Činnost, charakteristika a analýza hospodaření ZŠ a MŠ Želetava

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Činnost, charakteristika a analýza hospodaření ZŠ a MŠ Želetava Bakalářská práce

Autor: Markéta Pelikánová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2016

Anotace PELIKÁNOVÁ Markéta: Činnost, charakteristika a analýza hospodaření ZŠ a MŠ Želetava Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Předmětem bakalářské práce je finanční analýza a zhodnocení hospodaření Základní a Mateřské školy v Želetavě. Tato práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část řeší rozdělení a členění národního hospodářství. Dále pojednává o charakteristice a cílech neziskových organizací. Možnosti založení příspěvkových organizací a působení těchto organizací v oblasti školství. Praktická část je věnována konkrétní příspěvkové organizaci, kterou je ZŠ a MŠ v Želetavě. Zobrazuje její finanční situaci pomocí výsledků z vertikální a horizontální analýzy. Analyzuje hospodaření a financování školy s následným možným návrhem na zlepšení finanční situace školy s možností získání finančních prostředků z fondů EU.

Klíčová slova Národní hospodářství, příspěvková organizace, školství, rozpočet, hospodaření, finanční analýza

Annotation PELIKÁNOVÁ Markéta: Activity, Profile and analysis of economy Primary and Nursery School in Želetava Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economic Studies. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. The subject of the bachelor´s work is financial analysis and evaluation of management Primary and Nursery school in Želetava. This work consists of two parts. The theoretical part solves dividing and structure of national economy. This following discusses about characteristic and targets of non-profit institution, the establishment possibilities funded organizations and effect this in education. The practical part is devoted to a specific funded organization, which is the Primary and Nursery school in Želetava. That displays financial position by using vertical and horizontal analyzes and also analyses the management and financing with a following suggestion for improvement financial situation of school and the possibility to gain the financial resource from EU funds.

Key words National economy, funded organization, education, budget, economy, financial analysis

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1.4.2016 ...................................................... Markéta Pelikánová

Poděkování Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat paní Ing. Věře Nečadové za vedení této bakalářské práce, za poskytnuté odborné konzultace, cenné připomínky a především její ochotný a lidský přístup. Dále bych chtěla poděkovat vedení ZŠ a MŠ v Želetavě, které mi umožnilo získat informace a napsat tuto bakalářskou práci. Závěrem bych chtěla také poděkovat mé rodině a blízkým, kteří mě podporovali v průběhu celého mého studia.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 9 Teoretická část........................................................................................................................... 11 1.

2.

3.

4.

5.

Národní hospodářství........................................................................................................ 11 1.1.

Ziskový sektor ............................................................................................................. 11

1.2.

Neziskový sektor ......................................................................................................... 11

1.3.

Členění národního hospodářství dle V. A. Pestoffa .................................................... 12

Charakteristika neziskových organizací ......................................................................... 13 2.1.

Teorie neziskových organizací .................................................................................... 13

2.2.

Kritéria neziskových organizací .................................................................................. 13

2.3.

Nástroje řízení neziskových organizací....................................................................... 14

Cíle neziskových organizací ............................................................................................. 15 3.1.

Vize ............................................................................................................................. 15

3.2.

Poslání ......................................................................................................................... 16

3.3.

Funkce ......................................................................................................................... 16

3.4.

Cíle .............................................................................................................................. 16

3.5.

Financování neziskových organizací .......................................................................... 16

3.6.

Zdanění neziskových organizací ................................................................................. 17

Příspěvková organizace .................................................................................................... 18 4.1.

Zřizovací listina příspěvkové organizace .................................................................... 20

4.2.

Školství........................................................................................................................ 21

4.2.1.

Postavení školství ve veřejném sektoru .............................................................. 21

4.2.2.

Význam školství a vzdělávání ............................................................................. 21

4.2.3.

Financování školství............................................................................................ 21

4.2.4.

Hospodaření základních a středních škol ............................................................ 22

4.2.5.

Školské aktivity a jejich vztah k rozpočtu ........................................................... 23

Finanční analýza ............................................................................................................... 23 5.1.

Metody finanční analýzy ............................................................................................. 23

Praktická část ............................................................................................................................ 28 6.

Představení ZŠ a MŠ v Želetavě ...................................................................................... 28

7.

Rozpočet školy ................................................................................................................... 31

8.

Fondy školy ........................................................................................................................ 38

9.

Finanční analýza ............................................................................................................... 39 9.1.

Výsledek hospodaření ................................................................................................. 39

9.2.

Vertikální analýza ....................................................................................................... 40

9.2.1.

Vertikální analýza aktiv ...................................................................................... 40

9.2.2.

Vertikální analýza pasiv ...................................................................................... 41

9.2.3.

Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát............................................................... 43

9.3.

Horizontální analýza ................................................................................................... 45

9.3.1.

Horizontální analýza aktiv .................................................................................. 45

9.3.2.

Horizontální analýza pasiv .................................................................................. 46

9.4.

Analýza poměrových ukazatelů .................................................................................. 47

9.5.

Analýza fondů peněžních prostředků .......................................................................... 50

9.6.

Náklady na provoz MŠ a jídelny MŠ .......................................................................... 51

9.6.1.

Kalkulace obědů .................................................................................................. 52

10. Dotace ................................................................................................................................. 55 11. Shrnutí praktické části ..................................................................................................... 57 Závěr .......................................................................................................................................... 65 Seznam literatury ...................................................................................................................... 67 Seznam obrázků ........................................................................................................................ 68 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 69 Seznam příloh ............................................................................................................................ 70

Úvod Téma mé bakalářské práce Činnost, charakteristika a hospodaření ZŠ a MŠ Želetava jsem si vybrala na základě toho, že mě zajímá problematika neziskových organizací a konkrétně příspěvkových organizací. Tyto organizace nejsou založeny za ziskovým účelem, ale mají určitou vizi a poslání, což je jejich cílem a naplněním. Jedná se o sdružení lidí, které slouží veřejnosti dobrovolně a z tohoto důvodu se mi tyto organizace líbí. Základní škola a Mateřská škola v Želetavě je mi také blízká z důvodu, že jsem do školky chodila 2 roky a do školy 9 let. Mám zájem o to, aby škola i přes snižující se počet nastupujících žáků zůstala pořád stejně konkurenceschopná, kvalifikovaná a nabízela svým žákům nadstandartní podmínky týkající se jak vzdělání, tak rozvoje myšlení a kreativního tvoření, rozvoje svých sportovních dovedností a naučení se samostatnosti a odpovědnosti. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit činnost Základní školy a Mateřské školy v Želetavě, především její finanční situaci pomocí analýzy hospodaření. Mezi další cíle práce patří navrhnutí opatření a změn, které by mohly být realizovány do budoucna a vedly by ke zlepšení současné situace školy. Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část řeší rozdělení a členění národního hospodářství. Dále pojednává o charakteristice a cílech neziskových organizací. Možnosti založení příspěvkových organizací a působení těchto organizací v oblasti školství. Praktická část je věnována konkrétní příspěvkové organizaci, kterou je ZŠ a MŠ Želetava. Tato organizace je v praktické části představena a je popsaná její hlavní činnost. Dále jsou uvedeny zdroje, ze kterých škola získává své finanční prostředky na svůj provoz. Pomocí finanční analýzy je zhodnocena finanční situace školy na základě vertikální a horizontální analýzy a dalších finančních ukazatelů. Tyto výsledky dále slouží k posouzení finanční situace a návrhu možného řešení ke zlepšení této situace a v neposlední řadě i zvážení získání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Pro vypracování bakalářské práce jsem použila metody týkající se především výpočtu finanční analýzy. Zabývala jsem se hospodařením školy za období od roku 2011 do roku 2015. Analyzování jsem provedla pomocí přehledně sestavených tabulek z poskytnutých účetních výkazů, jako jsou rozvaha a výkaz 9

zisků a ztrát. Použila jsem metodu procentního rozboru, konkrétně vertikální a horizontální analýzy, kde jsem provedla zhodnocení, složení a vývoj pasiv a aktiv příspěvkové organizace. Dále jsem použila analýzu poměrových ukazatelů, ze kterých je také možné zhodnotit finanční situaci školy. Tyto výsledky názorně interpretuji na vhodných grafech. Závěrem práce jsem použila dedukci a vyvození možných variant návrhů na zlepšení finanční situace školy na základě všech sesbíraných dat. Informace pro psaní této práce mi poskytla ekonomka ZŠ a MŠ Želetava, která má dlouholetou praxi a ve škole působí od roku 1994. Moje výsledky finanční analýzy, návrhy a zhodnocení celkové situace školy budou poskytnuty Základní škole a Mateřské škole jako zpětná vazba a sloužit ji jako materiál, který poskytuje tyto návrhy a možnosti zlepšení finanční situace, z kterých by škola mohla do budoucna čerpat.

10

Teoretická část 1. Národní hospodářství Národní hospodářství je základem každého státu a představuje souhrn hospodářských činností uskutečňujících se na území státu, subjekty podnikání a občany. Úroveň národního hospodářství je míra, která nám vyjadřuje, jak národní hospodářství uspokojuje společnost. (Nečadová, 2012) NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Ziskový sektor

Neziskový sektor veřejný

soukromý sektor domácností

Obrázek 1: Členění Národního hospodářství podle principu financování (zdroj: Rektořík, 2010, Vlastní zpracování)

1.1. Ziskový sektor Jedná se o sektor, který je tržní. Je financován z prostředků získaných z tohoto sektoru. Odvádí daně a produkuje zisk. Cílem funkce ziskového sektoru je především tedy zisk. Do tohoto sektoru zahrnujeme částečně i soukromý neziskový sektor a to tak, že se realizuje pomocí právní normy. Jedná se například o akciové společnosti a družstva, které se uplatňují v oblasti charity, vzdělávání.

1.2. Neziskový sektor Tento sektor získává prostředky pro svou činnost cestou přerozdělovacích procesů. Cílem je dosazení určitého užitku v oblasti, jako je školství, zdravotnictví, kultura, sport apod. Jedná se o takové oblasti, kde by podnikatelé nepodnikali. Neziskový sektor zahrnuje dle Rektoříka (2010): 

Neziskový veřejný sektor – tento sektor je financován z veřejných financí a řízen veřejnou správou.

Rozhoduje se v něm veřejnou volbou a podléhá

kontrole. Jedná se například o příspěvkové organizace, charitativní organizace a územně samosprávné celky.

11



Neziskový soukromý sektor – je financován ze soukromých financí a částí možného příspěvku ze státního rozpočtu. Cílem tohoto sektoru není zisk, ale přímý užitek. Do tohoto sektoru patří např. soukromé školy.



Sektor domácností – jedná se o určité spolky, které mají vždy neformální charakter. Z pohledu ekonomiky a řízení neziskových organizací je tento sektor velmi významný pro formování společnosti, jejíž kvalita je určující pro kvalitu těchto organizací. Jedná se například o charitativní organizace, volný čas dětí.

1.3. Členění národního hospodářství dle V. A. Pestoffa Švédský ekonom Victor A. Pestoff přišel se zvláštním dělením národního hospodářství do jednotlivých sektorů na ploše trojúhelníka. Ze čtvrté fáze, která je konečná, můžeme vyčíst základní charakteristiky organizací, působících v jednotlivých sektorech. V trojúhelníku vyznačuje čtyři sektory: ziskový soukromý sektor, neziskový veřejný sektor, neziskový soukromý sektor a neziskový sektor domácností. Celkem má toto členění čtyři fáze. První fáze je rozdělení trojúhelníku v horní části na veřejný sektor a spodní část je charakteristická jen tím, že funguje na bázi soukromoprávní. Ve druhé části se zobrazuje v trojúhelníku v jeho pravé části soukromý ziskový sektor. Ve třetí fázi se vymezuje sektor domácnosti. V tomto sektoru vznikají seskupení, která jsou neformální bez legislativního rámce (domácnosti, rodiny, občanské komunity). V poslední části dochází k vymezení prostoru pro neziskový soukromý sektor. Tento sektor označujeme v praxi jako třetí sektor. Konečná fáze je potom doplněna o zóny, ve kterých se činnosti jednotlivých organizací působících v jednotlivých sektorech překrývají. Vznikají tak organizace hraniční či smíšené. Mezi smíšené organizace patří soukromá střední škola a mezi hraniční organizaci patří penzijní fond. (Rektořík, 2010)

Obrázek 2: Konečná fáze členění Národního hospodářství podle Pestoffa (zdroj: Rektořík, 2010, Vlastní zpracování)

12

2. Charakteristika neziskových organizací 2.1. Teorie neziskových organizací Neziskové organizace jsou charakterizovány jako takové organizace, které nevytvářejí zisk k přerozdělení mezi své vlastníky nebo zakladatele. Zisk sice mohou vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět do organizace za účelem rozvoje a plnění jejího poslání. Každá nezisková organizace má svého zřizovatele, zakládá se podle příslušných právních předpisů. K rozlišení neziskových organizací slouží identifikační číslo a celkový přehled všech neziskových organizací poskytuje Český statistický úřad. (Růžičková, 2006) Neziskové organizace se dělí: 1) Státní (vládní, veřejné) Tyto organizace se podílejí především na realizaci cílů veřejné správy. Patří sem zejména organizační složky státu, kraje, či obce, příspěvkové organizace. Tyto státní organizace nejsou založeny za účelem získání zisku. 2) Nestátní (nevládní, občanské, soukromé) Tyto organizace jsou založeny na principu soukromé neziskové činnosti, jejichž hlavním cílem je angažovat se do určité oblasti. Mezi nestátní organizace patří obecně prospěšné společnosti, církve, občanská sdružení, nadace a nadační fondy.

2.2. Kritéria neziskových organizací Pro lepší pochopení cílů a poslání neziskových organizací vymyslel pan Rektořík další kritéria pro rozlišení neziskových organizací. (2010) 

Kritérium zakladatele a) Společnosti založené veřejnou správou nebo samosprávou – Tyto organizace se nazývají veřejnoprávní. b) Organizace založené soukromou FO nebo PO – tyto organizace se nazývají soukromoprávní organizace. c) Organizace, které vznikly ze zákona za účelem veřejné služby.

13



Kritérium globálního charakteru poslání a) Společnosti veřejně prospěšné – jsou založeny za účelem poslání, které souvisí s produkcí veřejných a smíšených statků, jedná se například o charity, zdravotnictví a veřejnou správou. b) Organizace vzájemně prospěšné – cílem těchto organizací je uspokojování vlastních zájmů pod kontrolou veřejné správy. Jedná se o realizace aktiv v kultuře, ochrany zájmů skupin apod.



Kritérium právně organizační struktury a) Společnosti založené podle zákonů č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla a č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. b) Organizace založené podle ostatních zákonů platných pro neziskové organizace. c) Organizace založené podle zákona č. 513/1991 Sb. – obchodní zákoník a organizace s obdobným charakterem.



Kritérium financování a) Společnosti, které jsou financované zcela z veřejných rozpočtů b) Společnosti, které jsou financování pouze zčásti z veřejných rozpočtů c) Společnosti, které jsou financovány z různých zdrojů, jako jsou dary, sbírky, sponzoring a další. d) Organizace financované z výsledků realizace svých poslání.



Kritérium charakteristiky realizovaných činností a) Společnými pro všechny typy neziskových organizace – jedná se o takové organizace, které nejsou založeny za účelem podnikání ani za účelem produkce zisku. Tyto společnosti jsou právnickými osobami. b) Společnými jen pro soukromé neziskové organizace – tyto organizace jsou organizovány výhradně na principu dobrovolnosti.

2.3. Nástroje řízení neziskových organizací Nástroje neziskových organizací jsou podobné nástrojům ziskových organizací. Tyto nástroje najdeme v oblastech týkající se managementu podniku, účetnictví, daní a daňové politiky, marketingu a statistiky.

14

Základní nástroje řízení neziskových organizací dle Nečadové (2012): Plánování – Každá organizace by měla mít stanovenu vizi, cíle a plán. Marketing – Důležitý nástroj ve fázi uspokojování potřeb a přání zákazníků, za účelem splnění cílů organizace. Fundraising – Jde o získávání finančních prostředků pro činnosti organizace. Tyto prostředky plynou z tuzemské i mezinárodní nadace, programů EU jako jsou Strukturální fondy (ESF, JPD), Operačních programů EU v ČR, rozpočtů krajů a měst, z klubů přátel a od soukromých firem. Těchto zdrojů je ovšem mnohem více. Komunikace, organizace a řízení – Určité skupiny provádějí činnost organizace a je třeba, aby tyto skupiny měly stejný zájem a cíl. Rozhodování, motivace – Pod pojmem rozhodování se myslí to, kdo má rozhodovat a o čem se má rozhodovat. Investice – Jedná se o investiční činnost zaměřenou na obnovu a rozšíření hmotného a nehmotného majetku. Investování má přinést aktiva, která budou organizaci přinášet ekonomický prospěch. Inovace – Pod tímto pojmem se skrývá změna za účelem ekonomického růstu. Změny se mohou týkat pracovních strojů, technologie, energie, lidského potenciálu a dalších.

