I N S P I R AČ N Í N O V I N Y Mezinárodní program
G LO B E Global Learning and Observations to Benefit the Environment METEOROLOGIE
Téma školního roku 2010/11
Jak v z n ik a jí ob l a k a ? Co ná m m oh ou p ro z ra d i t z á p a d y Slu n c e ? Vím e , c o d ýc h á me ?
Studenti hledali odpovědi nejen na tyto otázky. Prakticky si vyzkoušeli různá
Foto: Miroslav Dvorský, DDM Falco, Valašské Meziříčí
Objednejte si nové
ho PRŮVODCE O BLOHOU, kde jsou i students ké fotografie obla ků www.terezanet.c z/eshop/terezi-obc hudek
meteorologická pozorování, ověřovali své hypotézy,
Žáky a učitele jsme v uplynulém školním roce
vyhledávali data na webových
připravili na mezinárodní GLOBE studentskou kampaň
stránkách, předpovídali počasí
k výzkumu klimatu, která byla zahájena v září 2011.
či fotografovali oblaka.
Zapojit se do ní můžete kdykoli během roku.
w w w. t e re z a n e t. c z • w w w. g l o b e. g ov / s c rc
Kromě altostratu (As) je na fotografii i altocumulus (tmavší zřetelně ohraničené mraky), zjevně o něco níže než As. Autor: Pavlína Šilhánková, Gymnázium J. Palacha Mělník
Klasický podzimní stratus; slunce neprosvítá a ještě nelze poznat, zda se vrstva rozplyne nebo vydrží celý den. Autor: Barbora Švarcová, oddíl ochránců přírody Falco, SVČ Domeček, Valašské Meziříčí
Stratocumulus, podle tmavé spodní základny poměrně silný, tedy vertikálně vyvinutý. Z takového už lze očekávat slabé až mírné občasné srážky. Autor: Jan Klvánek, 9.A, ZŠ Vsetín
Kromě průsvitného altocumulu, odborně označovaného jako translucidus, jsou v dolní polovině dobře vidět vodorovné pásy (odrůda radiatus). Autor: Anhelina Midyanka, ZŠ Třebíč
Každý měsíc v průběhu školního roku byly pro žáky připraveny úkoly – zajímavá otázka, ověření pranostiky a typ oblaku, který měli žáci vyfotografovat. Ing. Karel Lípa z Českého hydrometeorologického ústavu poskytoval školám odborné konzultace, a také komentoval všechny zaslané fotografie oblaků. Minimální
ZŠ Ledeč nad Sázavou
teptoty v
měsíci říjnu
12 10 8
Ověření pranostiky „Po svaté Tereze, mráz po střechách leze“: Po celý měsíc jsme zaznamenávali teploty. Po vytvoření grafu minimálních teplot jsme přišli k zajímavému zjištění – – skutečně kolem 15. října, kdy má svátek Tereza, klesly minimální teploty pod bod mrazu.
6
Teplota
4 2 0 -2 -4 -6
0. 1.10. 4.1
. 25.10. .10. 22.10 . 20.10. 21 .10. 19.10 . 13.10. 14 .10 12 . 8.10. 11.10 0. 7.10. 5.10. 6.1 Datum
IV. ZŠ Kolín Výtvarné zpracování pranostiky
Valašské múdro: Ludé dělajú kalendáře, pámbu časy.
ZŠ a MŠ Praha-Běchovice e
ZŠ Rožďalovice Ověřili jsme si hypotézu „s rostoucí nadmořskou výškou se snižuje teplota vzduchu“ přímo v terénu – při výstupu na horu Sněžku.
Výstupy naleznete na www.globe.terezanet.cz/tema-roku-201011.html em
Cirrus, cirrostratus Autor: Barbora Wolfová, ZŠ Ledeč nad Sázavou
Cirrus Autor: Kateřina Košťáková, Základní škola G. A. Lindnera, Rožďalovice
Převládají cirry, nad obzorem vlevo jsou vidět jednotlivá oblaka typu cirrocumulus. Autor: František Razima, ZŠ Běchovice
Nimbostratus Autor: Kristýna Lukášová, ZŠ Křesomyslova, Praha 4
ZŠ Třebíč Víme, co dýcháme? Celý únor jsme na stránkách www.chmi.cz sledovali stav znečištění ovzduší v Třebíči. Zapisovali jsme maximální denní hodnoty pro množství prachových částic v μg/m3 (PM10) a množství oxidu dusičitého (NO2) rovněž v μg/m3. Myslíme si, že při zvýšení množství prachových částic se také zvýší i množství NO2. Dále předpokládáme, že na znečištění ovzduší má vliv i vítr a jeho rychlost. Z naší meteorologické stanice jsme získali data a určili průměr maximálních rychlostí větru pro každý den. V tabulkách i grafech je vidět, že když byla rychlost větru vyšší, hodnoty PM10 i NO2 se snižují a naopak. 90,0
10
80,0
9
70,0
8
Adam Sladký a Michal Špaček z 6.A a Jan Macek ze 4.A
7
60,0
6 50,0 5
160
Maximální hodnoty NO2 (μg/m3)
140
40,0 4 30,0
120
3
20,0
2
10,0
1
0,0
Rychlost větru (m/s)
100
Maximální hodnoty PM10 (μg/m3)
80
0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.
