Inhaltsverzeichnis Obsah

 

 

 

   

 

1. Deutsch-Tschechische Rettungsdienstakademie 18./19. 11. 2011 in Regensburg

1. Německo-česká akademie o zdravotnické záchranné službě 18./19. 11. 2011 v Řezně

 

 

 

 

 

Inhaltsverzeichnis Obsah

Vorwort....................................................................................................................................3 Úvodem ...................................................................................................................................3   Rettungsdienst in Bayern......................................................................................................6 Zdravotnická záchranná služba v Bavorsku........................................................................6   Der Rettungsdienst in Sachsen ..........................................................................................19 Zdravotnická záchranná služba v Sasku ...........................................................................19   Die Organisation des Rettungsdienstes in der Tschechischen Republik Die Stellung des Rettungsdienstes im Gesundheitssystem der Tschechischen Republik:...............26 Organizace Zdravotnických záchranných služeb v České Republice Místo ZZS ve zdravotním systému ČR: .....................................................................................................26   Rahmenvertrag zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der Tschechischen Republik über die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Rettungsdienst.............34 Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby .................................34   Deutsch-Tschechische Zusammenarbeit in der Praxis....................................................38 Německo – česká spolupráce v praxi.................................................................................38   Grenzüberschreitende Luftrettung zwischen Deutschland und Dänemark....................42 Přeshraniční letecká záchranná služba ve spolupráci mezi Německem a Dánskem ....42   Die Luftrettung in der Tschechischen Republik................................................................52 Letecká záchranná služba v České Republice ..................................................................52   EUREGIO Maas-Rhein: Grenzüberschreitende Notfallrettung.........................................62   Leitstellen des Integrierten Rettungssystems der Tschechischen Republik.................69 Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému v ČR ...............69   ILS – Integrierte Leitstelle im grenzüberschreitenden Rettungsdiensteinsatz. Alarmierungen und Alarmierungsplanung ........................................................................75 Integrované operační středisko (ILS) v přeshraniční zdravotnické záchranné službě. Aktivace záchranné služby a její plánování.......................................................................75

2

   

Vorwort Úvodem

Sehr geehrte Leserinnen und Leser,

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

der Trend einer zunehmenden Mobilität von Menschen in Europa bringt auch Auswirkungen für den Rettungsdienst in den Grenzregionen zwischen Deutschland und Tschechien mit sich. Die grenzüberschreitende Kooperation von Rettungsdiensten kann Leben retten. In einem Europa ohne Grenzen muss diese gegenseitige Hilfe in Notfällen zu einer nachbarschaftlichen Selbstverständlichkeit werden.

celoevropský trend neustále rostoucí mobility má také dopady na činnost zdravotnické záchranné služby v příhraničních regionech Německa a České republiky. Přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotnické záchranné služby může zachránit životy. V Evropě bez hranic se musí stát vzájemná pomoc v krizových případech samozřejmostí dobrých sousedských vztahů.

Um eine rasche und effiziente Hilfe zu gestalten, müssen viele rechtliche, organisatorische, technische und finanzielle Voraussetzungen geschaffen werden. Mit dem Ziel, sich über diese praktischen Probleme gemeinsam mit tschechischen Kolleginnen und Kollegen auszutauschen, fand auf Initiative des Bundesministeriums für Gesundheit die erste Deutsch-Tschechische Rettungsdienstakademie vom 18. bis 19. November 2011 in Regensburg statt.

Pro poskytnutí rychlé a efektivní pomoci však musí být vytvořeny odpovídající právní, organizační, technické a finanční podmínky. Z iniciativy Spolkového ministerstva zdravotnictví se konala v Řezně ve dnech 18. až 19. listopadu 2011 první Česko-německá akademie o záchranné službě, jejímž cílem byla vzájemná výměna informací a zkušeností mezi českými a německými kolegy týkající se praktických problémů.

3

  Der Anreiz für diese Veranstaltung war der Entwurf des Rahmenabkommens über die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Rettungsdienst zwischen Deutschland und Tschechien. Beide Seiten sind sich der Dringlichkeit, ein verbindliches rechtliches Dach für die Zusammenarbeit zu schaffen, bewusst. Das Bundesministerium für Gesundheit in enger Zusammenarbeit mit dem bayerischen und sächsischen Innenministerium einerseits und das tschechische Gesundheitsministerium andererseits streben einen baldigen Abschluss der Verhandlungen zum Rahmenabkommen an. Auch Dank der Gespräche am Rande der Akademie konnten weitere Fortschritte erzielt werden. Da dieses Abkommen aber vor allem in der täglichen Praxis in zwei verschiedenen Rettungsdienstsystemen funktionieren muss, haben die deutschen und tschechischen Referenten Vorträge zur Organisation des Rettungsdienstes, zur Alarmierung und der Luftrettung gehalten. Auch Kollegen aus Nordrhein-Westfalen und Schleswig-Holstein berichteten über ihre Erfahrungen bei der Konzeption und Durchführung grenzüberschreitender Rettungseinsätze.

Podnět k tomuto setkání zavdal návrh rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Německem o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby. Obě strany jsou si plně vědomy toho, že je nezbytně nutné vytvořit závaznou právní úpravu zastřešující přeshraniční výkon přednemocniční neodkladné péče. Spolkové ministerstvo zdravotnictví v úzké spolupráci s bavorským a saským zemským ministerstvem vnitra a české ministerstvo zdravotnictví usilují společně o brzké podepsání této rámcové smlouvy. Také díky jednáním na okraj setkání Akademie se podařilo tento záměr posunout dopředu. Připravovaná smlouva se ale musí osvědčit především v každodenní praxi dvou různě fungujících systémů záchranné zdravotnické služby. Proto také vystoupili čeští a němečtí přednášející s referáty o organizaci této služby, o systému tísňového volání a aktivace záchranných složek a o letecké záchranné službě obou států. Také kolegové ze Severního PorýníVestfálska a Šlesvicko-Holštýnska předali účastníkům své zkušenosti s koncepcí přeshraničních zásahů záchranných zdravotnických služeb a jejich realizací.

Wie ein roter Faden zog sich durch die Akademie die Frage der Sprachkompetenzen der Rettungsdienstkräfte in grenzübergreifenden Einsätzen. Das BMG ist bereit, zur Verbesserung der gegenseitigen Kommunikation beizutragen und im Jahr 2012 eine Fremdsprachenschulung für die Rettungsdienstkräfte zu organisieren.

Tématem, na které se během Akademie neustále naráželo, byla otázka jazykové vybavenosti členů výjezdových skupin při přeshraničních zásazích. Spolkové ministerstvo zdravotnictví je připraveno zorganizovat v roce 2012 jazykový kurz pro pracovníky záchranné služby, který má přispět ke zlepšení vzájemné komunikace.

4

  Doufám, že získané informace a kontakty, které se podařilo během Akademie navázat, vyústí do dobré, kolegiální spolupráce a že tato Akademie byla pouze první akcí, po které bude následovat celá řada dalších společných projektů na poli zdravotnictví.

Ich hoffe, dass den Kontakten und Informationen, die während der Akademie entstanden sind, eine gute, kollegiale Zusammenarbeit folgen wird und dass diese Akademie nur die erste in einer ganzen Reihe von gemeinsamen Projekten im Gesundheitsbereich war.

Thomas Ilka Státní tajemník Spolkové ministerstvo zdravotnictví

Thomas Ilka Staatsekretär Bundesministerium für Gesundheit

5

 

Rettungsdienst in Bayern Zdravotnická záchranná služba v Bavorsku   Katharina Hellmann Regierungsrätin am Bayerischen Staatsministerium des Innern, Sachgebiet Rettungswesen Vládní radová Bavorského státního ministerstva vnitra, obor zdravotnická záchranná služba

Meine sehr verehrten Damen und Herren,

Vážené dámy a pánové,

im Namen des Bayerischen Staatsministeriums des Innern möchte ich Sie alle in der Staatlichen Feuerwehrschule Regensburg zur Ersten Deutsch-Tschechischen Rettungsdienstakademie sehr herzlich begrüßen. Mein Name ist Katharina Hellmann, ich bin als juristische Referentin im Bayerischen Staatsministerium des Innern zuständig für alle rechtlichen Fragen des Rettungsdienstes in Bayern und möchte Ihnen im Folgenden einen kurzen Überblick über das System des Rettungsdienstes in Bayern geben.

dovolte mi, abych Vás všechny srdečně přivítala jménem Bavorského státního ministerstva vnitra ve Státní hasičské škole v Řezně na první Česko-německé akademii o zdravotnické záchranné službě. Jmenuji se Katharina Hellmannová a pracuji jako právní referentka u Bavorského státního ministerstva vnitra. V této funkci spadají do mé kompetence veškeré právní otázky zdravotnické záchranné služby v Bavorsku. Ve své přednášce bych Vás chtěla v krátkosti seznámit se systémem bavorské záchranné služby.

Warum spreche ich nur über den Rettungsdienst in Bayern? Die Bundesrepublik Deutschland ist ein föderaler Bundesstaat, Zuständigkeiten und Gesetzgebungskompetenzen sind zwischen dem Bund und den Bundesländern aufgeteilt. Der Rettungsdienst ist Bestandteil der öffentlichen Daseinsvorsorge und der nichtpolizeilichen Gefahrenabwehr, die Gesetzgebungskompetenz für das Rettungswesen liegt ausschließlich bei den Ländern. Dies hat zur Folge, dass in jedem der 16 Bundesländer Deutschlands eine eigene gesetzliche Regelung existiert, die eigene rechtliche Rahmenbedingungen für den Rettungsdienst schafft. Daher wird sich mein Vortrag

Proč hovořím pouze o bavorské záchranné službě? Spolková republika Německo je federálním spolkovým státem, ve kterém jsou kompetence a legislativní pravomoci rozděleny mezi centrální státní orgány a spolkové země. Zdravotnická záchranná služba je součástí veřejných služeb obecného zájmu a nepolicejních opatření s cílem odvrátit případná ohrožení, přičemž zákonodárné pravomoci týkající se záchranářství spadají výlučně do kompetence spolkových zemí. V důsledku této situace má každá ze 16 německých spolkových zemí svou vlastní právní úpravu, která tvoří jejich vlastní právní rámcové podmínky pro 6

  ausschließlich mit dem bayerischen Rettungsdienst beschäftigen, während mein Kollege Thomas Gneipelt anschließend das sächsische System vorstellen wird.

zdravotnickou záchrannou službu. Proto se ve své přednášce zaměřím výlučně na Bavorsko. Můj kolega Thomas Gneipelt Vám později ve svém referátu představí záchranný systém Saska.

Vorab ein kurzer statistischer Überblick: Derzeit werden in Bayern im Jahr ca. 1,9 Mio. rettungsdienstliche Einsätze in der Landrettung durchgeführt, die Betriebskosten in Höhe von ca. 354 Mio. Euro jährlich verursachen. Zum Vergleich: Nach den Statistiken der Zentralen Abrechnungsstelle für den Rettungsdienst (ZAST) wurden im Jahr 2010 im grenzüberschreitenden Rettungsdienst von Tschechien nach Bayern insgesamt 149 Einsätze durchgeführt, davon 148 für deutsche Patienten (32% Notarzteinsätze, 63% Krankentransporte). Von Bayern nach Tschechien wurden 2010 insgesamt 36 Einsätze, allesamt in der Notfallrettung, davon 32 für deutsche Patienten, durchgeführt. Die Kosten für die Durchführung aller grenzüberschreitenden Einsätze mit deutschen Patienten betrugen insgesamt ca. 47.000 Euro. Diese Zahlen repräsentieren jedoch nur die Einsätze, die der ZAST gemeldet worden sind, daneben existiert vermutlich eine gewisse Dunkelziffer. Jedenfalls findet grenzüberschreitender Rettungsdienst zwischen Bayern und Tschechien bislang nur in sehr eingeschränktem Umfang statt. Ein Grund dafür ist sicherlich das Fehlen einer gesicherten rechtlichen Grundlage.

Na začátek několik statistických údajů. V současné době se v Bavorsku každý rok provádí přibližně 1,9 milionů výjezdů pozemní zdravotnické záchranné služby, jejichž režijní náklady činí ročně přibližně 354 milionů euro. Pro srovnání bylo podle statistiky Centrálního zúčtovacího střediska záchranné služby (ZAST) realizováno v roce 2010 v rámci přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v České republice a v Bavorsku celkem 149 výjezdů, z toho 148 k německým pacientům (32 % zásahů urgentního lékaře, 63 % převozů nemocných). Na českém území došlo v roce 2010 k celkem 36 zásahům bavorských záchranářů, ve všech případech se přitom jednalo o urgentní zdravotnické záchranné akce ve prospěch německých pacientů. Náklady za všechny realizované přeshraniční výjezdy k německým pacientům činily celkem asi 47 000 euro. Tato položka vyčísluje však pouze náklady vzniklé v důsledku výjezdů hlášených středisku ZAST. Pravděpodobně ale existuje i určité procento nepodchycených výdajů. V každém případě je nutné konstatovat, že přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb Bavorska a České republiky dosud probíhá pouze ve velice omezeném rozsahu. Bezesporu jedním z důvodů je skutečnost, že chybí spolehlivý právní základ.

Die wichtigsten Rechtsgrundlagen des Rettungsdienstes in Bayern sind das Bayerische Rettungsdienstgesetz (BayRDG), das zum 01.01.2009 novel-

Nejdůležitějšími právními předpisy pro oblast záchranářství je Bavorský zákon o záchranné službě (BayRDG), jehož novela byla přijata k 01.01.2009, a 7

  liert worden ist, sowie die Ausführungsverordnung zum Bayerischen Rettungsdienstgesetz, die seit 01.01.2011 in Kraft ist. Weitere Rechtsgrundlagen sind Bekanntmachungen des Bayerischen Staatsministeriums des Innern als oberster Rettungsdienst-behörde wie z.B. die Bekanntmachung zur Alarmierung im Rettungsdienst, Brand- und Katastrophenschutz in Bayern (Alarmierungsbekanntmachung).

prováděcí nařízení k zákonu o záchranné službě, které nabylo účinnosti dnem 01.01.2011. Další právní základ tvoří vyhlášky Bavorského státního ministerstva vnitra, které je nejvyšším správním úřadem zdravotnické záchranné služby, jako např. vyhláška o aktivaci záchranné služby, ochrana před požárem a přírodními a jinými pohromami v Bavorsku (vyhláška o vyhlášení poplachu).

Die gesetzlichen Regelungen decken u.a. folgende Bereiche ab, die auch für den grenzüberschreitenden Rettungsdienst von Bedeutung sind:

Právní předpisy upravují m.j. následující otázky, které jsou důležité také pro přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb:

- Aufgaben und Träger des öffentlichen Rettungsdienstes,

-

úkoly a provozovatelé veřejné zdravotnické záchranné služby,

- Versorgungsstrukturen in der Notfallrettung und Hilfsfrist (Fahrzeit),

-

struktura pokrytí zdravotnickou záchrannou službou a doba dojezdu (doba jízdy),

- Notarztdienst und Arztbegleiteter Patiententransport,

-

lékařská služba první pomoci a transport pacienta s lékařským doprovodem,

- Luftrettung, Berg- und Höhlenrettung, Wasserrettung,

-

letecká, horská, speleologická a vodní záchranná služba,

- Genehmigungsverfahren zur Durchführung des Rettungsdienstes,

-

schvalovací řízení pro provádění zdravotnické záchranné služby,

- Finanzierung des Rettungsdienstes,

-

- Ausstattung und Besetzung der Einsatzfahrzeuge,

-

financování zdravotnické záchranné služby, vybavení a personální obsazení zásahových vozidel,

- Qualifikation und Fortbildung des rettungsdienstlichen Personals,

-

kvalifikace a další vzdělávání zdravotnického personál ZSS,

- Sondervorschriften zum grenzüberschreitenden Rettungsdienst.

-

zvláštní ustanovení upravující přeshraniční zdravotnickou záchranou službu.

Werfen wir nun einen Blick auf Aufgaben und Träger des Rettungsdienstes.

Podívejme se nyní na úkoly a subjekty provozující veřejné zdravotnické záchranné služby.

8

  Die Aufgabe des Rettungsdienstes besteht darin, in ganz Bayern eine flächendeckende Versorgung der Bevölkerung mit rettungsdienstlichen Leistungen sicherzustellen. Rettungsdienstliche Leistungen werden in den fünf Teilbereichen Notfallrettung, arztbegleiteter Patiententransport, Krankentransport, Berg- und Höhlenrettung sowie Wasserrettung erbracht. In der Praxis stellt die Flächendeckung eine besondere Herausforderung dar: Mehr als 60% aller Rettungsdienststandorte in Bayern verzeichnen ein Einsatzaufkommen von weniger als zwei Notfalleinsätzen pro 12-StundenSchicht.

Úkolem zdravotnické záchranné služby je zajistit na celém území Bavorska plošné pokrytí přednemocniční neodkladnou péčí. Tato péče se poskytuje v pěti dílčích oblastech: zásahy při náhlých událostech, převoz pacienta s lékařským doprovodem, transport nemocných, horská, speleologická a vodní záchranná služba. Největším problémem v praxi je zajištění plošného územního pokrytí ZZS. U více než 60 % všech stanovišť ZZS v Bavorsku dochází během jedné dvanáctihodinové směny k méně než dvěma výjezdům ZZS.

Die Sicherstellung des Rettungsdienstes ist eine öffentliche, d.h. staatliche Aufgabe. Diese Aufgabe hat der Staat durch das Bayerische Rettungsdienstgesetz auf die sog. Zweckverbände für Rettungsdienst und Feuerwehralarmierung (ZRF) delegiert. Dabei handelt es sich um Zusammenschlüsse der insgesamt 71 Landkreise und 25 kreisfreien Städte in Bayern. Es gibt insgesamt 26 ZRF in Bayern, die im Durchschnitt jeweils aus drei bis vier Landkreisen und kreisfreien Städten gebildet werden. Der Zuständigkeitsbereich jedes ZRF, der als Rettungsdienstbereich bezeichnet wird, umfasst das Gebiet der jeweiligen Landkreise und kreisfreien Städte.

Zajištění zdravotnické záchranné služby je úkolem veřejných, tzn. státních orgánů. Tímto úkolem pověřil stát na základě Bavorského zákona o záchranné službě tzv. Účelové svazy pro záchrannou službu a vyhlášení požárního poplachu (ZRF). Tyto svazy jsou sloučením celkem 71 bavorských okresů a 25 obcí bez okresní příslušnosti. V Bavorsku existuje celkem 26 účelových svazů ZRF, ve kterých jsou většinou sloučeny tři až čtyři okresy a obce bez okresní příslušnosti. Oblast pravomocí každého svazu ZRF, která se nazývá oblastí zdravotnické záchranné služby, zahrnuje území příslušných okresů a obcí bez okresní příslušnosti.

Den ZRF kommt als gesetzlichen Aufgabenträgern des Rettungsdienstes eine Sicherstellungsverantwortung zu: Sie müssen für eine ordnungsgemäße Aufgabenerfüllung sorgen. Mit diesem Sicherstellungsauftrag ist zugleich eine Haftungsfolge verbunden: So haften die ZRF für eigene Fehlentscheidungen bei der Wahrnehmung ihrer Aufgaben (sog. Organisationsverschulden) sowie nach Amtshaftungsgrundsätzen für Schäden,

Účelové svazy ZRF mají ze zákona povinnost zajišťovat zdravotnickou záchranou službu. To znamená, že se musí postarat o řádné plnění uložených úkolů. Současně se zajišťovací povinností mají tyto svazy odpovědnost za škodu způsobenou výkonem činnosti. Účelové svazy ZRF odpovídají například za vlastní chybná rozhodnutí při plnění svých úkolů (tzv. zavinění organizace) a podle zásad odpovědnosti orgánů 9

  die durch diejenigen Personen schuldhaft verursacht worden sind, denen sie die Durchführung der Aufgabe anvertraut haben (z.B. medizinische Behandlungsfehler des Notarztes).

veřejné moci za škody, které byly způsobeny zaviněním osob pověřených výkonem úkolů (např. pochybení lékaře záchranné služby).

Mit der tatsächlichen Durchführung des Rettungsdienstes beauftragen die ZRF geeignete Unternehmer. Für den Bereich der Landrettung sind vorrangig der Arbeiter-Samariter-Bund, das Bayerische Rote Kreuz, die Johanniter-Unfall-Hilfe und der Malteser Hilfsdienst oder vergleichbare Hilfsorganisationen zu beauftragen. Nur wenn diese Hilfsorganisationen zur Übernahme des Auftrags nicht bereit oder nicht in der Lage sind, dürfen Dritte, z.B. private Unternehmer, mit der Durchführung rettungsdienstlicher Leistungen beauftragt werden (sog. Vorrang der Hilfsorganisationen).

Poskytováním zdravotnické záchranné služby pověřují účelové svazy ZRF vhodné organizace. V oblasti pozemní zdravotnické záchranné služby je to v prvé řadě svaz samaritánů ArbeiterSamariter-Bund, bavorský Červený kříž a organizace Johanniter-Unfall-Hilfe a Malteser Hilfsdienst nebo srovnatelné organizace humanitární pomoci. Pouze v případě, že tyto organizace nechtějí nebo nejsou schopny se zhostit svěřeného úkolu, mohou ZRF pověřit výkonem zdravotnické záchranné služby třetí osoby, např. soukromé subjekty (tzv. přednostní právo organizací humanitární pomoci).

Nach dem Bayerischen Rettungsdienstgesetz ist die Versorgung der Bevölkerung mit rettungsdienstlichen Leistungen durch einen öffentlichen Rettungsdienst sicherzustellen. Das Gesetz unterscheidet zwischen einem öffentlichen und einem nicht öffentlichen Rettungsdienst: Rettungsdienstliche Leistungen dürfen grundsätzlich nur im Rahmen des öffentlichen Rettungsdienstes durchgeführt werden. Eine Ausnahme gilt für den Krankentransport, der eine historisch bedingte Zwitterstellung einnimmt. Krankentransport darf sowohl innerhalb als auch außerhalb des öffentlichen Retungsdienstes durchgeführt werden, wobei die Durchführung außerhalb des öffentlichen Rettungsdienstes einer strengen Verträglichkeitsprüfung (Kontingentierung) unterliegt. Der öffentliche Rettungsdienst ist gesetzlich definiert als die Gesamtheit aller Einrichtungen, Einsatzmittel und Personen, die auf

Na základě Bavorského zákona o záchranné službě musí přednemocniční neodkladnou péči zajišťovat veřejné záchranářské subjekty. Zákon přitom rozlišuje mezi veřejnou a neveřejnou zdravotnickou záchrannou službou. Výkony přednemocniční neodkladné péče smějí být prováděny zásadně pouze v rámci veřejné zdravotnické záchranné služby. Výjimku tvoří dopravní zdravotní služba, která má již z historických důvodů podvojnou roli. Transport nemocných smí být realizován v rámci veřejné zdravotnické záchranné služby, ale také nezávisle na ní, přičemž transport mimo veřejnou záchrannou službu podléhá přísnému posouzení své únosnosti (kontingentace). Zákon definuje veřejnou zdravotnickou záchrannou službu jako komplexní soubor všech zařízení, záchranných prostředků a osob, které se na základě pověření nebo jmenování příslušným 10

  Grund Beauftragung oder Bestellung durch den zuständigen Aufgabenträger an der Erbringung rettungsdienstlicher Leistungen beteiligt sind. Kennzeichen des öffentlichen Rettungsdienstes – und das maßgebliche Abgrenzungsmerkmal zum nichtöffentlichen Rettungsdienst - ist damit die förmliche Bestellung oder Beauftragung. Diese erfolgt in der Regel durch einen öffentlichrechtlichen Vertrag, in dem alle Einzelheiten der Auftragsdurchführung geregelt sind (z.B. Betriebszeiten und Standorte der Einsatzfahrzeuge). Ungeachtet dessen, ob sie innerhalb oder außerhalb des öffentlichen Rettungsdienstes betrieben werden, benötigen Einsatzfahrzeuge des Rettungsdienstes stets eine rettungsdienstliche Genehmigung.

zodpovědným zřizovatelem podílejí na poskytování výkonů přednemocniční neodkladné péče. Charakteristickým znakem veřejné zdravotnické záchranné služby – a tím také faktorem, který ji odlišuje od neveřejné zdravotnické záchranné služby – je tedy formální jmenování nebo pověření jejích složek. Toto pověření je udělováno na základě veřejnoprávní smlouvy, která upravuje všechny jednotlivé aspekty výkonu svěřené činnosti (např. provozní dobu a stanoviště vozidel ZZS). Zásahová vozidla ZZS potřebují bez ohledu na to, zda jsou v provozu v rámci veřejné zdravotnické záchranné služby nebo mimo ni, vždy povolení k záchranářskému provozu.

