Inspirující osobnosti kolem nás Alena Borková

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra klávesových nástrojů Hra na cembalo

Inspirující osobnosti kolem nás Alena Borková Bakalářská práce

Autor práce: Hana Tmějová Vedoucí práce: doc. MgA. Mgr. Monika Holá, Ph.D. Oponent práce: prof. PhDr. Jindřiška Bártová Brno 2013

Bibliografický záznam TMĚJOVÁ, Hana. Inspirující osobnosti kolem nás. [Inspiring personalities around us, Alena Borková]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra klávesových nástrojů, 2013, 38 s. Vedoucí bakalářské práce doc. MgA. Mgr. Monika Holá, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce Inspirující osobnosti kolem nás pojednává o životě PhDr. et MgA. Aleny Borkové. Popisuje hudební kariéru, oblast pedagogickou (korepetice na ZUŠ Jaroslava Kvapila a na pěveckém oddělení Konzervatoře Brno, spolupráci se sborem Primavera) a muzikologickou. Dále jsou rozebírány její zájmy, jako jsou fotografování, malování a horolezectví. Práce je rozdělena do devíti kapitol, z nichž se každá zabývá určitou problematikou. Příloha nabízí k nahlédnutí několik jejich fotografií, básní a povídek.

Annotation The bachelor´s thesis Inspiring personalities around us deals with the life of Alena Borková. It describes her musical career, her involvement in pedagogical area (accompaniment at the Music School of Jaroslav Kvapil and in the voice department of the Brno Conservatory, cooperation with the choir Primavera) and in musicology. The work also includes her interests, such as photography, painting and climbing. The work is divided into nine chapters, each dealing with a particular issue. Appendix provides some of her photos, poems and short stories.

Klíčová slova Alena Borková, pedagogická, pianistická a muzikologická činnost, fotografování, horolezectví, malování.

Keywords Alena Borková, teaching, pianist and musicological activity, photography, climbing, painting.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům.

V Brně, dne 30. dubna 2013

Hana Tmějová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. MgA. Mgr. Monice Holé, Ph.D. za odborné a cenné rady při vedení mé práce. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. et MgA. Aleně Borkové za čas, který mi věnovala, za poskytnutí informací a zapůjčené materiály o své osobě.

Obsah

PŘEDMLUVA ...................................................................................................................................... 1 ÚVOD .................................................................................................................................................... 2 1.

ŽIVOTOPIS ................................................................................................................................ 3 1.1

PRŮBĚH ZAMĚSTNÁNÍ ............................................................................................................... 6

2.

MUZIKOLOGICKÁ ČINNOST ............................................................................................... 7

3.

UMĚLECKÁ ČINNOST............................................................................................................ 9

4.

DALŠÍ ČINNOST ..................................................................................................................... 11 4.1 LITERÁRNÍ TVORBA ................................................................................................................ 11 4.2 MALÍŘSKÁ TVORBA .................................................................................................................... 13 4.3 FOTOGRAFICKÁ ČINNOST ........................................................................................................... 14 4.4 HOROLEZECKÁ ČINNOST ............................................................................................................ 16

5.

OCENĚNÍ ................................................................................................................................. 17

6.

VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE ALENY BORKOVÉ ........................................................... 18

7.

ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 20

8.

SOUPIS INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ................................................................................... 21 INTERNETOVÉ ODKAZY .................................................................................................................... 22

9.

PŘÍLOHY ................................................................................................................................... 1

PŘÍLOHA Č.1 UKÁZKA VÍTĚZNÉ POVÍDKY MŮJ VELKÝ ÚSPĚCH V LITERÁRNÍ SOUTĚŽI O CENU KNÍŽETE SEMILASSA V KRÁLOVĚ POLI. .............................................. 1 MŮJ VELKÝ ÚSPĚCH ....................................................................................................................... 1 PŘÍLOHA Č.4 FOTOGRAFIE .......................................................................................................... 5 OBRÁZEK Č. 1 ALENA BORKOVÁ ............................................................................................... 5 OBRÁZEK Č. 2 ALENA BORKOVÁ VE FRANCII ....................................................................... 6 OBRÁZEK Č.3 FUGA VĚTVÍ ........................................................................................................... 7 OBRÁZEK Č.4 BEZ NÁZVU ............................................................................................................. 8 OBRÁZEK Č. 5 JINOVATKA ........................................................................................................... 9 OBRÁZEK Č. 6 PODZIMNÍ ZLATO ............................................................................................. 10 OBRÁZEK Č. 7 DOLOMITY .......................................................................................................... 11

Předmluva Tématem mé bakalářské práce jsou inspirující osobnosti kolem nás. Takovýchto lidí existuje mnoho v různých oborech, a proto je těžké vybrat jen jednoho. Já jsem si vybrala osobnosti s hudebním zaměřením. Jen na Konzervatoři Brno a Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně je mnoho inspirujících lidí. Z mnoha takových jmenuji alespoň svoji profesorku cembala prof. Barbaru Marii Willi, která je obdivuhodnou interpretkou cembalových skladeb, vynikající profesorkou, ale především úžasným člověkem se skvělým přístupem k ostatním lidem. Osobnost, kterou se chci ve své práci zabývat, doposud unikala pozornosti. O PhDr. et MgA. Aleně Borkové nejsou vypracované žádné materiály, a proto budu výhradně čerpat z informací přímo od ní nebo jejích kritik a článků, které vyšly v odborném i denním tisku. I proto to byl jeden z mnoha důvodů, proč jsem se právě o profesorce Aleně Borkové rozhodla psát. Profesorku Alenu Borkovou jsem poznala již před deseti lety za svého studia varhan na konzervatoři v Brně. V této době to pro mne ovšem byla jen jedna z mnoha profesorek působících na této škole. Ještě jsem netušila, že se o několik let později rozhodnu studovat další obor - zpěv, a že mi paní Alena Borková bude na dalších pět let přidělena jako korepetitorka pěveckého oddělení. Jako korepetitorka je velmi spolehlivá, protože svůj part vždy umí více než stoprocentně a nemá problém se přizpůsobit zpěvákovi, pokud nastane během koncertu nebo semináře nějaký nečekaný problém. Také před samotným vystoupením dokáže studenta příjemně naladit a povzbudit ho k lepšímu výkonu. Během hodin korepetice má vhodné připomínky k interpretaci skladby předvedené samotným studentem a ochotně se vrací na problematická místa, která jsou těžká na souhru. Tato dáma je mi vzorem nejen pedagogickým, ale i svým osobitým přístupem k životu a lidem kolem ní. Protože mě natolik zaujala, tak jsem se rozhodla prostudovat a sepsat všechny stránky její osobnosti. O tom, že jich nebude málo, jsem se dozvěděla záhy. Její život zahrnuje nejen cestu klavíristky, pedagožky, hudební kritičky, ale i spolupráci se sbory, dále její koníčky jako je fotografování a hory a v neposlední řadě je to i role matky. 1

