Ing. Josef Kula se stal laureátem ceny "PŘÍSTAV"

Tříkrálová sbírka ,,Tříkráloví koledníci putují dům od domu a přinášejí lidem radostnou zprávu o příchodu Boţí lásky na svět skrze dítě narozené v betlémských jeslích. Přitom prosí o dar na pomoc lidem v nouzi. Nabízejí Vám tak moţnost šířit tuto lásku dál. Prostřednictvím Charity můţete účinně pomoci bliţním, kteří si sami pomoci nemohou.― Oblastní charita Třebíč pořádala desátou Tříkrálovou sbírku ve dnech 1. - 14. ledna 2010. U nás v Okříškách sbírka proběhla o víkendu 8. – 10. ledna 2010. Naši koledníci vykoledovali 16 083,- Kč. Z finančních prostředků vybraných v lednu 2009 Charita Třebíč vybudovala hřiště pro lidi s mentálním postiţením, nakoupila vůz pro svoz klientů do stacionáře Úsměv a vybavení bytových jednotek v Domově pro matky, vytvořila zázemí pro individuální práci s psychicky nemocnými lidmi ve středisku Paprsek naděje, nakoupila zdravotní materiál pro Domácí hospicovou péči, pořídila vybavení kuchyně klubovny střediska Ambrela a pomohla lidem ve zdravotní a sociální nouzi. Z Tříkrálové sbírky 2010 by chtěla vybavit objekt K-centra Noe pro pracovní terapii, podpořit svozovou sluţbu pro klienty stacionářů Úsměv a Domovinka, projekt Sociální výpomoc v obcích, Dobrovolnické centrum a pomoc lidem ve zdravotní a sociální nouzi. Oblastní charita Třebíč tímto děkuje všem, kteří vlídně přijali koledníky a přispěli do jejich pokladniček. Stejné díky patří i samotným koledníkům, kteří věnují nezištně svůj čas ve prospěch pomoci druhým. U nás v Okříškách byly tři skupinky a koledovali tito koledníci: T. Kolbábková, R. Blaţková, L. Ochranová, A. Bartoňková, Š. Novotný, D. Tesařík, J. Kolbábek, J. Novotný, L. Láník. Doprovod koledníkům dělali i větší koledníc : p. Iva Hobzová, p. Jana Vodová a p. Stanislav Kolbábek. Znovu srdečně děkuji všem, kdo přispěli, i všem koledníkům. Za rok na shledanou. S pozdravem koledník R. Novotná

Ing. Josef Kula se stal laureátem ceny "PŘÍSTAV" Významného ocenění za práci s dětmi a mládeţí dosáhl v loňském roce náš starosta ing. Josef Kula. Škoda, ţe se ze skromnosti nepochlubil ani kolegům v zastupitelstvu, ani místním médiím. A tak jsme se o ceně, kterou obdrţel od České rady dětí a mládeţe (ČRDM), dozvěděli s půlročním zpoţděním. Jak jsme zjistili, cena „PŘÍSTAV― je ocenění udělované Českou radou dětí a mládeţe za podporu mimoškolní práci s dětmi a mládeţí. Uděluje se dobrovolným i profesionálním zástupcům veřejné

1

správy a samosprávy na místní a regionální úrovni na území České republiky jako ocenění za významnou podporu mimoškolní činnosti a zásadní přispění k jejímu rozvoji. Cenu uděluje ČRDM kaţdoročně u příleţitosti zahájení Bambiriády. Laureáty za rok 2009 se stali: křivoklátský starosta Milan Naď, pacovský starosta Lukáš Vlček, vedoucí odboru školství na ostravském magistrátu Marta Szücsová, náměstkyně primátora hl. m. Prahy ing. Marie Kousalíková a okříšský starosta Josef Kula! Ing. Josefa Kulu navrhly na ocenění místní spolky - Pionýrská skupina Kamarádi cest Okříšky, Sbor dobrovolných hasičů Okříšky, Tělocvičná jednota Sokol v Okříškách a SK Huhtamaki Okříšky, odůvodnění návrhu najdete na webu ČRDM. Starostovi k ocenění dodatečně gratulujeme a přejeme ještě mnoho úspěšných akcí pro děti a mládeţ z Okříšek i okolí! Server Adam.cz udělal v červnu loňského roku po předání cen s panem starostou rozhovor, který si můţete přečíst.

SPOLKOVÁ ČINNOST MLÁDEŽE NEMŮŽE BÝT OPOMÍJENA „Podílí se na pořádání všech aktivit v Okříškách určených pro děti a mládeţ. Jiţ dlouhou dobu se angaţuje v pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí pro děti a mládeţ, a to zcela nezištně. Pan Kula (starosta městyse Okříšky) je zároveň jedním ze zakladatelů místního sportovně-turistického oddílu PS Kamarádi cest Okříšky, který se téţ věnuje práci s dětmi. Rovněţ pořádá letní dětské tábory po celé České republice. Taktéţ provozuje místní kino. Obecní úřad pod jeho vedením podporuje organizace, které se v obci věnují práci s dětmi a mládeţí, i z hlediska finančního,― stálo mj. v odůvodnění návrhu na udělení jedné z letošních cen Přístav. Jejím laureátem se stal starosta městyse Okříšky Ing. Josef Kula. Navrhovatelé ve zdůvodnění Vaší nominace uvádějí řadu důvodů, od nezištného angažmá při pořádání samotných akcí pro děti až po starost o finanční stránku zmíněné oblasti. Jak těžké – anebo lehké – bylo a je pro Vás prosazovat zájmy mládeže ve Vašem zastupitelstvu? Myslím, ţe to není jenom moje zásluha, ale zásluha celého zastupitelstva. Prostředky, které máme k dispozici, se snaţíme rovnoměrně rozdělit do všech oblastí týkajících se obce. Oblastí je spousta, počínaje základním fungováním a konče zájmovou činností. Ale ta nesmí být zapomenuta. I kdyţ vím, ţe spolky by potřebovaly daleko větší podporu, neţ od nás mají. Peněz ale není tolik, a tak se snaţíme alespoň to málo, co můţeme, do spolků dát. Takţe: prosazovat zájmy mládeţe nebylo zase aţ tak těţké; domlouváme se o tom na radě městyse, kde jsou i další kolegové, kteří se práci s dětmi věnují. A myslím si, ţe se domlouváme celkem rozumně. Ve funkci okříšského starosty působíte již devatenáct let.Co z toho, čeho se Vám za tuto dobu podařilo v oblasti podpory práce s dětmi a mládeží dosáhnout, si nejvíce považujete? Není to jenom práce s dětmi a mládeţí, ta je jen jednou částí mé agendy. Na daném úseku si ale povaţuji hlavně toho, ţe jde o ţivou činnost v obci; ţe je tu řada spolků, které s děckama dělají, a ţe jejich činnost je skutečně pestrá, ať uţ ve sportovní, nebo kulturní oblasti – mám na mysli třeba Okřešánek a podobně. Na tak malou obec – máme dva tisíce obyvatel – je těchto aktivit opravdu hodně, a mohu-li porovnávat, jsem s nimi spokojen. Takţe toto je jedna věc, na níţ mají zásluhu všichni. A pak

2

zadruhé to jsou akce stavební, investiční. Protoţe jsem stavař, tak si jich povaţuji nejvíc; jsem rád, ţe se povedly, a doufám, ţe je to znát. V rámci „partnerské obce“ aktivně podporujete spolupráci dětských a mládežnických organizací z Okříšek se spřátelenou italskou obcí San Pier d´Isonzo. V čem konkrétně spočívá? Je to především snaha celého našeho zastupitelstva o to, abychom se pravidelně, kaţdoročně setkávali. Jednou jedou oni (italští partneři) k nám, jednou zase my k nim. Převáţná část návštěvníků je právě z řad dětí ve věku do osmnácti let, dospělí tvoří jen menší část. Snaţíme se, aby naše partnerství bylo trvalejší a aby právě děcka měla moţnosti se takhle potkávat a vyjíţdět „ven―. Proč právě Itálie..? Volba byla učiněna na základě poptávky – oni sháněli partnera pro svoji obec a my jsme také uvaţovali o tom, ţe bychom nějakého potřebovali. Prostřednictvím nabídky Svazu měst a obcí se jim na nabídku ozvaly celkem tři malé obce – jedna ze Španělska, my a pak ještě jedna, nevím uţ, odkud. Vybrali si nás – a partnerství mezi našimi obcemi funguje uţ pět let, myslím, ţe ke všeobecné spokojenosti. Zajímavou aktivitou ve Vašem kraji je celostátní soutěž Sedmikvítek, jejímž nadšeným organizátorem jste. Co Vás vůbec k založení této soutěže vedlo, co bylo tím prvotním impulsem? Já uţ teď nejsem aţ tak v čele, zůstávám bokem – a mám radost, ţe se na Sedmikvítku podílejí a organizují ho další lidé, starám se teď spíš o to, aby měli finanční podporu a podobně. Hlavní námět soutěţe spočívá v myšlence, ţe se zde potkávají rozmanité aktivity a různé kulturní ţánry. Sedmikvítek začínal před dvanácti lety Dětskou portou, která byla zaměřena na zpěv, a na ni se pak „nabalovaly― další a další aktivity. Dnes, kdy do našeho dvoutisícového městyse přijede čtyři sta, pět set účinkujících, je to úţasné setkání, široko daleko vyhlášené. Cena Přístav, jejímž nositelem jste se stal, je udělována v rámci akce s názvem Bambiriáda. Znáte ji? Co si o ní myslíte? A měl jste příležitost si ji třeba prohlédnout? Samozřejmě, setkal jsme se s ní v Třebíči, coţ je naše okresní město, kde se pořádala. Řekl bych, ţe je to velice dobrá akce, protoţe se tam potkají spolky a mohou se „zviditelnit― vůči veřejnosti. Myslím, ţe by bylo dobré v Bambiriádách pokračovat. Za rozhovor děkuje Jiří Majer Zpravodajský a informační servis sdruţení dětí a mládeţe - ADAM

Po roční pauze Okříšky opět uspěly ve Zlatém erbu Historie krajských kol soutěţe Zlatý erb o nejlepší webové stránky měst a obcí se začala psát v roce 2003. Prvními kraji, které krajská kola uspořádaly, byly Plzeňský a Vysočina. A právě první ročník vysočinského Zlatého erbu znamenal i první ocenění pro webovou prezentaci Okříšek – skončili jsme tehdy na třetím místě. Od té doby jsme několikrát změnili grafickou podobu webu, mnohonásobně se zvětšil objem zveřejněných dokumentů, přibyly fotogalerie, jazykové verze, interaktivní mapa a mnoho dalších aplikací a uţitečných informací. Jen jedna věc zůstává stále stejná – dlouhodobě vysoká úroveň okříšských stránek, pravidelně odměňovaná „medailovými― pozicemi v soutěţi Zlatý erb. Letos jsme chtěli zjistit, kam nás v porovnání s kolegy z jiných obcí posunuly změny ve struktuře a grafické podobě webu, provedené v prvním pololetí minulého roku. Po roční přestávce jsme tedy naše webové stránky opět přihlásili do soutěţe a napjatě čekali, jak dopadneme. To, ţe jsme určitě neustoupili z vydobytých pozic, nám potvrdila pozvánka na vyhlášení výsledků krajského kola, kterou dostávají první tři v kaţdé kategorii. Znamená to, ţe při sedmé účasti jsme posedmé dosáhli na pomyslné stupně vítězů. V pondělí 15. března jsme se sešli s panem starostou a paní místostarostkou v kongresovém sále krajského úřadu, ale ani já jsem nevěděl, jaké je konečné pořadí – pořadatelům výsledky opravdu nikdy neuniknou. První překvapení nastalo při vyhlášení kategorie o nejlepší

3

elektronickou sluţbu, kdy 3. místo obsadila oficiální skupina „Městys Okříšky―, zřízená na sociální síti Facebook. Další vyhlašovaná kategorie byla ta „naše― o nejlepší webové stránky obcí. Třetí skončil další zástupce Třebíčska – obec Kouty, druhé místo obsadil obhájce loňského prvenství Dobronín. A to znamenalo velký důvod k radosti, protoţe Okříšky po třech letech opět dosáhly na nejvyšší stupínek a získaly krajský Zlatý erb! Kdyţ si uvědomíme, ţe letos proběhlo krajské kolo kraje Vysočina poosmé a my jsme dosáhli čtvrtého prvenství ,… co víc říct, co víc psát? Chtěl bych vyuţít této příleţitosti a poděkovat všem, kdo přispívají ke zlepšování vzhledu a obsahu okříšského webu příspěvky, fotografiemi nebo připomínkami a nápady. Všem, ať uţ jsou to pracovníci úřadu městyse, kolegové zastupitelé, členové místních spolků nebo ostatní spoluobčané, protoţe je to úspěch nás všech, úspěch celých Okříšek! Zdeněk Ryšavý

Okříšky jsou „in“ – od ledna jsou na Facebooku Webové stránky patří určitě k těm věcem, kterými se můţe náš městys chlubit a patří v nich k české špičce. Není proto divu, ţe radnice reaguje pruţně na nové trendy v internetové komunikaci a rada městyse rozhodla o vytvoření prezentace na stále populárnější sociální síti Facebook. Oficiální skupina „Městys Okříšky― byla na Facebooku spuštěna v pátek 22. ledna 2010. A ukázalo se, ţe zaujala, protoţe jiţ po necelých 24 hodinách existence měla přes třicet členů, během měsíce pak narostl jejich počet uţ na 138! Pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali, malé vysvětlení, co je to vlastně Facebook. Jedna z jeho definic říká, ţe jde o rozsáhlý společenský webový systém, slouţící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uţivateli, sdílení multimediálních dat, udrţování vztahů a zábavě. V České republice má jiţ více neţ milion uţivatelů, celosvětově potom zhruba 400 milionů. Svoje facebookové prezentace má řada firem, herců, zpěváků, sportovců, stále častěji se zde představují i města, obce a další veřejnoprávní subjekty – např. Vysočina je prvním krajem v České republice, který si zřídil svoji oficiální facebookovou skupinu. Je proto určitě dobře, ţe Okříšky jdou s dobou a na Facebooku se prezentují. Cílem naší facebookové prezentace je vytvoření nového informačního kanálu městyse, zaměřeného především na mladou generaci, která jiné sdělovací prostředky příliš nesleduje. Vedle toho ale bude slouţit i všem ostatním, koneckonců na Facebooku se dnes setkáte jak s lidmi středního věku, tak i se seniory. Skupina je propojená s webovou stránkou, všechny informace z ní se objevují i na Facebooku. Vedle toho ale můţe kaţdý člen skupiny psát i svoje příspěvky (tzv. statusy) a reagovat na jiné, vkládat fotografie a videa, odkazy na zajímavé články z internetu, můţe zvát ostatní na kulturní či sportovní akce a vytvářet diskusní témata. Skupina je nastavena maximálně otevřeně, všichni členové mají stejná práva. Facebooková prezentace je zdarma, nestála městys ani korunu a můţe navíc velmi zajímavým způsobem nahradit dřívější diskusní fórum, které nebylo obnoveno právě kvůli vysokým finančním nákladům.. Zveme proto i další zájemce – jak ty, kteří jiţ na Facebooku fungují, tak ty, pro které jde o novinku – podívejte se a staňte se členy.

Okříšský zámek se uchází o Zlatou jeřabinu Letošní ročník ankety Zlatá jeřabina o Cenu kraje Vysočina za kulturní počin roku 2009 má za sebou první etapu. V ní mohl kdokoliv nominovat kulturní akce a projekty péče o památky, které se na Vysočině uskutečnily v loňském roce. Z nominací potom odborná porota vybrala nejzajímavější aktivity pro vlastní anketu – a úspěšné byly i Okříšky! Anketa se dělí na dvě kategorie – Kulturní aktivita a Péče o kulturní dědictví. Ve druhé jmenované byla nominovaná rekonstrukce okříšského zámku, kterou porota zařadila do třicítky akcí, které se budou ucházet o podporu v hlasování veřejnosti.

