INOVAČNÍ BULLETIN. Prodávat zboží nebo budovat vztahy? Potenciál spolupráce mezi firmami a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. str. 2. str

INOVAČNÍ BULLETIN 17–18/2011

Prodávat zboží nebo budovat vztahy? str. 2

Potenciál spolupráce mezi firmami a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně str. 8

Výzvy 7. Rámcového programu

Sociální chování a podnikání

D Ě N Í V   O B L A S T I INOVACÍ NE JEN VE Z LÍNSKÉM REGIONU

HR klub

1

INOVAČNÍ B U L L E T I N

17–18/2011/Ročník III

Prodávat zboží nebo budovat vztahy? Každá firma chce a  potřebuje prodávat své zboží a  služby. Zvlášť když začínáme, může se nám stát, že přitom přehlédneme něco důležitého. A  sice, že vedle zboží a  služeb je obchod také o  tvorbě a  o  udržování dlouhodobých vztahů. Jak najít rovnováhu mezi potřebou vydělat a  nutností budovat vztahy? Pokusme se najít odpověď.

Úspěšný prodej je pohonnou jednotkou úspěšného podnikání. Pokud jsme schopni efektivně a  s  malými náklady prodávat své zboží nebo služby, jsme úspěšní. Pokud dovedeme najít konkurenční výhodu, jsme ještě úspěšnější. Avšak prodej sám o  sobě nemůže nikomu zajistit dlouhodobý úspěch, a  to prakticky na  žádném trhu, bez ohledu na  to, zda se jedná o  produkt pro koncové zákazníky, nebo o  B2B službu určenou jiným společnostem. V  dlouhodobé perspektivě totiž daleko více než bezprostřední prodeje rozhodují vztahy, které se svými zákazníky a partnery udržujeme. Vztahy jsou více než okamžitý prodej, protože nám dávají náskok a  umožňují nám šetřit čas a  prostředky a  koncentrovat se na  jádro podnikání v  prostředí, kde je již vybudována partnerská důvěra. Je jasné, že k  úspěšnému podnikání potřebujeme obojí, tedy jak prodeje, tak i vztahy. Avšak právě zde je pro mnoho podnikatelů problém. Jak skloubit potřebu prodat s  nutností budovat dlouhodobé vztahy? Samozřejmě, že to je možné. Ale potřebuje to opatrnost, odbornost, znalosti a  samozřejmě cit. B2B – „Business to Business“ tímto pojmem se označuje obchodování mezi dvěma podnikatelskými subjekty. Většinou se jedná o  dodavatelsko-odběratelské vztahy, o  partnerství na  společných projektech, o  podílení se na  obchodu a  další formy obchodní spolupráce dvou a  více subjektů, z  nichž ale ani jeden není koncovým zákazníkem a  definitivním uživatelem našich produktů. V  našem článku se zabýváme řízením vztahů právě v  B2B světě. B2B vztahy také mohou zahrnovat služby, které jsou potřeba pro chod firmy, ale které bezprostředně nesouvisejí s  obsluhou zákazníka. I když jsou samozřejmě tyto vztahy stejně staré jako podnikání

2

samo, jejich systematický rozvoj a  samostatný přístup k  nim se datuje do  relativně nedávné doby především v  souvislosti s  rozvojem informačních technologií a nových přístupů k podnikání. V podstatě platí, že bychom měli B2B rozvíjet mnohem více na bázi dlouhodobých iniciativ, jak na  úrovni kontraktů tak potenciálu, neboť tím zlepšujeme svou konkurenční pozici a také zajišťujeme schopnost trvale a kvalitně obsluhovat své zákazníky. Správný pohled Někteří podnikatelé vidí v  každém člověku, kterého potkají, v každé firmě potenciálního zákazníka. To znamená, že jejich mozek funguje tak, že v okamžiku setkání s  ním v  něm vidí příležitost, jak mu něco prodat. Této příležitosti se pak podřizuje jejich chování, vystupování, to, jak na danou osobu pohlížejí. Komunikace s  člověkem pro ně není nic jiného, než hledání cest do jeho peněženky. Pokud se na všechny okolo díváme jako na  zákazníky a  podle toho se chováme, pravděpodobně skutečně řadu zákazníků získáme. Lidem budeme zkrátka více nebo méně podvědomě prodávat své služby, dokonce i  když je potkáme v  situacích, ve  kterých by se to od  nás nečekalo. Na  druhé straně se ale může velmi snadno stát, že kromě získaných zákazníků také tímto přístupem ztratíme celou řadu příležitostí. Partneři, kteří jsou pro nás zajímaví z  dlouhodobého hlediska, s  námi ztratí zájem spolupracovat, budeme pro ně příliš prvoplánoví. V  této situaci se navíc může vytratit naše konkurenční výhoda daná vlastním know-how, inovacemi a  dokonce i  nadšením. Z předchozího plyne, že pohled dravce – obchodníka, který chce prodat za každou

cenu, má nejenom přednosti, ale také zásadní nedostatky a  chceme-li být úspěšní dlouhodobě, není to ten správný pohled, kterým se na své okolí dívat. Pokud podnikáme v  některých cizích kulturách nebo zemích, například v  zemích bývalého Sovětského svazu, musíme počítat s  tím, že než dojde k  jakémukoli obchodu, musíme s  tamějšími partnery navázat vztah a  že toto navázání trvá určitou dobu. Pokud budeme na  partnery pohlížet pouze jako na  odběratele naší práce a  budeme se tudíž snažit uspěchat proces prodeje, pravděpodobně pohoříme. Obchodník, který je orientován na vztahy a  ne na  prodej, neprodá nic a  pokud ano, trvá mu to velmi dlouho. Opačný extrém k  předchozímu je tedy také nefungující. Z  toho plyne jediné: na  lidi a  na  firmy okolo sebe bychom se měli dívat ne jako jen na  zákazníky, kterým něco prodáme, ani jako na  subjekty dlouhodobých vztahů, ale jako na příležitost. Příležitost, jejímž obsahem může být daleko více než pouhý uskutečněný obchod. Zároveň je dobré vyvarovat se iluzi, že konkrétní osoba či firma nám nemá co nabídnout, respektive, že jí nemáme co prodat. Obojí vede ke  krutým omylům. Pokud se domníváme, že nám konkrétní partner nemá co nabídnout, ani my jemu, a  tedy že pro nás žádnou příležitost nepředstavuje, položme si otázku, zda tomu tak skutečně je i  z  pohledu naší konkurence. Velmi často se stává, že příležitost, kterou jeden zahodí, jiný zvedne a je s ní úspěšný. Skutečně si nemáme co nabídnout?