Im Folgenden möchte ich genauer auf die einzelnen Bereiche des Rettungsdienstes eingehen.

Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé oblasti činnosti zdravotnické záchranné služby.

Die Notfallrettung umfasst die notfallmedizinische Versorgung von Notfallpatienten am Notfallort sowie den Notfalltransport. Notfallpatienten sind Verletzte oder Kranke, die sich in Lebensgefahr befinden oder bei denen schwere gesundheitliche Schädigungen zu befürchten sind, wenn sie nicht unverzüglich die erforderliche medizinische Betreuung erhalten (Art. 2 Abs. 2 BayRDG). Der Krankentransport ist gesetzlich definiert als Transport von kranken, verletzten oder sonstigen hilfsbedürftigen Personen, die keine Notfallpatienten sind, aber während der Fahrt einer medizinischfachlichen Betreuung durch nichtärztliches medizinisches Fachpersonal oder der besonderen Einrichtungen eines Krankenwagens bedürfen oder bei denen solches aufgrund ihres Zustands zu erwarten ist (Art. 2 Abs. 5 BayRDG). Abgrenzungsmerkmal zwischen Notfallret-

Záchranná služba zahrnuje přednemocniční neodkladnou péči o urgentní pacienty na místě vzniku náhlé události a jejich převoz do zdravotnického zařízení. Urgentními pacienty se rozumí zraněné nebo nemocné osoby, které se nacházejí v ohrožení života nebo u kterých je nutné se obávat, že dojde bez neprodleného poskytnutí nezbytné lékařské péče k těžkému poškození zdraví (čl. odst. 2 Bavorského zákona o záchranných službách BayRDG). Transport nemocných je ze zákona definován jako převoz nemocných, zraněných nebo nesoběstačných osob, které však nejsou urgentními pacienty, ale potřebují během převozu odbornou zdravotnickou péči poskytovanou kvalifikovaným nelékařským zdravotnickým personálem nebo zvláštní vybavení sanitního vozu, nebo u nichž lze takovýto stav očekávat 11

  tung und Krankentransport ist damit der gesundheitliche Zustand des Patienten.

(čl. 2 odst. 5 BayRDG). Rozlišujícím aspektem urgentního zásahu a transportu nemocných je tedy zdravotní stav pacienta.

Bestandteil der Notfallrettung ist auch der Notarztdienst. Die Mitwirkung von Ärzten in der Notfallrettung ist von den ZRF und der Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns (KVB) gemeinsam sicherzustellen. Die Teilnahme im Notarztdienst ist in Bayern für Ärzte freiwillig, d.h. es gibt keine angestellten Notärzte in Bayern. Entscheidet sich ein Arzt, am Notarztdienst teilzunehmen und lässt er sich in den Dienstplan an einem bestimmten Notarztstandort einteilen, so besteht jedoch während der Dienstzeit eine Verpflichtung zum Tätigwerden im Falle der Alarmierung durch die Integrierte Leitstelle. Die Alarmierung des Notarztes erfolgt nach Maßgabe eines Notarztindikationskatalogs, der in Form von Einsatzschlagworten im Einsatzleitsystem der Integrierten Leitstellen hinterlegt ist. Der diensthabende Notarzt ist zudem verpflichtet, sich grundsätzlich an einem vom ZRF genau definierten Notarztstandort aufzuhalten; abweichende Aufenthaltsorte müssen genehmigt werden und dürfen nur zugelassen werden, wenn die Alarmierung sichergestellt ist und sich die Versorgung der Notfallpatienten dadurch nicht verschlechtert. In der Landrettung wird in Bayern meist das sog. Rendezvous-System praktiziert: Der Notarzt kommt mit einem eigenen Notarzt-Einsatzfahrzeug (NEF) zum Einsatzort und trifft dort auf den mit nichtärztlichem Rettungsdienstpersonal besetzten und für den Transport des Patienten vorgesehenen Rettungswagen (RTW). Das NEF erhält zusätzlich einen Fahrer, wenn dieser vom selben Standort wie der Notarzt aus zum Einsatz kommt.

Součástí urgentního zásahu je také urgentní lékařská služba. Spolupůsobení lékařů na zdravotnické záchranné službě zajišťuje účelový svaz ZRF společně se Sdružením smluvních lékařů Bavorska (Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns KVB). Účast na urgentní lékařské službě je pro lékaře v Bavorsku založena na principu dobrovolnosti, tzn. že bavorská zdravotnická záchranná služba nezaměstnává žádné urgentní lékaře. Pokud se však lékař rozhodne pracovat pro urgentní lékařskou službu a nechá se zařadit do služebního plánu v určitém středisku rychlé lékařské pomoci, je v době své služby povinen v případě tísňové výzvy předané Integrovaným operačním střediskem poskytnout první pomoc. Tísňová výzva lékaři ZZS se předává na základě tzv. urgentního lékařského indikačního katalogu, který je uložen ve formě hesel v elektronickém systému řízení zásahů Integrovaných operačních středisek. Urgentní lékař mající službu se kromě toho musí zásadně zdržovat na výjezdové základně rychlé lékařské pomoci, jejíž umístění je přesně stanovené účelovým svazem ZRF; pokud se lékař zdržuje na jiných místech, musejí být tato místa schválena a smějí být akceptována pouze v tom případě, je-li zajištěno předání tísňové výzvy a nezhorší-li se tím kvalita přednemocniční neodkladné péče. Pozemní zdravotnická záchranná služba v Bavorsku využívá většinou tzv. systému rendez-vous. Lékař přijíždí na místo vzniku náhlé události zásahovým vozidlem urgentního lékaře a setkává se zde s vozidlem ZZS obsazeným posádkou nelékařského zdravotnického 12

  personálu a vybaveným pro převoz pacienta. Členem posádky zásahového vozidla urgentního lékaře je navíc řidič, pokud přijíždí na místo zásahu ze stejného stanoviště jako urgentní lékař. Zvláštní součástí bavorské zdravotnické záchranné služby je převoz pacienta v doprovodu lékaře, tzn. přeložení pacienta z jedné nemocnice do druhé nemocnice (mezinemocniční převoz). Převoz nemocného s lékařským doprovodem se provádí za předpokladu, že pacient musí být během transportu ze zdravotních důvodů v péči a pod kontrolou lékaře. O nezbytnosti lékařského doprovodu ze zdravotních důvodů se rozhoduje na základě zvláštního indikačního katalogu. Zda se převoz nemocných provádí ve vozidlech ZZS nebo v prostředcích určených pro urgentní přepravu (vozidla nebo vrtulníky intenzivní péče) závisí na tom, jestli pacient potřebuje intenzivní péči nebo intenzivní lékařský dohled. Lékařský doprovod během transportu je prováděn lékařskou službou specializovanou na převoz pacientů. Pacienti jsou za účelem přeložení do jiného zdravotního zařízení často převáženi na velké vzdálenosti a tento transport je proto časově velmi náročný. Pokud by měl lékařský doprovod vykonávat běžný urgentní lékař, znamenalo by to, že by byl případně dlouhé hodiny zaměstnán doprovodem pacienta a nemohl být k dispozici pro výkon neodkladné péče na místě. V Bavorsku existuje celkem 10 lékařských pracovišť specializovaných na převozy pacientů. Tato centra disponují vlastními, za tímto účelem vybavenými sanitními vozy, které jsou vysílány společně s doprovázejícím lékařem na výchozí místo. Zde se setkávají se zásahovými vozy ZZS, jejichž posádka provede společně

Ein besonderer Teilbereich des bayerischen Rettungsdienstes ist der arztbegleitete Patiententransport, d.h. die Verlegung eines Patienten von einem Krankenhaus in ein anderes Krankenhaus (Interhospitaltransfer). Voraussetzung für einen arztbegleiteten Patiententransport ist, dass der Patient aus medizinischen Gründen während des Transports ärztlich betreut oder überwacht werden muss. Die medizinische Notwendigkeit für die Arztbegleitung wird anhand eines besonderen Indikationskataloges ermittelt. Je nachdem, ob der Patient intensivbetreuungs- oder intensivüberwachungspflichtig ist, erfolgt der Transport mit einem RTW oder mit einem Intensivtransportmittel (Intensivtransportwagen oder –hubschrauber). Für die Arztbegleitung während des Transportes steht ein eigener Verlegungsarztdienst zur Verfügung. Verlegungstransporte werden oft über weite Strecken durchgeführt und sind daher sehr zeitaufwändig. Würde man für die Transportbegleitung den regulären Notarzt einsetzen, so wäre dieser ggf. über Stunden für die Verlegung im Einsatz gebunden und stünde nicht mehr für die notärztliche Versorgung vor Ort zur Verfügung. Der Verlegungsarzt kommt von insgesamt 10 Verlegungsarzt-Standorten in Bayern mit einem eigenen Verlegungsarzt-Einsatzfahrzeug (VEF) zum Ausgangsort der Verlegung, wo er sich mit dem RTW trifft und gemeinsam mit dessen Besatzung den Transport durchführt. Aus wirtschaftlichen Gründen sind Verlegungsarztstandorte meist an großen Kliniken angesiedelt, an denen viele Transporte 13

  anfallen. Die der tschechischen Grenze nächstgelegenen Verlegungsarzt-Standorte sind Deggendorf, Regensburg und Bayreuth.

s doprovázejícím lékařem převoz. Z ekonomických důvodů jsou tato specializovaná pracoviště umístěna většinou u velkých klinik, které mají mnoho převozů. Pracoviště pro převoz pacientů v nejmenší vzdálenosti od českých hranic se nacházejí v Deggendorfu, Řeznu a Bayreuthu.

Die Luftrettung ist Teil des Gesamtsystems Rettungsdienst, sie hat aber vornehmlich die Funktion der Ergänzung und Unterstützung des bodengebundenen Rettungsdienstes. Zu ihren Aufgaben zählen die notärztliche Versorgung am Einsatzort und der Notfalltransport (Primärtransport), arztbegleitete Patiententransporte (Sekundärtransporte) sowie zeitkritische Transporte von Organen, Blutkonserven, Arzneimitteln und Spezialisten, soweit diese zur Versorgung lebensbedrohlich Verletzter oder Erkrankter dringend erforderlich sind, sowie mit dem Rettungseinsatz notwendig verbundene Such- und sonstige Transportflüge. Derzeit werden in Bayern 9 Rettungstransporthubschrauber (RTH) vorwiegend für die Notfallrettung und 4 Intensivtransporthubschrauber (ITH) vorwiegend für arztbegleitete Patiententransporte betrieben, ein weiterer RTHStandort ist derzeit in Entstehung. Der regelmäßige planerische Einsatzbereich eines RTH in der Notfallrettung umfasst einen Kreis, der mit einem Radius von 60 km rund um die RTH-Station gezogen wird. Der Einsatzbereich der ITH für Verlegungsflüge umfasst das ganze bayerische Staatsgebiet und geht bei Bedarf auch darüber hinaus. Die RTH werden von der jeweiligen Integrierten Leitstelle, in deren Rettungsdienstbereich sich das jeweilige Luftrettungszentrum befindet, alarmiert, während die ITH zentral von der Koordinierungsstelle für Intensivtransporthubschrauber (KITH)

Součástí celého systému zdravotnické záchranné služby je letecká záchranná služba (LZS), která však slouží prioritně jako podpora a doplňková organizace pozemní záchranné služby. K jejím úkolům patří zajištění neodkladné lékařské péče v místě vzniku náhlé události a urgentní transport (primární transport), převoz pacienta v doprovodu lékaře (sekundární transport) a časově kritická přeprava orgánů, krevních konzerv, léčiv a odborníků, pokud je to pro poskytnutí neodkladné péče raněným nebo nemocným v ohrožení života nezbytně nutné, jakož i pátrací lety a jiné transporty spojené se záchrannou akcí. V současné době má Bavorsko v provozu 9 vrtulníků LZS, které se využívají převážně k urgentním zásahům, a 4 vrtulníky intenzivní péče převážně pro převoz pacientů s lékařským doprovodem, další stanoviště letecké záchranné služby se buduje. Běžný akční rádius vrtulníku LZS má podle plánu rozsah 60 km, přibližně v jeho středu se nachází stanice LZS. Spádová oblast vrtulníků intenzívní péče, určených pro letecké převozy pacientů, pokrývá celé území Bavorska a v případě potřeby i oblast za jeho hranicemi. Vrtulníky LZS přijímají tísňovou výzvu od příslušných Integrovaných operačních středisek, v jejichž spádové oblasti se centrum letecké záchranné služby nachází, zatímco vrtulníky intenzivní péče jsou v celém Bavorsku řízeny centrálně 14

  bei der Berufsfeuerwehr München für ganz Bayern disponiert werden. Die der tschechischen Grenze nächstgelegenen RTH-Standorte in Bayern sind Straubing, Weiden und Bayreuth, der nächstgelegene ITH ist in Regensburg stationiert.

koordinačním pracovištěm umístěným u hasičského záchranného sboru v Mnichově (Berusfeuerwehr München). Bavorská stanoviště letecké záchranné služby se nejblíže od českých hranic nacházejí ve městech Straubing, Weiden a Bayreuth, nejbližší vrtulník intenzivní péče je umístěn v Řeznu.

Sonderbereiche des Rettungsdienstes bilden Infekttransporte und Transporte schwergewichtiger Patienten (sog. Adipositas-Transporte). Für den Transport von Patienten mit hochansteckenden Infektionskrankheiten werden in Bayern zwei besonders ausgestattete InfektRTWs in Würzburg und München vorgehalten. Die Besteller rettungsdienstlicher Leistungen sind verpflichtet, bei der Bestellung das Vorliegen oder den Verdacht einer ansteckenden Infektionskrankheit zu melden. Für den Transport schwergewichtiger Patienten mit einem Körpergewicht von mehr als 120kg ist pro Rettungsdienstbereich ein RTW der Regelvorhaltung bis zu einer Tragkraft von 300kg aufgerüstet worden.

Zvláštním oborem zdravotnické záchranné služby jsou převozy pacientů s infekčním onemocněním a převozy silně obézních pacientů. Pro převozy pacientů s vysoce nakažlivými infekčními chorobami jsou v Bavorsku k dispozici dvě speciálně vybavená sanitní vozidla ZZS ve Würzburgu a v Mnichově. Objednavatelé výkonů zdravotnické záchranné služby musí v objednávce nahlásit, zda se u pacienta vyskytuje nakažlivé infekční onemocnění nebo zda existuje podezření na jeho výskyt. Za účelem převozu silně obézních pacientů s hmotností nad 120 kg byla pro každý úsek záchranné služby speciálně zvýšena nosnost jednoho z jejich vozů ZZS na 300 kg.

Nach dem Bayerischen Rettungsdienstgesetz sind in jedem Rettungsdienstbereich eine Integrierte Leitstelle, Rettungswachen, Notarztstandorte, ein Ärztlicher Leiter Rettungsdienst sowie je nach Bedarf Stellplätze und Verlegungsarztstandorte einzurichten. Rettungswachen sind rund um die Uhr besetzt, Stellplätze nur zu bestimmten Tages- oder Nachtzeiten, an denen erfahrungsgemäß ein erhöhtes Einsatzaufkommen zu verzeichnen ist. Entscheidungen über die Bemessung der rettungsdienstlichen Infrastruktur (Anzahl, Standort und Ausstattung der Standorte) trifft der ZRF anhand des rettungsdienstlichen Bedarfs. Der rettungsdienstliche Bedarf wird vom regelmäßigen Einsatzaufkommen, regio-

Podle Bavorského zákona o záchranné službě musí být v každé oblasti ZZS zřízeno Integrované operační středisko, stanoviště ZZS, výjezdové základny rychlé lékařské pomoci, místo vedoucího lékaře ZZS a podle potřeby výjezdové základny a lékařská pracoviště specializovaná na mezinemocniční převozy pacientů. Stanoviště ZZS musí být obsazena nepřetržitě, výjezdové základny pouze v určitou denní nebo noční dobu, ve kterou dochází podle zkušeností ke zvýšenému počtu zásahů. O struktuře plánu pokrytí k zajištění zdravotnické záchranné služby (počet, lokalita a vybavení) rozhoduje účelový svaz ZRF na základě aktuální potřeby přednemocniční neodkladné péče. 15

  nalen Besonderheiten (z.B. Flughafen) und saisonalen Schwankungen (z.B. Skigebiet) bestimmt. In der Notfallrettung ist bei der Planung der Versorgungsstruktur zudem die Einhaltung der Hilfsfrist zu gewährleisten. Zur Umsetzung von Entscheidungen der ZRF, die sich auf die Betriebskosten des Rettungsdienstes auswirken, ist die Zustimmung der Sozialversicherungsträger (gesetzliche Krankenkassen und gesetzliche Unfallversicherung) erforderlich.

Potřeba výkonů záchranné služby je určována počtem zásahů, specifiky spádové oblasti (např. letiště) a také sezónními výkyvy (např. lyžařská oblast). Strukturu pokrytí je navíc nezbytné plánovat tak, aby byla dodržena dojezdová doba. Rozhodnutí účelových svazů ZRF s dopadem na režijní náklady musí být před svou realizací odsouhlasena příslušnými pojišťovnami (veřejná zdravotní pojišťovna a veřejná úrazová pojišťovna).

Die Hilfsfrist ist in § 2 der Ausführungsverordnung zum Bayerischen Rettungsdienstgesetz definiert als die Fahrzeit eines Rettungsmittels von seinem Standort bis zum Einsatzort. Danach sind Standort, Anzahl und Ausstattung der Rettungswachen und Stellplätze so zu bemessen, dass Notfälle im Versorgungsbereich einer Rettungswache in der Regel spätestens 12 Minuten nach dem Ausrücken eines Rettungsmittels erreicht werden können. Die Einhaltung der Fahrzeit ist dabei kein Qualitätsmerkmal des Rettungsdienstes, ihre Überschreitung begründet auch keine zivil- oder strafrechtliche Haftung. Die Fahrzeit ist eine reine Planungsgrundlage für die Bemessung der rettungsdienstlichen Versorgungsstruktur, d.h. es kommt nur darauf an, ob das Netz der rettungsdienstlichen Standorte so eng geknüpft ist, dass die Fahrzeit theoretisch eingehalten werden kann. Nicht entscheidend ist hingegen, ob die Fahrzeit in jedem Einzelfall tatsächlich eingehalten worden ist. Für die Disposition und das Ausrücken der einzelnen Rettungsmittel werden gesonderte Zeitintervalle in den Integrierten Leitstellen aufgezeichnet (Dispositions- und Ausrückintervall).

Dojezdová doba je definována v čl. 2 prováděcího nařízení k Bavorskému zákonu o záchranné službě jako doba jízdy dopravního prostředku ZSS z výjezdové základny na místo zásahu. Podle toho musí být také stanoveno místo, počet a vybavení stanovišť záchranné služby a výjezdových základen tak, aby bylo možné dorazit na místo zásahu ve spádové oblasti stanoviště zpravidla přinejmenším do 12 minut od výjezdu jednoho z vozidel ZZS. Dodržení doby jízdy přitom není známkou kvality zdravotnické záchranné služby, její překročení nezakládá trestněprávní nebo občanskoprávní odpovědnost. Doba dojezdu je čistě údajem, na jehož základě se plánuje struktura pokrytí území výjezdovými stanovišti ZZS, tzn. že záleží pouze na tom, zda je síť výjezdových základen ZZS dostatečně hustá, aby bylo teoreticky možné dojezdovou dobu dodržet. Přitom však není rozhodující, zda byla doba dojezdu skutečně v každém jednotlivém případě dodržena. V Integrovaném operačním středisku jsou samostatně zaznamenávány časové intervaly disponibility a výjezdů jednotlivých vozidel ZZS (dispoziční a výjezdové intervaly).

16

 

Bayern ist derzeit dabei, die Alarmierung von Rettungsdienst und Feuerwehr unter der gemeinsamen Notrufnummer 112 in sog. Integrierten Leitstellen (ILS) zusammenzufassen. Stand November 2011 sind in Bayern 18 von 26 ehemaligen Rettungsleitstellen auf Integrierte Leitstellen umgestellt worden, die restlichen Leitstellen sollen im Laufe des Jahres 2012 folgen. Die ILS lenken alle Einsätze im öffentlichen Rettungsdienst und stimmen diese aufeinander ab, hierzu hat sie ein Weisungsrecht gegenüber allen im Rettungsdienst tätigen Personen einschließlich des Notarztes, soweit keine medizinische Frage berührt ist.

Bavorsko zavádí v současné době společné číslo tísňového volání pro zdravotnickou záchrannou službu a hlášení požáru v tzv. Integrovaných operačních střediscích (ILS). V listopadu 2011 bylo v Bavorsku přesměrováno 18 z celkem 26 dřívějších operačních středisek ZZS na ILS, zbylá střediska ZZS budou následovat v průběhu roku 2012. Integrované operační středisko řídí a koordinuje veškeré nasazení veřejné zdravotnické záchranné služby. Za tímto účelem má oprávnění udělovat pokyny všem osobám činným v rámci zdravotnické záchranné služby včetně urgentního lékaře, s výjimkou odborných zdravotních otázek.

Für den grenzüberschreitenden Rettungsdienst sieht das Bayerische Rettungsdienstgesetz einige Sonderregeln vor. Zunächst bestimmt Art. 8 BayRDG, dass die Möglichkeiten der grenzüberschreitenden Versorgung und Versorgungsplanung zu nutzen sind. Hierzu haben die ZRF Verträge mit Aufgabenträgern und Leistungserbringern innerhalb und außerhalb Bayerns über die grenzüberschreitende rettungsdienstliche Versorgung abzuschließen. Vereinbarungen über die grenzüberschreitende notärztliche Versorgung werden gemeinsam mit der Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns abgeschlossen. Voraussetzung für den Abschluss grenzüberschreitenden Vereinbarungen ist, dass die Finanzierung geklärt ist, wobei das Gesetz keine weiteren Vorgaben dazu macht, wie die Finanzierung zu erfolgen hat. Grundsätzlich gilt, dass auch außerbayerische Fahrzeuge über eine rettungsdienstliche Genehmigung in Bayern verfügen müssen, wenn sie in Bayern tätig werden wollen. Von diesem Grundsatz gibt es jedoch Ausnahmen. So be-

Pro přeshraniční zdravotnickou záchrannou službu stanovuje Bavorský zákon o záchranné službě několik zvláštních právních úprav. Čl. 8 tohoto zákona (BayRDG) poukazuje na to, že je třeba využít možnosti přeshraničního plánování pokrytí a poskytování přednemocniční neodkladné péče. Účelové svazy ZRF mohou za tímto účelem uzavírat smlouvy o přeshraniční spolupráci při poskytování zdravotnických záchranných služeb s provozovateli a poskytovateli služeb se sídlem nejen v Bavorsku, ale také mimo jeho území. Ujednání o poskytování přeshraniční rychlé lékařské pomoci se uzavírají společně se Sdružením smluvních lékařů Bavorska (Kassenärztliche Vereinigung Bayerns). Nutným předpokladem pro uzavření takových přeshraničních ujednání je vyjasnění otázky financování, přičemž zákon způsob řešení financování blíže nestanovuje. Zásadně platí, že také vozidla se stanovištěm mimo území Bavorska musejí mít povolení k provozování zdravotnické záchranné 17

  služby v Bavorsku, pokud zde chtějí působit. Tato zásada ale připouští výjimky. Schvalovací povinnosti nepodléhají vozidla ZZS se stanovištěm mimo území Bavorska, která jsou v ojedinělých případech povolána k zásahu Integrovaným operačním střediskem, pokud jsou dodrženy právní předpisy platné v místě stanoviště těchto vozidel. Zákon však přesně nedefinuje pojem ojedinělého případu. Další výjimkou je možnost požádat o osvobození od schvalovací povinnosti v tom případě, má-li provozovatel služeb v rámci přeshraničně schváleného plánu pokrytí provádět pravidelně výkony zdravotnické záchranné služby v Bavorsku. Kromě toho mohou být mimobavorští provozovatelé služeb osvobozeni od povinností ukládaných Bavorským zákonem o záchranné službě, které se týkají vybavení vozidel a posádky ZZS, pokud je zajištěno řádné poskytnutí přednemocniční neodkladné péče a osvobození je s přihlédnutím k potřebám pacientům odůvodnitelné.

steht keine Genehmigungspflicht für außerhalb Bayerns stationierte Einsatzmittel, die im Einzelfall von der ILS angefordert werden, sofern die Rechtsvorschriften am Stationierungsort eingehalten werden. Wann ein solcher Einzelfall vorliegt, ist gesetzlich nicht definiert. Als weitere Ausnahme kann von der Genehmigungspflicht auf Antrag befreit werden, wenn ein außerhalb Bayerns stationiertes Rettungsmittel aufgrund einer grenzüberschreitend abgestimmten Versorgungsplanung regelhaft rettungsdienstliche Leistungen in Bayern erbringen soll. Zudem können außerbayerische Rettungsmittel von den Anforderungen des Bayerischen Rettungsdienstgesetzes an die Ausstattung und Besetzung von Rettungsmitteln befreit werden, wenn die ordnungsgemäße Durchführung des Rettungsdienstes gewährleistet und die Befreiung unter Berücksichtigung der Belange der Patienten vertretbar ist.