4

Zprávy z matriky Narození Nela Čermáková Nikola Zigmundová Petra Khorová Justýna Slyčko

Úmrtí Jindřich Mareček Miluše Brychtová Miloslav Fic Josef Komárek Jaroslav Krejčí Jarmila Šulcová Jindřich Uher

Statistika za rok 2009 Narození: Sňatky: Úmrtí:

23 dětí - 13 dívek a 10 chlapců v roce 2009 uzavřelo sňatek 10 občanů Okříšek, 1 sňatek byl uzavřen v nové obřadní síni na zámku 20 občanů - 11 ţen a 9 muţů

Počet obyvatel Okříšek k 1.1.2010: 2073 – 1038 muţů a 1035 ţen Připravila Zdeňka Šípová

5

Rozpočet městyse Okříšky na rok 2010 I. ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY OdPa

Položka

1111 1112 1113 1121 1211 1337 1341 1343 1347 1361 1511 2460 4112 4121 4139 * * 1012 * 2310 * 2321 * 3314 * 3511 * 3612 * 3613 *3631 * 3639 * 4351 * 4354 **

Popis Daň z příjmů fyzických osob ze záv.čin. a fun Daň z příjmů fyzických osob ze SVČ Daň z příjmů fyzických osob z kapit. výnosů Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Poplatek ze psů Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek za provozovaný výherní hrací přístro Správní poplatky Daň z nemovitostí Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva Neinv.př.transfery ze SR v rámci souhr.dot.vz Neinvestiční přijaté transfery od obcí Ostatní převody z vlastních fondů Bez ODPA Podnikání a restrukturalizace v zeměd.a potra Pitná voda Odvádění a čištění odpadních vod a nakl.s kal Činnosti knihovnické Všeobecná ambulantní péče Bytové hospodářství Nebytové hospodářství VO-nákem sloupů Komunální služby a územní rozvoj j.n. Osobní asist., peč.služba a podpora samost.by Chráněné bydlení Celkem

R 2010

2680 540 250 2870 5980 1000 85 30 47 124 450 250 3415,7 865,6 80 18667,3 18 1 1178 20 73 910 175 25 45 55 818 21985,30

II. ROZPOČTOVÉ VÝDAJE OdPa

* 1031 * 2212 * 2221

Položka

Popis Pěstební činnost Silnice Provoz veřejné silniční dopravy

R 2010

10 515 35

6

Pitná voda

* 2310 * 2321 * 2341 * 3111 * 3113 * 3314 * 3319 * 3322 * 3341 * 3392 * 3399 * 3412 * 3511 * 3612 * 3631 * 3632 * 3633 * 3639 * 3721 * 3722 * 3723 * 4351 * 4354 * 5311 * 5512 * 6112 * 6171 * 6310 * 6320 * 6330 **

Odvádění a čištění odpadních vod a náklady s kanalizaci Vodní díla v zemědělské krajině Předškolní zařízení Základní školy Činnosti knihovnické Ostatní záležitosti kultury Zachování a obnova kulturních památek Rozhlas a televize Zájmová činnost v kultuře Ostatní záležitosti kultury,církví a sděl.pro Sportovní zařízení v majetku obce Všeobecná ambulantní péče Bytové hospodářství Veřejné osvětlení Pohřebnictví Výstavba a údržba místních inženýrských sítí Komunální služby a územní rozvoj j.n. Sběr a svoz nebezpečných odpadů Sběr a svoz komunálních odpadů Sběr a svoz ost.odpadů (jiných než nebez.a ko Osobní asist., peč.služba a podpora samost.by Chráněné bydlení Bezpečnost a veřejný pořádek Požární ochrana “ dobrovolná část Zastupitelstva obcí Činnost místní správy Obecné příjmy a výdaje z finančních operací Pojištění funkčně nespecifikované Převody vlastním fondům v rozpočtech územní ú Celkem

77,5 3957 20 450 2000 350 5 20 10 20 27 3 146 5 405 5 25 4423,7 65 1115,3 83 189 77 5 239,5 1378 3022 40 90 80 18893,00

III. FINANCOVÁNÍ - třída 8 Položka

Popis

8113 Krátkodobé přijaté půjčené prostředky- debet 8114 Uhrazené splátky krátkodobých přij.půj.prostř.- debet

R 2010

0 -1236,3

Změna stavu krátk.prostředků na bank.účtech - zůstatek účtu

8115 2009 8123 Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky- úvěr kanalizace

0 552

Uhrazené splátky dlouhodobých přij.půj.prostř.- úvěr, předpl.

8124 Byty Celkem

-2408 -3092,30

7

Padesát let Sboru pro občanské záležitosti Letos je tomu jiţ padesát let, co byl ustanoven při MNV Okříšky Sbor pro občanské záleţitosti. V jeho čele byly dlouhou dobu paní Jahelková a paní Kopečková. Později se této funkce ujala Helena Marešová, která ji vykonávala aţ do r.1990. Při větších akcích jim vypomáhaly členky Českého svazu ţen. Ve spolupráci s tehdejšími kulturními organizacemi, základní a mateřskou školou připravoval různé akce. Několikrát v roce vítání dětí do ţivota, přivítání prvňáčku na škole, předávání prvních občanských průkazů vycházejícím ţákům ze ZŠ, dvakrát ročně besedy s branci spojené s předáváním povolávacích rozkazů. Dále se SPOZ podílel na organizování občanských sňatků a zlatých a diamantových svateb. Oslavy jubilejních svateb se konaly podle přání buď v obřadní síní nebo v rodinách. Občanům od 60 let do 80 let bylo zasíláno blahopřání ke kulatým narozeninám. Občany starší 80 let navštěvovali členové SPOZ ke kulatým narozeninám s blahopřáním a dárkem. Od 90 let pak kaţdoročně. Kaţdý rok byly pořádané besedy s důchodci s kulturním programem, občerstvením a ţivou hudbou. Jedenkrát ročně byli na MNV vyřazováni vojáci z evidence za účasti pracovníka z OVS Třebíč. U příleţitosti MDŢ byly navštěvovány nejstarší ţeny s blahopřáním a malou pozorností s kytičkou. Kdyţ se Okříšky staly střediskovou obcí, připojily se Zašovice, Heraltice, Pokojovice, Hvězdoňovice a Petrovice. Kaţdá obec měla v okříšském SPOZ své dva zástupce, kteří zajišťovali návštěvy nejstarších občanů ve svém bydlišti a účast na akcích, pořádaných v Okříškách. Největší událostí SPOZ byla gratulace nejstarší občance Okříšek ke stým narozeninám paní Samkové (doţila se 102 roků). V roce 1982 bylo v obřadní síni individuální vítání trojčat Pacholíkových. Ke čtyřicátému výročí konce války bylo uspořádané setkání všech občanů, kteří se narodili v r.1945. Členové SPOZ se také zúčastnili několika zájezdů do ostatních obcí a měst, aby se podívali, jak podobné akce pořádají jinde. Zúčastnili se obřadů svateb na Staroměstské radnici v Praze, na hradě v Bratislavě, vítání dětí při cimbálu v Čejkovicích, v nádherně freskami vyzdobené obřadní místnosti v Hodoníně a v několika obcích našeho okresu. Během celé existence byla několikrát oceněna činnost SPOZ okresními a krajskými orgány. V r. 1988 byl SPOZ vyhodnocen jako nejlepší v Jihomoravském kraji. Během této dlouholeté činnosti se ve sboru vystřídalo mnoho obětavých občanů Okříšek, např. J.Bartoňková, D.Jeřábková, Netoličková, J.Zelená, E.Dokulilová, O.Novotná, S.Večeřová, M.Neubertová, M.Dohnalová, M. Zigmundová, J.Pečtová, M.Vrtalová, Z.Šípová, muzikanti J.Pečta, Havran, M.Grossová, P.Gross, J. Budínová, B.Budín a fotografové B.Tylla, K.Dokulil a další. Od roku 1990 převzala funkci SPOZ komise pro obřady. Tato komise pokračuje dál v některých akcích, jako vítání dětí, svatby, jubilejní svatby, posílání blahopřání a návštěvy starších občanů při jejich jubileích tak jak to předtím zavedl SPOZ. Organizuje téţ kaţdé dva roky setkání sedmdesátiletých občanů Okříšek se starostou a zástupci městyse. Eliška Jahelková , Helena Kopečková

8

Přátelé ze San Pier d´Isonzo přijedou do Okříšek v červnu I v letošním roce bychom chtěli pokračovat v přátelských návštěvách s naší druţební italskou obcí San Pier d´Isonzo. Tentokrát bude hostitelská role na Okříškách, a proto je potřeba se jiţ nyní začít připravovat. Důleţité je především podat včas ţádost na příspěvek Evropské unie z programu mezinárodní spolupráce, ze kterého jsme jiţ v minulých letech úspěšně čerpali. Pokud se nám bude opět dařit, pokryjí evropské peníze větší část nákladů na organizaci setkání a našim italským přátelům na dopravu. Termín návštěvy je navrţený na 10. – 13. června, italská delegace by se měla skládat z 10 dětí a 5 dospělých. Při přípravě programu určitě radnice poţádá o pomoc i místní školy a spolky, aby zde naši přátelé proţili pěkné dny a odváţeli si plno zajímavých záţitků.

Zastupitelé podpořili výstavbu bioplynové stanice v areálu zemědělského družstva Důleţitým bodem čtvrtečního jednání zastupitelstva městyse 18.března 2010 byl záměr Zemědělského druţstva Okříšky na výstavbu bioplynové stanice v areálu druţstva. Konkrétně by malá elektrárna měla stát ve středisku ţivočišné výroby mezi kravínem a ţelezniční tratí. Svoje představy o způsobu výstavby i provozu zařízení přišli vysvětlit zastupitelům předseda F. Halásek a místopředseda J. Jeţek. Diskuze trvala zhruba půl hodiny a dotazů padla celá řada. Představitelé ZD ubezpečili zastupitele i veřejnost, ţe bioplynová stanice bude zpracovávat suroviny rostlinného původu, takţe nehrozí nebezpečí nepříjemného zápachu a zásobování bude probíhat po komunikacích mimo centrum Okříšek. Někteří zastupitelé měli moţnost prohlédnout si podobnou bioplynovou stanici při exkurzi v Dešově, další znají obdobné zařízení fungující v Koutech. V diskuzi také bylo připomenuto, ţe jde o obnovitelný zdroj energie, na rozdíl od větrných nebo fotovoltaických elektráren ovšem dodává proud do sítě kontinuálně a navíc zajišťuje pracovní místa a zemědělcům odbyt jejich produktů. Zajímavým námětem, který přednesl předseda Halásek, je moţnost vyuţití vznikajícího tepla na vytápění úřadu městyse na zámku, popř. i základní školy. Uvedená pozitiva se projevila při závěrečném hlasování, kdy se záměrem vyslovili souhlas všichni přítomní členové zastupitelstva městyse. Podmínkou ovšem je jiţ zmíněné zpracovávání surovin nezpůsobujících nadměrný zápach a zásobování trasami mimo zastavěné území Okříšek, dále potom ozelenění obvodu střediska z pohledově exponovaných stran, zejména ze strany rybníka Pilný a ţelezniční trati. Zásadní podmínkou, významnou především pro obyvatele DPS, ale i Trţiště, je to, ţe před zahájením výstavby zruší zemědělské druţstvo chov prasat v objektu. Zdeněk Ryšavý

Postřehy z kraje IV. Během přípravy minulého čísla Zpravodaje došlo k technické chybě, kvůli které z podkladů odesílaných do tiskárny vypadly „Postřehy z kraje―. Protoţe většina témat, kterým jsem se v nich věnoval, je stále aktuální, ponechal jsem je i v článku do březnového čísla a pouze doplnil některými novými záleţitostmi z činnosti kraje Vysočina.

9

Základním dokumentem kaţdého zastupitelstva je rozpočet. Sestavování toho letošního bylo asi nejsloţitější v celé historii kraje. Oproti minulým rokům, kdy ekonomika, a tím i daňové příjmy rostly, letos bohuţel kvůli krizi, kombinované navíc s daňovými experimenty Topolánkovy vlády, došlo k výraznému poklesu. Na rozdíl od státu přijaly orgány kraje zavčas úsporná opatření, díky kterým se podařilo negativní dopady minimalizovat. Nicméně pro letošek je nutné počítat s půlmiliardovým propadem daní, coţ znamenalo pro všechny správce rozpočtových kapitol úkol sníţit v průměru náklady o 15% oproti roku 2009. V zeštíhleném rozpočtu jsou – vedle nutných výdajů do zdravotnictví, školství a sociální péče – prioritami investice do silnic, zateplování budov a projektů, umoţňující čerpání evropských fondů. Bohuţel, k omezení došlo např. u programů Fondu Vysočiny, především v oblasti kultury, sportu a některých dalších dotačních titulů pro obce, příspěvkové a neziskové organizace. Také Program obnovy venkova, určený pro malé obce, který jsme loni výrazně navýšili o 11 milionů, se vrací na původních 69 milionů. Věřte, ţe jsou to těţká rozhodnutí, ale pokud nechceme kraj nebezpečně zadluţit, není jiné cesty. Nemohu se při té příleţitosti nevrátit k připomínkám opozice, která nás samozřejmě kritizuje za některé výdaje. Přitom upozorňuje, ţe nám před rokem předali – slovy M. Vystrčila: „Mercedes s plnou nádrţí― – a ţe nové vedení kraje ţije z toho, co oni ušetřili. Jednak je nutno znovu připomenou, ţe v době jejich vlády ekonomika i příjmy trvale rostly, především však upřesnit, jak to je s tím Mercedesem. Ano, je pravda, ţe na účtu kraje byla miliarda korun, jenţe prakticky celá tato částka byla vázaná na financování a dofinancování akcí, které se buď jiţ realizovaly, nebo byly připravené k zahájení a v řadě případů na ně byly jiţ schválené evropské dotace. Volných prostředků pro rozhodování nového vedení kraje z nich bylo minimum. Ve stejném duchu matou veřejnost i média. V roce 2008 měly kraje dluhy ve výši 14,4 miliardy, na konci loňského to bylo necelých 18 miliard – čili nová zastupitelstva si vzala úvěry zhruba za 3,5 miliardy. Ale titulek v novinách zní: „Oranţové kraje dluţí 18 miliard!― a podobně, takţe čtenář nabude dojmu, ţe sociální demokraté všechno rozfofrovali. Zajímavé je, ţe se v této souvislosti nehovoří o Praze, která je také krajem, kde v podstatě od roku 1990 vládne ODS a jejíţ dluh byl v roce 2008 téměř 32 miliard! Vypadá to, ţe kdyţ se nesplnily všechny katastrofické vize po loňských volbách a sociální demokraté kraje vedou stejně dobře nebo dokonce lépe neţ jejich předchůdci, musí se problémy uměle vytvořit. Podobně, jako to dělal v závěru roku pan Jančura okolo regionálních vlaků. Určitě si vzpomínáte, ţe kritizoval kraje za podepsání memoranda s Českými drahami o zajištění dopravní obsluţnosti na deset let, ale ani slovo nepadlo o tom, ţe stejné memorandum podepsalo i ministerstvo dopravy na rychlíkové trati. Kdyţ uţ jsme u pana Jančury a zajištění vlakové dopravy, uvedu zde pár důleţitých informací, přičemţ podrobné stanovisko najdou zájemci na webových stránkách kraje. Především je nutno říci, ţe společnost RegioJet nepředala kraji ţádnou jasnou představu o řešení dráţní dopravy na Vysočině, pouze na jaře neoficiálně nabídla cenu 80 Kč za kilometr. Pro porovnání smlouva s ČD garantuje 59 Kč na deset let, takţe čtenář si jistě sám spočítá rozdíl při 4 milionech vlakokilometrů odjetých ročně. Nabídka hovořila pouze o třech tratích, zatímco ČD garantují obsluţnost celého území kraje. V době podpisu smlouvy mezi krajem Vysočina a ČD dne 1. 10. 2009 neměla společnost RegioJet ještě k dispozici nutné osvědčení dopravce, čili nemohla zajišťovat dopravu a podle dostupných veřejných informací nevlastní dosud ani ţádné vlakové soupravy. Vůbec jasné není ani to, jak by zajišťovala technické potřeby (depa, budovy a čekárny), protoţe stávající jsou většinou majetkem ČD a je otázkou, zda by je konkurenci pronajala. Častý argument na podporu pana Jančury zní, ţe jeho firma StudentAgency zvedla úroveň autobusové dopravy, a proto by byla přínosem i na ţeleznici. To je sice pravda, ale pouze částečně – StudentAgency totiţ zajišťuje pouze linky mezi velkými městy, kde je vysoký počet cestujících, ale viděl někdo ţlutý autobus někde mezi dvěma vesničkami, kde jezdí 5 dětí do školy a 3 babičky k lékaři? A u vlaků by to mohlo dopadnout podobně a pro kraj by to nakonec znamenalo zajištění provozu zbývajících tratí vyššími náklady neţ nyní. Ještě se vrátím k částce 59 korun na vlakokilometr – zatímco před rokem platil kraj třetí nejvyšší částku ze všech krajů, nyní je to druhá nejniţší! A na výrazném sníţení má hlavní zásluhu

