Digestát a jeho využití v pícninářství
Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová AGROEKO Žamberk, s.r.o. Zemědělská 1004, ŽAMBERK, 564 01 e-mail:
[email protected]
www.agroeko-zamberk.cz
SPTJS, OSEVA VaV s.r.o. a ZV Troubsko s.r.o. Zubří 3. března 2016
Obsah přednášky Vývoj hnojení v ČR, podíl statkových a organických hnojiv Složení statkových a organických hnojiv
Předcházení rizik při hnojení tekutými organickými hnojivy Hnojení trav statkovými a organickými hnojivy Legislativa hnojení trav statkovými a organickými hnojivy
1. Průměrný přívod jednotlivých živin do půdy v ČR hnojením
Statková hnojiva
Minerální hnojiva
(1980 – 2014, v přepočtu na kg čistých živin, na 1 hektar zemědělské půdy)
Zdroj: MZe (minerální hnojiva); ČSÚ, VÚRV, v.v.i. (statková hnojiva – v exkrementech)
Produkce statkových hnojiv v ČR Klír, 2014
r. 1990 = 25 mil. t hnoje + 12 mil t kejdy r. 2013 = 10 mil. t hnoje + 4,5 mil t kejdy
Počty skotu a prasat v oblastech ČR v roce 2005 (DJ/ha z.p.)
Zdroj: MZe
Bioplynové stanice v ČR K 20.10.2015 instalovaný výkon v ČR Ukazatelé
Instalovaný výkon
MW Celkem 554 BPS* 358,11* z toho 382 ZBPS* 311,76* Užív. z.p. v ČR v tis. ha: 3,516 Pramen*: Česká bioplynová asociace
Měrná Produkce produkce digestátu digestátu tis. t.rok-1.MW-1 tis. t.rok-1 25 8 891
25
7 741
ZBPS = zemědělské BP-stanice
Přepočet produkce digestátu ze ZBPS v ČR na dobytčí jednotky Produkce sušiny a živin: Obsah v %: Produkce ČR celk. v tis. t:
Sušina Org.l. 6,65 5,04 515 390
v kg.ha-1z.p. 146
111
N 0,43 33,3
P 0,064 5,0
K 0,34 26,3
9,5 1,4 (3,2) 7,5 (9,0)
Pramen: http://www.czba.cz/mapa-bioplynovych-stanic/6-bioplynova-stanice.html Normativ výkalů v t.DJ-1.rok-1: 1,426 1,112 0,076 0,0136 0,050 Česká bioplynová asociace, s.r.o. 342 DJ v BPS ČR celkem v tis.NovaEnergo DJ: 352 447 383 504
DJ v BPS na 1 ha z.p.:
0,10 0,10 0,12 0,10 0,15
DJ v ŽV na 1 ha z.p. v r. 2007:
0,37
2. Složení statkových a organických hnojiv, Užitná hodnota statkových a organických hnojiv
Hnojivo Ukazatel Obsah v % Hnůj z praxe Úspora v Kč Obsah v % Drůbeží podestýlka Úspora v Kč Kejda skotu Kejda prasat Sláma obilnin Digestát z KjT Digestát z kukuřice
Obsah v % Úspora v Kč Obsah v % Úspora v Kč Obsah v % Úspora v Kč Obsah v % Úspora v Kč Obsah v % Úspora v Kč
OL N P2O5 K2O Celkem 15,6 0,42 0,23 0,60 1,25 21,84 50,57 41,06 66,00 179,47 42,6 1,68 1,78 1,29 4,75 59,64 202,27 317,73 141,90 721,54 8,8 0,49 0,25 0,56 1,50 12,32 59,00 44,63 61,60 177,55 9,9 0,76 0,87 0,35 1,98 13,86 91,50 155,30 38,50 299,16 82,0 0,43 0,21 1,03 1,67 114,80 51,77 37,49 113,30 317,36 1,44 0,31 0,07 0,24 0,62 2,02 37,32 12,50 26,40 78,24 5,36 0,47 0,155 0,44 8,56 7,50 56,59 27,68 48,40 140,17
KALKULACE ÚSPORY CENY ŽIVIN dle ceníku roku 2013 na Žambersku: 1 kg 1 kg podíl
organických látek Síran amonný N
cena 1 kg N
50%
25%
21,43 Kč
25,56 Kč
Pro minerální ekvivalent N
PO
70
100
Draselná sůl (60%)
1 kg 2 Pro minerální ekvivalent K
a odpočet
80
a odpočet
25%
100% 22,94 Kč na manipulaci
25% 23,33 Kč
12,04 Kč
0,4631 €
17,85 Kč
0,6865 €
11,00 Kč
0,4231 €
23,80 Kč 25%
18,33 Kč
a odpočet
0,0054 €
DAM 390
23,80 Kč
Amofos
1 kg 2 5 Pro minerální ekvivalent P
KO
0,14 Kč Ledek amon-vápen.
