Ingmar Bergman
NEVĚRA Premiéra 10. 5. 2013
Ingmar Bergman
NEVĚRA DAVID SUCHAŘÍPA MARKÉTA TALLEROVÁ
MARKÉTA TALLEROVÁ DAVID SUCHAŘÍPA JANA STRÁNSKÁ LADISLAV DUŠEK
INGMAR BERGMAN
Na počátku šedesátých let přenesl Bergman těžiště své práce
do filmu a v divadle si vyzkoušel operetu – Veselou vdovu Franze
Ingmar Bergman se narodil 14. 7. 1918 ve švédské Uppsale.
Lehára. V roce 1961 režíroval ve stockholmském divadle Operen
Dětství prožil v přísném, religiózním prostředí (otec byl pastorem
operu Život prostopášníka a dostalo se mu vysokého ocenění od sa-
státní luteránské církve). Během studií literární historie se rozhodl
motného Stravinského. Film jej v těchto letech zaměstnával nejvíce
být divadelním režisérem. Působil v amatérských a studentských
a celý svět jej jako filmového režiséra začínal vnímat se směsicí
divadlech, ale v roce 1940 zahájil svoji profesionální kariéru jako
nadšení a odmítání jeho šokujících filmových příběhů sdělovaných
asistent režie v Operan (Kungliga Teatern – Královské divadlo). A pak
s nebývalou otevřeností k sexualitě a intimitě jeho hlavních hrdinů.
to šlo ráz naráz: 1943 se stal režisérem malého nezávislého divadla
Světu filmu naplno otevírá okna k tématům a postupům doposud
uvádějícího nové hry bez naděje na uvedení. O rok později se stal
nevídaným. Ale současně s narůstající světovou proslulostí ve filmu,
uměleckým vedoucím divadla v Helsingborgu, které vyvedl z krize
vedl Kungliga Dramatiska Teatern – Královské činoherní divadlo
na výsluní. Debutoval zde ostře protinacistickým Shakespearovým
ve Stockholmu. Byl k tomu přímo vyzván ministrem tehdejší vlády.
Macbethem, v němž se zjevně vyrovnával i se svým mladickým
Provedl zde několik zásadních reforem, které se týkaly jak provozu,
vzplanutím k Adolfu Hitlerovi (popisuje to skvěle ve své autobiografii
tak uměleckého zaměření divadla a herecké školy, která zde existova-
Laterna Magica). Posléze se dostal do dobře situovaného
la. Dal prostor režisérům různého stylu. Sám režíroval málo, ale každá
a zavedeného Stadsteatern Göteborg, kde uvedl své první výrazně
z jeho režií se v té době stala událostí švédského divadelního života.
akceptované inscenace: Caligulu Alberta Camuse (1946) a William-
Například Ibsenova Heda Gablerová (1964), Albeeho Kdo se bojí
sovu Tramvaj do stanice Touha (1949). V té době už měl za sebou
Virginie Woolfové (1963), Přelíčení Petera Weisse (1966), Molièrova
samozřejmě i filmové debuty. Na konci čtyřicátých let začal rovněž
Škola žen (1966). Následují tři roky věnované pouze filmu (Per-
uvádět na scénu své vlastní dramatické pokusy. V letech 1952–58 byl Bergman ředitelem Stadsteatern v Malmö. Divadlo mělo jednu nesmírně velkou a druhou malou scénu a umožnilo mu kultivovat a soustředěně rozvíjet svůj čistý, klasický styl zbavený ozdobnosti a přebujelé metaforičnosti a naplno zde projevil své tvůrčí schopnosti. Dával přednost klasickému repertoáru: Ibsenův Peer Gynt, Molièrův Misantrop, Goethův Faust, cyklus her Augusta Strindberga, KAROLÍNA BARANOVÁ který mu byl obzvláště a po celý život blízkým autorem. Popularitu mu ale přinesla hudebně-taneční podívaná Värmlänningarna v roce 1958. Soustředil v té době kolem sebe mnoho herců, s nimiž ho spojovala mnohaletá zkušenost společné práce v divadle i ve filmu. Bibi Anderssonová, Harnet Anderssonová, Ingrid Thulinová, Gunnar Björnstrand, B. A. Benktsson, Toiwo Pawloa, Max von Sydow.