Úvod Alena Borková je žijící osobnost zasahující hned do několika oborů hudebního života v Brně. Přestože sama píše o jiných, o ní nenapsal nikdo téměř nic a proto jediné, z čeho jsem mohla vycházet, jsou krátké životopisy na internetových stránkách Konzervatoře Brno, dále stránky Českého hudebního slovníku osob a institucí a stránky lexikonu Kdo je kdo v české muzikologii. Na stránkách Konzervatoře Brno najdeme nejstručnější životopis Aleny Borkové. V materiálech není vůbec napsáno, kdy se muzikoložka narodila a jsou uvedeny pouze roky ukončení studia na gymnáziu v Hodoníně a na Konzervatoři Brno, doktorát z muzikologie a studium na JAMU v Brně. Dále se zde dozvíme, které předměty učí na konzervatoři, a bližší údaje o její spolupráci s dětskými sbory a se studenty pěveckého oddělení na koncertech a soutěžích. Na konci životopisu jsou vypsány časopisy nebo noviny, do kterých pravidelně píše. Český hudební slovník osob a institucí nabízí mnohem více informací. V úvodu jsou uvedena životní data, dále pokračuje podrobněji rozepsaný životopis. Opět se dozvídáme, které školy Alena Borková absolvovala. Je rozebrána činnost muzikologická, hudebně publicistická, pedagogická i klavírní. Dále se slovník zaměřuje na spolupráci Aleny Borkové s Hudební fakultou JAMU a na její vědeckou činnost, věnovanou vídeňskému klasicismu a Leoši Janáčkovi. Opět jsou tu jmenované deníky, do kterých přispívá svými články a recenzemi. Najdeme zde i zmínku o tom, že je autorkou průvodních slov k abonentním i festivalovým koncertům a že od roku 2008 spolupracuje s Českým rozhlasem Vltava 3. Závěr životopisu vyčísluje její aktivity na poli muzikologických studií, edicí a kapitol ve sbornících. Lexikon Kdo je kdo v české muzikologii je také obsáhlý, ale velmi nepřehledný. V úvodu najdeme nejen životní data, ale dokonce i adresu a telefon Aleny Borkové. Následuje stručný životopis, ve kterém se už nedovíme více informací oproti předešlým zdrojům. Ve třetí části jsou zmíněné její práce zaměřené na Jana Křitele Vaňhala, na LŠU Jar. Kvapila v Brně, recenze, hodnocení festivalů, kritiky koncertů a další. Závěrem jsou uvedeny informace o spolupráci s dětským sborem Primavera, výstavách fotografií a scénářích pro televizní hudebně popularizační pořad Hrajeme si pro potěšení. 2

1. Životopis Alena Borková se narodila 4. 6. 1944 v Uherském Hradišti. Celé dětství strávila v Hodoníně se svojí maminkou Marií (rozvedenou 1946) a prarodiči, jež ji společně vychovávali. Když byla žákyní na základní škole v Hodoníně, proběhl zde průzkum hudebnosti. Tento postup byl pro tuto dobu běžný, když byly hledány nové talenty do uměleckých hudebních škol. Na základě hudební zkoušky z hudebního sluchu a zpívané písničky, byla Alena Borková na uměleckou školu přijata. Zde chodila do tzv. cvičných, což znamenalo, že jednou týdně měla možnost cvičit v prostorách školy. Malá Alenka ovšem této možnosti moc nevyužívala, vzhledem k tomu, že její talent byl už od dětství velký a vše dokázala zahrát z listu. Raději než cvičením, trávila čas v lese a na lukách. Na klavír jí postupně učili tři učitelé, z nichž nejraději vzpomíná na učitele Zmítka. Na hudební škole v Hodoníně ji učil harmonii učitel Pavel Janeček1 z Dolních Bojanovic. Jak sama říká, tento učitel jí vštípil pravidla harmonie tak dokonale, že později na vysoké škole s tímto předmětem neměla vůbec žádný problém. V 11 letech dostala od svého dědečka jako dárek klavír. Od tohoto okamžiku měla více prostoru věnovat se hudbě, protože do té doby doma žádný hudební nástroj neměla. V Hodoníně vystudovala Střední všeobecně vzdělávací školu se zaměřením na matematiku. Zde maturovala v roce 1962. V dalších letech se rozhodovala, kterou vysokou školu bude studovat. Toto rozhodnutí pro ni nebylo lehké, vzhledem k její náklonnosti k hudbě, literatuře a matematice. Profesoři gymnázia ji navrhovali, aby studovala medicínu vzhledem k všestrannosti, kterou tento obor nabízel. To však pro Alenu nebylo to pravé. Jediné co by jí na tomto oboru zajímalo, byla psychologie - mozek a jeho možné deformace. Nakonec si podala přihlášku na přírodovědnou fakultu v Brně se zaměřením na matematiku a fyziku. Ovšem záhy se dozvěděla o oboru hudební věda, na kterou si také podala přihlášku. Z mnoha uchazečů byla jedna ze čtyř šťastných, kteří byli přijati. Jejím vysněným ideálem bylo vědecky pracovat a hudbu i kreslení mít jako koníček.

1

Založil zde orchestr a sbor při kostele v Dolních Bojanovicích, čímž vytvořil základní kulturní zázemí obce. Tradice těchto těles je zde dodnes. Napsal Dějiny hudby pro hudební školy, které Alena Borková později recenzovala.

