INOVOVANA PORADNA SEZNAM NEJČ ASTE JS I ČH DOTAZŮ PORADNY

ERGO Aktiv, o.p.s.

INOVOVANA PORADNA SEZNAM NEJČASTEJSIČH DOTAZŮ PORADNY Informační materiál

ERGO Aktiv, o.p.s. [Vyberte datum.]

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Obsah PORADNA ERGO Aktiv, o.p.s. .................................................................................................................. 2 Pracovníci poradny.............................................................................................................................. 2 Provozní doba poradny a kontakt ....................................................................................................... 2 PROCES KONTAKTU S KLIENTEM ............................................................................................................. 3 Aktivity centra ERGO Aktiv, o.p.s. ....................................................................................................... 3 Co zjistit od volajícího?........................................................................................................................ 3 SEZNAM NEJČASTĚJŠÍCH DOTAZŮ ........................................................................................................... 4 Možnost souběhu zaměstnání (volný trh práce, tréninková místa) při pracovní neschopnosti ........ 4 Možnost zaměstnání při plném invalidním důchodu.......................................................................... 4 Možnost návratu k řízení automobilu ................................................................................................. 5 Vrácení řidičského oprávnění odňatého ze zdravotních důvodů ................................................... 6 Možnosti pracovní rehabilitace........................................................................................................... 7 Změny v zákoně o zaměstnanosti od 1. 10. 2015 ............................................................................... 8 Postup v případě pracovního úrazu .................................................................................................... 9 Kontakty na zařízení poskytující odbornou psychoterapeutickou péči pro osoby se získaným poškozením mozku ........................................................................................................................... 11 DESATERO KOMUNIKACE S…................................................................................................................. 13 Desatero komunikace s člověkem po poranění mozku .................................................................... 13 Jak komunikovat s osobou s afázií - základní rady ............................................................................ 13 Desatero komunikace s pacienty s pohybovým postižením ............................................................. 14 Desatero komunikace se seniory (geriatrickými pacienty) se zdravotním postižením ..................... 14


1

PORADNA ERGO Aktiv, o.p.s. Pracovníci poradny jsou schopni odpovědět na dotaz dle konkrétní zakázky klienta z CS, popř. jeho rodinného příslušníka, opatrovníka či jiné pečující osoby. Poskytují informace o jednotlivých rehabilitačních zařízeních pro osoby po cévní mozkové příhodě či s jiným získaným poškozením mozku, kontakty na psychoterapeutická zařízení, na organizace poskytující podporu pečující osobám. Dále jsou pracovníci schopni poradit v oblasti sociálních dávek pro osoby se zdravotním postižením, v oblasti invalidních důchodů apod. Inovovaná poradna obsahuje výčet nejčastějších dotazů během projektu Nadějné vyhlídky – život s poškozením mozku a volně navazuje na metodický materiál „Aktuální informace a podklady pro činnost poradny zaměřené na poskytovanou podporu při návratu do aktivního a pracovního života“, který vznikl v rámci projektu Návraty krok za krokem.

Pracovníci poradny Veronika Slepičková – Odborný lektor Olga Pekárková – Odborný lektor • Komplexní poradenství z oblasti tématiky osob ze ZPM, informování o aktivitách centra ERGO Aktiv, o.p.s., konzultace ohledně zvolení vhodné služby Petra Novotná – Specialista PZ • Komplexní poradenství z oblasti pracovně-právního a sociálně-právního poradenství, informace o aktivitách centra ERGO Aktiv, o.p.s. – především tréninková pracovní místa a aktivity podporovaného zaměstnávání

2 Jan König – Koordinátor odborných aktivit Martina Chlopková – Projektový asistent • Informování o možnostech služeb ERGO Aktiv, o.p.s., představení jednotlivých aktivit centra

Provozní doba poradny a kontakt Pondělí – pátek 8:30 – 16:30 Email: [email protected] Telefon: 732 542 529 - telefonní a emailové dotazy jsou vyřizovány průběžně - osobní setkání probíhají v pracovních dnech v čase od 14:00 do 16:30

Kdo na dotazy v Poradně odpovídá? Projektový asistent – každý pracovní den v čase od 8:30 – 12:30 Koordinátor odborných aktivit - každý pracovní den v čase od 12:30 – 16:30


PROCES KONTAKTU S KLIENTEM První kontakt v Poradně zajišťuje Projektový asistent nebo Koordinátor odborných aktivit. Ti v krátkosti představí jednotlivé aktivity centra pro osoby se ZPM, vezmou si od volajícího potřebné údaje a následně předají vzkaz dle typu zakázky buď Odborným lektorům, nebo Specialistovi PZ.

