydlení. Jak již bylo zdůrazněno v kapitole 5.3.5, více než 2/3 domů, jež byly deklarovány jako trvale neobydlené, je využíváno k rekreaci, v některých lokalitách jsou to i více než 3/4. Tento stav má ale i své negativní stránky, především zvýšené nároky na infrastrukturu obcí a odcizenost rekreantů od života obce. Nezpochybnitelným základem turistické nabídky je hustá síť pěších tras a cyklotras (viz kapitola 5.3.3). Pěší turistika se zde začala rozvíjet již v polovině 19.st. Na zpřístupnění mnoha lokalit má zásadní zásluhu Klub českých turistů, založený v roce 1888. Zlatá stezka Českého ráje je nejznámější turistickou trasou Českého ráje. Vznikla propojením jednotlivých existujících tras a jednotným označením červenou barvou, s cílem propojit nejzajímavější místa a je poprvé zmiňována v roce 1937 (http://www.zlatastezkaceskehoraje.cz/ cs/historie-a-soucasnost.html). Známá je i Angrova stezka z Valdštejna přes Hruboskalské skalní město do Sedmihorek. Využití jednotlivých turistických tras je výrazně odlišné. Některé lokality jsou až přetíženy turisty – např. oblast Valdštejn – Hrubá Skála – Sedmihorky, na jiných okrajových trasách je pohyb turistů minimální. Bohužel poslední ověřené statistické údaje v tomto směru jsou z 6.7.2002, kdy byl sčítán počet návštěvníků ve skalních městech a dalších turistických lokalitách Českého ráje a z něj plyne, že největší nápor návštěvníků byl v oblasti Hruboskalska – Adamovo lože (787 osob), Myší díra (754), následován lázněmi Sedmihorky (565), vysoký počet návštěvníků byl ale i na Valečově (421) a Drábských světničkách (408). Naopak na cestě z Vyskeře k Arboretu Bukovina bylo sečteno jen 34 osob. Potvrzuje se tak předpokládaný fakt, že největší nápor turistů se koncentruje na spojnice největších turistických zajímavostí a nástupních míst cestovního ruchu (jednoznačně parkoviště, v mnohem menší míře železniční zastávky). Z veřejného projednání plyne, že občané vnímají negativně špatný technický stav některých tras, včetně jejich technických prvků. 106 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

V oblasti existuje i několik naučných stezek, i technický stav některých z nich není podle vyjádření místních dobrý. Tabulka č.53: Naučné stezky v MAS Název

Délka v km Kamenářská stezka, 0,8 významné osobnosti Turnova

Počet Trasa zastavení 5 V centru Turnova: Skálova ul. – nám. Českého ráje – Sobotecká ul.

Po stopách židovství 0,6 v Turnově

3

Zámecká NS Turnov – 3,5 Hrubý Rohozec

7

Dětská lesní Sedmihorky NS Hruboskalsko

NS 3

17

7

19

NS Údolí Plakánek

10,5

11

NS Podtrosecká údolí

8

10

NS Prožitkový geopark Český ráj v areálu Šťastná země NS a cyklostezka 1866 34 Mimoň - Boseň

11

Téma

Kamenářství, šperkařství, osobnosti Turnova V centru Turnova: Krajířova ul. – Historie Židů a Sobotecká ul. židovské památky v Turnově Turnov – Hrubý Rohozec Památky na trase, fauna a flóra Sedmihorky – rybník Bažantník – Život v lese Smíchousův rybník – Sedmihorky Sedmihorky – U Kavčin – Lesy Českého Arboretum Bukovina – zámek ráje, skalní města Hrubá Skála - Sedmihorky Sobotka – Libošovice – Kost – Kulturní památky, údolí Plakánek – Vesec u přírodní Sobotky zajímavosti Borek – Vidlák – Věžák – Historie, Podsemínský rybník - geologie, fauna, Malechovice flóra V areálu Šťastná země v Dobrodružství a Radvánovicích poznání pro děti i dospělé Mimoň - Kuřívody - odbočka do Prusko-rakouská Osečné - Ševčín - Klášter válka 1866 Hradiště nad Jizerou - Mnichovo Hradiště - Boseň

Zdroj: http://www.cesky-raj.info Oblast je atraktivní i pro další druhy turistiky. Dlouhou tradici (někde již od 20.let 20.století) má v Českém ráji horolezectví, především v Hruboskalsku, Prachovských skalách, oblasti Mužský (Drábské světničky a Příhrazské skály). V Turnově rovněž existují 2 lezecké školy, které cvičí zájemce v lezení v Českém ráji i mimo něj, jedna z nich má i umělou stěnu. Umělé horolezecké stěny existují i v Kněžmostě a Sobotce. Lezení je v Českém ráji s ohledem na ochranu pískovcových skal povoleno jen registrovaným horolezcům či pod vedením akreditovaných instruktorů. Rozvíjí se rovněž hipoturistika, kterou je třeba usměrňovat na cesty s vhodným povrchem, aby nedocházelo k erozi a nehrozil střet s pěšími a cyklisty. V oblasti se již vyskytuje řada subjektů, které nabízejí projížďky v koňském sedle. Turistický region Český ráj eviduje na svých stránkách v MAS již 9 subjektů. Známá je farma v Ptýrově, ale farmy existují i v Turnově, Sobotce, Hnanicích (obec Hrubá Skála), Horním Bousově (obec Dolní Bousov), Srbsku (obec Kněžmost), Všeni a Horní Bukovině. Tento druh turistiky je rovněž propojen s agroturistikou. 107 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Pro vodní turistiku je využívána řeka Jizera. Její dolní úsek od Malé Skály je prakticky celoročně sjízdný a i krajinářsky hodnotný. Vodácké tábořiště existuje v lokalitě Vostrov u Mnichova Hradiště, výše po proudu je až nad Turnovem u Zrcadlové kozy. Její pravostranný přítok Mohelka je sjízdná většinou jen na jaře (březen, duben), vodáky není příliš vyhledávaná. Velmi pozitivním faktem je postupné zpřístupňování některých lokalit pro vozíčkáře. Oblast naopak neskýtá příliš příležitostí pro zimní sporty. Sjezdové lyžování lze provozovat jen v areálu Ve Struhách východně od Turnova, tedy v nejsevernějším výběžku MAS. U běžeckého lyžování lze v případě příznivých podmínek využít upravené lokální běžecké trasy. Nabídka je omezená i v případě nepříznivého počasí. Postupně se i zde rozvíjí trend podpory a propagace místních produktů, byť stále není dostatečný. S tímto cílem vytvořilo Sdružení Český ráj ve spolupráci s dalšími partnery v regionu značku „Regionální produkt Český ráj“. Tato registrovaná ochranná známka je místním výrobcům propůjčována při splnění přísných kritérií, která zohledňují především původ výrobku v regionu, originalitu, ekologickou šetrnost a podíl ruční práce. Seznam výrobců tradičních produktů uvádí následující tabulka. V souladu s historickým zaměřením oblasti zaujímají silné postavení výrobci šperků, zbytek tvoří výrobci potravin. Bohužel většina zákazníků nadále při výběru upřednostňuje cenu, povědomí zákazníků o místních výrobcích je doposud malé.

Tabulka č.54: Seznam tradičních výrobců a řemeslníků na území MAS název firmy

obec

zaměření

Cínové předměty – Ladislava Růžičková

Karlovice

výroba cínového užitého umění a šperků

Maso Radvánovice, spol. s.r.o. Sedmihorka - pramenitá voda z Českého ráje

Karlovice

zpracování masa místních farmářů

Výrobky z orobince - Iveta Dandová

Mnichovo Hradiště pletení výrobků z orobince

Cukrárna U Janatů

Turnov

tradiční cukrářská výroba

Galerie Granát, Turnov

Turnov

výroba šperků

Atelier Kamila

Turnov

výroba skleněných šperků, figurek

Brusírna kamenů Gema

Turnov

broušení šperkových kamenů

Granát, d.u.v. Turnov

Turnov

výroba šperků

Pekárna a cukrárna Mikula

Turnov

výroba pečiva a cukrářských výrobků

Sempra Turnov s.r.o.

Turnov

šlechtění jahod

Skleněné kameny s.r.o.

Turnov

výroba skleněných kamenů a perlí

SUPŠ Turnov

Turnov

ukázka výroby šperků, broušení drahých kamenů, rytí drahých kovů

Verich Jan - Bio ovoce a zelenina

Turnov

pěstování ovoce a zeleniny, především jablek

Zlatnictví Beršram (Beršram šperk) Daniel Šrámek, Iva Bernardová

Turnov

výroba zlatých a stříbrných šperků

Prodejna Granát, Turnov

Turnov

výroba šperků

Farma Skalanská kráva Zdroj: http://www.cesky-raj.info

Vyskeř

ekologický chov masného skotu

Mnichovo Hradiště stáčení a distribuce pitné vody


Existuje zde velké množství zařízení různého charakteru pro hromadné ubytování osob. Níže uvedená tabulka je souhrnem hromadných ubytovacích zařízení, jak ji vede Český statistický úřad. Z 61 ubytovacích zařízení je 20 penzionů, vzhledem k charakteru oblasti je pochopitelný poměrně vysoký počet kempů – 11. Pod ostatními zařízeními se většinou skrývají různá rekreační střediska, kde je možnost ubytování na pokojích i ve stanech či karavanech. Hotelů je v celé oblasti 9 – 4 v Turnově, 1 v Mnichově Hradišti, 2 v Libošovicích, 1 v Kněžmostě a 1 na Hrubé Skále na zámku. Hotely jsou kategorie ***, v Libošovicích je jeden hotel kategorie **. Ubytovací zařízení jsou tak spíše orientována na střední a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Aktéry v území je negativně vnímána omezená kapacita ubytovacích zařízení, která např. neumožňuje zajistit ubytování pro celý autobus. Provozovatelé zařízení jsou často jen krátkodobými pronajímateli, nejsou proto osobně zainteresováni na růstu kvality služeb. Tabulka č.55: Přehled hromadných ubytovacích zařízení v MAS Název PENZION NA KRÁSNÉ VYHLÍDCE PENZION KŘINEČ TÁBOŘIŠTĚ DUO CAMP REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ CHATOVÁ OSADA LEMBERK TÁBOŘIŠTĚ KOMÁROV REKREAČNÍ STŘEDISKO KOLORA TURISTICKÁ UBYTOVNA KEMP KOUPALIŠTĚ DOLNÍ BUKOVINA NAVETA DOLNÍ BUKOVINA

Adresa Boseň, Mužský, 40

Kategorie

Sezónní provoz

Počet pokojů

Počet míst pro stany a karavany

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Penzion

letní provoz

10 a méně

10 a méně

Kemp Kemp Chatová osada Chatová osada Chatová osada

letní provoz letní provoz letní provoz letní provoz letní provoz

11 až 50 11 až 50 10 a méně 10 a méně 10 a méně

101 a více 51 až 100 10 a méně žádné 10 a méně

Branžež, Branžež

Ostatní zařízení

letní provoz

10 a méně

10 a méně

Dolní Bousov, Dolní Bousov, V Lipkách 451

Turistická ubytovna

letní provoz

10 a méně

10 a méně

letní provoz

10 a méně

51 až 100

letní provoz

11 až 50

10 a méně

Branžež, Zakopaná, 14 Branžež, Nová Ves Branžež, Branžež, 32 Branžež, Nová Ves Branžež, Branžež Branžež, Nová Ves

Horní Bukovina, Dolní Kemp Bukovina, 41 Horní Bukovina, Dolní Ostatní zařízení Bukovina, 40

HOTEL ŠTEKL HRUBÁ SKÁLA

Hrubá Skála, Hrubá Skála, 5

Hotel ***

letní i zimní provoz 11 až 50

10 a méně

PENSION JANA

Hrubá Skála, Krčkovice, 7

Penzion

letní provoz

11 až 50

10 a méně

PENSION OLDA

Hrubá Skála, Doubravice, 55

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Kemp

letní provoz

10 a méně

51 až 100

Kemp

letní provoz

10 a méně

11 až 50


letní provoz

10 a méně

žádné

TÁBOŘIŠTĚ VIDLÁK TÁBOROVÁ ZÁKLADNA KRČKOVICE SPORTOVNĚ REKREAČNÍ STŘEDISKO

Hrubá Skála, Bohuslav, 11 Hrubá Skála, Krčkovice, 1 Chocnějovice, Ouč, 28

SPORTOVNÍ AREÁL CAMP KACANOVY

Kacanovy, Kacanovy

Kemp

letní provoz

10 a méně

11 až 50

PENSION HÁJOVNA

Karlovice, Sedmihorky, 6

Penzion

letní provoz

10 a méně

žádné

AUTOCAMP SEDMIHORKY

Karlovice, Sedmihorky, 72

Kemp

celoroční provoz

51 až 100

101 a více


KEMP KOUPALIŠTĚ

Klášter Hradiště nad Jizerou, Klášter Hradiště nad Jizerou

HOTEL STŘELNICE

Kněžmost, Kněžmost, Hotel *** V Cihelně 259

letní provoz

10 a méně

11 až 50

celoroční provoz

11 až 50

žádné

Chatová osada

letní provoz

10 a méně

žádné

Chatová osada

letní provoz

10 a méně

žádné


celoroční provoz

11 až 50

10 a méně

REKREAČNÍ STŘEDISKO SRBSKO Kněžmost, Srbsko


letní provoz

10 a méně

10 a méně

CHATY BABETA 1 A 2

Kněžmost, Srbsko, 237


letní provoz

10 a méně

10 a méně

REKREAČNÍ STŘEDISKO NA VÝSLUNÍ

Kněžmost, Čížovka


letní provoz

11 až 50

žádné


letní provoz

10 a méně

10 a méně


letní provoz

11 až 50

žádné

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

10 a méně

LETNÍ REKREAČNÍ STŘEDISKO Kněžmost, Srbsko ZO OS KOVO JUNIOR PLUS Kněžmost, Srbsko SPORTOVNĚ REKREAČNÍ AREÁL Kněžmost, Srbsko, 32 RÁJ

REKREAČNÍ STŘEDISKO REKREAČNÍ STŘEDISKO HOTEL ORT

Kněžmost, Drhleny, 174 E Kněžmost, Drhleny Libošovice, Nepřívěc, 18

Kemp

HOTEL ČESKÝ RÁJ

Libošovice, Libošovice, 30

Hotel **

letní provoz

11 až 50

žádné

PENSION HALTUCH

Libošovice, Libošovice, 35

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné


letní provoz

11 až 50

10 a méně

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

žádné

DOMOV MLÁDEŽE PŘI SOUZ A OU HUBÁLKOV CHATA NEBÁKOV

Loukovec, Hubálov, 10 Mladějov, Mladějov, 38

REKREAČNÍ STŘEDISKO STAVBAŘ

Mladějov, Loveč, 15

Chatová osada

celoroční provoz

51 až 100

žádné

MOTEL MLADĚJOV

Mladějov, Mladějov, 102


letní provoz

10 a méně

10 a méně

HOTEL U HROZNU

Mnichovo Hradiště, Masarykovo náměstí 27

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

10 a méně

PENZION U MYDLÁŘŮ

Mnichovo Hradiště, Jiráskova 884

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

10 a méně

PENZION PLAUDIT

Mnichovo Hradiště, Masarykovo náměstí 245

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

REKREAČNÍ STŘEDISKO LITES

Mukařov, Borovice, 7


letní provoz

11 až 50

10 a méně

PIONÝRSKÁ SKUPINA SEVER MĚSTSKÉ KOUPALIŠTĚ SOBOTKA

Mukařov, Mukařov Ostatní zařízení Sobotka, Sobotka, Na Kemp Celné

letní provoz

10 a méně

žádné

letní provoz

11 až 50

11 až 50

TURISTICKÁ UBYTOVNA SK

Sobotka, Sobotka, Předměstská 532


celoroční provoz

10 a méně

žádné

HOTEL TROSKY

Troskovice, Troskovice, 1

Penzion

letní provoz

10 a méně

žádné

Kemp

letní provoz

10 a méně

11 až 50

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

10 a méně

TÁBOŘIŠTĚ SVITAČKA PENSION KAREL IV.

Troskovice, Troskovice, 15 Turnov, Turnov, Žižkova 501


HOTEL KORUNNÍ PRINC HOTEL VIKTORIA HOTEL PARADIS PENSION SVATÝ JAN PENZION A FITKLUB EDEN HOTEL BENEŠ PENZION POD HLAVATICÍ PENZION BETULA PENZION VYSKEŘ PENZION ESPERO PENZION RÁJ PENZION U KAŠPÁRKŮ PENZION AGÁTA AUTOKEMPINK PŘÍHRAZY

Turnov, Turnov, náměstí Českého ráje Hotel *** 137 Turnov, Turnov, Trávnice 890 Turnov, Turnov, 5. května 63 Turnov, Turnov, Hluboká 142 Turnov, Turnov, Palackého 179 Turnov, Turnov, Nádražní 1117 Turnov, Mašov, 95 Turnov, Turnov, Fučíkova 1259 Vyskeř, Vyskeř, 71 Žďár, Skokovy, 17 Žďár, Skokovy, 13 Žďár, Žďár, 14 Žďár, Žďár, 15 Žďár, Příhrazy, 1

celoroční provoz

11 až 50

10 a méně

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

10 a méně

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

10 a méně

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

10 a méně

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

10 a méně

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Penzion

letní provoz

11 až 50

žádné

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Kemp

celoroční provoz letní provoz celoroční provoz celoroční provoz letní provoz letní provoz

10 a méně 11 až 50 10 a méně 10 a méně 10 a méně 11 až 50

10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně žádné 101 a více

Zdroj: Hromadná ubytovací zařízení České republiky, http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/index Pozn.: Pouze zařízení s aspoň 5 pokoji nebo 10 lůžky

Český statistický úřad rovněž vede statistiku přenocování v těchto hromadných ubytovacích zařízeních, která je ale značně neúplná, protože mnoho údajů podléhá ochraně individuálních dat. Detailní tabulka je v příloze. Vyplývá z ní, že největší počet přenocování byl zaznamenán v Turnově, Hrubé Skále, Žďáru a Kněžmostu.


Graf č.18: Vývoj počtu hostů a počtu přenocování v turistickém regionu Český ráj v letech 2005-2013

Vybrané statistiky návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v turistickém regionu Český ráj 600 000

500 000

400 000

300 000

200 000

100 000

0 2005

2006 2007 počet hostů celkem

2008

2009

2010 2011 2012 počet hostů nerezidenti

2013

počet hostů rezidenti

počet přenocování celkem

počet přenocování nerezidenti

počet přenocování rezidenti

Zdroj: ČSÚ Výše uvedený graf udává vývoj počtu hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v celém turistickém regionu Český ráj v dělení na domácí (rezidenti) a zahraniční (nerezidenti) turisty. Celkový počet hostů zůstává prakticky stabilní, snižuje se ale počet zahraničních hostů. Mírně se v dlouhodobé perspektivě snižuje počet přenocování, opět především kvůli zahraničním turistům. Nejnavštěvovanější turistickou atraktivitou na území MAS je hrad Trosky, následovaný hradem Kost a zážitkovým areálem pro děti Šťastná země v Radvanovicích (obec Karlovice). Poměrně unikátní je pozice Muzea Českého ráje v Turnově, neboť návštěvnost dalších muzeí v oblasti je několikanásobně nižší. Tabulka č.56: Nejnavštěvovanější turistické atraktivity v MAS

Turistická atraktivita Hrad Trosky Hrad Kost Šťastná země Hrad Valdštejn Zámek Humprecht Muzeum Českého ráje Zámek Hrubý Rohozec

2008 60 000 60 000 72 505 26 445 33 529 29 407

2009 107 301 68 852 65 000 69 526 26 819 36 171 27 477

návštěvnost v roce 2010 2011 91 488 103 255 63 221 60 000 55 000 45 000 61 950 72 398 22 321 23 537 29 223 30 590 27 677 26 815


2012 98 317 49 000 63 000 61 940 30 102 26 558 23 733

2013 90 767 58 163 55 000 53 563 30 749 27 329 24 282

Zámek Mnichovo Hradiště 21 304 18 412 21 847 20 863 17 848 Hrad Valečov 19 349 18 672 15 033 15 920 16 062 Dlaskův statek 15 195 14 259 12 062 12 903 12 091 Zdroj: Oficiální stránky turistického regionu Český ráj, http://www.cesky-raj.info

15 950 14 674 13 067

Z informačních center v oblasti je nejnavštěvovanější informační centrum v Turnově (více než 49 000 návštěvníků v roce 2013), následují Sobotka (11 700), Mnichovo Hradiště (4 600), Dolní Bousov (1 700) a Kněžmost (1 100). Pro propagaci Českého ráje jsou rovněž provozovány informačně obsáhlé stránky turistického regionu Český ráj – www.cesky-raj.info, které provozuje Sdružení Český ráj. Jeho marketingové aktivity jsou vnímány pozitivně, jeho finanční situace je ale složitá. Je třeba dále podpořit propagaci Českého ráje touto formou. Významným prvkem v celkové turistické nabídce je dostupnost a kapacita parkování pro návštěvníky. Souhrn parkovišť u nejvýznamnějších turistických atraktivit udává následující tabulka. Problémem je nedostatečná kapacita a s tím související přeplněnost některých parkovišť u nejvýznamnějších turistických cílů. Týká se to parkovišť u zámku Hrubá Skála, v Lázních Sedmihorky, pod hradem Trosky. Auta zde často parkují i mimo vyznačená místa. Tabulka č.57: Přehled parkovišť u nejvýznamnějších turistických atraktivit odhadovaný počet míst

vzdálenost od lokality (m)

turistická atraktivita

obec

Branžež - Komárovský rybník

Branžež

35

300

Dlaskův statek

Turnov - Dolánky

40

50

Drábské světničky

Mnichovo Hradiště - Dneboh

25

400

Hrubá Skála

Hrubá Skála

60

50

Hrubý Rohozec

Turnov

Humprecht

Sobotka - u hřbitova

30

350

Kost

Libošovice

50

500

Lázně Sedmihorky Mnichovo Hradiště - zámek + klášter

Karlovice - Sedmihorky

35

50 600

Muzeum Českého ráje

Turnov

120 do 15 podél chodníku, pak na náměstí

Příhrazy

Žďár

20

50

Restaurace Na Krásné Vyhlídce

Boseň - Mužský

28

0

Šťastná země

Karlovice - Radvánovice

>150

100

Trosky

Troskovice

93

400

Valdštejn

Turnov - Pelešany

50

800

Valečov

Boseň

40

400

Věžický rybník

Věžický rybník - rozc. u silnice

8

100

Vidlák Zdroj: www.mapy.cz

Hrubá Skála

45

50

22 + 10 podél silnice

Mnichovo Hradiště


150

0

Podle výzkumu agentury IPSOS v létě 2014 do Českého ráje v letním období přijela většina návštěvníků ze vzdálenosti nad 50 km, zvýšil se však počet těch přijíždějících ze vzdálenosti 10 až 20 km. Do lokality se zpravidla dopravili autem, v doprovodu partnera/partnerky či přátel. Častěji než v roce 2013 přijížděli s malými (předškolními) dětmi, méně často ale naopak s dětmi staršími (školními). Kontinuálně roste počet návštěvníků, kteří přijeli pouze na jeden den bez noclehu, v roce 2011 jich bylo 40 %, v roce 2014 již 52 %. Významně se mění skladba ubytování. V roce 2012 byl nejčastějším typem kemp / tábořiště s 20 %, v roce 2014 však tvořil už jen 6 %. Významnější tak jsou penzion s 15 % i nocleh u známých nebo na vlastní chatě / chalupě s 13 %. Kontinuálně také klesá podíl osob, kteří se téměř vždy stravují v restauračních zařízeních (2011 – 33 %, 2014 – 15 %). Roste ale průměrná denní útrata. Rovnocennými důvody návštěvy jsou relaxace, poznání a turistika se sportem. Dominantními aktivitami byla pěší a poznávací turistika, oproti létu 2013 výrazně poklesla atraktivita cykloturistiky a koupání a vodních sportů. Od roku 2012 významně klesá podíl prvonávštěvníků (2012 – 27 %, 2014 – 9 %), naopak roste podíl návštěvníků, kteří zde byli více než třikrát. Hlavním impulsem návštěvy byla vlastní dobrá zkušenost. 94 % návštěvníků uvažuje, že se do regionu vrátí. Hlavním informačním zdrojem byl pro návštěvníky internet (20 %) a pak rovnocenně informace od příbuzných a známých a turistická informační centra (6 %). Velmi pozitivním zjištěním tedy je, že návštěvníci jsou zde spokojeni a rádi se sem vrací. Aktéry v území je negativně vnímána konkurence mezi jednotlivými poskytovateli služeb v cestovním ruchu a nedostatek koordinace. Závěry kapitoly Závěry lze shrnout takto: -

velké množství významných kulturních památek a památkově chráněných objektů velké množství objektů druhého bydlení, ale s tím související i zvýšené požadavky na infrastrukturu obcí dominantní letní sezóna velmi nerovnoměrná distribuce návštěvníků v oblasti – velmi zatížená jádrová oblast Českého ráje a málo využité okraje oblasti dlouhá tradice pěší turistiky a horolezectví velmi dobré podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku a horolezectví, částečně vodní turistiku rozvíjející se propagace místních produktů velké ubytovací kapacity orientované hlavně na středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel, nelze ubytovat autobus klesající počet zahraničních turistů v celém Českém ráji vysoká spokojenost a loajalita návštěvníků, hosté nejčastěji přijíždějí na základě vlastní dobré zkušenosti mezi poskytovateli služeb převažuje konkurence, schází koordinace


5.4.Vyhodnocení rozvojového potenciálu území 5.4.1. Územní plánování Tabulka č.58: Vybavenost obcí MAS Turnovsko územními plány Územní plán Obec

Druh

Bílá Hlína

NE

Boseň

ÚP

Branžež

Dolní Bousov Horní Bukovina Hrubá Skála Chocnějovice Jivina

ÚP

2009 Ing.arch. J.Maňák Praha

ÚPSÚ*


ÚPO ÚP ÚP

ÚPO

2007 Ing.F.Kačírek Tuřice 2010 SURPMO, a.s. Praha 2009 Ing.arch. J.Maňák Praha Ing.arch. V.Olivová 2001 Praha Ing. arch. Jitka Mejsnarová Urbanistické studio 2008 Dobřichovice SURPMO HK Hradec 2009 Králové Ing. arch. M.Baše – 2001 VEGA Praha

ÚPSÚ ÚPO

1994 Ing.arch. J.Maňák Praha 2008 Ing.D.Binderová Praha

ÚPO

ÚP



ÚP

Kacanovy

Karlovice

ÚP

Kněžmost Koryta Ktová Libošovice Loukov Loukovec Markvartice Mladějov

NE ÚPO NE ÚP

ÚPO

ÚPO


ÚP

Schváleno zadání ÚP (2011 Ing.arch. J.Zahradníková) Schválena 1.změna ÚPO, 2011 Schválena 1.změna ÚP, 2011 Schválena 1.změna ÚPO, 2008

Schválena 4.změna ÚPO, 2011, Schváleno pořízení ÚP 2012 Schválena 3.změna ÚPSÚ, 2010 Schváleny změny a doplňky ÚPSÚ, 1998 Schválena 1.změna ÚPO, 2009 Schváleno zahájení projednání konceptu ÚP, 2011

Ing. arch. Karel Novotný 2004 Hradec Králové Schváleno zahájení projednání konceptu ÚPO, 2002 2012 Kadlec K.K. Nusle Praha

NE

Mnichovo Hradiště

Modřišice

Poznámka

Schváleno zadání ÚP (2010 2001 Ing.arch. J.Maňák Praha Ing.arch. J.Maňák) DOMI - architektonický a inženýrský atelier, spol. s 2010 r.o. Praha

ÚPSÚ

Březina Dobšín

Rok Zpracovatel pořízení

Ing. arch. Karel Novotný 2006 Hradec Králové Ing.arch.J.Štěrba, 2004 Ml.Boleslav Ing. arch. Šárka Jaklová 2011 Liberec

NE


Schváleno zahájení projednání ÚP, 2010 Schválena 1.změna ÚPO, 2010 Schváleno zadání ÚP, 2012 Schválena 4.změna ÚPO, 2010 Schváleno zahájení projednání ÚP, 2012

Mukařov

ÚPO Neveklovice Olešnice Osek Přepeře Ptýrov Rohatsko Samšina Sezemice

Sobotka

Strážiště

NE NE ÚPSÚ ÚP ÚPSÚ*

Schváleno zadání ÚP, 2012 Schválena 2.změna ÚPSÚ, 2010

ÚPO ÚP

2007 Kadlec K.K. Nusle Praha

Schválena 1.změna ÚP, 2009

ÚPSÚ** ÚPSÚ*** ÚP

Turnov

ÚP

Žďár

Schváleno zahájení projednání ÚP, 2010

1998 Ing.arch. J.Maňák Praha Ing. arch. Karel Novotný 2007 Hradec Králové

ÚP

Vyskeř

1999 Kadlec K.K. Nusle Praha Ing.arch.Z.Gottfried, 2012 Č.Budějovice

NE

Troskovice

Všeň

DOMI - architektonický a inženýrský atelier, spol. s 2007 r.o. Praha

ÚPSÚ ÚPSÚ ÚPSÚ

Ing. Jindřich Minařík – TERPROJEKT Praha** 1996** Kadlec K.K. Nusle 1999*** Praha*** 2009 Ing. arch. L.Kodl Praha Ing. arch. Miloslav Štěpánek - ARCH SERVIS 2011 Liberec Archis Praha, Doc Ing. Arch. Ivan 2014 Horký DrSc. Ing. arch. Miroslav 2005 Koštrna – AMIKO Praha Ing. arch. Miroslav 1996 Koštrna – AMIKO Praha 2000 Terplan, a.s. Praha

Schválena 1.změna ÚPO, 2010

Schválena 2.změna ÚPSÚ***, 2005 Schváleno zahájení projednání ÚP, 2010

Nový ÚP vydán 26.6.2014, účinnost od 26.7.2014 Schválena 1.změna ÚPSÚ, 2006 Schválena 2.změna ÚPSÚ, 2012 Schváleno zadání ÚP, 2012 Schválena 2.změna ÚPSÚ, 2008

Vysvětlivky: ÚP – územní plán, ÚPO – územní plán obce, ÚPSÚ – územní plán sídelního útvaru, * ÚPSÚ Dolní Bousov a Rohatsko, ** - ÚPSÚ Spyšova, *** - ÚPSÚ Sobotka, Staňkova Lhota a Osek Zdroj: http://www.uur.cz/iLAS, Z 40 obcí MAS pouze 8 nemá územní plán, z toho ve 4 se již začal pořizovat. Největší obcí bez územního plánu jsou Markvartice se 455 obyvateli. Celkem 9 obcí, jež disponují staršími územními plány (územní plán sídelního útvaru nebo územní plán obce) pořizuje nový územní plán, mezi nimi i všechny 4 nejvýznamnější obce – Turnov, Mnichovo Hradiště, Dolní Bousov a Sobotka. Nejstarší územní plán mají Dolní Bousov a Osek (z let 1998 a 1999), které však pořizují nový územní plán. Hodně zpracovatelů územních plánů nepochází z regionu, nejčastěji jde o zpracovatele z Prahy či Hradce Králové. Většina obcí disponuje i dalším strategickým dokumentem, kterým je nejčastěji Program obnovy venkova. Turnov, Mnichovo Hradiště a Dolní Bousov disponují Strategickým plánem města (Programem rozvoje města).


