Inkluzivní pohled na tzv. problematické žáky („žáci s poruchami chování“) Prof. Dr. Petr Ondráček Evangelická vysoká škola v Bochumi, SRN
Struktura příspěvku • Zaměření referátu • Pohled na fenomén tzv. problematického chování dětí a dospívajících – Vzdálenější minulost – Posledních ca. 50 let – Současnost a vize budoucnosti
• Závěrečná úvaha • Diskuze Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
2
Ohlédnutí do vzdálenější minulosti • Již v roce 1845 popsal Heinrich Hoffmann ve své knize „Struwwelpeter“ typické formy chování tzv. „obtížných“ dětí a dospívajicích. • Dnes používáme pro děti a dospívající s tímto chováním jiné, odborné (především psychologické a psychiatrické) pojmy, nicméně jsou jejich vzezření a chování velmi podobné tomu, co Heinrich Hoffmann před 150 lety popsal. Zde některé příklady: Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
3
Zanedbaný punker Petr (Struwwelpeter)
Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
4
Anorektický Kašpar (Suppenkaspar)
Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
5
Hyperaktivní Filip (Zappelphilipp)
Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
6
Honza s poruchou pozornosti (Hans Guck-in-die-Luft)
Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
7
Agresivní Bedřich (Der böse Friedrich)
Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
8
Pohled na situaci uplynulých ca. 50 let • Doposud byly tyto děti a mladiství v Německu (a nejen tam) považovány a označovány za... -
„zanedbané“ „obtížně vychovatelné“, „asociální“ „zvlášť problematické“ „děti s poruchou chování“ „nápadné a narušené“ „psychicky narušené resp. nemocné“ apod.,
a přistupovalo se s nim odpovídajícím způsobem: tresty, segregace do speciálních zařízení (školské, výchovné, léčebné) s cílem převýchovy či terapie. Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
9
Současný pohled na tzv. „problematické žáky“ • Žáci, kteří se chovají mimo normu očekávání jsou považováni za děti a mladistvé v problematických životních situacích. Tyto životní situace (rizikové faktory) zpravidla negativně ovlivňují zdravý vývoj dětí. • Vliv rizikových faktorů je podmíněn individuálně, tzn. že nemusí v každém případě omezit vývoj dítěte či vést k negativním formám chování. • Výzkum prokázal, že zhruba 30% dětí, vyrostlých v problematické životní situaci, nevykazuje žádné resp. pouze v jejich populaci běžné psychosociální problémy. Zátěž zvládly díky kombinaci geneticky podmíněné stability a podpory od konkrétních osob (sociální resource) – často to byli učitelé. Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
10
Problematické životní situace • Jako rizikové faktory pro zdravý vývoj dítěte platí následující životní situace – Chudoba rodiny – Rozvod rodičů – Alkoholismus rodičů – Drogová závislost rodičů – Psychické onemocnění rodičů – Násilí v rodině – Týrání dítěte – Sexuální zneužívání dítěte – Zanedbávání dítěte Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
11
Závěry ze současného pohledu na děti, které platí za „problematické“ • „Problematické“ děti reagují svým prožíváním a chováním na masivní zátěže v jejich (zpravidla rodinném) životě:
– snaží se chránit před stávajícími i dalšími možnými zátěžemi, – pokouší se kompenzovat svůj negativní pocit sebehodnoty (často zatěžujícím) chováním s cílem mít (byť i negativní) vliv v sociální sféře, – jsou nedůvěřivé a nevidí perspektivu ve svém životě, – vytvářejí svůj vlastní hodnotový systém, odlišující se od toho, který se jim snaží zprostředkovat škola, – jsou ‚náchylné‘ k vývojovým a psychickým poruchám.
• Tyto reakce a snahy jsou produktem silných, často i traumatizujících zátěží, kterým jsou děti vystaveny a které se snaží „ustát“ resp. „přežít“. Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
12
Škola jako zdroj různých zátěží Vybrané příklady školních situací se zátěžovým potenciálem: • Hodnocení výkonu a chování
• Výluka žáka ze skupinového dění • Speciální formy škol • Výkonostní zaměření školy
Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
13
Možnosti omezení zátěžového vlivu školy • Posun pohledu školy, učitele i rodičů na chování žáků mimo vývojové a sociální normy/zvyky • Přesun speciální podpory žáků se specifickými potřebami či chováním do rámce „běžných“ škol • Rozšíření repertoáru, forem a norem hodnocení výkonu žáků • Závěrečná úvaha Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
14
Vize budoucnosti: inkluzivní škola • Uvedené tři příklady možností omezení zatěžujícího vlivu školy jsou charakteristické pro tzv. inkluzivní školu („škola pro všechny“). • Aspekt procesuality utváření podmínek pro inkluzivní formy pedagogické práce školy s různorodou populací všech dětí a dospívajících z její spádové oblasti. • Předpoklad a hranice fungující inkluze ve škole • Možný přínos „inkluzivní školy pro všechny“ • Orientační pomůcka: Index inkluze Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
15
Diskuze Děkuji přítomným za pozornost.
V rámci zbývajícího času otevírám diskuzi k referátu a jeho obsahu – tentokráte z pohledu pedagogů, kteří jsou ve své každodenní praxi konfrontováni s chováním žáků mimo normu vývoje a sociální snášenlivosti. Petr Ondráček
Prof. Dr. Petr Ondráček, EFH Bochum, SRN
16
