Integrace klientek azylových domů do běžného života

Univerzita Hradec Králové Ústav sociální práce

Integrace klientek azylových domů do běžného života Bakalářská práce

Autor: Aneta Benešová Studijní program: B6731 Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Sociální a charitativní práce Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Kappl, Ph.D.

Hradec Králové

2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Krouně dne 26. března 2015

Aneta Benešová

Abstrakt BENEŠOVÁ, Aneta. Integrace klientek Azylových domů do běžného života. Hradec Králové,2015. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Kappl, Ph.D.

Tato práce řeší integraci klientek azylových domů, přesněji matek bez domova žijících v azylových domech. Cílem práce je identifikovat překážky integrace klientek azylových domů do společnosti. V teoretické části je zahrnuta obecná terminologie, prevence, legislativa a samotná integrace. Zaměřila jsem se především na integraci v oblasti bydlení, finančního hospodaření, práce a zdravotní péče. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů jak s klientkami, tak se sociálními pracovnicemi. Provedenou analýzou jsem zjistila, že problémem je kombinace překážek a faktorů ovlivňující integraci a to především v oblasti financí. Přínosem této práce je možnost navázání a vytvoření vhodnějších podmínek pro integraci klientek v samostatném bydlení.

Klíčová slova: integrace, bezdomovství, chudoba

Abstract BENEŠOVÁ, Aneta. Integration of Female Clients of Asylum houses to the Everyday. Hradec Králové, 2015. Bachelor Degree Thesis. University of Hradec Králové. Leader of the Bachelor Degree Thesis: Mgr. Miroslav Kappl, Ph.D.

This assignment concerns with integration of lady clients, more exactly mothers without standard living who are in asylum houses. Aim of this assignment is in identification of bariers during integration of clients into general society of asylum house. Teoretical part includes terminology, prevention and integration. I focused mainly for integration in area of living, finance, jobs availability and health care. Research was made thanks to half-stuctured interviews with clients and with social workers too. From analyze was found an output as the main complication or problem. I can say that as main complication was found combination of bariers which have big influence into integration and mainly on financial side. Contribution of my assignment should be output with indentification of bariers and at the same time possibilities how to create successful social service for integration of lady clients to their own living and life from asylum houses.

Keywords: integration, homelessness, poverty

Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Miroslavu Kapplovi, Ph.D.za vedení mé bakalářské práce, cenné rady a odborný dohled. Děkuji také všem respondentkám, za ochotu mi pomoci a poskytnout rozhovory.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................... 10 I. TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 12 1. 1.1 1.2 1.2.1 1.3

KLASIFIKACE BEZDOMOVSTVÍ ................................................................................................................. 14 BEZDOMOVSTVÍ U ŽEN ............................................................................................................................. 16 Odlišnosti žen bez domova od mužů ........................................................................................................ 16 FAKTORY VYVOLÁVAJÍCÍ BEZDOMOVSTVÍ ............................................................................................... 17 2.

2.1 2.2 2.3

INTEGRACE A EXKLUZE ...................................................................................................... 21

EXKLUZE ................................................................................................................................................. 21 INTEGRACE .............................................................................................................................................. 22 Bydlení .................................................................................................................................................... 23 Práce ....................................................................................................................................................... 23 Finance ................................................................................................................................................... 24 Zdravotní péče ........................................................................................................................................ 24 Metody a nástroje pomoci zařazení do společnosti ................................................................................. 25 4.

4.1 4.2 4.2.1 4.3 4.4

PREVENTIVNÍ AKTIVITY ...................................................................................................... 19

PRIMÁRNÍ PREVENCE ............................................................................................................................... 19 SEKUNDÁRNÍ PREVENCE .......................................................................................................................... 19 KURATIVNÍ AKTIVITY .............................................................................................................................. 20 3.

3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ..................................................................................... 12

ORGÁNY A ORGANIZACE ZABÝVAJÍCÍ SE TOUTO PROBLEMATIKOU ................. 27

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA .............................................................................................................. 27 NEZISKOVÉ ORGANIZACE A CÍRKVE ......................................................................................................... 27 Typologie azylových zařízení, programů a sdružení v České republice dle Haasové (2005).................. 27 LEGISLATIVA ........................................................................................................................................... 28 SOCIÁLNÍ DÁVKY PRO MATKY ................................................................................................................. 30 II. PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................................... 32 5.

5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.3 5.3.1

CÍL VÝZKUMU .......................................................................................................................................... 32 POUŽITÉ VÝZKUMNÉ METODY A JEJICH ZDŮVODNĚNÍ .............................................................................. 32 Kvalitativní .............................................................................................................................................. 32 Polostrukturovaný rozhovor.................................................................................................................... 33 Operacionalizace a transformace dílčích cílů ........................................................................................ 34 POPIS ORGANIZACÍ A PRŮBĚHU VÝZKUMU ............................................................................................... 35 Obecné informace o průběhu rozhovorů ................................................................................................. 35 6.

6.1 6.1.1 6.1.2 6.1.3 6.1.4 6.1.5 6.1.6 6.1.7 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5 6.2.6 6.2.7

METODOLOGICKÁ A ANALYTICKÁ ČÁST ...................................................................... 32

ANALÝZA ROZHOVORŮ A VÝSLEDKY VÝZKUMU ....................................................... 36

INTEGRACE Z POHLEDU KLIENTEK AD ..................................................................................................... 36 Integrace v oblasti bydlení ...................................................................................................................... 37 Integrace v oblasti financí a hospodaření ............................................................................................... 38 Integrace v oblasti práce a zaměstnání ................................................................................................... 39 Integrace v oblasti zdraví a zdravotní péče ............................................................................................ 40 Individuální překážky .............................................................................................................................. 41 Nejobtížnější překážka ............................................................................................................................ 41 Shrnutí dílčího cíle 1 ............................................................................................................................... 42 INTEGRACE Z POHLEDU SOCIÁLNÍCH PRACOVNIC ..................................................................................... 42 Integrace v oblasti bydlení ...................................................................................................................... 43 Integrace v oblasti financí....................................................................................................................... 44 Integrace v oblasti práce zaměstnání ..................................................................................................... 45 Integrace v oblasti zdraví a zdravotní péče ............................................................................................ 46 Oblast ostatních překážek ....................................................................................................................... 46 Nejobtížnější překážka ............................................................................................................................ 47 Shrnutí dílčího cíle 2 ............................................................................................................................... 48 8

ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 50 7. 7.1 7.2

ZDROJE....................................................................................................................................... 52

LITERATURA ............................................................................................................................................ 52 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................................. 53 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................... 55

9

Úvod Již název „Integrace klientek azylových domů do běžného života“ představuje základní oblast zájmu a zaměření mé práce. Ve své práci představuji teoretická východiska a charakteristiky subjektu mého zájmu. Postupně docházím až ke konkrétním faktorům ovlivňujících jejich integraci. Hlavní cíl je identifikovat překážky integrace klientek azylových domů do společnosti. Integrace, neboli začlenění, je dlouhodobý proces změn, na jehož konci je klient sociálních služeb zapojen do většinové společnosti. Tento proces by měl proběhnout k nejvyšší možné spokojenosti jak integrovaného, tak prostředí, do nějž je integrován. Téma zaměřené na integraci matek bez domova jsem si vybrala především z důvodu problematičnosti a mých osobních zájmů v této oblasti. Integraci klientek není věnována dostatečná pozornost, a proto se často stává, že putují ze zařízení do zařízení. Chybí zde služba, která by komplexně pomáhala těmto ženám zvládnout krizovou situaci a pomohla jim s péčí o dítě a zajištěním domova pro sebe i potomky. Služba, jenž by poskytovala propojenost mezi azylovými domy, stále neexistujícími sociálními byty a orgánem sociálně-právní ochrany dětí, úřadem práce aj. Abych mohla popisovat oblasti integrace, musím nejprve vymezit bezdomovství obecně. V teoretické části se tedy zaměřím nejdříve na klíčové pojmy jako je právě integrace či chudoba. Níže popíši, s jakým dělením bezdomovství se můžeme nejčastěji setkat a jaké vnímáme rozdíly mezi ženským a mužským bezdomovstvím. Při práci s touto cílovou skupinou je nutné mít na paměti, že je to velice nehomogenní skupina. Z tohoto důvodu popisuji bezdomovství nejdříve obecně, abych se poté mohla zaměřit na konkrétní oblast tohoto tématu, a to jsou matky bez přístřeší. V České republice, dle legislativy považujeme za bezdomovce pouze ty, jenž fakticky nemají střechu nad hlavou. Klientek azylových domů se tedy toto vymezení netýká. V mojí práci však budou do této skupiny zařazeny i klientky azylových domů a z uvedených charakteristik Hradeckých (1996) vyplývá, že by tam také zahrnuty být měly. Stručným popisem je do práce zahrnuta exkluze, která integraci zpravidla předchází. Nejobsáhlejší kapitolou je naopak právě integrace klientek do běžného života. Zde se věnuji především 4 aspektům dle manželů Hradeckých (1996) je to

10

práce, finance, bydlení a zdravotní péče. Mohlo by sem být zařazeno například i sociální prostředí, ale to bývá z pravidla subjektivní a těžko měřitelné. Dalším důležitým bodem je legislativa a organizace, které se touto problematikou zabývají. V této části je také rozveden systém dávek, na něž mají klientky z pravidla nárok. Z mého pohledu je však nejdůležitější částí mé práce výzkum. Ten probíhal formou osobních, polostrukturovaných rozhovorů s klientkami azylového domu v Hamrech, sociální pracovnicí azylového domu a sociální pracovnicí z Amalhey, jež klientkám pomáhá přímo s integrací a problémy s ní spojenými.

11

I. Teoretická část Teoretická část této práce se zabývá problematikou lidí bez domova. Na začátku se věnuji především obecnějším znalostem o bezdomovství, abych mohla popsat faktory vyvolávající tento jev a dělení této heterogenní skupiny. Díky tomuto vymezení odliším od tak nehomogenní skupiny bezdomovců, specifičtější skupinu a tou jsou matky bez domova. Dále upřesním jejich integraci do běžného života a problémy s tím spojené.

1. Vymezení základních pojmů Účelem této kapitoly je definovat základní pojmy, které se budou prolínat celou prací. Je tedy důležité popsat v jakém směru je na jednotlivé pojmy nahlíženo.

Klient Výraz klient vyvolává představu pasivního a závislého postoje. Někteří autoři dávají přednost výrazům konzument služeb či zákazník. V ČR však zůstáváme u pojmu klient. (Matoušek 2008) Subjekt, jímž může být osoba, rodina, sociální skupina. Je možné ho vymezit dle společného znaku nebo sociální normy. Je to tedy osoba či skupina osob, jenž využívá sociální služby nebo je na ni zaměřena intervence sociální práce. (Musil, 2004) Dle Levické (2004) je dalším možným pohledem opět osoba či více osob, které po uvážení své situace dojdou k názoru, že potřebují v této oblasti odbornou pomoc. Tento klient je poté typický negativním hodnocením své problematické situace, dobrovolností a snahou vyřešit problém, který sám řešit nezvládal.

Integrace Novodobý ideál, jenž je opakem sociální práce v minulých letech, kdy se sociálně slabí či zdravotně znevýhodnění lidé "uklízeli" do ústavů, na okraj společnosti, potažmo měst, do vyloučených lokalit až osad a ghett. Integrace se snaží o začlenění těchto osob do "normální" společnosti. (Matoušek 2008)

12

Matoušek (2008) dále uvádí dělení integrace na asimilační, jež upřednostňuje direktivnější způsob a to, aby se hendikepovaná menšina přizpůsobila té majoritní. Adaptační pak považuje integraci za kolektivní úkol společnosti, který předpokládá, že by mezi majoritou a minoritou měl vzniknout partnerský vztah. Na integraci lze nahlížet, jako na dynamický a principiální proces. V tomto procesu se do dialogu zapojují všichni členové a jeho cílem je dosažení a udržení spokojených společenských vztahů. Neznamená to však nucenou asimilaci pro integrované. Je zaměřena na potřeby k posunu směrem k bezpečné, stabilní a spravedlivé společnosti, zároveň však zamezující sociální dezintegraci, fragmentaci, vyloučení a polarizaci. (United Nations, 2005)

Chudoba Obecně přijímaná charakteristika chudoby neexistuje. Lze ji vymezovat v širším (zahrnuje také například dostupnost veřejných služeb) a užším pojetí, objektivním či subjektivním pojetí. Kritéria chudoby jsou přímo závislá na kultuře, tradici a aktuální koncepci sociální spravedlnosti. V současnosti je měřítkem minimální spotřební koš, zahrnující statky a služby zajišťující důstojný život. (Matoušek 2008) Tomeš (1996) definuje chudobu na základě užšího pojetí, kde dle něj v důsledku nedostatku financí není člověk schopen zajišťovat základní životní potřeby na přiměřené úrovni. Tato definice je moderní společností vnímána jako nejpřijatelnější a na základě toho jsou poté přidělovány příslušné sociální dávky.