Aktivity centra ERGO Aktiv, o.p.s. Aktivity jsou určeny pro osoby se získaným poškozením mozku (CMP, tumory, kraniotraumata, intoxikace, popř. poškození mozku následkem jiné etiologie) v produktivním věku z hlavního města Prahy, mající aktivní zájem vrátit se do zaměstnání či zvýšit svojí kvalitu života. Všechny aktivity jsou klientům z CS poskytovány zdarma. Cílem aktivit je poskytnout odbornou pomoc osobám z CS při vyrovnávání se handicapů získaných následkem získaného poškození mozku. Realizační tým je složen z odborníků z oblasti ergoterapie, fyzioterapie, personalistiky, logopedie, sociálně-pracovního poradenství, krizové intervence a rehabilitačního lékařství. Náplň všech aktivit vychází z níže uvedených tematických celků: • Jak se vyrovnat s následky hemiparézy a hemiplegie při výkonu zaměstnání • Jak zvládat nároky běžného pracovního dne aneb aby tělo i duše vydrželo 4 – 8 hodin v práci • Jak trénovat jemnou motoriku ve vztahu k uplatnění v zaměstnání • Jak a proč efektivně trénovat své rozumové dovednosti • Rozvoj vlastní soběstačnosti a dovedností, které se uplatňují v rámci mnoha povolání • Jaké kompenzační pomůcky mohu využít a jak je možné upravit pracovní prostředí

3 Aktivity centra v rámci projektu Nadějné vyhlídky – život s poškozením mozku:  Poradna - možnost jednorázové konzultace s Odborným lektorem nebo Specialistou PZ  Ucelený rozvojový program o Přípravna – docházka do programu 5 dní v týdnu, v čase od 8:30 do 14:00 po dobu 3 měsíců o Zakázkový rozvoj kompetencí – docházka do programu 2 nebo 3 dny v týdnu v odpoledních hodinách (14:00 – 16:30), popř. dle individuální domluvy  Aktivity podporovaného zaměstnávání – konzultace se Specialistou PZ buď v rámci individuálních konzultací, popř. skupinových JOB KLUBů  Tréninková pracovní místa – možnost zaměstnání v centru ERGO Aktiv, o.p.s. s podporou Asistenta PZ či Specialisty PZ nebo u externího zaměstnavatele, práce na zkrácený úvazek po dobu maximálně 6 měsíců

Co zjistit od volajícího? • • • • • •

Jméno a příjmení Kontakt – telefon a email Vztah ke klientovi z CS Diagnoza, datum vzniku onemocnění Věk Důvod kontaktu


SEZNAM NEJČASTĚJŠÍCH DOTAZŮ Možnost souběhu zaměstnání (volný trh práce, tréninková místa) při pracovní neschopnosti Typ dotazu: „Po prodělané cévní mozkové příhodě jsem již více jak tři měsíce v pracovní neschopnosti, jelikož jsem byl řidičem z povolání a vzhledem k tomu, že jsem ochrnul na celou pravou stranu, nemohu v současné době zatím řídit. Nicméně rád bych dělal alespoň nějakou práci z domova nebo bych rád pracoval u svého zaměstnavatele na jiné pracovní pozici, např. na dispečinku. Je to možné?“ Co se týká možnosti pracovat během pracovní neschopnosti, tak ta v zásadě není omezena. Osoba z CS musí dodržovat léčebný režim, který stanovil lékař. Platí tedy, že osoba z CS nemůže vykonávat tu stejnou činnost, na základě které je vyplácena nemocenská. Platí také, že pokud by měla osoba z CS několik různých zaměstnání, tak pracovní neschopnost se stanovuje pro každé z těchto zaměstnání samostatně – viz zákon o nemocenském pojištění – paragraf § 55 Dočasná pracovní neschopnost: • „(3)Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který vykonává několik pojištěných činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou činnost samostatně.“ Osoba z CS má rovněž možnost se se současným zaměstnavatelem domluvit, že pro něj bude vykonávat jinou práci, kterou umožní zdravotní stav osoby z CS a léčebné pokyny lékaře. Osoba z CS může uzavřít buď dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti nebo jiný typ úvazku. Co se týká výdělku během nemocenské, tak ten není nijak omezen.