18

 

Der Rettungsdienst in Sachsen Zdravotnická záchranná služba v Sasku   Thomas Gneipelt, Regierungsdirektor, Vládní ředitel Referent für den Rettungsdienst im Sächsischen Staatsministerium des Innern Referent pro záchrannou zdravotnickou službu v Saském ministerstvu vnitra

Der Rettungsdienst ist in dem föderalen   System der Bundesrepublik Deutschland eine Angelegenheit der Bundesländer. Aus diesem Grunde gibt es Abweichungen in den Rettungsdienstgesetzen der Länder. Die Grundstruktur von Notfallrettung und Krankentransport ist jedoch weitgehend identisch. Ergänzend zum Vortrag meiner bayrischen Kollegin sollen daher nur die wesentlichen sächsischen Rahmenbedingungen und die Unterschiede zu den bayrischen Verhältnissen dargestellt werden.

Zdravotnická záchranná služba spadá ve federálním státním zřízení Spolkové republiky Německo do kompetence jednotlivých spolkových zemí. To vysvětluje také rozdíly mezi zemskými zákony o záchranné službě. Základní struktury přednemocniční neodkladné péče a převozu pacientů jsou však víceméně ve všech zemích stejné. Proto chci v návaznosti na přednášku mé bavorské kolegyně představit pouze zásadní saské rámcové podmínky a specifika, kterými se saský systém liší od bavorské situace.  

  Der Freistaat Sachsen hat 13 Rettungs-   dienstbereiche, die im Wesentlichen – wie in Bayern – den Gebieten der Landkreise und Kreisfreien Städte entsprechen. Über das Land verteilt sind 112 Rettungswachen und 56 Außenstellen. Diese wurden nach gutachterlicher Planung so verteilt und mit Fahrzeugen und Personal ausgestattet, dass die Hilfsfrist von 12 Minuten eingehalten werden kann. Zur Verfügung stehen des Weiteren 4 Luftrettungsstationen in Bautzen, Dresden, Leipzig und Zwickau. Personell ist der Freistaat Sachsen mit 2000 Rettungsassistenten, 1300 Rettungssanitätern und 1500 Notärzten versorgt. Wie in Bayern gilt auch in Sachsen in der Regel das Rendez-vous-System, d. h., dass die Ärzte von einem der 74 Notarztstandorte zum Unfallort fahren, während der Rettungswagen, besetzt mit dem Rettungs-

Svobodný stát Sasko je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do 13 oblastí, jejichž území - podobně jako v Bavorsku - se v zásadě kryje s územím okresů (Landkreise) a obcí bez okresní příslušnosti. Celoplošně má Sasko k dispozici celkem 112 výjezdových stanovišť ZZS a 56 detašovaných pracovišť. Tato stanoviště byla umístěna a vybavena personálem a vozidly podle plánu pokrytí vypracovaného na základě provedené expertízy tak, aby bylo možné dodržet dojezdovou dobu do 12 minut. Kromě toho jsou k dispozici čtyři stanice letecké záchranné služby, a to v Budyšíně, Drážďanech, Lipsku a Zwickau. V záchranném zdravotnickém systému Svobodného státu Sasko pracuje 2 000 asistentů záchranné služby, 1 300 sanitářů záchranné služby a 1 500 urgentních lékařů. Stejně jako v 19

  assistenten und dem Rettungssanitäter, von der Rettungswache aus zum Notfallort kommt.

Bavorsku zasahují výjezdové skupiny většinou v systému rendez-vous, to znamená, že lékaři přijíždějí k místu události z jedné ze 74 výjezdových stanovišť rendez-vous, zatímco sanitní vůz rychlé zdravotnické pomoci ve složení asistenta a sanitáře záchranné služby vyjíždí ze základy ZZS.   Výjezdy ZZS jsou v současné době řízeny a koordinovány 18 operačními středisky požární ochrany a záchranné služby. Do roku 2014 se plánuje zřízení pěti Integrovaných operačních středisek vybavených nejmodernějšími technickými zařízeními, která převezmou úkoly původních středisek.   Zajištění zdravotnické záchranné služby je úkolem takzvaných zřizovatelů ZZS, což jsou v případě pozemní záchranné služby okresy, obce bez okresní příslušnosti nebo záchranné účelové svazy, zatímco letecká záchranná služba spadá pod Saské státní ministerstvo vnitra. Dozorčími a schvalovacími orgány příslušnými pro zřizovatele záchranné služby a podřízené úřady Saského ministerstva vnitra jsou zemská ředitelství v Chemnitzi, Drážďanech a Lipsku, která budou v roce 2012 spojena do jednoho úřadu. Zřizovatelé záchranné služby však tuto službu sami neprovozují (výjimku tvoří hasičské sbory ve velkých městech), nýbrž pověřili prováděním přednemocniční neodkladné péče na základě veřejnoprávní smlouvy takzvané poskytovatele služeb. Těmito subjekty jsou organizace humanitární pomoci a někteří komerční poskytovatelé služeb. Nositelem nákladů jsou veřejné zdravotní pojišťovny, které zdravotnickou záchrannou službu financují. Pojišťovny se dohodnou na odměně v rámci vyjednávání vedených se zřizovateli zdravotnické záchranné služby, kterým

 

Die Rettungseinsätze werden zurzeit   durch 18 Leitstellen für Brandschutz und Rettungsdienst disponiert. Bis voraussichtlich 2014 werden fünf Integrierte Regionalleitstellen errichtet, die – ausgerüstet mit der neusten Technik – die Aufgaben der alten Leitstellen übernehmen.   Zuständig für die Sicherstellung des   Rettungsdienstes ist der sog. Träger des Rettungsdienstes, das sind die Landkreise, Kreisfreien Städte bzw. Rettungszweckverbände für den bodengebundenen Rettungsdienst und das Sächsische Staatsministerium des Innern für die Luftrettung. Die Landesdirektionen Chemnitz, Dresden und Leipzig, die 2012 zu einer Behörde verschmelzen werden, sind Aufsichts- und Genehmigungsbehörde gegenüber den Trägern des Rettungsdienstes und nachgeordnete Behörde des Sächsischen Staatsministeriums des Innern. Die Träger des Rettungsdienstes führen den Rettungsdienst nicht selbst durch (Ausnahme Berufsfeuerwehren der großen Städte), sondern haben die sog. Leistungserbringer mit der Durchführung des Rettungsdienstes im Rahmen eines öffentlich-rechtlichen Vertrages beauftragt. Leistungserbringer sind die Hilfsorganisationen sowie einige gewerbliche Leistungserbringer. Finanziert wird der Rettungsdienst durch die gesetzlichen Krankenkassen als Kostenträger. Diese führen Entgeltverhandlungen mit den Trägern des Rettungs20

  potom tyto finanční částky vyplácejí. Zřizovatelé platí na základě veřejnoprávní smlouvy z těchto prostředků poskytovatele ZZS. Způsob financování se tedy zásadně liší od bavorského modelu, ve kterém jsou poskytováním záchranných služeb pověřeny organizace humanitární pomoci, které potom projednávají otázku odměn přímo s pojišťovnami a nesou také odpovídající hospodářské riziko.  

dienstes und zahlen die vereinbarten Beträge an diese aus. Diese wiederum bezahlen mit diesem Geld die Leistungserbringer auf der Grundlage öffentlichrechtlicher Verträge. Dies ist ein wesentlicher Unterschied zu dem bayrischen Modell, in dem die Leistungserbringung als Aufgabe an die Hilfsorganisationen übertragen wird und diese direkt mit den Krankenkassen verhandeln und ein entsprechendes wirtschaftliches Risiko tragen.   Die rechtlichen Grundlagen werden im   Freistaat Sachsen im Sächsischen Gesetz über den Brandschutz, Rettungsdienst und Katastrophenschutz (SächsBRKG) geregelt. Diese Besonderheit, dass die drei Bereiche der sog. nichtpolizeilichen Gefahrenabwehr in einem Gesetz zusammengefasst sind, ist ein Ergebnis der Flut 2002, die ja auch Teile Tschechiens verwüstet hat. In Auswertung der Bewältigung dieser Katastrophe waren Fachleute zu dem Ergebnis gekommen, dass die drei Bereiche sinnvoller Weise zusammen betrachtet, verwaltet und geregelt werden sollten. Eine weitere Konsequenz war im Übrigen, dass die ursprünglich eigenständigen Referate für Brandschutz, Rettungsdienst und Katastrophenschutz zusammengelegt und - einziges nichtpolizeiliches Referat - der Polizeiabteilung zugeordnet wurde.

Ve Svobodném státě Sasko upravuje právní rámec Saský zákon o požární ochraně, zdravotnické záchranné službě a ochraně před katastrofami (SächsBRKG). Skutečnost, že jsou tyto tři oblasti takzvaného odvrácení nebezpečí nepolicejní cestou ošetřeny jedním zákonem, je určitou zvláštností, která má své kořeny v záplavách z roku 2002, které zničily také některé části České republiky. Při vyhodnocování úspěchu opatření přijatých pro zvládnutí této katastrofy došli odborníci k závěru, že by bylo účinnější pohlížet na tyto tři oblasti jako na jeden celek a spravovat a řídit je společně. Dalším důsledkem povodní bylo sloučení původně samostatných oddělení požární ochrany, zdravotnické záchranné služby a ochrany před katastrofami a jejich přiřazení - jako jediného nepolicejního oddělení - pod policejní odbor.  

  Weitere Einzelheiten regelt der Landesrettungsdienstplan, der als Verordnung durch das Sächsische Staatsministerium des Innern erlassen wird. Auf der Ebene der Träger des Rettungsdienstes schließlich werden Bereichspläne beschlossen, die konkret auf den Rettungsdienstbereich bezogene Fragen, wie z.

Další konkrétní otázky upravuje Zemský plán záchranné služby, který je vydáván jako nařízení Saského státního ministerstva vnitra. Na úrovni zřizovatelů zdravotnické záchranné služby jsou nakonec vydávány sektorální plány stanovující konkrétní podmínky pro oblast záchranné služby, jako např. 21

  připravenost vozového parku nebo připravenost prostředků pro případ hromadného neštěstí s velkým počtem zraněných. Před vydáním Zemského plánu záchranné služby a sektorálního plánu je třeba konzultovat příslušné poradní sbory, ve kterých jsou zastoupeny všechny instituce podílející se na záchranné službě. Sektorální plán musí být schválen zemským ředitelstvím.

B. die Fahrzeugvorhaltung, die Vorhaltung bei Großschadenslagen mit einem Massenanfall von Verletzten, festlegen. Vor Erlass des Landesrettungsdienstplans und auch des Bereichsplans sind die entsprechenden Beiräte zu hören, in denen alle am Rettungsdienst beteiligten Institutionen vertreten sind. Der Bereichsplan muss durch die Landesdirektion genehmigt werden.   Ich möchte nun auf zwei wesentliche   Unterschiede zur bayrischen Struktur zu sprechen kommen, die Vergaben im Rettungsdienst und die notärztliche Versorgung.

Chtěl bych se nyní zmínit o dvou podstatných rozdílech mezi bavorským a saským systémem, a sice o zadávání zakázek v oblasti záchranné služby a o rychlé lékařské pomoci.

1. Wie ausgeführt, wird der Rettungsdienst in Sachsen durch Leistungserbringer durchgeführt, die öffentlichrechtliche Verträge mit einem Träger des Rettungsdienstes abgeschlossen haben. Der Träger des Rettungsdienstes ist jedoch verpflichtet, vor Vertragsschluss ein Auswahlverfahren unter den interessierten Anbietern durchzuführen. Bei dieser Regelung war lange strittig, ob diese Auswahlverfahren als förmliche Vergabeverfahren durchgeführt werden müssen. Nach Entscheidungen durch das oberste deutsche Zivilgericht, dem Bundesgerichtshof, und den Europäischen Gerichtshof steht nunmehr fest, dass bei sog. Submissionsmodell (Auftragsvergabe durch den Träger des Rettungsdienstes und Zahlung durch den Träger des Rettungsdienstes) Vergabeverfahren durchgeführt werden müssen. Dementsprechend müssen die Leistungen nunmehr – anders als in Bayern – förmlich ausgeschrieben werden. In

1. Jak jsem již uvedl, provádějí v Sasku zdravotnickou záchrannou službu poskytovatelé, kteří uzavřeli se zřizovatelem ZZS veřejnoprávní smlouvu. Zřizovatel je však povinen provést ještě před uzavřením smlouvy mezi případnými zájemci výběrové řízení. V souvislosti s touto právní úpravou se dlouho kontroverzně diskutovalo o tom, zda se musí při výběrovém řízení dodržovat formální postup zadávání veřejných zakázek. Rozhodnutím nejvyššího německého civilního soudu, Spolkového soudního dvora a Soudního dvora Evropské unie bylo stanoveno, že v případě takzvaného „podřízeného“ modelu tendrových nabídek (zakázky zadává zřizovatel záchranné služby a odměny vyplácí také zřizovatel záchranné služby) musí být dodržen postup zadávání veřejných zakázek. To znamená, že na rozdíl od Bavorska musí být na záchranné služby formálně vyhlášeno nabídkové řízení. V tomto řízení se prověřuje také odborná 22

  způsobilost a spolehlivost uchazečů a jiná kritéria. Proto také neexistuje v Sasku žádná obdoba bavorského schvalovacího řízení pro provádění záchranné zdravotnické služby. Povinné vypsání veřejných zakázek vedlo ke značným iritacím v oblasti záchranné služby, protože až do té doby se smluvní vztahy mezi zřizovatelem záchranné služby a provozovatelem služeb opakovaně prodlužovaly. Aktuálně prověřuje Saský zemský sněm, zda je třeba provést v souvislosti s vývojem judikatury novelu stávajícího zákona.

diesen Ausschreibungen werden auch die fachliche Eignung, die Zuverlässigkeit und anderes mehr geprüft. Aus diesem Grund gibt es in Sachsen auch keine Genehmigung für die rettungsdienstliche Leistungserbringung wie in Bayern. Diese Ausschreibungspflicht hat zu erheblicher Unruhe im Rettungsdienst geführt, da bis dahin immer wieder verlängerte Vertragsbeziehungen zwischen einem Leistungserbringer und einem Träger des Rettungsdienstes existierten. Aktuell prüft der Sächsische Landtag, inwieweit das Gesetz vor dem Hintergrund der Entwicklung in der Rechtsprechung novelliert werden sollte.

 

  2. Zur notärztlichen Versorgung gibt es   in Sachsen insofern eine Besonderheit, als die Aufgabenträger hier nicht die Träger des Rettungsdienstes sind, sondern die Kostenträger, das heißt die gesetzlichen Krankenkassen. Diese haben eine Arbeitsgemeinschaft notärztliche Versorgung gegründet, die zentral für ganz Sachsen die Notärzte rekrutiert, organisiert und auch bezahlt. Die Ärzte stammen weit überwiegend aus dem Krankenhausbereich.

2. Saskou zvláštností v oblasti lékařské první pomoci je, že v tomto případě nejsou zodpovědnými subjekty provozovatelé záchranné zdravotnické služby, nýbrž nositelé nákladů, to znamená veřejné zdravotní pojišťovny. Tyto pojišťovny založily Pracovní společenství první lékařské pomoci (ARGE NÄV), které provádí centrálně nábor urgentních lékařů, organizuje je a také jim vyplácí odměny. Lékaři přicházejí převážně z nemocniční praxe.

Lassen Sie mich abschließend noch ein   Wort über das „Politikum“ der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit verlieren. Anders als in Bayern sieht das SächsBRKG keine Regelung zur grenzüberschreitenden Zusammenarbeit vor. Die Frage ist vor einigen Jahren zum Politikum geworden, nachdem eine deutsche Notärztin sich geweigert hatte, einen Deutschen, der sich auf einem Markt an der Grenze auf polnischer Seite be-

Dovolte mi, abych na závěr řekl ještě několik slov k politickému významu přeshraniční spolupráce. Na rozdíl od Bavorska neobsahuje Saský zákon o požární ochraně, zdravotnické záchranné službě a ochraně před katastrofami (SächsBRKG) žádná ustanovení týkající se přeshraniční spolupráce. Tato otázka se stala před několika lety politickou kauzou poté, co německá urgentní lékařka odmítla přijet na pomoc Němci, 23

  fand, zur Hilfe zu kommen. Der Deutsche verstarb. Die Ärztin wurde erst in zweiter Instanz freigesprochen, da es ihr nicht zuzumuten sei, im Rahmen eines hoheitlichen Rettungsdienstes im Nachbarland Hilfe zu leisten, ohne dass es hierzu völkerrechtliche Vereinbarungen gibt. Seitdem ist der Abschluss eines Rahmenvertrages über den grenzüberschreitenden Rettungsdienst ein immer wiederkehrendes Thema in den Medien. Dies hängt damit zusammen, dass in den grenznahen Ski- und Wandergebieten des Erzgebirges immer wieder Touristen verunglücken und gerettet werden müssen. Die Bereitschaft zur Zusammenarbeit im Rettungsdienst ist in den Regionen unterschiedlich ausgeprägt. Manche pflegen gute Kontakte und ein pragmatische Herangehensweise, andere denken nicht über die Grenze hinweg und veranlassen mit Verweis auf die fehlenden Regelungen, dass Kranke an der Grenze von dem eigenen Krankenwagen in den des Nachbarlandes umverlegt werden. Im Bereich des Brandschutzes sind demgegenüber grenzüberschreitende Kontakte der Feuerwehren deutlich häufiger und gegenseitige Hilfe unproblematischer.

který byl na trhu na polské straně státních hranic. Tento německý občan zemřel. Lékařka byla zproštěna žaloby až před odvolacím soudem s odůvodněním, že se od ní nedalo očekávat poskytnutí urgentní pomoci v sousedním státu v rámci výsostné zdravotnické záchranné služby, aniž by v této oblasti existovaly mezinárodní úmluvy. Od té doby je otázka uzavření rámcové smlouvy o přeshraniční zdravotnické záchranné službě tématem, které se opakovaně diskutuje v médiích. Souvisí to také s tím, že v příhraničních lyžařských střediscích a na turistických stezkách Krušných hor dochází ke stále více úrazům, při nichž je zapotřebí rychlého zásahu ZZS. Ochota ke spolupráci v oblasti ZZS se přitom region od regionu liší. V některých místech udržuje záchranná služba dobré vzájemné kontakty a má velice pragmatický přístup, jinde se naopak myšlení lidí zastaví na státní hranici a záchranáři zorganizují na hranici pouze přeložení pacienta z vlastního sanitního vozu do vozu sousední země s poukazem na chybějící právní úpravu. Na rozdíl od této situace jsou přeshraniční styky mezi hasičskými záchrannými sbory v oblasti požární ochrany výrazně častější a vzájemná pomoc je méně problematická.

Diese Bandbreite zwischen einer prag-   matischen Lösung der Einzelfälle und einer grundsätzlichen Verweigerung in der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit macht zum einen deutlich, dass der Abschluss des Rahmenabkommens dringend notwendig ist, zum anderen aber auch, dass eine kontinuierliche Zusammenarbeit in manchen Regionen erst aufgebaut werden muss. Darüber hinaus leisten Veranstaltungen wie hier in Regensburg einen wesentlichen Beitrag,

Tyto rozdíly v přístupu od pragmatických řešení problémů v jednotlivých případech až po zásadní odmítání přeshraniční spolupráce - jasně ukazují, že existuje nejen naléhavá potřeba uzavřít rámcovou dohodu, ale že bude v některých regionech nutné kontinuální spolupráci teprve vybudovat. Proto jsou také setkání a různé akce jako ta dnešní zde v Řeznu důležitým příspěvkem k tomu, aby se oba partneři vzájemně poznali a mohli se seznámit se 24

  damit sich beide Seiten besser kennenlernen, die Verhältnisse jenseits der Grenze verstehen und auch persönliche Kontakte aufbauen können.

situací na druhé straně státní hranice a navázat vzájemné osobní vztahy.

25

 

Die Organisation des Rettungsdienstes in der Tschechischen Republik Die Stellung des Rettungsdienstes im Gesundheitssystem der Tschechischen Republik: Organizace Zdravotnických záchranných služeb v České Republice Místo ZZS ve zdravotním systému ČR: Dr. Marek Slabý Leiter des Rettungsdienstes der Region Südböhmen, Ředitel ZZS Jihočeského kraje Vorsitzender der Assoziation der Rettungsdienste der Tschechischen Republik Předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR

Zdravotnická záchranná služba je jedním ze segmentů zdravotních služeb garantovaných státem a je zřizována a organizována prostřednictvím jednotlivých krajů a Hlavního města Prahy jako zřizovatelů. Na území ČR tedy pracuje 14 ZZS zřizovaných kraji dle stejného legislativního rámce tvořeného Ministerstvem zdravotnictví ČR (MZ ČR).

Der Rettungsdienst ist ein Bereich der staatlich garantierten Gesundheitsdienstleistungen, organisiert durch die einzelnen Regionen und die Hauptstadt Prag als Träger. In der Tschechischen Republik sind 14 Rettungsdienste tätig, deren Träger die Regionen sind und für die das Ministerium für Gesundheit der Tschechischen Republik den einheitlichen gesetzlichen Rahmen vorgibt.

Systém přednemocniční neodkladné péče odpovídá středoevropskému, původně lékařskému modelu (v každé posádce lékař), který postupně přechází v model smíšený, podobný německému a rakouskému, kdy většinu posádek tvoří posádky nelékařské, doplněné posádkami s lékařem. Na systém paramedický není zatím připravena ani odborná veřejnost, ani společnost jako taková.

Das System der notfallmedizinischen Versorgung entspricht dem mitteleuropäischen ursprünglichen Arztmodell (jedes Einsatzteam mit Arzt); schrittweise erfolgt der Übergang zum gemischten Modell, das dem deutschen und österreichischen ähnelt, wo die Mehrzahl der Einsatzteams nicht mit einem Arzt besetzt ist und von Teams mit Arzt ergänzt wird. Auf dieses Mischmodell sind derzeit weder die Fachöffentlichkeit noch die Gesellschaft insgesamt vorbereitet.

Odbornou společností garantující přednemocniční neodkladnou péči na území ČR je Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP http://www.urgmed.cz.

Die notfallmedizinische Versorgung auf dem Hoheitsgebiet der Tschechischen Republik wird gegenwärtig durch die Gesellschaft für Notfall- und Katastrophenmedizin ČLS JEP [Tschechische ärztliche                                                              1

Anm. d. Ü.: Ergänzung {CZ} angefügt, da große Unterschiede zu Ausbildung von Rettungsassistenten in Deutschland bestehen.

26

  Gesellschaft „Jan Evangelist Purkyně], http://www.urgmed.cz gewährleistet. Die Notärzte verfügen über eine spezielle Qualifikation, eine Zulassung im Hauptfach sowie eine weitere Zulassung im Fachgebiet Notfall- und Katastrophenmedizin. Rettungsassistenten {CZ}1 haben an einer Fach- oder Hochschule ein Bachelorstudium und nachfolgend ein Masterstudium abgeschlossen.

Lékaři ZZS jsou lékaři se specializovanou způsobilostí a atestací v základním oboru a nástavbovou atestací v oboru Urgentní medicína a medicína katastrof. Záchranáři jsou absolventy vyšších odborných škol nebo vysokých škol v bakalářském a posléze magisterském programu.

Die Rettungsdienste der einzelnen Regionen (außer dem Rettungsdienst der Hauptstadt Prag) sind Mitglied im Berufsverband Assoziation der Rettungsdienste der CR, http://www.azzs.cz/.

Zdravotnické záchranné služby jednotlivých krajů (vyjma ZZS Hlavního města Prahy) jsou sdruženy v profesním sdružení - Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR http://www.azzs.cz/.

