PORADNA PRO RODINU 2014 SHRNUTÍ NEJČASTĚJŠÍCH DOTAZŮ. Vedoucí poradny Zuzana Dubová

MUM – Rodinné centrum. Poradna pro rodinu -‐ nejčastější dotazy 2014.

PORADNA PRO RODINU 2014 SHRNUTÍ NEJČASTĚJŠÍCH DOTAZŮ Vedoucí poradny Zuzana Dubová Mezi nejčastější dotazy patřily otázky ohledně výše podpory v nezaměstnanosti, ukončení pracovního poměru s původním zaměstnavatelem po mateřské/rodičovské dovolené, nárok na odstupné nebo požadavky na flexibilní úpravu pracovní doby. Dalším okruhem dotazů byly dávky sociální podpory, druhy dávek, nárok na ně a jejich výše atd. Klientky poradny také řešily výběr porodnice, sestavení porodního přání, podrobnosti okolo porodního procesu a kojení. Personalistka Hana Svobodová

Nejčastější dotazy v oblasti personalistiky se týkaly shánění nového pracovního místa, zpracování životopisu a motivačního dopisu nebo přípravy na osobní pohovor. Další dotazy se pak vztahovaly k uzavření nového pracovního poměru při rodičovské dovolené. Zprávního hlediska je možný souběh pracovních poměrů, a tak lze i v průběhu rodičovské dovolené, kdy ještě trvá poměr z období před mateřskou/rodičovskou, uzavřít poměr nový. Kouč Alfred Kraus Klientkami byly nejčastěji ženy na konci rodičovské dovolené, které uzavíraly důležitou životní etapu, a logicky řešily, jakým směrem se dále ve svém životě ubírat. Nejčastější otázky byly: -‐ Mám se vrátit do svého původního zaměstnání, i když bude složité jej skloubit s péčí o děti? -‐ Mám si hledat si zaměstnání, třeba i méně prestižní, které půjde s péčí o rodinu lépe skloubit? -‐ Mám začít podnikat a být časově maximálně flexibilní? -‐ Jak mám získat volný čas pro sebe a jak jej smysluplně využít? Klientky odpovědi na své otázky nacházely samy, kouč pomohl pojmenovat, co je pálí, a provázel je procesem hledání odpovědí. Právnička Lucie Plachá V oblasti práva převažovaly dotazy týkající se nemovitostí, konkrétně převodu nemovitostí, vlastnictví nemovitostí nebo správy nemovitostí. Dalšími tématy pak byly otázky související s rozvodem, např. výše výživného, rozdělení společného jmění manželů apod. Psycholožka Michaela Šorfová

Témata psychologických konzultací se zaměřovala zejména na zhodnocení možností řešení základních lidských a rodinných situací: výchova a vývoj dětí, adaptace ve společnosti, potíže ve školním kolektivu, partnerské či mezigenerační rodinné neshody. Setkání byla povětšinou orientační (tj. do 5 sezení) s nabídkou možnosti následné spolupráce.


OBECNÉ DOTAZY A ODPOVĚDI 1. Jaká je výše podpory v nezaměstnanosti a minimální podpora v nezaměstnanosti? Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z průměrného měsíčního výdělku, kterého uchazeč dosáhl ve svém posledním zaměstnání takto: 1.-‐2. měsíc ve výši 65%, 3.-‐4. měsíc ve výši 50% a od 5. měsíce ve výši 45%. Minimální podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči, jehož poslední činností byla „náhradní doba“, tj. např. péče o dítě do 4 let věku. Dále náleží tomu, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu nebo tomu, jemuž nelze stanovit tento průměrný měsíční čistý výdělek. Minimální podpora Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015 v prvních dvou měsících tedy činí 3 777 Kč (25 179 Kč x 0,15), v dalších dvou měsících 3 022 Kč (25 179 Kč x 0,12) a následující měsíce 2 770 Kč (25 179 Kč x 0,11). Doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání – do 50 let věku 5 měsíců, od 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. 2. Jaká je výše podpory v nezaměstnanosti při skončení zaměstnání dohodou nebo zaměstnancem? Zaměstnanci, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, mají nárok na sníženou podporu v nezaměstnanosti, tj. 45% průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání. Uvedené se netýká případů, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr z vážného důvodu. Vážným důvodem může být: nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let, docházka dítěte do předškolního zařízení, povinná školní docházka dítěte, nezbytná osobní péče o fyzickou osobu (osobu závislou) a další. Vážné důvody musí uchazeč úřadu práce hodnověrně prokázat. 3. Kdy mám nárok na odstupné? Pokud pro vás zaměstnavatel nemá práci (po rodičovské dovolené) a navrhne skončení pracovního poměru dohodou, náleží vám odstupné. Je nutné trvat na uvedení důvodu rozvázání pracovního poměru (např. organizační důvody) v dohodě. Je to důležité i z hlediska posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti. Součástí dohody může být i ujednání o vyplacení odstupného. Odstupné vám náleží i tehdy, není-‐li důvod v dohodě uveden, a přitom skutečným důvodem byly organizační důvody či nadbytečnost. V případě, že zaměstnavatel odstupné nevyplatí, je nutné ho vymáhat soudně. Ne vždy je však výhodné rozvázat pracovní poměr dohodou. V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele běží ještě dvouměsíční výpovědní doba. Po dobu výpovědní doby je zaměstnavatel povinen přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Nemá-‐li ji, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a po dobu jejího trvání náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.