Sociální norma Sociální norma je stav, který je v souladu a závislosti na určité době, v určité společnosti a v určité kultuře. Norma může být ukotvena v zákoně, ale stejně tak může platit jako závazná zvyklost, obojí bývá zpravidla při nedodržování postihováno. (Matoušek 2008) Veškeré lidské společenství je souborem daných zákonů a nepsaných, všem známých pravidel, vztahujícím se k lidskému chování. Je zde všeobecný předpoklad, že se objevují jedinci, jež tomuto společenskému konsenzu nechtějí nebo například

13

z náboženských důvodů nemohou dostát. Takový jedinec je za své vybočení zpravidla trestán buď postupem, jenž je daný zákonem nebo společenskými zvyklostmi (vyloučení z komunity, sociálního prostředí, ..) "Teprve se vznikem zákonů a všeobecně závazných společenských norem se tedy člověk stává buď konformním (normy respektuje) nebo deviantním (normy porušuje)." (Mühlpacher, 2001, s. 54 )

1.1 Klasifikace bezdomovství Charakterizovat jednotlivé skupiny bezdomovců je důležité pro pochopení samotného fenoménu ženského bezdomovství. Lze totiž říci, že ženy do jedné ze tří kategorií řadíme pouze výjimečně. Dle Hradeckého (1998 Sborník) budu užívat pojmu bezdomovství, které lépe popisuje určitý stav a situaci, než pojem bezdomovectví, které může vyvolávat představu nějakého řemesla. V tuto chvíli nemáme mnoho relevantních výzkumů, které by se zajímali o pohled na bezdomovství samotnými bezdomovci. (Hutson, Liddiard 1994 in Fitzpatrick, Kemp, Klinker 2000) Budu jej tedy popisovat pouze z pohledu odborníků. Definice bezdomovství, je jako každé jiné vymezení v sociální práci velice komplikované a žádná obecně přijímaná definice neexistuje. Pokud bychom se drželi pohledu majoritní společnosti, tedy že bezdomovec je člověk bez přístřeší, který není schopen řešit svou situaci bez pomoci, budeme velmi nepřesní. Věnovali bychom se totiž pouze fenoménu zjevného bezdomovství. Vynechali bychom tak bezdomovce, jejichž bydlení je nejisté. (Hradecký, Hradecká, 1996) Uvedu definici Kotýnkové (2003), která je poměrně široká a zahrnuje všechny níže uvedené skupiny bezdomovců. Bezdomovec je dle ní ten, kdo nemá pravidelný a stálý nocleh, ale i ten, kdo jej má pouze dočasně ve veřejném nebo soukromém zařízení nebo v místech, která nejsou určena k ubytování. Lidé bez přístřeší jsou v odborné literatuře rozlišováni. Všeobecně nejužívanější je členění od manželů Hradeckých (Hradecký, Hradecká, 1996) :

14

Zjevné bezdomovství Jedná o společností nejvíce vnímanou a sociální služby nejvíce využívající skupinu bezdomovců. Jsou to osoby žijící na veřejných místech (ulice, nádraží), ale i lidé, kteří vyhledávají noclehárny, azylové domy, denní centra apod. Převážně jsou to lidé žijící na ulici, bez přístřeší a bez trvalého bydliště (na obcích). Jejich situace je důsledkem extrémní chudoby a nedostatkem vhodných příležitostí. Pro tyto jedince může být tento stav determinujícím na zbytek života.

Skryté bezdomovství Skupina lidí, která je početná především v místech, kde pro ně nejsou žádné sociální služby. Jsou to lidé, které společnost jako bezdomovce nevnímá. Často jsou ubytovaní ve sklepech či squatech tak, aby je společnost neviděla. Pravidelně mění své působiště, jsou špatně sledovatelní a to právě z důvodu nevyužívání sociálních služeb.

Potencionální bezdomovci Do charakteristiky poslední skupiny opět řadíme špatné povědomí úřadů o jejich potřebách a velikosti její populace. Za typické představitele této skupiny považujeme osoby čekající na propuštění z ústavů či vězení, migranty a exulanty. Jsou to lidé s nejistou střechou nad hlavou, kteří často pobývají v nevyhovujících, přelidněných či zchátralých podnájmech bez smlouvy. Do této kategorie spadá právě největší počet bezdomovkyň vůbec. Často za takové považujeme ženy, které zůstávají na přechodnou dobu u svých známých, ve službách pro ně určených a jiných nejistých ubytovacích podmínkách.

Pokud se podíváme na statistiky azylových domů, výsledky pilotních anket, či se jen my sami zamyslíme nad tím, jaké bezdomovce potkáváme, zjistíme, že klienty sociálních služeb v této oblasti jsou především muži. Z toho vyplývá, že ženy budou ve větší míře zahrnuty právě do skupiny skrytých a potencionálních bezdomovců. (Haasová, 2005) Je tedy nutné, tuto skupinu více vymezit. 15

1.2 Bezdomovství u žen Závažnou příčinou bezdomovství žen je jejich obtížná situace ve společnosti po stránce sociální, ekonomické i politické. A to i přes to, že se o rovnoprávnosti žen a mužů vede diskuze již poměrně dlouhou dobu (Světová konference v Pekingu 1995). Dalšími důvody jsou stále více rozevřené nůžky mezi příjmy ve společnosti. Právě ženy z tohoto vycházejí jako nejzranitelnější. Často se vymykají možné kontrole díky tomu, že jsou schopné si na krátký čas najít přístřeší u někoho blízkého. Až na výjimečné bezdomovkyně z ulice o nich tedy mnoho nevíme. Dá se ale předpokládat, že bezdomovství žen a matek s dětmi bude mít vzrůstající tendenci. Už nyní však víme, že kapacity většiny zařízení pro ně určených jsou nedostatečné a v některých lokalitách chybí zcela. (Haasová, 2005) V průzkumu Watsona a Austeberryho (in Fitzpatrick, Kemp, Klinker, 2000) ženy bez domova, ubytované v institucionálním prostředí uváděly, že pro ně jsou špatné materiální podmínky významným bodem. Můžeme tedy předpokládat, že ženy vnímají své bezdomovství jako nedostatečnou materiální zajištěnost. Do této skupiny řadíme čím dál početnější skupinu mladých, neuvědomělých a nezodpovědných dívek. Přicházejí z dětských domovů, výchovných ústavů či z disfunkčních rodin, ze kterých odešly nebo byly vyhnány. Bez obav, často lehkomyslně, střídají své partnery, kteří mají zpravidla podobnou minulost. Nejsou tedy schopny navázat pevný vztah. Nemají rodinné, partnerské a většinou ani jiné vhodné zázemí. Tyto potencionální bezdomovkyně často v důsledku zmíněných okolností otěhotní, nato potratí, či dítě opustí a vrátí se zpět na ulici, kde se stávají matkami bez domova a bez dětí. (Hradecký, Hradecká, 1996).

1.2.1 Odlišnosti žen bez domova od mužů Jak už bylo zmíněno v klasifikaci bezdomovství, mezi ženami a muži jsou velké rozdíly i v této oblasti. Manželé Hradečtí (1996) uvádí mnohem četnější výskyt žen bez domova, které byly nebo stále jsou vdané. Jen malou část bezdomovkyň tvoří ženy svobodné. Z toho lze vyvozovat právě nízké materiální zabezpečení po odchodu manžela, které ve spojení se slabou sociální sítí ženy, může často vyústit ve ztrátu přístřeší.

16

Bezdomovkyně lze zároveň považovat za více ochotné ke spolupráci. Na rozdíl od mužů mají vyšší stupeň spolehlivosti, ochoty a vůle jednat. Ženy jsou cílevědomější a často mají alespoň chatrné vazby na svou rodinu či je motivuje jejich dítě. Muži mnohdy projevují podrážděnost, úzkost, egocentrizmus nebo cítí křivdu na nich spáchanou. Naopak společným znakem bývá nevíra v úspěch, která se dostavila po opakujících se selháních. Uzavřenost do sebe a vliv možných návykových látek, kterými mohou být alkohol aj. Tito lidé často zhrubnou, jsou více agresivní, zoufalí a přicházejí do stavu krajní duševní i tělesné vyčerpanosti a zchátralosti. (Hradecký, Hradecká, 1996)

Abych identifikovala problémy, jež mají vliv na integraci bezdomovkyň, je třeba zaměřit se na faktory, které jejich nepříznivou životní situaci vyvolaly.

1.3

Faktory vyvolávající bezdomovství Koukolík a Drtilová (2002) uvádí tyto příčiny bezdomovství: Deinstitucionalizace je proces změn, umožňující fyzicky postiženým a duševně

nemocným lidem žijícím dosud v ústavech z nich odejít. Zpravidla je to odchod dobrovolný. Můžeme se ale setkat i s nedobrovolným a to často v důsledku snižování kapacit. Tyto změny byly započaty za předpokladu, že se o takto postižené lidi postará rodina či obce, jak tomu bylo dříve. „Ve Velké Británii je podle odhadu 20 – 30% bezdomovců duševně nemocných, propuštěných z psychiatrických zařízení anebo nepřijatých do psychiatrického zařízení.“ (Koukolík, Drtilová, 2002, s. 27) Ekonomické vlivy. Často je důvodem této životní situace nezaměstnanost, vysoké náklady na bydlení a neschopnost státu pokrýt tuto situaci, byť jen na přechodné období. Sociální problémy, zde je obvyklými důvody rozvod, či u mladých lidí propuštění z ústavní péče. Mnoho lidí bez domova též tvrdí, že příčinou jejich života na ulici jsou rodiče a příbuzní. Ti je nemohou či nechtějí ubytovat. Právě absence sociálních vazeb, které po rozvodu, propuštění z ústavu či vězení chybí, jsou častým faktorem, jež bezdomovství započne. 17

Bezdomovství jako životní program. To chápeme jako dobrovolné lidské rozhodnutí. Například angažovaní squatteři (Koukolík, Drtilová, 2002)

Sociální a demografické změny, Např. rozpad rodiny

Ekonomická změna Např. nezaměstnanost

ZTRÁTA VHODNÉHO A DOSTUPNÉHO BYDLENÍ

Správní nezodpovědnost Např. podpora

Změna politického řádu

(Důvody bezdomovství (FEANTSA in Sborník, 1998)

V této kapitole jsem shrnula nejběžnější faktory, jež bezdomovství vyvolávají. To je důležité pro výběr relevantních respondentek a pochopení příčin, za jakých se do azylového domu dostaly. Zároveň však považuji za nezbytné uvést alespoň shrnutí základní prevence, která by měla být tím nejdůležitějším ve všech oblastech a to nejen sociální práce.

18

2. Preventivní aktivity Stejně jako ve všech ostatních oblastech i v této můžeme mluvit o prevenci jako o nejúspornějším a nejefektivnějším řešením nežádoucích sociálních jevů. Bohužel v oblasti prevence máme poměrně velké mezery.

2.1 Primární prevence Na rozdíl od západoevropských zemí tu fatálním způsobem chybí primární prevence především na základních, potažmo středních školách, které jsou zaměřené speciálně na prevenci případného odpadnutí ze vzdělávací dráhy. (Matoušek, 2011) S čímž jistě do značné míry souvisí i nedostatečná míra zaměřenosti na volbu budoucího povolání a školy. Na většině základních škol je sice v 8. třídě zaveden předmět "Volba povolání", který je zpravidla dotován jednou hodinou týdně. To je však nedostačující. Pro většinu žáků předmět nemá valný přínos. Často je to dílem učitelů, kteří předmětu nedávají dostatečnou váhu a prestiž. Velká část uživatelů služeb na úřadech práce a poté i sociálních služeb pro lidi bez domova jsou právě ti, kteří z různých důvodů nedokončili svoje původně zamýšlené vzdělávání. To je ten hlavní důvod, proč se již na základních a středních školách zabývat předcházení tohoto sociálního jevu, který je prvotním ze škály, která se u lidí bez domova vyskytuje.

2.2 Sekundární prevence V této oblasti prevence je třeba se zaměřit především na intervence směřující k ohroženým skupinám, u nichž bychom mohli fenomén bezdomovství očekávat, jako jsou osoby opouštějící ústavní péči, dospívající děti z multiproblémových rodin, osoby v krizových životních situacích, osoby propuštěné z výkonu trestu a další. Přes prokazatelné přetížení, kterým úřady práce trpí, se v ČR začaly objevovat takové, které po vzoru západoevropských politik organizují tzv. Job kluby a Start kluby. V takových klubech si pak klienti dodávají podporu, zpětné vazby a mentoring od lektora, který je učí, jak správně psát životopis, zvládat přijímací pohovor, či vyjednávání podmínek při sepisování pracovního poměru. V současné době bohužel neexistuje mnoho organizací, které by se orientovali pouze na nezaměstnané. Několik 19

málo však nabízí programy, poskytující komplexnější poradenství (sociálním pracovníkem a psychologem) na obnovu pracovních návyků (dílny se zvláštním pracovním režimem) a rekvalifikační kurzy. Tyto programy fungují především díky podpoře Evropské unie, která se snaží o maximalizaci zaměstnanosti, a proto také z části tyto projekty financuje. (Matoušek, 2011)

2.3 Kurativní aktivity V České republice je nejběžnější reakcí na stav chudoby populace s výrazně nižším příjmem, než je průměrný, pouze poskytnutí sociálních dávek. Chudoba se stává stále větším problémem právě u rodin s jedním rodičem (většinou s matkou). (Zastrow in Matoušek, 2011) Naše legislativa posuzuje stav chudoby, tedy hmotné nouze právě podle výše příjmu. Poté může přiznat zmíněné dávky.

Budu–li mluvit o prevenci obecně, platí, že stejně jako u jiných negativních jevů je třeba tomuto porozumět, podrobně nastudovat a přitom vycházet pokud možno z co nejpřesnějších a nejobjektivnějších východisek. Potom lze vytvářet přesné a účinné programy pro prevenci. Je to zcela jistě zdlouhavý proces už proto, že bezdomovci jsou velice heterogenní „skupinou“, kam se z pravidla přiřazují s již stávajícími problémy. Mezi ně nejčastěji patří závislosti, vězeňské prostředí, imigranti, tělesně či mentálně hendikepovaní a dále krizové situace (rozvod, ztráta zaměstnání, živelná pohroma aj.). Jedná se o zásadně rozdílné skupiny, k nimž je třeba rozdílně přistupovat. A to nejen v samotném řešení nastalé situace, ale především v prevenci, tedy už při řešení stávajícího problému, jako jsou například výše zmíněné. (Štěchová, Luptáková, Kopoldová, 2008)

Prevence je v řešení otázky bezdomovství důležitá a měla by být minimálně nastíněna v řešení sociálních problémů. Z ní vychází například potřeba sociálního bydlení. Při absenci řešení a předcházení těmto problémům, často dochází k exkluzi.

20

3. Integrace a exkluze Jedná se o stěžejní kapitolu teoretické práce. Uvedena je prvně exkluze, která integraci zpravidla předchází.