Geschichte der notfallmedizinischen Versorgung in der Tschechischen Republik Bis zum Jahr 1948 entwickelt sich das System des Rettungsdienstes genauso wie in den Nachbarländern, d. h. in Anbindung an die Feuerwehr und das Tschechoslowakische Rote Kreuz. Nach dem kommunistischen Umsturz im Jahr 1948 kam es jedoch zu grundlegenden Veränderungen in der Organisation der Feuerwehr und der Sanitätsdienst ging ab 1951 an das Rote Kreuz über. Bereits 1952 wurden alle 392 Rettungsstationen des Tschechoslowakischen Roten Kreuzes aufgelöst und die Fahrzeuge den Bezirksund Regionalbehörden des Nationalen Gesundheitsdienstes (OÚNZ und KÚNZ) zugeordnet; das Tschechoslowakische Rote Kreuz wurde gezwungen, sich in eine gesellschaftliche Organisation umzuwandeln. Ein selbständiger Rettungsdienst verblieb nur in Prag. Mit diesem Akt wurde nicht nur die hohe Verfügbarkeit des Rettungsdienstes auf dem Gebiet der Tschechoslowakei zerstört, sondern auch das

Historie přednemocniční neodkladné péče na území ČR Do roku 1948 se vyvíjí systém záchranné služby stejným způsobem jako v okolních zemích, tedy v návaznosti na hasičský sbor a Československý Červený kříž (ČSČK). Po komunistickém puči v roce 1948 však dochází k zásadním změnám v organizaci hasičského sboru a zdravotnická činnost je od roku 1951 převedena pod Červený kříž. Již roku 1952 je zrušeno všech 392 záchranných stanic ČSČK a vozidla převedena pod okresní a krajské ústavy národního zdraví (OÚNZ a KÚNZ) a ČSČK je vynuceně přeměněn ve společenskou organizaci. Samostatná záchranná služba tak zůstává pouze v Praze. Tímto aktem se podařilo zlikvidovat nejen kvalitní dostupnost záchranné služby na území ČR, ale navždy byl zlikvidován i prvek dobrovolnosti v této oblasti zdravotní péče. Během 70. let vznikají záchranné služby při oddělení ARO nebo jako samostatná oddělení okresních a krajských nemocnic. 27

  Element der Freiwilligkeit in diesem Bereich der Gesundheitsbetreuung. In den 1970er Jahren entstanden Rettungsdienste als Bestandteile der Abteilungen für Anästhesiologie und Reanimation oder als selbständige Abteilungen der Bezirksund Regionalkrankenhäuser. Dieser Zustand blieb bis 1992 erhalten, danach entstanden – finanziert und organisiert durch das Ministerium für Gesundheit der Tschechischen Republik – auf der Ebene der damaligen Regionen zehn Regionalzentren, auf Bezirksebene gründeten die Bezirksverwaltungen Rettungsdienste in Form von Unternehmen der öffentlichen Hand bzw. die Rettungsdienste verblieben als Abteilungen bei den Bezirkskrankenhäusern oder den städtischen Krankenhäusern und Polikliniken. Im Jahre 2004 entstanden im Zuge der Verwaltungsreform die neuen Regionen (kraje) und mit ihnen auch 14 regionale Unternehmen der öffentlichen Hand, die einen einheitlichen gesetzlichen Rahmen haben und deren Träger die Regionen sind.

Tento stav je konzervován až do roku 1992, kdy vzniká 10 územních středisek financovaných a zřizovaných MZ ČR na úrovni tehdejších krajů a na úrovni okresů jsou zřízeny záchranné služby jako příspěvkové organizace zřizované okresními úřady, případně zůstávají jako oddělení okresních nebo městských nemocnic a poliklinik. Se vznikem krajů vzniká roku 2004 14 krajských příspěvkových organizací zřizovaných kraji dle jednotného legislativního rámce.

Gesetzliche Grundlagen für den Rettungsdienst in der Tschechischen Republik

Legislativa ČR týkající se ZZS

y y y y y

y

y

Gesetz Nr. 374/2011 Slg. [CZ] Über den Rettungsdienst Gesetz Nr. 129/2002 Slg. [CZ] Über die Regionen Gesetz Nr. 239/2000 Slg. [CZ] Über das integrierte Rettungssystem Gesetz Nr. 48/1997 Slg. [CZ] Über die öffentliche Krankenversicherung Bekanntmachung Nr. 211/2010 Slg. [CZ] Über die sachlichen und technischen Anforderungen an die Ausstattung von Gesundheitseinrichtungen Gesetz Nr. 95/2004 Sgl. [CZ] Über den medizinischen Beruf des

y y y y

y

y

28

ZÁKON č. 374/2011 Sb. O ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBĚ Zákon č. 129/2002 Sb. o krajském zřízení Zákon č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Vyhláška č. 211/2010 Sb. o věcných a technických požadavcích na vybavení zdr. zařízení Zákon č. 95/2004 Sb. o zdravotních povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických

 

y

povoláních

Arztes, Zahnarztes und Pharmazeuten Gesetz Nr. 96/2004 Slg. [CZ] Über medizinische nichtärztliche Berufe

Finanzierung des Rettungsdienstes Die Finanzierung des Rettungsdienstes in der Tschechischen Republik speist sich aus mehreren Quellen, Geldgeber sind sowohl die Regionen als auch die Krankenversicherungen und der Staat. Den Hauptanteil an der Finanzierung tragen jedoch die Regionen, die den Rettungsdiensten über 70 % des Betriebs- und Investitionskapitals zur Verfügung stellen. Die Krankenversicherungen tragen die restlichen 30 % der für den Betrieb vorgesehenen Mittel. Die Zahlungen der Krankenversicherungen erfolgen auf Leistungsbasis, die Grundeinheit für die Abrechnung bilden 15 Minuten Tätigkeit eines Einsatzteams mit oder ohne Arzt. Gleichzeitig werden auch die gefahrenen Kilometer ausgewiesen. Das Ministerium für Gesundheit zahlt historisch bedingt für den Einsatz von Hubschraubern und Einsatzteams der Luftrettung; diese werden im Rahmen von Ausschreibungen direkt durch das Ministerium für Gesundheit der Tschechischen Republik ausgewählt.

Financování ZZS Financování zdravotnických záchranných služeb v ČR lze označit za vícezdrojové, neboť donorem finančních prostředků jsou kraje, zdravotní pojišťovny i stát. Hlavní podíl na financování mají však jednotlivé kraje, které dodávají ZZS přes 70% provozního i investičního kapitálu. Zdravotní pojišťovny pak dodávají zbylých 30% příspěvku určeného na provoz. Platba od zdravotních pojišťoven je nastavena jako výkonová, kdy základní jednotkou je 15 minut práce posádky s lékařem nebo bez lékaře.Současně pak jsou vykazovány najeté kilometry. Ministerstvo zdravotnictví hradí již historicky provoz vrtulníků a leteckých posádek letecké záchranné služby, které jsou vybírány v rámci výběrového řízení přímo MZ ČR.

• Haushalt der Regionen 70 % • Zahlungen der Krankenversicherungen 30 % • Ministerium für Gesundheit der Tschechischen Republik Luftrettungsdienst

• Rozpočty krajů • Příjmy od zdravotních pojišťoven

Rechtsform des Rettungsdienstes Alle 14 Rettungsdienste der Tschechischen Republik sind Organisationen der öffentlichen Hand, Träger sind die Regionen. Das Gesetz Nr. 250/2000 Slg. [CZ] „Über die Haushaltsregeln der territorialen Haushalte“ definiert eine Organisation der öf-

Právní forma ZZS Všech 14 Zdravotnických záchranných služeb v ČR je zřizováno jako příspěvková organizace kraje.

70% 30%

• MZ ČR Letecká záchranná služba

Zákon č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů definuje příspěvkovou organizaci v § 27 odst. 1: 29

  fentlichen Hand in § 27 Abs.1 wie folgt: „Die territoriale Selbstverwaltung gründet Organisationen der öffentlichen Hand für solche Bereiche ihrer Zuständigkeit, die in der Regel gemeinnützig sind und deren Umfang, Struktur und Komplexität eine selbständige Rechtsträgerschaft erfordern.

„Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejich rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.“

Die Organisation des Rettungsdienstes in der Tschechischen Republik

Organizace ZZS v rámci ČR

Organizační struktura ZZS

Organisationsstruktur des Rettungsdienstes

30

  Arten von Einsatzteams

Typy výjezdových skupin

•

•

•

•

•

RLP (schnelle ärztliche Hilfe) Arzt + Rettungsassistent {CZ} + Fahrer/Rettungsassistent {CZ} RV (Rendez-vous ) Arzt + Rettungsassistent {CZ} RZP (schnelle medizinische Hilfe) Rettungsassistent {CZ} + Rettungsassistent {CZ} (+ Rettungsassistent {CZ}) LZS (Luftrettung) Arzt + Rettungsassistent {CZ} + Pilot

•

•

•

RLP (rychlá lékařská pomoc) Lékař + záchranář + řidič/záchranář RV (Randes – vous ) Lékař + záchranář RZP (rychlá zdravotnická pomoc) Záchranář + záchranář ( + záchranář) LZS (letecká záchranná služba) Lékař + záchranář + pilot Dostupnost ZZS Od roku 1992 do roku 2012 je dána Vyhláškou č. 434 /1992 Sb., která stanoví dojezdovou dobu na 15 min. Tento parametr je však zejména z důvodu nedostatku personálu (chybí zcela dobrovolní záchranáři), ale i z důvodů finančních velmi obtížně udržitelný a zvolna budovaný - zejména v příhraničních a horských oblastech s řídkým osídlením. Nicméně i tak je 15 minutové doby dosahováno v 90 – 97 % dle velikosti a osídlení kraje. Od roku 2012 bude dostupnost ZZS limitována tzv. Plánem pokrytí území kraje jako síťotvorným prvkem daným Zákonem o zdravotnické záchranné službě – citace zákona viz dále. Plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami zdravotnické záchranné služby stanoví počet a rozmístění výjezdových základen v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území

Verfügbarkeit des Rettungsdienstes Seit 1992 und bis 2012 regelt die Verordnung Nr. 434/1992 Slg. [CZ] die Verfügbarkeit und legt die Hilfsfrist auf 15 Minuten fest. Das Einhalten dieser nur langsam erreichbaren Vorgabe gestaltet sich jedoch wegen Personalmangels (freiwillige Rettungsassistenten fehlen völlig), und fehlender finanzieller Mittel als sehr schwierig – insbesondere in dünn besiedelten Grenzgebieten und Bergregionen. Ungeachtet dessen wird die Hilfsfrist von 15 Minuten in Abhängigkeit von Fläche und Besiedlung in 90 - 97 % der Fälle eingehalten. Ab dem Jahr 2012 wird die Verfügbarkeit des Rettungsdienstes beschränkt durch die so genannten Flächendeckungspläne der Regionen, die als Netzbildungsparameter vom Gesetz über Rettungsdienste vorgegeben werden – Gesetzeszitat siehe unten2. Der Flächendeckungsplan der Regionen legt die Anzahl und Verteilung der Ret                                                             2

Anm. d. Ü.: Im nachfolgenden Ausgangstext findet sich kein Gesetzeszitat.

31

  jednotlivých obcí a městských částí hlavního města Prahy tak, aby místo události na území jednotlivých obcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut. Při stanovení počtu a rozmístění výjezdových základen se zohlední případné poskytování zdravotnické záchranné služby na území kraje také poskytovatelem zdravotnické záchranné služby zřízeným jiným krajem.

tungswachen-Standorte unter Beachtung der demographischen und topographischen Faktoren sowie der vorhandenen Risikoparameter der jeweiligen Gemeinden und der Stadtbezirke der Hauptstadt Prag so fest, dass die Notfallorte in den Gemeinden oder Stadtbezirken von der nächstgelegenen Rettungswache innerhalb einer Hilfsfrist von 20 Minuten erreichbar sind. Bei der Festlegung von Anzahl und Standort der Rettungswachen in den einzelnen Regionen wird berücksichtigt, dass gegebenenfalls auch Rettungsdienste anderer Regionen zum Einsatz kommen können.

 

32

 

     

33

 

Rahmenvertrag zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der Tschechischen Republik über die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Rettungsdienst Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby Mgr. Eva Karásková Leiterin des Referats Internationale Angelegenheiten und EU, ředitelka odboru mezinárodních věcí a Evropské unie Gesundheitsministerium der Tschechischen Republik Ministerstvo zdravotnictví ČR

Die Vertiefung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit zwischen der Tschechischen Republik und der Bundesrepublik Deutschland im Bereich Rettungsdienst ist schon seit mehreren Jahren Gegenstand der Verhandlungen zwischen den zuständigen Behörden beider Staaten – dem Gesundheitsministerium der Tschechischen Republik einerseits und dem Bundesministerium für Gesundheit sowie dem Bayrischen Staatsministerium des Innern und dem Staatsministerium des Innern des Freistaates Sachsen andererseits. Ziel ist die Vorbereitung eines internationalen Vertrages, der den grenzüberschreitenden Einsatz der Rettungsdienste auf dem Hoheitsgebiet des jeweils anderen Staates ermöglicht und die rechtlichen Grundlagen für diese Form der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit schafft.

Prohloubení přeshraniční spolupráce mezi ČR a SRN v oblasti zdravotnické záchranné služby (ZZS) je již několik let předmětem jednání mezi příslušnými orgány obou států – Ministerstvem zdravotnictví ČR na jedné straně a Spolkovým ministerstvem zdravotnictví SRN, Státním ministerstvem vnitra Svobodného státu Bavorsko a Státním ministerstva vnitra Svobodného státu Sasko na straně druhé. Cílem je příprava mezinárodní smlouvy, která by umožnila přeshraniční nasazení ZZS jednoho státu na území státu druhého a vytvořila právní podmínky pro tuto formu přeshraniční spolupráce.

Es geht um einen Rahmenvertrag, auf dessen Grundlage die zuständigen Behörden – d. h. in der Tschechischen Republik die entsprechenden Regionen3 und in der Bundesrepublik Deutschland

Bude se jednat o rámcovou smlouvu, na jejímž základě budou moci oprávněné subjekty – v ČR příslušné kraje a v SRN příslušná ministerstva Svobodného státu Bavorsko a Svobodného státu Sasko –

                                                             3

AdÜ.: Nach der zentralen Staatseben die größten Selbstverwaltungseinheiten

34

  die entsprechenden Ministerien der Freistaaten Bayern und Sachsen – zukünftige sogenannte Kooperationsvereinbarungen abschließen können, in denen die Regeln und Bedingungen für die grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Rettungsdienst in den einzelnen Grenzregionen konkretisiert werden, um eine flächendeckende Versorgung mit rettungsdienstlichen Leistungen sicherzustellen. Diese Regionen werden im Rahmenvertrag konkret festgelegt. In der Tschechischen Republik handelt es sich um die Regionen Liberecký kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj und Jihočeský kraj, in der Bundesrepublik Deutschland um die Freistaaten Bayern und Sachsen. Der Rahmenvertrag findet für alle Personen Anwendung, die sich im genannten Grenzgebiet aufhalten und deren Gesundheitszustand notfallmedizinische Versorgung erfordert.

uzavírat tzv. ujednání o přeshraniční spolupráci, která budou konkretizovat pravidla a podmínky přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS v jednotlivých příhraničních oblastech s cílem zajištění nepřetržité dostupnosti přednemocniční neodkladné péče. Tyto oblasti budou v rámcové smlouvě taxativně vymezeny. V ČR se bude jednat o Liberecký kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, v SRN o Svobodný stát Bavorsko a Svobodný stát Sasko. Z hlediska osobní působnosti se rámcová smlouva bude vztahovat na všechny osoby, které se budou nacházet v daném příhraničním území a jejichž zdravotní stav bude vyžadovat poskytnutí přednemocniční neodkladné péče.

Der Rahmenvertrag definiert die im Bereich Rettungswesen verwendeten Grundbegriffe und die Grundsätze der Zusammenarbeit, regelt die Stellung des rettungsdienstlichen Personals und der Rettungsfahrzeuge beim grenzüberschreitenden Einsatz, ermöglicht die grenzüberschreitende Aus- und Einfuhr von Betäubungsmitteln und trifft Festlegungen zur Nutzung von Flugzeugen, zur Kostenerstattung, zur Haftung, zum Schadenersatz usw.

V rámcové smlouvě budou vymezeny základní pojmy užívané v oblasti ZZS a základní principy spolupráce, bude upraveno postavení zdravotnických pracovníků a dopravních prostředků ZZS při přeshraničních nasazení, umožněn vývoz a dovoz návykových látek přes hranice, dále bude obsahovat ustanovení o používání letadel, úhradě nákladů, odpovědnosti a náhradě škody atd.

Die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich Rettungsdienst erfolgt auf der Grundlage des Antrags einer Seite auf Zusammenarbeit und der Akzeptanz dieses Antrags durch die andere Seite. Die Koordination der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit soll über die zuständigen Leitstellen beider Staaten erfolgen. Der Rahmenvertrag sollte die gegenseitige Anerkennung der Berechti-

Přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS bude probíhat na základě žádosti jedné strany o spolupráci a akceptace této žádosti druhou stranou. Koordinace přeshraniční spolupráce bude probíhat prostřednictvím příslušných zdravotnických operačních středisek obou států. Rámcová smlouva by měla umožnit vzájemné uznání oprávnění a způsobilosti vykonávat činnosti ZZS na 35

  gung und Befähigung zur Ausübung des Rettungsdienstes auf dem Hoheitsgebiet des jeweils anderen Staates ermöglichen (es bedarf keiner Anerkennung der Qualifikation, keiner Berufserlaubnis oder Mitgliedschaft in Berufskammern). Ebenso sollte er die gegenseitige Anerkennung von den innerstaatlichen Vorschriften entsprechenden technischen Zulassungen, Führerscheinen und Berechtigungen, Pilotenscheinen für Hubschrauber, Gerätetechnik, Genehmigungen und anderen Anforderungen ermöglichen.

území druhého státu (nebude se vyžadovat uznání kvalifikace, povolení k výkonu povolání, členství v profesních komorách). Rovněž by měla umožnit vzájemné uznání technických průkazů, řidičských průkazů a oprávnění, průkazů způsobilosti pilota vrtulníku, technického vybavení, povolení a jiných požadavků, které splňují vnitrostátní předpisy.

Gegenwärtig herrscht bereits Übereinstimmung zum Grundkonzept und zum Inhalt eines Rahmenvertrages, eine weitere Expertenberatung zum Text des Vertragsentwurfes findet im Februar 2012 in Berlin statt. Für die Tschechische Republik handelt es sich um einen internationalen Vertrag der sogenannten „Präsidialkategorie“, d.h. er bedarf der Zustimmung der Regierung der Tschechischen Republik, der Annahme durch beide Kammern des Parlaments der Tschechischen Republik sowie der Ratifizierung durch den Präsidenten der Tschechischen Republik. Die Absicht zum Abschluss dieses Rahmenvertrages sowie seine Grundprinzipien wurden bereits im Jahr 2011 mit allen betroffenen Ministerien besprochen und durch das Gesundheitsministerium der Tschechischen Republik genehmigt.

V současné době již panuje vzájemná shoda na základním konceptu a obsahu rámcové smlouvy a další expertní jednání k návrhu textu smlouvy proběhne v únoru 2012 v Berlíně. Pro ČR se bude jednat o mezinárodní smlouvu tzv. prezidentské kategorie, s jejímž sjednáním musí vyslavit souhlas Vláda ČR, schválit ji musí také obě komory Parlamentu ČR a ratifikovat prezident republiky. Záměr sjednat tuto rámcovou smlouvu, včetně jejích základních principů byl již v roce 2011 projednán se všemi dotčenými ministerstvy a schválen ministrem zdravotnictví ČR.

Wir sind der festen Hoffnung, dass die Verhandlungen zum Textentwurf des Rahmenvertrags 2012 zum Abschluss kommen und die formale Verabschiedung und Unterzeichnung erfolgen können. Gleichzeitig wäre es sinnvoll, wenn die zuständigen, an der Umsetzung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Rettungsdienst interessierten Ein-

Pevně doufáme, že v roce 2012 budou dokončena jednání o návrhu textu rámcové smlouvy a budeme moci přistoupit k jejímu formálnímu schválení a podpisu. Současně by bylo vhodné, aby ty oprávněné subjekty, které mají zájem na realizace přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS, se svými partnery na druhé straně hranici již nyní 36

  zahájily diskuse o konkrétních podmínkách této spolupráce. Rámcová smlouva totiž vytvoří pouze základní právní prostředí pro rozvoj přeshraniční spolupráce ZZS, nicméně její faktické naplnění je v rukou orgánů odpovědných za zajištění ZZS na obou stranách společné hranice.

richtungen bereits jetzt mit ihren Partnern der jeweils anderen Seite die Verhandlungen über die konkreten Bedingungen der Zusammenarbeit aufnehmen würden. Der Rahmenvertrag schafft nur die grundlegenden rechtlichen Rahmenbedingungen für die Entwicklung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Rettungsdienst, die tatsächliche Umsetzung liegt jedoch in den Händen der beiderseits der Grenze für den Rettungsdienst zuständigen Behörden.

37

 

Deutsch-Tschechische Zusammenarbeit in der Praxis Německo – česká spolupráce v praxi Sviták Roman, Šebek Michal, Bosman Roman, Horejš Jan Rettungsdienst der Region Pilzeň, Tschechische Republik Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, Česká republika

Im Jahr 2012 wird höchstwahrscheinlich der deutsch-tschechische Rahmenvertrag im Bereich Rettungsdienste unterzeichnet. Auf gesetzlicher Grundlage kann so zwischen beiden Partnern eine echte, grenzüberschreitende Zusammenarbeit entstehen, in deren Zentrum der Patient steht. Diese deutsch-tschechische Partnerschaft hat nur ein Ziel: die Hilfe für Patienten in kritischen Situationen.

V roce 2012 bude s vysokou pravděpodobností podepsána německočeská rámcová dohoda v oblasti zdravotnické záchranné služby. Na legislativním základě bude moci vzniknout skutečná příhraniční spolupráce obou partnerů, v jejímž centru bude nemocný. Smysl tohoto německo – českého partnerství je jediný - pomáhat pacientovi v kritickém stavu.

Für eine Zusammenarbeit setzen wir folgende Prioritäten:

Mezi priority spolupráce považujeme:

1. Erziehung und Bildung; 2. Wissenschaft und Forschung; 3. Aufbau eines gemeinsamen Schulungszentrums.

1. Výchovu a vzdělávání; 2. Vědu a výzkum; 3. Vybudování společného výukového centra.

Im Bereich Erziehung und Bildung möchten wir unseren deutschen Kollegen vom ärztlichen und nichtärztlichen Personal unsere Erfahrungen bei der Verwendung von Neuentwicklungen in der notfallmedizinischen Versorgung zur Verfügung stellen. Insbesondere handelt es sich um die Absicherung des Zugangs zu den Atemwegen und zum Blutkreislauf mit Hilfe von Laryngxmasken und intraossären Punktionskanülen. Bei der Laryngxmaske handelt es sich um ein supraglottisches Hilfsmittel zur Sicherung der Atemwege, das Einführen in den Hypopharynx ist technisch gesehen einfach. Der hauptsächliche Vorzug der Laryngxmaske besteht darin, dass ein irrtümliches Einführen in die Speiseröhre

V oblasti výchovy a vzdělávání chceme našim německým lékařským a nelékařským kolegům předat zkušenosti při užití novinek v přednemocniční neodkladné péči pro zajištění vstupu do dýchacích cest a krevního oběhu pomocí laryngeální masky a intraoseální vrtací jehly. Laryngeální maska představuje supraglotickou pomůcku pro zajištění dýchacích cest, technika zavedení do hypofaryngu je jednoduchá. Zásadní předností laryngální masky je fakt, že vylučuje chybné zavedení do jícnu. Jedna z indikací využití v přednemocniční neodkladné péči představuje předpokládané obtížné zajištění dýchacích cest. Intraoseální vstup je 38

  ausgeschlossen ist. Eine Indikation zur Anwendung in der notfallmedizinischen Versorgung sind zu erwartende Schwierigkeiten bei der Sicherung der Atemwege. Ein intraossärer Zugang ist eine der Möglichkeiten für einen schnellen Zugang zum Gefäßsystem. Dadurch werden Medikamente ins Knochenmark appliziert. Über einen intraossären Zugang lassen sich alle Pharmaka verabreichen, die für das periphere Gefäßsystem indiziert sind, und zwar in derselben Dosis. In der notfallmedizinischen Versorgung stellt die Verwendung von intraossären Punktionskanülen eine Möglichkeit dar, um bei Bedarf einen sofortigen Zugang zum Gefäßsystem zu gewährleisten. Im Bereich der theoretischen Kenntnisse geht es vor allem um die Frage der Herz-Lungen-Wiederbelebung unter Anwendung der neuen Leitlinien 2010, die traditionell im Mittelpunkt des beiderseitigen Interesses stehen. Laut den Leitlinien 2010 ist das wichtigste Element eine hochwertige externe Herzmassage. Die rechtzeitige Defibrillation stellt eine lebensrettende Maßnahme dar. Großes Augenmerk wird auf die Symptombehandlung nach Herzstillstand gelegt, womit bereits während der notfallmedizinischen Versorgung zu beginnen ist.

jednou z možností rychlého přístupu do cévního řečiště. Tímto způsobem jsou podávány léky do prostoru kostní dřeně. Intraoseálním vstupem lze podat všechna farmaka, která jsou indikována do periferního žilního řečiště a to ve stejných dávkách. V přednemocniční neodkladné péči představuje intraoseální jehla možnost užití při nutnosti urgentního zajištění přístupu do cévního řečiště. V oblasti teoretických znalostí jsou to především otázky kardiopulmonální resuscitace s doporučenými postupy 2010, které budou tradičně v centru oboustranného zájmu. Dle guidelines 2010 je nejdůležitějším postupem kvalitní nepřímá srdeční masáž. Časná defibrilace představuje život zachraňující výkon. Velká pozornost se věnuje léčbě syndromu po srdeční zástavě, která má být zahájena již v přednemocniční neodkladné péči.

