Havel se stal evropským symbolem

Ondřej Rychlík Osobnost roku 1989 na cestě od vysokých úřadů k veterinařině Rozhovor, str. 5

Pavel Poc, Jan Březina Europoslanci o postoji parlamentu ke klimatickému summitu v Kodani Pubicistika, str. 7

František Klufa Finanční arbitr řeší stále více sporů klientů s bankami Publicistika, str. 7

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

číslo 11/ 2009

ročník 6

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK

Havel se stal evropským symbolem

SLOVO

Vladímíra Dvořáková, politoložka Dvacet let určitě stačí na změnu myšlení. Průměrně inteligentní člověk je schopen se adaptovat na nové podmínky, chovat se podle nově nastavených pravidel a tudíž i uvažovat a rozhodovat se v jiné logice. Samozřejmě je to složitější s hodnotovou orientací, jejíž kořeny jsou mnohem hlouběji zakotveny, vycházejí z dětství v rodině a ve škole, ale také se mnohdy generačně proměňují a vymezují vůči předchozí generaci. Klíčem k pochopení stavu naší společnosti je to, zda se podmínky skutečně změnily, tj., jestli se vlastně vytvořil prostor pro to, aby se v zásadních věcech myšlení lidí proměnilo. A odpověď je, bohužel, v mnoha směrech dosti smutná. Místo abychom hned na začátku přeměn přemýšleli o tom, jak minulý režim ovlivňoval rozhodování a chování lidí a posilovali prvky občanské emancipace, nahrazovali sítě „přátel“ klasickou občanskou společností, povzbuzovali občanskou hrdost, samostatnost, oceňovali tvrdou práci a vzdělání, tak jsme ideologizovali historická zkoumání logikou estébáckých svazků, sítě známých (koho tam znáš?) v lepším případě po určitých proměnách stále fungují, v horších se přeměnily v mafiánské struktury, jsme svědky arogance moci a otevřeného pohrdání občany a tvrdou práci a vzdělání nahrazují klientelistické vazby a bohužel i kupování diplomů. Přesto otázky, které si kladla nová generace studentů v inventuře demokracie, ve mně vzbuzují naději, že ta generační výměna se nakonec snad uskuteční. INZERCE

Evropská unie, str. 6

Nový předseda Evropské rady

Překvapivě rychlé bylo jednání hlav států EU o novém předsedovi Evropské rady. Tím se stane současný belgický premiér Herman van Rompuy. Post „evropské ministryně zahraničí“ získala britská eurokomisařka pro obchod Catherine Ashton. V jejich funkcích by je měl potvrdit prosincový summit. Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek za přítomnosti předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa představil v Evropském parlamentu v Bruselu Václava Havla jako „odvážného intelektuála a jednoho z hrdinů roku 1989“. Foto: archiv EP

Pád železné opony otevřel nové možnosti Z pražského Albertova se vydal průvod lidí. Režim to ustál. To není citát z cenzurovaného tisku v roce 1989, ale realita letošního 17. listopadu. Průvod Prahou totiž neměl za cíl demonstrovat nespokojenost se současnými poměry, ale připomenout, že se právě před dvaceti lety hroutil komunismus. Většina lidí hodnotí období, které rok 1989 přinesl, pozitivně. I Václav Havel ovšem přiznal: „Naše země vzkvétá. Ale občas dost divně.“ „Zítra tomu bude měsíc, co pohotovostní jednotky brutálně zmasakrovaly pokojnou manifestaci. Studenti si chtěli připomenout padesáté výročí podobného masakru, kterého se dopustili nacisté na jejich tehdy studujících dědečcích. Stávkou, do které před měsícem

studenti vstoupili, začalo cosi, co bude s odstupem času teprve pojmenováno. Pracovně tomu říkáme pokojná revoluce.“ To, pro co Václav Havel ve svém projevu 16. prosince 1989 hledal název, vzešlo do dějin jako sametová revoluce. Někdy i Něžná. Samet nebo

jen Listopad. 16. prosince 1989 měl Havel krátký odstup. Výročí, které si Češi připomněli před pár dny, dává nad událostmi už větší nadhled. Od pádu komunistického režimu uplynulo dvacet let. Stejný Havel, jen o dvacet let starší. „Před dvaceti lety jsem řekl, že naše země nevzkvétá. To bych dnes už říci nemohl. Naše země vzkvétá. Ale občas dost divně,“ poznamenal Havel. A pokračoval: „Velké kusy naší krajiny podléhají jakémusi zvrácenému stavebnímu běsnění, které rozsévá po zemi nové a nové přízemní velkosklady, ohromná parkoviště, nákupní haly,

průmyslové zóny, skládky, zábavní zóny, hypermarkety,“ postěžoval si bývalý prezident. Listopad 2009 se v českém prostředí stal dobou pro rekapitulaci. Všichni se snažili o jediné: zhodnotit, zda dvě dekády od zhroucení komunistického experimentu českému státu prospěly, a v jaké míře. Zcela unikátní materiál přinesl časopis Týden. Připravil rozhovor s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloušem Jakešem. Mužem, který rozhovory jen tak nedává. I proto interview citovala všechna významná česká média. (pokračování na straně 3)

Štandardná demokracia potrebuje podla Jána Budaje aj politickú kultúru Ikonami zamatovej revolúcie, ktorá sa na Slovensku začala o deň skôr, sa stali predovšetkým dve postavy – známy herec Milan Kňažko a dovtedy nepoznaný kurič Ján Budaj. Obaja burcovali dav a štrngali niekoľko dní kľúčmi na preplnenom Námestí SNP. „Nevedel som, či ma zavrú, či skončím vo väzení, alebo bude mať naša iniciatíva nejaký osoh pre celý slovenský národ,“ nechal sa počuť budúci poslanec NR SR, minister kultúry a neskorší riaditeľ jednej zo súkromných TV Milan Kňažko. Skupina burcujúcich, v ktorej nechýbal okrem Kňažka a Budaja aj Bútora, Zajac, Gál, Feldek či Ondruš sa dožadovala v blízko sa nachádzajúcej bratislavskej Československej televízii otvoreného dialógu pred kamerami – tzv. okrúhleho stola. Vtedajší riaditeľ Jaroslav Hlinický spomína na obdobie takto: „Prišiel za mnou vystrašený člen Závodnej stráže, že čo má robiť. Do budovy sa vraj dobýjajú aktivisti na čele s Kňažkom. Chcú si vraj dohodnúť debatu a priamy prenos z demon-

štrácie. Člen stráže mal pripravenú zbraň, zobral som mu ju a uzamkol do plechovej skrine. Sekretárku som poprosil, aby muža nevypustila von z kancelárie. Osobne som došiel za skupinkou a podvolil som sa. Vedel som, že na ďalší deň ešte zasadá plénum ÚV KSS. Čakala ma tvrdá kritika, ale ja som už ustúpiť nemohol“... PRVÉ VEĽKÉ VÍŤAZSTVO Skupina aktivistov dosiahla prvé

veľké víťazstvo. Odvysielané okrúhle stoly, v ktorých Milan Kňažko vysvetľoval tlak na neschopných členov vedenia komunistickej strany, splnili svoje účely. Námestie SNP bolo po ďalšie dni plnšie a plnšie. Zvrat bol dokonaný. Známy spisovateľ Ľubomír Feldek spoločne s Vladimírom Ondrušom (neskôr prvý podpredseda ponovembrovej vlády) dovážali v noci do Prahy špeciálne čerstvo vytlačené periodiká týkajúce sa prevratu a zmeny systému. Členovia koordinačného centra Verejnosti proti násiliu boli v tých časoch aktívnejší ako ich českí kolegovia z Občianskeho fóra. Revolúcia mala pod Tatrami rýchlejší spád. Odvolávali sa riaditelia, degradované boli viaceré kľúčové postavy so-

Téma měsíce v Evropě, str. 4

Evropa před 20 lety

Dvacet let po revolučních událostech závěru roku 1989 většina východoevropských zemí bilancovala. Velká nespokojenost vládne především v Maďarsku, v Polsku jsou výhrady k fungování demokracie, ale Češi jsou z větší části spokojení. K lepšímu se změnila i situace v příhraničních sousedských vztazích.

cialistických podnikov.

Téma měsíce, str. 3

SKLAMANIE PREDČILO OČAKÁVANIA

20 let v myšlení lidí

Vodcovia revolty dosiahli zmenu a verili v lepšiu a demokratickejšiu budúcnosť. Dvadsať rokov uplynulo ako voda... No podľa jedného z novembrových lídrov Jána Budaja sa prakticky nič nezmenilo. „Som sklamaný z politického vývoja po roku 1989. Politika potrebuje prevetrať od klamárov a vyčerpaných frázistov, ktorí sa držia pozícií, hoci už nás nemajú kam posunúť. Štandardná demokracia tu nebola, pretože tá potrebuje okrem mechanizmov aj politickú kultúru“. Ján Budaj dnes pôsobí v regionálnej politike. (pokračovanie na strane 2)

Na otázku, zda stačí dvacet let na změnu v myšlení lidí odpovídají religionista, ekonom a socioložka. Jiřina Šiklová připomíná, že už Mojžíš vodil národ židovský po poušti 40 let, aby mezitím vyrostla nová generace. Petr Zahradník se domnívá, že úsilí a přičinlivost nám sice nechybí, o to více však noblesa, důstojnost, víra, úcta k prověřeným tradicím a morálka vyspělé evropské společnosti počátku 21. století. Ivan O. Štampach od změny režimu, k níž došlo před dvaceti lety, ve smýšlení lidí žádnou změnu k dobrému neočekával. Ta podle něj souvisí s kulturou, vzdělaností, odvahou. Zdroje by nehledal v politice, ale ve spiritualitě.

2

EN č. 11 / 2009

SR A EVROPSKÁ UNIE / PUBLICISTIKA

EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA

Krásne spomienky a konfrontácie „Kde a kedy, babička?“ „Pred šesťdešiat rokmi v štodole.“ „A to hlásite teraz?“ „Keď ša tak krášne na to špomína...“Aby bolo jasné: za aktuálnu pri výročí pádu komunizmu nepovažujem prvú časť vtipu. Neverím príliš v zákulisné machinácie, ako nás komunistické špičky po dohode s chartistami predali. I keď niektoré nejasnosti ostávajú. Ale eufória bola všeobecná. Platí tá druhá časť vtipu „krášne ša na to špomína“. Okrem oslavných ód je výročie príležitosťou aj k bilancovaniu. V strednej Európe urobili sociológovia výskum, koľko percent občanov viac oceňuje prednosti demokracie a koľkých postihli nevýhody. Najlepšie skončili Poliaci a Česi. Výrazná väčšina oceňuje prednosti, životná úroveň sa im zväčša nezhoršila. U Poliakov hrá úlohu aj náboženská sloboda. Najhoršie dopadli Maďari. Nadpolovičná väčšina trpí „ostalgiou“ (ako tomu epigramaticky vravia východní Nemci) za kádárovským gulášovým socializmom. Že za relatívnym blahobytom bolo enormné zadlžovanie, v ktorom demokratické vlády pokračovali, prirodzene jednotlivec nevníma. Na Slovensku sme na tom tak uprostred. 52 % víta prednosti, 48 % má subjektívny pocit zhoršenia. Ako to vysvetľujú politologovia? Nuž pripúšťajú, že dôchodcom, robotníkom, roľníkom, Romom sa situácia zhoršila. Zato mladým ľuďom, živnostníkom, podnikateľom sa otvorili perspektívy. Vŕta mi v hlave tá matematika. Že by tá prvá skupina tvorila menšinu? Dokonca som sa stretol s názorom, ako by sa páčilo Romom, keby im demokracia vyhlásila pracovnú povinnosť. Obávam sa, rasistický názor. Naozaj sa autor domnieva, že väčšina Romov odmieta pracovať a oceňuje príživníctvo na väčšine? Nerád by som práve slobodu byť bez práce považoval za výdobytok demokracie. A ešte k tým mladým. Isteže oceňujú slobodu cestovať, uplatniť sa v zahraničí. Ja som kupoval družstevný byt za 10 mesačný zárobok. Môj mladý priateľ bude do smrti splácať hypotéku vo výške mesačného platu. Našťastie, zatiaľ zarába dvojnásobok. Nastúpili sme na vlak demokracie, ktorá sa práve začala vzdialovať sociálnedemokratickým ideálom o solidarite, o šanciach pre väčšinu. Socializmus sa ukázal ako nereformovateľný. Bude reformovateľný dnešný kapitalizmus? Otázku nekladiem ja, požičal som si ju od niekdajšieho významného politika. Západonemeckého.

Štandardná demokracia potrebuje podla Jána Budaje aj politickú kultúru (pokračovanie zo strany 1)

Rozčarovaný je najmä zo zakrpateného kritického myslenia a reflexie, namiesto seriózneho diskutovania vidíme „turnajovú žurnalistiku“. A namiesto intelektuálneho odstupu zas pseudointelektualne klišé. „Slovensko má vlastný štát, ale je ešte stále provinčné. Toho nás zbavia až generácie dnešných školákov,“ pripája Ján Budaj. KRYLOVA PRAVDIVÁ PROGNÓZA Rozčarovaný z vývoja udalosti bol aj ďalší novembrový hlavný protagonista Milan Kňažko. „Robíte to s takou noblesou, je to kultivované. To nadšenie ľudí, súdržnosť, nádej na lepšiu budúcnosť. Viera v dobro, viera vo vlastné sily spája ľudí. Je to nádherné, nedajte si to vziať. Nebuďte však idealisti a nepodliehajte ilúziám.“ Tieto slová riekol priamo do šťastnej Kňažkovej tváre Karel Kryl, keď schádzal z tribúny pri svojom prvom bratislavskom koncerte. „Po vás prídu iní a nebude to dlho trvať. Tí zašliapu všetko do blata, pošpinia a znevážia, vysmejú a všetci budú veľmi sklamaní.“ Pri pohľade na Námestie SNP, na stotisícový dav, z ktorého vyžarovala obrovská sila a nekonečná pozitívna energia, sa mu Krylove slová zdali až príliš pesimistické. „Všetko sa vo mne búrilo pri predstave, že by sa toto všetko mohlo stratiť. Už vtedy som si uvedomoval, že revolúciu nerobím iba s Budajom

na tribúnach, ale všetci ľudia na námestiach. Vedel som, že bez nich by sa z nás stali disidenti a hravo by si s nami poradili členovia KSČ. Zrejme som bol nenapraviteľný idealista a optimista, pretože som Krylovi neveril. S odstupom času som sa presvedčil, že má pravdu,“ konštatuje Milan Kňažko. ZMENA BEZ ZMENY Apatia, ľahostajnosť, rezignácia sa postupne vkrádali do našich vzťahov, medzi ľudí. A tak nečudo, že ani 20 rokov po páde totalitného režimu si nedokážu súčasní politici podať ruky. Z nežnej revolúcie zostali len pamätné tabule, ľudia rýchlo zabudli, za čo bojovali. A zabudli aj slovenskí vrcholní politici. Slávne Námestie SNP, kde sa konali najväčšie manifestácie, zívalo prázdnotou. Najviac bolo pri „oslavách“ počuť pravicových extrémistov, ktorí pochodovali mestom a kričali svoje heslá: „Čo je to za revolúciu, keď po nej tie isté svine sedia na vysokých miestach?“ „Smutné je, že majú aj kus pravdy. Tí, čo sa dostali k moci, sa pomaly začínajú správať ako eštebáci v 50.rokoch,“ skonštatoval Jozef Švec, bývalý politický väzeň, za socializmu odsúdený na 16 mesiacov po neúspešnom pokuse o emigráciu. Pôvodne si Námestie SNP na oslavy rezervovala bratislavská radnica. Keď sa však k oslavám nepridala vláda, presunula radnica program inde. Vláda sa k ľuďom na ulici, ktorí povalili

Výstavu ke 20 letům od pádu železné opony uspořádal Evropský parlament. Foto: archiv EP komunistický režim, nepridala. Jediným podujatím organizovaným vládou bol slávnostný koncert v Slovenskom národnom divadle, kam však hlavní aktéri novembra 1989 odmietli prísť. Tí si zorganizovali vlastný koncert pod názvom Súdruhovia, zbohom. LEN SPOMÍNAŤ NESTAČÍ Niekoľkoročný zápas za slobodu a demokraciu priniesol mnoho bolestí, sklamania a strát na ľudských životoch, a preto si ho podľa prezidenta Ivana Gašparoviča treba pripomínať, ale len spomínať nestačí. Aj dnes sú problémy, za ktoré sa oplatí bojovať. „Často sa v mene demokracie pácha to, čo s demokraciou nemá nič spoločné. A na to musíme dávať pozor, a preto je tu ten symbol, ktorý nám to má pripomínať,“ dodáva prezident.

Najvýraznejším momentom osláv 20. výročia bolo určite ocenenie jednej z najdôležitejších persón zamatovej revolúcie Václava Havla. Bývalý československý a neskôr český prezident dostal na pôde bratislavského magistrátu titul čestného občana nášho hlavného mesta. „Ja si to čestné občianstvo, poctu, veľmi vážim. Uvedomujem si všetky tie súvislosti, uvedomujem si vľúdnosť a veľkorysosť, s akou má Slováci prijali.“ Toto gesto nesie prívlastok ľudské. A práve ľudskosť bola najjagavejšou dominantou nežnej revolúcie. Ľudskosť, ktorá sa po dvadsiatich rokoch až príliš rýchlo vytratila. „Je najvyšší čas zopakovať si rok 1989,“ myslí si Ján Budaj a dodáva: „Dodnes nie sú bývalí dôstojníci ŠtB odlišovaní od ich obetí, a to je hanba za posledné dve desaťročia.“ Jozef Havrilla

Splavnění Labe do Pardubic – nekonečné téma? V Pardubickém kraji znovu ožila myšlenka splavnění Labe do Pardubic. Ředitelství vodních cest přišlo s upraveným projektem kontroverzní stavby plavebního kanálu u Přelouče. Stavba tohoto kanálu je nezbytná pro prodloužení vodní cesty na Labi o 24 kilometry, z Přelouče do Pardubic. Průplav však vede přes lokalitu Slavíkových ostrovů s množstvím chráněných živočichů a rostlin. Topolánkova vláda proto tento projekt zastavila. Nynější návrh Ředitelství vodních cest má být z pohledu ochrany přírody kompromisním řešením. Otázkou zůstává, zda je splavnění Labe do Pardubic potřebné.

Roman Línek. „Nejenže je vodní doprava oproti silniční nebo železniční až o polovinu levnější, projekt zahrnuje i úpravy řeky a jejího okolí, které zlepšují protipovodňovou ochranu přilehlých oblastí. Významné je také využití řeky pro zemědělství i pro cestovní ruch a relaxaci,“ shrnuje Línek. KOMPROMISNÍ NÁVRH

Představitelé Pardubického kraje se nevzdávají a čekají, až jim doba bude více nakloněna. Zdá se, že myšlenka splavnění Labe do Pardubic dojde svého naplnění tehdy, budou-li na svých místech úředníci, kteří fandí říční dopravě. Vítězství může být blízko díky stávající úřednické vládě. Ministerstvo životního prostředí naznačilo, že je možné stanovit podmínky, za kterých se bude kanál stavět. PROJEKT JE HOTOVÝ O realizaci projektu splavnění Labe do Pardubic rozhodla česká vláda v roce 1996. Na základě vládního usnesení měl projekt zajištěno financování ze státního rozpočtu, jeho příprava zatím přišla přibližně na 600 milionů korun. Náklady na vybudování kanálu včetně přístavu s překladištěm v Pardubicích se odhadují na 1,5 miliardy korun, většina by měla financována ze zdrojů Evropské unie. Projekt je z velké části hotov, zvedaly se mosty v

Nymburku a Kolíně. Klíčovým momentem je právě zdymadlo v Přelouči. Kvůli negativnímu dopadu na desítky kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin zastavil stavbu kanálu ministr životního prostředí Martin Bursík. V roce 2007, na základě doporučení nezávislé komise, potvrdil rozhodnutí svého úřadu z roku 2003. Slavíkovy ostrovy, kde se vyskytuje například vzácný motýl modrásek nebo brouk páchník, jsou podle ochranářů mimořádně cennou lokalitou, kterou by stavba kanálu nevratně poškodila. Argumenty proti stavbě podpořil i koncepční dokument ministerstva dopravy, podle něhož má vodní doprava perspektivu především na velké vzdálenosti, což není případ labské vodní cesty. „Stavba vodního stupně Přelouč není opodstatněná“, tvrdil Bursík. Pro Pardubický kraj je ale splavnění Labe strategickým cílem. „Tento projekt nepřevažuje nad veřejným zájmem ochrany přírody,“ je přesvědčen náměstek hejtmana

Pardubický kraj proto vítá nový návrh, který nyní předkládá Ředitelství vodních cest. „Na agenturu Ochrany přírody jsme předali upravený projekt kanálu, který je kompromisním řešením. Pokud se ochránci životního prostředí vyjádří kladně, měli bychom výjimku pro stavbu dostat,“ oznámil Václav Straka, mluvčí Ředitelství vodních cest. Stavba podle nového návrhu méně zasahuje do okolní krajiny, výrazně rozšiřuje plochy remízků a luk pro ohrožené živočichy či zaručuje vysazení několikanásobně většího počtu stromů za pokácené dřeviny. Stavbě nahrává také to, že by neměl být problém s jejím financováním. „Z evropských peněz, které jsou určeny jen na vodní cesty, už byly pro projekt splavnění Labe do Pardubic vynaloženy velké peníze a měli bychom získat téměř celou částku, jednu a půl miliardy korun. Stát by se na financování podílel necelými osmi procenty. Pokud stavba výjimku nezíská, peníze do

republiky nepřijdou a dostane je jiná evropská cesta,“ podotkl radní Pardubického kraje zodpovědný za oblast dopravy Jan Tichý. Nezávislé ekologické organizace jsou ale neoblomné. „Ředitelství vodních cest ČR léta zbytečně utrácí peníze za mrtvý projekt vybudovat plavební kanál u Přelouče přes Slavíkovy ostrovy,“ říká Miroslav Patrik z Dětí Země. „Investor se snaží dalším tlakem opakovaně zlomit jednotný postoj státních ekologů, nezávislých odborníků a občanských sdružení. Všichni chtějí zabránit této zničující obrovské stavbě. Investor přitom neumí zdůvodnit, proč je tento plavební kanál pro naši zemi tak důležitý,

Loď ve Střekově.

a pokud ano, proč jeho projekt nezmění tak, aby se cenným biotopům zcela vyhnul,“ oponuje Patrik. Podle ekologů mohl investor už po zamítnutí návrhu v roce 2003 projekt změnit a plavební komora vést například po levém břehu řeky po polích, kde cenné lokality nejsou. KRITIKA NKÚ Stávající ministr životního prostředí Ladislav Miko ale zatím proti stavbě nevystoupil. V Přelouči se byl několikrát podívat a dokončení splavnění Labe do Pardubic je podle něj řešitelné. Kanál ale musí být šetrný k životnímu prostředí. „Jsem přesvědčen, že existuje takové řeše-

ní, které by splavnění řeky umožnilo a přitom respektovalo požadavky české i evropské legislativy v ochraně přírody,“ prohlásil ministr Miko. Labská vodní cesta měří 246 kilometrů a od roku 1911, kdy se tok řeky Labe začal regulovat, za stavbu stát zaplatil již 150 miliard korun. Letos v březnu kritizoval nekoncepční přípravu a předraženou výstavbu vodní infrastruktury v ČR Nejvyšší kontrolní úřad. Ředitelství vodních cest podle tohoto nezávislého orgánu u vodního díla Přelouč mimo jiné nepředložilo právě doklady o tom, že jeho výstavba je společensky efektivní. Věra Hofmanová

foto: dopravni.net

EN č. 11 / 2009

3

ČR A EVROPSKÁ UNIE

Pád železné opony otevřel nové možnosti (pokračování ze strany 1)

„Naprosto převažují negativa, poněvadž nešlo o tvoření nového. Šlo o likvidaci a rozkradení bohatství, které tu bylo. Všechno bylo utraceno! Všechno!“ Tak Jakeš okomentoval vývoj po roce 1989. Pro změnu režimu podle něj tehdy nebyl nejmenší důvod. „Tady ekonomika fungovala, životní úroveň byla dobrá. V Polsku byla milionová Solidarita, u nás byla Charta, která měla dva tisíce lidí. Podnět k tomu dala ta nešťastná Gorbačovova přestavba. A jak to nakonec dopadlo? Rukama vedení Komunistické strany Sovětského svazu byl zlikvidován socialismus v Evropě. A kde je dnes ta Gorbačovova morálka a nové myšlení a já nevím, co všechno hlásil?“ doplnil Jakeš, podle kterého se socialismus musí jednou vrátit. „Plně souhlasím s Rosou Luxemburgovou a jejím výrokem: Buď socialismus, nebo krach světa.“ SVOBODA JAKO NEGATIVNÍ HODNOTA Všechna vystoupení v listopadu 2009 se však v podobném duchu rozhodně nenesla. „Lidem, kteří nemají rádi výzvy a nedokážou sami přijmout zodpovědnost za svůj život a život ostatních, možná život v řádu vyhovoval. Svoboda tak může být dokonce pro někoho negativní hodnotou. Je velmi těžké najít vyvážený mechanismus, kdy dát lidem jistotu a ostatním nechat prostor pro seberealizaci,“ poznamenal poslanec Daniel Petruška.

