INOVAČNÍ BULLETIN SPOLEČNĚ BEZ HRANIC. Trendy v oblasti plastikářství. Invos, spol. s r.o

INOVAČNÍ BULLETIN SPOLEČNĚ BEZ HRANIC

Ústav aplikovaného výzkumu UNI

Automobilový klastr – západní Slovensko

Nové výzvy

Trendy v oblasti plastikářství Invos, spol. s r.o.

7/2010

7 / 2 010 / R o č n í k I I

TRENDY V PLASTECH Počátky plastů sahají až do poloviny 19. století a  k  jeho konci byly plast y v  inovačním procesu neustále zdokonalovány. V následujících desetiletích pak plast y stále výrazněji zasahovaly do  všech oblastí průmyslu. Díky novým variantám a  modif ikacím a  stálému zlepšování techniky zpracování vznikalo stále více nových vlastností přizpůsobených určitým aplikacím a způsobu použití. Dnes polymerní materiály představují nejvýznamnější segment výroby a  spotřeby podle objemu mezi všemi technickými materiály. V  současnosti není srovnatelný obor, pokud se týká novinek v materiálech. Výroba a  spotřeba plastů neustále narůstá a  plasty prakticky pronikly do  všech odvětví průmyslu. Zvláště pak do  obalového, elektrotechnického a  automobilového průmyslu. Mimořádně významná je jejich úloha i  v  letectví a  kosmonautice, ve  zdravotnictví a  samozřejmě při širokém použití pro výrobu spotřebního zboží. Velkou oblastí rozvoje aplikací plastů se stala elektrotechnika, neboť z  plastů se dají vyrábět složité tvar y izolačních součástí s  velmi dobrými elektrickými a dielektrickými vlastnostmi. Pronikání plastů do stavebnictví a později i do zemědělství bylo umožněno až výrobou lehčených plastů, izolačních fólií, tr ubek, hadic apod.

2

Plastikářský průmysl má za  sebou úspěšnou histor ii. Tento obor v  celosvětovém měřítk u již padesát let nepřetržitě roste, ročně v  průměr u o  pět procent. I  růst průmyslu zpracování plastů výrazně překračuje růst HDP, přesto se však celosvětová hospodářská kr ize projevila i  zde. Tato oblast sice ještě v  roce 2008 zaznamenala v  meziročním srovnání dvouprocentní růst a  překonala růst HDP, od  podzimu 2008 však dochází k dramatickému poklesu zakázek. Především v  oblasti expor tu je situace kr itická. Tento vývoj potvrzují i  čísla z  pr vního pololetí rok u 2009. V tomto období tato oblast zaznamenala pokles ve  výši dvaceti procent. „V  budoucnu lze také očekávat ter itor iální přesun produkce na  východní destinace, především do  Číny,“ tvrdí Mar tin Humpola, jednatel společnosti Media Mix, s.r.o. „Nejvyšší tempo má Čína, neboť dohání vyspělý svět,“ potvrzuje tento trend Richard Pavlica, projektový manažer f ir my 5M s.r.o. „Mezi země s  nejr ychlejším vývojem na  poli plastů lze počítat Německo, Velkou Br itánii, USA , Itálii. Dle mého názor u lze sem částečně zahr nout i ČR v  některých speciálních segmentech,“ tvrdí Mar tin Humpola. Zvl á š t ě s o u s e d n í N ě m e cko d o s a h u j e v ý z n a m n é h o ro z vo j e v   o b l a s t i p l a s t ů . N ě m e ck ý p l a s t i k á ř s k ý p r ů my s l , k t e r ý z a h r n u j e v ý ro b c e a   z p r a c o va t e l e p l a s t ů a   t a ké v ý ro b c e s t ro j ů , d o s a h u j e ro č n ě o b r a t u p ř e s 84 m i l i a rd e u r a   z a m ě s t n ává v   37 0 0 p o d n i c í ch t é m ě ř 4 0 0 t i s í c l i d í . Na   n ě m e c ké p r ů my s l ové v ý ro b ě s e p o d í l í š e s t i p ro c e n t y a   j e t a k j e d n í m z   n e j d ů l e ž i t ě j š í ch o b o r ů v   N ě m e ck u . Po d s t a t n ý

p o d í l n a   t o m m á p r ů my s l z p r a c ová n í p l a s t ů , k t e r ý ro č n ě d o s a h u j e o b r a t u ko l e m 54 m i l i a rd e u r. Plastikářský průmysl u  nás prochází v  posledních letech silným rozvojem a  jeho postavení v  rámci domácího zpracovatelského průmyslu neustále posiluje. Význam odvětví je znatelný i  díky těsné vazbě na  automobilový, elektrotechnický, potravinářský a  další oblasti průmyslu. Meziroční tempo růstu dosahuje až deseti procent a  v  hor izontu dalších let lze očekávat podobný vývoj. I přes přetr vávající silnou poptávk u po  výrobcích z  plastů pociťují výrobci a  zpracovatelé rostoucí konk urenci na  trhu. Prosadit se v  tomto prostředí a  udržet si tr valý růst nutí podniky zvyšovat produktivitu a  implementovat moder ní inovace v  oblasti výroby, nák upu, logistiky a obchodu. Úroveň výroby a  vývoje plastů u  nás je dobrá i  s  ohledem na  dřívější růst požadavků ze zahraničí, kdy české podniky byly a  stále jsou schopny dodat výrobky ve  výborném poměru cena/kvalita. „Mezi silné stránky českého plastikářského průmyslu patří schopnost inovačního chování, naopak mezi slabé stránky patří stále malá ochota investovat a  tudíž nedostatečné využití nových trendů v technologiích a výrobních postupech,“ tvrdí Martin Humpola. Naopak velké množství podniků u  nás představuje dobrou diverzif ikaci, tudíž menší r iziko celkového úpadk u, ale zase na  dr uhou stranu menší vyjednávací sílu. Také je velmi dobrá podpora průmyslových podniků i  z  jiných oborů – možnost r ychlého a komplexního technologického vývoje, naopak dopravní dostupnost je stále jednoznačným negativem. „Negativem je i  častá změna legislativy, iniciované z  ČR nebo z  Evropy. Nepřehledné prostředí s  místy až zbytečně negativními důsledky pro průmysl. Evropa se díky své zelené politice neakceptované mimo její hranice stává nekonk urenceschopnou ke  zbytk u světa,“ doplňuje Richard Pavlica. „Vývoj a  výroba plastů je vázána na  velké petrochemické jednotky (Chemopetrol Litvínov-Polymer Institut Brno, Spolana Neratovice, Ústav makromo­l ekulární chemie Akademie věd ČR, univerzity). Místní podmínky umožňují zaměření především na zpracovatelské technologie a  modifikaci vlastností polymerních materiálů,“ shrnuje situaci u  nás Jaroslav Šuranský, chairman společnosti Dura-Line CT s.r.o.