3

V letech 1962-1967 studovala pod vedením univerzitním prof. PhDr. Jana Racka, DrSc. a prof. PhDr. Jiřího Vysloužila, DrSc. Hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Když nastoupila do prvního ročníku hudební vědy, zjistila, že má ještě mnoho prostoru pro další studium. Ovšem vzhledem k tomu, že potřebovala nadále pobírat sociální a prospěchové stipendium, aby uživila sebe i svoji již tehdy nemocnou maminku, nechtěla ztratit rok přestupem. Proto se rozhodla, že zkusí ještě přijímací zkoušky na konzervatoř, obor hra na klavír, aby mohla při hudební vědě dělat i praktické umění. V této době ovšem nebylo běžné dělat dvě školy současně. Proto si Alena Borková musela podat žádost na Ministerstvo školství, aby jí bylo toto umožněno. Školy jí byly schváleny pod podmínkou, že bude mít na obou z nich výborný prospěch a že bude plnit řádně všechny zkoušky. Tématem pro závěrečnou disertační práci se na Hudební vědě stala Stylová charakteristika klavírních skladeb Jana Křtitele Vaňhala ve srovnání s uměleckým okolím a získala titul promovaný hudební historik. Paralelně s Hudební vědou se věnovala i studiu hry na klavír na brněnské konzervatoři v letech 1963-1968 u profesora Jaroslava Posadovského a Josefa Kysely. U Jaroslava Posadovského nejdříve studovala soukromě. V době, kdy studovala první ročník na hudební vědě, tak ji připravoval k přijímacím zkouškám na konzervatoř. Byl to typ pedagoga analytika, vše rozebíral do detailů. Později odešel na JAMU; hrál i ve filharmonii. Po něm přišel na konzervatoř Josef Kysela z Ostravy. Pedagog syntetik. Vzpomíná si, že v první hodině mu hrála Bachovu 6. partitu. Na společných hodinách téměř nemluvili a hráli společně na dva klavíry. Vše bylo řečeno skrze hudbu. Jeho hra a způsob učení byly velmi uvolněné a příjemné. Na konzervatoři byla každých 14 dní zkoušená profesorkou Zdeňkou Pražákovou z psychologie a kulturních dějin a měla zde umožněnou kontrakci 2. a 3. ročníku. Vzpomínka na první seminář na konzervatoři, kde Alena Borková hrála Bachovu B dur partitu: ,,Měla jsem šílenou trému, tik v levé noze. Hodně jsem improvizovala levou ruku na první stránce. Pak už to bylo dobré.“2 Na absolventském koncertě Alena Borková předvedla Chromatickou fantazii a fugu Johanna Sebastiana Bacha a Sarkasmy Sergeje Prokofjeva. Český lékař a pianista Otakar Vondrovic byl inspirací k tomu, aby Alena Borková studovala na Janáčkově akademii múzických 2

Osobní rozhovor s Alenou Borkovou. Viz. soupis informačních zdrojů

4

umění v Brně. Poznali se na hudebních kurzech v Bechyni, zaměřených na všechny hudební nástroje, kde rozpoznal její velký hudební talent a doporučil jí další studium v tomto oboru. Otakar Vondrovic Alenu Borkovou soukromě připravoval na přijímací zkoušky na JAMU. Také spolu hráli na dva klavíry, podobně jako s Josefem Kyselou na konzervatoři. Poté v letech 1978-1982, od svých 33 let, studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u profesora Vlastimila Lejska3, jenž byl pedagogem, skladatelem a klavíristou. Na magisterském koncertě Aleny Borkové zazněly skladby: J. S. Bach – Preludium a fuga g moll II. Díl Temperovaného klavíru, L. v. Beethoven – Sonáta E dur, op. 109, B. Smetana – Mackbeth, L. Janáček – Sonáta 1. X. 1905 Z ulice, S. Prokofjev – Sonáta č. 2, op. 14. V této době účinkovala na výchovných koncertech, které pořádala agentura Beseda pro hudební mládež. Zde skladby interpretovala a také o nich hovořila. Přednášku o barokní hudbě měla Alena Borková i konzervatoři v Kroměříži. Poté si udělala tehdy potřebné oficiální přehrávky pro sólová i komorní vystoupení, aby mohla sólově koncertovat. Alena Borková se nikdy nechtěla zabývat jen jedním oborem. V psaných průvodních slovech využívala svůj literární talent nebo k posluchačům přímo hovořila. Tím využívala dvě složky dohromady a to vyjadřovací a literární. To byl také jeden z důvodů, proč se nevěnovala pouze hudební vědě. Protipól k tomu jí byla umělecká hudba.

3

Na brněnské konzervatoři studoval hru na klavír u Františka Schäfera, na pražské AMU u Františka Maxiána a následně na JAMU u Jana Ermla. Vlastimil Lejsek byl aktivní v mnoha směrech, a proto vyjmenuji pouze některé. Na JAMU vyučoval hru na klavír, klavírní dua, jako člen poroty se účastnil mnoha soutěží. Ve skladatelské činnosti se věnoval téměř jen klavírní tvorbě (např. Brazilské tance). Celý život působil jako sólový klavírista nebo vystupoval se svojí manželkou Věrou, taktéž klavíristkou.

5

1.1 Průběh zaměstnání V letech 1967-1972 byla Alena Borková zaměstnána jako externí pracovník v Univerzitní knihovně v Praze, kde prováděla katalogizaci hudebnin. V následujících letech probíhala externí i stálá zaměstnání spolu s dalšími aktivitami střídavě i souběžně. Např.: V letech 1969-1979 byla pedagožkou, ale především korepetitorkou všech oddělení na ZUŠ Jaroslava Kvapila v Brně. To bylo velmi náročné vzhledem k častému vystupování na koncertech a soutěžích. V letech 1967-1979 působila jako externí pedagog na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UJEP. Tehdy jí bylo 23 let. Učila zde harmonizaci lidových písní, klavír a improvizaci. Vzhledem k tomu, že se nikdy nezúčastnila politického života a nebyla členkou žádné politické strany, tak byla předem administrativně vyřazena z konkurzu na místo asistenta na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UJEP. V letech 1972-1975 zpracovávala janáčkovské materiály v Hudebním oddělení Moravského muzea v Brně v rámci stipendia Českého hudebního fondu. Od roku 1979 až dodnes Alena Borková spolupracuje s Konzervatoří Brno jako klavírní korepetitorka na pěveckém oddělení. V letech 1994-2007 spolupracovala s pěveckým sborem Primavera na Základní umělecké škole Jaroslava Kvapila a příležitostně od roku 2002 pracuje jako oponent a konzultant diplomních prací na konzervatoři a JAMU v Brně. Dnes je Alena Borková především korepetitorkou pěveckého oddělení Konzervatoře Brno. Zde také učí prvním rokem hudební teorii (1. ročník), dále dějiny zpěvu a literaturu zpěvu (pro 5. a 6. ročníky pěveckého oddělení), a všeobecné dějiny hudby (3. ročník). Studenty pěveckého oddělení pravidelně doprovází na mnoha koncertech a soutěžích. Dále má hudební pořady Rondo a celotýdenní cykly hudebních matiné v rozhlase Vltava 3.

