INTEGRACE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ DO MŠ

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

INTEGRACE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ DO MŠ Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová

Hana Součková

Jihlava 2009

ANOTACE Cílem bakalářské práce je provést analýzu celkové integrace zdravotně postižených dětí do kolektivu mateřských škol. Hlavní cíle jsou zaměřeny především na otázku financování asistenta pedagoga, financování zdravotně postiženého dítěte a pedagoga a na celkové financování pomůcek. První část pojednává o problematice zdravotních postižení a objasňuje pojmy vycházející ze speciálního školství. Dále seznamuje se systémem vícezdrojového financování nákladů školství a definuje základní pojmy z oblasti odměňování a rozpočtu mzdových prostředků. Druhá část seznamuje s postupy při rozepisování rozpočtů pro MŠ a uvádí porovnání integrace zdravotně postižených dětí u vybraných zemí EU.

ANNOTATION The aim of this bachelor thesis is to analyze funding for integration of physically disabled children to kindergartens. It focuses on funding for teachers, aids and the overall funding for a disabled child. The first part deals with the problems of physical impairment and explains terms used in special schooling. It also describes the system of multi-source funding of schooling costs and defines the basic terms used in the area of remuneration and payroll budget. The second part shows the procedures of distributing budget for kindergartens and makes a comparison with integration of physically disabled children in the selected countries of the European Union.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také PhDr. Ljubici Váchové Novákové za zapůjčení literatury a dalších materiálů k tomuto tématu se vztahujících.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Jihlavě dne ............................

.................................................... Podpis

OBSAH ANOTACE ........................................................................................................................................................... 3 ANNOTATION ................................................................................................................................................... 3 OBSAH ................................................................................................................................................................. 6 1. ÚVOD ............................................................................................................................................................... 8 2. ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ .......................................................................................................................... 10 2.1 MOŽNÉ ROZDĚLENÍ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ ........................................................................................... 10 3. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY .......................................................... 13 3.1 MŠMT (ÚSEK SPECIÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ A INSTITUCIONÁLNÍ VÝCHOVY) ..................................................... 13 3.2 SPECIÁLNÍ ŠKOLSTVÍ ................................................................................................................................. 13 4. FINANCOVÁNÍ NÁKLADŮ ŠKOL ........................................................................................................... 16 4.1 NÁKLADY ŠKOLY....................................................................................................................................... 16 4.2 ZDROJE FINANCOVÁNÍ ............................................................................................................................... 17 5. ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGŮ .................................................................................................................... 21 5.1 ZÁKLADNÍ POJMY ...................................................................................................................................... 21 5.2 ODVODY SOUVISEJÍCÍ S PLATEM (MZDOU) ................................................................................................. 22 5.3 SLOŽKY PLATU PEDAGOGA ........................................................................................................................ 22 6. ASISTENT PEDAGOGA ............................................................................................................................. 24 6.1 EKONOMICKÉ ZABEZPEČENÍ FUNKCE ASISTENTA PEDAGOGA .................................................................... 24 6.2 PRACOVNĚ PRÁVNÍ ZABEZPEČENÍ FUNKCE ASISTENTA PEDAGOGA ............................................................ 25 6.3 HLAVNÍ ČINNOSTI ASISTENTA PEDAGOGA.................................................................................................. 26 6.4 ŠKOLSKÁ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ A JEJICH VLIV NA VZNIK FUNKCE ASISTENTA PEDAGOGA ............................ 27 6.5 ZAJIŠŤOVÁNÍ ASISTENTA PEDAGOGA ......................................................................................................... 28 7. ROZPIS MEZD PRO MŠ ............................................................................................................................. 29 7.1 ROZPIS MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ .............................................................................................................. 29 7.2 NORMATIVNÍ ROZPIS ................................................................................................................................. 29 8. VÝPOČET KRAJSKÝCH NORMATIVŮ ................................................................................................. 32 8.1 BĚŽNÁ TŘÍDA............................................................................................................................................. 35 8.2 TŘÍDA ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ ..................................................................................................... 37 8.3 TŘÍDA TĚŽCE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ ........................................................................................... 40 9. TRENDY U VYBRANÝCH ZEMÍ EU ....................................................................................................... 46

10. ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 51 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................................................... 53 SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................. 55 PŘÍLOHA Č. 1 ŽÁDOST O POŘÍZENÍ POMŮCKY .................................................................................. 58 PŘÍLOHA Č. 2 DOPORUČENÍ K INTEGRACI .......................................................................................... 59 PŘÍLOHA Č. 3 VÝŠE PŘÍPLATKŮ DLE DRUHU POSTIŽENÍ ............................................................... 60

1. ÚVOD Cílem této bakalářské práce je provést analýzu celkové integrace zdravotně postižených dětí do kolektivu mateřských škol. Hlavní cíle jsou zaměřeny především na otázku financování asistenta pedagoga, financování zdravotně postiženého dítěte a pedagoga a na celkové financování pomůcek. Důvodem pro vznik této bakalářské práce byla potřeba provedení analýzy financování mateřských škol, neboť tyto školy dlouhodobě pociťují nedostatek finančních prostředků, plynoucích z normativních zdrojů, určených na pokrytí mzdových a jiných nákladů bezprostředně spojených se vzděláváním dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Integrace, resp. plné včlenění zdravotně postižených dětí do kolektivu mateřských škol, je důležitou součástí pro snadnější vstup postiženého dítěte do běžného života. Školský zákon upřednostňuje integrované vzdělávání dětí, pokud jsou schopny vzdělávat se s ostatními. U dětí, kterým zdravotní postižení nedovolí navštěvovat běžné školy, existují školy speciální. Vzhledem k tomu, že zdravotně postiženým dětem je umožněn přístup do běžných mateřských škol, bylo zapotřebí vytvořit i systém financování, který by zajistil přísun financí určených výhradně pro potřeby postiženého dítěte na školu, kterou navštěvuje. Vznikl tzv. příplatek za zdravotní postižení, který je různý dle druhu a stupně postižení dítěte. Tato bakalářská práce se snaží zmapovat funkčnost mateřských škol integrujících zdravotně postižené děti, jejich financování a zajištění pedagogických pracovníků. Seznamuje s postupy při rozepisování rozpočtů pro MŠ a uvádí porovnání integrace zdravotně postižených dětí u vybraných zemí EU. První část práce seznamuje s druhy zdravotních postižení, vysvětluje pojmy týkající se Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy především v oblasti speciálního školství a definuje základní pojmy z oblasti financování nákladů mateřských škol a odměňování pedagogických pracovníků. Druhá část charakterizuje pravidla pro rozpis mzdových prostředků MŠ. Jejím cílem je seznámit s normativním financováním vzdělávacích potřeb žáků se zdravotním postižením pomocí krajských normativů. Jako názorná ukázka je zde vypočteno několik příkladů, znázorňujících práci s těmito normativy a jejich vliv na výši rozpočtu mateřských škol.

8

Na konci práce jsou popsány trendy v integraci zdravotně postižených dětí u tří vybraných zemí EU a jejich srovnání. Tato část by měla přispět k ucelenějšímu pohledu na problematiku integrace u nás a v jiných státech EU. Tato práce by celkově měla zhodnotit financování mateřských škol specializujících se na integraci zdravotně postižených dětí, poukázat na problémy mezi právními předpisy vymezující tuto problematiku a jejím průběhem v praxi.

9

2. ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Děti starší tří let postupně docházejí do období, kdy začnou toužit po hrách a kontaktech se svými vrstevníky. Je do období vhodné pro umístění dítěte do mateřské školy. Nezáleží na tom, zda jde o zdravé děti, či o děti se zdravotním postižením. Každé dítě v mateřské škole získává nové životní zkušenosti, které mu nemůže poskytnout ani sebelepší péče v okruhu dospělých osob. Je tedy třeba poskytnout i těmto dětem se speciálními potřebami možnost navštěvovat mateřské školy a zapojovat se do kolektivu jiných dětí. Pojem zdravotní postižení je velice rozsáhlý. Můžeme najít celou řadu zdravotních postižení. Tato postižení pak můžeme dělit dál a dál. Dostaneme se nakonec ke konkrétní osobě a tomu, jak se jeho zdravotní postižení projevuje. Proto rozdělení zdravotních postižení se může v určitých případech různit. Využijeme tudíž jedno z možných rozdělení zdravotních postižení.

2.1 Možné rozdělení zdravotního postižení 2.1.1 Tělesné postižení (vrozené x získané) Charakterizovat skupinu tělesně postižených je velmi složité pro její velkou různorodost. Tělesně postižený je člověk, který je omezen v pohybových schopnostech v důsledku poškození podpůrného nebo pohybového aparátu nebo jiného organického postižení. OMEZENÍ HYBNOSTI MŮŽE BÝT primární - přímé postižení vlastního hybného ústrojí nebo postižení centrální nebo periferní nervové soustavy, kdy v periferní části je postiženo vlastní hybné ústrojí např. amputací, deformacemi, vývojovými vadami sekundární - centrální i periferní nervová soustava a vlastní hybné ústrojí je bez patologických změn, hybnost je omezena z jiných příčin (např. důsledkem srdečních, revmatických, kostních chorob)

10

2.1.2 Mentální postižení Za mentálně postižené jsou považovány osoby, u kterých zaostává vývoj rozumových schopností, u kterých dochází k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám při adaptaci k okolí. Příčinou mentální retardace je organické poškození mozku. Lidé s mentálním postižením mohou mít nižší schopnost abstrakce, chudší slovní zásobu, nesprávnou výslovnost, neobratnost v artikulaci, apod. Předškolní období se u zdravých dětí pohybuje v rozmezí 3 až 6 let. U dětí s mentálním postižením se toto období může prodloužit až o pět let.

2.1.3 Smyslové (zrakové x sluchové) postižení 2.1.3.1 Zrakové postižení Zrakově postižení jsou lidé, u nichž je činnost v běžném životě ovlivněna poškozením zraku, kde nepostačuje pouhá optická korekce. U zrakově postižených nebo-li u osob se zrakovým postižením se objevují různé druhy i stupně snížených zrakových schopností. Pro lepší rozlišování osob, kterým stačí pro zvládání každodenní činnosti dioptrické brýle, a kterým nepostačuje, se pro tuto druhou skupinu užívá výrazu těžce zrakově postižení. Existuje několik klasifikací zrakového postižení - podle stupně - slabozrakost, zbytky zraku, nevidomost - podle doby vzniku – vrozené, získané, senilní, apod.

2.1.3.2 Sluchové postižení Nedoslýchavost – je to porucha sluchu u níž se rozlišují úrovně (lehká, středně těžká, těžká, hluchota). Tato porucha ztěžuje až znemožňuje příjem zvukových informací. Rozeznává se : -

převodní porucha sluchu, při níž je porušen převod zvuku ze zevního zvukovodu do vnitřního ucha

-

percepční porucha sluchu, při níž je porušeno vlastní vnímání zvuku ve vnitřním uchu

-

vedení vzruchu sluchovým nervem nebo jeho zpracování v mozkovém centru

Ušní šelest (Tinnitus) –

Pod označením tinnitus se skrývá široká škála subjektivně

vnímaných hučivých, pískavých a šumivých aj. zvuků, které nejsou bezprostředně způsobeny vnějšími příčinami. Zatímco na postiženého často působí celý den, neumožňují mu soustředit se na práci a studium, usnout, relaxovat apod. - pro jeho okolí jsou neslyšné. Pacienti s ušním šelestem strádají psychicky a v důsledku absence spánku a odpočinku i fyzicky. 11

Hluchota – U osoby postižené hluchotou naprosto chybí schopnost vnímat zvukové informace. Existují případy ztráty sluchu, které se dají odstranit lékařskou léčbou, přesto většina případů u těchto postižení je trvalá.