Nárok na odstupné vzniká i v případě, že byla zaměstnanci dána výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, z důvodu nadbytečnosti nebo pokud pracovní poměr byl rozvázán z těchto důvodů dohodou. Pokud dává výpověď rodič, nemá na odstupné nárok. Podpora v nezaměstnanosti -‐ Jaké jsou možnosti? 1) Uchazeč, který ke konci RD uzavře se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru, má nárok na odstupné, ale výše podpory je minimální. 2) Uchazeč dostane po skončení RD výpověď, ve výpovědní době dostává mzdu, výše podpory se stanoví z průměrného výdělku, popř. pravděpodobného výdělku, vypočteného za předchozí kalendářní čtvrtletí. 3) Uchazeč nastoupí po RD do zaměstnání např. jen na 2 dny -‐ výše podpory se stanoví z pravděpodobného výdělku, odvozeného z hodinové mzdy za tyto 2 dny. 4. Mám nárok na kratší pracovní dobu, když mám malé děti? – Rodiče pečující o děti do 15 let mají právo žádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, nebrání-‐li tomu vážné provozní důvody. 5. Kdy je stát plátcem zdravotního pojištění? – Stát platí zdravotní pojištění, když je žena na mateřské dovolené, rodič na rodičovské dovolené, je uchazečem o zaměstnání nebo celodenně osobně pečuje alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo 2 děti do 15 let. Děti nesmí navštěvovat předškolní zařízení déle než 4 hodiny denně nebo školní děti družinu. Dále je stát plátcem pojistného, pokud je pojištěnec příjemcem rodičovského příspěvku, pobírá hmotnou nouzi nebo je osoba závislá na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV. 6. Jaká je výše dávek státní sociální podpory? Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Do 6 let věku dítěte činí přídavek na dítě 500 Kč za měsíc, od 6 do 15 let 610 Kč a od 15 do 26 let 700 Kč. Rodičovský příspěvek Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Jestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském


pojištění, rodič si může volit výši, a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku se stanoví ve vazbě na uvedený vyměřovací základ: pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7 600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše 7 600 Kč; pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7 600 Kč, je výše rodičovského příspěvku omezena touto částkou, maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně. V případě, že vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží jim rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně. Dítě, jehož osamělý rodič nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. U dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Porodné Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte, nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině. Právní úprava pro děti narozené před 1. lednem 2015 Nárok na porodné má rodina, které se narodilo první živé dítě a jejíž příjem v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte byl nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-‐li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, výše porodného činí 19 500 Kč.


Právní úprava pro děti narozené od 1. ledna 2015 Nárok na porodné má rodina, které se narodilo první nebo druhé živé dítě a jejíž příjem v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě, při narození druhého živého dítěte je to 10 000 Kč. Pohřebné Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč. Personalistika Životopis a hledání nového pracovního místa Je velmi důležité, aby si kandidát svůj životopis upravil co nejlépe podle znění inzerátu. Neznamená to lhát ani nic přikrášlovat, ale nazvat své zkušenosti a znalosti pojmy, které zaměstnavatel očekává. Je vhodné dosáhnout co nejvyšší shody mezi nabízeným a poptávaným, zvýší se tak šance k pozvání na osobní schůzku. Při osobním rozhovoru je pak hodně důležité osobní nastavení kandidáta. Pozitivní body ubírá přílišná suverenita (nikdo nechce pracovat s domýšlivcem), stejně jako nízká sebedůvěra (když sám kandidát nevěří svým kvalitám, jak jim má uvěřit personalista). Nový pracovní poměr při rodičovské dovolené Z právního hlediska je možné mít souběh pracovních poměrů, a tak lze i v průběhu rodičovské dovolené, kdy ještě trvá pracovní poměr z období před mateřskou/rodičovskou dovolenou, uzavřít poměr nový. Je však nutné dodržet podmínky prvního poměru (závazek, že pracovník nebude souběžně pracovat pro konkurenci apod.) a včas řešit období reálného souběhu (podat výpověď k prvnímu poměru dva měsíce před koncem rodičovské, uzavřít druhý poměr jen na dobu určitou apod.). SPECIFICKÉ DOTAZY PERSONALISTIKA