INOVAČNÍ B U L L E T I N

Svá specif ika má i Zlínský kraj v oblasti plastikářského průmyslu. „Je patr ná velká vzdálenost od centra naší republiky a  tudíž špatná dopravní dostupnost. V okolí není žádný velký koncový uživatel plastů (automobilka, výrobce dopravních prostředků),“ konstatuje Richard Pavlica. Mezi klady tohoto kraje patří tradice kvalif ikovaných pracovníků, dostupnost zk ušebních a  testovacích institucí, velké množství f irem působící v  tomto obor u a  také vysoká škola zabývající se tímto oborem. „Situace ve Zlínském kraji je relativně dobrá v  porovnání s  ostatními kraji, především se severem a  západem republiky. Ve  Zlínském kraji jsou tendence navázat na  histor ickou úspěšnost tohoto kraje, zvláště pak odkaz Bati,“ hodnotí situaci Mar tin Humpola. Plastikářský průmysl Zlínského kraje tvoří více než 50 % HDP kraje. „Stále pociťujeme nedostatek kvalif ikovaných pracovníků (vyučených, středoškolsky i  vysokoškolsky vzdělaných lidí) a také nedostatečnou vědecko-výzk umnou základnu,“ komentuje situaci ve  Zlínském kraji Jaroslav Šuranský. Jednou z velmi disk utovaných inovací v  plastikářském obor u jsou bioplasty. Kolem 4 % spotřeby nafty a  zemního plynu se dnes používá na  výrobu plastických hmot. V  důsledk u zdražování ropy se takzvané biologické plasty znovu dostávají do popředí zájmu. Jed-

ná se o plasty z obnovitelných surovin, resp. o  biologicky odbouratelné plasty na  bázi fosilních paliv. Příkladem je kyselina polymléčná, z  níž se vyrábějí obaly. Bioplasty nabízejí u mnoha způsobů využití vhodný dodatečný užitek, například jako rozložitelné fólie v  zemědělství. „Rozhodně vidíme rostoucí trend v oblasti bioplastů, např. v  našem obor u polyuretanů je využití řepkových olejů při výrobě polyolů a  polyuretanových pěn,“ dodává Mar tin Humpola. „Významná je aplikace plastů v  medicíně a  v  membránových procesech, jako např. při čištění odpadních vod,“ doplňuje Jaroslav Šuranský. Koncem minulého rok u společnost BASF představila na  konferenci Evropské asociace pro biologicky odbouratelné plasty nový biologicky odbouratelný plast pro speciální obaly. Plastové kelímky a  krabice i  balicí fólie budou díky novým biologicky odbouratelným mater iálům ekologičtější. Počáteční testy u  zákazníků proběhly úspěšně a  uvedení na  trh je plánované v tomto roce. Jedná se o biologicky odbouratelný plast pod názvem Ecovio FS, který doplňuje produktovou řadu Ecovio. Tento plast je optimalizovaný pro dvě speciální aplikace: povrchovou úpravu papír u a  výrobu tzv. smrštitelných fólií, které se používají na  jednoduché obalení produktů. Jak se ukázalo v  průběhu aktuálních pok usů

kompostování, Ecovio FS se rozkládá r ychleji než předchozí mater iály a  má vyšší obsah obnovitelných surových mater iálů. V  současné době se na  trhu nachází řada bioplastů vyráběných v  poměr u s  konvenčními plasty v  malých objemech a  nasazených většinou pro speciální aplikace. Avšak v brzké době lze očekávat raketový nástup bioplastů, které by díky obrovské var iabilitě všech možných mechanických vlastností mohly začít silně konk urovat konvenčním plastům vyráběných z ropy. Dosud je nejsilnějším argumentem hovořícím pro konvenční plasty jejich výrazně nižší cena. Bioplasty jsou však ekologicky nezávadné. „Rozhodně se jedná o  zajímavé mater iály, pok ud se podaří lépe nastavit jejich degradaci a  udržet vlastnosti a  cenu, pak se jedná o velmi perspektivní oblast,“ shr nuje Richard Pavlica. Přední obchodní řetězce ve  Velké Br itánii, Itálii, Švýcarsk u a  Nizozemsk u již používají obaly z biologických plastů. Ty se uplatňují především u sk upin výrobků, jako čerstvé ovoce a zelenina, sendviče nebo saláty. Ale i  nápojové láhve, misky a  kelímky se v  Evropě již vyrábějí z  biologických plastů. V  Evropě dosahuje celková spotřeba plastů téměř padesát miliónů tun. Biologické plasty s  objemem 0,05 mil. tun jsou dosud téměř bezvýznamné, jejich podíl se za poslední rok však zdvojnásobil.

3

7 / 2 010 / R o č n í k I I

INVOS, spol. s r.o.

Dnes jsme navštívili firmu INVOS, spol. s  r.o. sídlící ve  Svárově. Firma s  62 zaměstnanci zaměřená na  výrobu speciálních obalových fólií, jejich potisk a  následné svařování reálně dokázala i  na  rozbouřeném moři hospodářské situace otočit firemní kormidlo směrem k  inovacím a  změnám výrobkového portfolia. Podala řadu přihlášek patentů, mění produktové portfolio, v  ostré konkurenci byla vybrána za  člena mezinárodního realizačního týmu, získala ocenění Obal roku 2009.

Položili jsme manažerovi marketingu Dr. Tomáši Obrovi pár otázek: Proč se INVOS zaměřil na inovace? Protože f ir mě této velikosti, pok ud se chce rozvíjet, nic jiného nezbývá. Velcí konk urenti jsou schopni nabídnout svým zákazníkům nižší cenu, podělit se s  nimi o  část množstevní slevy získané od  dodavatele surovin za  odběr velkého objemu. Existuje ještě další, možná mnohem důležitější důvod. Velký výrobce z  důvodů stálosti naplnění svých velkých výrobních kapacit je nucen zaměřit své síly na  udržení vazby s  velkými zákazníky. Přes objemovou velikost zůstává tato vazba stále křehká. Dosáhnout jí znamená zohlednit ohromné množství faktorů, odstranit spoustu překážek, vynaložit velký objem lidských i  f inančních zdrojů. Proto po  jejím dosažení dělají obě strany všechno proto, aby po tu nejdelší dobu po kterou to trh dovolí, neohrozily její křehkou stabilitu vnášením změn, byť by to paradoxně byly změny k lepšímu. Příkladem jsou dodavatelské podmínky v automobilovém průmyslu.