2.1.3.3 Hluchoslepota Je to druh postižení, při kterém daná osoba trpí souběžně různým stupněm poškození zraku a sluchu. Hluchoslepota má za následek především potíže při komunikaci, prostorové orientaci a samostatném pohybu. Velké problémy jsou patrné i při sebeobsluze a přístupu k informacím. Zabraňuje tak hluchoslepému člověku plnohodnotně se zapojit do společnosti a vyžaduje zajištění odborných služeb, kompenzačních pomůcek a úpravy prostředí.

2.1.4 Psychické postižení Psychická porucha (nebo také duševní porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti. Mezi duševní poruchy se řadí například autismus, který se obvykle poprvé diagnostikuje již u batolete, v dětství nebo adolescenci.

2.1.4.1 Autismus Je to porucha ověřování reality. Myšlení tohoto člověka je orientované a ovládané výhradně osobními přáními a potřebami bez konfrontace s realitou. Patologický autismus je neovladatelný a zcela neadaptivní. Dochází při něm k uzavření se v sobě a k odtržení od světa a společnosti. Příčina autismu zatím není přesně známá. Domněnkou je, že určitou roli při vzniku autismu sehrávají genetické faktory, infekční onemocnění, chemické mozkové procesy a jejich kombinace. Autismus je v podstatě syndrom, který se diagnostikuje na základě projevů chování.

2.1.5 Kombinované postižení Postižení, při kterém se u konkrétní osoby vyskytne více druhů postižení současně. Pro potřeby resortu školství se uvádějí tři skupiny žáků s více vadami: -

skupina, v níž je společným znakem mentální retardace

-

skupina tvořená kombinací vad tělesných, smyslových a vad řeči

-

autistické děti a děti s autistickými rysy, u nichž jsou diagnostikovány další vady 12

3. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY (dále jen MŠMT) je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce. MŠMT rozepisuje a přiděluje v celém rozsahu finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným ministerstvem. Stejně postupuje u škol, předškolních a školských zařízení, zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, a zařazených do sítě škol a školských zařízení. MŠMT přiděluje krajům finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení jiných zřizovatelů s výjimkou těch, které jsou hrazeny z jiných zdrojů a kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků.

3.1 MŠMT (úsek speciálního školství a institucionální výchovy) Zajišťuje podmínky výchovy, vzdělávání a přípravy na vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením. Vzdělávání těchto jedinců je chápáno jako vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na vytváření podmínek k zajištění komplexních služeb pro cílové skupiny dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

3.2 Speciální školství Speciální školy poskytují pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních. Tyto školy připravující zmíněné žáky k začlenění do pracovního procesu a do života ve společnosti. Výuku na speciálních školách zabezpečují pedagogové se speciálně pedagogickým zaměřením. Působí zde i zdravotní, sociální a psychologičtí pracovníci. V současné době mohou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami 13

-

navštěvovat speciální školy

-

být zařazeni do speciálních a specializovaných tříd běžných škol

-

popřípadě mohou být integrováni do běžných tříd mezi děti zdravé

3.2.1 Speciální pedagogika Speciální pedagogika je významnou pedagogickou disciplínou, která je orientována na výchovu a vzdělávání zdravotně a sociálně znevýhodněných osob. Zaměřuje se také na pracovní a společenské možnosti a uplatnění takto znevýhodněných osob. Její snahou je co možná největší integrace těchto lidí do společnosti.

3.2.2 MŠMT v oblasti speciálního školství Zajišťuje odpovídající kvalitu výchovy, vzdělávání a přípravy na vzdělávání dětí a žáků se speciálními potřebami a podporuje jejich úspěšnost po stránce:

-

materiálně technického zajištění podmínek (kompenzační pomůcky, speciální učebnice, učební plány, učební osnovy, informační toky, apod.)

-

personálního zajištění podmínek pro výchovu, vzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí a žáků se speciálními potřebami a jejich integraci

-

zajišťuje efektivitu vynaložených prostředků na výchovu, vzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí a žáků se speciálními potřebami

Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je třeba maximálně vyhovět dětem, jejich potřebám i možnostem. Snahou pedagogů je vytvořit každému dítěti optimální podmínky k rozvoji jeho osobnosti, k učení i ke komunikaci s ostatními a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami však obvykle vyžaduje oproti vzdělávání běžné populace dětí některé jiné, popř. některé další podmínky, např. v oblasti věcného prostředí, životosprávy dětí, psychosociálního klimatu, organizace vzdělávání, personálního a pedagogického zajištění atd.

14

Ve vztahu k druhu a stupni postižení dítěte je třeba splnit při jejich vzdělávání i určité materiální podmínky. Tab. 1 Speciální potřeby zdravotně postižených

DRUH POSTIŽENÍ Tělesné postižení

PODMÍNKY Zabezpečit možnost pohybu dítěte v prostorách školy pomocí dostupných technických prostředků nebo lidských zdrojů Využívat kompenzační (technické a didaktické) pomůcky

Zrakové postižení

Zajistit a využívat vhodné kompenzační pomůcky a hračky

Sluchové postižení

Zajistit a využívat vhodné kompenzační pomůcky

Mentální retardace

Zajistit a využívat vhodné kompenzační pomůcky

Poruchy pozornosti a vnímání

Zajistit zklidňující klima prostředí Zajistit zvýšený bezpečnostní dohled

Poruchy řeči

Zajistit využívání speciálních didaktických pomůcek

Kombinované

Zajistit a využívat vhodné kompenzační pomůcky Zajisti další podmínky podle druhu postižení

Každé postižení má své specifické potřeby. Stejné typy postižení se mohou projevovat různě, proto mohou vyžadovat i různé druhy speciálních či kompenzačních pomůcek.

15

4. FINANCOVÁNÍ NÁKLADŮ ŠKOL Základní právní normou upravující financování nákladů škol všech zřizovatelů je zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

4.1 Náklady školy Abychom porozuměli financování nákladů škol, je třeba se nejdříve seznámit s různými druhy nákladů, se kterými se škola během své činnosti setkává. Nákladů je celá řada, proto si je rozdělíme do určitých skupin. Rozhodným ukazatelem pro rozdělení budou zdroje, ze kterých jsou čerpány finance na pokrytí daných nákladů. Financování škol je vícezdrojové. Pro naše potřeby tedy pojmenujeme a rozdělíme jednotlivé náklady školy podle zdrojů, ze kterých jsou hrazeny.

4.1.1 Neinvestiční náklady Jsou to veškeré náklady, které jsou spojené s financováním nákladů školy vyjma nákladů na investice. Tyto náklady dělíme na přímé vzdělávací a ostatní provozní náklady.

Přímé náklady Přímé vzdělávací náklady můžeme rozdělit na: -

mzdové prostředky – prostředky určené na platy a ostatní osobní náklady

-

odvody – část neinvestičních nákladů, z kterých se hradí pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

-

ostatní neinvestiční náklady – část přímých nákladů, od kterých jsou odečteny náklady na mzdy a odvody. Do ONN patří především náklady na učebnice a učební pomůcky, na školní potřeby, které jsou poskytovány škole ze SR, dále náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na cestovné a osobní ochranné pracovní pomůcky.

Ostatní provozní náklady Jsou to zbývající neinvestiční náklady mající souvislost se zajištěním provozu školy. Především náklady na energii, vodu, opravy, materiál apod.

16

4.1.2 Investiční náklady Investicí rozumíme náklad určený na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 000Kč, popřípadě náklad na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku v pořizovací ceně nad 60 000Kč.

4.2 Zdroje financování Základním zdrojem financování škol v ČR jsou neinvestiční dotace ze státního rozpočtu, pokud tak stanoví právní předpis. K dalším zdrojům patří především prostředky čerpané z různých programů, které jsou vyhlašovány orgány státní správy a Evropskou unií. Dále také dary a prostředky, které si škola zajistí doplňkovou činností případně jinou činností.

4.2.1 Neinvestiční dotace MŠMT Základní finanční zdroj školy v ČR představuje dotace ze státního rozpočtu (SR), která je určena na přímé náklady bez rozdílu zřizovatele. Na tuto dotaci má nárok škola zařazená ve školském rejstříku. Školský rejstřík ve smyslu ustanovení § 141 nového školského zákona je veřejný seznam, který obsahuje rejstřík škol a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob. Způsob financování pro školy zřizované obcemi, svazky obcí nebo kraji je upraven téměř shodně. Škola obdrží prostřednictvím krajského úřadu dotaci ze SR, kterou škola využije na úhradu přímých nákladů. Část dotace, kterou škola během kalendářního roku nevyčerpala, se vrací zpět krajskému úřadu. Pro soukromé školy stanovuje MŠMT každoročně tzv. normativy (celkové neinvestiční náklady na 1 žáka), podle kterých se určí výše dotace. Poskytování dotace ze SR pro soukromé školy je upraveno zákonem č. 306/1999 Sb. Splní-li soukromá škola podmínky stanovené v tomto zákoně, má nárok na poskytnutí zvýšené dotace. Přesné vymezení procentních sazeb zvýšené dotace je upraveno v § 5. Zvýšená dotace může činit 80 – 100% normativu. Dotace pro školy zřizované MŠMT nebo církevní školy je poskytována na úhradu neinvestičních nákladů dle § 160 odst.1 písm. a) školského zákona.

4.2.2 Příspěvek na provoz Dalším základním finančním zdrojem školy je příspěvek na provoz. Soukromé školy jsou zakládány s cílem vytvářet zisk, proto se zde tento zdroj vyskytuje jen zřídka. 17

Školám zřízeným obcí, svazkem obcí nebo krajem jsou poskytovány příspěvky na provoz od zřizovatele. Obec, svazek obcí i kraj, mají možnost poskytnout škole také příspěvek na úhradu přímých vzdělávacích nákladů.

4.2.3 Výnosy z vlastní činnosti Další významný zdroj financování je tvořen výnosy z vlastní činnosti. Výše těchto výnosů odpovídá hlavnímu účelu a předmětu činnosti podle zřizovací listiny, a možnostem jednotlivých škol. Zdrojem vlastních výnosů mohou být prostředky získané produktivní prací žáků při praktickém vyučování (SOU, SOŠ). Dále prostředky za pronájem a prodej majetku ve vlastnictví školy, příjmy z reklam apod.

4.2.4 Školné Prostředky, které soukromé škole poskytuje žák nebo jeho zákonný zástupce dle uzavřené dohody o studiu žáka na dané škole.

4.2.5 Úplata za vzdělávání a školské služby Úplatu u škol zřizovaných obcemi, dobrovolnými svazky obcí, kraji nebo MŠMT, lze stanovit u vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání a u všech typů školských služeb. Prostředky úplaty je možné využít při úhradě neinvestičních nákladů.

4.2.6 Investiční dotace Jsou určeny k úhradě investičních nákladů školy. Úhradu těchto nákladů musí zajistit zřizovatel školy, popřípadě sama škola z vlastních zdrojů. Výjimečně lze získat i investiční dotaci v rámci programu financovaného prostřednictvím státního rozpočtu.

4.2.7 Doplňková činnost, jiná činnost Doplňkovou činnost může vykonávat škola zřízená obcí, dobrovolným svazkem, obcí nebo krajem a zisk lze využít pouze ve prospěch hlavní činnosti. Jinou činnost může vykonávat škola zřízená MŠMT. Zisk z jiné činnosti smí využít taktéž jen pro hlavní činnost.

18

Soukromá a církevní škola ve svých činnostech nemusí rozlišovat hlavní a doplňkovou (jinou) činnost.