Celkový přístup Každého partnera, se kterým vejdeme do  kontaktu, ať už z  vlastní vůle nebo proto, že osloví on nás, můžeme vyhodnotit z  hlediska tří perspektiv. První z  nich je, co konkrétního mu můžeme nabídnout nyní, právě teď. Toto hledisko je nejčastěji pohledem prodejce, který chce prodávat zboží či služby. Současně bychom ale neměli zapomenout na  pohled střednědobý. Dá se charakterizovat, jako co můžeme dotyčnému nabídnout ve  středním horizontu a  co může nabídnout on nám. Všimněme si, že jsme zde napsali, co můžeme nabídnout my a  nikoli co můžeme od  dotyčného chtít. Důvod je jednoduchý; skutečný úspěch nepřichází nikdy z  exploatace zdrojů, ale z  toho, že druhému přispějeme svou přidanou hodnotou, a  tím že jej učiníme šťastnějším, se staneme sami jak šťastnějšími, tak i  bohatšími. Konečně třetí pohled je dlouhodobý. Na rozdíl od  předchozích dvou nemusí být konkrétně spojen s  danou osobou či společností. Zjednodušeně zní: jak mi tento subjekt může pomoci v  dlouhodobém vývoji; kam mne vztahy s  ním mohou posunout? V  rámci konkrétních jednání si všechny své dojmy a perspektivy vůči partnerovi můžeme (a měli bychom) zapisovat. Tím

dosáhneme především toho, že v  nich budeme mít sami daleko lepší přehled a  budeme se schopni ve  svém vztahu k  nim orientovat. Zároveň předejdeme riziku, že budeme vůči partnerovi vystupovat z  různých pozic současně, což je z principu věci nežádoucí. Odpovědi na  tyto tři otázky by měly tvořit způsob, kterým budeme k  jakémukoli subjektu přistupovat a  jak se k  němu budeme chovat. I  když u  různých osob bude vždy některý z  přístupů převažovat (například u  zákazníka, který si přišel nakoupit spotřební zboží do našeho obchodu není primární, jaký má jeho objednávka vliv na náš celkový vývoj), nikdy bychom neměli ztratit ze zřetele zbývající dva pohledy. A  naše chování ke každému, koho v rámci svého podnikání potkáme, by nemělo být zaměřeno výhradně na jedinou věc, ale mělo by být vybudováno z faktu, že nás může ovlivnit ze všech tří perspektiv. Při jednání s  obchodními partnery je dobré se na ně dívat právě z těchto perspektiv a současně si uvědomit, že i oni se na  nás pravděpodobně dívají velmi podobně. To je velmi důležité, protože naším cílem by nemělo být dosáhnout za  každou cenu svého cíle, ale najít oboustranně přijatelný střed.

Partner a příležitost Výše popsaný náhled na  partnery a na zákazníky nemusí být něčím, co nás obírá o  čas a  prostředky. Právě naopak, můžeme jej využívat velmi rychle a efektivně. V  každém případě bychom mu však měli podřídit své chování. Jednoduše řečeno, ať už v  komunikaci s  partnerem zvolíme jakýkoli přístup, měli bychom se vyvarovat toho, že jednání vůči němu provedeme z  jedné perspektivy, což nám znemožní, abychom s ním mohli spolupracovat ze dvou zbývajících. Tuto prostou zásadu není snadné dodržet, ale povede-li se nám to, budeme svým partnerům nejenom prodávat zboží a služby, ale budeme s nimi též udržovat a rozvíjet střednědobé vztahy a sami se díky tomu dlouhodobě zdokonalovat.

Ve Zlíně jednali gumárenští odborníci „Budoucnost gumárenství v regionu stavíme na tradici a efektivní spolupráci všech zainteresovaných podniků, institucí a škol“, to byl leitmotiv dvoudenního setkání specialistů z oboru gumárenství „Gumference 2011“, která proběhla 8. – 9. 11. 2011 v budově Podnikatelského inovačního centra ve Zlíně.

Konferenci zahájil hejtman Zlínského kraje MVDr.  Stanislav Mišák, který nad akcí převzal záštitu. Historii a  východiska gumárenství v regionu shrnul v úvodu Ing. Libor Láznička, Ph.D. ze společnosti Barum Continental. Následovala prezentace PhDr.  Ivana Fišery, který představil tendence, nejistoty a  výzvy, se kterými se gumárenský obor bude v  budoucnu potýkat, např. demografické trendy, tlak na  technologie a  vzorce spotřeby, ploché a  rostoucí trhy, zrychlení technické integrace, zaměstnanost, tendence k  územní diferenciaci apod. Respektovat požadavky zákazníků a  dodržovat environmentální evropskou legislativu, to je součástí strategie Mitas a.s.,

kterou představil generální ředitel JUDr.  Jaroslav Čechura. Valivý odpor, vysokorychlostní pláště, výdrž, hlučnost a  povinné značení plášťů představují nové výzvy ve  vývoji a  výrobě pneumatik, tímto tématem se zabýval Ing.  Ladislav Lamač z  R&D Technology Center Hannover a Ing. Radoslav Fujerík z Continental Technology Center Púchov, který také doplnil informace o výzkumných a  vývojových aktivitách Continentalu na Slovensku a možných oblastech spolupráce. Druhá část konference byla zaměřena na  představení konkrétních projektů a  možností spolupráce mezi podniky

3

INOVAČNÍ B U L L E T I N

17–18/2011/Ročník III

Naděje stále žije PhDr. Ivan Fišera se věnuje problematice řízení přes čtyřicet let. Po roce 1968 musel z politick ých důvodů odejít z  Československé akademie věd. Působil v  poradenství a  ve  strojírenském v ýzkumu, po  roce 1989 též ve  vrcholové politice. Více než patnáct let v yučuje v  CMC Graduate School of Business. Působí jako nezávislý poradce pro podnik y. V roce 2003 v y vinul původní systémovou metodu „Dynamická strategická rozvaha“, která se úspěšně prosazuje v  česk ých firmách. Je stálým spolupracovníkem HM PARTNERS. Vyučuje strategick ý management v programu MBA v rámci Academy of Health Care Management a strategickou analýzu. Kromě odborných článků publikuje v MF DNES.

PhDr.  Ivan Fišera byl jedním z  řečníků zmiňované Gumference 2011. Při této příležitosti jsme mu položili pár otázek. Jaké klíčové sociální faktory podle Vás ovlivňují světovou ekonomiku v  současnosti a dohledné budoucnosti?

a  univerzitami. Posluchači se mohli inspirovat přednáškou prof. Vratislava Ducháčka o  činnosti Gumárenské skupiny Zlín, dalším příkladem úspěšné spolupráce podniků a  škol byl projekt Analýza a  optimalizace procesů energetiky, který společně představili Ing.  Zuzana Tučková, Ph.D.  z  Fakulty managementu a  ekonomiky UTB ve  Zlíně a  Ing.  Zdeněk Novák ze společnosti Barum Continental. Spolupráci Fakulty technologické UTB ve  Zlíně a  Continental Hannover na projektu In-Process Identification of Compounds prezen-

tovali doc.  Ing.  Roman Čermák, Ph.D. a prof. Dr. Jorge Lacayo-Pineda. Hlavní směry spolupráce Mitas a.s. a  VŠCHT Praha shrnul Ing.  Jiří Brejcha, projekty se orientují např. do  oblasti využití alternativních surovin a  hodnocení jejich dopadu na  životní prostředí, recyklace starých pneumatik, snižování zátěže technologického procesu na životní prostředí, propojení vzdělávacích programů vysokých škol a  praxe apod. Zajímavé projekty týkající se automatizace interní logistiky a  spolupráce mezi Žilinskou univerzitou a  púchovskými podniky Continental Matador Rubber a  Continental Matador Truck Tires a  profil Fakulty prie myselných technológií Trenčianské univerzity zakončily odpolední blok. Akce se zúčastnilo více než 100 odborníků z  podniků, univerzit, výzkumných a  vývojových institucí. V  průbě hu konference probíhala doprovodná výstava připravená v  rámci univerzitního projektu PERSPEKTIVA – Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje, návštěvníci tak měli možnost

neformálně diskutovat se zástupci univerzit a dalších vystavovatelů. Druhý den, tj. 9. 11. 2011, pokračovalo jednání formou uzavřeného workshopu generálních ředitelů velkých firem a dalších odborníků z výzkumu, který by měl iniciovat rozvoj přeshraniční spolupráce. Konferenci a  workshop organizovalo Technologické inovační centrum s.r.o. ve spolupráci s partnery v rámci projektu Vzdělávání, Inovace, Partnerství, který je financován z  Operačního programu Přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika. Projekt je kofinancován Zlínským krajem.

