Integrovaná ochrana rybízu proti nesytce rybízové a hál ivci rybízovému Ing. Jana Ou ední ková VŠÚO Holovousy
Úvod Rybíz (Ribes) je významným druhem drobného ovoce p stovaného pro komer ní ú ely v Evrop (Gordon 2008). V eské republice p edstavuje plocha rybízu (k 30.9.2008), za azeného do SISPO, 844 hektar , z toho 593 ha rybízu je erného. Držitelé ochranných známek p stují ovoce celkem na 8 238 ha (Vým ry sad 2008). Každoro šk dc
jsou bobuloviny napadány širokým spektrem hmyzích
a rozto , kte í mohou velmi významn snížit kvalitu, redukovat výnosy a mohou mít
negativní vliv na efektivnost p stování tohoto ovoce (Gordon 2008). Metody ochrany proti šk dc m rybízu v integrovaném systému p stování ovoce jsou jen velmi málo prostudované a vyvinuté (Cross and Easterbrook 1998). Mezi nejd ležit jší šk dce
erného rybízu pat í hál ivec rybízový (Cecidophyopsis ribis)
a nesytka rybízová (Synanthedon tipuliformis). Hál ivec rybízový, jakožto hlavní vektor viru zvratu erného rybízu, je limitujícím faktorem životnosti výsadeb erného rybízu (Cross 2006). Hlavním problémem v ochran
proti tomu fytofágnímu rozto i je pot eba
stování nových kultivar
astých post ik
akaricidy.
erného rybízu rezistentních k hál ivci i ke zvratovému onemocn ní je
prvním reálným krokem k vývoji integrovaného systému ochrany pro tuto plodinu a p isp lo by k významnému poklesu spot eby pesticid (Cross and Easterbrook 1998). V eské republice zatím není k dispozici široký sortiment takovýchto odr d a je t eba propracovat jiné metody ochrany. Vzhledem k tomu, že po v tšinu roku je vlnovník ukryt v hálkách, není doposud ochrana dostate inná (Hluchý a kol 1997).
Ochrana proti nesytce rybízové pomocí insekticid je velmi obtížná, nebo larvy žijí skryté uvnit výhon
(Scott and
Harrison 1979). Identifikace feromonu S. tipuliformis vedla k prudkému rozvoji metody matení (mating disruption) pomocí polyethylenových odparník , jejíž ú innost je nutné ov it v našich podmínkách.
Obr.1: dosp lec Synanthedon tipuliformis (Clerck) (Thomas 1998).
Nesytka rybízová (Synanthedon tipuliformis Clerck, 1759)
Synonyma Currant clearwing month, currant borer month, Aegeria tipuliformis, Conopia tipuliformis, Ramosia tipuliformis, Sesia tipuliformis, Synanthedon salmachus, Trochilium tipuliformis (K dela a Kocourek 2002).
Za azení do systému ele
nesytkovití (Sesiidae) pat í do ádu motýl (Lepidoptera) (K dela a Kocourek 2002).
Nesytky pat í k hmyzu s prom nou dokonalou, tzn. že vývoj probíhá od stádia vají ka p es larvu, kuklu až po dosp lce (Pokorný a Jiskra 1996).
Bionomie Délka t la dosp lc se pohybuje od 10 do 14 mm, širocí jsou 2-3 mm a v rozp tí k ídel m í 1820 mm. T lo je modro ern zbarvené s purpurovým leskem. Zade ek samc rozd lují ty i zlaté né pruhy na segmenty, sami ky mají pouze t i. Ob pohlaví mají na zadním konci t la výrazný chomá dlouhých šupinek, tzv. anální v jí . V klidovém stavu má motýl k ídla rozložená. V tšinou jsou holá, pouze žilnatina je pokryta ernými šupinkami se zlatými skvrnami. T ásn z dlouhých, sv tle purpurových šupinek lemují zadní okraj k ídel. Ob p ední k ídla mají 2-3 erné skvrny (Thomas 1998).
Obr.2: dosp lec Synanthedon tipuliformis (Farrell 2008).