4.2.8 Ostatní zdroje Další finanční zdroje jsou tvořeny různými programy, které jsou financované prostřednictvím státního rozpočtu. Programy MŠMT:

- prevence sociálně patologických jevů - organizace soutěží a přehlídek -

dotace v rámci Státní politiky ve vzdělávání (SIPVZ) - koncepce pro rozvoj informační a komunikační technologie v resortu školství

- apod. Programy Úřadů práce:

-

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) - její aktivity jsou určeny pro pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání a společensky účelná pracovní místa – vznik nového pracovního místa, příslušný úřad práce stanoví výši příspěvku, žádosti musí být podány na ÚP předem

Programy EU nebo spolu financované ze strukturálních fondů:

-

program PHARE - zahrnuje celkem 17 aktivit s desítkami projektů, např. podpora vzdělávání, veřejných institucí apod.

-

Sokrates - vzdělávací program Evropské unie, který klade důraz na posílení evropské dimenze ve vzdělávání formou projektové spolupráce škol a dalších vzdělávacích institucí, mobility studentů a učitelů, zkvalitňováním jazykového vzdělávání na všech typech škol a ve všech formách vzdělávání, prosazováním inovací ve vzdělávání včetně zavádění informačních a komunikačních technologií do výuky

-

Mládež pro Evropu - výchova mládeže ve volném čase formou mezinárodních výměn mládeže

- apod. 19

Užití fondů:

- fondy škol zřízených MŠMT (fond odměn, rezervní fond, fond reprodukce majetku) - fondy zřízené obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo krajem (fond odměn, rezervní fond, investiční fond) Dary škole, žákům

-

školy zřizované MŠMT - dary jsou zdrojem rezervního fondu, fondu reprodukce majetku nebo fondu kulturních a sociálních potřeb ( FKSP)

-

školy zřizované obcemi, svazkem obcí nebo kraji - dary jsou zdrojem rezervního fondu, investičního fondu nebo FKSP

- soukromé a církevní školy – nejsou upraveny zvláštní předpisy pro přijímání darů Plnění pojišťoven

- za škodní události

Zdroje, které školy užívají k úhradě nákladů jsou u jednotlivých zřizovatelů různé. Následující tabulka uvádí zdroje jednotlivých nákladu dle zřizovatele: Tab. 2 Zdroje nákladů dle zřizovatele

Zřizovatel

Přímé náklady

Provozní náklady

Investice

MŠMT

Dotace, vlastní zdroje

Dotace, vlastní zdroje

Dotace

Dotace, vlastní zdroje, příspěvek – přímé

Příspěvek obec, kraj, vlastní zdroje

Dotace MF, obec, kraj, vlastní zdroje

Dotace, vlastní zdroje, školné

Dotace,vlastní zdroje, školné

Vlastní zdroje, školné, zřizovatel, dotace MF

Dotace, vlastní zdroje, církev

Dotace, vlastní zdroje, zřizovatel

Vlastní zdroje, zřizovatel, dotace MF

Obec, kraj, svazek obcí Fyzická, právnická osoba Církev

Prostředky ze státního rozpočtu mohou být použity pouze v příslušném kalendářním roce a pouze k účelům, na které byly původně určeny. Prostředky ze státního rozpočtu, které nebyly vyčerpány, se vrací zpět. Tyto prostředky lze převést do dalšího kalendářního roku pouze v případě, že to výslovně stanoví zákon. Prostředky z rozpočtu obce nebo kraje lze užít pouze v souladu se stanovenými podmínkami ve schváleném rozpočtu obce nebo kraje na daný rok. Nevyčerpané prostředky jsou na konci kalendářního roku vráceny do rozpočtu obce či kraje. 20

5. ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGŮ Pedagogickým pracovníkem je osoba, která vykonává přímou vyučovací, výchovnou, speciálně pedagogickou nebo pedagogicko-psychologickou činnost. Pedagogický pracovník musí mít odbornou kvalifikaci pro práci, kterou vykonává. Speciální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným magisterským studiem v oblasti pedagogických věd zaměřených na speciální pedagogiku.

5.1 Základní pojmy Mzdové prostředky Část neinvestičních nákladů, jsou to prostředky na platy a ostatní osobní náklady. U některých příspěvkových organizací také prostředky na mzdy. Platy Platem se rozumí peněžité plnění, které poskytuje zaměstnavatel svému zaměstnanci. V tomto případě je zaměstnavatelem školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem je MŠMT, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí dle školského zákona. Neinvestiční prostředky vyplácené zaměstnancům, kteří jsou ke škole v pracovním poměru podle § 109 odst.3 zák. č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce. Mzdy Mzda je peněžité plnění, které zaměstnavatel poskytuje svému zaměstnanci za vykonávanou práci, není-li v zákoně stanoveno jinak. Neinvestiční prostředky vyplácené zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru ke škole, k organizaci zřízené fyzickou nebo právnickou osobou, církví a vysoké škole dle § 109 odst.2 zák. č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce. Ostatní osobní náklady Náklady vyplácené pracovníkům, s nimiž škola uzavřela dohodu o mimopracovním poměru. Druhy ostatních osobních nákladů: a) o provedení práce – max. 150 hod/rok

21

b) o pracovní činnosti – rozsah této činnosti nesmí převyšovat polovinu stanovené týdenní pracovní doby ve vyrovnávacím období Odvody Náklady týkající se odvodů do sociálních a zdravotních fondů, do FKSP, zákonné pojištění podle vyhlášky o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Platová třída Odráží charakter vykonávané práce a je hodnocena podle požadovaných nejnáročnějších prací.

5.2 Odvody související s platem (mzdou) -

odvody pojistného na sociální zabezpečení – 26% (důchodové pojištění 19,5%; nemocenské pojištění 3,3%; příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 3,2%)

-

odvody na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění – 9% z příslušného vyměřovacího základu

-

odvody do FKSP – 2% z vyplacených platů (mezd), platí pro školy zřizované MŠMT, obcí nebo krajem

-

zákonné pojištění – výše je stanovena dle vykonávaných činností a přílohy vyhlášky č.125/1993 Sb.

5.3 Složky platu pedagoga Nárokové složky -

platový tarif – skládá se z platové třídy a z platového stupně. Platová třída značí charakter práce, která je vykonávána, a platový stupeň značí délku dosažené praxe. V dnešní době existuje 16 platových tříd a 12 platových stupňů.

-

příplatek za vedení – určující je stupeň řízení a náročnost řídicí práce

-

příplatek za přímou pedagogickou práci – dvojnásobek průměrného hodinového výdělku (práce nad rozsah stanovený ředitelem školy)

-

příplatek za noční práci – 20% průměrného hodinového výdělku (22 – 6hod.)

-

příplatek za práci v sobotu a neděli – 25% průměrného hodinového výdělku

22

-

příplatek za přesčas - nejméně 25% průměrného výdělku a práci ve svátek 100% průměrného výdělku

-

zvláštní příplatek – práce ve ztížených podmínkách a podmínkách zdraví škodlivých

-

specializační příplatek – specializační příplatek se pohybuje ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně. Poskytuje se pedagogickému pracovníkovi, který vykonává specializované činnosti, vedle přímé pedagogické činnosti, a pro tuto specializovanou činnost jsou zapotřebí další kvalifikační předpoklady

Nenárokové složky - osobní příplatek - pokud zaměstnanec dlouhodobě dosahuje vynikajících pracovních výsledků nebo plní více pracovních úkolů, než jak to činí jiní zaměstnanci, může mu být zaměstnavatelem udělen osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, ve které je daný zaměstnanec zařazen - odměna - další možností finančního zvýhodnění je poskytnutí mimořádné odměny. Tu zaměstnanec může dostat za úspěšné splnění zvlášť významného pracovního úkolu.

23

6. ASISTENT PEDAGOGA V České republice bylo běžnou praxí, že na školách, kde byli vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, působil pouze jeden pedagog – učitel – na třídu. V roce 1997 vchází v platnost Vyhláška č.127/1997 Sb, která stanovuje možnost souběžného působení dvou pedagogů v jedné třídě. Tímto byla zajištěna nejen efektivnější speciálně pedagogická působnost na žáky, ale také jejich bezpečnost. V letech 2004 a 2005 je v České republice ustanovena možnost další personální podpory. Ve třídě, kde jsou vzděláváni žáci s těžkým zdravotním postižením, mohou souběžně působit tři pedagogičtí pracovníci, z nichž nejméně jeden je asistentem pedagoga. Asistent pedagoga se stává pedagogickým pracovníkem s prioritním posláním podpořit integrované vzdělávání žáků se zdravotními postižením v hlavním vzdělávacím proudu, tedy na běžných mateřských, základních a středních školách, a žáků s těžkým zdravotním postižením ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením ( speciální školy). Funkce asistenta pedagoga umožňuje kvalitnější vzdělávání mnohým žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich následné uplatnění na trhu práce.

6.1 Ekonomické zabezpečení funkce asistenta pedagoga 6.1.1 Typy asistenčních služeb Rozlišují se dva typy asistenčních služeb - osobní asistence, související s nezbytně nutnou kompenzací znevýhodnění postižených dětí v oblasti dopravy, sebeobsluhy, osobní hygieny a stravování. Uvedený typ služeb nelze zabezpečovat z prostředků poskytovaných kraji z MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání. Druhým typem je - pedagogická asistence, související s nezbytně nutnou kompenzací v oblasti výchovy a vzdělávání. Uvedený typ služeb lze zabezpečovat z přímých výdajů na vzdělávání, po projednání a získání souhlasu Odboru školství krajského úřadu. Krajský úřad nemá povinnost ji hradit ve všech případech.

24

6.1.2 Mzdy asistentů pedagoga Základním zdrojem financování péče o postižené žáky by měl být normativní příděl prostředků prostřednictvím příplatku na postižení. V nejzávažnějších, předem odsouhlasených případech OŠ KÚ zohlední skutečnou výši mezd, potřebných k úhradě sjednaného úvazku, pokud by pokrytí příplatkem nepostačovalo - tj. posílí normativní příplatek na odpovídající výši pro asistenta. Individuální posílení rozpisu rozpočtu nad rámec normativu pokrývá mzdy asistentů do konce školního roku. Stanovení výše základní částky i příplatku je plně v kompetenci krajských úřadů. Při jejím stanovení nejsou ničím omezeny ( kromě celkového objemu přidělených finančních prostředků ze SR), pokud se jedná o školy a školská zařízení zřizovaná krajským úřadem či obcí. Školy a školská zařízení zřizovaná obcemi a kraji se při podávání žádostí o zvýšení rozpočtu řídí pokyny a postupy příslušného krajského úřadu. To se týká i případů, kdy normativně stanovený rozpočet školy či školského zařízení nepostačuje na pokrytí zvýšených výdajů spojených se zřízením funkce asistenta pedagoga.

6.2 Pracovně právní zabezpečení funkce asistenta pedagoga Pracovně právní vztah mezi zaměstnavatelem a asistentem pedagoga se řídí příslušnými ustanoveními Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Platové zařazení asistenta pedagoga ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí a svazkem obcí se v souladu s ustanovením § 123 ods.2 Zákoníku práce uskutečňuje podle nejnáročnějších požadovaných činností. Platové zařazení je možné od 4. do 8. platové třídy. 4. platová třída -

pomocné práce při výchově se týkají pouze základních návyků a způsobů chování (pomocný vychovatel)

5. platová třída -

rutinní výchovné úkony zaměřené na společenské chování, pracovní, hygienické a jiné návyky pohybové aktivity

25

6. platová třída -

cílené výchovné působení na zkvalitnění základních návyků společenského chování

7. platová třída -

rutinní pedagogická činnost podle přesného usměrnění ( zaměřená na výklad a osvojení konkrétních úzkých znalostí a postupů, například specifické části učiva, určité dovednosti apod.)

8. platová třída -

asistent pedagoga podle přesného zadání a rámce stanoveného pedagogem provádí plnohodnotnou výchovnou a vzdělávací činnost.

Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem, proto má nárok na platový tarif. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoví asistentu pedagoga ředitel školy nebo školského zařízení podle přílohy Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné,

přímé

speciálně

pedagogické,

přímé

pedagogicko-psychologické

činnosti

pedagogických pracovníků v rozsahu 20 až 40 hodin týdně podle potřeby školy či školského zařízení.