LADISLAV DUŠEK DAVID SUCHAŘÍPA
sona, Hanba, Hodina vlků, Náruživost, Šepoty a výkřiky). Divadelní
coval dále. Ve Švédsku i v Evropě. V divadle Dramaten inscenoval
šňůra pokračuje v letech 1969–70. V divadle Dramaten inscenuje
Krále Leara (1986), Hamleta (1987) a pokračoval ve spolupráci
Bergman své dodnes vzpomínané inscenace Büchnerova Vojcka
s mnichovským Rezidenztheaterem. Vytvářel inscenace pro festi-
a Strindbergovy hry Sonáta příšer, Hra snů, Do Damašku, ve kterých
valy. Ingmar Bergman je rovněž autorem několika textů napsaných
rozrušil interpretační pojetí autora, nejvýraznějšího švédského dra-
přímo pro divadlo. Malba na dřevě (na základě této hry posléze
matika všech dob.
napsal scénář ke slavnému filmu Sedmá pečeť), Co chvilku křičí na
jevišti světa, Po zkoušce – to jsou názvy jeho her.
Pro Bergmana určují existenci divadla tři složky: herec,
téma a diváci. Jeho hlavním heslem je otevřenost a srozumitelnost.
Ingmar Bergman byl celkem pětkrát ženat a má devět
K textu se chová s uznáním, ale bez přehnané piety. Maximálně
přiznaných dětí. Značnou část jeho života mu byla partnerkou nor-
využívá skromnou, vizuálně efektivní scénografii (často jednobarev-
ská herečka Liv Ullmanová, s níž měl dceru, ale nebyl s ní nikdy
nou). Vyhýbá se všem symbolům a metaforickým zevšeobecněním,
v manželském svazku. Byla mu osobou, na níž byl takřka závislý
míří vždy ke konkrétnímu sdělení a jednoznačnosti. Dominantou
a s níž prožil zásadní situace, z nichž vychází v mnoha svých filmech.
Bergmanových inscenací jsou herci, které vede k psychologické hře,
Byla to Liv Ullmanová, která jej dovedla k napsání Nevěry (1997).
plastické a výrazné, emocionální a bez distance, přitom zdrženlivé,
Přemlouvala ho k tomu, aby svou partituru pro obrazové médium
odstíněné a koncentrované; klade velký důraz na mimiku (zde
sám natočil. Odmítl to a tak to Liv Ullmanová udělala sama. V roce
je výrazná spojitost s filmovou technikou, patrná i ve způsobu
2000 byl její film nominován na Zlatou palmu filmového festivalu
používání a využívání světla). Jeho inscenace mají téměř hudební
v Cannes. Sám Bergman se nikdy nebránil tomu, aby Nevěra byla
kompozici a rytmus.
V roce 1976 byl Bergman ve Švédsku obviněn z krácení
daní. Považoval obvinění za křivé a na dlouhých devět let odešel ze Švédska. Začal spolupracovat s evropskými divadly. Pracoval v Německu, zejména pak v mnichovském Rezidenztheateru. Pochvaloval si vztah Němců k divadlu. K jeho nejvýznamnějším dílům tohoto období patří inscenace Gombrowiczovy Yvonny, princezny burgundánské, Strindbergovy Slečny Julie spojené do jedné inscenace s Ibsenovou Norou a původní divadelní premiéra vlastního filmového scénáře Scény z manželského života. Daňové provinění se ukázalo záhy částečně vykonstruované a Bergman byl lákán zpět, jenže jeho „exil“ trval celých devět let. Po návratu do Švédska natočil oskarový film Fanny a Alexander (1984). Potom ohlásil konec filmování a kromě několika dokumentů a pár scénářů už nic nenatočil. Zato v divadle pra-
ŠTĚPÁNKA PRÝMKOVÁ MARKÉTA TALLEROVÁ
DAVID SUCHAŘÍPA MARKÉTA TALLEROVÁ MARTIN STRÁNSKÝ LADISLAV DUŠEK
KAROLÍNA BARANOVÁ KATEŘINA VYDROVÁ
MARTIN POLÁCH KAROLÍNA BARANOVÁ
MARKÉTA TALLEROVÁ DAVID SUCHAŘÍPA
uváděna v divadle. Je to však skutečně jenom materiál, partitura.