3.1 Exkluze Exkluze, neboli sociální vyloučení, lze chápat jako proces, v němž jsou subjekty zbavovány přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit jako celku. Sociální vyloučení je zpravidla důsledkem chudoby a nízkých příjmů v souvislosti s nízkým vzděláním či špatnými životními podmínkami. V ČR v současnosti naprosto převažujícím vnějším zdrojem sociálního vyloučení bývá stigmatizace, za což můžeme považovat menšinovou etnicitu nebo onálepkování osob či skupiny osob jako problémových. (www.eopilis.cz in Veselá, Pospíšilová, Mazel, Balabánová 2009) Společenské vyloučení začíná z pravidla už ve chvíli, kdy jedinec či občan nedokáže, nebo nemůže uplatňovat svá práva pro jeho zdravotní stav, věk, pohlaví, etnicitu, sociální původ, je nedostatečně materiálně zajištěn aj.. V případě, kdy můžeme považovat jeho sociální prostředí a společnost za vyspělou, nemusí být tento stav nutně definitivní. Může však znamenat ztrátu vazeb na domov, přirozených vztahů, práce a nakonec i vlastní osobnosti. (Hradecký, Hradecká, 1996) Ženy žijící ve vyloučených lokalitách jsou nuceny okolím se přizpůsobit zvyklostem a osvojují si tak specifické vzorce jednání, které jsou s hodnotami většinové společnosti nezřídka v rozporu. Tyto získané návyky pak vyloučeným ženám zabraňují být úspěšnými ve společnosti většinové, ztrácí a často ani nezískávají potřebné hodnotové žebříčky člověka, jenž s exkluzí nemá problém a je orientován většinovou společností na kariérní vzestup a úspěch. (Příručka pro sociální integraci, 2010) Abychom pochopili, proč je situace osamělých matek taková, jaká je, stačí zrekapitulovat

jejich

potenciální

příjmy.

Podstatná

je

také

výchozí

situace: u svobodných matek chybí zpravidla jakékoli příjmy. U rozvedených jsou potom majetky i příjmy zpravidla děleny. Předpokladem našeho systému je, aby příjmy odcházejícího manžela byly nahrazeny výživným, které by měl otec dítěte pravidelně platit pro ideálně stejné materiální zabezpečení dítěte jako před rozvodem. 21

Skutečnost je však bohužel jiná. Další příjmy ženy plynou ze zaměstnání, eventuálně dávky státní podpory a pomoci. (Alice Červinková, 2003)

Další a nejdůležitější kapitolou celé práce je nadcházející část, jež můžeme považovat za protichůdný proces exkluze. Pojednává o 4 stěžejních oblastech integrace, které lze považovat za nejproblematičtější pro vybranou cílovou skupinu.

(Dr. K.S. Ingole, 2013)

3.2 Integrace Cílem integrace je uspokojení základních potřeb všech příslušníků společnosti. Je předpokladem civilizovaného vývoje dané společnosti. (Hradecký, Hradecká, 1996) Klientky azylových domů jsou zpravidla ženy bez jakékoliv sociální sítě. Často bez rodiny, přátel, zaměstnání či jakéhokoliv jiného finančního zajištění. Jsou to ženy vyloučené z mnoha dimenzí běžného života. (Příručka pro sociální integraci, 2010) Zde uvádím nejzákladnější členění v oblasti integrace.

22

3.2.1 Bydlení Je třeba počítat se slabými lidmi, kteří stejně jako my potřebují spát v teple a suchu, ale nedokáží si tuto základní potřebu sami saturovat. (Hradecký, Hradecká, 1996) Mezi hlavní problémy v této oblasti patří nedostačující nabídka cenově dostupných podnájmů pro převážně dělnickou a spodní třídu. Neodpovídající nabídka levného bydlení vede k vyloučení sociálně, fyzicky nebo mentálně handicapovaných lidí z trhu bytů. (Pleace, Quilgars, 2013) Sociální bydlení považuji za jedno z ideálních řešení komplikované situace. Jedná se o byty, jež umožňují nízko-příjmovým domácnostem získat za dostupnou cenu plnohodnotnou nájemní smlouvu a důstojné bydlení v nájemním bytě. Řešení pomocí takzvaných ubytoven, jak můžeme v současné chvíli vidět, není ideální. S náležitou nájemní smlouvou pak lze přihlásit trvalé bydliště a čerpat příspěvek na bydlení. (Jarmila Lomozová, 2014) Této podkapitoly se také dotýká bytová politika, kde by stát měl vynakládat úsilí v tvorbě příslušné legislativě (regulace a deregulace nájemného, vytváření měřítka pro státní podporu bydlení apod.), podpory nestátních subjektů, které se zaměřují na sociálně slabší skupiny a umožňují dostupnost bydlení i těm, jenž si své bydlení nejsou schopni obstarat sami. (Busch-Geertsema a Fitzpatrick 2008)

3.2.2 Práce Minimalizace počtu nezaměstnanosti je prioritou sociálních politik většiny evropských zemí. Jsou jí nejvíce ohrožení starší lidé, absolventi, lidé s nízkou kvalifikací, příslušníci etnických menšin, lidé se zdravotním postižením a ženy. (Matoušek, 2011) Dobrá politika státu předpokládá vysokou zaměstnanost všech výše uvedených skupin, snahu o udržení jejich práce, vytváření nových pracovních míst v oblastech s vyšší nezaměstnaností, omezení šedé zóny a nelegální práci. (Hradecký, Hradecká, 1996) Tato skupina často trpí vysokou nezaměstnaností a je takřka pravidlem, že je-li bez domova, je i bez práce. Jsou-li tito lidé však bez domova, s trvalým pobytem přihlášeným na úřadě či v zařízení, je pro ně diskriminace ze strany zaměstnavatelů

23

obvyklá. Dalším z problémů, které jim často stojí v cestě najít si zaměstnání, jsou chybějící pracovní návyky, závislosti či malé dítě, které nemohou dát do školky z důvodu nízkých příjmů nebo obtíže najít si práci na zkrácený úvazek, tak aby matka dítě mohla vyzvedávat z mateřské školy. Často se ocitají v kruhu, z něhož bez pomoci jen těžko hledají cestu ven. (Fitzpatrick, Kemp, Klinker, 2000) Haasová (2005) ve své kapitole feminizace chudoby uvádí v postavení žen na trhu práce mimo jiné mzdovou diskriminaci, což je v podstatě rozdílné platové ohodnocení muže a ženy na stejné pracovní pozici. Další problémy, jež uvádí, je orientace ženy na sekundární trh práce, kde jsou pracovní místa s nižší prestiží, malými požadavky na kvalifikaci, nízkými výdělky, horší podmínky práce a značná nejistota zaměstnání.

3.2.3 Finance Bezdomovec je často bez potřebných dokladů. Obnovou příslušných dokladů, jako je rodný list, občanský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny, potvrzení o nejvyšším dosaženém vzdělání, evidenční list důchodového pojištění aj. může žádat o dávky Poté můžou navazovat na integraci v rámci zdravotní péče, kde mohou přiznat invaliditu. (Hradecký, Hradecká, 1996 ) V této oblasti se lze zabývat i určováním otcovství a výživném na vyživované dítě. Kombinace velmi nízkých příjmů a chaotického životního stylu znamená pro mnoho lidí bez domova dluhovou past. Nezřídka mají vysoké dluhy na dopravních podnicích, poplatcích za odpad či zdravotním a sociálním pojištění. Většina těchto lidí, nikdy nedostala rady, jak spravovat své peníze. Zoufalství je může vést k drahým úvěrům a půjčkám od lichváře, protože nemají přístup ke spotřebnímu koši. Stres způsobený dluhy může mít také závažný dopad na duševní zdraví lidí.

3.2.4 Zdravotní péče V neposlední řadě pak nesmí být nikdo vyloučen z veřejně dostupné zdravotní péče, ze sociální péče a ze sociálního zabezpečení. Stát by měl najít způsob, jak zabránit vyloučení ze zdravotní péče, které je dnes pro bezdomovce realitou a mechanismus, kterým bude moci bezdomovci poskytnout sociální pomoc, ne prioritně finanční. (Hradecký, Hradecká, 1996) Je třeba vzít také v potaz, že řada lidí

24

bez trvalého bydliště může být ze strany lékařů diskriminována či jinak znevýhodňována. Zdravotní péče o bezdomovce by měla vycházet z poznatku o lidech bez stálého bydliště, které říká, že je mezi nimi vyšší procento zdravotně postižených, než mezi majoritou. Mnozí z nich se stali bezdomovci právě v důsledku svého fyzického, mentálního či psychického postižení, protože se sami nezvládli postavit náročným životním situacím. Mnoho dalších chorob se potom přidružují v důsledku jejich životního stylu a závislostí. (Sborník, 1998)

Aby byly naše klientky úspěšné, musíme pochopit jejich vlastní nepsaná pravidla a naučit je těm pravidlům, díky kterým se budou cítit dobře a bude se jim dařit v začleňování do nového prostřední. (Payne, DeVol, Smith, 2001)

3.2.5 Metody a nástroje pomoci zařazení do společnosti Integrace, jak již bylo zmiňováno, chápeme jako nejvyšší cíl socializace jedince ve společnosti. Lze tedy říci, že se jedná o nejdůležitější bod v rámci celého vývoje jedince a jeho socializaci, jejímž opakem je segregace. (Slowík, 2007) "Sociální inkluze je v individuální rovině chápána jako sociální participace, jako přístup k životním šancím a k důležitým kvalitám života. V sociální rovině je spojována se sociální integrací, s kolektivitou, solidaritou, právy, legitimitou. Je to tedy komplexní a bohaté téma." (Sirovátka, 2003, s. 43) Pro takový vhled do klientovy situace, může posloužit následující tabulka, v níž klient vyznačí na škále od 1 do 5 (přičemž 5 je dostatečné), jak hodnotí danou situaci ve svém životě, jak silně vnímá kompetence na své straně.

25

ZDROJE - SCÉNÁŘ Č.1

Velmi nízké => Dostatečné 1

2

3

4

? 5

Finanční Emocionální Mentální Duchovní Fyzické Podpůrné systémy Znalost nepsaných pravidel střední třídy Životní vzory

(Ruby K. Payne, Philip DeVol, Terie Dreussi Smith, 2010 s. 21)

Mentoring V oblasti matek bez domova může být mentoring v řadě případů pomocníkem při zařazení klientky do společnosti. Jedná se o metodu, kde kouč neboli mentor, pomáhá jinému člověku naučit se, jak funguje svět, nebo některé jeho oblasti. Se svými svěřenci se dělí o životní zkušenosti a poznatky, ze kterých se klienti mohou následně poučit, či je v obdobné formě aplikovat ve svém životě. (Payne, DeVol, Smith, 2001)

Na této kapitole je z největší části postaven empirický výzkum. Integrace a její oblasti jsou směřovány do tazatelských otázek pro respondentky. Především pak oblast financí, bydlení, práce a zaměstnání a zdraví a dostupnosti zdravotní péče. Poslední čtvrtou kapitolou teoretické práce je nutné definovat pro porozumění tomu, co vše je pro bezdomovce v ČR dostupné, aby se mohli dostat ze své obtížné situace, a v jakých souvislostech jsou zmiňováni v legislativě.

26

4. Orgány a organizace zabývající se touto problematikou Patří sem orgány státní správy a samosprávy, neziskové organizace a církve.

4.1 Státní správa a samospráva Sem řadíme zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo pro místní rozvoj. Jejich práva a povinnosti vyplývají především z Ústavy České Republiky a zákona č.2/1969 Sb. (Štěchová, Luptáková, 2008)

4.2 Neziskové organizace a církve U nás jsou to především tyto organizace: Armáda spásy, Naděje, Česká katolická charita, Nový Prostor, Emauzy ČR, občanské sdružení Společnou cestou, Diakonie, Člověk v tísni a v menším rozsahu některé další. (Štěchová, Luptáková, 2008) Většina organizací vznikla až po roce 1989, některá však už před ním a církve svou činnost pouze rozšířili.

4.2.1 Typologie azylových zařízení, programů a sdružení v České republice dle Haasové (2005) Noclehárny Sociální služba zaměřující se především na přenocování, případně poskytnutí osobní hygieny, jídla a snahy vzbudit v nich chuť řešení jejich nepříznivé životní situace. Cena je buď symbolická, nebo je tato služba zdarma, liší se.

Denní centra Běžně nabízí teplý nápoj, prosté jídlo, možnost osobní hygieny. Zařízení nenabízí nocleh a nemusí na noclehárnu navazovat. Pokud klient dochází pravidelně a má zájem, může pověřit zařízení jako příjemce jeho sociálních dávek a ty mu pak bude zařízení vyplácet. 27

Toto zařízení opět není primárně určeno pro matky s dětmi, je však možné poskytovat zde pro ně sociální poradenství.

Azylové domy Umožňují dočasný avšak déle trvající pobyt, zpravidla do jednoho roku. Tato služba je zaměřena na matky, či otce s dětmi, kteří nemají domov. Od klientů se očekává, že budou pracovat na svém posunu k samostatnosti, vzdělávání a práci na sobě samých. Za pobyt se obvykle platí měsíční taxa. Zařízení je typické právě pro matky s dětmi. Často se i zařízení liší v hranici věku dítěte či přijímání i těhotných žen.

Zařízení na půli cesty Tato sociální služba je poskytována především pro klienty, jež balancují mezi samostatností a závislostí na institucionální péči, typicky děti, které odcházejí z ústavní péče. Pravidla jsou podobná jako v AD, klienti jsou však vedeni k vyšší odpovědnosti za sebe samotné v bytech, které jsou jim pronajaty na nezbytně nutné období, stejně jako v AD.

Chráněné byty Pobytová služba, zaměřená zejména na klienty s mentálním postižením. Tyto osoby vyžadují určitý stupeň pomoci a kontroly.

Krizová lůžka Jsou poskytovány při mimořádných neočekávaných situacích. Disponuje jimi každý kraj a slouží především při živelných katastrofách. Mohou pomáhat také matkám s dětmi, když utíkají od agresivního partnera.