3. Cíle neziskových organizací Každá tato organizace by si měla před začátkem svého působení stanovit pravidla a cíle pro úspěšný start neziskové organizace.

3.1. Vize Pro založení neziskové organizace je důležité vypracování vize. Dle Rektoříka (2010) je formulace vize stanovena následujícími body: - dívat se do budoucnosti, - definovat krátce, - pro každého srozumitelná, - popisuje neměnný stav, 15

- může být sdílená několika organizacemi v místě.

3.2. Poslání V poslání se odráží proč a za jakým účelem byla organizace založena. Na rozdíl od ziskové organizace je založena nezisková organizace na předpokládaných užitcích. Díky poslání může vytvořit své dlouhodobé cíle a strategii.

3.3. Funkce Organizace je určena k naplňování poslání, které je zabezpečeno určitým realizačním procesem. Dle Rektoříka (2010) byly rozděleny funkce neziskové organizace na: 1) Hlavní funkce – do této sekce patří takové činnosti, které naplňují poslání organizace. 2) Zabezpečovací funkce – jsou činnosti, které tvoří podmínky pro naplnění hlavní funkce. Do této části patří plnění funkcí v oblasti personální, správní a provozní. 3) Funkce řídící – Tyto funkce vykonávají pracovníci organizací, kteří zabezpečují taktéž hlavní funkce.

3.4. Cíle Cíle organizace souvisí a jsou spjaty s jejich posláním. Organizace chce dosáhnout určitých cílů v daném období. Cíle můžeme rozdělovat podle kritéria času na operativní, na krátkodobé (pod tři roky), střednědobé (3 – 10 let) a dlouhodobé (10 – 15 let). Dále se cíle dělí podle funkce a to na primární a sekundární.

3.5. Financování neziskových organizací Zdroje financování neziskových organizací se dělá podle různých kritérií. Nezisková organizace může čerpat finanční zdroje z domácích nebo zahraničních zdrojů. V dnešní době jsou velkou možností pro neziskové organizace dotace z Evropské unie. Na financování neziskových organizací se podílí: 

Veřejná správa (státní správa a samospráva),



Individuální dárci (jednotlivci),



Firmy, 16



Nadace a nadační fondy,



Příjmy z vlastní činnosti,



Ostatní organizace.

Vazba neziskových organizací na veřejnou rozpočtovou soustavu má dva druhy: 1) Přímá – organizacím jsou poskytovány různé dotace, grandy, finanční výpomoci z některého z veřejných rozpočtů či z parafiskálních fondů. 2) Nepřímá – organizacím jsou poskytovány sponzorské prostředky a dary od ziskových subjektů nebo jednotlivců dle daňového zákonu. (Rektořík, 2010)

3.6. Zdanění neziskových organizací Zákon o daních z příjmů vymezuje neziskové organizace jako poplatníka, který není založen za účelem podnikání. Podle § 18 odst. 8 se za poplatníky, kteří nebyli založeni za účelem podnikání, považují zejména následující subjekty: nadace, nadační fondy, veřejné vysoké školy, politické strany a hnutí, příspěvkové organizace, občanská sdružení, registrované církve a další. Většinou je ale u těchto organizací uplatňován omezený daňový režim, v podobě různých zvýhodnění jako jsou úlevy a osvobození. (Rektořík, 2010) Daň z příjmu – je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., v platném znění. Pro účely zdanění je potřeba rozlišit činnosti organizace na hlavní a vedlejší hospodářskou činnost. Předmět daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. U poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, podléhají dani pouze příjmy z činností, ve kterých dosahují zisku. Příjmy, které neziskovým organizacím vznikají, lze rozdělit na: příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, které jsou předmětem daně. Ty se dále člení na příjmy osvobozené, zdaňované zvláštní sazbou daně, zdaňované v samotném základu daně a zahrnované do základu daně z příjmu. (Rektořík, 2010) 

Příjmy, které nejsou předmětem daně (U poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně z příjmů především příjmy dosažené v hlavní činnosti, kdy náklady vynaložené na tyto příjmy jsou vyšší než tyto příjmy. Dále předmětem z příjmů nejsou úroky z vkladů na běžném 17

účtu, dotace a jiné formy státní podpory nebo podpory z rozpočtu obcí, příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitostí. V případě, že neziskový sektor pronajímá majetek, jehož vlastníkem je stát a příjem z tohoto pronájmu je příjmem státního rozpočtu, není u pronajímatele tento příjem také předmětem daně z příjmu.) 

Příjmy osvobozené od daně z příjmu (Od daně jsou osvobozeny členské příspěvky podle stanov, zřizovatelských listin nebo zakladatelských, členské příspěvky odborovými organizacemi, občanskými sdruženími. Dále jsou od daně osvobozeny úrokové příjmy plynoucí z prostředků pro veřejně prospěšnou činnost jako je například vzdělávání, kulturu, školství, na podporu a ochranu mládeže apod.)



Příjmy zdaňované zvláštní sazbou, § 36 (Neziskový subjekt může mít příjmy, které jsou předmětem daně, ale jsou zdaněné zvláštní sazbou. Tyto příjmy již nezahrnujeme do základu daně. Mezi takové příjmy patří výnosy z dividend a podíly na zisku z účasti i na společnostech s ručením omezeným. U těchto příjmů je uplatňovaná sazba zdanění ve výši 15 %.)



Příjmy zdaňované v samostatném základu daně, § 20b (Samostatný základ daně se sazbou 15 % tvoří příjmy, které plynou ze zahraničí a to například z dividend, podílů na zisku a vypořádacích podílů.)

Základ daně z příjmů je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje. Pro neziskové subjekty to znamená, že do základu daně z příjmů se zahrnují příjmy z hospodářské činnosti a příjmy ze ztrátové hlavní činnosti. Podle zákona jsou neziskové organizace povinny vést účetnictví tak, aby byly schopny rozlišit příjmy, které jsou předmětem daně a příjmy, které nejsou nebo jsou osvobozené. Položky odčitatelné od základu daně: v případě, že nezisková organizace vykáže základ daně, může si od něj odečíst odčitatelné položky a to daňovou ztrátu, odčitatelnou položku na vývoj, výzkum a specifickou odčitatelnou položku. (Rektořík, 2010)

4. Příspěvková organizace Jsou to veřejnoprávní neziskové organizace s právní subjektivitou, na rozpočet svého zřizovatele jsou napojeny netto způsobem, tj. způsob, kdy se ve výdajích rozpočtu 18

projeví pouze čistý rozdíl mezi tím, co tato organizace vynaloží na svou činnost a zdroji, které získá. (Lajtkepová, 2009) Příspěvková organizace je povinna si počínat tak, aby plnila své úkoly tím nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu podle zákona. Peněžní prostředky, kterými disponuje, musí být použity pouze k účelům stanoveným zákonem a k zabezpečení správného chodu organizace. (Merlíčková Růžičková, 2011) Příspěvkové organizace jsou v rámci veřejného sektoru zřizovány na úrovni státu a na úrovni územní samosprávy. a) Příspěvková organizace státu Jedná se o PO založenou některým z ústředních orgánů státní správy podle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky. Zřizovatel vydá zřizovací listinu s obsahem podle zákona. Po založení vydá organizace svůj status, který musí podléhat schválení zřizovatelem, dále vydá organizační řád, pravidla hospodaření organizace, odpisový řád a další předpisy stanovené zákonem. Příspěvková organizace hospodaří a disponuje s peněžními prostředky, které získá z hlavní činností a s prostředky přijatými ze státního rozpočtu. Dále organizace hospodaří se svými peněžními prostředky, které jsou stanoveny zákonem. Jedná se různé fondy, jako je fond rezervní, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb a fond reprodukce majetku. Dále s prostředky získanými prostřednictvím jiných činností, jako jsou například peněžní dary od fyzických nebo právnických osob. b) Příspěvková organizace územních samosprávních celků Tuto organizaci zakládá kraj nebo obec podle zákona č.250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Vznik a zrušení příspěvkové organizace, či změna ve zřizovací listině se uveřejňuje v Ústředním věstníku. Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na provoz. V případě, že příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti nějaký zisk, může ho použít jen ve prospěch hlavní činnosti. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí vždy do následujícího roku. (Rektořík, 2010)

19

Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky ze svých fondů, kterými jsou dle Mockovčiakové (2006): 

Rezervní fond § 30 - Slouží k dosažení lepšího výsledku hospodaření. Zdrojem rezervního fondu můžou být i dary. Příspěvkové organizace tento fond používají k rozvoji své činnosti, k překlenutí mezi výnosy a náklady v časovém horizontu, k úhradě své ztráty z předchozích let.



Investiční fond § 31 – Slouží k investování svých investičních potřeb. Zdrojem pro tento fond jsou především odpisy z DHM a DNM, investiční dotace z rozpočtu od svého zřizovatele, investiční příspěvky ze státního fondu a dary a příspěvky od jiných subjektů sloužící k investičním účelům.



Fond odměn § 32 – Slouží ke zlepšení hospodářského výsledku. Z tohoto fondu jsou hrazeny odměny zaměstnancům.



Fond kulturních a sociálních potřeb § 33 – Slouží k zajištění kulturních, sociálních a dalších potřeb a slouží pro zaměstnance. Tento fond je tvořen základním přidělenou části na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, na odměny a ostatní plnění za vykonanou činnost.

4.1. Zřizovací listina příspěvkové organizace Každá příspěvková organizace je založena zřizovací listinou, která musí obsahovat následující údaje, jak uvádí Mockovčiaková (2006): a) Úplný název zřizovatele, b) Název, sídlo a IČ příspěvkové organizace, c) Vymezení hlavního účelu a předmět její činnosti, d) Statutární orgány, e) Vymezení majetku, f) Vymezení majetkových práv, g) Okruhy doplňkové činnosti, pokud takové jsou, h) Dobu, na kterou je příspěvková organizace zřízena.

20

4.2. Školství 4.2.1. Postavení školství ve veřejném sektoru Jedná se o jedno z důležitých odvětví veřejného sektoru, které produkuje veřejné kolektivní statky a přispívá ke vzdělávání lidského potenciálu. Pro měření velikosti finančních toků lze použít metody: a) Počet žáků, studentů či posluchačů, v příslušné škole nebo vzdělávacím zařízení. b) Výše výdajů na příslušný druh vzdělávání, investice a provoz školy. Tyto metody nezohledňují kvalitu výstupů ve vztahu k velikosti vstupu. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

4.2.2. Význam školství a vzdělávání Školství a jeho koncepce je součástí vzdělávání každého státu. Stát věnuje této oblasti pozornost, protože vzdělání působí jako pozitivní externalita, z které má prospěch každý subjekt. Vzdělání obyvatelstva je pro stát důležitý pro další hospodářský rozvoj, snadnější přizpůsobivost se na měnící strukturu trhu práce a k zajištění kvalitnějších statků všeho druhu. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

4.2.3. Financování školství Převážná část školství je financována z některého veřejného rozpočtu, tj. z rozpočtu státního, krajského nebo obecního. (Peková, 2008) Dalším zdrojem pro školství jsou příspěvky obcí a měst na hospodářský provoz předškolních zařízení, školních jídelen, základních škol aj. Obce tyto finanční prostředky získávají jako účelovou neinvestiční dotaci ze státního rozpočtu rozdělovanou prostřednictvím orgánu Krajského úřadu. Tyto prostředky však zdaleka nedostačují a obce musí na jejich financování vyčleňovat i další prostředky ze svých rozpočtů. Mezi závazné ukazatele a limity při financování školství patří limity prostředků na platy a prostředků na ostatní platy a počet zaměstnanců. Ministerstvo těmito ukazateli limituje prostředky na platy, reguluje zaměstnanost v organizačních složkách a příspěvkových organizacích, určuje průměrný měsíční plat v resortu a garantuje určitý meziroční nárůst platů zaměstnanců ve školství. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) 21

Základní rozdělení finančních prostředků ve školství Financování jednotlivých skupin škol velmi úzce souvisí se správou příslušných veřejných škol a z tohoto hlediska se rozlišuje: 

Přímo řízené a financované školství, kam patří převážně vysoké školy,



Regionální školství, kam patří všechny školy kromě vysokých škol,



Ostatní přímo řízené organizace jako jsou například Výzkumný ústav odborného školství, Výzkumný ústav pedagogický apod. Vysoké školy

MŠMT

Regionální školství

Administrativa, výzkumné ústavy

Krajské úřady

Vysoké odborné školy Gymnázia

OBCE

Střední odborné školy MŠ SOU, OU, U

ZŠ Školské zařízení

Školské zařízení

OBCE

OBCE

Obrázek 3: Toky finančních prostředků ve školství ČR (zdroj: Peková, Pilný, Jetmar, 2008. Vlastní zpracování)

4.2.4. Hospodaření základních a středních škol Všechny ZŠ a MŠ hospodaří jako příspěvkové organizace. Musí se řídit stanoveným zákonem a vyhláškami o hospodaření s rozpočtovými prostředky Státního rozpočtu ČR. Mezi hlavní příjmy každé školy patří dotace, která je poskytována z rozpočtu MŠMT prostřednictvím příslušného Odboru školství krajského úřadu. Příspěvkové organizace odepisují investiční hmotný majetek a vytváří tak finanční prostředky na nákup a realizaci investic. V případě, že škola hospodaří s přebytkem (zlepšeným hospodářským výsledkem), může si příslušnou částku ponechat pro svoji činnost do dalšího období. 22

Jak uvádí Peková, Pilný a Jetmar (2008) ve své publikaci, patří mezi hlavní výdajové položky na provoz školy náklady na: 

Energie a materiál,



Mzdy, sociální a zdravotní pojištění,



Příděl do Fondu sociálních a kulturních potřeb,



Daně a poplatky,



Služby, cestovné a ostatní vynaložené náklady.

Mezi hlavní příjmy školy patří: 

Dotace od Krajského úřadu,



Prodej materiálu a majetku,



Úroky z vlastních finančních prostředků.

4.2.5. Školské aktivity a jejich vztah k rozpočtu Školské aktivity jsou z hlediska financování rozděleny do dvou kategorií: a) Započítané aktivity – zahrnutí vzdělávání v základních a středních školách, ve speciálních školách, dětských domovech apod. b) Nezapočítané aktivity – tyto aktivity mají částečný nebo úplný charakter sociálních dávek. Mezi tyto aktivity řadíme: školní stravování, ubytování ve školních zařízeních, školní družiny, školy v přírodě, sportovní třídy a zájmová činnost v Domově dětí a mládeže. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

5. Finanční analýza Finanční analýzu lze chápat, jako soubor činnost, jejímž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku nebo organizace. Hlavním zdrojem pro finanční analýzu je finanční účetnictví a jeho účetní výkazy: rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow. (Jiříček, Morávková, 2008)

5.1.