1. Otázka: Chtěla bych se s Vámi poradit ohledně změny svého zaměstnání. Před mateřskou dovolenou jsem pracovala ve společnosti XY Praha jako vedoucí oddělení controllingu. Nyní jsem ještě na rodičovské dovolené s druhým dítětem, kterému budou v únoru 2015 tři roky. Zatím jsem stále zaměstnaná v této společnosti. Začala jsem podnikat na IČO v jiné společnosti. Kromě toho jsem dostala nabídku na zaměstnanecký poměr 0,5 úvazku ještě někde jinde. Chci se zeptat, jestli mohu podepsat pracovní smlouvu na částečný úvazek dříve, než vyřeším zaměstnanecký poměr u původního zaměstnavatele. Budu potřebovat třeba zápočtový list, čímž se okamžitě dozvědí, že mám jinou práci. Do původního zaměstnání již nastoupit nechci, ale chtěla bych dosáhnout možnosti nějakého odstupného, když tam pracovní poměr nějak ukončím. Situace je tam nyní taková, že moje místo je obsazené a v tomtéž oddělení v tuto chvíli jiné místo volné není. Ale zřejmě mi bude nabídnuto místo referentské v oddělení nákupu, které je v současné době volné. Oddělení controllingu šéfuje nový ekonomický náměstek, se kterým se už vůbec neznám, neznám ani lidi v tom oddělení, všichni se tam za tu dobu vyměnili. Mám ukončené vysokoškolské studium (VŠE -‐ titul Ing.) V příloze Vám posílám oskenovavnou pracovní smlouvu a jmenovací dekret. Myslíte, že mám nějakou šanci se dohodnout na odstupném? Nebo můžete mi poradit, jak mám danou situaci vyřešit? Hodila by se mi nějaká finanční částka pro rozjezd, jak podnikání, tak případně pro začátek nového zaměstnání. Neboť rodičovské dávky jsem pobírala pouze dva roky u druhého dítěte. Odpověď: Stávající pracovní aktivity nemají žádný vliv na uzavřený pracovní poměr u původního zaměstnavatele. Zápočtový list se dokládá především z důvodu předání informace o uplatněné nemocenské v posledním roce (kvůli tzv. podpůrčí době) a případných prováděných exekučních srážkách. Je nutné jej předat, jestliže nový pracovní poměr navazuje na předchozí (a to není tento případ). Při nástupu do nového poměru v době souběhu s rodičovskou, jestliže předchozí pracovní poměr ještě neskončil (nikde není zakázáno mít více pracovních poměrů v jednu chvíli), není nutné zápočtový list předkládat. Případně doporučuji vyhotovit čestné prohlášení, v němž bude uvedeno to, co chce nový zaměstnavatel vědět a potvrdit (že nebyla čerpána nemocenská, že předchozí pracovní poměr trvá apod.). Není nutné oslovovat stávajícího zaměstnavatele ve věci zápočtového listu (upozorňovat ho na nový poměr). Ukončení poměru tak lze nechat až na dobu, kdy nazraje čas -‐ vyčkat, zda přijde s návrhem nadbytečnosti, a tedy odstupného. 2. Otázka: Prosím, poraďte ohledně dohody o rozvázání pracovního poměru. Mám 3 děti, jsem na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel mě nechal "pracovat" jeden měsíc po RD, práci pro mě neměl, ale dostanu mzdu. Dohodli jsme se, že u něj skončím na konci října a nebudu mít nárok na odstupné. Práci, kterou mi nabídl, vzít nemůžu, protože plný úvazek bych nestíhala. Jsem samoživitelka a školku mám daleko od zaměstnání. Jde mi o to, abych měla na úřadu práce nárok na tu nejvyšší podporu v nezaměstnanosti.

Odpověď: Z vážných důvodů může být pracovní poměr ukončen výpovědí i dohodou. V tomto případě bych tedy nechala variantu dohody (tj. bez výpovědní lhůty), ale S UVEDENÍM DŮVODU (standardně totiž na dohodě důvod být nemusí).