Kontakt: Ing. Petr Konečný Technologické inovační centrum s.r.o. Tel.: +420 739 570 790 E-mail: [email protected]

Je jich mnoho a  působí ve  spletitých vztazích. Sociální faktory se prolínají s  dalšími skupinami jiných typů faktorů, takže není snadné je všechny určit a popsat. Samozřejmě na  prvním místě je demografický vývoj. To, že se růst počtu lidí kolem poloviny století zřejmě zastaví, je mimořádně dobrá zpráva pro lidstvo, protože tento trend je působen především růstem životní úrovně a vzdělanosti žen i  v  zemích, v  nichž dříve hrozila zničující populační exploze. Co je ovšem dobré pro lidstvo a  jeho omezené zdroje, nemusí být dobré pro průmysl. Ve  vyspělých zemích už teď naráží průmysl a  zejména stavebnictví na  plochou poptávku, jež bude stagnovat za přibližně dvě desítky let například také v Číně a postupně i v dalších rychle rostoucích lidnatějších ekonomikách. Rozhlížíme-li se po  dnešním světě, vidíme řadu nových, často nečekaných souvislostí a  vlivů sociálních faktorů na  podnikání. Jejich poznání je velmi důležité pro závažná a  perspektivní investiční a manažerská rozhodnutí. Proto se v  dnešní dramatické době nejdůležitějším shlukem sociálních faktorů stávají osobnostní dispozice, hodnoty a  vzorce chování vlastníků, manažerů a  strategických týmů, připravujících a  realizujících významná podnikatelská rozhodnutí. Proto má také velký vliv skupinová dynamika, manažerské ideologie a předsudky i setrvačnost či pružnost myšlení. Není to ale příliš velký skok od demografických trendů k téměř komorní atmosféře v rozhodovacích centrech podniků?

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ SPOLEČNĚ BEZ HRANIC

4

Ano, je to prudký skok. Ale zdůvodním jej. Proč v  průmyslu a  ve  stavebnictví všude na  světě vznikají nadkapacity? Proč se v nedávné době v řadě vyspělých

zemí včetně té naší postavilo mnoho neprodejných rodinných domů a bytů, když ještě dávno před touto krizí mohlo být každému z  běžně dostupných demografických prognóz jasné, že silné populační ročníky v  plodném věku brzy přejdou do  další životní fáze a  že za  nimi nenásleduje stejně silná náhrada. Racionální a  odpovědní investoři ovšem mohli takové změny snadno předvídat. Nebyla to tedy jedna banka, co založila dnešní krizi. Byla to osobnostní a  skupinová iracionalita rozhodování spousty významných hospodářských subjektů. Ne tedy mystické fátum střídání hospodářských cyklů, ale sociálně psychologické faktory stojí za  dnešními problémy, jež vedly k  fatálnímu selhání profesionálních investorů a renomovaných bank ve vyspělém světě. Navíc nás ohrožují líbivé předsudky a omyly, jež ve vyspělém světě lavinovitě šířily nejrůznější pomazané hlavy. Začalo to intelektuálsky nafoukaným podporováním přesunů výrobních provozů do náhle se vzmáhajících ekonomik, zejména do  Číny. Pokračovalo to přes vznešenou rétoriku o  multikulturální a  téměř bájné vzdělanostní společnosti založené na všespásné vědě, výzkumu a inovacích. Tyto chimérické vidiny právě nyní končí v  nezvladatelné ekonomické nerovnováze mezi již rozvinutými a  nyní prudce se rozvíjejícími zeměmi, nerovnováze, jež osudově poškozuje obě strany. Prostě jde o  přežívající omyly poznání, jež ale mají nelichotivé, psychologicky a  sociologicky popsatelné příčiny. Co tedy dělat? Jak posílit konkurenceschopnost země a jejího průmyslu? Především se rychle zbavit všech předsudků a  iluzí a  rychle jednat. Musíme se snažit udržet a  pokud možno rozvinout všechny výrobní podniky, jež už na  našem území jsou. Propojovat je dále nejen s  domácím, bohužel pospávajícím výzkumem, ale především s  tím silným zahraničním. Že to je správná cesta, povzbudivě doložila řada přednášejících na  nedávné Gumferenci ve  Zlíně. V  podnicích je dále nutné urychleně dotvářet kvalifikované týmy, jež dokáží realisticky

předvídat vývoj ve  světě, s  předstihem identifikovat hrozby a  příležitosti pro podnikání a  vést firmy do  razantních útoků na  mezinárodním konkurenčním hřišti. Musíme změnit zastaralé techniky tvorby strategií a  naučit se rychle a  důrazně strategická rozhodnutí realizovat. Musíme spoléhat více na  kreativitu, jež se u  nás hodně v  poslední době utlumila. Bude-li totiž v  podnicích razantně podporována kreativita, budou i inovace. Opačný vztah totiž neplatí. Podniky musí také rozhodněji tlačit na  státní i  regionální orgány, aby se konečně probudily a  rychle přizpůsobily celý systém vzdělávání mládeže i dospělých tak, aby občané byli i  v  této těžké době zaměstnatelní a pro firmy, operující u  nás v  mimořádně tvrdé mezinárodní konkurenci, co nejdříve a bez zbytečných nákladů plně využitelní. Česká republika má obrovskou, a  přitom hojně znevažovanou výhodu. Je součástí velkého středoevropského automobilového a  na  něj navazujícího strojírenského a  gumárenského klastru. Má proto na svém území silně zakořeněné a sociál­ ně mimořádně cenné finální výroby, hanlivě nazývané montovny, o  něž je v  našem okolí, ohrožovaném dlouhodobou nezaměstnaností, opět velký zájem. I  když v  Evropě je a  bude dost “horko“, podaří-li se u  nás udržet sociální klid a do manažerských funkcí v podnicích i veřejné správě se prosadí lidé s mezinárodním rozhledem, baťovskou vůlí a  sociální odpovědností, zvýšíme si podstatně šanci projít současným údolím hospodářských turbulencí bez zbytečných šrámů. Nejste příliš optimistický? Do  této doby se hodí jen neúprosný realismus. Musím však přiznat, že nedávná zlínská konference zdejšího, dnes již nadnárodního gumárenského klastru ve mně vzbudila novou naději. A  naděje je také důležitý sociální či spíše psychologický předpoklad budoucího úspěchu. Děkujeme za rozhovor.

5

INOVAČNÍ B U L L E T I N

17–18/2011/Ročník III

Sociální chování a  podnikání – o  vztazích, o  kterých nechceme slyšet

Transformující se demografická struktura společnosti, změny, kterými prochází nejenom Evropa, ale také Asie a  další části světa, změny ve struktuře vzdělanosti, připravenosti imobility pracovní síly a  transformace spotřeby. A  hlavně, myšlení těch, kteří řídí společnost, trhy, a kteří reprezentují svět podnikání a  dělají klíčová rozhodnutí. To vše jsou společenské, chcete-li sociální faktory ovlivňující dnešní podnikání. Chceme-li být v  současném světě úspěšní, měli bychom se v  něm umět orientovat a  umět číst sociální situace.