5.4.2. Rozvojová území Brownfields Na území MAS existují tak jako jinde v České republice lokality brownfields. Nejlepší databázi těchto nevyužívaných nebo jen částečně využívaných objektů vede Liberecký kraj. Brownfields na tomto území udává následující tabulka. Tabulka č.59: Seznam brownfields v Libereckém kraji

obec

rozloha 2 (m ) převažující využití

brownfield

Hrubá Skála Řezníčkův pivovar č.p. 9

10700 nevyužíváno

Ktová

Rozestavěný objekt ZD Horní Branná

487 nevyužíváno

Turnov

Areál zemědělského zásobování, ul. Nádražní 1112, 1113

Turnov

Uhelné sklady č.p. 1119

Turnov

Pivovar č.p. 246

Turnov

Bývalá brusírna skla, ul. Na Lukách 669

Turnov

Zemědělský areál, Malý Rohozec

Turnov

Kino č.p. 488

12575 nevyužíváno 5400 nevyužíváno 964 nevyužíváno 9000 nevyužíváno 30500 nevyužíváno 875 drobná řemeslná výroba

Všeň Všeň - Ploukonice - Statek 30000 nevyužíváno Zdroj: Databáze brownfields Libereckého kraje, http://www.arr-nisa.cz/iware_cz/index.php?D=66

Údaje za ostatní kraje jsou k dispozici ve velmi omezené míře. Národní databáze brownfields, kterou vede Czechinvest, eviduje na území MAS ve Středočeském kraji jediný brownfield - část pivovaru a bývalý mlýn v obci Klášter Hradiště nad Jizerou s rozlohou 4 553 m2, kde je v současnosti 6 bytů, zbytek je nevyužíván. V části MAS v Královéhradeckém kraji není Czechinvestem evidován žádný brownfield.

Tabulka č.60: Seznam dalších lokalit typu brownfields podle vyjádření jednotlivých obcí Obec objekt Bílá Hlína Zemědělský objekt Branžež Bývalé JZD Mnichovo Hradiště Bývalá chemická čistírna Beneš Mukařov Bývalý kravín Zdroj: dotazníkové šetření na obcích

Rozloha (m2)

1 500

Výčet výše uvedených lokalit není zdaleka úplný, lze předpokládat výrazně větší množství lokalit brownfields v celé MAS, bohužel pro tento parametr neexistují dostupná data.

Liberecký kraj rovněž vede databázi greenfields, kde je na území MAS evidována jediná lokalita – obchodně-průmyslový areál v Turnově. Areál o rozloze 270 000 m2 je obsazen asi z 85 %.


Rozvojová území Tabulka č.61: Připravenost obcí pro bytovou výstavbu Jsou v obci k dispozici pozemky pro výstavbu pro bydlení?

obec

pro ANO/NE kolik domů

Jsou tyto pozemky zasíťovány?

ANO/NE

vodovod

kanalizace elektřina plyn s ČOV

telefon internet silnice

NE

ANO

ANO

NE

NE

ANO

částečně

NE

ANO

ANO

NE

NE

NE

ANO

NE

ANO

částečně ANO

ANO

ANO

NE

ANO

NE

NE

NE

ANO

Bílá Hlína

NE

Boseň

ANO

Branžež

NE

Březina

ANO

Dolní Bousov

ANO

Horní Bukovina

ANO

Hrubá Skála

ANO

11 RD ANO

Chocnějovice

ANO

72 RD NE

Jivina

ANO

NE

Kacanovy

ANO

16 RD ANO

ANO

Karlovice

ANO

42 ha ANO

částečně NE

částečně NE

NE

NE

částečně


ANO

25 RD ANO

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Kněžmost

ANO

80 RD

Koryta

ANO

NE

Ktová

ANO

26 RD NE

Libošovice

ANO

NE

Loukov

NE

Loukovec

ANO

ANO

NE

ANO

ANO

NE

ANO

ANO

Markvartice

NE


ANO

Modřišice

ANO

53 RD NE

Mukařov

ANO

NE

Neveklovice

NE

NE

Olešnice

ANO

ANO

NE

ANO

NE

NE

NE

ANO

Osek

ANO

ANO

ANO

NE

NE

NE

NE

Přepeře

ANO

Ptýrov

NE

Rohatsko

ANO

15 RD NE

Samšina

ANO

NE

Sezemice

ANO

8 RD ANO

ANO

NE

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

Sobotka

ANO

17 RD ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Troskovice

ANO

38 RD ANO

ANO

NE

NE

NE

11 RD NE NE 30 RD ANO

částečně ANO 4 RD částečně

NE 102 RD; 15 bj v BD ANO 50 RD NE

ANO

4 RD ANO

částečně ANO NE


jinak

Turnov

nelze zjistit NE

ANO

Vyskeř

ANO

V KOLIKA OBCÍCH

20 RD ANO 29

ANO 14

NE

ANO

12

3

NE 12

NE 5

NE 4

Veřejné osvětlení, jednotná kanalizace

ANO 6

10

Vysvětlivky: RD- rodinný dům, BD – bytový dům, bj – bytová jednotka Zdroj: dotazníkové šetření na obcích

Z 36 obcí MAS, které se zúčastnily dotazníkového šetření, jich má pozemky pro bytovou výstavbu připraveno 30. Zasíťovány jsou ale pozemky jen ve 14 obcích. Nejlépe jsou pozemky zasíťovány v Sobotce, v Klášteře Hradiště nad Jizerou a Hrubé Skále. Nejvíce pozemků pro výstavbu je připraveno v Loukovci. Některé obce nezodpověděly všechny údaje.


1

5.4.3. Oblasti s lidským potenciálem Ekonomické subjekty V MAS evidoval Český statistický úřad k 31.12.2013 celkem 5 449 aktivních ekonomických subjektů (viz kapitola 5.3.8). Stejně jako v jiných částech ČR jde v drtivé většině o fyzické osoby. Na území MAS ale existuje i několik významných firem, všechny níže uvedené podniky (s výjimkou ZEA Sedmihorky) mají zahraničního vlastníka. Tabulka č.62: Největší podniky dle tržeb, které mají své sídlo v MAS Podnik

Sídlo

MAHLE Behr Mnichovo Hradiště s.r.o. GRUPO ANTOLIN TURNOV, s.r.o.

Mnichovo Hradiště

6 210

Turnov

3 203

757

ONTEX CZ, s.r.o. Kautex Textron Bohemia, spol. s r.o. HBPO Czech, s.r.o.

Turnov Kněžmost

2 855 1 667

547 297

Mnichovo Hradiště Turnov

1 600

76

1 586

429

KAMAX, s.r.o.

Tržby v mil.Kč

Počet zaměstnanců 1 014

Obor činnosti výroba, prodej a servis chladicí techniky pro automobilový průmysl výroba plastových, pryžových a čalounických výrobků do automobilů výroba hygienických potřeb výroba palivových nádrží vývoj a montáž modulových systémů pro osobní automobily výroba vysokopevnostních spojovacích dílů pro automobilový průmysl výroba krmných směsí a konzervantů

ZEA Sedmihorky, spol. Karlovice 365 47 s r.o. Zdroj: dotazníkové šetření, www.justice.cz Pozn.: Údaje o tržbách a počtech zaměstnanců pochází z poslední zveřejněné výroční zprávy nebo účetní závěrky (nejčastěji za rok 2012) na www.justice.cz.

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že většina firem je orientována na automobilový průmysl. Velmi významný vliv má Škoda Auto a.s., největší firma v ČR, což je evidentní i z dojížďky za prací (viz kapitola 5.3.8). Význam mají i pobočky firem, které mají své sídlo mimo území MAS. Z mnoha příkladů lze jmenovat např. závod 4 podniku Preciosa v Turnově (sklářská výroba), výrobnu nápojů firmy Kofola a.s. v Mnichově Hradišti nebo distribuční centrum firmy Heineken Česká republika a.s. v Modřišicích u Turnova. Přes řadu velmi významných podniků mají pro ekonomický rozvoj oblasti nezpochybnitelný význam především malé firmy.

Neziskové subjekty V MAS existuje množství různých spolků a občanských sdružení. Jde hlavně o sdružení dobrovolných hasičů a myslivců a různě zaměřené sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Časté je zastoupení oddílů TJ Sokol. Všechna tato sdružení plní nezbytnou roli při zajištění volného času a kulturního života v obcích. Činnost spolků závisí na dobrovolné práci jednotlivců v jejich volném čase, bez jejich 120 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

nadšení by dále nemohly aktivně vyvíjet činnost. Pro své fungování a rozvoj mohou tato sdružení využít různé granty a dotace, byť jejich objem je stále nedostatečný a překážkou je často i složitá administrativa spojená s poskytnutím dotace. Kulturní a sportovní život v území MAS proto do velké míry závisí na nadšení a nezištné práci členů jednotlivých neziskových organizací. Následující tabulka uvádí seznam nejvýznamnějších neziskových organizací, jak jej uvádí několik internetových databází. Tabulka č.63: Seznam nejvýznamnějších neziskových organizací název MH centrum, o. p. s.

obec Mnichovo Hradiště Mnichovo Hradiště

činnost

zdroj

Oblastní charita Sobotka Pionýrská skupina Fráni Šrámka Centrum pro rodinu Náruč, o.s.

Sobotka

ekologie, kultura a umění, volnočasové aktivity www.isnno.cz www.neziskovky.c sociální služby z domov pro seniory, charitní pečovatelská služba www.risy.cz

Sobotka

akce a tábory pro děti

www.firmy.cz

Turnov

podpora rodiny

www.isnno.cz

Geopark UNESCO Český ráj

Turnov

Spokojený domov, o.p.s.

koordinace projektů na geoturismus

www.isnno.cz

Klub aktivních vozíčkářů Turnov Občanské sdružení Ochrana Klokočských skal Turnov Pekařova společnost Českého ráje Turnov

sdružování tělesně postižených občanů ochrana přírody a kulturního dědictví

www.firmy.cz www.neziskovky.c z

rozvíjení historického vědomí veřejnosti

www.isnno.cz

REP-občanské sdružení

poradenství a služby pro rodiny s dětmi

www.isnno.cz

Turnov

Sdružení Český ráj Turnov rozvoje cestovního ruchu Středisko pro volný čas dětí a mládeže Turnov akce pro děti Zdroj: www.firmy.cz, www.isnno.cz, www.risy.cz, www.neziskovky.cz

www.isnno.cz www.firmy.cz

K 31. 12. 2014 měla MAS celkem 51 členů, z nichž 22 reprezentuje soukromý sektor, 14 neziskový sektor a 15 členů zastupuje veřejný sektor. V zástupcích soukromého sektoru převažují soukromí podnikatelé a firmy podnikající v zemědělství, vyskytují se i podnikatelé poskytující ubytovací a stravovací služby. Obecně však platí, že většina občanů se málo angažuje ve společenském dění v obcích, nenavštěvují zasedání obecních zastupitelstev a nezajímají se o obecní záležitosti. To odpovídá i výsledkům dotazníkového šetření ohledně zapojení jednotlivých subjektů do činnosti MAS – většinou se zde angažují soukromí zemědělci, někteří podnikatelé, případně různé spolky např. hasiči, především z důvodu možnosti získání dotací. Možnost získání dotací byla také hlavním motivem jednotlivých obcí, proč se stát členem MAS.


5.4.4. Oblasti s rozvojovým potenciálem Dotazníkové šetření provedené mezi představiteli jednotlivých obcí dokazuje, že obce sužuje řada problémů, které omezují jejich rozvoj. Zcela dominujícími tématy jsou problémy s dopravou (z 33 obcí, jež zodpověděly tuto otázku, jich dopravu označilo za problém 24) a s technickou infrastrukturou (17 obcí). V oblasti dopravy je nejzávažnějším problémem stav místních komunikací, na jejichž údržbu a opravy nemají obce dostatečné finanční prostředky, ale předmětem velké kritiky napříč celým územím MAS je i stav komunikací především III.třídy, které jsou v majetku jednotlivých krajů. Obce Karlovice a Ktová si stěžují na velmi hustý provoz na silnici I/35, Turnov připomíná problémy s průjezdností města. Akcentovány jsou ale i další problémy, nejvýraznější jsou chybějící chodníky a nedostatek parkovacích míst. 3 obce na Mnichovohradišťsku – Boseň, Jivina a Koryta zmiňují nedostatečnou dopravní obslužnost. Silniční infrastruktura tedy trpí vysokou podinvestovaností a silniční doprava proto nemůže využít svého potenciálu pro rozvoj oblasti. Druhým nejčastěji zmiňovaným problémem je nedostatečná vybavenost sítěmi technické infrastruktury a špatný stav těchto sítí. Jako negativum jsou nejčastěji zmiňovány chybějící kanalizace a čistírny odpadních vod. Několik obcí však zmiňuje i nedostatečnou zasíťovanost vodovody. Pouze jedna obec (Mladějov) zmínila špatný stav sítí veřejného osvětlení, ostatní sítě zmiňovány nejsou. Obce uvádějí místy neexistující signál mobilních sítí, ale toto není spatřováno jako výraznější problém. Kanalizace je vybudována v 11 obcích, dále ji chce budovat či rozšiřovat 18 obcí. Vodovod chybí pouze v obci Březina, dále chce vodovod budovat a rozšiřovat 12 obcí. O plynofikaci má zájem 6 obcí (k tématu blíže kapitola 5.3.2). V minulém období bylo rovněž investováno do výstavby kanalizace, když byly odkanalizovány obce Boseň, Březina, Osek a Rohatsko. Výrazným faktorem kvality života hlavně v malých obcích je úroveň občanské vybavenosti, která je podle četnosti vyjádření obcí, třetím nejvýznamnějším problémem. Malé obce nejčastěji postrádají sportovní vybavení, hlavně dětská hřiště nebo jiné sportovní plochy, Turnov spatřuje jako handicap neexistenci koupaliště. Z celkových 40 obcí MAS nemají dle údajů jednotlivých obcí i statistiky ČSÚ sportovní plochy pouze 4 obce - Boseň, Koryta, Neveklovice a Strážiště. Kvalita sportovních ploch je ale nevyhovující. V oblasti kultury je negativním překvapením poměrně slabá vybavenost i těmi nejzákladnějšími kulturními zařízeními. Obecní knihovna není ve 12 obcích ze 40 a nedisponuje jí ani obec Žďár s více než 1 000 obyvateli. Zcela bez kulturních zařízení je 5 obcí (Boseň, Branžež, Neveklovice, Osek a Rohatsko), v dalších 6 obcích (Dobšíně, Horní Bukovině, Korytech, Loukově, Samšině a Olešnici) je jediným kulturním zařízením knihovna. Na vině může být roztříštěná sídelní struktura, v níž převažují malé a velmi malé obce, kde je logicky občanská vybavenost kvůli nízké poptávce horší. Zajímavé zároveň je, že pouze obce Ktová a Rohatsko uvádějí jako problém neexistenci prostor pro společenské setkávání obyvatel. Obyvatelé tak zřejmě svoje kulturní potřeby nejčastěji saturují ve městech, kam dojíždí za prací. Přes nedostačující kvalitu sportovních a kulturních zařízení a celospolečenskou apatii a frustraci značné části obyvatel se v jednotlivých obcích pořádá řada kulturních a sportovních akcí. Konají se prakticky ve všech obcích a některé svým významem přesahují i hranice regionu (blíže viz kapitola 5.3.7). Ve větším zapojení obyvatel do společenského dění a zlepšení infrastruktury pro trávení volného času lze spatřovat značný rozvojový potenciál. 122 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Několik obcí rovněž zmiňuje nedostatečnou péči a špatný stav památkových objektů a budov ve vlastnictví obcí. Památkových objektů je přitom v oblasti vysoké množství. Národní památkový ústav eviduje v MAS celkem 320 nemovitých památek, 6 národních kulturních památek, 3 vesnické památkové rezervace, 2 vesnické památkové zóny a 3 městské památkové zóny. Nejvíce nemovitých památek je v Turnově (51), Sobotce (50) a Mnichově Hradišti (39). Špatný stav objektů v majetku obcí se netýká jen obecních úřadů, ale např. i školních budov, kulturních domů apod. Pro obce je klíčové udržet stávající síť mateřských a základních škol, neboť představují zásadní prvek občanské vybavenosti a mají výrazný vliv na migrační atraktivitu jednotlivých obcí. Základní školy se nachází v 11 obcích, ale pouze v 6 největších obcích (Turnově, Mnichově Hradišti, Dolním Bousově, Sobotce, Kněžmostu a Žďáru) existují základní školy se všemi 9 ročníky. V případě základních škol s 5 ročníky jde s výjimkou Turnova – Mašova vždy o malotřídky, kde existují pouze 2-3 třídy. Kromě své primární vzdělávací funkce hrají školy rovněž nezanedbatelnou roli v kulturním a sportovním životě obcí. Jejich existence je tak jedním z ukazatelů kvality života na venkově a jejich případné rušení může mít negativní dopady na migrační atraktivitu obcí. Školství je tak faktor, který při své absenci může nepříznivě ovlivnit rozvojový potenciál obcí. Klíčovým faktorem pro rozvoj obcí je dostatečné množství rozvojových ploch pro bydlení i podnikání. Z dotazníkového šetření v obcích (viz kapitola 5.4.2) vyplývá, že téměř všechny obce (30 z 36) má připravené pozemky pro bytovou výstavbu, zasíťované jsou však pouze ve 14 obcích. Míra zasíťování je velmi rozdílná. Dostatek stavebních pozemků je proto dalším z klíčových faktorů rozvoje celé MAS a výrazným způsobem ovlivňuje demografickou situaci obcí. Existence velkého množství malých obcí má přímé dopady i na velmi omezenou nabídku pracovních příležitostí a vysokou vyjížďku za prací (i mimo území MAS), jak dokazuje kapitola 5.3.8. Na tuto situaci však upozorňují pouze 2 obce, ostatní ji zřejmě berou jako fakt, s kterým se nedá příliš hnout. V MAS leží jádrová oblast Českého ráje, která je jednou z turisticky nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších v celé ČR. Oblast je protkána hustou sítí pěších tras a cyklotras, na své si zde přijdou i horolezci a vodáci, rozvíjí se hipoturistika. Handicapem je především minimální nabídka přes zimní období a velmi výrazný rozdíl v návštěvnosti jádrové oblasti Českého ráje, která je v některých místech až přeplněna turisty a okraji (oblast severně od Mnichova Hradiště, jižně od Sobotky). Český ráj je využíván převážně pro individuální a rodinnou turistiku a turistiku malých skupin, které patří mezi střední a nižší příjmové skupiny. Převažují zde penziony, apartmány, ubytování v soukromí a autokempy. Chybí zde nabídka pro skupiny s vyššími příjmy (hotely vyšších kategorií), omezená je nabídka hotelového ubytování pro větší skupiny, např. autobusový zájezd (nabízí ji v podstatě Karlovice, Hrubá Skála a Turnov), což je základní překážka pro skupinovou vícedenní turistiku. Orientaci na skupiny s nižšími a středními příjmy odpovídá i struktura stravovacích zařízení (převažují hospody či restaurace s kuchyní i bez kuchyně). Problémem je i nedostatečná nebo chybějící komunikace a spolupráce mezi provozovateli atraktivit, ubytovacích a stravovacích služeb a dalších servisních služeb. Překážkou je často špatná kvalita silniční sítě a nedostatek parkovacích stání v nástupních místech turistických atraktivit. Cestovní ruch lze považovat za jednu z hlavních rozvojových oblastí MAS. K rozvoji tohoto odvětví je nutný cílený marketing i na okraje turisticky nejatraktivnější oblasti, spolupráce jednotlivých aktérů na poli cestovního ruchu a rozvoj turistické infrastruktury.


5.4.5. Využití vlastních prostředků k vícezdrojovému financování Tabulka č.64: Výdaje jednotlivých obecních rozpočtů na investice v letech 2012 a 2013 v Kč

2013

obec Bílá Hlína

výdaje celkové

podíl investic na celkových výdajích

2012

výdaje na investice

výdaje na investice na obyv.

výdaje celkové

výdaje na investice

výdaje na investice na obyv. 2013 2012

911 201

46 718

399

1 514 590

335 550

10 450 635

6 586 515

14 669

5 072 040

259 360

579 63,03

5,11

Branžež

2 492 946

93 650

428

2 311 390

198 000

930

3,76

8,57

Březina

2 975 160

539 290

1 386

2 392 590

194 900

506 18,13

8,15

Boseň

Dobšín

2 868

5,13 22,15

2 047 374

544 049

2 397

2 837 770

449 790

2 045 26,57 15,85

34 366 856

13 082 618

5 081

57 105 050

38 628 400

14 886 38,07 67,64

Horní Bukovina

2 667 537

0

0

2 720 920

0

0

Hrubá Skála

6 008 937

478 156

822

7 814 520

1 948 920

3 331

7,96 24,94

Chocnějovice

5 594 995

540 275

1 242

5 203 250

1 161 550

2 779

9,66 22,32

Jivina

9 047 022

5 001 718

11 090

4 120 880

260 180

Kacanovy

2 249 093

206 879

1 024

2 478 440

794 060

Karlovice Klášter Hradiště n.Jiz.

16 165 893

7 541 162

10 082

11 705 120

2 639 300

3 552 46,65 22,55

7 940 819

924 163

1 043

10 230 830

2 011 740

2 276 11,64 19,66

Kněžmost

28 737 743

5 156 546

2 679

32 961 780

11 810 200

6 249 17,94 35,83

796 854

0

0

912 850

0

Ktová

2 464 839

909 161

4 639

2 093 730

602 750

3 075 36,89 28,79

Libošovice

5 004 775

106 580

215

5 131 110

643 890

1 325

Loukov

2 842 852

542 556

3 308

2 483 360

1 151 430

7 575 19,08 46,37

Loukovec

7 444 649

485 116

1 764

10 809 160

1 153 490

4 403

Markvartice

8 501 003

299 415

658

7 299 830

61 170

134

Mladějov

7 735 667

765 982

1 505

7 290 890

750 880

1 472

113 169 822

18 157 173

Modřišice Mohelnice nad Jizerou

4 728 872

2 005 128

4 832

2 935 390

520 590

1 267 42,40 17,73

1 166 413

711 661

7 262

850 470

361 680

3 768 61,01 42,53

Mukařov

2 437 971

744 121

4 277

2 451 170

807 750

4 696 30,52 32,95

Neveklovice

2 500 615

759 637

12 661

1 363 280

86 530

Olešnice

1 686 347

50 000

272

2 357 130

50 000

270

Osek

1 609 622

86 908

412

3 479 330

2 200 900

10 736

978 240

115 190

873

1 808 590

636 380

Ptýrov

2 740 851

668 661

2 592

1 752 530

71 020

321 24,40

4,05

Rohatsko

2 200 304

535 035

2 157

1 548 630

64 900

272 24,32

4,19

Samšina

2 670 914

389 707

1 493

3 881 840

1 976 970

7 604 14,59 50,93

Sezemice

1 489 181

373 867

3 462

1 879 000

641 060

5 775 25,11 34,12

Dolní Bousov

Koryta

Mnichovo Hradiště

Přepeře

2 166 215 207 480 137 685 380


0,00

577 55,29 4 201

0

0,00

6,31

9,20 32,04

0,00

0,00

2,13 12,55 6,52 10,67 3,52

0,84

9,90 10,30

16 549 16,04 63,98

1 492 30,38 2,96

6,35 2,12

5,40 63,26

4 513 11,78 35,19

Sobotka

35 891 904

3 335 736

1 384

37 772 920

9 466 470

3 899

9,29 25,06

Strážiště

1 499 413

134 684

1 347

1 764 540

186 330

1 941

8,98 10,56

Troskovice

2 158 212

3 990

38

2 307 290

191 440

1 789

0,18

8,30

279 774 376

46 684 754

3 255 245 522 400

24 085 260

1 673 16,69

9,81

10 717 409

5 534 299

9 178

7 021 310

853 500

1 432 51,64 12,16

6 983 649

3 444 560

8 590

5 309 640

2 072 340

5 194 49,32 39,03

14 460 097

3 786 345

2 919

9 156 130

455 510

Turnov Všeň Vyskeř Žďár CELKEM

655 311 062 131 372 005

3 173 732 859 170 247 469 570

362 26,18

4,97

6 003 20,05 33,77

Zdroj: www.rozpocetobce.cz Jednotlivé obecní rozpočty se vyznačují velmi výraznými rozdíly v podílu investic na celkových rozpočtových výdajích. Tento ukazatel je do značné míry závislý na realizaci jednotlivých investičních akcí. V době realizace takové investice pořizované často s dotační podporou dochází ke skokovému nárůstu výdajů na investice a podílu těchto výdajů na celkových výdajích. Typickým příkladem je obec Žďár, která měla podíl investic na celkových výdajích v roce 2011 90 % (!) a v roce následujícím již jen 4 %. Podobně obec Osek neměla v roce 2011 žádné investiční výdaje, v roce 2012 ale byl jejich podíl více než 60 %, v roce 2013 opět jen 5%. Obec Boseň měla v roce 2012 podíl investic 5 %, v roce 2013 již 63 %. Markantní rozdíly ve výši investic mezi jednotlivými lety jsou zřejmé i u dalších obcí, např. u Jiviny, Loukova, Mnichova Hradiště a Všeni. Celkově je zajímavý fakt, že všechny obce, které vykazují nejnižší podíly investic, jsou malé obce do 500 obyvatel. Zároveň ale platí, že i mezi malými obcemi existují takové, které mají podíl investic na celkových výdajích vyšší. Byť by logika věci napovídala, že malé obce nerealizují větší akce z důvodu nedostatku finančních prostředků nebo neochoty bank, poskytnout jim úvěr, tento faktor neplatí vždy. Některé obce rovněž řadu akcí vedou jako opravy a nikoli rekonstrukce a v takovém případě se tyto výdaje v investičních výdajích neobjeví. Celkově lze tedy prohlásit, že v území je možné sdružit vlastní prostředky, byť finanční možnosti některých, zejména malých obcí jsou velmi omezené, a to se týká i krytí nutných výdajů. U dalších obcí mohou být další výdaje limitované právě probíhajícími významnými investičními akcemi, které znemožňují alokovat finanční prostředky do dalších oblastí. Hendikepem může být i výše dluhů, to se však v MAS týká hlavně největších obcí – Turnova a Mnichova Hradiště. Z Dotačního fondu Libereckého kraje, který byl zřízen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 43/13/ZK ze dne 26. 2. 2013, lze žádat o dotace na různé typy činností. Dotační fond je rozdělen na 8 hlavních oblastí: 1. požární ochrana, 2. Program obnovy venkova, inovace, územní plánování, příprava a administrace projektů, podpora regionálních produktů, 3. zdravotnictví, tělovýchova a sport, 4. školství, mládež a zaměstnanost, 5. sociální služby, 6. Doprava, 7. cestovní ruch, památková péče a kultura, 8. životní prostředí a zemědělství Ve Středočeském kraji jsou granty a dotace poskytovány z celkem 10 fondů. Návrh rozdělení grantů připravuje obvykle příslušná grantová komise. U částek do 200 tisíc korun rozhoduje o konečném rozdělení Rada kraje, u vyšších položek a příspěvků obcím Zastupitelstvo kraje. Výčet fondů je následující: 1. Středočeský fond hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof, 2. Středočeský fond podpory dobrovolných hasičů a složek IZS, 3. Středočeský Fond vzdělávání, sportu, volného času a primární prevence, 4. Středočeský Fond kultury a obnovy památek, 5. Středočeský Humanitární fond – sociální oblast, 6. Středočeský Humanitární fond - zdravotnická oblast, 7. Středočeský Fond


životního prostředí a zemědělství, 8. Středočeský Fond cestovního ruchu, 9. Středočeský Fond podpory malého a středního podnikání, 10. Středočeský Fond rozvoje obcí a měst. V Královéhradeckém kraji jsou granty a dotace poskytovány rovněž z 10 programů: 1. Regionální rozvoj, 2. Vzdělávání, 3. Prevence, 4. Volnočasové aktivity, 5. Inovace, 6. Životní prostředí a zemědělství, 7. Kultura, 8. Cestovní ruch, 9. Program obnovy venkova, 10. Sport a tělovýchova. Na činnost různých spolků a sdružení a pořádání různých akcí přispívají i jednotlivé obce, většinou jde o částky v řádu tisíců Kč. Jednotlivé subjekty v území mohou rovněž využít řady dalších dotačních titulů, především z Fondů EU přes jednotlivé operační programy. Hendikepem nejen pro žádající subjekty, ale i pro malé obce je ale složitá administrativa spojená s čerpáním dotací. Ta znamená zvýšené nároky na administrativní aparát obcí, ale i na jejich finanční prostředky, pokud si tuto administrativu zajišťují externě přes třetí subjekty.