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek (zcela vpravo) vítá na půdě sněmovny předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, českého exprezidenta Václava Havla a českou velvyslankyni při EU Milenu Vicenovou. Foto: archiv EP „Dnešek není bez chyb, každý z vás jich dokáže vyjmenovat desítky. Je ale výhodou dneška, že tyto chyby můžeme bez obav z postihu jmenovat, ukázat na ně. V tom vidím jednu z největších výhod dnešní doby,“ myslí si zase třeba senátor Pavel Eybert. Ani česká veřejnost nemá na změny po roce jednotný názor. Agentura STEM zveřejnila průzkum, podle kterého lidé nejvíce oceňují nové možnosti, které otevřel pád železné opony. Myslí si také, že stoupla kvalita nabízených výrobků a služeb. Nejvíce ale kritizují morálku či stav v oblasti důchodového zabezpečení. I tak ale dopadl průzkum dobře: celkovou kvalitu života hodnotí pozitivně přes šedesát procent dotázaných.

„Když jsme před dvaceti lety zvonili klíči, čekali jsme, že budou změny rychlejší, bude se nám žít lépe. Pak přišly roky střízlivění. Zjišťovali jsme, že přechod z totality na demokracii není tak jednoduchý, jak jsme tehdy uvěřili. Ale kdybych se mohla dnes znovu rozhodovat, jestli jít na náměstí a podpořit pád komunistů, udělala bych to znova,“ tvrdí šestačtyřicetiletá Jana Kulíková, která pracuje v Českých Budějovicích v knihkupectví. V současné době se těší na první vnouče. Myslí si, že teprve tato generace bez debat docení přínosy roku 1989. Podobný názor má i bývalý prezident Václav Havel. Při výročí dvaceti let bez komunistické nadvlády zveřejnil svou vizi, jak bude vypadat český stát za dalších dvacet let. Jeho

představy jsou plné ideálů. „Především budeme mít, jak doufám, novou ústavu, která vycházejíc z nabytých zkušeností trochu pozmění strukturu ústavních institucí, bude v několika drobnostech jednoznačnější a která některé důležité další ústavní normy nebo alespoň jejich základní body přijme jako své integrální součásti. Její první částí samozřejmě bude Listina základních práv a svobod,“ zmínil například Havel. Věří, že se morálka dokáže měnit k lepšímu. „Společnost prozírá. Bude se to postupně měnit. A už k tomu nebude naštěstí třeba revoluce. V roce 2029 budeme dál. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí,“ dodal. Jan Štifter

ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE

Stačí 20 let na změnu v myšlení lidí? Národy, u kterých byl nastolen nějaký diktátorský režim, reagovaly různě. Některé si v době poroby zachovaly čest a po změně se rychle vymanily z jeho vlivu. Řekl bych, že naše obyvatelstvo sice v roce 1948 nepřijalo masově marx-leninskou ideologii, ale pragmaticky se přizpůsobilo, jako už několikrát předtím. Například na ateizační kampaň režimu odpovídali obyvatelé českých zemí na rozdíl od Slováků

nebo Poláků ochotně. Tím chci říct, že znepokojující povahové vlastnosti a jim odpovídající jednání nelze prostě a jednoduše připsat minulému režimu. Jeho nástup sice souvisel s geopolitickými tématy, ale přece jen jsme měli vliv na jeho konkrétní místní podobu. Nemuseli jsme zaujímat cyklistickou pozici: nahoře se hrbit, dole šlapat. Český pragmatik ochotně přisluhoval tehdejší oficiální ideologii a

dnes pokládá za potřebné vyhovět sice neoficiální, ale vládnoucí neoliberální doktríně a praxi. Od změny režimu, k níž došlo před dvaceti lety, ve smýšlení lidí žádnou změnu k dobrému neočekávám. Zanikla některá omezení a otevřel se nový prostor vnější svobody. Čím však tento prostor vyplníme v myšlenkách a v činech, to nesouvisí s přeměnami silokřivek moci. To souvisí s kulturou, vzdělaností, odvahou.

Zdroje bych nehledal v politice, ale ve spiritualitě.

Zřejmě viditelná většina soudných pozorovatelů dojde k poznání, že ve svém souhrnu uplynulých 20 let naší zemi značně prospělo. Jestliže před rokem 1989 vlastně nebylo ani věrohodně možné porovnávat nejrůznější sociálně-ekonomické charakteristiky socialistického Československa s těmi, které byly vykazovány v tehdejším normálním západním světě, dnes již to možné docela dobře je. Česká ekonomika – společně s dalšími zeměmi našeho regionu s podobným osudem – za toto období učinila mimořádně příznivý pokrok v jevu, kterému se říká reálná ekonomická konvergence. Naše ekonomická dynamika – zejména v prů-

běhu této dekády - byla v průměru více než třikrát vyšší než ekonomická aktivita v západní části EU, čímž jsme se v ukazateli HDP na obyvatele nedávno přiblížili na dohled hodnotě 85 % unijního průměru (před oněmi dvaceti lety byla tato hodnota méně než poloviční). Ale život zdaleka nejsou pouze kvantifikovatelné ekonomické, investiční či finanční jevy a procesy. Život má i svoji duchovní a morální stránku, jejíž obraz i po 20 letech je podstatně pochmurnější. To, že Česká republika je stále – a mnohdy po zásluze – vnímána jako země, v níž kvete zlodějina, korupce, vandalismus, nepořádek, ale i nepříliš vlídná nálada

(v porovnání se zeměmi, kde úsměv a pohoda nejsou překážkami pracovitosti a žádoucí hospodářské výkonnosti) je nepřímým důkazem toho, že naše myšlení se zatím nestačilo přizpůsobit mentalitě pohodových, ale výkonných zemí Západu (například Beneluxu či Rakouska). Stav politické scény je dalším z důkazů. A koneckonců i fakt, že při překročení našich hranic upoutají návštěvníka v nebývalé míře lascivně blikající světla nevěstinců, pochybných heren a kasín či dalších „institucí“ nejhlubší lidské spodiny, je již dostatečně přímým důkazem toho, že úsilí a přičinlivost nám sice nechybí, o to více však noblesa, důstoj-

nost, víra, úcta k prověřeným tradicím a morálka vyspělé evropské společnosti počátku 21. století. Jestliže minulé dvě dekády byly obdobím překotného ekonomického dohánění, následující dvě by se měly stát dobou kultivace naší duše a našeho myšlení.

Dvacet let, to není ani jedna jediná generace. Ti, co se narodili před 20 lety, jsou vychováváni svými rodiči a učiteli, kteří vyrostli v minulém režimu a přes ně získávají i základní postoje a hodnoty. Snad i proto, (podle Starého zákona) Mojžíš, který vyvedl národ židovský ze zajetí

v Egyptě,vodil tento lid 40 let po poušti. Mezi tím, se narodila a vyrostla generace, která neznala život předchozí a toužila po svobodě, aniž toužila po životě v zajetí, kde sice byli otroky, ale nemuseli se o nic - právě jako otroci, starat. Pán, který je vlastnil, je nakrmil, aby pro

něho pracovali. To není jen příměr, ale obecné schéma toho, proč v zajetí nemůže vyrůst generace, která bude schopna sama se rozhodovat a přijmout svobodu jako odpovědnost za vlastní život.

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

EU není superstát. Právě to dokázala! Politika se v demokraciích obvykle rodí zespoda. Nebo to tak aspoň má být, je-li demokracie skutečně vláda lidu. Vůle veřejnosti – třebaže většinou vyjádřená jen ve volbách – je (nebo aspoň má být) politickým stranám imperativem při formulování programů. Vůle lidu se má v demokracii promítnout až do nejvyšších pater státní moci. Jejím ztělesněním má být i hlava státu. Cesta k tomu je - teoreticky – přímá. Evropská unie není stát a nemá tak jednoduchý systém vlády a uplatňování vůle lidu, jakým se za dobu svého trvání vybavily evropské demokracie. Proto není možné se divit, že první výběr osobností do nových vrcholných pozic Unie neproběhl ani zdaleka podle schémat zavedených ve státních útvarech. Forma, jakou proběhl – daná Lisabonskou smlouvou - ukázala však hned napoprvé, že by této proceduře prospěla změna. Prezidenta Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční politiku a bezpečnost (což je funkce komplexnější a vůči světu reprezentativnější než funkce ministra zahraničí v národním státě) vybírali na mimořádném summitu EU šéfové vlád a hlavy členských států. Za svou volbu nejsou přímo zodpovědni občanům svých zemí, a kdybychom vzali v potaz kategorii „občanství Unie“, museli bychom konstatovat, že občané Unie jako celku také neměli možnost zavázat účastníky summitu k tomu, aby na vrcholné posty zvolili osobnosti podle jejich výběru. Šéfové vlád byli tudíž ve své volbě až příliš svobodní. O to větší ale nesou zodpovědnost za výsledek. První reakce evropského a světového tisku na jména dvou nových čelních figur evropské politiky vytvářejí trpký dojem, že hora porodila myš. A to ještě z důvodů ne právě důstojných. Současným lídrům, kteří se v evropské aréně za posledních pár let probojovali do role „hlavních tahounů“ EU, bylo podle většiny evropských listů zatěžko ustoupit do pozadí. Kdyby toto měl být opravdu hlavní důvod jejich volby, triumfovali by ti, co tvrdí, že v Unii rozhodují ti „velcí“. Těžko by na tom něco změnil fakt, že velcí vybrali jednoho z „malých“. Na první krok učiněný v Bruselu na základě Lisabonské smlouvy je ale pořád ještě možné se dívat s nadějí opřenou o celou dosavadní historii evropské integrace. Vše nové se v jejím průběhu vždy rodilo z chaosu. Ale raději si s konečným soudem počkejme. Zda byla první volba dvou reprezentativních figur Unie opravdu jen sázkou na to, že ti vybraní nikomu nebudou vadit, to se teprve uvidí. Byl snad Portugalec Barroso hvězdou, když nastupoval do funkce předsedy EK? Dnes, jak to tak vypadá, bude právě on Mr. Europe. Alespoň do té doby, než se Herman Van Rompuy a Catherine Ashton dostanou ke slovu a k činům. Pak třeba zjistíme, že to všechno v delší perspektivě může dopadnout lépe, než jak se to teď jeví na základě bezprostředních novinářských reakcí na jejich nominaci. Musí to dopadnout lépe! Protože, kdyby touto volbou Evropa promarnila příležitost přestat být „politickým trpaslíkem“ ve století gigantů, kdo by pak asi ještě přišel k evropským volbám?

Eurofon 800 200 200 odpovídá

Bude mít Evropská unie podle Lisabonské smlouvy skutečně svého ministra zahraničí a prezidenta, jak se píše v tisku? Ivan O. Štampach, religionista

Petr Zahradník,

ekonom

Jiřina Šiklová, socioložka

Nikoli. Lisabonskou smlouvou sice dojde k institucionálnímu propojení společné zahraniční a bezpečností politiky, společné bezpečnostní a obranné politiky a vnější politiky Evropských společenství, ale nové pojetí nevytváří nové pravomoci společenství, ale spíše zefektivňuje činnost Evropské unie při působení na mezinárodní scéně. Lisabonská smlouva sice vytváří funkci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který bude jednat v zahraničněpolitických záležitostech EU, nicméně nebude nahrazovat činnosti ministrů zahraničí členských států. Dochází totiž ke spojení funkcí, které doposud byly vykonávány v rámci šestiměsíčního rotujícího předsednictví, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečností politiku a komisaře pro vnější vztahy. Nově také Lisabonská smlouva zavádí funkci stálého předsedy Evropské rady, který bude vést jednání a zajišťovat přípravu a kontinuitu činnosti Evropské rady ve spolupráci s předsedou Komise a na základě práce Rady pro obecné záležitosti. Zároveň bude zastupovat Evropskou unii v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aniž by tím byly dotčeny pravomoci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Rozhodně se nejedná o postavení a funkci prezidenta jako nejvyššího představitele státu, jak ji obecně chápeme. Jedná se pouze o předsedajícího jedné z evropských institucí. K nedorozumění dochází na základě nepřesného překladu. Oficiální název funkce stálého předsedy Evropské rady zní například v angličtině President of the European Council a ve francouzštině le président permanent du Conseil européen, což může být do češtiny nesprávně překládáno jako prezident. Mgr. Petra Kubařová

4

EN č. 11 / 2009

TÉMA MĚSÍCE - EVROPA

Unie je produktem věcné domluvy Evropský parlament si v půli listopadu připomněl dvacáté výročí pádu železné opony a jako čestného hosta pozval na své zasedání bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla. Předseda Parlamentu Jerzy Buzek ho uvedl jako „spisovatele, intelektuála a úžasného člověka, který je přítelem všech, kteří bojují za svobodu a lidská práva“. Také Buzek byl, podobně jako Havel, klíčovou postavou demokratických změn před dvaceti lety. Připomněl, že komunismus byl svržen jednotlivými lidmi: spisovateli, dělníky, akademiky - miliony lidí, kteří se nikdy nepodrobili represi. Václav Havel řekl, že Evropa má dvojí identitu: evropskou a národní. Obě se podle něj navzájem nevylučují. Prohlásil: „Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak: jakožto Čech jsem i Evropanem.“ Evropská unie je podle něj unikátní končinou, ve které je soustředěno mnoho národů či etnických skupin, menšin a menšin v menšinách. „Přesto se Evropě v posledních desítiletích podařilo vytvořit možná nejpevnější nadnárodní svazek, jaký dnes můžeme na světě pozorovat. Přičemž – a to je nejdůležitější – tento

svazek nevznikl tak, jak tomu dosud v historii vždy bylo, totiž jako produkt znásilnění slabších silnějšími. Vznikl naopak jako produkt věcné domluvy. Už to samo může sloužit jako velká výzva pro ostatní svět,“ upozornil Havel na úspěch, který podle něj symbolizuje dnešní Evropu. Vzpomenul na rok 1989 jako na konec bipolárního rozdělení Evropy a do značné míry i celého světa. „Byl to okamžik tak historicky důležitý, že leckdos měl dojem, že od této chvíle už bude klid a svět bude jen vzkvétat. Nestalo se to, dějiny samozřejmě neskončily,“ dodal. Země,

které zakusily totalitu, jsou podle Havla povinny tuto zkušenost vysvětlit ostatním a vše, co z ní vyplývá, proměňovat do konkrétních podnětů. „Totalitní či autoritativní způsob vlády mívá totiž velmi nenápadné počátky a velmi rafinované způsoby ovládání společnosti,“ tvrdí Havel. Zdůraznil, že Unie nesmí ustupovat režimům, které potlačují lidská práva a naopak bychom měli podporovat oběti takových režimů. Evropa by podle něj neměla fungovat jen na hospodářském principu, nesmí zapomínat na společné evropské duchovní hodnoty. Připomněl Sacharovovu cenu, kterou Evropský parlament nedávno udělil Memorialu, ruskému společenství monitorujícímu, jak jsou v Rusku respektována lidská práva. Havel tento čin srovnává s pracovní snídaní, na kterou ho spolu s dalšími disidenty pozval proti vůli tehdejší československé vlády francouzský prezident. „Jde o věci jen

Foto: archiv EP

Václav Havel na zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. zdánlivě vnějškové. V totalitních poměrech to prostě tak chodí, že jedna snídaně či jedna potlačená studentská demonstrace může dát za jistých okolností do pohybu dějiny,“ řekl Havel.

U příležitosti 20. výročí demokratických změn ve střední a východní Evropě přijelo do Bruselu také 89 mladých lidí, kteří se narodili v listopadu 1989, kdy padla Berlínská zeď, a dis-

kutovali o evropské integraci. Parlament uspořádal i výstavu fotografií a před bruselským sídlem EP byly vystaveny autentické části Berlínské zdi. Eva Potužníková

Maďarsko: pocity porážky Maďarsko bolo pred 20 rokmi spolu s Poľskom priekopníkom zásadných spoločenských, politických a hospodárskych zmien, avšak po dvoch desaťročiach je krajina na chvoste v mnohých ukazovateľoch. Najmä však ľudia pociťujú vývoj ako porážku. Nabúranie, neskôr zrušenie železnej opony na rakúskych hraniciach (máj-jún), opätovný pohreb premiéra z obdobia revolúcie roku 1956 Imreho Nagya a jeho spolumartýrov (jún), paneurópsky piknik, keď cez ešte strážené hranice prešli do Rakúska desiatky východných Nemcov beztrestne (august), totálne otvorenie západných hraníc pred desiatkami tisícami východonemeckých utečencov,

čo H. Kohl kvalifikoval ako vybratie prvej tehly z Berlínskeho múru (september), premena Maďarskej socialistickej robotníckej strany na Maďarskú socialistickú stranu (október), rokovania medzi štátostranou, spoločenskými organizáciami a už legálnymi opozičnými stranami za okrúhlym stolom, súbežne s tým aj parlamentu o spôsobe pokojného prechodu „od socializmu ku kapitalizmu“

(od jari priebežne)... To sú hlavné udalosti z roku 1989 v Maďarsku. Nádeje a sklamania lemujú cestu, ktorá doviedla krajinu ku dnešku, keď už Maďari nie sú hrdí na svoju priekopnícku úlohu. Zmenu systému hodnotia dve tretiny ako neúspech, 60 percent sa domnieva, že ľudia zápasia s väčšími ťažkosťami, ako pred rokom 1989. Z visegrádskych krajín jedine v Maďarsku hodnotia výdobytky demokratického prechodu negatívne. Vyplýva to z prieskumu, na ktorom sa za maďarskú stranu zúčastnila Stredoeurópska uni-

verzita v Budapešti. Ako hovorí vedúci výskumu Gergő Medve-Bálint, pre mnohých ľudí je nejasný aj pojem demokracie. Medzi príčinami možno spomenúť zložité ekonomické a politické procesy, ktoré vyvolali všeobecnú nedôveru voči demokratickému systému. „V Maďarsku hodnotia demokraciu a zmenu systému skôr cez materiálne statky, čiže vyššiu hodnotu majú peniaze a majetok, čo zužuje chápanie pojmu demokracie“ – hovorí Medve-Bálint. Resumé: vysoký stupeň nespokojnosti s demokratickým systémom v Maďarsku vyviera

Foto: autor textu

Pamätník prijímania. jednak z hospodárskych činiteľov, jednak z nedôvery voči

politickej elite. Gregor Martin Papucsek,Budapešť

Poláci nejsou spokojeni s fungováním demokracie V povědomí Poláků dvacet let po pádu komunismu zůstává několik zásadních témat, které se vážou k těmto minulým událostem. Snad nikdo nezapomíná, jak důležité byly postoje polského papeže Jana Pavla II, mnozí vzdávají hold Lechovi Wałęsovi. Nesmí být také vynechán význam Polska na mezinárodní aréně a důraz na rozhodující roli během ukončení studené války. Dodnes se sentimentálně vzpomíná papežových poutí, během kterých svými výroky často přímo provokoval tehdejší komunistickou vládu, ale hlavně dával lidem naději. „Ať sestoupí

Tvůj Duch a obnoví tvář země, této země!“ - asi nepopulárnější slova, která pronesl během své první pouti v roce 1979, se pak staly jedním ze základních hesel Solidarity vedené pozdějším

prezidentem Polska, Lechem Wałęsou. Ten to ale 20 let po událostech v Gdaňských loděnicích nemá lehké. Je obviňován svými dřívějšími spolupracovníky a protivníky za údajnou spolupráci s StB (Státní bezpečnost Polské lidové republiky). To se ale netýká jen Wałęsy, mechanizmus obviňování ze spolupráce s bývalým režimem se stal v poslední době častým jevem na polské

politické scéně. Podobně, jako se v České republice objevují hlasy opodstatňující sametovou revoluci „sametovým“ chováním veřejné bezpečnosti, v Polsku také už dávno vyprchaly emoce doprovázející politický převrat, alespoň pokud jde o vnitrostátní politickou sféru. Na mezinárodní scéně je ale zcela viditelné, že si Poláci dobře uvědomují svůj úděl v osvobození východního bloku.

Nedávné oslavy pádu berlínské zdi byly předními médii obsáhle komentovány, přičemž byl kladen silný důraz na demokratické proměny v Polsku, které měly rozhodující vliv na situaci v Berlíně, nikoliv naopak – potvrzují to i výzkumy veřejného mínění, podle kterých většina Poláků považuje pád zdi za událost důležitou především pro Německo. Hodnocení životní úrovně po

dvaceti letech už ale není tak jednoznačné. Lidé si stěžují hlavně na nezaměstnanost, slabou sociální a zdravotní péči. Výzkum společnosti GfK Polonia pro deník „Rzeczpospolita“ ukazuje, že 37 % Poláků hodnotí fungování demokracie ve státě negativně, stejný počet neutrálně. Rovněž nepříznivě se lidé vyjadřují k fungování politických stran a složek státní administrace. Tomasz Rylko

Německo: společně to jde lépe V sousedním bavorském městě Furth im Wald si v místním kongresovém centru ATT v pátek 13. 11. odpoledne připomněli představitelé bavorského a českého regionálního politického a veřejného života 20. výročí pádu „železné opony“ a společenských změn ve střední a východní Evropě. Mezi sebou uvítali několik významných hostů v čele s bývalým německým ministrem zahraničí Hansem Dietrichem Genscherem, jenž spolu se svým tehdejším československým kolegou Jiřím Dienstbierem 23. prosince 1989 nedaleko Rozvadova slavnostním přestřižením ostnatého drátu zahájil likvidaci symbolu rozdělené Evropy. Po krátkých zahajovacích projevech se zcela zaplněnému sálu představili studenti a absolventi Gymnázia Wernera von Siemense v Regensburgu a Gymnázia J.Š. Baara v Domažlicích s ukázkami z úspěšné-

ho dvojjazyčného představení Život na hranici, jež zachycuje soužití Čechů a Němců od konce 30. let dvacátého století až do současné doby. „Na tom, že život na hranici už není takový, jaký nám ukázali

studenti z Regensburgu a Domažlic, jste se podílel i vy, pane Genschere,“ zareagovala na shlédnuté představení tisková mluvčí Bavorského zemského sněmu Heidi Wolfová, jež moderovala následující historickou rozpravu. Její těžiště tvořily právě vzpomínky Genschera na dobu před dvaceti lety. „Ve střední a východní Evropě nebyli lidé nikdy tak blízko splnění svých přání a tužeb, jako na podzim 1989,“ vyjádřil své mínění bývalý politik a dodal: „Nyní Evropa ukazuje, že z dějin se lze poučit a že společně to jde lépe.“ V další části svého vystoupení zdůraznil také pozitivní roli, kterou v procesu velkých změn

sehrála jeho vlast: „ Když se v roce 1989 v Evropě měnily poměry, stálo Německo na té správné straně. Na to jsem z celého srdce hrdý. Prostřednictvím krátké videoprojekce pozdravil účastníky slavnostního shromáždění rovněž Jiří Dienstbier. S velkým zájmem všech přítomných se setkal dokumentární film, přinášející vzpomínky pamětníků. Jedním z nich byl bývalý starosta městečka Schönsee Hans Eibauer, jenž byl samozřejmě ve Furthu přítomen i osobně. Ten ve filmu připomněl navazování kontaktů s českým příhraničním městečkem Poběžovice. I tento