Možnost zaměstnání při plném invalidním důchodu Typ dotazu: „Po prodělané cévní mozkové příhodě mi byl přiznán invalidní důchod třetího stupně. V rozhodnutí mám napsáno, že nejsem schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Mohu tedy v tomto případě pracovat?“ Pokud je osoba uznána invalidní ve třetím stupni a v rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu ČSSZ/PSSZ má napsáno, že „není schopen vykonávat výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek“, neznamená to, že nemůže pracovat. Bohužel se jedná pouze o nevhodně zvolenou formulaci. Tato věta znamená, že pro případný výkon práce nevyžaduje zcela mimořádné podmínky (tj. zásadní úpravu pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pracovních pomůcek, nebo každodenní podporu nebo pomoci na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence). Záleží tedy pouze na tom, jak se osoba cítí zdravotně. Pokud zdravotní stav umožňuje využívat zbývající pracovní schopnost (tj. zbylých 30 %), může osoba z CS pracovat. Ovšem v takovém případě se doporučuje pracovat pouze v rozsahu přibližně jedné třetiny pracovní doby (tj. 3-4 hodiny denně/cca 13 hodin týdně), pokud by měla osoba z CS delší pracovní dobu, riskuje snížení invalidního důchodu.


4

Pokud se osoba z CS rozhodne nastoupit někam do zaměstnání, pošle ji pravděpodobně zaměstnavatel na vstupní lékařskou prohlídku, kde bude lékař (většinou všeobecný praktický lékař) posuzovat zdravotní způsobilost ke konkrétnímu zaměstnání (tj. posuzovat zdravotní způsobilost s konkrétní pracovní náplní, rozsahem pracovní doby, pracovními podmínkami). Pokud tento lékař posoudí, že je osoba z CS schopna vykonávat dané zaměstnání, pak jí již nic nebrání v nástupu do zvoleného zaměstnání. V české legislativě sociálního zabezpečení není uvedeno právní ustanovení, které by omezovalo či regulovalo možnost výdělečné činnosti u poživatelů invalidních důchodu I., II. a III. stupně.

Užitečné kontakty: □ Poradna ERGO Aktiv, o.p.s. tel.: 774 939 169, 222 712 534 e-mail: [email protected] web: www.ergoaktiv.cz □ Poradna Národní rady osob se zdravotním postižením ČR tel.: 266 753 427, Skype: infolinka_nrzp, vedouciporadny_nrzp e-mail: [email protected] web: http://poradna.nrzp.cz/ □ Poradna Informační sítě pro osoby se zdravotním postižením NetZP.cz tel.: 224 813 787 e-mail: [email protected] web: www.netzp.cz/poradna/ □ Integrovaný portál MPSV – Zaměstnanost Zaměstnávání osob se zdravotním postižením web: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob □ MPSV – Práce a právo Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění web: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z155_1995o

Možnost návratu k řízení automobilu Typ dotazu: „Před rokem jsem prodělal úraz hlavy, následkem je ochrnutí levé poloviny těla, nicméně bych se rád vrátil k řízení automobilu. Je to možné? „ V legislativě není řízení motorového vozidla u osob z CS nijak konkrétně definováno – je zde uvedeno, že lékař má nahlásit jakoukoliv změnu zdravotního stavu, která znemožňuje řízení automobilu. Není však již uvedeno, jaký lékař, do jaké doby apod. Vzhledem k výše uvedenému, doporučujeme následný postup: • Vyzkoušet si nejdříve testy autoškoly na PC • Vyzkoušet si jízdu na trenažéru • Zkušební jízdy s instruktorem autoškoly v provozu • Konzultace s lékařem – psycholog, psychiatr, neurolog, popř. dopravní psycholog • Finální řízení automobilu