Metody finanční analýzy

Metody finanční analýzy se dělí na dvě skupiny, na elementární metody a matematickostatistické metody. Elementární metody pracují s ukazateli, které jsou přímo položky účetních výkazů nebo údaje z dalších zdrojů a čísla z nich odvozená. Matematicko23

statistické metody pracují na vyšší úrovni a je třeba hlubší znalost jednotlivých ekonomických veličin. (Jiříček, Morávková, 2008) Elementární metody jsou rozčleněny do těchto skupin (Jiříček, Morávková, 2008): 

Analýzu absolutních ukazatelů:  Analýza trendů (horizontální analýza),  Analýza struktury (vertikální analýza),



Analýza rozdílových ukazatelů  Analýza fondů finančních prostředků



Analýza poměrových ukazatelů  Analýza ukazatelů likvidity,  Analýza ukazatelů rentability,  Analýza ukazatelů aktivity,  Analýza ukazatelů zadluženosti,



Analýza soustav ukazatelů  Du Pont rozklad,  Pyramidové rozklady Elementární metody Analýza trendů (horizontální analýza) Analýza struktury (vertikální analýza) Poměrová analýza Analýza soustav ukazatelů

Matematicko-Statistické metody Regresní analýza Diskriminační analýza Analýza rozptylu Testování statistických hypotéz

Analýza rozdílových ukazatelů

Obrázek 4: Metody finanční analýzy (zdroj: Vlastní zpracování, Jiříček, Morávková, 2008)

Horizontální analýza Tato metoda je založena na porovnávání jednotlivých položek v účetních výkazech za určitá časová období. Porovnání se provádí po řádcích jednotlivých položek rozvahy. Změny můžeme vypočítat v absolutním nebo relativním (procentním) tvaru. Pro lepší přehlednost této analýzy se používají dva typy indexů tj. řetězový a bazický index. 24

Řetězový index porovnává údaje sledovaného roku k roku předchozímu u zjišťované položky v rozvaze. Bazický index porovnává údaje sledovaného roku k roku základnímu. Základní rok si vždy zvolíme, nejčastěji tímto rokem bývá první rok podnikání nebo přelomový rok. Základní období musí být zvoleno tak, aby srovnávání mělo smysl. Absolutní změna = ukazatel ve sledovaném období – ukazatel v porovnávacím roce 𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎∗100

Procentní změna = 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑣 𝑝𝑜𝑟𝑜𝑣𝑛á𝑣𝑎𝑐í𝑚 𝑟𝑜𝑐𝑒 Vertikální analýza Tato metoda je založena na porovnávání jednotlivých položek ke společné základně. Základna se vždy rovná 100 %, v rozvaze jako základnu bereme celková aktiva a celková pasiva, ve výkazu zisků a ztrát se za základ bere celkový výsledek hospodaření. Jednotlivé položky výkazů jsou poměřovány ke zvolené základně. Výsledkem procentního rozboru analýza je zjištění struktury aktiv a pasiv podniku a složení výsledku hospodaření podniku z pohledu celkových výnosů a nákladů v jednotlivých letech. (Jiříček, Morávková, 2008) 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙

Procentní podíl = 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 1 × 100 𝑡−1

Analýza poměrových ukazatelů Zatím co analýza vertikální a horizontální sleduje vývoj jedné položky rozvahy či výsledovky v čase vztažené k celkové sumě, poměrová analýza dává do poměru položky vzájemně mezi sebou. (Kislingerová, Hnilica, 2005) Tato analýza slouží k rychlému a poměrně přesnému zhodnocení finanční situace v jednotlivých dílčích oblastech organizace (např. zásoby, úvěry apod.). Likvidita – odhaduje schopnost podniku splácet své krátkodobé závazky. Existují tři stupně likvidnosti majetku: I.

Stupeň – peníze v hotovosti na běžném bankovním účtu, krátkodobé cenné papíry (ukazatel hotovostní likvidity). Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v intervalu 0,2 – 0,5. Čím vyšší je hodnota, tím je situace podniku příznivější. 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘

Hotovostní likvidita = 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎 25

Stupeň – pohledávky (ukazatel pohotové likvidity). Hodnota ukazatele by měla

II.

být v intervalu 1,0 – 1,5 a neměla by nikdy pod tuto hranici klesnout. Pohotová likvidita =

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎−𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎

Stupeň – zásoby (ukazatel běžné likvidity). Hodnota ukazatele celkové likvidity

III.

by měla být v rozmezí 1,5 – 2,5. Čím je hodnota vyšší, tím je podnik schopen lépe dostat svým závazkům a má vyšší platební schopnost. Běžná likvidita =

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎−𝑑𝑙.𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎

Rentabilita – těmito ukazateli lze vyjádřit schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Ukazatele poměřují celkový zisk se zdroji, které byly použity pro dosažení zisku. 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑎 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚 (𝐸𝐵𝐼𝑇)



Ukazatel rentability aktiv, ROA =



Ukazatel rentability vlastního kapitálu, ROE = 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙



Ukazatel rentability tržeb, ROS =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐴𝑇)

č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐴𝑇) 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Aktivita – tyto ukazatelé měří schopnost podniku využívat vložených prostředků. Udávají informace o tom, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. 𝑡𝑟ž𝑏𝑦



Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv, Obrat celkových aktiv = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎



Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv, Obrat stálých aktiv = 𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎



Ukazatel rychlosti obratu zásob, Obrat zásob = 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦



Ukazatel rychlosti obratu pohledávek, Obrat pohledávek = 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦

𝑡𝑟ž𝑏𝑦

𝑡𝑟ž𝑏𝑦

𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Zadluženost – tyto ukazatelé jsou založeny na poměru mezi cizími a vlastními zdroji a hodnotí tak finanční strukturu podniku z dlouhodobého hlediska. Zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik ke svému financování aktiv využívá i cizí zdroje. 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒



Ukazatel celkové zadluženosti, Celková zadluženost = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 × 100



Ukazatel krátkodobé zadluženosti, Kr. zadluženost = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 × 100



Míra zadluženosti, Koeficient zadluženosti =𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙



Koeficient samofinancování, Koeficient samofinancování = 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 × 100

𝑘𝑟.𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

26



Ukazatel finanční páky – jedná se o převrácenou hodnotu koeficientu samofinancování. Ukazatel je tím větší, čím vyšší je podíl cizích zdrojů na 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

celkovém financování. Finanční páka = 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 × 100 

Míra finanční samostatnosti – tento ukazatel je opakem míry zadluženosti a v časové řadě by se měl podíl vlastních zdrojů zvyšovat. Při vývoji < 0,6 se jedná o nežádoucí vývoj a firma je silně závislá na cizích zdrojích a ztrácí schopnost samofinancování. V případě, že vývoj je hodnota ukazatele > 0,6 se jedná o pozitivní vývoj. Míra finanční samostatnosti =

𝑣𝑙𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

× 100

Analýza fondů peněžních prostředků Rozdílové ukazatele, které slouží k finanční analýze podniku, se označují jako peněžní fondy. Pojem fondy označují ukazatele, které vypočítáme jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Existují různé typy peněžních fondů, mezi nejčastější používané patří: 

Čistý pracovní kapitál – tento ukazatel lze charakterizovat jako běžná aktiva očištěná o krátkodobá pasiva. Ukazatel nám udává, kolik provozních prostředků nám zůstane k dispozici, když uhradíme své krátkodobé závazky. Ideální je, pokud je výsledek nízké kladné číslo. Pokud je hodnota vyšší kladné číslo, je provoz firmy financován z dlouhodobých cizích zdrojů.

ČPK= krátkodobá

aktiva – krátkodobá pasiva 

Čistý peněžní majetek – tento ukazatel představuje rozdíl mezi oběžnými aktivy, ze kterých jsou vyloučeny zásoby a krátkodobé závazky. ČPM = krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobá pasiva



Čisté pohotové prostředky – tento ukazatel se v praxi používá pro hodnocení okamžité platební schopnosti. ČPP = krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobé pohledávky – splatná krátkodobá pasiva (Jiříček, Morávková, 2008)

27

Praktická část 6. Představení ZŠ a MŠ v Želetavě

Obrázek 5: Základní škola první stupeň (zdroj: vlastní)

Obrázek 6: Základní škola druhý stupeň a Mateřská školka (zdroj: vlastní)

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Želetava Právní forma: Příspěvková organizace Předmět činnosti školy: Základní vzdělávání, předškolní vzdělávání, zájmové vzdělávání pro školní družinu, školní stravování Zřizovatel: Městys Želetava Sídlo školy: Pražská 164, Želetava 675 26 IČ: 60419164 Ředitel: Mgr. Dohnal Bohumil

28

Základní škola a Mateřská škola Želetava je úplná základní škola s devíti ročníky. Součástí základní školy je mateřská škola, školní družina, jídelna ZŠ a jídelna MŠ. První zmínka o školy pochází již z roku 1625. V září roku 1994 byla zřízena jako samostatný právní subjekt, jehož zřizovatelem je úřad Městyse Želetava. Organizace se řídí ustanoveními Zřizovací listiny platné od 20. 10. 2009, ve které je vymezen hlavní předmět činnosti školy. Základní škola má dvě budovy sousedící od sebe sto metrů. V první budově probíhá výuka do 5. třídy, školní družina, ředitelna a nová tělocvična. V druhé budově školy jsou žáci od 6. třídy a starší tělocvična. Naproti této budově se nachází jídelna ZŠ. Mateřská školka má sídlo společně s její jídelnou na okraji obce. Mateřská a základní škola jsou od sebe vzdáleny devět set metrů. Škola sídlí ve spádové oblasti s poměrně dobrým dopravním spojením s okolními vesnicemi, které sousedí se Želetavou. Pro školní rok 2015/2016 navštěvuje ZŠ celkem 160 žáků a MŠ 56 dětí. V roce 2003 byla dokončena největší investice, kterou byla přístavba budovy školy s výstavbou nové tělocvičny, posilovny, učebny hudební výchovy, jazykové učebny, školní kuchyňky, družiny, kabinetů pro vyučující a šaten pro žáky 1. stupně. Doplňková činnost ZŠ a MŠ Želetava Organizace nerealizuje žádnou doplňkovou činnost v souladu se zřizovací listinou. Všechny budovy jsou ve vlastnictví zřizovatele. Městys Želetava, který je zřizovatel ZŠ a MŠ pronajímá tělocvičnu veřejnosti na různé sportovní využití, zpravidla se jedná o cvičení pro ženy, fotbalové, florbalové a míčové hry. Pro městys jsou tyto výnosy nedaňovým příjmem. Zřizovatel poskytuje škole finanční prostředky, které jsou obdrženy z těchto pronájmů ve formě oprav a údržby tohoto majetku. Škola se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolní, základní, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění a Vyhlášky MŠMT ČR č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání vydáván jako statutární orgán pro tuto směrnici, která upravuje činnost zařízení v následujících oblastech: 1. Výkon práv a povinnosti žáků, jejich zákonných zástupců a zaměstnanců školy a pravidel jejich vzájemných vztahů 2. Provoz a vnitřní režim školy 3. Podmínky zajištění bezpečnosti a zdraví 4. Podmínky zacházení s majetkem školy 5. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 29

6. Společná ustanovení a závěr Přehled zájmových útvarů pro žáky Škola pro svoje žáky nabízí logopedickou péči, keramiku, kroužky zajímavé matematiky, anglickou konverzaci, sborový zpěv, hru na nástroj (flétna, kytara), lezeckou stěnu, mini tančení a aerobik. Ve spolupráci se spolkovými organizacemi škola nabízí kroužky, jako jsou: stolní tenis, kopaná, box, cvičení s dětmi a pěvecký sbor pro nejmenší děti. Zaměstnanci školy a školky: Ve škole pracuje celkem 17 pedagogických zaměstnanců, z toho 13 učitelů ZŠ, 3 učitelky MŠ a 1 vychovatelka školní družiny. Všichni učitelé základní školy mají předepsané vysokoškolské vzdělání pedagogického směru. Dvě učitelky mateřské školky mají střední pedagogické vzdělání a jedna učitelka MŠ má vysokoškolské vzdělání. Pedagogický sbor je stabilizovaný. Tabulka 1: Struktura zaměstnanců školy

Pracovní pozice Ředitel Zástupce ředitele Pedagog Vychovatelka Ekonomka Vedoucí školní jídelny Kuchařka Školník Uklízečka

Počet 1 1 11 1 1 1 2 1 2

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 2: Struktura zaměstnanců školky

Pracovní pozice Učitelka pověřená vedením MŠ Pedagogů Asistent pedagoga Kuchařka Školnice

Počet 1 2 1 1 1

Zdroj: Vlastní zpracování

30

7. Rozpočet školy Finanční plán školy je sestaven na základě závazných právních předpisů a stanovených rozpočtových opatření ze strany zřizovatele. Je sestaven s ohledem na potřeby související s provozem školy a školky. Veškeré finanční prostředky jsou uloženy u České spořitelny a disponovat s těmito prostředky je oprávněn ředitel a ekonomka školy. Hlavními zdroji financování školy jsou především finanční prostředky od Krajského úřadu kraje Vysočina a část příjmů tvoří příspěvek na provoz od svého zřizovatele (Městyse Želetava). Zdroje financování: a) Hlavní  Příspěvek na provoz od zřizovatele  Finanční prostředky od Krajského úřadu kraje Vysočina b) Ostatní  Prostředky

Evropské

unie,

Operační

program

Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost (OP VK)  Regionální rozvojové programy Rozpočet 2011 Rozpočet 2012 Rozpočet 2013 Rozpočet 2014 Rozpočet 2015

10 000 000,00 9 000 000,00 8 000 000,00 7 000 000,00 6 000 000,00 5 000 000,00

Rozpočet 2015

4 000 000,00

Rozpočet 2014

3 000 000,00

Rozpočet 2013

2 000 000,00

Rozpočet 2012

1 000 000,00 0,00

Rozpočet 2011 Finance od kraje

Finance od zřizovatele

Obrázek 7: Rozpočet školy - Financování od kraje a od zřizovatele (zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

31

Tabulka 3: Finanční prostředky od kraje a zřizovatele

Finanční příspěvky (v Kč) Finance od kraje Finance od zřizovatele

2011

2012

2013

2014

2015

8 951 000 1 800 000

9 218 600 1 739 000

9 438 000 1 930 000

9 591 000 1 930 000

9 369 000 1 950 000

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Škola dostává od svého zřizovatele příspěvek na svůj provoz ročně částku kolem 1,9 mil. Kč, kterou platí škole ve dvou ročních platbách na jejich bankovní účet. Od kraje Vysočina je tato částka upravovaná během roku a na začátku září je ještě zpřesněna podle skutečných počtů žáků. Roční příspěvek od kraje se pohybuje v částce kolem 9 mil. Kč. Mezi další příjmy školy patří dotace z Evropské unie a dotace na různé rozvojové programy. V roce 2015 byl rozpočet školy nejvyšší a to 11,93 mil. Kč. Finanční prostředky plynoucí škole z kraje a od svého zřizovatele jsou každoročně téměř konstantní, jak vyplývá z výše uvedeného grafu. Tabulka 4: Rozpočet za rok 2011 (příjmy)

Rok 2011 Příspěvek od kraje ve výši přímých výdajů na vzdělávání Dotace RP "Školní vybavení pro žáky 1. třídy" Dotace RP "Hustota a Specifika" Dotace RP "Posílení platů PP" Příspěvek na provoz od zřizovatele Ostatní příjmy Celkem

částka v Kč 8 951 000 18 000 47 000 226 000 1 800 000 703 709 11 745 709

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Celkový rozpočet školy za rok 2011 byl 11 745 709 Kč a byl tvořen především příjmem od kraje Vysočina ve výši 8 951 000 Kč a od svého zřizovatele ve výši 1 800 000 Kč. Mezi další zdroje financování v tomto roce patřily různé dotace na školní vybavení pro žáky 1. třídy, posílení platové úrovně pedagogických pracovníků a rozvojový program „Hustota“ a „Specifika“. Tento rozvojový program se týkal řešení dopadu meziročního snížení počtu žáků a s ním spojené nutnosti snižování počtu zaměstnanců regionálního školství. Mezi ostatní příjmy, které tvořily rozpočet, patřily tržby za stravování žáků a zaměstnanců, přeplatek energie a úroky z bankovního účtu. Tyto ostatní příjmy v roce 2011 činily celkem 703 709 Kč.

32

Tabulka 5: Rozpočet za rok 2011 (náklady)

Rok 2011 Náklady - státní rozpočet Náklady - zřizovatel Náklady - nákup potravin Celkem

částka v Kč 9 242 000 1 852 969 680 220 11 775 189

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Celkové náklady v rozpočtu pro rok 2011 činily 11 775 189 Kč. Byly tvořeny především náklady hradící se ze Státního rozpočtu a to ve výši 9 242 000 Kč. Tyto náklady jsou tvořeny především náklady na platy zaměstnanců, které v tomto roce činily 6 732 000 Kč. Dále mezi náklady hradící kraj Vysočina patřilo zákonné sociální a zdravotní pojištění 2 288 893 Kč a další náklady jako jsou: Fond kulturních a sociálních potřeb, výdaje na učebnice, cestovné a učební pomůcky. Provozní náklady byly ve výši 1 852 969 Kč a tvořily je především náklady na spotřebu energií, odpisy, spotřeba materiálu a různé opravy a údržby. Nákup potravin v roce 2011 byl v hodnotě 680 220 Kč. Výsledek hospodaření za rok 2011 byl záporný a to – 29 480 Kč. Tabulka 6: Rozpočet za rok 2012 (příjmy)

Rok 2012 Příspěvek od kraje ve výši přímých výdajů na vzdělávání Příspěvek na provoz od zřizovatele Dotace OP VK Ostatní příjmy Celkem

částka v Kč 9 218 600 1 739 000 872 316 890 170 12 720 086

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Celkový rozpočet v roce 2012 činil 12 720 086 Kč. Příspěvek od kraje Vysočina byl v tomto roce 9 218 600 Kč a příspěvek od svého zřizovatele činil 1 739 000 Kč. V tomto roce dostala škola dotaci na projekt Inovace výuky na ZŠ Želetava v celkové výši 1 025 467 Kč a z této dotace bylo využito 872 316 Kč. Ostatní výnosy, které škola v tomto roce obdržela, byly 890 170 Kč. V těchto ostatních výnosech jsou zahrnuty tržby za stravování žáků a zaměstnanců, přeplatek energie za rok 2012 a úroky z bankovního účtu.