na manipulaci 18,33 Kč
25%
na manipulaci
€ (26,00 Kč) 6,90 27,75 6,83 11,51 12,21 3,01 5,39
Digestát zemědělských BPS organické hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu (výhradně ze statkových hnojiv a objemných krmiv anaerobní fermentací) organické hnojivo - typové (typ 18.1.e) - vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 271/2009 Sb., č. 131/2014 Sb.!!
DIGESTÁT: • 3 až 13 % sušiny • min. 0,3 % N ve vzorku Barvy tmavě šedé až černé, odstín do zelena a hněda Pachu po čpavku Chuti slané
Monitoring složení digestátu Pramen: Česká bioplynová asociace, NovaEnergo s.r.o.
Složení digestátu (% v čerstvé hmotě) Kofermenty
n
Sušina
Organ. látky
N-tot.
Pícniny a kejda skotu
60
6,97b
5,28b
0,45b
0,22a 0,063a 0,34a 0,049b
8,41a
Pícniny a kejda prasat
22
5,71a
4,32a
0,41a
0,23a 0,060a 0,32a 0,039a
8,50b
6,65
5,04
0,22 0,064
8,46
CELKEM
109
Digestát* Kejda skotu* Kejda prasat*
0,43
N-NH4+
P
K
0,34
(0,14)
5,8 7,3 5,3
0,53 0,39 0,43
Obsah Ca = 0,18±0,05 % Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování Údaje v závorkách = živiny v kysličnících *)
Mg
0,070 0,070 0,131
0,047
(0,40)
pH
(0,07)
0,29 0,26 0,18
(Namon.+K) : (Ca+Mg) = 3,7 : 1
a způ sobu použ ívání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb.
Složení separátů (% č.h.) z kejdy skotu a z digestátu Organ. látky
Zdroj
Datum
Sušina
Kejda dojnic
Průměr ±s
19,83 17,59 0,54 0,14 0,18 0,34 0,14 8,47
Separát kejdy
Digestát kukuřice
Průměr ±s
N-tot.
N-NH4+
P2O5
K2O
1,62
1,74
0,09
0,03
0,03
0,04
21,0
-
0,42
-
0,17
0,25
0,02
pH
0,37
22,33 18,53 0,69 0,26 0,43 0,50 0,24 8,95 0,59
0,48
0,06
0,07
0,19
0,07
Separát digestátu
23,0
-
0,68
-
0,30
0,45
Hnůj skotu
22,0
-
0,67
-
0,40
0,76
dle vyhlášky č. 377/2013 Sb., ve znění č. 131/2014 Sb.
MgO
0,12
0,13
Obsahy rizikových prvků v digestátech (mg.kg-1 sušiny) Koferment KjSm
Cu 81
n= 7 Pícniny n=15 Pícniny+KjS n=40 Pícniny + KjP n=16 Vyhláška5
Zn Cd Pb 366 0,51 1,9
ab
54
b
b
Cr 3,9 a
248 0,30 2,3 a
79
a
a
ab
a
a
250
c
1200
2
a
a
ab
a
ab
a
5,8 0,025 2,32
4,7
a
a
a
6,3 0,041 2,32 b
100
ab
a
b
a
100
a
5,4 0,027 2,44
4,6
175 521 0,37 2,7 b
ab
3,6
306 0,27 2,2 ab
Ni Hg As 5,1 0,021 2,61
a
50
b
1,0
a
20
) Povolené maximální limity podle vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva [9], ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. 5
Obsahy rizikových prvků v kejdě prasat Prasata Reprodukce n=22
Cu Zn Cd Pb 331 23391 0,32 2,4
Cr 6,5
Ni Hg As 9,3 0,019 2,48
Vliv digesce(* na změnu obsahů (% v č.h.) a poměrů živin v kejdě od telat (%) Kejda před Digestát po Podíl fermentací fermentaci z kejdy Sušina 3,78 2,22 59 % Organické látky 2,93 1,44 49 % pH 7,85 8,32 N 0,31 0,31 102 % C:N 4,8 : 1 2,3 : 1 48 % N-NH4+ 0,18 0,23 130 % C : Nmin. 8,32 : 1 3,16 : 1 38 % S 0,013 0,011 87 % Ukazatel
*) digesce kejdy telat 45 dní při 40 oC