10

pan náměstek Libor Joukl, který vedl tvrdé, ale korektní vyjednávání s Českými drahami. Jejich výsledkem je i nasazení dalších deseti souprav Regionova od 13. 12. 2009, do konce roku 2012 pak nakoupí ČD pro Vysočinu 17 nových vlakových souprav. Aktuálním tématem je změna způsobu proplácení zdravotních poplatků v krajských zdravotnických zařízeních, která platí od 1. února. Důvody toho, ţe kraj přistoupil k jinému, pro pacienty bohuţel sloţitějšímu způsobu, jsou dva. Jednak je to tlak ministerstva vnitra na údajnou nezákonnost dosavadního způsobu, především však hrozilo riziko překročení hranice veřejné podpory „de minimis― nejdříve u jihlavské, ale později i dalších nemocnic. To by znamenalo řízení ze strany EU a nemoţnost ţádat o evropské dotace. Tomu jsme se museli vyhnout, a proto byl zaveden nový systém, kdy pacient poplatek zaplatí, vyţádá si doklad o platbě a ten pošle spolu s vyplněným návrhem darovací smlouvy na krajský úřad. Rada kraje bude ţádosti schvalovat čtvrtletně a dar potom bude zaslán převodem na bankovní účet nebo sloţenkou ţadateli. Je jasné, ţe takový postup znamená zmenšení komfortu pacientů a více práce pro úředníky i vyšší náklady, je to však jediná moţnost, jak pacientům poplatky proplácet. Bohuţel, ani vláda ani parlament nejsou schopné tzv. regulační poplatky, které ve skutečnosti nic neregulují, nic nešetří a pouze tahají lidem peníze z kapes, zrušit a jen tak prohlubují chaos a komplikují ţivot krajům i pacientům. Vedle poplatků se na únorovém zasedání zastupitelstva kraje široce diskutovalo o návrhu na změnu názvu kraje. Opozice si notovala s některými médii ve snaze o bagatelizace této problematiky, tvrdilo se, ţe jde o nepodstatnou drobnost a ţe by se úředníci měli věnovat důleţitějším věcem. I kdyţ se můţe z pohledu občana zdát, ţe se jedná opravdu o „prkotinu―, není tomu tak. Na rozdíl od všech ostatních krajů totiţ nemáme ve svém názvu slovo kraj, oficiální název je pouze Vysočina. Protoţe ale většina lidí běţně pouţívá označení kraj Vysočina, objevuje se tato podoba např. na kupních smlouvách, které potom nemůţe katastrální úřad zapsat, v datové schránce se vám po zadání slova Vysočina objeví stejnojmenná obec z Pardubicka a ne náš kraj atd. V současnosti existuje více neţ dvě stě právních subjektů, které mají v názvu slovo Vysočina. Proto je opravdu důleţitá změna ústavního zákona, která by doplnila do názvu ono slovíčko kraj. Do souladu s legislativou by se tak dostal i skutečný stav, kdy např. tabule na všech budovách příspěvkových organizací nesou název zřizovatele kraj Vysočina, stejné je to u loga kraje, na webových stránkách apod. Je zaráţející, ţe dnešní opozici vůbec nevadilo v době, kdy vládla, porušovat ústavní zákon a navíc nás ještě kritizuje za snahu dosáhnout právního stavu. Minule jsem psal o omezení moţností kraje regulovat výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren. V kontrastu s tím je obrovský rozmach investičních aktivit především v oblasti fotovoltaiky, a to díky štědré dotační politice státu, který v letošním roce zaplatí za dodávky energie ze slunce cca 3 miliardy (coţ je mimochodem částka, která by stačila na zvýšení mateřské a proplácení prvních 3 dnů nemoci!). Důvodem jsou špatně nastavené podmínky regulace cen vykupované energie – zatímco dříve vycházelo splacení nákladů na cca 15 let, díky sniţování nákladů (většina článků se vyrábí v Číně) se investice vrátí za 5-6 let a potom elektrárna jiţ jen vydělává. Vláda sice schválila návrh změny příslušného zákona, ale aţ od roku 2011, navíc zablokování činnosti sněmovny ze strany ODS ohroţuje i schválení tohoto návrhu. Vypadalo to, ţe se máme na co těšit, protoţe v současné době je na území Vysočina 79 postavených nebo rozestavěných fotovoltaických elektráren a dalších 550 se připravuje! Dovedete si asi představit, jak by vypadala naše krajina v případě realizace všech záměrů. Naštěstí v posledních týdnech začínají reagovat provozovatelé rozvodné soustavy, rychlé zvyšování připojených větrných a fotovoltaických elektráren ohroţuje totiţ stabilitu soustavy. V této souvislosti se ukazuje, ţe Vysočina opět viděla dál neţ centrální orgány, protoţe kdyţ se bránila ţivelné výstavbě větrných a slunečních monster, poukazovala mimo jiné právě na nestabilitu těchto zdrojů. Bohuţel, i kdyţ se podaří sníţit dotace a zabrzdit zaplavování krajiny větrníky a fotovoltaikami nebo dojde dokonce k odpojování jiţ fungujících, zadělal si náš stát na obrovské náklady v řádech stovek miliard korun v následujících 20 letech. Je zajímavé, ţe při diskuzích o sniţování výdajů státního rozpočtu nikdo

11

na tenhle zelený tunel neupozorňuje. A nemalé částky ze své kapsy zaplatí za vyšší ceny energie také kaţdý z nás. Budiţ to ponaučením, kam můţe vést neuváţená, rádoby ekologická politika. Věci se hýbou i v další oblasti energetiky, která však na rozdíl od té předchozí skutečně řeší energetické problémy České republiky a navíc přispívá i ke sniţování emisí. Samozřejmě, řeč je o jaderné energetice, jejíţ rozvoj Vysočina dlouhodobě podporuje. ČEZ předloţil koncem roku vyhledávací studii pro plánovanou výstavbu pátého bloku v JE Dukovany, nyní bude na kraji, aby během následujících jednání dokázal získat kompenzace podobně, jako se to podařilo jihočeským kolegům v případě dostavby Temelína. Naproti tomu se po pěti letech moratoria opět otevřela problematika geologického průzkumu pro přípravu hlubinného úloţiště radioaktivního odpadu. Dvě z lokalit vytipovaných SÚRAO se nachází na Vysočině, většina dotčených obcí s tím ale nesouhlasí a kraj jejich postoj, vyjádřený v místních referendech, respektuje. Někdo můţe namítnout, ţe kdyţ chceme výhody, měli bychom souhlasit i s nevýhodami, ale věc není tak jednoduchá. Na území kraje je vedle jaderné elektrárny i poslední evropský uranový důl, takţe úloţiště by bylo jiţ třetím jaderným zařízením na Vysočině. Navíc vzhledem k pokroku ve vyuţívání jaderného paliva a vývoji reaktorů, které dokáţí vyhořelé palivo znovu vyuţít, je otázkou, zda vůbec bude v České republice úloţiště nutné. Nejen energetikou se však zabýváme na odboru ţivotního prostředí. Za velmi významné povaţuji zpamátnění nádherné čtyřkilometrové aleje mezi Přibyslaví a Ţiţkovým polem. Prosadit ho nebylo vůbec jednoduché, výhrady měli silničáři a zásadně proti byla obec, která upozorňovala na úzkou silnici a ohroţení bezpečnosti silničního provozu. Výsledkem byl proto kompromis, kdy bylo zpamátněno 90% aleje a asi 30 stromů (z větší části nemocných) bude pokáceno kvůli vytvoření tzv. výhyben. Proto mě velmi mrzí, kdyţ se najdou ortodoxní ekologisté, kteří vidí jen svoji pravdu a chtějí soudně zpochybňovat kácení těch několika zdravých stromů. Vůbec si neuvědomují, ţe takové jednání můţe mít příště za následek vítězství dopravního pohledu nad ochranou ţivotního prostředí a kácení celých alejí. Prostě fanatismus je špatný, ať má jakkoliv vznešené cíle. Posledním ekotématem bude čistý vzduch. V Jihlavě bylo dlouhodobě kritizováno znečišťování ovzduší ze strany Kronospanu a dalších firem. Proto kraj spolu s magistrátem objednaly půlroční monitoring vlivu průmyslové zóny na jihlavské ovzduší. Dalšího půl roku trvalo vyhodnocování a v listopadu jsme s panem primátorem Vymazalem představili výsledky veřejnosti. A nutno říci, ţe byly hodně překvapivé. Hlavním znečišťovatelem nejsou průmyslové podniky, které dnes musí splňovat přísné emisní podmínky a jsou navíc opakovaně kontrolovány, ale doprava a pak také drobné zdroje spalování – česky řečeno domácí kotle. Mnoho domácností se totiţ kvůli cenám vrací od plynu k dřevu, uhlí a bohuţel také ke spalování odpadů. Coţ je to nejhorší, co mohou udělat, protoţe spalování v domovním kotli probíhá za nízkých teplot, takţe je nedokonalé a uvolňuje do vzduchu řadu znečišťujících škodlivin, včetně karcinogenních. Co uspoří na topení, to se jim tak můţe negativně vrátit v podobě zdravotních problémů – a nejen jim, ale i sousedům v širokém okolí. To, ţe se nejedná jen o problém Jihlavy, ale většiny měst a obcí na Vysočině, asi kaţdý vidíme. Bohuţel, občas i v Okříškách. Při té příleţitosti se musím zastavit u postoje vlády k návrhu Moravskoslezského kraje na novelu zákona o ovzduší, který by umoţnil kontrolovat domácí topeniště a především to, zda lidé nespalují odpady. Podle pana premiéra Fischera by to byl nepřijatelný zásah do soukromí. Mám si to vysvětlit tak, ţe nám vláda ústy svého předsedy vzkazuje, ţe budeme pod hesly soukromí a lidských práv chránit ty jedince, kteří porušují zákony, aby tak mohli činit i nadále? A ţe na ty, kteří musí dýchat znečištěný vzduch, plný jedovatých látek, prostě kašleme? Ţe kašleme na jejich právo ţít v čistém ţivotním prostředí, kašleme na jejich zdraví? Zdá se, ţe i tak oblíbený politik jako je pan Fischer nějak zapomíná na základní princip právního státu, tedy ţe svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná omezovat svobodu druhého. A to je docela smutné konstatování … Velké věci se dějí i v informatice. Od prvního listopadu byl naostro spuštěn informační systém datových schránek, který se stal pro média na několik dní tématem číslo jedna. Jako kaţdá novinka se ani datové schránky neobešly bez drobných chybiček, ale je moţno konstatovat, ţe po

12

technické stránce fungují dobře. Více problémů je ovšem v legislativní oblasti, kdy se po prvních týdnech provozu projevuje řada nejasností ve vztahu ke správnímu řízení a dalším zákonům, zvláště v oblasti autorizované konverze dokumentů a elektronického podpisu. Velkým tématem pro nejbliţší období bude archivace elektronických dokumentů, jejich ukládání a zachování v takové podobě, aby i po desítkách let bylo moţné je otevřít pomocí budoucích technologií v nepoškozené a nezměněné podobě. Jako v mnoha jiných případech, ani v tomto zatím není jasno, na úrovni ministerstev a kraje tak trochu suplují jejich činnost. Poslední informace je důleţitá hlavně pro ty, kteří komunikují na sociální síti Facebook. Vysočina je prvním krajem, který si vytvořil na Facebooku svoji oficiální skupinu, zájemci ji najdou od listopadu na adrese: http://www.facebook.com/#/group.php?gid=157311772036. Nový komunikační zdroj kraje informuje o aktivitách kraje, členové skupiny zde najdou tiskové zprávy, pozvánky na kulturní a společenské akce, mohou vkládat svoje fotografie a videa. Facebooková prezentace se zaměřuje především na mladou generaci, ale mezi členy rádi přivítáme kaţdého obyvatele Vysočiny, který chce být „in―. Váţení čtenáři Zpravodaje z Okříšek, dovolte, abych vám dodatečně popřál do roku 2010 hodně zdraví, lásky, přátelství a štěstí. Myslím, ţe ho budeme všichni potřebovat, ale věřím, ţe společně překonáme tohle sloţité období a za rok uţ bude líp! Zdeněk Ryšavý, radní kraje Vysočina

Pět otázek pro poslance městyse Okříšky 1) Co považujete za největší úspěch a naopak co se nepodařilo dosáhnout zastupitelstvu městyse v končícím volebním období? 2) Do voleb před čtyřmi roky jste šel určitě s plány, jak zlepšit život v Okříškách – které z nich se vám podařilo splnit a které zůstaly jen v podobě záměrů? 3) Jak hodnotíte atmosféru a vzájemné vztahy v zastupitelstvu městyse? 4) Myslíte si, že se občané dostatečně zajímají a zapojují do správy věcí veřejných? 5) Co byste doporučil budoucím kandidátům do zastupitelstva? A budete se znovu ucházet o důvěru voličů?

Zdeněk Ryšavý 1) Největším úspěchem je určitě rekonstrukce zámku a hlavně nalezení jeho smysluplného vyuţití v podobě úřadu městyse. Kdyţ čteme a vidíme informace o tom, kolik památek chátrá nebo je dokonce úmyslně zničeno, aby ustoupily jiným investičním záměrům, tak je přístup našeho zastupitelstva (či spíše zastupitelstev, protoţe jde o dlouhodobý proces) velmi osvícený, a proto také vysoce hodnocený řadou institucí, médií a myslím, ţe po slavnostním otevření i ze strany občanů Okříšek. Neméně významnou akcí je dostavba a rekonstrukce kanalizačního systému, která přispěje ke zkvalitnění ţivotního prostředí, zlepší fungování čističky odpadních vod a především umoţní další rozvoj Okříšek. Bohuţel se nepodařilo zásadně pohnout s dopravním řešením městyse, a to ani s jednou z uvaţovaných variant. U přeloţky trvá nesouhlas vlastníků pozemků, u obchvatu stále není shoda na nejlepší variantě. Na říjnovém zasedání zastupitelstva můj návrh na komplexní změnu územního plánu, který by zahrnoval také obchvat obce, neprošel. Kupodivu proti byli i všichni zástupci ODS, kteří měli před volbami dopravní řešení jako hlavní téma. Škoda, kdyby hlasovali podle svého volebního programu, mohli jsme se posunout o kus dál. 2) Naše představy o změně v některých oblastech ţivota Okříšek jsme shrnuli ve volebním programu ČSSD. Ovšem volby pro nás nedopadly tak dobře, jak jsme předpokládali, takţe jsme samozřejmě měli omezené moţnosti je prosadit. Přesto se během uplynulých let řada našich programových cílů realizovala – to svědčí o tom, ţe jsme v programu měli věci, které jsou pro občany Okříšek důleţité a na kterých se shodla i většina ostatních zastupitelů. Sem patří např. modernizace vybavení a zázemí obou škol, výstavba dětského hřiště ve Staré osadě, rekonstrukce

13

a dostavba kanalizace, dostavba domu s chráněným bydlením a záchrana zámku, zasíťování pozemků pro bytovou výstavbu atd. Naopak vedle jiţ zmiňovaného dopravního řešení se nedařilo plnit ani náš záměr na postupné opravy místních komunikací a výstavbu nových chodníků a také na budování prvků bezpečnosti chodců. Stejně tak jsme nenašli ţádný dotační titul, který by pomohl financovat rekonstrukci budovy hasičské zbrojnice. Celkově vidím velký problém v tom, ţe se městysi sice daří budovat nové investice, ale zanedbáváme průběţnou údrţbu stávajích zařízení. To se nám v budoucnu vrátí v podobě mnohem větších nákladů. Hodně mě také mrzí, ţe jsme neuspěli s ţádostí o evropskou dotaci na sportovní hřiště, které by škola velmi potřebovala a zároveň by slouţilo i pro spolkovou činnost a vyuţití volného času dětí a mládeţe. 3) Myslím si, ţe poněkud napjaté vztahy před volbou starosty a dalších radních se po ustavujícím zasedání zastupitelstva uklidnily a zastupitelstvo pracuje bez problémů. Co mě osobně hodně mrzí, je nezájem některých kolegů o další aktivity mimo vlastní zasedání. Je docela smutné, kdyţ se např. pokládání věnců při příleţitosti státních svátků nebo setkání s podnikateli a spolky zúčastňuje zhruba polovina zastupitelů, navíc z větší části stále stejných. Myslím si, ţe práci člena zastupitelstva není moţné zuţovat pouze na to, ţe jednou za dva měsíce přijde hlasovat na zasedání, ale ţe k ní patří i další společné aktivity. 4) Tak to bohuţel ne. Protoţe jsem v zastupitelstvu jiţ čtvrté volební období, mohu srovnávat a výsledek není vůbec optimistický. Většina občanů přijde na zasedání zastupitelstva pouze v případě, ţe je na programu bod, který se jich přímo týká. Všeobecně zájem o činnost zastupitelstva, ale i třeba o práci v komisích a výborech, je stále menší. To se potom projevuje v tom, ţe většina lidí nemá představu o kompetencích a pravomocech městyse, o velikosti a struktuře rozpočtu apod. Při diskuzi o obecních záleţitostech se stále setkávám třeba s nepochopením toho, ţe většina dotací je účelových a nelze je pouţít na nic jiného, neţ na co jsou přiděleny, nebo ţe městys musí dodrţovat všechny zákony, vyhlášky a další normy, a proto kdyţ např. staví dětské hřiště, nemohou pracovníci technických sluţeb svařit prolézačku z několika trubek, jak se to dělalo dřív, ale musí se objednat prvky s certifikátem, které jsou samozřejmě úměrně tomu drahé. 5) Rozhodně by se měli seznámit se zákonem o obcích, s rozpočtem a dalšími základními dokumenty městyse. Určitě by také neškodilo přijít se podívat na zasedání zastupitelstva, aby si udělali představu o jeho jednání. A potom bych jim doporučil projít se po Okříškách a všímat si, co se kde podařilo a naopak co chybí nebo nefunguje. Problémy si sepsat a vybrat ty nejdůleţitější, které by chtěl jako zastupitel řešit. A potom se poohlédnout po lidech s podobnými názory, protoţe pokud chce ve volbách uspět, musí kandidovat za některou stranu nebo sdruţení nezávislých, jako jedinec nemá šanci. Pokud se týká mě osobně, tak jsem samozřejmě přemýšlel, jestli uţ toho po šestnácti letech nemám dost. Přiznám se, ţe z některých jednání, která stále nevedou k výsledku, nebo z vystupování některých lidí jsem občas znechucený a unavený. Na druhou stranu vidím stále oblasti, ve kterých mají Okříšky co dohánět a kterým bych se chtěl věnovat. Takţe kandidovat na podzim určitě budu – a jak to dopadne, o tom rozhodnou voliči.