Autentické kusy Berlínské zdi byly vystaveny v listopadu před sídlem Evropského parlamentu v Bruselu. Foto: archiv EP akt slouží k dalšímu vzájemnému poznávání a udržování

dobrých sousedských vztahů. Jana Lochmanová

EN č. 11 / 2009

5

ROZHOVOR

„Věděl jsem, že bude lepší dostat pendrekem přes hlavu než přes ledviny,“ říká Ondřej Rychlík, prezident Komory veterinárních lékařů ČR Pokud byste hledali na internetu Curriculum Vitae člověka, který stál v hektických listopadových chvílích před ozbrojeným kordonem policajtů a který v letech devadesátých zastával vysoké státní úřednické posty, hledali byste marně, stejně jako já. Nezabývá se zbytečnostmi, na které není čas. Neprofituje a neparazituje na minulosti. Takový prostě je. Ondřej Rychlík. Tento rozhovor je o dvaceti letech od pádu komunismu. Důvod, proč jsme si vás vybrali jako polistopadovou osobnost je ten, že jste ovlivňoval dění kolem listopadu 89. Dnes nejste politik, ale úspěšný podnikatel a prezident Komory veterinárních lékařů ČR. Vraťme se o dvacet let zpět. Co jste právě v těchto chvílích v roce 1989 dělal? Pracoval jsem na Okresní veterinární správě Praha východ jako obvodní veterinární lékař. Z aktivity jistého inženýra Šnajdra jsem byl pověřen být součástí tehdejšího tzv. vědecko-výrobního sdružení, které se snažilo některým nejhrůznějším socialistickým podnikům zvednout kvalitu živočišné výroby, v uvozovkách. Žil jsem poměrně spokojeným vnitřním životem, ale společenské věci mě samozřejmě zajímaly, takže jsem byl aktivním účastníkem nejrůznějších protestů, které se proti režimu konaly. Pár dní před sedmnáctým listopadem proběhly asi dvě demonstrace. Jedna byla proti bagrování Stromovky. Už si nevzpomínám přesně, jestli začala na Karlově mostě nebo Mariánském náměstí, tehdejším náměstí primátora Vacka před pražskou radnicí, kde nás policajti seřezali. Na tuto událost se víceméně zapomnělo, protože ji přebila demonstrace 17. listopadu. Jak probíhal váš sedmnáctý listopad roku 1989? Normálně jsem se vrátil z práce a šel se podívat na Albertov, protože tam byla u příležitosti Dne studentstva svolána demonstrace. Odtud se všichni přemístili na Vyšehrad. Někdo přišel s nápadem, že půjdeme demonstrovat do centra města. Později se říkalo, že člověk, který demonstraci vedl, byl agentem StB. Samozřejmě nebyl sám, těch estébáků tam bylo požehnaně. Dodnes přesně nevím, jak to bylo, ale po pravdě řečeno, je mi to jedno. Každopádně jsem se tehdy spíš shodou okolností než nějakou mojí přehnanou aktivitou, ocitl přímo před kordonem policajtů z pohotovostního pluku. Nic moc se nedělo, tak jsem se přesunul na chodník, protože tam měl zájem o rozhovor novinář, myslím, že z Hlasu Ameriky. Všichni tehdy už cítili, že se děje něco výjimečného. A taky se dělo. Došlo k drsnému rozehnání demonstrace. Byl jsem o něco starší a asi zkušenější, tak jsem všechny vyzval, že se budeme držet za ruce, protože jsem věděl, že bude lepší dostat pendrekem přes hlavu než přes ledviny, ale především, že se navzájem při útěku neušlapeme. Tím pádem jsme do podloubí, kde čekala urna a mlátila lidi obrovskými obušky dorazili až v momentě, kdy už byli mlátiči tak unavení, že jejich zásahy už byly podstatně slabší. Odtamtud jsem se přesunul do vinárny JZD Blatnička, objednal víno a se známými jsme všechno rozebírali. Dostal jste tehdy výprask obuškem? Určitě jsem nějakou koupil, ale velmi zlehka. Proti tomu, co jsem dostal tehdy před pár dny, to bylo zanedbatelné. Vypovídal jste před vyšetřovací parlamentní komisí? Vypovídal, ale pamatuji si to velmi matně. Byl jsem odkázán na prokuraturu, kde jsem vypovídal poměrně obsáhle. Celá moje výpověď byla směřována k tomu, abych identifikoval konkrétní osoby, které nás tloukly, což bylo obtížné. Jednak si v té chvíli obličeje moc neprohlížíte a v podstatě v těch mundůrech vypadali všichni stejně. Takže jsem nijak nepřispěl k tomu, aby byl někdo konkrétní obviněn. Myslím si ale, že nebylo podstatné, jestli nás mlátil poručík X nebo Y. Podstatnější bylo, kdo tam ty kluky nahnal a kdo to celé řídil. Poměrně brzy po těchto událostech jste se stal vysokým státním úředníkem. Jak jste k veřejné práci přišel? Takříkajíc jako slepý k houslím. Jedním ze členů vyšetřovací komise byl tehdejší poslanec, tuším za Československou stranu socialistickou, doktor Ládr. Ten byl později jakousi aklamací pracovníků, kteří založili Občanské fórum, nominován ústředním ředitelem Státní veterinární správy. Ocitl se mezi lidmi, svázanými s bývalou garniturou, která si mezi sebou vyřizovala účty. Nutně k sobě potřeboval někoho, komu by mohl věřit,

někoho, kdo nebyl s těmito lidmi provázán. Vzpomněl si na mě, věděl, že jsem veterinář, navíc že pracuji poblíž. Přesvědčoval mě, abych nastoupil jako náměstek. Necítil jsem se na to, měl jsem pocit, že můj diplom je ještě mokrý, i když vlastně už nebyl. Příliš nezabíraly argumenty potřeby nové společnosti, co však nakonec zabralo, byla platová nabídka, která se měla trojnásobně zvýšit. To se odmítnout nedalo. O jak velké peníze tehdy šlo? Jako veterinář jsem nastupoval za 1850 Kč hrubého. Pak jsem si polepšil a ve chvíli nabídky trojnásobného platu jsem pobíral 2 200 korun. Dnes je to úsměvná částka, kterou možná někdo pobírá z pracáku, ale tehdy plat přes 6 000 už byl balík, takže jste nastoupil na Státní veterinární správu. Nastoupil jsem do funkce tajemníka a dostal jsem za úkol víceméně dělat všechno. Především jsem byl pověřen lustrací ředitelů všech okresních veterinárních správ. Už tehdy jsem ale měl v hlavě představu, jakým směrem by se měla Státní veterinární správa ubírat. Prosazoval jsem například zrušení krajských veterinárních správ (mimochodem se vznikem krajů zase existují). Podařilo se zprivatizovat veterinární službu. Odstátnily se a zprivatizovaly některé Státní veterinární ústavy, některé ne a některé zanikly. To vše se stalo už v roce 1990, ačkoli ještě neexistoval ani zákon o malé privatizaci. A vy jste se dál realizoval jako tajemník? Byl jsem dál tajemníkem, respektive vedoucím sekretariátu. Nikdy jsem moc nad sebou nesnášel šéfy, ale s doktorem Ládrem se pracovalo skvěle. V té době jsem ještě povýšil, byl jsem ministrem zemědělství Kubátem jmenován ústředním ředitelem České zemědělské a potravinářské inspekce. Opět jsem vypracoval koncepci, která by vše zjednodušila a zlevnila. Ta se ovšem poněkud zadrhávala, protože ministr Kubát ztrácel v Pithartově vládě pevnou pozici. Chtěl jsem prosadit, aby se ústředí inspekce přestěhovalo do Brna, kde byl tehdy ve vedení velmi slušný člověk a velký znalec vína pan inženýr Šebesta (dnes ministr vlády) a já jsem si myslel, že by byl dobrým šéfem. Nakonec se to tehdy povedlo, ústředí se přestěhovalo do Brna. Takže jste jako ústřední ředitel České zemědělské a potravinářské inspekce skončil a příběh pokračoval jak? Příběh ještě neskončil. Pan doktor Ládr odešel a já jsem byl jmenován ústředním ředitelem Státní veterinární správy, takže jsem byl vlastně takovým dvojitým ústředním ředitelem. Navíc jsem byl jmenován do kolegia ministra. To fungovalo až do pádu Pithartovy vlády. Přišla nová vláda a s ní ministr Josef Lux. Byla to vyhrocená doba pomlčkových válek a hektických politických souvislostí. Pan Lux měl za sebou suitu lidí, které hodlal etablovat do funkcí různých ministerských náměstků, což se mě netýkalo. Nicméně nikdo z těchto lidí nebyl srozuměn s mojí koncepcí. Takže mě pan ministr relativně rychle odvolal z funkce ústředního ředitele Státní veterinární správy, s tím, že budu nadále ředitelem potravinářské inspekce. Z hlediska mých priorit jsem to pokládal za zcela nemožné. Navíc jsem nechtěl dělat kariéru státního úředníka, což jsem ostatně vždycky dopředu hlásil. Takže jsem na funkci ředitele České zemědělské a potravinářské inspekce rezignoval. A odešel jsem do soukromého sektoru. S vědomím, že už se do těchto funkcí nehodláte vracet? Určitě jsem neodcházel s myšlenkou, že až bude příznivější politické klima, budu o nějakou státní úřednickou funkci usilovat. Příběh vysokých státních úřednických funkcí skončil, dnes úspěšně podnikáte. Dvacet let po pádu komunismu jste znovu ve veřejné pozici. Byl jste zvolen prezidentem Komory veterinárních lékařů ČR. Je to pro vás výzva?

V každém případě je to velká zodpovědnost, snažím se ji brát s velkou pokorou. Do poslední chvíle jsem zvažoval, zda vůbec tuto kandidaturu přijmu. Zejména proto, že oba protikandidáti jsou lidé, kteří mně zcela konvenují. Ve svém nominačním proslovu jsem řekl, což bylo na volební vystoupení poměrně neobvyklé, že nikdo neudělá chybu, když bude volit mé protikandidáty. Ve funkci jsem velmi krátce, bilancovat budu až na konci volebního období, zda jsem byl pro komoru přívažkem nebo ku prospěchu.

tak žalostné, a to na obou stranách politického spektra, že to nebude volba typu – mám své kandidáty, budu je volit.

Veřejnoprávní televize připravuje ke 20. výročí pádu komunismu projekt s názvem 20 LET SVOBODY. Úžasný titulek, jak jej vnímáte vy?

Nikdy jsem se s žádnou politickou stranou neztotožnil, proto jsem nikdy v žádné nebyl. Dlouhý čas jsem neměl problém volit ODS nebo ODA, která mně byla bližší svojí liberálností. Nikdy jsem nebyl příznivcem volby nezávislých osobností, protože nezávislých na čem? Třeba na pravdě?! Politické strany beru jako přirozený systém ve smyslu slavného Churchillova bonmotu o demokracii – je to nejhorší možný způsob vlády, ale neznáme žádný, který by byl lepší.

Když to srovnám s tím, co jsem prožil předtím, tak nepochybně ano. Ale chápu, že když se někdo narodil před dvaceti lety, tak se mu může zdát, že žijeme v zemi, která je svobodná málo. Je něco, co vás za uplynulých dvacet let vysloveně nadchlo nebo naopak zklamalo? Nemůžu říct, že by mě něco vyloženě nadchlo či zklamalo. Žádné velké iluze jsem neměl. Je to dáno mimo jiné mými disputacemi s bratrem, který je poměrně historicky erudovaně vzdělán a jako profesionální historik umí velmi dobře odvozovat některé věci, které nastanou. Máme spolu hodně sporů, ale také nalézáme mnoho společných stanovisek. Co bych ale přece jen vypíchnul jako pozitivum je to, že žijeme v relativně liberální společnosti. Myslím si, že česká společnost je poměrně tolerantní, ačkoli to někdy, zejména z mediálních odezev, tak nevypadá. Jsem rád, že v takové společnosti žiju a že to mladí lidé přijímají jako samozřejmost. Jak hodnotíte současnou českou politickou scénu? Máte koho volit?

Bude to volba z nutnosti. Bude to volba z nutnosti, pokud to vůbec volba bude. Byl tady v minulosti nějaký politický subjekt, který jste akceptoval?

Teď by se slušelo skončit. Přesto se zeptám, máte nějakou životní metu? Z nastalého ticha slyším vaši odpověď. A vaše životní krédo? Nečinit vědomě nic, čeho by člověk měl litovat a přitom dopředu vědět, že litovat bude. POSLEDNÍ SLOVO Ve veterinární nemocnici v Českém Brodě probíhá běžný páteční cvrkot, takže především štěkot. Sedím zabořená v černém koženém gauči a snažím se koncentrovat. Kolega fotograf se pokouší o totéž. Ovšem do chvíle než vstoupil pan doktor oděn zcela nekonvenčně. V bleděmodré košilce či jak to nazvat, s výstřihem do véčka a s pestrobarevným potiskem srdíček a psíků. Ani na vteřinu jsem nezapochybovala, že volba osobnosti ke dvaceti letům svobody byla správná.

To je vcelku neuralgický bod. Jsem voličem pravice, můj bratr volí levici. Přesně se však dokážeme shodnout na tom, že ve stávající době je to tak těžké, že se možná dostáváme do situace, kdy se nám může poprvé stát, že si řekneme, že k těm volbám ani nepůjdeme, protože to nemá cenu. Úplně cítím, jak těžko se vám to říká. Obávám, se bohužel, že nejste s bratrem sami, kdo takto přemýšlí. Panoptikum politiků, kteří se dneska prezentují je

Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

6 Měsíc v Evropské unii Zachraňují tuňáky v Atlantiku Každoroční zasedání Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) začalo 7. listopadu v brazilském Recife. Na programu jednání bylo mimo jiné zajištění obnovy populace tuňáka obecného v Atlantiku. Jak Unie ovlivňuje češtinu? Co se děje s češtinou po vstupu České republiky do Evropské unie? Nekazí ji přemíra cizích slov, kterým běžný občan nerozumí? Na tuto otázku se na základě analýzy překladů evropských institucí pokusili před čtyřmi lety odpovědět čeští jazykovědci Jana Hoffmannová a Josef Šimandl. Nyní zhodnotí vývoj v uplynulém období a se svými závěry seznámí veřejnost na mezinárodní konferenci o slovanských jazycích, kterou 2. prosince pořádá v Bratislavě Generální ředitelství Evropské komise pro překlady a Zastoupení Evropské komise na Slovensku. Jadrová energetická spoločnosť Slovenska Evropská komise v souladu s nařízením EU o spojování podniků schválila navrhovaný společný podnik Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a.s. Mateřskými společnostmi, které nad podnikem získají kontrolu, jsou ČEZ Bohunice a.s. a Jadrová a vyraďovacia spoločnosť, a. s. Jednodušší převádění účtů Od 1. listopadu 2009 by mělo být pro spotřebitele v Evropské unii jednodušší převést svůj současný účet ve svém členském státě z jedné banky do druhé. Toto zlepšení přinesl soubor „společných zásad pro převod bankovního účtu“, který loni přijal Evropský výbor pro bankovnictví. Projekce na půdě Evropského parlamentu Tři finalisty soutěže o filmovou cenu LUX je teď možné shlédnout na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. Do finále postoupily švédsko-bulharský film Východní hry, německo-dánsko-nizozemský koprodukční snímek Sturm a francouzský film Vítejte. Vítěz bude vyhlášen 25. listopadu na plenárním zasedání parlamentu ve Štrasburku. Eurostat: obchod s Indií se zdvojnásobil Mezi lety 2000 a 2008 se objem obchodu EU27 s Indií více než zdvojnásobil. Hodnota exportu vzrostla na 31,6 miliardy eur a import dosáhl 29,5 miliardy. Přebytek v obchodu s Indií tak dosáhl 2,1 miliardy eur oproti 0,9 miliardy v roce 2000. Objem maloobchodního prodeje v eurozóně klesl v září 2009 oproti předchozímu měsíci o 0,7 % (v EU27 o 0,4 %). Následkem ekonomické krize se v druhém čtvrtletí 2009 snížila zaměstnanost v EU27 o 1,9 % oproti druhému čtvrtletí 2008. Významný pokles zaměstnanosti nastal mezi pracovníky s nízkou kvalifikací. Informace zveřejnil v listopadu Eurostat. 196 nových projektů LIFE+ Komise schválila financování 196 nových projektů v rámci druhé výzvy k předkládání návrhů pro program LIFE+ (2007–2013). Projekty pocházejí z celé EU a zahrnují akce v oblasti ochrany přírody, politiky životního prostředí, informací a komunikace. Představují celkové investice ve výši 431 milionu eur, z toho 207,5 milionu eur poskytne Evropská unie. Mezi 196 projekty je jeden z České republiky – informační a komunikační systém pro ochranu přírody v Moravskoslezském kraji. Řízení proti Spojenému království Komise zahájila druhou fázi řízení pro porušení Smlouvy, jehož cílem je přimět Spojené království, aby svým občanům při používání elektronické komunikace poskytlo plnou ochranu soukromí a osobních údajů na základě předpisů EU. Podle evropské legislativy musí členské státy EU zajistit zachování důvěrnosti elektronické komunikace. Jelikož tyto předpisy nebyly plně provedeny do vnitrostátního práva Spojeného království, Komise uvedla, že Spojenému království zašle odůvodněné stanovisko. Chudoba je rozšířená, tvrdí občané Až 73 % Evropanů se domnívá, že chudoba je v jejich zemi rozšířená, a 89 % si přeje, aby jejich vláda začala tento problém ihned řešit. To jsou hlavní výsledky nového průzkumu Eurobarometr, který se týkal pohledu na chudobu a sociální vyloučení. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že Česká republika je výrazně pod evropským průměrem: že je chudoba v ČR rozšířená, soudí 59 % jejích obyvatel. Noví členové Evropské komise Na slavnostním zasedání Soudního dvora Evropských společenství složili slavnostní slib noví členové Evropské komise: Algirdas Gediminas Šemata jmenovaný za Dalii Grybouskaite, Paweł Samecki jmenovaný za Danutu Hübner, Karel de Gucht jmenovaný za Louise Michela a Maroš Šefčovič jmenovaný za Jána Figeľa. Evropské zelené město Evropská komise začala hledat kandidáty na příští nositele ocenění Evropské zelené město. Cena se uděluje městům, která se nejlépe starají o urbanistický rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Jako první získaly toto ocenění na začátku letošního roku Stockholm pro rok 2010 a Hamburk pro rok 2011. Nyní se mohou města ucházet o titul na rok 2012 a 2013. Výroční cena má evropským městům pomoci stát se atraktivnějšími a zdravějšími místy pro život. Pro bezpečnější spánek dětí Členské státy EU schválily nové bezpečnostní normy pro výrobky určené ke spánku dětí – včetně přikrývek, spacích pytlů a matrací. Tyto normy by měly pomoci zabránit mnoha nehodám, k nimž dochází, když je dítě v postýlce. U žádného jiného výrobku určeného k péči o děti totiž nedochází každoročně k tolika smrtelným nehodám jako u dětských postýlek a příbuzných výrobků. (stf)

EN č. 11 / 2009

EVROPSKÁ UNIE

Prvním stálým předsedou Evropské rady je Herman Van Rompuy V druhé půli listopadu se v Bruselu konal mimořádný summit vysokých představitelů členských států Evropské unie. Cíl byl jasný: Najít osobnosti pro dvě nové funkce Evropské unie, které zavádí schválená Lisabonská smlouva. Tou nejdůležitější novou funkcí je pozice stálého předsedy Evropské rady. Jednání o nejlepším kandidátovi pro tuto funkci bylo nečekaně rychlé a poměrně hladké. Účastníci summitu totiž jednomyslně rozhodli o tom, že novým předsedou Rady EU se stane belgický premiér Herman Van Rompuy. Osobnost veřejnosti poměrně neznámá, podle lídrů členských států však velmi schopná a bezkonfliktní. Druhou významnou pozici, kterou přinesla Lisabonská smlouva, je post evropské „ministryně zahraničí“. Ten získala eurokomisařka Catherine Ashton. Celou Evropu přitom zarazilo, s jakou rychlostí byla obě jména odsouhlasena vrcholnými představiteli sedmadvacítky. Vždyť o možných kandidátech se mezi politiky diskutovalo několik měsíců. Na mimořádný summit však přišlo švédské předsednic-

tví s těmito jmény a uspělo. Že je politika umění kompromisu, tentokrát Evropská unie dokázala. Herman Van Rompuy, muž katolického vyznání, odpůrce extremismu v jakékoliv podobě a autor básní haiku, je podle politiků i veřejnosti osobou, která nezastíní přední politické kapacity EU, tedy Sarkozyho a Merkelovou. A to by se nedalo říci například o Tony Blairovi, kterého v minulosti podporoval právě i francouzský prezident. Podle předních evropských politiků je nový „evropský prezident“ osobou, která vyhovuje všem a která dokáže dělat kompromisy i těžká rozhodnutí. „Van Rompuy je tím, kdo dokázal najít shodu mezi jednotlivými stranami své pětičlenné koalice. Po měsících nejistoty přinesl své zemi období politické stability. Jeho kvality diplomata, státníka a vyjednavače budou kvalitami, které může

Vysokou představitelkou pro zahraničí a bezpečnost EU se stane Catherine Ashton. Vedle šéfa předsedající země Fredrika Reinfeldta je pak nový předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Foto: archiv EP přinést do nové funkce předsedy Evropské rady,“ prohlásil například britský premiér Gordon Brown. Catherine Ashton, levostředová politička, která dosud zastávala post komisařky pro obchod, získala vedoucí funkci pro zahraniční a bezpečnostní politiku díky nominaci silné členské země: Velké Británie. Ale hrála pro ni i další fakta. Například to, že je ženou a že už má zkušenosti s vrcholnou funkcí v EU. „Cítím se velmi poctěna, že

jsem byla požádána, abych se této role ujala,“ prohlásila politička. Dokument zvaný Lisabonská smlouva začne platit od 1. prosince. V prosinci také proběhne summit, který oficiálně potvrdí oba politiky v nových funkcích. První zátěžová zkouška čeká především Van Rompuye v březnu. To totiž povede první schůzku Rady EU. Funkční období Van Rompuyova úřadu je dva a půl roku s možností prodloužení až na pět let. Filip Appl

Čerpání financí z EU bude rychlejší Už na konci loňského roku představila Evropská unie soubor metod a opatření, které mají zjednodušit a urychlit čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Důvodem pro to byla především ekonomická krize, která čerpání těchto prostředků v mnohých regionech Evropy vážně ohrozila a zpomalila. Problémy s čerpáním existují i v České republice. Ta sice velmi dobře rozděluje peníze mezi jednotlivé projekty, nicméně se samotným vyplácením finančních prostředků na konkrétní investiční akce už je to daleko horší. A navíc se v poslední době toto praktické posílání peněz na účty příjemců ještě zpomalilo. Zatímco v v září bylo vyplaceno 13,6 miliardy korun, v říjnu už šlo pouze o 4,2 miliardy. Na druhou stranu je nutné zmínit i fakt, že díky dosavadním opatřením ministerstva pro místní rozvoj z května tohoto roku, se celkové čerpání financí podstatně urychlilo. V květnu tohoto roku bylo totiž příjemcům proplaceno pouze 8,2 miliardy, zatímco nyní je to už více než 46 miliard korun.

„Díky souboru těchto opatření se nám podařilo čerpání z fondů EU zrychlit. Nyní připravujeme legislativní opatření pro další zrychlení a především pro zjednodušení čerpání,“prohlásil ministr Rostislav Vondruška. Z květnových opatření přitom lze zmínit schválení nových kontrolních a řídících mechanismů nebo zavedení pravidelných setkání předsedů jednotlivých regionálních rad a ministerských náměstků. Právě to si ministr pochvaluje nejvíc. „Setkání na úrovni ministerských náměstků a předsedů regionálních rad regionů soudržnosti jsou velmi přínosné. Jejich výsledkem jsou konkrétní kroky a opatření, které pomáhají k efektivnějšímu a rychlejšímu čerpání,“ dodal Vondruška.

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. A další opatření se aktuálně chystají. Jde především o zkracování cesty peněz k příjemci formou proplácení faktur z projektů ještě před vypršením data splatnosti nebo rozfázování projektů do několika etap tak, aby se mohlo proplácet v častějších intervalech. V současnosti byla vláda seznámena se souborem těchto opatření. Součástí má být také zjednodušení nastavených pravidel a změna příslušných zákonů a vyhlášek. Podle Vondrušky by návrh na změnu legislativy měl být před-

Foto: Miloš Spáčil

ložen vládě ke schválení nejpozději v lednu příštího roku. Přestože si Česká republika i v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie nestojí v oblasti čerpání nejlépe, ministr Vondruška je optimista. „Čerpání financí České republiky z fondů EU se zvyšuje již několik měsíců. Uznání nad tímto zrychlením nyní vyjádřila i Evropská komise. Podle našich predikací se bude objem vyčerpaných peněz zvyšovat i nadále,“ uvedl ministr. Filip Appl

Nová dohoda o emisích bude zřejmě až příští rok Nová dohoda o emisích skleníkových plynů bude zřejmě až příští rok. Dohodli se na tom účastníci summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Singapuru, mezi kterými nechyběl například ani prezident USA Barack Obama. Účastníci se shodli, že na prosincovém summitu v Kodani státy uzavřou pouze politickou dohodu. Tedy spíše jakýsi symbolický závazek k dalšímu jednání o dokumentu, který má nahradit Kjótský protokol. Summit v Kodani, který zatím působil jako strašák pro všechny, kteří jsou zodpovědní za zlepšování postoje světa k životnímu prostředí, rázem velmi ztrácí na důležitosti. Anebo ne? Podle vrcholných světových politiků je nová dohoda stejně dlouhodobý proces a Kodaň má být prvním krokem k jejímu uzavření. Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen tak na summitu v Singapuru na-

vrhl odložit konkrétní a závaznou dohodu až na příští vrcholnou konferenci OSN, která se má konat v roce 2010 v Mexiku. A účastníci konference Rasmussena podpořili. „Byla tu všeobecná shoda podpořit to, co navrhl premiér Rasmussen - nazval to jednou smlouvou s dvěma kroky - kde Kodaň by byla prvním krokem v procesu vedoucímu k mezinárodně právně závaznému dokumentu,“ prohlásil za USA vyslanec Michael Froman. Proti takovému rozhodnutí se samozřejmě ihned zvedla vlna nesouhlasu především z řad ekologických organizací a rozvojových zemí. Proti jsou i některé evropské

státy. Podle nich by měla být na summitu v Kodani sepsána řádná dohoda. „Pochybuji, že většina zemí se zaprodá této dohodě, která má za úkol pouze zachovat tvář,“ prohlásila například Kaisa Kosonen z organizace Greenpeace. Dohodu ovšem nezachránili ani ministři životního prostředí 40 zemí světa, kteří se sešli v polovině listopadu v Kodani. Jednali tam právě o prosincovém summitu a nové smlouvě o snížení emisí. A údajně i mezi nimi nakonec zavládla shoda na tom, že na prosincovém setkání OSN k ochraně ovzduší se má dosáhnout spíše jen politické dohody o společných cílech. Závazná konkrétní dohoda se tak zřejmě opravdu bude hledat až příští rok. Evropská unie se tak v Kodani nebude muset bát o svou ima-

ge tahouna světového boje proti změnám klimatu. Možná i proto, že se jí tento boj alespoň částečně daří. Dokládá to především Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Ta vydala 12. listopadu zprávu o plnění závazků Kjótského protokolu ze strany EU. Tato zpráva připisuje Evropské unii a jejím členským státům dobré výsledky v cestě ke smluvnímu snižování emisí skleníkových plynů. V letech 2008 – 2012 má být podle plánů EU stav vypouštěných emisí o 8 procent nižší než v roce 1990. Podle nejnovější zprávy EEA by tento stav mohl být dokonce o 13 procent nižší a Kjótský protokol, který zavazuje průmyslové státy, aby do roku 2020 snížily emise v průměru o pět až sedm procent, by tak měl být dodržen. Filip Appl

EN č. 11 / 2009

7

PUBLICISTIKA

CO NA TO EUROPOSLANCI

Jakou pozici zaujali poslanci EP před klimatickým summitem v Kodani? Hlavním cílem europoslanců pro nadcházející Konferenci o klimatických změnách je zahrnout do celosvětové dohody o snížení emisí skleníkových plynů nově i emise z lodí a letadel. V dosavadním protokolu z Kjóta zahrnuty nebyly. V

současné době však tyto způsoby dopravy představují dvě odvětví, ve kterých emise CO2 rostou nejrychleji. Výbor pro životní prostředí dále požaduje, aby Evropská unie byla odvážnější ve svých požadavcích a snažila se docí-

lit snížení emisí nejen o pětinu do roku 2020, ale až o dvojnásobek původních plánů. Zároveň je navrženo jednat nejprve o transatlantickém obchodování s emisními směnkami, které lze později rozšířit na celou planetu.