33

Tabulka 7: Rozpočet za rok 2012 (náklady)

Rok 2012 Náklady - státní rozpočet Náklady - zřizovatel Náklady - nákup potravin Náklady dotace OP VK Celkem

částka v Kč 9 218 600 1 919 732 709 590 872 316 12 720 238

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Náklady v roce 2012 byly 12 720 238 Kč. Největší podíl nákladů představovaly osobní náklady, ve kterých jsou zahrnuty mzdové náklady. Tyto mzdové náklady byly 6 794 143 Kč a k nim zákonné sociální pojištění 2 297 328 Kč. Provozní náklady, které hradí zřizovatel, činily 1 919 732 Kč. Jednalo se především o spotřebu energií, opravy a údržby, revize, měření emisí a odpisy. V tomto roce škola využila 872 316 Kč na dotační program, týkající se Inovace výuky na ZŠ Želetava. Výsledek hospodaření za rok 2012 byl záporný a to – 152,8 Kč. Tabulka 8: Rozpočet pro rok 2013 (příjmy)

Rok 2013 Příspěvek od kraje ve výši přímých výdajů na vzdělávání Příspěvek na provoz od zřizovatele Dotace OP VK Ostatní příjmy Celkem

částka v Kč 9 438 000 1 930 000 137 602 754 510 12 260 112

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

V roce 2013 byl rozpočet ZŠ a MŠ v Želetavě 12 260 112 Kč. Na tomto rozpočtu se podílel největší částkou kraj Vysočina, který škole poskytnul finanční prostředky ve výši 9 438 000 Kč. Příspěvek od zřizovatele na provoz činil 1 930 000 Kč. Tyto prostředky od kraje jsou určené na úhradu přímých výdajů na vzdělávání a mzdy. V roce 2012 proběhla dotace na projekt Inovace výuky na ZŠ Želetava a v roce 2013 pokračovala a bylo dále čerpáno 137 602 Kč. Celkové čerpání této dotace k 31. 12. 2013 činilo 1 009 918 Kč. Ostatní příjmy v roce 2013 byly 754 510 Kč.

34

Tabulka 9: Rozpočet za rok 2013 (náklady)

Rok 2013 Náklady - státní rozpočet Náklady - zřizovatel Náklady - nákup potravin Náklady dotace OP VK Celkem

částka v Kč 9 438 000 1 953 607 733 542 137 602 12 262 751

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Celkové náklady v roce 2013 byly 12 262 751 Kč. Osobní náklady zahrnující náklady na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, zákonné sociální a zdravotní pojištění a ostatní náklady činily 9 278 700 Kč. Provozní náklady na spotřebu energií, materiálu, opravy, údržby a další tvořily celkem 1 953 607 Kč. Náklady vynaložené na nákup potravin, ze kterých se vaří obědy pro žáky a zaměstnance byly 733 542 Kč. Výsledek hospodaření za rok 2013 byl záporný a to – 2 639 Kč. Tabulka 10: Rozpočet pro rok 2014 (příjmy)

Rok 2014 Příspěvek od kraje ve výši přímých výdajů na vzdělávání Příspěvek na provoz od zřizovatele Dotace OP VK "EU peníze školám" Dotace OP VK "Didaktika pro kyberprostor" Dotace RP MŠMT "Další cizí jazyk" Dotace RP MŠMT "Zvyšování platů PP" Dotace RP MŠMT "Zvýšení platů pracovníků regionálních škol" Ostatní příjmy Celkem

částka v Kč 9 591 000 1 930 000 15 549 64 320 5 200 17 229 56 155 844 407 12 523 860

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Rozpočet školy pro rok 2014 byl ve výši 12 523 860 Kč. Od kraje Vysočina bylo poskytnuto 9 591 000 Kč a od svého zřizovatele škola dostala příspěvek ve výši 1 930 000 Kč. Dále v roce 2014 probíhalo celkem 5 různých dotačních programů. Jedním z těchto projektů byl operační projekt Didaktika pro kyberprostor, který škola čerpala ve výši 64 320 Kč. Další větší částku tvořil rozvojový program na zvýšení platů pracovníků regionálních škol. Pro rok 2014 čerpala škola tuto dotaci ve výši 56 155 Kč. Ostatní příjmy v rozpočtu tvořily výnosy za stravování, přeplatek energie a úroky z bankovního účtu. Dohromady se jednalo o 844 407 Kč.

35

Tabulka 11: Rozpočet za rok 2014 (náklady)

Rok 2014 Náklady - státní rozpočet Náklady - zřizovatel Náklady - nákup potravin Náklady dotace OP VK Ce1kem

částka v Kč 9 591 000 2 044 594 729 813 158 453 12 523 860

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Celkové náklady pro rok 2014 byly 12 523 860 Kč. V tomto roce mzdové náklady činily 6 956 330 Kč a zákonné sociální pojištění 2 360 979 Kč. Provozní náklady tvořily z celkových nákladů 2 044 594 Kč. Dalšími náklady byly finanční prostředky vynaložené na náklady spojené s dotacemi a nákupem potravin. Výsledek hospodaření za rok 2014 byl roven 0. Tabulka 12: Rozpočet pro rok 2015 (příjmy)

Rok 2015 Příspěvek od kraje ve výši přímých výdajů na vzdělávání Dotace RP MŠMT "Zvyšování platů PP" Dotace RP MŠMT "Zvyšování platů pracovníků regionálních škol" Dotace RP "Didaktika pro kyberprostor" Příspěvek na provoz od zřizovatele Ostatní příjmy Celkem

částka v Kč 9 369 000 47 731 280 437 287 419 1 950 000 1 113 245 13 047 832

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Rozpočet pro rok 2015 byl v celkové výši 13 047 832 Kč. Příspěvek od kraje Vysočina na přímé náklady vzdělávání činil 9 369 000 Kč. Škola dostala od svého zřizovatele příspěvek na provoz 1 950 000 Kč. V tomto roce škola dále dostala dotaci na zvyšování platů pedagogických pracovníků ve výši 47 731 Kč a zvyšování platů regionálních škol v částce 280 437 Kč. Dále pokračoval rozvojový program z roku 2014 Didaktika pro kyberprostor. V roce 2015 z tohoto rozvojového programu škola čerpala 287 419 Kč. Ostatní příjmy v roce 2015 byly 1 113 245 Kč. Tabulka 13: Rozpočet za rok 2015 (náklady)

Rok 2015 Náklady z činnosti celkem

částka v Kč 13 048 845

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

36

Celkové náklady školy v roce 2015 byly 13 048 845 Kč. Náklady byly tvořeny především ze mzdových nákladů, zákonného sociálního pojištění, nákladů na spotřebu materiálu a energií, nákladů spojených s údržbou a opravou budov ZŠ a MŠ Želetava, odpisů a nákladů na nákup potravin. Výsledek hospodaření za rok 2015 byl záporný a to – 1 013 Kč. Tabulka 14: Rozpočet a výsledek hospodaření 2011-2015

Rok

Rozpočet na rok - příjmy

Rozpočet na rok - výdaje

2011 2012 2013 2014 2015

11 745 709 12 720 086 12 260 112 12 523 860 13 047 832

11 775 189 12 720 238 12 262 751 12 523 860 13 048 845

Výsledek hospodaření -29 480 -152 -2 639 0 -1 013

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Rozpočet 2011-2015 13 500 000 13 000 000

Kč

12 500 000 12 000 000 11 500 000 11 000 000 2011

2012

2013

2014

2015

Období Rozpočet na rok - příjmy

Rozpočet na rok - výdaje

Obrázek 8: Rozpočet 2011-2015 příjmy a výdaje (zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

V tabulce nad grafem a grafu jsou zobrazeny jednotlivé roky a jejich rozpočtové příjmy a výdaje. Z těchto údajů pak následně vypočítaný výsledek hospodaření. Jak je z grafu patrné, rozpočet školy je poměrně vyrovnaný a výsledek hospodaření za jednotlivé roky je sice záporný, ale tato hodnota není nějak zvlášť záporná. Pouze v roce 2011 byl výsledek hospodaření v mínusu a to 30 000 Kč. Další sledovaná období se již výsledek hospodaření pohyboval v rozmezí od 0 do – 2 600 Kč.

37

8. Fondy školy Škola jakožto příspěvková organizace tvoří konkrétně tyto fondy: fond kulturních a sociálních potřeb, rezervní fond tvořený ze zlepšeného hospodářského výsledku, rezervní fond z ostatních fondů a fond reprodukce majetku, investiční fond. Škola netvoří fond odměn. Rezervní fond bývá využíván na krytí deficitu výsledku hospodaření. Tabulka 15: Tvorba fondů 2011-2015

Fondy Fondy účetní jednotky (v Kč) Fond kulturních a sociálních potřeb Rezervní fond tvořený ze zlepšeného HV Rezervní fond z ostatních fondů Fond reprodukce majetku, investiční fond

2011 986 418

Období 2012 2013 593 866 443 291

2014 458 193

2015 453 319

56 863

54 141

35 682

44 639

51 959

54 019

53 866

51 227

51 227

50 214

615 280

153 151

15 549

21 440

0

260 256

332 708

340 833

340 833

351 147

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování 700 000 600 000 500 000

Kč

400 000 300 000 200 000 100 000 0 2011

2012

2013

2014

2015

Období fond kulturních a sociálních potřeb

rezervní fond tvořený ze zlepšeného HV

rezervní fond z ostatních fondů

fond reprodukce majetku, investiční fond

Obrázek 9: Fondy 2011-2015 (zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

38

V roce 2011 činily fondy ZŠ a MŠ Želetava 986 418 Kč. Na této částce se nejvíce podílel rezervní fond z ostatních fondů, který byl v tomto roce 615 280 Kč. Investiční fond byl v roce 2011 260 256 Kč a v dalších sledovaných obdobích se již pohyboval v rozmezí od 330 – 350 tis. Kč. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného hospodářského výsledku byl největší v roce 2011 a to 54 016 Kč. V tomto roce byla také největší hodnota fondu kulturních a sociálních potřeb. Tento fond byl vytvořen ve výši 56 863 Kč. Investiční fond dosáhl největší částky v roce 2015, kdy jeho hodnota byla 351 147 Kč. V tomto roce škola nevytvořila rezervní fond z ostatních fondů.

9. Finanční analýza Finanční analýzu jsem vypočítala pro účetní období od roku 2011 do roku 2015. Byly mi poskytnuty účetní výkazy, jako jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát. Pro zhodnocení celkového hospodaření školy se zabývám především vertikální a horizontální analýzou. Dále jsou spočítány vhodné finanční ukazatele, které taktéž vypovídají o hospodaření školy.

9.1.

Výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření ZŠ a MŠ v Želetavě je za posledních pět let záporný. Pouze v roce 2014 byl výsledek hospodaření roven nule. Škola tento deficit kryje svým rezervním fondem, který je tvořen právě k těmto účelům. Pro zlepšení hospodářského výsledku. Paní ekonomka ke konci účetního období dorovná výsledek hospodaření tak, aby byl na konci období roven nule. V tabulce můžeme vidět výsledek hospodaření před čerpáním peněžních prostředků z rezervního fondu. Tabulka 16: Výsledek hospodaření 2011-2015

Období Výnosy Náklady HV (v Kč)

2011 11 745 709 11 775 189

2012 12 720 086 12 720 238

2013 12 260 112 12 262 751

2014 12 523 860 12 523 860

2015 13 047 832 13 048 845

-29 480

-152

-2 639

0

-1 013

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v roce 2011 byl výsledek hospodaření školy nejhorší - 29 480 Kč. Tento výsledek byl způsoben náklady na opravy a údržby majetku, které škola v tomto roce provedla. V dalších letech hospodaření školy se již

39

výsledek pohyboval v deficitu kolísajícího kolem nuly. V roce 2014 se škole podařilo mít výsledek hospodaření roven nule. Výsledek hospodaření

Kč

0,00 -10 000,00 -20 000,00 -30 000,00 2011

2012

2013

2014

2015

Období Výsledek hospodaření Obrázek 10: Výsledek hospodaření 2011-2015 (Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

9.2. Vertikální analýza 9.2.1. Vertikální analýza aktiv Tabulka 17: Struktura aktiv a podíl na celkové sumě aktiv (v %)

Období AKTIVA CELKEM STÁLÁ AKTIVA Dlouhodobý hmotný majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

2011

2012

2013

2014

2015

100% 2,56% 2,56% 97,44% 0,56% 34,54% 62,34%

100% 0,38% 0,38% 99,62% 0,69% 20,88% 78,05%

100% 0,00% 0,00% 100,00% 0,51% 41,08% 58,42%

100% 0,00% 0,00% 100,00% 0,61% 40,43% 58,96%

100% 7,25% 7,25% 92,75% 0,90% 37,24% 54,61%

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní výpočet

Ve vertikální analýze aktiv jsem za zvolenou základnu použila aktiva celkem. Tyto aktiva se rovnají 100 % a jsou celkovou bilanční sumou. Ostatní položky účetních výkazů jsou procentním podílem k této zvolené základně. Největší podíl na bilanční sumě mají oběžná aktiva. Ta v letech 2013 a 2014 tvořily 100 % aktiv. Zejména se jednalo o krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Krátkodobé pohledávky se podílely nejvíce na aktivech v roce 2013 a to 41 %. Krátkodobý finanční majetek pak v roce 2012, kdy podíl tohoto majetku na aktivech činil 78 %. Zásoby školy představovaly v oběžných aktivech z hlediska procentního rozboru zanedbatelnou část. 40

Struktura aktiv 102,00% 100,00%

Procenta

98,00% 96,00% Stálá aktiva

94,00%

Oběžná aktiva

92,00% 90,00% 88,00% 2011

2012

2013

2014

2015

Období Obrázek 11: Struktura aktiv školy (zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

Na bilanční sumě se ve větší části podílí oběžná aktiva než aktiva stálá. Škola má již odepsaný veškerý svůj dlouhodobý hmotný majetek a z tohoto důvodu převažují oběžná aktiva nad těmi stálými. V roce 2013 a 2014 byl veškerý majetek odepsán a proto jsou hodnoty podílu na bilanční sumě 0 %. V roce 2015 došlo k zakoupení nových pečících trub do školní jídelny a tak se zvýšil podíl dlouhodobého hmotného majetku na 7 %. Oběžná aktiva pak v tomto roce byly 93 %.

9.2.2. Vertikální analýza pasiv Tabulka 18: Struktura pasiv a podíl na celkové sumě pasiv (v %)

Období PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Jmění účetní jednotky Fondy účetní jednotky CIZÍ ZDROJE Krátkodobé závazky

2011

2012

2013

2014

2015

100,00% 34,72% 3,38% 31,34% 65,28% 65,28%

100,00% 29,41% 1,60% 27,81% 70,59% 70,59%

100,00% 20,71% 1,15% 19,56% 79,29% 79,29%

100,00% 18,72% 1,00% 17,72% 81,28% 77,96%

100,00% 28,78% 8,42% 20,36% 71,22% 71,22%

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní výpočet

Ve vertikální analýze pasiv jsem za zvolenou základnu zvolila pasiva celkem. Tato základna je celkovou bilanční sumou rovnající se 100 %. Z procentního rozboru pasiv je na první pohled zřejmé, že škola má více cizích zdrojů než vlastního kapitálu. V letech 41

2011 byl poměr cizích zdrojů 65,3 % a vlastního kapitálu 34,7 % na celkových pasivech. V dalších třech letech se podíl cizích zdrojů na celkových pasivech postupně zvyšoval a v roce 2014 byly cizí zdroje 81,3 % a vlastní kapitál tvořil pouze 18,7 %. V roce 2015 se zvýšilo jmění účetní jednotky na 8,4 % oproti předchozím třem rokům, kdy se jmění účetní jednotky pohybovalo kolem 1 % na celkové bilanční sumě. Škola používala k financování svých aktiv převážně cizí zdroje. Z tohoto důvodu můžeme říct, že byla celkově více zadlužená. Převážně se jedná o finanční prostředky plynoucí od kraje Vysočina a prostředky od Městyse Želetava. V roce 2015 se tento poměr k vlastnímu kapitálu snížil a cizí zdroje tvořily 71,2 % a vlastní kapitál 28,8 %. Vlastní kapitál je tvořen převážně peněžními prostředky fondů školy a malou část tvoří jmění účetní jednotky. Struktura pasiv 100,00% 90,00% 80,00% Procenta

70,00% 60,00% 50,00%

Vlastní kapitál

40,00%

Cizí zdroje

30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2011

2012

2013

2014

2015

Období Obrázek 12: Struktura pasiv školy (Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

Z grafu je patrné, že ZŠ a MŠ Želetava má převažující poměr cizích zdrojů nad vlastním kapitálem. Tento fakt je způsobem převážně tím, že škola je příspěvková organizace a na svoji běžnou činnost dostává příspěvek od svého zřizovatele a finanční prostředky od kraje Vysočina, které jsou určeny na přímé náklady spojené se vzděláváním.