Václav Voda 1) Za největší úspěch povaţuji skutečnost, ţe městys prakticky na všech polích funguje stejně jako v období minulém, to samé ovšem povaţuji za největší neúspěch, prostě si to šinem pořád v té stejné lajně a mohlo by to být mnohdy daleko horší, ale často také mnohem lepší. 2) Šel jsem do voleb s tím, ţe jsem byl přesvědčen, ţe městys funguje sice dobře, ale potřebuje změnu, nový vítr, a to konkrétně v podobě nového vedení, to se nepovedlo. Nicméně, na rozdíl od některých kolegů jsem na práci nerezignoval a věnoval se hlavně oblasti rozvoje bydlení. Po dlouhých peripetiích se nám povedlo dokončit výkup a následný prodej pozemků v lokalitě Boroví, coţ povaţuji za největší úspěch. To, co se stále nedaří, je evidentní a kaţdý z nás to pociťuje v různých oblastech, nicméně vše je o finančních moţnostech a ty jsou a budou (pro další zastupitele ještě více) omezené, proto bychom se měli všichni snaţit "zlepšovat" naši obec svým

14

vlastním přičiněním, ať uţ třebas jen svou účastí na kulturní akci nebo údrţbou vlastního bydlení. Jsem přesvědčen, ţe kaţdý občan má moţnost udělat náš městys hezčím a radostnějším. Myslím si, ţe Okříšky jsou krásné místo a jsem vţdy velmi pyšný, kdyţ moji kolegové ze všech koutů republiky nadšeně pozorují kulturní a sportovní dění a nezřídka se neváhají sami těchto akcí aktivně zúčastňovat. 3) Myslím si, ţe vztahy jsou na velmi dobré úrovni, neznamená, ţe kdyţ se někdy neshodneme při hlasování, přestaneme se zdravit. 4) Těţko posoudit, rozhodně se aktivně zapojují v případě, kdy se věci veřejné dotýkají jejich soukromí, to je logické. Tady bych rád podotknul, ţe ač se to někomu nemusí zdát, bereme velmi váţně všechny podněty, které jsou vzneseny. Velmi často diskutuji věci i na ulici, v hospodě, mám pocit, ţe hodně lidí zajímá, co se děje a plánuje, to je dobře. 5) Mým snem je to, aby do zastupitelstva kandidovali jen ti, kteří chtějí být opravdu zvoleni. Nicméně všichni víme, ţe volební systém pro úspěch vyţaduje mít "plnou" kandidátku a v ní co nejvíc "jistot", které přinesou hlasy a pak se mandátu vzdají či se nechají v kandidátce napsat na poslední místa. Myslím, ţe je to trošku podvod na všechny, kdo přijdou k volbám. Líbil by se mi systém, kdyby kaţdý kandidoval jako jednotlivec sám za sebe, stejně občané z devadesáti procent volí v komunálních volbách lidi a ne strany, i kdyţ i tady uţ je vidět oproti minulým letům výrazný posun směrem ke stranickosti. Kandidátům, především těm úspěšným, bych popřál mnoho trpělivosti a neunavující odhodlání pracovat, nenechat si svoji činnost ničím a zejména nikým otrávit a pokusit se dostát maxima toho, co lidem slibují a proč je lidí volí. Situace se oproti minulým volbám poněkud změnila, nemyslím si, ţe by v současné době stál proti Pepovi Kulovi nějaký protikandidát, který by dosahoval jeho kvalit a byl ochoten postavit se do čela městyse, a proto rekordní počet 109 kandidátů z minulých voleb jistě překonán nebude. A moje kandidatura? Čekáme s manţelkou první miminko, rádi bychom definitivně přesídlili natrvalo zpět do Okříšek, stojím před poměrně zásadní změnou ve svém profesním ţivotě, to vše bude ovlivňovat moje rozhodnutí. V neposlední řadě to chci prodiskutovat se současnými kolegy v zastupitelstvu. Kdyţ uţ jsem u nich, rád bych zde na závěr vyslovil přání, aby v sobě našli znovu sílu pokračovat, především neuvolnění členové rady. To jsou ti, jejichţ práce a nasazení se s činností "pouhého" zastupitele nedá měřit, a jsou to právě oni, kteří ze svého volného času obětují naprosto nejvíc a za odvedenou prácí zaslouţí velké poděkování a uznání, bez nich by nebyly úspěchy.

Z HISTORIE OKŘÍŠEK Hokej v Okříškách U kolébky jeho zrodu v r.1932 stáli: čestný předseda MUDr. Karel Bednář, úřadující předseda L.Horák - správce místní pily, místopředseda A.Šerý – drogista a dále členové výboru Jindra Nováček a František Dočekal. První hokejové druţstvo tvořili hráči: Fr.Lafuntál, J. Musil, J. Pečta, J. Fejta, F. Oberreiter, M. Heralecký, V. Schaf a J. Kabátek, který byl společně s Jindrou Nováčkem duší celého oddílu. Dorostenecký dres poprvé oblékli: B. Oberreiter, K. Hekrle, F. Burda, Jar. Hobza, A. Hekrle, Antonín Dokulil, Fr. Marek, M. Oberreiter. Veškerá výzbroj a výstroj byla vlastní a skládala se z bruslí ―šeksny a kolumbusky―, samorostlé, v páře ohýbané hokejky, vlastních filcem vyztuţených kalhotek s vylepšených chráničů holení z kopané. Pouze tílka byla pořízena svépomocí a označená velkým V na prsou. Brankář Lafuntál měl jako chránič hrudi špagátem kolem boku přivázanou ošatku, na které se pekl po domácku chleba. Hrálo se na rybníku Ohrada, Vrbáku, Dolním ve Staré osadě a někdy i na rybníku Pilný. Za mantinely slouţily fošny z místní pily, které se vţdy ihned po zápase musely na pilu opět vrátit. Tréninky byly ovšem velmi vydatné, a to jiţ v letní době, kdy se trénovala střelba z prkna na brankáře v pozadí s dřevěnou brankou, běhy v přírodě a různé lehkoatletické disciplíny. Fotografie na první registračky se fotily za kostelem před napnutou státní vlajkou.

15

Prvními soupeři byla muţstva Horácká Slavia Třebíč, BK Německý Brod /dnes Havl. Brod/, SK Jihlava, HC Pelhřimov a hlavně brněnská muţstva Mor. Slavia, Kr. Pole, SK Ţidenice a Zastávka u Brna, se kterými tvořil SK Okříšky spolu s třebíčskými oddíly první mistrovskou skupinu v rámci Západomoravské ţupy. V období let 1932 — 1937 byl celý ţivot ve znamení usilovné práce o získání vhodné hrací plochy a zlepšení hráčské výzbroje a výstroje. V roce 1937 bylo přistoupeno po vypuštění rybníku Ohrada k částečnému jeho zavezení v rozsahu hokejového hřiště. Tím se dále prohloubila lední příprava hráčů a dorostenců za vydatné pomoci funkcionářů a příznivců tohoto oblíbeného sportu. Usnadnilo se současně stříkání ledu, prováděné dosud pomocí kbelíků, vyuţitím stříkačky poţárního sboru na ruční pohon. Chudý oddíl byl citelně postiţen v roce 1934 poţárem pily, v jejichţ plamenech vzala za své veškerá výzbroj a výstroj oddílu tak pracně dávaná dohromady. Poţárem byly suché tréninky z pily proto přemístěny na zahradu k Oberreiterům. Rok 1937 znamenal pro celý SK Okříšky údobí hluboké hospodářské krize a stál hodně potu tehdejší vedení. Zásluhou energetického postupu Dr. Slávy Gamby byly odraţeny snahy po likvidaci klubu. Zatímco kopaná byla dána do klidu, hokejový oddíl vyvíjel dále díky nadšení a svépomoci hráčů a funkcionářů svoji činnost pod novým názvem HC Okříšky. Krize byla překonána v r. 1939, kdy se dostává do čela SK Okříšky Dr. S. Gamba, zvolený na valné hromadě dne 20. srpna 1939 za předsedu. Lední hokej po předchozím putováni po rybnících se stěhuje na přírodní kluziště na sokolovně, kde je jiţ vybaveno 30 cm vysokými vlastními mantinely a prozatím jen nouzovým osvětlením k umoţnění večerních tréninků. V té době hostují v Okříškách přední druţstva ČSR. HO Karlín Praha /1 : 1/, SK Slávia Praha /poraţena 1 : 0/, ČLTK Plzeň /zvítězila s Talinkem v brance 6:2/ , AC Sparta Praha /zvítězila 5 : 0/ a LTC Praha. Přechodně se pak ještě v následujících letech stěhuje hřiště na rybník Ohrada a Dolní, aby po druhé světové válce definitivně zakotvilo na sokolovně, kde je jiţ vybaveno večerním osvětlením, vysokými mantinely, stříkacím zařízením pro dělání ledu a dalším nezbytným inventářem. Ve vzpomínaných letech došlo k doplnění hráčského kolektivu na 9 hráčů a jména těchto hráčů se dlouhá léta uváděla v základní sestavě: M. Heralecký, M. Tylla, M. Oberreiter, M. Pečta, J. Diviš, A. Mastný, J. Krutiš, S. Oberreiter, F. Oberreiter. Vedoucími muţstva byli známí Jar. Hobza a J. Kabátek. Z muţstva po úspěšné reprezentaci odešli zakládající hráči: J. Pečta, J. Fejta, V. Schaf, J. Musil a J. Kabátek.Celá historie ledního hokeje je nerozlučně spjata se jmény bratří Oberreiterů a Jardy Hobzy. K nim se řadí celá řada obětavých funkcionářů, jako byli zesnulí předsedové Dr. Gamba, Jindra Nováček, Pospíšil, L. Kalla, B. Kratochvil, ing. Steklý, MUDr. Pavlíček a další činovníci dosud ţijící v paměti oddílu. Nelze přehlédnout rovněţ úspěšné vedení oddílu jako byl Láďa Huta do roku 1945 a Franta Oberreiter, který spolu s obětavým štábem dalších činovníků oddílu má lví podíl na tom, ţe lední hokej v Okříškách vzdor nepříznivým klimatickým podmínkám za sloţitých sportovních a hospodářských okolností pokračuje úměrně daným moţnostem ve své činnosti.

16

Ke slavným stránkám historie oddílu patří rok 1947, kdy se druţstvo dorostu postupně probojovalo do finále mistrovství ČSR, kdyţ v mezipásmovém zápase porazilo vítěze Orlické ţupy Meteor Svobodné Dvory 4 : 0, aby ve vlastním finále, pořádaném v rámci mistrovství světa v Praze na Štvanici obsadilo 3. místo pod vítězi ČLTK a Sokolem Křelov, kterému ve vyrovnaném zápase nešťastně podlehlo 0 : 2. A bylo to právě toto dorostenecké muţstvo, které jako muţstvo dospělých zapsalo v roce 1956 vůbec nejslavnější stránku historie hokeje v Okříškách. Stalo se přeborníkem kraje /skóre 79 : 29/, zvítězilo v kvalifikaci o postup do oblastní soutěţe / 30 : 6/ a získalo po linii TSO Sokol titul přeborníka ČSR /skóre 81 : 20/. U zrodu těchto vítězství byli hráči: M. Milostný, B. Gregor, J. Bachr, J. Večeřa, L. Dvořák, F. Bílek, Z. Skála, M. Havelka, B. Bulička, J. Milostný, V. Dohnal, E. Rampír a K. Štěpánek. Vedoucím muţstva byl J. Hobza, 1ig. rozhodčí. A nyní několik málo slov k vlastnímu sportovnímu dění ledního hokeje v obci. Mistrovské zápasy byly hrány poprvé v rámci Západomoravské brněnské ţupy. V paměti je hokejový turnaj o pohár Dr. Ţáka v roce 1938 v Třebíči, kdy naše muţstvo porazilo tehdejšího mistra Moravskoslezské země DSK Třebíč na jeho hřišti 2 : 1. Později bylo muţstvo přeřazeno do nově ustavené Českomoravské ţupy, později přejmenované na Horáckou ţupu se sídlem v Jihlavě. Jejím mistrem se stalo muţstvo dospělých v r. 1942 a postoupilo do Horácké divize. Postup do divize si zajistilo v 1.A třídě vítězstvím nad Humpolcem, SK Jihlava a SK Chotěboř. Reorganizací byla Horácka

divize zrušena, takţe druţstvo prodělalo skutečný divizní křest aţ v r. 1946, kdy po sloučení s Viktorií HPH Pokojovice, který předtím získal divizní příslušnost a sportovně ani finančně nebyl sto účast v divizi zajistit, byly Okříšky zařazeny do Východočeské divize, kde soupeřily ve skupině s muţstvy: Sokol Havl. Brod, Dekva Třebíč, LTC Pardubice, AFK Svítkov a SK Choltice. Prvý ročník nebyl dohrán pro nepřízeň počasí a v druhém po neúspěšném debutu sestoupily 0kříšky opět do I.A třídy. Tehdy částečné neúspěchy závod. muţstva byly - jak jiţ uvedeno zastíněny činností dorostu, kterému byla věnována mimořádná pozornost a péče oddílu, coţ také přineslo oddílu zaslouţené úspěchy. Jiţ v sezoně 1949-50 přešla většina dorostenců do závod. muţstva. Projevilo se to v sezoně 1951—52, kdy naše muţstvo bylo nepříjemným soupeřem pro všechna muţstva v kraji. Po čtyřech vítězných zápasech nad Sokolem MEZ Třebíč, Sokolem KZ Borovina, Sokolem Telč a Sokolem Ţďár nad Sázavou došlo 25. ledna 1952 k vyvrcholení sezony v Okříškách v zápase o titul mistra kraje s Pletařskými závody Havlíčkův Brod. Na tento zápas byl

17

vypraven zvláštní vlak z Havl. Brodu a přítomných 2 500 diváků vytvořilo kulisu, hodnou pozdějších ZS. Prohráli jsme 5 : 11 a H. Brod se stal mistrem kraje. V letech 1950-60 hrálo I.A muţstvo střídavě ve Východočeské a Jihočeské hokejové divizi a v následujících letech v oblastním, resp. krajském přeboru Jihomoravského kraje. Určitě patří vzpomenout utkání v Čes. Budějovicích, se Spartou Praha B, S. Hr. Králové, Jiskrou Poděbrady, S. Přelouč, Spartakem Kolín, LTC Pardubice, Sp. Kr. Pole B, SK Jihlava, Sp. Nedvědice, J. Rájec, Sp. Ţďár, S. Tišnov, S. Semechnice, Sp. Hlinsko, JRD Harichovce, Sokol Kněţpole, S.Hodonín, Uh. Brod a celou řadou dalších oddílů, sportovních soupeřů, ale i přátel. Zvláště cenná byla vítězství v r. 1955/56 nad Sp. Kolín na jeho hřišti 7 : 4, dále naši hráči porazili S. Hlinsko 18 : 2 a S. Semechnice 5 : 0. Znamenalo to vítězství v kvalifikaci do oblastní soutěţe, kdyţ Sp. Jihlava, J. Poděbrady a Sn.Přelouč se umístily aţ za námi. Nelze rovněţ nevzpomenout sportovních zápolení v divizních soutěţích JmK v r. 1974/75 se S. Hodonín, Technikou Brno či finále o titul přeborníka kraje s vítězem II. skupiny Uh. Brodem na jeho přeplněném ZS. Zde přes vedení v průběhu zápasu jsme nakonec podlehli v rušné atmosféře 4 : 7, abychom v odvetném zápase na ZS v Třebíči zvítězili jen 4 : 2 po nešťastném vlastním nahrání soupeři na druhou branku, čímţ lepším poměrem branek přeborníkem kraje se stal náš rival Uh. Brod. Neméně úspěšnou byla i sezona 1978—79, kdy jsme se probojovali do finálové skupiny kraj. přeboru JmK v konečném pořadí: 1. Uh. Brod, 2. Jihlava, 3. Okříšky, 4. Nedvědice, 5. Kroměříţ, 6. Plumlov a v poháru slušnosti jsme získali v rámci kraje I. místo. Významným mezníkem hokeje v obci byl rok 1958, kdy byl otevřen ZS v Třebíči. To proto, ţe do Třebíče byli uvolněni špičkoví hráči: Jarda Bulant, Emil Rampír, Jirka Milostný, Jindra Brůzl-vulgo Šaman, Luboš Procházka, Jindra Valenta, Emil Lorenc, Karel Bachr, Laďa Jančok, Petr Pečta, Štěpán Oberreiter a Víťa Bulička. Pro Tatru Kolín byl uvolněn Miloš Milostný, pro Sp. Kr. Pola Břeťa Slabý a Spartak Jihlavu Bohuš Hájek. To se nesporně projevilo oslabením vlastního muţstva a zhoršením finanční situace na vstupném. I kdyţ zčásti byly tyto negativní vlivy zmírněny tréninkovými moţnostmi na ZS, porozuměním ZS a zejména vedením TJ Spartak, později Elitex, Třebíč v uvolnění některých hráčů pro

Okříšky. Připočteme-li k tomu nepřízeň počasí v posledních letech, o to více je třeba ocenit úspěchy muţstva v krajských soutěţích, jako jedné z mála TJ Sokol bez umělé ledové plochy. V tomto sloţení hrál tento útok za Sokol Okříšky 1955 - 1957 a dosáhl mimořádných úspěchů. Mimo to sehrál několik zápasů za muţstvo Jihlavského kraje, jak se tenkrát hrávalo. Dukla Jihlava začala hrát v Jihlavě aţ od sezóny 1957-58.