Konference o změně klimatu v Kodani je událostí, které Evropský parlament přikládá mimořádnou důležitost. Razí v souvislosti s ní zásadu sdílené, ale rozlišené odpovědnosti, kdy se průmyslové země ujmou vůdčí úlohy při snižování svých domácích emisí, zatímco rozvojovým zemím a rozvíjejícím se ekonomikám, jako je Čína, Indie a Brazílie, bude poskytnuta přiměřená podpora prostřednictvím technologií a budování kapacit. Konkrétně Evropský parlament navrhuje, aby se společný

příspěvek EU rozvojovým zemím, určený na jejich úsilí o zmírnění účinků změny klimatu a jejich adaptační potřeby do roku 2020, pohyboval na úrovni 30 miliard eur ročně. Jedná se o realistickou částku, která odpovídá tradičnímu důrazu EU na politiku rozvojové pomoci. Současně EP optimisticky předpokládá, že dohoda v Kodani by mohla poskytnout impuls pro iniciativu „Green New Deal“ (zelený nový úděl), která by podnítila hospodářský růst, podpořila ekologické technologie a poskytla

nové pracovní příležitosti jak v průmyslových, tak v rozvojových zemích. Vlajkovou lodí postoje Evropského parlamentu je snížení emisí skleníkových plynů průmyslových zemí až na 40 % v roce 2020 oproti úrovni v roce 1990 a do roku 2050 na 80 % ve srovnání s rokem 1990. Z pohledu České republiky tyto silně, až nebezpečně ambiciózní cíle vyvolávají otázku o budoucnosti české energetiky. Její provázanost s ochranou klimatu je zřejmá a nevyhnutelná,

Eurocentra informují

Oslavy 17. listopadu 17. listopadu se v pražských ulicích uskutečnily nejrozsáhlejší oslavy 20. výročí pádu železné opony.

Pavel Poc, poslanec EP (ČSSD) bylo by však chybou dopustit, aby v důsledku toho byly odsunuty na vedlejší kolej uhlí a jádro. Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie je správnou cestou, po níž bychom však neměli kráčet s klapkami na očích.

Pod názvem 20 LET BEZ OPONY - MÁME CO SLAVIT! uspořádala Opona, o.p.s. průvod z Albertova na Národní třídu. Na Albertově průvod začal půlhodinovým programem a na Národní třídě jej ukončil ojedinělý slavnostní koncert.

Jan Březina, poslanec EP (KDU-ČSL)

Finanční arbitr František Klufa říká:

„Počet stížností na bankovní sektor roste.“ Finanční arbitr České republiky František Klufa a Bankovní institut vysoká škola Praha pořádali na konci října mezinárodní konferenci u příležitosti zasedání celoevropské sítě finančních arbitrů a ombudsmanů. FIN-NET je mezinárodní síť, která byla zřízena v roce 2001 při Evropské komisi v Bruselu, a sdružuje národní instituce v rámci Evropského hospodářského prostoru, zabývající se mimosoudním řešením sporů mezi spotřebiteli a poskytovateli finančních služeb. V rámci této sítě může spotřebitel snáze využít mimosoudních vyrovnání sporů mezi spotřebiteli a poskytovateli finančních služeb i v přeshraničních případech. O rozhovor jsme požádali českého finančního arbitra Františka Klufu. Jaká je statistika stížností adresovaných finančnímu arbitrovi – nejlépe procentuální poměr přijatých stížností a stížností uznaných za oprávněné a vývoj od vzniku funkce finančního arbitra v České republice? Počet podnětů meziročně výrazně roste. V roce 2007 jich kancelář obdržela 370, v předešlém roce pak 619. Z celkového počtu 619 podnětů byly 253 písemné, 238 telefonických, 117 podnětů přišlo prostřednictvím internetových stránek, v sekci s názvem Zeptejte se arbitra, a dále pak bylo doručeno 11 podnětů osobně. V letošním roce očekáváme 730 podnětů. Nárůst je dán především snahou o zvyšování povědomí o institutu finančního arbitra. Díky úzce vymezeným kompetencím finančního arbitra je procento oprávněných stížností v tomto roce řádově 45 procent. Lišíme se v tomto směru od států Evropské unie – jaké stížnosti u nás převládají a jaké ve státech Evropské unie? Lišíme se především v počtu podaných stížností – a to velmi výrazně. Některé země mají méně podnětů, například Rakousko, Kypr a jiné – jsou to desítky podnětů ročně. Některé země mají naopak více podnětů, například Velká Británie, Irsko a jiné – Velká Británie dokonce 125 000 podnětů ročně. Celkový počet podnětů je dán především rozsahem kompetencí daného orgánu mimosoudního řešení sporů na finančním trhu. V tomto patří Česká republika k nejúžeji vymezeným – pouze na oblast platebního styku a používání elektronických platebních prostředků. Nejčastějším podnětem k finanč-

nímu arbitrovi je oblast smluvních podmínek, tuzemských úhrad, spotřebitelských úvěrů a platebních karet. Jakým způsobem mohou čeští občané podávat stížnosti? Stížnosti nebo návrhy na zahájení řízení před finančním arbitrem lze podat osobně nebo písemně na adresu Washingtonova 25, Praha 1, 110 00; telefonicky 221 674 660, elektronickým formulářem na www.financniarbitr. cz nebo emailem na adrese arbitr@finarbitr.cz. Domníváte se, že běžní klienti bank vědí o existenci a pravomocích finančního arbitra. Jakým způsobem dáváte o sobě vědět? Snaha o zvýšení informovanosti v rámci stávajícího systému ochrany spotřebitele v České republice patří k hlavním prioritám úřadu. Prostředkem je vystupování v nejrůznějších médiích, prezentace na konferencích, zprovoznění nových webových stránek a tak dále. V souladu se zákonem o finančním arbitrovi předkládá arbitr Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zprávu o své činnosti a rovněž uveřejňuje výroční zprávy, jež jsou distribuovány v zákonem stanovené lhůtě v tištěné i elektronické podobě. Tyto zprávy jsou také zveřejňovány na internetových stránkách arbitra. Pokud již dojde k nějakému řízení, kdo nese náklady? Pro navrhovatele – spotřebitele, bankovního klienta – je řízení bezplatné. Osobní náklady – doprava, ušlá mzda a podobně – nese klient sám, s výjimkou nákladů na tlumočení – vzniknou-li dle toho, v jakém jazyce je sepsá-

na smlouva. V tomto případě je hradí instituce. Jaký je váš názor na stabilitu českých bank v době krize. Jsou na tom opravdu lépe, než banky evropské. Pokud ano, jaký je podle vás důvod? Stabilita i robustnost bankovního sektoru v České republice je skutečně dobrá. Ukázalo se to i v prvopočátku finanční krize. Byl centralizován dohled pod Českou národní banku a ta velmi dobře komunikovala s jednotlivými bankami a monitorovala situaci na českém bankovním trhu. Velmi detailně a na denní bázi pak byla sledována i potřebná likvidita bankovního sektoru. Rovněž tak i zátěžové testy bank, které Česká národní banka prováděla před několika týdny, ukázaly na dobrou stabilitu našeho bankovního sektoru. Důvodů tohoto dobrého stavu je více – dobře realizovaný dohled nad bankovními institucemi, dobrý management, a především očistná fáze českého bankovního sektoru v devadesátých letech, kdy byl zbaven ztrátových nebo nekvalitních aktiv.

Jaké další kroky plánuje Evropská unie v oblasti regulace bankovního systému a kdy budu implementovány do českého práva? Myslím, še další kroky lze vyčíst ze slov šéfa Evropské komise José Manuela Barrosa, který prohlásil, že lepší dohled nad přeshraničními finančními trhy je klíčový z ekonomického i etického hlediska. Dnešní návrh komise by měl pomoci k obnově důvěry a měl by Evropskou unii chránit před dalšími krizemi. Tímto návrhem myslel de Larosičreovu zprávu, která hovoří o novém uspořádání dohledu nad kapitálovým trhem, bankami a pojišťovnami. Měl by být zastřešen Evropskou radou pro systémové riziko (European Systemic Risk Council - ESRC) při ECB a Evropským systémem finančních kontrolorů (European Systém of Finacial Supervisors - ESFS). Tyto návrhy budou podorobeny diskuzi a struktura panevropského dohledu by měla být implementována v následujícím období. Děkuji za rozhovor, Vlastimil Růžička

foto: Petr Neubert Obecně prospěšná společnost se na téma výročí pádu železné opony zaměřuje i v dalších projektech, které realizuje. Jedná se o projekty lokálního rozměru, jako jsou již zmíněné pražské oslavy 20 let bez opony – MÁME CO SLAVIT, ale také o celonárodní projekty jakými jsou například: interaktivní webový portál nezapomente.cz, cyklus dokumentárních filmů Báječná léta bez opony a putovní projekt Cirkus totality. Za podpory grantových prostředků Evropské komise připravila společnost Opona také dva mezinárodní projekty. V rámci projektu Active V4 Citizens´ European Workshop se v zemích Visegrádu reprízuje divadelní představení OSOBNÍ ANAMNÉZA, na které navazují workshopy pro studenty divadelních škol. Hlavním posláním mezinárodních projektů je podpořit aktivní evropské občanství a participaci občanů na věcech veřejných.

foto: Milan Jaroš Největším plánovaným projektem obecně prospěšné společnosti Opona je Trenažér totality. V současné době je připravena studie této rozsáhlé interaktivní expozice a organizace hledá finanční partnery. Trenažér totality je koncipován historiky, pedagogy a umělci tak, aby návštěvníkům umožnil poznat a „prožít na vlastní kůži“ specifika jednotlivých životních etap člověka žijícího v různých fázích totality v Československu mezi lety 1944 – 1990. (oez)

Euroskop 800 200 200 České předsednictví v médiích a regionech

Dr. Ing. František Klufa, finanční arbitr České republiky. Působí u nás od 1. ledna 2003, a to v rámci harmonizace práva České republiky se zeměmi Evropské unie (viz. zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi). Hlavním posláním finančního arbitra České republiky je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů klientů s institucemi mimosoudní cestou.

Mediální obraz českého předsednictví připravila pro odbor informování o evropských záležitostech společnost Newton Media. Analýza 44 tisíc článků z celostátního a regionálního tisku i internetových zdrojů za období od 1. ledna do 31. července 2009 je k dispozici na portálu EUROSKOP. Mediální analýza zpětně umožňuje podívat se na nejdůležitější předsednické „kauzy“ z pohledu novinářů, hodnocení politiků, kteří měli české předsednictví na starosti, i srovnání medializace partnerských předsednictví Francie a Slovinska. Více než 80 stran analýzy dokresluje několik desítek grafů. Úřad vlády podpořil také vznik publikace REGIOPA - odraz českého evropského předsednictví v regionech vydavatelství PP Agenci. Sborník zaznamenává aktivity krajů v rámci českého předsednictví Evropské unie a hodnotí přínos předsednictví pro regiony. Jejich úloha byla velmi významná, protože ve čtrnácti českých krajích proběhlo zhruba 200 politických jednání a až 300 doprovodných akcí. Publikace je distribuována na významné instituce v regionech, je k dispozici v Eurocentrech a ke stažení na Euroskopu.

8

ČESKÁ REPUBLIKA

Z hlediska objemu finančních prostředků v předložených požadavky nárokuje Jihomoravský a Plzeňský kraj, to odpov žádostí. Nejvyšší finanční objem je naopak registrován u Ú EN č. 11 / 2009 požadavky u každého tohoto kraje dosahují více než 13 % na prostředků kraji.

České kraje žádají z fondů Evropské unie přes 34 miliardy Finanční prostředky proplacené českým příjemcům z fondů Evropské unie narůstají. Na začátku října již bylo vyplaceno 42,2 miliardy korun. Vyplývá to z Měsíční monitorovací zprávy Národního orgánu pro koordinaci – Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Česká republika má na programové období 2007-2013 k dispozici více než 776 miliard korun, o které se žádá prostřednictvím operačních programů. Mezi žadateli a příjemci jsou také české kraje. V rámci třinácti operačních programů, ze kterých mohou kraje (mimo hlavního města Prahy) čerpat, je alokováno přibližně 400 milionů korun.

V jakých operačních programech kraje žádají? Kraje nejvíce peněz žádají z regionálních operačních programů. Z tématických operačních programů pak nejvíce žádostí poslaly do Operačního programu Životní prostředí a nejvíce peněz chtějí vyčerpat z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Stav dle krajů (EU a národnídle zdroje) Tab.počtu 5 –předložených Stav počtuprojektů předložených projektů krajů

7MNW)

(EU a n

*VUNZj)cMVWSLOVTj)kPUVaOY) ,&lEG

F.`J hl C#%'^a./-c gT \ 88jSg o.Z&lEQ-c gI 7 gjTS 9 k.aE%E/-c jT I g[jS[ :&%#LQ-&Q`EYQ-c [j [ IT9Sb8 BRQ&l.(# [j b j\9Sg h%"`&LHZ%#'E/-c [\ 7 [b9S9 nQGE/-c [I b g\9ST =GVE'&lEQ-c b\ \ j[bS\ :;=5>!5 :@!6A@4@B2?5 0C4 @`&F&^/-c b8 7 I[bS[ 0`)(Q-c 7T I 8IISI podmínky h#%`&L#%Q-c z Rozhodnutí/ Smlouvy 7b o poskytnutí I \IbSb dotace z C`YEwQ-c nejmenším finančním 77 objememI IgjS[ doposud ve schválenýc o.Z&F&%#LQ-c I9 TbgS [ 56,4 mil. Kč). 0S_LSd) p@q) Dh)o@q;?) Zdroj: MSC 2007 5. 10. 2009 Zdroj: MSC 2007 - 5.10.2009

České kraje do začátku října předlo- na 1 176,5 milionu korun). žily 609 projektových žádostí v nichž O nejvíce peněz z evropských fondů požádaly o dotace v celkové výši si zatím požádaly kraje Moravskoslez- Například do Operačního programu 34,8 miliardy korun. Řídící orgány již ský (více než 5,1 miliardy korun), Ús- Životní prostředí si nejvíce projektoschválily 373 projekty podané kra- tecký (4,7 miliardy korun) a Vysočina vých žádostí zaslal Pardubický kraj, a ji za 19,6 miliardy korun. Kraje tyto (4,6 miliardy korun). to 48. Jak už bylo zmíněno, záměrem :;=5>!5 :@!6A@4@B2?5 0C41B2 D 0135 7889 žádosti zatím podaly pouze do jedetěchto žádostí bylo z velké většiny nácti ze třinácti možných operačních Nejvíce peněz jde na Vysočinu snižování energetické náročnosti ve programů. Mimo jejich zájem dosud školských zařízeních. Nejméně prorG)$>programy 1) .#+0%E)7&1-%)-17()*F+-% stály operační Podnikání Liberecký kraj má 0!;)/2#$)!!) nejvíce schvále- jektů do tohoto operačního programu, pro inovace a Vzdělávání pro konku- ných projektů, a to 50 ve výši 1 160 a to jeden, si podal Karlovarský kraj, V programovém období 2007-2013 je pro zákraje (kromě hlavního města Prahy) otevřena který možnost čerpat renceschopnost. Naopak nejvyšší milionů korun. Kraj Jihočeský, který chtěl penězi podpořit soustavu finanční prostředky operačních programů cíle (kromědruhý, OP Doprava OP TP). Avšak jem mezi kraji jezeo13Operační program je vKonvergence této statistice má adosud Natura 2000 na území kraje. ve dvou zprostředí. těchto 13 operačních programů – OPschváleno PI a OP VaVpI – kraje doposud nepředložili Životní 41 projektovou žádost, za žádné projekty. V rámci všech OP, kde jsou kraje v jednotlivých oblastech1podpory oprávněným žadatelem, kterou obdrží 441 milion korun. Na jeco chtějí kraje peníze z fondů alokováno cca 400,5 mld. Nejaktivnější jsou v Kč. Pardubicích Pouze devět projektů v hodnotě 56 EU využít? V minulém vydání MMZ byla uvedena první část analýzymá „Kraje jakoschválen příjemci“, Plzeňský která identifikovala milionů zatím prioritní osy a oblasti podpory, vemezi kterých je kraj kraj. oprávněným žadatelem,v objem alokace EU a národních Nejaktivnějším žadatelem kraji Předposlední krajové statistice Peníze, o které si kraje žádají prozdrojů dle jednotlivých typů žadatelů a přehledje„krajských“ projektů na celkovém je Pardubický kraj, který dosud předkraj Jihomoravský, kterémupočtu bylopodaných střednictví regionálních operačních projektových žádostí a schválených analýza pracovala12 se souhrnnými za všechny ložil 78 projektových žádostí vprojektech. celko- Tato dosud schváleno projektů, daty avšak programů, nejčastěji míří na zlepšo- Stav počtu schválených projektů dle krajů (EU a národní zdroje) kraje (kraj příjemce). vé výši 3 jako 006typ milionů korun a hned za v celkové výši 715 milionů korun. vání dopravní infrastruktury. V proPokračování je součástí zprávy a je zaměřeno srovnání předkládání ním je krajanalýzy Jihočeský se 71této předložeBezmálanatři miliardy korunprojektových (přesně žádostí jektech se také často objevuje žádost o #[bTP_SZj)cMVWSLOl) anou schválených dle jednotlivých krajů a na2čerpání jednotlivých krajůbylo v operačních programech. žádostíprojektů na 2 768 milionů korun. 927 milionů korun) schváleno na dotace na podporu cestovního ruchu 7MNW) Oba kraje také podaly nejvíce žádostí 18 projektů z kraje Vysočina. Ten je v kraji. Mezi další cíle podpory patří ,&lEG F.`J hl do Operačního programu Životní pro- tak zatím krajem, do kterého půjde sociální sféra, školská zařízení nebo Srovnání strukturálních fondů peněz. a FS dle středí, z nějžčerpání by rádize získaly dotace nejvíce O krajů něco méně financí zdravotnická a sociální zařízení. k.aE%E/-c [8 I Ij8S9 Od programového období do 5. října 2009 bylo předloženo 609 projektových žádostí kraji na počátku snižování energetické náročnosti poputuje na projekty v Moravskoo.Z&lEQ-c bI I bbIST zškolských celkového počtu 28 074 projektůnejméně předložených všemi příjemci pomoci. V podaných projektových zařízení. Naopak slezském kraji (31 projekt za 2 852 Informace o evropských žádostech nárokováno cca 34,8 mld. Kč. projektůjezatím předložily Jihomoravmiliony korun). Nejméně peněz jde do fondech a EU C#%'^a./-c \T 7 8IISb K 5. kraj říjnu (19 2009projektů bylo schváleno z celkového počtu 103 schválených ský ve výšicelkem 847,5373 mi-projektů Plzeňského kraje, a to13již výše zmíně- žádostí, což představuje 61 % ze všech podanýchných projektových žádostí. V těchto schválených projektech =GVE'&lEQ-c \[ 7 889S9 lionu korun) cca a Plzeňský (22 kraji projekty 56 milionů korun. www. strukturalni-fondy. cz je alokováno cca 19,6 mld. Kč. - rozcestník pro informace o evropnQGE/-c \b 7 \\IS\ Úspěšnost předkládaných projektů dle Středočeši čerpají nejefektivněji ských fondech v ČR krajů4 –(poměr předloženo / schváleno) h%"`&LHZ%#'E/-c \\ I \T8S9 Tab. Úspěšnost předkládaných projektů dle krajů (poměr předloženo / schváleno) Ze statistik vyplývá, že nejefektiv- EUROFON 800 200 200 7MNW) HacevZVaO)cMVWSLOt)T)w) :&%#LQ-&Q`EYQ-c \I 7 T[7Sb nějším žadatelem (poměr předlože- - bezplatná telefonní linka poskytující =GVE'&lEQ-c TISb ných/schválených) projektů) mezi informace o Evropské unii h#%`&L#%Q-c g[S8 @`&F&^/-c 7g I \b7Sg k.aE%E/-c g\S[ kraji je Středočeský kraj. Ten zatím info@strukturalni-fondy. cz @`&F&^/-c jgS[ BRQ&l.(# 7g 7 97gS[ předložil 43 projekty a schváleno - e-mailová adresa k zasílání dotazů o nQGE/-c jjSg mu bylo 35 projektů, za které obdrží evropských fondech v ČR 0`)(Q-c jbS\ h#%`&L#%Q-c IT T8jSI dotace ve výši 2 009 milionů korun. www. euroskop.cz o.Z&F&%#LQ-c j\S7 ����������������������������������� � ������������������������������ �������������������������������������������������������������������������������� 0`)(Q-c IT [9gS\ h%"`&LHZ%#'E/-c j7S\ To je tedy více než jedenaosmde- - nabízí údaje o EU a adresy Eurocen���������������������������������������������������������������������������� �������� ���������� ������ ��������� ����� ���� �������������������������������������������� o.Z&lEQ-c [gSg sáti procentní úspěšnost.����������� Druhým������� ter������������ – kontaktních míst pro veřejnost v o.Z&F&%#LQ-c I7 gI[ST :&%#LQ-&Q`EYQ-c [[Sb ����������������������������������������������������������������������������� ������������������������������ � ���������� nejefektivnějším žadatelem pak každém krajském městě. ����� ������� �� �������������� C#%'^a./-c bTSg ������������������������������������������������������������������������������ je kraj Karlovarský. Kraj��������������������������������������������������������������������������� předložil C`YEwQ-c ���������������������������������������������������������������������� 9 [jSb BRQ&l.(# bTS7 ����������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������� C`YEwQ-c b8S9 24 projekty a dosud mu bylo������������������������������������������������������������������������ schváleno Národní orgán pro koordinaci (NOK) 0S_LSd) ������������������������������������������������������������������� DAD) Cq)pDh;D) cMtdeM)TvS[b)LMNWt) pC;q) ��������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������� 18 ve výši 806 milionů korun, což Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Zdroj: MSC 2007 - 5.10.2009 :;=5>!5 :@!6A@4@B2?5 0C41B2 D 0135 7889 ���������������������������������������������������������������������������� Zdroj: MSC 2007 - 5. 10. 2009 znamená úspěšnost 75 %. ������������������������������������������������������������������������������� e-mail: [email protected] Zdroj: MSC 2007 -������������������������������������������������������������������������ 5. 10. 2009 Zdroj: MSC 2007 - 5.10.2009 ����������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������� ��������� �������� ������� ���� ����������� �� ������������� �������� �������� ����������� Podané žádosti vžádosti relevantních operačních programech dle krajůdle (EU a národní Tab. 7 - projektové Podané projektové v relevantních operačních programech krajů (EU azdroje)* národní zdroje)* 11 ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������� ������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� ��������������� &(*)#') &(*)#,) &(*)-,) (*)-') (*)<*) (*)'7) &(*) #7) &(*)# ) !(*) &(*)#/) (*)8,,) ������� ��7MNW) ������������ ������������ ����������� ������������� ��������� �������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� ������� -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl ��������������������������������������������� -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q���������������������������������������������������������������������������������� F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl �������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������� q gTgSg b [b[S\ I 8Sg \9 [ q o.Z&lEQ-c q 7jSb 77 I b8TS9 iiq q q q q q q q q ��� ��������� ��� ��������� ����������� �� ������������� ���������� �� ���������� ��������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� \TS\ b b \9Sb I C`YEwQ-c ISI \ IbSj I8 I 8T\S7 q q q q q q q q q q q q ������������������������������������������������ ���� � ����� �� ���������� ��������������� ���������������������������������������������������������������� C#%'^a./-c bT 9[7S[ I 7j[S[ I 8S[ j TIS9 q q 77 I g8jS\ q q q q q q q q q q ������������������������������������������������������������������������ ������������������������������������������������������������������������ ����������� h%"`&LHZ%#'E/-c T IgjSj I8 I 8b7S8 I 8S9 �������������������������������������������������� I8 T8ST q q 7b I 7b9Sj q q q q q q q q q q ������������������������������������������ �������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������ � ��������� ���������������������������������������������������������������������������� k.aE%E/-c Ij I9bS\ b [[jSI 8 8S8������������������������ I8 Ig\ST q q \T T\7S\ q q q q q q q q q q ������������������������������������������������������������������������� ������� ���������������� ������� �� ���������� ������������������ �� ������������ ��������������������������� nQGE/-c g ������bbSg \ j99S[ I ISI ������[���������� 9gSI q q q q q q \[ \����������� q T9gSb q q q �������������������� �������� ����� �� ����� ������������ ��������� ���������q������� ������� ����� ������� q� ������� �������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������� q q q q q q q q bb9S8 h#%`&L#%Q-c q II I q 7ISj q [ q gg[Sb jgS9 I j 8S[ ������������������������������������������������������������������������ ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� BRQ&l.(# I7 [7[S8 7 79\S7 I 8S9 b [TSg q q q q q q \g \ gj7S8 q q q q q q ��������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������� o.Z&F&%#LQ-c 7 IISI 7 [9jS7 I ISI ����������������������������������������������������������������������������� j gbS\ q q q q q q T IjbSg q q q q q q ��������������� ��������������������������������������������������������� ������������������� ������������������������������������������������������������������������� q q q q q q 7 [9TSj [[7Sj q I 77 7I \ T\jSb IS8 I8 :&%#LQ-&Q`EYQ-c Ig\Sg q q q q ��������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������� @`&F&^/-c b jjSg b gTIS9 8 8S8 ����������������������������������������������������������������������������� g 99ST q q q q q q q q q q 7[ I 78jSI q q ��������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������ �������������������������������������������������������������������������������� �������� ��� ������� � ������� 0`)(Q-c g bT[S9 b 7gjSj I 8S[ �������������� II TbS8 q �� �������q ������������ q q ������� q q q q q q [ IjbSI q q ���������������������������������������������������������������������� ���������������������� ��������� ���������������������������������������������������������������������������� =GVE'&lEQ-c g I87S[ q \ I Tb\Sb \bSb \ q 8S8������������������� 8 q q q q q q q q q q \8 I jg\S9 ������������������������������������������������������������������������������ ������� ���������������������������������������������������������������������� Barevné odlišení krajů naznačuje sdružení sedmi regionech ������������������������������������������������������������������������ ��������� �������� ��� ������ ����� ��������� ����������� �������� ����������� �������������������������������������������������������������������������� Barevné odlišení krajů naznačuje sdružení krajů vkrajů sedmivregionech soudržnostisoudržnosti (NUTS II) (NUTS II) ** relevantní relevantní kraj je zde oprávněný žadatel a v takovém OP jsoužádosti podány projektové (všechny Konvergence kromě OP oPI13aOP, OPavšak VaVpI), celkově se jedná o ��������������������������������������������������������������������������� ����������������� operačníoperační programy programy – kraj je zde–oprávněný žadatel a v takovém OP��������������������������������������������������������������������������� jsou podány projektové (všechny OP cíležádosti Konvergence kroměOP OP cíle PI a OP VaVpI), celkově se jedná ve dvou z nich (OP PI a OP 13 OP, avšak ve dvou žádné z nich (OP���������� PI žádosti a OP��VaVpI) kraje doposud ��������������������������� �������� nepředložily žádné projektové žádosti ����������� ��� ����� ��� ������������ ������� ������������ VaVpI) kraje doposud nepředložily projektové ** takto vyplněných buňkách kraj konkrétní kraj nenížadatelem oprávněným žadatelem ** v taktov vyplněných buňkách konkrétní není oprávněným Zdroj: MSC 2007 – 5. 10. 2009