5.5.Analýza rozvojových potřeb Velká většina obcí (32 ze 40) má k dispozici územní plán, jako základní dokument rozvoje obce. 23 obcí (z 36, které vyplnily dotazník) má i Program obnovy venkova zpracovaný v různé míře podrobnosti. Z logiky věci tímto dokumentem nedisponují města Turnov, Mnichovo Hradiště, Sobotka a Dolní Bousov. Tento rozvojový dokument tak chybí v 8 obcích, největší z nich je obec Kněžmost s téměř 2 000 obyvateli. Tak jako v jiných částech ČR se i na území MAS nachází objekty brownfields, které by při svém využití mohly představovat významný potenciál pro rozvoj. Tomu brání vysoké finanční náklady na revitalizaci, nejasné majetkové a právní vztahy apod. Problémem je rovněž neúplná statistika těchto objektů ve Středočeském a Královéhradeckém kraji, které nevedou podrobnou evidenci těchto objektů, jako je tomu v Libereckém kraji. Opětovné využití takovýchto objektů lze považovat za rozvojovou potřebu území. Obecně mezi základní rozvojové potřeby patří dostatečné plochy pro rozvoj bydlení. Z 36 obcí MAS, které se zúčastnily dotazníkového šetření, jich má pozemky pro bytovou výstavbu připraveno 29. Zasíťovány jsou ale pozemky jen ve 14 obcích. Pro další rozvoj území je proto nezbytným předpokladem rozšířit nabídku těchto ploch a především investovat do jejich technické vybavenosti. Na území MAS eviduje Český statistický úřad téměř 5 500 aktivních ekonomických subjektů. Do kategorie velkých podniků (více než 250 zaměstnanců a obrat více než 50 mil. EUR) lze zařadit 5 subjektů (viz kapitola 5.4.3), které jsou všechny vlastněny zahraničními majiteli, a ve 4 případech jde o firmy z odvětví automobilového průmyslu. V území působí velké množství malých firem a podnikatelů fyzických osob. Z dostupných dat nelze určit, které z těchto subjektů v sobě mají rozvojový potenciál a jaká je jejich aktuální hospodářská situace. Pro stabilitu ekonomického prostředí celé MAS je důležitá odvětvová diverzifikace ekonomických subjektů, v tomto směru je oblast výrazně orientována na sektor automobilového průmyslu. V MAS neexistuje jeden majoritní zaměstnavatel, což je výhodou. Tak jako jinde v ČR se především malé a střední podniky potýkají s řadou problémů ve svém podnikání. Jde především o přebujelou byrokracii, nepřehlednou legislativu, slabou vymahatelnost práva, finanční zátěž (vysoké náklady na rozjezd podnikání, druhotná platební neschopnost). Ekonomickou prosperitu ekonomických subjektů na svém území nemůže sama MAS žádným relevantním způsobem ovlivnit, vytváření příznivého podnikatelského prostředí po stránce právních a administrativních podmínek zajišťuje stát z centrální úrovně. Lokalizaci firem může napomoci např. nabídka prostor pro podnikání, např. na revitalizovaných plochách brownfields, případně nabídka nových rozvojových ploch (greenfields), které však svým umístěním a charakterem nebudou mít negativní vliv na životní prostředí v lokalitě. Liberecký kraj eviduje na území MAS jedinou plochu greenfields – zónu Vesecko v Turnově, v částech MAS náležejících do Středočeského a Královéhradeckého kraje nejsou evidovány žádné lokality greenfields. Pro rozvoj podnikání jsou důležité i investice do dopravní (zejména silniční sítě) a technické infrastruktury a péče o rozvoj a udržení základní občanské vybavenosti. Zásadním faktorem pro zvýšení atraktivity života v MAS je vytvoření vhodných podmínek pro kulturní a sportovní vyžití a vyhovující občanská vybavenost. V MAS působí řada různých 127 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

neziskových organizací a spolků, které jsou v různé míře i finančně podporovány z rozpočtů obcí případně jednotlivých krajů nebo pomocí různých národních grantů, celkově však v souladu s celorepublikovými trendy platí, že činnost těchto spolků je do velké míry závislá na nezištné dobrovolné práci jejích členů ve volném čase. Jednou z potřeb proto je alespoň udržet, lépe však rozvíjet lidský potenciál těchto kulturních a sportovních spolků. Vzhledem k poloze oblasti v jádrové oblasti Českého ráje, jako jedné z nejnavštěvovanějších turistických destinací v ČR má zde cestovní ruch klíčový význam a skýtá velmi významný rozvojový potenciál. Ten je do značné míry limitován. Pro jeho iniciaci je nutný cílený marketing, spolupráce jednotlivých aktérů na poli cestovního ruchu (informační centra, ubytovací a stravovací služby, provozovatelé atraktivit), investice do turistické a podpůrné infrastruktury. Handicapem je přílišná koncentrace návštěvníků do několika málo lokalit a sezónnost nabídky. V území je možné sdružit vlastní prostředky, byť rozpočtové možnosti jednotlivých obcí, především těch malých jsou značně omezené. Kromě dnes prioritně využívaných dotací z fondů EU poskytují různé granty a dotace stát i jednotlivé kraje. V území jsou činné i různé nadace s celostátní působností, např. Nadace VIA nebo Nadace Partnerství. Určitým rozvojovým hendikepem je i nízká úroveň komunikace mezi obcemi a významnými institucemi v území, které často realizují své záměry bez toho, aniž by obce aspoň informovaly.


5.6.SWOT analýza celková Výroky ve SWOT analýze vychází z údajů zjištěných v analytické části, dotazníkového šetření na obcích, veřejných besed při projednávání SCLLD a rozhovorů s významnými aktéry v území. Silné stránky Výhodná geografická poloha – poloha u hlavních tahů do Prahy, Liberce, Hradce Králové, blízkost přirozených center Mladé Boleslavi, Turnova Růst počtu obyvatel Hustota silniční sítě, existence železniční sítě Postupná realizace kanalizačních a vodovodních sítí Poměrně dobrá kvalita ovzduší Existence řady kulturních a sportovních akcí, a to i s regionálním významem Existence množství neziskových organizací a osob v nich dobrovolně působících Snaha o návrat tradic, rozvoj řemesel, uplatnění místních produktů Nižší míra nezaměstnanosti, hlavně v části MAS ve Středočeském kraji Velké množství ekonomických subjektů, existence drobných živností i v malých obcích Vysoká atraktivita území – zachovalé přírodní prostředí, velké množství památek, tradiční turistický region Český ráj Dobré podmínky pro cestovní ruch hustá síť pěších tras a cyklotras, podmínky pro horolezectví, vodní turistiku Půvabná krajina s typickým krajinným rázem – roztroušené osídlení Potenciál pro rozvoj dalších forem trávení volného času –hipoturistika (agroturistika), lidová architektura, nabídka pro děti Velký potenciál objektů individuální rekreace Hospodaření většiny obcí bez dluhů Příznivé podmínky pro rostlinnou i živočišnou zemědělskou prvovýrobu Zázemí průmyslových měst – zdroj pracovních příležitostí (Mnichovo

Slabé stránky Rozdrobená sídelní struktura – množství malých obcí, rozptýlená zástavba (vysoké náklady na správu území a na zajištění potřebné vybavenosti obcí) Administrativní rozdělení území do 3 krajů Stárnutí obyvatelstva Špatná kvalita a vysoké náklady na údržbu husté sítě krajských a místních komunikací, špatná kvalita železničních tratí Špatná dopravní obslužnost nejmenších obcí veřejnou dopravou Nedostatek parkovacích míst v nástupních místech u atraktivit cestovního ruchu Nízká míra odkanalizování obcí, existence lokalit s chybějícím vodovodem Špatný nebo neexistující signál mobilních sítí v některých lokalitách Nevyhovující stav sítí technické infrastruktury Nevyhovující kvalita povrchových i podzemních vod Nadále vysoký podíl domů vytápěných uhlím v malých obcích Nedostatečné ekologické povědomí obyvatel Velmi řídká síť zdravotnických a sociálních služeb, slabá občanská vybavenost v malých obcích Nedostačující infrastruktura pro kulturu a sport a slabé kulturní a sportovní vyžití v malých obcích Množství nevyužívaných nebo jen částečně využívaných objektů typu brownfields Slabá maloobchodní síť ve většině obcí Nejistá ekonomická situace mnoha ekonomických subjektů (maloobchod, stravování, řemeslné služby) Malá nabídka ploch pro rozvoj podnikání 129


Hradiště, Turnov, Mladá Boleslav)

Příležitosti Prostředky z fondů EU na podporu rozvoje různých oblastí Integrace dopravní obsluhy bez ohledu na hranice krajů Realizace nové komunikace I/35 Turnov –Úlibice v severní variantě – snížení nehodovosti, negativního vlivu na obce na trase Rozvoj cyklistické dopravy Využití potenciálu alternativních zdrojů energie (vodní, biomasa) Plány obcí na rozvoj technické infrastruktury Investice obcí do ploch pro bydlení Možnost rozvoje spolupráce (mezi obcemi, v rámci turistického regionu

a pro bydlení Silná orientace významných ekonomických subjektů a silná závislost jižní části MAS na automobilovém průmyslu Vysoká vyjížďka za prací Nevyvážená turistická nabídka v jádrových částech MAS a na jeho okrajích – vysoký přetlak návštěvníků u hlavních atraktivit v CHKO, malá nabídka mimo centrální část MAS Špatný stav památek v krajině (sakrální, technické, lidová architektura) a turistické infrastruktury Nevyhovující nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit – koncentrace do několika lokalit, omezená nabídka ubytování vyšší kategorie a pro větší skupiny osob Vysoká sezónnost turistické nabídky a omezená nabídka v případě nepříznivého počasí Zatížení obcí požadavky rekreantů, jejich odcizenost od života obce Obtížná ekonomická situace zemědělských prvovýrobců – zpožďování plateb, tlak obchodních řetězců, nedostatek zdrojů Nedostatek financí na krytí nutných výdajů u malých obcí Malá komunikace mezi obcemi a významnými institucemi v území Nedostatečná síť obvodních oddělení Policie ČR Hrozby Zhoršování kvality dopravních sítí a sítí technické infrastruktury Útlum veřejné dopravy hlavně do malých obcí Další nekontrolovaný růst individuální automobilové dopravy (IAD) a pohybu rekreantů používajících IAD Zastavění krajiny v souvislosti s budováním severní varianty R35 (logistická centra, sklady apod.) Krácení finančních prostředků na kulturu, sport Tlak na další redukce sítě škol Zánik vesnických pošt Zhoršení ekonomické situace – snížení koupěschopnosti, ztráta pracovních 130


Český ráj, ale i meziregionální a mezinárodní) v různých oblastech (kultura a sport, občanská vybavenost, cestovní ruch apod.) Rozvoj a podpora podnikání (využití brownfields, volných ploch, příchod zahraničních investorů) Rozvoj ekologických a mimoprodukčních forem zemědělství Produkce místních potravin Přímé zapojení zemědělců do péče o krajinu a komerční partnerství s municipalitami Využití potenciálu i okrajových částí MAS k cestovnímu ruchu Zvyšující se zájem domácích návštěvníků o dovolenou v České republice Rozšíření infrastruktury cestovního ruchu (naučné stezky, infocentra, alternativní formy turistiky, doprovodné služby) Zvýšení přínosu cestovního ruchu pro místní obyvatele v oblasti ekonomické, sociální i environmentální (praktická opatření, vnitřní marketing). Posilování pocitu sounáležitosti s územím a odpovědnosti za jeho stav a budoucí rozvoj mezi místními obyvateli (participace, celoživotní vzdělávání, místně zakotvené učení)

míst, zánik ekonomických subjektů Krize automobilového průmyslu Odliv obyvatel do míst s vyšší nabídkou pracovních příležitostí Pokles zájmu obyvatel o společenské dění, kulturu a sport v obcích, apatie, celospolečenská frustrace Nedostatek rozvojových záměrů, odliv investorů Degradace sociální infrastruktury a základních služeb na venkově Nedostatečná údržba vodních toků a malý důraz na prevenci – nebezpečí povodní Stále stoupající dovoz levné zemědělské produkce a tlaky obchodních řetězců na nízké ceny zemědělských výrobků Snižování ekologické stability území v důsledku nevhodného devastujícího hospodaření v krajině-zvýšený tlak na vysokou produkci a tržní plodiny Setrvale neodůvodnitelné zábory zemědělské půdy Intenzivní, trvale neudržitelné zemědělství (používání chemických prostředků) Pokles kvality zemědělské půdy/ztráta půdy následkem nevhodných způsobů hospodaření a erozí Ztráta kontroly nad hospodařením s vodními zdroji Snižování počtu návštěvníků, pokles jejich koupěschopnosti a jejich přesun do atraktivnějších regionů Chátrání významných turistických atraktivit


5.7.SWOT analýzy ve vybraných oblastech rozvoje Výroky ve SWOT analýzách vychází z údajů zjištěných v analytické části, dotazníkového šetření na obcích, veřejných besed při projednávání SCLLD a rozhovorů s významnými aktéry v území. Občanská vybavenost, život v obcích a lidské zdroje Silné stránky Výhodná geografická poloha – poloha u hlavních tahů do Prahy, Liberce, Hradce Králové, blízkost přirozených center Mladé Boleslavi, Turnova Růst počtu obyvatel Poměrně dobrá síť mateřských škol a základních škol 1.stupně Existence střední uměleckoprůmyslové školy a dobrá nabídka středních škol v Turnově Existence řady kulturních a sportovních akcí, a to i s regionálním významem Existence množství neziskových organizací a osob v nich dobrovolně působících Snaha o návrat tradic, rozvoj řemesel, uplatnění místních produktů Vysoké zastoupení nemovitých památek Pokračující obnova drobných památek Nižší úroveň kriminality Hospodaření většiny obcí bez dluhů Existence několika sdružení podporujících meziobecní spolupráci Kladně hodnocená činnost MAS

Příležitosti Prostředky z fondů EU na podporu

Slabé stránky Rozdrobená sídelní struktura – množství malých obcí, rozptýlená zástavba (vysoké náklady na správu území a na zajištění potřebné vybavenosti obcí) Administrativní rozdělení území do 3 krajů Stárnutí obyvatelstva a horší věková struktura Omezená nabídka vzdělávacích kurzů Velmi řídká síť zdravotnických a sociálních služeb, slabá občanská vybavenost v malých obcích Špatná vybavenost zařízeními pro kulturu v nejmenších obcích Špatný stav a nedostatečné množství sportovních zařízení Malé množství finančních prostředků pro činnost neziskových organizací a spolků Nízká úroveň propagace regionu, kulturních, společenských a sportovních akcí Malá možnost kulturního a společenského vyžití hlavně v malých obcích vč. špatné dostupnosti lépe vybavených obcí a měst Nedostatečná síť obvodních oddělení Policie ČR a nedostatek policistů v terénu Zastaralé vybavení jednotek sboru dobrovolných hasičů Zatížení obcí požadavky rekreantů, jejich odcizenost od života obce Nedostatek financí na krytí nutných výdajů u malých obcí Malá komunikace mezi obcemi a významnými institucemi v území Vysoká administrativní náročnost čerpání dotací zejména pro malé obce Hrozby Další stárnutí obyvatel, jejich odchod do 132


rozvoje občanské vybavenosti i rozvoj obcí Spolupráce obcí při zajištění občanské vybavenosti a její dostupnosti Možnost rozvoje spolupráce (mezi obcemi, ale i meziregionální a mezinárodní) v kultuře a sportu Obnova místních tradic, vznik nových a rozvoj stávajících kulturních a sportovních akcí Posilování pocitu sounáležitosti s územím a odpovědnosti za jeho stav a budoucí rozvoj mezi místními obyvateli (participace, celoživotní vzdělávání, místně zakotvené učení)

míst s větší nabídkou pracovních příležitostí Možná redukce sítě škol všech stupňů Možné uzavírání vesnických pošt Další krácení finančních prostředků na zajištění sociální infrastruktury a základních služeb na venkově ze strany obcí, kraje, státu a následná degradace Pokles zájmu obyvatel o společenské dění, kulturu a sport v obcích, apatie, celospolečenská frustrace Krácení finančních prostředků na kulturu, sport

Hospodářský rozvoj Silné stránky Nižší míra nezaměstnanosti, hlavně v části MAS ve Středočeském kraji Velké množství ekonomických subjektů, existence řemeslníků a drobných živností i v malých obcích Zázemí průmyslových měst – zdroj pracovních příležitostí (Mnichovo Hradiště, Turnov, Mladá Boleslav) Příznivé podmínky pro rostlinnou i živočišnou zemědělskou prvovýrobu Vysoká atraktivita území – zachovalé přírodní prostředí, velké množství památek, tradiční turistický region Český ráj Dobré podmínky pro cestovní ruch hustá síť pěších tras a cyklotras, podmínky pro horolezectví, vodní turistiku Potenciál pro rozvoj dalších forem trávení volného času –hipoturistika (agroturistika), lidová architektura, nabídka pro děti Snaha o návrat tradic, rozvoj řemesel, uplatnění místních produktů Půvabná krajina s typickým krajinným rázem – roztroušené osídlení Velký potenciál objektů individuální rekreace Hospodaření většiny obcí bez dluhů Existence územního plánu jako základního rozvojového dokumentu u

Slabé stránky Slabá maloobchodní síť ve většině obcí Nejistá ekonomická situace mnoha ekonomických subjektů (maloobchod, stravování, řemeslné služby) Množství nevyužívaných nebo jen částečně využívaných objektů typu brownfields Malá nabídka ploch pro rozvoj podnikání a pro bydlení Silná orientace významných ekonomických subjektů a silná závislost jižní části MAS na automobilovém průmyslu Slabé zastoupení firem s inovačním potenciálem Vysoká vyjížďka za prací Zpožďování plateb za dodané zboží a tlak zahraničních obchodních řetězců na výrobce a zpracovatele Nedostatek investičních zdrojů, omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podnikatele Doposud slabé povědomí zákazníků o místních výrobcích a jejich propagace Špatný stav památek v krajině (sakrální, technické, lidová architektura) a turistické infrastruktury Nevyhovující turistická nabídka – vysoký přetlak návštěvníků u hlavních atraktivit v CHKO, malá nabídka mimo centrální část MAS, omezená nabídka ubytování


velké většiny obcí Existence dalšího rozvojového dokumentu u většiny obcí

Příležitosti Prostředky z fondů EU na podporu hospodářského rozvoje a cestovního ruchu Rozvoj a podpora podnikání (využití brownfields, volných ploch, příchod zahraničních investorů) Využití alternativních zdrojů energie Rozvoj ekologických a mimoprodukčních forem zemědělství Produkce místních potravin Přímé zapojení zemědělců do péče o krajinu a komerční partnerství s municipalitami Využití potenciálu i okrajových částí MAS k cestovnímu ruchu Zvyšující se zájem domácích návštěvníků o dovolenou v České republice Rozšíření infrastruktury cestovního ruchu (naučné stezky, infocentra, alternativní formy turistiky, doprovodné služby) Zvýšení přínosu cestovního ruchu pro místní obyvatele v oblasti ekonomické, sociální i environmentální (praktická opatření, vnitřní marketing) Rozvoj spolupráce s dalšími MAS a Sdružením Český ráj- vznik společné komplexní vize o rozvoji území v rámci turistického regionu Český ráj

vyšší kategorie a pro větší skupiny osob Vysoká sezónnost turistické nabídky a omezená nabídka v případě nepříznivého počasí Nedostatečná spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu v MAS Nedostatek parkovacích míst v nástupních místech u atraktivit cestovního ruchu Nedostatečná údržba stezek pro pěší i cyklisty, včetně technických prvků (mostky, zábradlí apod.), konflikty pěších a cyklistů Zatížení obcí požadavky rekreantů, jejich odcizenost od života obce Vysoký podíl domů vytápěných uhlím v malých obcích Rozdrobená sídelní struktura – množství malých obcí, rozptýlená zástavba (vysoké náklady na správu území a na zajištění potřebné vybavenosti obcí) Hrozby Zhoršení ekonomické situace – snížení koupěschopnosti, ztráta pracovních míst, zánik ekonomických subjektů Odliv obyvatel do míst s vyšší nabídkou pracovních příležitostí Nedostatek rozvojových záměrů, odliv investorů Krize automobilového průmyslu Stále stoupající dovoz levné zemědělské produkce a tlaky obchodních řetězců na nízké ceny zemědělských výrobků Snižování ekologické stability území v důsledku nevhodného devastujícího hospodaření v krajině-zvýšený tlak na vysokou produkci a tržní plodiny Setrvale neodůvodnitelné zábory zemědělské půdy Další nekontrolovaný růst individuální automobilové dopravy (IAD) a pohybu rekreantů používajících IAD Snižování počtu návštěvníků, pokles jejich koupěschopnosti a jejich přesun do atraktivnějších regionů Chátrání významných turistických atraktivit Negativní vnímání turistů v malých obcích, antagonismus mezi místními a chalupáři


Posilování pocitu sounáležitosti s územím a odpovědnosti za jeho stav a budoucí rozvoj mezi místními obyvateli (participace, celoživotní vzdělávání, místně zakotvené učení) Investice obcí do ploch pro bydlení

Životní prostředí a péče o krajinu Silné stránky Zachovalé přírodní prostředí a půvabná krajina Existence CHKO Český ráj a maloplošných chráněných území Zlepšující se stav v údržbě krajiny Existující environmentální výchova, vzdělávání a osvěta, činnost Střediska ekologické výchovy Český ráj

Příležitosti Prostředky z fondů EU na investice do životního prostředí, zemědělství, lesnictví a územního plánování Rozvoj ekologických a mimoprodukčních forem zemědělství Přímé zapojení zemědělců do péče o krajinu a komerční partnerství s municipalitami Podpora zpracování produktů zemědělské prvovýroby a prodeje v místě Realizace komplexních pozemkových úprav Investice obcí do ploch pro bydlení

Slabé stránky Nevyhovující kvalita povrchových i podzemních vod Nedostatečná údržba vodotečí, absence retenčních nádrží a poldrů Nešetrný způsob těžby dřeva v lesích Nevyhovující věková a druhová struktura především hospodářských lesů Nedostatečné ekologické povědomí obyvatel Nadále vysoký podíl domů vytápěných uhlím v malých obcích Malá nabídka ploch pro rozvoj podnikání a pro bydlení, jejich nedostatečná zasíťovanost Nedostatečné zmapování ploch brownfields Místy omezená skladba zemědělských plodin (značný podíl kukuřice a řepky) Obtížná ekonomická situace zemědělských prvovýrobců – zpožďování plateb, tlak obchodních řetězců, nedostatek zdrojů Hrozby Zastavění krajiny v souvislosti s budováním severní varianty R35 (logistická centra, sklady apod.) Nedostatečná údržba vodních toků a malý důraz na prevenci – nebezpečí povodní Stále stoupající dovoz levné zemědělské produkce a tlaky obchodních řetězců na nízké ceny zemědělských výrobků Snižování ekologické stability území v důsledku nevhodného devastujícího hospodaření v krajině-zvýšený tlak na vysokou produkci a tržní plodiny Setrvale neodůvodnitelné zábory zemědělské půdy Intenzivní, trvale neudržitelné zemědělství (používání chemických 135


prostředků) Pokles kvality zemědělské půdy/ztráta půdy následkem nevhodných způsobů hospodaření a erozí Ztráta kontroly nad hospodařením s vodními zdroji

Infrastruktura v území Silné stránky Dopravní dostupnost – existence hlavních silničních tahů R10, I/35 a I/16 Dobrá kvalita silnic R10, I/35 a I/16 Vysoká hustota silniční sítě Existence železničních tratí Hustá síť cyklotras a pěších tras Vznik konkurenčního prostředí v regionální autobusové dopravě Růst kvality vozového parku v autobusové i železniční dopravě Provoz letních turistických autobusů v Českém ráji Možnost čerpání prostředků EU na rozvoj a rekonstrukci dopravní infrastruktury Realizace projektu Čistá Jizera Postupná realizace projektů na odkanalizování a vybudování vodovodů Vysoké rozšíření sběru tříděného odpadu Postupné zlepšování stavu veřejných budov a veřejných prostranství

Slabé stránky Špatná a zhoršující se kvalita krajských a místních komunikací Vysoké náklady obcí a měst na údržbu dlouhé sítě místních komunikací Vysoká intenzita dopravy na silnici I/35, průchod I/35 sídly Nedostačující kvalita železničních tratí – nízké rychlosti, zastaralé zabezpečovací zařízení Rozdělení dopravní obsluhy území do integrovaných dopravních systémů různých krajů (IDOL, IREDO, SID) Nedostatek parkovacích míst hlavně v nástupních místech u atraktivit cestovního ruchu Nedostatečná šířka a nevhodné směrové poměry komunikací III.třídy Špatná až velmi špatná dopravní obslužnost nejmenších obcí veřejnou dopravou Špatný stav mnohých autobusových a železničních stanic a zastávek Vedení většiny cyklotras po silnicích III.třídy, neexistence cyklopruhů Častý souběh pěších tras a cyklotras Souběh frekventovaných pěších tras a cyklotras Chybějící chodníky podél některých frekventovaných komunikací Nízká míra odkanalizování obcí, existence lokalit s chybějícím vodovodem Nevyhovující kvalita povrchových i podzemních vod Nadále vysoký podíl domů vytápěných uhlím v malých obcích Špatný nebo neexistující signál mobilních sítí v některých lokalitách Špatný technický stav sítí technické infrastruktury a vysoké náklady na jejich 136


údržbu Vysoká cena vodného a stočného Chybějící pasportizace sítí technické infrastruktury Vznik černých skládek v některých lokalitách Špatný stav některých budov ve veřejném zájmu, vysoké náklady na jejich provoz a nedostatečné využití Špatný stav některých veřejných prostranství Příležitosti Prostředky z fondů EU na rozvoj dopravní a technické infrastruktury a rekonstrukce veřejných budov a prostranství Rozvoj cyklistické dopravy – Greenway Jizera, oddělené jízdní pruhy pro cyklisty, rozšíření přepravy kol po železnici Vznik konkurenčního prostředí na železnici Zlepšení systémů prevence a represe v oblasti bezpečnosti silničního provozu Integrace dopravní obsluhy bez ohledu na hranice krajů Využití alternativních způsobů dopravy (mikrobusy, svoz na nákupy…) Realizace nové komunikace I/35 Turnov –Úlibice v severní variantě – snížení nehodovosti, negativního vlivu na obce na trase Využití potenciálu alternativních zdrojů energie (vodní, biomasa) Plány obcí na rozvoj technické infrastruktury Spolupráce obcí na řešení problematiky odpadů Multifunkční využití veřejných budov a prostranství

Hrozby


Další zhoršení kvality silniční sítě Chátrání železničních tratí – nepatří k prioritním tratím Rozbití dopravní obsluhy na železnici mezi tarifně vzájemně nespolupracující dopravce Útlum veřejné dopravy hlavně do nejmenších obcí Růst individuální automobilové dopravy (IAD) a pohybu rekreantů používajících IAD Další růst těžké nákladní dopravy Chátrání sítí technické infrastruktury z důvodu nedostatku finančních prostředků Výrazný růst nákladů na likvidaci odpadu s negativními dopady (vznik černých skládek, pálení odpadu,…) Chátrání budov ve veřejném zájmu z důvodu nedostatečného využití a vysokých provozních nákladů

5.8. Analýza velkoplošného chráněného území – CHKO Český ráj Na území MAS leží jedno velkoplošné chráněné území – chráněná krajinná oblast (CHKO) Český ráj. Samostatná analýza stavu, problémů a potenciálu rozvoje tohoto území je zpracována na základě dvou hlavních podkladů, jimiž byly: 1. společné jednání mezi MAS, MAS Achát, MAS Brána do Českého ráje, Správy CHKO Český ráj a ARR-Agentury regionálního rozvoje, spol. s r.o. dne 12.5.2014 na Správě CHKO Český ráj v Turnově 2. Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Český ráj na období 2014-2023 zpracovaný Správou CHKO Český ráj

5.8.1. Analýza území VCHÚ Geografické vymezení a historie VCHÚ Na území MAS leží velkoplošné chráněné území – CHKO Český ráj. CHKO Český ráj tvoří harmonicky utvářená kulturní krajina s významným zastoupením lesů a dalších společenstev přirozeného i kulturního původu s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. CHKO byla vyhlášena k 1.3.1955 na rozloze 92 km2 i na území MAS. V roce 2002 byla novým vyhlášením rozloha CHKO zvětšena na dnešních 181 km2. V současnosti platně vymezené CHKO, tedy jeho nejstarší centrální část, jižní cíp severní části a západní cíp východní části leží na území 22 obcí MAS. 4 obce (Branžež, Kacanovy, Libošovice a Vyskeř) leží celé na území CHKO, obec Troskovice téměř celá, u obce Olešnice leží v CHKO celé zastavěné území. Ostatních 16 obcí (Boseň, Březina, Dobšín, Dolní Bousov, Hrubá Skála, Karlovice, Kněžmost, Ktová, Mladějov, Mnichovo Hradiště, Modřišice, Osek, Sobotka, Turnov, Všeň a Žďár) leží na území CHKO částí svého zastavěného území nebo jen některými sídly v rámci obce.