18

Na přiloţené fotce je legendární útok v ledním hokeji Sokola Okříšky po 52 letech. Zleva Ing. Miloslav Milostný, Emil Rampír a Jiří Milostný. Bolestnou ironií osudu je rok 1978, kdy zřícením střechy ZS v Třebíči tragicky zahynul nadějný člen naší TJ Štěpán Maruš na kraji svých 18 let věku. Jemu a všem ostatním, kteří jiţ opustili naše řady, bude trvale patřit naše vzpomínka a úcta. Co říci na závěr tohoto pokusu. Alespoň ve stručnosti přiblíţit současné generaci vpravdě slavnou historii ledního hokeje v Okříškách, která nemohla a nemůţe plně vyčerpat všechno to dění, práci a nadšení jednotlivců, kteří se v té které době na její tvorbě podíleli a které nelze jmenovat a jejich podíl postihnout. Tak jak kaţdé velké dílo vyţaduje plně pro věc zapálené lidi bez ohledu na osobní pohodlí a prospěch, tak je tomu i ve sportu. To je základ, na kterém byla a je budována historie ledního hokeje v obci. Nutno ovšem říci, ţe mohutný rozmach výstavby zimních stadionů při trvale nepříznivých povětrnostních podmínkách není sto zajistit masovost rozvoje ledního hokeje na vesnicích. K tomu navíc přistupuje nadměrná cena sportovní výstroje a výzbroje, nemluvě o hokejových holích. To jsou faktory, nad kterými by se měly z hlediska masového rozvoje ledního hokeje na školách a na vesnicích váţně zamyslet příslušné tělovýchovné orgány a hledat dostupné moţnosti k tomu, aby i na vesnici bylo moţno zejména mládeţnickým druţstvům vytvořit podmínky pro uplatnění branných a výchovných prvků a rozvinutí zájmu mládeţe o tento atraktivní sport – lední hokej. Dle zápisů ze schůzi a archivu SK sestavil K.Dokulil

ŠKOLSTVÍ A KULTURA Na obecním plese se tančil kankán V sobotu 23. ledna uspořádalo zastupitelstvo městyse XV. obecní ples. V sále hasičské zbrojnice se za hudebního doprovodu skupiny Proměny bavilo cca 130 návštěvníků všech

generací. Předtančení obstaral soubor maţoretek z Třebíče, který se představil dvěma vstupy Zvláště po druhém vstupu, kdy předvedl v krásných kostýmech kankán, sklidil velké ovace. Zajištěno bylo samozřejmě občerstvení včetně výborného guláše a bohatá tombola. Poděkování pořadatelů patří všem občanům, kteří přispěli na pořádání plesu finančně a sponzorům, kteří věnovali věcné ceny do tomboly. Karel Dokulil

19

Ples SK Okříšky Skvělou atmosféru měl XVI. sportovní ples, který se uskutečnil v sobotu 30. ledna v hasičské zbrojnici, jak dokumentují i naše fotografie. K „rozjetí― dobré nálady hned od začátku přispělo předtančení dívčího tanečního souboru, který známe ze Sedmikvítku. Na tomto vystoupení se představil v moderním pojetí tance. Síly ztracené při tanci mohli návštěvníci plesu doplnit ve dvou barech a také dole ve sklepě výborným gulášem z divočiny. Samozřejmě nemohla chybět tradičně bohatá tombola s více neţ 300 cenami, z nichţ ty nejlepší se losovaly o půlnoční přestávce. Sál byl aţ na pár míst zaplněn, většina návštěvníků se v dobré náladě rozcházela aţ dlouho po třetí hodině. Sportovní klub Huhtamaki Okříšky má za sebou další zdařilou akci, kterou dokazuje, ţe nevěnuje pozornost jen fotbalu, ale významně přispívá i k obohacení kulturního ţivota v městysi. Karel Dokulil

Zápis dětí do ZŠ Okříšky Dne 18. ledna 2010 proběhl na naší škole zápis dětí do první třídy. Téma letošního zápisu bylo motivováno zimní náladou, která je nyní díky velké sněhové nadílce všude kolem nás. Zápis u tří sněhuláků byl zorganizován všemi učitelkami z prvního stupně. Třídy i chodby byly vyzdobeny obrázky a výrobky ţáků se zimní tematikou a z kaţdého rohu na malé předškoláky vykukovali sněhuláci. Příjemná a vlídná atmosféra, která dýchala na návštěvníky ze všech stran, umoţnila malým dětem odbourat strach a ukázat vše, co si na zápis pro paní učitelky připravily. Nakreslit obrázek, pojmenovat barvy a geometrické tvary, pochlubit se znalostí některých číslic či rozpoznáním písmen, zazpívat písničku nebo zarecitovat básničku, vyprávět pohádku, zavázat tkaničku a spousta dalších dovedností……to byl zápis našich budoucích prvňáčků. Všechny děti se se zadanými úkoly vypořádaly výborně. Odměnou za první „důleţitou zkoušku ve škole― a zároveň jako památku na tento významný den obdrţely děti několik dárečků z rukou paní ředitelky Mgr. Marie Böhmové. A kdo se přece jen do školy „trošičku― bojí? Kromě dárků a upomínkového listu si odnesly děti domů ještě tzv. „Desatero pro budoucí prvňáčky―, podle kterého mohou se svými rodiči procvičit to, co jim dělá v současné době ještě potíţe. Do září mají spoustu času. A na závěr potěšující informace – zapsáno bylo celkem 38 dětí. Ředitelství ZŠ

20

Koncert „Děti dětem“ V listopadu 2009 se Okřešánek zúčastnil republikového finále ve folklórním tanci Sedmikvítku v Přibyslavi a v obou věkových kategoriích získal první místo. Jako absolutní vítěz pak odcestoval soubor 30. ledna 2010 do Prahy do Kongresového centra, kde proběhl koncert „Děti dětem―. Jednalo se o přehlídku „toho nejlepšího― a vyvrcholení celoroční soutěţe Sedmikvítku. Koncert se konal pod záštitou předsedy vlády ČR Ing. Jana Fišera, 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR PaedDr. Aleny Gajdůškové, ministryně školství, mládeţe a tělovýchovy PhDr. Miroslavy Kopicové, ministra kultury Prof. Václava Riedlbaucha. Tito představitelé a další významní hosté byli ve společenském sále Kongresového centra osobně přítomni. Pro nemoc se omluvil předseda vlády Ing. Jan Fišer, vyslal za sebe však svoji náměstkyni, která za něj přebrala milou povinnost předávání cen nejlepším vyhodnoceným souborům či skupinám. V kategorii folklórního tance získal náš soubor Okřešánek 1. místo a obdrţel putovní pohár předsedy vlády, který musí po celý rok bedlivě opatrovat. Tento pohár putuje do Okříšek jiţ podruhé, neboť stejně krásné umístění měl Okřešánek i v roce 2007. Po vrácení putovního poháru obdrţel soubor repliku originálního poháru a nyní má tuto vzácnou cenu vystavenou ve škole mezi ostatními výhrami a oceněními. Program koncertu byl obohacen také vystoupením známé zpěvačky Heidi Janků, která si získala srdce všech přítomných dětí natolik, aţ z toho sama byla překvapená. Celé vystoupení Okřešánku sledovala zpěvačka ze zákulisí, neboť ihned po našem tanečním pásmu následovalo její vystoupení. Závěrem Heidi pronesla, ţe jí náš folklórní soubor připomněl její dětství, kdy i ona jako dítě tancovala v lidovém kroji, a proto poslední písnička byla lidová, i kdyţ v modernějším podání. Vedoucí souboru si s Heidi dokonce i zatancovala. Celý koncert probíhal ve slavnostní atmosféře. Na pódiu stál po celý večer velký třípatrový dort s velkou dvacítkou a dvaceti svíčkami, které se postupně rozsvěcovaly, neboť sdruţení Pionýr slavilo své dvacáté narozeniny. Vyvrcholením tohoto slavnostního večera byl „konfetový ohňostroj―, o který se postarali opět členové Okřešánku. Koncert „Děti dětem― se opravdu vydařil. Jelikoţ však program začínal aţ v 18.00 hod., vyuţil soubor akce „Ledová Praha― a za dobrodruţstvím vyrazil jiţ ráno. Svůj celodenní program zahájil Okřešánek v Mořském světě a pak se lanovou dráhou vypravil na Petřín, kde navštívil zrcadlové bludiště. Krásný slunečný zimní den, nezapomenutelné záţitky z výletu, příjemná atmosféra na koncertu a hlavní výhra Sedmikvítku………to by mohla být stručná charakteristika sobotního dne, který strávil Okřešánek v hlavním městě naší vlasti. Vlasta Zejdová

21

Netradiční zimní olympiáda Velmi pozorně jsme sledovali výkony našich závodníků na zimních olympijských hrách ve VANCOUVERU, proţívali jsme s nimi jejich úspěchy i neúspěchy. Ve čtvrtek 25. února jsme si podobnou soutěţ vyzkoušeli i na naší škole. Paní učitelky připravily pro své prvňáčky a pro děti z blízkých mateřských škol netradiční zimní olympiádu. Nechyběly olympijské kruhy a papírový oheň jako z Olympu. Děti jezdily na papírových lyţích a saních, střílely na terč, skákaly z malého můstku a bruslily na okruhu jako Martina Sáblíková. Za kaţdou disciplínu dostaly jeden kruh. Po získání pěti kruhů obdrţely upomínkový list. Soutěţ se dětem moc líbila, a proto si ji určitě v příštím roce rádi zopakujeme. Ředitelství ZŠ

Regionální učebnice mikroregionu Černé lesy Chaloupky o.p.s. v těchto dnech začaly připravovat regionální učebnici pro místní region Černé lesy. Předpokládá se, ţe by byla vytvořena metodika a učebnice pro ZŠ v Okříškách, Kněţicích, Brtnici, Přibyslavicích a Heralticích. Na realizaci by se měli podílet učitelé škol regionu, odborní pracovníci vzdělávacích institucí (muzea, knihovny,) i odborných institucí (památkové ústavy, ochrana přírody, geologická sluţba,) veřejné správy, městské a obecní úřady, Povodí Moravy a lesní správa Lesů ČR. Mělo by jít o publikaci, která by provázela učitele procesem výuky v dané oblasti. K metodice výuky by měly být vydány učebnice, pracovní sešity, pracovní listy, CD, DVD a nejrůznější mapy. Učebnice by měla být v rozsahu cca 100 stran. V současné době se ţáci dozvídají všeobecné informace týkající se světa, Evropy či České republiky, ale historii svého okolí neznají. A proto cílem výuky dle této učebnice je upevňovat v ţácích vztah k domovu, ke krajině, k místní etnografii, ke své obci a místním kulturním specifikám. Při výuce by se mělo vyuţívat toho, ţe ţák bude pracovat s něčím „blízkým―, místem, které zná, přírodou a krajinou, do které chodí s rodiči, a to by mělo ţáka více motivovat. Karel Dokulil

22

V Okříškách se učí moderně Projekt Vybavení ZŠ Okříšky ICT pro rozvoj výuky získal dotaci z ROP Jihovýchod ve výši téměř 2,6 milionu korun při celkové investici 2,95 milionu korun. Starosta městyse Okříšky, Ing. Josef Kula společně s ředitelkou školy, Mgr. Marií Böhmovou, nám k projektu poskytli několik zajímavých informací. Jak jste přišli na nápad vybavit školu za pomoci dotace z ROP Jihovýchod? Úroveň vybavení informační a komunikační technikou ve škole byla dlouhodobě shledána jako nedostačující, neboť jedna učebna vybavená pár zastaralými počítači nemohla postačovat potřebám více neţ 280 ţáků. Jedinou moţností, jak vybavit školu způsobem, jakým jsme toho dosáhli my, bylo vyuţít dotace ROP Jihovýchod. Není moţné takovou investici uhradit z našeho rozpočtu a nejen našeho, to snad ţádný rozpočet městyse naší velikosti neumoţní. Jak dlouho jste projekt připravovali a bylo to složité? Projekt jsme připravovali přibliţně dva a půl měsíce, spolupracovalo na něm vedení městyse a vedení školy spolu s několika pedagogy. Na konzultace dojíţděl ekonomický inţenýr, který pak vkládal celý projekt do Benefitu a zabýval se otázkami finančního pokrytí a rozpočtu celého projektu. Co se sloţitosti přípravy týče, jednalo se vţdy spíše o boj s časem, neboť jsme projekt tvořili při plnění všech dalších pracovních povinností, které samozřejmě nepočkají. Motivací nám všem byl moţný výsledek, na nějţ bychom bez prostředků EU rozhodně nemohli dosáhnout. Jaký byl stav techniky ve škole před zahájením projektu? Ve škole byla jedna interaktivní tabule s dataprojektorem a počítačem a co se týče vybavení PC, existovala jedna učebna se zastarávajícím vybavením a počtem míst, které nedostačovalo ani pro výuku jedné celé třídy současně. Budova byla pouze částečně zasíťována. Co všechno váš projekt obsahoval? Projekt řešil zasíťování celého objektu školy, vznikla další PC učebna se zcela novými počítači, starší učebna PC se částečně dovybavila počítači novými, pořídily se nově licence. Do obou PC učeben se zřídila klimatizace. Celkem osm tříd je nyní nově vybaveno interaktivní tabulí, dataprojektorem, jedna učebna dataprojektorem a velkým plátnem. Součástí vybavení bylo i 15 notebooků, které slouţí jak ve třídách coby součást vybavení k interaktivní tabuli, tak jako nutná pomůcka pro přípravu učitelů na hodiny a práci s interaktivní tabulí. Vybavení tabulemi bylo rovnoměrně rozděleno na 1. a 2. stupeň, do odborných pracoven i kmenových tříd. Nově vzniklo spojením dvou tříd tzv. informační centrum. Zde se kromě interaktivní tabule instalovalo téţ 7 počítačů s nadstandardním vybavením, takţe je moţno realizovat výuku digitálních technologií. Z prostředků dotace byl také pořízen moderní fotoaparát, několik multifunkčních zařízení slučujících v sobě kopírku, skener, tiskárnu. Konkrétně můţe informační centrum fungovat jako střiţna i jako místo pro úpravu digitálních fotografií, zázemí pro tvorbu školního časopisu i pro studium a vyhledávání informací. Informační centrum je vybaveno moderními encyklopediemi z různých oborů. Encyklopedie můţe vyuţívat i obecní knihovna, která je zřízena v prostorách školy. Pořídili jsme téţ tzv. e-učebnice k tištěným učebnicím. Umoţňují texty sledované v knize vidět na interaktivní tabuli a zároveň s nimi pracovat. Máte již dnes ohlasy od učitelů, žáků či rodičů, jak se jim s novými pomůckami a vybavením pracuje? Pro širokou veřejnost uspořádala škola Den otevřených dveří nedlouho po dokončení projektu, všichni si mohli nové zařízení prohlédnout a vidět je v chodu. Setkali jsme se jednoznačně s kladnými ohlasy. Učitelé absolvovali zaškolení pro práci s tabulemi a pro tvorbu svých vlastních hodin. Děti si na novinky zvykají velmi rychle, tabule jsou jiţ samozřejmou součástí vyučování. Ţáci školy jsou jiţ schopni předvést i vlastní prezentace. Převzato z tisku