42

9.2.3. Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Vertikální analýza výnosů Jako bilanční suma jsem použila hodnotu celkových výnosů. Ta tvoří 100 % a k ní jsou vztaženy ostatní položky výkazu zisků a ztrát. Největší část výnosů školy, jak je znázorněno v grafu tvoří výnosy z transferů od kraje Vysočina a od svého zřizovatele. Jedná se o 93 % z celkových výnosů. V roce 2015 tvořily výnosy z transferů 91,5 %. Necelých 6 % pak tvoří výnosy z prodeje služeb. Ostatní výnosy z činnosti se podílí na celkové struktuře výnosů v malé části. Největší část tvořily v roce 2015, kdy se jednalo o 2,6 % z celkových výnosů. Čerpání fondů jsou k celkové struktuře výnosů taktéž v zanedbatelném poměru. Struktura výnosů 100,00%

95,00%

Procenta

ostatní výnosy z činnosti

čerpání fondů

90,00%

výnosy z prodeje služeb 85,00% výnosy z transferů

80,00% 2011

2012

2013

2014

2015

Období Obrázek 13: Struktura výnosů a podíl na celkových výnosech (v %) (Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

43

Vertikální analýza nákladů Největší část celkových nákladů tvoří náklady z činnosti. Především se jedná o mzdové náklady, které tvořily v roce 2011 57 % a v roce 2015 55 % celkových nákladů. Mezi další náklady školy patří náklady zákonného sociálního pojištění, které tvoří asi 19 % všech nákladů školy a školky. Další položkou podílející se na struktuře nákladů je spotřeba energie a spotřeba materiálu. Největší spotřeba energie byla v roce 2011, kdy náklady za energii činily 11 %. V roce 2013 byla největší spotřeba materiálu v poměru na celkových nákladech a to 8 %. Mezi další náklady podílející se na celkové struktuře nákladů patří opravy a udržování, cestovné, zákonné sociální náklady, náklady z drobného dlouhodobého majetku, odpisy dlouhodobého majetku, ostatní náklady z činnosti a ostatní služby. Tyto položky tvoří zbylých 5 % nákladů. Struktura nákladů 100,00%

ostatní náklady z činnosti

90,00%

odpisy dlouhodobého majetku

Procnta

80,00%

zákonné sociální náklady

70,00%

cestovné

60,00%

opravy a udržování

50,00%

ostatní služby

40,00%

náklady z drobného dl.o majetku

30,00%

spotřeba materiálu

20,00%

spotřeba energie

10,00%

zákonné sociální pojištění mzdové náklady

0,00% 2011

2012

2013

2014

2015

Období Obrázek 14: Struktura nákladů a podíl na celkových nákladech (v %) (Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

44

9.3. Horizontální analýza Horizontální analýza je založena na porovnávání jednotlivých účetních položek za určitá

období. Porovnání jsem provedla vždy k předchozímu účetnímu roku. Prvním rokem pro mě bylo období 2011.

9.3.1. Horizontální analýza aktiv Tabulka 19: Analýza trendů aktiv (v %)

Období AKTIVA CELKEM STÁLÁ AKTIVA Dlouhodobý hmotný majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

2011

2012

2013

100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

-32,16% -89,91% -89,91% -30,64% -16,65% -58,98% -15,07%

6,10% -99,96% -99,96% 6,51% -21,86% 108,69% -20,59%

2014

2015

14,15% -13,92% 0,00% 5382933,33% 0,00% 5382933,33% 14,15% -20,16% 36,21% 27,50% 12,36% -20,72% 15,22% -20,26%

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní výpočet

Dlouhodobý hmotný majetek se od roku 2011 postupně odepisoval, a proto je tato změna k roku 2012 v poklesu o 89,9 %. V roce 2013 se hodnota dlouhodobého hmotného majetku snížila o dalších 99,96 %. V roce 2014 byl veškerý dlouhodobý hmotný majetek školy odepsaný. Škola měla v roce 2014 hodnotu dlouhodobého hmotného majetku 3 Kč. V roce 2015 došlo k navýšení dlouhodobého hmotného majetku, když byly zakoupeny nové pečící trouby do jídelny. Tato investice byla v hodnotě 161 490 Kč.

Kč

Trendy aktiv školy 3 500 000,00 3 000 000,00 2 500 000,00 2 000 000,00 1 500 000,00 1 000 000,00 500 000,00 0,00

AKTIVA celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva 2011

2012

2013

2014

2015

Období Obrázek 15: Analýza trendů pasiv (Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

45

Zásoby v roce 2012 zaznamenaly pokles oproti předchozímu roku o 16,7 %. V dalším roce opět zásoby klesly o 21,9 % (tj. o 8 123 Kč). V následujících dvou obdobích se zásoby naopak zvýšily, kdy oproti roku 2013 vzrostly o 36 % a v roce 2015 vzrostly o 27,5 % v porovnání s předchozím rokem. Krátkodobé pohledávky zaznamenaly největší pokles v roce 2012, kdy se snížily oproti předchozímu roku o 59 %. Krátkodobé pohledávky se snížily v tomto roce o 641 300 Kč. V roce 2013 pak došlo k opětovnému nárůstu a to o 109 %. Jednalo se tak o navýšení krátkodobých pohledávek z částky 445 982 Kč na částku 930 705 Kč. Krátkodobý finanční majetek měl kolísající trend. V roce 2012 k přechozímu roku, se snížila hodnota o 15 % a v následujícím roku klesla hodnota krátkodobého finančního majetku o 21 %. V roce

2014 došlo meziročnímu růstu o 15 % a v posledním sledovaném období došlo opět k poklesu o 21 %. Z grafu je patrné, že položka celkových aktiv kopíruje trend oběžných aktiv. Je to způsobeno tím, že škola má již odepsaný veškerý svůj majetek a proto stálá aktiva mají zanedbatelnou hodnotu ve srovnání s celkovými aktivy.

9.3.2. Horizontální analýza pasiv Tabulka 20: Analýza trendů pasiv (v %)

Období

2011

2012

2013

2014

2015

PASIVA CELKEM

100%

-32,16%

6,10%

14,15%

-13,92%

VLASTNÍ KAPITÁL

100%

-42,54%

-25,27%

3,18%

32,35%

Jmění účetní jednotky

100%

-68,00%

-23,83%

0,00%

621,68%

Fondy účetní jednotky

100%

-39,80%

-25,36%

3,36%

-1,06%

CIZÍ ZDROJE

100%

-26,64%

19,17%

17,02%

-24,57%

Krátkodobé závazky

100%

-26,64%

19,17%

12,24%

-21,36%

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní výpočet

Vlastní kapitál vykazoval v roce 2012 a 2013 klesající trend. V roce 2012 došlo k poklesu o 43 % a v následujícím roce k dalšímu poklesu o 25 %. V dalších dvou letech se vlastní kapitál postupně zvyšoval a jeho hodnota k roku 31. 12. 2015 je 640 783 Kč. Jmění účetní jednotky v roce 2012 kleslo oproti roku 2011 o 68 %. V roce 2013 jmění školy kleslo o dalších 24 % (tj. o 8 125 Kč). V roce 2014 zůstalo jmění účetní jednotky stejné oproti předchozímu roku. V roce 2015 pak došlo k navýšení o 621 % tj. o 161 488 Kč. Fondy účetní jednotky v roce 2012 a 2013 měly klesající trend, kdy částka klesla dohromady o 543 126 Kč z původní hodnoty roku 2011, která

46

byla 986 417 Kč. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu fondů školy a v roce 2015 k mírnému poklesu. Krátkodobé závazky měly v roce 2012 klesající trend, poté v následujících dvou obdobích mírně rostly a v roce 2015 opět klesly. V porovnání s rokem 2014 došlo v roce 2015 k poklesu krátkodobých závazků o 21 %.

Trendy pasiv školy 3 500 000,00 3 000 000,00

Kč

2 500 000,00 2 000 000,00

PASIVA celkem

1 500 000,00

Vlastní kapitál

1 000 000,00

Cizí zdroje

500 000,00 0,00 2011

2012

2013

2014

2015

Období Obrázek 16: Analýza trendů pasiv (Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

Z grafu je vidět celkový vývoj pasiv a také vývoj jednotlivých položek jako je vlastní kapitál a cizí zdroje. Cizí zdroje vykazují v roce 2012 klesající trend, poté mírně následující dvě období rostou a v roce 2015 dochází k opětovnému poklesu. Položka vlastního kapitálu vykazuje exponenciální průběh.

9.4. Analýza poměrových ukazatelů 9.4.1. Ukazatele likvidity Tabulka 21: Výpočet ukazatelů likvidity

2011

2012

Období 2013

Oběžná aktiva Zásoby Kr. finanční majetek Kr. závazky

3 067 320 17 680 1 962 357 2 054 929

2 127 409 14 736 1 666 688 1 507 570

2 265 812 11 515 1 323 592 1 796 548

2 586 434 15 685 1 524 994 2 016 507

2 065 003 19 998 1 215 957 1 585 711

Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita

0,95 1,48 1,49

1,11 1,40 1,41

0,74 1,25 1,26

0,76 1,27 1,28

0,77 1,29 1,30

Položky

2014

2015

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování a výpočet

47

Vývoj ukazatelů likvidity 1,60 1,40

Hodnota

1,20 1,00 0,80

Okamžitá likvidita

0,60

Pohotová likvidita

0,40

Běžná likvidita

0,20 0,00 2011

2012

2013

2014

2015

Období Obrázek 17: Ukazatelé likvidity (Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

Okamžitá likvidita – Poměřuji krátkodobý finanční majetek ke krátkodobým závazkům. Ve všech sledovaných období je ukazatel okamžité likvidity u školy vyšší, než je doporučené optimum. To se pohybuje v rozmezí 0,2 – 0,5. V roce 2012 byla hodnota ukazatele 1,11 a to znamená, že se jednalo o nerentabilní vázání finančních prostředků na účtech, což není výhodné z hlediska výnosnosti podniku. V roce 2015 byla tato hodnota již 0,77 a do budoucna lze předpokládat, že by se mohla snížit až na doporučené minimum. Pohotová likvidita – Od oběžných aktiv jsou odečteny zásoby a tento výsledek je vydělen krátkodobými závazky. Tento ukazatel je ve všech letech v optimální hodnotě. Toto uváděné optimum je 1,0 – 1,5. Škola je schopna uhradit své dluhy, aniž by musela prodat své zásoby. Běžná likvidita – Tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát je škola schopna uspokojit své věřitele, v případě že přemění veškerá svá oběžná aktiva na hotovost. Oběžná aktiva jsou vydělena krátkodobými závazky. Za optimum se považuje 1,5 – 2,5. Nejlepšího výsledku bylo dosaženo v roce 2011, kdy likvidita činila 1,49. Tato hodnota znamená, že 1 Kč krátkodobých závazků byla kryta 1,49 Kč oběžných aktiv. Pokud je hodnota ukazatele běžné likvidity nižší, než hodnota 1 jedná se o stav, kdy firma i přesto, že by prodala veškerý svůj oběžný majetek, nebyla schopna pokrýt své závazky a dluhy. V případě školy lze konstatovat, že má stálé příjmy a jisté zdroje příjmů a z těchto důvodů může být hodnota běžné likvidity blíže hodnotě 1. Škola má především stálé příjmy od kraje a od svého zřizovatele. 48

Škola je poskytovatel služeb, a proto ukazatele pohotové likvidity jsou téměř identické s ukazateli běžné likvidity, jak vyplývá z výše uvedeného grafu.

9.4.2. Ukazatele zadluženosti Tabulka 22: Výpočet ukazatelů zadluženosti

Položky (v Kč) Celková aktiva Vlastní kapitál Cizí zdroje Krátkodobé závazky Celková pasiva Ukazatel věřitelského rizika Koeficient samofinancování Míra zadluženosti Míra finanční samostatnosti Finanční páka

2011 3 147 900 1 092 970 2 054 929 2 054 929 3 147 900

2012 2 135 537 627 967 1 507 570 1 507 570 2 135 537

Období 2013 2 265 815 469 267 1 796 548 1 796 548 2 265 815

65,28% 34,72% 188,01% 53,19% 2,88

70,59% 29,41% 240,07% 41,65% 3,40

79,29% 20,71% 382,84% 26,12% 4,83

2014 2 586 437 484 169 2 102 267 2 016 507 2 586 437

2015 2 226 494 640 783 1 585 711 1 585 711 2 226 494

81,28% 18,72% 434,20% 23,03% 5,34

71,22% 28,78% 247,46% 40,41% 3,47

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování a výpočet

Ukazatel věřitelského rizika – Poměřuji cizí zdroje s celkovými aktivy. Výsledky vypovídají o tom, že škola má vysoký procentní podíl cizích zdrojů ve struktuře pasiv. Od roku 2011 docházelo k růstu až do roku 2014, kdy podíl cizích zdrojů byl 81 %. V dalším roce ukazatel celkové zadluženosti klesl a škola byla zadlužena ze 71 %. Příčinou bylo to, že se navýšil vlastní kapitál školy a snížily se závazky. Nejmenší zadluženosti škola dosáhla v roce 2011, kdy zadluženost činila 65 %. Koeficient samofinancování – Poměřuji vlastní kapitál k celkovým aktivům. Tento koeficient má od roku 2011 do roku 2014 klesající vývoj, který ukazuje na snižující se finanční nezávislost školy. V roce 2015 koeficient samofinancování nabývá opět rostoucího směru a hodnota je 28,8 %. Škola není schopna pokrýt své potřeby vlastními zdroji.

Procentní hodnota

Vývoj ukazatelů finanční stability 100,00 50,00 0,00 2011

2012

Ukazatel veřitelského rizika

2013

2014

2015

Období Koeficient samofinancování

Obrázek 18: Vývoj ukazatelů finanční stability školy (Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

49

Míra zadluženosti – Poměřuji cizí zdroje k vlastnímu kapitálu. Podíl cizích zdrojů použitelných na krytí potřeb školy se neustále zvyšoval až do období roku 2014, kdy je míra zadluženosti 434 %. V případě, že je hodnota tohoto ukazatele vyšší, než 200 % jedná se o rizikového klienta. V roce 2015 se tato hodnota snížila a koeficient zadluženosti je 247 %. Míra finanční samostatnosti – Poměřuji vlastní kapitál k cizím zdrojům. Všechna sledovaná období jasně poukazují na to, že škola je silně závislá na cizích zdrojích a ztrácí svou schopnost samofinancování. Nejlepší výsledek byl dosažen v roce 2011, kdy hodnota tohoto ukazatele byla 53 % a blížila se tak nejvíce k hodnotě 60 %, která je považována za pozitivní. Finanční páka – Poměřuji celková pasiva k vlastnímu kapitálu. V případě, že je ukazatel finanční páky větší než hodnota 2, jedná se o to, že podnik má více cizího kapitálu. Jak již bylo patrné z koeficientu samofinancování tak i v tomto případě se potvrdilo, že škola má více cizího kapitálu. V roce 2011 byla finanční páka 2,88 a v následujících třech obdobích se tento ukazatel zvyšoval a v roce 2014 dosahoval hodnoty 5,34. Následující rok došlo k poklesu na hodnotu finanční páky 3,47.

9.4.3. Ukazatele aktivity a rentability Pro svoji bakalářskou práci jsem se rozhodla, že tyto ukazatele aktivity a rentability z analýzy poměrových ukazatelů nepoužiji. Především mě k tomu vede to, že příspěvková organizace není založena za tvorbou zisku a tak by bylo počítat tyto ukazatele neefektivní. Škola má za cíl zlepšit svoje hospodaření do budoucna, ale v tom smyslu, že chtějí mít především jejich výsledek hospodaření kladný.

9.5. Analýza fondů peněžních prostředků Čistý pracovní kapitál Tabulka 23: Výpočet čistého pracovního kapitálu

Položky (v Kč) Oběžná aktiva Zásoby Kr. finanční majetek Krátkodobé závazky ČPK

2011

2012

Období 2013

3 067 320 17 680 1 962 357 2 054 929

2 127 409 14 736 1 666 688 1 507 570

2 265 812 11 515 1 323 592 1 796 548

2 586 434 15 685 1 524 994 2 016 507

2 065 003 19 998 1 215 957 1 585 711

1 012 390,9

619 836,5

469 264,5

569 926,3

479 292,2

2014

2015

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování a výpočet

50

Počítám jako součet krátkodobých aktiv, od kterých odečtu krátkodobé závazky. Čistý pracovní kapitál dosahoval od roku 2011 do roku 2015 kladných hodnot. Z tohoto výsledku vyplývá, že škola měla dostatek prostředků k zajištění a financování své běžné činnosti. Čím vyšší je hodnota čistého pracovního kapitálu, tím větší je likvidní schopnost školy hradit své dluhy. Nejlepší hodnoty čistého pracovního kapitálu dosáhla škola v roce 2011, kdy byla výše tohoto kapitálu 1 012 391 Kč. Naopak pokles hodnoty čistého pracovního kapitálu v roce 2013 je důsledkem toho, že škola financovala svá aktiva více z krátkodobých zdrojů, protože v tomto roce došlo k jejich nárůstu.