Po pá ení klade sami ka pr
rn 50
olivov hn dých vají ek (Carlen 2006). Obvykle
jsou
kladena
jednotliv
do blízkosti suk , úžlabních pupen , ezných
ran,
poran ní
nebo
pod
uvoln nou k ru. Pokud je populace veliká,
mohou
skupinek.
být
Vají ka
nahlou ena do mají
kulatý
až
protáhlý tvar, m í 0,3 – 0,6 mm (Thomas 1998). Obr.3: vají ka Synanthedon tipuliformis (Falta 2005).
Larvy jsou po vylíhnutí krémov bílé se sv tle hn dou hlavou a m í p ibližn 2 mm. B hem vývoje prochází 6 larválními instary. V dosp losti m í 15 - 18 mm. Hlava se zbarvuje do ervena až hn da. První hrudní lánek (prothorax) je sv tlé hn dý a t lo je jednotn krémové. P ed kuklením se housenka výrazn zmenšuje (Thomas 1998).
Obr.4: housenka Synanthedon tipuliformis (Ou ední ková 2008). Kukla je na po átku formování krémov bílá, uzav ená v tenkém hedvábném hn došedém kokonu, pozd ji tvrdne a p echází do tmav hn dé barvy. P ibližn 2 dny p ed líhnutím m í 10 mm, barva se m ní na ernou se zlatými proužky a je již jasn z etelný dosp lec. Kuklení se odehrává v blízkosti vzniklého otvoru po p edchozím žíru housenky. Vzhledem k ohebnému zade ku je kukla krátce p ed líhnutím dosp lce schopná se áste
dostat ven z kukelné kom rky (Thomas 1998).
Obr.5: kukla Synanthedon tipuliformis (Csoka 2008). íznaky poškození Uvnit výhon rybízu je vyžraná dlouhá chodba, nej ast ji se nachází ve spodní t etin prutu nebo kdekoliv na kmínku. Napadené ásti rostlin vadnou a zasychají. Na ezu je chodba po obvodu vypln na hn dým trusem. P ed kuklením se housenka prožírá k povrchu prutu, kde je ponecháno pergamenové okénko. Po výletu motýl z stává exuvie vy nívat z prutu (Lánský a kol. 2005). V dolní ásti v tví bývá otvor, kterým housenka vytla uje ven trus a piliny (Hluchý a kol. 1997).
Obr.6: p íznaky napadení v tví rybízu (Ou ední ková 2008).
Životní cyklus Nesytka rybízová má jednu generaci za rok. Housenky p ezimují v tenkost nném záp edku uvnit tví. B hem zimy žír zastavují a až na ja e pokra ují v prodlužování chodby, p evážn za ú elem usnadn ní vylezení kukly z prutu. Žír je v tomto období již krátký. Po dokon ení chodby až k výletovému otvoru, uzav enému tenkou vrstvou k ry, p ede housenka z hedvábí a pilinek pevný kokon a kuklí se. Kukla p ed líhnutím proráží kokon i blanité okénko a áste
vylézá ven z prutu.
Poté se líhne motýl (Lánský a kol. 2005). Let probíhá od kv tna do srpna s první výraznou letovou vlnou na p elomu kv tna a ervna. Dosp lé nesytky létají pouze ve dne, aktivita je úzce spojená s teplotou a obla ností. Za p íhodných klimatických podmínek lze nad výsadbami rybízu zaznamenat „rojení samc “ (Thomas 1998). K pá ení dochází 3-4 hodiny po vylíhnutí, sami ky kladou vají ka asi o 3 dny pozd ji. Vají ka nejsou nikdy vykladena na jednoleté d evo, tento šk dce up ednost uje dvou a víceleté výhony. Jedna sami ka vyklade 3-8 vají ek denn , celková sn ška iní 40-70 ks. Z vají ek se dle teplot, asi po 10 dnech, líhnou drobné housenky. P i 20°C trvá embryonální vývoj 8 dní. Larvy se brzy zavrtávají do pletiv v tví, kde probíhá žír a další vývoj. Životní cyklus se uzavírá ezimováním housenek uvnit napadených v tví (Fraval et al. 1998).
Hostitelské rostliny Hlavními hostiteli jsou zástupci rodu Ribes, p edevším erný, ervený a bílý rybíz, meruzalka a r zné kultivary angreštu (Thomas 1998).