23

Sto deset let ochotnického divadla v Okříškách Ochotnické divadlo Sokola Okříšky má uţ 110 let. Jeho začátky jsou spojeny se čtenářským spolkem, který se divadlu věnoval od svého vzniku v roce 1900. V roce 1900 byl do okresního spolkového katastru zapsán Čtenářský spolek Okříšky, který se věnoval ochotnickému divadlu. V letech 1901 – 1909 uvedl 22 inscenací. Místní odbor Národní jednoty hrál v letech 1907 – 1909, divadlu se věnoval i krouţek studentů v roce 1906. Po zaloţení Sokola v roce 1912 došlo ke splynutí spolku s místní sokolskou jednotou. Ochotnické divadlo zůstalo jednou z aktivit Sokola Okříšky dodnes. První konkrétní vystoupení dokumentuje školní divadlo – dochoval se plakát k představení hry J. K. Hrašeho „Láska k vlasti―, které se konalo 2. 12. 1911 v obecním hostinci. S výjimkou válečných let se školní divadlo hrálo (podle záznamu ve školní kronice) aţ do roku 1958. Od roku 1922 se hrálo v nově vybudované sokolovně. První doklad o sokolském divadle pochází z roku 1924 – okresní hejtmanství povolilo uspořádat představení „Na selském gruntě― a „Maryša―. Ve třicátých letech nejčastěji hrála TJ Sokol, ale i další spolky: Sbor dobrovolných hasičů, místní skupina Katolické mládeţe, místní osvětová komise a místní sdruţení Čs. ţivnostensko obchodnické strany středostavovské. Nejčastěji se hrálo v sokolovně, ale představení se konala i v místním hostinci a hotelu. Od 50. let organizovala ochotnické divadlo při TJ Sokol herečka a reţisérka paní Bohumila Hekrlová. Z té doby jsou i přiloţené fotky z her „Lucerna― a „Zvíkovský Rarášek―. Poslední hrou, kterou reţírovala B. Hekrlová, byla „Na tý louce zelený―. Pak následovaly hry – Děvče z předměstí, aneb Všechno vyjde najevo, kterou reţíroval Jiří Podhrázský. Ten pak po krátké těţké nemoci v pouhých 49 letech 2. března 1996 zemřel. Reţírování se ujal Vladimír Dočkal, který reţíroval divadelní hry - Charleyova teta, Podskalák, Nejlíp je u nás, Dáma od Maxima, Dalskabáty hříšná ves, aneb Zapomenutý čert. Sto dukátu za Juana jiţ reţíroval společně se mnou. Domluvili jsme se spolu, ţe se v čele souboru budeme po pěti letech střídat. Podle této dohody uţ jako reţisérka nějaký ten rok přesluhuji. Záliba je to časově náročná a oplývá pochopením pro ty, kdo uţ se divadlu nechtějí nebo nemohou věnovat. Je to odvaha, kdyţ si zaměstnaný člověk troufne hrát divadlo. Od září zkoušíme minimálně dvakrát týdně, někdy i častěji. A kdyţ se hraje, jsou to třeba i celé čtyři víkendy za sebou, kdy nemáme volno. Letos jsme nazkoušeli hru Lumpacivagabundus (autor Johann Nepomuk Nestroy). Je tam 27 postav, nás je 12. Je to náročné, abychom v tom počtu lidí stačili přestavět scénu a ještě se převléknout. Inscenace patří mezi klasické hudební komedie. Kromě krásných písní a řady komických situací lze ve hře nalézt i trochu kouzel. Příprava hry trvala souboru téměř 4 měsíce. Jde opět o veselohru, která je vděčnější neţ drama. Kdyţ jsme předloni uvedli hru Do hrobky tanečním krokem, která byla moderní a nám hercům se moc líbila, lidé nám říkali, ţe máme hrát radši něco veselého, vraţd ţe mají dost v televizi.

24

Sezóna okříšského divadla trvá pravidelně aţ do dubna. V dubnu míváme derniéru. Jak se otevře jaro, lidem uţ se na divadlo nechce. V letošním roce se derniéra oddálí. Soubor je pozvaný do Dobšic u Znojma, kde se v srpnu uskuteční tradiční doţínková slavnost. Kdyţ si díky tomuhle vystoupení hru oţivíme, budeme ji ještě hrát v září nebo říjnu, derniéra bude aţ na podzim. Všechny kostýmy a kulisy si připravujeme sami. Myslet musíme také na to, aby se nám snáz cestovalo na zájezdní vystoupení. Snaţíme se, aby scéna byla jednodušší. Jezdíme mikrobusem, tak ať se to tam všechno naskládá. Divadelní spolek je formálně členem Sokola. Finančně je ale do značné míry závislý na dotacích úřadu městyse, od kterého letos získal podporu 7 tisíc korun. Některé výdaje pokryjí ceny vstupenek. Je to hrozné, Sokol nemá ţádné peníze. Platit si musíme, i kdyţ svítíme při zkouškách. Na co si ale opravdu nemůţeme stěţovat, je zájem publika. Kromě vystoupení v Okříškách nás čeká dalších dvanáct představení v různých obcích regionu. A kde jsou podle herců samých naši největší fanoušci? Třeba Pavlínov, to je malá obec, taky tam měli ochotnicky soubor, který se ale rozpadl, tak si tam zvou aspoň nás. Má asi jen 300 obyvatel a v sále je vţdycky minimálně 200 diváků. Na podzimní dernieru se s vámi těší Emílie Dokulilová, vedoucí souboru.

Prvorepublikový herec Bolek Prchal pochází z Okříšek Zdá se, ţe náš městys je rodištěm mnohem více známých osobností, neţ se všeobecně ví. Patří mezi ně i někteří divadelní a filmoví herci. Jiţ před třemi lety jsme čtenáře informovali o tom, ţe se v Okříškách 10. srpna 1914 narodil divadelní a filmový herec Karel Roden, který je otcem současného stejnojmenného herce, známého z mnoha českých i zahraničních filmů. Karel Roden nejml. se o místě otcova narození zmiňuje např. v rozhovoru na stránkách Divadla Komedie. Nyní jsme se od novinářů z MF Dnes dozvěděli, ţe se v Okříškách narodil další prvorepublikový herec Bolek Prchal – stalo se tak 21. října 1898. Bolek (Boleslav) Prchal pocházel z venkova z Vysočiny, z vesnice Okříšky, obecnou školu a gymnázium absolvoval v Třebíči. Mezitím ale vypukla první světová válka, Prchal narukoval a maturoval jiţ na frontě. Po válce začal studovat Vyšší obchodní školu, ale v roce 1920 se přidal k Činoherní a operetní společnosti Josefa Burdy, u níţ setrval do roku 1925, následovalo angaţmá v Českém divadle v Olomouci (1925-1926) a v Městském divadle v Kladně (1926-1930). Pak jiţ přišel do Prahy, kde zahájil své působení v Osvobozeném divadle (1930-1932). Poté byl reţisérem ve Velké operetě, v nuselském Tylově divadle a v divadle U Nováků. Za války pracoval pro Arénu a Uranii, hned po osvobození pak patřil ke spoluzakladatelům Divadla 5. května (1945-1946), následně v letech 1947-1948 působil v Divadle pracujících ve Zlíně. Po necelém roce v Zemském divadle v Brně se pak vrátil do Prahy a rok, který mu zbýval do konce ţivota, strávil v Divadle státního filmu (1948-1949). Na divadelním jevišti byl Prchal oblíbeným představitelem rázovitých lidových postav, které pojímal za pomoci prostředků realistického herectví. Podobně jako na divadle byl angaţován i ve filmu; z jeho více neţ osmdesáti filmových rolí ţádná výrazněji nevynikla, jeho doménou byly nevelké postavičky různého sociálního postavení, zahrané ovšem s působivou lehkostí a přirozeností. Jeho prvním filmem bylo drama PŘED MATURITOU (1932), kde si zahrál profesora. Větších obrátek nabrala Prchalova práce pro film aţ koncem třicátých let, například v roce 1938 hrál ve čtrnácti filmech. Ve více neţ patnácti titulech pak hrál policisty nebo četníky, ztvárnil ale i řadu jiných profesí, vzhledem k jeho početné filmografii je nasnadě, ţe se objevil i v řadě dodnes známých komedií. Z jeho výstupů před filmovou kamerou vyniká jen několik málo výraznějších rolí, například zahradníka ve veselohře PŘÍKLADY TÁHNOU (1939) nebo sluhy v legendární komedii EVA TROPÍ HLOUPOSTI (1939). I po roce 1945 točil Prchal několikrát ročně, opět

25

vytvářel významově nevelké postavy různých profesí, v krátkém období po roce 1948, kdy se mohl ještě herecky realizovat a začaly se natáčet budovatelské filmy, převaţovaly v jeho kreacích role dělníků, v nichţ se odráţelo Prchalovo komunistické přesvědčení (PŘÍPAD Z-8, 1948; PAN NOVÁK, 1949; DS 70 NEVYJÍŢDÍ, 1949). Bolek Prchal zemřel náhle ve věku nedoţitých 51 let 19. září 1949 v Praze. Jeho manţelkou byla divadelní a příleţitostná filmová herečka Anna Prchalová, rozená Švarcová (*1900, †?); seznámili se v polovině 20. let ve společném angaţmá v Olomouci. O Bolku Prchalovi bychom se chtěli dozvědět více, a proto hledáme pamětníky, kteří by věděli, ve kterém domě se herec narodil, popř., jestli zde neţijí jeho příbuzní. Pokud někdo můţe poradit, ozvěte se prosím p. Ryšavému na tel. 724 650 111 724 650 111 . Z. Ryšavý, B.Buďa

SPORT Členská schůze SK Huhtamaki Okříšky Osmého ledna 2010 proběhla v hospodě Na hřišti členská schůze SK Huhtamaki Okříšky. Schůzi zahájil místopředseda výboru Václav Voda přivítáním všech přítomných a hostů. Pak následovaly zprávy jednotlivých druţstev, které přednesli jejich trenéři. Zprávu o hospodaření v roce 2009 přednesl pokladník František Fučík. Po ni následovala revizní zpráva, kterou přednesl K. Dokulil. Uplynulé období r.2009 celkově zhodnotil předseda klubu Mgr. Miroslav Heralecký.

Před závěrečnou diskuzí byly ještě schválené členské příspěvky na rok 2010 a to ve výši: ml. a st. přípravka, ţeny ţáci, dorost, muţi

600,-Kč 1.000,-Kč

funkcionáři a trenéři

200,-Kč

ostatní členové

100,-Kč

2 sourozenci v přípravce

1.000,-Kč

2 sourozenci

1.600,-Kč

3 sourozenci

2.000,-Kč

26

Mariášníky odradilo počasí Tradiční novoroční turnaj v mariáši se jako kaţdý rok uskutečnil začátkem ledna v hospodě Na hřišti. Konkrétně to bylo v sobotu 9. ledna. Bohuţel sněhová kalamita letos výrazně zredukovala startovní pole.To nakonec zahrnovalo pouze 15 karbaníků, většina byla z Okříšek a Petrovic, k tomu 3 borci z Moravských Budějovic. Dluţno ovšem říct, ţe právě hosté z Budějovic kralovali turnaji, kdyţ obsadili první dvě místa. Za nimi se pak umístil petrovský Zimola, takţe domácí tentokrát vyšli zcela naprázdno. První cenu, kterou tentokrát byl DVD přehrávač, si odvezl do Moravských Budějovic pan Karel Kříţ starší. Jan Dokulil

Halový turnaj mužů v kopané V pátek 6. února 2010 proběhl ve sportovní hale v Okříškách fotbalový turnaj muţů. Turnaj byl pojat jako příprava B- týmu na nadcházející jarní sezonu. Turnaje se zúčastnila dvě druţstva muţů SK Okříšky Huhtamaki B, dále FC Koněšín, SK Borovina - Opatov B, Sokol Kněţice a FC Bítovčice. Po šestihodinovém urputném boji nakonec zvítězilo druţstvo SK Borovina - Opatov B. Na druhém místě se umístilo druţstvo Sokola Kněţice. Třetí byli fotbalisté FC Koněšín. Čtvrtou příčku obsadili starší hráči SK Okříšky B. Pátí skončili hráči FC Bítovčice a šestí junioři SK Okříšky B. Milan Fila

Turnaj dorostu K+V CUP Okříšky V sobotu 27. 2. 2010 proběhl 4. ročník K+V Cupu, fotbalového turnaje dorostu, za účasti 8 týmů – Slavoj Třešť, Sokol Ţeletava, Sokol Stařeč, SK Buvol Metal Luka nad Jihlavou A, SK Buvol Metal Luka nad Jihlavou B, Sokol Brtnice a SK Huhtamaki Okříšky A a B. Palmu vítězství si aţ po urputném boji, ve finále s SK Okříšky A , odneslo druţstvo Slavoj Třešť. Druhé tedy skončilo druţstvo SK Okříšky A. Na třetím místě se umístilo druţstvo SK Buvol Metal B z Luk nad Jihlavou. Další v pořadí byly Sokol Brtnice, Sokol Ţeletava, Sokol Stařeč, SK Buvol Metal A a SK Okříšky B. Karel Dokulil

27

Sportovní tenisový klub Okříšky Mezi sportovní organizace, které vyvíjejí činnost v Okříškách, patří bezesporu Sportovní tenisový klub Okříšky. Jako samostatný právní subjekt fungujeme jiţ od roku 1993, předtím jsme byli součástí TJ Sokol. Ve svém příspěvku bych se nejprve zmínil o sportovní stránce našeho klubu. Naše závodní druţstvo po několikaletém působení ve IV. třídě skupiny A řízené Jihomoravským tenisovým svazem si v roce 2008 vybojovalo postup do vyšší soutěţe. V loňském roce tedy hrálo ve III. třídě ve skupině A s cílem zachránit se v této soutěţi. Naše druţstvo ve 3 zápasech zvítězilo, 4 krát prohrálo a obsadilo 5. místo z 8 druţstev. Porazilo: ČLTK Jihlavu B 6:3, Sokol Bedřichov 6:3 a SKT Tišnov B 5:4. Prohrálo se Spartakem Třebíč 2:7, s TK Bystřice n/P. 2:7, se Slavojem Třešť 3:6 a se Sokolem Chudčice 3:6. Tímto si naše druţstvo pro letošní rok zajistilo opět účast ve III. třídě řízené JTS. V letošním roce dochází ke změně termínů utkání s tím, ţe všechny zápasy budou odehrány v měsících květen a červen a nikoliv ještě v září, jak tomu bylo v minulých letech. Rozlosování letošního ročníku se uskutečnilo koncem února v Brně. Na našich dvorcích ve Staré osadě přivítáme tato druţstva: 1.5. Nové Město na Moravě B, 15.5. HTK Třebíč C a 5.6. Slavoj Třešť A. Naopak zajíţdíme k těmto soupeřům: 8.5. Spartak Třebíč, 29.5. SKT Tišnov, 19.6. Ţďas Ţďár n/S. A a 26.6. Sokol Chudčice. V letošním roce počítáme se stejnou sestavou jako vloni, posílenou o dva hráče na hostování, a to o Jaroslava Hvězdu z ČLTK Jihlava a Adélu Bulantovou ze Spartaku Jihlava. Hlavním naším cílem je udrţení se v této soutěţi. Kromě závodního druţstva další aktivitou našeho klubu je rovněţ pořádání turnajů, jak pro naše členy, tak i pro pozvané hosty. V loňském roce jsme uspořádali celkem 11 turnajů, z toho 7 turnajů čtyřher muţů a 4 turnaje čtyřher ţen. Kromě těchto turnajů se v srpnu na našich kurtech uskutečnil 5. ročník Memoriálu Jardy Bulanta, který uspořádali Dita a Pavel Bulantovi. V loňském roce měl náš klub celkem 102 členů, z toho 45 muţů, 18 ţen, 2 dorostence, 18 ţáků a 19 ţákyň. Co se týká údrţby tenisového areálu, bylo vloni jednou z větších akcí zkracování tújí, které jsme provedli sami brigádnickou formou. Ke zkvalitnění povrchu tenisových dvorců kladně přispívá automatický zavlaţovací systém, který jsme vybudovali jiţ v roce 2008. Automatické zavlaţování, při kterém je moţno předem nastavit pravidelné kropení tenisových dvorců, napomáhá k jejich lepšímu vyuţití. Na brigádách, které byly zejména na jaře a týkaly se zprovoznění tenisových kurtů po zimním období, členové našeho klubu odpracovali celkem 192 hodin. O tom, ţe náš klub neţije jen sportovní nebo brigádnickou činností, svědčí i to, ţe jsme v listopadu loňského roku uspořádali v restauraci U Mušketýrů pro naše členy a jejich rodinné příslušníky jiţ tradiční tenisový večírek. V dubnu v loňském roce se konala členská schůze, na které se uskutečnila volba nového výboru na následující čtyřleté období. Do výboru byli zvoleni: D. Bulantová, J. Rampírová, M. Bulička, V. Jeţek, J. Milostný ml., Z. Nevrkla, a J. Vondrák. Během letních měsíců na vlastní ţádost vystoupili z výboru tři jeho zakládající členové, a to J. Milostný ml., J. Vondrák a V. Jeţek. Výbor STK jim děkuje za jejich odvedenou práci. Do výboru byl z kandidátní listiny kooptován S. Rampír. V současné době výbor STK pracuje jako pětičlenný. Jednou z činností, která se v poslední době v našem klubu nedařila, byla práce s mládeţí. V loňském roce se nám podařilo zajistit trenéra Zbyňka Svobodu z Třebíče. Začátkem května jsme provedli nábor do tzv. „tenisové školy― pro děti ve věku od 6 do 13 let. Zájem dětí byl nečekaně velký, zejména u dívek. Náboru se zúčastnilo celkem 29 dětí nejen z Okříšek, ale i z blízkého okolí. Během letní sezóny se počet dětí v tenisové škole rozšířil na 32 dětí, z toho 19 dívek. Tréninky dětí probíhají i v zimním období ve školní tělocvičně. Věříme, ţe zavedení tenisové školy přispěje k popularizaci tenisu v Okříškách i širokém okolí. V loňském roce jsme zaloţili webové stránky našeho klubu, o které se stará Jan Jeřábek ml. Na těchto stránkách můţete získat bliţší informace o našem klubu jako např. hrací řád, výsledky