4.3

Legislativa Na lidi bez domova se veřejnost dívá s nezájmem a lhostejností a často značně

negativně. Podobný postoj – malý zájem, určité přehlížení této tématiky- je cítit ze 28

strany úředních orgánů. Bezdomovství není v legislativě přesně vymezeno ani zabezpečeno. V listině základních práv a svobod (Ústavní zákon, 1993), která je nedílnou součástí Ústavy České republiky, jsou některé odstavce vztahující se k problematice bezdomovství: čl. 3 odst. 1: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“ č. 30 odst. 3: „Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.“ čl. 30, odst. 1: „Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.“ čl. 30, odst. 2: „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ čl. 31: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, dle něhož mají občané právo na poskytnutí zdravotní péče. Zákon č. 329/2011 Sb. o sociálním zabezpečení, který zaručuje právo na soc. zabezpečení všem občanům. Konkrétně potom §90 a §91, kteří potřebují zvláštní pomoc a občany společensky nepřizpůsobivé.

Jedním z nejdůležitějších připravovaných zákonů, tykající se problematiky lidí bez domova, je bezesporu zákon o sociálním bydlení. Proto bych ráda nastínila, jak současně „funguje“, co bude součástí zákona, jaká je koncepce a o čem se vedou spory, viz příloha č. 2.

29

4.4 Sociální dávky pro matky Při poměrně vysoké míře nezaměstnanosti mezi klientkami AD představují dávky sociálního zabezpečení hlavní část příjmu. Jedná se především o dávky níže vypsané se stručnou charakteristikou: Vůbec první bych ráda uvedla porodné. Jedná se o jednorázovou sociální dávku, která je vyplácena u prvních dvou živých narozených dětí. U prvního dítěte pouze pokud příjmy (do nichž se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě) osob, žijících ve společné domácnosti byly nižší, než 2,7 násobek životního minima. U druhého dítěte je pak tento výpočet stejný, jen je třeba myslet na vyšší životní minimum početnější rodiny. Porodné pak lze nárokovat i u dítěte převzatého do péče. Peněžitá pomoc v mateřství, také PPM či lidově mateřská, je dávka spadající do systému nemocenského pojištění a vyplácí ji Česká správa sociálního zabezpečení. Je to dávka, na kterou má subjekt nárok pouze bylo-li hrazeno nemocenské pojištění a její výše se vypočítává z denního vyměřovacího základu. Dalším je rodičovský příspěvek. Na rozdíl od dávky předchozí má na rodičovský příspěvek nárok každý, kdo celodenně pečuje o dítě do 4 let věku. Celková částka činí 220 000 Kč a je možné ji nepřetržitě čerpat v libovolné délce (maximálně však 43 měsíců), kterou lze měnit každé 3 měsíce. Tato dávka nabíhá po skončení PPM. Zároveň lze čerpat přídavek na dítě. Tuto dávku lze přiznat rodině, jejíž průměrné příjmy jsou nižší než 2,4 násobek životního minima. Pokud se dítě připravuje na výkon budoucího povolání a dosud nemá žádné zaměstnání, je možné vyplácet dávku až do 26 roku věku dítěte. Dávka nemocenského pojištění, na niž má nárok pouze zaměstnanec, za nějž je odváděno nemocenské pojištění, je ošetřovné. Vyplácí se pouze v případě, je-li zaměstnanec nucen zůstat doma a starat se o nemocné dítě do 10 let, nebo jiného člena rodiny, jehož stav vyžaduje ošetřování jinou osobou a to na 9 dní. V případě osamělé osoby až na 16 dní. Příspěvek na bydlení. Tato dávka je určená pouze pro hrazení nákladů na bydlení u osob s nízkými příjmy. Vyplácí se zpětně za poslední 3 měsíce a žadatel

30

musí dokládat náklady na bydlení skutečnými zaplacenými složenkami, fakturami aj. Na výši dávky má vliv mnoho faktorů, především pak kolik osob byt obývá a s jakými příjmy a o jak velké město se jedná. Poté mohou mít matky nárok na dávky hmotné nouze a těmi jsou: Příspěvek na živobytí. Je to dávka hmotné nouze a jako hmotnou nouzi označujeme stav, kdy posuzovaný subjekt, má natolik nízké příjmy, že nedosahují zákonem stanoveného životního minima, tedy existenčního minima. Životní minimum je minimální hranice příjmu, která umožňuje pokrýt základní životní potřeby a tato dávka by je měla pokrýt. Při stanovení nároku a výše příspěvku na živobytí na úřadu práce se posuzuje celá řada různých podmínek. Doplatek na bydlení. Je další dávkou týkající se bydlení spadající do hmotné nouze, ale nemá na ni nárok zdaleka tak široká skupina, jako na příspěvek na bydlení. Jedná se z pravidla o dávku určenou jen v případě hmotné nouze a to lidem, kterým by po zaplacení nákladů na bydlení nezůstávala částka alespoň na živobytí. Mimořádná okamžitá pomoc. Opět dávka spadající do hmotné nouze, jejíž podmínky jsou vypsány v zákoně č. 111/2006 sb. o pomoci ve hmotné nouzi. Spadají sem živelná katastrofa, hrozící újma na zdraví a úhrada jednorázových výdajů.

Z poslední kapitoly teoretické části vyplívá mimo jiné, jaké dávky mohou matky čerpat, což je spojené jak s financemi, tak například s bydlením, což je součástí tazatelských otázek, ale také jakých práv se mohou dožadovat a jaké zařízení jsou pro ně v ČR připravena.

31

II. Praktická část 5. Metodologická a analytická část V této části popíši vybrané metody, důvod jejich volby, hlavní a dílčí cíle výzkumu, způsob analýzy a obecné informace o průběhu výzkumu.

5.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je identifikovat překážky integrace klientek AD do společnosti v Azylovém domě Hamry u Hlinska. Poznávaný cíl byl výchozím bodem pro stanovení výzkumné metody, strategie, techniky sběru dat a subjektů zkoumání a zjišťování. Z teoretického rámce předchozí části byly východiskem pro vytvoření dílčích cílů a výzkumných otázek, se kterými v této práci zodpovím hlavní výzkumnou otázku, a to provedením analýzy a shrnutí problémů integrace na základě subjektivních výpovědí klientek a sociálních pracovnic. V rámci výběru vhodných subjektů pro výzkum jsem oslovila 6 matek v azylovém domě, jejich sociální pracovnici a sociální pracovnici pro podporu rodiny z o.s. Amalthea na základě předchozího setkání u případové konference k integraci jedné z klientek. Kontaktovány byly přes emailovou poštu nebo při osobním setkání.

5.2 Použité výzkumné metody a jejich zdůvodnění Zaměřím-li se na cíl výzkumu a jeho dílčí cíle, tedy odpovědět na výzkumnou otázku a otázky od ní odvozené, mám za to, že použití kvalitativní metody formou polostrukturovaných rozhovorů bylo pro získání nejrelevantnějších možných dat nejvhodnější metodou, například dotazníková metoda by zdaleka neumožnila takovou hloubku zkoumání problému. Metoda byla zvolena především z důvodu možnosti vysvětlení pokládané otázky respondentovi a případných doplňujících otázek.

5.2.1 Kvalitativní Metoda kvalitativního výzkumu je pro zjištění výsledků této práce nejvhodnějším postupem. V této oblasti není možné se zaměřit na kvantitativní 32

výzkum z důvodu nízkého počtu respondentek ochotných ke spolupráci a náročnosti interpretace reprezentativního výsledku. Dle Hendla (2008) se při kvalitativním výzkumu jedná o nenumerické šetření a interpretaci sociální reality, jejímž cílem je odkrýt význam pokládaný sdělovaným informacím a vytváření nových hypotéz. Jedná se o subjektivní náhled jednotlivců a skupin na interpretaci jejich světa za pomoci induktivní logiky. Touto metodou mohu interpretovat pohledy subjektů na jimi zmíněné problémy co možná nejpřesněji a posléze je vyhodnotit do souhrnné analýzy. Jako metodu analýzy kvalitativních dat jsem zvolila techniku kontrastů a srovnávání. Byla pro můj výzkum nejvhodnější, potřebuji od sebe odlišit dvě identifikované kategorie a diferencovat rozdílnosti mezi nimi, přestože mají mnoho společného. (Čermák, Štěpaníková, 1998 in Miovský, 2006) Data byla nejdříve utříděna pomocí kódování. Obsahově specifické schéma bylo vytvořeno z důkladného zkoumání tématu a způsob kódování byl odvozen z jazyka dané tematické oblasti. Data byla zhodnocena a přiřazena do schématu pomocí barvení textu. (Schvandt in Miovský, 2006)

5.2.2 Polostrukturovaný rozhovor Jako způsob sběru dat jsem vybrala polostrukturovaný rozhovor, z důvodu jeho zaměřenosti na podstatu problému a kvalitu získaných informací. Dalším podstatným ukazatelem pro aplikaci této metody bylo mé přesvědčení o vhodnosti metody pro získání co možná nejvíce relevantních dat a samozřejmě také k lepší spolupráci se subjekty šetření. Miovský (2006) ve své knize Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu uvádí, že při použití této metody výzkumník předem připravuje dílčí cíle s několika otázkami. Tyto otázky by pak měly být položeny v co možná nejpodobnějším možném znění, není však vázán pořadím a omezeností pouze na předem připravenou strukturu. Uváží-li tazatel za relevantní, je možno pokládat sekundární otázky k již předem připraveným a získat tak mnohdy důležité doplňující informace pro výzkum.

33

Klientkám jsem tedy předložila otázky, řekla jim přibližné časové rozmezí našeho setkání tak, jak bývá v sociální práci zvykem a nechala je volně hovořit na předložená témata. Doplňující otázky jsem pokládala pouze na základě právě probíhajícího rozhovoru a obdržených informací.

5.2.3 Operacionalizace a transformace dílčích cílů Hlavní cíl

Dílčí cíle

Tazatelské otázky

Cílem výzkumu je identifikovat překážky integrace klientek AD do společnosti v Azylovém domě Hamry u Hlinska.

Dílčí cíl 1 Identifikovat problémy integrace klientek azylových domů do společnosti z pohledu samotných klientek AD

TO1 Co vám v současné situaci brání najít si bydlení pro vás a vaše dítě mimo azylový dům? TO2 Jaké problémy ve vašem finančním hospodaření řešíte nejčastěji TO3 Které problémy při hledání zaměstnání či jeho udržení řešíte nejčastěji? TO4 Jak byste hodnotila dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro vás a pro vaše děti? TO5 Jaké další překážky, než jsem již uvedla, jste musela či musíte překonávat? TO6 Kterou z překážek jste překonávala nejobtížněji?

Dílčí cíl 2 Identifikovat problémy integrace klientek azylových domů do společnosti z pohledu sociálních pracovnic AD a dalších spolupracujících organizací.

TO7 Co pro vaše klientky představuje největší překážky v nalezení jejich vlastního bydlení? TO8 Jaké problémy v jejich finančním hospodaření vnímáte jako ty nejproblémovější? TO9 Které problémy při hledání zaměstnání či jeho udržení musí vaše klientky řešit nejčastěji? TO10 Které problémy v oblasti zdravotní péče musí či můžou klientky AD řešit? TO11 Je zde nějaká oblast, která nebyla zmíněna a je pro integraci vašich klientek důležitá? TO12 Jakou oblast vnímáte jako nejobtížnější při integraci u vašich klientek a proč?

34

5.3 Popis organizací a průběhu výzkumu Rozhovory proběhly ve dvou zařízení. Ty jsem vybrala na základě mé dobré předchozí zkušenosti. S 6 respondentkami z 8 jsem se znala z mé předchozí praxe, z toho je 5 klientkami AD. Mé předchozí zkušenosti a záznamy v jejich spisech jsem nebrala v potaz při kladení doplňujících otázek.

Azylový dům pro těhotné ženy v tísni AD v Hamrech poskytuje od roku 2008 sociální službu těhotným ženám a maminkám. Posláním tohoto domu je podpora těhotných žen a matek v překonávání jejich nepříznivé situace prostřednictvím nabídky ubytování, poradenství a zázemí. V zásadě se snaží matky doprovázet k samostatnosti a účasti na běžném životě. AD se nachází v Hamrech u Hlinska, poskytovatelem sociální služby je Obecně prospěšná společnost Dlaň životu se sídlem v Ostravě. Poskytuje sociální služby těhotným ženám a matkám s dětmi v tísni v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. (OPS Dlaň životu, 2015)

Amalthea O.s. Amalthea vznikla v roce 2003 za účelem podpory rodiny jako jedinečného prostředí pro naplňování potřeb dítěte prostřednictvím poskytování sociálních služeb a dalších odborných a společenských aktivit Amalthea. Tato organizace poskytuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Snaží se zvyšovat podíl náhradní rodinné péče v systému služeb pro děti bez rodinného zázemí a

poskytovat podporu rodinám v obtížné životní situaci. (o.s.

Amalthea, 2015)

5.3.1 Obecné informace o průběhu rozhovorů Prostředí, ve kterém jsme se pro rozhovor setkaly, bylo vybráno vždy respondentkou a pouze se sociální pracovnicí z o.s. Amalthea jsem se sešla mimo AD Hamry u Hlinska. Všechny rozhovory jsou v digitální podobě nahrány na moje mobilní zařízení a se souhlasem dotazovaných uchovány. Nahrávání bylo spuštěno ve chvíli, kdy byla 35

položena první otázka a vypnuto při zodpovězení poslední relevantní odpovědi. Samozřejmou součástí je anonymita všech respondentů, všechna jména a věk jsou smyšlená, pro lepší orientaci nebylo použito označení Klientka 1, 2, či Respondentka 1,2,. Sociální pracovnice jsem označila jako SPH a SPA. Všechna setkání proběhla v týdnu od 2.3. do 6.3. 2015. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhovory byly předem domluvené a časově ohraničené. Stanovená doba rozhovoru byla 25-60 minut, v níž zaznělo vše uvedené a byl nabídnut výsledek práce k nahlédnutí či doplnění chybějících informací. Této možnosti však využily pouze sociální pracovnice.