4

Jsou inovace v  oblasti výroby plasto­ vých fólií něčím specif ické? Na rozdíl od inovací například z oblasti módních oděvů je postavení novinek v oblasti plastových fólií zásadně jiné. Zákazník akceptuje podstatné zlepšení užitných vlastností pouze za předpokladu, že zavedení novinky není dražší na jeden k us než původní řešení. Podle obecně tradované představy přispívá k  prosazení nového výrobk u měřitelnost, prokazatelnost mír y zlepšení vlastností. Realita je opačná. U výrobků s  vysokou mírou inovace je často novost tak velká, že nejslabším místem celého procesu je najít oblast uplatnění pro nově vyvinutý mater iál unikátních vlastností, nad kterými zůstává „rozum stát“ (bohužel mnohdy i  rozum toho, komu je novinka nabízena). Pojem „high-tech produkt“ si tradičně dokážeme

spojit s  představou kosmické družice - vybavení pro špionáž. Je potřeba podstatně víc představivosti, abychom si takový pojem dokázali spojit s  představou fólie, možná proto že i  high-tech fólie pořád vypadá jako fólie. Tradiční představy jsou svazující také v oblasti znalostí obor u, ve kterém má být novinka uplatněna. Obecnou představou je, že nejlepší výsledky v inovacích lze očekávat u  dodavatelů, kteří dlouhodobě dodávají do určitého tržního segmentu. Taková představa vychází z  logických předpokladů, že dodavatel dokonale zná oblast zákazníkovy činnosti, protože měl čas dlouhá léta sbírat zk ušenosti. Podstatou uplatnění novinky je ovšem střet řešení stávajícího s  řešením novým a  překvapujícím, se kterým navíc přichází někdo podezřelý tím, že je zákazníkovi neznámý, bez histor ie vzájemných vazeb.

INOVAČNÍ B U L L E T I N Kde tedy hledáte své nové zákazníky? Několikrát do týdne mě kontaktují prodejci plošné reklamy s  nacvičeným argumentem, že „je potřeba dát o  sobě vědět“. Donekonečna jim musím vysvětlovat, že plošná reklama je vhodná pro hyper market ale nikoli pro výrobce speciálních fólií, protože naši potenciální zákazníci nehledají své par tner y tímto způsobem. Hledáme ty, kteří sami připravují inovace svých produktů a  hledají par tnera, který by jim dodal, buď jako obal, nebo jako komponentu vlastního produktu fólii s  vlastnostmi, které by zvýšily konk urenceschopnost jejich inovovaného produktu. Otázka směřuje k  tomu, co f ir mu opravdu motivuje k  inovacím, kde lze par tner y nalézt. Určitě je těžko lze nalézt mezi f ir mami, které necítí žádnou potřebu změny, protože všechno funguje. A naopak dlouhodobě špatná hospodářská situace ve f ir mě, inovační trendy konk urence jsou mnohdy fakta, která jsou pro managementy f irem tím rozhodujícím argumentem zk usit inovace. Naprosto je chápu, je to rozhodnutí o  uvolnění zdrojů s  výsledkem, který je ve  chvíli star tu nejistý. A co jim můžete nabídnout? Jenom pro to nejobecnější přiblížení:

• Fólie s optickými vlastnostmi na „míru“ • Fólie mimořádně odolné proti propichu • Fólie, ve kterých můžete obsah sterilizovat v autoklávu • Fólie s deklarovanou bariérou proti průniku různých plynů • Fólie s totální bariérou průniku aromat, vůní a pachů • Fólie s uvolňováním aktivní látky jedním směrem • Kompostovatelné biofólie, které nejsou vyrobeny z ropy • Degradabilní oxobiofólie, které se v určeném čase rozpadnou na vločky • Fólie, které se rozpustí v určených látkách • Velmi složité sáčky svařované z fólií, také s aplikací bezpečnostních prvků Spolupracujete s  vysokými školami při inovačním procesu? Přijetím strategie cíleného zaměření na inovace jsou efektivní vztahy INVOSu k  akademickým institucím naprostou nezbytností. INVOS spolupracuje se třemi vysokými školami a  tento počet se zakrátko dále zvýší. Soustavně a cíleně kypříme akademickou

půdu v  tuzemsk u i  v  zahraničí s  cílem vyhledat vhodné par tner y. Vhodným par tnerem je ten, kdo zároveň má co nového říct k věci, je pracovitý, ser iózní, chce, může a je ochoten to dokázat.

ser iózní a  korektní vztahy a  efektivní spolupráci, zkrátka „tah na brank u“. A kde jinde by jich mělo být potenciálně víc, než mezí čtenáři tohoto bulletinu?

A Váš pohled do budoucnosti? Žiji s  představou, že se jednou ráno probudím a zjistím, že • obrovské množství úsilí, času a  peněz, které INVOS vkládá do  inovací, přineslo svoje plody, • pracovití lidé s  otevřenou hlavou bez ohledu na  věk, pohlaví, rasu, vyznání se už sami přesvědčili, že spolupráce s  f ir mou INVOS znamená

Dr. Tomáš Obr manažer marketingu INVOS, spol. s r.o.

5

7 / 2 010 / R o č n í k I I

PŘEDSTAVENÍ ÚSTAVU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU UNI Rozhovor s prof. Ing. Petrem Sáhou, CSc., prorektorem pro strategický rozvoj UTB ve Zlíně

Pane profesore, můžete ve  stručnosti popsat, čím se Ústav aplikovaného výz­ kumu zabývá? Nejpr ve je třeba říci, že Ústav aplikovaného výzk umu působí při Univerzitním institutu UTB ve  Zlíně, jehož hlavním posláním je vytvářet podmínky pro efektivní spolupráci univerzity s průmyslovou sférou. To se může dařit jen tehdy, pok ud budeme účinně propojovat základní a  aplikovaný výzk um s  průmyslem a  výsledky výzk umu a  vývoje pak přenášet do  praxe, tedy až do  fáze praktického využití. Jsem přesvědčen, že si v tom vedeme stále lépe. Zpět k  vašemu dotazu: aplikovaný a průmyslový výzk um, jak jej na ústavu

realizujeme, je směřován do  klíčových oblastí, ve  kterých Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně dlouhodobě dosahuje vynikajících výsledků. Jedná se o  zaměření na polymer ní mater iály, technologie a  výrobky, přičemž se or ientujeme zejména na aplikaci polymerů ve zdravotnictví. Na velké části našich výzk umných aktivit intenzivně spolupracujeme s  vědci Centra polymer ních mater iálů (CPM) z Fak ulty technologické. Na  co se výzkumníci ústavu konkrétně zaměřují? Konkrétních směrů bádání Ústavu aplikovaného výzk umu je více, ale dají se shr nout do tří hlavních kategor ií.

Ne j p r ve bych z m í n i l o b l a st v ý z k u m u a   v ý vo j e ge l ů . Te st u j e m e n a p ř í k l a d s l o ž e n í a n t i b a k te r i á l n í ch ge l ů v y u ž i te l n ý ch ve   z d r avot n i c t v í a   ko s m et i c e . C í l e m j e z aj i st i t j e j i ch a n t i b a k te r i á l ­ n í ú č i n e k a  d l o u h o d o b o u st a b i l i t u p ř i z a ch ová n í v š e ch p o ž a d av k ů k l a d e n ý ch n a  j e j i ch z d r avot n í n e z áva d n o st . Ve   s p o l u p r á c i s   n e m o c n i c e m i v y v í j í m e ge ly p ro ste r i l n í p o u ž i t í n e b o s e z a b ý vá m e v ý vo j e m re ge n e r a č n í ch ge l ů . V  oblasti výzk umu zdravotnických mater iálů a  prostředků vyvíjíme modif ikace povrchů pro zdravotnické aplikace, především u  PVC. Ve  spolupráci s Fak ultou multimediálních komunikací se zabýváme i  optimalizací designu zdravotnických prostředků. Za  třetí významnou oblast výzk umu bych označil biokompatibilní polymerní mater iály, které mají pro budoucnost značný potenciál. Jaké výsledky Ústav aplikovaného výz­ kumu v poslední době zaznamenal? Jsem přesvědčen, že v  rámci celé univerzity si náš ústav vede velmi dobře. Gener ujeme 12 % všech výsledků výzk umu a vývoje, u kterých UTB ve Zlíně v letech 2008-2009 podala přihlášky k  průmyslově právní ochraně, a  to přitom zcela ponechávám stranou výsledky, jichž jsme dosáhli ve  spolupráci s  Centrem polymer ních mater iálů Fak ulty technologické.