28

závodního druţstva, zápisy z výborových schůzí, historie tenisu v Okříškách apod. Adresa našich webových stránek je: www.stkokrisky.banda.cz Na závěr bych chtěl poděkovat všem sponzorům, kteří v loňském roce buď finančně nebo materiálně podporovali náš tenisový klub. Bez jejich pomoci by bylo velice obtíţné zabezpečit chod našeho klubu. Zdeněk Nevrkla

Okříšský universál Fantastický rekord Jana Kašpara V neděli 10. ledna zahájil jiţ pátý ročník Okříšského univerzála, první disciplínou byl tradičně závod ve skoku do výšky Okříšská laťka. V tělocvičně základní školy se sešlo 51 sportovců, tedy o něco méně neţ před rokem, přesto bylo pro pořadatele příjemným zjištěním, ţe se opět zvýšil zájem ţen – na start se jich postavil vůbec největší počet v historii univerzála – šestnáct. Kdyţ sečteme ţeny a dívky proti muţům a chlapcům, vyjde nám poměr 23:28, tedy téměř vyrovnaný. Věříme, ţe příště to bude i u muţů podstatně lepší. Mezi děvčaty se utkalo o vítězství sedm závodnic, na své loňské úspěchy ve druhé části sezóny navázala Zuzka Křivánková. Zlepšila o deset centimetrů rekord kategorie a odnesla si cenu a diplom za první místo. Druhá skončila Anhelina Midyanka, třetí se stejným výkonem, ale horšími pokusy na niţších výškách Leona Brabcová, skákající snoţmo kotoulem přes laťku. Nejmenší účastnicí byla Ivana Novotná, která ale bohuţel neskočila základní výšku. Chlapci startovali jen čtyři a velké věkové rozdíly se projevily i ve značných rozestupech ve výkonech. Prvenství si do Třebíče odváţí David Kroupa za velmi dobrý výkon 150 cm, druhý skončil Matěj Vrtal a třetí Pavel Linduška jr. Stejně jako mezi děvčaty ani v této kategorii neuspěl nejmenší závodník Ondřej Fiala uţ na základní výšce, ale potlesk si zaslouţil stejně jako ti nejlepší. Uţ v úvodu jsme psali o rekordní účasti ţen – šestnáct startujících, to tu ještě nebylo. A velká konkurence se projevila i ve vyrovnaném souboji, jehoţ finále přineslo i zlepšení rekordu závodu. Postarala se o něj Eva Hnízdilová, která tak vstoupila do soutěţe vítězstvím. Druhé místo získala při premiéře Hana Fialová a třetí vybojovala nejmladší závodnice Eliška Vodová, která na pokusy porazila Kamilu Doleţalovou. Sportovní kvalita soutěţe se proti loňsku určitě zvýšila, a to nejen díky rekordu. V propozicích letošního Okříšského univerzála uváděli pořadatelé, ţe v případě

29

dostatečného zájmu bude hodnocena mezi ţenami i kategorie nad 35 let. Protoţe skoku do výšky se jich zúčastnilo sedm, byly vyhlášeny výsledky kategorie, nazvané „dámy―. Zde prvenství získala Milada Brabcová před Ivetou Jahodovou a další ţenou, která je nováčkem – Hanou Štolzovou. Bylo by vynikající, kdyby i tyto dámy po první zkušenosti pokračovaly dále. Právě to, ţe muţů bylo o dvanáct méně neţ před rokem, znamenalo, ţe nebyl překonán celkový účastnický rekord. Výkony prvních dvou závodníků dlouho slibovaly vyrovnaný souboj a aţ na výšce 170 se rozhodlo o vítězi. Tím se stal Jan Kašpar z Třebíče, který má osobní rekord 205 centimetrů. Rekordy lámal i na Okříšské laťce a letité maximum 171 cm Aleše Valenty zlepšil hned 3x aţ na fantastických 195 cm! Můţeme říct, ţe se jednalo asi o nejkvalitnější sportovní výkon, který ve svých zdech školní tělocvična zaznamenala. Ovšem i 165 cm v podání druhého Zdeňka Svobody si zaslouţí velké uznání. O třetím místě Tomáše Kopečného před obhájcem titulu Janem Doleţalem a jeho brtnickým kolegou Janem Kruţíkem rozhodly lepší pokusy na výšce 150 cm. Trochu smůly si letos vybral jeden z favoritů Václav Voda jr., časovou náročnost fotbalového tréninku neodhadl Zdeněk Ryšavý jr., který si skočil základ 110 cm, ale vrátil se do haly aţ v době, kdy vítěz Kašpar zlepšoval své rekordy a tak skončil na zcela neodpovídajícím 24. místě. Kategorii juniorů obsadilo pět borců, vítěz dosáhl double, protoţe jím byl samozřejmě Jan Kašpar, za ním skončili další dva borci z první pětky – Tomáš Kopečný a Jan Kruţík. Šest závodníků se zařadilo do kategorie seniorů nad 40 let. Protoţe loňský vítěz Jaromír Benda nestartoval, vyhrál Pavel Rous na lepší pokusy před nejvzdálenějším účastníkem Luďkem Grossem. Ten přijel na Okříšskou laťku aţ ze Znojma! Třetí místo obhájil z minulého ročníku Zdeněk Ryšavý výkonem o deset centimetrů niţším. Týmová soutěţ letos doznala změn, jejichţ snahou bylo zatraktivnění pro všechny účastníky. Proto místo dřívějších okříšských čtvrtí, obcí a měst a rodinných týmů budou v tomto ročníku zápolit týmy sloţené naprosto libovolně s tím, ţe max. počet členů je 5 muţů a 3 ţeny. Hodnotí se součet umístění nejlepší ţeny a prvních dvou muţů z týmu.

Luděk Gross se stal vítězem závodu v běhu na lyžích V sobotu 30. ledna se sešli účastníci Okříšského univerzála na druhém závodě letošního ročníku. Sněhová nadílka úplně zakryla ve středu připravené stopy, a tak se v pátek mohlo na poli mezi fotbalovým stadionem a Petrovicemi prošlapávat znovu. Velký dík patří Silvě Široké, Karlovi Štefkovi (ač nestartuje, moc nám pomáhal) nebo Františkovi Nechvátalovi, který přijel pomoct aţ z Kněţic a všem ostatním, o kterých ani nevíme. Díky nim a také díky výbornému počasí se třetí ročník závodu Po stopách Katky Neumannové velmi vydařil. Na start přilákal 41závodníků a závodnic. Časy byly zhruba na loňské úrovni, je ovšem pravda, ţe trať je kaţdý rok poněkud jiná (cca 2,5 km jedno kolo), a tak lze těţko přesně říct, zda rekordy padaly nebo vydrţely. Děvčata do 15 let samozřejmě měla kratší trať, okruh měřil cca 500 metrů a startovaly stejně jako loni tři dívky. Nejrychlejší byla – Zuzka Křivánková, za ní doběhla Leona Brabcová a třetí byla Lucie Jahodová, která původně neměla startovat, protoţe nemá lyţe. Leonka jí však kamarádsky půjčila svoje a Lucka se z tratí poprala statečně, i kdyţ na soupeřky nestačila. Jiţ u minulých závodů jsme smutně konstatovali, ţe zájem chlapců o sportování je menší neţ u děvčat a tentokrát se to opět potvrdilo – lyţovat nepřišel ani jeden. Je to škoda, mizerná fyzička se potom projevuje i ve škole v tělesné výchově. O jednu méně neţ na Okříšské laťce, o jednu více neţ před rokem – tak by se dala shrnout účast ţen. Zdá se, ţe ţeny, které mají nabídku sportovních aktivit v Okříškách mnohem menší neţ

30

muţi, se v univerzálovi nachází stále více a to pořadatele těší. Závod ţen se jel na jeden okruh a stejně jako před rokem byla vítězka z Kněţic – Dagmar Štefanová. Její výkon byl suverénní a druhou v cíli – Miladu Brabcovou za sebou nechala o téměř minutu! Výrazné zlepšení proti loňsku zaznamenala Jaroslava Rampírová a zaslouţeně si doběhla pro třetí příčku před Dagmar Mravcovou, stejně jako Evou Hnízdilovou, naopak trochu ztratila před rokem bronzová Radka Ryšavá. Nová kategorie dam nad 35 let byla určitě krokem správným směrem, tentokrát jich na start přišlo hned devět a prosadily se mnohem výrazněji neţ ve výšce. Vítězství podruhé slavila Milada Brabcová před Jarkou Rampírovou a Dagmar Mravcovou. Muţů se na start postavilo přesně stejně jako loni. Pořadatelé ovšem čekali více fotbalistů, kteří si trať mohli projet v rámci zimní přípravy, ale moţná se báli srovnání s některými seniory? Protoţe právě ti tuto kategorii zcela opanovali, v první desítce jich skončilo šest včetně první trojice! Překvapivým vítězem byl nováček Luděk Gross, který utekl druhému Františkovi Nechvátalovi o 19 sekund. Třetí skončil úplný univerzálovský nováček Petr Jeřábek, čerstvý čtyřicátník, který tak dovršil triumf této věkové kategorie. Aţ čtvrtý skončil první muţ středního věku Ondřej Široký, a to o jedinou sekundu před vítězem juniorské kategorie Zdeňkem Ryšavým jr. Oproti minulému ročníku si o něco pohoršili např. Zdeněk Pilát (loni třetí), Jiří Zelený (4.) nebo Aleš Velc (dokonce druhý), naopak formu vyladili Václav Voda jr. či Radek Ryšavý. Ve startovním poli se objevili i nováčci z Radonína a Nové Vsi, z nichţ měl nehoráznou smůlu Radek Dolejší, který při pádu zlomil lyţi a cílovou metu tak uţ neuviděl. Pádů bylo vidět na trati víc, ale všichni se s tratí poprali, byť na některých bylo vidět, ţe běţky nejsou jejich silnou zbraní. Ale právě o tom je univerzál – důleţité je mít co nejvíce účastí, aby silné disciplíny nahradily slabiny. Kategorie juniorů měla slabší účast – tři borci na tři místa na stupních vítězů. V sourozeneckém souboji zvítězil Zdeněk Ryšavý jr. před bratrem Radkem, třetí doběhl Jan Kruţík. V běhu na lyţích startovali zástupci šesti týmů a nejlépe zabodovaly Šikuly, jediný bod na ně scházel novopetrovickým krocanům, třetí skončila Monada, čtvrtá Brtnice a zbývající týmy jiţ nebyly v plném počtu.

Nejrychlejším „Hujerem“ se stal Miroslav Jelínek V neděli 14. března se sešlo 51 závodnic a závodníků na čtvrtém ročníku závod ve šplhu Hujerův memoriál. Jednalo se o třetí disciplínou letošního Okříšského univerzála a počet závodníků byl historickým rekordem této disciplíny. Stejně jako v minulých letech šlo vlastně o dvojboj sloţený ze šplhu na tyči a na laně. Dívek šplhalo pět a u většiny došlo k výraznému zlepšení časů. Loňská vítězka Eliška Vodová jiţ startovala mezi ţenami, a tak ji na nejvyšším stupni vystřídala Leona Brabcová, která na rozdíl od loňska přeskočila druhou Anhelinu Midyanku – rozdíl byl pouhých 14 setin sekundy. Třetí místo obsadila Barbora Doleţalová.

31

Chlapci letos poprvé alespoň vyrovnali účast s děvčaty, čili startovalo jich také pět. Aţ do druhých pokusů na laně vedl překvapivě David Sklenář, nakonec skončil druhý za Michalem Pokorným, který se dokázal výrazně zlepšit a uhájit o pouhých 47 setin sekundy první místo. Třetí příčku vybojoval Tomáš Kývala. Ţeny znovu překvapily, i na šplh jich přišlo změřit své síly šestnáct! Na stupně vítězů se postavila stejná trojice jako před rokem a všechny se vešly svými výkony do rozmezí 7 desetin sekundy. Co se ale změnilo, byla vítězka, neboť letos Andrea Fialová vrátila Evě Hnízdilové poráţku a rozdílem jedenácti setin zvítězila. Třetí skončila Milada Brabcová. V kategorii dam nad 35 let byla potřetí nejúspěšnější Milada Brabcová, za ní skončily na stupních vítězů Dagmar Mravcová a Hana Štolzová. V hlavní kategorii muţů se Hujerův memoriál dočkal historicky druhého vítěze. Z prvního místa se mohl radovat součtem časů rovných 6 sekund loni čtvrtý Miroslav Jelínek. Ve druhém nejrychlejším čase došplhal Jan Doleţal, třetí skončil s více neţ sekundovou ztrátou Tomáš Kopečný. Do kategorie juniorů patřilo šest startujících muţů, jasně vyhrál Tomáš Kopečný před Janem Kruţíkem a Radkem Ryšavým. Seniorů startovalo také šest, počtvrté zvítězil Pavel Rous, za ním došplhali Luděk Gross a Zdeněk Ryšavý. Zdeněk Ryšavý

ZAJÍMAVOSTI Něco o samotě Amerika Asi je málo lidí z Okříšek a širokého okolí, kteří neví, kde se nachází samota nazývaná Amerika. Málokdo však ví, kdy vznikla a proč se právě Amerika jmenuje. O historii, proměnách a pohnutých dobách této samoty by se mohlo napsat mnoho, ale nyní alespoň velmi stručně. Amerika sice patří katastrálně do Přibyslavic, odkud pocházeli i první její obyvatelé, avšak na Okříšky vznikla v průběhu existence této samoty taková vazba, díky několika lidem narozeným v Americe a později bydlícím v Okříškách, ţe byly Okříšky v určitém období pro Ameriku velmi důleţité. Amerika vznikla v devadesátých letech 19. století a sice tak, ţe přibyslavické rolnické rodiny Navrátilova a Padrnosova, které vlastnily svoje polnosti v této lokalitě, se rozhodly v těchto místech postavit kaţdý svoji hospodářskou usedlost, nejprve Návrátilovi, posléze také Anna a Josef Padrnosovi, aby nemuseli na svoje pole dojíţdět z 3 km vzdálených Přibyslavic. Prvními obyvateli Ameriky byla rodina Navrátilova, která postavila stavení na níţe poloţeném místě a obcí Přibyslavice mu bylo přiděleno číslo popisné 87, to bylo v roce 1896. V roce 1897 přibylo hořejší stavení rodiny Padrnosových a toto dostalo číslo popisné 88. Bylo to v období, kdy nebyla v našich zemích práce a část obyvatelstva se stěhovala do Ameriky za oceán, kde práce byla a noví obyvatelé z Evropy tam nacházeli uplatnění. Kdyţ se rodina Navrátilova a Padrnosova odstěhovala na nové působiště, lidé z okolí začali o těchto