Im Bereich Wissenschaft und Forschung möchten wir unseren deutschen Partnern eine tschechische Neuheit in der notfallmedizinischen Versorgung vorstellen. Es handelt sich um die Behandlung von Kreislaufschocks auf der Grundlage des Serumlaktat-Monitorings. Ziel des Projekts ist die frühzeitige Identifikation und Behandlung von Patienten mit Kreislaufschock auf der Basis der anfänglichen Serumlaktatwerte. Das Behandlungskonzept VIP (Ventilation, Infusion, Perfusion) ist an-

Ve sféře vědy a výzkumu chceme našim německým partnerům představit českou novinku v přednemocniční neodkladné péči, kterou prezentuje léčba oběhového šoku na základě monitorace sérového laktátu. Cílem projektu je časná identifikace a časná léčba nemocných s oběhovým šokem na podkladě vstupní hodnoty sérového laktátu. VIP léčebný koncept (ventilace, infúze, perfúze) je indikován při hodnotě laktátu nad 3,5 mmol/l. Očekávaným přínosem projektu bude 39

  gezeigt bei einem Laktatwert von mehr als 3,5 mmol/l. Im Ergebnis des Projekts erwarten wir die Entwicklung einer neuen Diagnosemethode zur schnellstmöglichen Erkennung von lebensbedrohlichen Zuständen. Im Bereich Herz-Lungen-Wiederbelebung halten wir die Sammlung von Daten bei Alkalisierung während des Kreislaufstillstands für wichtig. Dieses Vorgehen wird gestützt durch den wichtigen Aspekt der Laktatazidose - ein alarmierendes biochemisches Kennzeichen, das mit einer erhöhten Mortalität in Verbindung gebracht wird. Das Auftreten einer schweren metabolischen Azidose führt zu schwerwiegenden unerwünschten Auswirkungen im kardiovaskulären und metabolischen System sowie in der Atmung und im zentralen Nervensystem. Die Alkalisierung mittels Natriumbikarbonat während der Herz-Lungen-Wiederbelebung ist bei pH-Werten unter 7,1 angezeigt. Lebensbedrohliche Blutungen und nicht stillbare Blutungen gehören zu den hauptsächlichen unmittelbaren Todesursachen nach einem Unfall. Für die Behandlung dieses Zustandes wendet der Regionale Rettungsdienst Plzeň eine neue Vorgehensweise an: die Verabreichung von Tranexamsäure bereits während der notfallmedizinischen Versorgung bei Patienten mit umfangreichen Blutungen nach einem Unfall und die Verwendung eines pneumatischen Beckengurtes bei massiven Blutungen und Verletzungen des Beckenringes.

vypracování nového diagnostického postupu sloužícího k co nejrychlejšímu rozpoznání život ohrožujícího stavu. V okruhu kardiopulmonální resuscitace pokládáme za důležitý sběr dat při alkalizaci během zástavy oběhu. Tento krok má oporu v důležitém aspektu, který představuje laktátová acidóza alarmující biochemický příznak asociovaný se zvýšenou mortalitou. Vznik těžké metabolické acidózy s sebou přináší závažné nežádoucí důsledky z oblasti: kardiovaskulární, respirační, centrálního nervového systému a metabolické oblasti. Alkalizace bikarbonátem sodným během kardiopulmonální resuscitace je indikována při pH pod 7,1. Život ohrožující krvácení a neztišitelné krvácení v první linii představují jednu z vedoucích bezprostředních příčin úmrtí v důsledku úrazu. Novinkou při léčbě tohoto stavu u Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje je podání kyseliny tranexamové u nemocných s velkým poúrazovým krvácením již v přednemocniční neodkladné péči a využití pneumatické pánevní dlahy u masivního krvácení při poranění pánevního kruhu.

Um eine Diskussion mit unseren deutschen Kollegen über Aus- und Weiterbildungsmethoden sowie den Austausch von Erkenntnissen bei der Verwendung neuer Arzneimittel und medizinischer Hilfsmittel zu ermöglichen, halten wir den Aufbau eines gemeinsamen deutschtschechischen Schulungs- und Bil-

Abychom mohli s našimi německými přátely diskutovat nad vzdělávacími postupy a předávat si poznatky z využití nových farmak a zdravotnických pomůcek pokládáme za nutné vybudování společného německo – českého výukového a studijního centra v příhraničí. Již na úvod roku 40

  dungszentrums in der Grenzregion für erforderlich. Bereits mit Beginn des Jahres 2012 starten wir den Austausch und die gemeinsame Zusammenarbeit mit dem Ziel, einen hohen Wissensstand bei Ärzten und medizinischem Pflegepersonal beiderseits der Staatsgrenze zu gewährleisten.

2012 zahájime společnou komunikaci a spolupráci s cílem zajištění kvalitního know – how lékařských a nelékařských spolupracovníků na obou stranách státní hranice.

Die deutsch-tschechische Zusammenarbeit ist eines der strategischen Ziele in der notfallmedizinischen Versorgung in der Region Pilzeň.

Německo – česká spolupráce je jedním ze strategických cílů přednemocniční neodkladné péče v Plzeňském kraji .

41

 

Grenzüberschreitende Luftrettung zwischen Deutschland und Dänemark Přeshraniční letecká záchranná služba ve spolupráci mezi Německem a Dánskem Christian Müller-Ramcke, DRF Luftrettung Auszug aus Cross-Border Air Rescue Výňatek z projektu Cross-Border Air Rescue

Zařazením záchranného vrtulníku „Christoph Europa 5“ do služební pohotovosti dne 1.4.2005 na stanoviště ve městě Niebüll (okres Severní Frísko) byl zahájen projekt „Cross-Border Air Rescue between Germany and Denmark“. Osádku vrtulníku „Christoph Europa 5“ tvoří německo-dánské záchranné týmy. Nasazení smíšených národních týmů je v Evropě prozatím ojedinělé.

Mit der Indienststellung des Rettungshubschraubers „Christoph Europa 5“ am 01.04.2005 Standort in Niebüll (Kreis Nordfriesland) fiel der Startschuss für das Projekt „Cross-Border Air Rescue between Germany and Denmark“. Auf „Christoph Europa 5“ arbeiten deutsch-dänische Teams zusammen. Der Einsatz von gemischt nationalen Teams ist in Europa bisher einmalig.

42

  Luftrettung in Dänemark und Deutschland In Deutschland ist die Luftrettung in Ergänzung zur bodengebundenen Rettung seit langem ein anerkannter und bewährter Bestandteil des Rettungsdienstes. Bisher kamen in Dänemark lediglich bei Seenoteinsätzen oder Transporten von den Inseln Hubschrauber des Militärs zum Einsatz, dabei stand das reine Transportieren der Patienten im Vordergrund. Entsprechend ist die medizinische, medizinisch-technische und personelle Ausstattung der MilitärHubschrauber nicht mit der eines deutschen Rettungshubschraubers vergleichbar.

Letecká záchranná služba v Dánsku a Německu V Německu je letecká záchranná služba jako doplněk pozemní záchranné služby již dlouhou dobu uznávanou a osvědčenou součástí záchranných služeb. V Dánsku byly vojenské vrtulníky nasazeny dosud jen v případech lodních havárií nebo při transportech z ostrovů, přičemž v popředí pozornosti byl jen letecký transport pacientů. Proto také nelze srovnat zdravotnické, zdravotnětechnické a personální vybavení vojenského vrtulníku s vrtulníkem německé záchranné služby.

Der Rettungshubschrauber ermöglicht die schnelle Überwindung weiter Distanzen und den schnellen, schonenden Transport in ein Krankenhaus der Maximalversorgung. Gerade in dünn besiedeltem oder unwegsamem Gelände (z.B. Strand, Dünen) ist der Rettungshubschrauber den bodengebundenen Rettungsmitteln überlegen, unabhängig von Verkehrslagen und Straßeninfrastruktur und kann so gut wie jedem Gelände zu landen.

Vrtulník letecké záchranné služby umožňuje rychlé překonávání dlouhých vzdáleností a rychlý, šetrný transport pacienta do nemocnice s odbornou péčí. Právě v řídce osídleném nebo těžce přístupném terénu (např. pláže, duny) předčí možnosti vrtulníku všechny technické prostředky pozemní záchranné služby, a to nezávisle na dopravní situaci a silniční infrastruktuře, protože vrtulník může přistát prakticky v jakémkoli terénu

Die Vorteile der Luftrettung für die Patienten als ergänzendes Rettungsmittel und Notarztzubringer gegenüber dem bodengebundenen Rettungsdienst überzeugten die Entscheidungsträger beiderseits der Grenze.

Výhody, které má pro pacienty letecká záchranná služba jako doplňující prostředek záchrany a rychlá přeprava v případě nutné lékařské pomoci ve srovnání s pozemní záchrannou službou, přesvědčily rozhodovací orgány na obou stranách hranice.

Eine etablierte Luftrettung ist aber darüber hinaus ein nicht zu unterschätzender Standortfaktor.

Etablovaná letecká záchranná služba je ale kromě toho důležitým faktorem pro zvýšení atraktivity v dané lokalitě.

43

  Stanoviště Niebüll: optimální základna pro Severní Frísko a jižní Dánsko Rozhodnutí pro provozní leteckou základnu ve městě Niebüll bylo součástí nové komplexní restrukturalizace letecké záchranné služby, jejímž cílem bylo celoplošné zajištění zdravotnických služeb a zároveň navýšení ekonomické únosnosti. Vrtulník „Christoph Europa 5“ pokrývá okruh zásahů do vzdálenosti asi 50 km od města Niebüll. Maximální doba letu při jeho zásahu činí 15 minut. Právě v urgentních případech ve venkovských regionech nebo na ostrovech je poskytnutí rychlé pomoci ze vzduchu nezbytností.

Standort Niebüll: optimal für Nordfriesland und Süddänemark Die Entscheidung für Niebüll war Teil einer landesweiten Neuordnung der Luftrettung mit dem Ziel einer flächendeckenden Versorgung sowie einer erhöhter wirtschaftlichen Tragfähigkeit.

„Christoph Europa 5“ deckt einen Einsatzradius von etwa 50 km rund um Niebüll ab. Die maximal Flugzeit im Einsatzradius von „Christoph Europa 5“ beträgt 15 Minuten. Gerade bei Notfällen in ländlichen Regionen oder auf den Inseln im Einsatzgebiet kommt es auf die schnelle Hilfe aus der Luft an. Damit ist „Christoph Europa 5“ für viele Gebiete in Süddänemark der mit Abstand schnellste Notarztzubringer. Gleiches gilt für die nordfriesischen Inseln und Halligen.

Tím se vrtulník „Christoph Europa 5“ stal pro mnohé oblasti jižního Dánska daleko nejrychlejším přepravním prostředkem urgentní lékařské pomoci. Stejně tak to platí pro severofríské ostrovy a ostrůvky Halligen.

Projektziel: eine nachhaltig gesicherte Luftrettung für beide Regionen

Cíl projektu: trvale udržitelné zajištění letecké záchranné služby pro oba regiony Na začátku své spolupráce definovali oba projektoví partneři hlavní cíle projektu: - společné přeshraniční zajištění letecké záchranné služby v prostoru jižního Dánska a severního Šlesvicko-Holštýnska

Zu Beginn ihrer Arbeit definierten die Projektpartner die übergeordneten Ziele des Projektes: -

eine gemeinsame grenzüberschreitende Luftrettungsversorgung im süddänischen Raum und im nördlichen Schleswig-Holstein

-

eine erhöhte wirtschaftliche Tragfähigkeit und nachhaltige Sicherung der Luftrettungsversorgung in beiden Regionen

-

die Verbesserung der Lebensbedingungen in beiden Regionen sowie Steigerung der Attraktivität als Lebens- und Wirtschaftsraum. 44

-

zvýšení ekonomické únosnosti a trvalé udržitelnosti letecké záchranné služby v obou regionech

-

zlepšení životních podmínek v obou regionech a zvýšení jejich atraktivity jako životního i hospodářského prostoru.

 

Na závěr projektu můžeme konstatovat, že se nám podařilo splnit i náročné a detailně definované cíle:

Am Ende des Projektes kann man feststellen, dass auch die ehrgeizigen Detailziele erreicht wurden: -

ein einheitliches Organisationsmodell für den gemeinsamen Betrieb der Luftrettung in Schleswig-Holstein und Süddänemark

-

jednotný organizační model pro společný provoz záchranné letecké služby ve Šlesvicko-Holštýnsku a jižním Dánsku

-

die Harmonisierung technischer Abläufe, medizinischer, rechtlich-formale Abläufe und Standards

-

harmonizace technických postupů, zdravotnických a právně-formálních náležitostí a standardů

-

die gemeinsame Nutzung von sächlichen und personellen Ressourcen im Bereich der Luftrettung

-

společné využívání věcných i personálních zdrojů v oblasti letecké záchranné služby

-

Wissenstransfer in der Notfallmedizin

-

vědomostní transfer v urgentní medicíně

-

die Qualifizierung deutsch-dänischer Teams für die grenzüberschreitende Luftrettung

-

kvalifikace německo-dánských týmů pro přeshraniční leteckou záchrannou službu

-

den Aufbau eines deutsch-dänischen Netzwerks

-

vybudování německo-dánské struktury spolupráce

-

die Nutzbarmachung der Erfahrungen der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Gesundheitsbereich für andere europäische Regionen

-

zpřístupnění a využití zkušeností z přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotnictví v dalších evropských regionech

Unterschiede, Gemeinsamkeiten und neue Wege

Rozdíly, společné znaky a nové způsoby řešení

Rettungsdienstsysteme Das Rettungswesen in der Bundesrepublik Deutschland ist eine hoheitliche Aufgabe, die teilweise in kommunaler Hand liegt. Sie wird größtenteils von Hilfeleistungsorganisationen (z. B. dem Deutschen Roten Kreuz) durchgeführt. Die Kosten für die Rettungsdienstleistungen werden von den Kostenträgern des Gesundheitswesens (den Krankenkassen) erstattet. Rettungswagen werden in der

Systémy záchranné služby Záchranářství ve Spolkové republice Německo je výsostným úkolem státu, ale částečně spadá také do kompetence obcí. Záchrannou službu zajišťují zpravidla dobrovolné organizace humanitární pomoci (např. Německý červený kříž). Náklady za záchranářské výkony jim pak refundují instituce pro financování zdravotnických služeb (zdravotní pojišťovny). Sanitky jsou zpravidla obsazovány dvěma 45

  Regel mit zwei Rettungsassistenten besetzt. Zusätzlich kommen Notärzte, speziell für den Rettungsdienst ausgebildete Ärzte, zum Einsatz. Diese müssen über einen sogenannten „Fachkundenachweis Rettungsdienst“ verfügen, um anerkannt zu werden und im Rahmen des Rettungsdienstes tätig werden zu dürfen.

zdravotnickými záchranáři. Navíc jsou zde lékaři-záchranáři, kteří absolvovali speciální studium a výcvik pro záchranou službu. Tito lékaři musí mít doklad o atestaci pro činnost lékaře záchranné služby, čili mít odbornou způsobilost, aby mohli působit v rámci záchranné služby.

Auch in Dänemark ist der Rettungsdienst eine staatliche Aufgabe und wird dort im Wesentlichen von dem privaten Rettungsdienstunternehmen FALCK durchgeführt. Der Rettungsdienst finanziert sich in erster Linie aus Steuern ohne ein kompliziertes Abrechnungsverfahren. Den dänischen Rettungsassistenten werden weit reichende Kompetenzen und medizinische Aufgaben eingeräumt. Deshalb werden deutlich mehr Einsätze als in Deutschland ohne Notarzt gefahren. Das dänische Notarztsystem ist in vielen Gebieten noch im Aufbau und darum weder flächendeckend noch einheitlich. Eine einheitliche Weiterbildung zum Notfallmediziner wird derzeit erarbeitet, ist aber noch nicht vorgeschrieben, um in Dänemark als Notarzt arbeiten zu können. Allgemein wird erwartet, dass die Notärzte einen ALTS- (advanced trauma life support) und einen KOOL-Kurs (koordinierende Lage bei größeren Schadenslagen, was in etwa dem Lehrgang für Leitende Notärzte entspricht) absolviert haben

Také v Dánsku je zajištění zdravotnické záchranné služby úkolem státu, avšak realizaci provádí z největší části soukromá záchranářská firma FALCK. Záchranná služba je financována především z daní bez používání komplikovaného způsobu vyúčtování. Dánští zdravotníci-záchranáři mají dalekosáhlé kompetence a plní velkou část lékařských úkolů. Proto se výjezdy záchranné služby praktikují daleko častěji než v Německu bez přítomnosti lékaře-záchranáře. Dánský systém lékařské záchranné služby je v mnoha regionech teprve ve fázi budování a proto nefunguje dosud ani celoplošně, ani jednotně. Jednotné postgraduální vzdělávání lékařů v oboru urgentní medicíny je momentálně ve fázi přípravy, pro práci lékaře jako záchranáře však není zatím v Dánsku povinné. Všeobecně se očekává, že lékaři záchranné služby absolvují v budoucnosti kurz ALTS (advanced trauma life support) a kurz KOOL (koordinující situace v případech větších havarijních událostí, což odpovídá v Německu přibližně školení pro vedoucí lékaře).

Während in Deutschland die Notrufbearbeitung von Rettungsleitstellen und speziell geschulten Disponenten bearbeitet werden, laufen in Dänemark Notrufe bei den Polizeileitstellen ein. Diese leiten den Notruf an die FALCK-Leitstellen

Zatímco v Německu probíhá zpracování tísňového volání na jednotných záchranářských operačních střediscích a zpracovávají je speciálně vyškolení disponenti, je v Dánsku tísňové volání nasměrováno do policejních služeben. 46

  Ty je pak předávají na operační střediska záchranářské firmy FALCK. Standardy dotazů při přijímaných hovorech tísňového volání se však zásadně odlišují. Také technické vybavení vozidel záchranné služby a software operačních středisek nebyly ve všech oblastech kompatibilní. Za těchto předpokladů vyplynuly následující zájmové oblasti v rámci projektu „Cross-Border Air Rescue“:

weiter. Die Abfragestandards der Notrufe unterscheiden sich dabei grundlegend. Die technische Ausstattung der Rettungsfahrzeuge und die Software der Leitstellen waren gleichfalls nicht in allen Bereichen kompatibel.

Unter diesen Voraussetzungen eröffneten sich die folgenden Handlungsfelder für das Projekt „Cross-Border Air Rescue“: •

Sicherstellung der Anerkennung deutscher Rettungskräfte (Ärzte und Rettungsassistenten) in Dänemark und dänischer Rettungskräfte in Deutschland.

•

zajištění uznání kvalifikace německých záchranných sil (lékaři a zdravotníci-záchranáři) v Dánsku a dánských záchranářů v Německu

•

Beseitigung technischer und organisatorischer Schwachstellen in den Bereichen „Alarmierung und Navigation“ und Medizintechnik

•

odstranění technických a organizačních nedostatků v oblasti „Aktivace a navigace“ a lékařské techniky

•

Ausbildung und Qualifizierung gemeinsamer Teams unter Beachtung der unterschiedlichen Standards

•

vzdělávání a kvalifikace společných záchranářských týmů s ohledem na rozdílné standardy

Aktivace a navigace Operační středisko firmy FALCK v Koldingu v Dánsku a operační středisko Husum v Německu pracují s rozdílnými systémy. Přímé propojení obou operačních středisek proto nebylo možné provést. Prostřednictvím mezisíťového počítače, který byl nainstalován ve městě Husum, se tento problém podařilo vyřešit. Od té doby adresuje operační středisko FALCK v Koldingu svůj požadavek na zásah vrtulníku v jižním Dánsku prostřednictvím operačního střediska Husum. Samotná dispozice pro nasazení vrtulníku se od konce roku 2009 zadává v Harrieslee, v regionálním operačním středisku Sever.

Alarmierung und Navigation Die FALCK-Rettungsleitstelle Kolding, Dänemark, und die Rettungsleitstelle in Husum, Deutschland, arbeiten mit unterschiedlichen Systemen. Eine direkte Vernetzung beider Einsatzzentralen war nicht möglich. Durch einen sogenannten „Gateway-Rechner“ wurde dieses Problem gelöst, der in Husum installiert wurde. Seitdem wird der Hubschrauber für den Einsatz in Süddänemark von der FALCK-Leitstelle in Kolding über die Rettungsleitstelle Husum angefordert. Die eigentliche Disposition des Hubschraubers erfolgt seit Ende 2009 in Harrieslee, in der Regionalleitstelle Nord.

47

 

Verständigung Der grenzüberschreitenden Kooperation half auch der intensive, persönliche Austausch von deutschen und dänischen Leitstellenmitarbeitern u.a. durch Hospitationen in der jeweils anderen Leitstelle. Verständigungsprobleme gab es dabei kaum. Fast alle Mitarbeiter der Rettungsleitstelle in Husum haben dänische Sprachkurse absolviert. Auf dänischer Seite verfügten zahlreiche Mitarbeiter bereits vor Projektbeginn über Deutschkenntnisse. Die Sprachkompetenz auf beiden Seiten war ein wichtiger Schritt auf dem Weg zum Erfolg.

Dorozumívání Přeshraniční spolupráci pomohla také intenzivní osobní výměna zkušeností německých a dánských vedoucích operačních středisek, mj. při hospitacích v partnerských střediscích. Jazykové problémy se téměř nevyskytly. Skoro všichni pracovníci operačního střediska záchranné služby ve městě Husum absolvovali jazykové kurzy dánštiny. Na dánské straně měla většina pracovníků už před začátkem projektu znalosti němčiny. Jazyková vybavenost na obou stranách byla důležitým krokem na cestě k úspěchu.

Medizintechnik Dänemark und Deutschland verwenden unterschiedliche Sauerstoffanschlüsse, was bei einer Verlegung vom dänischen Rettungswagen in den Hubschrauber oder vom Hubschrauber in den Rettungswagen für zeitlichen Mehraufwand bei den Rettungsteams und eine zusätzliche Belastung für den Patienten sorgte. Gemeinsam mit einem Medizintechnikunternehmen gelang schließlich die Entwicklung eines transnationalen Adapters, der mit entsprechenden Modifikationen auch in anderen Regionen mit grenzüberschreitendem Rettungsdienst eingesetzt werden kann.

Lékařská technika Dánsko a Německo používají rozdílné přípojky pro kyslíkové přístroje, což způsobovalo při překládání pacienta z dánské sanitky do vrtulníku nebo z vrtulníku do sanitky časový skluz pro práci záchranných týmů a navíc další zatížení pro pacienta. Společně s podnikem lékařské techniky se nakonec podařilo vyvinout nadnárodní propojovací adaptér, který lze používat podle příslušných modifikací i v jiných regionech s přeshraničně operující záchrannou službou.