6

Současný svět je příznačný svými ekonomickými, a  nejenom ekonomickými problémy. Odborníci se přitom shodují na  tom, že příčina mnohých problémů se nenachází ani tak v  externích faktorech prostředí, jako spíše v  tom, že se naše ekonomika stala anonymní, dehumanizovanou, došlo k  odosobnění zodpovědnosti a  také ke  ztrátě hodnot, jež fungovaly jako přirozený regulativ. Tato myšlenka ovšem není nová, hovořil o  ní německý filosof Ulrich Beck již v  roce 1986. Komplikovanost problémů nemění nic na  tom, že nejsou jen racionální, převoditelné na  měřitelné, ovlivnitelné a  tedy i  řiditelné exaktním způsobem. Podstata problémů a  řady jevů, s  nimiž jsme konfrontováni, tkví v sociálních faktorech, v tom jak člověk funguje ve světě a jak lidé tvoří fungující ekonomiku. Mezi tyto faktory patří například demografický vývoj a  směrování společnosti, či přesněji jejich jednotlivých agregátů. Známý fakt, že zatímco tradiční evropské ekonomiky bojují spíše se stárnutím populace, s  prodlužováním očekávané doby dožití a  současně odsouváním

počátku ekonomické aktivity u  mladých jedinců, jiné země demograficky „produkují“ velké množství lidí, kteří jsou připraveni pracovat velmi rychle, ale jejich doba dožití je statisticky kratší, je pouze jedním z  těchto příkladů. Evropané se vedle toho naučili využívat služeb sociálního státu spočívajících například v  tom, že významnou část svého života, jehož délka se statisticky prodlužuje, tráví v  odpočinku. Prodlužuje se délka studia a  soustavné přípravy na  budoucí zaměstnání. Díky tomu vznikají vysoce kvalifikovaní pracovníci, kteří na  druhou stranu mají tendenci být méně flexibilní a  jsou schopni zastávat relativně úzkou škálu pozic. Konkurenceschopnost evropských podniků ovlivňuje také skutečnost, že jejich zaměstnanci jsou primárně orientovaní na  spotřebu a  jejich cílem často primárně není pracovat, ale zajistit si sociálně stabilní podmínky s  garancemi stanovenými státem, či jinou vyšší autoritou. Mezi další podstatné sociální faktory působící na  konkurenceschopnost patří kulturní a  společenské chování těch,

kteří jsou ve  společenském systému zodpovědní za  klíčová rozhodnutí. Decision-makeři, špičkoví manažeři, politici, ale také střední i  malí podnikatelé svým rozhodováním na  operativní, ale též na  morální a  etické úrovni výrazně ovlivňují mapu společenského chování a  společenských reakcí. Příkladem tohoto chování může být, jakým způsobem se zachovali investoři při nedávných krizích na finančních trzích. Jak velké (ale nejen velké) firmy zacházejí s  rizikem, jak se snaží externalizovat problémy, které se jich dotýkají sekundárně a se zpožděním z  druhé strany zeměkoule. V  situaci, kdy jejich rozhodování podrobíme analýze, zjistíme, že přes skutečnost, že je kryto a  legitimizováno celou řadou racionálních argumentů, se ve skutečnosti zakládá na  sociálních a  někdy iracionálních schématech. Na již zmíněné externalizaci rizik, na  odkládání povinností, jež stejně nastanou, na upřednostňování krátkodobých zájmů před dlouhodobými a na celé řadě dalších faktorů. A  na  nedostatcích, mezi něž patří stereotypičnost, šablonovitost, neschopnost unést zodpvědnost a někdy také pýcha.

Úspěch v  podnikání je vysoce ceněn. Měřeno kvantitativně je úspěch vyjádřen objemem klíčových ukazatelů nebo množstvím vydělaných peněz. Ve  skutečnosti je ale úspěchem vždy pouze to, že nás ostatní za  úspěšné považují. Díky tomu můžeme sami sebe za  úspěšné považovat. Protože úspěch by v  tomto smyslu nemohl existovat bez sociální souhry našeho okolí, nemůžeme být bez něj úspěšní ani my. A co více, nemůžeme být konkurenceschopní. Mnoho nápadů, inovací a  nástrojů, které posunují vývoj lidské vědy a  techniky kupředu nevzniká pouze v hlavě geniálního vynálezce, ale ze schopnosti více spoluautorů kooperovat. A  dokonce i  tehdy, je-li vynálezce jediný. Čerpá obvykle z  řady dílčích poznatků, které byly učiněny jeho předchůdci, ať už více či méně vědomým způsobem. Z  toho plyne, že také inovace, respektive její schopnost neleží v  jedinci, ale rodí se coby sociální proces, podmiňuje a zapříčiňuje růst a umožňuje lidské společnosti fungovat na  principu trvalého vývoje.

Společenské faktory, mající vliv na  naše podnikání a  naši existenci, bychom neměli podceňovat a už vůbec ne opomíjet. Ruku v  ruce s  jejich porozuměním a  využitím ovšem kráčí naše zodpovědnost za  celek, kterého jsme součástí. Tak jako většina vynálezů a  zdokonalení vznikla díky sociální schopnosti kooperovat, většina nehod a  havárií, a  to nejenom těch průmyslových, ve skutečnosti není ničím jiným, než selháním sociální komunikace. Najdeme je za  ztroskotáním Titaniku, nehodami raketoplánů nebo největší průmyslovou havárií historie v  indickém Bhopalu. Chceme-li být úspěšní, měli bychom být zodpovědní. A  chceme-li být zodpovědní, musíme se vypořádat s  faktem, že společenská část našeho podnikání je přinejmenším stejně podstatná pro jeho osud jako část technická, inženýrská a nebo například logistická. Pak budeme dlouhodobě úspěšnými.

7

INOVAČNÍ B U L L E T I N

17–18/2011/Ročník III

Potenciál spolupráce mezi firmami a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně Projekt „Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje“ je realizován Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně (dále jen UTB ve Zlíně), Obchodní akademií Tomáše Bati a Vyšší odbornou školou ekonomickou Zlín, Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje, Technolo gick ým inovačním centrem a Zlínsk ým krajem.

Samotné šetření probíhalo formou osobních schůzek ve firmě s cílem vyplnění dotazníku a  celkově bylo navštíveno 105 firem. Při podrobnějším zkoumání zapojení podnikatelských subjektů z nejpočetnějšího sekundárního sektoru v rámci šetření je patrné, že nejvíce firem bylo z  odvětví gumárenství a  plastikářství (16 % respondentů), dále kovozpracujícího průmyslu (13 % respondentů) a  elektrotechnického průmyslu (více než 11 % respondentů). Naopak nejnižší zastoupení mají ve vzorku oslovených firem subjekty z odvětví textilního a oděvního, subjekty z oblasti výroby a rozvodu energií (shodně 1 respondent v každém odvětví).

Cílem projektu je především realizace Graf č. 1: Sektorové členění respondentů aktivit se záměrem mapování, navazování a  rozvíjení spolupráce mezi firma0,95% mi, institucemi a  Univerzitou Tomáše 17,1% Bati ve  Zlíně i  jejími partnery a  zvýšení 0,95% 17,1% vzájemné informovanosti a  posílení komunikace a spolupráce mezi aplikačním, veřejným a akademickým sektorem.