Obr.7: plantáž erného rybízu „Ben Hop“ (Ou ední ková 2008).
Ochrana Monitorování se provádí zimní kontrolou dvou- a víceletých v tví, které se odst ihují u zem . tev se postupn st íhá po 5 cm segmentech až do poloviny. Pokud se narazí na chodbu, rozštípne se prut a hledá se živá housenka. Zaznamenává se procento napadených prut s housenkou. Letovou aktivitu lze spolehliv monitorovat feromonovými lapáky. Nep ímá ochrana je založená na podpo e p irozených nep átel. Housenky napadá kuklice Pelatachina tibialis. Hluchý a kol. (1997) uvádí, že je pokusn
též ov ována ú innost
entomopatogenních hlístic rodu Steinernema. Do p ímých metod lze za adit odstra ování vadnoucích v tví až k jejich bázím (Hluchý a kol. 1997). Likvidace takovýchto prut
v kv tnu
a provád ní pravidelného hlubokého ezu kultury s odstra ováním starých a napadených v tví je doposud nejú inn jší ochranou (Lánský a kol. 2005). Cílenou chemickou ochranu není možno provád t, nebo
nejsou k dispozici p ípravky
s odpovídající ochrannou lh tou (Lánský a kol. 2005). V zahrani í je proti nesytce rybízové ke komer ním ú el m úsp šn
používána metoda
dezorientace, která však v R není doposud registrována (Lánský a kol. 2005).
Metoda dezorientace (Mating disruption – matení samc ) Princip metody spo ívá v pokrytí celé plochy clonou sami ího feromonu jež zabra uje pá ení (odtud anglický název „mating disruption“). Vlivem nadbytku feromonu ve vzduchu dochází k dezorientaci same
p i vyhledávání samic. Odparníky naplní sad „v ní“ feromonu sami ek
lákajících samce. Tím je ztížena schopnost samc nalézt sami ku, je omezena kopulace a následné kladení vají ek. Feromony se odpa ují z odparník postupn v malých dávkách po dlouhou dobu (v závislosti na teplot a v tru asi 5 m síc ). Metoda je vhodná do systému integrované ochrany ovoce a pro antirezistentní strategii. Její používání by m lo p isp t ke snížení spot eby syntetických insekticid a minimalizovat rezidua pesticid v produktech. Feromon je druhov specifický, takže nemá vliv na jiné organismy (Hluchý 2007).
Obr.8: feromonový odparník Isonet Z.
innou látkou je syntetický sexuální feromon (E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát (68 mg) a (E,Z)3,13-octadecadienyl acetát (2 mg). Aplikace odparník
je provád na p ed výletem dosp lc
(duben/kv ten) v dávce 300 ks/ha. Feromonové odparníky se umís ují do stínu, do horní t etiny ke e lehkým obto ením okolo v tvi ky. innost metody se hodnotí v zimních m sících na základ
po tu poškozených výhon
housenkou nesytky rybízové. Monitoring výskytu nesytky rybízové v prost edí dezorientace šk dce feromonem je kontrolován jednak pomocí lapák
s potravním atraktantem, kam se chytají ob
pohlaví, ur uje je jejich pom r a stanovuje se p ítomnost spermatéky u samic a jednak pomocí feromonových lapák
UNITRAP N – funnel s feromonovým odparníkem SUPERLURE-ST/w
s ú innou látkou (E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát a (Z)-13-octadecenyl acetát, 10 mg/odparník – desetinásobná dávka. Nosi em je pryž na bázi p írodního kau uku. Ú innost po vyjmutí z obalu a expozici lapáku je 8-10 týdn . Lapáky se vyv sí sou asn s odparníky na dezorientaci na místa, na kterých je vysoká pravd podobnost snížení ú innosti metody dezorientace. Takovými místy jsou edevším vyvýšeniny, sousedství starých rybízových porost
(extenzivní sady, zahrady, aleje),
ohniska silného napadení (charakteristická odumíráním strom ). V homogenním porostu bez edchozích p ípad se lapáky umís ují na náv trnou stranu sadu. V R p evažují severozápadní try, proto je vhodné je umístit na severozápadní, nebo západní okraj porostu (Pultar 2008).