6

2. Muzikologická činnost Alena Borková má na svém kontě velmi rozsáhlou činnost hudebně kritickou. Své články psala do denního tisku a odborných časopisů jako: Lidová demokracie, Práce, Brněnský večerník, Rovnost, Lidové noviny, Právo nebo Brněnský metropolitan. Dále hodnotila hudební festivaly Moravský podzim, Velikonoční festival duchovní hudby, Concentus Moraviae nebo instruktivní literaturu a CD (Opus musicum, Hudební rozhledy, Harmonie). Celkem napsala kolem dvou tisíc kritik. První odbornou prací v muzikologické oblasti byla v době studií na Hudební vědě její disertační práce Stylová charakteristika klavírních skladeb Jana Křtitele Vaňhala ve srovnání s uměleckým okolím. Touto studií se inspiroval americký profesor a muzikolog Paul Bryan, jenž citoval Alenu Borkovou a její práci v lexikonu Grove4 jako materiál, ze kterého čerpal při tvorbě hesla Jan Křtitel Vaňhal. Poté následovaly odborné články v Harmonii, Hudebních rozhledech a Opusu musicum. Dále v letech 1972-1975 všeobecně zpracovávala v hudebním oddělení Moravského muzea zápisníky Leoše Janáčka v rámci stipendia Českého hudebního fondu. V této době také dostala nabídku z edice Musica antiqua, aby provedla kompletní revizi klavírních Eklog Václava Jana Tomáška. V souvislosti s pedagogickým zaměstnáním a interpretační činností přešla k popularizaci hudby. A to v podobě scénářů pro televizní pořad Hrajeme si pro potěšení nebo pořádala Besedy o hudbě pro mládež s vlastními ukázkami nebo nahrávkami ze 70. a 80. let 20. století. Dne 6. 3. 2007 pořádala besedu o své kritické činnosti pro své přátele a členy KPH (Klub přátel hudby) v Besedním domě v Brně. Také zde vystavovala své fotografie. Výsledkem této akce byl humorný fejeton Jak vzniká průvodní slovo a jak se píše kritika. Tato satira, psána jako suchý anglický humor, byla otištěna v Opus musicum a ve sborníku konzervatoře Brno. Alena Borková zde uvádí, že kritik vnímá hudbu ve dvou rovinách, a to emocionálně, tak jako každý posluchač, ale zároveň ji také interpretačně hodnotí. K tomu je zapotřebí mnohaletá poslechová zkušenost, hudební paměť, schopnost srovnávat, vytříbený vkus, ale především mít pódiovou zkušenost. Kritik by si měl na vlastní kůži zakusit, co s člověkem udělá vystoupení před sálem, plným lidí, očekávajících výkon ne-li

7

dokonalý, vynikající, tak alespoň zajímavý a emocionálně přitažlivý. Téměř každý interpret, zostuzený neúprosným kritikem, by rád onoho pachatele ,,předhodil lvům“ do pódiové arény a se zadostiučiněním by sledoval jeho rostoucí trému až paniku. Kritik, který sám někde občas vystoupí, nemůže samozřejmě vše odpouštět; kritický postoj by však měl formulovat tak, aby interpreta nedohnal k myšlenkám na sebevraždu5. Více než sto tištěných průvodních slov k abonentním i festivalovým koncertům napsala Alena Borková pro Státní filharmonii Brno, Ars koncert Brno a Ostrava. Mnoho živých průvodních slov pronesla Alena Borková ke koncertům pěveckého oddělení konzervatoře, ale i k vlastním koncertům popularizačního rázu. Dále také na vernisážích výstav s vlastními fotografiemi, které se uskutečnily na Malé scéně konzervatoře Brno, v Mahenově knihovně Brno nebo v rámci koncertů na radnici v Modřicích, Řícmanicích, Bílovicích, v kapli Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Gung klubu na Kotlářské ulici v Brně, VÚVF v Medlánkách, Besedním domě pod záštitou Filharmonie Brno, či ve velkém sále v domě kultury ve Velké Bíteši. Od roku 2008 Alena Borková spolupracuje s českým rozhlasem Vltava 3, kde v pořadu Rondo recenzuje nově vydaná CD v oblasti artificiální hudby. Dále pořádá celotýdenní cykly dopoledních hudebních matiné. Tématem prvního pořadu byli Významní brněnští interpreti, se kterými se Alena Borková potkala. Další byly Zvukomalby a programnost v hudbě, Svět opery 19. století a S vokální hudbou napříč staletími. Alena Borková od roku 2011 spolupracuje na grantovém projektu HF JAMU Leoš Janáček: Nápěvky mluvy. Kritické vydání II., v němž spoluvytváří odbornou databázi Janáčkových notových skic. Toto dílo bude veřejně publikováno a k dispozici na webových stránkách. Proto bude možné z něho čerpat a identifikovat některé Janáčkovy nápěvkové motivy kompozičně dále použité ve skladatelově díle.

4

V originálním znění The New Grove Dictionary of Music and Musicians

5

Citace z humorného fejetonu Aleny Borkové Jak vzniká průvodní slovo a jak se píše kritika.

8

3. Umělecká činnost Kolem roku 1974 vzniklo Hodonínské klavírní trio, ve kterém hrála Alena Borková společně se sourozenci Martou Květonovou - Židlickou (violoncello) a Jiřím Květonem (housle). Po slováckých obcích pořádali několik let společné koncerty. Později se toto trio rozpadlo. V ZUŠ Jaroslava Kvapila působila Alena Borková především jako korepetitorka na všech odděleních. Proto není divu, že má za sebou mnoho účastí v ústředních kolech soutěží dechových, houslových a pěveckých, kde získala diplomy za citlivý klavírní doprovod. V této době také učila několik malých žáčků na klavír. Někteří z nich vystupovali na klavírních soutěžích. Dále účinkovala na žákovských a i sólově na učitelských koncertech v Besedním domě (J. S. Bach, L. van Beethoven, C. Debussy, S. Prokofjev, F. Poulenc, F. Chopin, C. Kouhoutek, M. Košut). V letech 1994-2007 spolupracovala jako korepetitorka s dětským pěveckým sborem Primavera6 při Základní umělecké škole Jaroslava Kvapila, jehož dirigentem byl PhDr. Jaroslav Dostalík7. Tento dirigent, obdařen neuvěřitelnou trpělivostí a pílí, přivedl všechny své sbory vždy k mezinárodní úrovni. S Primaverou každoročně proběhla celá řada koncertů (v Německu, Slovinsku, Dánsku, Španělsku, Francii), soutěží a účasti na prestižních festivalech u nás i v zahraničí. Například v Irsku zlatá medaile, Německu - Bühl nebo Kanadě - festival a koncertní turné ve Vancouveru a Victorii v roce 2000. Alena Borková zde doprovázela na klavír dva tisíce zpěváčků z celého světa, kteří interpretovali píseň World music. Při tomto čtrnáctidenním turné Primavera ještě uskutečnila mnoho koncertů po Kanadě. Všechny se konaly v kostelících, které byly vždy plně navštívené místními obyvateli a vybavené klavíry značky Steinway. Dále sbor navštívil dvakrát Itálii. V roce 2002 6

Dětský sbor Primavera byl založen v roce 1992 jako výběrové umělecké těleso při ZUŠ J. Kvapila. Samotnému sboru předchází přípravky Berušky, Dúbravěnka, Čerešničky a Rosička. Zakladatelem dirigentem sboru byl PhDr. Jaroslav Dostalík (1928-2010). Dalšími dirigentkami byly Natalia Zmrzlá - Chirilenco (v letech 2006-2008) a Katarína Mašlejová - Duchoňová (2008-2011). Od dubna 2011 sbor vede Jarmila Jalůvková. 7

Jaroslav Dostalík před sborem Primavera nejdříve založil sbor Dětské sborové studio (DSS), které Alena Borková také doprovázela.