Přírodní poměry a stav krajiny (stručná charakteristika přírodních a krajinných hodnot s odkazem na platný plán péče) V území s výraznou geomorfologií, zejména s charakteristickým výskytem pískovcových skalních měst, dalo tisícileté osídlení a mnohasetleté hospodaření vzniknout ekologicky a esteticky jedinečné kulturní krajině, výjimečné v rámci celé ČR. V ní se mozaikovitě střídají lesy, zemědělské pozemky, vodní toky a plochy s různým stupněm ovlivnění člověkem s menšími sídly i jednotlivými stavbami. Krajinu spoluvytvářejí historicky cenné stavby, hrady, zámky, kostely i památky místní lidové architektury. Dlouhodobý cíl ochrany přírody a krajiny je definován v §2 vládního nařízení č. 508/2002 Sb., kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj: „Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.“. 138 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Základními cíli v ochraně přírody v CHKO Český ráj jsou ochrana a zachování typického krajinného rázu, unikátní geomorfologie se skalními městy, jedinečných rostlinných i živočišných společenstev, všech vyskytujících se zbytků přirozených lesních společenstev, typických nelesních ekosystémů, ochrana přírodě blízkého charakteru vodních toků, mokřadů a vodních ploch a obnova přirozeného vodního režimu v krajině, udržování, příp. vytváření vhodných životních podmínek pro vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jejich společenstva, se zvláštním důrazem na evropsky významné a usměrňování rekreačního využití CHKO podle principů trvalé udržitelnosti. Zonace CHKO byla vymezena vyhláškou MŽP č. 488/2004 Sb. ze dne 2. 9.2004 (vyšlo ve Sbírce zákonů, částka 168 dne 15. 9. 2004). Na území MAS se vyskytují všechny 4 zóny. 1.zóna s nejpřísnější ochranou je vymezena mimo zástavbu, nejčastěji v místech některých maloplošných chráněných území (Apolena, Bažantník, Hruboskalsko, Podtrosecká údolí, Příhrazské skály, Údolí Plakánek, V Dubech, Žabakor) a v některých lokalitách na jih a východ od Komárovského rybníka. 2.zóna zahrnuje v MAS celou Hruboskalskou skalní plošinu, poměrně rozsáhlá území v Podtroseckých údolích vč. bočních údolí, oblast od Valečova k Drábským světničkám nebo oblasti okolo Žehrova a Srbska. Největší plocha v CHKO na území MAS náleží do 3.zóny, ve 4.zóně jsou pouze intravilány několika sídel – Branžež, Nová Ves (obec Branžež), Dobšín, Libošovice, Roveň a Střeleč (oba obec Mladějov), Troskovice, Doubravice (obec Hrubá Skála), Mašov, Pelešany (oba město Turnov) a Podháj (obec Modřišice). V CHKO Český ráj leží i 8 přírodních rezervací – Apolena, Bažantník, Hruboskalsko, Na Hranicích, Podtrosecká údolí, Příhrazské skály, Údolí Plakánek a Žabakor a 6 přírodních památek - Libuňka, Meziluží, Tachovský vodopád, Trosky, V Dubech, Vústra. Jsou zde zastoupena území chránící geologické útvary, lesní ekosystémy i luční společenstva. Navrhuje se rozšířit přírodní rezervaci Na Hranicích, kde jsou nejcennější bukové porosty a biotopy v území bezprostředně navazujícím na současnou přírodní rezervaci, ze současných 3,82 ha na 32 ha. Na území CHKO v MAS se rovněž nachází význačné prvky soustavy NATURA 2000 - Evropsky významné lokality Drhleny, Podtrosecká údolí, Příhrazské skály a Údolí Plakánek. Zde jsou předmětem ochrany jeskyně nepřístupné veřejnosti a vzácné rostliny. Uvnitř CHKO v MAS roste i řada památných stromů, a to nejčastěji ve skupinách, ale i samostatně a v alejích. Na území CHKO existuje i nadregionální biocentrum Příhrazské skály, 5 regionálních biocenter (Hruboskalsko, Rybník Věžák, Sedmihorky, Údolí Plakánek a Žabakor) a velkou část území protíná nadregionální biokoridor. Téměř celé území leží v CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod) Severočeská křída.


VCHU jako prostor pro život - Sídelní struktura a infrastruktura, zejm. doprava (obslužnost a dopravní síť) a technická infrastruktura Na území CHKO Český ráj leží celým svým zastavěným územím obce Libošovice s téměř 500 obyvateli, Vyskeř s více než 400 obyvateli a dále Branžež, Kacanovy, Olešnice, Troskovice, které mají vždy okolo 200 trvale bydlících obyvatel. Řada dalších sídel leží v CHKO jen částečně, na základě hrubého odhadu lze konstatovat, že dalšími sídly, kde aspoň 100 obyvatel sídla bydlí uvnitř CHKO, jsou Doubravice (obec Hrubá Skála), Žehrov (obec Žďár), Všeň a 4 turnovské části - Bukovina, Kobylka, Mašov a Pelešany. Přes území CHKO prochází v jeho nejsevernější části (turnovská část Dolánky u Turnova) silnice I/10 z Turnova do Malé Skály. Východní hranici CHKO tvoří silnice I/35 Turnov – Jičín. Obě komunikace jsou nejvýznamnějšími migračními bariérami. V severojižním směru prochází přes CHKO silnice II/279 Příšovice – Žďár – Dolní Bousov, avšak pouze přes 3. zónu. Dopravní kostru na území CHKO doplňuje několik silnic III.třídy. Údolím Jizery rovněž prochází železniční trať 030 Liberec – Turnov – Jaroměř (– Pardubice). Přes území CHKO je trasováno několik autobusových linek a 4 z 5 linek letních turistických autobusů Český ráj. Rovněž přes území CHKO prochází železniční trať 064 Mladá Boleslav – Stará Paka v úseku Sobotka - Mladějov a po východní hranici CHKO v dlouhém úseku od Turnova po Ktovou trať 041 Turnov – Jičín – Hradec Králové. Na území CHKO mají pouze sídla Březina, Osek a Radvánovice (obec Karlovice) kanalizaci zaústěnou na ČOV. V některých sídlech na území CHKO (Sedmihorky – obec Karlovice, Olešnice, Malý Rohozec – město Turnov, Vyskeř) je jednotná kanalizace zaústěná do vodotečí, do níž jsou zaústěny septiky s přepadem. Někde jsou septiky s přepadem zaústěny přímo do vodoteče. Častý způsob likvidace odpadních vod je do jímek, jež jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky, případně na ČOV. V Plánech rozvoje vodovodů a kanalizací jsou poměrně rozsáhlé plány na budování kanalizací. Rovněž se uvažuje s vyvážením jímek na čistírny odpadních vod. Všechna větší sídla (nad 100 obyvatel), ale i většina dalších má vybudována vodovody, zásobování většinou probíhá z místních zdrojů. Problémem bývá špatný stav některých vodovodů. U menších sídel probíhá zásobování vodou ze studní. Ve většině obcí na území CHKO je dominantním zdrojem vytápění uhlí, ve větších sídlech – Turnově, Mnichově Hradišti, Dolním Bousově, Kněžmostu a Žďáru, které do CHKO zasahují jen okrajově a hlavní sídlo vždy leží mimo CHKO, je hlavním zdrojem vytápění plyn. Naprostá většina sídel na území CHKO není plynofikována.


Ekonomická aktivita území, hospodaření v krajině (relevantní odvětví pro dané VCHU) Hlavními ekonomickými aktivitami v CHKO na území MAS jsou zemědělství, lesnictví a cestovní ruch, částečně rybníkářství. Lesy představují zhruba polovinu plochy v CHKO na území MAS. Charakteristickým rysem zemědělství je zde převažující rostlinná výroba, objevuje se sezónní pastevectví. Na půdě hospodaří hlavně malí zemědělci. Na Sobotecku se v posledních letech zřizují intenzivní ovocné sady (společnosti VVISS a.s., Sady Český ráj s.r.o.), které vznikají ve velkých plochách s pravidelným rastrem a oplocením zneprůchodňujícím krajinu pro návštěvníky i zvěř. Rovněž v oblasti Sobotecka se pěstují širokořádkové plodiny (kukuřice, řepka). Novým trendem je rovněž pěstování rychle rostoucích dřevin, kde lze konkrétně zmínit vrby mezi Bosní a Kněžmostem a též topoly u Mladějova. Aktivitami z Programu péče o krajinu, obcí a sponzorů a v rámci realizace komplexních pozemkových úprav se někde podařilo obnovit a doplnit extenzivní výsadbu ovocných dřevin a doprovodné liniové porosty komunikací. V některých katastrálních územích jsou prováděny pozemkové úpravy jako nástroj tvorby a údržby krajinných struktur. Druhově bohaté travní porosty se vyskytují hlavně v maloplošných chráněných územích. Jedná se především o mokřadní louky (zejména přírodní rezervace Podtrosecká údolí, Údolí Plakánek, přírodní památka Vústra a louky u Komárovského rybníka a u Žehrova) a extenzivní pastviny, teplomilné trávníky a relikty stepních porostů (zejména okolí Trosek a bezlesí přírodních rezervací Hruboskalsko a Příhrazské skály). Orná půda ve 3.zóně je obhospodařována i intenzivními technologiemi. Lesy zabírají v CHKO v území MAS asi polovinu rozlohy. Většinu plochy tvoří hospodářské lesy, lesy nacházející se v 1.zóně CHKO a v maloplošných chráněných územích jsou většinou vedeny jako lesy zvláštního určení, jimiž jsou lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou a lesy v oborách. V oblasti Hruboskalska se však vyskytují i lesy ochranné, kterými jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (skalní města a extrémní svahy se sutěmi). Převažujícím vlastníkem jsou Lesy České republiky. Významným majitelem je ale i společnost Kinský dal Borgo a.s., která vlastní lesy v Údolí Plakánku, jižní části Podtroseckých údolí (u rybníků Nebákov a Podsemínský) a severně od hradu Kost. Drobnějšími vlastníky jsou některá města a obce, konkrétně obec Hrubá Skála (některé lesy jižně od obce a v údolí Čertoryje), obec Vyskeř (vrch Vyskeř), město Turnov (okolí rozhledny Hlavatice, okrajové části města, lesopark Šetřilovsko a Rývovy sady) a město Mnichovo Hradiště (lesy v okolí Drábských světniček u Dnebohu). Ve zbylých lesích, kde vlastnictví nepřesahuje 50 ha, hospodaří majitelé podle lesních hospodářských osnov (pokud si je protokolárně převezmou), jinak podle ustanovení lesního zákona. Na území CHKO není myslivost ve významném střetu s ochranou přírody u lovných druhů. Území CHKO na území MAS je rozděleno do 19 honiteb. V některých honitbách se vyskytují lokální škody na lesních porostech. Rybníkářství v CHKO Český ráj představuje jednu z typických hospodářských činností, která velmi příhodně využívá přírodních podmínek mezi pískovcovými skalními městy ve vlhkých údolích. V rybnících s plochou nad 1 ha se hospodaří polointenzívně až extenzívně. Menší vodní plochy do 1 ha jsou většinou ponechávány bez řízených rybích obsádek. Jsou prostředím pro nerušený rozvoj vodních a na vodu vázaných živočichů (obojživelníci) i rostlin (litorální porosty). Sportovní revíry na 141 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

rybnících jsou mimopstruhové. Revíry obhospodařují místní organizace Českého rybářského svazu zapojené do svazového systému. Na území CHKO Český ráj je větší část rybářských revírů na tekoucích vodách pstruhových. Větší průmyslové podniky v CHKO neexistují, vyskytují se mimo území CHKO ve větších sídlech, hlavně v Turnově, Mnichově Hradišti a Kněžmostu, negativní vliv na krajinný ráz je proto malý. V CHKO neprobíhá žádná těžba nerostných surovin. V těsné blízkosti CHKO je dobýváno ložisko písku Střeleč, chráněné ložiskové území a dobývací prostor nepatrně zasahují do CHKO. Kromě poškození krajinného rázu zde došlo i ke snížení hladiny spodních vod na území CHKO a k negativnímu vlivu vypouštěných důlních kalů do Žehrovky (přírodní rezervace Podtrosecká údolí) a Libuňky s následným snížením druhové diverzity. V území CHKO v MAS dochází mimo 1.zónu CHKO i k výstavbě nových domů. Dle srovnání údajů ze sčítání v letech 2001 a 2011 lze nárůst počtu domů velmi zhruba odhadnout asi na 5-7 %. Většina obcí ležících v CHKO uvedla, že má připravené pozemky pro výstavbu rodinných domů. V poslední době se v souvislosti s poklesem zájmu o zemědělskou půdu objevuje snaha o výstavbu izolovaných objektů v místech bez návaznosti na inženýrské sítě a na místech pohledově exponovaných. Některá sídla na území CHKO mají převážně rekreační ráz. V CHKO na území MAS leží několik větších zemědělských areálů narušujících krajinný ráz, např. v Branžeži, Libošovicích, Vyskeři, Troskovicích nebo Rovni (obec Mladějov). Pro harmonický rozvoj obcí v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí je nutná lokalizace výstavby do vhodných lokalit v procesu územního plánování. Z obcí na území CHKO nemají územní plán pouze obce Ktová a Olešnice. Obec Kněžmost má územní plán z roku 1994 a nový nepořizuje. Ekonomickou aktivitou s klíčovým významem je cestovní ruch. Území je protkáno hustou sítí pěších tras a cyklotras. V území se rovněž vyskytují i čtyři naučné stezky - Hruboskalsko, Údolí Plakánek, Podtrosecká údolí a Dětská lesní naučná stezka Sedmihorky. Dlouhou tradici má horolezectví, rozvíjí se hipoturistika. Dominantní je v oblasti letní turistická sezóna, pro zimní rekreaci není oblast příliš vyhledávaná, zároveň je ale zřejmý trend prodlužování sezóny. Nejnavštěvovanějšími atraktivitami na území CHKO jsou hrady Trosky, Valdštejn a Kost. Zřejmá je rovněž nerovnoměrná distribuce návštěvníků v prostoru. Nejnavštěvovanějšími lokalitami jsou zde Hrubá Skála a okolí, Sedmihorky, Valdštejn, trochu méně pak Drábské světničky. Problémem zůstává nedostatečná kapacita pro parkování v nástupních místech cestovního ruchu, což se týká hlavně lokality u zámku Hrubá Skála, dále např. i hradu Trosky a lokality Vidlák. V CHKO se vyskytuje i řada hromadných ubytovacích zařízení. Kempy se vyskytují ve více lokalitách, nejdůležitější jsou v okolí Branžeže, Příhrazech, Kacanovech, Sedmihorkách, u Vidláku a tábořiště Svitačka u Troskovic.


5.8.2. Problémy území a potenciál rozvoje Hlavní problémy území a možnosti řešení Významné problémy či střety mezi způsoby zemědělského hospodaření a ochranou přírody na území CHKO v MAS nejsou. Správa CHKO nepodporuje rozšiřování ploch širokořádkových plodin (kukuřice, řepka), plantáže rychle rostoucích dřevin a intenzivní sady, které se vyskytují hlavně na Sobotecku. Významné problémy či střety mezi způsoby lesnického hospodaření a ochranou přírody na území CHKO v MAS nejsou. Problémem však zůstávají malý podíl lesů s přírodě blízkou skladbou (mimo přirozená borová stanoviště), zjednodušená prostorová, věková a druhová struktura lesních porostů (především v hospodářských lesích ve III. zóně CHKO), plošně nízký podíl původních listnatých dřevin (zejména buku) a zanedbatelné zastoupení jedle bělokoré. Z hlediska druhové diverzity je silně negativní i nedostatek dřevní hmoty ponechávané v lese (potěžební zbytky a souše). Řešením je přijetí opatření na podporu druhové bohatosti lesních porostů, posunu k přirozenější druhové skladbě a zachování biodiverzity lesních ekosystémů. Ve vztahu k myslivosti může soustavné spásání přirozeného zmlazení a okus vybraných druhů dřevin vést ke zhoršení druhové skladby lesních porostů. Jedním z řešení je odstranění zimního přikrmování zvěře mimo krmná zařízení a postupné vyloučení nepůvodní spárkaté zvěře mimo obory. V nepřístupných lokalitách a v blízkosti zemědělsky obhospodařovaných ploch mohou narůstat škody způsobené černou zvěří, proto je třeba navýšit plány jejího lovu. Bránit je třeba rozšiřování invazních druhů rostlin a živočichů. Významné problémy či střety mezi způsoby hospodaření na rybnících a sportovním rybářstvím a ochranou přírody na území CHKO v MAS nejsou. Pozornost je třeba zaměřit na zabránění rozšiřování nepůvodních druhů ryb, rovněž na vysazování kříženců pstruha obecného a na ochranu vzácných druhů. Ve vztahu cestovní ruch – ochrana přírody existuje v CHKO v MAS několik negativních vlivů, které plynou z vysoké návštěvnosti v některých lokalitách. Turistické stezky s nejvyšším pohybem návštěvníků trpí značnou devastací, dochází k sešlapu, obnažování kořenů. To nutí návštěvníky k pohybu i mimo cesty, čímž dochází k erozi. Špatný je rovněž stav mostků, zábradlí, některých skalních vyhlídek a přístupů k nim. Ještě větší erozní účinek pak má pohyb cyklistů mimo vyznačené cyklotrasy a živelný vznik neoficiálních hipostezek. S tím souvisí i minimální možnost budování cyklostezek v území. Úprava této turistické infrastruktury vyžaduje soustavnou péči a investice. V případě významného poškození některých cenných lokalit nelze vyloučit ani regulaci návštěvnosti. Horolezci způsobují narušování svahů při nástupu k věžím. Problémem je i neexistence vztahu horolezců, kteří odsud nepochází, k danému území, což může vést i k devastaci lokalit. Zásadním problémem pak je vysoká přetíženost parkovišť v některých nástupních místech cestovního ruchu a s tím související parkování vozidel mimo místa k tomu vyhrazená. K tomu je žádoucí přijmout ve vhodných lokalitách investiční (výstavba nových parkovacích míst), ale i organizačně-technická opatření (časové omezení parkování, alternativa veřejné dopravy) k omezení individuální automobilové dopravy.


Stávající rekreační zástavba v CHKO Český ráj je často v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Architektura rekreačních chat většinou nenavazuje na charakter původní zástavby. Ze strany obcí, vlastníků půdy a investorů jsou vyvíjeny velké tlaky na zástavbu volné krajiny na úkor zemědělské půdy. Na plochách určených k výstavbě se vyskytují jak kvalitní objekty včetně tradičně pojatých novostaveb, tak i nevhodné objekty „katalogových domů“, jež svou architekturou, která není navrhována pro konkrétní místo, narušují ráz a typičnost dochovaných sídelních struktur. Velmi obtížné je stanovit pravidla výstavby v CHKO v místech, kde zásahy z padesátých, šedesátých a sedmdesátých let zastínily tradiční charakter vesnice. Zástavbu je proto třeba situovat hlavně do intravilánů jednotlivých sídel a respektovat místní urbanistickou strukturu. Je třeba zabránit neodůvodnitelným záborům zemědělské půdy a zastavování volné krajiny. Výraznou migrační bariérou na území CHKO jsou silnice I/35 (úsek Turnov – Ktová), úplně na severu úsek silnice I/10 Turnov – Malá Skála a v krátkém úseku na západě u Březiny i silnice R10 Praha Turnov. Vzhledem k negativnímu vlivu na obce na trase (hluk, vibrace, nehodovost) je žádoucí výstavba komunikace I/35 v nové trase, samozřejmě mimo území CHKO a v té souvislosti je dále nutné zabránit dalšímu zastavování krajiny podél této komunikace (sklady, logistická centra apod.). Problematické z hlediska indukované dopravní zátěže, jsou některé aktivity ležící za hranicí CHKO, zde konkrétně pískovna Střeleč (obec Mladějov).

Potenciál rozvoje potřeb území při respektování přírodních a krajinných hodnot Zemědělství je jedním z nosných odvětví na území CHKO. Pro jeho trvalou udržitelnost je třeba sledovat dlouhodobý cíl, jímž je zemědělsky extenzivně využívaná krajina s mozaikou prvků drobnějšího měřítka, především polí, luk a rozptýlené zeleně, umožňující zachování druhové rozmanitosti a vytvářející podmínky pro zachování či zlepšení přírodních stanovišť. Soubor navrhovaných opatření zahrnuje kromě péče a ochrany krajiny, chráněných druhů a cenných biotopů a extenzivního hospodaření na půdě mj. i nepodporování pěstování energetických plodin a upřednostňování ochrany starých dřevin před zakládáním nových rozsáhlých oplocených sadů. Potenciál lze spatřovat i v podpoře drobných hospodářů a regionálních zpracovatelů zemědělských produktů (bioprodukce, regionální značky), rozvoji ekologických a mimoprodukčních forem zemědělství. Velmi důležitým aspektem je také uvážlivé hospodaření s vodou, zvyšování retenční schopnosti a ekologické stability krajiny, a to i realizací řady protierozních opatření. Spolu se zemědělstvím patří lesnictví k odvětvím činnosti, jež na území CHKO obhospodařuje největší plochy území. Pro udržení jeho významné pozice a z jeho existence plynoucích pozitivních efektů pro území je nutné dlouhodobě usilovat o ekologicky stabilní druhově bohaté lesy ve stavu umožňujícím zachování biodiverzity všech organizmů, s přírodě blízkou skladbou dřevin i strukturou. K souboru opatření patří mj. používání přirozené obnovy stanovištně původních dřevin, změny druhové skladby dřevin (hlavně odstraňování nepůvodních druhů a podpora jedle bělokoré a buku lesního), ale např. i revitalizace drobných lesních vodních toků, ochrana lokalit s výskytem ohrožených druhů a zachování dostatečného podílu odumřelého dřeva v lesích.


Důležitou úlohu v péči o krajinu hraje i myslivost. Tu je nutné provozovat v souladu se zájmy ochrany přírody tak, aby nedocházelo ke zhoršování dochovaného stavu přírodního prostředí (spolupráce s držiteli a uživateli honiteb a orgány státní správy myslivosti). Sem patří mj. navýšení plánů lovu černé zvěře v honitbách, podpora výsadby rozptýlené zeleně, jako úkrytu pro drobnou zvěř, podpora intenzivního lovu invazních živočichů a naopak např. odstranění zimního přikrmování zvěře mimo krmná zařízení. Sportovní rybářství a rybníkářství bude mít přínos pro území, pokud bude zachována jeho trvalá udržitelnost. Tu lze zajistit dosažením a zachováním přirozené druhové pestrosti místních druhů ryb a pestré mozaiky biotopů stojatých vod a litorálních stanovišť s významným zastoupením ohrožených druhů živočichů a rostlin a typickými biotopy vodních ploch a litorálních stanovišť poskytující vhodné prostředí pro výskyt vodních nebo na vodu vázaných organizmů v polointenzívních a extenzívních rybnících. Pro celkovou stabilitu území je nezbytná existence a podpora místní ekonomiky. Na území CHKO je třeba vytvářet vhodné podmínky a preferovat především drobné podnikatele, místní řemeslníky a malé a příp. střední firmy. Při výstavbě nových výrobních prostor je žádoucí využít stávající nevyužívané objekty typu brownfields. Neodmyslitelnou součástí života je rovněž stabilizace osídlení. Při rozvoji bydlení v souladu s ochranou přírody a krajiny je třeba preferovat výstavbu v intravilánech sídel a respektovat místní urbanistickou strukturu. Pro plánování rozvoje podnikání i celkového rozvoje obce je žádoucí existence územního plánu obce. V oblasti dopravy je nutné vytvářet podmínky pro alternativní způsoby k silniční dopravě (především cyklodoprava a veřejná doprava osob), což může mít pozitivní dopady i na cestovní ruch. Případnou výstavbu nových komunikací je velmi žádoucí situovat mimo území CHKO a je nutné zajistit při ní dostatečné migrační koridory pro živočichy a přijmout řešení, co nejméně narušující krajinný ráz. S dopravou souvisí i řešení zásadního problému s parkováním v nástupních místech cestovního ruchu, kde jsou nutné nejen investice do infrastruktury, ale i nabídka výhodné alternativy (veřejná doprava). Podobně u sítí technické infrastruktury je žádoucí preferovat technická řešení s minimálním dopadem na krajinný ráz (např. kabelizace vedení) a přírodu a krajinu (preference centrálního čištění odpadních vod před individuálním). Potenciál představují alternativní zdroje energie (vodní, biomasa) a úspory energií. Cestovní ruch v sobě skrývá značný potenciál, který lze dlouhodobě trvale využívat při respektu k několika hlavním zásadám. Je nutné dosažení vyváženého stavu mezi rekreačním využíváním území CHKO a ochranou přírody, která umožní trvalé zachování přírodně cenných lokalit. Nezbytným prvkem turistické infrastruktury je síť turistických tras, kterou je třeba udržet v současném rozsahu bez poškozování přírodního prostředí. Žádoucí je rovněž snaha o rovnoměrnější časové a prostorové rozložení počtu návštěvníků díky potenciálu okrajovějších a méně navštěvovaných lokalit. Cílem rovněž je, aby přínosy z cestovního ruchu šly především místním obyvatelům. Významný rozvojový impuls lze spatřovat v možnostech spolupráce jednotlivých aktérů cestovního ruchu.


Velký pozitivní dopad do budoucna může mít podpora šíření environmetální výchovy, vzdělávání a osvěty.