INGMAR BERGMAN NEVĚRA
Konkrétní dílo včetně vlastního dramatického textu si musí každý vytvořit sám. Každá inscenace bude do jisté míry první premiérou díla. Nevěra předpokládá autorský vstup do Bergmanova díla v tom smyslu, že si každý režisér vybuduje v Bergmanových mantinelech svou vlastní hru.
Bergman je jedním z neuvěřitelně citlivých tvůrců, je znal-
cem lidské intimity a zejména možných příběhů, které z ní vybíhají k naprosto nečekaným koncům. Bergman dokázal skvěle zpracovat a reflektovat svá vlastní traumata a jeho zvláštním magickým kouzlem je schopnost rozšiřovat vědomí diváků o momenty z jejich vlastního nevědomí. Ingmar Bergman zemřel 30. července 2007, krátce po svých 89. narozeninách na svém ostrově Fårö, kde žil posledních dvacet let svého života.
O ŽENÁCH Z JEHO AUTOBIOGRAFIE NAZVANÉ LATERNA MAGICA
... K ženám se chovám se samozřejmou otevřeností (nam-
louvám si), naprostou nenáročností (myslím si), a nezranitelnou loajalitou (představuji si). Moje intuice se pohybuje neomylně, mé city vůbec nic nezastírá, nejde mi o prestiž. Konflikty, k nimž mezi námi dochází, jsou důvěrné a nestávají se nebezpečnými. Vyzkoušeli jsme si spolu všechny možné taneční figury: vášeň, něhu, náruživost, pošetilost, zradu, hněv, komiku, nudu, lásku, radost, porody, měsíční záři, nábytek, kuchyňské nádobí, žárlivost, široké postele, úzké postele, nedovolený pohlavní styk, překračování hranic, víru – a ještě: slzy, erotiku, samou erotiku, katastrofy, triumfy, mrzutosti, troufalosti, rvačky, strach, ještě jednou strach, vajíčka, spermie, krvácení, rozchody, kalhotky – a ještě další, radši
Překlad ................................................... Divadelní adaptace, režie a hudba ....... Scéna ..................................................... Kostýmy ................................................ Dramaturgie .........................................
Zbyněk Černík Michal Lang Milan David Tomáš Kypta Martin Urban
Osoby a obsazení Bergman ................................................ Marianne ............................................... Marcus .................................................. Isabelle ................................................... David...................................................... Martin Goldberg .................................. Učitelka Jasanderová ............................ Holstová ................................................ Anna Bergová ....................................... Margareta ............................................. Anděl .....................................................
Ladislav Dušek Markéta Tallerová Martin Polách Karolína Baranová David Suchařípa Martin Stránský Jana Stránská Jana Stránská Michaela Lohniská Štěpánka Prýmková Kateřina Vydrová
Herci – zkouška Cesty dlouhým dnem do noci Eva ......................................................... Eva Lecchiová Johan ...................................................... Jakub Albrecht Axel ........................................................ Martin Stránský Kaje ........................................................ Kateřina Vydrová
Inspice a nápověda ............................... Kateřina Vydrová Výroba a střih projekcí ......................... Martin Stránský
Poděkování za hudební spolupráci Martinu Doubravskému a dále Maximu Biriucovovi, Yuriyi Horbachukovi, Blance Vrbové a Olegu Patlatyi. Poděkování Ivaně Brádkové za výrobu křídel. Premiéra 10. května 2013 v Malém divadle
skončím dřív, než vyjedu z kolejí: impotenci, chlípnost, hrůzu,
OSTROV FÅRÖ
blízkost Smrti, Smrt, černé noci, bezesné noci, bílé noci, hudbu, snídaně, ňadra, rty, fotografie, obrať se ke kameře a podívej se mi
na ruku, kůži, psa, rituály, pečenou kachnu, velrybí biftek, zkažené
jsem přece v Dalarně a krajinu, která se mi nejhlouběji vtiskla do
ústřice, švindl a pikle, znásilnění a krásné šaty, šperky, dotyky,
vědomí, tvoří řeka, kopce, lesy, vřesoviště. Přesto jsem si zamiloval
polibky, ramena, boky, cizí světla, ulice, města, soky, svůdce, vlasy
Fårö. Došlo k tomu takto: V roce 1960 jsem se chystal natáčet
v hřebenu, dlouhé dopisy, vysvětlování, spousty smíchu, stárnutí,
film Jako v zrcadle. Je to film o čtyřech lidech na jednom ostrově.