5

Vrácení řidičského oprávnění odňatého ze zdravotních důvodů Upravuje § 100 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyřizuje odbor dopravně správních činností Magistrátu hl. m. Prahy (Praha 4, Na Pankráci 1685/17, 19) jako příslušný správní orgán pro žadatele, jejichž adresa obvyklého bydliště je v Praze. Žádost o vrácení řidičského oprávnění ze zdravotních důvodů lze podat • v pondělí – čtvrtek 8-12, 13-14:30 hod. • v pátek 8-11 hod. • nebo po dohodě telefonicky na č. 236 005 996, 236 005 478, 236 005 949, v kanceláři č. 6.061, 6.062, 6.063, v 6. patře budovy Business Centrum Vyšehrad, Na Pankráci 1685/17,19, Praha 4 O možnosti převzetí vyhotoveného rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění bude žadatel vyrozuměn telefonicky nebo případně po dohodě e-mailem. Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel osobně nebo zástupce na základě plné moci žadatele (není nutná ověřená plná moc). Žádost o vrácení řidičského oprávnění musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno: a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele na území České republiky, c) datum a místo narození a rodné číslo žadatele, d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti, e) řidičské oprávnění příslušné skupiny nebo skupin, o jehož vrácení je žádáno. K žádosti musí být přiložen: 1) platný doklad totožnosti žadatele, 2) posudek o zdravotní způsobilosti (vzor formuláře posudku – může být i v jiném formátu a uspořádání, ale s uvedením všech náležitostí dle vzoru) vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní, posuzujícím lékařem se rozumí: a) lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost registrujícího poskytovatele ambulantní zdravotní péče (dále jen "registrující poskytovatel"), b) lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb, c) lékař uvedený v písmenu a) kteréhokoliv poskytovatele této ambulantní zdravotní péče, jde-li o posuzovanou osobu, která nemá registrujícího poskytovatele nebo poskytovatele pracovně lékařských služeb. 3) doklad o odborné způsobilosti žadatele, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní, pokud od právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti uplynuly více než tři roky.


6

Pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k uložení trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, nebo z dalších důvodů pozbytí řidičského oprávnění uvedených v § 94a zákona č. 361/2000 Sb., uplynul více než jeden rok, musí žadatel prokázat: • zdravotní způsobilost posudkem o zdravotní způsobilosti (ne starším 90 dnů) včetně dopravně psychologického vyšetření (u psychologa akreditovaného Ministerstvem dopravy) • odbornou způsobilost dokladem o odborné způsobilosti po přezkoušení v autoškole Lékařský posudek lze uplatnit pro účely, pro které byl vydán, do 90dnů ode dne jeho vydání, není-li v něm nebo jiném právním předpise stanovena kratší lhůta. Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel se provádí zkouškou v autoškole před zkušebním komisařem. Náklady zkoušky hradí žadatel: • Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy – provádí se testem pomocí výpočetní techniky • Zkouška ze znalostí ovládání a údržby vozidla – provádí se ústně u modelů nebo výcvikového vozidla • Zkouška z praktické jízdy – provádí se na všech druzích vozidel stanovených pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění, o jehož vrácení je žádáno Jestliže řidič při přezkoušení z odborné způsobilosti neprospěl, může zkoušku opakovat pouze jednou. Opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za 5 pracovních dnů. Neuspěje-li řidič při opakované zkoušce, musí se podrobit nové výuce nebo výcviku z předmětu, ve kterém neprospěl. Žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku z odborné způsobilosti 700,- Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100,- Kč, za opakovanou zkoušku ze znalostí ovládání a údržby vozidla 200,- Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400,- Kč.

Možnosti pracovní rehabilitace Typ dotazu: „Dobrý den, před pěti lety jsem prodělala cévní mozkovou příhodu, jako následek mám fatickou poruchu a pravostrannou hemiparézu. Jsem v invalidním důchodu, nejsem hlášena na ÚP, ale ráda bych pracovala alespoň na nějaký zkrácený úvazek. Nicméně vzhledem k mému postižení nejsem schopná odhadnout, co bych mohla jako zaměstnání zvládnout a co ne. Slyšela jsem, že existuje pracovní rehabilitace, kde bych si mohla některá povolání vyzkoušet. Je to pravda, jak se mohu do pracovní rehabilitace zařadit, je to vhodné i pro mě?“ Pracovní rehabilitace je souvislá činnost, zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje úřad práce. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.