6.3 Hlavní činnosti asistenta pedagoga Asistent pedagoga vždy pracuje pod metodickým vedením pedagoga, který zodpovídá za průběh i výsledky vzdělávání. Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou: -

individuální pomoc žákům při začleňování se a přizpůsobení se školnímu prostředí

-

individuální pomoc žákům při zprostředkování učební látky

-

pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti

-

pomoc při vzájemné komunikaci pedagogů se žáky a žáků mezi sebou

-

pomoc při spolupráci se zákonnými zástupci žáka

Konkrétní náplň práce – rozsah a rozpis jednotlivých činností pro asistenta pedagoga stanoví ředitel školy na základě podkladů a doporučení SPC, na základě skutečných potřeb žáka a na základě podmínek ve škole.

26

6.4 Školská účelová zařízení a jejich vliv na vznik funkce asistenta pedagoga Školská účelová zařízení – pedagogicko psychologické poradny, především však speciálně pedagogická centra (SPC) - mají zásadní význam při zajišťování podpůrných služeb asistenta pedagoga. Ten spočívá v doporučení služby asistenta pedagoga. Toto doporučení je zváženo vzhledem ke speciálním vzdělávacím potřebám dítěte, žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami. Bez vyjádření školského účelového zařízení nemůže ředitelství školy uplatňovat žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga. Školská účelová zařízení pomáhají předškolním zařízením, základním školám, speciálním školám, středním školám a školským výchovním zařízením plnit výchovně vzdělávací úkoly. Zabezpečují tak další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo hmotnou péči o žáky po dobu jejich pobytu ve škole.

6.4.1 PPP – pedagogicko psychologické poradny Pedagogicko psychologická poradna poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků. Pomáhá řešit výukové a výchovné problémy dětí předškolních zařízení. Poradna svou činnost provozuje ambulantně v místě pracoviště dané poradny a návštěvami svých zaměstnanců, kteří vykonávají poradenskou činnost přímo ve školách a školských zařízení.

6.4.2 SPC – speciálně pedagogická centra Speciálně pedagogické centrum je školské účelové zařízení, které poskytuje poradenské služby žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním integrovaným ve školách a školských zařízeních, žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdělávacími programy, žákům se zdravotním postižením v základních školách speciálních a dětem s hlubokým mentálním postižením. Centrum zabezpečuje pedagogickou a psychologickou péči a zpracovává podklady k rozhodnutí příslušných orgánů o zařazení dětí a žáků se speciálními potřebami do škol a školských zařízení. Doporučení SPC zpravidla obsahuje zdůvodnění potřeby zřízení funkce

27

asistenta pedagoga v konkrétní škole, rozsah činnosti asistenta pedagoga, obsah jeho pracovní činnosti a návrh na další poskytované podpůrné služby.

6.5 Zajišťování asistenta pedagoga V případě, že školské účelové zařízení doporučí v rámci podpůrných opatření asistenta pedagoga s konkrétním rozsahem a navrženým obsahem nezbytných služeb, ředitel školy realizuje příslušné kroky k zajištění tohoto pracovníka. Při zajišťování funkce asistenta pedagoga ředitel školy vypracuje žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga ve své škole. Kompletní žádost vyřizuje příslušné OŠ KŮ. Souběžně je třeba zařídit i ekonomické náležitosti. Finanční záležitosti projednává ředitel s obcí s rozšířenou působností, popřípadě s krajským úřadem při standardním dohadovacím řízení k rozpočtu školy pro daný kalendářní rok. Při výběru asistenta pedagoga vychází ředitel ze specifických vzdělávacích potřeb dětí se speciálními potřebami a konkrétních podmínek školy. Při vyhledávání asistentů pedagoga může ředitel školy využít různých možností: -

spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi (NNO)

-

kontakt s úřadem práce

-

inzerce

-

vyhlášení interního kurzu, apod.

28

7. ROZPIS MEZD PRO MŠ 7.1 Rozpis mzdových prostředků Pravidla pro rozpis mzdových prostředků na celý rok stanovuje MŠMT. Pro školy, které jsou zřizovány MŠMT a pro školy církevní, rozepisuje finanční prostředky v celém rozsahu (tedy i celkové objemy na mzdy podle počtu žáků). Pro soukromé školy MŠMT stanovuje tzv. normativy. Ty se stanoví jako roční objem mzdových prostředků, státem stanovených odvodů zdravotního a sociálního pojištění a ostatních neinvestičních nákladů připadajících na dítě nebo žáka v předškolním zařízení. Z těchto normativů, počtu žáků soukromé školy a uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace pak vychází KÚ při přidělování celkové dotace dané škole. Pro školy zřizované obcí nebo krajem připravuje MŠMT rozpis přímých vzdělávacích výdajů na jednotlivé kraje prostřednictvím republikových normativů. Republikové normativy podle školského zákona stanovuje ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii.

7.2 Normativní rozpis 7.2.1 Financování dětí se speciálními potřebami Financování dětí, žáků a studentů se speciálním vzdělávacími potřebami probíhá normativně, tedy na základě krajských normativů. Základní normativ „speciálních“ škol a tříd je odvozován ze stejných hodnot jako u škol běžných. Postižení žáků je zohledňováno až prostřednictvím příplatků.

29

Normativní financování vzdělávacích potřeb žáků se zdravotním postižením pomocí krajských normativů tedy probíhá pomocí základní částky a příplatku. základní částky - ta je závislá na tom, o jakého žáka se jedná (tedy jedná- li se o žáka mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy, apod.) Pro žáka mateřské školy se výše základní částky pohybuje mezi 11 000 až 12 000 Kč. Přesná částka pro kraj Vysočina je dohledatelná na oficiálních stránkách kraje. (28) příplatku - ten je závislý na druhu zdravotního postižení žáka (mentální, tělesné, apod.) a na způsobu jeho integrace (individuální, skupinová). Příplatky na zdravotní postižení jsou určeny pouze pro děti se zdravotním postižením, vyžadující zvýšené náklady Za provedení speciálně pedagogické diagnostiky odpovídá PPP, příp. SPC, zařazené do školského rejstříku. Za postiženého více vadami (souběžné postižení) se považuje dítě resp. žák postižený současně dvěma nebo více na sobě kauzálně nezávislými druhy postižení, z nichž každé by jej vzhledem k hloubce a důsledkům opravňovalo k zařazení do „speciální“ školy příslušného typu. Příplatek na zdravotní postižení se poskytuje pouze na jeden typ vady. V případě kombinace lehkého mentálního postižení se smyslovou nebo tělesnou vadou nebo autismem se bere v úvahu těžší postižení a příplatek na zdravotní postižení se poskytne pouze na tento typ vady. Na zdravé žáky, kteří jsou integrováni ve třídách nebo školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, se poskytne pouze základní normativ, bez příplatku na integraci.

7.2.2 Struktura komponent pro stanovení finančních normativů V rozpisu provozních finančních prostředků je školám uplatňována normativní metoda vycházející zejména z počtu žáků a tříd a ze sledování časové řady výše provozních nákladů. K rozpisu rozpočtu je zapotřebí znát mechanizmus rozpisu rozpočtu, strukturu školy, tj. z jakých součástí se škola skládá, zda má úplnou školní jídelnu nebo jen výdejnu jídla apod., a údaje ze statistických výkazů o počtech dětí navštěvujících MŠ na polodenní a celodenní docházku, počet cizinců ze zemí mimo EU navštěvujících MŠ, počet stravovaných dětí ve školní jídelně, případně, jde-li o děti se zdravotním postižením vyžadující zvláštní dofinancování, o jaké postižení se jedná. Z těchto údajů se vytvoří normativní rozpis rozpočtu a ten se dále konfrontuje ve mzdové oblasti s platovou inventurou, která odráží věkovou strukturu zaměstnanců a jejich 30

nárokové složky podle pracovního zařazení. Výsledkem normativní metody je přidělování mzdových prostředků škole podle jejích výkonů jednotlivých součástí školy (počty žáků školy, uvařených obědů ve školní jídelně,…). Celkový objem rozpočtu je pak součtem rozpočtů jednotlivých součástí. K tomu slouží soustava „normativních komponentů“ uvedených v tabulce č.3. Výsledkem je pak stanovení tzv. finančního normativu vždy pro příslušnou rozpočtovanou kategorii. Tab. 3 Komponenty pro stanovení finančních normativů V

výkon ( počet žáků, uvařených obědů, svěřenců…)

Np

normativní komponent (výkon na 1 pedagogického zaměstnance)

No

normativní komponent (výkon na 1 nepedagogického zaměstnance)

NPp

normativní počet pedagogických pracovníků

Npo

normativní počet nepedagogických pracovníků

N=Ž/(H/VP)

Ž

počet žáků ve třídě

H

počet vyučovacích hodin týdně na třídu

VP

průměrná vyučovací povinnost

PL

limit prostředků na platy

ONIV

normativ ostatních neinvestičních nákladů na 1 žáka v Kč

Pp

průměrný plat pedagogického pracovníka příslušné kategorie ( bez přesčas.práce)

Po

průměrný plat nepedagogického pracovníka příslušné kategorie ( bez přesčas.práce)

FN

finanční normativ

NIV

neinvestiční výdaje

NPp = V/Np

Npo = V/No

MP = 12*(NPp*Pp+Npo*Po) FN = 12* (1/Np*Pp+1*No*Po)*1,37 + ONIV NIV = V * FN

MŠMT vydá republikovou soustavu normativů, podle kterých KÚ stanoví a zveřejní tzv. krajskou soustavu normativů.

31

8. VÝPOČET KRAJSKÝCH NORMATIVŮ Třída zřízená pro žáky se zdravotním postižením má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků. V případě, že do třídy je třeba zařadit vyšší popřípadě nižší počet žáků než je dáno vyhláškou, může škola zažádat o výjimku. Touto výjimkou lze počet žáků ve třídě snížit nebo zvýšit o 4. Počet žáků se takto dostane na rozmezí 20 až 28 dětí na jednu třídu. V případě, že se jedná o třídu zřizovanou pro zdravotně postižené děti, je tato kapacita snížena na 6 až 14 dětí. U tříd zřizovaných pro těžce zdravotně postižené má nejméně 4 a nejvíce 6 žáků na třídu. V obou případech lze na základě výjimky navýšit kapacitu o 4 děti. Do třídy zřízené pro žáky s určitým zdravotním postižením mohou být zařazeni i žáci bez zdravotního postižení. Jejich počet však nesmí přesáhnout 25% nejvyššího počtu žáků ve třídě. Tab. 4 Počty žáků na jednu třídu

TYP TŘÍDY

ROZMEZÍ

VÝJIMKA

MAXIMUM

24

-/+4

28

třída zdravotně postižených dětí

6 – 14

-/+4

18

třída těžce zdravotně postižených

4–6

-/+4

10

běžná třída

Na jednu třídu je třeba zajištění dvou pedagogických pracovníků. Pedagogickým pracovníkem se rozumí asistent pedagoga, běžný pedagog nebo speciální pedagog. Možné kombinace pedagogických pracovníků na jednu třídu. běžný pedagog

x

běžný pedagog

běžný pedagog

x

asistent pedagoga

běžný pedagog

x

speciální pedagog

speciální pedagog

x

speciální pedagog

speciální pedagog

x

asistent pedagoga

32

Základní normativ „speciálních“ škol a tříd je odvozován ze stejných hodnot jako u škol běžných a pohybuje se kolem 11.000Kč – 12.000Kč na dítě. Postižení žáků je zohledňováno až prostřednictvím příplatků, které jsou závislé na druhu zdravotního postižení a na způsobu integrace. Tab. 5 Výše příplatků dle druhu postižení