Z  hlediska velikostního rozložení respondentů převládají v rámci šetření spíše firmy střední velikostní kategorie (51 – 250 zaměstnanců), kterých je více než polovina vzorku. Zároveň je potvrzen

také důraz na  významné podnikatelské subjekty, tj. sektor velkých firem (více než 250 zaměstnanců), jejichž souhrnný počet přesahuje 31 %. Firmy do  50 pracovníků tvoří 18 % vzorku respondentů. Podrobné členění firem dle velikostních kategorií je uvedeno v grafu č. 3.

1,90% 0,95%respondentů 1,90% č. 0,95% 2: Odvětvové členění 2,86% sekundárního sektoru 6,67% 4,76% 2,86%

Graf č. 3: Velikostní kategorie respondentů dle počtu pracovníků

Graf 3,81%

3,81%

0,95% 1,90%

3,81% 11,43%0,95% 2,86%

6,67% 4,76%

2,86%

13,33%

16,19%

16,19% 3,81%

6,67%

Záměrem bylo provést šetření zejména ve  firmách ve  Zlínském kraji, které mají vyšší inovační potenciál a potenciál spolupráce s UTB ve Zlíně. Proto byl kladen při výběru respondentů důraz zejména na firmy s  vyšším počtem pracovníků, firmy z průmyslového sektoru a takové, u nichž jsou známy jejich inovační aktivity.

8

13,33%

81,9% primární sektor primární sektor (A-B) sekundární(A-B) sektor (C-F) sekundární sektor terciární sektor (C-F) (G-U)

terciární sektor (G-U)

12,3%

12,3%

5,71% 4,76%

3,81%

4,76%

9,52%

3,81% 9,52%

11,43% 6,67%

Hlavním cílem dotazníkového šetření realizovaného ve  firmách Zlínského kraje od  listopadu 2010 do  poloviny května 2011 bylo především zmapování potenciálu pro spolupráci mezi firmami a Univerzitou Tomáše Bati ve  Zlíně (a  vybranými partnery), získání nových podnětů, odhalení případných překážek a  potenciálu pro zefektivnění či posílení stávající spolupráce a komunikace.

5,71%

1,90%

3,81%

13,3%

13,3%

20,9%

29,5 %

81,9%

3,81%

potravinářství a nápoje (C10-12) textilní a oděvní průmysl (C13-4) usně a výrobky z usní (C15) potravinářství a nápoje (C10-12) dřevozpracující (C16) textilní a oděvníprůmysl průmysl (C13-4) papírenství, polygrafie (C17-18) usně a výrobky z usní (C15) chemické látky, průmysl léky, kosmetika (C20-21) dřevozpracující (C16) gumárenství a plastikářství (C22) papírenství, polygrafie (C17-18) ostatní nekovové minerální výrobky (C23) chemické látky, léky, kosmetika (C20-21) gumárenství a plastikářství (C22) kovodělný průmysl (C24-25) ostatní nekovové strojírenství (C28)minerální výrobky (C23) kovodělný průmysl (C24-25)průmysl (C26-27) elektrotechnický a optický strojírenství (C28) a zařízení (C29-30) dopravní prostředky elektrotechnickýprůmysl a optický průmysl (C26-27)(C31-33) zpracovatelský jinde neuvedený dopravní prostředky a zařízení výroba a rozvod energií (D) (C29-30) zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (C31-33) stavebnictví (F) výroba a rozvod energií (D) stavebnictví (F)

20,9% 29,5 % do 10 pracovníků 11 - 20 pracovníků 21 - 50 pracovníků 51 - 100 pracovníků 101 - 250 pracovníků 251 - 500 pracovníků 501 - 1000 pracovníků

do 10 pracovníků 11 - 20 pracovníků 21 - 50 pracovníků 51 - 100 pracovníků 101 - 250 pracovníků 251 - 500 pracovníků

Dotazník obsahoval celkem 26 otázek rozdělených do 4 sekcí: Spolupráce, Stáže studentů, Komunikace, Celoživotní vzdělávání. Sekce SPOLUPRÁCE obsahovala čtrnáct otázek, které byly dále členěny na  podotázky. Cílem bylo zjištění, zda firmy již spolupracují nebo dříve spolupracovaly s  UTB ve  Zlíně, na  jakých projektech či aktivitách, jaké spolupráce přinesly výsledky apod. Další část byla zaměřena na  zjišťování, v  jakých oblastech vidí firmy potenciál pro spolupráci nebo kde naopak pozorují překážky spolupráce. Další série podotázek byla věnována již zjišťování zájmu firem účastnit se různých aktivit, jako jsou workshopy či diskusní panely. Vzhledem k  tomu, že partnery projektu Perspektiva jsou mimo jiné i  Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, Vyšší odborná škola ekonomická Zlín a  Zlínský kraj, byly součástí dotazníku také otázky týkající se spolupráce s  těmito institucemi. Sekce STÁŽE STUDENTŮ zkoumala čtyřmi otázkami postoj firem ke s tudentským praxím a s tážím. Zda je firmy podporují, jak často jsou realizovány, jaká bývá obvyklá náplň práce stážistů, jaká je obecná spokojenost s  prací stážistů, jaká jsou pozitivní či negativní

očekávání firem od studentů. Druhá skupina otázek byla zaměřena na zjišťování, zda mají firmy zájem o stážisty z UTB ve Zlíně či Vyšší odborné školy ekonomické Zlín, na jak dlouho jsou ochotni studenta do firmy přijmout a z jakého oboru by stážistu preferovaly. Sekce KOMUNIKACE byla složena z  šesti otázek. Cílem bylo zjištění, jak firmy vnímají Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně v oblasti kvality vzdělání, kvality vědy a výzkumu, absolventů, spolupráce s  firmami/institucemi. Dále bylo snahou zjistit, jak se k  firmám aktuálně dostávají informace o UTB ve Zlíně, jaké informace by je zajímaly v  budoucnu (nabídky spolupráce, workshopy a konference, vzdělávací semináře, stáže studentů) a jaké komunikační kanály považují za nejefektivnější k získávání těchto informací. Zaznamenána byla rovněž kontaktní osoba z  firmy, se kterou je možné komunikovat a  které je možné předávat informace ze strany univerzity. Sekce CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ mapovala dvěmi otázkami, zda firma vzdělává své zaměstnance, případně jakou formou a v jakých oblastech. Druhá otázka se pak zabývala zájmem firem o  kurzy celoživotního vzdělávání realizované UTB ve Zlíně.