9.6. Náklady na provoz MŠ a jídelny MŠ Mateřská školka se nachází na okraji Želetavy ve vzdálenosti 900 metrů od budovy základní školy. Je dvoutřídní školkou s celodenním provozem. Děti jsou rozděleny do těchto dvou tříd podle věku. Letošní rok dochází do školky celkem 56 dětí a to 28 dětí ve věku od 5 do 7 let navštěvuje třídu Šikovná a pilná třída Včeliček a 28 dětí ve věku od 3 do 5 let dochází do třídy Veselá a parádivá třída Berušek. Mateřská školka má svoji jídelnu v budově mateřské školky, kde se vaří pro děti a zaměstnance školky. Tabulka 24: Náklady Mateřské školky Želetava

2011

2012

Období 2013

Náklady na provoz školky Náklady na provoz jídelny - z toho náklady na potraviny Čisté náklady jídelny

241 483 285 359 248 300 37 059

277 672 292 467 245 420 47 047

259 048 312 260 248 730 63 530

284 940 306 542 242 381 64 161

339 747 304 695 248 787 55 908

Náklady celkem

278 542

324 719

322 578

349 102

395 655

Náklady MŠ (v Kč)

2014

2015

Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Kč

Náklady MŠ 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

Náklady na provoz Náklady jídelny

2011

2012

2013 Období

2014

2015

Obrázek 19: Náklady Mateřské školky Želetava (zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování)

51

V tabulce jsou uvedeny náklady Mateřské školky v Želetavě za jednotlivá sledovaná období. Náklady na provoz školky, ve kterém jsou zahrnuty veškeré spotřeby energií, jako jsou plyn a elektřina a další náklady, byly největší v roce 2015. Tyto náklady činily 339 747 Kč. Náklady na provoz jídelny byly největší v roce 2013 312 260 Kč. V nákladech jídelny jsou započítány náklady na koupi potravin, které jsou následně zaplaceny strávníky jídelny za jednotlivé obědy. Čisté náklady jídelny byly nejnižší v roce 2011 37 059 Kč a postupně tyto náklady každoročně mírně rostou. V roce 2015 byly roční náklady jídelny bez nákladů na potraviny 55 908 Kč. Celkové náklady na provoz jídelny a mateřské školky jsou nejvyšší v roce 2015. Za důvod lze předpokládat, že je to způsobeno tím, že ceny potravin a ceny provozních nákladů každoročně rostou.

9.6.1. Kalkulace obědů Tabulka 25: Kalkulace obědů

Strávnici

Cena potravin na 1 oběd

Ostatní věcné náklady na 1 oběd

Děti MŠ Zaměstnanci MŠ Žáci ZŠ Zaměstnanci ZŠ

16,82 24,65 20,99 23,25

13,95 13,95 10,72 10,72

Mzdové Úplata za Zisk náklady na 1 stravování, kt. oběd hradí strávník 16,77 16,77 12,97 12,97

0 0 0 0

17,17 25,00 22,74 25,00

Průměrný měsíční počet obědů 1038 Mateřská školka 2532 Základní škola Zdroj: ZŠ a MŠ Želetava, vlastní zpracování

Děti základní a mateřské školky platí za oběd pouze náklady za potraviny, které se vynaloží k uvaření jídla. Děti mateřské školky zaplatí za jeden oběd částku 17 Kč a děti základní školy zaplatí za jeden oběd průměrnou částku 23 Kč. Ceny obědů pro žáky základní školy jsou rozděleny podle věkové kategorie. Děti ve věku 7  10 let zaplatí za oběd 21 Kč, děti ve věku 11  14 let částku 24 Kč a děti ve věku od 15 let zaplatí za oběd 25 Kč. Zaměstnanci mateřské a základní školy platí za jeden oběd 25 Kč. Měsíčně se ve školní jídelně průměrně uvaří 2 532 obědů a v jídelně mateřské školky 1 038 obědů. V případě, že by se začala provozovat doplňková činnost v podobě stravování pro cizí strávníky, jídelna základní školy by uvařila průměrně 3 532 obědů.

52

Kalkulace obědů pro cizí strávníky Tabulka 26: Kalkulace obědů pro cizí strávníky (v Kč)

Strávnici

Cena Ostatní věcné potravin na 1 náklady na 1 oběd oběd

Cizí strávníci

23,25

10,72

Mzdové Náklady náklady na 1 celkem na oběd 1 oběd 9,30

43,27

Zisk

Cena obědu

21,73

65,00

Při tomto výpočtu uvažuji z předpokladů a výsledná kalkulace se může od skutečnosti lišit a to především z důvodů odchylek ve skutečných počtech odebraných obědů, počtu vařených dnů atd. Pro výpočet jsem předpokládala, že by se uvařilo ve školní jídelně navíc denně 50 obědů pro cizí strávníky. To by znamenalo pro školu, měsíčně uvařit o 1000 obědů více. Za rok by se jednalo o 12 000 obědů. Předpokládám pro výpočet cenu za jeden oběd 65 Kč. Mzdové náklady na jeden oběd jsou počítány z průměrné měsíční částky vynaložené v jídelně základní školy na mzdy kuchařek, která je 32 842 Kč. Při uvaření 3 532 obědů jsou mzdové náklady na 1 oběd 9,30 Kč. Cena potravin na jeden oběd je počítána podle norem doporučeného denního množství jídla pro dospělé osoby. Ostatní věcné náklady na jeden oběd ponechám stejné. Náklady na jeden uvařený oběd pro cizí strávníky by vyšly 43,27 Kč a zisk na jeden oběd by vyšel 21,73 Kč. Celkové náklady doplňkové činnosti (v Kč) Náklady na 1 oběd 43,27

Počet strávníků 50

Počet dní 240

Náklady celkem 519 240

Celkové výnosy doplňkové činnosti (v Kč) Cena za 1 oběd 65

Počet strávníků 50

Počet dní 240

Výnosy celkem 780 000

Výsledek hospodaření 780 000 – 519 240 = 260 760 Kč Zisk za měsíc před zdaněním (v Kč) Zisk za rok před zdaněním (v Kč)

21 730 260 760

Zisk na jeden oběd by z kalkulace nákladů vyšel 21,73 Kč. V případě, že by škola nepřekročila limit obratu 1 000 000 Kč, nemusela by se stát plátcem daně z přidané hodnoty. Nyní je obrat za stravování pro žáky a zaměstnance základní školy průměrně ročně 720 000 Kč. Za zaměstnance je roční průměrný obrat 120 000 Kč (tj. 20 strávníků

53

x 25 Kč oběd x 240 dní). Celkový obrat z doplňkové činnosti by byl 780 000 Kč. Celkový obrat by činil 900 0000 Kč a nepřesáhl by již zmiňovaný limit 1 mil. Kč. V případě, že by vyšel výsledek hospodaření z doplňkové činnosti 260 760 Kč, musím ho upravit na základ daně a vypočítat daň z příjmu právnických osob, která je 19 %. V následující tabulce se nastíněn tento výpočet. Výpočet daně z příjmu právnických osob (v Kč) Provozní výnosy Provozní náklady

780 000 519 240

Provozní HV

260 760

Finanční HV HV z běžné činnosti (provozní HV + finanční HV) HV z mimořádné činnosti

0 260 760 0

Účetní HV

260 760

Základ daně (zaokrouhlený na 1000 Kč dolů)

260 000

Daň z příjmu právnických osob (19%) Zisk po zdanění

49 400 210 600

Provozní výsledek hospodaření vypočítám tak, že od sebe odečtu provozní výnosy a provozní náklady. Základ daně bych pak měla 260 000 Kč po zaokrouhlení účetního výsledku hospodaření na 1000 Kč dolů. Výsledný roční zisk z doplňkové činnosti by mi v tomto případě vyšel 210 600 Kč. Měsíčně by to znamenalo pro školu zisk ve výši 17 550 Kč. Myslím si, že pro školu by tento přivýdělek znamenal velký přínos. Zlepšil by se výsledek hospodaření školy. V případě, že hlavní činnost vykazuje ztrátu, může být daň z příjmu právnických osob, která by vyšla při mém předpokladu 49 400,- použita jako uspořená daňová povinnost. V daňovém přiznání se tato částka základu daně uplatňuje na řádku č. 251 (Částka podle § 20 odst. 7 zákona, o níž mohou veřejně prospěšní poplatníci dále snížit základ daně uvedený na ř. 250). Škola by musela podávat daňové přiznání, kde by byla uvedena hlavní činnost školy a doplňková činnost školy. Hlavní činnost je z daňového přiznání vyloučena a zůstala by pouze doplňková činnost. Daňová úspora může být uplatněna do výše 300 000,- avšak pouze na krytí výdajů, které souvisejí s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. Tato uspořená daňová povinnost musí být použita do 3 let od jejího vzniku. Pro školu by to znamenalo využití této peněžní částky ke krytí případného deficitu a nemusela by využít rezervního fondu, jak tomu bylo doposud. Základ daně by poté vyšel 0 a následná 19% daň taktéž 0. (zdroj: kr-jihomoravsky.cz)

54

10. Dotace Dotace jsou jednou z možností pro příspěvkové organizace, jak získat finanční prostředky, které by jiným způsobem nebyla schopna sama získat. Je to nenávratná forma financování z veřejných rozpočtů. Dotace slouží k použití finančních prostředků na předem stanovený účel. Pro Základní a Mateřskou školu v Želetavě by byla vhodná investiční dotace, která slouží k pořízení dlouhodobého majetku. Od roku 2014 běží programové období, které by mělo být ukončeno v roce 2020. Výzva č. 14 INFRASTRUKTURA PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Operační program: Investiční projekty škol podporovány Integrovaným regionálním operačním programem Ukončení příjmu žádostí o podporu: 22. 4. 2016 Výzva je určena pro zařízení péče o děti do 3 let, dětské skupiny, školy a školská zařízení v oblasti předškolního vzdělávání. Podporované aktivity jsou stavby a stavební práce spojené s výstavbou nové infrastruktury vč. inženýrských sítí, stavební úpravy stávající infrastruktury, nákup budov, pořízení vybavení budov a učeben, pořízení kompenzačních pomůcek. Podpora může být poskytnuta na zvýšení kapacity těchto zařízení: mateřské školy, dětské skupiny, služby péče o děti, spolky zajišťující péči o děti do 3 let a předškolní vzdělávání dětí (např. lesní školky, mateřská centra) Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro výzvu č. 14 připraveno 975 mil. Kč. V srpnu 2016 se předpokládá otevření další výzvy s názvem: Infrastruktura Základních škol. Budou podporovány stavební úpravy, rozšíření kapacit ZŠ, pořízení vybavení pro zajištění rozvoje žáků. Výše dotace: 1. 100 % pro organizační složky státu a jejich příspěvkové organizace, 2. 95 % pro soukromoprávní subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost, 3. 90 % pro příspěvkové organizace vykonávající činnost škol a školských zařízení, kraje a obce, 4. 85 % pro ostatní subjekty. (zdroj: www.dotaceeu.cz)

55

Škola by patřila do kategorie 3, kde se jedná o vrácení dotace ve výši 90 % z celkové částky investice. To by znamenalo, že v případě investičního projektu na výstavbu nové budovy mateřské školky a v ní umístěné nové jídelny v celkové výši projektu 5 000 000 Kč by se tato výše dotace, kterou by skutečně hradil zřizovatel školy na konci zrealizovaného a vystavěného projektu, pohybovala ve výši 500 000 Kč. Škola by si ve spolupráci se svým zřizovatelem, kterým je Městys Želetava nechala vytvořit podrobný projektový záměr. V tomto projektovém záměru by byly specifikované přesně cíle a především financování projektu. Cílem projektu by byla výstavba nové budovy školky a sní spojená nová jídelna, s větší kapacitou i pro budoucí stravování cizích strávníků. Zřizovatel by si na tuto stavbu vzal investiční půjčku ve výši celkové hodnoty projektu. Nebo v hodnotě nižší, v případě, že by měl zřizovatel k dispozici volné finanční prostředky na tuto investici. V dalším kroku by škola společně se svým zřizovatelem podala žádost o podporu tohoto investičního záměru. Vždy je třeba vyčkat, až se výzva, o kterou by měla škola zájem, otevře. V případě mnou doporučené možnosti dotace se jedná o termín v období srpna 2016. V dalším kroku by probíhalo posouzení žádosti o podporu a při schválení tohoto projektu by se poté mohla začít realizovat výstavba nové budovy mateřské školky a jídelny. Zřizovatel získá zpět své peníze na základě žádosti o platbu řídícímu orgánu. Platby můžou mít různý charakter, v našem případě by se jednalo o proplacení už vydaných výdajů na realizaci projektu.

56

11. Shrnutí praktické části V této kapitole bych chtěla zhodnotit praktickou část mé bakalářské práce. Na začátku mé práce jsem charakterizovala vybranou příspěvkovou organizaci, kterou je ZŠ a MŠ Želetava. Byla zřízena v září roku 1994 jako samostatný právní subjekt, jehož zřizovatelem je Městys Želetava. Hlavní činností školy je poskytování předškolního a školního vzdělávání. Součástí základní školy je školní družina, tělocvična a školní jídelna. Veškeré použité informace a data jsem získala od paní ekonomky školy. Byly mi poskytnuty účetní výkazy za posledních pět let. Provedla jsem finanční analýzu na Základní a Mateřskou školu v Želetavě. Příjmy plynoucí do rozpočtu školy jsou složeny především z příjmů od kraje Vysočina, příspěvku na provoz od svého zřizovatele a finančních prostředků z dotací z Evropské unie a dotací na různé rozvojové programy. Peněžní prostředky od Krajského úřadu Vysočina jsou upravovány během roku a na začátku září jsou zpřesněny podle skutečných počtů žáků. Roční příspěvek od kraje se pohybuje v částce 9 mil. Kč. Příspěvek od svého zřizovatele na provoz dostává škola ve dvou ročních platbách na jejich bankovní účet. Tato částka se pohybuje kolem 1,9 mil. Kč. Je patrné, že škola dostává od státu výrazně vyšší objem financí, než od zřizovatele. Zřizovatel poskytuje škole finanční prostředky na běžné opravy a činnosti týkající se provozu školy a školky. Tabulka 27: Rozpočet školy 2011-2015 (příjmy)

Finanční příspěvky (Kč) Finance od kraje Finance od zřizovatele Dotace Ostatní příjmy Celkem

2011

2012

2013

2014

2015

8 951 000 1 800 000 291 000 703 709

9 218 600 1 739 000 872 316 890 170

9 438 000 1 930 000 137 602 754 510

9 591 000 1 930 000 158 453 844 407

9 369 000 1 950 000 615 587 1 113 245

11 745 709

12 720 086

12 260 112 12 523 860 13 047 832

Zdroj: Vlastní zpracování

Základní a Mateřská škola Želetava vytváří rezervní fond tvořený ze zlepšeného hospodářského výsledku, fond kulturních a sociálních potřeb, investiční fond. Netvoří však fond odměn. Rezervní fond využívá škola ke krytí záporného výsledku hospodaření. Výsledek hospodaření vypovídá o tom, jak organizace využívá poskytnuté finanční prostředky. Domnívám se, že by se výsledek hospodaření do budoucna mohl zlepšit, 57

v případě, že škola využije některý z mého návrhu na zlepšení finanční situace školy. Za posledních pět let se výsledek hospodaření školy pohyboval v záporných hodnotách. Pouze v roce 2014 byl výsledek hospodaření roven nule. V roce 2011 byl výsledek hospodaření záporný z důvodu, že škola použila peněžní prostředky na opravy v částce 30 000 Kč.