9

Primavera účinkovala v Římě na předvánočním koncertě během mše svaté v katedrále sv. Petra a Pavla ve Vatikánu. Alena Borková zde doprovázela na tamější varhany. Sbor byl také na audienci u papeže Jana Pavla II. a navštívil i jiná italská města jižně od Neapole. V roce 1979 udělala Alena Borková konkurz na Konzervatoř Brno a od té doby zde spolupracuje s pěveckým oddělením. Studenty zde často doprovází na veřejných abonentních i absolventských koncertech, ale také mezinárodních soutěžích, např. Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka Karlovy Vary, Pěvecká soutěž Mikuláše Schneidera Trnavského Trnava, Pěvecká soutěž Olomouc, Janáčkova soutěž Hukvaldy, Soutěž konzervatoří Pardubice, Pěvecká soutěž Praha. V roce 2006 také spolupracovala klavírně i slovně v pořadu pro Mladou Smetanovu Litomyšl. Tématem bylo výročí 100 let narození Jaroslava Ježka. Zde vystupovala jako hráčka na klavír, ale měla i průvodní slovo o tomto skladateli. Tuto akci organizoval student konzervatoře David Kříž, který společně s Kristýnou Vylíčilovou nastudoval humornou scénku z manželského života Dia a Héry. Společně se zpěvačkou Alenou Borkovou ml. zazpívali písničky Jaroslava Ježka, za doprovodu Aleny Borkové st. Tento hodinový program byl proveden již dříve, a to v sále Konventu Milosrdných bratří v Brně a také v sále Malé scény konzervatoře v Brně u příležitosti slavnostníhou otevření výstavy fotografií Aleny Borkové. V letech 2002-2008 působila A. Borková jako členka umělecké rady8 Konzervatoře Brno. Zde také vyučovala obligátní klavír. V dnešní době velmi často doprovází nejen na klavír, ale i na varhany svoji dceru Alenu Borkovou, jež se vydala na aktivní pěveckou dráhu.

8

Umělecká rada je poradním orgánem ředitele školy, která rozhoduje o důležitých uměleckých, pedagogických a organizačních otázkách školy.

10

4. Další činnost 4.1

Literární tvorba

Od dětství psala Alena Borková básničky, říkanky a povídky. Učitelé chválili jejich rytmičnost a snad i hudebnost. Na střední škole v Hodoníně ji uplatňovala ve studentském sborníku První kroky; zároveň zde spolupracovala s kroužkem sborové recitace, vedeným prof. Kubánkovou. Ten studoval pro veřejná vystoupení zejména verše Jiřího Wolkera a Alena Borková k nim vytvářela improvizační hudební podbarvení. V době studia na filozofické fakultě psala básně o vzdoru vůči režimu. Většinu z nich ovšem nemohla z politických důvodů otevřeně prezentovat, hrozilo okamžité ukončení studia. Přesto byly některé z nich pravidelně publikovány v Brněnském Večerníku a to po dobu 2 až 3 let. Teprve později si někdo všiml, že básně „nejsou v souladu s optimismem socialismu a působí dekadentně až depresivně“ a přišel definitivní zákaz jejich publikování. Od roku 2000 jsou každoročně oceněny povídky Aleny Borkové v literární soutěži O cenu knížete Semilassa v Králově Poli. V roce 2007 zde paní Borková získala 1. cenu absolutního vítězství a její povídka Můj velký úspěch byla otištěna v Královopolských listech. Autobiografická povídka z jejího života pojednává o dítěti, které na dovolené nalezne malou želvu, pojmenuje ji Rozárka a chce si jí vzít domů. Matka s dcerou zde řeší otázku zajetí a svobody zvířete. Zajímavé bylo také přebásnění čtyřstránkové básně Maurice Ogdena - Kat, kterou z angličtiny přeložila Jarmila Fictumová. Toto dílo vyšlo ve vysokoškolských skriptech studia angličtiny v překladatelském oboru v roce 2004. V průvodních slovech pro Filharmonii Brno se též objevila některá přebásnění (v němčině i s překladem) písňových textů. Alena Borková má velmi zajímavý způsob psaní básní a povídek. Měla jsem možnost nahlédnout do několika jejich děl, a musím říci, že mě jejich čtení velmi zaujalo. Není ve svých dílech zaměřena jen jednostranně. Píše básně pro děti i dospělé. Z dětských básní je cítit radost, a jsou velmi poutavé, na příklad ty s tematikou zvířat (Mlsný medvídek, Chytrá myška, O štěněti). Také píše básně s tematikou ročních období, svátků a měsíců v roce (Jaro, Velikonoce, Prosincová,

11

Listopadová). V nich popisuje, jak se příroda mění v daném ročním období, jak kvetou kytky, zrají jablka, zpívají ptáci. Ovšem nejzajímavější pro mne byly básně s hlubokým vnitřním prožitkem vztahující se k přírodě. Například básně ze sbírky O horách a O moři na mne působí tak, jakoby se Alena Borková vcítila do živlů přírody, chtěla splynout sama s přírodou a popisuje to, co skrze ně cítí. Její básně vedou k zamyšlení nad propojením člověka s přírodou. Dalším velmi zajímavým dílem Aleny Borkové je mystická poezie Dialog Boha s člověkem. Zde je popsán člověk, jenž se bojí téměř pohlédnout na Boha a uctívá jeho velikost, moudrost a moc. Bůh člověku naznačuje správnou cestu jeho životem a vysvětluje, že pochopením své vnitřní síly se může vyrovnat jemu samému.