9

INOVAČNÍ B U L L E T I N

17–18/2011/Ročník III

3%

20%

17%

VÝSLEDKY ŠETŘENÍ: Nejdůležitější závěry vyplývající z  dotazníkového šetření jsou pro jednotlivé sekce shrnuty v následujících odrážkách: Sekce SPOLUPRÁCE • M íra spolupráce oslovených podnikatelských subjektů ve  Zlínském kraji s  UTB ve  Zlíně je poměrně vysoká. Ze strany oslovených podnikatelských subjektů je deklarován zájem o  spolupráci, pouze 8 % oslovených firem nevidí vhodnou oblast pro spolupráci. • Firmy nejčastěji spolupracují s  Fakultou managementu a  ekonomiky a  Fakultou technologickou, naopak s  Fakultou humanitních studií nebyl zaznamenán během šetření konkrétní případ spolupráce. • Tradice spolupráce souvisí s historií UTB ve  Zlíně, ale také historií oslovených

10

respondentů, nejvíce firem spolupráci s  UTB ve Zlíně zahájilo v  období před cca 4 – 6 lety. • V zhledem k  tomu, že byly v  rámci šetření osloveny cíleně firmy s  inovačním potenciálem, je více než čtvrtina respondentů motivována ke  spolupráci potřebou řešení jejich výzkumných a vývojových potřeb. Druhým nejčastějším důvodem spolupráce jsou diplomové, bakalářské práce a stáže studentů. • R espondenti, kteří hodnotili spolupráci (51 % oslovených), ji ve  většině případů považují za  plně či částečně úspěšnou. Konkrétní přínosy spočívají zejména v  nalézání nových postupů pro inovace a  také v  oblasti lidských zdrojů. • Ú plnou či částečnou znalost nabídky možností spolupráce UTB ve Zlíně vůči podnikatelskému sektoru deklarovala téměř polovina respondentů. Zbývající respondenti informace o  možnostech

spolupráce většinou cíleně nevyhledávali, pouze 3 % respondentů uvádí, že pro ně informace o možnostech spolupráce nejsou dostupné. • R ealizovaná spolupráce firem s  UTB ve Zlíně se nejčastěji týká řešení potřeb firem formou diplomových či disertačních prací a  různých forem podpor studentů (zejména stáže). Potenciální zájem ze strany firem byl identifikován v  oblasti společných projektů čerpajících dotace z  národních či mezinárodních grantů, v  oblasti vzdělávání zaměstnanců firem a v oblasti odborného poradenství při řešení projektů firem. • M ezi oblastmi spolupráce, které nejsou pro firmy zajímavé, je nejčastěji zmiňována ochrana duševního vlastnictví, transfer poptávaných technologií z UTB ve Zlíně do průmyslu a případné členství v  průmyslových, vědeckých či oborových radách. • Z  hlediska vhodných oborů UTB ve Zlíně

4%

pro spolupráci s  firmami je nejčastěji zmiňován marketing a  management, marketingové komunikace a  průmyslové inženýrství. Naopak pedagogické vědy a  zdravotnická studia jsou oborem, u  kterého žádný z  respondentů nevyjádřil zájem o spolupráci. • J ako překážku k  navazování spolupráce firmy nejčastěji vnímají chybějící kontaktní osobu – neví, na koho se mohou obrátit. • D le odpovědí respondentů nepatří mezi překážky spolupráce vzdálenost či časová nedostupnost UTB ve  Zlí4% ně a  firmy se v  drtivé většině případů nesetkaly s  neochotou spolupráce ze strany UTB ve  Zlíně. Pouze 8 % re44% spondentů bylo odmítnuto při žádosti o  spolupráci, ale odmítnutí bylo z  důvodu nedostatečné znalosti dané problematiky, chybějící certifikace na UTB ve  Zlíně, finančních nároků či pracovního vytížení konkrétních pracovníků. • K romě spolupráce s  UTB ve  Zlíně deklaruje téměř třetina respondentů také spolupráci s  VUT v  Brně. Dalšími vysokými školami, s  nimiž spolupracuje více než 10 % oslovených firem, jsou VŠB-TU Ostrava a  ČVUT Praha. Oblasti spolupráce jsou obdobné jako v  pří9% spolupráce s UTB ve Zlíně, pouze padě obory se liší dle zaměření jednotlivých fakult těchto univerzit. • O diskusní panely či workshopy za účasti firem a  odborníků UTB ve  Zlíně má zájem 82 % oslovených firem, nejčastěji se zaměřením na  aktuální odborná témata či možnosti spolupráce. K  těmto tématům jsou firmy ochotny se setkávat, nejlépe ve  čtvrtletní či pololetní frekvenci. Velmi nízký zájem je o  téma ochrany duševního vlastnictví. • D iskutovat o podobě strategických dokumentů UTB ve  Zlíně firmy spíše nemají zájem – téměř dvě třetiny respondentů se vyjádřilo tímto způsobem. Více firmy zajímají otázky rozvoje Zlínského kraje, kde se v rámci této otázky nadpoloviční většina firem vyjádřila k účasti na diskusích pozitivně. • Většina oslovených firem (80 %) je členem nějakého oborového sdružení, klastru či hospodářské komory a  zároveň 85 % respondentů je přesvědčeno, že univerzity by měly být také členy těchto seskupení – z důvodu propojení teorie s praxí, vzájemné informovanosti, lidského a vědomostního potenciálu univerzity a  také z  důvodu lepšího zaměření výzkumu směrem k  potřebám firem. • P ři šetření byla také položena otázka na  specifický nástroj podpory spolupráce – inovační vouchery. Tři čtvrtiny respondentů tento nástroj v době provádění dotazníkového šetření z  jiných regionů neznali, ale zároveň 72 % firem by takový nástroj uvítalo a  pravděpodobně využilo.

Graf č. 4: Počet stáží realizovaných ve  firmách

4% 3% 4%

20%

Je otázkou, jak sofistikované a  vázané na  studijní zaměření studenta tyto úkoly jsou, protože další časté odpovědi se týkají spíše výpomoci než odborných činností a  vývojových úkolů ve  firmě. Téměř polovina respondentů Bez odpovědi však uvádí, že stážisté v této firmě pozod 1 do 2 studentů ději získali stálé zaměstnání. od 3 do 5 studentů • S pokojenost firem se stážisty na  škále od 6 do 10 studentů 0 –od100 % je v průměru na úrovni 74 %. 11 do 20 studentů Firmy očekávají, že jim stážisod 21 dovětšinou 30 studentů než 30 (desítky, mnoho) pohled na  fungování ta více přinese nový firmy, splnění konkrétního úkolu či otestování, zda se jedná o  vhodného budoucího zaměstnance. • P ři nabídce umístění stážisty z  UTB ve  Zlíně by tuto nabídku využilo 82 % respondentů s  tím, že nejvhodnější délka trvání stáže je (dle téměř třetiny respondentů) 4 – 8 týdnů. Další třetina preferuje spíše krátkodobé stáže (do 4 týdnů). • Z   hlediska oborů jsou firmami poptáváni stážisté nejčastěji v  oboru management a  marketing, marketingové komunikace a  výrobní inženýrství. Naopak nejméně jsou žádáni ze strany oslovených firem stážisti z oborů pedagogických věd,  zdravotnických studií, matematiky a statistiky.

44%

17% 9%

Bez odpovědi od 1 do 2 studentů od 3 do 5 studentů od 6 do 10 studentů od 11 do 20 studentů od 21 do 30 studentů více než 30 (desítky, mnoho)

Sekce STÁŽE STUDENTŮ

Sekce KOMUNIKACE

• V íce než dvě třetiny oslovených firem nabídly v  minulosti praxi či stáž studentům vysoké školy, což znamená, že ochota firem spolupracovat s vysokými školami v  této oblasti je poměrně vysoká. Téměř třetina firem nabízí stáže studentům každoročně, jinak jsou to spíše nárazové záležitosti, dle potřeb firem či na  základě oslovení ze strany studentů. • Z   odpovědí firem je patrné, že nejčastěji umístily na  stáži od  3 do  10 studentů a  nejvíce stážistů pracuje na  konkrétním úkolu zadaném firmou.

• P ři hodnocení UTB ve  Zlíně jako celku je vesměs firmami pozitivně hodnocena kvalita vzdělání. U  ostatních aspektů (kvalita absolventů, kvalita spolupráce s  firmami / institucemi a  kvalita vědy a  výzkumu) také převažuje pozitivní hodnocení nad negativním, i  když u  kvality absolventů je při použití „školní“ známkovací škály 1 – 5 uváděna firmami nejčastěji známka „2“ a „3“. Kvalitu spolupráce hodnotila méně než polovina respondentů a kvalitu vědy a  výzkumu méně než třetina respondentů.