i funk nosti metody dezorientace by nem ly být zaznamenány žádné úlovky nebo
maximáln
jednotliví
motýli
s dlouhými odlukami. Nálet v tšího po tu signalizuje
možnou
krátkodobou
disproporci (vrchol letové aktivity), která vyžaduje zvýšenou pozornost, ale nemusí znamenat neú innost metody dezorientace. Nálety
vytvá ející
souvislou
k ivku
s odlišným vrcholem jsou již varováním. Obr.9: úlovky v lapácích (Ou ední ková 2008). U nás však není registrována žádná další korektivní metoda k redukci nesytky p i selhání dezorientace. Odparník se vym uje na p elomu ervence a srpna. Feromonové odparníky pro nesytku rybízovou BIOLATRAP SUPER ST/w jsou druhov specifické, necílové druhy motýl se vyskytují v lapácích velmi málo a jsou snadno odlišitelné (Pultar 2008).
Metoda hromadného vychytávání Principem metody hromadného vychytávání samc (mass trapping) do feromonových lapák je snížení jejich popula ní hustoty. Vychytávání je provád no pomocí lapák
na bázi sexuálního
feromonu – typ delta (BIOLATRAP) nebo typ funnel (UNITRAP). Doporu ené množství je 6 ks na hektar. Ú innost feromonu ((E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát a (Z)-13-octadecenyl acetát) je po vyjmutí z obalu a expozici lapáku 8-10 týdn . Lapáky se instalují na p elomu kv tna/ ervna zav šením na d ev ný i železný kolík zatlu ený do p dy v ad mezi ke i tak, aby byl lapák umíst n ve výšce vrcholk ke . Rozmíst ní musí být rovnom rné. Odparník se nevym uje. P i použití lapáku typu delta se lepové vložky vym ují po odchycení 100 motýl . V p ípad použití lapáku typu funnel je možné na dno nalít kapalinu s insekticidem, aby došlo k okamžitému usmrcení chycených nesytek i dalšího hmyzu (Pultar 2007).
Obr.10: feromonový lapák - typ delta (Ou ední ková 2008).
Obr.11: feromonový lapák - typ funnel (Ou ední ková 2008).
Hál ivec rybízový (Cecidophyopsis ribis Westwood, 1869) Tento významný šk dce rybízu se rozši uje p evážn pomocí opylova , v trem, sadbou. Jeho nebezpe nost a škodlivost spo ívá v p enosu virového zvratu erného rybízu (Blackcurrant reversion associated virus – BCRV), p i kterém dochází k morfologickým zm nám a k degenerativním zm nám kv tních orgán
a díky tomu neplodí ani pupeny, které nejsou p ímo poškozeny
vlnovníkem. Velmi asto je p
inou likvidace i velkých plantáží p edevším erného rybízu (Kazda
a kol. 2003). U erného i erveného rybízu se vyskytuje výrazná odr dová preference. Nov byly vyšlecht ny rezistentní odr dy, které rozto nenapadá nebo neohrožuje jejich plodnost (Lánský a kol. 2005).
Synonyma Vlnovník rybízový, blackcurrant bud mite, blackcurrant gall mite, big bud mite, currant bud mite (K dela a Kocourek 2002), Cecidophyes ribis, Eriophyes ribis, Phytoptus ribis (Fraval et al. 1998).
Za azení do systému Tento fytofágní šk dce pat í do t ídy pavoukovc (Arachnida), ád rozto
(Acarina), eledi vlnovníkovití (Eriophyidae) (K dela
a Kocourek 2002).
Popis lo vlnovník
je b lavé, protáhlé, se dv ma páry nohou na
hlavohrudi. Sami ky jsou dlouhé 0,2 mm, same ci kratší (Atlas šk dc 2008).
íznaky poškození Tento mikroskopický rozto
napadá p edevším
erný rybíz. Proniká do listových pupen
a zp sobuje vznik zdu elých kulovitých hálek (až 1,5 cm). Hálky na ja e neraší, zasychají a hn dnou. Zasychající pupeny rozto i opoušt jí, krátkou dobu se pohybují po listech, kde sají a posléze zalézají do nových pupen , kde pokra ují v sání a rozmnožují se. U napadených rostlin se postupn snižuje výnos vlivem redukce po tu zdravých pupen . P ezimují samice rozto
uvnit pupen . Má n kolik
generací v roce v závislosti na klimatických podmínkách (Kazda a kol. 2003).