Vliv digesce(* na změnu počtu mikroorganizmů v kejdě od telat (KTJ.g-1) Kejda před Digestát po Podíl Ukazatel fermentací fermentaci z kejdy 3 3 Celkový počet b. >100 . 10 >100 . 10 3 3 Koliformní b. 161 . 10 11 . 10 7% = termotolerantní 833 11500 1380 % Escherichia coli 2667 500 19 % Enterokoky 93 . 103 133 . 103 143 % Salmonella sp. negativní negativní Clostridium perfringens
666
*) digesce kejdy telat 45 dní při 40 oC
1000
150 %
3. Předcházení rizik digestátu • Pokles bilance POH po digesci kofermentů = odbourání zdrojů organických látek 50 – 70 % (90 %). • Digescí ztráta energie = rozklad lehce rozložitelné OH (cukry, tuky, bílkoviny a jejich deriváty), = ochuzení výživy edafonu (abundance mikroorganismů biomasa, respirace, rozklad celulózy, intenzita nitrifikace, aktivita půdních enzymů atd.) • bioindikace půdní úrodnosti. • Utužení půd aplikací na technologicky nezralou půdu, vyplavení N a K po aplikaci v pěstebním mezidobí = malá skladová kapacita pro digestát, = manipulační a aplikační technika s malým výkonem, nevhodné konstrukční provedení aplikátorů. • Chyby manažmentu = v rámci zemědělství úsek nejnáročnější na řízení.
Přehnojení: • Vnos rizikových prvků digestátem - koncentrace prvků v sušině po odbourání spalitelné sušiny = při nedodržení 3-leté dávky sušiny podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, resp. vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. • Peptizace půdních koloidů po nadlimitních dávkách digestátu = přívod kationtů NH4+, K+, Na+ (půdy chudé Ca2+ a Mg2+).
Víceleté pícniny a travní porosty: • Zaplevelení porostů = semena plevelů z kofermentů ztrácejí klíčivost během prvních dní fermentace. • Mikroorganismy z rodu Clostridium sp. v píci = aplikace digestátu bezprostředně po seči, déšť při a po aplikaci, vláčení.
Mikroskopie kejdy a digestátu
Mikroskopie 10x ředěné kejdy skotu a digestátu Kejda skotu stáří 1 den
Digestát po 90 dnech digesce
Digestát po 90 dnech digesce z píce 0.250 mm
Kejda skotu stáří 120 dní 0.250 mm
0.250 mm
0.250 mm
Bilance organických látek v půdách Bilance organických látek v půdách podle Škardy (1976) VDLUFA (Humusbilanzierung) autorů Körschens et al. (2004) Model CANDY (Franko et al. 1995) a jeho zjednodušená verze, program CCB (CANDY Carbon Balance) Metodika bilancie pûdnej organickej hmoty a stanovenia potreby organického hnojenia (JURČOVÁ, BIELEK, 1997 - VÚPÚ Bratislava) Metoda stanovení ζ-potenciálu (KUDRNA, 1974 VŠZ Praha)
Bilance organických látek podle ŽV a BPS Varianta č. BPS 1 NE 2 ANO 3 ANO 4 ANO
ŽV ANO ANO ANO NE
Pícniny na o.p. Víceleté 1-leté 15% 10% 15% 10% 15% 30% 0% 29%
Využití ke hnojení v t.ha-1 o.p.Organické látky Kejda skotu Kukuřice zdroj výstup 14,6 0 0,88 0,88 14,6 0 0,88 0,26 14,6 8 2,96 0,89 0 11,4 2,96 0,89
Výstup z BPS po odbourání 70 % organických látek, zatížení ŽV 0,86 DJ.ha -1 o.p.