7

Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace, jeho vhodnou formu stanoví odborná pracovní skupina, vytvořená za tímto účelem na ÚP. Pokud chce osoba se zdravotním postižením zažádat o pracovní rehabilitaci, musí tak učinit na kontaktním pracovišti Krajské pobočky pro hlavní město Prahu ÚP ČR podle místa trvalého bydliště. Součástí žádosti o pracovní rehabilitaci musí být doklad osvědčující, že žadatel je osobou se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace (435/2004Sb zákon o zaměstnanosti paragraf 69-74) a vyhláška 518/2004 Sb paragraf 1-5 • ÚP má povinnost zřizovat odborné pracovní skupiny, které posuzují stav OZP, jejímiž členy jsou zástupci z řad organizací pečujících o OZP. Je to činnost dobrovolná, nehonorovaná. • Financování pracovní rehabilitace – pro nás – ergodiagnostika, podpora při rekvalifikaci. Uchazeč nemusí být veden v databázi uchazečů o zaměstnání. • Pracovní rehabilitace má za cíl zvýšení šancí na pracovní uplatnění, odstraňování bariér a nemusí ve 100 % případů vést k zaměstnání OZP. Jde o specifikaci a realizaci zakázek klientů. Pokud osoba se ZP dá na ÚP žádost, ten má povinnost zahájit zpracování jeho zakázky. Musí zahájit poradenství a podporu (vypracování individuálního plánu). • ÚP má PORADCE PRO PRACOVNÍ REHABILITACI, který sestavuje individuální plán. Při této činnosti je možná součinnost klienta a podpůrné organizace a poradce pracovní rehabilitace OZP může o podporu žádat opakovaně i po delší době od uznání za OZP. • Konzultace možné u posudkové lékařky MUDr. Kosové z ČSSZ – [email protected] • Existuje metodika pro posuzování invalidity a pracovní rekomandaci a míry poklesu výdělečné činnosti – podílel se Dr. Čulík a řeší to pracovní skupina náměstka JUDr. Petra Šinerky (MPSV) • Posudkový lékař může doporučit pracovní rehabilitaci, i když klient nemá uznaný žádný stupeň invalidity.

Bližší informace: □

Mgr. Blanka Nováčková ÚP hl.m. Prahy Domažlická 11, Praha 3 tel.č. : 950 178 322

Změny v zákoně o zaměstnanosti od 1. 10. 2015 Co přinášejí ohledně příspěvků na chráněná pracovní místa? § 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění od 1. 10. 2015 Úřad práce může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.


8

§ 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění od 1. 10. 2015 - Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Zaměstnavatel může v žádosti o příspěvek uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o 2 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše o 1 000 Kč měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Zvýšení příspěvku podle věty první nelze uplatnit pro chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. Z výše uvedeného vyplývá, že byla ze zákona odstraněna podmínka, že lze žádat o příspěvek podle § 76 a § 78 zákona č. 435/2004 Sb. až po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa.

Postup v případě pracovního úrazu Typ dotazu: „Před týdnem se mi stal pracovní úraz, při práci jsem spadla za schodů, zlomila jsem si nohu a pohmoždila krční páteř. Nyní jsem v dlouhodobé pracovní neschopnosti a rehabilituji. Chtěla bych se zeptat, jak mám postupovat při pracovním úrazu a na co mám v případě pracovního úrazu nárok?“ Správný postup a evidence pracovního úrazu má značný vliv na následné uplatňování a prokazování nároků na náhradu škody, která osobě z CS vznikla v souvislosti s pracovním úrazem. Zaměstnavatel by měl postupovat dle § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu. Povinnosti zaměstnance (dle § 106 zákoníku práce): • Bezodkladně oznámit nadřízenému svůj pracovní úraz (pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí), pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem. • Spolupracovat při objasňování příčin úrazu. Povinnosti zaměstnavatele (dle § 105 zákoníku práce): • Bezodkladně provést úkony jako první pomoc a zabránění dalším škodám. • Objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance (pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje), svědků, odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP. • V knize úrazů evidovat všechny pracovní úrazy. • Vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. Záznam vyhotovuje neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. • Předá záznamu o úrazu postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům (oprávněné osoby). • Ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. • Přijmout opatření proti opakování pracovních úrazů.


Komentář [m1]: Je tohle úplně vhodný dotaz? Nemělo by tam být napsané, že při úraze utrpěla zranění hlavy?

9

•

Vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatnit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.