Ukázka básně Věčná ze sbírky Paleta Věčná Květ močál bílá nehasnoucí bahno a v kalu leknín zlatoskvoucí plýtvání, nadbytek tlení v omamnosti křišťál, blesk - tvrdý perla v černé prsti -opylování včel. 6. 11. 1970

12

Pohádka Daleko ještě příští den, pohádka letí nocí sem, splní nám každé tajné přání, udělá sladkým usínání. Chlapci sen milou přivede, dědovi zase zašlá léta, babičce mladost děvčete, klid lidem celičkého světa. Až slunce zlaté vyskočí nad město z ranních červánků. pohádka zmizí, aby mohla zas příští noc ožít ve spánku.

4.2 Malířská tvorba

Alena Borková byla všestranně zaměřena. Malovala již od dětství se svojí kamarádkou, jejíž otec byl akademický malíř Josef Konečný. On sám maloval Slovácko a v Aleně podporoval tento tvořivý talent. Také chtěl, aby v malování pokračovala a věnovala se mu i v budoucnosti. To ovšem nebylo možné, vzhledem k finanční situaci rodiny. Alena Borková malovala především květiny a krajiny, a to tak, že přímo seděla v přírodě a kreslila. Používala tehdy pastely, tužky nebo úhel. Její dcera Alena tento talent také podědila a malování se věnovala pod vedením akademického malíře Ivana Kříže a jeho manželky Jaroslavy.

13

4.3 Fotografická činnost Záliba v kreslení z mladých let přešla z časových důvodů ve fotografickou činnost. Od roku 2011 Alena Borková pravidelně pořádá výstavy fotografií s tematikou české i zahraniční krajiny v prostorách konzervatoře Brno a dalších místech České republiky. A to na Malé scéně konzervatoře Brno v letech 2001, 2003, 2004, 2006 – která byla spojena i s koncertem Pocta Jaroslavu Ježkovi. Dalšími místy, kde probíhaly výstavy byly: Řícmanice 2002, Bílovice 2002, Kaple Fakultní nemocnice u sv. Anny 2004, Galerie Hády ZŠ Horníkova - Líšeň Magisterské tvoření 2005, Malá galerie VÚVEL Brno 2007, Gun Klub na Kotlářské v Brně 2007, Foyer Besedního domu 2007 - pořádáno Státní filharmonií Brno, katedra anglistiky filozofické fakulty Masarykovy univerzity 2011, Výstavní síň Klubu kultury ve Velké Bíteši - červen až červenec 2012. Vše bylo provedeno s vlastními vernisážemi ve spolupráci se studenty pěveckého oddělení konzervatoře Brno nebo s dcerou Alenou. Každoročně Alena Borková nechává tisknout kalendáře s fotografiemi krajin pro okruh přátel. Na otázku, co chce na svých fotografiích zachytit, Alena Borková odpovídá: Mým přáním je zachytit krásu krajiny v proměnách ročních dob a změnách osvětlení v místech, kde ještě není příliš narušena civilizací. Navzdory realistickým proudům, které naopak zdůrazňují lidský prvek, eventuelně upozorňují na jeho rušivou roli v přírodě, chci zobrazit krajinu snově čistou; přefiltrovat její vizuální působení vlastním subjektivním vnímáním. Součástí této subjektivity jsou i názvy jednotlivých záběrů9. V roce 2007 pořádala Státní filharmonie v Besedním domě výstavu fotografií Aleny Borkové s názvem Poezie české krajiny, jenž usiluje o zachycení linií krajinných kompozic v okamžicích zvláštních přírodních osvětlení a barevných kombinací. Zaměřuje se na okamžiky až snově čisté a záměrně opomíjí negativní pól reality. Proti ruchu civilizace staví prchavé momenty krásy přírodních zákoutí10.

9 10

Z osobní korespondence s Alenou Borkovou Z osobní korespondence s Alenou Borkovou

14

Následujícím text je převzat z výstavy ve Velké Bíteši v roce 2012, kde Alena Borková představovala své fotografie z přírody. Uvedla ji těmito slovy: Milí přátelé, nebudu vás zdržovat dlouhým formálním proslovem, chci vyslovit jen tři připomínky. 1) fotografuji pouze přírodu, bez lidí, kteří rozvojem své civilizace narušují její rovnováhu, a kteří i produkty své činnosti – stavbami, křiklavými reklamními záležitostmi, pestrými oděvy narušují estetické linie krajiny a její přirozenou barevnost. Vnášejí do ní neklid, nervozitu, vše pomíjivé, takže bez nich cítím z krajiny její nadčasovost, nikoliv statickou, ale procházející změnami ročních dob, pohybem vzdušného proudění a prchavými proměnami světelnými. 2) Nesnažím se zobrazit realitu v její úplnosti, jak bývá cílem většiny fotografů i umělců jiných oborů, naopak zkouším zachytit její nejkrásnější a tím pomíjivé okamžiky – chvíle v běžném denním spěchu těžko postižitelné (západy, východy slunka, mlhy, kontrasty světla a stínu apod.). To negativní, neestetické a někdy i bolestné se nám vnucuje samo. Vědomě tak unikám od problematické situace dneška do jakési snové polohy, z níž se Země jeví jako pohádkově krásná planeta. 3) A ona pohádkově krásná je a zvláště krajina česká a moravská. Možná je můj pocit velice subjektivní, ale když se vracím odkudkoli z atraktivní ciziny, o moře, dokonce i např. z Alp, vždy na mne dýchne Pálava, Vysočina i třeba Vranov u Brna a Babí lom něčím specificky milým a tak nějak uceleně hezkým – asi se to dá nazvat vůní domova, vůní zde prožitého, ale myslím, že zde hraje roli i faktor objektivnější.

Fotografie Aleny Borkové mají tak osobitý a nenapodobitelný půvab, že je lze sotva slovy popsat. Proto si dovoluji v příloze své práce několik zajímavých záběrů prezentovat.

15

4.4 Horolezecká činnost Velkým koníčkem a zájmem se pro Alenu Borkovou stalo horolezectví, které provozovala v rámci oddílů Tesla a Lokomotiva Brno. Později i sama působila jako instruktor. Touto zálibou se začala zabývat přibližně kolem roku 1978. Aktivita se jí stala únikem do přírody před problematikou civilizačních stresů. Alena Borková zcela této vášni propadla. V tomto prostředí se setkala s mnoha lidmi různého věku a vrstev. Sama říká, že: ,,Pravda a charakter lidí se nejlépe projeví v krizových situacích11.“

11

Z osobní korespondence s Alenou Borkovou.

16

5. Ocenění V roce 1967 získala Alena Borková v rámci studia na Filozofické fakultě 2. cenu na fakultní studentské vědecké konferenci. Tématem byla Stylová charakteristika klavírních sonát Jana Křtitele Vaňhala. V roce 1982 získala uznání rektora JAMU za vynikající studijní výsledky a uměleckou činnost. V rámci klavírních doprovodů na LŠU J. Kvapila získala opakovaně uznání za citlivou klavírní spolupráci na mnoha soutěžích.