6. Analýza rozhovorů a výsledky výzkumu V závěrečné části práce provedu rozbor a interpretaci získaných dat z rozhovorů a odpovím na hlavní i dílčí cíle celé práce. Jak již jsem uvedla, rozhovor byl polostrukturovaný a klientky dostaly hlavní otázky vždy stejné. Ne vždy se jich striktně držely, často jsem musela otázku položit znovu, nebo ji říci jinou formou, aby pro ni byla lépe uchopitelná. Kromě toho, klientky opakovaně odpovídaly větami jednoduchými, jako například Kamila Š. "Protože teď nemám peníze a z dávek neušetřím." Další komplikací, kterou jsem však brala v úvahu byla neuspořádanost rozhovorů, často jsme se vracely k předchozí otázce, protože si respondentky na něco vzpomněly, následně jsem to tedy dopsala do otázky původní. Přihlédnu-li k tomu že, respondentky s následným přepisem souhlasily, považuji ho za relevantní nástroj i přes to, že ne všechny následné autorizace využily.

6.1 Integrace z pohledu klientek AD Tento dílčí cíl je zaměřen na pohled klientek AD v Hamrech. Záměrem je zjistit, jaké překážky identifikují při hledání samostatného bydlení, práce, finančního hospodaření a zdravotní péče.

36

6.1.1 Integrace v oblasti bydlení Na otázku "Co vám v současné situaci brání najít si bydlení pro vás a vaše dítě mimo azylový dům?" klientky z pravidla odpovídaly podobně. Všechny klientky se shodly na problému financí. Jako konkrétní uváděly především vysoké prvotní vklady do bydlení, za což považují vratnou kauci, první nájem a často i provize realitnímu makléři, to uvádí i Jana M. "Tam je problém v těch kaucích a realitkách, protože někdy chcou fakt neskutečný palby a když si to pak spočítáte...tak to máte...tak to je složitý dát to do kupy. Takhle rychle jsem se tady ocitla. Narychlo jsme se s rodinou museli vystěhovat, ty finance nebyly dobrý." Kromě toho 2 klientky zmínily, že se na jejich bytové situaci přímo či nepřímo podílí jejich bývalý, či současný partner. To z jejich odpovědí chápu především jako, rozchod, kdy partner odešel z bytu a nechal klientku bez prostředků. Tak to uvádí i Petra S. "Odešel od nás chlap, když se nám narodila malá, já jsem neměla na to, abych platila sama nájem z mateřské. Žádný peníze nám nenechal a na děti nechtěl platit.."-".. já jsem ho dala k soudu a to von už vůbec se mnou nebude komunikovat. U soudu mně řekli, že je to živnostník, takže prej nemám počítat, že by mi někdy něco dal." nebo nepřímo naznačuje Jana M. "...přítele totiž vyhodili a neměli jsme z čeho zaplatit další nájem. Tak jsem teď tady a on bydlí v H. u kamaráda a našel si práci a šetříme, aby jsme mohli co nejřív odsud." To lze chápat jako problém matek samoživitelek, které neustále bojují se svými nízkými příjmy a nedostatkem nabídky adekvátního bydlení. Dvě klientky podotýkají problémy v dluhové oblasti. Lze to zařadit do finančního hospodaření avšak obě klientky to zmínily už v této otázce. Dana K. uvádí "Teď máme dluh za odpad v Pardubicích a nemůžu si tady zažádat o byt, až to tenhle rok doplatím, tak si tady zažádám o byt, kluci tady maj školu, tak aby se zase nemuseli zvykat jinde." rovněž Marie S. vidí dluhovou oblast za primární v otázce samostatného bydlení "Tak já mám velkej dluh vůči městu, takže si nemůžu podat žádost, protože jsem se dostala do situace, kdy jsem nevěděla kudy kam a jsem z Hlinska tak bych tu chtěla zůstat a když dopadne práce, tak bych třeba sehnala podnájem i někde u soukromníka. Holka je tu zvyklá ve škole, má tady kamarády tak odsud nechceme. Jenže podnájem za rozumnou cenu se tu shání těžko, je to malý město."

37

Naopak pouze Kamila Š.

zmiňuje, svou nejistotu v péči o dceru při mé

doplňující otázce zda je "..něco dalšího, třeba podpora, kterou tady máte v sociálních pracovnicích?" - "To taky, vlastně se trochu bojím bejt s dcerou sama, protože jsem v AD byla ještě předtím, než jsem porodila." Za největší problémy tedy klientky považují nízké finanční příjmy, ze kterých je jen obtížné našetřit na požadovanou částku na samostatné bydlení mimo AD, dále pak situaci partnerských vztahů. Dle slov klientek však vnímám jako podstatné jisté finanční zabezpečení ze strany partnera. Situaci matky samoživitelky chápu jako ztíženou pozici při hledání samostatného bydlení. Dluhová minulost na úrovni měst, za neplacení městského bytu a především pohledávky za odpad jsou v tomto směru opět důležité. Chce-li klientka AD získat městský byt, zpravidla musí dokládat potvrzení o bezdlužnosti za odpad, pokud za odpad dluží v jakémkoli městě v ČR, takové potvrzení nedostane.

6.1.2 Integrace v oblasti financí a hospodaření V této oblasti klientky zmiňovaly zpravidla podobné problémy. Otázka jenž byla položena ke zjištění údajů pro tuto kapitolu zněla "Jaké problémy ve vašem finančním hospodaření řešíte nejčastěji?" Dana K. zmiňuje systém, který učí klientky AD hospodařit s financemi tak, aby mohly zaplatit vše potřebné a na konci měsíce jim ideálně zbyla část, kterou mohou použít na kauci, či vybavení budoucího bytu. "... teď že to mám u pracovnic tak vystačím i s tim málem, co dostanu takže to mě vyhovuje. ... To co potřebuju dát stranou to se dá a co zbyde se rozpočítá na tejden a co zbyde to zbyde, mě tu jako i chválej, že jezdim tam, kde maj co po slevách a oběhám si ty akce a vařim jen z levnýho..." Marie S. už v tomto směru pokročila, ale v systému pokračuje "Já ty obálky mám veškerý u sebe s penězma, už si to vlastně řídim sama. Já si to rozpočítám, vim kolik musim dát holce na autobus, kolik musim zaplatit tady a jiný věci co musim poplatit, pětistovku posílám i na město, aby se to spláceno, ale ten dluh je velkej, tak to moc neubejvá." Jiné klientky využívají pomoc pouze při zajišťování dávek sociální péče jako Hana P. "Já mám našetřeno a tady jsem si přes sociální pracovnici zařídila a dopomohla mě s tim, si všechno oběhat a řekla co a jak...". nebo Jana M., která 38

navíc zmiňuje svoji nelibost vůči úřadům a vnímá žádosti o pomoc jako jistý projev selhání "S timhle mi tady pomohli, protože já nesnášim úřady a nerada chodim s nataženou rukou protože mi to je nepříjemný a tady jsem to vyplnila v pohodě, poradili mi, jen jsem to poslala a jednou jsem šla na úřad a teď už jenom čekám." Klientky velmi často připomínají nevhodnost umístění AD. Musí totiž svoje děti vozit do 6 km vzdáleného města, kam autobus nejezdí často a stojí je nemalou část z jejich příjmů. Petra S. to vidí jako jeden z důvodů, proč nedokáže rychleji ušetřit na kauci "Jako já našetřit na kauci a nájem nemám z čeho, jedině chodim pro děti pěšky. Proto já chci do Pardubic, kde by si je babička mohla občas vzít a já třeba mohla i na brigádu." Opět tu není označen jediný problém, ale můžeme jich tu vidět více.

Za

nejzásadnější klientky považují hospodaření s financemi, tedy především to, aby na konci měsíce měly alespoň nějaké peníze, v ideálním případě jim nějaké zbyly a mohly tak šetřit na kauci. To jim často znemožňuje například dojíždění. V pomoci se zajištěním financí, především dávek sociální péče a přiznáním výživného na dítě vyhledávají podporu sociální pracovnice, stejně jako v oblasti dluhů.

6.1.3 Integrace v oblasti práce a zaměstnání Je to překvapivé, ale klientky na otázku "Které problémy při hledání zaměstnání či jeho udržení řešíte nejčastěji?" neodpovídaly zdaleka tak obsáhle, jak bych z hlediska podmíněnosti dalších oblastí touto očekávala. Petra S. to vysvětluje jednoduše "Jen prostě nemám hlídání, abych mohla si teď něco přivydělat a našetřila na kauci nebo vybavení." tím vysvětluje situaci matek, které mají děti malé a dodává "Až budu v Pardubicích, tak pudu zpátky do fabriky, kde je školka a tam mi dítě pohlídaj." Další dvě respondentky uvádějí, že sehnat práci v tomto regionu není jednoduché a často musí za prací dojíždět, což není možné, jako samoživitelka zvládat. O tom mluví i Dana K. "Jenže tady je to těžký, já bych klidně dělala prodavačku v městě i zavřená bych byla, ale tím, že mám děti ve speciální škole je tam musim odvíst a ve 2 je zase vyzvednout, aby nešli do družiny s normálníma, který se jim smějou, proto pro ně musim jet a potřebovala bych zkrácenou práci, abych mohla a tady nejni normální práce, natož ta kratší." 39

V tomto směru není lehké situaci hodnotit, AD je zaměřen především na těhotné ženy a malé děti. Dvě respondentky uvádí, že nepracovaly a vzhledem k nízkému věku dětí o práci zatím ani nepřemýšlely. Kamila Š.

potvrzuje "Já jsem práci nikdy

nehledala a ani jsem nepracovala." a na doplňující otázku zda "Je něco, ze čeho byste mohla mít obavu, když byste byla v situaci, kdy si práci hledáte?"

dodává

"No tak možná že nemám dodělanou školu, ale já budu dělat všechno, za co budou peníze. Možná taky že neseženu nic na kratší úvazek, abych mohla dítě dávat a vyzvedávat normálně ze školky." Ze získaných dat obecně vyvozuji, že jsou zde špatné podmínky na trhu práce pro matky s malými dětmi, či dětmi, vyžadující zvýšenou péči. Tyto matky nemohou najít vhodnou práci, která by jim umožnila pracovat na zkrácený úvazek a zároveň se dobře starat o své děti.

6.1.4 Integrace v oblasti zdraví a zdravotní péče Toto téma je poněkud komplikované a klientky často nevěděly, co si mají pod otázkou "Jak byste hodnotila dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro vás a pro vaše děti?" představit. Musela jsem upřesňovat, že se jedná především o předepsání levných léčiv doktory, diskriminace nebo současnou problematiku se zubaři, jenž se týká široké veřejnosti obecně. Dana K. poukazuje v tomto směru pouze na problém se zubaři "To tady je problém hlavně se zubařema, protože ty neberou buď vůbec, nebo jen rodinný příslušníky a to my tady nikoho nemáme. Jako u normálních doktorů není problém, ale u těch zubařů." a ostatní klientky se buď přidávají, nebo žádný problém nemají. To potvrzuje i Jana M. svou odpovědí "... s tím problém nemám, už jsem tu s malou byla na prohlídce, takže to je v pohodě, normálně mě hned vzala, nejdřív jsem tam volala a potom jsem tam přišla a vyšetřila ji. Jiný doktory jsem tu neřešila, chci zpátky do H. co nejdřív, takže mi to přijde zbytečný." Žádný problém, který bych do této oblasti z pohledu klientek mohla zařadit, jsem nezaznamenala.

40

6.1.5 Individuální překážky V této oblasti se klientky shodly až na Petru S. jednohlasně tak, že žádné další problémy a překážky neidentifikují, nejvýstižněji odpověděla Kamila Š. "Nic, nic dalšího mě nenapadá." Jediná Petra S vypověděla odlišně a to "No tak to jsou osobní problémy, který překonávám se sebou a svýma dětma, sice je to už 10 měsíců co nás opustil, ale pro nás je to pořád jako kdyby to bylo včera. Malej se na něj pořád ptá a já si taky nemůžu zvyknout, že jsem na všechno sama. Jenou zavolá, jednou nezavolá, oba v tom máme bordel." Ze získaných odpovědí mohu vyvodit, že oblasti, jež jsem vybrala, jsou pro klientky nejproblémovější. Za možnou další oblast považuji mezilidské vztahy a podporu například v partnerovi, jak uvádí Petra S. Obávám se ale, že pokud bych toto téma zařadila do výzkumných otázek, bylo by těžké ho hodnotit a jen obtížně by se vyvozovaly obecné a objektivní výsledky.

6.1.6 Nejobtížnější překážka Na otázku "Kterou z překážek jste překonávala nejobtížněji?" Klientky odpovídaly velmi podobně, vracely se k otázce financí, kterou spojovaly především s bydlením a následně s prací. Například Kamila Š. uvedla "Nemůžu si našetřit na svoje bydlení, abych zaplatila kauci, nájem a byt si vybavila, na to teď nemám a ani asi nenašetřim dokud mi nebude posílat na dítě a nebo nezačnu chodit do práce." Podobně odpověděla i Marie S. "Já nemám nikoho, kdo by mě pomohl, takže teď dluh nemám jak bych splácela, protože mě nezbejvá a nikdo mně s tim nepomůže." Petra S. stejně jako Marie S. přidává další aspekt a to je samota a život matky samoživitelky "To, že jsem na všechno sama teď je třeba že hmotnou nouzi dávají měsíc zpětně a ne na danej měsíc takže já teď když chci zaplatit nájem a spočítaj mi to až další měsíc tak jako kde jsem,.." Z toho lze vyvodit nejzávažnější problém. Není však jeden, jak můžeme vidět, klientky se shodují na mnoha překážkách a to především v oblasti bydlení, práce a finančního zajištění.