32

osadnících říkat, to jsou ti, co šli za prací, avšak ne za moře, ale jen kousek cesty, kde vlastnili pole a začalo se říkat této samotě Malá Amerika. Marná byla snaha úřadů dát oficiální název tomuto místu Přibyslavičky či Horní Přibyslavice, veřejnost toto nepřijala. Pojmenování Malá Amerika zůstalo a v poslední době se název ustálil na Amerika, a tak se píše i na podrobných mapách. Místo ke stavbám se tenkrát vybíralo majiteli velmi pečlivě, s ohledem na úzkostlivou péčí o pole, slouţící k zemědělskému vyuţití. Proto dolní stavení bylo umístěno do jiţní stráně, kde pozemek nebyl ideální k pěstování zemědělských plodin a také terén tvořil přirozenou ochranu před studenými severními větry. Velmi důleţitá byla voda a ta byla v dostatku velmi blízko. Horní stavení bylo postaveno v podobném stylu a nynější terén byl vytvořen později uměle. Bohuţel s vodou zde byl problém a v několika vykopaných studních se pramen bohuţel nenašel a voda se dlouho nosila ze studny u lesa, 150 m vzdálené. Původní stavby byly postaveny, tak jak se v tu dobu stavělo, z materiálu, nacházejícího se v blízkém okolí. Dolní stavení se zdilo z kamene, který se těţil z účelově otevřeného lomu v kopci zvaném Kopanina. Pahorek Kopanina se nachází cca 1 km jihovýchodně od Ameriky, odtud jsou Okříšky vidět jako na dlani a je krásný výhled do krajiny, kde se na horizontu nachází město Třebíč. Tento kopec byl také po celé generace místem, kde obyvatelé z Ameriky pálili čarodějnice. Pro výstavbu horní usedlosti se těţil kámen z lomu, který se také otevřel pro tuto stavbu, na pokraji lesa, několik metrů nad jiţ zmíněnou studnou. Vápno pocházelo z nedaleké vápenice, kde se vypálené, jako kusové, kupovalo a v místě stavby vyhasilo a nechalo vyzrát ve vykopané jámě k dalšímu pouţití. Písek se pouţíval kopaný z různých míst v blízkosti staveniště. O dřevěné prvky potřebné ke stavbě bylo postaráno v přilehlém lese, kde se dřevo koupilo jako kulatina a ručně tesařsky opracovalo. Vybraná lokalita ke vzniku Ameriky nebyla náhodná. Na prvním místě bylo, jak jiţ bylo zmíněno, vlastnictví pozemků v těchto místech, které byly u dolní usedlosti ideálně všechny pohromadě a u horního stavení také, s výjimkou jednoho pole nad vápenicí a jednoho pole mezi Amerikou a Okříškami pod lesem. Dále v období vzniku Ameriky bylo toto místo významnou křiţovatkou cest širšího významu. V těsné blízkosti se kříţily cesty Přibyslavice - Radonín, Zašovice - Číchov s moţným odbočením na Červenou Lhotu, s dalším odbočením na Číhalín, cesta Radonín - Okříšky atd. To znamenalo, ţe spojení Ameriky s okolním světem bylo velmi dobré, coţ bylo z praktického hlediska důleţité. Postupem času však některé cesty ztratily svůj význam a byly zrušeny. Můţeme je jiţ najít jen na starých katastrálních mapách. Obě rodiny, které zaloţily Ameriku, se ţivily zemědělskou činností, a protoţe bylo všude daleko, musely být téměř nezávislé. Většinu prací na polích dělaly společně a i kdyţ nebyly v příbuzenském vztahu, bylo jejich souţití ideální.Veškeré potraviny potřebné k ţivotu si vyprodukovaly samy. Kaţdé stavení mělo svoji pekárnu, kde se jednou týdně pekl chleba, mléčné výrobky jako máslo, sýr, tvaroh aj. bylo také samozřejmostí si vyrábět. U masa se trvanlivost prodluţovala jednak uzením, udírna byla jak u Navrátilů, tak u Padrnosů a také se maso konzervovalo nasolením. Od drůbeţe se chovalo snad vše, co mělo peří, coţ skýtalo maso, vejce, peří atd.

33

Technika k obdělávání půdy byla taková, jaká byla v tu dobu obvyklá. Taţná zvířata byli koně, kteří se ještě vyuţívali při mlácení obilí k pohonu mlátičky, kde kůň chodil dokola a jednoduchým zařízením se soukolím poháněl mlátičku. Zabetonované prvky uvedeného zařízení jsou jěště nyní patrné u staveb, které slouţily tehdy jako stodoly. O rodině Navrátilových z dolního stavení není v tuto chvíli mnoho informací. Ví se jen, ţe pan Navrátil byl velmi schopný hospodář, vyuţil dostatek vody na svých pozemcích, vybudoval rybník, kde zavedl chov ryb na profesionální úrovni a prodej ryb přinášel určitý obnos pro hospodářství. Byl také ovocnář a zaloţil ovocný sad, který plodil ovoce ještě v 60.letech minulého století. Také se zajímal o okrasné rostliny a kolem stavení měl na tehdejší dobu velkou sbírku okrasných dřevin. Rodina Padrnosova, o které je jiţ více informací, se nastěhovala do Ameriky se třemi dětmi a sice syny Františkem, Josefem a dcerou Štěpánkou. V Americe se jim narodila dcera Marie, jako úplně první narozený člověk na této samotě, dále 1900 další dcera Boţena, 1905 syn Roman a 1907 nejmladší syn Jaroslav. V roce 1914 vypukla 1. světová válka, která znamenala pro Ameriku doslova tragédii. František Padlos, prvorozený syn a budoucí hospodář, obdrţel povolávací rozkaz na frontu a zanedlouho padl. Z dolního stavení pan Navrátil také posléze musel do války a také padl. V roce 1917 zemřel Josef Padrnos senior. Josef Padrnos junior byl zaměstnán u dráhy a měl jiţ několik let zaloţenou rodinu v Dolních Kounicích, tudíţ zůstala Amerika bez hospodářů. Jedinými muţi, lépe řečeno chlapci, byli u Padrnosů 12letý Roman s 10letým Jaroslavem, dále paní Anna Padrnosová se 3 dcerami Štěpánkou, Marií a Boţenou. Pokračování v příštím čísle. Ing.Jiří Veleba

DOPISY ČTENÁŘŮ Pochvala Chtěl bych touto cestou udělit pochvalu a poděkovat všem pracovníkům Technických sluţeb městyse Okříšek za to, jak se jim dařilo zvládat letošní sněhovou nadílku a udrţovat silnice v Okříškách průjezdné. A ti, co byli nespokojeni, se měli jet podívat do ostatních obcí a měst a určitě by se mnou souhlasili. Jan Dokulil

34

Něco pro zasmání Starý Arab ţije uţ přes 40 let na kraji Chicaga. Má pěkný dům se zahradou, na které by rád pěstoval brambory, zeleninu a trávu pro kozu, kterou si koupil na mléko. Ale ţije zde sám a cítí se na takovou práci uţ příliš starý a slabý. Jeho syn studuje v Paříţi a otec se rozhodl napsat mu e-mail: Milý Ahmede, jsem moc smutný, ţe nemůţu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, ţe kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád – otec. Obratem obdrţel odpověď. Milý otče, prosím tě, nedělej v ţádným případě na zahradě cokoli! Schoval jsem tam „tu věc―. Taky tě mám rád – Ahmed. Jen pár hodin nato obklíčili dům starého muţe americká armáda, námořníci, FBI CIA. Přeorávají a přerývají celou zahradu kousek po kousku, prohlíţejí kaţdý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují. Týţ večer dostane starý muţ ještě jeden email od syna: Milý otče, zahrada je určitě kompletně zrytá, takţe můţeš začít sázet brambory. Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemohu udělat. Mám tě rád Ahmed. Zaslal Jiří Šesták

Našlapujte opatrně, je jich všude plno.... Opravdu je na co koukat. A aby se mohli pohledem na ně (a někdy nejen pohledem) pokochat i ostatní spoluobčané, leţí psí nadílka především na chodnících. Škoda, ţe hrdí majitelé pejsků – snad z vrozené skromnosti – nepřidávají k jednotlivým exponátům-exkrementům i tabulky se jmény svými a svých miláčků. Veřejnost by to určitě přivítala, aby mohla adresně ocenit skutečně ty nejkrásnější produkty! Ve skutečnosti ovšem nejde zase o takovou legraci, jak by mohlo vypadat z úvodního odstavce. Stav chodníků především v centru městyse je opravdu otřesný, místy málem není při chůzi kam před exkrementy uhnout. Obzvláště nepříjemná situace je pro maminky s kočárky a malými dětmi nebo pro starší spoluobčany, kteří si musí dávat velký pozor, aby si domů nepřinesli „voňavou― nadílku. Nehledě uţ na to, ţe takto „ozdobené― chodníky opravdu nejsou nejlepší vizitkou Okříšek pro návštěvníky odjinud. Milí majitelé svých miláčků, můţete respektovat své spoluobčany a jejich právo uţívat chodníky bez obav, ţe šlápnou do něčeho nevábného? A kdyţ uţ váš miláček během venčení musí vykonat potřebu, mějte s sebou sáček, abyste mohli exkrementy vyhodit do nejbliţšího odpadkového koše nebo popelnice. Kolemjdoucí to určitě ocení. Pocit, ţe nevyráţíte v obuvi do minového pole, je rozhodně k nezaplacení. Karel Dokulil

Omluva V minulém čísle se přihodilo při posledním kopírování textu do tisku, ţe počítač automaticky změnil některá jména a u fotky staré mapy na poslední stránce byl uveden špatný nápis. Správný je: „Císařské otisky stabilního katastru, Okrzischko, mapováno1835, měřítko 1: 2880. Dále z podkladů odesílaných do tiskárny vypadly „Postřehy z kraje― Za vzniklé chyby se čtenářům omlouvá Karel Dokulil

35

Pranostiky Na duben Je-li zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. Velký pátek deštivý - dělá rok ţíznivý. Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí. Sníh dubnový jako mrva pohnojí. Po teplém Marku se často ochlazuje. Na květen Svatí Servác, Pankrác a Bonifác, ledoví bratři, přinesou chladna jak se patří. Svatá Ţofie políčka často zalije. Kdyţ máj vláhy nedá, červen se jí předá. Suchý květen, suchý rok. Na červen O Boţím těle - do vody směle. Medardova kápě - čtyřicet dní kape. Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! O svatém Norbertu chladno jde uţ k čertu. Jaký červen, takový i prosinec. Karel Dokulil

Bára Vostalová

INZERCE Když dovolená, tak chorvatský Jadran, který je i českým mořem. Jadranské moře se rozkládá mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, od Otrantské úţiny na jihovýchodě aţ do Terstského zálivu na severozápadě a zasahuje hluboko do evropské pevniny. Moře je dlouhé 783 km, jeho průměrná šířka je 177 km, jeho plocha měří 138 000 km2 (to je asi 1/5 rozlohy Středozemního moře). Jadran je teplým mořem, v letním období činí teplota moře při hladině 23 - 27°C. Slanost Jadranského moře činí 38 promile, tj. 38 g v 1 litru vody. Vzhledem

k vysokému obsahu soli má mořská voda značnou průzračnost. Z letadla lze rozeznat světlé předměty na otevřeném moři do hloubky aţ 56 m. Jadran patří k mimořádně čistým mořím. K velké oblibě koupání v Jadranu přispívá neobyčejná rozmanitost jeho břehů, a tím i rozmanitost pláží a vstupu do moře.

36

Jsou tu dlouhé, mnohdy i široké pláţe z jemného písku, které se pozvolně svaţují do moře, např. Rajská pláţ u San Marina na ostrově Ráb, v Omiši, v Lumbardě na ostrově Korčula a na desítkách dalších míst. Jsou tu pláţe s velmi příjemným čistým hrubým pískem, případně s drobnými oblázky, např. ve většině středisek na Makarské riviéře, na prosluněných pláţích Bolu na ostrově Brač, nebo v Bašce na ostrově Krk, která je Čechy tak oblíbená, popř. v Solarisu u Šibeniku, v malých zátokách jiţních ostrovů a na dalších místech. Čisté krásné oblázky lze najít např. na krásné pláţi Zrče v Novalji na ostrově Pag. Tato pláţ je hitem posledních sezón hlavně mezi mladými. Je to jediné letovisko na Jadranu, které nabízí programy podobné letním zábavním pořadům hudební stanice MTV. Mnoho návštěvníků Jadranu vyhledává s oblibou maličké zátoky se skalami a skalními plotnami a s křišťálově čistým mořem, jako např. ostrovy Lošinj, Hvar, Vis a další místa. Další předností je velmi bohatá vegetace v bezprostřední blízkosti jadranských pláţí, především borové lesy a háje, jejichţ stín dosahuje mnohdy aţ k vodní hladině. O kvalitě pláží, jejich přírodních přednostech a o úpravnosti jejich okolí svědčí i mezinárodní ocenění, kterého se zdejším pláţím dostalo v rámci prestiţního mezinárodního ekologického hodnocení pláţí tzv. Modrá vlajka. V roce 2008 bylo tímto označením vyznamenáno 103 chorvatských pláţí. Návštěvník Jadranu si tedy můţe vybrat, který typ pláţe mu nejlépe vyhovuje, a volit podle toho, zda dá přednost velkým pláţím, vybaveným nejrůznějšími atrakcemi, před malými intimními zátokami v divokém, trochu odlehlém zákoutí. Velmi často nabízí nejedno chorvatské letovisko oba typy pláţí, a to v minimální vzdálenosti od sebe. POBYTY PRO ZRALÝ VĚK (nad 55 let) SLEVA 10 % do 30.4. CHORVATSKO Novi Vinodolski – hotel Lišanj, polopenze cena od 6.290 Kč Baška Voda – bungalovy Urania, polopenze cena od 6.560 Kč Makarská – hotel Rivijera, polopenze cena od 5.750 Kč Gradac – depandance Laguna, polopenze cena od 6.290 Kč Moţnost zvýhodněné autobusové dopravy z Okříšek. Využijte široké nabídky dětí ZDARMA ! POBYTY V ČESKU, NA SLOVENSKU, V RAKOUSKU, SLOVINSKU A MAĎARSKU Českomoravská vrchovina – Kadov – hájenka, vlastní vaření, apartmá - 1.780 Kč/2 noci / 4 osoby Západní Čechy – Mariánské Lázně - hotel, polopenze, bazén, procedury - 3.210 Kč /2 noci /osoba Jižní Slovensko – Dudince – hotel, polopenze, bazén, procedury - 5.740 Kč/6 nocí/osoba JEDNODENNÍ ZÁJEZDY ZA KULTUROU 22.5.2010 Carmen, Tajemství, Děti ráje cena od 790 Kč Katalogy zájezdů jsou k dispozici v TIPSPORTU v Okříškách. Využijte slevu 5 % při nákupu přes www.tipatour.cz TIPATOUR zájezdy, s.r.o., Karlovo nám. 22, Třebíč www.tipatour.cz e-mail: [email protected] tel. 568 840 462

37

Velký dětský karneval přilákal více než sto masek Nedělní odpoledne plné písniček, tance, her, soutěţí a především dobré nálady připravily pro děti z Okříšek i okolí zaměstnanci mateřské školky pod vedením paní ředitelky Jany Mahelové. Letošní karneval se opravdu vydařil, podle pořadatelů se sešlo více neţ 100 masek. S nimi přišli i starší sourozenci a hlavně rodiče, babičky, dědečkové a další dospělí. Pro všechny byl připravený bufet s pitím i jídlem, obzvláštní pochoutkou byly vafle se šlehačkou a také bohatá tombola – kaţdý náramek, který si děti koupili, vyhrál alespoň jednu z cen. Velké poděkování patří všem sponzorům, kteří věnovali hračky, pastelky, sladkosti … Ale karneval, to jsou hlavně písničky a různé soutěţe. A těch si děti uţily dosytnosti. Program ještě zpestřila vystoupení kouzelníka a ţongléra, odměněná bouřlivým potleskem. A ještě jedna nečekaná návštěva se na karnevalu objevila. Konal se totiţ v první jarní den a proto přišly děti ze souboru Okřešánek, které vynášely Moranu. Zazpívali a zarecitovali, aby uţ u nás jaro zůstalo. Zdeněk Ryšavý

Festival guláše V sobotu 20.března se uskutečnil v hospodě Na hřišti první ročník soutěţe o nejlepší guláš. Sešlo se šestnáct vzorků různých konzistencí, barev a chutí. Ochutnávali jak kuchaři a dvě kuchařky tak odborná porota v které seděl i známý gulášový expert a hokejový reprezentant Jaromír Šindel. Předsedkyni poroty byla Radka Majová. Ochutnávka probíhala ve velké pohodě. Guláše bylo dost, pivo dobře chlazené a k dobré náladě hrál na kytaru Pavel Bruzl a se zpěvem mu pomáhal i hospodský Janek. Výsledky nakonec byly vyhlášeny ve dvou kategoriích. Samotným kuchařům nejvíc chutnal guláš od Ladě Příhody. Odborná porota pak rozhodla, ţe ten nejlepší guláš dělá Hana, manţelka Jardy Šindela. Pravda, vítězství ţeny překvapilo, protoţe se všeobecně ví, ţe pořádný guláš umí připravit jen chlapi. Hana Šindelová byla na své vítězství náleţitě pyšná. Někteří soutěţící a porotci to nesli velmi špatně. Příště se snad poštěstí více muţům. K.Dokulil

38