Obr.12: p íznaky poškození (Ou ední ková 2008).
Životní cyklus ezimují dosp lci i nymfy. Na ja e p i teplotách >5°C kladou sami ky 60-100 vají ek uvnit pupen , na st ny zkade ených základ list . Za 3-4 dny (p i nízkých teplotách za 21-28 dn ) se z vají ek líhnou nymfy, které sají listová pletiva a po dosp ní se op t rozmnožují. Množení v lo ských pupenech probíhá ve 2-3 generacích. V tšina rozto
však napadené pupeny p i rašení
opouští a p esídluje na nové. Maximum opoušt ní pupen za íná v dob otev ení prvních dvou kv na hroznu a probíhá po celou dobu kvetení. ást populace napadá nové pupeny po pá ení na listech a kv tech, ást klade vají ka na povrch list , výhon a kv kv tna a pokra uje až do ervence, výjime
. Invaze do pupen za íná koncem
i do srpna. Nové pupeny sice napadá jen 1% populace,
avšak i toto množství sta í k závažnému výskytu šk dce (Lánský a kol. 2005).
Hostitelské rostliny Hál ivec napadá p edevším rybíz erný, ale i ostatní druhy rodu Ribes (Hluchý a kol. 1997).
Ochrana Základem nep ímé ochrany je výsadba zdravé, rozto i nenapadené sadby. Školky a nové výsadby by se m ly zakládat ve vzdálenosti nejmén 500 m od napadených ke . Ke e je nutné pravideln kontrolovat. U napadených rostlin se každým rokem o ezávají výhonky s hálkami (Atlas šk dc 2008).
Monitoring výskytu rozto
je provád n vizuální zimní kontrolou. Odebírá se 60 celých v tví
a zjiš uje se p ítomnost i nep ítomnost napadení i podle jediného napadeného pupenu, nebo se kontrolují letorosty – podíl napadených pupen .
Chemická ochrana ímá ochrana je založená na aplikaci akaricid . První ošet ení se provádí v prvních jarních dnech, kdy teplota dosáhne alespo 13°C, druhé t sn p ed rozkv tem rybízu a t etí asi po 10 – 14 dnech na konci kvetení. P i prvních výskytech v rozsáhlejších rybízovnách je ú elné zvážit likvidaci a spálení napadených ke
(Hluchý a kol. 1997). Lánský a kol. (2005) uvádí jako vhodný termín
ochrany období p ed kv tem a po sklizni. 1.ošet ení je t eba asovat co nejblíže dob kv tu a s ohledem na ochranu v el aplikovat ve er. D ležité je p idání smá edla a vyšší objem post iku (1000 l/ha). Druhé ošet ení se doporu uje provád t ihned po sklizni (Lánský a kol. 2005). Ošet ení se provádí p i napadení v tším než 5%. P ípravky registrované v rámci integrované ochrany rybízu jsou pouze Omite 570 EW a Omite 30 W.
Biologická ochrana Další možností ochrany je vysazení dravého rozto e Typhlodromus pyri, který snižuje množství škodlivých rozto , požírá je uvnit pupen i na listech. Aplikace se provádí na ja e. Doporu ená dávka je 3000 ks/ha. V pokusech je testována ú innost dravého rozto e Amblyseius cucumeris.
Obr.13: plst ný pásek s dravými rozto i T. pyri (Ou ední ková 2008).
Mechanická ochrana Z mechanických metod ochrany je praktikováno vylamovaní napadených hálek a ez poškozených výhon . Dále je vhodné sadbu a ízky rybízu pono it na 30 min do vody 50°C teplé, tím dochází k usmrcení rozto
v p ípadn napadených pupenech. Perspektivní je p stování rezistentních odr d
(Lánský a kol. 2005).
Tato práce byla vytvo ena za p isp ní Ministerstva zem
lství R (projekt . QH71164).