17

6. Výběrová bibliografie Aleny Borkové Studie: Stylová charakteristika klavírních skladeb Jana Křtitele Vaňhala ve srovnání s uměleckým okolím, Brno 1972, 167 stran, disertační práce Konfrontace Vaňhalova klavírního stylu s klavírním stylem Mozartovým, Hudební věda, Academia 1969, str. 312-322 K problematice české emigrace 18. století, Opus musicum, Brno 1971, str. 258-291 Samostatné historicky zaměřené publikace k ZUŠ J. Kvapila: 90 let LŠU Jaroslava Kvapila v Brně, Brno 1972, 50 stran 100 let LŠU Jaroslava Kvapila Brno 1882-1982, Brno 1982, 43 stran Ke 110. výročí založení ZUŠ Jaroslava Kvapila v Brně, Brno 1992, 39 stran 120. výročí založení školy, Brno 2002, 40 stran Publikace ke 123. výročí založení ZUŠ Jaroslava Kvapila, Brno 2007, 50 stran Publikace ke 125. výročí založení ZUŠ Jaroslava Kvapila, Brno, 67 stran Studie: Pohled na Janáčkovu nápěvkovou teorii očima české muzikologické literatury do šedesátých let 20. století se zmínkou o okolnostech jejího vzniku - sborník z mezinárodní hudebněvědecké konference ,,Fenomén Janáček včera a dnes“, Konzervatoř Brno 2004, str. 185-191 Příspěvek k dějinám českého hudebního školství v Brně - Miscelanea z výročních konferencí České společnosti pro hudební vědu, Praha 2008, str. 171-184 Sborník: Konzervatoř Brno - sborník k devadesátému výročí založení školy, Brno 2009, členka ediční rady a autorka dvou článků a některých fotografií

18

Edice: Václav Jan Tomášek: Eglogues pour le pianoforte op. 35, 39, 47, 51, 63, 66, 83, Musica antigua bohemica, svazek 73 a 74 v edici Jana Racka, Supraphon 1970, revize a vydavatelská zpráva

Odborná kritická činnost: Dámy mají přednost - Concentus Moraviae 2009, Opus musicum 41, 2009, č. 4, str. 43 - 46 Zpěvy země - pozdní kantáty B. Martinů v Brně, Opus musicum 41, 2009, č. 6, str. 50 - 51 Concentus Moraviae 2010 - Baroko a jazz, Opus musicum 42, 2010, č. 5, str. 65 - 68 Recenze instruktivních notových materiálů, gramofonových desek, CD a knih o hudbě. Nahrávky: Nahrávka pro čs. rozhlas - Michal Košut: Pláň s mohylou pro klavír sólo, 70-tá léta CD Rok českých dětí, dětský sbor Primavera, 2001, klavírní party CD Drobné květy romantismu, dětský sbor Primavera, 2004, klavírní party

19

7. Závěr Ve své bakalářské práci Inspirující osobnosti kolem nás jsem se snažila představit různorodou osobnost PhDr. et MgA. Aleny Borkové. Ve světle konkrétních pramenných materiálů se mi podařilo ji představit jako teoretičku, interpretku, malířku, spisovatelku, kritičku a fotografku. Paní Alenu Borkovou znám osobně již pět let a musím říct, že mne neustále něčím překvapuje. Je to její optimistický postoj k životu a lidem, osobitý humor, neutuchající potřeba se neustále něčemu novému učit, způsob jakým předává své znalosti a postřehy. Jsem velmi ráda, že právě ona se stala mou korepetitorkou a je mi ctí s touto dámou v rámci mého pěveckého studia na konzervatoři spolupracovat.

20

8. Soupis informačních zdrojů Materiály z osobního archivu Aleny Borkové: -Fotografie Aleny Borkové -Václav Jan Tomášek: Eglogues pour le pianoforte op. 35 (ukázka klavírních revizí) - Publikace Ke 125. výročí založení ZUŠ Jaroslava Kvapila, Brno, 67 stran -Publikace Ke 110. výročí založení ZUŠ Jaroslava Kvapila v Brně, Brno 1992, 39 stran -Básnická sbírka O horách, O moři, 1998 -Básnická sbírka Paleta (napsáno během roku 1970-1971) -Samostatné básničky (Podzim, Probuzení, Prosincová, Listopadová, Velikonoce, Jaro) -Samostatné básničky pro děti (Pohádka, O štěněti, Chytrá myška, Mlsný medvídek, Pohádka z rosy) -Dialog Boha s člověkem (mystická poezie) -Přebásnění básně Kat Maurice Ogdena -Povídky (Vzpomínka na Tatry, Cena přátelství platí stále, Byli jsme v ráji, Výlet, Můj velký úspěch) -Fejeton Jak vzniká průvodní slovo a jak se píše kritika

Studie: - Pohled na Janáčkovu nápěvkovou teorii očima české muzikologické literatury do šedesátých let 20. století se zmínkou o okolnostech jejího vzniku, str. 185-192, sborník z mezinárodní hudebněvědné konference ,,Fenomén Janáček včera a dnes“ Konzervatoř Brno, 2004, str. 185-191 - Konfrontace Vaňhalova klavírního stylu s klavírním stylem Mozartovým, Hudební věda, Academia 1969, str. 312-322 studie viz. Výběrová bibliografie Aleny Borkové - Stylová charakteristika klavírních skladeb Jana Křtitele Vaňhala ve srovnání s uměleckým okolím, Brno 1972, 167 stran, disertační práce Konfrontace Vaňhalova klavírního stylu s klavírním stylem Mozartovým, Hudební věda, Academia 1969, str. 312-322

21

K problematice české emigrace 18. století, Opus musicum, Brno 1971, str. 258-291 Pohled na Janáčkovu nápěvkovou teorii očima české muzikologické literatury do šedesátých let 20. století se zmínkou o okolnostech jejího vzniku - sborník z mezinárodní hudebněvědecké konference ,,Fenomén Janáček včera a dnes“, Konzervatoř Brno 2004, str. 185-191 Příspěvek k dějinám českého hudebního školství v Brně - Miscelanea z výročních konferencí České společnosti pro hudební vědu, Praha 2008, str. 171-184 Osobní korespondence s Alenou Borkovou Průběžné ústní rozhovory s Alenou Borkovou leden - březen 2013