Dny února
60
Maximální hodnoty NO2 (μg/m3)
40 160
90,0
140
80,0
20
Rychlost větru (m/s)
0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.
70,0
120
60,0
Maximální hodnoty PM10 (μg/m3)
100 50,0 80 40,0 60 30,0 40
20,0
20
10,0
0
0,0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 27 28. 28 8.
Maximální hodnoty NO2 (μg/m3)
Komentář meteorologa Ing. Karla Lípy: Na grafech je dobře vidět vliv větru na znečištění ovzduší; čím silnější proudění, tím větší je rozptyl částic. Teoreticky by tedy obě křivky měly jít „proti sobě“. Z grafů je však patrné, že tomu tak není vždy, musí tedy působit i jiné vlivy. Z nich bývají nejvýznamnější srážky, které na sebe váží jednotlivé částice a strhávají je k zemi. To by mohlo být důvodem, proč např. se 18.2. navzdory výraznému poklesu rychlosti větru nezvýšil obsah znečišťujících látek, ale naopak. Bylo by zajímavé porovnat oba grafy s výskytem srážek během celého období.
ZŠ Větrný Jeníkov V jakém klimatickém pásmu se nachází naše škola?
Děkujeme všem školám, které se do Tématu roku zapojily: Děkujem ZŠ a MŠ Běchovice | ZŠ a MŠ Byšice | Česko-anglické gymnázium České Budějovice | ZŠ Dubňany | Gymnázium Kadaň | ZŠ Kolín IV., Prokopa Velikého | ZŠ Ledeč nad Sázavou | Gymnázium J. Palacha, Mělník | ZŠ Křesomyslova, Praha 4 | SŠ technická, Přerov | ZŠ a MŠ G. A. Lindnera Rožďalovice | ZŠ Třebíč, ul. Kpt. Jaroše | DDM Valašské Meziříčí – Oddíl Falco | ZŠ Větrný Jeníkov | ZŠ Vsetín, Rokytnice | DDM Astra, Zlín
Žáci v rámci programu GLOBE pozorují přírodu v okolí školy. Pravidelně navštěvují stanoviště, pracují s pomůckami, bádají v terénu i v laboratoři. Při vlastních pozorováních nasbírají celou řadu dat a učí se s nimi dále pracovat – vyhodnocovat, interpretovat a využívat je přímo ve výuce. Žáci si pokládají zvídavé otázky a ověřují svoje domněnky. Nejsou ještě praví vědci, ale rozvíjejí svoje badatelské dovednosti a především prezentují výsledky své práce. Projekty představené na studentské konferenci ve Vsetíně v květnu 2011 zaujaly odbornou porotu i veřejnost.
Přečtěte si , do jakých výzkumů a pozorování se některé GLOBE školy pustily.
Žáci pátrali po mlokovi KAM ZMIZELY MLOČÍ STUDÁNKY? ZŠ TGM Moravské Budějovice www.zsmb.cz OBLAST GLOBE: hydrologie CÍLE: • Zjistit výskyt mloka skvrnitého v okolí Moravských Budějovic pomocí dotazování odborníků a vlastního průzkumu terénu. • Zjistit podíl člověka na případném vymizení mloka. • Informovat občany o výsledcích výzkumu na Ekotrhu a v kabelové televizi. • Vyzvat občany k hledání mloka a mapování jeho dřívějšího výskytu.
Informování veřejnosti je důležitým krokem při realizaci projektu. Žákům se to podařilo na Ekotrhu i v místní kabelové televizi!
POPIS: Pro mapování výskytu mloka skvrnitého jsme použili kombinaci vlastního terénního průzkumu okolí Moravských Budějovic, pátrání v historických záznamech městského muzea a dotazování na odboru životního prostředí.