Na co osoba z CS nárok při pracovním úrazu Pokud je osoba z CS následkem pracovního úrazu v pracovní neschopnosti, má nárok na náhradu mzdy ze systému sociálního zabezpečení, tedy na dávky nemocenského pojištění, konkrétně na nemocenskou. Dále má nárok na náhradu škody. Zaměstnavatel je povinen poskytnout: • Náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity – je to náhrada mzdy ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu. Ztráta na výdělku se vypočítává z průměrného hrubého výdělku. Ztrátu na výdělku platí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně – jiné řešení, nebylo-li vzájemně dohodnuto, je porušením zákonné povinnosti zaměstnavatele. • Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění – jedná se o jednorázové odškodnění, které má vyvážit či zmírnit bolest utrpěnou v souvislosti se škodou na zdraví a s její následnou léčbou, trvalou škodu na zdraví, která má prokazatelný nepříznivý vliv na uplatnění ve společnosti a v životě vůbec. • Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením – jedná se o úhradu nákladů za léky, zdravotní pomůcky, dietní stravování, za cesty rodinných příslušníků při návštěvách ošetřovaného, jízdné a cestovné spojené s léčením následků pracovního úrazu, náklady na péči o poškozeného zaměstnance. • Věcnou škodu – jedná se o náhradu škody na věci, která vznikla v souvislosti se škodou na zdraví (např. škoda na obuvi, oděvu, zavazadlech, vozidlech, mobilním telefonu a další), ale také se může jednat o náhradu nákladů, které vznikají tím, že pro následky pracovního úrazu nemůžete obstarávat svou domácnost v rozsahu jako před vznikem škody a tyto domácí práce za Vás musí vykonávat někdo jiný, např. manžel nebo jiná osoba. Praktické rady na závěr Je důležité trvat na tom, aby zaměstnavatel sepsal záznam o úrazu a originál předal poškozené osobě. Pokud byli svědky úrazu spolupracovníci, je nutné je požádat o sepsání čestného prohlášení, v němž vylíčí průběh úrazu. Zaměstnavatel je dále povinen s osobou z CS projednat způsob a rozsah náhrady škody. Na všech lékařských zprávách i na neschopence by mělo být uvedeno, že se jedná o pracovní úraz. Od všech lékařských zpráv si vyžádejte kopie. Schovávejte si účty od všech nákladů, které souvisí s léčením (i účty z lékárny, parkovné, jízdenky apod.).

Užitečné kontakty □ Poradna ERGO Aktiv, o. p. s. tel.: 774 939 169, 222 712 534 e-mail: [email protected] web: www.ergoaktiv.cz


10

□ SUBVENTIO, o.s. tel.: 720 561 213, 607 556 502, 720 669 386 e-mail: [email protected] web: http://www.podanaruka.cz/pracovni-uraz/ □ Poradna poškozeného tel: 800 611 711 web: http://www.poradnaposkozeneho.cz/pracovni-urazy □ BOZP info web: http://www.bozpinfo.cz/vyhledavani_2.html?f_kw=pracovni%20urazy □ Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce web: http://zakonik-prace.cz/

Kontakty na zařízení poskytující odbornou psychoterapeutickou péči pro osoby se získaným poškozením mozku □ Psychoterapeutická klinika ESET Brigádníků 556, Praha 10 – Strašnice První kontakt: 272 940 880 kontakt: MUDr. Marie Novotná, tel: 777806607 http://www.klinikaeset.cz/ - mají své lékaře, sezení jsou jak individuální, tak skupinové psychoterapie - zaměřují se na osoby po poškození mozku, mají i denní stacionář, jehož součástí jsou psychoterapeutická sezení, ale také ergoterapie □ Institut neuropsychiatrické péče – INEP Křižíkova 264/22, 186 00 Praha 8 (+420) 223 001 966 http://www.inep.cz/ - - máme s nimi domluvenou spolupráci, je to nová klinika na Karlíně, mají jak neurology, tak psychiatry a psychoterapeuty - - psychoterapie jako jediná služba není na pojišťovnu □ Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov Klánova 62, 140 00 Praha 4 – Hodkovičky Recepce – pevná linka.: 221 633 612 Recepce – mobil: 775 707 289 http://www.ondrejov.cz/ - - mají několik služeb zabývající se zdravotními, osobními, rodinnými, sociálními i pracovními potřebami klientů


11

□ Sociální klinika Český institut biosyntézy, z. s. Eliášova 21, 160 00 Praha 6 [email protected] www.socialniklinika.cz - poskytují psychoterapeutické služby osobám, které se náhle ocitli v těžké životní situaci - službě je časově omezená dobou půl roku, setkání probíhají v intenzitě 1x14 dní - psychoterapii zajišťují dobrovolní psychoterapeuti, cena za psychoterapii se odvíjí od možností klienta

12


DESATERO KOMUNIKACE S… Desatero komunikace s člověkem po poranění mozku 1) 2) 3)