41

6.1.7 Shrnutí dílčího cíle 1 Závěrem prvního dílčího cíle tedy mohu říci, že klientky se měly snahu vyjádřit ke všem tazatelským i doplňujícím otázkám. Ne ve všech oblastech však shledaly překážky, které by jim mohly bránit v odchodu do samostatného bydlení Z výpovědi oslovených respondentek vyplývá, že problémem je propojení problému financí, práce a bydlení. Pokud tedy nebudou mít dostatek finančních prostředků, aby byly schopné našetřit na první nájem a vratnou kauci, nemohou z AD odejít. Tuto situaci se mohou pokusit vyřešit díky nadaci J&T. Ta poskytuje tyto prostředky a schvalovací proces probíhá v horizontu 2 měsíců. Ne všechny klientky však mají nárok na tuto pomoc a ne všem klientkám může tato nebo podobná nadace peníze poskytnout. Nicméně jistá šance tu je. Pokud se to klientce podaří, zmiňuje problémy, jak toto bydlení udržet, protože jako matka samoživitelka nemá dostatečně vysoké příjmy na to, aby si bydlení byla schopná dostatečně dlouho udržet. Nemá jim kdo pomoci s péčí o dítě a tak s ním musí setrvávat doma, což jim znemožňuje najít si práci. Vodit dítě do školky a včas ho vyzvedávat většinou při standardním plném úvazku nelze. V současnosti není na trhu práce dostatečná nabídka zkrácených úvazků, i když má matka právo na zkrácenou pracovní dobu po ukončení mateřské dle § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, klientek se to často netýká, z důvodu absence předchozího zaměstnání. Potřeba životního partnera byla zmiňována často, ať už přímo, či nepřímo. Klientky ji shledávají jako důležitou především z hlediska pocitu zabezpečení, důvěry a materiální jistoty. Tato zpravidla nesaturovaná potřeba může pomoci zajistit všechny zmiňované oblasti a to jak zajištění bydlení, tak zlepšení finanční situace a samozřejmě i spolupodílení na péči a hlídání dítěte.

6.2 Integrace z pohledu sociálních pracovnic V druhé části výzkumu, se soustředím na identifikaci problémů, jež klientky musí překonat, z pohledu sociální pracovnice z AD Hamry a sociální pracovnice z Amalthey, která se zaměřuje na podporu dítěte a rodiny.

42

6.2.1 Integrace v oblasti bydlení Tady se sociální pracovnice z velké části shodují v odpovědích na otázku "Co pro vaše klientky představuje největší překážky v nalezení jejich vlastního bydlení?" SPA říká "Z mého pohledu to určitě budou peníze. Klientky jsou často za hranicí životního minima a ve většině případů, když hledají svoje další bydlení, tak musí zaplatit kauci a další nájem což my teď v podstatě a myslím, že i AD dělají tak, že žádáme nadaci J. & T. ... Tyto peníze potom dávají přímo pronajímateli a maminka tak má zaplaceno buď 2 nájmy a vratnou kauci, nebo jeden nájem, kauci a provizi RK. Takže když po 3 měsících zažádá, dostane příplatky či doplatky na bydlení, protože už má trvalé bydliště . Jak říkám, obzvláště finance, protože byty jsou většinou navíc nevybavené a k tomu už jen samotné přestěhování jako je převoz věcí, balení atd. je pro ni krizová situace." Dalším podstatným problémem je podle ní lhostejnost daná pravidly v dětských domovech, AD či v původní rodině. Ženy podle ní neznají předpoklady, za nichž jsou schopny bydlet samostatně, což uvádí na příkladu s energiemi ".. u klientek, které putují po zařízeních dlouhou dobu v samostatném bydlení problém šetřit energie. Občas se totiž stává, že vůbec nevědí, kde a že vůbec se odběr elektřiny, vody či plynu měří. Protože právě z azyláků, ústavní péče či rodiny, kde to za ně platil někdo jsou většinou zvyklé na to, že se můžou koupat 5x denně a svítit do „aleluja“. To potom ve svých bytech opakují a vůbec jim to nedochází. Potom má dluh na energiích třeba 30 000 i když nájem a zálohy platila, musí zpět do AD." SPH vidí také jako hlavní problém finance a schopnost zvládnout samostatné bydlení "U některých klientek je to o financích, u některých zase o schopnosti samostatně bydlet, udržet si bydlení." a doplňuje informace ohledně zmíněných městských bytů "Co se týká městských bytů, tam je podmínka, že klientky musí být bez dluhu vůči městu, tzn. nesmí mít dluh za odpad. Na městský byt budou mít nárok, pokud si řádně podají žádost, donesou potvrzení o bezdlužnosti a poté jsou zařazeni do pořadníku o bytu." Sociální pracovnice se shodují na problému s financemi, ke kterému SPA dodává možnost řešení právě kauce, prvního nájmu a případné provizi realitní kanceláři s nadací J&T. Na což ale obě navazují důležitým bodem a to je udržení bydlení, tedy jistou dávkou samostatnosti klientek.

43

6.2.2 Integrace v oblasti financí Otázka na obě pracovnice byla opět stejná a to "Jaké problémy v jejich finančním hospodaření vnímáte jako ty nejproblémovější" SPH uvádí problém v hospodaření, o němž mluvily i respondentky v předchozí kapitole. "Většina klientek má problémy s finančním hospodařením. Nedokáží si finance rozvrhnout, naplánovat. Často pomoc v této oblasti odmítají. Poté se však stává, že na začátku měsíce finance utratí a pak nemají na jídlo. Jak už jsem říkala, často také dluží za odpad nebo na nájmech městu či v jiných AD." Je to oblast dluhová a problém v rozvržení finančního obnosu do celého měsíce. S tím klientky často bojují, dobrým řešením je pro ně zmíněný obálkový systém, kdy nevidí celou částku ale vždy jen obnos na daný týden. V této metodě je jim doporučováno pokračovat i mimo AD. Což potvrzuje i SPH "Pro ně je to velké lákadlo když jim přijde víc peněz to najednou neutratit, proto jim právě doporučujeme začít s obálkami. Na každý týden mít jednu obálku s určitou finanční částkou, která by měla na týden klientce vystačit." O přihlášení dávek nebo jejich přesměrování na jinou adresu mluví SPA "Co se týká třeba přehlášení dávek na jinou trvalou adresu tak to záleží na domluvě s klientkou nebo z AD. ... Někdy to zařizujeme my, někdy to dělá klientka pokud je schopná. Někdy to udělají už v AD, to je o domluvě." zmiňuje ale i finanční hospodaření "Co se týká finančního, hospodaření tak to děláme tak, že sepíšeme veškeré příjmy, veškeré výdaje a podle toho jedeme." V této oblasti jsme se SPA narazily ještě na jedno téma a to je komplexnost služeb a dlouhodobější spolupráce s klientkami. Uvádí to na příkladu jedno své klientky "... teď máme ve službě klientku, která je s námi už 4 roky, nějaké děti má u sebe, 2 v pěstounce a naproti je vlastně centrum náhradní rodinné péče, takže oni doprovází pěstouny těch dětí, které ona tam má takže to je taková komplexní služba. ... Teď ji budu opouštět, už má vlastní bydlení, dávky si zařídila sama přestěhování si zařídila sama a o děti se stará perfektně. ... Ale záleží na tom, jestliže to jen uživatel té služby, nebo ten klient potřebuje vyloženě doprovázení, dalo by se říct druhé rodiče." Taková podpora je z mého pohledu naprosto ideální. Klientka s pracovnicí měla z počátku kontakt 2x týdně a v posledních 2 letech už jen pokud si s něčím nevěděla rady, či se chtěla ujistit, zda jedná správně. K pracovnici si utvořila silné a důvěrné pouto a byla pro ni velkou oporou. Dle metodik tento postup není správný, SPA však dokládá, jak to bylo pro klientku přínosné. 44

Z výpovědí vyvozuji, že hospodaření a sociální dávky považují sociální pracovnice za největší problémy v této oblasti. Pracovnice musí klientky vést při vyplňování žádostí a často jim i vysvětlovat na jaké dávky mají nárok, a proč. S tím souvisí i jakási finanční negramotnost. Což lze považovat za globální problém naší společnosti a mezeru v českém školství.

6.2.3 Integrace v oblasti práce zaměstnání K otázce práce a zaměstnání, ve znění "Které problémy při hledání zaměstnání či jeho udržení musí vaše klientky řešit nejčastěji?" se vyjadřují obě vesměs podobně. Za důležité považuje SPA v první řadě hlídání pro své děti a jejich přijetí do mateřské školy, což není vždy jednoduché "..například v říjnu se přestěhují, dostanou trvalý pobyt a vlastně až někdy v únoru, březnu jim vezmou děti do školky. Pokud ovšem mají místo." toto řeší především SPA, SPH jak jsem již zmiňovala, pracuje převážně s klientkami pobírající rodičovský příspěvek, práce zpravidla neřeší. Na doplňující otázku zda má "pocit, že klientkám v této oblasti může působit problém i jejich sociální status?" odpovídá "... v rámci té práce možná ano. Jako ty předsudky tady jsou, byly a asi i budou. Oni ale i ty mamky mají v sobě něco, co ty lidi možná odrazuje, hodně lidí si i stěžuje, jak se chovají v autobuse nebo venku." Na malých městech a vesnicích tedy můžeme považovat sociální status a možné šíření fám za relevantní v oblasti hledání práce. Zde od SP opět okrajově zazněla problematika zkrácených úvazků a regionu, v němž se AD nachází. V oblasti není ideální zaměstnanost a dojíždění za prací je pro samoživitelky nepřijatelné. SPA říká, že "To není o tom, že by nechtěly pracovat, samozřejmě to může tak být, ale tady vidím jako nejzásadnější problém hlídání dětí a k tomu přiměřená pracovní doba na například zkrácený úvazek." Zde je možno znovu mluvit o shodě sociálních pracovnic na problémech, jež identifikují v této oblasti. Jedná se především o adekvátní nabídku práce na zkrácený úvazek pro samoživitelky a zajištění hlídání, čímž narážím na přeplněnost mateřských škol a absenci nízko-prahových zařízení, kam by děti mohly jít po konci výuky, nemáli jejich matka na zaplacení kroužků.

45

6.2.4 Integrace v oblasti zdraví a zdravotní péče U otázky "Které problémy v oblasti zdravotní péče musí či můžou klientky AD řešit?" mluví SPH opět o problémech se zubaři a s tím se shoduje i výpověď SPH "Tady bych řekla, že je to klasika zubař, ale to je problém v tuhle chvíli obecně pro všechny." Jako závažnější problém uvádí SPA doplatky v lékárnách, čímž se znovu vrací do oblasti financí "..když totiž matce se třemi dětmi jedno onemocní a potom i další dvě, jen sirup na kašel stojí 150 korun a ten mají spotřebovaný ve třech za 2 dny. Antibiotika a doplatky obecně jsou problém, tam si ale můžete zažádat lékaře, aby předepsal lék, který je bez doplatku či s nejnižším možným. Případně v lékárně vám mohou vyměnit za lék se stejnou účinnou látkou ale bez doplatku. Pokud to není možné nebo bezdoplatkový lék není momentálně na trhu dostupný, lze si vyžádat potvrzení této skutečnosti od ošetřujícího lékaře nebo od lékárny a podat žádost o mimořádnou okamžitou pomoc." Nabízí tedy už i řešení, této situace. Jako poslední zmiňuje SPH obavu o hledání nových lékařů při přesunu z AD do samostatného bydlení "Potom, když odcházejí například do vlastního bytu, mám občas obavu, že pokud se přestěhují úplně jinam, řeší zajištění například dětského lékaře až když se něco děje a ne preventivně, že by si našli lékaře, ke kterému pak půjdou, a to pro ně v krizové situaci může být problém." Shrnu-li pohled sociálních pracovnic, pak se jedná o možnou laxnost v přístupu ke zdravotní péči, zajištění pediatrů a dalších lékařů preventivně. Za další můžeme považovat vysoké doplatky na léčiva, kde dá se uplatňovat mimořádná okamžitá pomoc, není ale pravidlem, že bude dávka přiznána.

6.2.5 Oblast ostatních překážek Otázku jsem pokládala tak, aby nebyla pracovnice směřována do žádné oblasti a zněla "Je zde nějaká oblast, která nebyla zmíněna a je pro integraci vašich klientek důležitá?" tato benevolence u SPA měla za vinu nerelevantní odpověď, snad jen část kde říká, že by bylo "dobré s nimi navazovat intenzivnější kontakt kde by měly možnost o tu pomoc někomu říct a mají v něj důvěru, že se opravdu můžou někomu otevřít." To poukazuje na nedostatečnou péči po odchodu z AD a možnost recese díky absenci komplexní a intenzivní návazné službě.

46

SPH zařadila do této odpovědi důležitost mezilidských vztahů a partnerství. Tyto vztahy klientky navazují poměrně těžko, a když se jim to přeci podaří, uvíznou v nějaké patogenní zóně a vracejí se zpět, což lze potvrdit odpovědí APH "..když se odstěhují a když se do teď seznamovaly s lidmi, kteří byli nějakým způsobem sociálně slabší nebo za sebou měli nějakou trestnou činnost či alkoholismus atd. je pravděpodobné, že se obklopí podobnou skupinou jako předtím a potom je to zpravidla spouštěčem celého kolotoče nanovo. My jim tady nabízíme, že můžou chodit například do mateřského centra Hlinečánku, kam chodí spousta maminek s dětmi. Zde můžou navázat pozitivní vztahy, ale ony to často odmítají, setrvávají pouze v kolektivu klientek nebo si najdou přátelé v podobné situaci, jako se nachází ony. Často je to vrhá do nějakým způsobem patogenního kolektivu, kde ty mezilidské vztahy nejsou postaveny na pevných základech a potom se snadno rozpadají. .... dobré je, když se naváží na sociálně aktivizační službu, která rodinu podporuje, jako např. Amalthea nebo Charita. ...můžou zavolat nebo se svěřit a důvěřovat někomu, komu na nich záleží, jsou více motivované .... Podpora je velmi důležitá." čímž se opět vrací k výpovědi SPA, která zmiňuje důležitost podpory a doprovázení bývalých klientek AD při různých životních situacích tak, aby nemusely znovu do AD. Zde tedy považují pracovnice jako hlavní problém absenci "zdravých" vztahů. To chápu jako problém komunikace, ze strany klientek. Vinu však dle SPH nelze dávat jen klientkám samotným, ale i prostředí a z něhož přišly a prostředí, na jehož základě se utvářely.