Internetové odkazy http://www.konzervatorbrno.eu/index.php?id=u-67 http://www.cshv.cz/kjk.html?sobi2Task=sobi2Details&catid=2&sobi2Id=52 http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&ac tion=record_detail&id=1000752

22

9. Přílohy Příloha č.1 Ukázka vítězné povídky Můj velký úspěch v literární soutěži O cenu knížete Semilassa v Králově poli. Můj velký úspěch Kdysi jsme jely s desetiletou dcerou na dovolenou k moři. Zalíbil se nám ostrov, pojmenovaný exotickým názvem Pag. Malá, turismem ještě neprosáklá vesnička na pobřeží Jadranu nám učarovala. Každý den jsme prozkoumávaly skalnaté břehy kilometr i dva daleko od krajních domků a objevovaly nádherné kameny, mušle a sépií kosti za neustálého, záhadného šustění v trávě a keřích, které místy dosahovaly až k vodě. Bály jsme se hadů, ale jednoho dne jsme si dodaly odvahy a nahlédly do houští – a ejhle: putovaly tam dvě nádherně tvarované, velké želvy! ,,Jsme na ostrově divokých želv“ jásalo dítě, ,,vezmeme si je domů!“ ,,To se nesmí“ odpovídám a vnitřním zrakem už vidím desítky rozmnožených želv v malém panelákovém bytě ,,a jsou velké a těžké, stejně bychom je neunesly!“ Navíc nesouhlasím s vězněním jakýchkoli zvířátek v městských příbytcích jen proto, aby sobecká lidská rasa měla k dispozici živé hračky. Ale jak to vysvětlit mláděti, které všude okolo sebe vidí zcela opačný přístup? V poledne jsme usedly k oblíbeným kartám ve stínu sporých větví Praskání polosuché vegetace podezřele zesílilo – ztuhly jsme hrůzou. Bude to had! Než jsme stačily tento fakt domyslet, vbatolila se na naši rohož kouzelná želvička menší než dlaň. ,,Mami, tuhle uneseme, budeme jí říkat Rozárka!“ Mlčela jsem, Co zmůžou rozumné důvody proti dětskému štěstí? Rozárka sežvýkala lísteček a drobek rohlíku, vyčurala se do odložené botky a uložila se na dceřino tričko k spánku. ,,Mami, má nás ráda!“ ,,Alenko, je to ještě mláďátko, třeba má někde tady maminku.“ ,,Já budu její maminka!“ ,,Tady je doma, má tady sluníčko, moře, voňavý vzduch, potravu a u nás je chladno, šero, bude pořád zavřená v bytě jako ve vězení.“ ,,Já s ní budu chodit ven a budu jí zahřívat a hrát si s ní.“ ,,Vždyť musíš chodit do školy.“ ,,Tak bude chodit se mnou.“ Po vydatném plavání jsem zahájila druhé přesvědčovací kolo. ,,Rozárka je želví princezna. Chce tady vyrůst a potkat želvího prince, u nás zůstane sama, bude 1

se jí stýskat a třeba umře žalem.“ Dcerka se konečně hluboce zamyslela. Také já jsem již – udolána situací – váhala, zda neobětovat zvířátko dětské radosti. Výsledek byl krásnější, než jsem si vůbec dovedla představit. Obvykle paličatá dcera k večeru prohlásila: ,,Tak dobře, já ji tu nechám, ale zaneseme ji daleko do keřů, aby ji nechytil někdo jiný, a bude se to tady jmenovat Rozárčina zátoka a napíšeme o ní pohádku.“ O těžkém vnitřním boji svědčily ještě dvě slzičky na řasách; ale Rozárčin a náš příběh je na světě. Alena Borková

2

Příloha č. 2 Úvaha o umění Logické myšlení, vyjádřitelné v pojmech, dospívá k novým poznatkům převážně konstruktivními, věcně jednoznačnými postupy. Odráží více či méně zobecněně tu konkrétní část světa, v níž žijeme. Existuje však i poznání jiného typu, k němuž směřují zejména umělecké obory. Ty zachycují věci předchozí metodou nepostihnutelné, nepoznané v celistvém bohatství tvarů. Prostřednictvím cítění (které vyplňuje prostor mezi jednotlivými pojmy), tedy prostřednictvím mimopojmové kontemplace poznáváme celistvě a tím pravdivěji. Tento způsob odkrývání nového ladí přiléhavěji se složitostí našeho vědomí a s celkem vesmíru v jeho komplexnosti a jemné diferencovanosti. Nevnáší do poznávaného okolí apriorní logické řetězce, ale meditativní pokorou cítí celek reality. Člověk není pánem, ale ani ztroskotancem vesmíru je jeho organickou součástí. Vnímáním těchto faktů skrze umění navozuje pocity obrody a pozitivních náladových poloh - rozpoložení tak důležité pro rozkolísanou psychiku dnešního jednice. To je nová a kvalitní motivace pro stvoření a vnímání uměleckých děl - ne z důvodů snobských či ,,kulturně politických“, ale z potřeby našeho vnitřního světa, který je v souvislosti s rostoucí kultivací našeho vědomí stále bohatší a pro život důležitější. Potřeba umění je spojena s hledáním smyslu života a se získáním životní jistoty. Umění je neoddělitelnou součástí soudobého životního stylu, východiskem z prázdnoty povrchní tržnosti12.

12

Citace z publikace Ke 125. výročí založení ZUŠ Jaroslava Kvapila

3

Příloha č. 3 Chytrá myška Vyběhla tři koťata dovádivá, střapatá, hned se hrnou přímo na mez. ,,Myško, honem domů zalez!“ Myška zmizí, zbývá díra, pod drnem tu láká škvíra. Aspoň tlapkou dosáhnout, v tmavý teplý myší kout! Ať kamínky v puse skřípou, roj bzučí pod starou lípou, kočky touží po boji! Myš se ale nebojí… Její skrytý tmavý hrad nejde jen tak vyhrabat. Sto chodbiček křižuje se, jedna končí až tam v lese. Hrabou, hrabou koťata zalepená od bláta, myška se jim z dálky směje, jak z nich dřinou pot jen leje. Je to divné, nikde nic, ať hledají sebevíc. Až když vzhlédnou do dáli záhada se odhalí: na kopečku, šibalka, sedí myška hrabalka, při bzučení žlutých vos dělá na ně dlouhý nos.

4

Příloha č.4 Fotografie

Obrázek č. 1 Alena Borková

5

Obrázek č. 2 Alena Borková ve Francii

6

Obrázek č. 3 Fuga větví

7

Obrázek č. 4 (bez názvu)

8

Obrázek č. 5 Jinovatka

9

Obrázek č. 6 Podzimní zlato

10

Obrázek č. 7 Dolomity

11