DRUH POSTIŽENÍ

ČÁSTKA V KČ/ROK

lehké mentální postižení

28 637

těžké mentální postižení

57 276

hluboké mentální postižení

57 276

sluchové postižení

42 956

sluchové postižení - neslyšící

57 276

zrakové postižení

42 956

zrakové postižení - nevidomí

57 276

vady řeči

28 637

vady řeči - těžké postižení

57 276

tělesné postižení

42 956

tělesné postižení - těžké

57 276

souběžné postižení s více vadami

57 276

souběžné postižení s více vadami - hluchoslepí

57 276

vývojové poruchy učení

28 637

vývojové poruchy chování

28 637

autismus

57 276

33

Pedagogický pracovník má nárok na platový tarif. V katalogu prací se podle zařazení do odpovídající platové třídy a platového stupně odvodí výše jeho platu. Běžný pedagog se pohybuje mezi 8. až 10. platovou třídou zatímco asistent pedagoga spadá do 4. až 8. platové třídy. Speciální pedagog se dostává až do 11. až 12. platové třídy. U mateřských škol je limit platové třídy stanoven na 10. platovou třídu, centrum má 11. až 12. platovou třídu. Tab. 6 Platové třídy a průměrný plat pedagogických pracovníků

PEDAGOGICKÝ PRACOVNÍK

PLATOVÁ TŘÍDA

PRŮMĚRNÝ PLAT

asistent pedagoga

4–8

12.000 – 13.000 Kč

běžný pedagog

8 – 10

14.000 – 15.000 Kč

speciální pedagog

11 – 12

15.000 – 16.000 Kč

Náklady určené na plat pedagogů jsou ještě navýšeny o odvody související s platem v celkové výši 37%. Podle velikosti MŠ, konkrétněji podle metrů čtverečních úklidové plochy se stanovuje počet uklízeček, na které má daná škola nárok. V praxi na jednu třídu připadá cca 0,5 provozního personálu. Plat uklízeček se pohybuje mezi 9.000 Kč až 10.000 Kč. Tedy náklady na provozní personál u jedné třídy se pohybuje kolem 4.500 Kč – 5.000 Kč. Dalšími pracovníky, působícími ve školce jsou ředitel mateřské školy, vedoucí stravovny a ekonom. Plat ředitele mateřské školy se pohybuje kolem 22.000 Kč. Výše platu vedoucí stravovny je určována poměrem k počtu strávníků. V našem příkladě uvedeme průměrný plat vedoucí stravovny 15.000 Kč. Plat ekonoma se pohybuje kolem 26.000 Kč.

Tab. 7 Platy ostatních pracovníků MŠ

TYP PRACOVNÍKA ředitel MŠ

PLAT 22.000 Kč

vedoucí stravovny

15.000 Kč

ekonom

26.000 Kč

uklízečka

10.000 Kč

34

Pro ukázkový výpočet a práci s krajskými normativy jsou uvedeny tři různé třídy. Jedná se o třídu se zdravými dětmi, o třídu s dětmi zdravotně postiženými a o třídu, kterou navštěvují děti s těžkým zdravotním postižením.

8.1 Běžná třída V běžné třídě je povolen počet dětí 24 plus mínus 4 děti na výjimku. Pro náš případ použijeme plnou možnou kapacitu, tedy 28 dětí. Na jedno dítě připadá 11 000 - 12 000Kč/na rok. V našem případě použijeme 12 000Kč. Z toho vypočteme, jakou finanční částku obdrží běžná třída s plnou kapacitou dětí. počet dětí

28

základní normativ na jedno dítě na rok

12 000

celkem základní normativ na 1 třídu na rok

(28 * 12 000)

336 000Kč

V této třídě působí dva běžní pedagogové. Jsou zařazeni do 9. platové třídy, jejich plat proto činí 14.000Kč. U obou jsou placeny odvody ve výši 37%. měsíční plat pedagoga

14 000

odvody

(14 000 * 0,37)

náklady na měsíční plat jednoho pedagoga

(5 180 + 14 000)

počet pedagogů v jedné třídě

19 180 Kč

2

náklady na měsíční plat pedagogů v jedné třídě celkové náklady na plat pedagogů v jedné třídě za rok

Porovnání dosavadních výpočtů:

5 180

(19 180 * 2) (12 * 38 360)

38 360 Kč 460 320 Kč

celkem základní normativ na jednu třídu

336 000 Kč

celkové náklady na plat pedagogů

460 320 Kč

zjištěný rozdíl nedostačujících financí

124 320 Kč

35

Z dosavadních výsledků je patrné, že náklady určené k pokrytí mezd pedagogických pracovníků již přesáhly celkovou přidělenou finanční částku. Je jasné, že tato částka není dostačující na pokrytí dalších nákladů spojených s platy provozního personálu, ekonoma, vedoucí stravovny a ředitele mateřské školy. Pro další výpočet použijeme MŠ, která vede 8 tříd. Zde vypočítáme i náklady na platy ostatního personálu MŠ. základní normativ na jednu třídu na rok

336 000

počet tříd

8

celkem základní normativ na daný počet tříd na rok

(336 000 * 8) 2 688 000 Kč

měsíční náklady na plat pedagogů v jedné třídě

38 360 Kč

počet tříd

8

měsíční náklady na plat pedagogů pro osm tříd

306 880 Kč

počet uklízeček na jednu třídu

0,5

počet uklízeček na osm tříd

(8 * 0,5)

měsíční plat uklízečky

4 9.000

náklady na plat uklízečky měsíčně u osmi tříd

(9 000 * 4)

měsíční náklady na plat pedagogických pracovníků

36 000 Kč

306 880 Kč

měsíční náklady na plat provozního personálu

36 000 Kč

měsíční náklady na plat ředitele MŠ

22 000 Kč

měsíční náklady na plat vedoucí stravovny

15 000 Kč

měsíční náklady na plat ekonoma

26 000 Kč

celkové měsíční náklady na pedagogické i nepedagogické pracovníky 36

405 880 Kč

celkové náklady na mzdy pracovníků MŠ za rok

(12 * 405 880)

4 870 560 Kč

celková suma financí přidělených dané MŠ na rok

2 688 000 Kč

zjištěný rozdíl nedostačujících financí

2 182 560 Kč

Výsledky jednoznačně ukazují, že vypočtené výdaje dané mateřské školy přesahují poskytnutou peněžitou částku skoro dvakrát. Poskytnuté finanční prostředky vypočtené pomocí normativů nejsou schopny pokrýt všechny náklady spojené s MŠ.

8.2 Třída zdravotně postižených dětí Ve třídě se zdravotně postiženými dětmi je rozmezí stanoveno na 6 až 14 žáků. I zde lze zažádat o výjimku plus mínus čtyř dětí. Pro náš výpočet použijeme plnou možnou kapacitu této třídy tedy 18 dětí. Dodržíme podmínku, aby maximálně 25% třídy tvořily zdravé děti. V této třídě tedy budou zařazeny 4 zdravé děti. počet žáků ve třídě

18

základní normativ na jedno dítě na rok

12 000

celkem základní normativ bez příplatku na postižení na třídu

216 000 Kč

Nyní určíme příplatky na postižení pro jednotlivé děti dle typu jejich postižení a způsobu integrace. Děti v této třídě jsou integrovány skupinově. Tyto příplatky přičteme k základnímu normativu vypočtenému na tuto třídu. DRUH POSTIŽENÍ

POČET DĚTÍ

ČÁSTKA NA DÍTĚ

CELKEM

Lehké mentální postižení

5

28 637

143 185

Vady řeči

5

28 637

143 185

Vývojové poruchy chování

4

28 637

114 548

Celkem příplatek na postižení v dané třídě

400 918 Kč

Sečteme celkový základní normativ s celkovým příplatkem na postižení. Daný výsledek nám ukáže celkovou částku, kterou tato třída zdravotně postižených dětí obdrží na rok. 37

Základní normativ bez příplatků na postižení

216 000

Suma příplatků na postižení v dané třídě

400 918

Celková částka vypočtená pro danou třídu na jeden rok

616 918 Kč

V této třídě působí dva běžní pedagogové.Jsou zařazeni do 10. platové třídy a jejich měsíční plat činí 15.000Kč. U obou jsou placeny odvody ve výši 37%. měsíční plat pedagoga

15 000

odvody

(15 000 * 0,37)

náklady na měsíční plat jednoho pedagoga

(5 550 + 15 000)

5 550 20 550 Kč

počet pedagogů v jedné třídě

2

náklady na měsíční plat pedagogů v jedné třídě

(20 550 * 2)

celkové náklady na plat pedagogů v této třídě za rok

Porovnání dosavadních výpočtů:

41 100 Kč

(12 * 41 100) 493 200 Kč

celkem základní normativ na jednu třídu

616 918 Kč

celkové náklady na plat pedagogů

493 200 Kč

zjištěný rozdíl

123 718 Kč

Dosavadní výsledky ukazují, přidělená finanční částka je zatím dostačující pro pokrytí nákladů spojených s pedagogickými pracovníky. Tyto náklady však nejsou jediné, je třeba pokrýt i náklady ostatních pracovníků MŠ. Pro ukázku zde zkusíme přičíst náklady na provozní personál. počet uklízeček na jednu třídu

0,5

měsíční plat uklízečky

9 000

náklady na plat uklízečky měsíčně

(9 000 * 0,5) 38

4 500 Kč

celkové náklady na plat uklízečky ročně

(4 500 * 12)

54 000 Kč

Tyto náklady na provozní personál odečteme od zjištěného rozdílu základního normativu a platu pedagogů.

zjištěný rozdíl

123 718

celkové náklady na uklízečku ročně

54 000

zůstávající rozdíl

69 718

Vypočtená částka nám ukazuje, kolik financí nám ještě zbývá na pokrytí nákladů spojených s platem ředitele, platem vedoucí stravovny a platem pedagoga. Je jasné, že tato částka nemůže dostačovat k jejich pokrytí.

Víme-li, že vypočtená částka ve výši 69 718 Kč by měla vystačit k pokrytí nákladů na plat tří osob, vypočteme, kolik by připadalo na jednu osobu měsíčně.

Celková částka na rok pro tři osoby

69 718

Částka pro jednu osobu na rok

(69 718/3)

23 239

Vycházející plat pro jednu osobu měsíčně

(23 239/12)

1 937 Kč

Z výsledku je patrné, že tato částka není schopna pokrýt platy určené pro ředitele mateřské školy, vedoucí stravovny a ekonoma. Kolik financí nám pro pokrytí těchto nákladů chybí si nyní vypočteme na příkladu u osmi tříd se zdravotně postiženými dětmi. zjištěný rozdíl pro jednu třídu

69 718

tento rozdíl při počtu osmi tříd

(8*69 718)

39

557 744 Kč

měsíční náklady na plat ředitele MŠ

22 000 Kč

měsíční náklady na plat vedoucí stravovny

15 000 Kč

měsíční náklady na plat ekonoma

26 000 Kč

celkové měsíční náklady na tyto pracovníky

63 000 Kč

celkové náklady na tyto pracovníky za rok

(12 * 63 000)

756 000 Kč

suma zbývajících financí dané MŠ na rok

557 744 Kč

zjištěný rozdíl nedostačujících financí

198 256 Kč

8.3 Třída těžce zdravotně postižených dětí Ve třídě s těžce zdravotně postiženými dětmi je rozmezí stanoveno pouze na 4 až 6 žáků. Opět zde lze zažádat o výjimku plus mínus čtyř dětí. Pro příklad použijeme opět plnou kapacitu, tedy 10 dětí, z nichž 2 děti jsou děti zdravé. počet žáků ve třídě

10

základní normativ na jedno dítě na rok

12 000

celkem základní normativ bez příplatku na postižení na třídu

120 000 Kč

Určíme příplatky na postižení pro jednotlivé děti dle typu jejich postižení a způsobu integrace. Děti v této třídě jsou opět integrovány skupinově. DRUH POSTIŽENÍ

POČET DĚTÍ

ČÁSTKA NA DÍTĚ

CELKEM KČ

Těžké mentální postižení

1

57 276

57 276

Autismus

2

57 276

114 552

Sluchové postižení – neslyšící

2

57 276

114 552

Vady řeči – těžké postižení

3

57 276

171 828

Celkem příplatek na postižení v dané třídě

458 208Kč

40

Sečteme celkový základní normativ s celkovým příplatkem na postižení. Daný výsledek nám ukáže celkovou částku, kterou tato třída zdravotně postižených dětí obdrží na rok.