Použitá literatura: Atlas šk dc : Vlnovník rybízový. Agromanual [online]. c2008. [cit. 13.11.2008]. ISBN 1801-4895. Dostupný z WWW:
.
CARLEN, C. et al. Success with mating disruption to control the currant clearwing month. Revue suisse Vitic. Arboric. Hortic. 2006, Vol. 38, p.183-187.
CROSS, J. V. Further investigation of IPM methods for blackcurrant gall mite and leaf midge. IOBC/WPRS Bulletin. Integrated Plant Protection in Fruit Crops. 2006. Vol. 29 (9), p. 131-138.
CROSS, J. V.; EASTERBROOK, M. A. Prospects for integrated management of blackcurrant pests. IOBC/WPRS Bulletin. Integrated Plant Protection in Orchards “Soft Fruits”. 1998, Vol. 21 (10), p. 55-61.
FRAVAL, A. et al. Synanthedon tipuliformis (Clerck). [online]. Paris: INRA, c1998. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW: .
GORDON, S., C. Raspberry and Currant Entomology – The Drivers for Change in Europe. In BAÑADOS, P., DALE, A. (Eds.). Acta Horticulture. Proceedings of the Ninth International Rubus and Ribes Symposium, Vol. 777. ISHS 2008, p. 301-309.
HLUCHÝ, M. Feromony v ochran ovocných sad – od monitoringu k p ímé ochran [online]. Brno: Biocont Laboratory spol s r.o.leden 2007. c2008. [cit. 17.11.2008]. Dostupný z WWW: .
HLUCHÝ, M. a kol. Obrazový atlas chorob a šk dc ovocných d evin a vinné révy. Brno: Biocont Laboratory s.r.o., 1997. 428 s. ISBN 80-901874-2-1.
KAZDA, J. a kol. Choroby a šk dci polních plodin ovoce a zeleniny. 3. vydání. Praha: Nakladatelství odborných asopis , 2003. ISBN 80-86726-03-7.
DELA, V.; KOCOUREK F. a kol. Seznam škodlivých organism rostlin. Praha: Agrospoj, 2002. 342 s. ISBN 80-7084-232-6.
LÁNSKÝ, M. a kol. Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce: Metodika. Holovousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocná ský Holovousy s.r.o., 2005. 159 s. ISBN 80902636-7-4.
Vým ry sad 2008. Vým ry výsadeb len SISPO [online]. c2008. [cit. 17.11.2008]. Dostupný z WWW: .
POKORNÝ, V.; JISKRA, K. Hmyzí šk dci zahradních rostlin, predáto i a paraziti. 1. vydání. Praha: eský zahrádká ský svaz, nakladatelství Kv t, 1996. 91 s. ISBN 80-85362-20-1.
PULTAR, O. Biolatrap SUPER ST: Etiketa a stru ný návod. Chel ice: Biola, 2007.
PULTAR, O. Biolatrap SUPER ST/w: Etiketa a stru ný návod. Chel ice: Biola, 2008.
SCOTT, R.; HARRISON, R., A. The biology and life history of currant clearwing Synanthedon tipuliformis (Lepidoptera: Sesiidae) in Canterbury. New Zealand Journal of Zoology. 1979. 6 (1). p.145-163.
THOMAS, W., P. Currant Clearwing Life Cycle. [online]. Auckland: The Horticulture and Food Research Institute of New Zealand Ltd., c1998. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW: .
Auto i fotografií: CSOKA, G. Synanthedon tipuliformis – pupa. [online]. The University of Georgia: Warnell School of Forestry and Natural Resources and College of Agricultural and Environmental Sciences - Dept. of Entomology, c1998. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW: .
FALTA, V. Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce: Metodika. Holovousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocná ský Holovousy s.r.o., 2005. 159 s. ISBN 80-902636-7-4.
FARRELL, S. Currant clearwing Synanthedon tipuliformis (Lineaus, 1758) [online].UKmonths: Your guide to the month of Great Britain and Ireland, c 2008. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW: .
THOMAS, W., P. Currant Clearwing Life Cycle. [online]. Auckland: The Horticulture and Food Research Institute of New Zealand Ltd., c1998. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW: .