V terénu jsme vytipovali a zaměřili 5 studánek, v jejichž okolí by se mohli vyskytovat mloci. U všech byla provedena GLOBE měření průhlednosti, pH a teploty.
Oceňujeme využití GLOBE měření k zjištění kvality vody!
V doprovodu zoologa z NP Podyjí jsme se vydali prozkoumat Gránický potok, kde jsme pozorovali dospělé mloky v květnu 2010.
Výsledek průzkumu Gránického potoka na jaře 2011. Za jak dlouho vyrostou z mločích larev dospělí mloci?
POZNÁTE ŽIVOČICHA NA OBRÁZKU?
VIDĚLI JSTE NĚKDY V PŘÍRODĚ MLOKA?
A jak dopadlo pátrání u vytipovaných studánek? Ani u jedné z nich jsme bohužel mloky neobjevili. Náš pátrací tým se nenechal odradit neúspěchem v terénu, ani uzavřením muzea z důvodu rekonstrukce. Vydali jsme se na odbor životního prostředí a uspořádali anketu mezi místními občany.
ZÁVĚRY: • V okolí Moravských Budějovic jsme neprokázali současný výskyt mloka skvrnitého. • Podle dostupných materiálů a ústních informací se tento druh v okolí našeho města vyskytoval ještě před 20 lety. • Mezi hlavní důvody jeho vymizení podle nás patří úbytek listnatých lesů, změna hydrologických podmínek, zavážení mokřin a pramenišť, regulace vodních toků a zemědělská výroba.
JAK PROJEKT POKRAČUJE? Podařilo se nám vyfotografovat mloky u Šustáčkovy studánky v Jemnici a na turistickém pochodu kolem Třebíče. Zaznamenané údaje jsme odeslali na ČSOP Jihlava. Plánujeme opravit poškozenou studánku Smutná v polesí Kosová a natřít stříšku na Šustáčkově studánce. Také chceme zjistit vlastnosti vody této studánky.
Vědecký projekt – ověření hypotézy VLIV STROMŮ NA TEPLOTY VE SVÉM OKOLÍÍ ZŠ Vsetín, Rokytnice www.vsetin.zsrokytnice.cz OBLASTI GLOBE: meteorologie, pedologie VÝZKUMNÉ OTÁZKY: • Ovlivňuje strom teplotu vzduchu ve svém okolí – jak? • Jaký vliv má na teplotu půdy pod sebou? HYPOTÉZY: • Pod stromem budou nižší teploty než na asfaltu. • Nejmenší výkyvy teplot budou pod stromem, nejvyšší naopak na asfaltu. • Teplota na trávě se bude pohybovat mezi teplotou na asfaltu a teplotou pod stromem.
Dívčí tým ze ZŠ Vsetín, Rokytnice se rozhodl zkombinovat pedologická a meteorologická měření a sledování. Dívky pokračují v projektu, kterému se věnovaly v minulém roce, kdy zkoumaly vliv stromů na klima sídliště.
METODY: V květnu a říjnu jsme měřily teplotu ovzduší na třech stanovištích: na asfaltu, na trávě (na volném prostranství) a pod stromem. Na každém stanovišti jsme měřily aktuální, minimální a maximální teplotu z teploměru, který byl umístěn 40 cm nad zemí, tak aby na něj nesvítilo slunce. Dále jsme měřily teplotu půdy, cca 5 cm pod zemí pomocí půdního teploměru. Sledovaly jsme také pokrytí oblohy oblačností (v %).
Průměrný rozdíl teplot vzduchu (max-min) 12
10
9,87
8
7,26 6
6
4
2
0
asfalt
trávník
Aktuální teploty vzduchu 25
strom
Oblačnost 120%
100%
20
80% 15
60% 10
40% 5
20%
0
0%
asfalt
trávník
% zakry
pod stromem
VÝSLEDKY: V • Měřením jsme potvrdily hypotézu, že na asfaltu jsou nejvyšší rozdíly teplot. • Pod stromem jsou rozdíly teplot menší než na asfaltu, ale větší než na trávě. Tato hypotéza se nám nepotvrdila. •
Nepotvrzená hypotéza není chybou. Může být jedním ze závěrů pozorování a námětem pro další bádání.
•
Rozdíly teplot na stanovištích pod stromem a na trávě jsou malé a mohly být způsobeny i chybami při měření. Vztah mezi aktuální teplotou vzduchu a množstvím mraků se nám nepodařilo ze zjištěných dat vypozorovat.