6

INOVAČNÍ B U L L E T I N

Mohl byste uvést nějaké konkrétní pří­ pady?

Jak se vám daří spolupracovat s  prů­ myslem?

Za velmi slibný lze označit projekt zaměřený na hyper ter mickou léčbu nádorových onemocnění, který je chráněn společným patentem s  r uskými odborníky. Jako další mohu zmínit zápis užitného vzor u katétr u pro intracer vikální inseminaci. Doposud dostupné inseminační katétr y vykazovaly určité nedostatky, které naše řešení významným způsobem eliminuje. Novost katétr u spočívá v  možnosti relaxace použitého mater iálu po aplikaci katétr u a vyplnění lumenu děložního čípku. Užitným vzorem ale v  případě katétr u nekončíme, momentálně běží proces získání patentu. Koncem loňského rok u se ústavu podařilo získat zápis užitného vzor u na  prototyp zdravotnické obuvi, která oproti doposud využívaným výrobkům vykazuje výrazně lepší antistatické a aktivní antibakter iální vlastnosti, samozřejmostí jsou i  dobré protiskluzové parametr y. Bez toho všeho bychom ve zdravotnictví nemohli obstát. Za  zmínk u určitě stojí užitný vzor hydrogelu pro kr ytí ran a  způsob jeho přípravy, jehož bylo dosaženo společně s  výzk umníky Centra polymer ních mater iálů. Nový hydrogel najde využití v  lékařství při ošetřování spálenin a  velkých ran, v  současnosti již probíhá licenční jednání.

Stále lépe. Jen během loňského rok u jsme při výzk umu spolupracovali s 31 průmyslovými f ir mami z České republiky i ze zahraničí. Pro společnost SPUR a.s. jsme zjišťovali antibakteriální vlastnosti u  dodaných vzorků nanovláken. V  případě firmy EMS-PAT VAG s.r.o. náš ústav prováděl měření impedančních charakteristik a měření povrchového elementu povrchu kov-izolant. Pro společnost RUBENA a.s. jsme prováděli analýzy termických a mechanických vlastností vzorků pryže. Firmy PRAKAB Pražská kabelovna a.s., ELMARCO s.r.o., SILON s.r.o., NANOTRADE s.r.o., JUTA a.s. a další využívají našich laboratorních kapacit pro optimalizaci materiálů a jejich směsí. Hodnocení reologických charakter istik polymer ních mater iálů prováděné například pro f ir my Reinold Hagen Stifung, COMPUPLAST INTERNATIONAL, Inc., POLYMER INSTITUTE Br no s.r.o. nebo VKF RENZEL GmbH opět potvrzují silné propojení ústavu s  Centrem polymer ních mater iálů Fak ulty technologické. Jaké máte plány do budoucna? Na Ústavu aplikovaného výzk umu jsme vsadili na  mladé vědce, kteří se musí dále vzdělávat a rozvíjet. Jdeme cestou budování výzk umných týmů, které se

specializují na jasně def inované oblasti aplikovaného a průmyslového výzk umu a vývoje. V současnosti máme unikátní příležitost využít šancí, které nabízí strukturální fondy Evropské unie, zejména Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. UTB ve  Zlíně připravila a  na  podzim minulého rok u do  tohoto programu i  podala projekt s  názvem „Centr um polymer ních systémů“. Pok ud by se záměr podařil a  projekt v  konk urenci ostatních uspěl, vzniklo by ve  Zlíně výzk umné centr um na  kvalitativně, ale i  kvantitativně zcela nové úrovni. Jeho hlavní předností by byla intenzivní spolupráce s  průmyslem v  aplikaci na  polymer y. Zlínský kraj potřebuje takové stimuly ke  zvýšení své konk urenceschopnosti jako sůl. Budeme držet palce. Děkuji za rozhovor.

Kontakty: prof. Ing. Petr Sáha, CSc. ředitel CPM doc. Ing. et Ing. Ivo Kuřitka, Ph.D. et Ph.D. zástupce ředitele CPM Centrum polymerních materiálů Tel: +420 576 031 110 Email: [email protected] Web: web.ft.utb.cz

7

7 / 2 010 / R o č n í k I I

PIM TECHNOLOGIE - VÝZVA PRO PLASTIKÁŘSKÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE

PIM je způsob produkce kovových a  keramických výrobků využívající kombinace technologií zpracování polymerních materiálů - injekčního vstřikování a  metalurgického postupu slinování práškových materiálů. Jedná se tedy o mezioborovou technologii, jejíž výsledky se uplatňují v  mnoha různých průmyslových odvětvích (zejm. zdravotnictví, automobilový průmysl, spotřební průmysl, elektrotechnika, zbrojní průmysl a jiné).

Programová náplň Centra polymer ních mater iálů (CPM) při Fak ultě technologické UTB ve  Zlíně je v  aplikační oblasti or ientována na  zavádění špičkových inovativních technologií do výrobních programů v  regionech České republiky s cílem zlepšení konk urenceschopnosti českého průmyslu v  rámci evropského prostor u. PIM (Powder Injection Moulding) technologie splňuje podmínky moder nizace a optimalizace tradičních výrob, zvýšení výkonnosti, bezpečnosti výroby a šetr nosti k životnímu prostředí ve smyslu udržitelnosti a šetření zdrojů. Postup výroby tvoří několik na  sebe navazujících kroků: v  pr vní fázi je kovový nebo keramický prášek smíchán s vhodným polymer ním pojivem a vysoce plněná (typicky 60 obj. %), zhomogenizovaná směs je následně zpracována na  vstřikovacích strojích používaných v plastikářském průmyslu. V další fázi je polymer ní pojivo, poté co splnilo svoji úlohu média umožňujícího zpracování kovového či keramického prášku vstřikováním, chemicky nebo tepelně z výlisku odstraněno. Vývoj polymer ních pojiv pro PIM je rozhodující fáze procesu, jedná se většinou o  multikomponentní systémy, jelikož jejich odstranění musí probíhat postupně, tak aby nedošlo k  distorzím a  zborcení výlisku. V  konečné fázi je porézní výrobek spékán běžným metalurgickým způsobem do f inální hustoty. Metoda je vhodná a  ekonomicky efektivní pro výrobu vysoce tvarově komplexních a  rozměrově přesných produktů, kde oproti obrábění nabízí benef it bezodpadovosti (u  obrábění až 90 %)