Tab. 6 – Stav počtu schválených projektů dle krajů (EU a Schválené projekty

Absolutně nejvyšší počet schválených projektů z celkovéh zaznamenán u Libereckého kraje, konkrétně se jedná o 50 počet schválených projektů k počtu podaných projektových téměř 75% úspěšnost projektových žádostí. Vysokým po Jihočeský kraj, který má schváleno 41 projektů, to je 57,7 % žádostí. Podíl všech schválených projektů k podaným pr 61 %. Z pohledu jednotlivých krajů nejvyšší podíl dosahuje je nejnižší podíl zaznamenán u Plzeňského kraje (cca 41 projektovým žádostem se u ostatních�krajů pohybuje v rozme �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� ���������������� Z hlediska objemu finančních prostředků ve schválen nejúspěšnější příjemce kraj Vysočina a Moravskoslezský

�������������������������������������������

12

Srovnání čerpání ze strukturálních fondů

Analýza, která byla zveřejněna v minulém/ srpnovém vyd

o které mají kraje absolutně nejvyšší zájem (OP ŽP z hle Naopak kraje dosud neprojevily zájem o OP PI a OP VaVp v tematických operačních programech vyplývá ze skut mezi oprávněnými žadateli všech 13 krajů (mimo hlavního

Při porovnání předložených projektových žádostí kraji operačním programu je vyšší aktivita krajů registrová (nejvyšší podíl dosahuje ROP SV, tento činí cca 11 %). V

zaznamenán také z hlediska finančních prostředků aloko regionálním operačním programu mohou žádat jen kraje,

ROPu.

Zdroj: MSC 2007 – 5.10.2009

Tematické operační programy

V OP Životní prostředí bylo absolutně nejvíce proj

a Jihočeským krajem (48 a 39 žádostí). Tematické zam do oblasti snižování energetické náročnosti ve školských

dosud předložil jen jednu projektovou žádost, a to do oblas soustavy NATURA 2000“.

EN č. 11 / 2009

9

PUBLICISTIKA

Zvýšený zájem o poradenství v době krize Jak dokládají průzkumy veřejného mínění, soustředí se v současné době české firmy převážně na stávající zákazníky a roste jejich zájem o poradenské služby. Kvalitní a nezávislé poradenství nabylo v dobách ekonomické krize na významu. Vyhledáváni jsou především kvalifikovaní finanční poradci a marketéři. V anketě jsme oslovili převážně zástupce zavedených světových firem a položili jim čtyři otázky.

po našich Talent Management službách, zejména strategické workshopy, benchmarking interních a externích kandidátů, platová porovnání atd.

1. Sledujete nárůst zájmu o vaše služby v době ekonomické krize nebo jste naopak ti první, na kterých se šetří?

2. Je pro nás velmi důležité být v neustálém kontaktu s klienty a kandidáty a být jim tak nápomocnými v dnešní rychle se měnící době. Jsme považováni za znalostní experty, a proto se na nás nadále klienti obracejí. A protože pracujeme na důvěrné bázi, nemusejí se obávat sdělení svých strategických záměrů. Přestože jsme známou společností, pokračujeme i v době ekonomické krize v našem PR a marketingu. Na našich webových stránkách lze najít oblast KFI Institut, kde shromaždujeme různé zajímavé studie a výzkumy.

2. Odráží se to i ve vašem marketingu – jaké volíte v současné době nástroje? 3. Jak se proměnila vaše komunikace s klienty? 4. Jaká je podle vás budoucnost vašeho oboru, čím v současné době prochází a jaké řešíte nejčastěji problémy? podářské kriminality. 3. Určitě je osobnější a možná také intenzivnější. Cítíme, že klienti vítají možnost sdílet s námi své zkušenosti a hovořit o tom, co se děje, jak na to reagovat, co lze očekávat v nejbližší budoucnosti.

Lenka Čábelová, manažerka marketingu a komunikace, PricewaterhouseCoopers ČR 1. Společnost má široké portfolio služeb, takže dopad hospodářského poklesu je zde různý. Po některých službách je menší poptávka, jiné jsou naopak velmi žádané. Řada klientů například spolupracuje s naším restrukturalizačním týmem – a to nejen firmy, které mají aktuální potíže, ale také společnosti, které chtějí využít krize k zefektivnění vlastní činnosti a k přípravě na budoucí růst. My krizi vnímáme jako příležitost začít dělat některé věci trochu jinak a lépe, stejně jako naši klienti. Krizí se podnikání nezastavilo. Svědčí o tom kromě jiného i rozvoj PwC Business Academy, kterou jsme založili v loňském roce, tedy těsně před krizí, a o jejíž služby v oblasti vzdělávání je mezi klienty velký zájem. 2. Snažíme se, aby marketing nebyl pouhou prezentací toho, co umíme, ale aby aktivity přinášely klientům nějakou přidanou hodnotu. V tomto smyslu jsme koncipovali například naše takzvané Desatero pro krizi. Podobně přistupujeme i k akcím pro klienty, kde se soustředíme na témata, která jsou v dnešní době obzvláště důležitá. Patří mezi ně řízení podniku v čase krize, řízení měnového rizika, corporate governance či řízení rizika hos-

4. V současnosti se všechny podniky zaměřují na náklady a přidanou hodnotu, kterou z projektů získají. Pro poradce to znamená mnohem větší tlak na efektivitu práce a na skutečné a měřitelné výsledky pro klienta. S tím přirozeně souvisí i důkladná znalost daného resortu.

hodobých obchodních vztahů, založených na předchozí dobré zkušenosti s kvalitou námi poskytnutých služeb. Zintenzivnili jsme komunikaci tak, abychom měli s klienty ještě bližší kontakt. Nadále také pracujeme se zpětnou vazbou a s podněty od klientů. 4. Budoucnost poradenských služeb vidím v pozitivním světle. Měřítkem úspěchu však budou ještě více kvalita poskytovaných služeb – tedy v našem oboru dostatek výborných lidí/odborníků a inovativní/klientsky orientovaná nabídka služeb a produktů. Nezbytností budou také flexibilita přístupu, připravenost a odhodlanost ke změně třeba i léta zažitých návyků.

Kateřina Konečná, Marketing and Communications Manager, KPMG Česká republika 1. Možná že až trochu překvapivě, vzhledem k současné ekonomické krizi, ale poptávka po poradenských službách opravdu roste. Obecně je však patrný tlak na cenovou vstřícnost. 2. Často skloňovaná kritéria jako efektivita a racionalita použití jednotlivých marketingových nástrojů se týkají i naší činnosti. Některé marketingové nástroje jsme omezili, některé naopak rozšířili. 3. Nadále je pro nás prioritou péče o klienta a budování dlou-

3. Nadále se více koncentrujeme na přidanou hodnotu našeho poradenství. Je důležité pochopit, co bude pro klienta nejpřínosnější v dané situaci a otevřeně o tom diskutovat. Dokážeme se přizpůsobit i novým potřebám klientů, které vznikají v současné neklidné době. 4. Náš obor se v posledních letech značně globalizoval. Klienti vyhledávají dodavatele integrovaných služeb, kteří pokrývají celý životní cyklus Talent Managementu, což díky akvizicím několika společností (od roku 2000) nabízíme. Důležité jsou také informační systémy a sdílení informací v reálném čase, protože globální klienti očekávají, že to, co jim řeknou v Shanghaii, vědí kolegové v New Yorku a stejně tak i v Praze. Sami interně investujeme do lidských zdrojů, do našeho trainingu, zvyšujeme úroveň našich znalostí a konzultantských dovedností.

1. U některých typů služeb sledujeme jednoznačný nárůst zájmu, typicky v oblasti pracovního práva a restrukturalizací. U jiných, například u fúzí, naopak výrazný pokles. Obecně platí, že se objevily zcela nové typy požadavků i potřeb. Sami pak přicházíme se službami, které odpovídají aktuálním potřebám klientů a snižují rizika, která krize přinesla. Spíše než šetření na právních službách, vnímáme celkovou atmosféru snižování nákladů. Ve větší míře než dříve například pracujeme na základě projektových rozpočtů.

dovali před nimi a obstáli bez ohledu na složitost situace. Mají snahu co nejvíce ušetřit a obstát v očích svého šéfa, nechtějí se pouštět do žádného rizika.

2. Odráží se spíše v obsahu marketingové komunikace, nikoli v marketingovém rozpočtu. Protože v našem komunikačním mixu není místo pro nákladné ATL aktivity, nečelíme pokušení rozpočet škrtat. Naopak krizi vnímáme jako období, kdy se vyplatí komunikovat více a intenzivněji, než v období růstu. Je třeba však dodat, že i z hlediska obsahu je téma krize – alespoň pro nás – již za svým zenitem.

3. Pokud dříve většina zadavatelů hledala jen strohá přímočará, primitivní sdělení, tak dnes, ve snaze ušetřit, oprašují staré omšelé věci. Přitom by měl být současný trend právě opačný. V době krize je třeba hledat nové cesty k zákazníkovi a nabízet výrazné odlišení od konkurence. Neplatí to pro všechny klienty, ale obávám se, že většina z nich problém zvaný krize podceňuje. Je třeba (např. společně s profesionální konzultantskou firmou) analyzovat svoji situaci na trhu, porovnat ji s konkurencí, sledovat spotřebitelské výzkumy a chování zákazníků a teprve potom začít říkat něco zajímavého o sobě a o svých produktech. Volit vhodnou komunikační strategii i přesto, že současné výnosy dané společnosti nejsou příliš povzbudivé. Pokud bude stagnovat komunikace, může se stát, že z rozjetého vlaku vypadnou, a pak už nebude na co navázat.

3. Je intenzivnější, a to ze dvou důvodů. Na jedné straně přicházíme s vlastními aktuálními tématy, zdaleka ne pouze s takzvaně krizovými. Na straně druhé také klienti tváří v tvář novým podmínkám mají tendenci s námi více konzultovat své kroky a záměry. 4. Současná situace může způsobit odchod některých velkých mezinárodních kanceláří. Malé kanceláře závislé na několika málo klientech mohou mít potíže. Jiné se mohou stát obětí zvýšeného tlaku klientů na kvalitu a ceny služeb.

Alice Punch, ředitelka Korn/Ferry International v České republice 1. Celosvětově se specializujeme na Executive Search, to znamená vyhledávání vrcholových manažerů a na poradenství s tím spojené. V době ekonomické krize se vyhledávání manažerů do některých pozic o něco zpomalilo, avšak je větší poptávka po krizových manažerech a nebo po manažerech s restruktualizačními zkušenostmi. Také se značně zvýšila poptávka

Petr Havlíček, Chairman & CEO Young and Rubicam Praha

Milan Vladyka, Marketing Manager, Ambruz & Dark

1. Uvědomuji si, že klienti jsou ve složité situaci. Spatřuji na nich velkou dávku nejistoty, nemají dostatek informací, jak se v této době chovat. Proto volí osvědčenou jistotu – udělají totéž co ti, kteří rozho-

2. Nejlepší PR je dělat dobrou práci, pod kterou se pak můžeme hrdě podepsat. V současné době bohužel při otevření jakéhokoli média vidíme jen průměr nebo podprůměr. Obyčejná šedá rutina, bez nápadů, hravosti a vtipu. To je bohužel realita. Přestože jsou tady dobří tvůrci, většina klientů se v době krize „zakonzervovala“.

4. Věřím tomu, že se situace změní k lepšímu. Zcela jistě dojde ke sjednocení prvků komunikace, bude se využívat všech dostupných prostředků, které nabízí digitalizace. Zadavatelé budou vyžadovat komplexní službu, reklama bude adresnější. Spotřebitel si sám vybere, co na sebe nechá působit a co vypudí ze svého života. Některé reklamní agentury možná nepřežijí, ale stále bude třeba odborníků v nejrůznějších oblastech, kteří se do procesů velkých agentur zapojí. Zcela jistě bude ubývat dlouholetý trend zadávání reklamy pouze do televize a v hlavním vysílacím čase. Mediální specialisté to mají krásně rozkreslené a vědí, kam zacílit u komunit mládeže, umějí oslovit skupiny seniorů, vybrat pro ně čas i místo setkávání. Postupně se budeme zbavovat takzvaného odpadu – tedy střílení do prázdna. Reklama bude pestrá, adresná a inteligentní. Tomu věřím. Připravil Vlastimil Růžička

Čtvrtý ročník Modelu Evropské unie odstartoval Studenti českých vysokých škol se mohou až do 6. prosince letošního roku přihlásit do vzdělávacího projektu v oblasti diplomacie a mezinárodních vztahů s názvem Model Evropské unie, který je součástí Pražského studentského summitu. Model Evropské unie probíhá, stejně jako Pražský studentský summit, ve dvou fázích. V lednu a v únoru příštího roku se uskuteční přípravná setkání, která slouží k seznámení s projednávanými tématy. Umožňují diskusi s významnými hosty z diplomatické, akademické či privátní sféry a zaměřují se na procvičování argumentačních schopností a zlepšování vyjednávacích strategií. Příprava je poté zúročena na závěrečné konferenci, kde mladí diplomaté formulují svá vlastní řešení závažných globálních otázek. Model Evropské unie (Model EU) poskytuje vysokoškolským posluchačům z celé republiky náhled do fungování velké mezinárodní organizace. Mají možnost okusit, co všechno obnáší činnost Rady EU, vrcholného orgánu Unie, a to prostřednictvím autentické simulace

diplomatických jednání. Na několik měsíců se účastníci promění ve vrcholné představitele členských států EU a snaží se hájit zájmy té země, která jim byla přidělena na základě výsledků přijímacího řízení. „Právě přítomnost vysokoškoláků odlišuje Model EU od dalších dvou částí Pražského studentského summitu – Modely OSN a NATO, fungující na obdobném principu, jsou totiž určeny výhradně středoškolákům,“ vysvětluje Jakub Krejčíř, koordinátor Modelu EU. „Naším cílem je přiblížit unijní problematiku jiným způsobem, než jak je podávána v odborných knihách či na univerzitních přednáškách. Tím, že studenti sami projednávají aktuální výzvy, s nimiž se Evropská unie potýká, a hledají kompromisní řešení, lépe pochopí celý mechanismus. Zároveň se zlepší v mluveném projevu a

Foto: www.studentskysummit.cz naučí se efektivně pracovat s informačními zdroji,“ dodává Krejčíř.

Informace o způsobu přihlašování naleznete na internetových stánkách www. eumodel.cz (vru)

10

PREZENTACE / INZERCE

EN č. 11 / 2009

Kam s tím vším? Každá věc jednou doslouží a stává se z ní odpad. Někteří lidé neřeší co s ním, ale rovnou všechno odnáší do popelnice. Ti moudřejší odpad třídí. Plasty odnáší do žlutých kontejnerů, sklo do zelených a papír do modrých. Co ale s nebezpečným odpadem? Co s objemnými věcmi? Co dělat, když kontejnery na tříděný odpad nejsou nikde nablízku? Odpověď na každou z těchto otázek je “sběrný dvůr“.

• můžete sem dopravit různé kovy – například plechovky, hrnce, alobal, kovová víčka i nářadí, • patří sem tzv. nebezpečný odpad – zbytky umělých hnojiv, čisticích prostředků, barev, laků, ale také baterie, zářivky nebo odpady z nemocnic, • dovézt sem můžete také veškerou elektroniku - ledničky, pračky nebo počítače, • na některé sběrné dvory se sváží autovraky, autoskla či pneumatiky všech barev a velikostí, • pokud nevíte, co se starým ná-

bytkem – ať už z bytu nebo z kanceláře, pokud nevíte, co se starým linem nebo kobercem, na sběrném dvoře najdou také svoje místo, • do sběrného dvora patří i staré vany, umyvadla, kamna, radiátory, • při stavbě nebo rekonstrukci sem můžete vozit suť a zdivo, • pokud nevíte, co se starým oblečením či jiným textilem, můžete je odevzdat na sběrném dvoře, • na většině sběrných dvorů je možné odevzdávat také bioodpad – posekanou trávu, listí nebo zbytky z kuchyně.

Určitě také není bez zajímavosti, že naprostá většina sběrných dvorů je pro občany příslušného města k dispozici zdarma. „Přes sběrné dvory je sbírána necelá pětina papíru, plastů a skla. V případě sběru kovů se jedná o téměř 100% sběru,“ upřesnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. „Sběrné dvory jsou většinou provozovány obcemi nebo svozovými firmami. V Pardubickém kraji společnost EKO-KOM registruje 67 sběrných dvorů,“ doplnil ještě Tomáš Pešek. Informace o třídění odpadu najdete na webové adrese www.ekontejnery.cz .

Hrajete si rádi? Recyklohrajte! V Pardubickém kraji (a nejen v něm) mohou studenti a školáci recyklovat, hrát si a vyhrát. Soutěž Recyklohraní pokračuje už druhým rokem a zapojit se do ní může každá střední, základní a dokonce i mateřská škola. Jak? Stačí vyplnit dotazník, který je volně ke stažení na stránkách www. recyklohrani.cz a do připravených nádob sbírat baterie a drobné elektrozařízení. Za to žáci a jejich škola získávají body. Například za 1 kg baterií jsou 4 body, za 1 kg drobného elektrozařízení 3 body. Kromě toho můžete získávat i speciální bonusové body. Na webových stránkách se průběžně objevují různé soutěžní úkoly s „odpadovou tématikou“. Za některé můžete získat 50 bodů, za jiné třeba 100

nebo dokonce 200 bodů. Co s nasbíranými body? Za body získáte odměnu podle svého gusta. Sami si vyberete v katalogu odměn, který najdete také na www.recyklohrani.cz. Záleží samozřejmě na počtu bodů, které jste stihli nasbírat. Čím víc, tím líp – tedy větší výběr. Začít můžete zvolna třeba s křídami, pastelkami nebo kvartetem. Pro úspěšnější je v katalogu například švihadlo s digitálním displejem nebo vědecká kalkulačka. Připraveny jsou i různé společenské a sportovní

hry nebo vstupenky do naučných či zábavních parků. Ti nejlepší si mohou vybrat DVD přehrávač, digitální fotoaparát, LCD televizor a celou řadu dalších věcí. Proč soutěžit? „Začleněním do tohoto programu recyklohraní mohou školy dát najevo ekologické smýšlení. Zároveň tak povedou děti a studenty od těch nejmenších až po téměř dospělé k osvojení správných návyků při nakládání s odpady,“ podpořil tuto iniciativu Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM. RECYKLOHRAJTE A VYHRAJTE. ZAPOJTE SE NA WWW.RECYKLOHRANI.CZ .

Třídění a recyklaci v Královéhradeckém kraji podporuje nová kampaň

7/20/09 2:55 PM

EKO_KN_EN_410_278_CMYK.indd 1

V návaznosti na celostátní kampaň společnosti EKO-KOM také v Královéhradeckém kraji s podzimem startuje nová komunikační kampaň. Ta klade důraz především na skutečnost, že výrobky z recyklovaných materiálů mají stejnou hodnotu jako výrobky z prvotně zpracovaných surovin. cováním odpadů znovu získávány materiály, ze kterých byly předměty vyrobeny. Každý z nás svým chováním může ovlivnit, co se s odpady dále stane. Pokud odpad správně roztřídíme, umožníme tak jeho zpracování a recyklaci. Pokud odpad bez přemýšlení vyhodíme do popelnice, s největší pravděpodobností bude uložen na skládce nebo shoří ve spalovně,“ říká Tomáš Pešek. „Chceme lidem názorným způsobem ukázat, že výrobky z recyklovaných materiálů jsou běžnou součástí našeho života a že jsou stejně užitečné a spolehlivé jako výrobky z původních surovin. Tyto příklady zároveň lidem ukazují, jak jsou využívány odpady, které doma třídíme, a dávají třídění další smysl,“ vysvětlil změnu strategie Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, která se významně podílí na spolufinancování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím odpadů.

Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně spolehlivé! Možná jste nevěděli, že toaletní papír, který koupíte v běžném obchodě, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!

Více informací o projektu najdete na www.cistykraj.cz.