Základní normativ bez příplatků na postižení

120 000

Suma příplatků na postižení v dané třídě

458 208

Celková částka vypočtená pro danou třídu na jeden rok

578 208 Kč

V této třídě působí běžný pedagog zařazený do 9. platové třídy s platem 14.000Kč a běžný pedagog spadající do 10. platové třídy s platem 15.000 Kč.U obou jsou placeny odvody spojené se mzdami ve výši 37%. měsíční plat běžného pedagoga 9. platové třídy

14 000

odvody

(14 000 * 0,37)

náklady na měsíční plat prvního pedagoga

(5 180 + 14 000)

měsíční plat běžného pedagoga 10. platové třídy

19 180 Kč

15 000

odvody

(15 000 * 0,37)

náklady na měsíční plat druhého pedagoga

(5 550 + 15 000)

náklady na oba pedagogické pracovníky

5 180

(19 180 + 20 550)

celkové náklady na plat pedagogů v této třídě za rok

5 550 20 550 Kč 39 730 Kč

(12 * 39 730) 476 760 Kč

Porovnání dosavadních výpočtů: celkem základní normativ na jednu třídu

578 208 Kč

celkové náklady na plat pedagogů

476 760 Kč

zjištěný rozdíl

101 448 Kč

41

Vypočtená částka 101 448 Kč by měla ještě pokrýt náklady na platy provozního pracovníka, ředitele mateřské školy, vedoucí stravovny a ekonoma. Pro náš příklad si tyto náklady stanovíme pro osm tříd těžce zdravotně postižených. zjištěný rozdíl pro jednu třídu

101 448

tento rozdíl při počtu osmi tříd

(8*101 448)

počet uklízeček na jednu třídu

811 584

0,5

počet uklízeček na osm tříd

(8 * 0,5)

měsíční plat uklízečky

4 9 000

náklady na plat uklízečky měsíčně u osmi tříd

(9 000 * 4)

36 000 Kč

měsíční náklady na plat provozního personálu

36 000 Kč

měsíční náklady na plat ředitele MŠ

22 000 Kč

měsíční náklady na plat vedoucí stravovny

15 000 Kč

měsíční náklady na plat ekonoma

26 000 Kč

celkové měsíční náklady na nepedagogické pracovníky

99 000 Kč

celkové náklady na nepedagogické pracovníky za rok suma zbývajících financí dané MŠ na rok

(12 * 99 000) 1 188 000Kč

811 584 Kč 376 416 Kč

zjištěný rozdíl nedostačujících financí

42

Tab. 8 Nedostačující finance pro jednu třídu na jeden rok v Kč

BĚŽNÁ TŘÍDA SE TŘÍDA ZDRAVOTNĚ TŘÍDA TĚŽCE ZDRAVOTNĚ ZDRAVÝMI DĚTMI POSTIŽENÝCH DĚTÍ POSTIŽENÝCH DĚTÍ

přidělené finance náklady na pedagogické pracovníky náklady na nepedagogické pracovníky nedostačující finance

336 000

616 918

578 208

460 320

493 200

476 760

148 500

148 500

148 500

272 820

24 782

47 052

Z předchozích výsledků je zřejmé, že nedostačující finance u běžných škol několikrát převyšují tyto finance u tříd zdravotně a těžce zdravotně postižených dětí. Přičteme-li však náklady na financování asistenta pedagoga k nákladům tříd se zdravotně postiženými dětmi, výsledky se nám poněkud změní. K výsledkům nejsou přičteny náklady spojené s pořizováním speciálních pomůcek pro zdravotně postižené děti. Tyto náklady se u jednotlivých tříd liší a záleží na konkrétní potřebě zdravotně postiženého dítěte integrovaného do MŠ. Je však patrné, že po přičtení nákladů na pořízení těchto pomůcek, se nedostačující finance u třídy se zdravotně a těžce zdravotně postiženými dětmi opět navýší.

počet asistentů pedagoga na třídu

1

měsíční náklady na plat asistenta pedagoga

13 000

měsíční náklady na plat asistenta pedagoga pro 1 třídu

(1 * 13 000)

13 000 Kč

celkové roční náklady na plat asistenta pedagoga

(12 * 13 000)

156 000 Kč

43

Tab. 9 Měsíční náklady na platy zaměstnanců MŠ

MĚSÍČNÍ NÁKLADY

Kč

na plat pedagogického pracovníka běžné třídy

19 180

na plat pedagogického pracovníka třídy zdravotně postižených dětí

20 550

na plat pedagogického pracovníka třídy těžce zdravotně postižených dětí

20 550

na plat ředitele MŠ

22 000

na plat ekonoma

26 000

na plat vedoucí stravovny

15 000

na plat provozního personálu

9 000

Tab. 10 Nedostačující finance včetně potřeby asistenta pedagoga

BĚŽNÁ TŘÍDA SE TŘÍDA ZDRAVOTNĚ TŘÍDA TĚŽCE ZDRAVOTNĚ ZDRAVÝMI DĚTMI POSTIŽENÝCH DĚTÍ POSTIŽENÝCH DĚTÍ

přidělené finance náklady na pedagogy náklady na nepedagogické pracovníky náklady na plat asistenta pedagoga nedostačující finance

336 000

616 918

578 208

460 320

493 200

476 760

148 500

148 500

148 500

0

156 000

156 000

272 820

180 782

203 052

nedostatek financí v běžné třídě

- 272 820 Kč

nedostatek financí ve třídě zdravotně postižených dětí

- 180 782 Kč

nedostatek financí ve třídě těžce zdravotně postižených dětí

- 203 052 Kč

44

Z ukázkových příkladů je patrné, že normativně přidělené finance nejsou dostačující k pokrytí všech nákladů mateřských škol. U běžných tříd se nedostatek financí dostává až na sta tisíce. Ačkoliv u tříd různě zdravotně postižených dětí výsledky nedostačujících financí nedosahují takové výše jako u běžných tříd, je nutné připomenout, že tyto finance by měli být použity i pro financování asistenta pedagoga a financování pomůcek. Přičtením těchto položek se výše nedostačujících financí u tříd se zdravotně postiženými dětmi vyrovná, popřípadě přesáhne tyto finance vypočtené u tříd běžných. Školy jsou nuceny získávat finance i z mimonormativních zdrojů. Právní předpisy stanovené pro rozpis normativů nejsou sjednoceny s ekonomickou stránkou finančních potřeb mateřských škol. Část financí vypočtených normativní metodou je určena na náklady spojené s pořizováním speciálních a kompenzačních pomůcek. Z této části peněz však MŠ musí uhradit náklady nejen na pomůcky, ale také na vzdělávání zaměstnanců, cestovné, osobní ochranné prostředky, a na zákonná pojištění. MŠ zaplatí nejdříve zákonné položky, čímž jí už nezbývají finance na pokrytí nákladů spojených s pořízením pomůcek pro zdravotně postižené děti. MŠ se proto snaží zajistit různé dotace na potřebné pomůcky. Tyto náklady se nejčastěji hradí z provozního rozpočtu zřizovatele nebo sponzorskými dotacemi popřípadě jiné zdroje mohou být různé druhy grantů. Mateřská škola po obdržení rozpisu na daný rok může požádat o takzvané dohadné řízení. Toto řízení umožňuje mateřské škole žádat o navýšení přiděleného rozpočtu. Žádost si musí ředitel dané mateřské školy obhájit. Toto řízení se v mnoha případech opakuje i několikrát během roku, než je mateřská škola skutečně schopna s poskytnutými financemi vyjít. Jednou z hlavních položek při dohadném řízení je žádost o financování asistenta pedagoga. Financování lze zabezpečit z přímých výdajů na vzdělávání, po projednání a získání souhlasu Odboru školství krajského úřadu. Krajský úřad však nemá povinnost hradit ji ve všech případech.

45

9. TRENDY U VYBRANÝCH ZEMÍ EU V zemích EU existují různé typy vzdělávacích programů pro předškolní děti. Typickým předškolním zařízením je mateřská škola. Předškolní vzdělávání a jeho tradice se v zemích EU liší. Veřejné poskytování předškolní výchovy se u nás objevuje mnohem dříve, než v zemích EU, kde spíše soukromě zajišťované hlídání předškolních dětí nebylo výjimkou. Předškolní výchova se při rozšiřování lišila tempem i různou dobou. Otázka řešení integrace zdravotně postižených dětí do MŠ je v různých zemích i různým způsobem řešena.

Francie

Ve Francii navštěvují mateřskou školu děti od 3 do 6 let. V sociálně problémových oblastech je prosazována účast dětí v předškolních zařízení již od 2 let.Ve druhé polovině 70. let dochází ve vzdělávacím systému k řadě změn. Jednou z nich je schválení zákonů o decentralizaci územního uspořádání, která převádí kompetence ústředních státních orgánů na orgány místní (regiony, departmány, kraje). Spolu s decentralizací dochází i ke změnám v administrativě, kde se převádějí kompetence z ústředních orgánů na regionální a místní, což umožňuje lepší přizpůsobení systému. V roce 1991 je stanoven předpoklad, že škola, nacházející se nejblíže místu bydliště postiženého žáka, jej bude integrovat. Speciální vzdělávání nepodléhá pouze jurisdikci ministerstva školství, určitou působnost zde má i ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo sociálních věcí. Současným trendem je posílat do speciálních institucí jen děti, u kterých je to nezbytně nutné. Ve Francii je stanoven zákon, který se týká osob se zdravotním postižením, a který nedefinuje zdravotní postižení ani osobu se zdravotním postižením. Tvůrci legislativy vytvořily místní orgán tzv. Krajskou komisi pro speciální vzdělávání (CDES). Tato komise prozkoumává jednotlivé případy a rozhoduje o rozsahu finanční a vzdělávací pomoci, která bude žáku se speciálními potřebami poskytnuta.. Z toho lze vyvodit, že postižené dítě je to, o kterém to rozhodla komise CDES. Rozhodnutí komise není trvalé, je časově omezeno. Komise CDES má také pravomoc udělovat půjčky na speciální vzdělávání. Tato půjčka smí být poskytnuta osobám, které o dítě trvale pečují, vychovávají jej a odpovídají za jeho vzdělávání. Podmínkou pro udělení půjčky, je stupeň invalidity dítěte min.50%. 46

Děti smí využívat i jiných preventivních opatření či jiné specializované pomoci, o které komise nerozhoduje. Tato pomoc je v rámci školy a je plně v kompetenci ředitele. Tuto pomoc je možné hradit mimo rámec prostředků školy, např. orgány sociálního pojištění na základě lékařského osvědčení. Přípravu a zpracovávání preventivních a podpůrných programů pro žáky se speciálními potřebami zajišťuje ministerstvo školství. To také určuje počty, třídy, oddělení a zařízení pro děti s různým typem postižení. Zákon ministerstvu školství ukládá za povinnost hradit veškeré náklady spojené se vzděláváním žáka se speciálními potřebami, nehledě na to, zda vzdělávání probíhá ve škole nebo v rámci zdravotní péče. Taktéž hradí náklady na pedagogy, kteří o tyto žáky pečují.