Einsatztaktik Um den Hubschrauber effizient einsetzen zu können, musste auch die Frage beantwortet werden: Wie und für welche Patienten soll der Rettungshubschrauber in Dänemark eingesetzt werden? Als Arbeitsgrundlage verständigte man sich auf vier Tracerdiagnosen: Trauma, schwere Kindernotfälle, schwere neurologische Krankheitsbilder und akuter Myokardinfarkt. Diesen Tracerdiagnosen ist gemeinsam, dass sie zeitkritisch sind,

Taktika nasazení Pro efektivní využití vrtulníku bylo třeba zodpovědět i otázku, jak a pro které pacienty má být vrtulník letecké záchranné služby v Dánsku nasazen. Jako podklad činnosti se strany dohodly na čtyřech indikacích diagnóz: trauma, vážná dětská onemocnění, vážná neurologická onemocnění a akutní infarkt myokardu. společným znakem těchto indikací diagnóz je, že jsou časově kritické, což znamená, že si 48

  das heißt eine rasche Behandlung erfordern, den Einsatz eines Notarztes und eine differenzierte Therapie zwingend notwendig machen. In aller Regel müssen diese Patienten über lange Strecken zu einem spezialisierten Krankenhaus transportiert werden.

vyžadují pohotovostní lékařské ošetření, nasazení lékaře-záchranáře a diferencovanou léčbu. Zpravidla musí být tito pacienti převezeni i na velké vzdálenosti do specializovaných nemocnic.

Anerkennung von Ausbildung Die gegenseitige Anerkennung der unterschiedlichen Ausbildung von Notärzten und Rettungsassistenten war eines der wichtigsten Projektziele für den Einsatz deutsch-dänischer Teams auf dem Hubschrauber. Dafür haben die Projektpartner die rechtlichen Rahmenbedingungen in Zusammenarbeit mit der Ärztekammer Schleswig-Holstein, dem Ministerium für Gesundheit und Soziales in Schleswig-Holstein sowie der Region Süddänemark geschaffen.

Vzájemné uznávání vzdělání Vzájemné uznávání rozdílného typu vzdělání lékařů záchranné služby a zdravotnických záchranářů bylo jedním z hlavních cílů projektu zaměřeného na nasazování německo-dánských záchranných týmů ve vrtulnících. Partneři projektu proto ve spolupráci s lékařskou komorou Šlesvicko– Holštýnska, Ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí Šlesvicko–Holštýnska a regionem Jižní Dánsko vytvořili za tímto účelem rámcové právní podmínky.

Qualifizierung der bi-nationalen Teams Die dänischen und deutsche Weiterbildungsordnungen wurde übersetzt und abgeglichen. Speziell für die dänischen Rettungsassistenten und Ärzte wurde ein Curriculum Luftrettung entwickelt. In Zusammenarbeit mit den Universitätskliniken Odense und Kiel entstanden Einsatzindikationen für „Christoph Europa 5“. Die Einsatzkräfte beider Länder erweiterten ihre Sprachkompetenz in Sprachkursen.

Kvalifikace bilaterálních týmů Byly přeloženy dánské a německé kvalifikační řády a bylo provedeno jejich srovnání. Speciálně pro dánské zdravotnické záchranáře a lékaře bylo vyvinuto curriculum záchranné letecké služby. Ve spolupráci s univerzitními klinikami v Odense a v Kielu byly vypracovány indikace pro zásah vrtulníku „Christoph Europa 5“. Zásahové týmy obou zemí rozšířily v jazykových kurzech své jazykové znalosti. Spolupráce a komunikace mezinárodních záchranných týmů mezi sebou a také s dalšími účastníky záchranných služeb (např. s disponenty operačních středisek) a komunikace s pacienty z obou zemí byly důležitou součástí společně prováděného tréninku na simulátorech. Při tréninku jsou němečtí a dánští lékaři

Zusammenarbeit und Kommunikation internationaler Teams sowie mit anderen Teilnehmern im Rettungsdienst (z.B. Leitstellen-Disponenten) und Kommunikation mit Patienten aus beiden Ländern waren ein wichtiger Bestandteil der gemeinsam durchgeführten Simulatortrainings. Bei diesen Trainings werden die deut49

  schen und dänischen Notärzte und Rettungsassistenten mit realitätsnahen Notfallszenarien an Simulatorpuppen konfrontiert. Neben dem medizinischen Lerneffekt wurde bei dieser Fortbildung vor allem die reibungslose Verständigung innerhalb der bi-nationalen Teams geschult.

záchranné služby a zdravotničtí záchranáři konfrontováni se scénáři záchranných situací odpovídajícími realitě a trénují simulaci na figurínách. Cílem tohoto školení nebyl pouze odborný zdravotnický výcvik, ale také nacvičení bezproblémového dorozumívání mezi členy obou týmů.

Fazit Seit dem 01.04.2005 ist „Christoph Europa 5“ im nördlichen Schleswig-Holstein und im südlichen Dänemark im Einsatz und hat seitdem 5.722 Einsätze geflogen. „Christoph Europa 5“ hat bewiesen, dass grenzüberschreitende Luftrettung ein Erfolgsrezept sein kann. Die gemeinsame Nutzung von Ressourcen hat positive wirtschaftliche wie auch fachliche Effekte.

Závěr Od 1.4.2005 je vrtulník „Christoph Europa 5“ nasazován v severním Šlesviku–Holštýnsku a v jižním Dánsku a nalétal již 5 722 záchranných letů. „Christoph Europa 5“ dokázal, že přeshraniční letecká záchranná služba může být opravdu úspěšná a hodná následování. Společné využívání zdrojů má pozitivní ekonomické i odborné efekty.

Für Patienten mit schweren Verletzungen, Hirnblutungen und Herzinfarkten erhöht die rasche Behandlung die Chance auf ein besseres Behandlungsergebnis – wenn nicht sogar die Chance, dem Patienten das Leben zu retten.

Pro pacienty s vážným zraněním, krvácením do mozku nebo srdečním infarktem zvyšuje rychlý lékařský zásah šanci na lepší výsledek léčení, a dokonce často dává pacientům šanci na přežití.

Die positive Bilanz des Hubschraubers hat zu einer breiten Akzeptanz der Luftrettung bei Ärzten, Rettungskräften und politisch Verantwortlichen in Süddänemark geführt. Auf Basis der Erfahrungen mit „Christoph Europa 5“ haben die Vorbereitungen für die Einführung einer flächendeckenden Luftrettung in Dänemark begonnen.

Pozitivní bilance vrtulníku vedla k široké akceptaci letecké záchranné služby jak u lékařů, tak i u odpovědných politiků v jižním Dánsku. Na základě zkušeností s vrtulníkem „Christoph Europa 5“ začaly přípravy pro zavedení celoplošné záchranné letecké služby v Dánsku.

Die grenzüberschreitende Luftrettung ist so erfolgreich, dass sich die Region Süddänemark für die Fortführung der grenzüberschreitenden Luftrettung bis auf weiteres ausgesprochen hat.

Přeshraniční letecká záchranná služba je natolik úspěšná, že se region Jižní Dánsko zatím vyslovil pro její pokračování.

50

  Das Projekt hat aber auch gezeigt, dass neben der technischen Harmonisierung in Bezug auf Medizintechnik und Einsatzführungsinstrumente der fachliche Austausch zwischen den Projektbeteiligten mindestens den gleichen Stellenwert hat. Die enge Abstimmung aller Maßnahmen und die Projektarbeit aller Beteiligten auf gleicher Augenhöhe sind unerlässlich.

Na projektu se však také ukázalo, že vedle technické harmonizace v oblasti lékařské techniky a nástrojů pro řízení záchranného zásahu je minimálně stejně hodnotná také výměna zkušeností mezi účastníky projektu. Přitom je nezbytné vzájemné odsouhlasení všech opatření a spolupráce na projektu v duchu rovnoprávnosti všech zúčastněných.

Die Erfahrungen, die in der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit gesammelt wurden, können für andere europäische Regionen als Modell dienen.

Zkušenosti, které byly shromážděny v přeshraniční spolupráci, mohou mít pro ostatní evropské regiony modelovou funkci.

51

 

Die Luftrettung in der Tschechischen Republik Letecká záchranná služba v České Republice MUDr. Roman GŘEGOŘ Leiter -Territorialzentrum des Rettungsdienstes der Region Mähren/Schlesien Ředitel - Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje

Geschichte Der Beginn einer zusammenhängend tätigen Luftrettung in der damaligen Tschechoslowakei lässt sich auf das Jahr 1987 datieren, wenn man vereinzelte davorliegende Rettungsaktionen mit Flugzeugen oder Hubschraubern außer Acht lässt. Am 1. April 1987 wurde der Probebetrieb der Luftrettung am Standort Prag eröffnet. Hauptimpuls war die Teilnahme einer tschechoslowakischen Delegation am 2. Kongress „Airmed“, die 1985 in der Schweiz in Zürich stattfand. Eine Gruppe von Fachleuten des Föderalen Verkehrsministeriums initiierte Besprechungen mit einer ganzen Reihe von Fachleuten und Enthusiasten aus den Bereichen Gesundheitswesen, Luftfahrt und anderen Bereichen und erstellte danach ein Konzept für den Aufbau eines nach und nach flächendeckenden Luftrettungsnetzes mit insgesamt 26 Stationen für die damalige Tschechoslowakei.

Historie Pomineme – li ojedinělé záchranné akce pomocí letadel a vrtulníků, lze říci, že počátky souvislého působení letecké záchranné služby ještě v bývalém Československu se datují do roku 1987, kdy 1. dubna 1987 byl zahájen zkušební provoz LZS na stanovišti v Praze. Zásadním impulsem byla účast československé delegace na 2. kongresu Airmed 1985, který se konal ve švýcarském Curychu. Skupina odborníků z Federálního ministerstva dopravy iniciovala jednání z celou řadou odborníků i entuziastů z oblasti zdravotnictví, letectví a dalších, kteří následně vytvořili koncepci postupného pokrytí bývalého Československa celkem 26 stanicemi LZS.

Der allmähliche Ausbau des Luftrettungsnetzes war von einigen grundlegenden Voraussetzungen abhängig. Zunächst wurden Standorte festgelegt, an denen sich große Krankenhäuser vom sogenannten „Typ 3“ befanden – Regionaloder Universitätskrankenhäuser, die nicht nur über grundlegende Abteilungen verfügten, sondern vor allem auch über medizinische Spezialabteilungen. Diese

Postupné pokrývání území stanovišti LZS záviselo na několika základních předpokladech. Za prvé byla vytipována lokalita, kde se nacházela velká nemocnice tzv. „třetího“ typu (krajská nebo fakultní, osahující nejen základní oddělení, ale především specializovaná zdravotnická pracoviště); toto zdravotnické zařízení se stalo přirozeným spádovým centrem, do kterého vrtulník LZS převážně svážel  52

  pacienty. Výše zmíněná nemocnice se také především v začátcích rozvoje LZS stala zdrojem zdravotnického personálu pro LZS. Další nutnou podmínkou byl provozovatel vrtulníku, který dokázal pro nově budované stanoviště vyčlenit trvale jeden stroj, včetně potřebného zálohování. V začátcích LZS v Československu to byl především Státní podnik Slovair, který disponoval větším počtem vrtulníků Mi-2, které postupně včetně létajícího i pozemního personálu mohl dát k dispozici. K uvolňování kapacity pro potřeby LZS příznivě přispěl i útlum leteckých prací především pro zemědělství v průběhu devadesátých let.

medizinischen Einrichtungen wurden zu natürlichen Zentren, wohin die Hubschrauber der Luftrettung die überwiegende Zahl ihrer Patienten brachten. Die oben beschriebenen Krankenhäuser stellten vor allem in den Anfangszeiten der Luftrettung auch das medizinische Personal für die Luftrettung. Als weitere notwendige Voraussetzung musste ein Hubschrauberbetreiber gefunden werden, der in der Lage war, für einen neuen Standort dauerhaft einen Hubschrauber einschließlich der erforderlichen Reserve zur Verfügung zu stellen. In den Anfangszeiten der Luftrettung der Tschechoslowakei war das vor allem das staatliche Unternehmen Slovair, das über eine große Zahl an Hubschraubern vom Typ Mi-2 verfügte und diese schrittweise samt Flug- und Bodenpersonal zur Verfügung stellen konnte. Der Rückgang der Flugtätigkeit in den 1990er Jahren vor allem für die Landwirtschaft begünstigte die Freistellung von Kapazitäten für die Luftrettung.

53

  Ein großer Gewinn für die Entwicklung der Luftrettung war die Einbindung der Fliegerstaffel des Föderalen Ministeriums des Innern in die Luftrettung. Piloten, Mechaniker und anderes Personal der Polizei beteiligten sich mit Ausnahme von ein paar Monaten fast durchgehend am Aufbau und der Unterhaltung des Probebetriebs am Standort Prag, in der Folge dann als Flugdienst der Polizei der Tschechischen Republik. Bis zum Jahr 2009 betrieb diese Einheit auch den Luftrettungsstandort Hradec Králové; am Betrieb des Luftrettungsstandortes Brno war der Flugdienst der Polizei der Tschechischen Republik ebenfalls einige Jahre beteiligt. Die Einbindung der Armee der Tschechischen Republik erfolgte erst in den 1990er Jahren, vorübergehend betrieb diese den Standort in Havličkův Brod, der ersatzlos geschlossen wurde. Der Standort Plzeň wird bis heute durch die 243. Armeefliegerstaffel und das Zentrum für Luftrettung betrieben.

Velký přínos pro rozvoj LZS znamenalo zapojení se Leteckého oddílu Federálního ministerstva vnitra do činnosti LZS. S výjimkou několika měsíců se podíleli policejní piloti, mechanici a ostatní personál na rozjezdu a udržení zkušebního provozu stanoviště LZS v Praze, následně již jako Letecká služba Policie ČR. Až do roku 2009 provozovala tato složka také stanoviště LZS v Hradci Králové, několik let se Letecká služba PČR podílela na provozu LZS v Brně. Zapojení Armády ČR do LZS proběhlo až v 90. letech, přechodně armáda provozovala stanoviště v Havlíčkově Brodě, které bylo bez náhrady zrušeno, provoz na stanovišti v Plzni probíhá prostřednictvím armádní 243. letky a Centra LZS dodnes.

Gegenwart Zurzeit sind in der Tschechischen Republik zehn und in der Slowakischen Republik insgesamt sieben Luftrettungsstandorte in Betrieb. Die Reihenfolge der Zahlen bei Rufcodes „Christoph“ [tschechisch: Kryštof] entspricht der Reihenfolge der Errichtung der Luftrettungsstationen in der damaligen Tschechoslowakei; sie ist in Tschechien jedoch aus historischen Gründen nicht lückenlos, da die Stationen fehlen, die sich nach der Teilung der Tschechoslowakei zum 01.01.1993 in der Slowakei befanden oder deren Betrieb eingestellt wurde. Die slowakischen Kollegen benannten im vergangenen Jahr ihre Stationen um in Christoph 1 bis Christoph 7. Seit

Současnost V současné době je v České republice v provozu 10 stanovišť LZS, na Slovensku celkem 7. Číselná řada volacích znaků „Kryštof“ ( kdy číslo znamená pořadí vzniku stanice LZS v bývalém Československu) tak u nás historicky není spojitá, protože chybí stanice, které zůstaly na Slovensku po rozdělení Československa k 1.1.1993 nebo byly zrušeny. Slovenští kolegové loni své základny znovu přečíslovali znaky Kryštof 1 až 7. Od roku 2009 na 8 let na základě proběhlého tendru provozuje stanici Kryštof 1 v Praze Letecká služba Policie ČR, v Plzni na stanovišti Kryštof 07 provozuje vrtulník Armáda ČR, zbylých 8 stanic v Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Ostravě, 54

  2009 zeichnen nach erfolgter Ausschreibung für die Dauer von acht Jahren folgende Hubschrauberbetreiber für die Stationen verantwortlich: Christoph 1 Prag – Flugdienst der Polizei der Tschechischen Republik, Christoph 7 Plzeň – Armee der Tschechischen Republik; für die übrigen acht Stationen in Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Ostrava, České Budějovice, Jihlava, Brno und Olomouc – zwei private Betreiber: DSA a. s. und Alfa Helocopter s r. o.

Českých Budějovicích, Jihlavě, Brně a v Olomouci provozují dva soukromí provozovatelé – DSA, a.s. a Alfa Helicopter, s.r.o.

Obwohl die Luftrettung der Tschechischen Republik verschiedene, d. h. staatliche und private Hubschrauberbetreiber hat, läuft alles andere hinsichtlich des Betriebes der Luftrettung unter Federführung der Rettungsdienste der Regionen. Die Luftrettung ist keine selbständige Organisation oder Struktur,

Navzdory tomu, že LZS v ČR má různé provozovatele vrtulníků, státní i nestátní, vše ostatní okolo provozu LZS je plně v gesci zdravotnických záchranných služeb krajů, LZS není samostatnou organizací, či strukturou, ale je vždy obligatorní součásti 10 z celkem 14 krajských záchranných služeb,

55

  vyjmenovaných obecně závazným přepisem. Znamená to, že operační řízení je plně svěřeno operačním střediskům krajských záchranek, které řídí současně i pozemní osádky, taktéž lékař i záchranář jsou vždy zaměstnanci krajské záchranné služby. Jedinou výjimkou je LZS v Plzni, kde i zdravotnický personál patří armádě, operační řízení LZS je však jako jinde v ČR součástí dispečinku krajské záchranky. Uvedený model jednotného operačního řízení je od samotného začátku jednou z velkých výhod české LZS, protože tísňové výzvy jsou přijímány na jednotném operačním středisku ZZS, dispečer pak podle povahy události zvolí nejvhodnější záchranný prostředek nebo jejich kombinaci. V České republice navzdory tomu, že je plně integrováno jednotné evropské číslo 112, zůstala plně zachována i národní tísňová čísla pro jednotlivé složky (ZZS 155, hasiči 150,112, Státní policie 158 a městské policie 156). V Moravskoslezském kraji jako zatím v jediném místě je provozován dokonce společný dispečink všech výše uvedených složek. Díky moderním současným technologiím, oboustranné datové komunikaci mobilních prostředků a jejich sledování pomocí GPS mají operátoři zdravotnických dispečinků dokonalý přehled o okamžité poloze vrtulníku i pozemních osádek.

sondern ein obligatorischer Bestandteil bei zehn in einer allgemein verbindlichen Vorschrift benannten Rettungsdiensten von insgesamt 14 regionalen Rettungsdiensten. Das bedeutet, dass die operative Leitung vollkommen in den Händen der regionalen Rettungsleitstellen liegt; diese leiten gegenwärtig auch die bodengebundenen Besatzungen, so dass Ärzte und Rettungsassistenten {CZ}4 immer Arbeitnehmer der regionalen Rettungsdienste sind. Einzige Ausnahme ist die Luftrettung Plzeň, wo die Armee das medizinische Personal stellt, die operative Leitung jedoch wie überall in der Tschechischen Republik durch die regionale Rettungsleitstelle erfolgt. Das beschriebene Modell der einheitlichen operativen Leitung ist von Beginn an einer der großen Vorteile der tschechischen Luftrettung, weil alle Notrufe in einer Rettungsleitstelle entgegengenommen werden und der Dispatcher dann entsprechend dem Charakter des Ereignisses das am besten geeignete Rettungsmittel oder eine Kombination aus mehreren auswählt. Ungeachtet der Tatsache, dass in der Tschechischen Republik die einheitliche europäische Notrufnummer 112 überall eingeführt wurde, blieben die nationalen Notrufnummern für die einzelnen Partner bestehen (Rettungsdienst - 155, Feuerwehr – 150 und 112, Polizei der Tschechischen Republik 158, städtische Polizeiorgane - 156). In der Region Mähren/Schlesien als vorerst einziger Region existiert sogar eine gemeinsame Leitstelle für alle oben genannten                                                              4

Anm. d. Ü.: Ergänzung {CZ} angefügt, da große Unterschiede zu Ausbildung von Rettungsassistenten in Deutschland bestehen.

  56

  Partner. Da heutzutage moderne Technik und Technologie zur Verfügung stehen und mobiler Datenaustausch und die Ortung über GPS möglich sind, haben die Dispatcher der Rettungsleitstellen einen vollständigen Überblick über die jeweils aktuellen Standorte von Hubschraubern und bodengebundenen Einsatzteams. Finanzierung Die Finanzierung des Betriebs der Luftrettung erfolgt überwiegend aus dem Staatshaushalt. In den ersten Jahren beteiligte sich die Tschechische Versicherung aus ihrem Fonds zur Schadenverhütung an der Finanzierung. Danach ging die Federführung in der Finanzierung ganz an das Ministerium für Gesundheit über, das direkt für eine besondere Haushaltsstelle zur ausschließlich zweckgebundenen Finanzierung der Betriebskosten der Luftrettungsstandorte verantwortlich zeichnet. Auf der Grundlage von Ausschreibungen schließt das tschechische Gesundheitsministerium Verträge mit staatlichen und nichtstaatlichen Betreibern ab und erstattet die Kosten für den Betrieb der Hubschrauber (die letzten 8-JahresVerträge gelten bis 2016). Die Krankenversicherungen zahlen direkt an die Rettungsdienste für die medizinischen Leistungen der Ärzte.

Financování Financování provozu LZS v České Republice je realizováno především ze státního rozpočtu. Po několika prvních letech, kdy se na financování podílela Česká Pojišťovna z fondu zábrany škod došlo k překlopení financování do gesce Ministerstva zdravotnictví, které má přímo ze státního rozpočtu na starost zvláštní kapitolu, určenou účelově a výhradně k financování provozních nákladů LZS. Na základě výběrových řízení uzavírá MZ ČR smlouvy s provozovateli – státními i nestátními a hradí náklady na provoz vrtulníků (poslední kontrakty na dobu 8 let platí do roku 2016). Zdravotní pojištovny hradí přímo záchranným službám zdravotnické výkony lékaře.

Vergleich mit Europa Die personellen und technischen Anforderungen an die Ausstattung der Hubschrauber und an die Qualifikation der einzelnen Besatzungsmitglieder stehen in der Tschechischen Republik in Übereinstimmung mit den europäischen Rechtsvorschriften im Bereich der Zivilluftfahrt (JAR-OPS 3) sowie mit den CEN-Normen (Europäisches Komitee

Srovnání s Evropou Personální i technické požadavky na vybavení vrtulníků i erudici jednotlivých členů osádky jsou v ČR zajištěny díky harmonizaci s evropskými zákony a normami jak z oblasti civilního letectví (JAR – OPS 3) tak s normami CEN (European Committee for Stadardization), protože harmonizace české národní legislativy s evropskou 57

  byla v této oblasti započata ještě před vstupem ČR do EU, v současné době je již plně realizována. Všichni kmenoví zdravotničtí pracovníci, pracující na LZS (lékaři i záchranář) jsou plnoprávnými členy osádky vrtulníkové letecké záchranné služby (HEMS Crew members). Předpisům JAR-OPS3 odpovídá plně i používaná vrtulníková technika, která splňuje ve všech případech výkonnostní kategorii A1. Do té doby rozšířené a velmi oblíbené typy vrtulníků, které létaly pro LZS (např. Bö 105, AS 355 F2, Bell 412), musely být proto z činnosti LZS vyřazeny. V současné době je v ČR používán na celkem 7 stanovištích typ EC 135 (v provedení T1, T2 a T2+; na dvou stanovištích létá Bell 427 a armáda používá typ W3A Sokol. Proces obměny strojů byl pro všechny zainteresované provozovatele velmi finančně náročný.

für Normung), da in diesem Bereich die Harmonisierung zwischen nationaler tschechischer und europäischer Gesetzgebung bereits vor dem Beitritt der Tschechischen Republik zur EU erfolgte und zum jetzigen Zeitpunkt erfolgreich abgeschlossen ist. Alle bei der Luftrettung fest angestellten medizinischen Mitarbeiter - sowohl Ärzte als auch Rettungsassistenten {CZ} - sind vollberechtigte Teammitglieder des Hubschrauber-Rettungsdienstes (HEMS Crew members). Auch die verwendete Hubschraubertechnik entspricht voll und ganz den JAR-OPS-3 und erfüllt in allen Fällen die Flugleistungsklasse A1. Die bis dahin verbreiteten und sehr beliebten, in der Luftrettung eingesetzten Hubschraubertypen (zum Beispiel Bö 105, AS 355 F2, Bell 412) mussten aus dem Bestand der Luftrettung ausgemustert werden. Gegenwärtig werden in der Tschechischen Republik an insgesamt sieben Standorten Hubschrauber vom Typ EC 135 in den Ausführungen T1, T2 und T2+ eingesetzt; an zwei Standorten fliegt der Bell 427, und die Armee verwendet den Typ W3A Sokol. Der Austauschprozess der Fluggeräte war für alle interessierten Betreiber in finanzieller Hinsicht sehr anspruchsvoll.