Pozorování souvislostí POČASÍ POZOROVANÉ POZEMŠŤANEM ZŠ Pod Marjánkou, Praha 6 www.zspodmarjankou.cz OBLAST GLOBE: meteorologie
Přestože je ZŠ Po d Marjánkou v Pr aze 6 začínající GLOBE školou, o dvážně se pustila do pozorování, měření a neváh ala i přijet nasbír at zkušenosti na GLOBE Games do Vsetína, kde prezentovala zajímavé výstup y svojí práce.
CÍLE: • Naučit se pracovat s pomůckami v oboru meteorologie. • Naučit se spolupracovat. • Zjistit jaký zdroj předpovědi počasí je nejpřesnější. • Ověřit pravdivost vybraných pranostik. • Vytvořit fotoknihu z vlastních dat, která bude sloužit jako učební materiál. PRŮBĚH POZOROVÁNÍ: Rozdělili jsme celou třídu do pěti skupin. Každá se věnovala svému úkolu od prosince do března. • Pozorování mraků – každodenní sledování oblohy, zapisování druhů oblaků, focení. • Měření meteorologických velečin – srážky – množství, pH; teplota – okamžitá, maximální, minimální, průměrná za týden a měsíc. • Sledování zdrojů předpovědi počasí – televizní stanice, internetové stránky. • IT odborníci – zadávání dat a tvorba grafů. • Ověřování pranostik – výběr a ověřování pranostik. Tým Měřičů
Foto: Borek Smažinka, stratocumulus
Oceňujeme praktický výstup, který lze použít přímo ve výuce!
VÝSLEDKY: • Podařilo se nám zvládnout práci s pomůckami k měření meteorologických jevů. • Práce ve skupinách se nám dařila, i když bylo obtížné nadchnout pro meteorologii celou třídu. • Pravidelným sledováním počasí jsme měli dostatek podkladů pro ověřování pranostik. • Orientujeme se v různých zdrojích pro předpovědi počasí. • Podařilo se nám nasbírat dostatek podkladů pro vytvoření fotoknihy.
Projekt 3V – Vědě a výzkumu vstříc http://www.projekt3v.cz/ Projekt 3V podporuje zájem žáků o přírodní vědy. Rozvíjí výzkumné dovednosti žáků od řešení problému a stanovení hypotézy, přes plánování experimentu, zpracování a interpretaci výsledků až po jejich prezentaci. Metodické materiály pro střední školy byly vytvořeny ve spolupráci s odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity a s pilotními středními školami. Součástí projektu je e-learningový kurz, motivační online hra a také publikační nástroj Datel, kde žáci tvoří své projekty online. Naučí se mimo jiné správně vybírat a citovat zdroje při psaní článku o vlastním experimentu.
Studenti si své hypotézy ověřují v laboratoři i v terénu.
Školní rok 2010/2011: 16 let mezinárodního programu GLOBE ve světě i v ČR, 111 zapojených zemí po celém světě! •
139 českých škol je zapojených do programu GLOBE
•
Na odborných seminářích bylo proškoleno 71 učitelů a 18 žáků
•
14. GLOBE Games ve Vsetíně se zúčastnili žáci a učitelé z 30 českých škol a studenti z Estonska a Slovenska
•
Mini GLOBE Games proběhly ve Stříbře, Praze, Kadani, Litomyšli a ve Vsetíně
•
České GLOBE školy odeslaly 1 059 859 dat do mezinárodní databáze
Jak zjistit kolik vody je v různých rostlinách a kolik zadržují uhlíku?
Čím se bude lišit půdní profil na louce a v lese?
Projekt 3V získal ce nu Ministerstva ku ltury ČR Nejkrásnější knih a roku 2010 v kate gorii „Učebnice a didakt ické pomůcky v tiš těné podobě“.
w w w.terezanet.cz •
[email protected] Za použití materiálů škol vydalo © Sdružení TEREZA, 2011 Fotografie: archiv Sdružení TEREZA a materiály škol Grafická úprava: Dita Baboučková Noviny vyšly za finanční podpory MŠMT a MŽP. Generálním partnerem programu GLOBE je společnost IKEA Česká republika, s.r.o. Hlavním partnerem programu GLOBE je společnost Unilever ČR, s.r.o. Program GLOBE probíhá za podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Generálním partnerem Sdruženi TEREZA je společnost KPMG Česká republika, s.r.o. Hlavním partnerem Sdruženi TEREZA je společnost Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. a partnerem je společnost Kofola a.s.