5.8.3. SWOT analýza VCHÚ Silné stránky

Slabé stránky

Významné přírodní hodnoty na velké části území Harmonická a půvabná krajina atraktivní pro návštěvníky Existence CHKO Český ráj a jeho správy k ochraně cenných přírodních území (státní správa v oblasti ochrany přírody, péče o krajinu, EVVO, strážní služba, práce s veřejností) Významný podíl ochranných lesů a lesů zvláštního určení Postupné zlepšování druhové skladby a zdravotního stavu lesů Obnova a doplnění extenzivní výsadby ovocných dřevin a doprovodné liniové zeleně podél komunikací Provádění pozemkových úprav jako nástroje péče o krajinu Menší vodní plochy umožňují nerušený rozvoj vodních a na vodu vázaných živočichů Existence CHOPAV Severočeská křída – zdroj vody v území Velmi dobré podmínky pro cestovní ruch – hustá síť pěších tras a cyklotras, naučné stezky, horolezectví, bohaté historické dědictví Rostoucí poptávka po regionálních produktech

Zřizování oplocených intenzivních sadů a pěstování širokořádkových plodin (Sobotecko) Pěstování rychle rostoucích dřevin (mezi Bosní a Kněžmostem, u Mladějova) Malý podíl lesů s přírodě blízkou skladbou, zjednodušená prostorová, věková a druhová struktura lesních porostů Soustavné spásání přirozeného zmlazení a okus vybraných druhů dřevin vedou ke zhoršení druhové skladby lesních porostů Škody způsobované černou zvěří Vliv ložiska písků Střeleč na biodiverzitu, hladinu spodních vod a krajinný ráz Snaha o výstavbu izolovaných objektů v místech bez návaznosti na inženýrské sítě a na místech pohledově exponovaných Velké tlaky na zástavbu volné krajiny na úkor zemědělské půdy Narušení krajinného rázu výstavbou nevhodných objektů „katalogových domů“ Velmi nerovnoměrná distribuce návštěvníků v území – vysoký přetlak u hlavních atraktivit Nedostatečná kapacita parkování v nástupních místech cestovního ruchu Devastace frekventovaných turistických cest z důvodu vysokého pohybu návštěvníků Pohyb cyklistů mimo vyznačené cyklotrasy Živelný vznik neoficiálních hipostezek Devastace některých lokalit pro horolezectví Snižování počtu zahraničních návštěvníků a délky jejich pobytu Turistická infrastruktura orientována na střední a nízkopříjmové skupiny obyvatel Nedostatečná spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu v MAS


Příležitosti

Hrozby

Podpora investic z fondů EU a ČR do životního prostředí, zemědělství, péče o krajinu, lesnictví a územního plánování Další rozvoj environmentálního vzdělávání a ekologické výchovy a osvěty Rozvoj technologií ke snížení dopadu na životní prostředí, podpora úspory energií Zlepšování stavu lesních porostů Zvyšování ekologické stability krajiny Využití potenciálu alternativních zdrojů energie (vodní, biomasa) Přímě zapojení zemědělců do péče o krajinu a komerční partnerství s obcemi, rozvoj ekologických a mimoprodukčních forem zemědělství Podpora drobných hospodářů a regionálních zpracovatelů zemědělských produktů (bioprodukce, regionální značky) Uvážlivé nakládání s vodou, realizace protierozních opatření Rozvoj spolupráce s dalšími MAS a Sdružením Český ráj - vznik společné komplexní vize o rozvoji území v rámci turistického regionu Český ráj vč. spolupráce aktérů cestovního ruchu Využití potenciálu i okrajových částí k cestovnímu ruchu (kulturní a historické dědictví) ke zlepšení nabídky cestovního ruchu v málo navštěvovaných oblastech a k posílení nabídky mimo hlavní letní sezónu Zvýšení přínosu cestovního ruchu pro místní obyvatele v oblasti ekonomické, sociální i environmentální Využití stávajících nevyužívaných objektů typu brownfields


Nerespektování typického krajinného rázu a urbanistické struktury Českého ráje, zástavba volné krajiny, a to nejen v souvislosti s budováním nové komunikace I/35 (logistická centra, sklady apod.) Snižování finančních prostředků na správu CHKO s negativními dopady na ochranu přírodně cenných území Nedostatečná údržba vodních toků a malý důraz na prevenci – nebezpečí povodní Snižování ekologické stability území v důsledku nevhodného devastujícího hospodaření v krajině-zvýšený tlak na vysokou produkci a tržní plodiny, zvýšení nebezpečí eroze Setrvale neodůvodnitelné zábory zemědělské půdy Nárůst stavu černé zvěře a invazních druhů rostlin a živočichů Další nekontrolovaný růst individuální automobilové dopravy (IAD) a pohybu rekreantů používajících IAD Nekontrolovaný růst turistického ruchu v přírodně cenných lokalitách Chátrání turistické infrastruktury Zhoršení celkové hospodářské situace nebo úpadek některého tradičního odvětví, pokles kupní síly obyvatel

5.9.Vazba na strategické dokumenty 5.9.1. Zmapování relevantních strategií Evropské: EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Celostátní: Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 Krajské: Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020 – zpracovává se Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 aktualizovaná Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011-2013 Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2016 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-2015 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje 1997-2013 Program rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (verze 2014) Plán dopravní obslužnosti Libereckého kraje pro období let 2012 až 2016 Program rozvoje cyklistické dopravy v LK pro období 2008 - 2013 Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje Územně energetická koncepce Libereckého kraje Územně energetická koncepce Královéhradeckého kraje Územní energetická koncepce Středočeského kraje


Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji (KSEI) - návrhová část (listopad 2003) Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK) Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje (aktualizace 2014) Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Krajský lesnický program Libereckého kraje Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje Povodňový plán Libereckého kraje Povodňový plán Královéhradeckého kraje Povodňový plán správního obvodu Středočeského kraje Koncepce EVVO Libereckého kraje pro období 2011 - 2020 a Akční plán pro období 2011 – 2013 Koncepce EVVO Královéhradeckého kraje Koncepce EVVO Středočeského kraje v letech 2011-2020 Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje Regionální surovinová politika Libereckého kraje 2011 Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje Regionální inovační strategie Libereckého kraje Regionální inovační strategie Královéhradeckého kraje RIS3 Strategie inteligentní specializace – Liberecký kraj RIS3 Strategie inteligentní specializace – Královéhradecký kraj RIS3 Strategie inteligentní specializace – Středočeský kraj Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2012 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji na období 2014 - 2017 Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji 2011 - 2016 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Středočeského kraje na období 2012-2013 Koncepce rodinné politiky Královéhradeckého kraje 2012 - 2016 Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje na období 2011 – 2015 Plán začleňování seniorů v Královéhradeckém kraji 2008-10 Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením – Královéhradecký kraj Zdravotní politika Libereckého kraje Koncepce zdravotnictví Královéhradeckého kraje 2011-2015 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (Územní plán kraje) 149 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje Zásady územního rozvoje Středočeského kraje Koncepce prevence kriminality Libereckého kraje na období 2012 až 2016 Koncepce prevence kriminality na léta 2012 až 2016 v Královéhradeckém kraji Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na léta 2009 – 2012

Regionální: Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Český ráj na období 2014-2023 Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Českém ráji 2012-2017 Integrovaný projekt mikroregionu Český ráj (2009) Komunitní plán sociálních a návazných služeb města Mnichovo Hradiště a spádových obcí 2013-2017 Komunitní plán sociálních služeb regionu Turnovsko 2011-2015 Plán rozvoje sociálních služeb na období let 2007-2010 – Správní území města Jičín

5.9.2. Typologie území podle relevantních strategií Jak již bylo zdůrazněno výše, mezi jednotlivými obcemi existují v různých charakteristikách značné rozdíly. Vnitřní heterogenita MAS se rovněž odráží v typologii území podle relevantních strategií. Těmi jsou Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014-2020 (dále jen SRR ČR) a Programy rozvoje jednotlivých krajů na léta 2014-2020 (u Královéhradeckého kraje na léta 2014-2016). V SRR ČR je v úrovni obcí území České republiky rozděleno na 3 základní typy území z hlediska rozvojových znaků: -

-

Rozvojová území (územní jednotky vykazující znaky a charakteristiky obvykle tvořící předpoklad (potenciál) relativně příznivého rozvoje nebo již v současnosti se rozvíjející zřetelně dynamičtěji než jiné jednotky) Stabilizovaná území (územní jednotky vykazující průměrný nebo nevyrovnaný stav, např. značné kolísání jednotlivých indikátorů) Periferní území (územní jednotky s negativními rozvojovými znaky)

V Programu rozvoje Libereckého kraje 2014-2020 jsou vymezeny hospodářsky slabé a hospodářsky podprůměrné regiony. Jako základní územní jednotka pro vymezení zde slouží tzv. generelové jednotky (mikroregiony na nejnižší regionální úrovni, které mají své středisko a k němu vymezené spádové území). K hodnocení zde je zde použita kombinace 11 ukazatelů. Jedinou obcí spadající do hospodářsky slabých regionů je Ktová. V Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2016 nespadá do hospodářsky problémových regionů žádná obec. V Programu rozvoje Středočeského kraje 2014-2020 je provedena kategorizace území pouze podle okresů. Celý okres Mladá Boleslav je řazen do společné kategorie s okresy Praha – východ a Praha- západ a je díky existenci podniku Škoda auto, a.s. charakterizován jako výjimečný z hlediska ekonomických aspektů. Vyznačuje se vysokou dojížďkou za prací a nízkou podnikatelskou aktivitou.


V jednotlivých Programech rozvoje kraje jsou rovněž vymezeny městské a venkovské obce. Ve Středočeském a Královéhradeckém kraji je za venkovskou považována obec, která má méně než 2 000 obyvatel, v Libereckém kraji je pro vymezení použita kombinace 9 ukazatelů. Tabulka č. 65: Typologie obcí podle relevantních strategických dokumentů SRR ČR 20142020 obec Bílá Hlína

Typologie území

venkovské/městské oblasti

stabilizovaná

venkovské

Boseň

rozvojová

venkovské

Branžež

rozvojová

venkovské

Březina

rozvojová

venkovské

Dobšín

stabilizovaná

venkovské

rozvojová

městské

Horní Bukovina

stabilizovaná

venkovské

Hrubá Skála

stabilizovaná

venkovské

Chocnějovice

stabilizovaná

venkovské

rozvojová

venkovské

Kacanovy

stabilizovaná

venkovské

Karlovice

stabilizovaná

venkovské


rozvojová

venkovské

Kněžmost

rozvojová

venkovské

Koryta

stabilizovaná

venkovské

Ktová

stabilizovaná

venkovské

Libošovice

stabilizovaná

venkovské

Loukov

stabilizovaná

venkovské

Dolní Bousov

Jivina

Loukovec

rozvojová

venkovské

stabilizovaná

venkovské

Mladějov

periferní

venkovské

Mnichovo Hradiště

rozvojová

městské

Modřišice

rozvojová

venkovské


stabilizovaná

venkovské

Mukařov

stabilizovaná

venkovské

Neveklovice

stabilizovaná

venkovské

Olešnice

stabilizovaná

venkovské

periferní

venkovské

Přepeře

stabilizovaná

venkovské

Ptýrov

rozvojová

venkovské

Rohatsko

rozvojová

venkovské

Samšina

stabilizovaná

venkovské

Sezemice

stabilizovaná

venkovské

Sobotka

stabilizovaná

městské

Strážiště

stabilizovaná

venkovské

Troskovice

stabilizovaná

venkovské

rozvojová

městské

Markvartice

Osek

Turnov


Všeň

stabilizovaná

venkovské

Vyskeř

stabilizovaná

venkovské

rozvojová

venkovské

Žďár

Zdroj: Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014-2020, Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020, Program rozvoje Středočeského kraje 2014-2020, Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2016 14 obcí zařazuje Strategie regionálního rozvoje ČR mezi rozvojová území, tedy území vykazující pozitivní rozvojové znaky. 12 z nich leží ve Středočeském kraji, zbylé 2 – Turnov a Modřišice - leží v Libereckém kraji. 24 obcí je zařazeno do stabilizovaných území, tedy území vykazující průměrné nebo nevyrovnané hodnoty jednotlivých ukazatelů, které typologii tvoří. Do periferních území jsou řazeny 2 obce v Královéhradeckém kraji – Mladějov a Osek.


6. Strategická část 6.1.Mise Integrovaná strategie území Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj- MAS Český ráj a Střední Pojizeří je vytvořena jako základní podmínka pro možnost propojeného a integrovaného čerpání finančních prostředků z fondů Společného strategického rámce v programovém období 2014-2020. Tento rozvojový dokument analyzuje a vyhodnocuje silné a slabé stránky, problémy a potřeby území, určuje prvky, které mají rozvojový potenciál, a k tomu definuje konkrétní opatření. Strategie je zpracována v souladu s několika základními principy: - zapojení širokého okruhu místních aktérů do zpracování strategie, prohloubení a rozšíření místního partnerství - projednávání jednotlivých kroků při zpracování strategie komunitním způsobem s respektem k principům transparentnosti a demokratického rozhodování - zohlednění výsledků relevantních strategických dokumentů existujících na území MAS - respektování principů udržitelného rozvoje a rovnováhy jeho 3 stavebních pilířů (ekologického, ekonomického a sociálního)

6.2.Vize Český RÁJ není nadsázkou, ale realitou. Ceníme si kvality, klidu, spolupráce, přírody, historie, krásy. Plánujeme společně, rozhodujeme zodpovědně, konáme promyšleně, trvale se učíme. Jsme hrdí na místo, kde žijeme; dobře se staráme o ně i o sebe navzájem. Vítáme příchozí a jsme otevření budoucnosti.

6.3.Strategické oblasti a podoblasti Na základě zjištění v analytické části, názorů aktérů v území a veřejných projednání byly v rámci SCLLD pro území MAS vytvořeny 4 strategické oblasti. Oblasti představují logicky a tematicky vymezené oblasti, které přispějí k naplnění vize území. V rámci CHKO Český ráj má MAS zájem spolupracovat s dalšími MAS ležícími v CHKO (MAS Achát, MAS Brána do Českého ráje) a se Správou CHKO v Turnově. Tabulka č. 66: Přehled strategických oblastí a podoblastí

č.

Strategická oblast název

1

Život v obcích

2

Hospodářský rozvoj

Strategická podoblast č. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 2.4

název Vzdělávání Kultura a sport Sociální služby a zdravotnictví Vztahy a spolupráce v obcích Bezpečnost osob a ochrana majetku v území, řešení krizových situací Podnikání v obcích Lokální ekonomika Pracovní trh a sociální podnikání Infrastruktura a služby cestovního ruchu 153


3

Životní prostředí a péče o krajinu

4

Infrastruktura v území

2.5 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

Organizace a marketing cestovního ruchu Péče o krajinu a zeleň Hospodaření s vodou, vodní toky a nádrže Zemědělství Lesnictví a myslivost Ekologická výchova a osvěta Územní plánování a rozvoj obcí Silniční doprava Alternativní způsoby dopravy Veřejná doprava osob Vodohospodářská technická infrastruktura Ostatní technická infrastruktura Odpadové hospodářství Komunitně plánovaná péče o veřejná prostranství, zeleň a budovy ve veřejném zájmu

6.3.1. Strategická oblast: Život v obcích 1. Strategická oblast: Život v obcích Strategický cíl: Kvalitní a dostupná občanská vybavenost a aktivní a spokojení občané vytvářejí bohatý společenský život a dobré mezilidské vztahy Na území MAS leží 40 obcí; pro území je typická rozdrobená sídelní struktura, v níž převažují malé a velmi malé obce. Žije zde asi 41 000 obyvatel, jejichž počet mírně roste zejména migrací; v území se pravděpodobně projevují suburbanizační tendence (přesun obyvatel z větších sídel do malých obcí v blízkém sousedství). Území MAS má horší věkovou strukturu obyvatel (více seniorů, méně dětí) než Česká republika. Roste počet vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaných obyvatel, klesá podíl obyvatel se základním vzděláním. Většina obyvatel žije v rodinných domech; pro území je typické vysoké zastoupení nemovitostí využívaných k rekreaci jako objekty tzv. druhého bydlení. Ačkoli území MAS je typickým venkovským prostorem, nároky obyvatel na vybavenost obcí, dostupnost služeb apod. se neliší od obyvatel měst. Za samozřejmou součást vysokého životního standardu je považována harmonická venkovská krajina a bezpečný život v obcích. Pro udržení a zvýšení atraktivity území MAS pro trvale bydlící obyvatele je třeba zajistit nabídku kvalitního a dostupného vzdělávání pro všechny věkové skupiny obyvatel, příležitosti pro kulturní a společenské vyžití a sport, dostupné sociální a zdravotní služby. Důležité je zodpovědné a efektivní řízení obcí, meziobecní spolupráce a zajištění bezpečnosti obyvatel i majetku.


1.1. Podoblast: Vzdělávání Specifický cíl: Vyhovující a dostupná síť škol všech stupňů, poskytujících kvalitní vzdělávání, odpovídající potřebám pracovního trhu, dostatečná nabídka služeb mimoškolního a celoživotního vzdělávání Zabezpečení kvalitní nabídky vzdělávání v mateřských a základních školách je nezbytným předpokladem udržení zejména mladých rodin na venkově. Mateřské školy existují v 18 obcích; inovativním přístupem k předškolnímu vzdělávání se vyznačuje tzv. lesní mateřská škola provozovaná v autokempu Sedmihorky. Pouze v šesti obcích (Turnov, Mnichovo Hradiště, Dolní Bousov, Sobotka, Kněžmost a Žďár) funguje základní škola s devíti ročníky; šest základních škol má pouze 1. stupeň. V Turnově a Mnichově Hradišti je k dispozici gymnázium, v Loukovci střední odborné učiliště; výjimečnou nabídkou v území je střední uměleckoprůmyslová škola v Turnově nabízející vzdělání v oblasti šperkařství, kovorytectví a zpracování drahých kamenů. Možnost navštěvovat základní uměleckou školu mají děti v Turnově, Mnichově Hradišti, v Kněžmostě a v Sobotce. Nárůst počtu dětí v mateřských a základních školách v současné době je pouze dočasný; existence škol zejména v menších obcích je v budoucnu ohrožena, se všemi nepříznivými dopady do života obcí a jejich obyvatel (zvýšená dojížďka za vzděláním, méně kontaktu s vrstevníky v obci i s prostředím obce jako takové, pokles počtu pracovních příležitostí v místě, ztráta komunitního potenciálu školy apod.). Důležitá je nejen dostupnost, ale také kvalita vzdělávání Nabídka různých vzdělávacích kurzů je v MAS velmi omezená. Počítačové kurzy se nabízejí jen v Turnově, jazykové v Turnově, Mnichově Hradišti a Ptýrově a řemeslné a umělecké v Turnově a Mnichově Hradišti. Pro zabezpečení kvalitního a dostupného vzdělávání je třeba udržet dobrou kvalitu budov a vybavení škol; zkušení a kvalifikovaní pedagogové poskytují žákům kvalitní vzdělávání a školy jsou vnímány jako bezpečné a příjemné; škola je pro obec nejen vzdělávacím zařízením, ale též prostorem využitelným pro mimoškolní komunitní aktivity (kulturní, vzdělávací, společenské, sportovní). Pro občany je dostupné celoživotní vzdělávání. Synergický efekt lze očekávat zejména ve spojení s podoblastmi 4.3 (veřejná doprava osob – dostupnost škol a dalších příležitostí ke vzdělávání), 4.5 (ostatní technická infrastruktura), 2.3 (pracovní místa), obecněji pak podoblastmi 2.1 – 2.4 (pracovní místa a podnikání jako výsledek lepší připravenosti díky vzdělávání) a 3.5. (EVVO). Opatření: 1.1.1 Investice do budov, zařízení a vybavení škol všech stupňů a základních uměleckých škol s cílem zlepšení uživatelského komfortu, snížení nákladů na provoz, úspory vody a energií apod.; důležitá je dlouhodobá udržitelnost a efektivita provozu 1.1.2 Další vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků školských zařízení 1.1.3 Rozvoj programů mimoškolního a celoživotního vzdělávání 1.1.4 Podpora komunikace a spolupráce škol, obcí a zaměstnavatelů v území 1.1.5 Podpora komunitní role škol a multifunkčního využívání školních budov a prostor 1.1.6 Rozvoj moderních, alternativních forem vzdělávání


1.1.7 Podpora integračních a inkluzivních programů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a ze sociálně slabých rodin na všech stupních škol i v oblasti celoživotního vzdělávání 1.1.8 Podpora schopnosti školských zařízení všech typů administrovat projekty financované z veřejných i soukromých finančních zdrojů

1.2. Podoblast: Kultura a sport Specifický cíl: Infrastruktura a prostředí umožňující bohaté kulturní a sportovní vyžití, široká nabídka kulturních a sportovních akcí včetně volnočasových aktivit pro děti a mládež, aktivní účast občanů na společenském dění, oživení a péče o hmotné i nehmotné kulturní dědictví Vybavení obcí kulturními zařízeními je celkově nedostatečné; ve 12 obcích chybí knihovna, zcela bez kulturních zařízení je 5 obcí. Kulturní domy nebo společenské sály jsou k dispozici ve 23 obcích, muzea a různé typy expozic se nacházejí v 8 obcích. V Turnově, Sobotce a Mnichově Hradišti se nacházejí divadelní sály; kina fungují v Turnově a Mnichově Hradišti. Nejčetnějšími spolky v území jsou myslivecká sdružení, organizace Českého rybářského svazu, zahrádkáři a sbory dobrovolných hasičů, dále hudební kapely, divadelní a pěvecké spolky. Kromě místních kulturních a společenských akcí (plesy, masopustní průvody, dětské dny, čarodějnice apod.) se v území konají akce regionálního a nadregionálního významu (Šrámkova Sobotka, Dvořákův festival, Folková noc, Sedmihorské léto, Valečovské kulturní léto). Sportovní zařízení (dětské hřiště, víceúčelové hřiště, fotbalové a tenisové hřiště, tělocvična apod.) je k dispozici ve 37 obcích. V území je 7 koupališť, 3 kluziště, 3 sportovní stadiony a 1 krytý bazén. Nejběžnějšími sportovními oddíly v obcích jsou místní sdružení Sokola. V obcích se konají hasičské soutěže, turnaje ve fotbale, nohejbale, volejbale, stolním tenise a tenise a také turistické pochody a běžecké závody a také soutěže v jezdectví. Nejvýznamnější sportovní akcí v MAS je atletický Memoriál Ludvíka Daňka v Turnově a běžecký závod Mnichovohradišťská pětadvacítka. V Dolním Bousově se pořádá Mistrovství ČR v autokrosu a v Ptýrově Mistrovství ČR v parkurovém skákání. Území MAS se vyznačuje vysokým zastoupením kulturních a historických objektů – je zde 6 národních kulturních památek, 2 vesnické památkové rezervace, 2 vesnické památkové zóny, 3 městské památkové zóny, 20 dalších významných památek a množství drobných, zejména sakrálních památek v krajině. Pro zachování a zlepšení nabídky kulturních, sportovních a společenských aktivit je třeba starat se o potřebné technické zázemí a vybavení, podporovat činnost spolků a zapojení obyvatel do života obcí. Součástí atraktivity pro místní obyvatele i návštěvníky je místní kulturní a historické dědictví. Oblast kultury a sportu úzce souvisí se zaměstnaností (podoblasti 2.1, 2.2, 2.3) a s dostupností pracovních míst a příležitostí k podnikání v obcích – dojížďka za prací je časově náročná a limituje účast obyvatel na kulturním a sportovním dění v obci. Zřejmá je také souvislost s dopravní dostupností zejména veřejnou dopravou (podoblast 4.3). Opatření:


1.2.1 Investice do budov, zařízení, vybavení a související infrastruktury potřebné pro činnost spolků, pro sportovní a kulturní vyžití obyvatel i návštěvníků a pro volnočasové aktivity, s důrazem na efektivitu a trvalou udržitelnost provozu 1.2.2 Podpora činnosti spolků, pořádání sportovních, kulturních a společenských akcí; posilování vzájemné komunikace, informovanosti a spolupráce; pomoc s administrativním a organizačním zajištěním dotační a grantové podpory z veřejných i soukromých zdrojů 1.2.3 Inventarizace, uchování a obnova prvků místního hmotného i nehmotného kulturního a historického dědictví; interpretace místního dědictví pro místní obyvatele i návštěvníky 1.2.4 Podpora aktivního zapojení občanů do života obce, dobrovolnictví, komunitní plánování 1.2.5 Podpora duchovního života v obcích a komunitních aktivit církví a církevních zařízení 1.2.6 Zvyšování informovanosti obyvatel i návštěvníků o místním přírodním, kulturním a historickém dědictví a jeho propagace

1.3. Podoblast: Sociální služby a zdravotnictví Specifický cíl: Síť kvalitních, dostupných, kapacitně vyhovujících a efektivně řízených sociálních a zdravotních služeb plnících potřeby klientů Dostupnost sociálních a zdravotních služeb v území lze charakterizovat jako nedostačující. V území je k dispozici 8 domů s pečovatelskou službou, dvě sociální poradny, v Turnově pak denní stacionář pro seniory a domácí hospic. Mateřská centra pracují ve čtyřech obcích; na území MAS neexistuje dětský domov, nízkoprahové centrum nebo ústav sociální péče pro mládež. Ordinace praktického lékaře je k dispozici v Turnově, Mnichově Hradišti, Dolním Bousově, Sobotce, Kněžmostu, Žďáru a Karlovicích; v Ktové a Troskovicích je ordinace otevřena jen 1x měsíčně. Ordinace dětského lékaře, gynekologa a stomatologa existují v 5 největších obcích - Turnově, Mnichově Hradišti, Dolním Bousově, Sobotce a Kněžmostu. Lékaři specialisté ordinují jen v Turnově, Mnichově Hradišti a Dolním Bousově, také lékárny jsou k dispozici jen v největších obcích. V Turnově je nemocnice, v Mnichově Hradišti poliklinika a LDN. Záchrannou službu zajišťují pracoviště v Turnově a Mnichově Hradišti. Většina obyvatel proto musí i za základními zdravotními službami dojíždět. Pro překonání výše uvedených nedostatků je třeba zlepšit dostupnost a kvalitu zdravotnických a sociálních služeb a služeb na pomezí sociální a zdravotní péče, podporovat vzdělávání pracovníků zdravotnických a sociálních služeb, spolupráci obcí a organizací při zajištění zdravotnických a sociálních služeb, a terénní péči. Speciální pozornost je třeba věnovat skupinám osob ohrožených exkluzí, osobám s rizikovým chováním a různými druhy závislostí. Synergického efektu lze dosáhnout ve spojení s podoblastmi 4.3 (veřejná doprava osob) a částečně též 1.4 (komunikace a spolupráce v obcích) a 1.2 (sociální inkluze díky činnosti spolků, využití dobrovolnictví). Poskytování sociálních a zdravotních služeb souvisí též s podoblastmi 2.1 – 2.3 (podnikání a pracovní místa). Opatření: 1.3.1 Výstavba, rekonstrukce, opravy a údržba zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb a jejich vybavení 1.3.2 Podpora všech druhů terénní péče 157 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

1.3.3 Optimalizace sítě zdravotnických a sociálních zařízení s cílem zlepšení dostupnosti služeb pro klienty; provázání služeb do efektivního, uživatelsky příjemného systému 1.3.4 Zvýšení informovanosti obyvatel o zdravotních a sociálních službách všech druhů, zejména se zřetelem na skupiny obyvatel ohrožené exkluzí 1.3.5 Vzdělávání pracovníků sociálních a zdravotních služeb, zvyšování profesionality, poradenství Synergického efektu lze dosáhnout ve spojení s podoblastí 4.3. (veřejná doprava osob) a částečně též 1.4. (komunikace a spolupráce v obcích) a 1.2. (sociální inkluze díky činnosti spolků, využití dobrovolnictví). Poskytování sociálních a zdravotních služeb souvisí též s podoblastí 2.1. – 2.3. (podnikání a pracovní místa). 1.4. Podoblast: Vztahy a spolupráce v obcích Specifický cíl: Nekonfliktní vztahy a úspěšná spolupráce mezi vedením obcí, občany a místními subjekty a efektivní meziobecní i mezinárodní spolupráce vedoucí k úspěšnému rozvoji obcí Zájem občanů o věci veřejné, kvalitní komunikace a spolupráce v obci a zodpovědné, kvalitní řízení obce jsou důležitými předpoklady zdravého fungování a udržitelného rozvoje na obecní úrovni. Dostupnost informací je zajišťována webovými stránkami, tištěnými obecními zpravodaji (které ale vydává pouze 15 obcí, v různém rozsahu a četnosti); ve 24 obcích funguje obecní rozhlas. Kroniku vede pravidelně 26 obcí. Dostupnost informací je obecně hodnocena jako dostatečná („kdo chce, ten se dozví“). Pro území MAS je důležitá meziobecní a regionální spolupráce. Nejvíce členů v území má Sdružení Český ráj – dobrovolné sdružení právnických osob založené za účelem přispět k rozvoji turistického regionu Český ráj především v oblasti cestovního ruchu. Dále v území existují dva dobrovolné svazky obcí (Drábské světničky, Střední Pojizeří) a mikroregion Český ráj. Tři obce jsou členy Sdružení obcí Libereckého kraje. Existence a činnost MAS je hodnocena převážně kladně. Je kvalitně vedena, informace jsou dobře dostupné, rozhodovací procesy transparentní; žádoucí je posílení komunitní role MAS a posílení podpory pro malé a střední místní podnikatele a neziskové organizace. Zejména pro malé obce je ohrožením nepřiměřená administrativní náročnost spojená s čerpáním dotací. V rámci obecní, meziobecní a regionální spolupráce je třeba podporovat efektivní komunikaci včetně příležitostí k osobnímu setkávání, zapojování veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů, zlepšení kvality řízení obcí a pomoc zejména malým obcím s rostoucí administrativní zátěží. Synergie je zřejmá s podoblastí 4.5 (ostatní technická infrastruktura – zabezpečení pokrytí území sítěmi pro elektronickou komunikaci a sítěmi mobilních operátorů) a s podoblastí 1.2 (posilování sociálního kapitálu jako výsledek zapojení obyvatel do veřejného dění v obcích a činnosti spolků). Opatření: 1.4.1 Posilování regionální, meziobecní a mezinárodní komunikace a spolupráce (informační a komunikační systémy, setkávání, společné plánování a příprava projektů apod.)