Švédsko

Ve Švédsku platí trend vzdělávat všechny žáky ve školách hlavního proudu. Švédský zákon o vzdělávání zaručuje rovný přístup ke vzdělávání pro děti a žáky nehledě na jejich pohlaví, na geografická hlediska či sociálně ekonomické okolnosti. V přístupu k žákům se speciálními potřebami zde lze udělit výjimky. Tento zákon obsahuje i dodatky, v nichž jsou formulována speciální nařízení týkající se specifických typů škol (př. směrnice pro speciální školy). Za vzdělávání je ve Švédsku odpovědný stát a místní orgány. Při financování dítěte nezáleží na typu školy kterou si vybere, peníze ho „následují“ tam, kde se rozhodne vzdělávat. Místní orgány, které dostávají finance určené ke vzdělávání, jsou zodpovědné za jejich přidělování. Rovněž jsou zodpovědné za každodenní činnost dané školy a dohlíží na plnění jejich cílů. Je zde vypracován vzdělávací plán, který obsahuje způsob financování činností, jejich organizaci, rozvoj a hodnocení. Rozvojem, monitorováním a hodnocením veřejného školského sektoru je ve Švédsku pověřena Národní agentura pro vzdělávání. Ta také předkládá návrhy na rozvoj školství. Za poskytování pedagogické pomoci žákům s funkčním postižením, jejich rodičům, školám i místním orgánům je zodpovědná Národní agentura pro speciální vzdělávání. Její snahou je umožnit žákům se speciálními potřebami dosáhnout co nejlepšího vzdělání. Ve Švédsku jsou za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami považováni žáci s různými obtížemi. Tyto obtíže jsou rozděleny podle druhu postižení. V dnešní době se upouští od 47

definování postižení na základě lékařského postižení. Vychází se spíše z důsledků, které má dané postižení za následek. Takto se dá dojít ke zjištění, že různé druhy postižení mohou provázet každodenním životem stejné problémy. Dětem se speciálními potřebami, kterým výuka činí obtíže, mohou využít pomoci, která jim je nabízena v různých formách. Jednou z nich může být vypomáhající učitel, který funguje přímo ve třídě nebo ve speciální skupině, která je mimo třídu. Ve školách hlavního vzdělávacího proudu jsou vytvářeny tzv. speciální výukové skupiny. Tyto skupiny jsou zřizovány pro žáky s funkčním postižením a žáky se sociálními a emocionálními problémy.

Portugalsko

Zákon o vzdělávání v Portugalsku stanovuje povinnou devítiletou školní docházku. Klade důraz na zajištění speciálního vzdělávání různými formami integrace. Speciální vzdělávání je však umožněno pouze pro žáky se zvláště závažným postižením. Za vzdělávání žáků se speciálním vzdělávacími potřebami nese odpovědnost Ministerstvo školství. Existuje i několik speciálních škol, které spadají pod Ministerstvo sociální pomoci a solidarity. Jsou to speciální školy zřízené soukromými neziskovými organizacemi. Dále v Portugalsku existují soukromé speciální školy, které mají uzavřené zvláštní dohody s Ministerstvem školství. Ministerstvo školství plně podporuje vzdělávání dětí se speciálními potřebami integrovaných do veřejných škol a má smlouvu s organizacemi, asociacemi rodičů a soukromými institucemi o částečném financování těchto dětí. V Portugalsku legislativa stanovuje, že žák se speciálními potřebami má navštěvovat školu v místě svého bydliště a také, že by měl být zařazen do prostředí, které ho bude co nejméně omezovat. Tento zákon zapříčinil určité změny, jako třeba změnu při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb. Do té doby se vycházelo pouze z lékařského či terapeutického hlediska. V dnešní době se vychází především z hlediska pedagogického. Tímto se za žáka se speciálními vzdělávacími potřebami považuje žák, který vyžaduje pro své vzdělávání zvláštní prostředky, popř. úpravu podmínek vzdělávacího procesu. Aby tento postup mohl být využit i v praxi, smí škola činit řadu různých aktivit ovlivňujících průběh vzdělávání těchto žáků. Do těchto aktivit patří např. pořízení kompenzačních pomůcek pro školu.

48

Novým zákonem, kterým se změnila organizace speciálního vzdělávání, byl učitel definován jako poskytovatel odborných specializovaných služeb. Jeho práce probíhá přímo s radou školy a spolupracuje tak s učiteli hlavního vzdělávacího proudu při výběru vzdělávacích postupů a strategií pro daného žáka.

Společné trendy

Předškolní zařízení jsou ve většině případů určeny dětem od 3 do 6ti let. Tedy do doby, než zahájí povinnou školní docházku. Obecně se však prosazuje trend, který má za snahu snížit věk pro začátek povinné docházky. S tím souvisí také snaha o zavedení nultých ročníků před nástupem povinné školní docházky. Dalším trendem, který se projevuje i u nás v ČR, je rozšíření předškolního vzdělávání ve smyslu práva rodičů na místo pro své dítě v předškolním zařízení. V zemích EU jsou obecné cíle v podstatě shodné. Tedy naučit dítě určitým dovednostem, poskytnout mu dostatek poznatků a připravit ho pro život ve společnosti. Rozdílné jsou v tomto případě způsoby, jak těchto cílů dosáhnout.

Typy pomoci na ukázkovém případě ve vybraných zemí EU

Př. Downův syndrom Problémy tohoto dítěte jsou zjištěny při narození. Nemocnice je tedy první, kdo poskytne potvrzení o postižení. Z tohoto potvrzení poté rodina vychází při následné žádosti o finanční pomoc. První informace týkající se finanční pomoci, na kterou mají rodiče nárok, poskytne nemocnice či složky zdravotní služby. Podmínky k získání finanční pomoci se u jednotlivých zemí poněkud liší. Ve Francii je odpovědnost od samého počátku stanovena na středisku včasné lékařské a sociální péče. Poté je-li dítě zařazeno do předškolního zařízení běžného vzdělávacího proudu, odpovědnost přebírá výbor pro předškolní vzdělávání ve spolupráci s lékařským střediskem. Okresní předškolní a školní orgány zjišťují, zda jsou ve škole, kam se dané dítě integruje, zajištěny požadované podmínky a dohlíží na vypracování individuálního vzdělávacího programu. Po nastoupení do předškolního zařízení, jsou materiály dítěte poskytnuty Krajské komisi pro speciální školství. Ta prozkoumá daný případ a rozhodne, zda jsou očekávány zvýšené výdaje. Poté stanoví výší zvláštního příspěvku na jeho vzdělávání. 49

Ve Švédsku je dítě zařazeno do předškolního zařízení hlavního vzdělávacího proudu. Je mu přidělen asistent, který mu pomáhá doma i ve škole. Rodině i pedagogům vypomáhají specializovaní pracovníci okresního rehabilitačního střediska. Individuální vzdělávací plán pro toto dítě vypracují společně. Rodičům je k dispozici také psycholog. Rodiče mají vzhledem k postižení jejich dítěte nárok na dodatkový příspěvek. Výše příjmu rodičů nemá žádný vliv na stanovení tohoto příspěvku. Dítě má nárok na přepravu taxíkem mezi mateřskou školou a bydlištěm. V Portugalsku případ přebírá podpůrný tým. Na účasti tohoto týmu se podílí i ministerstvo školství. Rodina je tedy sledována týmem pracovníků rané intervence, který vyhodnotí situaci a vypracuje posudek. Poté je dítě integrováno do mateřské školy. Zde se mu dostává další terapeutické pomoci, kterou zajišťuje specializované středisko. Orgán sociálních služeb přispívá rodině na výdaje, které rodina má při dopravě postiženého dítěte do specializovaného střediska nebo na různá lékařská vyšetření.

50

10. ZÁVĚR Pro děti se speciálními potřebami je integrace do kolektivu mateřských škol důležitým aspektem vytvářejícím předpoklady pro jejich budoucí začlenění do společnosti. Pro úspěšnou integraci těchto dětí je třeba vytvořit v mateřské škole odpovídající podmínky, zejména pedagogické a materiální, s tím je samozřejmě spojená vyšší finanční náročnost. Je patrné, že hlavním zdrojem financování školství jsou dotace ze státního rozpočtu. Nejsou však jediným zdrojem Financování nákladů školství v České republice je vícezdrojové, náklady škol jsou tedy rozděleny podle zdrojů, ze kterých jsou hrazeny. Jedná se o náklady investiční a neinvestiční, které dělíme na přímé vzdělávací a ostatní provozní náklady. Přímé vzdělávací náklady jsou náklady spojené především s odměňováním zaměstnanců MŠ. U pedagogických pracovníků rozhoduje o výši platu jejich zařazení do platové třídy, ta odráží charakter práce, kterou vykonávají a je hodnocena podle nejnáročnějších požadovaných prací. Do přímých vzdělávacích nákladů patří i výdaje na učební pomůcky, jejichž potřeba se u dětí se speciálními potřebami liší. Pedagogickým pracovníkem je i asistent pedagoga. Pro zřízení funkce asistenta pedagoga je třeba doložit doporučení školského účelového zařízení a získat schválení žádosti o vznik této funkce KÚ. Při této žádosti se jedná o tzv.specifikum. Pravidla rozpisu mzdových prostředků pro mateřské školy stanovené MŠMT se liší dle zřizovatelů. U škol zřizovaných přímo MŠMT rozepisuje finanční prostředky v plném rozsahu. Pro soukromé školy MŠMT stanovuje normativy jako roční objem mzdových prostředků, státem stanovených odvodů zdravotního a sociálního pojištění a ostatních neinvestičních nákladů připadajících na jedno dítě. Pro školy zřizované obcí nebo krajem připravuje pro rozpis na KÚ tzv. republikové normativy. Rozpis mzdových prostředků z KÚ probíhá na základě normativní metody s přihlédnutím k finanční rozvaze školy. Financování dětí se speciálními potřebami tedy probíhá normativně. Základní normativ je pro všechny školy stejný. Speciální potřeby dítěte jsou zohledňovány teprve prostřednictvím příplatku. Z vypočtených příkladů je však patrné, že normativní metoda ve většině případů neposkytuje dostatečné finanční zajištění všech potřeb spojených s integrací zdravotně postižených dětí do MŠ. Mateřské školy jsou často nuceny žádat o zvýšení vypočteného rozpočtu, což obnáší další administrativu a obhajování potřeb MŠ.