Var.Produkce OL Potřeba OL Bilance OL Alternativy kompenzace v t.ha-1 č. Sláma ZH Hnůj t.ha-1 t.ha-2 t.ha-1 1 0,88 1,65 -0,77 0,94 7,0 4,53 2 0,26 1,65 -1,39 1,70 12,6 8,18 3 0,89 1,84 -0,95 1,16 8,6 5,59 4 0,89 2,06 -1,17 1,43 10,6 6,88 Půdní druh = středně těžká, Metoda bilance dle Škardy (1990)
Víceleté pícniny na o.p. [%]
Kompenzace osevu kukuřicí osevem víceletých pícnin 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 0
10
20
30
40
50
60
70
1-leté pícniny a okopaniny na o.p. [%]
1,2 Krytí potřeby organ. 1,5 1,7 látek v t/ha 1,9 Polynomický (1,2) Sestaveno z podkladů: Škarda (1990) Polynomický (1,5) Polynomický (1,7)
y = 0,0046x 2 - 0,0453x + 20,337 y = 0,0006x 2 + 0,1391x + 15,315 y = 0,0004x 3 - 0,0398x 2 + 1,4379x - 0,047 y = 0,0005x 3 - 0,0429x 2 + 1,4002x - 0,0422
Rozdíly v množství živin a organických látek po aplikaci nehomogenizované kejdy (Škarda, 1987)
Vrtulová míchadla kejdy MEZ, a.s. Nedvědice a Vakuumat
4. Hnojení trav na o.p. a TTP Plán hnojení statkovými a organickými hnojivy Plán hnojení statkovými hnojivy
Sezóna aplikace: č.: 1
Provozní jednotka: První pěstitelská společnost Farma - číslo: 125
Rok:
2005
Začátek sezóny dne: 25.02.05 Konec sezóny dne: 05.05.05
Farma Pozemek Plodina před aplikací Plodina po aplikaci Výměrač.: (ha)2 Plán hnojení statkovými hnojivy Sezóna aplikace:
Rok:
2005
Hnojivo
dávka (t.ha-1) číslo číslo První pěstitelská název celkem chráněná hnojená zdroj Provozní jednotka: společnost název Začátekdruh sezóny dne: 20.05.05 125 125 125 Tráva na semeno Tráva na semeno 40,00 2,50 30,00 Digestát 20 Farma - číslo: Konec sezóny dne: BPS 30.06.05 125 2111 Tráva na orné půdě Tráva na orné půdě 50,00 1,50 48,50 Digestát BPS 40 125 2121 Oves Ječmen sen. pod 25,00 0,00 25,00 Digestát BPS 20 Farmahnojení Pozemek Plodina před aplikací Plodina po aplikaci Výměra č.: (ha)3 Hnojivo Plán statkovými hnojivy Sezóna aplikace: Rok: 2005 125 jednotka: TTP 20,00 chráněná 1,50 hnojená 18,50 Digestát Provozní První pěstitelská společnost Začátek sezóny dne: BPS 20.07.05 dávka40 (t.ha-1) číslo číslo126 TTP název název celkem druh zdroj PŘED125 VKLÁDÁNÍM EDITOVATELNÉHO ŘÁDKU OZNAČTE PŘEDEM TENTO ŘÁDEK LEVOU MYŠÍ NA Č. ŘÁDKU, PŘIKAZUJTE V HLAVNÍM MENU VLOŽIT - ŘÁDEK Farma - číslo: 125 Konec sezóny dne: 09.09.05 125 kukuřice kukuřice 100,00 2,50 97,50POSLÉZE Digestát BPS 15 Celkem 135,00 5,50 122,00 Kejda prasat x 31 125za hnojivo 2845 TTP TTP 5,00 1,00 4,00 Digestát BPS 40 Plán hnojení statkovými hnojivy Sezóna40,00 aplikace: č.: Rok: BPS 2005 125 2545 Tráva na před o.p. na o.p. 2,00 41 Farma Pozemek Plodina aplikací Tráva Plodina po aplikaci Výměra (ha)4 38,00 Kejda prasat Hnojivo Provozní jednotka: První pěstitelská společnost Začátek sezóny dne: 10.09.05 PŘED VKLÁDÁNÍM LEVOU MYŠÍ NA Č.hnojená ŘÁDKU, POSLÉZE PŘIKAZUJTE V HLAVNÍM MENU dávka (t.ha-1) číslo čísloEDITOVATELNÉHO názevŘÁDKU OZNAČTE PŘEDEM název TENTO ŘÁDEK celkem chráněná druh zdrojVLOŽIT - ŘÁDEK Farma - číslo: Konec sezóny dne: 01.11.05 Celkem za hnojivo 145,00 5,50 139,50 prasat x 23 125 125 125 Obilnina - sláma Meziplodina 100,00 2,50 70,00 Kejda Kejda prasat SZP 12 Zásoba hnojiva na konci 15 sezóny: 125 158 Obilnina - sláma TTP 25,00 2,00 23,00 Digestát BPS Farma Plodina Plodina po aplikaci (ha) Hnojivo 125 Pozemek 220 Ttáva na před o.p. aplikací Ttáva na o.p. 20,00Výměra3,00 17,00 Digestát BPS 20 125 semeno Tráva nanázev semeno 18,00 chráněná 0,00 hnojená 18,00 Digestát druh BPS zdroj dávka21 (t.ha-1) číslo číslo221 Tráva nanázev celkem PŘED125 VKLÁDÁNÍM