PRÁVO 1. Otázka: Dohodla jsem se s partnerem (nejsem vdaná) na výši výživného na dítě a svěření do péče, mám to písemně s podpisem otce dítěte a s úředně ověřeným razítkem. Na sociálním úřadě mi řekli, že požadují papír od soudu, že takto mi to neuznají a nebudu mít nárok na žádné dávky. Odpověď: Co se týká Vašeho dotazu, tak není zákonem stanovený požadavek, aby při získání státní sociální podpory bylo potřeba soudního rozhodnutí, co se týká svěření dítěte do péče. Můžete se tedy obrátit na úřednici, která po Vás toto rozhodnutí chtěla, ať doloží, na základě jakého právního předpisu rozhodnutí požaduje. Nicméně praxe je taková, že toto rozhodnutí požadují, jelikož soud má pravomoci k tomu, aby objektivně prošetřil poměry v rodině a následně je případně upravil. Níže se pokusím uvést příklad, na kterém se Vám to pokusím vysvětlit. Partneři se dohodnou, že otec bude na dítě přispívat např. 1 000 Kč měsíčně. Soud zjistí, že příjmy otce jsou vyšší, a tudíž rozhodne, že výše výživného na dítě není přiměřená, a navrhne jinou částku. Na základě této nové částky se bude vypočítávat státní sociální podpora, která může být v jiné výši, než o jakou matka žádala či nemusí být také žádná, kdyby výživné bylo stanoveno "vysoko". 2. Otázka: Ráda bych Vás požádala o právní radu ohledně vlastnictví nemovitosti. Moji prarodiče vlastní ve společném jmění manželů (SJM) rodinný dům. Tam, kde je nyní pouze půda, bychom s mým partnerem rádi vytvořili novou bytovou jednotku se samostatným vchodem. Jelikož se jedná o poměrně nákladnou rekonstrukci, nechce se nám veškeré naše úspory plus dluh z úvěru na rekonstrukci vkládat do něčeho, v čem ani jeden z nás papírově nefigurujeme. V rodině máme dobré vztahy, ale víme všichni, že člověk nikdy neví. Kdyby došlo na případné dědické řízení, mohly by se věci zkomplikovat. Babička s dědou mají jediného syna -‐ mého otce. Ten má mě a syna. Můj dotaz spočítá asi v tom, že neznám možnosti, jakými by se dala naše investice zabezpečit tak, abychom nepřišli o peníze a střechu nad hlavou. Tato situace se dá řešit spoluvlastnictvím? Nějakým způsobem vymezit, že bych se stala majitelkou pouze prvního nadzemního podlaží? Nebo by bylo lepší řešit to jinak? Zástavní právo, nebo něco úplně jiného? Vím, že je to asi hlavně na domluvě nás všech, ale ráda bych před rodinu předstoupila obeznámena s možnostmi, jak uspokojit nároky všech. Předem děkuji za radu. Odpověď: Jednou z možných variant, jak řešit Vaši situaci, je vymezení bytových jednotek v domě Vašich prarodičů. Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictvím nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň se dvěma byty (jednu bytovou jednotku by vlastnili Vaši prarodiče a druhou Vy). K tomuto kroku je zapotřebí prohlášení vlastníka nemovitosti o rozdělení domu na bytové jednotky a společné prostory (konkrétně jsou náležitosti prohlášení upraveny v §