neduhy, brýle, ruce, ruce, ruce – už bude konec – stíny, mírnost,
Přestože jsem tam nikdy nebyl, chtěl jsem film točit na Orknejských
pomůžu ti, pobřežní čáru, moře...
ostrovech. Zoufalá produkce navrhla Fårö. Je to levnější, praktičtější
Ostrov Fårö byl řadu let má tajná láska. Kupodivu, vyrostl
a dostupnější. Jednoho bouřlivého dubnového dne jsme se tam vypravili s tím, že si ostrov prohlédneme a pak to stejně natočíme
HISTORKA Z NATÁČENÍ
na Orknejských ostrovech. Když jsme si konečně užili rozbouřeného moře, ocitli jsme se na Fårö. Kodrcali jsme se pak po kluzkých
Bergman se prý proslavil svou výbušnou povahou a to jak při
křivolakých cestách podél pobřeží. /.../ Vlastně nevím, co se tehdy
natáčení, tak v civilním životě. Jako mladý režisér často házel židlemi,
stalo. Kdybych to měl vyjádřit pateticky, řekl bych, že jsem našel
aby před štábem a herci podtrhl svůj výklad. Říkal těmto výlevům
svoji krajinu, svůj skutečný domov. Kdybych chtěl být vtipný, dalo by
vzteku „pedagogické výlevy“ a provozoval je léta, třebaže s klesající
se mluvit o lásce na první pohled.
frekvencí. Ale u herců to někdy příliš nezabíralo. „Když mi něco vyklá-
dáte a rozčilujete se, nikdy vám nerozumím. Zato když mlčíte, ihned
signál moje intuice: Toto je tvá krajina, Bergmane. Splňuje tvé niterné
chápu, co myslíte,” řekla mu jednou Ingrid Thulinová.
představy o normách, proporcích, barvách, horizontech, zvucích, tichu,
Moje svázanost s Fårö má několik důvodů. Nejdříve vyslala
světle a světelných reflexech. Tady je bezpečí. Neptej se proč, všechna vysvětlení budou jen neobratná dodatečná zdůvodnění. Například: Ve své profesi usiluješ o zjednodušení, proporcionalitu, napětí, uvolnění.
MARTIN POLÁCH
Krajina na Fårö ti to v hojné míře poskytuje. Jiné důvody: Potřebuji nějakou protiváhu divadlu. Na břehu moře můžu zuřit a řvát a nanejvýš vyplaším racka. V divadle by to byla katastrofa. /.../
Během natáčení Persony se mě a Liv zmocnily vášně. Zcela
špatně jsem odhadl situaci a svůj dům jsem stavěl s tím, že budeme na ostrově žít spolu. Zapomněl jsem se zeptat Liv, co si o tom myslí ona. Zůstala několik let. Zápasili jsme se svými démony, seč jsme mohli. Pak dostala roli Kristiny v Emigrantech. Ta ji odvedla daleko. Když odjížděla, oba jsme už věděli... Dobrovolná samota se dá vydržet...
Technická spolupráce
Light designer....................................... Pavel Hejret
Svítí ....................................................... Zdeněk Úlehla
Vedoucí zvukař ..................................... Miloš Vondráček
Zvukař ................................................... Petr Čermák
Jevištní mistr ......................................... Sergyi Martinenko
Rekvizity ............................................... Ladislav Říha
Vlásenky ............................................... Iva Šebelíková
Vedoucí výroby scénických kostýmů .... Taťána Hrustinczová
Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla © 2013 /Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení, Krátkého 1, Praha 9. Náklad: 500 ks /cena 23 Kč Ředitel: MgA. Martin Otava Šéf činohry: Michal Lang Redakce: Martin Urban Grafika: Ondřej Brom, Pavel Dušek Fotografie: Roman Dobeš Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR.
www.saldovo-divadlo.cz, www.evstupenka.cz Mediální partner představení
MARKÉTA TALLEROVÁ MARTIN POLÁCH
www.saldovo–divadlo.cz