Kč

Výsledek hospodaření 0,00 -10 000,00 -20 000,00 -30 000,00 2011

2012

2013

2014

2015

Období Výsledek hospodaření

Obrázek 20: Výsledek hospodaření 2011-2015 (Zdroj: Vlastní zpracování)

Při vypracování horizontální a vertikální analýzy jsem vycházela z rozvahy Základní školy a Mateřské školy Želetava za období od roku 2011 do roku 2015. Struktura aktiv a pasiv 120,00% 100,00%

Procenta

80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 2011

2012

2013

2014

2015

Období Stálá aktiva

Oběžná aktiva

Vlastní kapitál

Cizí zdroje

Obrázek 21: Struktura aktiv a pasiv školy (zdroj: Vlastní zpracování)

Z tohoto grafu vyplývá, že škola má převažující oběžná aktiva nad těmi stálými. Tato skutečnost je způsobena především tím, že škola má již odepsaný veškerý svůj 58

dlouhodobý hmotný majetek. Budovy, ve kterých je škola a školka umístěna, jsou ve vlastnictví zřizovatele. Hodnota dlouhodobého hmotného majetku byla v roce 2013 a 2014 pouze 3 Kč. V následujícím roce 2015 se pak hodnota dlouhodobého hmotného majetku zvýšila v důsledku nákupu nových spotřebičů do jídelny. Dále je patrné, že ve struktuře pasiv převládají cizí zdroje nad vlastním kapitálem. Příspěvková organizace, kterou je ZŠ a MŠ Želetava disponuje cizími zdroji, kterými jsou především finanční prostředky od Kraje Vysočina a prostředky od úřadu Městyse Želetava. Vlastní kapitál školy je tvořen převážně peněžními prostředky fondů školy. Další část mé praktické části tvořil výpočet poměrových ukazatelů. Můžu konstatovat, že ukazatele likvidity jsou v doporučených hodnotách. Podle výsledků pohotové likvidity je škola schopna uhradit své dluhy, aniž by musela prodat své zásoby. Z výsledků běžné likvidity vyšlo, že 1 Kč krátkodobých závazků je kryta 1,49 Kč oběžných aktiv. Škola má stálé příjmy a jisté zdroje těchto příjmů a z těchto důvodů může být hodnota běžné likvidity blíže 1. Výpočty ukazatelů zadluženosti odhalily, že škola má vysoký podíl cizích zdrojů ve struktuře pasiv. Škola není finančně nezávislá a není schopna pokrýt své běžné potřeby vlastními zdroji. Vzhledem k tomu, že škola patří mezi příspěvkové organizace, je poměr převažujících cizích zdrojů zcela běžnou záležitostí. Návrhy na zlepšení: Škola neprovozuje žádnou doplňkovou činnost. Veškeré budovy související se školou jsou ve vlastnictví jejího provozovatele. Městys Želetava pronajímá budovu tělocvičny veřejnosti za účelem sportovního využití, zpravidla se jedná o cvičení pro ženy, fotbal, florbal a míčové hry. Tyto výnosy z pronájmů jsou škole poskytnuty ve formě oprav a údržby tohoto majetku. Doporučila bych škole, aby se zaměřila na doplňkovou činnost v oblasti stravování pro cizí strávníky. Škola by mohla začít vařit obědy pro zaměstnance úřadu, obyvatele Želetavy a také zaměstnance firem sídlících v blízkém okolí se školní jídelnou. Provedla jsem kalkulaci obědů pro cizí strávníky, v případě, že by se ve školní jídelně uvařilo navíc denně 50 obědů a cena těchto obědů by činila 65 Kč. V jídelně základní školy by se měsíčně uvařilo o 1000 obědů více a za rok by se jednalo o 12 000 obědů. Nyní se v jídelně ZŠ uvaří průměrně 2532 obědů za měsíc.

59

Tabulka 28: Kalkulace obědů

Strávnici

Cena Ostatní věcné potravin na 1 náklady na 1 oběd oběd

Cizí strávníci

23,25

Mzdové Náklady náklady na 1 celkem na oběd 1 oběd

10,72

9,30

43,27

Zisk

Cena obědu

21,73

65,00

Z mé předpokládané kalkulace by skutečné náklady na jeden oběd činily 43,27 Kč. A z jednoho obědu by zisk činil 21,73 Kč. Cena potravin na 1 oběd je brána z doporučeného denního množství jídla pro dospělé osoby. Mzdové náklady jsou počítány z průměrné měsíční částky vynaložené na mzdy kuchařek. Náklady na 1 oběd 43,27

Počet strávníků 50

Počet dní 240

Náklady celkem 519 240

V případě, že by se uvařilo denně 50 obědů a vařilo by se 240 dní v roce. Roční náklady za obědy pro cizí strávníky by činily celkem 519 240 Kč. Cena za 1 oběd 65

Počet strávníků 50

Počet dní 240

Výnosy celkem 780 000

Roční výnosy za obědy pro cizí strávníky by činily 780 000 Kč. Výsledek hospodaření by vyšel 260 760 Kč. Tento výsledek hospodaření je před zdaněním a je třeba jej upravit a vypočítat daň z příjmu právnických osob. Zdanění by vypadalo potom následovně: Výpočet daně z příjmu právnických osob (v Kč) Provozní výnosy Provozní náklady

780 000 519 240

Provozní HV

260 760

Finanční HV HV z běžné činnosti (provozní HV + finanční HV) HV z mimořádné činnosti

0 260 760 0

Účetní HV

260 760

Základ daně (zaokrouhlený na 1000 Kč dolů)

260 000

Daň z příjmu právnických osob (19%) Zisk po zdanění

49 400 210 600

Zisk z doplňkové činnosti, kterou by škola začala provozovat při mém předpokladu, by byl asi 210 600 Kč. Tento roční zisk by škola mohla investovat do modernizace učebních pomůcek a školení svých pedagogických pracovníků. Myslím si, že provozováním této doplňkové činnosti by se výrazně zlepšil výsledek hospodaření.

60

Škola ve své hlavní činnosti vykazuje ztrátu, může tuto daň z příjmu právnických osob, která by vyšla 49 400,- použít jako uspořenou daňovou povinnost. Tato uspořená daňová povinnost musí být využita školou pouze na krytí nákladů, které souvisejí s hlavní činností školy. Pro školu by to znamenalo využití této peněžní částky ke krytí případného deficitu a nemusela by využít rezervního fondu, jak tomu bylo doposud. Dalším velkým problémem je, že budovy základní a mateřská školy jsou od sebe vzdáleny 1 km. Je to z důvodu toho, že základní škola a mateřská škola nebyly dřív spojeny v jednu organizaci. Každá tato budova má svou samostatnou jídelnu, kde se vaří zvlášť pro žáky základní školy a její zaměstnance a pro děti a zaměstnance školky. Náklady mateřské školky 300 000 250 000

Náklady na provoz

Kč

200 000 Náklady jídelny

150 000 100 000 50 000 0 2011

2012

2013

2014

2015

Období

Obrázek 22: Náklady na provoz mateřské školky a provoz jídelny (zdroj: Vlastní zpracování)

Mým návrhem na zlepšení hospodaření školy by bylo to, že by se vařilo pouze v jídelně základní školy. Tyto obědy by školník převážel do budovy mateřské školky ve speciálních termoboxech. V mateřské školce se uvaří měsíčně průměrně 1038 obědů. Vzhledem ke kapacitám jídelny základní školy by toto množství bylo únosné. Nyní musí jak jídelna základní školy, tak jídelna mateřské školy dodržovat veškeré hygienické předpisy na dvou místech. Kvalitní vybavení musí být zajištěno také v obou jídelnách. V případě, že by se obědy vařily pouze v jedné jídelně, snížily by se náklady na provoz jídelny v mateřské školce. Kuchařka, která nyní vaří obědy ve školce, by tyto dovezené obědy vydávala dětem. Nyní se čisté roční náklady na provoz jídelny pohybují v částce kolem 60 000 Kč. V případě, že by se škola rozhodla vařit veškeré obědy

v jídelně

základní

školy,

mohly

by

se

tyto

náklady

snížit

ze

současných 60 000 Kč na polovinu. 61

Oddělené budovy v sobě skrývají další poměrně velkou nevýhodu. V případě, že rodič má dvě děti, jedno v předškolním věku a jedno ve školním věku musí dopravit své mladší dítě do školky a poté starší dítě do kilometr vzdálené budovy školy. Jelikož je budova školky na okraji Želetavy a cesta k ní je poměrně frekventovaná a úzká, doporučila bych, aby se budova školy a školky spojila do jedné budovy. Pokud by k tomuto spojení došlo, vařilo by se pouze v jídelně základní školy, jak je popsáno v předchozím návrhu na zlepšení finanční situace školy.

Obrázek 23: Současná poloha ZŠ a MŠ (zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování)

Na tomto obrázku jsem zobrazila současnou situaci, kdy je základní škola vzdálena od školky 1 km po frekventované cestě. Chůzí tento přesun z budovy základní školy do budovy mateřské školky trvá asi 10-15 minut, v případě použití auta či jiného dopravního prostředku je tento přesun asi 5 minut.

62

Obrázek 24: Návrh na novou polohu MŠ (zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování)

Na tomto obrázku je vyobrazená situace, která by byla z hlediska polohy mateřské školky mnohem dostupnější, bezpečnější a výhodnější. Pozemek, na kterém by byla mateřská školka vystavěna, patří do majetku zřizovatele ZŠ a MŠ Želetava. Rodiče by si mohly své děti vyzvednout z jednoho místa a níž by museli přejíždět. Další výhoda nastává v situaci, kdy by starší sourozenec chodící na základní školu mohl vyzvednout svého mladšího sourozence v mateřské školce a společně by mohly jít ze školy domů. Škola by tuto výstavbu mohla uskutečnit pomocí dotace, o které píši v 10. kapitole praktické části. Jednalo by se o program s názvem „Infrastruktura Základních škol“. V tomto projektu budou podporovány stavební úpravy, rozšíření kapacit Základních škol, pořízení vybavení pro zajištění rozvoje žáků. Škola s žádostí o dotaci nemá velkou zkušenost. V roce 2013, kdy došlo k poslední velké dotaci a byla vystavěna nová tělocvična, jazyková učebna, posilovna, učebna hudební výchovy, družiny, kabinetů pro vyučující a šaten pro žáky 1. stupně žádal o tuto dotaci zřizovatel školy tj. Městys Želetava. V případě, že by zřizovatel ve spolupráci se školou podal žádost o tuto dotaci, společně se stavebním povolením a projektem na výstavbu nové budovy mateřské školky mohli by získat 90 % z celkové částky vynaložené na výstavbu této budovy zpět. Domnívám se, že by tato investice byla pro školu výhodná a stala by se tak mnohem lukrativnější a konkurenceschopnou. 63

Dále bych v souvislosti s touto dotací uvažovala i možnosti vystavět společně s mateřskou školkou novou školní jídelnu, která by pokrývala nové, mnohem větší kapacity pro stravování. V případě, že by výstavba nové jídelny šla zakomponovat do nákladů celé výstavby a následně uplatnit zpět tyto náklady dotací, byla by tato varianta nejzajímavější. Děti základní školy a mateřské školy a všichni její zaměstnanci by chodili na obědy do nově vystavěné jídelny a dále by škola mohla začít provozovat doplňkovou činnost, kdy by nabízela stravování i cizím strávníkům. Z této doplňkové činnosti by vytvářela škola zisk, který by mohla použít na nákup nových vzdělávacích pomůcek, školení pedagogických pracovníků anebo by mohla snížit ceny obědů pro žáky, děti a zaměstnance základní a mateřské školy. V případě získání dotace a vystavění nové budovy mateřské školky by do budoucna mohly být využity bývalé prostory mateřské školky k provozu letních vzdělávacích táborů, anebo přemístění kroužků, jako jsou keramika, kreativní tvoření a dalších aktivit do této budovy. Dalším mým nápadem je to, že by tato budova mohla do budoucna sloužit jako Dům dětí a mládeže, do kterého by mohly děti v odpoledních hodinách chodit. Zde by si mohly hrát, vzdělávat se, rozšiřovat svoji kreativitu a také navazovat nové kontakty s jinými dětmi. Vzhledem k tomu, že Želetava neposkytuje žádné takové středisko pro děti, byla by tato varianta jistě vítána jak u rodičů tak si myslím, že u všech obyvatel Želetavy. Děti by si měli kde hrát, kam chodit a netrávili by svůj čas ve virtuálním světě počítačů, jak se tomu děje v poslední době. Rodiče dětí by mohly utvořit spolek, který by se podílel na činnosti a provozu této budovy.

64

Závěr Předmětem práce bylo přiblížení činnosti vybrané příspěvkové organizace, konkrétně ZŠ a MŠ Želetava a provedení analýzy hospodaření. Cílem bylo vyhodnotit hospodaření této příspěvkové organizace za pomocí finanční analýzy v období 2011 - 2015. Z těchto výsledků hospodaření subjektu, navrhnout možné řešení zlepšení finanční situace školy, jakož i zvážení možnosti získání finančních prostředků z fondů EU. ZŠ a MŠ Želetava poskytuje předškolní a základní vzdělávání. Vznikla v roce 1994 jako samostatný právní subjekt, jehož zřizovatelem je Městys Želetava. Součástí základní školy je školní družina, jídelna ZŠ a mateřská škola společně s jídelnou MŠ, která je od školy vzdálena 1 km. Pro školní rok 2015/2016 dochází na základní školu celkem 160 žáků a do mateřské školky 56 dětí. Kapacita mateřské školky je plně obsazena. Při zpracování teoretické části práce jsem vycházela z odborné literatury, kde jsem se teoreticky popsala jednotlivé pojmy patřící do oblasti neziskových organizací. Tyto organizace jsem charakterizovala a následně se zabývala jejich cíli, vizí, posláním a také, jakým způsobem jsou tyto organizace financovány. Další teoretickou část tvoří příspěvkové organizace, konkrétně organizace zřízené v oblasti školství. Rozpočet školy je tvořen z příspěvku od svého zřizovatele, který je určen na náklady spojené s provozem a údržbou. Dále školní rozpočet tvoří finanční prostředky, obdržené od Kraje Vysočina. Tento příspěvek od kraje je poskytován především na největší náklady školy, kterými jsou platy a odvody za zaměstnance. Dalšími příjmy jsou prostředky z Evropské unie a Regionální rozvojové programy. Výsledek hospodaření školy je za posledních pět let záporný. Škola tento deficit kryje svým rezervním fondem. Záporný výsledek hospodaření je kryt z tohoto fondu vždy před koncem účetního období a na konci období je výsledek hospodaření 0. V praktické části jsem dále vycházela především z výpočtů finanční analýzy, kdy jsem zhodnotila strukturu aktiv a pasiv. S použitím výpočtu vertikální analýzy jsem dospěla k závěrům, že škola má ve struktuře aktiv převažující podíl oběžných aktiv. Zejména krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Stálá aktiva v poměru k celkovým aktivům jsou ve škole v zanedbatelné míře. Důvodem je, že škola nemá ve vlastnictví žádné budovy a veškerý dlouhodobý hmotný majetek je již odepsán. Strukturu pasiv tvoří především cizí zdroje, vzhledem k tomu že škola neprovozuje 65

žádnou doplňkovou činnost a nemá žádné své vlastní příjmy. Můžu konstatovat, že škola není schopna pokrýt své běžné potřeby vlastními zdroji a je tedy silně závislá na cizích zdrojích. Především se jedná o příjmy od Kraje Vysočina a od svého zřizovatele. Mezi hlavní výnosy ZŠ a MŠ Želetava patří výnosy z transferů a naopak největší část nákladů tvoří mzdové náklady, zákonné sociální pojištění a náklady na spotřebu energie a materiálu. Domnívám se, že škola by mohla hospodařit se svým rozpočtem lépe a proto jsem navrhla následující opatření a návrhy na změny, které by vedly k vylepšení finanční situace školy. Doporučila bych škole, aby začala provozovat doplňkovou činnost v oblasti stravování pro cizí strávníky. Z propočtu mé kalkulace by to pro školu znamenalo roční zisk ve výši 210 000 Kč. Další výhodou plynoucí z provozování doplňkové činnost skrývá daň z příjmu právnických osob, kterou by škola mohla použít jako uspořenou daňovou povinnost. Tuto částku by škola mohla využít ke krytí své ztrátové hlavní činnosti. Dalším

mým

návrhem

na

zlepšení

finanční

situace

školy

a

zvýšení

konkurenceschopnosti a atraktivity této příspěvkové organizace je možnost získání dotace na výstavbu nové budovy mateřské školky a s ní spojené i nové jídelny. Stavba by byla provedena na pozemku zřizovatele školy vedle budovy základní školy 1. stupně. Tento projekt by byl proveden za pomoci dotace, která poskytuje návratnost ve výši 90 % z celkových nákladů investice. Všichni zaměstnanci, žáci a děti školky by se stravovali v jedné jídelně. Ušetřili by se tak náklady spojené s provozem nynějších dvou jídelen. Škola by v této nové jídelně, kde by byla dostatečná kapacita i na stravování pro cizí strávníky, začala provozovat doplňkovou činnost. Do budoucna by mohla využít škola za pomoci svého zřizovatele (tj. Městyse Želetava), rodičů a obyvatel Želetavy budovy mateřské školky k účelům sloužící dětem pro volnočasové aktivity. Děti by si do této budovy chodili hrát, vzdělávat se, rozvíjet svoje schopnosti a dovednosti a také by v této budově mohly být provozovány různé kroužky a v letních měsících vzdělávací tábory. Myslím si, že se mi podařilo splnit můj stanovený cíl, analyzovat hospodaření školy a upozornit na problémy, které škola má a které by do budoucna mohla zlepšit. Navrhla jsem opatření ke zlepšení této stávající situace. Moje bakalářská práce bude škole poskytnuta. 66

Seznam literatury Literatura JIRÍCEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. Jihlava VŠPJ: 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. LAJTKEPOVÁ,E. Veřejné finance. 2. Aktuální a rozšířené vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, ISBN 978-80-7204-495-5 Kislingerová, E., Hnilica, J. Finanční analýza krok za krokem, 1. vydání, Praha : C. H. BECK, 2005, ISBN 80-7179-321-3 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 254 s. ISBN 978-80-7263-675-4. MOCKOVČIAKOVÁ, Alena, Danuše PROKŮPKOVÁ a Zdeněk MORÁVEK. Příspěvkové organizace 2006-2007: Výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 5. 6 Praha: ASPI, 2006-2007. Meritum (ASPI). ISBN 978-80-7357-191-9. NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 ISBN 987-80-87035-69-6. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. s. ISBN 978-80-87035-19-1.