Tvůrci nových propagačních letáků se zaměřili na předměty běžné denní spotřeby. V inzerátech a na plakátech tak můžeme spatřit například noviny, toaletní papír, vodovodní kohoutek nebo interiér automobilu. „Často si ani neuvědomujeme, kolik věcí kolem nás je vyrobeno z recyklovaných odpadů. Typickým příkladem jsou například trička a fleecové mikiny, které se vyrábějí z vytříděných PET lahví,“ uvedla Lenka Bacovská z Centra evropského projektování. Každý předmět zobrazený na reklamních materiálech má jakousi visačku, na které je uveden podíl obsažených recyklovaných materiálů. „Vezměme třeba takový toaletní papír, ten může být až ze sta procent vyroben z recyklovaného materiálu, a přesto zůstává stejně spolehlivý,“ dodává s úsměvem Lenka Bacovská. Co je to vlastně recyklace? „Při recyklaci jsou zpra-

www.cistykraj.cz

www.jaktridit.cz

EN č. 11 / 2009

090850_INZ_ZIMA_budik_KrajskéNoviny.indd 1

INZERCE

11

5.11.09 12:32

12 BYZNYS Internet není divoký západ Skončila 18měsíční akce na ochranu spotřebitelů s účastí EU, Norska a Islandu. Cílem byly internetové stránky s vyzváněcími melodiemi, tapetami a dalšími službami pro mobilní telefony. K nápravě nebo zrušení stránek došlo v 70 % případů. Akce běžela od června 2008 a orgány států prošetřily 301 webovou stránku kvůli závažnému porušení právních předpisů EU týkajících se ochrany spotřebitele. Zrušeny byly 54 stránky. Hlavními problémy byly nejasné ceny, neúplné údaje o prodejci a klamavá reklama. V ČR porušilo pravidla 14 stránek ze 43. Úředníci snaživě uplatňují evropské předpisy Hospodářská komora vyhlásila výsledky ankety Absurdita roku. Souvisí s administrativními opatřeními, které zbytečně komplikují život podnikatelům a občanům. Prezident Hospodářské komory Petr Kužel upozornil, že za dva a půl roku sice česká legislativa snížila administrativní zátěž podnikatelů o 14 procent, ale Evropská unie ji zároveň o 21 procento navýšila. „Podnikatel má asi 1100 administrativních povinností,“ připomněla Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová. Čerpání z fondů postupuje Za poslední tři měsíce bylo českým příjemcům proplaceno už více než 17 miliard korun. Zatímco ještě v březnu bylo vyčerpáno pouze 5,6 miliardy korun, v říjnu tohoto roku již byla proplacena částka 46,4 miliardy. Od března tak objem vyčerpaných prostředků narostl o 40,8 miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě Akční plán pro řešení monitorovacího systému. Podařilo se především schválit řídící a kontrolní mechanismy u 15 z celkem 17 operačních programů, aby z nich mohly být čerpány finance. Evropa šlape na plyn I přes hospodářskou krizi vzrostly v roce 2008 investice podniků v oblasti výzkumu a vývoje po celém světě o 6,9 %. Z toho investice evropských podniků vzrostly o 8,1 %. To je již druhý rok výrazně více než u amerických společností (5,7 %) nebo u japonských společností (4,4 %). Ve Spojených státech vede, pokud jde o růst v oblasti investic do výzkumu a vývoje, odvětví farmaceutického půmyslu a biotechnologií a odvětví IT, v Evropě je růst investic rovnoměrněji rozdělený mezi všechna odvětví. Pozor, nepůjde plyn! Komisař pro energetiku Andris Piebalgs a ruský ministr pro energetiku Sergej Šmatko podepsali v Moskvě memorandum o mechanismu včasného varování, pokud bude hrozit další plynová krize. Důležitým je pojem „významné přerušení dodávek“. Nový mechanismus se vztahuje na ropu, zemní plyn a elektřinu.

EN č. 11 / 2009

EKONOMIKA

Přichází evropské inkaso a snaha bank ulehčit zákazníkům život Všechny země EU nyní patří do jednotné oblasti pro platby v eurech. To znamená, že při placení v eurech budou mít všichni po celé Evropě stejná práva a povinnosti. Platit eurem v Evropě by mělo být stejné jako platit českou korunou. DALŠÍ KROK K SEPA Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) bude harmonizovat miliony elektronických plateb, které denně probíhají, ať se jedná o bankovní převody, inkasa nebo platby debetní či kreditní kartou. Systém umožní zákazníkům provádět a přijímat bezhotovostní platby v eurech kdekoli v oblasti SEPA (tu tvoří 27 členských států EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Monako). Bude k tomu stačit jeden bankovní účet a jedny platební nástroje. SEPA je tak pokračováním zavedení eura. Kromě evropského inkasa a bankovních převodů, které jsou k dispozici od začátku roku, se ještě plánují platby SEPA kreditní kartou. Kromě toho, že se budou tyto platby zpracovávat stejným způsobem po celé EU, budou moci společnosti, které platby kartami zpracovávají nabízet své služby po celé Unii.

sem spadat pod SEPA. Český student tak bude moci na zahraničním studiu v Rakousku platit kolejné pomocí inkasa ze svého účtu v české bance. Pokud bude banka evropské inkaso podporovat. V takovém případě by si nemusel zřizovat účet v zahraniční bance a ušetří tak čas a námahu. …BUDE O NĚJ ZÁJEM? Evropská asociace řemeslníků a drobného podnikání (UEAPME) v létě varovala před nezdarem SEPA. Začátkem roku byly zavedeny bankovní platební příkazy SEPA

a podle Evropské centrální banky tyto platby tvoří necelých pět procent ze všech elektronických peněžních převodů v EU. UEAPME tvrdí, že inkaso SEPA nenabízí tolik možností jako systémy v jednotlivých zemích, a proto nebudou lidé mít potřebu SEPA využívat. Asociaci také vadí, že se na řízení SEPA příliš nepodílí ti, kterých se to týká, tedy lidé a firmy. Obavy vyjadřuje asociace také k bezpečnosti evropského inkasa: „Neexistuje kontrola ze strany bank, zda jsou žádosti o platbu oprávněné,“ uvádí jejich tisková zpráva. CHCETE K NÁM? RÁDI POMŮŽEME Další novinka míří na zákazníky bank. Bankovní asociace v EU při-

jaly dohodu o samoregulaci, která se týká převodů účtů mezi bankami. Kdykoli nyní budou spotřebitelé chtít převést svůj současný účet do jiné banky, nová banka jim bude poskytovat během celého převodu pomoc. Nová pravidla přijaly bankovní asociace ve všech zemích EU kromě Rumunska. Většina národních bankovních asociací uvedla, že převod účtu bude pro klienty zdarma. Jak bude převod účtu do jiné banky vypadat? Bude stačit, když klient navštíví banku, do které chce účet převést. Ta kontaktuje současnou banku klienta a vyřídí převod účtu včetně příkazů k inkasu. Hlavní předností tak je to, že by mělo stačit navštěvovat jednu banku, a odpadne tak nutnost vyřizovat převod účtu na dvou místech. Tomáš Fridrich

INKASO PŘICHÁZÍ… Evropské inkaso je od začátku listopadu možné používat po celé EU. „Je to nový a inovativní produkt se skutečně praktickými přínosy. Vyzývám banky, které se tohoto systému dosud neúčastní, aby se připojily k tisícům bankovních ústavů, které již tak učinily,“ prohlásil komisař Charlie McCreevy, odpovědný za vnitřní trh a služby. K účasti na novém systému se v eurozóně již přihlásilo několik tisíc bank. Odhaduje se, že evropské inkaso podporuje zhruba třetina evropských bank. Inkaso je pohodlným způsobem pro pravidelné placení například účtů za vodu, plyn, elektřinu nebo předplatné časopisů a novin. Platí se na pokyn příjemce platby, ale zákazník má vždy právo rozhodnout se, zda inkaso ze svého bankovního účtu povolí či nikoli. Předpokládá se, že časem budou všechny platby inka-

Foto: archiv EK

Evropský komisař Charlie McCreevy je odpovědný za vnitřní trh a služby.

Ceny potravin během krize klesly, ale moc se to neprojevilo na cenách v obchodech. To znepokojuje Evropskou komisi, pro kterou může jít o další téma, podobně jako byly ceny za služby mobilních operátorů.

výrobce jiných zemědělských produktů.“

KMENOVÝ SEKTOR EU

Cesta potravin od zemědělce až na stůl se nazývá trochu krkolomně potravinový dodavatelský řetězec. Během ní musí například mléko projít přes několik prostředníků. Nejdříve jej dopravce zaveze do mlékárny, kde se zpracuje, pak je potřeba jej dopravit k obchodníkům, kteří je rozvezou do svých obchodů, odkud si je zákazníci donesou domů. Problém leží někde na této cestě. Mléko během své cesty projde přes různé subjekty. Některé jsou malé firmy, jiné nadnárodní podniky. Mezi těmito subjekty může docházet k různému přenášení ceny. Velké firmy mají silnější vyjednávací pozici, takže si dokážou dohodnout výhodnější ceny a tak podobně. Neznamená to však, že by s celým trhem bylo něco v nepořádku. Obecně se ale na zemědělství pohlíží jako na více roztříštěné vzhledem k ob-

NEPRŮHLEDNÉ CENY Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almu-

ČSA ve znamení změn Novým viceprezidentem Českých aerolinií pro oblast marketingu a prodeje je Philippe Moreels. Belgičan přichází z ČSOB, kde doposud působil jako člen představenstva. Kromě prodeje se Philipe Moreels dlouhou dobu věnuje také oblasti marketingu, působil například ve slovenské Tatrabance. „Jeho úkolem je analyzovat dosavadní distribuční síť Českých aerolinií a navrhnout změny, které povedou k zvýšení výnosů společnosti,“ řekl prezident ČSA Miroslav Dvořák. Logistický veterán Vedení CS Cargo převzal Petr Chvátal (47). Vedení přebírá od Petra Vlčka, který opustil společnost na konci září tohoto roku. Chvátal přichází z pozice generálního ředitele firmy Arvato services, která zabezpečuje zákaznickou komunikaci a logistiku německého mediálního koncernu Bertelsmann AG v České republice. V minulosti pracoval také ve společnostech SC Johnson, Globus a Master Foods. Mluví anglicky, německy a rusky. Pokračování rošády v ČSOB Člen představenstva ČSOB Petr Hutla mění své zaměření z lidských zdrojů na retail. Absolvoval ČVUT-FEL. V ČSOB působí od roku 1993 nejdříve jako ředitel poboček, od roku 2001 ve vedoucích funkcích na centrále. „Přechod k vedení retail vnímám jako návrat do byznysové části banky,“ řekl Hutla.

Ceny potravin nejsou v pořádku, co je příčinou?

Potraviny tvoří zhruba šestnáct procent výdajů domácností v EU. Místa v zemědělství, potravinářství a distribuci jejich výrobků představují kolem sedmi procent pracovních míst v EU. Jde navíc o velice citlivé odvětví, na které jde ze společného rozpočtu obrovská částka, pětačtyřicet procent. Dříve to byla dokonce nadpoloviční většina rozpočtu EU. Proto je tento sektor velmi důležitý. Obavy ve vedení EU vzbudil pokles cen potravin v roce 2008, který se dosud plně nepromítl do cen konečných výrobků. Nejvíce patrné je to právě v odvětví mléka.

PERSONÁLIE

nia prohlásil: „Pro spotřebitele a politiky je velmi důležité, aby se zvýšila transparentnost cen. Nový evropský nástroj pro sledování cen potravin je důležitým krokem tímto směrem.“ Z tohoto prohlášení lze mezi řádky vyčíst, že Komise podezřívá obchodníky z neférového stanovování cen u potravin. Příkladem nesrovnalostí mezi cenou ve výrobě a v obchodech je trh s mlékem. Zemědělci si dlouhodobě stěžují na nízké výkupní ceny, často neváhají prodávat mléko za hranice, ale to vždy nebývá řešení. Na konci letošního října na protest vylévali zemědělci desetitisíce litrů mléka na pole. Na problém poukázala komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boel: „Našim zemědělcům v odvětví mléka musíme zajistit důstojné životní podmínky, nyní i v budoucnu. A totéž platí pro

LABYRINT VZTAHŮ

chodníkům, zvláště řetězcům supermarketů. K tomu přispívají zvláštnosti potravinářského trhu, například kazící se potraviny donutí producenta prodat i za nižší cenu, protože nemá na výběr. Výsledkem je, že zemědělci mají na cenu samotného výrobku malý vliv. CO SE CHYSTÁ Do budoucna lze očekávat, že se Evropská komise na tento problém více zaměří. Vývoj chce sledovat a spolupracovat s úřady pro hospodářskou soutěž. Plánuje také sledovat ceny potravin a vyzývá státy, aby vytvořily internetové stránky, kde půjdou porovnávat maloobchodní ceny, což by mohli ocenit nejen zemědělci, ale i občané. Jeden z návrhů hovoří o posílení vyjednávací pozice zemědělců například vytvářením organizací. Následující měsíce a roky ukážou, co z toho se uskuteční. Tomáš Fridrich

Rozhodnuto o českém komisaři Vláda ČR na mimořádném zasedání přijala usnesení, kterým schválila kandidaturu Štefana Füleho na člena Evropské komise pro období let 2010 - 2014. Absolvent Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě začínal v roce 1987 jako referent odboru OSN ministerstva zahraničních věcí. Později prošel různými diplomatickými posty, naposledy jako velvyslanec ČR při NATO. V úřednické vládě zastával post ministra pro evropské záležitosti. Přírůstek v dozorčí radě Unipetrolu Novým členem dozorčí rady Unipetrolu se stal Rafał Sekuła. Ve skupině PKN Orlen zodpovídá za personalistiku. Před nástupem do PKN Orlen pracoval devět let pro největší polskou telekomunikační skupinu Telekomunikacja Polska SA. Dozorčí rada také zvolila další dva členy představenstva, Piotra Chełmińskeho a Artura Paździora. Znovuzvolen do funkce člena představenstva byl Martin Durčák, jemuž skončilo předchozí funkční období. Více hlav... Zdeněk Synáček, obchodní ředitel EUROVIA CS, se stal již osmnáctým členem představenstva této akciové společnosti. V pozici obchodního ředitele dohlíží na zakázky, hodnocení obchodních výsledků a rozvoj obchodních příležitostí. Stará se také o marketing.

EN č. 11 / 2009

Česká republika zrychluje čerpání peněz z fondů EU Vyčerpala už přes 46 miliard korun

Objem proplacených peněz z fondů EU se pro Českou republiku neustále zvyšuje. Jen za říjen ČR vyčerpala 4,2 miliardy korun, což je o 10 % více, než se podařilo vyčerpat do konce měsíce září. Češi už tak v období 2007 – 2013 obdrželi 46,4 miliardy korun.

Srovnání čerpání ČR a ostatních členských států (míra proplácení dle EK)

EU zrychlit. Nyní připravujeme legislativní opatření pro další zrychlení a především pro zjednodušení čerpání,“ uvedl dále ministr Vondruška. Připravovaná opatření ministerstva pro místní rozvoj se soustřeďují především na tři hlavní oblasti: 1) AKČNÍ PLÁN NSRR – MMR - zjednodušení pravidel, - zrychlení finančních toků v době krize, - preventivní opatření proti ztrátám alokace, - systémové projekty poradenství a informovanosti. 2) LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ - balíček legislativních opatření (návrh na změny zákonů, jednotlivých vyhlášek, metod), zjednodušení procesů čerpání. 3) ANALÝZA ČERPÁNÍ - revize nastavených pravidel a využití čerpaných peněz (využití financí proti krizi, možné realokace mezi OP, vyhodnocení dosavadního průběhu čerpání, analýza bude na začátku roku 2010

předložena vládě). SROVNÁNÍ ČERPÁNÍ FINANCÍ Z graficky znázorněného srovnání vyplývá, že ČR je v tuto chvíli nad průměrem celé EU25 v objemu vyplacených peněz z EU, tedy nehrozí, že by ČR o prostředky přicházela. Období 2004 – 2006 Maximální vyčerpání v programovém období 2004 - 2006 - s blížícím se koncem programového období je již k certifikaci připraveno 99.9 % celkové alokace a probíhá ukončování všech programů. Toto by nebylo možné, kdyby NOK-

-MMR nezajistilo prodloužení možnosti čerpání ze starého období až do června 2009. Nyní MMR zastřešuje aktivity, které by měly vést k minimalizaci finančních korekcí, tedy vrácení prostředků do rozpočtu EU. Dále MMR metodicky podporuje jednotlivé OP a napomáhá jejich úspěšnému ukončení, například přípravou podkladů pro závěrečné zprávy. EVROPSKÁ KOMISE JE SPOKOJENÁ

��������������������������� ��������������

Objem proplacených peněz se pravidelně zvyšuje již několik měsíců. Zatímco k 6. květnu 2009 bylo příjemcům proplaceno 8,2 miliardy korun, k 4. listopadu 2009 se jedná už o více než 46 miliard korun. „Čerpání financí České republiky z fondů EU se zvyšuje již několik měsíců. Uznání nad tímto zrychlením nyní vyjádřila i Evropská komise. Podle našich predikací se bude objem vyčerpaných peněz zvyšovat i nadále,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Ministerstvo pro místní rozvoj přijalo od května 2009 řadu opatření k zrychlení čerpání financí z fondů EU. MMR předložilo vládě Akční plán pro řešení monitorovacího systému a jeho další řešení. Podařilo se především schválit řídící a kontrolní mechanismy u 15 z celkem 17 operačních programů tak, aby z nich mohly být finance vůbec čerpány. Zavedla se také pravidelná setkávání předsedů Regionálních rad a ministerských náměstků z řídících operačních programů, která mají za cíl koordinovat vzájemné kroky v čerpání. „Díky souboru těchto opatření se nám podařilo čerpání z fondů

Nicholas Martyn, ředitel sekce Generálního ředitelství Evrop-

Výstavba dálnic od roku 1989

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�

���������

�������������� ������������

Vlády od roku 1989 investují do výstavby dopravních komunikací desítky miliard korun. A ty se vracejí v podobě stovek kilometrů nových dálnic. Nemalou měrou v posledních letech, pomáhá i Evropská unie, která podporuje

každým rokem výstavbu miliardami korun. Ke konci roku 2009 je v České republice v provozu 1 111 km dálniční sítě.

Ředitelství silnic a dálnic ČR vystavuje od poloviny listopadu na různých veřejných místech a na internetové adrese www.dalniceza20let.cz sérii fotografií zachycujících stav českých dálnic mezi lety 1989 a 2009. Slavnostní zahájení proběhne v budově ministerstva dopravy, dále výstava poputuje do různých obchodních center. Záměrem výstavy je ukázat, jak významně se dálniční síť za posledních dvacet let změnila. Mapy ukazují stav dálniční sítě k 31. 12. 1989 a 31. 12. 2009 a ilustrují tak ohromný rozdíl v jejím rozsahu. Součástí výstavy je dále deset panelů, na kterých jsou fotografiemi znázorněná dálniční místa, kde se „život“ změnil za posledních dvacet let nejvíce. Je na nich zachycen například úsek dálnice D5 z Prahy

������ �����

�������

���

������������������ ����������������������������� ���������

���

„Dokončená stavba je velkým přínosem pro celou obec Opatov, zejména pak pro obyvatele žijící v blízkosti silnice, která procházela zastavěnou částí obce ve stísněných poměrech s úzkou a směrově i výškově značně členitou vozovkou a až na malé výjimky bez chodníků. Uleví se samozřejmě i motoristům, kteří obcí projíždějí,“ říká generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík.

ROZVOJ DÁLNIČNÍ SÍTĚ ZA DVACET LET

��

��������������� �������

do Plzně a dále do Norimberka, dálnice D47 na severní Moravě, dálnice D8 spojující Prahu s Ústím n.L. a Drážďany, rozšířená D1 za Prahou a další lokality. Pro vysvětlení je součástí výstavy také� informační panel, kde ��������������������������

������������������������������������������������������������ ����������������

Obyvatelé obce Opatov na Svitavsku si po letech silného zatížení osobní i nákladní dopravy mohou oddechnout. Ředitelství silnic a dálnic ČR otevřelo na silnici I/43 obchvat kolem této obce v délce 4,2 km. Silnice I/43 spojuje město Lanškroun a Svitavy a dále vede do polského Klodzka.

���������

����� �����

���������

�������� �����

���������

������������� �����

������

���������

�����

���������

�����

������

���

������

���

�����

�

�

�

���

������

���

������

���

�����

�

�

�

����� ���

����� �������

�����

������

���

������

���

�����

�

�����

�����

��

������

�����

������

���

�����

���

�����

�

����������

������ �������

�����

������

���

������

�����

������

�

��

������

������ ������� ������

������� �����

������

�����

������

��

������

������������������������ ��������������������������������

������

115 km přibylo na dálnici D1, která nyní končí až v Kroměříži, a hlavně napojila Ostravu na zbytek sítě. Dálnice se dočkal Hradec Králové díky tahu D11, před rokem 1989 neexistoval jediný úsek dálnice D8, která nyní funguje mezi Prahou a Lovosicemi a Ústím n. L. a Drážďany. Za zmínku stojí i nové úseky R35 u Olomouce a Liberce či nových 46 km karlovarské rychlostní silnice R6. Dopravní infrastruktura je oblastí, kde je dobře vykonaná práce vidět. Kdo by ještě v roce 1989 věřil, že se s automobilem pohodlně dostane z hlavního města do Plzně za 40 minut, případně dále k hranicím s Německem za hodinu deset, do Ostravy pod tři hodiny nebo do Hradce Králové za 45 minut. Tehdy to byl spíše nereálný sen.

udělala,“ uvedl Nicholas Martyn, ředitel sekce Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku. Prostředky vyplacené z fondů EU pro Českou republiku za posledních několik měsíců stále rostou. Jen za září bylo vyplaceno 13,6 miliardy korun, což je meziměsíční nárůst o 39,9 procenta. Příjemci v České republice tak už za období 2007 - 2013 dostali 42,2 miliardy korun z evropských fondů. „Objem proplacených peněz příjemcům meziměsíčně stále stoupá a podle naších predikací Zdroj: EK, ke dni 30. 9. 2009 bude stoupat i nadále. V současné době se chystáme předloské komise pro regionální poli- žit vládě balíček legislativních tiku na výročním setkání Evrop- opatření, která by vedla k ještě ské komise (Annual meeting) a většímu zrychlení čerpání fi����������������������� zástupců operačních programů, nancí z fondů EU,“ dodal ministr které jsou financované Evrop- pro místní rozvoj Rostislav ským fondem pro regionální Vondruška. rozvoj, vyjádřil spokojenost nad Nicholas Martyn dále doporučil tím, že ČR zrychluje čerpání fi- České republice zrychlit přednancí z fondů EU. kládání velkých projektů, tedy Cílem výročního setkání Evrop- takových, které z evropských ské komise bylo především shr- fondů čerpají více než 50 milinout a zhodnotit práci českých onů eur, tedy asi 1,3 miliardy operačních programů, které korun. To se týká zejména projsou financované Evropským jektů z dopravní infrastruktury fondem pro regionální rozvoj. a životního prostředí. Nicholas „Evropská komise je spokojena Martyn ale zároveň dodal, že s pokrokem v čerpání peněz z Evropská komise musí zrychlit fondů EU, který za posledních jejich schvalování. několik měsíců Česká republika (mmr)

Opatov má nový obchvat ������������������������������ ��������������

Od konce roku 1989 bylo na území České republiky zprovozněno celkem 558 km, komunikací dálničního typu (389 km dálnic a 168 km rychlostních silnic). Nejvíce, kilometrů bylo od pádu komunistického režimu postaveno v rámci tahu D5 (celkem 122), která tak propojila Prahu s Plzní a německou dálniční sítí, respektive s celou západní Evropou.

��

���

13

ČESKÁ REPUBLIKA

jsou charakterizovány jednotlivé úseky a fakta o výstavbě na českých dálnicích. Návštěvníci výstavy zde mohou vyčíst, kolik kilometrů dálnic se za posledních dvacet let zprovoznilo, v jakých regionech byla výstavba nejintenzivnější, v jakých letech se stavělo nejvíce apod. Výstava bude probíhat následujících několik měsíců. Umístěna bude nejen v budově ministerstva dopravy, ale i v obchodních centrech v Praze a v dalších krajských městech. Informace o putování výstavy budou k dispozici na www.dalniceza20let.cz.