1.4.2 Zkvalitňování procesu řízení obcí, vzdělávání a poradenství pro vedení obcí, transparentnost a otevřenost veřejné správy, elektronizace veřejné správy, sdílení příkladů dobré praxe 1.4.3 Podpora zapojování občanů do plánovacích a rozhodovacích procesů, podpora mezisektorové spolupráce na místní i regionální úrovni 1.4.4 Pomoc zejména menším obcím s rostoucí administrativou (čerpání dotací, projektový a finanční management, územní plánování apod.) 1.5. Podoblast: Bezpečnost osob a ochrana majetku v území, řešení krizových situací Specifický cíl: Bezpečný život v obcích, dosažitelná pomoc v krizových situacích Úroveň kriminality na území MAS lze hodnotit jako podprůměrnou (navzdory vysoké atraktivitě pro cestovní ruch, která je obvykle spojena s nárůstem kriminality). Obvodní oddělení Policie ČR existují v Mnichově Hradišti, Turnově a Sobotce a vykonávají působnost i pro obce ve svém okrsku. Městská policie je zřízena v Mnichově Hradišti a v Turnově, v těchto městech je i kamerový dohlížecí systém. Sbory dobrovolných hasičů působí ve 37 obcích. Záplavová území jsou lokalizována podél Jizery; v hranicích stoleté vody leží významné části Turnova (většinou průmyslové a sportovní plochy). V dalších lokalitách záplavové zóny stoleté vody z Jizery, Mohelky, Kněžmostky, Libuňky a Mukařovského potoka někdy zasahují větší oblasti, ale mimo obytnou zástavbu. Pro udržení nízké míry kriminality a zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku je žádoucí posilovat prvky pasivní ochrany, zabezpečit fungování výstražných protipovodňových, protipožárních a informačních telekomunikačních systémů, zkvalitnit technické zázemí, vybavení a spolupráci všech složek integrovaného záchranného systému, podporovat prevenci rizikového chování a vzdělanost a informovanost obyvatel. Na snížení kriminality má pozitivní vliv vzdělávání (podoblast 1.1), sportovní a kulturní aktivity (podoblast 1.2) a snížení míry nezaměstnanosti (podoblast 2.3). S ochranou proti povodním souvisí podoblasti 3.1 – 3.4 a dále 3.6 (kvalitní územní plánování a udržitelný rozvoj obcí). Opatření: 1.5.1 Výstavba, rekonstrukce, opravy a údržba prostor a vybavení pro všechny složky integrovaného záchranného systému 1.5.2 Podpora prevence v oblasti kriminality, závislostí (drogy, hráčství apod.) – preventivní programy ve školách, pro občany, pro skupiny obyvatel s rizikovým chováním 1.5.3 Výstavba, rekonstrukce, opravy a údržba kamerových systémů, prvků pasivní ochrany, výstražných protipovodňových, protipožárních a informačních telekomunikačních systémů 1.5.4 Komunikace a spolupráce obcí a složek IZS

6.3.2. Strategická oblast: Hospodářský rozvoj 2. strategická oblast: Hospodářský rozvoj


Strategický cíl: Dobré podmínky pro podnikání, dostatečná nabídka pracovních příležitostí, kvalitní infrastruktura a služby v cestovním ruchu Hospodářství je motorem rozvoje každé společnosti. Celá oblast má poměrně dobré předpoklady pro ekonomický rozvoj. Oblast má výhodnou dopravní polohu blízko hlavních dopravních tahů do Prahy, Liberce a Hradce Králové. V celé MAS rovněž dochází k růstu počtu obyvatel. Míra nezaměstnanosti byla k poslednímu měřenému datu (prosinec 2011) podprůměrná, a to především v okrese Mladá Boleslav. Pouze ve vzdělanostní struktuře je podprůměrné zastoupení vysokoškoláků, více jsou ale zastoupeni lidé se středoškolským vzděláním. Nejvíce ekonomických subjektů je z oblasti velko a maloobchodu a oprav motorových vozidel, nadprůměrně jsou ale zastoupeny subjekty ze zpracovatelského průmyslu. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli jsou průmyslové podniky převážně z automobilového průmyslu, významné jsou ale i některé strojírenské, stavební a sklářské firmy, což potvrzuje i celková vysoká zaměstnanost v průmyslu. Nejvýznamnějším ekonomickým centrem v MAS je Turnov, s odstupem následovaný Mnichovým Hradištěm. Pro celou oblast má zásadní vliv existence automobilky Škoda auto a.s. v Mladé Boleslavi, která sama a na ní navázaná síť subdodavatelů poskytuje zaměstnání významné části zdejších obyvatel. Mladá Boleslav je tak nejvýznamnějším centrem pracovní dojížďky. Ve většině obcí je naopak nabídka pracovních příležitostí velmi omezená a většina obyvatel musí za prací vyjíždět a obce se tak stávají jen „noclehárnami“. Vysoká závislost na jednom ekonomickém odvětví, jemuž dominuje jeden významný subjekt, může být do budoucna významným zdrojem nestability a nejistoty. Vyšší podnikatelské aktivitě doposud brání složitá administrativa a byrokracie, vzniku pracovních míst pak nepomáhá demotivující systém podpory nezaměstnaných. Cestovní ruch jako v oblasti velmi významné ekonomické odvětví využívající vysoké atraktivity území je zasažen některými negativy, mezi něž patří chybějící spolupráce a naopak vzájemná konkurence jednotlivých aktérů cestovního ruchu, velká turistická přetíženost jádrové oblasti Českého ráje a nevyužívané okraje a doposud nedostatečná kvalita nebo i absence některých služeb. Pro zlepšení ekonomického výkonu oblasti je nutné se zaměřit na soubor integrovaných opatření, které povedou ke zlepšení podmínek pro vlastní podnikání a vzniku širokého portfolia pracovních míst. Vzhledem k vysoké závislosti pracovního trhu na automobilovém průmyslu je nutné posílit lokální ekonomiku ve formě místní výroby, kterou lze vhodně navázat i na oblast cestovního ruchu. V oblasti cestovního ruchu je nutný hlavně růst kvality služeb, zlepšení spolupráce mezi jednotlivými aktéry a potlačení velké geografické i časové nerovnováhy v rozmístění návštěvníků.

2.1. Podoblast: Podnikání v obcích Specifický cíl: Prostředí umožňující vznik a existenci široké škály podnikatelských subjektů a pracovních příležitostí s preferencí malých a středních firem, vč. živnostníků, podomácké výroby a řemeslných profesí Prosperující a stabilní podnikatelský sektor je základním stavebním prvkem celé ekonomiky státu i regionu. Zajišťuje více než polovinu pracovních míst a ve firemním sektoru pak nadpoloviční většinu tržeb a výkonů. Výhodou tohoto sektoru je vysoká schopnost přizpůsobit se změnám ekonomického prostředí, jeho konkurenceschopnosti pomáhá i průměrně nižší úroveň mezd. Přes nesporně pozitivní 160 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

přínos pro ekonomiku ale čelí malé a střední podniky řadě problémů. K nejdůležitějším patří významné překážky pro rozjezd podnikání, kde podnikatelé nejčastěji zmiňují přebujelou byrokracii, neustálou změnu legislativních předpisů, nepřehlednost celého podnikatelského prostředí, ale i slabou vymahatelnost práva. Problémem je i přenášení kontrolní činnosti na podnikatele (ručení za DPH neodvedené poskytovatelem plnění, kontrola účtů, na které posílají peníze). Významná je rovněž počáteční finanční zátěž (zajištění prostor a výrobních prostředků pro podnikání, zajištění mezd a nutnost platit zdravotní a sociální pojištění, špatný přístup k úvěrům). Specifickým problémem českého podnikatelského prostředí je druhotná platební neschopnost, která ohrožuje celý podnikatelský sektor. Pro zaběhnuté podnikání bývají hlavními problémy nedostatek zakázek, vysoká konkurence a nedostatek spolehlivých zaměstnanců. Průvodním logickým jevem sektoru malých a středních podniků je průměrná nižší produktivita práce ve srovnání se sektorem velkých podniků. Již výše zmíněným problémem je malá dostupnost ploch pro podnikání. Ze získaných dat vyplývá, že pouze v Turnově se nachází jedna lokalita greenfield určená pro rozvoj podnikání, která je již z více než 85 % zaplněna. Na celém území MAS existuje řada nevyužívaných objektů brownfields, které jsou především pozůstatkem zaniklé zemědělské nebo průmyslové výroby. Překážkou jejich opětovného využití jsou hlavně vysoké finanční náklady na jejich revitalizaci, nejasné majetkové a právní vztahy nebo nevýhodná dopravní poloha. Velkým problémem území je naprosto nedostatečné zmapování těchto lokalit na území Středočeského a Královéhradeckého kraje, kde existuje pouze starší neveřejný výzkum Czechinvestu. Počet a stav lokalit brownfields přitom podléhá poměrně rychlým změnám. Především v malých obcích MAS je patrná absence podnikatelských subjektů, schází zde i některé řemeslné profese, podomácká výroba a některé živnosti. V 9 obcích neexistuje ani obchod s potravinami. Obce rovněž nemají ucelený přehled o tom, jaké služby u nich podnikatelé nabízí. Samostatnou kapitolou rozvoje podnikatelského sektoru, ale i celé ekonomiky je nutné posílení role vědy a výzkumu v podnikání, zlepšení spolupráce s poskytovateli vědy a výzkumu, zrychlení zavádění inovací a ochrana a podpora duševního vlastnictví. V regionu je dosud slabé zastoupení firem s vazbou na vědu a výzkum a s inovačním potenciálem. Pro zlepšení podmínek pro podnikání jsou nutná legislativní a další opatření prováděná ze státní úrovně, které MAS nemůže nijak ovlivnit, pouze se prostřednictvím zastřešujících organizací (Svaz měst a obcí, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Agrární komora) zasazovat o jejich zavedení. Z místní úrovně je nutné vzájemně integrovanými opatřeními zlepšit podmínky pro podnikání a posílit konkurenceschopnost místních malých a středních podniků včetně začínajících podnikatelů (zajištění prostor např. formou inkubátorů, informovanost, marketing, společná propagace, poradenství a vzdělávání, podpora nákupu technologického vybavení firem a zavádění inovací, podpora spolupráce podnikatelů se sektorem vědy a výzkumu). Důležité je rovněž zmapování stávajících nevyužívaných ploch pro podnikání (brownfields) a jejich revitalizace a příprava a výstavba nových ploch pro podnikání ve vhodných lokalitách. Synergický efekt budou mít hlavně opatření přijímaná v integraci s opatřeními dalších podoblastí 2.2 – 2.5 a oblastí 3 Životní prostředí a péče o krajinu (revitalizace brownfields) a 4 Infrastruktura v území (posílení dopravní dostupnosti, zlepšení technické infrastruktury). Opatření:


2.1.1 Podpora podnikatelského prostředí v obcích, zejména malých a středních podniků (vzdělávání a poradenství podnikatelům, databáze podnikatelů v obcích, společný marketing a propagace, pomoc se zajištěním prostor) 2.1.2 Materiální podpora podnikatelských subjektů (nákup vybavení, snížení provozních nákladů, rekonstrukce a výstavba prostor pro podnikání) 2.1.3 Investorská příprava prostor pro podnikání (databáze brownfields, revitalizace, zpřístupnění a zasíťování prostor pro podnikání, výstavba nových podnikatelských zón v souladu s principy udržitelného rozvoje) 2.1.4 Podpora zavádění inovací a vědeckotechnického pokroku (podpora spolupráce s vědou a výzkumem, finanční nástroje na podporu zavádění inovací, ochrana duševního vlastnictví, posílení role vědy a výzkumu a inovačního procesu ve firmách)

2.2. Podoblast: Lokální ekonomika Specifický cíl: Prosperující a inovativní místní podnikatelské subjekty, které zpracovávají místní suroviny a zdroje a nacházejí uplatnění svých produktů a služeb v místě Postupující globalizace vyjádřená růstem vlivu několika nejsilnějších firem je spojena s některými negativními jevy (ničení životního prostředí, přeprava zboží na velké vzdálenosti, globální nestabilita), kterým lze čelit podporou místní výroby a spotřeby. Ve zvýšené míře to platí i zde, neboť jednoznačným ekonomickým lídrem celé oblasti je podnik Škoda auto, a.s., na nějž je navázaná i síť subdodavatelů. To se projevuje ve významné vyjížďce za prací do Mladé Boleslavi i v zaměření řady podnikatelských subjektů na automobilový průmysl. Vazba místní výroby na spotřebu dosud není dostatečná. Existují zde tradiční výrobci, v souladu s tradicí jde o výrobce místních potravin a výrobce šperků. Pozitivním rysem je také existence značky Regionální produkt Český ráj, kterou vytvořilo Sdružení Český ráj a místním výrobcům je propůjčována při splnění přísných kritérií. V území certifikaci splnilo 19 výrobků. Přes tyto pozitivní rysy je povědomí zákazníků o místních výrobcích doposud malé, většina z nich upřednostňuje jako hlavní kritérium cenu. Doposud nedostatečná je také propagace těchto výrobků ve vazbě na cestovní ruch. Místní výrobci jsou rovněž hendikepováni současným nastavením zákona o veřejných zakázkách, který svým výkladem umožňujícím v podstatě používat jako jediné hodnotící kritérium cenu, zvýhodňuje velké dodavatele z jiných regionů. K podpoře tohoto segmentu ekonomiky je nutná realizace inovativních kroků, spočívajících v rozšíření a zkvalitnění systému propagace, certifikace a podpory regionálních výrobců. Systém je možné rozšířit i na služby. Možnými nástroji jsou soutěže místních výrobků, podpora místních tradic a dovedností. Prohloubit je třeba vazbu regionálních výrobků na segment cestovního ruchu, podpořit spolupráci místních výrobců se školami a veřejnými institucemi (exkurze, odbyt výrobků). Synergického efektu bude dosaženo integrací popsaných opatření s posílením pozice podnikatelských subjektů, zejména místních malých a středních firem (podoblast 2.1), navázáním na opatření cestovního ruchu (podoblasti 2.4 a 2.5) a opatřeními dalších strategických oblastí, především 3 Životní prostředí a péče o krajinu (podpora odbytu místní zemědělské produkce. Opatření:


2.2.1 Podpora regionálních výrobků a služeb (rozšíření spolupráce - se segmentem cestovního ruchu, s veřejnou správou, nadregionální i zahraniční, právní pomoc a vzdělávání, certifikace) 2.2.2 Propagace regionálních výrobků a služeb (informovanost, soutěže značek, regionální farmářské trhy, faremní prodejny, podnikové prodejny, prodejní expozice, akce na podporu místních tradic apod.), podpora nových způsobů odbytu 2.3. Podoblast: Pracovní trh a sociální podnikání Specifický cíl: Podpora růstu kvalifikace a pracovního uplatnění místních obyvatel, včetně osob znevýhodněných na pracovním trhu Široká nabídka pracovních příležitostí a dostatečně kvalifikovaná pracovní síla jsou základními stavebními prvky celé ekonomiky. V území především na Mladoboleslavsku je nižší míra nezaměstnanosti, než je celostátní průměr. Pozitivně zde působí dobrá dopravní poloha a existence Škody auto a.s. a na ní navázaných subjektů, které vytvářejí dostatek pracovních příležitostí. Významná část ekonomicky aktivních obyvatel tak za prací dojíždí mimo území, vliv Mladé Boleslavi se projevuje významně i na Sobotecku. Nabídka středoškolského vzdělávání není v oblasti úplná, řada studentů musí za vzděláním vyjíždět mimo region, vysoká škola neexistuje v oblasti žádná. Spolupráce škol a zaměstnavatelů není dostatečná, obecně by zaměstnavatelé měli zájem o delší spolupráci, aby mohli poznat schopnosti žáků a studentů pro případné budoucí zaměstnání. Obecně platnými hendikepy pracovního trhu jsou nedostatečná provázanost požadavků pracovního trhu a vzdělávání, nepružný pracovní trh a nízká pracovní mobilita související s celým legislativním nastavením politiky zaměstnanosti. V oblasti zaměstnanosti je dominantním segmentem průmysl, což souvisí s celkovou tradicí i charakterem zejména západní části regionu. Poptávány jsou především technické profese, kterých je na pracovním trhu nedostatek. Nejohroženějšími skupinami pak jsou osoby se zdravotním postižením, s nedostatečným vzděláním (hlavně základní a nedokončené), matky pečující o nezletilé děti, starší občané (většinou nad 50 let) a čerství absolventi škol. Situaci komplikuje i nábor pracovních sil, který řada firem provádí prostřednictvím personálních agentur a upřednostňuje často zahraniční pracovníky zaměstnané na dohodu. Samostatnou kapitolou a významným trendem dneška je sociální podnikání, které může významně přispět k řešení problémů místní komunity. Osvědčenými praktikami jsou zaměstnávání zdravotně či společensky znevýhodněných občanů, vzdělávání zaměstnanců, ale i investice zisku do dalšího rozvoje sociálního podniku nebo orientace na společensky prospěšné ekonomické aktivity. Pro překonání problémů na pracovním trhu je především nutná integrace vzájemně souvisejících opatření. Patří mezi ně podpora vzdělávání a zlepšování kvalifikace zaměstnanců, nejen prostřednictvím provázání školního vzdělávání a požadavků pracovního trhu a podpory technického vzdělávání, ale i celoživotním vzděláváním osob. Nezbytná je podpora flexibilních forem organizace práce (částečné úvazky, home office, sdílená pracovní místa) a rovněž podpora získávání pracovních zkušeností a návyků (veřejně prospěšné práce, pracovní trénink, praxe, stáže). K inovačním prvkům aktivní politiky zaměstnanosti lze přiřadit i kariérní poradenství.


Zmíněná opatření musí být doprovázeny intervencí ze státní úrovně ve věci legislativních změn, které umožní větší flexibilitu pracovního trhu a mobilitu pracovní síly (změna profese i změna místa výkonu povolání). Výše popsané kroky rovněž úzce souvisí s úsilím o zajištění dostatečného portfolia a množství nabízených pracovních pozic prostřednictvím přilákání nových a podpory stávajících podnikatelských subjektů (viz podoblast 2.1) a podporou segmentu cestovního ruchu (podoblasti 2.4 a 2.5). Žádaného synergického efektu bude rovněž dosaženo při integraci s opatřeními ve strategické oblasti 4 Infrastruktura v území (posílení dopravní dostupnosti).

Opatření: 2.3.1 Vzdělávání a růst kvalifikace pracovních sil (rekvalifikace, celoživotní vzdělávání,…) 2.3.2 Podpora nástrojů k uplatnění na pracovním trhu a získání pracovních zkušeností a návyků (kariérní poradenství, zprostředkování zaměstnání, motivační aktivity, veřejně prospěšné práce,,…) 2.3.3 Spolupráce zaměstnavatelů a škol (praxe, stáže, dny otevřených dveří ve firmách, příklady dobré praxe, setkávání ředitelů škol a podnikatelů,…) 2.3.4 Podpora sociálního podnikání 2.3.5 Zavádění flexibilních forem organizace práce (částečné pracovní úvazky, home office, sdílená pracovní místa,…)

2.4. Podoblast: Infrastruktura a služby cestovního ruchu Specifický cíl: Vyspělá infrastruktura a služby cestovního ruchu splňující požadavky všech skupin návštěvníků a přinášející užitek místním obyvatelům Cestovní ruch je v oblasti velmi významným ekonomickým odvětvím, které využívá vysoké atraktivity území. Český ráj patří historicky k nejvíce oblíbeným a navštěvovaným turistickým oblastem v České republice a přijíždí do něj i významné množství zahraničních návštěvníků. Oblast se vyznačuje velkým množstvím kulturních památek, nejvýznamnější z nich jsou hojně navštěvovány. Oblast je také historicky spojena s velkým rozšířením objektů druhého bydlení. Kvalita a stav turistických atraktivit se postupně zlepšuje, přesto stav některých památek v krajině zůstává neuspokojivý. Oblast je protkána hustou sítí pěších tras a cyklotras, při vysokém množství návštěvníků je ale problémem jejich souběh v některých lokalitách, což vede ke konfliktům. Řada cyklotras je vedena po místních komunikacích. Vysoká frekvence osob vyžaduje zvýšené nároky na údržbu některých tras, která není vždy dostatečná. Špatný je někdy i stav doprovodné infrastruktury (mostky, zábradlí, skalní vyhlídky, schodiště). Území v podstatě neumožňuje budovat další cyklotrasy. V oblasti se také rozvíjí hipoturistika, jednotlivé stezky ale někdy vznikají živelně a způsobují značné škody v terénu. Nedostatečná je síť doprovodných služeb pro cyklistiku (půjčovny kol a servisy) a vodáckou turistiku (půjčovny lodí). Je zde rovněž nedostatek míst ke koupání. V oblasti se vyskytuje velké množství ubytovacích a stravovacích zařízení. Ta jsou orientována spíše na klientelu s nízkými a středními příjmy, schází zde zařízení pro bohatší (i zahraniční) klientelu a rovněž pro větší skupiny osob (autobusový zájezd). Provozovatelé zařízení někdy nejsou majiteli 164 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

zařízení, ale pouze krátkodobými pronajímateli, nejsou proto osobně zainteresováni na růstu kvality služeb. Dopravní dostupnost některých lokalit veřejnou dopravou je obtížná, v letní sezóně jí pomáhají zlepšovat linky turistických autobusů, které však nejsou dostatečně vytížené. Významným problémem zůstává parkování v některých nástupních místech cestovního ruchu, které naprosto nedostačuje potřebám, problémem je i absence parkovišť s návazností na veřejnou dopravu. Postupně se v území rozvíjí trend propagace místních výrobků, byla rovněž vytvořena registrovaná značka Regionální produkt Český ráj, kterou obdrží místní výrobci po splnění přísných kritérií. Existuje i síť obchodů, kde se tyto produkty prodávají. Pro využití potenciálu cestovního ruchu pro rozvoj území je proto třeba dobudovat infrastrukturu a síť služeb cestovního ruchu a zlepšit jejich kvalitu, vždy však v souladu s požadavky regionu a principy udržitelného rozvoje. Dále je nutné udržet a na základě dostatečné poptávky rozvíjet systém turistických autobusů. Významným inovativním prvkem je podpora místních výrobků a služeb a podpora místních zvyků a tradic. Navrhovaná opatření bezprostředně souvisí s řešením podoblasti 2.5, bez této vzájemné integrace bude výsledný efekt velmi omezený. Na segment cestovního ruchu se významně vážou opatření navrhovaná v podoblastech 2.1-2.3 (podpora místních podnikatelských subjektů a vzniku pracovních míst, podpora odbytu místních výrobků), ale i v oblastech 3 Životní prostředí a péče o krajinu (péče o krajinu, rozvoj obcí) a 4 Infrastruktura v území (dopravní dostupnost a obslužnost území). Opatření: 2.4.1 Dobudování a růst kvality infrastruktury a služeb cestovního ruchu v souladu s požadavky regionu a principy udržitelného rozvoje (ubytování, stravování, turistické trasy včetně doplňkové infrastruktury…) 2.4.2 Vznik nových atraktivit cestovního ruchu v souladu s požadavky regionu a principy udržitelného rozvoje, podpora místních výrobků, zvyků a tradic 2.4.3 Podpora zajištění dopravní obslužnosti turistických atraktivit veřejnou dopravou, výstavba parkovišť a jejich zázemí v nástupních místech cestovního ruchu a s návazností na veřejnou dopravu

2.5. Podoblast: Organizace a marketing cestovního ruchu Specifický cíl: Inteligentní a efektivní organizace a marketing cestovního ruchu vedoucí k prodloužení turistické sezóny a rovnoměrnější distribuci návštěvníků v oblasti a spolupráci mezi aktéry cestovního ruchu Oblast Českého ráje patří k turisticky nejatraktivnějším v České republice. Existuje zde velké množství atraktivit, jejich provozovatelé však spolupracují pouze výjimečně, většinou vnímají ostatní jako konkurenci. Vzájemně podpůrné aktivity (sleva při společné návštěvě více atraktivit) jsou tak spíše vzácností. Chybí rovněž koordinace termínů jednotlivých akcí. V poslední době klesá počet ubytovaných zahraničních návštěvníků. Největší část domácích návštěvníků přijíždí pouze na 1 den bez přenocování.


Problémem Českého ráje je vysoká sezónnost, přes poměrně mírnou zimu a svůj osobitý charakter nabízí oblast v zimě minimum atraktivit. Výrazným hendikepem je rovněž vysoká koncentrace návštěvníků v jádrové oblasti Českého ráje, která způsobuje přetíženost těchto lokalit, jež se negativně podepisuje na jejich stavu i možném negativním zážitku turistů. Okraje oblasti jsou naopak turisty velmi málo vytížené. Systém propagace akcentuje hlavní turistické atraktivity. V oblasti se vyskytuje 5 informačních center, které se ale nacházejí v centrech měst a schází u míst vysoké koncentrace turistů. Problémy existují i s funkčností rezervačního systému. Dobře naopak funguje Sdružení Český ráj, u nějž je třeba zajistit další fungování. Doposud nevyužitý zůstává potenciál Geoparku Český ráj. Pro zlepšení organizace a marketingu cestovního ruchu je nutné nadále provádět marketing za celou oblast Českého ráje. Pro zhodnocení efektivity a potřeb cestovního ruchu je důležité zajištění odpovídajících dat a informací a pravidelné hodnocení přínosu cestovního ruchu. Důležitou součástí je podpora rozvoje cestovního ruchu mimo jádrové území a mimo hlavní sezónu, vždy ale v souladu s principy udržitelného rozvoje. Nezbytné je rovněž vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu, podpora zkvalitnění činnosti zastřešující organizace Sdružení Český ráj. Navrhovaná opatření je nutné přijímat v koordinaci a integraci s řešením podoblasti 2.4, aby byl výsledný efekt zřetelný. S opatřeními přijímanými pro oblast cestovního ruchu významně souvisí opatření navrhovaná v podoblastech 2.1-2.3 (podpora místních podnikatelských subjektů a vzniku pracovních míst, podpora odbytu místních výrobků), ale i v oblastech 3 Životní prostředí a péče o krajinu (péče o krajinu, rozvoj obcí) a 4 Infrastruktura v území (dopravní dostupnost a obslužnost území). Opatření: 2.5.1 Spolupráce jednotlivých aktérů cestovního ruchu (společné vstupné, balíčky služeb apod.) 2.5.2 Podpora aktivit vedoucích k prodloužení turistické sezóny a vyváženější distribuci návštěvníků regionu Český ráj 2.5.3 Zajištění dat a informací ze segmentu cestovního ruchu (vč. návštěvnosti) a pravidelné hodnocení přínosů cestovního ruchu 2.5.4 Implementace marketingu cestovního ruchu za celou oblast Českého ráje 2.5.5 Zlepšení destinačního managementu celého Českého ráje 2.5.6 Vzdělávání pracovníků a aktérů cestovního ruchu 2.5.7 Posílení pozice a efektivity činnosti Sdružení Český ráj a Geoparku Český ráj

6.3.3. Strategická oblast: Životní prostředí a péče o krajinu 3. Strategická oblast: Životní prostředí a péče o krajinu Strategický cíl: Kvalitní životní prostředí, hospodaření v krajině v souladu s principy udržitelného rozvoje Pro území MAS je charakteristická harmonická krajina s relativně vysokou ekologickou stabilitou a typickým krajinným rázem. Na území zasahuje nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice 166 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

(vyhlášena 1955, významně rozšířena v roce 2002), jejímž posláním je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů. Krajina s prvky přírodního, kulturního a historického dědictví je hlavní složkou atraktivity území pro cestovní ruch. Významným způsobem využívání krajiny a současně nástrojem péče o ni je zemědělství a lesní hospodářství, respektující principy trvale udržitelného rozvoje. Ekologicky stabilní krajina s vysokou biodiverzitou, důsledně uplatňovanou ochranou zemědělské a lesní půdy a vysokou retenční schopností je dobrým základem pro plánovitý udržitelný rozvoj obcí a bezpečný život obyvatel. Posilováním místní výroby a spotřeby dochází k ekonomickému zhodnocení produkce a zvýšení nezávislosti a soběstačnosti území a jeho obyvatel. Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta na všech úrovních přispívá k porozumění souvislostem mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aktivitami a ke kvalitnějšímu rozvoji jednotlivých obcí i celého území.