8

a  drastické redukce výrobní ceny s  objemem produkce. Aktivity skupiny CPM se v  oblasti PIM technologie zaměřují prioritně na  přenášení technologie do  nových konkurenceschopných materiálů (např. slitiny titanu) a  nových nebo zlepšených průmyslových výrobků. Výzk um probíhající v  oblasti PIM technologie má přímou návaznost na  aplikační úspěch. Z  tohoto důvodu lze na  základě průmyslových aplikací, analýzy studií trhů, patentových aktivit, odbor ných publikací a  exper tních posudků poměr ně přesně a  efektivně predikovat trendy v  PIM vývoji a  def inovat možnosti jejího dalšího rozvoje v  Evropě, a  nově i  v  ČR. V  Evropě v  současné době jednoznačně převládají aplikace do automobilového průmyslu (více než 50 %), s  výhledem rozšíření do  medicíny a  spotřebního průmyslu. V České republice, kde není

PIM technologie se zaměřením na  kovové výrobky dosud realizována, přispěje k  její propagaci v  letošním roce již schválený pilotní projekt spolupráce Univerzity Tomáše Bati ve  Zlíně s  Moravskoslezským automobilovým klastrem, podané přihlášky evropských projektů zaměřené i  na  výzk um v  oblasti PIM technologie, odbor né přednášky a  studie v  oblasti nových poznatků, patenty či průmyslové a užitné vzor y.

V případě zájmu o podrobnější informace kontaktujte: doc. Ing. Berenika Hausnerová, Ph.D. Centrum polymerních materiálů Fakulty technologické UTB ve Zlíně Tel: +420 576 031 422 Email: [email protected] Web: web.ft.utb.cz

INOVAČNÍ B U L L E T I N

PLASTIKÁŘSKÝ KLASTR Plastikářský klastr byl založen v  únoru 2006 formou zájmového sdružení právnických osob s  cílem vytvořit komunikační fórum pro členy – zpracovatele plastů. Hlavními důvody k  založení klastru byla především tradičně silná pozice plastikářského průmyslu ve Zlínském kraji (spolu s gumaři představuje nejvýkonnější průmyslový segment tvořící téměř 50 % průmyslové výroby regionu), na druhé straně však nedostatek kvalifikované pracovní síly a chybějící vzdělávací zázemí odpovídající potřebám zpracovatelů plastů, absentující výzkumné a vývojové zázemí, potřeba odpovídající vyjednávací pozice při nákupu služeb a produktů a účinného prosazování zájmů odvětví. Ze stěžejních aktivit klastr u lze jmenovat především oblast vzdělávání a  lidských zdrojů, výzk um a  vývoj, společný nák up a  propagace. Důležitou roli hraje interakce s  významnými institucemi v kraji – Univerzitou Tomáše Bati ve  Zlíně a  jejími fak ultami (s  Fak ultou technologickou při přípravě specializovaného bakalářského obor u a spolupráce v oblasti aplikovaného výzk umu, s  Fak ultou managementu a  ekonomiky na téma f iremního benchmarkingu a  měření výkonnosti klastrů), Zlínským krajem (lobbování obor u, spolupráce při tvorbě Regionální inovační strategie), Sdr užením pro rozvoj Zlínského kraje (regionální strategie), Technologickým inovačním centrem (soutěže Inovační f ir mu rok u, Nejlepší podnikatelský záměr). Ve  spolupráci se  členskými středními školami se klastr aktivně podílí na  modif ikaci studijních plánů odbor ných předmětů a propaguje obor zpracování plastů cílovým sk upinám (studenti – rodiče – výchovní poradci). V  rámci mezinárodního síťování je klastr zapojený do  tří společných projektů. Pr vním z  nich je Cluster plast (Inter-Cluster Initiative to Target the Future Challenges for the European Polymer Conver ting Industr y, grant No. 230019), f inancovaný 7. rámcovým programem Evropské unie (7. RP EU), více viz projekt Cluster plast na str. 13. D r u h ý m p ro j e k t e m d otova n ý m 7. R P E U j e p ro j e k t C E R A DA ( C e n t r a l E u ro p e a n Re s e a rch a n d D eve l o p m e n t A re a , g r a n t No . 2 3 0 017 ) , k t e r ý j e z a měřený na  posílení spolupráce v  obl a s t i a u to m o b i l ové h o a  l et e cké h o p r ů my s l u v   re g i o n e ch Č e s k a ( Z l í n s k ý , M o r av s ko s l e z s k ý ) , S l ove n s k a ( Ž i l i n s k ý ) a   Po l s k a ( K a tow i c e ) . K l í č ov ý m t é m a t e m j e z e fe k t i v n ě n í ko m u n i k a c e n a  ú rov n i f i re m , v ě d e cko - v ý z k u m n ý ch i n s t i t u c í , s t á t n í s p r áv y a  s a m o s p r áv y.

Třetí mezinárodní projekt s  názvem AUTOPLAST (Vytváranie podmienok pre zvyšovanie kvality ľudských zdrojov pre potreby automobilového pr iemyslu v oblasti plastov) probíhá s podporou Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR–ČR 2007–2013. V  rámci tohoto projektu se jedná o  společnou iniciativu Města Tr nava, Automobilového klastr u západní Slovensko a  Mater iálově-technologické fak ulty se sídlem v  Tr navě Slovenské technické univerzity Bratislava zaměřenou na  předávání zk ušeností a  podpor u odbor ného vzdělávání. Činnost klastr u je také podporována prostřednictvím dotačních projektů Ministerstva průmyslu a  obchodu, implementovaných agenturou Czechinvest, v  rámci Operačních programů Průmysl a podnikání (2007) a  Podnikání a inovace (2009).

V  současné době členská základna čítá 26 členů – 22 výrobních podniků, 2 odborné poradenské společnosti a 2 střední školy. Členové klastru:

BLATINIE, a.s. / www.blatinie.cz COMPUPLAST s.r.o. / www.compuplast.cz D PLAST – EFTEC a.s. / www.dplast-eftec.cz D PLAST a.s. / www.dplast.cz Dura-Line CT, s.r.o. / www.duraline.cz EKOTREND Ludky s.r.o. / www.ekotrend.com ERCE CZ, s.r.o. / www.erce-plasturgie.com FATRA - R.O.P. INTERNATIONAL, s.r.o. www.fatra-rop.cz FORM s.r.o. / www.form-composite.com Frema, s.r.o. / www.frema.cz greiner packaging slušovice s.r.o. www.greiner-gpi.com INVOS, spol. s r.o. / www.invos.cz IRISA, výrobní družstvo / www.irisa.cz JELÍNEK – TRADING spol. s r.o. www.jelinek-trading.cz KASKO spol. s r. o. / www.kasko.cz MEGAT – výroba z plastů Zlín spol. s r.o. www.megat-zlin.cz PLASTIKA a.s. / www.plastika.cz

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

PV Plast spol. s r.o. / www.pvplast.cz RETRIM – CZ, spol. s r.o. / www2.dupont.com SMARTPLAST s.r.o. / www.smartplast.cz