Snažte se, pokud to jde, odstranit rušivé vlivy v okolí. Snažte se udržovat oční kontakt. Mluvte jednoduchým a jasným způsobem, pokládejte přímé otázky, nepodávejte velké množství informací najednou. 4) Po chvíli zopakujte, k čemu jste společně již došli. 5) Pokud dotyčný odbíhá od tématu, vracejte ho zpět. 6) Nepředstírejte, že rozumíte, pokud to tak není a nebojte se požádat o zopakování již vyřčeného, pokud je to nutné, opakujte jednoduché věty a při nemožnosti porozumění nabídněte alternativu odezírání ze rtů nebo napsání informace. 7) Buďte trpěliví, dejte dotyčnému čas k sebevyjádření, v případě nutnosti nabídněte slova nebo výrazy, které by mohly pomoci. 8) Využívejte gestikulaci. 9) Ignorujte nevhodné chování, zůstaňte co nejvíce v klidu. 10) Nemluvte s dotyčným jako s malým dítětem nebo s chudákem, kterého je třeba litovat.

Jak komunikovat s osobou s afázií - základní rady •

•

•

•

•

•

• • •

•

Pamatujte na vysokou míru unavitelnosti osob s afázií – jakákoli řečová aktivita (rozumění i produkce) si vyžaduje zvýšenou námahu. Hovořte i cvičte raději krátce. Z počátku se vyvarujte rušivých vjemů při komunikaci – vypněte televizi, rádio, mluvte po jednom. Mluvte na osobu s afázií v krátkých, jasně strukturovaných větách, užívejte spíše konkrétní výrazy. Využívejte všech vstupů pro komunikaci – ukažte to, o čem mluvíte. Napsané slovo může, ale nemusí pomoci. Využívejte uzavřené otázky (na které lze odpovědět ano – ne), ale pamatujte, že osoby s afázií (zejména v počátečních fázích) mohou mít obtíže s odlišením „ano" od „ne" (tabulka se spojením slov i symbolů vám může pomoci). ANO ( + )/NE ( - ). Dbejte, abyste osobu s afázií nezahltili – pamatujte, že vnímání i rozumění je pomalejší a (zpočátku) velmi namáhavé. Pokládejte otázky konkrétní, pokud dáváte na výběr, pak max. ze dvou možností - ukažte to, o čem mluvíte. Otázka „chceš čaj nebo kafe nebo ten džus od včerejška nebo co?" je naprosto matoucí, vhodnější je vzít krabičku s čajem a zeptat se: „Chceš čaj?" atd. Dejte afatikovi dostatek času, aby mohl na váš podnět reagovat. Situační chápání neznamená neporušené rozumění řeči. Pro afázii jsou typické záměny slov – pamatujte, že pokud pacient říká „brýle", nemusí se vždy jednat o brýle. Časté je i opakování stejného slova na různé podněty (pacient chce brýle, řekne brýle, pak chce napít, řekne opět brýle, chce kapesník, ale produkuje opět brýle) - neopakujte nežádoucí slovo, pokud je to možné, zaměřte pozornost jinam. Pamatujte, že takové nežádoucí opakování je pro vašeho blízkého s afázií obvykle více ubíjející než pro vás - nikdy se nejedná o schválnost! Ne každá produkce je žádoucí, pokud začne afatik stereotypně opakovat jedno slovo, slovní spojení, resp. nesmyslný shluk slabik na většinu podnětů, buďte opatrní, takovou slovní produkci nepodporujte. Obraťte pozornost na posilování porozumění, vyhledejte pomoc logopeda.


13

Zpočátku může být pacient lehce desorientován, v chronické fázi však vždy pamatujte, že afázie sama o sobě neznamená narušení mentálních schopností. Postiženy mohou být v různé míře všechny komunikační kanály (porozumění – mluvení, čtení – psaní, gesta, kresba...). Proto je všechny třeba stimulovat. Nevyužívejte při cvičení dětských materiálů. Spolupráce s klinickým logopedem je nutná – žádejte svého lékaře o doporučení logopedické péče.

