Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy
Petr Kolář
Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes – čl. 6 SEU:
Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát
Nově (převzato ze SU) Úcta k lidské důstojnosti, rovnost a ochrana menšin Katalog základních hodnot společnosti: pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita, rovnost mužů a žen
Hodnoty a cíle Evropské unie II. Cíle Evropské unie: Podpora míru, svých hodnot a blahobytu obyvatel Zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a práva Ekonomické cíle - vnitřní trh
udržitelný rozvoj Evropy vyvážený hospodářský růst a cenová stabilita konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku vysoký stupen ochrany a zlepšování kvality životního prostředí podpora vědeckého a technického pokroku hospodářská a měnová unie, jejíž měnou je euro.
Přísné dodržování a rozvoj mezinárodního práva (Charta OSN)
Institucionální principy Zásada demokratické rovnosti Stejné postavení všech občanů před orgány Unie Zásada zastupitelské demokracie Posílení role Evropského parlamentu i parlamentů národních Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality Zásada participativní demokracie Zavedení lidové iniciativy k vydání právního aktu Jeden milion občanů z podstatného počtu členských států
Evropský parlament posílení vlivu EP v rovině legislativní i kontrolní nové maximum - 751 poslanců (od voleb v roce 2009)
Princip degresivní proporcionality v intervalu 6 – 96
ČR – snížení počtu poslanců na 22
snaha narovnat rozsah pravomocí s Radou řádný legislativní proces - tzv. „parlamentní veto“
rozšíření postupu spolurozhodování
zejména oblast justice, vnitro a zemědělství
tři čtení a dohodovací řízení
Funkce Evropského parlamentu Legislativní
Rozšíření procedury spolurozhodování
Vyjadřování souhlasu s mezinárodními smlouvami
Rozpočtová
Schvalování finančního rámce
Týká se povinných i nepovinných výdajů
Kontrolní a kreační
Evropská rada
Poprvé řazena mezi standardní orgány
Tvořena: předsedou, předsedou Komise, hlavami států předsedy vlád
členských států
Jednání se účastní Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Možnost „konstruktivního zdržení se hlasování“
Předseda - volená funkce (2 ½ roku; maximálně dvě období)
Předsedá a vede jednání Evropské rady (inkompatibilita s národní funkcí)
Dosahuje soudržnosti a konsensu uvnitř Evropské rady
Zastupuje Unii v rámci SZBP
Volen Evropskou radou kvalifikovanou většinou
Rada Smlouva předpokládá pouze 2 Rady:
Rada pro všeobecné záležitosti
Rada pro zahraniční záležitosti – předsedá Vysoký představitel Unie
Další formace dle rozhodnutí Evropské rady
Předsednictví: zachován rotační princip
Týmové předsednictví
Způsoby rozhodování v Radě Používá se v Radě i v Evropské radě Způsoby hlasování - jednomyslně nebo QMV Posílení QMV o nových 68 oblastí Jednomyslnost:
daně, sociální zabezpečení, zahraniční politika, společná obrana, operativní policejní spolupráce, jazyková pravidla, sídla institucí
Transparentnost jednání Rady
Veřejné zasedání při projednávání legislativních aktů
Definice kvalifikované většiny 3 změny: Nová definice kvalifikované většiny
od 1. listopadu 2014
Zavedení přechodného období 1. listopadu 2014 – 31. října 2017 Členský stát může požádat o o hlasování stávajícím způsobem
Stanovení kvora počtu obyvatel a států pro odložení hlasování
Nejméně 4 členské státy
Definice kvalifikované většiny II. Stávající definice QMV
Hlasů celkem 345 Návrh Komise: 255 hlasů (73,91 %) Jiný návrh: 255 hlasů + dvě třetiny států Možno požádat o přezkoumání zda souhlasné hlasy reprezentují alespoň 62 % občanů Unie
QMV dle Lisabonské smlouvy
Návrh Komise :
55 % členů Rady (nejméně 15) Musejí reprezentovat alespoň 65 % občanů Unie
Jiný návrh:
72 % členů Rady Musejí reprezentovat alespoň 65 % občanů Unie
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku duální povaha- personální propojení Komise a
Rady volen Evropskou radou (QMV) se souhlasem předsedy EK (možnost veta) Předsedá Radě pro zahraniční věci Jeden z místopředsedů Komise + komisař pro vnější vztahy není stanoveno funkční období (provázanost s funkčním obdobím EK) – kontinuita Řídí Evropský útvar pro vnější činnost, složený z úředníků Rady, Komise a diplomatických služeb členských států.
Evropská komise Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na
uplatňování práva Unie od 1. listopadu 2014 - počet komisařů = 2/3 členských států
(18)
Členové Komise jsou vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy umožňujícího odrážet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států.
posílení pravomocí předsedy EK - rezignace komisařů na
žádost předsedy větší pravomoci v oblasti sekundární normotvorby
Evropský soudní dvůr Zavedení třístupňového systému
Soudní dvůr Evropské unie Tribunál (dnešní SPS) Specializované soudy
Rozšíření jurisdikce v oblasti spolupráce ve
věcech justice a vnitra Právní závaznost Listiny základních práv EU Žaloby ve věci dodržování principu subsidiarity
Právní akty Oproti ústavní smlouvě zůstávají zachovány
dosavadní názvy právních aktů Potlačení „pilířové struktury“
Protokol o přechodných ustanovení (právní akty přijaté na základě V a VI SEU)
3 kategorie právních aktů
Legislativní akty
Akty v přenesené pravomoci
Prováděcí akty
Legislativní proces Odlišení legislativních, delegovaných a
prováděcích předpisů Běžný legislativní postup
Spolurozhodování
Posílení EP
Výjimky (konzultace)
Účast národních parlamentů
Vyloučení a vystoupení Právní subjektivita EU Vystoupení
Podle domácích ústavních pravidel Povinnost informovat předem Evropskou radu Smlouva o vystoupení (zvláštní status) Po uplynutí 2leté lhůty bez smlouvy
Vyloučení
Zachována stávající úprava Porušuje-li stát závažně a trvale základní principy evropské integrace (respekt k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, lidským právům)