3.1. Podoblast: Péče o krajinu a zeleň Specifický cíl: Efektivní péče o krajinu, zvyšování její ekologické stability a estetické hodnoty, vytváření příznivých podmínek pro místní ekosystémy, kvalitní sídelní, silniční i krajinná zeleň, zachování prostupnosti krajiny Půvabná krajina vyznačující se pestrostí přírodních, kulturních i historických prvků (aleje, mokřady, cesty, skalní města, drobné památky v krajině, typická lidová architektura, hrady a zámky, parky, místa krásných výhledů, vodní toky apod.) a příležitostí k obživě (pole, louky, pastviny, sady, lesy) je základem atraktivity území pro trvale bydlící obyvatele i návštěvníky. Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena v roce 1955 a její současná rozloha je 181 km2. Území CHKO Český ráj zasahuje na území 22 obcí MAS, z toho 4 obce (Branžež, Kacanovy, Libošovice, Vyskeř) leží celé v CHKO. Dále je zde vyhlášeno 9 přírodních rezervací, 8 přírodních památek a nachází se zde 5 evropsky významných lokalit NATURA 2000, významné krajinné prvky a památné stromy. Součástí typického krajinného rázu je rozptýlená sídelní struktura, odpovídající pestrému reliéfu území. Pro uchování a posílení výše uvedených krajinných hodnot je třeba pečovat o krajinný ráz a nelesní zeleň, zachovat prostupnost krajiny sítí místních cest, pečovat o prvky územního systému ekologické stability a usilovat o zvyšování biodiverzity. Pro úspěch tohoto snažení je nezbytné kvalitní plánování, spolupráce všech dotčených subjektů v území a informovaná podpora obyvatel. Pro vysoký efekt uvedených opatření je třeba postupovat integrovaně s podoblastmi 1.1 (vzdělávání), 1.4 (zejména nezobecní a regionální komunikace a spolupráce), 2.4 a 2.5 (cestovní ruch má významný vliv na krajinu), 3.5 (EVVO), 3.6 (územní plánování a udržitelný rozvoj obcí); krajina a krajinný ráz jsou výrazně ovlivňovány dopravou (podoblasti 4.1, 4.2) a odpadovým hospodářstvím (4.6). Opatření: 3.1.1

Zachování krajinného rázu a prostupnosti krajiny


3.1.2 Posilování biodiverzity cestou územní i druhové ochrany rostlin a živočichů; omezení a likvidace nepůvodních (invazních) druhů rostlin a živočichů 3.1.3 Zvyšování ekologické stability krajiny (podpora ekologického zemědělství a přírodě blízkého lesního hospodaření, péče o prvky územních systémů ekologické stability, zpracování krajinných plánů obcí) 3.1.4 Péče o zeleň, výsadba a údržba zeleně (stromořadí, aleje, parky, volně rostoucí zeleň) 3.1.5 Spolupráce subjektů v oblasti ochrany přírody a krajiny

3.2. Podoblast: Hospodaření s vodou, vodní toky a nádrže Specifický cíl: Lepší retenční schopnost krajiny, kvalitní údržba a revitalizace vodních toků, nádrží Nejvýznamnějšími vodními toky v území jsou Jizera, Mohelka, Kněžmostka a Mukařovský potok. Významné jsou rybníky Žabakor a Branžež (Komárovský rybník). Záplavová území v hranicích stoleté vody zasahují průmyslové a sportovní plochy na území Turnova; větší oblasti jsou ohroženy stoletou vodou i z Mohelky, Kněžmostky a Mukařovského potoka, ale nezasahují obytnou zástavbu. Kvalita povrchových vod je z chemického a fyzikálně-chemického hlediska převážně vyhovující (s výjimkou Jizery mezi ústím Kamenice a Mohelky, znečištěné zejména těžkými kovy a polycyklickými aromatickými uhlovodíky). Naopak z hlediska biologické složky nevyhověl žádný ze sledovaných vodních toků, což má negativní dopady hlavně na vodní biocenózu a částečně i na ryby. Také stav podzemních vod je nepříznivý; výjimkou je pouze útvar Jizerský coniak. Do budoucna je třeba zaměřit se na posilování retenčních schopností krajiny a omezení vodní eroze, kvalitní správu vodních toků a nádrží, na revitalizaci říčních systémů a související vzdělávání a osvětu. Důležité je omezení úbytků zemědělské a lesní půdy zejména převodem do zastavěných ploch. Synergické působení se projeví zejména v souvislosti s podoblastmi 3.1 (péče o krajinu), 3.3 (zemědělství), 3.4 (lesnictví), 3.5 (EVVO), 3.6 (územní plánování a rozvoj obcí); lze očekávat pozitivní vliv na podoblasti 1.5 (bezpečnost osob a ochrana majetku) v oblasti ochrany proti povodním; zřejmá je souvislost s podoblastí 4.4 (vodohospodářská infrastruktura). Opatření: 3.2.1 Posilování retence vody v krajině, revitalizace říčních systémů 3.2.2 Realizace protierozních opatření (způsoby obhospodařování zemědělské půdy, péče o nelesní zeleň apod.) 3.2.3 Kvalitní péče o vodní toky; výstavba, rekonstrukce a údržba vodních nádrží 3.2.4 Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta v souvislosti s prevencí extrémních stavů (povodně, sucho) a přípravou na projevy klimatických změn 3.2.5 Ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa 3.2.6 Ochrana kvality povrchových i podzemních vod, omezení zdrojů znečištění

3.3. Podoblast: Zemědělství


Specifický cíl: Udržitelné způsoby zemědělského hospodaření, podpora místní produkce a jejího zpracování Území MAS má celkově větší podíl zemědělské půdy (62,6 %) než činí průměr za celou ČR. Orná půda zabírá asi 45 % celkové rozlohy území, což je asi o pětinu více než celostátní průměr; vyšší je podíl ovocných sadů, jejichž plocha pravděpodobně dále poroste, a zahrad. Podíl trvalých travních porostů v oblasti je mírně podprůměrný. Na území MAS dochází, podobně jako v celé České republice, k úbytku zemědělské půdy, tyto úbytky však nejsou významné; v území dochází pouze k mírnému nárůstu zastavěných ploch a ostatních ploch; nejvíce roste rozloha pozemků určených k plnění funkcí lesa, ovocných sadů, luk a pastvin. Podíl ekonomických subjektů v zemědělství činí 8,6 %, což je více než dvojnásobek oproti průměru ČR (3,9 %). Zpracování zemědělské produkce v místě však není dostatečné. Pro další rozvoj zemědělství (též jako nástroje péče o krajinu) je třeba podporovat ekologicky hospodařící zemědělce, extenzivní hospodaření a uplatnění agroenvironmentálních opatření. Klíčová je vyšší míra zpracování zemědělské produkce v území a posílení místní spotřeby. Pro hospodařící zemědělce je důležité technické zázemí a vybavení. Podporou včelařství sledujeme opylování hmyzosnubných rostlin. Lokální zemědělství přispívá k potravinové bezpečnosti (volná souvislost s podoblastí 1.5); zemědělství souvisí se zaměstnaností (podoblasti 2.1 – 2.3), synergický efekt lze očekávat v případě koordinace s rozvojem lokální ekonomiky (2.2). Zemědělství jako krajinotvorná činnost má významný vliv na atraktivitu území pro cestovní ruch (2.4). Opatření: 3.3.1 Podpora ekologického hospodaření, podpora drobných zemědělců, obdělávání menších ploch a uplatnění agroenvironmentálních opatření 3.3.2 Zvýšení finalizace zpracování zemědělských produktů, podpora systémů místní výroby a spotřeby (družstva, místní trhy, uplatnění místních zemědělských produktů v místních stravovacích zařízeních, podpora regionálních produktů apod.) 3.3.3 Investice do majetku a vybavení zemědělsky hospodařících subjektů 3.3.4 Podpora včelařství 3.3.5 Podpora rybářství

3.4. Podoblast: Lesnictví a myslivost Specifický cíl: Udržitelné hospodaření v lesích, zlepšení druhové a věkové struktury lesních porostů, adekvátní stavy zvěře v krajině Podíl pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území MAS je 26,6 %, což je méně než činí průměr za celou ČR. Nejvyšší zastoupení lesních půd mají obce Kacanovy (na území CHKO Český ráj) a Bílá Hlína (v souvislosti s vojenským újezdem Ralsko). Vysoký podíl lesní půdy mají i další obce ležící na okraji těchto velkých lesních komplexů. Majoritními vlastníky, resp. správci lesa jsou Lesy České republiky, obecní a městské lesy a soukromí vlastníci.


Lesy na území MAS jsou vesměs nepůvodní, s malým podílem ploch s přírodě blízkou skladbou. Z hlediska ekologické stability je problematická prostorová, věková a druhová struktura především hospodářských lesů v území. Žádoucí opatření v oblasti lesního hospodářství a myslivosti zahrnují podporu přírodě blízkého hospodaření v lesích, posilování druhové, věkové a prostorové diverzity lesa s cílem zvýšení biodiverzity, ekologické stability a retenčních schopností krajiny a investice do majetku a vybavení subjektů z oblasti lesnictví a myslivosti. Podporu zasluhuje též místní zpracování dřeva. Péče o lesní pozemky významně ovlivňuje retenční schopnosti území pro vodu (podoblasti 3.2 a 1.5), atraktivitu pro cestovní ruch (podoblast 2.4), je zdrojem pracovních příležitostí (podoblasti 2.1, 2.3) a nutně závisí na kvalitním územním plánování a udržitelném rozvoji obcí (podoblast 3.6). Zřejmá je souvislost s lokální ekonomikou (podoblast 2.2) a EVVO (podoblast 3.5). Opatření: 3.4.1 Investice do majetku a vybavení subjektů z oblasti lesnictví a myslivosti 3.4.2 Podpora místního zpracování dřeva, finalizace výroby 3.4.3 Podpora mimoprodukčních funkcí lesa (zejména v souvislosti s posilováním retenčních schopností krajiny, cestovním ruchem a existencí Chráněné krajinné oblasti Český ráj) 3.4.4 Přírodě blízké hospodaření v lesích, zvyšování druhové, věkové a prostorové pestrosti lesních porostů 3.4.5 Omezení a likvidace invazních druhů rostlin na lesních půdách 3.4.6 Omezování škod zvěří na lesních porostech mj. snížením stavu zvěře

3.5. Podoblast: Ekologická výchova a osvěta Specifický cíl: Obyvatelé chránící životní prostředí a krajinu Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (EVVO) je důležitou složkou vzdělávání obyvatel a směřuje k lepšímu porozumění příčinám současných ekologických problémů, k vědomí osobní zodpovědnosti a ke znalosti konkrétních kroků, kterými je možno na různých úrovních přispět k trvale udržitelnému rozvoji území. EVVO na školách je zajišťována vyškolenými koordinátory EVVO. Na území MAS působí velmi kvalitní Středisko ekologické výchovy Český ráj se sídlem v autokempu Sedmihorky. Jeho činnost se zaměřuje nejen na místní obyvatele a školy; středisko nabízí též EVVO programy pro návštěvníky. Pro zlepšení kvality ekologické výchovy a zvýšení dostupnosti EVVO pro obyvatele i školy v území je třeba věnovat pozornost technickému zázemí a vybavení škol a SEV, posílení pozice EVVO v programech celoživotního a mimoškolního vzdělávání a zajištění EVVO pro pracovníky veřejné správy, podnikatelských subjektů a neziskových organizací. Významnou cílovou skupinou pro EVVO jsou návštěvníci území. EVVO pozitivně ovlivňuje vztah obyvatel k území a vůli pečovat o ně se zodpovědností dobrého správce; v tomto smyslu ze očekávat synergie zejména s podoblastmi 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.6, 4.6 a 4.7.


EVVO se neobejde bez potřebného zázemí pro výuku (podoblast 1.1) a může nabízet atraktivní programy též pro návštěvníky (podoblasti 2.4, 2.5).

Opatření: 3.5.1 Podpora ekologické výchovy ve školách všech typů a v programech mimoškolního a celoživotního vzdělávání; zvyšování dostupnosti EVVO pro všechny cílové skupiny 3.5.2 Zvyšování ekologického povědomí obyvatel včetně pracovníků veřejné správy, neziskových organizací a podnikatelských subjektů 3.5.3 Podpora činnosti střediska ekologické výchovy Český ráj 3.5.4 Integrace prvků EVVO cestou interpretace místního dědictví do programů muzeí, knihoven a dalších kulturních a vzdělávacích zařízení a atraktivit cestovního ruchu

3.6. Podoblast: Územní plánování a rozvoj obcí Specifický cíl: Územní plán umožňující rozvoj obcí, dostupné kvalitní bydlení a stavby potřebné pro život na venkově, chránící životní prostředí Územní plán je základním rozvojovým dokumentem obce. Před vlastním zpracováním územního plánu je vhodné zpracovat strategický dokument, definující rozvojové záměry obce a představu o podobě a fungování obce v dlouhodobé (20 – 30 let) budoucnosti. 32 obcí na území MAS má platný územní plán; 12 obcí pořizuje nový územní plán, z toho 8 obcí z důvodu zastaralosti stávajícího platného ÚP. Kvalitní zapojení veřejnosti do zpracování strategických rozvojových dokumentů i územních plánů přispívá k vyšší obsahové kvalitě těchto dokumentů a je předpokladem vyšší podpory uplatnění těchto dokumentů v praxi. Na území MAS existují plochy brownfields, ale jejich evidence je nedostatečná. Nejkvalitnější databázi brownfields vede Liberecký kraj, který v území uvádí 9 ploch brownfields na území 4 obcí. Dalších 5 ploch brownfields bylo lokalizováno jako výsledek dotazníkového šetření a evidence brownfields v národní databázi. Lze předpokládat, že počet brownfields v území je ještě vyšší. Dostupnost kvalitního bydlení je klíčovým faktorem rozvoje obcí. Pozemky pro bytovou výstavbu má vyčleněno 30 obcí, ale pouze ve 14 obcích jsou tyto pozemky vybaveny sítěmi. Většina domovního fondu byla postavena před rokem 1980 a vyžaduje modernizace a rekonstrukce. Komplexní pozemkové úpravy slouží k uspořádání vlastnických práv k pozemkům, k zabezpečení dobrých podmínek pro hospodaření a pro ochranu půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Součástí pozemkových úprav jsou také úpravy cestní sítě, návrh protierozních opatření apod. Pro udržitelný rozvoj obcí na území MAS, zvyšování jejich atraktivity pro trvalé bydlení je třeba zajistit úplné pokrytí území MAS územními plány, usilovat o zpracování a realizaci komplexních pozemkových 171 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

úprav, vymezit a zasíťovat plochy pro bydlení a vypořádat se s plochami brownfields, které dlouhodobě snižují atraktivitu území a jsou příčinou ekologických problémů Územní a strategické plánování ovlivňuje rozvoj všech složek života v území. Využití ploch brownfields souvisí s rozvojem podnikání a zvýšením počtu pracovních míst (podoblasti 2.1 – 2.3) a neobejde se bez všech druhů dopravy (podoblasti 4.1 – 4.3) a další technické infrastruktury (podoblasti 4.4 – 4.6). Praktické uplatnění územního plánu má vazbu na podoblast 4.7 (zapojování veřejnosti do ÚP). Opatření: 3.6.1 Podpora zpracování komplexních i částečných pozemkových úprav a jejich realizace 3.6.2 Zpracování územních plánů obcí včetně zapojení obyvatel 3.6.3 Inventarizace a využití ploch brownfields 3.6.4 Zajištění ploch pro bydlení včetně související infrastruktury (sítě apod.) s ohledem na principy udržitelného rozvoje 3.6.5 Modernizace a rekonstrukce domovního a bytového fondu 3.6.6 Uplatňování principů udržitelného rozvoje a participace obyvatel při zpracování rozvojových dokumentů na všech úrovních (obec, region apod.)

6.3.4. Strategická oblast: Infrastruktura v území 4. Strategická oblast: Infrastruktura v území Strategický cíl: kvalitní dopravní a technická infrastruktura, vyhovující dopravní obslužnost, fungující udržitelný systém odpadového hospodářství, upravená a fungující veřejná prostranství a budovy ve veřejném zájmu Kvalitní dopravní a technická infrastruktura a vyhovující dopravní obslužnost jsou základním předpokladem pro fungování společnosti v 21. století. Ke klíčovým prvkům kvality života ve městech a obcích patří i funkční a pravidelně udržované budovy a prostory sloužící veřejným zájmům a způsob, jakým daná entita nakládá s vyprodukovanými odpady. Oblast má výhodnou dopravní polohu, zejména západní část území leží blízko silnice R10, jež zajišťuje rychlé spojení s Prahou a Libercem. Stav silnic R10, I/16 a I/35 lze obecně hodnotit jako dobrý, byť z hlediska nehodovosti patří některé úseky silnic I/16 a I/35 k silnicím se středně vysokým rizikem. Velkým problémem je stav krajských silnic II. a III. třídy a rozsáhlé sítě místních komunikací, kde se řada z nich nachází v havarijním stavu. Významnějšímu využití železnice brání trasování a stavebně technický stav tratí společně s výraznou konkurencí silniční dopravy a požadavky ekonomických subjektů na rychlost a přesnost dodávek. Dopravní obslužnost zejména malých obcí je velmi slabá, čemuž nahrává i rozdělení území do 3 krajů a tedy i 3 integrovaných dopravních systémů. Silnějšímu využití cyklodopravy brání vedení většiny cyklotras po silnicích nebo jejich souběh s frekventovanými pěšími trasami a nedostatečná síť doplňkové infrastruktury.


Problematická je vybavenost sítěmi technické infrastruktury, na jejíž dobudování se obcím nedostává finančních prostředků. Kanalizací je vybavena pouze čtvrtina obcí a většinou jen v hlavním sídle. Problémem sítí bývá i stáří a poruchovost rozvodů. U veřejného osvětlení údržbu komplikuje vysoké množství typů svítidel. Negativně aktéři v území vnímají nedostupnost signálu mobilních telefonů a slabé pokrytí internetem v některých oblastech. Řada budov ve veřejném zájmu trpí značnou podinvestovaností a jejich provoz je značně nehospodárný. Stav některých veřejných prostranství je často výsledkem zanedbané údržby, ale i chybějícího koncepčního řešení jejich rozvoje. Pro překonání výše zmíněných hendikepů je proto nutné investovat do sítí dopravní i technické infrastruktury ke zlepšení jejich stavu. Žádoucí je vzájemná integrace a koordinace výstavby a rekonstrukce jednotlivých sítí. Zejména u sítí technické infrastruktury je třeba navrhovat a přijímat koncepční i inovativní řešení, která budou i ekonomicky rentabilní. Pro zachování atraktivity venkova je klíčové zajištění dopravní obslužnosti. Nutné jsou investice do veřejných budov ke snížení jejich nehospodárného provozu a podpoře jejich multifunkčního využití. Nutné je rekonstruovat a oživit veřejná prostranství.

4.1. Podoblast: Silniční doprava Specifický cíl: Kvalitní síť silnic, místních a účelových komunikací a doplňkových staveb (mostky, propustky, příkopy) a parkovišť, umožňující dobrou prostupnost území Přes území MAS je trasována rychlostní silnice R10, zajišťující rychlé spojení s Prahou a Libercem. Kvalita dopravně vysoce zatížených komunikací 1. třídy I/16 a I/35 je poměrně dobrá, z hlediska nehodovosti ale patří k silnicím se středně vysokým rizikem (2. nejhorší kategorie z 5). Velkým problémem je u silnice I/35 její průchod přes obce a vysoký podíl nákladní dopravy. Do budoucna je nutná výstavba této silnice v nové trase mimo území obcí. Stavební stav množství krajských komunikací především 3. třídy je hodnocen jako havarijní. Tyto komunikace také vykazují řadu dopravně-technických závad, jako jsou nedostatečná šířka, nepřehledné směrové a výškové oblouky nebo malá tloušťka konstrukčních vrstev. Stejně tak mnohé místní komunikace se nachází ve špatném stavu, nejsou výjimkou případy, kdy jde o pouhé polní cesty, které ale zajišťují jedinou možnou dopravní obsluhu některých lokalit. Nesjízdnost těchto komunikací pro složky integrovaného záchranného systému může mít pro obyvatele napojených lokalit vážné důsledky. Výrazným problémem je stav doprovodných objektů silničních staveb, jako jsou mosty, propustky a příkopy. Nedostatečné jsou v některých lokalitách možnosti pro parkování. Pro překonání výše nastíněných problémů jsou nutné investice do rekonstrukcí státních, krajských, místních i účelových komunikací včetně investic do doprovodné infrastruktury. Nutná je výstavba komunikace I/35 v nové trase podle parametrů nadřazených strategických dokumentů (Politika územního rozvoje, Zásady územního rozvoje Libereckého kraje). Výše navrhovaná řešení budou mít největší synergický efekt i na oblasti 1 Život v obcích (dostupnost prvků občanské vybavenosti) a 2 Hospodářský rozvoj (dojíždění za prací, atraktivita území pro investory a cestovní ruch). Neoddělitelně je pak tato problematika spjata s podoblastí 4.3.


Opatření: 4.1.1 Výstavba, modernizace a rekonstrukce státních a krajských komunikací vč. doprovodných staveb 4.1.2 Výstavba, modernizace a rekonstrukce místních a účelových komunikací vč. doprovodných staveb 4.1.3 Výstavba a rekonstrukce parkovišť vč. vybavení

4.2. Podoblast: Alternativní způsoby dopravy Specifický cíl: Kvalitní síť železničních tratí a na ní napojená, dostatečně hustá síť cyklostezek, cyklotras a pěších tras, vytvářející alternativu k silniční dopravě Územím prochází celkem 4 železniční tratě – 2 celostátní zajišťující spojení Turnova s Prahou a Hradcem Králové a 2 regionální. S výjimkou tratě Bakov – Dolní Bousov mají všechny tratě značný význam pro dopravní obsluhu území. Technické parametry všech tratí jsou nedostatečné, především traťová rychlost, zabezpečení a někde i povolené zatížení. Tyto faktory jsou příčinou nekonkurenceschopnosti železnice vůči osobní i nákladní silniční dopravě. Pro cyklisty se nabízí hustá síť cyklotras. Ty jsou často vedeny po silnicích 3. třídy nebo místních komunikacích, v turisticky atraktivních oblastech i v souběhu s pěšími trasami, kde tak hrozí kolize s chodci. Samostatné cyklostezky v území neexistují. Na frekventovaných silnicích, rovněž cyklisty využívaných, neexistují cyklopruhy. Problémem je rovněž chybějící infrastruktura u cyklotras (značení tras, odpočívadla, lavičky, koše). Nedostatečná je údržba cyklotras vedených samostatně v terénu. Řada obcí nadále postrádá podél některých frekventovaných silnic chodníky. Zcela chybí infrastruktura umožňující realizovat koncept kombinované dopravy ve vztahu kolo – veřejná doprava i auto – veřejná doprava (absence parkovišť park and ride, kiss and ride, místa pro uložení jízdních kol na nádražích). Pro řešení této problematiky je nutné zatraktivnit železniční a alternativní dopravu investicemi do železničních tratí, sítě cyklotras a cyklostezek i návazné doprovodné infrastruktury. Navrhovaná opatření je nutné při jejich realizaci integrovat s řešením podoblasti 4.3. Významný je ale i dosah do řešení oblastí 1 Život v obcích (dostupnost prvků občanské vybavenosti) a 2 Hospodářský rozvoj (atraktivita území pro cestovní ruch, dojíždění za prací). Opatření: 4.2.1 Modernizace a rekonstrukce železničních tratí vč. doprovodných staveb 4.2.2 Výstavba a rekonstrukce sítě cyklostezek, cyklotras a pěších tras 4.2.3 Výstavba infrastruktury umožňující zatraktivnění kombinované dopravy (parkoviště a parkovací stání P+R, K+R, místa pro uložení jízdních kol)

4.3. Podoblast: Veřejná doprava osob


Specifický cíl: Fungující systém veřejné dopravy vč. doprovodné infrastruktury zajišťující dobrou dostupnost v území a „kulturní“ cestování Dopravní obslužnost veřejnou dopravou je v území slabá. Tento stav je důsledkem několika příčin. Jednou z nich je charakter sídelní struktury, která je velmi roztříštěná, dominují v ní malé a velmi malé obce, většina obcí se rovněž skládá z více částí. Tyto malé sídelní útvary nedokážou zajistit pro spoje veřejné dopravy dostatečnou poptávku. Administrativní rozdělení území do 3 krajů rovněž způsobuje rozdělení území do 3 integrovaných dopravních systémů, kde často schází návaznosti. Nejvíce byl tento problém akcentován na hranici Libereckého a Královéhradeckého kraje v případě vlakových spojů v Libuni. U malých obcí je veřejná doprava omezena na několik spojů ve všední dny ráno a odpoledne do nejbližšího města (nejčastěji Turnov, Mnichovo Hradiště a mimo území Mladá Boleslav a Jičín), ve večerních hodinách a o víkendech jsou tyto obce dopravně odříznuty od světa a je nutné se tedy spoléhat na individuální dopravu. To představuje problém hlavně pro seniory. Na nedostatečnou úroveň dopravní obslužnosti poukázala asi čtvrtina obcí. Většina aktérů v území považuje současnou úroveň dopravní obslužnosti za vyhovující. Aktéry v území je rovněž poukazováno na malé vytěžování velkokapacitních autobusů v malých obcích, kde by stačilo nasazení menších vozidel. Nevyhovující je stav železničních a autobusových stanic a zastávek. Typickými problémy jsou zchátralé, nevyužívané prostory trpící vandalismem (ve spolupráci s obcemi a dalšími místními spolky je možné hledat jejich odpovídající využití) a chybějící vybavení (toalety, lavičky, koše, informační systém). V rámci řešení dopravní obslužnosti je nutné udržet minimálně stávající úroveň počtu spojů, zachovat koncept integrovaných dopravních systémů a především podporovat jejich vzájemnou integraci a odstranit některé chybějící návaznosti na hranicích krajů. Inovací v dopravní obslužnosti mohou být různá alternativní řešení organizována obcemi či jejich sdruženími, ve formě svozu starších občanů na nákupy či k lékaři nebo konceptem poštovních autobusů (vozidlo České pošty zajišťuje kromě primární přepravy zásilek i přepravu omezeného počtu lidí) a podpora propagace veřejné dopravy a informovanosti o dopravním spojení. Pro zatraktivnění role veřejné dopravy jsou nutné investice do stanic a zastávek a jejich vybavení. Navrhovaná řešení je nutné koordinovat a integrovat s opatřeními v podoblastech 4.1 a 4.2. Řešená oblast má výrazný dopad i do oblastí 1 Život v obcích (dostupnost prvků občanské vybavenosti) a 2 Hospodářský rozvoj (atraktivita území pro podnikání a cestovní ruch, dojíždění za prací). Opatření: 4.3.1 Podpora integrovaných dopravních systémů všech 3 krajů a jejich integrace, zlepšení návazností spojů přes krajské hranice, podpora spolupráce krajů, Ministerstva dopravy, obcí a organizátorů veřejné dopravy a vzniku centrálního řízení veřejné dopravy 4.3.2 Alternativní způsoby veřejné dopravy (svozy seniorů za základními službami, odvoz dětí do školy, poštovní autobusy, podniková doprava…) 4.3.3 Výstavba, rekonstrukce, modernizace a pravidelná údržba železničních a autobusových stanic a zastávek, využití prostor na železničních stanicích 4.3.4 Informovanost a propagace veřejné dopravy (propagační akce – nostalgické jízdy, den bez aut, moderní informační technologie o veřejné dopravě, modernizace odbavovacích systémů) 175 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