•

•

• •

Pamatujte, že: • je třeba vyhledat odbornou péči klinického logopeda, který stanoví přesnou diagnózu a konkrétní postup terapie • logopedická péče je možná již několik dní po vzniku afázie, když jsou stabilizovány vitální funkce, tedy ještě v nemocnici • v prvních dnech, týdnech, měsících často dochází ke spontánní úpravě stavu k lepšímu - v této době je dobré započít s logopedickou péčí, obnovovací schopnost je největší • cvičit je třeba po krátkých chvilkách, několikrát za den • můžete využít možnosti pobytu v lázních (s logopedickou péčí) a rekondičních pobytů

Desatero komunikace s pacienty s pohybovým postižením 1)

Zdravotnický pracovník komunikuje při zjišťování anamnézy zásadně s pacientem s pohybovým postižením a nikoliv s jeho případným doprovodem. 2) Při nezbytné manipulaci s pacientem (uložení na lůžko aj.) mu vysvětlíme, co konkrétně potřebujeme, a požádáme jej, aby nám říkal, jak máme postupovat. Většina pacientů přesně popíše způsob manipulace. 3) Dbáme, aby pacient s pohybovým postižením měl ve svém dosahu nezbytné kompenzační pomůcky. Tím zvyšujeme jeho jistotu a pocit soběstačnosti. 4) Pokud potřebujeme vykonat zdravotnický úkon (odběr krve, aplikace injekce apod.), požádáme pacienta, aby si sám – pokud je to možné – zvolil místo vpichu či jiného zákroku. Pacient obvyklé ví, které místo je nejvhodnější. 5) Zásadně dbáme na to, aby pacientovi s pohybovým postižením byly sanitním vozem současně dopravovány i nezbytné kompenzační pomůcky. Zajistíme, aby „vozíčkář“ měl ve zdravotnickém zařízení k dispozici svůj vozík. 6) Při delším pobytu ve zdravotnickém zařízení zjistíme, které bariéry v pokoji a jeho okolí brání relativně samostatnému pohybu pacienta a snažíme se je odstranit. 7) Maximálně se snažíme, aby pacient nebyl trvale upoután na lůžko, pokud to není nutné. 8) Jen v nejkrajnějším případě používáme takové pomůcky jako je permanentní močový katetr apod. Je to velmi ponižující pro všechny pacienty. 9) Při podávání stravy se vždy informujeme, zda pacient je schopen se najíst, nakrájet si jídlo apod. 10) Zvláště při delších vyšetřeních dbáme na časový prostor na použití WC.

Desatero komunikace se seniory (geriatrickými pacienty) se zdravotním postižením 1)

Respektujeme identitu pacienta a důsledně jej oslovujeme jménem nebo odpovídajícím titulem. Nevyžádaná familiární oslovení „babi“, „dědo“ jsou ponižující.


14

2)

Důsledně se vyhýbáme zdětinšťování starého člověka. Ani s nemocnými se syndromem demence nehovoříme jako s dětmi (formou, ani obsahem). 3) Při komunikaci s pacienty a při jejich ošetřování cílevědomě chráníme jeho důstojnost; snažíme se vyloučit podceňování a nepodložené přisuzování závažných funkčních deficitů (např. v kognitivní oblasti). 4) Respektujeme princip zpomalení a chráníme seniory před časovým stresem; počítáme se zpomalením psychomotorického tempa a se zhoršenou pohyblivostí. 5) Složitější nebo zvláště důležité informace (termíny vyšetření, přípravu na ně, způsob užívání léků) několikrát zopakujeme či raději ještě napíšeme na papír. 6) Aktivně a taktně ověříme možné komunikační bariéry (porucha sluchu, zraku apod.) a tomu přizpůsobíme komunikaci. 7) K usnadnění komunikace se zdržujeme v zorném poli pacienta, mluvíme srozumitelně a udržujeme oční kontakt. Při pochybnostech ověřujeme správné využití kompenzačních pomůcek. 8) Bez ověření nedoslýchavosti nezesilujeme hlas; porozumění řeči se ve stáří zhoršuje v hlučném prostředí, proto „nepřekřikujeme“ jiný hovor, rozhlas, televizi, ale snažíme se hluk odstranit. 9) Dopomoc při pohybu, odkládání oděvu či při uléhání na lůžko vždy nabízíme (úměrně zdravotnímu postižení pacienta) ale nevnucujeme; umožňujeme používání opěrných pomůcek (hole, chodítka). 10) Při ústavním ošetřování by komunikace i ošetřovatelská aktivita měla cílevědomě směřovat k podpoře a k udržení (obnově) soběstačnosti seniora nikoli předčasně předpokládat její ztrátu a vést k imobilizaci.

15


INOVOVANA PORADNA SEZNAM NEJČ ASTE JS I ČH DOTAZŮ PORADNY

Recommend Documents