EDITOVATELNÉHO ŘÁDKU OZNAČTE PŘEDEM TENTO ŘÁDEK LEVOU MYŠÍ NA Č. ŘÁDKU, PŘIKAZUJTE V HLAVNÍM 415 Kukuřice - sláma Kukuřice 25,00 0,00 25,00POSLÉZE Kejda prasat SZP MENU VLOŽIT - ŘÁDEK 15 125za hnojivo 1010 Svazenka Svazenka 10,00 0,25 9,75 Digestát BPS 15 Celkem 163,00 7,50 128,00 Kejda prasat x 15 125 5431 Obilnina ozimá Řepka ozimá 5,00 5,00 Digestát BPS 15 125 4235 Obilnina ozimá Kukuřice 7,00 0,25 8,75 Digestát BPS 15 125 2003 TTP TTP 11,00 1,00 10,00 Digestát BPS 15 125 2145 Trávy na semeno Trávy na semeno 11,00 1,00 10,00 Digestát BPS 20
spotřeba (t) 600 1 940 500 740 (t) spotřeba
1 463 3160 780 1 558
spotřeba (t) 3840 181 -1345 172 340 378 (t) spotřeba 373 1146 903 75 131 150 200
PŘED VKLÁDÁNÍM EDITOVATELNÉHO ŘÁDKU OZNAČTE PŘEDEM TENTO ŘÁDEK LEVOU MYŠÍ NA Č. ŘÁDKU, POSLÉZE PŘIKAZUJTE V HLAVNÍM MENU VLOŽIT - ŘÁDEK
Celkem za hnojivo
69,00
2,50
68,50 Kejda prasat
x 16 Zásoba hnojiva na konci sezóny:
1 075 46
Klíčivost plevelů při digesci 35 oC v % [%]
noha
Klíčivost plevelů po 1 dni digesce v % [%]
noha
Podzimní aplikace a digestátu rozstřikem pro zásev v následujícím roce • ztráty dusíku vytěkáním amoniaku do ovzduší = 20 až 30 % (40 %) • bez meziplodin nebo slámy v teplém podzimu předčasné uvolnění minerálního dusíku, zejména nitrátů - ztráty živin zimním a předjarním vyplavením • při jarním výsevu pícnin nedostatek živin pod patou
Podzimní zapravení slámy s digestátem
Meziplodiny X statková a organická hnojiva Meziplodiny šetří skladovou kapacitu na hnojivo při naplňování legislativy Prostřednictvím biologické sorpce živin meziplodiny zamezí ztrátu živin Mulč z meziplodin chrání půdu proti erozi Mulč brání povrchovému odtoku digestátu v přívalových deštích
Mulč brání emisi čpavku (pachů) u kukuřice s malým listovým pokryvem Meziplodiny částečně nahrazují organická hnojiva
Systém dělených dávek digestátu • u plodin s dlouhou vegetační dobou a s velkým odběrem živin • rozložení celkové dávky hnojiva na několik dílčích dávek v průběhu vegetace rostlin podle jejich schopností přijímat živiny v dané růstové fázi • pro jarní plodiny na podzim neaplikujeme, lze jen na slámu (vyjma luskovin, olejnin) a k meziplodinám (vyjma čistých porostů jetelovin a luskovin), jinak až po 1. říjnu • od předseťové přípravy jarních plodin až po plnou vegetaci rostlin 2 až 3 dávky podle zdroje digestátu a podle půdních a povětrnostních podmínek • U pícninových porostů rozložené hnojení: jaro a po každé seči, trávy na semeno i v pozdním podzimu
Dělené dávky živin v digestátu z kejdy prasat Dávka hnojiva
Aplikované živiny N P2O5 K2O
t.ha-1 5 10 20 30 45 60
kg.ha-1 7 13 26 39 59 78
21 41 82 123 185 246
*) doba aplikace:
19 38 76 114 171 228
Účinné živiny(* N K2O N K2O jarní aplikace podzimní aplikace kg.ha-1 kg.ha-1 21 19 15 15 41 38 29 30 82 76 57 61 123 114 86 91 185 171 130 137 246 228 172 182
jaro - minerální ekvivalent podzim - minerální ekvivalent minerální ekvivalent pro fosfor
= = =
N100, K100 N70, K80 100 %
(celkem přímé + následné působení)
Digestát - obsah zinku = 250 – 520 mg.kg-1 sušiny 10 t.ha-1 digestátu (0,63 t.ha-1 sušiny) = dávka 0,16 – 0,33 kg Zn.ha-1 Kejda prasat - obsah zinku = 800 – 1200 mg.kg-1 sušiny 10 t.ha-1 kejdy prasat (0,42 t.ha-1 sušiny) = dávka 0,34 – 0,50 kg Zn.ha-1
Systémy vlečných hadic pro dělené dávky
Hnojení travních porostů • Pro výživu trav P, K, Ca a Mg je nutné pečovat o zásobu živin v trvalé staré půdní síle – vyrovnávací hnojení a vápnění na optimální pH. • První seč základem výnosu píce, těžištěm dávky včasného dusíku.