4.4. Podoblast: Vodohospodářská technická infrastruktura Specifický cíl: Dostatečně kvalitní a kapacitní síť vodovodů a kanalizací, udržitelný systém zásobování pitnou vodou a likvidace splaškových vod Vybavenost obcí vodovodními sítěmi je v oblasti dobrá. Vodovod je kromě Březiny zaveden do všech obcí, byť ne do všech sídel. Naopak kanalizační sítě jsou zavedeny jen v 11 obcích z celkem 40 a navíc (s výjimkou Bosně) vždy jen v hlavním sídle. Problémem je vysoká sídelní roztříštěnost území, která na rozšíření sítí klade vysoké finanční nároky. V sídlech, která nejsou vybavena kanalizací, jsou odpadní vody odváděny do bezodtokových jímek, odkud se vyváží na pole nebo na čistírnu odpadních vod, případně po individuálním předčištění v septicích jsou zaústěny do dešťové kanalizace nebo přímo do vodotečí. Problémem je netěsnost mnoha jímek a průsak odpadních vod do půdy a podzemních vod. Dostatečně není zmapován ani současný rozsah všech vodovodních a kanalizačních sítí. Samostatným problémem zůstává stav vodovodních a kanalizačních sítí (splaškové, dešťové i jednotné), jejichž netěsnost z důvodu vysokého stáří způsobuje úniky a poruchy. Významné investice vyžadují i stávající vodojemy, úpravny vody a čistírny odpadních vod. V požadavcích obcí i v Plánech rozvoje vodovodů a kanalizací se objevuje řada požadavků a návrhů na výstavbu a rekonstrukce sítě vodovodů a kanalizací. Obyvatelstvem je negativně vnímána cena vodného a stočného. Spotřeba vody v domácnostech přitom trvale klesá. Pro překonání výše uvedených problémů je nutné souborem vzájemně integrovaných opatření rozšířit, rekonstruovat a modernizovat vodovodní a kanalizační síť, včetně doprovodné infrastruktury, tedy vodních zdrojů, vodojemů, úpraven vody, čistíren odpadních vod, bezodtokových jímek a septiků. Při řešení je zároveň nutné hledat inovativní ekologicky příznivá a zároveň ekonomicky únosná řešení, v místech s nízkou hustotou zástavby je možné upřednostnit individuální jímání a čištění odpadních vod. Důležitá je rovněž osvěta obyvatel v podpoře úspory vody a ekologicky odpovědného jímání a čištění vod. Navrhovaná opatření mají významný dopad i na další oblasti, především 2 Hospodářský rozvoj (podmínky pro podnikání) a 3 Životní prostředí a péče o krajinu (rozvoj obcí, podmínky pro bydlení). Opatření: 4.4.1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace vodovodních sítí vč. vodních zdrojů, vodojemů a úpraven vody a zařízení na individuální jímání vod 4.4.2 Výstavba, rekonstrukce a modernizace kanalizačních sítí vč. čistíren odpadních vod a zařízení na individuální čištění odpadních vod 4.4.3 Zmapování a pasportizace vodovodních a kanalizačních sítí 4.4.4 Osvěta obyvatel a propagace ekologického chování v jímání a likvidaci odpadních vod

4.5. Podoblast: Ostatní technická infrastruktura 176 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Specifický cíl: Funkční sítě plynovodů a centrálního zásobování teplem, všeobecně dostupné telekomunikační a datové sítě, funkční veřejné osvětlení pokrývající zastavěné území, podpora realizace úspor energie a malých obnovitelných zdrojů Zásobování elektrickou energií je na dobré úrovni. Problematické je stáří některých rozvodů a doprovodné infrastruktury a vrchní vedení rozvodů v části zastavěného území. V některých lokalitách přestává stačit současná kapacita sítí. Plyn je zaveden celkem v 15 obcích, ale z důvodu jeho vysoké ceny se plynofikace zřejmě nebude dále rozšiřovat. Dochází naopak k opačnému trendu, kdy se občané začínají vracet k vytápění uhlím, jakožto ekologicky nejméně vhodnému zdroji. V Turnově existuje systém centrálního zásobování teplem. Sítě veřejného osvětlení pokrývají většinu zastavěných lokalit, ze strany občanů se objevují požadavky na osvětlení dalších prostor, především některých komunikací v extravilánu, jež spojují jednotlivé zastavěné oblasti. Problematické je stáří některých rozvodů, nosných prvků i svítidel a velké množství jednotlivých typů svítidel, které komplikuje a prodražuje opravy a údržbu. Z důvodu úspory finančních nákladů dochází v některých obcích i k vypínání části veřejného osvětlení v pozdních nočních hodinách. Kvalita veřejného osvětlení je významným prvkem bezpečnosti silničního provozu a rovněž prevence kriminality. V některých obcích je nedostatečné zajištění signálem pro mobilní telefony (nejproblematičtější je síť T-Mobile). Síť pevných telefonních linek se již nebude rozšiřovat, důležité je zajistit funkčnost stávající sítě. Celkem 24 obcí provozuje obecní rozhlas, negativem je stáří rozvodů i jednotlivých tlampačů. Slabé je zatím rozšíření sítí kabelové televize a kamerových systémů. Předmětem kritiky ze strany aktérů v území je i nedostatečné pokrytí internetem. Pro vodní energii je nejvíce využívána řeka Jizera. Významný potenciál z hlediska energetických zdrojů představují vodní energie, biomasa a solární panely na střechách domů a celkově inovace ve způsobu získávání energie. Zamezit je třeba zřizování lokalit solárních panelů na zemědělské půdě. Zdaleka nejvýznamnější potenciál lze ale spatřovat v úsporách energie (zateplování nemovitostí, energetická účinnost zařízení). Kvalita ovzduší je v oblasti podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu poměrně dobrá, problematické bývají koncentrace benzopyrenu a polétavého prachu. Největší úsilí je třeba směřovat na zlepšení způsobu vytápění u lokálních topenišť. Řada aktérů v území spatřuje jako velký hendikep chybějící pasportizaci jednotlivých sítí technické infrastruktury. Do budoucna je proto nutné přijmout soubor synergicky působících opatření zaměřených na podporu výstavby a rekonstrukce jednotlivých sítí technické infrastruktury, zavádění prvků a šíření osvěty k úspoře energie a využití potenciálu alternativních zdrojů. Výše uváděná řešení mají významný dopad i na další oblasti, především 2 Hospodářský rozvoj (podmínky pro podnikání) a 3 Životní prostředí a péče o krajinu (rozvoj obcí, podmínky pro bydlení, péče o krajinu, ochrana ovzduší, ekologická výchova).


Opatření: 4.5.1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace sítí elektrického vedení vč. doprovodné infrastruktury 4.5.2 Rekonstrukce a modernizace sítí plynovodů a centrálního zásobování teplem vč. doprovodné infrastruktury 4.5.3 Výstavba, rekonstrukce a modernizace sítí veřejného osvětlení vč. doprovodné infrastruktury 4.5.4 Výstavba, rekonstrukce a modernizace telekomunikačních sítí (mobilní a pevná telefonní síť) a sítí pro přenos dat a informací (internet, kabelová televize, informační systémy, veřejný rozhlas…) 4.5.5 Výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro alternativní zdroje energie 4.5.6 Podpora úspor energie v obytných i ostatních budovách 4.5.7 Propagace, výchova a osvěta ke snížení spotřeby energie a zavádění ekologicky příznivých alternativních zdrojů energie 4.5.8 Ekologizace systému vytápění budov, snížení množství emisí u bytových i nebytových objektů

4.6. Podoblast: Odpadové hospodářství Specifický cíl: Fungující systém odpadového hospodářství včetně zařízení na likvidaci odpadů, podporující snižování množství, třídění a zpětné využití / recyklaci odpadů Na území MAS se nachází 2 skládky komunálního odpadu, většina odpadu je však odvážena mimo území MAS do Košťálova. Likvidace odpadů probíhá standardním způsobem - svoz komunálního odpadu je zajištěn ve všech obcích prostřednictvím velkých svozových společností. Aktéři v území kritizují vysoké poplatky za svoz odpadu, většina obcí jej dotuje ze svého rozpočtu. Standardně je rozšířen sběr tříděného odpadu – sklo a plasty ve všech obcích, papír ve většině obcí, rozšířen je i sběr nápojových kartonů a drobného elektra. Síť sběrných nádob však dosud není dostačující. I nebezpečný odpad je pravidelně svážen ze všech obcí. Řídká je doposud síť sběrných dvorů a zařízení na likvidaci biologických odpadů – kompostáren a bioplynových stanic. Na území MAS jsou ve všech třech krajích evidovány staré ekologické zátěže. Problematická je však dostupnost informací o jejich současném stavu, Plány odpadového hospodářství jsou až 10 let staré. Problémem může být způsob likvidace odpadů u objektů druhého bydlení; majitelé těchto objektů mnohdy neplatí poplatky za odvoz odpadu. Lokálním problémem je existence černých skládek (nejen od rekreantů, problém představuje i velkoobjemový odpad od místních obyvatel). Ke zlepšení situace v odpadovém hospodářství je nutné přijmout soubor synergicky působících opatření. Prvním je změna legislativy, týkající se odpadů (poplatky za odpady u objektů druhého bydlení, výrazné zpřísnění postihů za nelegální odkládání odpadů), kterou však lze řešit pouze z centrální úrovně. Dalším opatřením je rozšíření možností pro likvidaci odpadů, např. ve formě rozšíření sítě sběrných nádob na tříděný odpad, rozšíření portfolia tříděného odpadu např. o kovy, textil a biologický odpad a vznik zařízení na likvidaci biologického i jiného odpadu (kompostárny, bioplynové stanice, sběrné dvory). Zcela nezbytná je osvěta obyvatelstva a propagace ve věci podpory rozšíření tříděného odpadu a snížení celkového množství vyprodukovaného odpadu. Inovativním prvkem by mohla být dohoda více obcí na společném řešení problematiky odpadů ke snížení závislosti na velkých svozových společnostech. 178 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

Navrhovaná opatření mají dopad i na podoblast 4.7 (péče o veřejná prostranství) a oblasti 2 Hospodářský rozvoj (podmínky pro podnikání, atraktivita území pro cestovní ruch) a 3 Životní prostředí a péče o krajinu (podmínky pro bydlení, péče o krajinu, ekologická výchova a osvěta). Opatření: 4.6.1 Rozšíření možností pro sběr, likvidaci a recyklaci jednotlivých složek odpadu (sběrné nádoby, zařízení na likvidaci a ukládání odpadů, zajištění třídění dalších složek odpadu) 4.6.2 Optimalizace likvidace odpadů (výběr svozové firmy, optimální cena za likvidaci odpadu, zpoplatnění rekreantů, spolupráce obcí na svozu a likvidaci odpadu,…) 4.6.3 Propagace a osvěta pro snížení množství vyprodukovaného odpadu a ekologickou likvidaci odpadů 4.6.4 Monitoring a hodnocení efektivity systému 4.6.5 Inventarizace starých ekologických zátěží a jejich sanace

4.7. Podoblast: Komunitně plánovaná péče o veřejná prostranství, zeleň a budovy ve veřejném zájmu Specifický cíl: Rekonstruovaná a upravená veřejná prostranství a budovy ve veřejném zájmu se zajištěnou dlouhodobou péčí a využitím a sníženými provozními náklady Stav veřejných prostranství a budov ve veřejném zájmu se v obcích postupně zlepšuje, nadále však není uspokojivý. Problémem mnohých veřejných budov zůstává jejich stav, vysoké náklady na provoz (především z důvodu vysokých úniků tepla), zastaralé a poničené vnitřní vybavení, zchátralé vnitřní rozvody vedoucí k poruchám, bariérovost prostor. Týká se to nejen školských objektů (viz podoblast 1.1), kulturních a sportovních zařízení (viz podoblast 1.2), zdravotních a sociálních zařízení (viz podoblast 1.3), ale i např. budov obecních úřadů. Problémem je neřešené správcovství budov, které vede k nedostatečnému využití objektů, při rekonstrukcích budov se často neřeší budoucí vysoké náklady na provoz. Stav některých veřejných prostranství je odrazem nedostatečné péče z důvodu chybějících finančních prostředků, ale i celkové koncepce podoby těchto prostranství. Problémem je nedostatečné nebo poničené vybavení (lavičky, koše, veřejné osvětlení, oddělené prostory pro pěší a pro auta), případy vandalismu a znečišťování veřejných prostor. Častým nešvarem je nekontrolovaný výlep plakátů a reklam. Součástí návsí řady obcí jsou betonové požární nádrže, které jsou rovněž poničené. Nedobrý je i stav sídelní zeleně. K řešení těchto problémů je třeba přijmout vzájemně integrovaná opatření s často inovačním charakterem zahrnující investice do veřejných prostor a budov ve veřejném zájmu, tvorbu koncepcí využití těchto budov a prostor s větším zapojením veřejnosti do tohoto rozhodovacího procesu. Je třeba prosazovat multifunkční využití objektů a prostor, např. aktivitami pro děti a mládež, ale i pro starší a hendikepované občany. Jedním z řešení může být větší propojení neziskových aktivit s komerčními, což napomůže finanční udržitelnosti správy těchto prostor. Při rekonstrukcích a případně i výstavbě budov a prostor je třeba dbát na finanční náročnost budoucí správy a údržby. Ve správě a údržbě je rovněž možné využít osob z veřejně prospěšných prací.


Opatření navrhovaná k řešení výše zmíněných problémů jsou v přímé synergii s oblastmi 1 Život v obcích (stav objektů občanské vybavenosti a jejich využití), 2 Hospodářský rozvoj (podmínky pro podnikání, multifunkční využití veřejných prostor) a 3 Životní prostředí a péče o krajinu (vzhled obcí, péče o okolí, ekologická výchova a osvěta). Opatření: 4.7.1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace budov ve veřejném zájmu 4.7.2 Výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení pro údržbu veřejných prostor 4.7.3 Podpora multifunkčního využití budov a prostor ve veřejném zájmu, zapojení veřejnosti do koncepce využití těchto budov a prostor


6.4.Návaznost na jiné strategické dokumenty V následujících tabulkách jsou uvedeny návaznosti jednotlivých strategických podoblastí na významné strategické dokumenty, tj. Programy rozvoje jednotlivých krajů, v kterých MAS leží, na Strategii regionální rozvoje ČR a na Strategii Evropa 2020. Tabulka č. 67: Přehled vazeb strategické oblasti 1 na důležité dokumenty oblast

strategický cíl

podoblast

PR LK 20142020

PR SK 20142020

PR KHK 2014- SRR ČR 20142016 2020

Strategie Evropa 2020 Oblast

1. Život v obcích

Stěžejní iniciativa

Kvalitní a dostupná občanská vybavenost a aktivní a spokojení občané vytvářejí bohatý společenský život a dobré mezilidské vztahy

1.1. Vzdělávání

B1

C1, D1

1.3

1.2. Kultura a sport

B4, B5, E2, E3, E5

B3, C3

3.4

1.3. Sociální služby a zdravotnictví

B3

3.1, 3.2

3.X RSP; 3.1 RSP; 4.1 S; 5.3 P

1.4. Vztahy a B4, B5, E1spolupráce v obcích E6

A4, D1

5.1, 5.2, 5.3

8.1.RSP; 8.3 RSP; 9.1 RSP; 9.2 RSP

1.5. Bezpečnost osob a ochrana majetku v území, řešení krizových situací

B5

3.3

3.X RSP; 4.1 S; 5.3 P

B7

Vysvětlivky viz tabulka č.68 181 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

C2

3.X RSP; 3.1 RSP; 4.1 S; 5.3 Inteligentní P růst 3.X RSP; 3.2 RSP; (4.1 S; 5.3 P)

Růst podporující začlenění

Mládež v pohybu

Evropská platforma pro boj proti chudobě

Tabulka č. 68: Přehled vazeb strategické oblasti 2 na důležité dokumenty oblast

strategický cíl

podoblast

PR LK 20142020

PR SK 20142020

PR KHK 2014-2016

SRR ČR 2014-2020



Dobré podmínky pro podnikání, dostatečná nabídka pracovních 2. příležitostí, kvalitní Hospodář- infrastruktura a služby v ský rozvoj cestovním ruchu

A1, D2

Udržitelný 1.1 R; 4.3 S; růst / 5.1 P; 6.1 Inteligentní 1.1, 1.2 RSP růst Udržitelný 1.1, 4.5 4.3 S; 5.1 P růst 1.5 R; 3.X Růst RSP; 4.1 S; podporující 1.1, 1.3 5.1 P; 5.2 P začlenění 1.4 R; 3.2 RSP; 4.3 S; Udržitelný 1.4, 2.3, 4.5 5.1 P růst

A1

1.4

2.1. Podnikání v obcích

A1, A2, E5

A1, A2, D1

2.2. Lokální ekonomika

A1, A3

A1, D1

2.3. Pracovní trh a sociální podnikání

A1, B2, E5

A3, D1

2.4. Infrastruktura a služby cestovního ruchu A4 2.5. Organizace a marketing cestovního ruchu A4

4.3 S; 5.1 P; Udržitelný (3.2 RSP) růst

Průmyslová politika pro věk globalizace / Inovace v Unii Průmyslová politika pro věk globalizace Program pro nové dovednosti a pracovní místa Průmyslová politika pro věk globalizace Průmyslová politika pro věk globalizace

Vysvětlivky: PR LK – Program rozvoje Libereckého kraje, PR SK – Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, PR KHK - Program rozvoje Královéhradeckého kraje, SRR ČR – Strategie regionálního rozvoje České republiky



strategický cíl

3. Životní prostředí a péče o krajinu

Kvalitní životní prostředí, hospodaření v krajině v souladu s principy udržitelného rozvoje

podoblast

PR LK 2014- PR SK 20142020 2020

PR KHK 2014- SRR ČR 20142016 2020


3.1. Péče o krajinu a zeleň D3 3.2. Hospodaření s vodou, vodní toky a nádrže A3, D3, D4 3.3. Zemědělství

A3, D3

3.4. Lesnictví a myslivost A3, D3 3.5. Ekologická výchova a osvěta D4 3.6. Územní plánování a rozvoj obcí

A1, A3, B6, D1, E2, E4

E1

Evropa méně náročná na zdroje / Průmyslová politika pro éru globalizace

4.4, 4.5

1.4 R; 7.1 RSP Udržitelný růst

D2, E1, E3

4.1, 4.4, 4.5

6.5 RSP; 7.1 RSP; 7.2 RSP; (4.1 S; 5.2 P)

Udržitelný růst

D2, E1

4.1, 4.5

4.3 S; 5.1 P; 7.1 RSP

Udržitelný růst

D2, E1

4.1, 4.4, 4.5

4.3 S; 5.1 P; 7.1 RSP

Udržitelný růst

Evropa méně náročná na zdroje / Průmyslová politika pro éru globalizace Evropa méně náročná na zdroje / Průmyslová politika pro éru globalizace Evropa méně náročná na zdroje / Průmyslová politika pro éru globalizace

4.4

1.5 R; 3.X RSP; 4.1 S; 5.2 P

Udržitelný růst


4.4, 5.2, 5.3

3.3 RSP, 6.1 RSP; 7.1 RSP; 9.1 RSP

E3

D1, D2




strategický cíl

podoblast

PR LK 20142020

PR SK 20142020

PR KHK 2014- SRR ČR 20142016 2020



2.2

1.3 R; 1.4 R; 2.1 R; 4.2 S; 5.3 P; 6.4 RSP

Udržitelný růst


B1

2.2

1.3 R; 1.4 R; 2.2 R; 4.2 S; 5.3 P; 6.4 RSP

Udržitelný růst


B2

2.2, 2.3

Udržitelný 1.3 R; 4.2 S; 5.3 P růst


B1, E3

4.1, 4.4

Udržitelný růst


C3, D4

B1, E2, E3

4.3, 4.4

1.4 R; 4.2 S; 6.5 RSP 1.4 R; 2.3 R; 4.2 S; 6.3 RSP; (3.X RSP; 4.1 S; 5.2 P)

Udržitelný růst


D1, D2, D4

E2

4.2, 4.4

6.2 RSP; (3.X RSP; Udržitelný 4.1 S; 5.2 P) růst


3.4, 4.5, 5.3

1.4 RSP; 3.2 RSP, 6.1 RSP; 6.3 RSP; 7.1 RSP; 9.2 RSP

Kvalitní dopravní a technická infrastruktura, vyhovující dopravní obslužnost, fungující udržitelný 4. Infra- systém odpadového hospodářství, struktu upravená a fungující veřejná ra v prostranství a budovy ve veřejném území zájmu

4.1. Silniční doprava 4.2. Alternativní způsoby dopravy

C1

C1

4.3. Veřejná doprava osob C2 4.4. Vodo-hospodářská technická infrastruktura C3, D4 4.5. Ostatní technická infrastruktura 4.6. Odpadové hospodářství 4.7. Komunitně plánovaná péče o veřejná prostranství, zeleň a budovy ve veřejném zájmu

B6, E2, E3

B1

D1, E1, E2


6.5.Integrační prvky Integrace je jedním ze základních rysů tvorby a podoby strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) MAS. Území MAS je specifické mj. svou polohou ve třech krajích, poněkud odlišným charakterem oblasti středního Pojizeří a oblasti Českého ráje, spádovostí k různým významným centrům – Mladé Boleslavi a Mnichovu Hradišti na jedné a Turnovu a Liberci na druhé straně. Samotná tvorba a realizace SCLLD je tak významným prvkem geografické integrace poměrně heterogenního území. Přes značnou nesourodost ve výše uvedených rysech se ale území vyznačuje i některými integračními prvky, které lze označit jako kulturní a historické (tradiční oblast zemědělství, kamenářství a sklářství, velmi bohaté kulturní dědictví – hrady, zámky, historická města, lidová architektura, odraz v literatuře a malířství) a částečně i přírodně - ekonomické (role cestovního ruchu). Neméně důležitá je ale i integrace, jíž lze nazvat personální nebo organizační, tedy zapojení širokého okruhu místních aktérů do zpracování strategie, důraz na komunitní způsob projednávání strategie s respektem k principům transparentnosti a demokratického rozhodování a s tím související prohloubení a rozšíření místního partnerství. Stejný princip bude uplatněn i při implementaci a monitoringu strategie. Cílem strategie je propojené a integrované čerpání finančních prostředků z fondů Společného strategického rámce v programovém období 2014-2020. Nezbytným prvkem je i obsahová integrace, kdy strategická část je koncipována tak, aby jednotlivé aktivity směřovaly do oblastí s přidanou hodnotou, na podporu vyváženého rozvoje území a snížení regionálních disparit mezi městem a venkovem a jednotlivými částmi oblasti. Samozřejmá je pak integrace aktivit do logicky vymezených strategických oblastí a podoblastí. Synergické efekty mezi jednotlivými strategickými oblastmi a podoblastmi jsou výslovně uvedeny u těchto podoblastí. Některé strategické podoblasti jsou pak primárně zaměřené na integraci. Těmi jsou především podoblasti 1.4 Vztahy a spolupráce v obcích a 3.6 Územní plánování a rozvoj obcí. Svým dopadem sem však patří i většina podoblastí ze strategické oblasti 4 Infrastruktura v území, konkrétně 4.1 Silniční doprava, 4.2 Alternativní způsoby dopravy, 4.3 Veřejná doprava osob, 4.4 Vodohospodářská technická infrastruktura a 4.5 Ostatní technická infrastruktura. Sekundárně pak především personální a organizační integraci řeší podoblasti 2.5 Organizace a marketing cestovního ruchu, ale i 1.1 Vzdělávání, 1.2 Kultura a sport, 1.3 Sociální služby a zdravotnictví, 1.5 Bezpečnost osob a ochrana majetku v území, řešení krizových situací, 2.2 Lokální ekonomika, 2.3 Pracovní trh a sociální podnikání, 3.5 Ekologická výchova a osvěta, 4.6 Odpadové hospodářství a 4.7 Komunitně plánovaná péče o veřejná prostranství, zeleň a budovy ve veřejném zájmu.


6.6.Inovativní prvky Dnes hojně citovaný termín inovace, pocházející z latinského innovare, tedy činit něco nového, obnovovat se netýká jen technické formy, na kterou se tento pojem často zjednodušuje. Definice vycházející z dokumentu OECD Oslo manuál z roku 1997 dělí inovace na technické a netechnické. Technické inovace jsou výrobkové a technologické inovace sestávající ze zavedení nových výrobků a technologií a podstatného technického zlepšení vyráběných výrobků a používaných technologií. Inovace se pokládá za realizovanou uplatněním nového nebo zlepšeného výrobku na trhu, nebo použitím nové nebo zlepšené výrobní technologie. Pod pojmem „výrobek“ se rozumí jak zboží, tak služba (produkt). Netechnické inovace jsou zejména organizační a podnikatelské (manažerské) inovace (např. implementace pokrokových metod řízení, zavedení významných změn organizační struktury, implementace nových nebo podstatných změn ve strategické orientaci společnosti či firmy), sociální inovace. (blíže viz Prnka a spol. 2003). Při tvorbě, realizaci a implementaci SCLLD se uplatnily a dále uplatní inovativní prvky. Inovativní byl při tvorbě strategie přístup zdola nahoru, kdy byl do rozhodování o prioritách strategie zapojen široký okruh účastníků z různých zájmových skupin (veřejná správa, místní podnikatelé, neziskový sektor apod.). Kromě tradičního dotazníkového šetření s představiteli obcí, lze za významný inovační prvek považovat řízené rozhovory s významnými aktéry v území a rovněž veřejná projednání na 7 zvolených témat, která pomohla získat názor širokého okruhu účastníků na nejvýznamnější problémy v území a jejich řešení. Svým obsahem je strategie koncipována jako inovativní. Podporuje přímo či nepřímo inovace výrobků, postupů i služeb. Příručka programu Leader ČR uvádí rysy, kterými se vyznačuje pilotní charakter rozvojových strategií. Pilotní charakter, tedy charakter průzkumový, úvodní, průkopnický, lze do značné míry ztotožnit s inovativním. Příručka definuje 4 hlediska: - vznik nových produktů a služeb, které budou zahrnovat zvláštnosti dané oblasti (zde podoblasti 2.1 – podpora zavádění inovací v podnikání, 2.2 – podpora regionálních výrobků a služeb, 2.3 – podpora sociálního podnikání) - nové metody, které umožňují kombinovat lidské, přírodní a/nebo finanční zdroje této oblasti, a tak dosáhnout lepšího využití místního potenciálu (1.1, 1.2, 1.3, 4.7 - multifunkční využívání veřejné infrastruktury, 1.4 - zlepšení výkonu a činnosti veřejné správy, 2.5 - spolupráce aktérů v cestovním ruchu, 1.1, 3.5 a průřezově další podoblasti - podpora vzdělávání v různých oblastech a podpora nových vzdělávacích metod) - kombinace a propojení ekonomických sektorů, které jsou tradičně oddělené (1.1, 2.3 – spolupráce škol, obcí a zaměstnavatelů, 2.2, 3.3, 3.4 - podpora místních systémů výroby a spotřeby, 3.1 – spolupráce na ochraně přírody a krajiny, 3.6 – využití brownfields) - originální formy organizace a zapojení místního obyvatelstva do rozhodovacích procesů a do realizace projektů. (1.4, 3.6 - zapojování veřejnosti do rozvoje obcí, 1.1 – komunitní role škol, 1.2 – interpretace místního dědictví pro obyvatele) Při realizace strategie na období 2007-2013 se inovativnost projektů posuzovala prostřednictvím projektových fichí. Podobný princip bude uplatněn i pro období 2014-2020. Inovativnost a prospěšnost projektu se mj. posuzovala podle těchto kritérií:


- využití vnitřního potenciálu území (návaznost na místní tradice a jejich podpora, vytváření podmínek pro zpracování zemědělských komodit na finální výrobky, výrobky z místní zemědělské suroviny, oprava památek, parků, zahrad, vytváření klidových zón) - využití jiných než dosud obvyklých výrobních, technických a logistických postupů - návaznost na jiné projekty - participace veřejnosti a partnerství s jinými subjekty při přípravě projektu - využití stávajících budov a pořízení jejich vybavení - zaměření na ochranu životního prostředí - multifunkční řešení objektů - zaměření na infrastrukturu pro volný čas a cestovní ruch - komplexnost projektu


7. Zdroj dat Atlas ČSFR (1990). Geodetický a kartografický podnik Praha, s.p., Praha. Atlas zařízení pro nakládání s odpady 1.-3.díl, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, Praha. Dotazníkové šetření Internetové stránky obcí Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Český ráj na období 2014-2023 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Prnka,T., Hronek, F., Šperlink, K. (2003): Evropská unie a inovace Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014 – 2016 Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 – 2020 Příručka programu Leader ČR Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014 - 2020 Sčítání turistů ve skalních městech a dalších turistických lokalitách v Českém ráji 6.7. 2002, ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec Škoda 2013 – výroční zpráva http://www.arr-nisa.cz/iware_cz/index.php?D=66 http://www.ceho.cz/fileadmin/user_upload/CeHO/BRO/index.html http://www.cesky-raj.info http://www.cykloserver.cz http://www.czso.cz http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/23051-13-n+k3077_2013-25 http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/23052-13-n+k3085_2013-15 http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/23020-13-n+k3026_2013-16 http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/index http://data.blog.ihned.cz/c1-58868120-mapa-dluhu-vsech-6-246-obecnich-uradu-hrozi-vasemumestu-ci-vesnici-krach http://www.firmy.cz http://www.idos.cz http://www.isnno.cz https://www.justice.cz http://www.mapy.cz http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravy.html http://monumnet.npu.cz 188 Integrovaná strategie území Společnosti pro Český ráj 2014 – 2020

http://www.neziskovky.cz http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/files/navrhpop/WEB/index.html http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/2007-11mapy/index_CZ.html http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/plants/index_CZ.html http://www.raft.cz http://rejskol.msmt.cz/ http://www.risy.cz http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/mikroregiony http://www.rozpocetobce.cz http://www.rsd.cz http://www.uur.cz/iLAS http://www.uur.cz/default.asp?ID=4350 http://vdb.czso.cz/vdbvo/ http://www.zdloukovec.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=6 http://www.zeraagency.eu/kompostarny/public/


Integrovaná strategie území Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj

Recommend Documents