6.2.6 Nejobtížnější překážka SPA mluví opět o komplexitě služeb a absenci sociálních a jiných dostupných bytů pro sociálně slabší. Přímo říká "Opravdu vidím jako nejzásadnější chybu v systému, kdy když klientka chce odejít z AD, tak nemůže, protože není dostatek sociálních bytů, které by byly vybavené a připravené pro klientky na určité další období třeba dvou let, než by si dokázaly našetřit na ty kauce a provize a mohly jít do vlastního nájmu a vybavit si ho vlastními věcmi. Ideálně za podpory nějaké návazné služby, která by klientku doprovázela i při pobytu v sociálním bytě." Na stejnou otázku odpovídá i SPH, která mluví o řadě problémů, které již popisovala výše. Zeptala jsem se, zda to mohu "..shrnout jako problém systému, kde 47

chybí propojenost AD se sociálně aktivizačními týmy a státem, který dosud nebyl schopný vytvořit sociální bydlení a zapojit do projektu všechny subjekty tak, aby to bylo pro klienty snazší a ne tak hektické a psychicky i finančně náročné?" a SPA souhlasila, ".. určitě, propojenost mezi námi, navazující službou a městem, které by poskytovalo alespoň trochu vybavené byty (postele, skříně, pračka apod.) a bylo to v nějakém rozumném časovém horizontu, věřím, že by integrace byla mnohem úspěšnější. Nejobtížnější překážku tedy nelze identifikovat jako jednu, ale opět musím uvést široké pole problémů od financí přes bydlení až k mezilidským vztahům, které souvisí s dalšími aspekty problému integrace. Na celou problematiku uvedených překážek je třeba nahlížet komplexně. Z toho vyplívá potřeba provázanosti služeb pro klientky AD. Za to lze považovat spolupráci, mezi organizacemi, jež s nimi pracují, a úřady, případně městy.

6.2.7 Shrnutí dílčího cíle 2 Z pohledu sociálních pracovnic se opětovně jedná o soubor překážek z různých oblastí, avšak za nejzásadnější problém považují finance. Prolínají se celým dílčím cílem a kupí na sebe řadu dalších překážek a zároveň se od něj většina překážek s integrací odvíjí. Což můžeme vidět hned na prvních odpovědích týkajících se bydlení, kde se podotýkají vysoké vstupní náklady na samostatné bydlení, ale zmiňují i potřebnou dávku samostatnosti a schopnosti samostatného bydlení. Oblast financí a hospodaření jenejproblémovější. Nejen, že z výpovědí vyplívá, že řada klientek neví na jaké dávky má nárok, kde o ně žádat apod., ale klientky s těmito financemi neumí samy hospodařit a chybí jim finanční gramotnost. Z toho potom lze vyvozovat následky a těmi jsou časté dluhy u společností s nevalnou pověstí, dluhy za odpady aj. Co se týče zdravotní péče, je možno mluvit znovu hlavně o problému v nedostatku financí. V lékárnách jsou často vysoké doplatky na léčiva bez předpisu a klientky tak mají vysoké výdaje za sirupy aj. SPH mluví též o laxnosti v přístupu k zajištění lékařů preventivně, to ale nepovažuji za nijak významné. Zaměstnání jak pracovnice uvedly, neřeší často. Pokud však nějaké problémy při hledání zaměstnání řeší, je to především nedostatek pracovních míst na zkrácený 48

úvazek nebo nedostatek vstupních financí, jako je placení školky pro dítě, každodenní dojíždění do práce, aj. To vše brání z pohledu pracovnic klientkám se úspěšně integrovat mimo AD.

49

Závěr Cílem této práce bylo identifikovat překážky v integraci klientek azylových domů a zmapovat oblasti, ve kterých tyto bariery vznikají. Na základě teoretické části jsem vytvořila koncept dílčích cílů a otázek. Pomocí kvalitativní výzkumné strategie jsem provedla 8 polostrukturovaných rozhovorů s respondentkami za účelem získání relevantních dat, pro empirickou část. Její východiska však nelze zobecňovat na všechny klientky AD. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na nejdůležitější a nejobtížnější oblasti integrace, kde se snažím zjistit, jaké okamžiky či překážky shledávají respondentky problémovými. Shodovaly se, že se jedná především o oblast financí, práce, bydlení a zdravotní péče. Na těchto oblastech byly také vystaveny tazatelské otázky vyplívající z teoretické části. Nechala jsem zde i prostor, pro další možnosti a snažila se zjistit, jakou oblast vnímají jako nejproblémovější a proč. Cíl jsem rozdělila na dva dílčí cíle, a to pohled samotných klientek (6 respondentek) a sociálních pracovnic (2 respondentky). Vhled obou stran dodává výzkumu vyšší objektivitu a považuji ho za přínosný. Výzkumná strategie se osvědčila především v relevantnosti výpovědí a množství informací, jenž jsem o problémech při integraci získala. Obzvláště pak pro cílovou skupinu klientek byla forma polostrukturovaných rozhovorů dobře zvolenou metodou pro získání dostatku dat. Ze zkušeností vím, že pokud by metoda byla více organizovaná či pouze formou dotazníku, odpovědi by byly mnohem stručnější a nemohly bychom se dostat společně přímo k jádru problému. Obou dílčích cílů bylo díky zvolené metodě dosaženo, mohla jsem tedy porovnat pohled klientek a sociálních pracovnic na danou problematiku. Hlavního výzkumného cíle bylo taktéž dosaženo. Jak je v práci několikrát zmíněno, překážky respondentky identifikují, a to především v oblasti bydlení, práce a financí. Oblast zdravotní péče zmiňují pouze okrajově. Jestliže vyjádřím nejzávažnější identifikovanou barieru, je jí z výpovědí zcela jistě oblast financí, jež se všemi ostatními prolíná. Možnost opustit AD a nalézt si vlastní bydlení je pro matku, kterou opustil partner, nemá rodinu. zázemí ani práci velice obtížné. Například dávky hmotné nouze jsou vypláceny zpětně. Kauce a provize RK se musí platit dopředu. To znamená akutní nedostatek financí v daném okamžiku.

50

Spousta klientek z tohoto důvodu putuje z AD do jiného AD. Není v jejich silách a možnostech samostatně tuto situaci řešit. Systém v současné době žádné komplexní řešení nenabízí a nezabývá se jím. Zároveň sociální pracovnice shledávají velkou komplikaci v jejich zařazení do společnosti a okolí, kde případné bydlení naleznou. Po opuštění AD je nutné, aby s nimi byla sociální pracovnice v kontaktu a mohla je podporovat v kompletní integraci. Nejdůležitější přínos mé práce spatřuji ve zmapování konkrétních problémů, jež klientkám brání dostat se zpět do "běžného" života. Nabízím ucelený pohled především na klientky AD, tedy matky bez domova a jejich problematiku v mnoha aspektech, především v jejich začlenění. Má práce tak může poskytnout čtenáři lepší orientaci v této oblasti a případném hledání řešení. Samozřejmě je zde prostor pro hlubší a širší výzkum, který by získaná data zobecnil a na jehož základě by mohl být vytvořen plán, jak situaci řešit. Já možné východisko spatřuji v zapojení aktivizačních teamů, které by propojovaly navrhované sociální byty, azylové domy a další organizace, které mohou podporovat klientky v jejich cestě k začlenění. Takováto komplexní služba by byla pro české poměry naprosto unikátní a pro danou skupinu matek velkou výzvou a možností začít nový život v plné sociální integraci.

51

7. Zdroje 7.1 Literatura 1. HAASOVÁ, Jana. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova: sedm skutečných příběhů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 100 s. ISBN 80-244-1238-1.. 2. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. 3. HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996, 107 s. ISBN 80-902292-0-4. 4. KOUKOLÍK, František, Philip E DEVOL a Terie Dreussi SMITH. Život s deprivanty: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 1. vyd. Praha: Galén, 2001, 390 s. Pedagogika (Grada). ISBN 80-726-2088-6. 5. LEVICKÁ, Jana. Základy sociálnej práce. 1. vyd. Trnava: Spoločnosť pre podporu vedy a vzdelavania na FZaSP Tu, 2004, 170 s. ISBN 80-968952-3-0 6. MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. 2. přeprac. vyd. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0. 7. MATOUŠEK, Oldřich, Philip E DEVOL a Terie Dreussi SMITH. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011, 194 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-6200-413. 8. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 332 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1362-4. 9. MUSIL, Libor. Ráda bych Vám pomohla, ale--: dilemata práce s klienty v organizacích. 1. vyd. Brno: Marek Zeman, 2004, 243 s. ISBN 80-903070-1-9. 10. MÜHLPACHR, Pavel. Sociální patologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001, 104 s. ISBN 8021025115. 11. PAYNE, Ruby K, Philip E DEVOL a Terie Dreussi SMITH. Mosty z chudoby: stratégie pre profesionálov a komunity. 1. vyd. Košice: Equilibria, 2010, 293 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-89284-53-5. 12. SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika: prevence a diagnostika, terapie a poradenství, vzdělávání osob s různým postižením, člověk s handicapem a společnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 160 s. Pedagogika (Grada). ISBN 9788024717333. 13. SUZANNE FITZPATRICK, Peter Kemp and Susanne Klinker, Philip E DEVOL a Terie Dreussi SMITH. Single homelessness: an overview of research in Britain. 1. vyd. Bristol: Policy, 2000, 390 s. Pedagogika (Grada). ISBN 18-613-4255-1. 52

14. Sborník ze semináře na téma Bezdomovství v Evropě, Olomouc, 4.3.1998. Editor Michaela Nedělková, Ilja Hradecký. Praha: Naděje, 1997, 56 s. ISBN 80-902292-3-9. 15. ŠTĚCHOVÁ, Markéta a Marina LUPTÁKOVÁ. Bezdomovectví a bezdomovci z pohledu kriminologie: závěrečná zpráva. 1. vyd. Editor Bedřiška Kopoldová. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008, 111 s. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 9788073380694. 16. TOMEŠ, Igor. Sociální politika: teorie a mezinárodní zkušenost. 2. přeprac. vyd. Praha: Socioklub - Sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politiky, 2001, 262 s. Sešity pro sociální politiku. ISBN 8086484009. 17. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD 18. Zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů Ze dne 13.10.2011 19. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Ze dne 14.03.2006 20. Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi Ze dne 14.03.2006 21. Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Ze dne 06.11.2011

7.2 Internetové zdroje 1. ABRAHAMS, Hilary and coll. European Journal of Homelessness [online]. Volume 8.2, December 2014, 304 s. [cit. 2015-02-03]. Print ISSN : 2030-2762, Online ISSN : 2030-3106 Dostupné z: HTTP:// WWW. FEANTSARESEARCH . ORG/IMG/ PDF/ ARTICLE-3. PDF VOLKER

2. ČERVINKOVÁ, Alice. Rozvedené a svobodné matky v České Republice. Gender rovné příležitosti výzkum. [online]. Sociologický ústav AV ČR, Gender & sociologie. 1-2/2003, [cit. 2015-02-03]. ISSN 1213-0028.Dostupné z: http://www.genderonline.cz/uploads/b5e106bc7ca71c44210d955aaf039befa4ff170d_r ocnik04-1-2-2003.pdf 3. INGOLE, K.S.. A CRITICAL STUDY OF SOCIAL EXCLUSION & ITS IMPLICATION, SNDT Women’s university, Mumbai [online]. 2013 [cit. 2015-09-03] Dostupné z:http://mulnivasiorganiser.bamcef.org/?p=530. A CRITICAL STUDY OF SOCIAL EXCLUSION & ITS IMPLICATION, SNDT Women’s university, Mumbai 53

[online]. 2013 [cit. 2015-09-03] Dostupné z:http://mulnivasiorganiser.bamcef.org/?p=530 4. LOMOZOVÁ, J ARMILA. Impulzem ke zřízení sociálních bytů byla situace klientek azylových domů pro matky s dětmi. Sociální práce [online]. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z:http://www.socialniprace.cz/zpravy.php?oblast=0&clanek=208 5. PLEACE Nicholas and QUILGARS Deborah. Improving Health and Social Integration through. Housing First, Centre for housing policy [online]. 2013, 68 s. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://feantsaresearch.org/IMG/pdf/improving_health_and_social_integration_through _housing_first_a_review.pdf 6. SIROVÁTKA, Tomáš. Sociální inkluze. Sociální studia [online]. časopis katedry sociologie FSS MU 9/2003 [cit. 2015-12-02]. Dostupné z:http://socstudia.fss.muni.cz/?q=content/soci%C3%A1ln%C3%AD-inkluze 7. ŠVEC, J.(ED.). Příručka pro sociální integraci. Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách [online]. Praha 2009. 24 s. [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: www.mvcr.cz/.../dokumenty-cele-socialni-vylouceni-prirucka-pdf.aspx 8. VESELÁ, Michaela a kol. Sociální vyloučení: Dobrá praxe a řešení. Společně k bezpečí o.s. pro odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR [online]. Praha 2009 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/soc-vylouceni-dobra-praxereseni-pdf.aspx 9. Amalthea. O Nás: [online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://amalthea.cz/onas.htm 10. Dlaň životu: Azylový dům. [online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.dlanzivotu.cz/azylovy_dum 11. UNITED NATIONS. Working Definition of Social Integration. UN department of economic and social affairs [online]. 2005 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.un.org/esa/socdev/sib/peacedialogue/soc_integration.htm 12. Zpráva ze čtvrté konference o ženách. Boj proti diskriminaci. Peking [online]. 1995 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12427/Peking1995_1.pdf

54

Seznam příloh PŘÍLOHA Č.1 PŘÍLOHA Č.2

55

PŘÍLOHA č.1

Rozhovor se sociální pracovnicí, v textu označováno jako SPH Dílčí cíl 2 Identifikovat problémy integrace klientek azylových domů do společnosti z pohledu

sociálních

pracovnic

AD

a

dalších

spolupracujících

organizací.