143

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. Přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. akt. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 177s. ISBN 978-80-86929-54-5 REKTOŘÍK, J., A KOLEKTIV, Organizace neziskového sektoru, Základy ekonomiky, teorie a řízení, Vydání 3,. Praha 2010. ISBN 978-80-86929-54-5. 35-36s. REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. A KOL. Příručka pro zastupitele měst a obcí (Územní samospráva v ČR, SR a Rakousku). Brno: Masarykova univerzita , 1999. s.174, ISBN 80-210-2254-X ROSEN, H. S.: Public finance. Irwin: Homewood. 1992. ISBN 0-256-08376-2. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2009. 147 s. ISBN 978-80-247-2789-9

67

Internetové zdroje Základní škola a Mateřská škola Želetava [online]. [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.zszeletava.cz/ Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-14-Infrastruktura-propredskolni-vzdelavani Doplňková činnost příspěvkové organizace (zdaňování zisku) [online]. [cit. 2016-0302]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=8257&TypeID=2 Želetava [online]. [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: http://mapy.cz/zakladni?x=15.6824154&y=49.1358168&z=12&source=muni&id=5496

Seznam obrázků Obrázek 1: Členění Národního hospodářství podle principu financování .................................. 11 Obrázek 2: Konečná fáze členění Národního hospodářství podle Pestoffa ................................ 12 Obrázek 3: Toky finančních prostředků ve školství ČR ............................................................. 22 Obrázek 4: Metody finanční analýzy .......................................................................................... 24 Obrázek 5: Základní škola první stupeň...................................................................................... 28 Obrázek 6: Základní škola druhý stupeň a Mateřská školka ....................................................... 28 Obrázek 7: Rozpočet školy - Financování od kraje a od zřizovatele .......................................... 31 Obrázek 8: Rozpočet 2011-2015 příjmy a výdaje....................................................................... 37 Obrázek 9: Fondy 2011-2015...................................................................................................... 38 Obrázek 10: Výsledek hospodaření 2011-2015 .......................................................................... 40 Obrázek 11: Struktura aktiv školy............................................................................................... 41 Obrázek 12: Struktura pasiv školy .............................................................................................. 42 Obrázek 13: Struktura výnosů a podíl na celkových výnosech (v %)......................................... 43 Obrázek 14: Struktura nákladů a podíl na celkových nákladech (v %) ...................................... 44 Obrázek 15: Analýza trendů pasiv .............................................................................................. 45 Obrázek 16: Analýza trendů pasiv .............................................................................................. 47 Obrázek 17: Ukazatelé likvidity.................................................................................................. 48 Obrázek 18: Vývoj ukazatelů finanční stability školy ................................................................ 49 68

Obrázek 19: Náklady Mateřské školky Želetava ........................................................................ 51 Obrázek 20: Výsledek hospodaření 2011-2015 .......................................................................... 58 Obrázek 21: Struktura aktiv a pasiv školy .................................................................................. 58 Obrázek 22: Náklady na provoz mateřské školky a provoz jídelny ............................................ 61 Obrázek 23: Současná poloha ZŠ a MŠ ...................................................................................... 62 Obrázek 24: Návrh na novou polohu MŠ ................................................................................... 63

Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura zaměstnanců školy .................................................................................... 30 Tabulka 2: Struktura zaměstnanců školky .................................................................................. 30 Tabulka 3: Finanční prostředky od kraje a zřizovatele ............................................................... 32 Tabulka 4: Rozpočet za rok 2011 (příjmy) ................................................................................. 32 Tabulka 5: Rozpočet za rok 2011 (náklady) ............................................................................... 33 Tabulka 6: Rozpočet za rok 2012 (příjmy) ................................................................................. 33 Tabulka 7: Rozpočet za rok 2012 (náklady) ............................................................................... 34 Tabulka 8: Rozpočet pro rok 2013 (příjmy) ............................................................................... 34 Tabulka 9: Rozpočet za rok 2013 (náklady) ............................................................................... 35 Tabulka 10: Rozpočet pro rok 2014 (příjmy).............................................................................. 35 Tabulka 11: Rozpočet za rok 2014 (náklady) ............................................................................. 36 Tabulka 12: Rozpočet pro rok 2015 (příjmy).............................................................................. 36 Tabulka 13: Rozpočet za rok 2015 (náklady) ............................................................................. 36 Tabulka 14: Rozpočet a výsledek hospodaření 2011-2015 ......................................................... 37 Tabulka 15: Tvorba fondů 2011-2015 ........................................................................................ 38 Tabulka 16: Výsledek hospodaření 2011-2015........................................................................... 39 Tabulka 17: Struktura aktiv a podíl na celkové sumě aktiv (v %) .............................................. 40 Tabulka 18: Struktura pasiv a podíl na celkové sumě pasiv (v %) ............................................. 41 Tabulka 19: Analýza trendů aktiv (v %) ..................................................................................... 45 Tabulka 20: Analýza trendů pasiv (v %)..................................................................................... 46 Tabulka 21: Výpočet ukazatelů likvidity .................................................................................... 47 Tabulka 22: Výpočet ukazatelů zadluženosti .............................................................................. 49 69

Tabulka 23: Výpočet čistého pracovního kapitálu ...................................................................... 50 Tabulka 24: Náklady Mateřské školky Želetava ......................................................................... 51 Tabulka 25: Kalkulace obědů...................................................................................................... 52 Tabulka 26: Kalkulace obědů pro cizí strávníky (v Kč) ............................................................. 53 Tabulka 27: Rozpočet školy 2011-2015 (příjmy) ....................................................................... 57 Tabulka 28: Kalkulace obědů...................................................................................................... 60 Tabulka 29: Rozvaha (v Kč) ....................................................................................................... 71 Tabulka 30: Výkaz zisků a ztrát (v Kč) ...................................................................................... 74

Seznam zkratek ČR – Česká republika DHM – Dlouhodobý hmotný majetek DNM – Dlouhodobý nehmotný majetek EU – Evropská unie HV – Hospodářský výsledek MŠ – Mateřská škola MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy OP VK - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost RP – Rozvojový program TJ. – To je ZŠ – Základní škola

Seznam příloh Příloha A: Rozvaha (v Kč) Příloha B: Výkaz zisků a ztrát (v Kč)

70

Tabulka 29: Rozvaha (v Kč) 2011 AKTIVA CELKEM Stálá aktiva

2012

2013

2014

2015

3 147 900 2 135 537 2 265 815 2 586 437 2 226 494 80 580

8 128

Dl. Nehmotný majetek

3

3

0

0

161 491

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje software ocenitelná práva povolenky na emise a preferenční limity drobný dlouhodobý nehmotný majetek ostatní dlouhodobý nehmotný majetek nedokončený dl.nehmotný majetek uspořádací účet technického zhodnocení DNM poskytnuté zálohy na dl. Nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

80 580

8 128

3

3

161 491

80 580

8 128

3

3

161 491

pozemky kulturní předměty stavby samostatné movité věci a soubory mov.věcí pěstitelské celky trvalých porostů drobný dlouhodobý hmotný majetek ostatní dlouhodobý hmotný majetek nedokončený dlouhodobý hmotný majetek uspořádací účet technického zhodnocení DHM poskytnuté zálohy na dl. hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek majetkové účasti v os. s rozhodujícím vlivem majetkové účastí v os. s podstatným vlivem dluhové cenné papíry držené do splatnosti termínové vklady dlouhodobé ostatní dlouhodobý finanční majetek dlouhodobé pohledávky poskytnuté návratné fin. výpomoci dlouhodobé dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů dlouhodobé poskytnuté zálohy dl. pohlédávky z nástrojů spolufinancování ze zahraničí ostatní dlouhodobé pohledávky Oběžná aktiva

3 067 320 2 127 409 2 265 812 2 586 434 2 065 003

71

zásoby

17 680

14 736

11 515

15 685

19 998

17 680

14 739

11 515

15 685

19 998

1 087 283

445 982

930 705 1 045 755

829 049

1 016 936

366 370

816 230

878 510

738 200

49 821

46 319

53 414

41 911

51 307

20 510

33 293

61 060

39 573

39 541

1

1

0

85 760

0

pořízení materiálu materiál na skladě nedokončená výroba polotovary vlastní výroby výrobky pořízení zboží zboží na skladě zboží na cestě ostatní zásoby krátkodobé pohledávky odběratelé krátkodobé poskytnuté zálohy jiné pohledávky z hlavní činnosti poskytnuté návratné fin. výpomoci krátkodobé pohledávky za zaměstnanci zúčtování s institucemi SZ a ZP daň z příjmu jiné přímé daně daň z přidané hodnoty jiné daně a poplatky pohledávky za ústředními rozpočty pohledávky za územními rozpočty pohledávky za účastníky sdružení kr. pohledávky z nástrojů spolufin. ze zahraničí poskytnuté zálohy na transfery náklady příštích období příjmy příštích období dohadné účty aktivní ostatní krátkodobé pohledávky krátkodobý finanční majetek

16 1 962 357 1 666 688 1 323 592 1 524 994 1 215 957

termínované vklady krátkodobé jiné běžné účty běžný účet běžný účet FKSP ceniny

1 888 262 1 595 917 1 273 862 1 469 749 1 150 965 70 331

64 300

44 219

50 733

63 927

48

134

91

52

143

3 716

6 337

5 421

4 460

922

peníze na cestě pokladna PASIVA CELKEM

3 147 900 2 135 537 2 265 815 2 586 437 2 226 494

Vlastní kapitál jmění účetní jednotky a upravující položky

1 092 970

627 967

469 267

484 169

640 783

106 553

34 101

25 976

25 976

187 464

34 101

25 976

25 976

187 464

jmění účetní jednotky transfery na pořízení dlouhodobého majetku

72

kurzové rozdíly oceňovací rozdíly při změně metody jiné oceňovací rozdíly opravy chyb minulých období fondy účetní jednotky

986 418

593 866

443 291

458 193

453 319

fond kulturních a sociálních potřeb

56 863

54 141

35 682

44 639

51 959

rezervní fond tvořený ze zlepšeného HV

54 019

53 866

51 227

51 227

50 214

615 280

153 151

15 549

21 440

260 256

332 708

340 833

340 833

fond odměn

rezervní fond z ostatních fondů fond reprodukce majetku, investiční fond

351 147

ostatní fondy výsledek hospodaření VH běžného účetního období VH ve schvalovacím řízení nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta min. let cizí zdroje

2 054 929 1 507 570 1 796 548 2 102 267 1 585 711

rezervy rezervy dlouhodobé závazky

85 760

dlouhodobé úvěry přijaté návratné fin. výpomoci dlouhodobé závazky z pronájmu dlouhodobé přijaté zálohy dl. závazky z nástrojů spolufincování ze zahraničí ostatní dlouhodobé závazky dlouhodobé přijaté zálohy na transfery krátkodobé závazky

85 760 2 054 929 1 507 570 1 796 548 2 016 507 1 585 711

krátkodobé úvěry jiné krátkodobé úvěry dodavatelé

46 403

197 119

123 232

151 128

46 196

334 842

306 261

279 335

228 225

271 926

82 714

69 413

60 342

82 002

56 052

krátkodobé přijeté zálohy přijeté návratné finanční výpomoci krátkodobé zaměstnanci jiné závazky vůči zaměstnancům zúčtování s institucemi SZ a ZP Daň z příjmu Jiné přímé daně Daň z přidané hodnoty Jiné daně a poplatky Závazky k ústředním rozpočtům Závazky k ústředním rozpočtům závazky k účastníkům sdružení

73

krátkodobé závazky z nástrojů spolufincování ze zahraničí přijaté zálohy na transfery výdaje příštích období

293

406

328

1 016 352

365 870

815 730

877 910

737 600

574 325

568 501

517 560

579 425

473 937

výnosy příštích období dohadné účty pasivní dohadné krátkodobé závazky Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 30: Výkaz zisků a ztrát (v Kč) 2011

2012

2013

2014

2015

NÁKLADY CELKEM

11 775 189

12 720 238

12 264 751

12 525 860

13 048 845

Náklady z činnosti

11 769 030

12 720 238

12 264 751

12 525 860

13 048 845

881 453

862 141

990 999

994 544

1 009 604

1 336 669

1 087 264

1 234 426

1 115 025

1 024 594

opravy a udržování

98 655

50 308

104 291

31 321

68 878

cestovné

15 130

9 401

6 558

4 907

8 214

209 971

222 521

202 068

227 120

231 474

mzdové náklady

6 740 000

6 794 143

7 006 689

7 074 237

7 157 258

zákonné sociální pojištění

2 288 893

2 297 328

2 325 969

2 395 781

2 428 977

28 504

28 900

28 834

30 764

84 669

88 315

87 480

99 190

spotřeba materiálu spotřeba energie spotřeba jiných neskladovatelných dodávek prodané zboží

náklady na reprezentaci ostatní služby

jiné sociální pojištění zákonné sociální náklady

67 320

jiné sociální náklady

11 102

daň silniční daň z nemovitosti jiné daně a poplatky smluvní pokuty a úroky z prodlení jiné pokuty a penály

4 000

dary prodaný materiál manka a škody

2 651

tvorba fondů odpisy dlouhodobého majetku

72 468

72 452

8 125

10 314

1 191 686

240 974

544 885

951 848

19 821

23 436

21 726

25 079

zůstatková cena prodaného DNM zůstatková cena prodaného DHM prodané pozemky tvorba a zúčtování rezerv tvorba a zúčtování opravných položek náklady z odepsaných pohledávek náklady z drobného dlouhodobého majetku ostatní náklady z činnosti

46 215

74

finanční náklady

6 159

úroky kursové ztráty náklady z přecenění reálnou hodnotou ostatní finanční náklady

6 159

náklady na transfery náklady ústředních rozpočtů na transfery náklady územních rozpočtů na transfery

VÝNOSY CELKEM

11 775 189

12 720 238

12 264 751

12 525 860

13 048 845

Výnosy z činnosti výnosy z prodeje vlastních výrobků

732 913

890 107

758 970

846 266

1 114 104

výnosy z prodeje služeb

680 220

709 590

733 542

729 813

773 386

čerpání fondů

31 480

153

4 639

2 000

3 013

ostatní výnosy z činnosti

21 213

180 364

20 789

114 453

337 705

finanční výnosy

276

215

179

141

154

úroky

276

215

179

141

154

11 042 000

11 829 916

11 505 602

11 679 453

11 934 587

výnosy z pronájmu výnosy z prodaného zboží jiné výnosy z vlastních výkonů změna stavu nedokončené výroby změna stavu polotovarů změna stavu výrobků změna stavu ostatních zásob aktivace materiálu a zboží aktivace vnitroorganizačních služeb aktivace DNM aktiva DHM smluvní pokuty a úroky z prodlení jiné pokuty a penále výnosy z odepsaných pohledávek výnosy z prodeje materiálu výnosy z prodeje DNM výnosy z prodeje DHM kromě pozemků výnosy z prodeje pozemků

kursové zisky výnosy z přecenění reálnou hodnotou statní finanční výnosy výnosy z transferů výnosy ústředních rozpočtů z transferů

75

výnosy územních rozpočtů z transferů VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ výsledek hospodaření před zdaněním

11 042 000

11 829 916

11 505 602

11 679 453

11 934 587

0

0

0

0

0

daň z příjmu dodatečné odvody daně z příjmu výsledek hospodaření po zdanění Zdroj: Vlastní zpracování

76