Kontakt: Plastikářský klastr z.s.p.o. Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín Ing. Jaroslav Toufar ředitel klastru Tel: +420 774 505 345 Email: [email protected] Web: www.plastr.cz

SPŠ polytechnická – Centrum odborné přípravy Zlín / www.spspzlin.cz SPŠ Otrokovice / www.spsotr.eu SPUR a.s. / www.spur.cz VETA ZLÍN, spol. s r.o. / www.veta.cz ZÁLESÍ a.s. / www.zalesi.cz Zlín Precision s.r.o. / www.zlin-precision.cz

9

7 / 2 010 / R o č n í k I I

AUTOMOBILOVÝ KLASTER – ZÁPADNÉ SLOVENSKO

Poslanie: Automobilový klaster západné Slovensko (AKS) vznikol v  roku 2007 a  v  súčasnosti ma 34 členov. Plní úlohu par tnerskej inštitúcie pre rozvoj automobilového priemyslu a  technologicky orientovaných firiem, aby prostredníctvom silného zoskupenia podnikateľských subjektov, vysokých škôl, vedeckovýskumných inštitúcií a  ďalších štátnych a samosprávnych inštitúcií bola zabezpečená tr valá konkurencieschopnosť jeho členov v  rámci Slovenskej republiky a  zahraničia pri tr valom vytváraní podmienok čo možno najlepšieho využívania ľudských a  technických kapacít, ich kvalitatívneho rastu a  vytvárania nových investičných príležitosti v regióne.

10

Aktivity:

Zakladajúci členovia:

• Poradenstvo pre členov klastra • Zabezpečovanie technologicko-vývojových štúdií ako aj zvyšovanie počtu inovácií a technologických kapacít pre členov klastra • „Cost Saving and Marketing“ • Podpora inovatívnych firiem regiónu: - budovanie Regionálneho inovačného centra - budovanie Mestského priemyselného a technologického park u v Tr nave • Vzdelávanie a výmena medzinárodných skúsenosti • Projekty zo zdrojov EU: - Autoclusters, lead partner AKS Trnava - AutoNet, lead par tner AKS Trnava • Medzinárodná spolupráca orientovaná na  Rakúsko, Českú republiku a  Ma ďarsko • Cezhraničná spolupráca: - SR–ČR projekt Autoplast - SR–A projekt AC Centrope - SR–H projekt CBC

Mesto Tr nava Tr navský samosprávny kraj Kľúčoví par tneri: Platiskářský klastr Zlín Automotive Cluster Vienna Region Mater iálovotechnologická fak ulta so sídlom v Tr nave Slovenská technická univerzita Bratislava Slovenský plastikársky klaster

Kontakt: Automobilový klaster – západné Slovensko Hlavná 5, 917 01 Trnava, Slovensko Tel.: +421 335 331 712 Email: [email protected] Web: www.autoklaster.sk

INOVAČNÍ B U L L E T I N

REALIZACE INOVAČNÍCH PROJEK TŮ SÍŤOVÁNÍM MEZI KLASTRY A UNIVERZITAMI

Počátkem března se Plastikářský klastr v  rámci řešení projektu AUTOPLAST (více viz projekty Plastikářského klastr u str. 9), podporovaného z Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007–2013, zúčastnil veletrhu CARPLAST v  Bratislavě zaměřeného na plastikářský a především automobilový průmysl. V rámci doprovodného odbor ného programu proběhla pod záštitou projektu AUTOPLAST konference s  názvem „Súčasnosť a  budúcnosť plastového priemyslu na Slovensku“. O aktuálnosti tématiky svědčí vysoký zájem o  setkání, kterého se zúčastnilo na  70 zás-­ tupců f irem, vědecko-výzk umných institucí a  politických reprezentantů regionu. V  příspěvcích byla velká pozor nost věnována popisu trendů vývoje v  plastikářském a  automobilovém průmyslu na  Slovensk u (stav výrobní a  vývojové základny, objemy a  sor timent výroby plastů). Na  této akci byl srovnán sou-

časný stav plastikářského a  automobilového průmyslu v  Česk u a  na  Slovensk u. Z  příspěvků lze snadno odvodit, že očekávané inovace v  automobilovém průmyslu budou v  krátké době velmi výrazné a  pozice plastů bude ještě významnější než dnes. Prezentované příspěvky jsou k  dispozici na  webových stránkách www.autoklaster.sk. Mezi klíčovými potřebami výrobních podniků byla disk utována i  oblast lidských zdrojů, kde se jako zásadní jeví zejména spolupráce mezi průmyslovou sférou a  školstvím, počínaje středoškolským. Z  disk uze vyplynulo, že je nezbytné naplňovat požadavky průmyslové praxe na  přípravu absolventů prostřednictvím aktualizace studijních oborů a posílením studentských exk urzí a stáží ve f ir mách. Konference poukázala též na  potřebu spolupráce f irem v  rámci inovačních projektů, které by posílily pozici

evropského plastikářského průmyslu v kontextu celosvětové konk urence.

Kontakt: Ing. Natálie Honková, Ph.D. Plastikářský klastr z.s.p.o. Tel: +420 774 505 344 Email: [email protected] Web: www.plastr.cz

11

7 / 2 010 / R o č n í k I I

2. ROČNÍK TECHNOLOGICKÉ A KOOPERAČNÍ BURZY 2. ročník technologické a kooperační burzy zaměřené na plastikářský průmysl Technologické inovační centrum si Vás již podruhé dovoluje pozvat na technologickou a kooperační burzu konanou dne 13. dubna 2010 v Kongresovém centru Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně od 16–19 hodin.

Burza je zaměřena na  plastikářský průmysl a  odvětví příbuzná či spolupracující. Účastníkům burzy se nabízí jedinečná možnost získat nové obchodní kontakty, najít nové dodavatele či zákaz-

12

níky, nové partnery pro vývoj produktů nebo jinou formu spolupráce, a to z řad podnikatelské i akademické sféry. Kooperační a  technologická burza bude probíhat for mou předem domluvených schůzek, kde účastníci burzy vybírají par tner y pro jednání z  katalogu prof ilů všech registrovaných f irem a institucí. V případě Vašeho zájmu proto neváhejte a  zašlete vyplněný registrační formulář se specif ikací Vaší nabídky a poptávky po  spolupráci, který naleznete na  http://www.ticzlin.cz/register.php

a  odešlete na  níže uvedený kontakt, na kterém Vám budou poskytnuty také bližší infor mace o celé akci. Kooperační a  technologická burza je souběžnou akcí konference PLASTKO 2010, pořádané Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a účast na ní je zdar ma.