58

 

Plocha území, připadající na 1 vrtulník HEMS 17 421 18 000 16 000 13 290 14 000 12 000 10 000

7 887 7 005

6 736

8 000 5 242 6 000 4 000 2 000 0 Rakousko

Übersetzung der Graphik Überschrift Rakousko Německo Polsko Slovensko Maďarsko Česko

Německo

Polsko

Slovensko

Maďarsko

Česko

Fläche des Einsatzbereichs pro Hubschrauber HEMS Österreich Deutschland Polen Slowakei Ungarn Tschechien

Große Aufmerksamkeit kommt den Landeplätzen zu. Die Hubschrauberlandeplätze aller Standorte erfüllen die strengsten Kriterien; vier Standorte sind auch für den Betrieb bei Nacht ausgestattet und die Anzahl der zertifizierten Hubschrauberlandeplätze verschiedener Größe an Krankenhäusern nimmt zu. Die medizinischen Einbauten bei den Hubschraubern wurden im Ausland von renommierten Firmen vorgenommen, die Innenausstattung und die Geräteausrüstung sowie die Verankerung derselben entsprechen den jeweiligen CENNormen und europäischen Standards.

Velká pozornost je kladena i na přistávací plochy, všechny základnové heliporty splňují nejpřísnější kritéria; 4 základny jsou vybaveny i pro noční provoz a přibývá certifikovaných heliportů a helipadů v nemocnicích. Zdravotnická zástavba vrtulníků byla realizována v zahraničí u renomovaných firem, interiér strojů a přístrojové vybavení a jeho uchycení tudíž plně koresponduje s příslušnými ustanoveními norem CEN a dalších evropských standardů.

Die Stellung der Luftrettung innerhalb des Rettungsdienstes und der Integrierten Rettungszentren (IRZ) Die Flugrettung der Tschechischen Re-

Pozice LZS v rámci ZZS a IZS

Letecká záchranná služba v České republice je nejen pevnou součástí 59

  publik ist nicht nur ein fester Bestandteil des Rettungsdienstes, sondern arbeitet auch sehr eng mit den Hauptpartnern und den weiteren Partnern des Integrierten Rettungssystems (IRS) zusammen. Zu den Hauptpartnern gehören die Polizei der Tschechischen Republik, die städtischen Polizeiorgane und das Feuerwehrkorps der Tschechischen Republik, weitere Partner sind insbesondere bei Übungen und im realen Einsatz der Bergrettungsdienst der Tschechischen Republik, der Grubenrettungsdienst, der Wasserrettungsdienst, das Tschechische Rote Kreuz und eine Reihe weiterer Organisationen. Zur Erhöhung der Aktionsfähigkeit der Luftrettungsteams trägt bei, dass die Mehrzahl von ihnen gegenwärtig dank Spezialtechnik (Abseilsysteme, Lasthaken) in der Lage ist, auch in unzugänglichem Terrain tätig zu werden. Vier von zehn Luftrettungsstandorten (Plzeň, Praha, Olomouc a Ostrava) sind Tag und Nacht in Betrieb, wobei der Anteil der Nachteinsätze zwischen 15 % und 20 % liegt.

zdravotnické záchranné služby (ZZS), ale velmi těsně spolupracuje s hlavními i ostatními složkami takzvaného Integrovaného záchranného systému (IZS), který mimo zahrnuje jeho hlavní složky (Policii ČR, městské policie, Hasičský záchranný sbor ČR) a složky ostatní, kdy k nejčastějším parterům ve výcviku a v ostrých akcích patří především Horská služba ČR, Hlavní báňská záchranná služba, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže a řada dalších organizací. Pro zvýšení akceschopnosti osádek LZS je v současné době většina osádek LZS schopna zasahovat i v nepřístupném terénu, kde není možno přistát za využití speciálních technik (slanění, podvěs). Čtyři z deseti základen LZS (Plzeň, Praha, Olomouc a Ostrava) zajišťují nepřetržitý provoz, létají tedy i v noci, podíl nočních zásahů kolísá mezi 1520% všech akcí.

Einige Betreiber in der Tschechischen Republik haben auch klassische Flugzeuge (Propeller- und Düsenmaschinen) mit zertifizierter medizinischer Innenausstattung für Air-AmbulanceFlüge zur Verfügung. Angesichts der geringen Flächenausdehnung der Tschechischen Republik werden diese Flugzeuge jedoch fast ausschließlich zum Krankenrücktransport aus dem Ausland eingesetzt.

Několik provozovatelů v ČR má k dispozici i klasická letadla, vrtulová i trysková, s certifikovaným zdravotnickým interiérem pro provádění letů Air Ambulance, vzhledem k malé rozloze ČR však téměř výhradně realizují tato letadla repatriační lety.

60

 

Počet obyvatel na 1 vrtulník HEMS

1 052 669

Česko

1 426 571

Maďarsko

770 881

Slovensko

2 139 650

Polsko

1 553 019

Německo

516 250

Rakousko

0

Übersetzung der Graphik Überschrift Česko Slovensko Polsko Maďarsko Německo Rakousko

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

Anzahl der Einwohner pro Hubschrauber HEMS Tschechien Slowakei Polen Ungarn Deutschland Österreich

Celkově lze konstatovat, že od poloviny 90. let minulého století dosáhla ČR celoplošného pokrytí svého území a svým technickým vybavením, erudicí personálu, pevným zakotvením LZS v celém systému zdravotnické záchranné služby se česká LZS řadila a řadí mezi nejvyspělejší státy na světě.

Insgesamt kann man feststellen, dass die Tschechische Republik seit Mitte der 1990er Jahre ein flächendeckendes Netz aufgebaut hat und mit der technischen Ausrüstung, dem qualifizierten Personal und der festen Verankerung der Luftrettung im Gesamtsystem der Rettungsdienste zu den am höchsten entwickelten Staaten der Welt gehörte und gehört.

61

 

EUREGIO Maas-Rhein: Grenzüberschreitende Notfallrettung EUREGIO Máza-Rýn: Přeshraniční přednemocniční neodkladná péče Dr. Joachim Habers StädteRegion Aachen, Městský region Cáchy Region Miast Aachen/Akwizgran, Region Máza-Rýn/Akwizgran

Zahlen-Fakten-Eindrücke Als EUREGIO Maas-Rhein wird das Gebiet rings um das Dreiländereck bei Aachen bezeichnet, sie umfasst in einem Durchmesser von etwa 140 km eine Fläche von fast 13.000 km², hier leben derzeit rund 3,9 Millionen Einwohner.

Čísla-Fakta-Dojmy EUREGIO Maas-Rhein se nazývá euroregion rozkládající se na řece Máze a Rýnu na trojmezí okolo města Cáchy (Aachen) na ploše téměř 13 000 km² s průměrnou šířkou téměř 140 km. V současné době zde žije okolo 3,9 milionů obyvatel.

In der EUREGIO Maas-Rhein grenzen auch Sprachgruppen aneinander. Als Verkehrssprachen sind heute Deutsch, Flämisch und Französisch etabliert. Dabei laufen die Grenzen zwischen den Sprachgruppen nicht entlang den politisch gezogenen Staatsgrenzen. In euregionalen Gremien hat sich inzwischen erfolgreich eine Sprachregelung etabliert, nach der jeder Teilnehmer in seiner Muttersprache spricht.

Euroregionem Máza-Rýn probíhají také hranice jednotlivých jazykových komunit. Běžným dorozumívacím jazykem je dnes němčina, vlámština a francouzština. Hranice mezi jazykovými skupinami obyvatelstva však přitom nevedou podél politicky stanovených státních hranic. Rozhodnutí o jednacím jazyce, které se úspěšně ustálilo v grémiích zabývajících se otázkami euroregionů, vypadá tak, že každý z účastníků mluví svou vlastní mateřštinou.

  Historische Entwicklung Die Grundlage für dieses historisch gewachsene Gemeinschaftsgefühl liegt schon über 1.200 Jahre zurück: das Gebiet der EUREGIO Maas-Rhein ist sozusagen das Kernland des Reiches, so wie es um das Jahr 800 als fränkisches Reich unter Karl dem Großen bestand. Geblieben ist auch 2010 das grenzüberschreitende Bewusstsein, im Zentrum Europas zu leben. Nicht ohne Grund wird in Aachen in jedem Jahr der Internationale Karlspreis an Persönlichkeiten ver-

Historický vývoj Kořeny zdejšího již historického pocitu sounáležitosti musíme hledat v době před 1200 lety, okolo roku 800, kdy byla oblast euroregionu Máza-Rýn pod vládou Karla Velikého takříkajíc srdcem tehdejší franské říše. Až do roku 2010 si lidé bez ohledu na hranice udrželi povědomí, že žijí v centru Evropy. Ne bez důvodu je každý rok v Cáchách udělována mezinárodní Karlova cena osobnostem, které se obzvláště zasloužili o sjednocení Evropy. 62

  liehen, die sich um die Einigung Europas besonders verdient gemacht haben. „Průkopníci na dvou nohách“ Snahy o spolupráci a sjednocení evropských národních států byly završeny podepsáním odpovídajících dohod na nejrůznějších úrovních. Některé tyto dohody by sotva mohly vzniknout bez velkého osobního nasazení jednotlivých politiků, pro které měla evropská myšlenka mimořádně velký význam.

  Pioniere auf zwei Beinen Die Bemühungen um Zusammenarbeit und Einigung der europäischen Nationalstaaten führten zu entsprechenden Abkommen auf unterschiedlichen Ebenen. Das Zustandekommen dieser Abkommen ist vielfach undenkbar ohne ein hohes persönliches Engagement einzelner Politiker, für die die europäische Idee besondere Bedeutung hatte. Als wesentliche Meilensteine sollen hier angeführt werden: •

•

•

 

Rád bych zde jmenoval nejdůležitější zastávky na této cestě: •

1976 wurde die EUREGIO MaasRhein als eine von inzwischen 28 europäischen Regionen mit deutscher Beteiligung gegründet. 1980 einigten sich die neun Staaten der damaligen Europäischen Union im Rahmenübereinkommen von Madrid über Grundsätze der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit. Hierauf aufbauend konnte im selben Jahr ein bilaterales Abkommen zwischen dem Königreich Belgien und der Bundesrepublik Deutschland zur gegenseitigen Hilfeleistung bei Katastrophen und besonders schweren Unglücksfällen abgeschlossen werden. Im Jahr 1988 folgte ein entsprechendes Abkommen mit dem Königreich der Niederlande.

•

•

Die besondere Verfassungssituation in   Deutschland weist nach Artikel 35 des Grundgesetzes den Ländern die Kompetenzen für die Gefahrenabwehr zu; einzig der Schutz der Bevölkerung vor Kriegseinwirkungen liegt in der Kompetenz des Bundes.

V roce 1976 byl založen euroregion Máza-Rýn jako jeden z dnes již 28 evropských regionů s německou účastí. V roce 1980 se devět států tehdejší Evropské unie dohodlo v Madridské rámcové úmluvě na zásadách přeshraniční spolupráce. Na základě této úmluvy mohla být ve stejném roce uzavřena bilaterální dohoda mezi Belgickým královstvím a Spolkovou republikou Německo o vzájemné pomoci při katastrofách a obzvlášť těžkých haváriích.

V roce 1988 následovalo podepsání podobné dohody s Nizozemským královstvím.

Německo má přitom zvláštní státoprávní situaci, protože podle článku 35 německého Základní zákona, tzn. německé ústavy, spadá odpovědnost za zvládání krizových situací do kompetence jednotlivých spolkových zemí; spolkové orgány jsou příslušné pouze pro ochranu obyvatelstva před 63

  dopady válečných konfliktů. V daném případě to znamená, že smluvními partnery sousedních států v otázce vzájemné přeshraniční pomoci jsou jednotlivé spolkové země. Přitom však není zcela bez problémů skutečnost, že smluvní partneři přináleží k různým úrovním státní správy. • Tak byla například v roce 1991 uzavřena Anholtská dohoda mezi spolkovou zemí Severní PorýníVestfálsko a Nizozemským královstvím. • V roce 1996 následovala Mohučská dohoda mezi zemí Porýní-Falc a Belgickým královstvím. • V následujících letech byla ve třetí fázi, kterou umožnily předcházející dohody, podepsána četná bilaterální veřejnoprávní ujednání o vzájemné pomoci sjednaná bezprostředně mezi sousedícími obcemi na obou stranách státních hranic.

Hieraus folgt, dass auch die Länder Vertragspartner von Nachbarstaaten werden, wenn es um die grenzüberschreitende Hilfeleistung geht. Nicht unproblematisch sind dabei die unterschiedlichen staatlichen Ebenen, denen die Vertragspartner zuzurechnen sind: • 1991 wird das Anholtzer Abkommen zwischen Nordrhein-Westfalen und dem Königreich der Niederlande abgeschlossen. • 1996 folgt das Mainzer Abkommen zwischen Rheinland-Pfalz und dem Königreich Belgien. • Als dritter Schritt folgten – ermöglicht durch die vorherigen Abkommen - in den kommenden Jahren vielfältige bilaterale öffentlich-rechtliche Vereinbarungen über gegenseitige Hilfeleistung zwischen unmittelbar angrenzenden Kommunen entlang der Staatsgrenzen.   Pioniere unter Rotorblättern Einen wesentlichen Anteil in der Entwicklung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit in der EUREGIO MaasRhein hatte der in Würselen-Merzbrück stationierte Rettungshubschrauber. Mit Indienststellung 1974 verfügte dieser Rettungshubschrauber über den ersten Notarzt in der gesamten EUREGIO Maas-Rhein. Schon bald erkannten gerade die belgischen Nachbarn das enorme Potenzial, das der Hubschrauber für die Notfallversorgung in den ländlich geprägten und dünn besiedelten deutschsprachigen Ostkantonen entlang der Staatsgrenze zur Bundesrepublik Deutschland bot.

"Průkopníci pod listami rotora" Podstatný podíl na rozvoji přeshraniční spolupráce euroregionu Máza-Rýn měl vrtulník záchranné zdravotnické služby, který byl umístěn na základně ve Würselen-Merzbrück. Po zařazení do služební pohotovosti v r. 1974 měl tento vrtulník k dispozici prvního urgentního lékaře v celém euroregionu Máza-Rýn. Belgičtí sousedé rozpoznali již velmi brzy enormní potenciál, který vrtulník nabízel pro záchranné operace ve východně položených venkovských, řídce obydlených oblastech německy mluvících kantonů podél hranic se Spolkovou republikou Německo.

64

 

  "Klasická“ spádová oblast vrtulníku záchranné služby Christoph Europa 1 zahrnuje dnes díky doletu v okruhu 50ti km téměř celý euroregion Máza-Rýn. V tomto rádiusu je čas doletu k místu záchrany přibližně 15 minut, což také v případě potřeby umožňuje rychlou lékařskou pomoc ze vzduchu na podporu zasahujících pozemních záchranných sil. Zvláště řídce osídlené oblasti v belgických Ardenách (provincie Lutych), které nejsou dostatečně vybaveny infrastrukturou záchranné služby, stejně jako příhraniční oblast Nordeifel na německé straně jsou dosažitelné v krátkém doletovém čase.

Der „klassische“ Einsatzbereich des Rettungshubschraubers Christoph Europa 1 umfasst heute mit 50 km-Radius nahezu die gesamte EUREGIO MaasRhein. In diesem Einsatzradius ist jede Einsatzstelle innerhalb von etwa 15 Minuten Flugzeit zu erreichen, eine medizinisch sinnvolle Unterstützung der bodengebundenen Rettungskräfte ist dann noch möglich. Insbesondere die dünn besiedelten und mit nur wenig rettungsdienstlicher Infrastruktur versehenen Gebiete in den belgischen Ardennen (Provinz Lüttich) sowie die in Deutschland angrenzende Nordeifel sind zuverlässig in kurzer Zeit erreichbar.

65

 

 

Aktueller Stellenwert der grenzüberschreitenden Notfallrettung

Aktuální význam přeshraniční přednemocniční neodkladné péče

Bezogen auf die Gesamteinsatzzahlen des Rettungsdienstes in der StädteRegion Aachen sind grenzüberschreitende Einsätze auch in Grenzlagen mit großen Unterschieden in der Vorhaltung von Rettungsmitteln kein häufiges Ereignis: • etwa 0,38% der Gesamteinsätze im Rettungsdienst, • etwa 0,55% der Gesamteinsätze in der Notfallrettung.

Co se týče celkových čísel činnosti záchranné zdravotnické služby v městském regionu Cáchy, nejsou přeshraniční záchranné akce ani v příhraničních oblastech s velkým rozdílem disponibilních dopravních prostředků ZZS příliš častou událostí: • Asi 0,38% celkového počtu zásahů záchranné služby • Asi 0,55% celkového počtu zásahů rychlé lékařské pomoci

Dies entspricht auch den typischen Verhältnissen an „innerdeutschen“ Grenzen der Rettungsdienstbereiche. Es zeigt sich, dass die Regelvorhaltung der Rettungsdienstbereiche im Grundsatz ausreichend dimensioniert, nachbarschaftliche – auch grenzüberschreitende – Unterstützung in Randlagen jedoch ergänzend notwendig und sinnvoll ist.

To odpovídá také typickým poměrům na „vnitroněmeckých“ hranicích spádových oblastí záchranné zdravotnické služby. Zde lze konstatovat, že standardní disponibilita záchranné služby je ve svých dimenzích v zásadě dostačující, jako doplněk a podpora – také přeshraniční – sousedních regionů v okrajových polohách je však nutná a smysluplná.  

66

 

Im rettungsdienstlichen Alltagsgeschehen steht die Sicherstellung des Routineeinsatzes – dann weit überwiegend mit einem einzigen Notfallpatienten – im Vordergrund der Bemühungen. Hierzu sind entsprechende Kommunikationswege zwischen den Leitstellen festgelegt und eine redundante Informationsübertragung (fernmündlich plus Telefax) vereinbart. In den Leitstellen ist ständig ausreichend dreisprachiges Personal verfügbar, um eine reibungslose Kommunikation sicherzustellen. Bedeutsam ist – vor allem für die Zusammenarbeit zwischen Deutschland und dem Königreich der Niederlande – die sachgerechte Disposition von Rettungsmitteln mit ihren unterschiedlichen Besatzungen:

Rutinní zásah v přednemocniční neodkladné péči V běžné praxi je v popředí zájmu zajištění rutinní přednemocniční neodkladné péče, a to ve většině případů jen pro jednoho ohroženého pacienta. Za tímto účelem byl stanoven příslušný způsob komunikace mezi dispečinky a smluvně dohodnut dvojí přenos informací (telefonicky plus telefaxem). V dispečincích je stále k dispozici dostatečný počet trojjazyčně kvalifikovaného personálu, takže je zajištěna bezproblémová komunikace. Významné jsou – především pro spolupráci mezi Německem a Nizozemským královstvím – cílené dispozice dopravních prostředků ZZS se svými rozdílně uspořádanými posádkami:

•

In Belgien sind Ambulanzfahrzeuge verfügbar, die in etwa einem NotfallKTW Typ B nach EN 1789 entsprechen. Diese Fahrzeuge sind mit zwei Rettungssanitätern besetzt. Auf Notarzt-besetzten Rettungsmitteln in Belgien findet sich immer ein Krankenpfleger aus der Notaufnahme des am Notarztdienst beteiligten Krankenhauses. Dieser ist für seine Aufgabe im Rettungsdienst umfangreich zusätzlich geschult.

•

•

In Deutschland sind Rettungswagen verfügbar, die der MICU Typ C nach EN 1789 entsprechen. Als Besatzung sind – mit Ausnahme von RheinlandPfalz – immer ein Rettungsassistent und ein Rettungssanitäter gefordert. Notarzt-besetzte Rettungsmittel werden auch mit Rettungsassistenten besetzt.

•

Routineeinsatz in der Notfallrettung

67

V Belgii jsou k dispozici vozidla zdravotnické ambulance, která odpovídají přibližně sanitnímu vozu typu B podle normy EN 1789 pro převoz v akutních případech. Tato vozidla jsou obsazena dvěma sanitáři ZZS. Mezi členy posádky vozidel rychlé lékařské pomoci s urgentním lékařem je v Belgii vždy také ošetřovatel z oddělení lékařské pohotovosti z nemocnice, která se na lékařském zásahu podílí. Ten je pro svůj úkol zdravotnické záchranné služby dodatečně speciálně kvalifikován. V Německu jsou k dispozici vozidla záchranné zdravotnické služby, která odpovídají MICU (medical intensive care unit) typu C podle normy EN 1789. V posádce jsou – s výjimkou spolkové země Porýní-Falc – vždy jeden asistent a jeden sanitář ZZS. Záchranná vozidla s urgentním lékařem jsou obsazena mimoto také

  asistenty ZZS. •

•

In den Niederlanden werden Ambulanzen eingesetzt, die der MICU Typ C nach EN 1789 entsprechen. Als Besatzung sind zwei „Paramedics“, in niederländischer Sprache „Ambulanceverpleegkundige“ vorgesehen. Ein Notarztsystem ist luftgestützt als Lifeliner bezeichnet verfügbar; an einzelnen Standorten werden zunehmend auch bodengebundene Notarztteams (MMT=Mobiel Medisch Team) für den Einsatz bei traumatologischen Notfallsituationen vorgehalten.

V Nizozemí jsou používána vozidla lékařské ambulance, která odpovídají MICU typu C podle normy EN 1789. Jejich posádku tvoří dva tzv. „paramedikové“, v nizozemštině označovaní jako „ambulanceverpleegkundige“. Systém rychlé lékařské pomoci je podporován leteckou záchrannou službou a je k dispozici pod označením „lifeliner“; na jednotlivých stanovištích jsou také stále více k dispozici týmy rychlé lékařské pomoci (MMT=Mobiel Medisch Team) pro zásahy při traumatologických situacích.

Administrativní jednáni EUREGIA

Administratives Handeln der   EUREGIO Schon unter der Rubrik „Pioniere auf zwei Beinen“ wurde der administrative Anteil am Gelingen einer funktionstüchtigen grenzüberschreitenden Kooperation aufgezeigt. Dieser erstreckt sich nicht auf eine einmalige Absprache zwischen den beteiligten Partnern in Politik und Verwaltung. Vielmehr ist Kontinuität erforderlich, um für die grenzüberschreitende Hilfeleistung • immer wieder aufs Neue Menschen zu begeistern, • den erreichten Stand zu sichern, • den sich ändernden Bedarf zu analysieren sowie • die sich ändernden Möglichkeiten und Grenzen zu erfassen.

Již v rubrice „Služba na dvou nohách“ byl popsán administrativní podíl na zdárné a fungující praxi přeshraniční spolupráce. Ta nezahrnuje jen jednorázovou dohodu mezi zúčastněnými partnery z oblasti politiky a státní správy. Zde je nutná kontinuita, aby příhraniční zdravotnická záchranná služba byla schopná • • • •

vždy znovu nadchnout lidi pro tuto práci zajistit natrvalo dosažený stav analyzovat měnící se potřeby podchytit měnící se možnosti a potřeby.

Aktuálně vznikající problémy a dosud nevyřešené otázky budou i v budoucnu zdrojem mnoha úkolů i pro oblast administrativy.