1166 nového občanského zákoníku). Následně by se tato skutečnost zapsala do katastru nemovitostí. Zde bych doporučovala informovat se na místně příslušném katastrálním úřadě o podrobnostech tohoto postupu. Tato varianta s sebou přináší také řadu nepříjemností v podobě rozdělení energií, výpočtu podlahové plochy v jednotkách, určení společných částí domu atd. Další variantou, a asi i tou jednodušší, je vymezení spoluvlastnických podílů a správa společné věci. Vaši prarodiče by mohli určit na základě velikosti půdní plochy spoluvlastnický podíl, který by Vám darovali. Nebyla byste přímo vlastníkem prvního nadzemního podlaží, ale vlastnila byste podíl odpovídající tomuto podlaží. Předmětem daně by bylo bezúplatné nabytí majetku, tak by takové darování nebylo předmětem darovací daně, tedy neplatila by se z daru žádná daň. Co se týká daně z příjmů, tak by tento krok byl též osvobozen, protože se jedná o bezúplatný příjem v linii přímé (děti, rodiče, vnuci). Následně byste mohla polovinu svého podílu, též bez daně, převést na Vašeho partnera. Zákon konkrétně říká: od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získání bezúplatného přijmu ve společně hospodařící domácnosti a z toho důvodu pečoval o domácnost. Poplatek by se platil až u katastru nemovitostí. Za podání každého návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitosti vybírá katastr nemovitostí správní poplatek ve výši 1000 Kč. Poplatek se platí formou kolkových známek, a to při podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva. 3. Otázka: Prosím Vás o radu v následující situaci, se kterou si nevím rady. Jedná se o to, že bratranec je dlouhodobě v psychiatrické léčebně, jeho maminka v domově důchodců, je ležící po mozkové mrtvici a ani jeden se -‐ podle lékařů -‐ už nebude moci vrátit domů (a nejsou schopni vyřizovat nějaké věci, i když nemají omezenou svéprávnost). Můj strejda -‐ otec bratrance a manžel jeho maminky -‐ zemřel před rokem a naše rodina vyřizovala věci spojené s pohřbem a dědictvím. Snažili jsme si to nějak rozdělit, ale protože bydlíme na různých místech, bylo to velice komplikované. Přesto dědické řízení dospělo zdárně ke konci a teď nevíme, jak dál. Je potřeba vyřešit a vyřídit spoustu věcí kolem domu a auta, které bratranec zdědil, a vlastně spravovat jeho majetek do budoucna. Jenže naše rodina už je finančně vyčerpána a času na ježdění přes půl republiky také moc není. Bratranec na zákonného zástupce prý nárok nemá, protože není nesvéprávný. Nevíme, co dělat, jak tuto situaci vyřešit. V léčebně se na nás dívají, jako bychom bratranci nechtěli pomoct, ale my opravdu nemůžeme, byť bychom chtěli. Je to všechno hlavně o financích, bohužel. Kde a jak bychom měli hledat osobu, která by vyřizovala správu dědictví? Je nějaká taková možnost? Odpověď: Nejprve bych chtěla upozornit, že se správou majetku není možné nakládat, pokud k tomu Váš bratranec nedá souhlas, protože je pořád vlastníkem majetku on.


Je zde několik možností, jak situaci řešit: 1) Váš bratranec může požádat soud o omezení svéprávnosti -‐ tím by mu soud jmenoval opatrovníka, který by se staral o majetek Vašeho bratrance -‐ činil by vše v ochraně jeho zájmu. 2) Váš bratranec se může nechat zastupovat jinou osobou ve věcech týkajících se správy majetku -‐ před soudem by uvedl jméno člověka, který by ho zastupoval při správě majetku. Soud by pak přesně definoval kroky zástupce a postup, jak může majetek spravovat. Zde by Váš bratranec nemusel žádat soud o omezení svéprávnosti. 3) Podle nového občanského zákoníku je též možné sepsat smlouvu o nápomoci se správou majetku. Tato smlouva by mohla být např. s Vámi nebo s jinou osobou, která by jednala v zájmu Vašeho bratrance. Soud tuto smlouvu pouze schvaluje. Všechny výše uvedené kroky ale musí iniciovat Váš bratranec. 4. Otázka: Dotaz ohledně převodu bytu na syna. Synovi bude v září 18 let, my (rodiče) máme byt v osobním vlastnictví (spolek vlastníků). Ráda bych převedla byt na syna, ale nechci platit daň z převodu, lze to udělat formou daru? Ráda bych věděla, jak je to s katastrem nemovitostí a co pro to musím udělat za kroky. Odpověď: Určitě lze převést byt formou daru a neplatit daň z převodu. Nově byly příjmy z daně darovací převedeny do zákona o dani z příjmů a příjmy z převodu nemovitostí do zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. Jelikož je předmět daně bezúplatné nabytí majetku, není předmětem darovací daně. Syn by byl též osvobozen od daně z příjmů, protože se týká bezúplatného příjmu. Tedy samotné darování neobsahuje úhradu žádné daně. Poplatek se platí až u katastru nemovitostí. Za podání každého návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitosti vybírá katastr nemovitostí správní poplatek ve výši 1000 Kč. Poplatek se platí formou kolkových známek, a to při podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva. K darování bytu je potřeba sepsat darovací smlouvu se synem a podat návrh na vklad vlastnického práva na katastr nemovitostí. Další zdroje informací: www.mpsv.cz www.aperio.cz V roce 2014 byla Poradna pro rodinu podpořena v rámci projektu RC MUM jako vícegenerační dům, který je podpořen z dotačního program Rodina a ochrana práv dětí Ministerstva práce a sociálních věcí a z grantu Hl. m. Prahy.

PORADNA PRO RODINU 2014 SHRNUTÍ NEJČASTĚJŠÍCH DOTAZŮ. Vedoucí poradny Zuzana Dubová

Recommend Documents