Pro více informací kontaktujte: Ing. Lucie Polášková Technologické inovační centrum s.r.o. Tel.: +420 739 570 791 Email: [email protected]

INOVAČNÍ B U L L E T I N

SPOLEČNÁ INICIATIVA ŠESTI EVROPSKÝCH PLASTIKÁŘSKÝCH KLASTRŮ

V  Evropě představuje zpracování plastů jedno z  nosných průmyslových odvětví. Působí v něm na 50 000 f irem, z nichž 85 % jsou malé a  střední podniky, a vytváří 1,4 milionu pracovních míst. Na  posílení pozice evropského plastikářského průmyslu, který v  současné době musí čelit konk urenci jak zemí s  vysoce rozvinutými technologiemi (především USA a Japonska), tak zemí s  levnou pracovní silou (asijské země jako Čína, Malajsie, Indie apod.), se zaměřuje projekt Cluster plast (Intercluster initiative to target the future challenges for the European polymer conver ting industr y). Tato iniciativa se snaží o zefektivnění komunikace, celkové kvalit ativní zlepšení spolupráce a případnou integ raci aktivit komerčních f irem, vědecko-výzk umných organizací, krajských institucí a  agentur na  podpor u podnikání. V  rámci projektu Cluster plast budou def inovány společné aktivity plastikářských klastrů ze šesti evropských regionů. Projektové konsorcium tvoří tzv. výzk umem řízené klastr y. Jedná se o  tři již fungující znalostní plas-

tikářské klastr y z  Francie (Plastipolis), R akouska (Clusterland) a  It álie (Proplast), které budou iniciovat vznik tří nových výzk umem řízených plastikářských klastrů v  České republice (reprezentované Plastikářským klastrem a Technologickým inovačním centrem), Španělsk u (budoucí klastr Plastival, který je moment álně v  procesu zakládání) a  Por tugalsk u (Engineer ing and Tooling cluster, který byl založen v  průběhu projektu). Par tnerem konsorcia je t aké tzv. „satelitní sk upina“, která je tvořena odbor níky z  jiných regionů. Jejím úkolem je konzultovat a  připomínkovat výstupy projektu. C í l e m p ro j e k t u j e p ř i p r av i t st r a te g i i a   s p o l e č n ý a k č n í p l á n , k te r ý b u d e z a h r n ova t s d í l e n í v ě d e cko - te ch n o l o g i cké h o z á z e m í , t r a n s fe r z n a l o st í a   d o b ré p r a xe , n áv rh i n te g r a c e v z d ě l áva c í ch st r a te g i í , m o ž n o st i z a p o j e n í s e d o   s p o l e č n ý ch v ě d e cko - v ý z k u m n ý ch p ro j e k t ů , m o ž n o st i m o b i l i t y m e z i j e d n ot l i v ý m i p a r t n e r y, n áv rhy na  společnou podporu podnikání v  p a r t n e r s k ý ch re g i o n e ch a  m e n to r i n g ové a k t i v i t y. A k č n í p l á n s e z a m ě ř u j e n a  š í ř e n í p o z n a t k ů m e z i m a l é a  st ř e d n í p o d n i k y, k te ré j s o u ve l m i d ů l e ž i to u s o u č á st í e ko n o m i cké re a l i t y a   m aj í p o d st a t n ý vl i v n a   e ko n o m i ck ý ro z vo j re g i o n ů .

V minulém roce byla zpracována analýza výzk umných potenciálů, služeb na podpor u podnikání a  komerčních plastikářských f irem jednotlivých regionů. Byl proveden mezinárodní benchmarking “evropského” klastr u s japonským (Shinsu smar t devices cluster) a  amer ickým (Chicago chemistr y technology cluster). Na  základě výsledků analýzy, dopor učení par tnerů, exper tů na  jednotlivé oblasti akčního plánu a  satelitní sk upiny odbor níků se nyní tvoří společný akční plán. Projekt (230019) je f inancován ze 7. rámcového programu Evropské unie.

Pro případné bližší informace kontaktujte: Ing. Petra Al Azawy Technologické inovační centrum s.r.o. Tel.: +420 573 776 253 +420 734 443 878 Email: [email protected]

A European Coordination and Support Action supported through the Seventh Framework Programme for Research a n d Te c h n o l o g i c a l D eve l o p m e n t .

13

7 / 2 010 / R o č n í k I I

NOVÉ NÁSTROJE PODPORY REGIONÁLNÍHO PODPŮRNÉHO ZDROJE, S.R.O.

1.

Program „PODPORA EU“

Společnost Regionální podpůrný zdroj poskytuje od  prosince 2009 program PODPORA EU. Cílem programu je poskytování krátkodobých úvěrů subjektům ve  Zlínském kraji pro zajištění f inančního kr ytí realizace projektů spoluf inancovaných z ROP Střední Morava a  Operačního programu Přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika. Tento program tedy pomáhá f inančně překlenout časový nesoulad mezi schválením projektu a  vyplacením

2.

dotace z  EU. Program doposud nejvíce využívají obce. Avšak způsobilými příjemci jsou i  dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji a  obcemi, podnikatelské subjekty, obecně prospěšné společnosti a  církevní právnické osoby. V  rámci OP Přeshraniční spolupráce SR–ČR to mohou být navíc i  příspěvkové organizace státu, kraje, obce, zájmová sdružení právnických osob a  školské právnické osoby. Podpora je žadatelům poskytována

ve  formě úvěru na  dobu splatnosti do  4 let. Maximální výše úvěru je omezena výší dotace schváleného projektu žadatele o  úvěr (úvěrem je možné zajistit 100% dotační části celkového rozpočtu projektu). Výše úvěru na jednoho žadatele je do 20 mil. Kč.

Program „PODPORA ZK“

Mezi další programy, které společnost nově poskytuje, patří PODPORA ZK. Cílem programu je podpora sociálních služeb ve  Zlínském kraji formou poskytování krátkodobých půjček poskytovatelům sociálních služeb, kterým byla schválena dotace ze státního rozpočtu v  rámci vyhlášeného dotačního řízení pro daný kalendářní rok, vztahující se k  § 101 zákona o  sociálních službách, pro překlenutí období mezi schválením dotace a jejím připsáním na účet poskytovatele sociální služby. Půjčka může

být použita pouze na  stejné účely jako dotace ministerstva, tedy pouze k f inancování běžných výdajů, které souvisejí s  poskytováním sociální služby (osobní a  provozní náklady) – přesná specif ikace uznatelných nákladů je stanovena v metodice ministerstva pro daný kalendářní rok. Maximální výše úvěr u na 1 sociální službu je omezena do výše 1/3 celkové dotace schválené ministerstvem. Splatnost půjčky bude nastavena u každé žádosti individuálně, maximálně však vždy do 31. 12. kalendářního roku,

ve  kterém byla poskytnuta. Program PODPORA ZK byl spuštěn 11. 2. 2010 a již má své pr vní zájemce. Kontakt: Ing. Milan Škarka, MBA jednatel společnosti Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. Tel:+420 573 776 460 Email: [email protected] Web: www.rpz-zlin.cz

NOVÝ ON-LINE KATALOG VAV INSTITUCÍ VZNIKL V RÁMCI PROJEK TU CERADA Technologické inovační centrum je od března 2009 zapojeno do mezinárodního projektu CERADA (Central European Research and Development Area), realizovaného ve  spolupráci s  partner y z České republiky, z Polska a ze Slovenska.

Cílem projektu je mj. usnadnit spolupráci f irem a vysokých škol při realizaci konkrétních výzkumných a  vývojových aktivit, především v  oblasti automobilového a  leteckého průmyslu. Jedním z výstupů projektu je vytvoření katalogu prof ilů VaV organizací.