Aktuelle Problemstellungen und noch nicht abschließend geklärte Fragen sorgen auch in Zukunft für ausreichende Tätigkeitsfelder auch im Bereich der Administration. 68

 

Leitstellen des Integrierten Rettungssystems der Tschechischen Republik Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému v ČR Ing. Jaroslava Hejdová Referat Sicherheit und Krisenbewältigung Odbor bezpečnosti a krízového řízení Gesundheitsministerium der Tschechischen Republik Ministerstvo zdravotnictví České republiky

V České republice je koordinace společných zásahů tzv. složek integrovaného záchranného systému (tj. Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a zdravotnických záchranných služeb krajů) stanovena zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, který určuje základní legislativní rámec spolupráce. Integrovaný záchranný systém (IZS) není organizací, jedná se o systém, který zabezpečuje koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události (MU) a při provádění záchranných a likvidačních prací. Tento systém je universální, využitelný při jakémkoliv typu MU včetně řešení teroristických útoků nebo velkých haváriích či přírodních katastrofách. Vznikl z potřeby společného postupu při mimořádných událostech, je denně prověřován a předávání a přijímání informací zajišťují orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska IZS, jejichž úlohu plní operační a informační střediska hasičských záchranných sborů na úrovni krajů (OPIS HZS kraje), ústřední koordinaci pak zabezpečuje operační a informační středisko generálního ředitelství

In der Tschechischen Republik wird die Koordination der Einsätze der so genannten Partner des Integrierten Rettungssystems (d. h. der Polizei der Tschechischen Republik, des Feuerwehrkorps der Tschechischen Republik und der Rettungsdienste der Regionen) durch das Gesetz Nr. 239/2000 Slg. [CZ] „Über das Integrierte Rettungssystem“ geregelt, welches die gesetzlichen Grundlagen für die Zusammenarbeit vorgibt. Das Integrierte Rettungssystem (IRS) ist keine Organisation, sondern ein System zur Gewährleistung eines koordinierten Vorgehens aller seiner Partner bei der Vorbereitung auf außerordentliche Ereignisse und bei Rettungs- und Aufräumarbeiten. Dieses System ist universell und bei jedweder Art von außerordentlichen Ereignissen einschließlich des Einsatzes bei terroristischen Angriffen oder großen Havarien bzw. Naturkatastrophen anwendbar. Es entstand aus der Notwendigkeit eines gemeinsamen Vorgehens bei außerordentlichen Ereignissen und wird tagtäglich überprüft. Die Entgegennahme und Weiterleitung der Informationen gewährleisten die Koordinierungsorgane der IRS. Es handelt sich hierbei um Leitstellen des 69

  IRS, deren Aufgabe auf Regionalebene die Feuerwehrleitstellen wahrnehmen. Die zentrale Koordination erfolgt dann durch die zentrale Leitstelle der Generaldirektion des Feuerwehrkorps der Tschechischen Republik.

Hasičského záchranného (OPIS MV GŘ HZS ČR).

Die regionalen Feuerwehrleitstellen haben folgende Pflichten: Entgegennahme und Auswertung von Informationen über das Eintreten außerordentlicher Ereignisse; Weiterleitung der vom Einsatzleiter gestellten Aufgaben an die Organisation; Erfüllung von Aufgaben, die ihr durch Behörden mit Koordinierungsberechtigung für Rettungs- und Aufräumarbeiten übertragen wurden; Absicherung der Benachrichtigung aller Partner des IRS sowie der Organe der staatlichen Verwaltung und der Selbstverwaltung entsprechend der Planungsdokumentation des IRS, Unterstützung des Einsatzleiters (Kartenmaterial, aktuelle Informationen usw.).

OPIS HZS kraje jsou povinna zejména přijímat a vyhodnocovat informace o vzniku MU, zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu, plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce, zabezpečovat vyrozumění složek IZS, orgánů státní správy a samosprávy v souladu s plánovací dokumentací IZS, vytvářet podporu veliteli zásahu (mapové podklady, aktuální informace apod.).

Die regionalen Feuerwehrleitstellen haben folgende Berechtigungen: Alarmierung und Einsatz von Personal und Mitteln des Feuerwehrkorps der Tschechischen Republik sowie anderer Feuerwehren, Alarmierung der Partner des IRS gemäß Alarmplan des IRS oder laut Bedarfsanmeldung durch den Einsatzleiter, Anforderung und Organisation von Hilfe, Warnung der Bevölkerung betroffener Gebiete bei Gefahr im Verzug, Koordination der Tätigkeit der Partner des IRS außerhalb des Einsatzgebietes, Sammlung notwendiger Informationen bei den zuständigen Behörden für den Bedarf des Einsatzleiters.

OPIS HZS kraje jsou oprávněna povolávat a nasazovat síly a prostředky HZS ČR a jednotek požární ochrany, povolávat složky IZS podle poplachového plánu IZS nebo podle požadavků velitele zásahu, vyžadovat a organizovat pomoc, provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, koordinovat činnosti složek IZS mimo prostor zásahu, provádět sběr nezbytných informací od příslušných orgánů pro potřeby velitele zásahu.

Die Aufgabe der zentralen Leitstelle der Generaldirektion des Feuerwehrkorps der Tschechischen Republik besteht insbesondere in der Wahrnehmung von

OPIS GŘ HZS ČR plní zejména základní úkoly, mezi které patří zabezpečení ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, zajištění činnosti 70

sboru

ČR

  elementaren Aufgaben. Dazu gehören die Absicherung der zentralen Koordination von Rettungs- und Aufräumarbeiten, die Gewährleistung der Funktion als nationale Warnzentrale und im Fall von Katastrophen als Kontaktstelle der Tschechischen Republik für das Ausland sowie das Aussenden von Hilfe der Tschechischen Republik ins Ausland.

funkce národní varovací centrály, zajištění činnosti kontaktního místa ČR pro zahraničí v oblasti katastrof, zajištění vysílání pomoci ČR do zahraničí.

Für die zentrale Koordination von Rettungs- und Aufräumarbeiten zeichnet die zentrale Leitstelle der Generaldirektion des Feuerwehrkorps der Tschechischen Republik dann verantwortlich, wenn ein außerordentliches Ereignis über die Staatsgrenzen hinausgeht und eine Koordination über den grenzüberschreitenden Rahmen hinaus erfordert, wenn ein außerordentliches Ereignis über das Territorium einer Region hinausgeht und vom Einsatzleiter die höchste Alarmstufe im IRS ausgelöst wurde oder ein Einsatzleiter, der Bürgermeister einer Verwaltungseinheit mit erweiterter Befugnis (Bezirk) oder der Landeshauptmann einer Region die Koordination angefordert haben.

Ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací zajišťuje OPIS MV-GŘ HZS ČR v době, kdy MU přesahuje státní hranice a je nutná koordinace nad rámec příhraničních styků, MU přesahuje území kraje a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu IZS, o koordinaci požádal velitel zásahu, starosta obce s rozšířenou působností (okresu) nebo hejtman kraje.

Bei der zentralen Koordination der Partner des IRS stehen folgende Aufgaben im Vordergrund: Alarmierung und Einsatz der Kräfte und Mittel gemäß Alarmplan des IRS; Koordination der Hilfe aus anderen Regionen, von anderen zentralen Stellen und aus dem und für das Ausland; Analyse und Einschätzung der Situation; Erfassung und Verfolgung der Wirksamkeit der eingesetzten Kräfte und Mittel; Organisation des Schutzes der Bevölkerung; Dokumentation der Durchführung der Rettungs- und Aufräumarbeiten; Organisation der Verbindung zu betroffenen Gebieten, Aufrechterhaltung und Koordination der Verbindung zu den entsprechenden Krisenstä-

Při ústřední koordinaci složek IZS se zejména povolávají a nasazují síly a prostředky podle Poplachového plánu IZS, koordinuje se pomoc z jiných krajů, od ostatních ústředních orgánů a z/do zahraničí, provádí se analýza a hodnocení situace, eviduje a sleduje se účinnost nasazení sil a prostředků, organizuje se ochrana obyvatelstva, dokumentuje se provádění záchranných a likvidačních prací, organizuje se spojení s postiženým územím, udržuje se a koordinuje spojení s příslušnými krizovými štáby prostřednictvím OPIS IZS, zpracovávají se informace pro sdělovací prostředky.

71

  ben über die Leitstellen des IRS; Erstellen von Informationen für die Nachrichtenmedien. Při ústřední koordinaci složek IZS se zejména povolávají a nasazují síly a prostředky podle Poplachového plánu IZS, koordinuje se pomoc z jiných krajů, od ostatních ústředních orgánů a z/do zahraničí, provádí se analýza a hodnocení situace, eviduje a sleduje se účinnost nasazení sil a prostředků, organizuje se ochrana obyvatelstva, dokumentuje se provádění záchranných a likvidačních prací, organizuje se spojení s postiženým územím, udržuje se a koordinuje spojení s příslušnými krizovými štáby prostřednictvím OPIS IZS, zpracovávají se informace pro sdělovací prostředky.

Der zentrale Alarmplan des IRS ist das primäre Plandokument des IRS. Es regelt die Anwendung des Alarmplanes, definiert den sachlichen Umfang, regelt die Koordination und Verwendung der Kräfte und Mittel der Hauptpartner und der weiteren Partner des IRS sowie die Kommunikation mit den Hauptpartnern und den weiteren Partnern des IRS, legt den Inhalt der operativen Dokumentation fest und enthält abschließende Bestimmungen.

    Fehler! Es ist nicht möglich, durch die Bearbeitung von Feldfunktionen Objekte zu erstellen. 

72

 

K zajištění pomoci při MU a přírodních katastrofách okolním státům, uzavřela ČR mezistátní dohody, mezi které patří i smlouvy mezi ČR a SRN:

Zur Gewährung von Hilfe für Nachbarstaaten im Fall außerordentlicher Ereignisse und Naturkatastrophen hat die Tschechische Republik zwischenstaatliche Abkommen abgeschlossen, unter anderem auch zwischen der Tschechischen Republik und der Bundesrepublik Deutschland: ƒ Seit Januar 2003 – Abkommen zwischen der Tschechischen Republik und der Bundesrepublik Deutschland über die gegenseitige Amtshilfe in Katastrophen und schweren Notfällen. Zuständige Stellen für die Vorlage und Entgegennahme von Anträgen zur Gewährung von Hilfe sind: In der Tschechischen Republik (Ministerium des Innern, Ministerium für Auswärtige Angelegenheiten), in der Bundesrepublik Deutschland (Auswärtiges Amt, Bundesministerium des Innern, Bayrisches Staatsministerium des Innern, Sächsisches Staatsministerium des Innern).

ƒ

Od ledna 2003 - Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích. Orgány příslušné pro předkládání a přijímání žádostí o poskytnutí pomoci jsou: v České republice (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí), ve Spolkové republice Německo (Ministerstvo zahraničí, Spolkové ministerstvo vnitra, Bavorské státní ministerstvo vnitra, Saské státní ministerstvo vnitra).

ƒ

Seit November 1994 - Abkommen zwischen der Regierung der Tschechischen Republik und der Regierung der Bundesrepublik Deutschland über den Kleinen Grenzverkehr auf Wanderwegen und in Touristenzonen sowie über den Grenzübertritt in besonderen Fällen.

ƒ

Od listopadu 1994 - Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech.

ƒ

Seit November 1996 - Abkommen zwischen der Regierung der Tschechischen Republik und der Regierung der Bundesrepublik Deutschland über Grenzübergänge an der gemeinsamen Staatsgrenze

ƒ

Od listopadu 1996 - Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o hraničních přechodech na společných státních hranicích

ƒ

Ab Februar 1992 – Vertrag zwischen der Tschechischen und Slowakischen Föderativen Republik und der Bundesrepublik Deutschland über gute

ƒ

Od února 1992 - Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a

73

  přátelské spolupráci.

Nachbarschaft und freundschaftliche Zusammenarbeit. ƒ

Seit Oktober 1996 - Abkommen zwischen der Regierung der Tschechischen Republik und der Regierung der Bundesrepublik Deutschland über die Zusammenarbeit im Umweltschutz.

ƒ

74

Od října 1996 - Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí.

 

ILS – Integrierte Leitstelle im grenzüberschreitenden Rettungsdiensteinsatz. Alarmierungen und Alarmierungsplanung Integrované operační středisko (ILS) v přeshraniční zdravotnické záchranné službě. Aktivace záchranné služby a její plánování Markus Hannweber Leiter der Integrierten Leitstelle HochFranken Vedoucí Integrovaného operačního střediska v severovýchodních Horních Francích (ILS HochFranken)

Základní informace o integrovaném operačním středisku HochFranken a jeho úkolech

Vorstellung und Aufgaben der ILS HochFranken

13.11.1975 byl v rámci zavádění nových celozemských struktur zahájen provoz tehdejšího zdravotnického záchranného operačního střediska v Hofu, které bylo prvním svého druhu v Horních Francích a čtvrtým v celém Bavorsku. V letech 1976 až 2002 fungovala tato střediska také jako telefonní ústředny pohotovostní služby smluvních lékařů. V roce 2002 přijal bavorský zemský sněm zákon o zřízení integrovaných operačních středisek. Po založení Účelového svazu pro zdravotnickou záchrannou službu a vyhlašování požárního poplachu, do kterého vešel Zdravotnický záchranný účelový svaz v Hofu, a po přijetí rozhodnutí o jeho umístění a provozovateli v roce 2005 se mohlo začít s projektováním, kvalifikačními kurzy pracovníků a vypsáním veřejných soutěží na dodavatele techniky a informačního a komunikačního vybavení. Provoz střediska byl zahájen 28.10.2008. Spádová oblast Integrovaného operačního střediska HochFranken s přibližně 250 000 obyvateli se rozkládá na 1 542 čtverečných kilometrech a patří

Zum 13.11.1975 ging die damalige Rettungsleitstelle Hof als erste oberfränkische und vierte bayerische Leitstelle, im Rahmen der landesweiten Strukturierung, in Betrieb. Von 1976 bis 2002 wurde ebenfalls die Vermittlung des Kassenärztlichen Bereitschaftsdienstes durchgeführt. Im Jahre 2002 beschloss der bayerische Landtag das „Gesetz zur Einführung Integrierter Leitstellen“. Nach der Umgründung des Rettungszweckverbandes Hof in den Zweckverband für Rettungsdienst und Feuerwehralarmierung, sowie dem Beschluss des Standortes und der Betreiberschaft im Jahre 2005, konnte mit den zugehörigen Projektierungen, der Mitarbeiterqualifizierung sowie den für Technik und IuK (Information und Kommunikation) erforderlichen Ausschreibungen begonnen werden. Die Realisierung und Inbetriebnahme wurde am 28.10.2008 umgesetzt. Der Dienstbereich der ILS HochFranken umfasst die beiden Landkreise Hof und Wunsiedel, sowie die kreisfreie Stadt Hof, mit 1542 Quadratkilometern mit insgesamt rund 250.000 Einwohnern. 75

  do ní okresy Hof a Wunsiedel včetně města Hof, které je obcí bez okresní příslušnosti. Im benannten Zuständigkeitsbereich ist die ILS HochFranken für die gesamte nichtpolizeiliche Gefahrenabwehr, sowie als Meldekopf der Behörde, zuständig.

Na tomto území zastává Integrované operační středisko HochFranken funkci nejvyššího řídícího a koordinačního orgánu zodpovědného za veškerá opatření nepolicejního charakteru na odvrácení nebezpečí.

Zur Durchführung der Aufgaben stehen 8 Rettungswachen, 7 Notarztstandorte, 19 First Responder Standorte, für den Katastrophenschutz 41 Bereitschaften der Hilfsorganisation, 22 Ortsgruppen der Wasserrettung, sowie 3 Bergrettungswachen zur Verfügung.

Za účelem spolehlivého plnění úkolů má středisko k dispozici 8 výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby, 7 výjezdových základen rychlé lékařské pomoci, 19 stanovišť záchranářů v systému First Responder, pro ochranu před katastrofami 41 pohotovostních služeb organizace humanitární pomoci a 22 místních skupin vodní a 3 základny horské záchranné služby.

Bereich Brandschutz und technische Hilfe: Landkreis Wunsiedel: 66 Freiwillige Feuerwehren, 1 Werkfeuerwehr – Landkreis Hof: 161 Freiwillige Feuerwehren, 2 Werkfeuerwehren – Stadt Hof: 1 Freiwillige Feuerwehr Hauptwache, 6 Freiwillige Feuerwehren Stadtteile, 2 Löschgruppen, 1 Werkfeuerwehr, 1 Betriebsfeuerwehr.

Požární ochrana a technická podpora:

Einheiten des Technischen Hilfswerkes (Bundeseinrichtung):

Složky spolkové organizace Technických pomocných služeb (Technisches Hilfswerk, THW): Okres Wunsiedel: 2 místní svazy - město

Okres Wunsiedel: 66 sborů dobrovolných hasičů, 1 závodní hasičský sbor5 – okres Hof: 161 sborů dobrovolných hasičů, 1 závodní hasičský sbor – město Hof: 1 hlavní požární stanice sboru dobrovolných hasičů, 6 sborů dobrovolných hasičů městských částí, 2 požární družstva, 1 závodní hasičský sbor, 1 podnikový hasičský sbor.

Landkreis Wunsiedel: 2 Ortsverbände,                                                              5

 Pozn.překl.: Závodní hasičské sbory (Werkfeuerwehr) jsou neveřejné jednotky požární ochrany se státním uznáním, zatímco podnikové hasičské sbory (Betriebsfeuerwehr) toto uznání nemají a mohou proto plnit v případě požáru pouze určité úkony 76

  Stadt Hof 1 Ortsverband, 1 Geschäftsstelle, Landkreis Hof 1 Ortsverband.

Hof: 1 místní svaz, 1 kancelář - okres Hof: 1 místní svaz.

Die ILS HochFranken ist nach den jeweils gültigen gesetzlichen Bestimmungen für die Annahme aller Notrufe und Hilfeersuchen, für die Alarmierung, Führung, Begleitung und Dokumentation aller Einsätze des Krankentransportes, Rettungsdienstes, Brandschutzes, Technischer Hilfe, sowie des Katastrophenschutzes, zuständig.

Integrované operační středisko HochFranken vykonává v souladu s platnými právními ustanoveními příjem všech tísňových volání a žádostí o pomoc, aktivuje záchrannou službu a vyhlašuje poplach, řídí, podporuje a dokumentuje všechny převozy nemocných a zásahy zdravotnické záchranné služby, jednotek požární ochrany a složek Technických pomocných služeb, včetně opatření na ochranu před katastrofami.

Derzeitiger aktueller Stand in der Durchführung des grenzüberschreitenden Rettungsdienstes Folgend aufgelistete Probleme sind beim grenzüberschreitenden Rettungsdiensteinsatz zu beachten. Rechtsunsicherheiten, Medikamenteneinfuhrbestimmungen, Behandlungsrecht, Verwendung von Sonderrechten und Wegerechten, Georeferenzierung von Einsatzstellen im Nachbarland, unterschiedliche Kommunikationssysteme, Sprachbarrieren. Die vorliegende Aufzählung der möglichen Problemstellungen ist jedoch nur beispielhaft und unverbindlich. Die ILS HochFranken arbeitet im Jahr rundum maximal 15 Einsätze des Rettungsdienstes im grenzüberschreitenden Bereich ab. Als anfordernde Stellen sind hierbei die Polizei, direkt Betroffene, Tschechische Kliniken zur Patientenrepatriierung sowie zufällig im deutschen Mobilfunknetz eingebuchte Handys zu nennen. Die Abarbeitung der Anforderungen wird durch direktes Entsenden von Rettungsmitteln im grenznahen Bereich, nach Rücksprache mit dem GLZ

Současný aktuální stav přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotnické záchranné služby Při realizaci přeshraničních zásahů zdravotnické záchranné služby je nutné počítat s těmito problémy: právní nejistota, předpisy upravující dovoz léčiv, právní předpisy upravující poskytování lékařské péče, otázka využití zvláštního postavení vozidel v silničním provozu a práva přednostní jízdy, georeferencování míst zásahu v sousední zemi, různé komunikační systémy, jazykové překážky. Uvedený seznam případných problémů je pouze orientačním výčtem. Integrované operační středisko HochFranken provádí ročně okolo 15 zásahů zdravotnické záchranné služby v rámci přeshraniční spolupráce. Výzvy k těmto zásahům přicházejí od policie, přímo od postižených, od českých klinik za účelem repatriace pacientů nebo také prostřednictvím volání z mobilních telefonů, které jsou náhodně napojeny na německou mobilní síť. Na základě těchto výzev se vysílají přímo do příhraničních oblastíc a po dohodě se Společným česko-německým 77

  Schwandorf auch weiter im Landesinneren, bei entsprechender Information an die zuständigen polizeilichen Behörden (Gemeinsames Lagezentrum), durchgeführt.

centrem policejní a celní spolupráce ve Schwandorfu i dále do vnitrozemí – dopravní prostředky zdravotnické záchranné služby a zároveň se odesílají odpovídající informace příslušným policejním orgánům (Společnému centru).

Vergleich zur Rettungsleitstelle Weiden, künftig ILS Nordoberpfalz:

Srovnání se záchranným operačním střediskem ve Weidenu jako budoucím integrovaným střediskem severního Horního Falcka: Způsob práce obou operačních středisek je z velké části identický. Zásadní rozdíl je však nutno vidět v počtu zásahů zdravotnické záchranné služby. Operační středisko ve Weidenu provádí ročně průměrně okolo 170 zásahů v rámci přeshraniční zdravotnické záchranné služby. Přibližně 10 výjezdů ročně se přitom realizuje na základě žádosti operačního střediska v Plzni zasílané faxem na standardním formuláři. Pacienti se předávají na hraničním přechodu ve Waidhausu.

Von den praktizierten Arbeitsweisen der beiden Leitstellen lässt sich ein hoher Deckungsgrad feststellen. Gravierend unterschiedlich hierbei jedoch sind die vorliegenden Einsatzzahlen. Die Leitstelle Weiden hat durchschnittlich pro Jahr rundum 170 Einsätze des grenzüberschreitenden Rettungsdienstes zu verzeichnen. Etwa 10 Einsätze pro Jahr werden per vorliegendem Faxformular von der Leitstelle Pilsen angefordert. Patientenübergaben werden am Grenzübergang Waidhaus vollzogen. Es bleibt anzumerken, dass durch die Umwandlung von einer Rettungsleitstelle zu einer Integrierten Leitstelle und den damit verbundenen Aufgaben, wie z.B. Personalqualifikation, Alarmierungsplanung, Bau, Ausschreibung, Vergabe, uvm. sich auf Kernaufgaben konzentriert werden musste. So ist ehrlicherweise zuzugeben, dass von Seiten der ILS HochFranken von ca. 2006 bis 2010 kaum Energie in das Thema „grenzüberschreitender Rettungsdienst“ investiert wurde. Seit 2011 nehmen die Leiter der ILS HochFranken im Rahmen von verschiedenen Projekten wieder an entsprechenden Arbeitsgruppen, Workshops uvm. teil.

Přitom je nutné poznamenat, že po převedení záchranného operačního střediska na integrované operační středisko, které musí plnit určitá zadání, jako např. organizaci kvalifikačních opatření pro pracovníky, plánování aktivace záchranných jednotek, stavební činnost, vypisování veřejných soutěží, zadávání zakázek atd., bylo především nutné se soustředit na klíčové úkoly. Proto musíme otevřeně přiznat, že Integrované operační středisko HochFranken nevynakládalo v letech 2006 až 2010 téměř žádnou energii na otázky přeshraniční záchranné zdravotnické služby. Od roku 2011 se vedoucí pracovníci střediska HochFranken v rámci různých projektů opět podílejí na aktivitách odpovídajících pracovních skupin nebo 78

  se účastní workshopů a podobných akcí. Zukunft des grenzüberschreitenden Rettungsdienstes Als wünschenswert und bedarfsgerecht darf die geregelte und gesicherte Durchführung eines grenzüberschreitenden Rettungsdienstes für alle Beteiligten definiert werden, um, beispielhaft, einsatznahe Rettungsmittel, hier insbesondere bei größeren Schadenslagen oder Katastrophen, effektiv und zielführend einsetzen zu können.

Budoucnost přeshraniční záchranné zdravotnické služby Lze konstatovat, že zákonná úprava a zajištění výkonů přeshraniční záchranné zdravotnické služby odpovídá přáním a potřebám všech zúčastněných. Na tomto základě by bylo například možné využívat účinně a cíleně dopravní prostředky ZZS umístěné v blízkosti místa zásahu, a to zejména při hromadných neštěstích s velkým počtem zraněných nebo při katastrofách.

Die bereits erfolgreichen und äußerst kooperativen Maßnahmen aller Beteiligten zu diesem Thema sind abschließend als sehr positiv und zielorientiert zu nennen. Einer weiteren produktiven und effektiven Zusammenarbeit ist hier optimistisch entgegenzusehen.

Na závěr je třeba velmi pozitivně zhodnotit dosavadní úspěšná, cílená a velmi kooperativní opatření přijatá všemi zúčastněnými. Proto můžeme být optimističtí, že i další spolupráce bude

produktivní a bude probíhat efektivně

79

 

Impressum

Impresum

Herausgeber:

Vydavatel:

Bundesministerium für Gesundheit Referat Z 33 Bilaterale Zusammenarbeit auf dem Gebiet des Gesundheitswesens Rochusstr. 1 53107 Bonn

Spolkové ministerstvo zdravotnictví Odbor Z33 Bilaterální spolupráce v oblasti zdravotnictví Rochusstr. 1 53107 Bonn

Druck: Bundesministerium für Gesundheit - Hausdruckerei -

Tisk: Spolkové ministerstvo zdravotnictví - Tiskárna ministerstva -

Die inhaltliche Verantwortung liegt bei den Autoren der Beiträge

Za obsah příspěvků ručí autoři

Stand: März 2012

Stav: Březen 2012

80