V celostátním sčítání dopravy provedeném v roce 2000 projíždělo obcí Opatov průměrně 5 160 vozidel v obou směrech, z toho 1 320 těžkých vozidel. Odkloněním trasy silnice I/43 v převážné části mimo obec budou výše uvedené negativní důsledky silniční dopravy jak pro obyvatele obce Opatov, tak pro projíždějící řidiče vozidel z převážné míry odstraněny. V okrajových částech obce, kde trasa přeložky prochází v blízkosti zástavby, jsou pro snížení účinků hluku ze silniční dopravy navrženy protihlukové stěny. Těch bude 9 v celkové délce 408 m. Dále byla realizována opatření proti případnému znečištění podzemních vod. V předstihu byla provedena inventarizace zeleně a náhradní výsadba za pokácené stromy. Trasa přeložky přetíná biokoridor, který bude překlenut mostním objektem. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z prostředků strukturálních fondů, jmenovitě Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), v rámci Operačního programu Doprava. Nenávratný příspěvek Evropské unie je poskytován v rámci Priority 4, v oblasti podpory „Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T“ až do 85 % způsobilých výdajů. (rsd) Informace o stavbě Název stavby: I/43 Opatov - obchvat Místo stavby: Pardubický kraj, okres Svitavy Cena stavby bez DPH: 399 0707 448 Kč Zahájení: 03/2008 Zprovoznění: 11/2009

14

EN č. 11 / 2009

KULTURA

Evropa očima dvacetiletých

Tipy Evropských novin Koncert k poctě Františka V. Kramáře, který pořádá Rakouské kulturní fórum, je věnován 250. výročí jeho narození (27. 11. 1759). F. V. Kramář byl v roce 1818 jmenován císařským dvorním skladatelem a kapelníkem komorní hudby, a stal se tak posledním držitelem tohoto titulu v historii c. a k. monarchie. Slovem provází Zuzana Růžičková a Václav Větvička. Hraje soubor Harmonia Mozartiana Pragensis. 28. listopadu ve 14 hod., Společenský dům, Na Návsi 4, Zadní Třebaň. Slovenský institut do svého programu zařadil vzpomínku na Listopad 1989 - bude na něj vzpomínat očima slovenských dokumentaristů. Kromě prezentace nového DVD vydaného ve spolupráci se Slovenským filmovým ústavem promítne filmy Sonda, Věštci spolu a Letová správa OK 89-90. 30. listopadu v 18 hodin, Modrý sál Slovenského institutu, Jilská 16, Praha 1.

Další projekt podpořený Evropskou komisí snažící se připomenout otázku evropské identity je tentokrát zacílen na dvacátníky. Řada evropských institucí společně s evropskými kulturními instituty přináší aktivitu pod názvem Generace 89. V jejím rámci si mají mladí lidé narození v přelomovém roce připomenout výročí pádu komunistických režimů v Evropě. Pro mládež z Rakouska, Belgie, Bulharska, České

republiky, Německa, Maďarska, Polska a Velké Británie to znamená pobídnutí, aby sdílela své zkušenosti a očekávání pro budoucnost. Účastníci projektu jsou rovněž zváni do různých evropských metropolí, přičemž výsledkem setkávání bude „Deklarace Generace 89“, prohlášení nových občanů svobodné Evropy. Startovní fáze projektu, ve kterém

se podávají přihlášky, poběží do konce ledna 2010. Součástí přihlášky podané na stránkách www.generation89.eu, je esej na téma Co mohu udělat pro Evropu a co může ona udělat pro mne a Jak vidím sebe jako Evropana za pět, deset let? V dalších dvou měsících dojde k oznámení reprezentantů zúčastněných zemí a během března bude na účastnících, aby si při-

pravili 3 - 5 minutový videoklip, ve kterém shrnou postoj svých příbuzných k roku 1989. Následovat budou soustředění v Bukurešti, Bruselu, Praze a Varšavě a konečně delegování účastníků do finále v Bruselu, kterého se 7. června příštího roku zúčastní čtyři nejaktivnější zástupci evropské mládeže. Náklady na dopravu, stravu a ubytování budou hrazeny Evropskou komisí. Pavel Farkaš

Večer o krizi jakéhokoli věku, animovaných sušenkách, gigantických rybách a dalších prostých věcech si připravil Skandinávský dům. Jedná se o pilný seminář u příležitosti českého vydání knih norského spisovatele Erlenda Loea „Fakta o Finsku“ a „Ryba“. Dotkne se i románů u nás dříve vydaných a filmů, pro které autor napsal scénář, nebo které vznikly podle jeho knih. Večera se zúčastní též překladatelky knih a zástupci nakladatelství. 2. prosince od 19 hod., Dejvická 3, Praha 6. Francouzský institut uvádí Komunálku, film režiséra Françoise Huguiera (2009) o Petrohradu, který se do roku 1991 jmenoval Leningrad, a kde v roce 1917 vypukla Velká říjnová socialistická revoluce. Komunálky jsou společné byty, které zbyly po tzv. bolševizaci. V Rusku v nich dodnes bydlí kolem sedmnácti milionů Rusů. Projekce v ruském znění s francouzskými a českými titulky. 10. prosince v 19 hodin, Štěpánská 35, Praha 1. Italský institut zahajuje výstavu pod názvem Josef Čapek: Pan – Evropa, zaměřenou na italský futurismus. Výstava dokumentačního materiálu je věnována grafickému dílu Josefa Čapka a jeho vztahu k evropské avantgardě, zvláště pak italskému futurismu. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 10. prosince v 18 hodin, výstava je dále přístupná do 15. ledna v galerii v 1. patře institutu, Šporkova 14, Praha 1. Polský institut chystá setkání pro děti s výukou polštiny pomocí her, básniček a příběhů. Účelem sobotních setkání je povzbuzovat děti k mluvenému projevu a přiblížit pohádkové postavičky prostřednictvím filmu, čtení pohádek, výtvarné dílny a tanečků. Vstup volný, rezervace v knihovně Polského institutu je ale nutná. 12. prosince od 10 hod. Další setkání proběhne 9. ledna, Karlova 27, Praha 1. Lucemburská ambasáda připomíná konání druhého koncertu na počest Jana Lucemburského, na kterém vystoupí Jaroslav Svěcený (housle) a Francesco Tristano Schlimé (klavír). Svěcený představí jedinečný soubor mistrovských houslí z různých století. Koncert začne v Majakovského sále Národního domu na Vinohradech v 19 hodin, 14. prosince. Vstupenky zajišťuje www.ticketpro.cz. Komunikační prostor Školská 28 si připravil komentovanou projekci britských krátkých filmů. V sobotu 14. prosince od 18 hodin, Školská 28, Praha 1. Legenda o čase je název desky, kterou v roce 1979 věnoval slavný andaluský zpěvák flamenca Camarón básníku Federicu Garcíovi Lorcovi. I stejnojmenný film promítaný v Institutu Cervantes se v jednom z témat přiblíží tomuto slavnému hudebníkovi. Na jedné straně je japonská dívka Makiko, která se vydá do Španělska, aby se zde naučila zpívat jako Camarón. Na druhé straně sledujeme cikánského chlapce Isru, který po smrti otce již nemůže zpívat a touží odcestovat někam daleko. 15. prosince v 18 hodin, Na Rybníčku 6, Praha 2. Vlámské zastoupení v Praze zve do Národní galerie na výstavu jednoho z nejlepších portrétistů své doby Antoona van Dycka (1599–1641). Je autorem i několika podobizen v technice leptu, které byly později zařazeny do portrétní řady významných soudobých osobností, a od 18. století označované názvem „Iconographie“. Malá výstava ve Šternberském paláci představí cyklus ve výběru osmi grafických listů. Výstava potrvá do 10. ledna. Malostranské náměstí 7/19, Praha 1. Pavel Farkaš

Mladí lidé ze všech států Evropské unie, kteří se narodili v listopadu 1989, se sešli na zasedání Evropského parlamentu v Bruselu, kde mohli pohovořit i s jeho vedoucími představiteli. Foto: archiv EP

Jak učit migranty česky S postupným stárnutím obyvatelstva v Evropě a stále větší potřebou pracovních sil na trhu práce bude význam integrace migrantů v členských státech EU v příštích letech růst. Úspěšná integrace bude záviset na lepším přístupu na trh, lepších jazykových znalostech a možnosti vzdělávání. Na otázky, jak je na tom Česká republika s jazykovou integrací migrantů a jaké jsou možnosti dalšího vývoje, se pokusila 20. listopadu 2009 odpovědět konference Jazyk a integrace migrantů, pořádaná Zastoupením Evropské komise v České republice ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha. Konference se zúčastnili zástupci nevládních organizací, představitelé ministerstva vnitra a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, učitelé češtiny jako cizího jazyka, ředitelka pražské základní školy a také jedna migrantka. Hlavní příspěvek na konferenci přednesl jeden z nejvýznamnějších evropských odborníků na jazykovou integraci Piet Van Avermaet z Gentské univerzity v Belgii. „Jazyková a kulturní různorodost a současně potřeba zachovat sociální soudržnost dané země představují ohromné výzvy pro společnost a zvláště pro politiky,“ poznamenal Armaet. „Důležitost jazyka pro integraci je zřejmá. Jazyk je potřebný pro komunikaci. Navíc ale schopnost používat jazyk hostitelské země je důležitým nástrojem pro

případnou vzestupnou sociální mobilitu imigrantů,“ dodal. Další blok příspěvků a diskuse se zabýval výukou češtiny jako cizího jazyka, její dostupností, kvalitou a přípravou učitelů. Výuka migrantů má svá specifika a budoucí učitelé by měli být seznámeni také se sociokulturním minimem v širším kontextu integrace. Často by také prospělo nechat se inspirovat moderními trendy ve vzdělávání, běžnými v mnoha státech. Třetí diskusní blok se věnoval výuce dětí cizinců z třetích zemí. Ředitelka základní školy nám. Currieových Libuše Vlková předvedla, jak podnětně na jejich škole zvládají začlenění imigrantů do výuky. S prezentací vystoupily i studentky Thuy An Nguyen a Anna Krejčí, které se se svou prací „Banánové děti – mladá vietnamská generace v ČR“ letos zúčastnily za ČR soutěže EU pro mladé vědce. Na závěrečné shrnutí bylo předáno slovo opět Armaetovi: „Doufám, že se ‚nové‘ členské státy jako ČR, které se migrací začaly zabývat poměrně nedávno, poučí

Další konference s podobným tématem, vlivem evropské integrace na slovanské jazyky, se bude konat začátkem prosince v Bratislavě. Repro: archiv EK z chyb, které mnoho zemí (většinou západoevropských) udělalo v uplynulých desetiletích.“ Nezapomněl však podotknout, že integ-

race jako proces nikdy nekončí a je jen na nás, jak se vypořádáme s diverzitou ve společnosti. Magdaléna Nováková

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKKEvidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 6, číslo 11, vychází 27. 11. 2009 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

PŘÍLOHA EN

I

OP DOPRAVA

Operační program Doprava Operační program Doprava (OPD) je finanční nástroj pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie určených na rozvoj dopravní infrastruktury v České republice. OPD je pro programové období EU 2007-2013 v rámci celé ČR největším operačním programem. Jeho celková alokace je 5,774 miliardy EUR, což je cca 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU pro toto období. OPD je financováno ze dvou evropských zdrojů, a to z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Národní spolufinancování projektů je zajišťováno ze zdrojů státního rozpočtu z kapitoly ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy vykonává pro OPD roli Řídícího orgánu, který má celkovou odpovědnost za realizaci programu. V rámci ministerstva dopravy byl výkonem činností Řídícího orgánu pověřen Odbor fondů EU. Do realizace OPD je v roli Zprostředkujícího subjektu zapojen i Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který pro většinu projektů zajišťuje faktické uvolňování finančních prostředků.

OPD je věcně zaměřen především na naplňování dopravních priorit evropského a nadregionálního významu a zároveň na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta 2005-2013. Globálním cílem OPD je pak Zlepšení dostupnosti dopravou. Tento cíl vychází z Národního strategického referenčního rámce. Globálního cíle OPD bude dosaženo prostřednictvím speci-

fických cílů, které jsou vyjádřeny prostřednictvím jednotlivých prioritních os OPD. Konkrétně je z OPD podporována především výstavba modernizace dopravní infrastruktury ve vlastnictví České republiky. Většina prostředků programu (až 65 %) je směřována na podporu infrastruktury na železniční a silniční síti na takzvaných Trans-evrop-

ských dopravních sítích (TEN-T). OPD je dále zaměřen i na podporu infrastruktury na sítích mimo TEN-T a také na podporu městské hromadné dopravy v Praze, multimodální dopravu, infrastrukturu pro vnitrozemskou plavbu, modernizaci plavidel a rozvoj inteligentních dopravních systémů.

také prostřednictvím Regionálních operačních programů, které financují především dopravní infrastrukturu v majetku krajů a obcí. OPD je se všemi regionálními operačními programy komplementární.

Sektor dopravy v ČR čerpá prostředky z fondů EU kromě OPD

Majoritními příjemci podpory jsou Ředitelství silnic a dálnic

������������������ Prioritní osy a oblasti podpory ��������� ��������������� ������������ ������������� Celková alokace OPD �������������

HLAVNÍ PŘÍJEMCI PODPORY

(ŘSD), Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a Ředitelství vodních cest (ŘVC), pro které je vyčleněno 91 % celkové alokace OPD a projekty těchto příjemců budou financovány prostřednictvím SFDI. Dalším velmi významným příjemcem je hlavní město Praha, které bude čerpat prostředky především na výstavbu metra. www.opd.cz

1. Modernizace železniční sítě TEN-T

1.1 – Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů

1.2 – Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telepatických systémů

2. Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T

2.2. – Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy

3. Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T

3.1 – Modernizace a rozvoj železniční sítě mimo síť TEN-T 4. Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T

4.1 – Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T

5. Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze 5.1 – Rozvoj sítě metra v Praze

5.2 – Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze

6. Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy 6.1 – Podpora multimodální nákladní přepravy

6.2 – Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T silniční dopravy 6.3 – Podpora modernizace říčních plavidel 7. Technická pomoc OPD

Podle prioritních os Číslo a název prioritní osy

Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T

Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Technická pomoc Celkem

Fond

Podíl na alokaci Příspěvek z fondů EU(€)

Celkové zdroje (€)

FS

37,9%

2 190 331 352

2 576 860 414

FS

27,8%

1 607 696 540

1 891 407 695

FS

6,8%

393 547 402

462 996 944

ERDF

18,2%

1 051 016 928

1 236 490 504

FS

5,7%

330 076 926

388 325 795

ERDF

2,1%

119 426 722

140 502 026

FS FS + ERDF

1,4% 100%

81 985 333 5 774 081 203

96 453 333 6 793 036 711

������� �������� ����������� �������� ������� ���������

���������

Předkládání a schvalování žádostí o podporu z OPD 1. Všechny požadavky a postupy, které musí být ze strany žadatelů dodržovány, jsou uvedeny v dokumentu Pokyny pro žadatele OPD – k dispozici jsou na www.opd.cz/cz/Pokyny-pro-zadatele 2. Žádosti o podporu z OPD jsou zpracovávány elektronicky v aplikaci Benefit 7 – www.eu-zadost.cz 3. Žádosti jsou po předložení v tištěné i elektronické formě na Řídící orgán OPD odborně posuzovány, a to v souladu s kriterii pro výběr projektů OPD. 4. O schválení projektů k financování z OPD rozhoduje Řídící orgán OPD, u projektů s celkovým veřejným příspěvkem nad 50 resp. 25 mil. EUR o schválení podpory rozhoduje přímo Evropská komise. 5. Schvalovací proces končí Rozhodnutím o poskytnutí dotace resp. uzavřením Rámcové smlouvy o financování mezi příjemci a SFDI. Dokončením schvalovacího procesu se z žadatele o podporu stává příjemce. 6. Povinnosti příjemců jsou upraveny v Metodických pokynech pro příjemce OPD – k dispozici jsou na www.opd.cz/cz/Informace-pro-prijemce

II

PŘÍLOHA EN

OP DOPRAVA

Přehled podporovaných aktivit v rámci prioritních os OPD a vymezení příjemců podpory PRIORITNÍ OSA 1 – MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Podpora v této prioritní ose je soustředěna především na ty úseky železniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně bude podporována např. modernizace tranzitních koridorů a rozhodujících železničních uzlů na síti TEN-T, zajišťování interoperability implementací TSI a dálkového řízení provozu včetně úprav železničních vozidel, realizace technických opatření k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví apod. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.), v případě zavádění interoperability i vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy. PRIORITNÍ OSA 2 – VÝSTAVBA A MODERNIZACE DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose je výstavba nových úseků dálniční a silniční sítě, které nahradí v současnosti již nevyhovující úseky silniční sítě TEN-T. Dále je předmětem podpory zlepšování parametrů na již existujících úsecích dálnic a silnic ležících na síti TEN-T. Podpora je soustředěna především na ty úseky dálniční a silniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně je podporována např. výstavba dalších úseků sítě TEN-T, modernizace a zvýšení kapacity již provozovaných úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. třídy sítě TEN-T, zavádění inteligentních dopravních systémů na dálniční síti a sítích navazujících apod. Dále je podporována také realizace technických opatření k minimalizaci vlivů dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.

Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 3 – MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ MIMO SÍŤ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose je především modernizace a rozvoj železničních tratí celostátní důležitosti ležících mimo síť TEN-T. Konkrétně je podporována např. elektrizace železničních tratí, modernizace zabezpečovacích zařízení, zvyšování traťových rychlostí, zajišťování souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI), vybavování prostor pro cestující za účelem zvýšení kultury cestování a zajištění přístupu osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále jsou podporovány také intervence pro snížení negativního vlivu železniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.) PRIORITNÍ OSA 4 – MODERNIZACE SILNIC I. TŘÍDY MIMO TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose je především výstavba a modernizace rychlostních silnic mimo sítě TEN-T a ostatních silnic I. třídy. Konkrétně je podporováno např. odstraňování závad na silnicích I. třídy, modernizace silnic I. třídy, budování silnic I. třídy sloužících jako obchvaty měst a obcí, implementace telematických systémů na silnicích I. třídy a zabezpečování dostatečné kapacity silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. Dále je podporována také realizace technických opatření vedoucích k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na jednotlivé složky ži-

votního prostředí a veřejného zdraví a ke zvýšení bezpečnosti. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 5 – MODERNIZACE A ROZVOJ PRAŽSKÉHO METRA A SYSTÉMU ŘÍZENÍ SILNIČNÍ DOPRAVY V HL. M. PRAZE Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose bude především výstavba nových úseků pražského metra a dále také podpora systémů řízení a regulace městského silničního provozu na hlavní uliční síti Prahy. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (Magistrát hl. m. Prahy, případně jím zřízené organizace) PRIORITNÍ OSA 6 – PODPORA MULTIMODÁLNÍ NÁKLADNÍ PŘEPRAVY A ROZVOJ VNITROZEMSKÉ VODNÍ DOPRAVY Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose může být jednak rozvoj multimodálních přepravních systémů a dále pak i rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest. V oblasti multimodální dopravy se může jednat o podporu revitalizace železničních vleček nebo dále např. i podporu vzniku multimodálních terminálů a veřejných logistických center. V oblasti vodní dopravy je podporováno především dobudování vnitrozemských vodních cest splavněním dosud nesplavných úseků a dále pak i zlepšování parametrů již využívaných vodních cest, a to především v rámci sítě TEN-T. Dále je podporována i modernizace říčních plavidel. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury multimodální dopravy, vlastníci/správci dotčené infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy (zejména ŘVC ČR), provozovatelé/vlastníci říčních plavidel.

Stav vyhlášených výzev a realizace OP Doprava Ke dni 6. října 2009 bylo na všechny vyhlášené výzvy v rámci OP Doprava alokováno celkem 159 mld. Kč, to je cca 93 % z alokace na operační program na celé programové období. Řídící orgán dosud nevyhlásil výzvy pro předkládání projektových žádostí ve dvou oblastech podpory zaměřených na rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě, systému ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy a na rozvoj sítě metra v Praze (oblasti podpory 2.2 a 5.1). Obě oblasti podpory jsou realizované v rámci pravidel, která jsou stanovena vyhláškou č. 560/2006 o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. Nejdříve je tedy nutné schválit příslušnou dokumentaci programu a teprve poté realizovat danou problematiku v rámci OPD. V současné době je otevřeno osm kontinuálních výzev, v rámci kterých mohou žadatelé předkládat své projektové záměry do poloviny roku 2015 (viz tabulka „Přehled vyhlášených výzev“).

Přehled vyhlášených výzev Operačního programu Doprava

PŘEHLED PLÁNOVANÝCH VÝZEV V současné době se zpracovává dokumentace pro oblast podpory 5.1 „Rozvoj sítě metra v Praze“, k vyhlášení výzvy došlo dle informací ŘO v polovině října 2009. Vyhlášení výzvy pro příjem projektových žádostí ve druhé dosud nevyhlášené oblasti podpo-

* Alokace (národní zdroje a příspěvek Společenství) byla uvedena souhrnně pro více oblastí podpory, a to ve výši 6 210,5 mil EUR (156 380,4 mil. Kč). Měnový kurz: 1 EUR = 25,180 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007. Zdroj: MSC2007 – 6. 10. 2009, webové stránky ŘO OP Doprava ry 2.2 „Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy“ není řídícím orgánem na rok 2009 plánováno. REALIZACE OP Od počátku realizace Operačního programu Doprava byly k 6. říjnu 2009 zaregistrovány 144 projektové žádosti v celkové hodnotě 158 mld. Kč. Z předložených projektových žádostí jich bylo 73 schváleno o souhrnné hodnotě 54 mld. Kč a proplaceno bylo 20 mld. Kč, což představuje 87 % alokace pro rok 2007. Počet předložených projektových žádostí se meziměsíčně zvýšil o jednu nově zaregistrovanou žádost. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v předložených projektových žádostech dosahuje 92 % alokace OP Doprava na celé programové období. V průběhu měsíce září bylo na národní úrovni nově schváleno pět projektů. Objem zazávazkovaných finančních prostředků vzhledem k alokaci na roky 2007-2013 činí 31 %. Změny ve schválených

projektech v jednotlivých oblastech podpory jsou způsobeny postupným přesouváním velkých projektů schválených na národní úrovni ze stavu P3 „Projekt doporučen k financování“ do stavu P4 „Projekt schválen na národní úrovni“4. V oblasti schválených projektů tedy nedošlo během měsíce září 2009 k posunu v hodnotícím procesu. K 6. říjnu 2009 byla v rámci celého OP Doprava ukončena fyzická realizace u 18 projektů o finančním objemu 8,3 mld. Kč. Čerpání finančních prostředků je urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby dle fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. V meziměsíčním srovnání se objem prostředků proplacených příjemců zvýšil o 8,4 mld. Kč na celkových cca 20 mld. Kč, což představuje 86,8 % alokace určené pro rok 2007. K významnému posunu došlo i v oblasti prostředků předložených certifikaci, jejichž celkový objem se zvýšil o cca 9 mld. Kč na celkových 9,6 mld. Kč. Doposud nedošlo k certifikaci prostředků, za celý OP Doprava je k certifikaci předloženo 2,4 mld. Kč (13,2 % z alokace určené pro rok 2007).

PŘÍLOHA EN

III

OP DOPRAVA

Údaje o projektech Operačního programu Doprava EU a národní zdroje

Zdroj: MSC2007 – 6. 10. 2009

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava EU a národní zdroje

* Do tabulky se nenačítá vlastní podíl žadatele, a to i v případě, že žadatelem je obec nebo kraj, tj. může nastat situace, že výše schválených žádostí o platbu neodpovídá proplaceným prostředkům. Měnový kurz: 1 EUR = 25,180 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007 Zdroj: MSC2007 - 6. 10. 2009

Vyřazené projektové žádosti

Velké projekty

V porovnání měsíců srpna a září 2009 nedošlo ke zvýšení počtu vyřazených projektových žádostí. Dosud bylo vyřazeno cca 15 % z celkového počtu podaných projektových žádostí. V rámci těchto žádostí bylo požadováno zhruba 11 miliard korun.Nejvíce projektových žádostí bylo vyřazeno v oblasti podpory 6.1 „Podpora multimodální nákladní přepravy, nákup dopravních prostředků a přepravních jednotek pro KD, modernizace překladišť KD“. Vyřazeno bylo 12 projektových žádostí, hlavním důvodem zamítnutí projektů bylo nesplnění podmínek stanovených blokovou výjimkou a příslušnou dokumentací programu.

V rámci celého OP Doprava bylo předloženo na řídící orgán 29 velkých projektů. Z tohoto počtu bylo šest velkých projektů o objemu 34,6 miliardy korun odesláno ke schválení do Evropské komise. Doposud nebyl žádný velký projekt ze strany EK schválen.

ské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR.

Operační program Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozem-

Řídícím orgánem OP Doprava je ministerstvo dopravy, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz.

IV

OP DOPRAVA

OPD

Lépe se vám pojede

Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury.

PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA PÍSECKU:

RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 MIROTICE-TŘEBKOV Více o projektu: Stavba R4 Mirotice–Třebkov přímo navazuje na již dokončený projekt nové mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda. Stavba je důležitou součástí silnice I/4 a R4 Praha – Strakonice – hranice se SRN. Do budoucna je tato komunikace v úseku Praha – Nová Hospoda navržena k postupné přestavbě na rychlostní silnici R4. Nový úsek Mirotice–Třebkov umožní zrychlit spojení z Prahy do Českých Budějovic přes Písek. Stavba také díky oddělení dálkové a místní obslužné dopravy přispěje ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu. Stavba je spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 KŘIŽOVATKA I/20 – NOVÁ HOSPODA Více o projektu: U Nové Hospody (SZ od Písku) se vzájemně kříží dvě silnice I. třídy. Jedna vede od Prahy na Strakonice a Strážný (I/4), druhá z Českých Budějovic na Plzeň (I/20). Nová stavba odstranila nevyhovující umístění průsečné úrovňové křižovatky se špatnými rozhledovými parametry. Hlavním cílem výstavby úseku bylo řešit nehodovost s těžkými následky. Celková délka včetně mimoúrovňových křižovatek a připojovacích úseků je 8,1 km. Součástí stavby, dokončené v září 2008, je i 6 mostních objektů. Stavba byla spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA NYMBURSKU:

SILNICE I/38 NYMBURK, PŘELOŽKA II. A III. STAVBA Více o tomto projektu: Silnice I/38 je významnou dopravní tepnou, spojující dálnici D1 a D11. Jedná se o důležitou spojku silniční sítě a vnitrostátně umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje. Z mezinárodního hlediska má silnice I/38 velký význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Stavba úseku „Nymburk – obchvat“ má vyřešit problém právě s velkou intenzitou těžké nákladní přepravy, která je v současnosti vedena středem města po jediném mostě přes řeku Labe a hustě obydlené hlavní náměstí města Nymburka. Nově budovaná komunikace dopravu z hustě obydlené oblasti odkloní. Úsek je stavěn z převážné části v katastru města Nymburka. Část je v katastru obce Velké Zboží a nepatrně zasahuje i do katastru obce Budiměřice. Výstavba obchvatu byla zahájena v říjnu 2008. Uvedení do provozu plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v říjnu 2010. Výstavba je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím OPD.

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO MOSTU NYMBURK Více o tomto projektu: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby po ní lodě mohly volně plout, je zapotřebí nejen voda, ale také odstranění překážek, které tvoří mosty s nízkou podjezdnou výškou. Proto Ředitelství vodních cest ČR zahájilo projekt „Zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m do přístavu Chvaletice“, v rámci kterého byl zrekonstruován i železniční most v Nymburce. Původní most z roku 1958 měl podjezdnou výškou 4,30 m. Při rekonstrukci byl zvýšen na 5,25 m s výhledovou možností zřídit zdvižné pole, které by umožnilo v budoucnu proplout až 7 m vysokým lodím. Pro větší bezpečnost plavby byl most osazen novým osvětleným plavebním značením a radarovými odražeči. Most tak nyní splňuje za přispění Evropského fondu pro regionální rozvoj požadavky, které jsou kladeny na parametry vodní cesty evropského významu. Z rekonstrukce mají užitek i chodci a cyklisté. Nová lávka pro pěší s ocelovými rošty je mnohem bezpečnější i v případě nepříznivého počasí. Zároveň bylo při rekonstrukci upraveno i 788 m železniční trati a zrekonstruovány dva železniční přejezdy. Zvolenou technologií došlo ke snížení hlukové zátěže a vibrací z provozu vlaků.

VD NYMBURK – REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY VD KOSTOMLÁTKY – REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY Více o těchto projektech: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby lodě po ní mohly volně plout, potřebují nejen vodu, ale také plavební komory, které jim umožňují překonávat výškové rozdíly vzniklé stavbou jezů a hrází. Jejich dobrý technický stav je základním předpokladem spolehlivosti vodní cesty, protože výpadek v provozu znamená její úplné zneprůjezdnění. Proto Ředitelství vodních cest ČR rekonstruuje plavební komory Nymburk a Kostomlátky. Plavební komora Nymburk byla dána do provozu v roce 1922, plavební komora Kostomlátky v roce 1937. Obě tyto komory získají v rámci rekonstrukce, na jejímž spolufinancování se podílí Evropský fond pro regionální rozvoj, nové zdi a úvazné prvky a bude na nich též modernizována elektroinstalace. Zvýší se tak spolehlivost jejich provozu a prodlouží životnost těchto staveb o dalších nejméně 30 let.

w w w. O P D. c z

PŘÍLOHA EN

EN č. 11 / 2009

ZUSAMMENFASSUNG

Zwanzig Jahre demokratische Veränderungen PRAG

Der November 2009 wurde in dem tschechischen Milieu eine gute Zeit der Rekapitulation. Alle waren um eins bemüht: zu bewerten, ob die zwei Jahrzehnte seit dem Zusammenbruch des kommunistischen Experiments dem tschechischen Staat gut gemacht haben und in welchem Ausmaß. Die tschechische Öffentlichkeit ist sich über die Veränderungen nach dem Jahr nicht einig. Die Agentur STEM veröffentlichte eine Umfrage, zufolge der die Menschen am meisten die neuen Möglichkeiten schätzen, die sich nach dem Fall des eisernen Vorhangs ergeben haben. Sie denken auch, dass die Qualität der angebotenen Produkte und Dienstleistungen gestiegen ist. Am meisten wird die Moral oder der Stand im Bereich der Rentenversicherung kritisiert. Aber auch so ist die Umfrage gut ausgegangen. Mehr als sechzig Prozent der Befragten beurteilen die gesamte Lebensqualität als positiv. Václav Havel hat bei dem Jahrestag der zwanzig Jahre ohne kommunistische Vorherrschsaft seine Vision, wie der tschechische Staat in weiteren zwanzig Jahren aussehen wird, veröffentlicht. Seine Vorstellungen sind voll von Idealen. „Wir werden vor allem, wie ich hoffe, eine neue Verfassung haben, die ausgehend von erworbenen Erfahrungen ein bisschen die Struktur der Verfassungsinstitutionen verändern wird, in einigen Kleinigkeiten eindeutiger wird und die manche wichtigeren Grundgesetznormen oder mindestens ihre elementaren Punkte als ihren integralen Bestandteil akzeptieren wird. Ihr erster Teil wird selbstverständlich die Liste der Grundrechte und Freiheiten sein,“ führte Havel zum Beispiel auf. (sti)

BRATISLAVA

15

ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ

Twenty years of democratic changes

RÉSUMÉ

A procession of people started to walk from the Prague’s district of Albertov. Authorities kept it under control. This is not a quote from the censored press in 1989; in fact, it is the reality of this year’s November 17th. Actually, the procession through Prague had no intention to demonstrate its dissatisfaction with the current conditions, but wanted to remind us that it has been 20 years since the fall of communism. Majority of people evaluate the period which was brought about by the year 1989 positively. However, even Václav Havel admitted: “Our country is booming. But sometimes quite strangely.” And he continued: “Large sections of our land have been subjected to some sort of a wrong-headed construction rage, which sows the ground for yet other new and grandiose low-rise warehouses, huge parking lots, shopping centres, industrial zones, landfills, entertainment zones and hypermarkets,” complained the former president.

PRAGUE

„The country is booming. But sometimes quite strangely”

In the Czech environment, November 2009 has become a time of recapitulation. Everyone tried to do only one thing: to evaluate whether the two decades since the collapse of the communist experiment have benefited the Czech country and to what extent. The Czech public does not have unified opinion about the changes after the year 1989. The STEM Agency has published the results of

a survey, in which the people mainly appreciate new opportunities which were opened by the fall of the Iron Curtain. They also feel that the quality of available products and services is higher. Their criticism is largely directed towards the morals or towards the situation in the area of pension security. In spite of that the survey turned out well: over 60% of survey participants have evaluated the overall quality of life positively.

On the occasion of the 20th anniversary without the communist rule, Václav Havel published his vision of how the Czech state will look like in another twenty years. His vision is full of ideals. “First of all, I hope that we will have a new constitution, which drawing on the past experience will somewhat change the structure of our constitutional institutions, a constitution which will be more clear in a number of details and which will adopt some of the important constitutional standards or at least their basic points as its integral part. And of course the Charter of Fundamental Rights and Freedoms will be in its first section,” said Havel. He believes that morals can change for the better. “The society is waking up. The things will gradually change. And luckily, we won‘t need another revolution for that. In 2029 we will be very much ahead. Truth and love must prevail over the lies and hatred,” he adds to that. Jan Štifter

Ján Budaj: „The time has come to repeat the year 1989!” Velvet Revolution which in Slovakia started one day earlier had produced two icons - in particular these were the well-known actor Milan Kňažko and previously unknown stoker Ján Budaj. They were agitating the crowd and ringing the keys at the overcrowded Slovak National Uprising Square for a number of days.

The leaders of the revolt achieved a And so the memorial plaques are change and they believed in a bet- all that is left from the Velvet Reter, more democratic future. Those volution, people have quickly fortwenty years have passed by very gotten what they were fighting for. quickly… But according to Ján Budaj, And even the top Slovak politicians one of the November leaders, there have forgotten. The famous Slovak has been practically no change. “I am National Uprising Square, where disappointed with the political de- the largest demonstrations were velopment after the year 1989. The organized is yawning, bored with politics must flush out the liars and its emptiness. During the “celebempty talkers who are holding on rations” we could mostly hear the to their positions because they have right-wing extremists who marched Foto: Miloš Kolesár nowhere else to go. We never had any through the city and shouted their real democracy, because apart from slogans: “What kind of revolution Apathie, Gleichgültigkeit, Resignation schlichen its mechanism, such democracy also was it, when the same swines are sich allmählich in unsere Beziehungen, zwischen needs a political culture”. still sitting in their high positions?” die Menschen. Und so ist es kein Wunder, dass die Apathy, indifference and resignati- Sadly, there is a bit of truth to that. Politiker nicht einmal 20 Jahre nach dem Sturz on have gradually sneaked into our “It is just about time to repeat the des totalitären Regime in der Lage sind sich die relations, the relations between the year 1989,” thinks Ján Budaj, and Hände zu schütteln. Aus der zärtlichen Revolution people. And so no wonder that even he adds to that: “Thus far there is no sind nur Gedenktafeln geblieben, die Menschen 20 years after the fall of the totalita- difference between the former Stahaben schnell vergessen, wofür sie gekämpft ha- rian regime our current politicians te Security officers and their victims ben. Und auch die slowakischen Spitzenpolitiker are unable to shake their hands. and that has been a shame for the haben vergessen. Der berühmte Platz Námestie SNP, wo die größten Manifestationen stattfanden, war leer. Bei den „Feiern“ hörte man am meisten Rechtsextremisten, die durch die Stadt marschierten und ihre Parolen schrieen: „Was ist das für eine Revolution, wenn danach die selben Schweine FIN-NET - the European network of financial arbitrators and auf hohen Posten sitzen?“ Es ist traurig, dass sie ombudsmen held its meeting in Prague. The organization was auch ein bisschen Recht haben. „Es ist die höchste established in 2001 at the European Commission in Brussels and Zeit das Jahr 1989 zu wiederholen“, denkt einer it brings together national institutions within the European der Revolutionsmachern Ján Budaj und fügt hin- Economic Area and which deals with out-of-court settlements zu: „Bis heute werden die ehemaligen Offiziere der between consumers and providers of financial services. We have Staatssicherheit nicht von ihren Opfern unterschi- asked the Czech financial arbitrator František Klufa to join us eden und dass ist eine Schande für die letzten zwei for an interview. Jahrzehnte“. Die einzige Aktion, die durch die Regierung organi- What are the statistics of com- complaints a year. siert wurde, war ein Festkonzert im Slowakischen plaints addressed to financial arNationaltheater, wohin jedoch die Akteure des No- bitrators? What is your opinion about the vembers 1989 abgelehnt haben zu kommen. Die Comparing to previous years, the stability of the Czech banks during haben ein eigenes Konzert mit der Bezeichnung number of complaints is growing sig- the crisis? Are they really better Genossen auf Nimmerwiedersehen organisiert. nificantly. In 2007 the office received off than the European banks and if Der ausdrucksvollste Augenblick der Feier des 20. 370 complaints and in the previous so, what is the reason for this? Jahrestages war ganz bestimmt die Würdigung year 619. Some countries have fewer Stability and robustness of the baneiner der wichtigsten Persönlichkeiten der Sam- complaints, such as Austria, Cyprus king sector in the Czech Republic is tenen Revolution Václav Havel. Dem ehemaligen and other countries – we are talking really good. That was evident even tschechoslowakischen und später tschechischen about a few dozen complaints a year. during the initial stages of the finanPräsidenten wurde auf dem Boden des Magistrats However, some other countries have cial crisis. Supervision of the Czech von Bratislava der Titel des Ehrenbürgers der slo- more complaints, such as Great Bri- National Bank was centralized and wakischen Hauptstadt verliehen. tain, Ireland and other countries – in the bank communicated very well Jozef Havrilla fact Great Britain receives 125,000 with individual banks and monito-

last two decades.” Originally, the Bratislava City Hall wanted to organize the celebrations in the Slovak National Uprising Square. But when the government was not interested in joining the celebrations, the City Hall moved the celebrations elsewhere. Government did not want to join the people from the street who defeated the communist regime. The only event which was organized by the government was a festive concert at the Slovak National Theatre, however, which the main actors of the November 1989 refused to attend. They had organized their own concert, which was entitled “Good bye comrades!” Certainly the most striking moment during the 20th anniversary celebrations was the recognition of Václav Havel, one of the most important persons of the Velvet Revolution. The former president of Czechoslovakia and later the Czech president was awarded at the Bratislava Municipal Office with a title of honorary citizen of our capital city. Jozef Havrilla

Number of complaints about the banking sector is growing

Conversation with František Klufa

red the situation in the Czech banking market. Similarly, the stress tests which the Czech National Bank conducted on the banks a few weeks ago have shown a good stability of our banking sector. What other steps are planned by the European Union in the area of the banking system regulation? I think that these other steps can be sensed from the words of the European Commission chief José Manuel Barroso, who said that a better cross-border supervision of financial markets is a key factor from the economic and ethical point of view. In this suggestion he was referring to the de Larosičre report, which is talking about a new arrangement for the supervision of capital markets, banks and insurance companies. Vlastimil Růžička

Vingt ans de changements démocratiques

Foto: Miloš Kolesár Pour les Tchèques novembre 2009 a été l’heure des bilans. Tous se sont efforcés de répondre à une même question : les deux décennies ayant suivi la chute du communisme ont-elles été bénéfiques à l’Etat tchèque et, si oui, dans quelle mesure ? L’opinion publique tchèque a des avis divers sur les changements intervenus. Selon les résultats du sondage publié par l’agence STEM, les citoyens tchèques apprécient avant tout les possibilités qui leur ont été ouvertes par la chute du rideau de fer. Ils estiment également que la qualité des produits et services offerts s’est améliorée. Le manque de respect des valeurs morales et l’état du système des retraites font l’objet des critiques les plus nombreuses. Ces résultats sont cependant positifs : soixante pour cents des personnes interrogées considèrent que, de façon générale, la qualité de vie est bonne. Lors des cérémonies commémoratives de ce vingtième anniversaire de la chute du régime communiste, Václav Havel a fait part de sa vision de l’Etat tchèque dans vingt ans. Sa conception est fortement marquée d’idéal. « Nous aurons surtout, je l’espère, une nouvelle constitution qui, inspirée par nos expériences, modifiera légèrement la structure des institutions constitutionnelles, clarifiera certains points de détail et intègrera certaines normes constitutionnelles importantes ou, au moins, leurs points principaux. La Charte des droits et libertés fondamentaux en sera, bien sûr, la première partie. » a déclaré Havel. (sti)

BRATISLAVA

Apathie, indifférence, résignation se sont progressivement infiltrées dans nos relations. Il n’est donc pas étonnant que 20 ans après la chute du régime totalitaire, les politiciens actuels ne puissent pas se serrer la main. De cette révolution sans violence il ne reste que des pancartes. Les gens ainsi que les leaders politiques ont oublié ce pour quoi ils se sont battus. La célèbre place de l’insurrection nationale slovaque où se sont tenues les manifestations les plus importantes était déserte. Tout au plus, lors des « festivités », pouvait-on entendre les cris de manifestants d’extrême droite scandant : « c’est quoi cette révolution qui garde les mêmes fumiers comme dirigeants ? ». Le plus triste, c’est qu’ils ont en partie raison. « Il est grand temps de répéter 1989 » estime l’un des instigateurs de cette révolution, Ján Budaj. Il ajoute : « à ce jour encore on ne distingue pas les anciens officiers de la police secrète de leurs victimes et c’est la honte des vingt dernières années. » L’unique manifestation organisée par le gouvernement était un concert de gala au théâtre national slovaque. Toutefois les principaux acteurs de la révolution de novembre 1989 avaient refusé de se s‘y rendre et organisé leur propre concert, intitulé « adieu camarades ! ». Le moment le plus fort de ces célébrations commémorant ce vingtième anniversaire fut certainement la remise, à la mairie, du titre de citoyen d’honneur de la capitale slovaque, à l’une des personnalités les plus marquantes de la révolution de velours, Václav Havel, ex président tchécoslovaque et tchèque. Jozef Havrilla

16

EN č. 11 / 2009

DOPRAVA

Prodej a distribuce dálničních kupónů pro emisi roku 2010 Od 1. prosince 2009 bude zahájen prodej ročních dálničních kupónů (dále jen „DK“) emise roku 2010 k úhradě časového poplatku za užívání zpoplatněných pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla. DK prokazující úhradu časového poplatku na jeden měsíc nebo deset dní bude možné zakoupit od 1. ledna 2010. DK budou prodávány na všech pobočkách České pošty, s. p. a na dalších prodejních místech označených speciální nálepkou. Distribuci všech druhů DK zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury prostřednictvím České pošty, s. p. a Autoklubu Bohemia Assistance, a.s. a jejich oprávněných prodejců.

Nově dochází od 1. ledna 2010 k převodu motorových vozidel o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny do méně než 12 tun do systému mýtného. V případě, že motorové vozidlo má vylepen kupón časového zpoplatnění platný i v lednu 2010, povinnost platit mýtné nastane až od skončení platnosti kupónu. CENY A PLATNOST DK EMISE 2010 Cena ročního DK pro motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t je 1 200 Kč. Roční DK pro rok 2010 má platnost od 1. prosince 2009 do 31. ledna 2011. Cena měsíčního DK pro motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t je 350 Kč. Platnost měsíčního DK pro rok 2010 počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím dne bezprostředně následujícího měsíce, který se číselně shoduje se dnem vyznačeným na kupónu. Není-li takový den v příslušném následujícím kalendářním měsíci, připadne konec platnosti na jeho poslední den. Cena desetidenního DK pro motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t je 250 Kč. Platnost desetidenního DK pro rok 2010 počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím desátého kalendářního dne.

něné. Pokud se jedná o úsek, kde je umožněna jízda bez předchozího zakoupení známky, je to vždy označeno příslušnou dopravní značkou. Z počátku byly neplacené úseky jednoduše označovány dodatkovou tabulkou s textem „bez poplatku“ a v místě odkud již začínal úsek placený, byla dodatková tabulka přeškrtnuta červenou čarou. Bohužel, toto nešťastné označování spíše klamalo, neboť hlavně cizinci značku zaměňovali za podobnou dopravní značku označující začátek a konec obce. Proto byla společně s novou úpravou dopravních předpisů u nás v roce 2000 zavedena nová dopravní značka E11 „Bez poplatku“, obsahující přeškrtnutý symbol dálničního kupónu. Do úseku takto označeného mohou tedy vjíždět i vozidla bez nalepené dálniční známky. Všechny placené úseky naopak tuto dodatkovou tabulku značku E11 neobsahují. První dálniční kupóny v České republice byly zavedeny v roce 1995. O povinnosti placení za používání dálnic se u nás dlouho uvažovalo, a to hned po pádu komunistického režimu, kdy byla nutnost co nejrychleji dostavět započatou dálniční síť. Zpočátku se mělo jednat o klasický způsob placení mýtného, kdy by se stejně jako ve většině zemí světa musel zaplatit příslušný poplatek vždy při najíždění na dálnici. Tedy u každého nájezdu měla být tzv. mýtnice, kde by si řidič vyzvedl např. lístek a u výjezdu z dálnice by zase u jiné mýtnice zaplatil částku, podle vzdálenosti kterou skutečně ujel. Jiným typem jsou pak plošná mýta, která se platí již při nájezdu na dálnici a je jedno kolik kilometrů řidič ujede. Samozřejmě existují i různé předplacené kupóny, kterými se vozidlo při průjezdu mýtnicí, většinou pomocí automatu, prokazuje.

ve Švýcarsku, k dálničním známkám. Vycházelo se mimo jiné také z toho, že naši občané jsou na podobný způsob předplatného zvyklí např. z průkazek MHD.

vozidla invalidů anebo převážející invalidu (ZTP, ZTP/P). Tato vozidla ovšem musí být registrována a označena příslušnou kartou „O 1“, tj. symbolem invalidního vozíku.

Hned po zavedení dálničních poplatků platila povinnost používat dálniční známku i pro motocykly. Nastávaly však komplikace s určením mís-

Dálniční kupóny je možno zakoupit ve všech provozovnách České pošty, na čerpacích stanicích, na hraničních přechodech a na jiných místech

Dálniční známky

Úseky s poplatkem

Úseky bez poplatku

Úseky s poplatkem od jejich zprovoznění v průběhu roku 2009

Stav k 1.1.2009 D8 R 35

R 63

R 10

D8 R6 R7

R6

D 11

R1

R 35

R1

D5 D5 R4

D1

D1 R 35

D3

R 56

D1

R 35

R 48

R 48

R 46

D1 D1

HISTORIE DÁLNIČNÍCH KUPÓNŮ Dálniční kupóny, resp. známky, slouží k předplacení vybraných úseků českých dálnic a rychlostních silnic. To znamená, že ne všechny dálnice a rychlostní silnice anebo jejich úseky jsou zpoplat-

(časové zpoplatnění)

R 55

Podle tehdejších průzkumů by se však stalo vybudování mýtnic jen drahým a nevratným řešením, především kvůli objíždění zpoplatněných úseků drtivou většinou řidičů. Vláda proto přistoupila k jinému řešení, a to stejnému jako mají např.

R 52

D2

ta, kam známku přesně vylepovat. Navíc právě motocykly bývaly terčem krádeží a to stylem, že zloděj celý plechový díl i se známkou jednoduše odmontoval. Ke všemu po českých dálnicích jezdí motocyklů poměrně málo (většinou jde o cizince), že by se speciální kupóny nevyplácelo ani vyrábět. Proto byly motocykly od poplatků osvobozeny, což se vztahuje i na veškeré motorové tříkolky. VÁHA VOZIDEL Ceny kupónů se různí nejen podle doby platnosti, ale také podle typu vozidla. Povinnost platit mají všechna vozidla nejméně se čtyřmi koly (motocykly zpoplatněny nejsou). Vozidla jsou rozdělena do tří hmotnostních kategorií: méně než 3,5 tuny (sem patří nejpočetnější skupina osobních automobilů), mezi 3,5 a 12 tunami a automobily těžší než 12 tun včetně. Hmotností vozidla se rozumí celková hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy uvedená v jeho technickém průkazu. Při připojení přívěsu nebo návěsu k vozidlu se jejich hmotnost sčítá. V roce 2007 byly veškeré kupóny pro vozidla nad 12 tun nahrazeny elektronickým výběrem mýtného. Namísto známky musí mít vozidlo u předního skla umístěno zařízení, díky němuž mu při průjezdu mýtnou bránou systém odečte (v případě předplacené varianty) nebo přičte (v případě vyúčtování) částku. Tento systém zpoplatnění se bude od 1. ledna 2010 vztahovat také na skupinu motorových vozidel v kategorii od 3,5 do 12 tun. Cena mýtného není pro každý úsek stejná, ale liší se od sebe různou vzdáleností bran, časem průjezdu (den, noc, špička aj.) a samozřejmě počtem náprav. Jsou však i vozidla, která jsou od placení dálničních poplatků osvobozena. Kromě vozidel záchranné služby, policie, hasičů apod. jsou to i

poskytujících služby pro motoristy. Prodejní místa kupónů jsou označena samolepkou a při jejich koupi je k dispozici informační leták. Zaplacení dálničního poplatku se prokazuje dvoudílným kupónem, jehož první díl s vyplněným registračním číslem musí být vylepen celou svou plochou přímo na vnitřní straně skla předního okna a musí být umístěn na pravém dolním okraji. Druhý díl kupónu (rovněž vyplněný) si řidič ponechá u sebe pro případnou kontrolu Policií případně příslušníky Celní správy v uniformě nebo poškození prvního dílu (například při poškození předního skla). Použití zpoplatněné komunikace bez platného dálničního kupónu (ať už chybějící nebo prošlé) může být pokutováno Policií do výše 5 000 Kč, ve správním řízení až do výše 500 000 Kč. OBA DÍLY KUPÓNU Kupón je platný, jestliže jsou splněny následující podmínky: * obsahuje údaj o registračním čísle (na obou částech kupónu), který se shoduje s registračním číslem, kterým je opatřeno motorové vozidlo nebo první motorové vozidlo jízdní soupravy. V případě změny registračního čísla vozidla se kupón nemění, * obě části mají shodné označení – dvoupísmennou sérii a šestimístné pořadové číslo, * u časových kupónů (měsíční, desetidenní) část kupónu nalepená na sklo obsahuje vyznačení doby platnosti – provedené prodejcem proděravěním kleštěmi – odpovídající době, kdy je motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou dálnice nebo rychlostní silnice užita. Časový kupón bez označení doby platnosti je neplatný. Po uplynutí doby platnosti kupónu musí být nalepený díl z předního skla vozidla odstraněn.