• Dávku dusíku pro 2. a další seč volíme podle stavu porostu, vláhy a obsahu Nmin. v půdě. • Kejdou a digestátem hnojíme pícninové porosty bezprostředně po seči, aby hnojiva neulpěla na obrůstajících listech.
• Brzo zjara pozor na popálení porostu kejdou a digestátem v době mrazů.
5. Legislativa hnojení trav statkovými a organickými hnojivy Období zákazu hnojení § 6 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění NV č. 117/2014 Sb. (návrh od 2016/2017)
Klimat. region
Minerální dusíkatá hnojiva
Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem
0–5
(01.11. – 31.01.) 01.11. – 15.02. (ozimé plodiny)
(15.11. – 31.01.) 01.11. – 15.02. (ozimé plodiny)
15.10. – 15.02. (ostatní)
15.11. – 15.02. (ostatní)
(15.10. – 15.02.) 15.10. – 28.02. (ozimé plodiny)
(05.11. – 15.02.) 15.10. – 28.02. (ozimé plodiny)
01.10. – 28.02. (ostatní)
05.11. – 28.02. (ostatní)
6–9
Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem 01.06. – 31.07. (bez další plodiny) a 15.12. – 15.02. 01.06. – 31.07. (bez další plodiny) a 15.12. – 28.02.
Návrh změn od zimy 2015/2016 (na základě požadavku Evropské komise): - sjednocení termínů, od kdy je možné hnojit AEKO § 9
§ 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění č. 117/2014 Sb. (5) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76, pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39 je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. (6) Pokud je zemědělská půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků. AEKO § 9
Hospodaření na svazích • Zákaz používání hnojiv na svažitých pozemcích, se sklonitostí nad 10°: – dusíkaté hnojivé látky nelze používat ani na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem – zákaz hnojení se nevztahuje na: • skliditelné rostlinné zbytky • pastvu zvířat nebo jejich jiný pobyt na zemědělské půdě • tuhá statková nebo organická hnojiva, zapravená na orné půdě do 24 hodin po aplikaci (mimo zranitelné oblasti platí lhůta na zapravení do půdy do 48 hodin); na trvalých travních porostech se zapravení samozřejmě nevyžaduje
AEKO § 9
Limit dávky dusíku ke travám na o.p. v ZOD Termín Březen Červen Srpen Celkem TTP
Hnojivo Dávka t/ha Kg N/ha N na limit KjS 35 136 82 Dg 20 90 63 Dg 15 68 48 200 kg N* 70 294 192 160 kg N*
AEKO § 19
Limit dávky dusíku ke travám na semeno v ZOD
86 kg/ha
Termín Hnojivo Dávka t/ha Kg N/ha N na limit Kon.října Dg 20 90 63 Zač.března Dg 10 45 32 Zač.dubna Dg 20 90 63 Kon.dubna MO 0,04 18 18 Srpen Dg 20 90 63 Celkem 200 kg N* 70 333 239
Software AGRO-EVIDENCE pro evidování aplikace hnojiv pronajme AGROEKO Žamberk s.r.o.
Děkuji za pozornost
Dedikace Prezentace je výstupem výzkumných projektů: MZe ČR č. QJ1210211