Vytvoření prof ilu v katalogu s sebou nenese žádné poplatky, informace je třeba uvádět v  angličtině. Katalog představuje především místo pro síťování, tvorbu nových kontaktů a  obchodních příležitostí, je veřejně přístupný na  adrese www.cerada.org.

Project Financed by the Seventh Framework Programme of the European Community

14

INOVAČNÍ B U L L E T I N

VÝZVY Program ERASMUS nejen pro mladé podnikatele Program ERASMUS umožňuje začínajícím podnikatelům pracovat po  dobu až 6 měsíců společně se zkušeným podnikatelem v  jeho malém či středním podniku sídlícím v jiné zemi EU.

Tento program Evropské unie: • Dává novým podnikatelům příležitost přiučit se u  zkušeného podnikatele, kter ý řídí malý nebo střední podnik v některé jiné zemi EU, • umožňuje výměnu zkušeností mezi začínajícími a zkušenými podnikateli, • usnadňuje přístup na  nové trhy a  vyhledávání potenciálních obchodních partnerů, • podporuje vytváření sítí složených z podnikatelů a malých a středních podniků,

• dává zkušeným podnikatelům možnost rozvíjet nové obchodní vztahy a  nacházet nové obchodní příležitosti v jiné zemi EU.

Kdo se může zúčastnit? • Začínající i zkušení podnikatelé. • Začínající podnikatelé jsou buď najisto rozhodnutí začít s podnikáním, nebo s podnikáním již začali během posledních tří let. Zkušení podnikatelé by měli vlastnit nebo řídit malý nebo střední podnik v  některé zemi Evropské unie.

Více informací o programu naleznete na stránkách programu http://www.erasmus -entrepreneur s.eu/ index.php .

Výzva programu COST Evropská komise 27. ledna 2010 zveřejnila výzvu programu COST (European Cooperation in Science and Technology). Tento program je zaměřen především na  vytváření sítí mezi evropskými výzkumníky, které by měly Evropě pomoci v  procesu formování společného výzkumného prostoru.

COST nepodporuje výzkum jako takový, ale především aktivity, které vedou k utváření společných vazeb a spolupráci. Výzva má dvě uzávěrky – 26. března 2010 pro tzv. pre-proposals (krátká verze projektu) a 14. května 2010 pro plné znění návrhů projektů.

Podrobnější informace k  výzvě jsou k dispozici na http://www.cost.esf.org.

Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila program ALFA Dne 24. 3. 2010 vyhlásila TA ČR první výzvu k  překládání návrhů projektů do  programu ALFA. Program je zaměřen na  podporu projektů aplikovaného výzkumu a  experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v  nových produktech, výrobních postupech a službách.

Program ALFA je rozdělen do tří podpro­ gramů:

Hlavním cílem programu je výrazné zvýšení množství a kvality nových poznatků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů, ochrany a tvorby životního prostředí a udržitelného rozvoje dopravy, které budou aplikovatelné v  podobě inovací. Tyto poznatky povedou následně k  posílení výkonnosti ekonomických subjektů, růstu konkurenceschopnosti hospodářství a společnosti České republiky a zvýšení kvality života jejích obyvatel.

V  roce 2011 bude mezi projekt y, které úspěšně projdou veřejnou soutěží, rozdělena podpora ve výši 817 mil. Kč. O  podporu z  programu ALFA mohou žádat jak podniky, tak výzkumné organizace, samy i ve spolupráci.

• Progresivní technologie, materiály a systémy • Energetické zdroje a  ochrana a  tvorba životního prostředí • Udržitelný rozvoj dopravy

Text programu ALFA je k  dispozici na stránkách http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/.

15

7 / 2 010 / R o č n í k I I

NABÍDKA/POPTÁVKA Běloruská společnost OOO INPOL PLAST hledá českého partnera (investora), který by měl zájem rozvíjet společnou výrobu s cílem nahradit analogy italské dětské produkce. Cílem projektu je výroba produkce zaměňující importní zboží. Zájmem je rozšířit a  iniciovat novou výrobu dětských kočárků, autosedaček, oblečení pro děti a  teenager y, dětských postýlek a matrací. Realizace zboží: na trhu Běloruska a Ruské federace V případě Vašeho zájmu o podrobné informace kontaktujte: Miroslav Obruča CzechTrade Tel: +420 224 907 527 Email: [email protected]

Německá společnost hledá v ČR výrobce nábytku pro laboratoře. V případě Vašeho zájmu o podrobné informace kontaktujte: Iveta Miškovská CzechTrade Tel: +420 224 907 574 Email: [email protected]

Italská f irma má zájem o spolupráci s výrobci současného nábytku a designu, židlí, křesel a bytových doplňků. Cílem je budování originálního konceptu a  nabídky pro jejich klienty z  řad architektů, designérů, dodavatelů interiérových zařízení a investorů. V případě Vašeho zájmu o podrobné informace kontaktujte: Iveta Miškovská CzechTrade Tel: +420 224 907 574 Email: [email protected]

Izraelská f irma podnikající v  oblasti polymerů a  elektricky vodivých systémů vyvinula elektricky vodivý polymerní systém pro použití v  oblasti automobilového a  elektrotechnického průmyslu. Hlavní inovativní výhodou je schopnost zpracovat polymer y bez ohledu na jejich vstupní vlastnosti. Přeměnit polymer ve vodivý plast pomocí přidání vodivých částeček (kovových nebo uhlíkových) je jeden ze současných požadavků v uvedených odvětvích. Firma hledá průmyslové a výzkumné partner y pro vývoj dalších aplikací. V případě Vašeho zájmu o podrobné informace kontaktujte: Jiří Janošec Technologické centrum AV ČR Tel.: +420 234 006 136 Email: [email protected]

Investiční společnost z  Izraele hledá odborné znalosti (výměnu informací, licenční smlouvu) a  technologii (výrobní proces, strojní zařízení) pro zpracování a znovuvyužití použitých pneumatik a následné průmyslové použití materiálu, jenž je výstupem tohoto procesu. Ochrana životního prostřední vyžaduje odstranění použitých pneumatik. Společnost má zájem o  ustanovení nové obchodní činnosti pro shromažďování použitých pneumatik a jejich využití v nejrůznějších průmyslových oblastech. V případě Vašeho zájmu o podrobné infor mace kontaktujte: JIC, zájmové sdružení právnických osob Monika Vrbková Tel: +420 541 143 055 E-mail: [email protected]

INOVAČNÍ BULLETIN 7/2010 Vydává: Technologické inovační centrum s.r.o., Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín Redakční rada: Veronika Fojtáchová, Lenka Kostelníková, Jan Šimek

Tel: +420 573 776 253

Email: [email protected]

www.ticzlin.cz

Fotodokumetace: Archiv TIC, archiv UTB ve Zlíně, archiv Invos, spol. s r.o.

www.inovacnipodnikani.cz

Grafické zpracování: STUDIO 6.15 s.r.o.