Graf č. 5: Hodnocení spokojenosti firem se stážisty

40% 34%

14%

7% 4% 0%

0

1%

0,2

0,4

0,6

0,8

1

Bez odpovědi

Hodnoticí škála

11

INOVAČNÍ B U L L E T I N

17–18/2011/Ročník III

Graf č. 6: Preferovaný způsob získání informací o možnostech spolupráce s UTB ve Zlíně

vání. Devět z  deseti oslovených firem věnuje vzdělávání svých zaměstnanců pozornost, z toho tři čtvrtiny firem mají zpracovány vzdělávací plány a zbývající firmy řeší vzdělávání nahodile, dle nabídek vzdělávacích institucí. • Pokud nebereme v  potaz povinné vzdělávání firem vyplývající ze zákonů (bezpečnost a ochrana zdraví při práci apod.), využívá nejvíce firem odborné oborové vzdělávání, dále také vzdělávání v  oblasti obchodních a  manažerských dovedností, soft skills a jazykové vzdělávání. • Z   nabídky oborů UTB ve  Zlíně mohou mít firmy největší zájem o  vzdělávání v  oblasti managementu a  marketingu, marketingových komunikací, účetnictví a financí. Nejméně žádané je pro firmy vzdělávání v oblasti pedagogických věd a zdravotnických studií a regionálního rozvoje. Využití získaných dat a poznatků Výše prezentované výsledky jsou cenným poznáním pro UTB ve  Zlíně v  možnostech rozvíjení spolupráce s praxí, ale i  zpětnou vazbou na  dosavadní spolupráci.

• N a  otázku, jakým způsobem se k  firmám dostávají informace z UTB ve Zlíně, jsou nejčastějšími kanály osobní kontakty na zaměstnance a média (tisk, rádio, televize, internet). Přibližně desetina respondentů uvádí, že informace nejsou dostupné. • V íce než 90 % firem účastnících se šetření má zájem o konkrétní cílené nabídky spolupráce dle oboru, avšak obecně je mezi firmami zájem i  o  ostatní typy informací vysoký. Více než dvě třetiny firem chtějí být informovány o  pořádaných workshopech, konferencích, nabídce pracovních stáží studentů a nabídce možností dalšího vzdělávání (kurzy, semináře) pro firmy. • P referovaným způsobem získávání informací o  možnostech spolupráce je

u  firem jednoznačně nabídka zasílaná e-mailem. S  tím také souvisí souhlas 94 % oslovených firem se zařazením do  databáze firem se zájmem o  spolupráci, která je v  rámci projektu vytvořena. Druhým preferovaným způsobem přenosu informací pro firmy je dostupnost on-line na  jednom místě. Naopak sociální sítě, tištěné bulletiny či letáky nepatří mezi vhodné nástroje komunikace vůči firmám. Sekce CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ • V   této sekci byl zjišťován přístup firem ke vzdělávání svých zaměstnanců, vzhledem k možnostem využití kapacit UTB ve  Zlíně pro celoživotní vzdělá-

Zjištění vyplývající z  dotazníkového šetření nachází na  univerzitní půdě široké uplatnění. Poznatky z  dotazníků jsou rozpracovány tak, aby efektivně sloužily k potřebným účelům (zpracování v členění dle fakult, dle oblastí spolupráce apod.). Jednotlivé fakulty UTB ve  Zlíně disponují získanými výsledky a  kontakty a  mohou tak na základě těchto údajů s firmami přímo komunikovat o  tématech spolupráce. Z  poznatků z  šetření vzešlo např. několik témat na  workshopy, které byly již zrealizovány nebo jsou do budoucna plánovány.

Personalisté už mají svůj HR klub i ve Zlínském kraji Grafton Recruitment s.r.o. ve spolupráci s Technologickým inovačním centrem s.r.o. a Agenturou pro podporu podnikání a investic Czechinvest zorganizoval 3. listopadu 2011 v Podnikatelském inovačním centru druhé setkání pro zástupce firem z řad personálních manažerů a personalistů.

Ing. Lucie Nováková Technologické inovační centrum s.r.o. Tel.: +420 573 776 251 E-mail: [email protected]

Další termín setkání je plánován na  25. ledna 2012. Kontakt: Ing. Jana Doleželová Grafton Recruitment Zlín Tel.:+420 573 902 930

Téma: Efektivní využití sociálních sítí pro Váš business Sociální sítě jsou velmi rychle rostoucí média, která se stávají součástí života nás všech. Řada podnikatelů i  firem je využívá nejen pro svou propagaci, ale také pro komunikaci se zákazníky, akvizici nových pracovníků, budování své image.

Nedílnou součástí marketingové strategie se stává také monitoring tohoto prostředí. Sociální sítě kompletně mění povahu marketingu, přináší nové modely reklamy, nové možnosti i  hrozby. Zařaďte se mezi ty, kteří umí využít potenciál sociálních sítí, objevte nové možnosti, nedělejte chyby. Zaregistrujte se na Konferenci 23. Konference 23 se koná 19. ledna 2012 v  konferenčním sále Podnikatelského inovačního centra (23. budova areálu Svitu) od  12:00. Na  konferenci se představí přední čeští odborníci na  online reklamu. Eva Illésová je specialistou na  reklamu v  sociálních sítích a  představí potenciál sítě LinkedIn, která umožňuje navazovat profesní vztahy,

12

„Chceme, aby se personalisté dozvěděli o  aktuálních událostech a  trendech z oboru, ale zároveň se trochu „odreagovali“, proto k setkáním zveme odborníky i  z  jiných atraktivních oborů. Organizátorům nejde jen o  „suchý výklad“, ale především o vzájemnou interakci a převedení postřehů a  poznatků do  praxe. Chceme se profesně poznávat a  učit jeden od  druhého,“ dodala k  již druhému HR klubu Jana Doleželová, ředitelka Grafton Recruitment Zlín.

KONFERENCE 23

Výsledky dotazníkového šetření budou publikovány i ve vzdělávacích materiálech, či využity v koncepčních dokumentech.

Kontakt:

Cílem HR klubů je snaha vytvořit neformální profesní komunitu mezi personalisty ze Zlínského kraje, která navzájem sdílí a  vyměňuje si informace o  novinkách nejen z oblasti HR.

ale také efektivně propagovat svou firmu. David Šmehlík, zástupce new media agentury Fleveo, bude mluvit o potenciálu Facebooku a  představí dobré příklady z  praxe. Těšit se můžete také na  zakladatele firmy Web Interactive Jana Vlka, který vás seznámí s možnostmi provázání vaší interaktivní reklamní kampaně s Facebookem. Aktuální téma virálního marketingu přinese Adam Reinberger, který se zabývá strategickým vedením digitálních kampaní, využíváním nových médií a  vymýšlením inovativních řešení, založil agentury Booster Prague a  Red Media. Na  závěr pak budou mít účastníci konference možnost seznámit se s metodami získávání fanoušků na Facebooku, zvyšování jejich aktivity, monitorování efektivity kampaně atd. Toto téma představí Radek Sakáč, zakladatel agentury PPClick, jež je zaměřena na  výkonovou online reklamu. Po  oficiální části konference bude připravena také afterpárty, jejímž cílem je mimo jiné poskytnout prostor pro diskuzi, vytváření nových kontaktů, domlouvání případné spolupráce a  neformální zábavu.