51

Každý kraj má svá interní kritéria pro hrazení asistenta pedagoga, z čehož vyplývají i různé platební podmínky pro asistenty pedagoga. Souhlas se zřízením této funkce na školách je pouze formální, což znamená, že kraj nemá povinnost asistenta pedagoga financovat Ředitelům mateřských škol nezbývá, než žádat o navýšení přiděleného rozpočtu při dohadném řízení. Financování pomůcek pro zdravotně postižené děti by mělo být dáno z příplatku na postižení. V praxi jsou však z těchto peněz uhrazeny nejdříve zákonem stanovené položky (např. zákonné pojištění, apod.) Na pokrytí nákladů spojených s pořizováním pomůcek již nezůstanou žádné finanční prostředky. Mateřská škola tak hledá finanční podporu např. v provozním rozpočtu zřizovatele, ve sponzorské dotaci, či různých grantech. Řešením v otázce efektivnějšího financování integrace zdravotně postižených dětí do MŠ by mohla být zákonná norma, která by účelově zavázala určité procento na financování pomůcek, pedagogů a asistentů pedagoga. V tomto řešení by se však muselo vycházet především z potřeb konkrétního dítěte, neboť každé postižení má různé potřeby. Jiným řešením by mohlo být zřízení fondu investičních pomůcek. Tento fond by přerozdělovalo buď samotné ministerstvo, popřípadě přímo sám kraj na základě doporučení ze SPC. Musel by však být zaveden určitý systém, který by určoval kdo se o pomůcky bude starat, co s odepsanými pomůckami, apod. Analýzou celkové integrace zdravotně postižených dětí do kolektivu MŠ a následné zaměření se na financování v této oblasti bylo zjištěno a) v běžné třídě se z financí nedostává 272 820Kč b) ve třídě zdravotně postižených dětí se nedostává 180 782Kč c) ve třídě těžce zdravotně postižených dětí se z financí nedostává 203 052Kč. Každá země řeší otázku integrace zdravotně postižených dětí do MŠ různým způsobem. Ať už se jedná o různý způsob posuzování žáků se speciálními potřebami, různé možnosti pro zajišťování speciálně pedagogické péče nebo principy financování zdravotně postiženého dítěte. Společná však pro všechny země zůstává snaha naučit dítě určitým dovednostem, poskytnout mu dostatek poznatků a připravit ho co nejlépe pro život ve společnosti. Cíl bakalářské práce provést analýzu integrace zdravotně postižených dětí do mateřských škol byl splněn, a to především v kapitole číslo 6, která pojednává o financování asistenta pedagoga, a v kapitolách číslo 7, 8, kde z názorných příkladů jasně vyplývá průběh financování pedagogů, asistenta pedagoga a speciálních pomůcek. 52

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Speciální potřeby zdravotně postižených ............................................................................ 15 Tab. 2 Zdroje nákladů dle zřizovatele ............................................................................................ 20 Tab. 3 Komponenty pro stanovení finančních normativů .............................................................. 31 Tab. 4 Počty žáků na jednu třídu .................................................................................................... 32 Tab. 5 Výše příplatků dle druhu postižení ..................................................................................... 33 Tab. 6 Platové třídy a průměrný plat pedagogických pracovníků .................................................. 34 Tab. 7 Platy ostatních pracovníků MŠ ........................................................................................... 34 Tab. 8 Nedostačující finance pro jednu třídu na jeden rok v Kč .................................................... 43 Tab. 9 Měsíční náklady na platy zaměstnanců MŠ ........................................................................ 44 Tab. 10 Nedostačující finance včetně potřeby asistenta pedagoga ................................................ 44

53

SEZNAM ZKRATEK APZ CDES ČR EU FKSP FN H MP MŠ MŠMT N NIV NNO No Np Npo NPp ONIV ONIV OŠ KÚ PL PO Po Pp PPP SIPVZ SOŠ SOU SPC SR ÚP V VP Ž

aktivní politika zaměstnanosti krajská komise pro speciální vzdělávání Česká republika Evropská unie fond kulturních a sociálních potřeb finanční normativ počet vyučovacích hodin týdně na třídu mzdové prostředky mateřská škola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy náklady neinvestiční výdaje nevládní neziskové organizace normativní komponent (výkon na 1 nepedagogického zaměstnance) normativní komponent (výkon na 1 pedagogického zaměstnance) normativní počet nepedagogických pracovníků normativní počet pedagogických pracovníků ostatní neinvestiční výdaje normativ ostatních neinvestičních nákladů na 1 žáka v Kč Odbor školství krajského úřadu limit prostředků na platy příspěvková organizace průměrný plat nepedagogického pracovníka příslušné kategorie (bez přesčas.práce) průměrný plat pedagogického pracovníka příslušné kategorie (bez přesčas.práce) pedagogicko psychologická poradna Státní politika ve vzdělávání střední odborná škola střední odborné učiliště speciálně pedagogické centrum státní rozpočet úřad práce výkon (počet žáků, uvařených obědů, svěřenců…) průměrná vyučovací povinnost počet žáků ve třídě

54

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy a učebnice: 1. BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M.,: Strategie ve vzdělávání žáků s mentálním postižením v odborném učilišti a na praktické škole, MSD,Brno 2007, ISBN 978-80-7392-011-1 2. KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L.: Edukace dětí se speciálními potřebami v raném a předškolním věku, Paido, Brno 2004, ISBN 80-7315-063-8 3. NEDOROST, L., VĚTROVEC, V.: Průvodce školstvím, Quentin Company, Praha 2005 4. TEPLÁ, O., ŠMEJKALOVÁ, H.: Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením, Institut pedagogicképsychologické poradenství ČR, školské poradenské zařízení pro další pro další vzdělávání pedagogických pracovníku, Praha 2007, ISBN 978-80-86856-35-3 5. VYSOKAJOVÁ,M.:Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení, Karolinum, Praha 2000, ISBN 80-246-0057-9 6. Raná intervence v Evropě:Trendy v 17 evropských zemích, Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, Praha 2000, ISBN 87-90591-04-6 7. Integrace v Evropě : Zabezpečování péče pro žáky se speciálními potřebami, Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, Praha 2002, ISBN 87-90591-01-1 8. Sborník odboru speciálního školství, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Praha 1998 9. Mgr. Pavel Zeman a kolektiv: Ekonomika a financování škol, Univerzita Karlova v Praze 2003

Internetové stránky: 10. BLAHOUTOVÁ, J., et al.: Definice hluchoslepoty [online]. a.s. LORM – Společnost pro hluchoslepé, Praha [cit. 2008-10-23]. Dostupný z WWW: 11. FRANCOVÁ, M., STRAKOVÁ, D.: Zaměstnávání osob s postižením [online]. Praha : Asistence o. s., 2005–2007 [cit. 2008-10-20]. Dostupný z WWW: 55

12. RŮŽIČKA, A.: Ušní šelest – Tinnitus [online]. [cit. 2008-10-25]. Dostupný z WWW: 13. SCHINDLER, R., PEŠÁK, M.: Kdo je zrakově postižený? [online]. Praha : Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, 2002 – 2008 [cit. 2008-10-25]. Dostupný z WWW: 14. SPURNÝ, S.: Metodika transformace sítě škol, předškolních a školských zařízení na školský rejstřík [online]. Praha 2004 [cit. 2008-10-23]. Dostupný z WWW: 15. Nedoslýchavost [online]. 15.2. 2004 [cit. 2008-10-25]. Dostupný z WWW: 16. Hluchota [online]. Internetová encyklopedie Wikipedie. 17.11. 2008 [cit. 2008-11-20]. Dostupný z WWW: 17. Kombinovaná postižení [online]. 2007 [cit. 2008-10-20]. Dostupný z WWW: 18. Duševní porucha [online]. Internetová encyklopedie Wikipedie. 14.11. 2008 [cit. 200811-20]. Dostupný z WWW: 19. Autismus [online]. Seznam encyklopedie. 1.12. 2003 [cit. 2008-10-24]. Dostupný z WWW: 20. Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, Sbírka zákonů č.70/2005 [online]. Ministerstvo vnitra, Praha 2005. Dostupný z WWW: 21. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Seznam encyklopedie. 8.1. 2007 [cit. 2008-10-24]. Dostupný z WWW: 22. Speciální školství [online] Český statistický úřad. 11.7. 2006 [cit. 2008-10-24]. Dostupný z WWW: 23. Speciální pedagogika [online]. Internetová encyklopedie Wikipedie 3. 9. 2008 [cit. 2008-10-24]. Dostupný z WWW: 56

24. Státní informační politika ve vzdělávání [online]. Internetová encyklopedie Wikipedie 20. 8. 2008 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z WWW: 25. Aktivní politika zaměstnanosti [online]. Praha, Ministerstvo zahraničních věcí [cit. 200810-20]. Dostupný z WWW: 26. Vzdělávání zdravotně postižených dětí [online]. 2000 - 2008 [cit. 2008-10-20]. Dostupný z WWW: http://www.infoposel.cz/index.php?idm=legislativa&idc=1031328151 27. Tělesná postižení [online]. Aktualizováno 11. 3. 2008 [cit. 2008-10-20]. Dostupný z WWW: 28. Normativy přímých neinvestičních výdajů na rok [online]. Aktualizováno 11. prosince 2008 Jihlava, [cit. 2008-12-12].

Dostupný z
dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1556246& query=normativy+pro+m%C5%A1>

57

PŘÍLOHA Č. 1 ŽÁDOST O POŘÍZENÍ POMŮCKY ŽÁDOST O POŘÍZENÍ POMŮCKY do souboru učebních a kompenzačních pomůcek pro individuálně integrované žáky se zdravotním, sluchovým, zrakovým nebo tělesným postižením, nebo s více vadami

(dle Pravidel pro tvorbu a užívání souborů učebních a kompenzačních pomůcek pro individuálně integrované žáky se zdravotním, sluchovým, zrakovým nebo tělesným postižením, nebo s více vadami Kraje Vysočina)

Žadatel Pracovník žadatele pověřený zpracováním žádostí (včetně adresy, telefonu a e-mailu)

Název pomůcky Určeno pro žáka Druh postižení Název a adresa školy Doba využitelnosti pomůcky Cena pomůcky

Žadatel potvrzuje, že u správců souborů pomůcek ověřil, že není ve vlastnictví kraje stejná nevyužitá pomůcka, že žák, pro kterého je určena, ji bude využívat při zařazení do běžné třídy výše uvedené školy a pomůcka značně usnadní výuku.

Podpis statutárního orgánu

Datum

Razítko žadatele 58

PŘÍLOHA Č. 2 DOPORUČENÍ K INTEGRACI MATEŘSKÁ ŠKOLA A SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM JIHLAVA DELMLOVA 28 586 01 JIHLAVA Tel. 567323521 e-mail: [email protected]

č.j.

Škola, zařízení:

Doporučení ke skupinové integraci dítěte žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Jméno a příjmení dítěte: Diagnóza: Zjištěná diagnóza opravňuje žáka k zařazení do speciálního školství Dle ustanovení zákona 561/2004 Sb. § 16 a vyhlášky č. 73/2005 Sb.ve znění pozdějších předpisů doporučujeme: 1. forma integrace 2. konzultant v SPC 3. posudek platí 4. změny týkající se dítěte nutno hlásit příslušnému územnímu orgánu a SPC V Jihlavě dne: Vypracoval: Razítko a podpis ředitele SPC Žádám a souhlasím s předáním výše uvedených údajů řediteli školy, zřizovateli školy a KÚ OŠMS kraje Vysočina Podpis zákonného zástupce 59

PŘÍLOHA Č. 3 VÝŠE PŘÍPLATKŮ DLE DRUHU POSTIŽENÍ Kraj Vysočina Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů druh postižení

Základní částka na jednotku výkonu v Kč ONIV

lehké mentální postižení těžké mentální postižení hluboké mentální postižení sluchové postižení sluchové postižení - neslyšící zrakové postižení zrakové postižení - nevidomí vady řeči vady řeči - těžké postižení tělesné postižení tělesné postižení - těžké souběžné postižení s více vadami souběžné postižení s více vadami - hluchoslepí vývojové poruchy učení vývojové poruchy chování autismus b) 1 žák individuálně integrovaný v běžné škole lehké mentální postižení těžké mentální postižení sluchové postižení sluchové postižení - neslyšící zrakové postižení zrakové postižení - nevidomí vady řeči vady řeči - těžké postižení tělesné postižení tělesné postižení - těžké souběžné postižení s více vadami souběžné postižení s více vadami - hluchoslepí vývojové poruchy učení vývojové poruchy chování autismus 60

NIV

z toho MP

28 637 57 276 57 276 42 956 57 276 42 956 57 276 28 637 57 276 42 956 57 276 57 276 57 276 28 637 28 637 57 276

20 384 40 769 40 769 30 577 40 769 30 577 40 769 20 384 40 769 30 577 40 769 40 769 40 769 20 384 20 384 40 769

711 1 422 1 422 1 066 1 422 1 066 1 422 711 1 422 1 066 1 422 1 422 1 422 711 711 1 422

28 637 57 276 42 956 57 276 42 956 57 276 28 637 57 276 42 956 57 276 57 276 57 276 2 261 2 261 57 276

20 384 40 769 30 577 40 769 30 577 40 769 20 384 40 769 30 577 40 769 40 769 40 769 1 650 1 650 40 769

711 1 422 1 066 1 422 1 066 1 422 711 1 422 1 066 1 422 1 422 1 422 0 0 1 422