Tazatelské otázky spadající pod dílčí cíl:

TO7 "Co pro vaše klientky představuje největší překážky v nalezení jejich vlastního bydlení?" "U některých klientek je to o financích, u některých zase o schopnosti samostatně bydlet, udržet si bydlení. U těch, které jsou schopné bydlet v samostatném bytě je problém v zaplacení vratné kauce, případně provize RK a prvního nájmu. Klientky v azylovém domě žijí prakticky z dávek hmotné nouze, kdy jim zbývá po zaplacení úhrady v azylovém domě pouze životní minimum dle zákona. Někdy se jim podaří získat byt od známého, tam to taky nevidím jako cestu, protože když nezaplatí jednou nájem, další měsíc musí zaplatit dva, takže se jim to sčítá, zadlužují se a špatně se jim z toho dostává. Finance jsou pro tuhle oblast stěžejní, kdyby měly klientky naspořené nějaké finance dopředu, alespoň na první nájem, určitě by jim to ten nový start usnadnilo. Tento krok jim vždy doporučujeme, pokud je to v jejich možnostech. Soukromníci nevědí, že klientky odchází z azylového domu a pravděpodobně nebudou mít finance na úhradu celého nájmu dopředu. Pokud nebudou platit, tak je to stejné, jako u těch známých, jak jsem říkala. U nás často klientky žijí od dávky k dávce. Co se týká městských bytů, tam je podmínka, že klientky musí být bez dluhu vůči městu, tzn. nesmí mít dluh za odpad. Na městský byt budou mít nárok, pokud si řádně podají žádost, donesou potvrzení o bezdlužnosti a poté jsou zařazeni do pořadníku o bytu. Pořadník se sestavuje podle naléhavosti bytové potřeby jednotlivce či rodiny. Na získání bytu mají větší šanci lidé, kteří mají složitější situaci, např. více dětí, žijící na ubytovně či v AD. Pokud se stane, že klientce vznikne dluh vůči městu za neplacení nájemného, a neuhradí ho, v dalších letech na byt nebude mít nárok." TO8 "Jaké problémy v jejich finančním hospodařením vnímáte jako ty nejproblémovější?" "Většina klientek má problémy s finančním hospodařením. Nedokáží si finance 56

rozvrhnout, naplánovat. Často pomoc v této oblasti odmítají. Poté se však stává, že na začátku měsíce finance utratí a pak nemají na jídlo. Jak už jsem říkala, často také dluží za odpad nebo na nájmech městu či v jiných AD. My s nimi pohledávky za jinými stranami řešíme pokud o to mají zájem ale většinou se například o dluhu za telefonního operátora nebo u Cetelemu nedozvíme. Pokud ano a klientka to chce řešit, dáváme

je jako cíl do individuálního plánu, a dluhy řešíme. Co se týká toho

finančního hospodaření, tak pokud se stane, že klientka nemá finance na jídlo, ohrožuje tak své děti a nemá ani na úhradu v AD, domluvíme se na intenzivní spolupráci v této oblasti. Klíčová pracovnice spolu s klientkou rozvrhne finance na týden, které si každý týden vybírá. Pomůže ji také v tom, aby si vytvořila rezervu, odkládala si finance na bydlení (nájem) či na školní akce pro děti. Finance vždy rozplánujeme na pět týdnů. Některé klientky, které tuto podporu využívají, jsou potom často schopné si zmíněnou finanční rezervu vytvořit, i tím, že si dají tu práci s obejitím více obchodů a nakoupí za výhodnou cenu, protože zjišťují, co mají zrovna kde v akci. Tím se snaží šetřit." DO1 "Klientkám po nějakém čase svěřujete tuto starost zcela do jejich rukou:" "Ano, tento sytém po čase vezmou za svůj a předáme to zcela do jejich kompetence. Jsou tu ale i klientky, u kterých i přes to, že vidíme, že první týden či dva po výplatě dávek na peníze nehledí a užívají si je a poté 2 týdny do dalších dávek žijí jen tak tak ony i jejich děti. My je ale k ničemu nutit nemůžeme pokud nezanedbávají zásadním způsobem svoje děti. Pro ně je to velké lákadlo když jim přijde víc peněz to najednou neutratit, proto jim právě doporučujeme začít s obálkami. Na každý týden mít jednu obálku s určitou finančních částkou, která by měla na týden klientce vystačit. Pro klientky je velmi důležité plánovat si své finance. Pokud k nám přijde maminka, prvorodička, která má před porodem, doporučuju ji, aby po porodu z obdržených sociálních dávek, (rodičovský příspěvek, porodné, přídavky to je asi kolem 20 000 Kč) zaplatila ty zmíněné odpady, dluhy na zdravotním pojištění nebo dluhy v jiných azylových domech aby to měla z krku a peníze tak utratila za to, co by se jí v budoucnu mohlo hodit…až se jí dávky sníží, tyto dluhy by se pak špatně splácely. Některé klientky si vezmou tuto radu k srdci a poté mají snadnější cestu k získání vlastního bydlení." TO9 "Které problémy při hledání zaměstnání či jeho udržení musí vaše klientky řešit nejčastěji?" 57

"Tím, že u nás máme jako cílovku těhotné a maminky s dětmi do 7 let věku tak to moc neřešíme, protože často mají maminky děti ve věku, kdy o ně musí celodenně pečovat, tzn. do 4 let nebo mají dvě a více dětí z nichž některé jsou starší a to poslední je třeba malé, o které se musí starat. V současné době však máme v AD dvě maminky, které jsou v evidenci Úřadu práce. Ale vzhledem k tomu, že na Hlinecku je vysoká nezaměstnanost, tak nabídky práce nedostávají. Občas nějaké brigádnické, ale pak se stává, že je stejně nezaměstnají. V azylovém domě mají možnost si přivydělat, v rámci projektu Začít znovu (ZZ). Tato práce zahrnuje úklid společných prostor, práce na zahradě, starání se o slepice, atd. Když nad tím teď přemýšlím, ani si vlastně nepamatuji, že by tu někdo za ty léta chodil pravidelně do práce." DO2 "Máte nějaké zprávy o klientkách, které bydlí v Hlinsku a práci mají?" "Jedna maminka co vím, tak roznáší noviny, jedna pracovala pod městem ale jinak si nikoho nevybavuji. Tady je problém i v oblasti kde se nacházíme, není zde práce, spousta lidí musí dojíždět za prací 30 km i dál, což pro matky samoživitelky je prakticky neproveditelné. Navíc většina z nich má základní vzdělání, měly jsme tu i vysokoškolačky ale to bylo spíš krátkodobě a vyloženě přechodně." DO3 "Máte pocit, že klientkám v této oblasti může působit problém i jejich sociální status?" "No v rámci té práce možná ano. Jako ty předsudky tady jsou, byly a asi i budou. Oni ale i ty mamky mají v sobě něco co ty lidi možná odrazuje, hodně lidí si i stěžuje jak se chovají v autobuse nebo venku. Říkám si, že to není tak jednoduché, když to neviděli ve své původní rodině, těžko to pak můžou umět samy a často jsou v podobném duchy vychovávané i jejich děti." TO10 "Které problémy v oblasti zdravotní péče musí či můžou klientky AD řešit?" "Klientky když přijdou sem k nám tak pediatra, gynekologa a praktického lékaře většinou nemají problém najít, většinou jim i doporučujeme, kdo přibírá atd. Se zajištěním zdravotní péči jim pomáháme. Horší je to se zubní péčí. Půl roku už tu třeba jedna klientka hledá zubaře a to už v okruhu 40 km od Hamrů." Potom, když odcházejí například do vlastního bytu, mám občas obavu, že pokud se přestěhují úplně jinam, řeší zajištění například dětského lékaře až když se něco děje a ne preventivně, že by si našli lékaře, ke kterému pak půjdou a to pro ně v krizové situaci může být problém."

58

TO11 "Je zde nějaká oblast, která nebyla zmíněna a je pro integraci vašich klientek důležitá?" "No mě tady napadá oblast mezilidských vztahů. Protože tady jsou mamky zvyklé být vždycky v nějakém kolektivu ale samy si ho vytvořit neumí. Nebo když se odstěhují a když se do teď seznamovaly s lidmi, kteří byli nějakým způsobem sociálně slabší nebo za sebou měli nějakou trestnou činnost či alkoholismus, drogovou závislost atd. je pravděpodobné, že se obklopí podobnou skupinou jako předtím a potom je to zpravidla spouštěčem celého kolotoče nanovo. My jim tady nabízíme, že můžou chodit například do mateřského centra Hlinečánku, kam chodí spousta maminek s dětmi. Zde můžou navázat pozitivní vztahy, ale ony to často odmítají, setrvávají pouze v kolektivu klientek nebo si najdou přátelé v podobné situaci jako se nachází ony. Často je to vrhá do nějakým způsobem patogenního kolektivu, kde ty mezilidské vztahy nejsou postaveny na pevných základech a potom se snadno rozpadají. Důležité pro ně je najít si "normálního" partnera, ať už v podobě kamarádky či přítele. Velmi dobré je, když se naváží na sociálně aktivizační službu, která rodinu podporuje, jako např. Amalthea nebo Charita. Nejsou na všechny starosti, vyřizování, péči o děti tak úplně samy. Protože když můžou zavolat nebo se svěřit a důvěřovat někomu, komu na nich záleží, jsou více motivované a víc se snaží situaci zvládnout. Podpora je velmi důležitá."

TO12 "Jakou oblast vnímáte jako nejobtížnější při integraci u vašich klientek - a proč?" "Tam je toho víc. Když se jim podaří získat byt od města, tak je zde problém sehnat do bytu nutné vybavení, protože městské bytu nejsou vybavené. Stává se nám taky, že město dá vědět klientce, že je byt volný, relativně pozdě. Klientka má potom málo času si vyřídit potřebné záležitosti, je to velmi rychlé. Představa, že bych se měla za 14 dní stěhovat do prázdného bytu s dítětem a bez peněz je i pro mě hrozná, natož pak pro klientky, které často nejsou v psychické pohodě, nemají rodinu ani přátele. Dále je problém v tom, že město nezkoumá, zda klientka je schopna samostatně bydlet. Chybí tady provázanost." DO4 "Takže to můžeme shrnout jako problém systému, kde chybí propojenost AD se sociálně aktivizačními teamy a státem, který dosud nebyl schopný vytvořit sociální bydlení a zapojit do projektu všechny subjekty tak, aby to bylo pro klienty snazší a ne tak hektické a psychicky i finančně náročné?" 59

"Ano to určitě, propojenost mezi námi, navazující službou a městem, které by poskytovalo alespoň trochu vybavené byty (postele, skříně, pračka apod.) a bylo to v nějakém rozumném časovém horizontu, věřím, že by integrace byla mnohem úspěšnější."

60

PŘÍLOHA č.2 Navrhovaný zákon sociálního bydlení

Ne všechny organizace poskytují veškeré tyto služby. Avšak zdaleka ne všichni klienti, jak z výše uvedené typologie vyplývá, tyto služby využívají. Část služeb je pouze „sezónní“. Pomáhá klientům překlenout krizové období, například v zimních měsících či při přechodu do začlenění do „normální společnosti. V České legislativě dosud chybí jakékoliv vymezení pojmu sociálního bydlení, stejně jako výraznější podpora zaměřená na tento segment bydlení. To vede k lokálním rozdílům v chápání z hlediska obsahu i rozsahu. Rozhodnutí, zda v obci bude sociální bydlení poskytováno nebo ne, je zcela v rukou radnice. Tyto faktory mají za následek zcela nedostačující kapacity a ve většině obcí sociální bydlení nefunguje vůbec. Nejdůležitějším bodem v začleňování klientů a osob bez přístřeší je přechod z bezdomovství či instituce do dlouhodobého nájmu. To komplikují často kombinované překážky a nedostačující kapacity sociálního bydlení, které jim pomůže tuto situaci překlenout. Především v Evropě na tuto situaci reagují různé modely sociálního bydlení vycházející jak z konceptu Housing first a Housing ready. Například o přístupu Housing first můžeme říci, že v něm se zaměřujeme především na přípravu klienta k samostatnému bydlení. Tyto projekty jsou zaváděny i v některých obcích v ČR neziskovými organizacemi či místními samosprávami. (Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovství v ČR do roku 2020) Nejvýznamnějším úkolem systému sociálního bydlení by mělo být zvýšení dostupnosti bydlení pro klienty, kteří jsou nyní bez domova a v nejistých či nevyhovujících podmínkách. Rodiny s dětmi by neměly nadále žít v nevyhovujících bytových podmínkách, děti by neměly být z těchto důvodů odlučovány od svých rodičů. Systém by měl snížit počet lidí bez přístřeší, na ubytovnách, v institucích či sociálně vyloučených lokalitách. Měl by snížit počet lidí, kteří vynakládají na bydlení nepřiměřeně vysokou část svých příjmů (např. senioři). Měl by také preventivně působit v oblasti bezdomovství. (Systém sociálního bydlení v České republice: Poziční dokument Platformy pro sociální bydlení.)

61

Zákon o sociálním bydlení by měl platit podle plánů vlády od roku 2017. Má vznikat

na

platformě,

která

stanoví

nárokování, financování a zajištění. Tato platforma by měla být hotova do konce září 2014. Hlavní rozpory jsou v tom, která zařízení budou představovat sociální bydlení (např. i ubytovny) a kdo si jej bude moct nárokovat.

(Sociální

bydlení

nesmí

znamenat jen „ubytování“.)

(Metro in Sborník 1997, s. 50)

1.

Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020.

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] Praha, 2013 [cit. 2015-15-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16157/koncepce.pdf 2.

SNOPEK. Jan a kol. Systém sociálního bydlení v České republice: Poziční

dokument Platformy pro sociální bydlení. Platform for Social Housing, [online]. 2014, [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://socialnibydleni.org/sites/default/files/publicFiles/SOUBORY/2015/01/20/21-2053/pozicni_dokument_psb_140917.pdf 3.

Tiskové oddělení MPSV ČR. Sociální bydlení nesmí znamenat jen

„ubytování“. [online]. 2014, [cit. 2015-02-03]. ISSN 1213-0028.Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/17723 4.

Sborník ze semináře na téma Bezdomovství v Evropě, Olomouc, 4.3.1998.

Editor Michaela Nedělková, Ilja Hradecký. Praha: Naděje, 1997, 56 s. ISBN 80902292-3-9.

62