Pořadatelem konference je Web Interactive, s.r.o. ve  spolupráci s  Technologickým inovačním centrem s.r.o. Společnost Web Interactive, s.r.o. se zaměřuje na  využití inovativních webových technologií a  zpracování audiovizuální a  interaktivní komunikace. Společnost Web Interactive, s.r.o. je jednou z firem podnikatelského inkubátoru Technologického inovačního centra.

Účast na  konferenci je zpoplatněna 1000 Kč. Pro bližší informace a registraci kontaktujte [email protected].

13

INOVAČNÍ B U L L E T I N

17–18/2011/Ročník III

VÝZVY Aktuální výzvy 7. Rámcového programu

Výzvy k zapojení do projektu

Informační a komunikační technologie (ICT - Information and Communication Technologies) Národním kontaktem pro tuto oblast je Ing. Eva Hillerová ([email protected], +420 234 006 116)

Informační a komunikační technologie (ICT - Information and Communication Technologies) Uzávěrka výzvy

Název výzvy

Číslo výzvy

12. 3. 2013

FET Open

FP7-ICT-2011-C

17. 1. 2012

ICT Call 8

FP7-ICT-2011-8

A  Spanish research centre seeks partners for a  FP7 project aiming at the development of new functional and active nanoencapsulated materials to be used for a  new-conception of therapeutic toys and children articles with a  specific design that will expand the advantages of play and product functionalities. The SME shall contribute to apply, scale up and/or test the materials and prototypes for the industrialization and application stage.

PS: FP7 TURBOILSEN - Development of a robust and low cost in-line infrared spectroscopic sensor for monitoring of the oil condition in industrial gas turbines (11 HU 5010 3MVG)

Doprava (Transport)

Národním kontaktem pro tuto oblast je Ing. Martin Škarka ([email protected], +420 234 006 113) Doprava (Transport) Uzávěrka výzvy

Název výzvy

Číslo výzvy

14. 3. 2013

FP7-AERONAUTICS and AIR TRANSPORT (AAT )2012-RTD-L0

FP7-AAT-2012-RTD-L0

1. 3. 2012

FP7-TRANSPORT-2012-MOVE-1

FP7-TRANSPORT-2012

28. 2. 2012

ERA-NET Call 2012

FP7-ERANET-2012-RTD

A  Hungarian research centre invites gas turbine operators and maintenance SMEs to the FP7 Research for the Benefit of SME program. The aim is to develop an industrial grade IR sensor for the in-line monitoring of the thermal deterioration of the lubricating oil. SMEs will have significant role in supporting the RTD partners in determining system specifications, validating and testing the results as well as in dissemination to a wider audience. SMEs will own the IP rights for exploitation.

PS: Eurostars: Industrial Partners (SMEs) Sought for Development of an Innovative Solution for Positioning XXL Parts During Assembly (11 DE 1593 3NBB) A German non-profit R&D company that focuses on XXL products, e. g. wind turbines, commercial airplanes, and ships, is due to set up a Eurostars project in order to improve the assembly of XXL products by means of an optical positioning system. They are looking for industrial partners that want to contribute to the development of the system. Expertise is sought in the fields of mechanical design, handling technologies, and microelectronics. The project combines micro and XXL technologies.

Energie (Energy)

Národním kontaktem pro tuto oblast je Ing. Veronika Korittová ([email protected], +420 234 006 115) Energie (Energy)

PS: FP7-ICT-2011-8 Empowering new ICT touristic advanced services on the Cloud (11 ES 26E5 3N88)

Uzávěrka výzvy

Název výzvy

Číslo výzvy

8. 3. 2012

Energy Call Part 2

FP7-ENERGY-2012-2

28. 2. 2012

ERA-NET Call 2012

FP7-ERANET-2012-RTD

Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie (NMP) Národním kontaktem pro tuto oblast je Ing. Gabriela Salejová, PhD., [email protected], +420 234 006 218) Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie (NMP) Uzávěrka výzvy

Název výzvy

Číslo výzvy

28. 2. 2012

FP7-ERANET Call 2012

FP7-ERANET-2012-RTD

24. 1. 2012

Theme 4 - NMP - Nanosciences, Nanotechnologies, Materials and new ProducFP7-NMP-2012-CSA-6 tion Technologies - CSAs 2012

Potraviny, zemědělství a biotechnologie (Food, Agriculture and Fisheries, and Biotechnology) Národním kontaktem pro tuto oblast je Ing. Naďa Koníčková ([email protected], +420 234 006 109)

Potraviny, zemědělství a biotechnologie (Food, Agriculture and Fisheries and Biotechnology) Uzávěrka výzvy

Název výzvy

Číslo výzvy

28. 2. 2012

ERA-NET Call 2012

FP7-ERANET-2012-RTD

24. 1. 2012

Nanosciences, Nanotechnologies, Materials and new Production Technologies F P 7 - N M P - 2 0 1 2 - C S A - 6 – CSAs 2012 Theme 4 – NMP

14

PS: FP7.NMP.4.0-1 Nanoencapsulated materials for need-designed toys and child articles with additional therapeutic properties - TheraCHILD (11 ES 23D1 3N1F)

A  Basque SME is building a  consortium to carry out a  project which aim is to unify, interconnect and pack services provided by several and different providers, consumed by tourism industry, on a  public cloud. Several partners are sought for various roles within the project including organizations which are experts in Cloud computing, software architech and advanced web knowledge, providers of public IaaS and tourism SMEs (Medium-sized hotels, travel agencies and operators).

PS: FP7: Isothermal indoor and outdoor furniture for the user-oriented comfort improvement (11 ES 23D1 3N5K) A  Spanish technology centre looks for partners to participate in a  proposal about applications of phase change materials to be presented to the call FP7-NMP-2012-SME-6 (topic: novel materials and design-based solutions for the creative industry). The partners searched can be outdoor furniture manufacturers and contract furniture manufacturers, product and industrial designers specialized on furniture and interior design and PCM (phase change materials) manufacturers.

PS: FP7 project (Research for SMEs): Consortium seeking SME involved in noise barriers for road traffic (11 SE 67CL 3N7V) A  consortium, coordinated by a  Swedish research institute, including an Estonian university, Finnish, Estonian and Swedish SMEs, is looking for an industrial partner for a FP7 project on development of noise barriers to reduce noise from road traffic. The project includes dimensioning, testing of structures for load bearing and durability and of acoustic design and testing. A partner has to take an active part in generating ideas for how to plan, manufacture, and install barriers.

Kontakt: Lenka Kostelníková Technologické inovační centrum s.r.o. Tel.: +420 573 776 251 E-mail: [email protected]

15

17–18/2011/Ročník III

Pour Feliciter 2012

Přejeme Vám příjemné prožití vánočních svátků a v novém roce pevné zdraví, mnoho štěstí, pracovních úspěchů a spokojenosti. Tým Technologického inovačního centra

INOVAČNÍ BULLETIN 16

Vydává: Technologické inovační centrum s.r.o., Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín Redakce: Veronika Fojtáchová, Lenka Kostelníková, Vojtěch Bednář Fotodokumetace: Archiv TIC, archiv UTB ve Zlíně Grafické zpracování: STUDIO 6.15 s.r.o.

Tel: +420 573 776 253

Email: [email protected]

www.ticzlin.cz

www.inovacnipodnikani.cz